Makroekonomie magisterský kurz - VŠFS
Jiří Mihola,
[email protected] , 2011 www.median--os.cz, www.akwww.median www.ak-ol.cz
Cvičení téma 2
Čistý export, měnový kurz, rozšířený model důchod výdaje.
Obsah.
4) Čistý export. Měnový kurz. Cíl: prohloubení poznatků o faktorech, ovlivňujících mezinárodní závislost jednotlivých národních ekonomik prostřednictvím měnových kurzů a zahraničního obchodu.
5) Rozšířený model důchod – výdaje Cíl: vysvětlení makroekonomické rovnováhy na trhu statků a fluktuace produkce v krátkém období v ekonomice s nevyužitými zdroji a fixní cenovou hladinou.
Keynesiánská funkce importu
Autonomní a indukovaný import Ma (sůl, ropa ...). Mezní sklon k importu z důchodu m = ΔM/ M/Δ ΔYD YD..
M = Ma + m · YD Čistý export: export: NX = X – M
X ..export M ..import
M
M = Ma + m.Y
Ma
Y
Export je vždy nezávislý na výši produktu dané země a platí tedy, že je autonomní: X = Xa
Rozšířený vzorec pro čistý export
NX
Xa-Ma NX=(Xa-Ma)-m.Y
Y
Příklad – Export
V následující tabulce (v mld. Kč) opravte chyby (nezávisle proměnnou je HDP), Ma = 0, MPM = m = 0,1. NX=Xa - m.Y NX=360-0,1.Y M=Xa-NX HDP
Xa
M
NX
HDP
Xa
M
NX
3000
360
300
-60
3000
360
300
60
3300
360
320
-30
3300
360
330
30
3600
360
360
0
3600
360
360
0
3900
360
390
30
3900
360
390
-30
4200
360
420
60
4200
360
420
-60
1) vyjádřete graficky, 2) vypočtěte souřadnice průsečíku linií M a NX.
Příklad – Export V následující tabulce (v mld. Kč) opravte chyby (nezávisle proměnnou je HDP), Ma = 0, MPM= m = 0,1. NX = Xa - m.Y NX = 360 - 0,1.Y M = Xa - NX HDP
Xa
M
NX
Čistý export NX
400 350
360
300
60
3300
360
330
30
3600
360
360
0
3900
360
390
-30
300 250 200
NX
3000
150 100 50 0
4200
360
420
1) vyjádřete graficky,
-60
-50
0
500
1000
-100
2) vypočtěte souřadnice průsečíku linií M a NX.
1500
2000
2500
3000
3500
4000
Y
Pro Y=0 je NX=360
4500
Faktory ovlivňující čistý export: -
domácí a zahraniční důchod, domácí a zahraniční cenová hladina, měnový kurz, protekcionistická a proexportní opatření, preference spotřebitelů a další
Otázka – Vliv HDP na export
a) b) c) d) e)
Roste-li HDP zkoumané země a současně roste HDP v zahraničí, pak pod vlivem právě těchto okolností čistý export zkoumané země: klesá , roste, stagnuje , čistý export není vývojem žádného HDP ovlivněn , nelze jednoznačně určit .
Otevřená ekonomika;
Čistý vývoz NX je složkou výdajové metody měření HDP = C+I+G+NX C+I+G+NX NX = XX-M kde NX … čistý vývoz, X … export, M … import.
Uzavřené ekonomiky neexistují, prakticky každý stát něco dováží a vyváží. Jsou země s podílem exportu a importu nad 50%. V ČR dosahuje až 70%.
Otevřená ekonomika; Reálný měnový kurz Reálný měnový kurz eliminuje vliv cen
RD/F = ED/F . ( PF / PD ) RD/F … reálný měnový kurs růst signalizuje růst konkurenceschopnosti, konkurenceschopnosti, ED/F … nominální měnový kurs, PF … zahraniční cenová hladina,
PD … domácí cenová hladina
Pokud je reálný měnový kurs menší než jedna, je domácí zboží relativně dražší než zboží zahraniční. zahraniční. NX = X – M + v . R kde v = ΔNX / ΔR a vyjadřuje citlivost čistých exportů na reálný měnový kurz.
Otevřená ekonomika; Měnový kurz Vývoj reálného měnového kurzu ukazuje na zhodnocení či znehodnocení domácí měny, což má vliv na zahraniční obchod: - zhodnocení zhodnocení:: zlevňuje dovoz, zdražuje vývoz, NX a Y klesá. - znehodnocení znehodnocení:: zdražuje dovoz, zlevňuje vývoz, NX a Y roste - devalvace a revalvace se týká reálných kurzů
Otevřená ekonomika; Kurzové systémy •
Pevný kurz: centrální banka se zavazuje držet kurs na určité hodnotě (např. na hodnotě 1EUR = 30 Kč). V praxi se CB zavazuje držet kurs v malém pásmu kolem určité hodnoty (např.± 2,5 % okolo 30 Kč za 1 EUR). Pevný kurs se používá zřídka. Vstup do EUROEURO-ZÓNY, je podmíněn před zavedením 2 roky pevného kursu Kč vůči EUR. Nutná intervence znamená: - zvýšení množství peněz v oběhu. Toto zvýšení M může vést k inflaci. - snížení množství peněz v oběhu. Toto snížení M může vést k poklesu HDP (Y) a růstu nezaměstnanosti (u).
•
Pružný/pohyblivý kurs: kurs domácí měny vůči zahraniční měně může nabývat libovolných hodnot (viz současný vývoj Kč vůči EUR, USD, GBP).
Otevřená ekonomika; Pevný kurz Výhody: Výhody: - kurz působí jako kotva, nedochází ke zdražování dovážených statků - jistota pro subjekty, mohou jasně kalkulovat s náklady a výnosy, není třeba se zajišťovat, nedochází k růstu nákladů při zahraničních operacích Nevýhody:: Nevýhody - centrální banka nemůže provádět samostatnou politiku, nutnost intervenovat může vést buď k inflaci či k nezaměstnanosti - pokud zhodnocuje zahraniční měna, na kterou je domácí měna navázána a nejsou předpoklady pro zhodnocování domácí měny, zhoršuje pevný kurs vývoz do ostatních zemí
Otevřená ekonomika; •
•
•
Dopady
Úrokový diferenciál: pokud je domácí reálná úroková míra vyšší než zahraniční (tj. úrokový diferenciál je kladný), dojde k přílivu kapitálu a tlaku na zhodnocování měny Saldo obchodní bilance: kladné saldo obchodní bilance znamená, že nabídka zahraničních měn (které drží vývozci) je vyšší než poptávka po zahraničních měnách (které drží dovozci), což vede ke zhodnocování domácí měny, záporné má opačné důsledky Ekonomický růst: růst: má nejednoznačný vliv. Růst ekonomiky bývá spojován s vyšším růstem dovozu než vývozu a tedy se znehodnocováním domácí měny. Růst zpravidla znamená kladný úrokový diferenciál, což vede k přílivu zahraniční měny a ke zhodnocování domácí měny
Marshallova – Lernerova podmínka (B (B)
Posílení (apriciaci) domácí měny, nutně to neznamená zhoršení NX.
Marshallova – Lernerova podmínka (B) Pokud dojde k posílení domácí měny, nutně to neznamená zhoršení NX. NX. • Pokud je cenová elasticita poptávky po našem zboží v zahraničí neelastická,, budeme vyvážet téměř stejně. neelastická • Pokud bude po dováženém zboží cenová elasticita poptávky neelastická,, nebude mít tato změna kurzu vliv na zvýšení importu. neelastická
Např. ČR dováží sůl, (poptávka je neelastická), tedy její zlevnění nevyvolá nárůst poptávky. Pokud dojde k zhodnocení měny (tj. zlevnění ceny soli pro nás), nezačneme jí dovážet více. Naopak při vývozu surovin, které nejsou snadno substituovatelné, je zpravidla v zahraničí neelastická poptávka a při zhodnocení domácí měny nedojde k poklesu prodeje. Pokud však naše zboží je v zahraničí dobře substituovatelné, má na něj cena vliv, pak při zhodnocení domácí měny dojde k poklesu exportu.
Marshallova – Lernerova podmínka (B) M-L podmínka není zpravidla v krátkém období splněna, protože poptávka v krátkém období je spíše neelastická. Lidem nějakou dobu trvá, než rozeznají cenovou změnu a než na ni zareagují. Při depriciaci domácí měny nejprve dojde k poklesu čistého vývozu a až v delším období dojde k jeho zvýšení. Jde o tzv. J-křivku křivku..
Čistý vývoz
J - křivka
čas
Čistý dovoz
Dlouhodobý devizový trh nabídka a poptávka po devizách
FS … křivka nabídky měny na ose x FD … křivka poptávky po měně na ose x
xCZK/EUR0
EUR0
Trh deviz – nabídka a poptávka po devizách; Znázorněte na trhu deviz následující jevy: Nakreslete souběžně graf nabídky a poptávky po domácí měně a po devizách.
a) růst (pokles) exportu,
b) růst (pokles) importu, c) politickou nestabilitu v ČR,
d) vyšší (nižší) úrokové míry v ČR než v zahraničí, e) nákup (prodej) deviz ČNB, výhodnější (méně výhodné) podmínky pro podnikání v ČR než v zahraničí, f) vyšší (nižší) inflace v ČR než v zahraničí,
g) hrozba státního bankrotu v ČR,
h) hrozba státního bankrotu v zahraničí, i) zavedení cel na dovoz do ČR ze zahraničí, j) zavedení cel na vývoz z ČR do zahraničí, l) vyšší turistika ze zahraničí do ČR,
k) vyšší turistika ze zahraničí do ČR,
m) příliv zahraničních investic do ČR,
n) vyplácení zisků ze podniků v ČR do zahraničí, o) spekulativní nákup (prodej) domácí měny, p) spekulativní nákup (prodej) zahraniční měny
Trh deviz – posuny křivek a) růst (pokles (pokles)) exportu, b) růst (pokles) importu, c) politickou nestabilitu v ČR ČR,,
d) vyšší (nižší) úrokové míry v ČR než v zahraničí, e) nákup (prodej (prodej)) deviz ČNB, výhodnější (méně výhodné) podmínky pro podnikání v ČR než v zahraničí, f) vyšší (nižší) inflace v ČR než v zahraničí, g) hrozba státního bankrotu v ČR ČR,, h) hrozba státního bankrotu v zahraničí,
Trh deviz – posuny křivek i) zavedení cel na dovoz do ČR ze zahraničí, j) zavedení cel na vývoz z ČR
do zahraničí, zahraničí, k) vyšší turistika ze zahraničí do ČR, l) vyšší turistika ze zahraničí do ČR, ČR, m) příliv zahraničních investic do ČR, ČR, n) vyplácení zisků z podniků v ČR do zahraničí, o) spekulativní nákup (prodej) domácí měny, měny, p) spekulativní nákup (prodej) zahraniční měny
Teorie parity úrokových sazeb
Pokud domácí reálná úroková míra je vyšší než zahraniční reálná úroková míra (tj. úrokový diferenciál je kladný), vede to k přílivu zahraniční investic a měny do tuzemska a ke zhodnocování domácí měny.
Teorie parity úrokových sazeb (B ( B) 1. předpokládejme, že je reálná úroková míra r je v ČR vyšší než v jiných zemích. 2. zahraničním investorům se vyplatí investovat v ČR a budou poptávat domácí měnu. 3. Poté, co nakoupí domácí měnu, začnou nakupovat domácí aktiva. 4. Nebo též: pokud je zahraniční měna přeměňována na měnu domácí, roste v dlouhém období množství peněz v oběhu. To se promítne do posunu křivky úspor doleva dolů. Úrokové míry se postupně vyrovnají. 5. Záporný úrokový diferenciál (domácí úroková míra je nižší než světová) má opačné důsledky, vede k znehodnocení devizového kursu, v dlouhém období k odlivu kapitálu a k růstu domácí úrokové míry až na úroveň světové. 6. Zhodnocení či znehodnocování domácí měny rovněž ovlivňuje úrokovou míru. Znehodnocení domácí měny snižuje domácí úrokovou míru, zhodnocení ji zvyšuje.
Poptávka a výnosnost finančních aktiv (B (B) Poptávka po finančních aktivech je determinována: • očekávanou výnosností aktiv doma a v zahraničí, • rizikovostí aktiv (uvažujeme stejné), • likviditou aktiv (uvažujeme stejné). Očekávaná výnosnost aktiv je ovlivněna: • úrokovými sazbami doma a v zahraničí, • očekávanou změnou měnového kurzu, • transakčními náklady aj.
Očekávaná výnosnost aktiv (B (B) Očekávaná výnosnost korunových aktiv značíme i CZK. Očekávaná výnosnost eurových aktiv (deprivace domácí měny) je
i EUR + Kurz E = x CZK / 1 EUR
(Ee
– E)/E
Očekávaná míra deprivace domácí měny
Kritéria investování: výnos; riziko; likvidnost V podmínkách volného pohybu kapitálu se očekávané výnosnosti vyrovnávají. Jde o výsledek mezinárodní úrokové arbitráže při nekryté úrokové paritě (nechrání si svou investici termínovaně proti fluktuaci kurzu).
Očekávaná výnosnost aktiv
Očekávan á míra deprivace domácí měny
( B)
(B) Očekávaná míra deprivace domácí měny
(B)
Nekrytá a krytá parita úrokových měr
UIRP -2 %
CIRP -2 %
i-i* -2 %
iD - iF -2 %
Otevřená ekonomika; Parita kupní síly (B) říká, že nominální kursy dvou měn by měly odpovídat poměru cenových hladin příslušných zemí používajících danou měnu. absolutní teorie • Reálný kurs by měl být roven 1. • Pokud se reálný kurs odlišuje od 1, vyplatí se do tuzemska dovážet R<1 nebo vyvážet R>1 R>1.. Vyšší dovoz do tuzemska znamená vyšší poptávku po zahraniční měně a znehodnocení domácí měny (nominálního kursu), vyšší vývoz z tuzemska má opačné účinky. Změna nominálního kursu vede ke změně reálného kursu. • V praxi se reálný kurs od hodnoty 1 odlišuje. Důvody: - neobchodovatelné zboží - náklady na dopravu, pojištění apod. - úrokový diferenciál mezi domácími a zahraničními i
Všechny tyto faktory způsobují, že se nominální kurs nerovná poměru cenových hladin.
Otevřená ekonomika; Parita kupní síly (B) absolutní teorie PPP
Otevřená ekonomika; Parita kupní síly
(B)
relativní teorie PPP
říká, že dlouhodobě by se nominální kurs měl vyvíjet podle toho, jak se mění cenové hladiny • RosteRoste-li cenová hladina v tuzemsku více než v zahraničí, měla by tuzemská měna znehodnocovat.. Rosteznehodnocovat Roste-li cenová hladina v tuzemsku méně než v zahraničí, měla by tuzemská měna zhodnocovat zhodnocovat.. • Dlouhodobý vývoj devizového kursu lze nejlépe zdůvodnit podle relativní teorie parity kupní síly.. síly
(B)
Relativní verze parity kupní síly %ΔEeD/Ft D/Ft+ +1
PPP
e πeDt π Dt+ +1Ft+ Ft +1
Reálný měnový kurz a parita kupní síly (B) Bariéry udržování kurzu na úrovni PPP: • bariéry zákona jediné ceny, • existence neobchodovaného zboží, neexistence identických statků a košů statků, • mezinárodní pohyb kapitálu, kurzové intervence centrální banky aj.
PPP a reálný měnový kurz: Předpokládejme nominální kurz na úrovni PPP. Potom:
• absolutní verze PPP: R = 1 • relativní verze PPP: míra změny R = míra změny nom. kurzu + (πf – π) = 0%.
5) Rozšířený model důchod – výdaje
Předpoklady modelu: krátké období (fixní mzdy), nevyužité zdroje (pouze poptávkové omezení), fixní ceny, fixní úroková sazba; uzavřená ekonomika. C=Ca + c .YD
C S
Ca
Sa
Faktory posunující C: •úroková míra; •bohatství; •očekávání domácností; •očekávání investorů S=-Sa + s .YD 45°
YD0
YD
Princip modelu: srovnání skutečného produktu a celkových plánovaných výdajů vede k určení rovnovážného HDP
Rozšířený model 45° 45°
C+I
Rozšířený model 45° 45°
C+I
Svislá osa …agregátní poptávka AD. Vodorovná produkt Y. Úhel 45° 45° skutečný produkt = agregátní poptávka. Co je vyprodukováno, to je spotřebováno. AD=A + c .Y Y < AD AD
C=Ca + c .YD
AD
A
Ca
Ip
Ip
Y1
Y0
Y
Investice nezávislé na důchodu - křivka vodorovná. Křivka spotřeby z bodu Ca sklon c. Křivka agregátní poptávky (červená) je vertikálním součtem. Y1 v ekonomice je vyšší poptávka.
Působení multiplikátoru ΔY = α . ΔA
α = 1/(1+c 1/(1+c))
ΔA < ΔY
AE
Y0= α.(Ca .(Ca+ +Ia) AE2= α . A2 AE1= α . A1
ΔA A
ΔY
45°
Y0
Y1
Y
Menší přírůstek autonomních výdajů způsobí v důsledku působení multiplikátoru, vyšší přírůstek produktu.
Příklad – dvousektorový model Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210 210.. s
0,3
Ca
200
I
550
AD = Ca + c · Y + Ip
AD = 200 + 0,7 · Y + 550 AD = 200 + 0,7 · Y + 670 AD = 200 + 0,7 · Y + 340 Rovnovážný produkt: Y = 200 + 0,7 · Y + 550 Y (1 (1--0,7) = 200 + 550 = 750 Y = 750/ (1(1-0,7) = 2500 Y = 200 + 0,7 · Y + 670 Y = 870/ (1(1-0,7) = 2900 Y = 200 + 0,7 · Y + 340 Y = 540/ (1(1-0,7) = 1800
Příklad – dvousektorový model Dvousektorová ekonomika
s
0,3
Ca
200
3000
AD1
I
550
2700
45°
3300
AD2
2400
AD = 200 + 0,7 · Y + 550 AD = 200 + 0,7 · Y + 670 AD = 200 + 0,7 · Y + 340
2100
AD
Yo = 2500; Yo = 2900 Yo = 1800 AD = Ca + c · Y + Ip
AD3
1800 1500 1200 900 600 300 0 0
300
600
900 1200 1500 1800 2100 2400 2700 3000 3300
Y
Příklad – dvousektorový model 0,3
Ca
200
I
550
Yo = 2500; Yo = 2900 Yo = 1800 AD = Ca + c · Y + Ip AD = 200 + 0,7 · Y + 550 AD = 200 + 0,7 · Y + 670 AD = 200 + 0,7 · Y + 340 Ā = 200 + 550 = 750 Ā = 200 + 670 = 870 Ā = 200 + 340 = 540
Dvousektorová ekonomika 3300 3000
AD1
2700
45° AD2
2400
AD3
2100
AD
s
1800 1500 1200 900 600 300 0 0
300
600
900 1200 1500 1800 2100 2400 2700 3000 3300
Y
Příklad – dvousektorový model s
0,3
Ca
200
I
550
Yo = 2500; Yo = 2900 Yo = 1800 AD = Ca + c · Y + Ip AD = 200 + 0,7 · Y + 550 AD = 200 + 0,7 · Y + 670 AD = 200 + 0,7 · Y + 340 Ā = 200 + 550 = 750 Ā = 200 + 670 = 870 Ā = 200 + 340 = 540
ΔAD
ΔY
Vládní výdaje a daně TA = TAa + t · Y TA
TA = TAa + t.Y
TAa
Y
Rozšířený model 45° 45° vláda C + I + G
Třísektorový model AD
ADIII= C´ C´+ Ip + G ADII= C + Ip G; cTR cTR;; -cTa
Ca; Ip
45°
Y0
Y1 Y2
Y
Modrá křivka ADII odpovídá dvousektorové ekonomiceekonomiceoptimum Y0. S vládními výdaji dojde k posunu křivky – optimum je Y1. Při nulových daních optimum Y2.
Příklad – třísektorový model Zadána spotřební funkce a funkce daní. daní.
C = 200 + 0,75 · YD TA = 200 + 0,3 · Y
TR
100
G
300
I
400
a) Napište rovnici autonomních výdajů a zjistěte jejich výši. b) Rovnovážný důchod? c) Jeho změnu pro Taa zvýšeném o 50 d) Jeho změnu pro G zvýšeném o 50. e) Znázorněte graficky.
Příklad – třísektorový model Zadána spotřební funkce a funkce daní. daní.
C = 200 + 0,75 · YD TA = 200 + 0,3 · Y
TR
100
G
300
I
400
a) Napište rovnici autonomních výdajů a zjistěte jejich výši. b) Rovnovážný důchod? c) Jeho změnu pro TAa zvýšeném o 50 d) Jeho změnu pro G zvýšeném o 50. e) Znázorněte graficky.
A = Ca – c .TAa +c . TR + I + G A = 200 – 0,75 . 200 + 0,75 . 100 + 400 + 300 = 825
Příklad – třísektorový model Zadána spotřební funkce a funkce daní. daní.
C = 200 + 0,75 · YD TA = 200 + 0,3 · Y
TR
100
G
300
I
400
a) Napište rovnici autonomních výdajů a zjistěte jejich výši. b) Rovnovážný důchod? c) Jeho změnu pro TAa zvýšeném o 50 d) Jeho změnu pro G zvýšeném o 50. e) Znázorněte graficky.
A = Ca – c .TAa +c . TR + I + G A = 200 – 0,75 . 200 + 0,75 . 100 + 400 + 300 = 825 Y0 = A . α = A / (1(1-c.(1 c.(1--t)) = 825 / (1(1-0,75.(1 0,75.(1--0,3)) = 1736
Příklad – třísektorový model Zadána spotřební funkce a funkce daní. daní.
C = 200 + 0,75 · YD TA = 200 + 0,3 · Y
TR
100
G
300
I
400
a) Napište rovnici autonomních výdajů a zjistěte jejich výši. b) Rovnovážný důchod? c) Jeho změnu pro TAa zvýšeném o 50 d) Jeho změnu pro G zvýšeném o 50. e) Znázorněte graficky.
A = Ca – c .TAa +c . TR + I + G A = 200 – 0,75 . 250 + 0,75 . 100 + 400 + 300 = 787,5 Y0 = A . α = A / (1(1-c.(1 c.(1--t)) = 787,5 / (1(1-0,75.(1 0,75.(1--0,3)) = 1658 ΔY0 = - 80
Příklad – třísektorový model Zadána spotřební funkce a funkce daní. daní.
C = 200 + 0,75 · YD TA = 200 + 0,3 · Y a) b)
TR
100
G
300
I
400
Napište rovnici autonomních výdajů a zjistěte jejich výši. Rovnovážný důchod? c) Jeho změnu pro TAa zvýšeném o 50
d) Jeho změnu pro G zvýšeném o 50. e) Znázorněte graficky.
A = Ca – c .TAa +c . TR + I + G A = 200 – 0,75 . 200 + 0,75 . 100 + 400 + 350 = 875 Y0 = A . α = A / (1(1-c.(1 c.(1--t)) = 875 / (1(1-0,75.(1 0,75.(1--0,3)) = 1842 ΔY0 = 105
Příklad – třísektorový model TR
100
G
300
I
400
Yo = 1736 Yo = 1658 Yo = 1842
AE
875 825 787,5
45°
1658 1736
1842
Y
Čistý export Autonomní a indukovaný import Ma. Mezní sklon k importu z důchodu m. M = Ma + m · Y Čistý export: NX = X - M M
M = Ma + m.Y
Ma
Y
Rozšířený model 45° 45° i zahraničí C+I+G+ +G+NX NX
Čtyřsektorový model AD ADIV= C+ C+Ip+G+I ADIII= C + Ip + G Xa;; -Ma Xa Ca; Ip Ip;; G; c.TR; -c.Ta
45°
Y0
Y1 Y2
Y
Modrá křivka ADIII odpovídá třísektorové ekonomiceekonomiceoptimum Y0. Přidáme NX; optimum je Y1. Při nulových mezním sklonu k importu Y2.
Makroekonomické identity ve čtyřsektorové ekon.
Příklad – Čtyřsektorová ekonomika S.119/1 Čtyřsektorová ekonomika je charakterizována těmito údaji:
0,2
s
mez.sklon k úsporám
0,8
c
mez.sklon ke spotřebě
0,1
m
mez.sklon k importu
0,15
t
sazba důchod.daně
200
Ca
autonomní spotřeba
100 TR transfery státu
Vypočítejte: Vypočítejte: a) Výši rovnovážného produktu; b) Spotřebu na úrovni rovnovážného produktu; c) Čistý export ne úrovni rovnovážného produktu.
70
Ta
autonomní daně
300
Ip
plánované investice
520
G
vládní nákupy
150
Xa
autonomní export
170 Ma autonomní import
Příklad – Čtyřsektorová ekonomika Vypočítejte:: Vypočítejte a) Výši rovnovážného produktu;
S.119/1
1
Y ( Ca c.Ta c.TR I G X M p 1 c ( 1 t ) m 1
Y ( 2 00 0,8.10 0 , 8 . 70 3 00 5 00 1 50 1 1 0 , 8 ( 1 0 , 15 ) 0 , 1
Y 2 , 38095 . 1004 2390 , 4761
Příklad – Čtyřsektorová ekonomika Čtyřsektorová ekonomika 3200
AD-IV=C+Ip+G+NX
3000
přímka 45°
2800
AD-III=C+Ip+G
2600
.
2400 2200
Čistý produkt na úrovni rovnovážného produktu 2390.5--2649,5= -259 2390.5
2000 1800
AD
S.119/1
Spotřeba na úrovni rovnovážného produktu
1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 0
200
400
600
800 1000 1200 1400 1600 1800 2000 2200 2400 2600 2800 3000 3200
Produkt Y
C = Ca+c.YD 1849,5
Příklad – Čtyřsektorová ekonomika S.119/2 Čtyřsektorová ekonomika je charakterizována těmito údaji: Vypočítejte:: Vypočítejte a) Výši rovnovážného produktu; b) Spotřebu na úrovni rovnovážného produktu; c) Čistý export ne úrovni rovnovážného produktu.
0,2
s
mez.sklon k úsporám
0,8
c
mez.sklon ke spotřebě
0,1
m
mez.sklon k importu
0,15
t
sazba důchod.daně
200
Ca
autonomní spotřeba
100 TR transfery státu 100
Ta
autonomní daně
300
Ip
plánované investice
530
G
vládní nákupy
150
Xa
autonomní export
170 Ma autonomní import
Příklad – Čtyřsektorová ekonomika Vypočítejte:: Vypočítejte a) Výši rovnovážného produktu;
S.119/2
1
Y ( Ca c.Ta c.TR I G X M p 1 c ( 1 t ) m 1
Y ( 2 00 0,8.10 0 , 8 . 1 00 3 00 5 30 1 5 1 1 0 , 8 ( 1 0 , 15 ) 0 , 1
Y 2 , 38095 . 1010 2404 , 7619
Rovnovážný produkt vzroste oproti úloze s.119/1 o ΔY = 14,26
Teoretický seminář VŠFS
Jiří Mihola
[email protected] www.medianwww.median-os.cz
Děkuji za pozornost.
Otevřená ekonomika; Teorie zahraničního obchodu Komparativní výhoda - Náklady obětované příležitosti Mějme dvě země, přičemž každá produkuje dva statky. Tabulka uvádí pracovní hodiny nutné k výrobě daných statků: Země A
Země B
Auta
5
20
Traktory
10
100
Z tabulky je zřejmá absolutní výhoda země A jak ve výrobě aut, tak ve výrobě traktorů. Rozdílné jsou komparativní výhody: vyrobí-li země A jedno auto, tak nevyrobí 0,5 traktoru (=5/10) vyrobívyrobí--li země B jedno auto, tak nevyrobí 0,2 traktoru (=20/100) vyrobí vyrobí--li země A jeden traktor, tak nevyrobí 2 auta (=10/5) vyrobí vyrobí--li země B jeden traktor, tak nevyrobí 5 aut (=100/20) vyrobí
Země B má při výrobě aut nižší náklady obětované příležitosti, proto by se měla specializovat na výrobu aut a země A na výrobu traktorů.
Otevřená ekonomika;
• •
•
Co dále vedle vývozu a dovozu tvoří zahraniční ekonomické vztahy? zahraniční investice: investice: domácí subjekty investují v zahraničí a naopak. převody výnosů: výnosů: tuzemské subjekty pracují v zahraničí, vlastnit tam akcie, dluhopisy apod. Výnosy z těchto aktivit (mzdy, dividendy, úroky apod.) budou často převádět do tuzemska. kapitálové převody: převody: vedle převodu výnosů mohou být převáděny různé další
Otevřená ekonomika; Platební bilance •
běžný účet: účet: eviduje NX -- obchodní bilance, -- bilance služeb, -- bilance výnosů, -- ostatní běžné jednostranné převody typu výživné, penze, zahraniční pomoc apod.
•
kapitálový účet: účet: eviduje některé toky kapitálu neobchodní povahy – typu dary, dědictví, výnos z autorských a průmyslových práv apod.
•
finanční účet: účet: eviduje vývoz a dovoz investic. -- přímé zahraniční investice, -- portfoliové investice, -- finanční deriváty, -- ostatní investice,
• •
chyby a opomenutí změna devizových rezerv
Otevřená ekonomika; Rovnováha platební bilance
Rovnováha platební bilance vyjadřuje, že z dlouhodobého hlediska nemohou země stále získávat nebo ztrácet devizové rezervy. Každý finanční zahraniční vztah má dvě strany, pro jednu zemi znamená příliv deviz, pro jinou odliv, celosvětově tedy musí být souhrn všech přesunů deviz mezi zeměmi roven 0.
Platební bilance; Rovnováha platební bilance
Nevyrovnaná platební bilance se promítá do : • kolísání měnových rezerv ČNB • do peněžní zásoby • do agregátní poptávky • do vnitřních makroekonomických veličin.
Platební bilance; Udržování vnější rovnováhy. • Cenový mechanismus se používá při fixních měnových kurzech: využívá se vliv kursových intervencí ČNB na peněžní zásobu a agregátní poptávku. • Důchodový mechanismus: mechanismus: využívá se kolísání čistého exportu v závislosti na kolísání domácího důchodu. • Kursový mechanismus: mechanismus: spočívá ve vzájemném ovlivňování měnového kurzu a čistého exportu. • Vládní regulace vnější rovnováhy: - přímé ovlivnění exportu a importu, - přesměrování domácích výdajů, - znehodnocení kurzu domácí měny.
Otevřená ekonomika; Přínosy z obchodu – zvýšení spotřebních možností po úplné mezinárodní specializaci lze zjišťovat dvojím způsobem:
- analýzou křivek výrobních a spotřebních možností, - pomocí nákladů na spotřební koš. Rozšíření původního modelu dvě země, dva výrobky: - mnoho zemí (zkoumaná země + zbytek světa), - mnoho výrobků (určení specializace podle světové poptávky).
Příklad – Platební bilance ČR 2009
S.44/3
Vybrané položky platební bilance ČR za rok 2009
Příklad – Platební bilance ČR 2009 Jsou zadány některé položky platební bilance a máme vypočítat: - Saldo běžného účtu - Změnu devizových rezerv
S.44/3
Příklad – Platební bilance ČR 2009 Jsou zadány některé položky platební bilance a máme vypočítat: - Saldo běžného účtu - Změnu devizových rezerv
S.44/3
Příklad – Platební bilance ČR 2009 Jsou zadány některé položky platební bilance a máme vypočítat: - Saldo běžného účtu - Změnu devizových rezerv
S.44/3
