Migréna
prosinec 2003 Prostějov
Migréna Bolest hlavy rozhodně není pouze steskem hypochondrů a výsadou hysterek. Je to skutečná nemoc, kterou do systému řadí a popisuje i Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN). Bolest hlavy jako příznak může skutečně doprovázet banální choroby, ale na druhé straně představovat i známku varující před ohrožením života. Není radno ji podceňovat a spoléhat se na rozličné "osvědčené" pokusy o domácí léčbu. Bolest obecně slouží odpradávna k tomu, aby varovala. Říká: "Pozor, děje se něco špatného!" Akutní bolest bývá zpravidla signálem upozorňujícím na porušení rovnováhy v pochodech našeho těla, příznakem onemocnění. Vnímání a vedení bolesti zajišťují senzitivní nervová vlákna a jejich zakončení. Samotný mozek však překvapivě tato vlákna téměř žádná nemá a nemůže proto bolet. Intenzivní bolest může vznikat v obalech mozku - mozkových plenách. Bolest hlavy, jakou zná většina z postižených, má však svůj původ mimo lebeční dutinu. Kůže, svaly, vazy, povrch kostí, sliznice, oči i zuby jsou bohatě protkány citlivými nervovými vlákny a mohou být zdrojem bolesti. Největší skupinu (asi 75 %) tvoří takzvané primární bolesti hlavy. Vyskytují se samy o sobě, na jejich vzniku se nepodílí jiné onemocnění. Nejznámější z nich je určitě migréna, ale nejčastější je takzvaná tenzní bolest hlavy (bolest hlavy z nadměrného psychického napětí). Mezi primární bolesti se řadí i cluster headache. Sekundární bolesti hlavy - bolesti hlavy jako součást jiných onemocnění - tvoří menší, ale někdy o to závažnější skupinu. Primární bolesti hlavy se spolu s cukrovkou, obezitou, vysokým krevním tlakem, srdečním infarktem nebo mozkovou mrtvicí označují někdy také jako civilizační choroby. Některým z různých druhů bolestí hlavy trpí až 93 procent mužů a 99 procent žen. Migrénu zná z vlastní zkušenosti 6 procent mužů a 20 procent žen. Její první projevy se mohou vyskytnout v kterémkoliv věku. Záchvaty začínají zpravidla již v dětství nebo v období puberty. Častěji migréna postihne chlapce, v pubertě se poměr přesouvá ve "prospěch" děvčat. Vážným znamením je trend posledních let, kdy dochází k posunu výskytu těchto nemocí do stále mladších věkových skupin. Bolest hlavy navozená léky Nadužívání některých léků, zejména analgetik nebo ergotaminu, může navozovat bolesti hlavy. Migréna Bolest na jedné straně hlavy (obyčejně v okolí oka), někdy s vizuálními poruchami. Bolest je pulzující, často přechází i na druhou polovinu hlavy. Záchvat bolesti hlavy při migréně trvá obvykle 4-72 hodin, může být doprovázen zvracením. Tenzní bolest hlavy Tupá bolest jako pás kolem hlavy zahrnující temeno a krk, trvá 30 minut až 7 dní. Nakupení bolestí hlavy (cluster headache) Nakupení záchvatů bolesti hlavy, většinou velmi krutá či trhavá bolest, intenzivní bolest za jedním okem, spojená se slzením a zarudnutím spojivek, trvá většinou 15-180 minut.
Příznaky Proč bolí hlava? Jak migréna vzniká? Proč je špatně od žaludku a chce se zvracet? Proč postižený nesnáší světlo a hluk, když má migrénu? Jak vznikají tenzní bolesti hlavy? Podstata vzniku migrény nebyla dosud zcela objasněna. Existuje pouze několik pokusů o její vysvětlení. Vnímá-li člověk více než ostatní lidé změny, které mohou migrénu vyvolat, je to jedna z příčin. Jestliže máte ke vzniku migrény i dostatečné genetické předpoklady (dědičnost), pak se souhra nepříznivých faktorů postará o Váš další záchvat migrény. K těmto faktorům patří stres, počasí, nedostatek či nadbytek spánku, různé excesy a kolísání hladin hormonů například při menstruaci. Prvním následkem spuštění generátoru migrény je snížení prokrvení určité části mozku. Snížení pod kritickou hladinu způsobuje vznik příznaků aury. U méně výrazných poklesů aura nevznikne. Snížené prokrvení mozku vyvolá rozšíření cév, které přivádí krev do mozku. "Když se zavře stavidlo, snaží se mlynář rozšířit náhon." Současně s tím se uvolní mnoho látek, které začnou působit na nejrůznějších místech v lidském těle. Výsledkem je další rozšíření cév a vznik zánětu. Vše dohromady má za následek jediné - bolest, kterou nazýváme migréna.
Podobně musíme předpokládat důležitou úlohu těchto látek u žaludečních potíží (zvracení nebo pocity jako na zvracení). Vliv mají i na krev, která se při migrenózním záchvatu může rychleji srážet. Příznaky tenzních bolestí jsou tupá bolest a ztuhlost na šíji. Pokud jste měli nějaký dlouhodobější stres, déletrvající polohu se ztuhlou šíjí nebo užíváte mnoho prášků právě proti bolesti hlavy, pak zrovna jmenované skutečnosti jsou příčinou vzniku těchto bolestí. Fáze 1: Prodromy · · · ·
Změna chuti Únava Citlivost na světlo a zápach Zadržení tekutin
Fáze 2: Aura · · · ·
Záblesky před očima Zdvojené vidění Snížená citlivost Obtíže s mluvením
Fáze 3: Bolest hlavy · · · · ·
Středně silná až silná bolest hlavy,obvykle jednostranná Pulsující charakter bolesti Nucení ke zvracení Ospalost Citlivost na světlo, zápach a hluk
Fáze 4: Odeznění · ·
Zvracení Hluboký spánek
Fáze 5: Zotavení · · ·
Omezená chuť k jídlu Únava Pocit "jako na vodě"
Časté příznaky migrény · Abnormální citlivost · Ospalost · Zmatek · Podrážděnost · Paralizace jedné strany obličeje nebo slabost · Závratě, pocit na zvracení a zvracení · Slepé skvrny (ve vidění) · Vidění cik-cak čárek · Citlivost na světlo · Dvojité vidění · Obrna očních svalů · Částečná slepota v jednom oku
Hlavní spouštěče migrény · Stres · Únava · Úzkost · Prudké světlo, blýskající se nebo chvějící se světlo · Nepravidelné stravovací návyky · Čokoláda · Kofein · Alkohol · Sýr a ostatní mléčné produkty · Přísady do jídla · Antikoncepční pilulky · Menstruace
Léčba Budete mít za sebou nejdůležitější krok. Absolvujete komplexní lékařské vyšetření, které vyvrátí všechny Vaše obavy. Je už nadevše jasné, že Vám tak dobře známé obtíže způsobuje opravdu "jen" migréna. Co to pro Vás a Váš další život znamená? Co se s tím dá dělat?
NEMEDIKAMENTÓZNÍ LÉČBA ·
úprava životního stylu, klidový režim, relaxace, obklady
MEDIKAMENTÓZNÍ LÉČBA · ·
Akutní léčba záchvatů · nespecifická (ANALGETIKA) · specifická (TRIPTANY) Profylaktická léčba migrény
Existuje celá řada staletími ověřených i relativně nových rad a postupů, jak se při bolestech hlavy chovat. Tyto takzvané nemedikamentózní (tedy bez použití léků) postupy by měly tvořit "první linii" léčby. Začínáme proto tím, co můžeme sami ovlivnit. Očekávejte všeobecně neoblíbenou lékařskou radu: "Změňte svoji životosprávu!" Jejím cílem není zakazovat a omezovat, je tu od toho, aby pomohla. Cílená změna životosprávy, psychoterapie a relaxační techniky mohou přispívat k podstatné redukci počtu záchvatů. Zkuste správný režim dodržovat a sami uvidíte. Poznávacím znakem každého nemocného s bolestí hlavy je kromě zamračeného výrazu také studený obklad na čele. Klid a navlhčený ručník na čele patří mezi nejjednodušší účinné prostředky k tišení bolesti hlavy. Pomoci může také jemné tření spánků a masáž krku. Medikamentózní léčbu záchvatů můžeme dělit na "léky NA migrénu" (akutní léčba záchvatů) a "léky PROTI migréně" (profylaktická léčba). Akutní léčba migrény se zaměřuje na již vzniklou bolest hlavy. Může být cílena pouze proti bolesti hlavy (nespecifická léčba, analgetická) nebo zasahovat přímo do mechanismu vzniku migrény (specifická léčba, antimigrenózní). Mnoho lidí sahá při počínajících bolestech hlavy po volně prodejných lécích potlačujících bolest (analgetikách). Mezi tři hlavní běžná analgetika patří kyselina acetylsalicylová (např. Aspirin, Acylpirin, Aspro), ibuprofen (např. Nurofen, Ibalgin, Brufen) a paracetamol (např. Paralen, Ataralgin, Panadol). Tyto léky však dokáží pouze přechodně ovlivnit následek migrenózního záchvatu, na jeho trvání ani vlastní existenci nic nemění. Jejich dlouhodobé užívání s sebou navíc přináší rizika. Specifická léčba migrény spočívá v podání léku při prvních příznacích aury nebo záchvatu bolesti. Lék má za úkol co nejrychleji utlumit záchvat a potlačit i všechny doprovodné příznaky (zvracení, nevolnost, fotofobii, fonofobii). Zároveň musí mít co nejméně nežádoucích účinků a fungovat i v případě dlouhodobého podávání. Předem je třeba říct, že ideální lék proti bolestem hlavy není, žádný z dostupných léků nezabírá stoprocentně u všech nemocných, není zcela tolerován a není naprosto spolehlivý. Naproti tomu léčba migrény v posledních letech výrazně pokročila a přináší úlevu stále více pacientům. Významný pokrok způsobilo objevení nového typu léků nazývaných triptany. Ty dnes představují nejúčinnější skupinu léků a tvoří základ léčby migrény. K dispozici jsou tři formy aplikace léku. · tablety - nástup účinku do 30 minut - nejužívanější forma vhodná v případě lehké migrény bez zvracení · nosní sprej - nástup účinku do 15 minut - vhodný pro záchvaty migrény s rychlým nástupem a zvracením, pro které nelze podat tablety · podkožní injekce - nástup účinku do 10 minut - nejrychlejší a neúčinnější forma vhodná pro těžké migrény provázené zvracením V případě častého výskytu záchvatů migrény je na místě profylaktická léčba. Pravidelné a dlouhodobé užívání léků má za cíl snížit počet a frekvenci záchvatů o více než polovinu. Proti vzniku migrény působí celá řada dnes již běžně předepisovaných léků, další se zkoušejí. Úspěšná léčba by měla být komplexní, kombinovat nemedikamentózní a medikamentózní postupy, změnu životního stylu a stravování. Hlavním předpokladem úspěchu je dobrá spolupráce mezi lékařem a pacientem. Lékař Na vzniku bolestí hlavy se může podílet mnoho příčin. Již víte, že existují primární bolesti, nesouvisející s jinými chorobami, a bolesti sekundární, které jsou doprovodným příznakem nebo varovným znamením. Jak ale mezi různými druhy bolesti rozlišovat a jak je správně poznat? Jak pomůže lékař? Jak bude návštěva u něj vypadat? Co všechno Vás čeká?
Hranici mezi "banálními" a vážnějšími bolestmi hlavy a vážnějšími můžeme najít jen obtížně. Obecně lze snad říci, že lékaře je vhodné vyhledat v případě, kdy Vás bolesti hlavy obtěžují do takové míry, že to má negativní dopad na Vaše běžné denní aktivity. Mezi lidmi je obecně rozšířen sklon k podceňování bolestí hlavy a tendence k oddalování návštěvy lékaře - z obavy, "aby neotravovali s takovou maličkostí" nebo "aby se nedozvěděli nějakou špatnou zprávu". Je důležité si uvědomit, že celá řada závažných stavů se může projevovat na první pohled nevýraznými příznaky. Včasné zahájení léčby může výrazně zlepšit průběh choroby a zvýšit šanci na uzdravení. Řádně vyšetřena by proto měla být každá bolest hlavy! Ke správné diagnóze může lékaře dovést již při prvním kontaktu s Vámi podrobný rozhovor zaměřený na všechny okolnosti vzniku a průběhu Vašich obtíží (anamnéza). Jednotlivé choroby mohou mít svůj charakteristický průběh, vyvolávající příčiny, frekvenci vzniku, délku trvání a doprovodné příznaky. Vzpomeňte si na všechny detaily. Zásadní je přesný popis charakteru bolesti, její intenzity a umístění. Ano, bolí Vás hlava a s ní třeba i "celý člověk", ale určitě existuje místo, kde je bolest nejsilnější nebo kde vznikla (takových míst může být i víc). Bolest hlavy je často spojena s celou řadou doprovodných příznaků. Změny v kvalitě vidění, občasné zavrávorání nebo pády, pocit na zvracení nebo třeba až příliš nápadné zapomínání, to všechno jsou věci, o kterých musí lékař vědět. Návštěvě lékaře obvykle předchází různě dlouhé období více či méně úspěšné domácí samoléčby. Seznamte lékaře se všemi léky, které užíváte nebo jste v nedávné době užívali, popište mu jejich účinky na Váš organismus (které Vám pomohly, které třeba naopak přitížily). Přiznejte i případné vynechání nebo nedůkladné dodržování předepsané léčby. Některé otázky se budou týkat také Vašich předků a nejbližší rodiny. U migrény i některých dalších chorob je znám rodinný výskyt. Po úvodním rozhovoru nebo třeba i během něj pak přijde to, proč jste vlastně k lékaři přišli - vyšetření. Při něm je třeba se důkladněji zaměřit na oblast hlavy a krku, ale neopomíjet ani ostatní části těla. Nedivte se proto, když Vás lékař požádá, abyste odložili oděv. Na vzniku bolestí hlavy se může podílet třeba i nesprávné držení těla, poruchy postavení obratlů nebo funkce páteře. Orientační informaci o funkčním stavu Vašeho nervového systému poskytne lékaři neurologické vyšetření. To tvoří série jednoduchých testů k hodnocení reflexů, koordinace, svalové síly a čití. Kladením otázek "jako pro hloupé" Vám lékař nedává najevo, co si o Vás myslí, ale z Vašich odpovědí získává základní přehled o tom, zda jste orientovaní a v jakém stavu je Vaše paměť a mentální funkce. V případě, že anamnéza nebo fyzikální vyšetření nedovolují jasně určit, o jakou chorobu se jedná, v případě, že lékař během vyšetřování narazil na některé nesrovnalosti, nebo v situaci, kdy je třeba se pouze ujistit, že je vše, jak má být, následují další, složitější testy a vyšetřovací postupy. Mezi ně patří RTG snímek páteře, počítačová tomografie (CT) a/nebo magnetická rezonance (MR), snímání elektrické aktivity mozku (EEG elektroencefalografie), event. ultrazvukové vyšetření a lumbální punkce. Jde o pouhý výčet všech možností, rozhodně to neznamená, že Vás čekají všechna uvedená vyšetření. Rozhodnutí o zařazení jednotlivých vyšetření je na rozhodnutí lékaře. Není měřítkem kvality jeho péče o Vás. V některých případech lze dojít k diagnóze již z rozhovoru a základního vyšetření. V jiných je třeba využít další alternativy. Výsledkem vyšetření a stanovení diagnózy je léčba určená právě na Vaše problémy. Aby tomu tak skutečně bylo, je nezbytné odpovídat upřímně na otázky a nesnažit se problémy zlehčovat, nebo naopak zveličovat. Jde přece o Vaše zdraví. Z ordinace lékaře můžete odcházet s receptem nebo třeba "jen" doporučením jak se dále chovat, na co se soustředit, čeho se vyvarovat. V některých případech jsou vhodné opakované návštěvy a kontroly, malá úprava nebo zásadní změna terapie dle aktuálního stavu. Léčba bolestí hlavy může být "během na dlouhé trati". Zázračná pilulka, která Vás okamžitě zbaví všech neduhů, bohužel zatím neexistuje. Důležité je uvědomit si, co od lékaře a předepsané léčby sami očekáváte a do jaké míry jste schopni dodržovat daný režim. Chronické bolesti hlavy lze prostřednictvím vhodně volené terapie kontrolovat a usměrňovat, ne vždy však zcela vyléčit. Buďte trpěliví. Nechte léčbě Vašich problémů dostatečný prostor.
Migréna
(překlad z amerického originálu)
1. Popis onemocnění Zeptejte se kohokoliv, co je to migréna a pravděpodobně vám odpoví. Odpověď však bude kolísat v závislosti na tom, zdali dotazovaná osoba zažila migrenózní záchvat. Ať nás bolesti postihnou doma nebo v práci, je migréna většinou daleko intenzivnější než prostá bolest hlavy, i když o tom ostatní lidé pochybují. Symptomy kolísají, jsou většinou velké intenzity a mohou vážně narušovat náš běžný denní život. Přibližně jedna třetina osob trpících migrénami se cítí během záchvatu velmi těžce postižena. Osobní a ekonomický dopad je nesmírný. Migrenózní bolesti hlavy jsou opravdové a většinou nemohou být postiženým kontrolovány - snad vyjma vyvarování se známým, záchvat vyvolávajícím potravinám nebo látkám. Ve Spojených státech postihují každoročně kolem 25 milionů lidí. Celkem vzato, kolem 20 % žen a 11 % mužů v USA zažilo migrenózní bolest hlavy. Migrenózní bolest hlavy je vlastně nejběžnějším typem bolesti hlavy cévního původu - má se za to, že původ potíží je v rychlých změnách velikosti cév v mozku. Uvolnění neurotransmiteru serotoninu pravděpodobně k dalšímu rozvoji bolesti hlavy přispívá. 2. Definice Pro typickou migrénu je charakteristická jednostranná, pulsující bolest hlavy, často doprovázená pocitem na zvracení, někdy se zvracením; časté jsou zrakové příznaky a může se objevit brnění nebo necitlivost tváře. Neléčený záchvat většinou trvá od 4 do 72 hodin. Někdy se bolest rozšiřuje do celé hlavy a zhoršuje se fyzickou aktivitou. Zvýšená citlivost na světlo a hluk je běžná, pacient se může cítit nemocný a být bledý. Po záchvatu je obvykle přítomna takzvaná postdromální fáze, kdy se pacient chvíli cítí vyčerpán a zmaten. 3. Rozdělení záchvatů Podle klasifikace the International Headache Society ( 1988 ) 1.1. Migréna bez aury 1.2. Migréna s aurou 1.2.1. Migréna s typickou aurou 1.2.2. Migréna s prolongovanou aurou 1.2.3. Familiární hemiplegická migréna 1.2.4. Bazilární migréna 1.2.5. Migrenózní aura bez bolesti hlavy 1.2.6. Migréna s aurou s náhlým začátkem 1.3. Oftalmoplegická migréna 1.4. Retinální migréna 1.5. Dětské periodické syndromy, které mohou být předchůdcem migrény nebo jsou s ní přidruženy 1.5.1. Dětské benigní paroxysmální vertigo 1.6. Komplikace migrény 1.6.1. Status migrenosus 1.6.2. Migrenózní infarkt 1.7. Migrenózní onemocnění nesplňující výše uvedená kritéria Existují dva hlavní typy migrenózní bolesti hlavy. Většinou oba (ale ne vždy!) zahrnují bolesti hlavy, často popisované jako těžké a "pulsující". Jsou často doprovázeny pocitem na zvracení, zvracením a zvýšenou citlivostí na světlo, zvuk a pachy. První typ byl dříve nazýván jako "obyčejná migréna", ale nyní je častěji nazýván jako "migréna bez aury". Tato jednotka zahrnuje asi 85 % migrenózních bolestí. Migréna s aurou, dříve zvaná " klasická migréna ", zahrnuje zbývajících 15 % migrenózních bolestí hlavy. Aura, nebo také prodromální fáze, je příznakem chybné mozkové funkce, nejpravděpodobněji z důvodu změny mozkového krevního průtoku a předchází vlastní bolesti hlavy. Některé léky, jestliže jsou podány během této prodromální fáze, mohou bolesti hlavy zabránit. Aura často zahrnuje zrakové poruchy, ale také jiné smysly (sluch, hmat) mohou být postiženy. Při tomto typu migrény někteří lidé zažijí syndrom Alenky z říše divů. Části jejich těl nabývají neobvyklých tvarů a rozměrů, anebo mohou vidět věci, které reálně nejsou přítomny. Někteří lidé věří, že syndrom Alenky z říše divů má základ ve vlastní zkušenosti spisovatele Lewise Carrolla během klasického migrenózního záchvatu. 4. Symptomy ·
Krátké období deprese, podrážděnosti, úzkosti, zhoršené nálady a snížené chuti k jídlu nejdéle 24 hodin před začátkem bolesti hlavy.
· · · · · · · ·
Příznaky aury začínají hodinu nebo méně před vlastním začátkem bolestí Těžká, pulzující bolest hlavy, někdy pouze omezená na jednu polovinu hlavy nebo kolem jednoho oka, trvající od 4 do 72 hodin Bolest hlavy, která se zhoršuje námahou Pocit na zvracení a zvracení Zvýšená citlivost na světlo a to až do té míry, že světlo je pro oči a hlavu bolestivé; stav vyžaduje umístění v tmavé místnosti Zvýšená citlivost na hluk Slabost horních nebo dolních končetin, ztížená mluva nebo zmatenost Značné vyčerpání, zmatenost nebo poruchy nálady trvající ještě několik dní po odeznění bolestí hlavy
Symptomy aury mohou zahrnovat · Poruchy zraku, dokonce i přechodné oslepnutí · Částečné výpadky vašeho zorného pole, takzvané skotomy · Záblesky či jiné světelné fenomény, takzvané fotopsie nebo zesílení světelného spektra · Dvojité vidění takzvaná diplopie · Závrať · Pocit, že se kolem vás točí svět (vertigo) · Potíže s udržením rovnováhy a s chůzí (ataxie) · Zvýšená citlivost k pachům (hyperosmie) · Pocit necitlivosti nebo brnění v obličeji, krku, hlavě nebo v končetinách 5. Možné komplikace a jejich prevence Status migrenosus je řídkým a závažným typem migrény, který trvá 72 hodin nebo déle. Bolesti hlavy a pocit na zvracení jsou tak intenzivní, že lidé s touto komplikací musí být hospitalizováni. K vyvolání status migrenosus může přispívat užívání některých léků. Neurologové píší, že mnoho jejich pacientů, kteří prodělali status migrenosus, trpělo depresí a úzkostí ještě předtím, než nastaly bolesti hlavy. Dlouhodobé riziko komplikací u lidí s migrénou a těžkou bolestí hlavy Cévní mozková příhoda. Studie dokazují, že migréna nebo těžká bolest hlavy je rizikovým faktorem cévní mozkové příhody žen i mužů, zejména před 50 rokem života. Emoční poruchy a zhoršení kvality života. Úzkost a deprese často doprovázejí chronické bolesti hlavy, včetně tenzních a migrenózních. Negativní vliv bolestí hlavy, zejména migrenózních, na kvalitu života, na rodinu a dokonce na produktivitu práce je signifikantní a jako závažná komplikace chronických bolestí hlavy je často podceňován. Vliv bolesti hlavy na těhotnou ženu Ani migréna, ani tenzní bolest hlavy nepřináší během těhotenství další přídavná rizika pro matku nebo pro plod. V jedné studii bylo dokonce popsáno snížení bolestí hlavy, ať už tenzních nebo migrenózních během 80 % těhotenství, většinou na konci prvního trimestru . Symtomatika závažných základních onemocnění Bolest hlavy ukazující na závažný základní problém, jako je cerebrovaskulární onemocnění nebo maligní hypertenze není častá. (Je nutno opět zdůraznit, že bolest hlavy není obvyklým příznakem mozkového nádoru). Lidé, trpící chronickými bolestmi hlavy, mohou zanedbat závažnější onemocnění, když přičítají bolest hlavy svým běžným potížím. Takoví pacienti by měli okamžitě volat lékaře v případě změny kvality bolesti nebo při změně doprovodných příznaků. Každý by měl volat lékaře v přítomnosti jakéhokoliv z těchto příznaků: · Náhle vzniklá bolest hlavy, která přetrvává nebo má zvyšující se intenzitu během 24 hodin; · Náhle vzniklá, krutá bolest hlavy, dříve nepoznané intenzity (možná známka krvácení nebo ruptury aneurysmatu ); · Chronická nebo těžká bolest hlavy vzniklá po padesátém roce života; · Bolesti hlavy doprovázené ztrátou paměti, zmateností, ztrátou stability, změnou řeči nebo vidění a nebo znecitlivěním, brněním či ztrátou síly končetin; · Bolesti hlavy po úraze hlavy, zejména je li přítomna ospalost a nebo pocit na zvracení (možnost přítomnosti krvácení); · Bolesti hlavy doprovázené teplotou, tuhostí šíje, pocitem na zvracením a zvracením (možnost spinální meningitidy); · Bolesti hlavy, které se zvyšují při kašli nebo námaze (možnost otoku mozku);
· · ·
Tepavá bolest kolem oka nebo za ním, případně v čele, doprovázená zarudnutím oka a subjektivním vjemem kruhů nebo světelných prstenců (možnost akutního glaukomu). Jednostranná bolest hlavy na spánku u staršího člověka; spánková tepna je tuhá a zkroucená a nelze hmatat puls; skalp je na dotek citlivý (ožnost temporální arteriitidy, která může způsobit slepotu nebo dokonce cévní mozkovou příhodu, je-li neléčena); Náhlý začátek a poté přetrvávání tepavé bolesti kolem oka, šířící se do ucha nebo do krku, neustupující po medikaci (možnost krevní sraženiny v sinusových žilách mozku).
6. Rizika Jedna velká studie uváděla, že u migreniků je riziko cévní mozkové příhody 2,7 % pro ženy a 4,6 % pro muže. Pro ženy bylo nejrizikovější období mezi 45 a 65 lety, pro muže věk před 45 rokem života. U obou pohlaví se riziko zmenšovalo se stoupajícím věkem. U migreniček s aurou se zvyšuje riziko cévní mozkové příhody při požívání orálních kontraceptiv. Kouření také zvyšuje riziko. Užívání dekongestiv (látek snižujících překrvení) může zvýšit riziko iktu u osob s migrénami. PAMATUJTE SI Uvědomte svého lékaře v případě těchto potíží: · Bolesti hlavy, které trvají déle než dva dny · Více než tři ataky migrény za měsíc · Jestliže varovné známky předcházející záchvatu bolesti hlavy nemizí při vlastní bolesti hlavy · Zřetelná změna v intenzitě bolesti hlavy 7. Vyšetření Je vhodné vyhledat lékaře v případě, že bolesti hlavy vás obtěžují do té míry, že občas mají vliv na vaše běžné denní aktivity. Anamnéza Průběh bolesti hlavy, migrenózní symptomy a asymptomatické intervaly mezi záchvaty naznačují, že by se mohlo jednat o migrénu. Naopak, krátká anamnéza - bolestí hlavy, doprovázená odlišnými příznaky může ukazovat na přítomnost jiného závažného onemocnění. Pro správnou diagnosu, by měl pacient popsat trvání a frekvenci bolestí hlavy, poslední změny v jejím charakteru, místo bolesti, typ bolesti (tepavá nebo tupý tlak), její intenzitu a jakékoliv jiné přidružené symptomy, jako je pocit na zvracení a zvracení. Pacient by se měl snažit si vzpomenout na záležitosti, které se mohou k bolesti hlavy vztahovat, zdali bolest hlavy po něčem ustoupí; nedávný úraz hlavy může například způsobit bolest hlavy postraumatického původu. Pacient by měl dále uvést poslední medikaci, nebo její vynechání. Lékař bude také muset znát celkovou osobní a rodinnou anamnesu. Zejména migrény mají rodinný výskyt. Fyzikální vyšetření Aby lékař diagnostikoval chronickou bolest hlavy, musí vyšetřit hlavu, krk a většinou musí provést neurologické vyšetření, které zahrnuje sérii jednoduchých testů k měření síly, reflexů, koordinace a čití. Lékař může pokládat otázky, aby vyšetřil krátkodobou paměť a příbuzné aspekty mentálních funkcí. Testování při nejasnostech Jestliže výsledky anamnézy a fyzikálního vyšetření ukazují na jakoukoliv potenciálně závažnou komplikaci, jsou provedeny další vyšetření. RTG krční páteře ukáže artritidu nebo spinální problémy. Počítačová tomografie (CT) nebo vyšetření magnetickou rezonancí (MRI ) jsou indikovány k vyloučení mozkových procesů. Další testy zahrnují EEG (elektroencefalogram), lumbální punkci, ultrazvukové vyšetření a mozkovou angiografii. Tyto testy jsou provedeny pouze v případě podezření na jiné základní onemocnění. 8. Léčba Zde můžete vidět různé metody farmakologické (9.) a nefarmakologické léčby (10): 9. Medikace Existují tři hlavní cesty léčby migrény:
První je pravidelné užívání léků za účelem snížení frekvence záchvatů. Jestliže migréna se objevuje častěji než dvakrát měsíčně je tento přístup nejběžnější. Specifické léky (nazývané profylaktickou léčbou) používané v tomto případě jsou uvedeny v tabulce. Druhou cestou k léčbě migrény je podání léku při prvním projevu aury nebo záchvatové bolesti. Jestliže je léčba efektivní, migrenózní ataka se plně nerozvine, případně je menší, než v případě bez léčby. Specifické léky užívané v této skupině jsou v tabulce. Nejnovější lék sumatriptan (Imigran ®) je velmi efektivní, ale extrémně drahý, a je tak používán pouze v případě neúčinnosti jiných léků. Je pravděpodobné, že podobné léky, fungující na stejném principu - ovlivnění serotoninového receptoru, budou brzy dostupné k použití. Úlohou serotoninu je přenos signálů v mozku i jinde v těle. Třetí cestou k léčbě migrény je odstranění bolesti. K dispozici jsou tucty léků a každý z nich se individuálně liší účinkem. Příklady jsou v tabulce. Většinou jsou lékem první volby nesteroidní antiflogistika. Je možno si vybrat z mnoha z nich - některé jsou volně k prodeji, jiné jen na předpis. Pouze v případě neúčinnosti těchto léků je možno přistoupit k potenciálně nebezpečnějším a silnějším látkám. Opiáty jsou často efektivní, ale vyvolávají návyk a mají závažné vedlejší účinky. Jeden z opiátů, butorfanol (Stadol ®), o kterém se myslelo, že je mnohem bezpečnější než ostatní z této skupiny, byl nedávno silně podezříván z vyvolání návyku. Na zmírnění migrenózní bolesti bylo také v nedávné době testováno nasální podání lidokainu, což je lokální anestetikum. Předběžné výsledky jsou slibné, některým lidem tento lék pomáhá. Kategorie Betablokátory
Ergotaminové alkaloidy a vasokonstringencia
Agonisté 1-D serotoninového receptoru Blokátory serotoninového receptoru
Analgetika Nesteroidní antiflogistika Opioidy v závažných případech
Použití a komentář
Příklady Propranolol ( Obsidan, Betachron®, Inderal®, Pravidelně užívány k prevenci Inderal® IV ); záchvatů Nadolol ( APO- Nadol, Corgard®) Methysergide ( Sansert ® ) Užívány k prevenci záchvatů Ergotamine methysergid byl pro závažné ( Ergostat ®, Medihaler Ergotamine nežádoucí účinky stažen z klinického ® ); použití Dihydroergotamin ( D.H.E. 45® ) Zastaví nebo zmírní ataku při podání Sumatriptan na začátku záchvatu. Velmi drahé. Má (Imigran ®) se za to, že brání uvolnění peptidu. Zastaví nebo zmírní ataku při podání Pipethiaden na začátku záchvatu. Blokují uvolnění ( Migrenal ) serotoninu což má souvislost se pizotifen záchvatem. ( Sandomigran ) Aspirin; Naproxen (Aleve®, Anaprox®, Naprelan®, Napron X®, Naprosyn®); Meklofenamát, mefenamová kyselina Mírní bolest i po počátku záchvatu (Meclomen®, Ponstel®) Butorfanol (Stadol®); Morfin (Duramorph®, Infumorph®, Kadian®)
10. Jiné Zaměření se na vyvolávající příčiny migrény Jestliže charakter Vašich migrenózních záchvatů naznačuje, že jste citliví na nějaké vyvolávající příčiny, lékař vám pomůže upravit životní styl, abyste se mohli potížím lépe vyhnout. Ne každá migréna má stejnou vyvolávající příčinu, ani všechny tyto faktory nevedou nutně k záchvatu. Kroky vedoucí ke zvýšení vaší odolnosti před migrenózním záchvatem jsou: pravidelný spánek, zdravá, pravidelná strava, pravidelné tělesné cvičení, zanechání kouření, relaxace a meditace.
Dieta Nebudete pravděpodobně muset závažně měnit své stravovací zvyklosti, je nutno se však vyhýbat potravinám a přídavným látkám, o nichž si myslíte, že by mohly být spouštěcím stimulem pro záchvat. Také důležité: jezte pravidelně, nevynechávejte hlavní jídla. Antimigrenosní dieta. Vědci odhadují, že malé procento osob trpících migrénou má prospěch z léčebného programu zaměřeného pouze na eliminaci záchvat provokujících nápojů a potravin. Jiní pacienti mají prospěch z diety, která se vyhýbá nízké hladině cukru v krvi. Nízká hladina krevního cukru (hypoglykémie), může způsobit dilataci cév v mozku. Tato okolnost může nastat po intervalu bez jídla: například přes noc nebo když je jídlo vynecháno. Lidé, kteří se ráno vzbudí s bolestí hlavy tak mohou reagovat na nízkou hladinu krevního cukru, vzniklou přes noc nedostatkem jídla. Léčba bolestí hlavy, které jsou způsobeny nízkou hladinou krevního cukru, spočívá v rozdělení denních dávek jídla do častějších a menších porcí. Někdy je připravena speciální dieta ke stabilizaci systému regulace hladiny krevního cukru. Spánek Ze stejných příčin mnoho specialistů doporučuje pacientům s migrénou nevyspávat o víkendech. Dlouhé vyspávání může změnit normální tělesnou hladinu krevního cukru a tím může vést k hypoglykémii a bolesti hlavy. Buďte důslední v zachování svých spánkových zvyklostí. Dodržujte pravidelnou dobu uléhání a snažte se vzbudit každé ráno v tu samou hodinu. Stresy a úzkosti Velká šíře relaxačních technik vám může pomoci kontrolovat odezvu vašeho těla na námahu a shon denního života. Naučte se plánovat své denní aktivity. Denně se pokuste posadit do ústraní, zavřít oči, uvolnit svaly a dát vaší mysli odpočinout. Snažte se uvolnit ve stresujících situacích, které jsou mimo vaši kontrolu. Pravidelná fyzická aktivita vás také udrží nad vodou. Faktory životního prostředí: vyhněte se křiklavým nebo fluoreskujícím barvám, počítačovým obrazovkám, silným pachům a vysokým nadmořským výškám. Biofeedback, relaxační techniky a kognitivně behaviorální terapie Někteří lidé naleznou úlevu v technikách jako je biofeedback, různé relaxační techniky a kognitivně behaviorální terapie. Lékař vám může pomoci zvážit výhody takového přístupu. Ujistěte se, že jste řekli svému lékaři o všech terapeutických přístupech, které podstupujete z důvodu své bolesti hlavy nebo i z jiných příčin. Některé terapeutické postupy mají nežádoucí účinky, jsou - li vzájemně mezi sebou kombinovány. Biofeedback Lidé s migrénou nebo tenzní bolestí hlavy mohou zkusit biofeedback, což je technika sloužící k redukci svalového napětí, například pomocí ohřátí horních končetin. Měřící zařízení, které je připevněno k tělu, takzvaný "feed-back", poskytuje informaci o změnách individuálního fyzikálního stavu pomocí vizuálních nebo akustických signálů. Použitím feedbacku se naučíte ovládat dříve mimovolní tělesné procesy. Biofeedback je úspěšně používán ke zmírnění bolesti hlavy z mnoha příčin. Je bezpečný a je často preventivně využíván. Biofeedback je zejména vhodný pro děti a těhotné ženy, kde je omezená nebo vyloučená možnost medikace. Relaxační techniky Relaxační techniky mohou být používány samostatně nebo v kombinaci s biofeedbackem. K těmto technikám řadíme jógu, transcedentální meditaci, progresivní relaxaci, řízenou imaginaci a instrukci. Ovšem není známo, jakým efektem biofeedback a relaxační techniky na bolesti hlavy působí. Kognitivně behaviorální terapie Cílem kongnitivně behaviorální terapie je zlepšení řešení problémů a využívání vlastních zkušeností. Tato terapie ukazuje, v jakém vztahu jsou vaše myšlenky, pocity a chování a jak celkově přispívají k vašemu psychickému a fyzickému zdraví. Naučíte se množství technik ke zmírnění vaší bolesti hlavy a zlepšíte si kontrolu nad některými stres vyvolávajícími faktory nebo situacemi. 12. Informace pro nové pacienty V zájmu aktivní účasti vaší osoby v léčbě migrény musí vzniknout mezi vámi a vaším lékařem zodpovědný vztah vzájemné důvěry a spolupráce. Protože bolest hlavy může být chronickou záležitostí, přístup musí být komplexní, musí podporovat samostudium a vlastní sledování účinku léčby. Váš lékař vám pomůže formulovat terapeutický program, který zahrnuje identifikaci spoušťových momentů a předepíše léky s návodem k přesnému používání.
Váš individuální léčebný plán musí obsahovat: · Identifikaci migrénu provokujících a kontrolních faktorů · Popis medikace, která zabraňuje a léčí migrenózní záchvaty · Návrh žádoucí změny chování a zdravého životního stylu Přístup k vašemu lékaři s realistickým očekáváním posílí vzájemně váš vztah. Vedení deníku bolesti hlavy je nápomocno v práci vašeho lékaře při rozvoji terapeutického plánu. Vedení deníku vám také může pomoci naučit se více o nemoci a vyhnout se i některým detailům, které jinak můžete pokládat za nevyhnutelné. Vstupní návštěva Když se setkáváte se svým lékařem, buďte připraveni. Zpracujte si svůj deník a vypište si, co jste se naučili o své bolesti. Věnujte zvýšenou pozornost jídlu, počasí, stresu, ženy by měly pozornost věnovat i menstruačnímu cyklu. Musíte znát své příznaky bolesti hlavy a zaznamenávat je ve svém deníku. Vypište všechny léky, které užíváte, zejména léky volně prodejné. Poznejte podmínky svého zdravotního pojištění; mnoho pojišťoven neplatí vůbec nebo pouze částečně některé formy terapie, jako je biofeedback. Další mají zmatené doložky ohledně dřívějších podmínek a vylučují některé léky. Jestliže máte pochybnosti, žádejte reprezentanta pojištovny o vysvětlení. (pozn.: popis podmínek v USA, překlad z angličtiny) Kompletní lékařské vyšetření trvá déle než jednu návštěvu. Navíc, pro zhodnocení terapie jsou základem kontrolní návštěvy lékaře. Požádejte svého lékaře o edukační materiály pro lepší pochopení léčebného plánu. Dobře zorganizovaná návštěva lékaře bude uspokojující a objevná. Po návštěvě svého lékaře používejte svůj deník ke zhodnocení efektu terapie a zaznamenejte všechny problémy, týkající se medikace. Tento záznam bude mít velkou cenu pro budoucí sestavení správné medikace. Jestliže budete mít nějaké významné potíže před smluvenou kontrolní schůzkou u lékaře, dejte mu vědět. 13. Životní styl Záchvaty migrény se dají vyvolat mnoha spouštěcími faktory; jejich identifikace a omezení vede k dramatickému poklesu potíží. Spouštěcím činitelem může být stres, některé pachy, menzes a změny počasí. Některými běžnými provokačními látkami jsou i potraviny a nápoje. Je to čokoláda, jogurt, uleželý sýr, konzervy, některé ovoce, alkohol a červené víno. 14. Osobní anamnéza V první čtvrtině zápasu Super Bowl XXXII posledního ledna, hráč klubu Denver Broncos Terrell Davis tvrdě odpálil, načež odcházel z pole s ručníkem přes hlavu. Rozvíjející se migréna totiž činila sluneční světlo nesnesitelné. Takže jak se mohla osoba trpící migrénou, což je příčina zneschopňující bolesti, vrátit po půlce zápasu, skórovat vítězný touchdown a vyhrát cenu pro nejlepšího hráče.? Odpověd zní: hráč poznal časné, varovné známky záchvatu, okamžitě si vzal lék a tak kontroloval svou bolest. Michael John Coleman, zakladatel Migraine Awareness Group: A National Understanding for Migraineurs, nebo MAGNUM, hodnotí úkoly, kterým migrenici čelí. Coleman sám trpí těžkými záchvaty migrény od 6 let věku. Během záchvatu, jak říká, "se cítím jako zmlácený kupou výrostků." Colemanovy záchvaty trvají 72 hodin nebo více; párkrát trvaly více než dva týdny. 15. Výzkum onemocnění Samotný proces migrény: Vědci nemají jasno o přesné příčině migrenózních bolestí hlavy. Existuje však všeobecná shoda, že klíčovou otázkou je změna krevního průtoku v mozku. Zdá se, že lidé trpící migrénou mají cévy, které přehnaně reagují na různé spouštěcí momenty. Vědci navrhli teorii migrény, která vysvětluje tyto změny krevního průtoku a objasňuje také biochemické změny, které hrají v procesu bolesti hlavy svou roli. Podle této teorie nervový systém odpovídá na spouštěcí faktor, jako je stres, tvorbou spasmu arterií base mozkové, které jsou bohaté na nervová zakončení. Spasmus omezí průtok krve baze mozkové a dále se šíří na arterie hlavy a krku. Jakmile se tyto arterie smrští, průtok krve mozkem je redukován. V tu samou dobu, krevní destičky se začínají srážet, což je proces o kterém se myslí, že vede k vyplavení serotoninu. Serotonin dále reaguje jako mohutný vasokonstriktor, což vede k dalšímu omezení průtoku krve mozkem. Redukovaný krevní průtok omezí mozkovou dodávku kyslíku. Symptomy jsou zpočátku: bolest hlavy, později poruchy řeči či zraku, a mohou vyústit ve stav podobný cévní mozkové příhodě. V reakci na snížený přívod kyslíku se některé mozkové arterie široce otevřou, aby dostály nárokům mozku na energii. Toto rozšíření cév neboli dilatace dále postupuje, nakonec zasahuje arterie krku a hlavy. Dilatace těchto
arterií vede k vyplavení bolest působících substancí zvaných prostaglandiny, které mají původ v různých tkáních a krevních buňkách. Také jsou vyplaveny látky, které působí zánět a otok a které zvyšují citlivost k bolesti. Koloběh těchto látek a dilatace arterií hlavy stimulují receptory citlivé na bolest. Výsledkem je podle této teorie tepavá bolest hlavy. 16. Prevence Protože migréna trápí léta a trvalé užívání medikace vede k závažným vedlejším účinkům, prevence je klíčovým faktorem ke zvládnutí migrény: Dodržujte vaši dietu. Zjistěte, zdali migréně může být zabráněno vynecháním určitých potravin (například oříšků, sýrů, avokáda, čokolády, krůty, šunky, párků v rohlíku, chlebíčků) a potravinovými aditivy. Jestliže hlad převáží nad migrénou, jezte v pravidelnou dobu častěji malé porce. Ženy, které trpí migrenózními záchvaty před menstruací by měly v tomto období snížit solení. To pomáhá snížit retenci vody, která je jinak asociována s urychlením záchvatu. Vyhněte se alkoholu.. Alkohol způsobí rozšíření cév vašeho těla, což přispívá k migrenózní bolesti. Jestliže je Váš záchvat vyvolán stresem nebo emocionálním konfliktem, je důležité najít cestu k eliminaci tohoto působení. Pravidelné sportovní (jako chůze, jízda na kole a plavání) a relaxační techniky (například joga nebo meditace) vám mohou pomoci. Cvičení a relaxace nejenom snižují hladinu stresu, ale navíc snižují míru bolesti a frekvence záchvatů. Tréninkový poradce vám může poskytnout pomoc k identifikaci stresu ve vašem životě a navrhne řešení problému. Pravidelný spánkový režim je nezbytný v případě únavy jako spouštěcího faktoru. Únava může být zhoršena změnou počasí. Ženy migreničky by se měly vyhnout použití hormonální antikoncepce, lékař jim může poradit s náhradními formami kontroly početí. 17. Otázky a odpovědi Co migrénu způsobuje? Migréna je způsobena rychlým rozšířením a zúžením cév mozku a hlavy. To způsobí iritaci nervových zakončení v cévách. Cévy vlasové části hlavy jsou také postiženy. Faktory a události, které mohou způsobit migrenosní záchvat: Hlad, sýr, změny počasí, ořechy, únava, avokádo, orální kontraceptiva, čokoláda, menstruace, potraviny ošetřené nitráty např. párky v rohlíku, emoční stres, změkčovače masa, jiná potravinová aditiva a alkohol. Není známo, proč někteří lidé migrénami trpí a jiní nikoliv. Jaké jsou její nejčastější příznaky? Existuje mnoho forem migrenózní bolesti hlavy. Nejčastějšími dvěma hlavními typy je klasická a obyčejná migréna: Klasická migréna - většinou jsou přítomny varovné známky (aura nebo prodromální známky) před vlastním záchvatem. Mohou nastat náhlé změny zraku. Jsou vidět světelné skvrny nebo klikaté čáry. Mnoho lidí trpí dvojitým viděním nebo přechodnou, částečnou slepotou. Změny zraku jsou většinou následovány necitelností a brněním rtů, tváře, končetin jedné nebo oboustranně, motáním hlavy, ospalostí, lehkou zmateností a neschopností mluvit nebo setřelou řečí. Každá osoba může trpět jedním nebo několika z těchto symptomů, a tyto příznaky mají tendenci se s každým záchvatem objevovat ve stejné kombinaci. Symptomy mohou trvat od 5 do 15 minut nebo více. Jakmile tyto příznaky zmizí, objeví se na jedné straně hlavy tepavá bolest. Intenzita bolesti narůstá. Jestliže je bolest velmi silná, lidé trpí nauseou, zvracením, světloplachostí a zvukoplachostí. Obyčejná migréna - Tepavá bolest se objeví bez varovných známek záchvatu. Lokalizace bolestí kolísá. Bolest může být oboustranná, nebo se mohou strany měnit. Pocit na zvracení, zvracení a citlivost na světlo a zvuk většinou patří k doprovodným příznakům. Děti, trpící migrénami, většinou mají tuto formu, a proto nemají varovné známky. Navíc k bolesti hlavy, některé děti mají bolesti břicha s úlevou po vyzvracení. Je nakažlivá? Ne. Jak dlouho trvá? Migréna může trvat od několika hodin do několika dnů. Jak je léčena? Léčba tohoto problému se sestává ze dvou důležitých částí: (1) co vy sám můžete udělat a (2) co může udělat Váš lékař.
Co vy sám můžete udělat? Zde je několik příkladů, které by vám mohly pomoci vyrovnat se s bolestí. Některým lidem přináší úlevu aplikace tepla na postiženou oblast. Můžete použít suchý ručník zahřátý v troubě, nebo zahřívací polštářek. Jiným lidem zase přináší úlevu ledový sáček obalený v ručníku a přiložený na postižené místo. · Poproste příbuzného nebo přítele, aby Vám pomohl identifikovat příznaky, které se mohou objevit před vlastním záchvatem bolesti hlavy. Tyto časné varovné příznaky se mohou objevit kdekoliv a kdykoliv od několika hodin do několika dnů před začátkem bolesti hlavy. Mohou nabývat mnoha forem, včetně hladu, žízně, zívání, deprese či zvýšeného smutku, euforie (přehnaný pocit štěstí), podrážděnosti, neklidu, ospalosti, světloplachosti a zvukoplachosti, tuhosti šíje, pocitu chladu, zvýšeného močení, průjmu nebo zácpy, nadýmání. · Noste sebou alespoň jednu dávku své medikace. Při záchvatu užívejte své léky jak bylo předepsáno lékařem. · Užívejte léky jak bylo předepsáno lékařem. Nepoužívejte vyšší dávky nebo častější intervaly. Nepřerušujte léčbu bez porady s lékařem. Některé léky musí být vysazovány postupně, aby se předešlo nežádoucím účinkům. · Jestliže si zapomenete vzít svou dávku, vemte si ji co nejdříve - avšak v případě, že nastal čas další dávky, zmeškanou dávku vynechte. Nezdvojujte dávky. · Po požití léku pro bolest hlavy si lehněte do tmavé, tiché místnosti, dokud se bolest nezačne mírnit. · Pamatujte si , že vy a váš lékař jste partnery v péči. Záleží na vás, zdali budete dodržovat rady lékaře a změníte svůj životní styl natolik, že lze bolest hlavy nemoc lépe kontrolovat. · Mnoha lidem uleví relaxační techniky prováděné vleže. · Koncentrujte se na konejšivé obrazy a myšlenky a zhluboka dýchejte. · Zaznamenejte v kalendáři datum migrenozního záchvatu, kdy začal, kdy skončil a dávku požitých léků. Nezapomeňte si vzít tento záznam na kontrolní návštěvu ke svému lékaři. Pomůže to ve vaší léčbě. Co může váš lékař udělat? Někteří lidé potřebují léky. Váš lékař může předepsat jednu nebo více z následujících medikací: Analgetika - tyto léky mírní migrenózní bolest Deriváty ergotaminu - Tyto léky interferují s rozšířením cév v hlavě a snižují intenzitu bolesti Poznamenejte si: pro úspěšnou terapii je nutno si vzít lék na počátku příznaků Zvláštní režimy jsou vypracovány pro školní děti, aby si mohly vzít lék ve škole. Jiné přístupy (biofeedback) jsou další, některými lidmi úspěšně používanou metodou k redukci frekvence záchvatů a jejich intenzity.
