ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI

ZŠ Cheb, Kostelní náměstí 14, projekt „Škola pro život“ CZ.1.07/1.2.19/02.0007

ČLOVĚK A SPOLEČNOST

ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI 2. stupeň ZŠ speciální

ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI Žák by měl:  mít vytvořen citový vztah k místu, kde žije  poznat významná místa svého regionu. Žák by měl:  mít základní informace o otázkách rodinného života a rozlišovat postavení a role rodinných příslušníků,  respektovat pravidla společenského soužití. Žák by měl:  být seznámen s význačnými osobnostmi našich dějin. Žák by měl:  uplatňovat vhodné způsoby chování a komunikace v různých situacích, rozlišit projevy nepřiměřeného chování a porušování společenských norem,  znát hodnoty přátelství a vztahů mezi lidmi a být ohleduplný ke starým, nemocným a postiženým spoluobčanům,  vědět o nebezpečí rasismu a projevech vandalismu,  tolerovat názory a zájmy minoritních skupin ve společnosti.

Obec, region, kraj, zajímavosti a významné osobnosti obce, regionu, kraje, přírodní zajímavá místa, kulturní památky, národní zvyky a obyčeje, regionální pověsti. Rodina, škola, funkce a struktura rodiny, odpovědnost rodičů za výchovu dětí, práva a povinnosti žáků, vztahy ve škole.

Žák by měl:  znát významné památky, pohoří, řeky, nejbližší velké město,

Naše vlast, významné události a osobnosti, které proslavily naši vlast, státní svátky.

Žák by měl:  chápat pojem státní svátek a jeho význam,  pracovat s kalendářem a nalézt významné dny a státní svátky. Žák by měl:  chápat vztahy mezi mužem a ženou,  chápat rovnocennost a rovnoprávnost žen a mužů,  být poučen a chápat nutnost uplatňování společenského chování.

Mezilidské vztahy ve společnosti, základní pravidla společenského chování, mezilidská komunikace, úcta k člověku, rovnoprávné postavení žena mužů, rovnocennost a rovnoprávnost národnostních menšin.

Žák by měl:  chápat význam a vznik rodiny, svatební obřad, manželství, rozpad rodiny a jeho příčiny,  vědět, kde hledat pomoc v případě nefunkčnosti rodiny.

MKV – Kulturní rozdíly; Lidské vztahy; Etnický původ

Téma:

1. Domov a rodina 2. Škola 3. Mezilidské vztahy 4. Obec, region a kraj 5. Naše vlast

2

Obsah Úvod 1. Domov a rodina Náš domov Lidé bez domova Vesnice a město Rodina Význam rodiny Hospodaření rodiny Role v rodině Vztahy v rodině Manželství a svatba Rozpad rodiny Práva a povinnosti členů rodiny 2. Škola Škola Třídy a učebny Školní výuka Třídní učitel a asistent Vztahy ve třídě 3. Mezilidské vztahy Pravidla Společenská pravidla Pozdrav Pravidla chování Na návštěvě Vztahy mezi lidmi Kamarádství a přátelství Partnerské vztahy Soužití s vrstevníky Tolerance Pomoc starým a postiženým lidem 4. Obec, region a kraj Město Cheb Historie města Hrad a muzeum Významné osobnosti Chebu Chebské pověsti Současný Cheb Pošta Doprava Cheb a okolí Vycházky po okolí Karlovarský kraj Tradice a oslavy

3-4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44

3

5. Naše vlast Naše vlast Dějiny naší vlasti Praotec Čech Karel IV. Jan Hus a Jan Žižka Jan Amos Komenský Spisovatelé Hudební skladatelé Umělci Malíři a ilustrátoři Politici Kalendář a významná událost Státní svátky Státní svátky v 1. polovině roku Státní svátky v 2. polovině roku Chebské pověsti

45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 - 64

Seznam internetových zdrojů

65

4

ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI – Úvod Milí žáci a milé žákyně, seznamujete se s novou učebnicí, která se nazývá Člověk ve společnosti. Budete se v ní učit o domově, rodině, škole, mezilidských vztazích a pravidlech chování. Dozvíte se mnoho zajímavostí o městě Chebu a jeho okolí. Naučíte se orientovat ve společnosti. Poznáte, co jsou to práva a povinnosti, tolerance a respekt. Získáte důležité informace

o

kamarádství,

přátelství,

partnerství

i

manželství.

Seznámíte se s významnými historickými osobnostmi, které ovlivnily naše dějiny. Určitě se dozvíte mnoho nového, co vás bude zajímat. Při učení vás čeká řada pracovních úkolů. Přejeme Vám, ať se vám učení líbí.

Tak směle do toho! 5

ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI Domov a rodina Náš domov Domov je místo, kde spolu žije naše rodina. Doma nás mají rádi. Cítíme se zde dobře a bezpečně. Trávíme tu hodně času. Můžeme si tady odpočinout. Domů se rádi vracíme. Snažíme se, aby se nám tam líbilo. Domov je místo, kde je vždy někdo, kdo nám pomůže a porozumí nám. Náš domov je tam, kde máme obývací pokoj,

kuchyň,

ložnici,

dětský

pokoj,

koupelnu, záchod, předsíň a zahradu. Máme doma nábytek, spotřebiče, nádobí i spoustu hraček. O domácí práce se má podělit celá rodina. I děti musí doma pomáhat. Pak je náš domov čistý a pěkný. Možná

je

nábytek,

důležité pěkné

mít

doma

oblečení

a

hezký spousty

hraček. Důležitější je však mít kolem sebe hodné lidi. Domov, to jsou hlavně rodiče, sourozenci, Společně

kamarádi jíme,

vaříme,

a

sousedé. nakupujeme.

Často si povídáme. Jezdíme na dovolené a výlety. Pomáháme si. Je nám spolu dobře. Co je to domov? Kde bydlíte vy? Kdo patří do vaší rodiny? Jaké znáte domácí práce? Jak trávíte čas s vaší rodinou? 6

1.

ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI Domov a rodina

1.

Lidé bez domova Domov je místo, kam se rádi vracíme. Jsou však lidé bez domova. Říkáme jim bezdomovci. Tito lidé nemají žádný majetek. Nemají ani svou postel. Nemají se kde umýt, najíst a vyspat. Někdy je můžete potkat v parku, na nádraží nebo před obchody. Nejhůře je těmto lidem v zimě. Venku mrzne, je brzy tma.

Těmto lidem pomáhají různé charity. Lidé z charit sbírají pro bezdomovce oblečení a potraviny. V zimě se je snaží ubytovat v ubytovnách nebo ve stanech.

Co je to majetek? Potkali jste někdy bezdomovce? Jak vypadá? Proč zůstávají lidé bez domova? Jak jim můžeme pomáhat? Co je to charita? 7


1.

Vesnice a město Někteří lidé mají domov na vesnici a jiní ve městě. Na vesnici žije méně obyvatel než

ve

městě.

vesnice

je

vesnice

jsou

Ve

středu

náves.

Kolem

pole,

louky,

rodinné domy, zahrady, statky, lesy a rybníky. Děti z vesnice často

do

školy

dojíždějí.

I rodiče musí většinou dojíždět za prací do města. Město má více obyvatel než vesnice. Ve středu města je náměstí. Ve městě je radnice, kostely, úřady, školy, školky, nemocnice, domy a sídliště, obchody, pošta, nádraží a jiné. Ve městech bývá více škol. Po silnicích jezdí mnoho aut. rodinný dům

náves

panelový dům

náměstí

Bydlíte ve městě nebo na vesnici? Jaký je rozdíl mezi vesnicí a městem? Jak se jmenuje město, kam chodíte do školy? 8


1.

Rodina Základní rodinu tvoří: máma, táta a děti. Otec a matka jsou rodiče. Syn a dcera jsou jejich děti. V některé rodině mají jedno dítě. Někde jich mají více. Děti v rodině jsou sourozenci. Do rozšířené rodiny patří babička a děda. Jsou to rodiče našich rodičů. Říká se jim prarodiče. My děti jsme jejich vnoučata. Jezdíme k nim na prázdniny. Další členové rozšířené

rodiny

jsou

tety,

strýcové,

bratranci a sestřenice. Naše rodina je veliká. Mám mnoho strýčků a tet, bratranců i sestřenic. Nevídáme se všichni každý den. Rodina se schází při různých

příležitostech.

Vzájemně

si

pomáhá. Kromě povinností spolu rodina prožívá i slavnostní chvíle. Patří k nim narozeniny a svátky. Slaví se úspěchy členů rodiny, svatby a jiné významné události. Rodina dodržuje i rodinné tradice. Společně tráví čas Vánoc, Velikonoc a Silvestra. Vánoce

Narozeniny

Svatba

Pohřeb

Kdo patří do rodiny? Kdy se rodina schází? Proč si pomáhá? 9


1.

Význam rodiny Rodiče se starají o své děti a vychovávají je. Tráví s nimi svůj volný čas. Zahrnují je láskou. Učí je mateřskému jazyku, základním pravidlům chování, různým dovednostem, řeči. Učí své děti poznat, co je správné. Tím je připravují na další život. Rodina společně řeší různé problémy. Většina dětí má štěstí, že se o ně hned po narození starají máma s tátou, babičky a dědečkové. Některé děti mohou žít jen s jedním rodičem. Některé děti vyrůstají bez rodičů v dětských domovech.

V rodině by se měl každý cítit příjemně a bezpečně. Aby rodina dobře fungovala, je důležitý určitý řád a pravidla. Tato pravidla musí všichni dodržovat. Každá rodina je ale jiná. V některé převládá pohoda a klid, v jiné cítíme napětí a nesoulad. Jaké by to bylo, kdybyste neměli svou rodinu? Co vám přináší život v rodině? Jaké máte povinnosti? Komu se svěřujete s problémy? Jak trávíte společné chvíle? 10


1.

Hospodaření rodiny Rodina společně hospodaří. Práce v domácnosti je rozdělena mezi její členy, tomuto rozdělení říkáme dělba práce. Dospělí obvykle pracují. Za vydělané peníze se starají o potřeby ostatních členů rodiny. Dospělí nakupují jídlo a oblečení. Platí za elektřinu, plyn, vodu a nájem. Děti studují a připravují se na své budoucí povolání. Za ušetřené peníze jezdí rodina na dovolenou nebo výlety. zaměstnání

výplata

nákupy

Někdy v rodině pracuje pouze otec. Maminka se stará o celou domácnost. Je to žena v domácnosti. Někteří lidé práci nemají. Pobírají od státu podporu. Mají méně peněz. Musí více šetřit. Nemohou jezdit na dovolenou a výlety. Pro rodiče je jejich práce velmi důležitá. Musí se hodně snažit, aby práci neztratili. Z práce chodí oba často unavení. Proto jim doma musíme pomáhat. Pokud je člověk starý nebo nemocný, starají se o něho ostatní členové rodiny. Rodiče se starají o své děti. Děti by se v dospělosti měly postarat o své staré rodiče. Kde pracují vaši rodiče? Jak jim doma pomáháte? Na co všechno rodina potřebuje peníze? 11


1.

Role v rodině Pro chod domácnosti je důležité vykonávat mnoho činností. Říkáme jim domácí práce. Ty se rozdělí mezi jednotlivé členy rodiny. Každý člen má v rodině určitou roli. Každý plní své povinnosti. Činnosti se dělí podle obtížnosti. Obtížnější práce vykonávají rodiče. Oni opravují závady v bytě, nakupují, vaří, perou. Udržují zahradu. I děti však musí

pomáhat.

Zvládnou

jednodušší

práce.

Uklízejí, vynášejí odpadky, myjí a utírají nádobí. Pomáhají rodičům i v ostatních činnost. Po splněné práci si celá rodina může společně užívat volné chvíle.

V rodině si všichni pomáháme. Když pomůžeme ostatním, oni pomohou nám. Budeme mít všichni více času na odpočinek

a

zábavu.

můžeme trávit spolu.

Více

času

V rodině, ve

které si všichni pomáhají, je radost žít a bydlet. Jaké domácí práce znáte? Jaké domácí práce zvládnete? Které domácí práce vykonávají jednotliví členové rodiny u vás? 12


1.

Vztahy v rodině Rodiče se s láskou starají o své děti. Poskytují jim ochranu i cenné rady do života. Děti se chovají s úctou ke svým rodičům. I vaši rodiče jednou zestárnou. Vy budete již dospělí. S láskou jim pomáhejte. Vracejte jim péči, se kterou se o vás starali, když jste byli malí. Prožijte spolu další krásné chvíle. Staří lidé mají mnoho zkušeností. Ve svém životě prožili zajímavé okamžiky. Od nich se můžete ještě mnoho naučit.

Rodina se schází při různých příležitostech. Vzájemně si pomáhá. Členové rodiny spolu tráví volný čas. Společně sportují, pracují na zahradě, pouští draka, chodí na houby a jiné.

Jak se chováte k rodičům? Jak společně trávíte čas? Co je to úcta? 13


1.

Manželství a svatba Aby mohla dospělá žena a dospělý muž utvořit rodinu, vstupují do trvalého svazku, kterému říkáme manželství. Vzniká dobrovolným rozhodnutím. Dva lidé se poznají a zamilují se do sebe. Rozhodnou se, že spolu budou žít. Vezmou se. Do manželství se vstupuje slavnostním způsobem. Vystrojí se svatba v kostele nebo na radnici. Z ženy je nevěsta a z muže ženich. Manželé si vyberou společné příjmení. Vymění si prstýnky. Slíbí si věrnost a vzájemnou pomoc. Poznají se.

Zamilují se.

Vezmou se.

Žijí spolu a rozhodnou se mít děti. Někdy se děti narodí ještě před svatbou. Společně jsou rodiče s dětmi úplná rodina.

Pokud muž a žena neuzavřou manželství, žijí jako druh a družka. Také oni mohou vytvořit rodinu. Jeden o druhého se starají, pomáhají si a vychovávají děti. Co je to manželství? Jak probíhá svatba? Kdo je to druh a družka? 14


1.

Rozpad rodiny V některých rodinách však dochází ke konfliktům. Rodiče se hádají. V rodině si nepomáhají. Někteří rodiče bývají závislí na alkoholu nebo drogách. Někdy si přestanou rozumět. Rodině chybí peníze. Někdy jsou si manželé nevěrní a žárlí na sebe. Občas dochází v rodinách i k násilí. Po delší době se občas stává, že jeden z partnerů chce začít žít jinak. Rodina se tak rozpadá a manželství se rozvádí. Hádají se.

Nepomáhají si.

Jsou závislí.

Manželé požádají o rozvod. Domluví se na vypořádání

majetku

a

výchově

svých

dětí.

Rozvedení rodiče si mohou najít dalšího partnera. Pak je to pro děti nevlastní otec nebo nevlastní matka. Pro děti je rozvod rodičů vždy bolestivý. Rodiče by měli být rozumní. Měli by se snažit rozejít se v klidu bez hádek a konfliktů. Některým dětem může jeden z rodičů umřít. Úmrtí v rodině je velkou zátěží pro všechny. Pouze čas zmírní jejich trápení. Někdy se rodiče mohou o dítě přestat starat. Děti pak žijí bez rodičů. Jsou vychovávány v dětských domovech nebo v pěstounské péči. Proč se někdy rodiče hádají? Proč někdy rodiče neposloucháš? Co je to rozvod? Proč k němu dochází? Jak probíhá? 15


1.

Práva a povinnosti členů rodiny Otec i matka zabezpečují výchovu i výživu svých dětí. Mají stejná práva i povinnosti ke svým dětem. Rodiče jsou za své děti zodpovědní. Vztahy v rodině upravuje zákon o rodině. Každý člen rodiny plní určité činnosti. O práci se dělí s ostatními. V rodině má každý její člen své místo. Hlavní povinností rodičů je chránit své děti, pečovat o ně a řádně je vychovat. Povinností dětí je poslouchat své rodiče, pomáhat jim a vážit si jich.

Všechna důležitá pravidla jsou sepsána v knize Zákon o rodině. Tato pravidla se musí dodržovat, jejich porušování se trestá. Každý člověk má právo na ochranu před násilím a ošklivým zacházením. I děti mají právo na ochranu před fyzickým i duševním násilím. V případě násilí v rodině můžete volat linku bezpečí. FYZICKÉ NÁSILÍ facky

kopance

škrcení

bití pěstmi

bití různými předměty

DUŠEVNÍ NÁSILÍ nadávky

urážky

ponižování

zesměšňování

vyhrožování

Jaké povinnosti mají rodiče? Jaké povinnosti mají děti? Co je to zákon? Jak nás chrání? Co je to násilí? Jaké znáte? 16

ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI Škola

2.

Škola V Chebu je několik základních, středních, vysokých škol i mateřských školek. Naše škola se nachází na Kostelním náměstí. Žáci naší školy jsou rozděleni podle tříd do dvou budov. Větší budova školy stojí hned vedle kostela. Menší budova školy je blízko parku. ADRESA ŠKOLY ZŠ CHEB Kostelní náměstí 14 Cheb

O zdárný chod celé školy se starají její zaměstnanci. Provoz školy řídí paní ředitelka školy a její zástupkyně. Pomáhá jim paní sekretářka a účetní. Výuku žáků zabezpečují učitelé a asistenti. Údržbu obou budov zajišťuje školník. O pořádek a čistotu pečují uklizečky. Všichni společně se snaží udržet dobré jméno naší školy. ředitel

učitel

školník

uklizečka

Jakou má naše škola adresu? Jak naše školy vypadají? Popište obě budovy. Kdo se stará o zdárný chod školy? 17


2.

Třídy a učebny Obě budovy naší školy se nacházejí v centru města blízko náměstí. Jsou to staré historické budovy. Budova menší školy je bezbariérová. Mohou se tak s námi učit i spolužáci na vozíčku. V budovách jsou prostorné místnosti. V těchto místnostech jsou dobře vybavené třídy. V obou budovách jsou tělocvičny, sborovny, kabinety, šatny a chodby. Naši žáci využívají také školní družinu, hernu, kuchyňku, šijovnu, modelovnu i kreslírnu. tělocvična

družina

kuchyňka

kreslírna

Ve třídách je školní nábytek – lavice a židle pro každého žáka. Ve skříních jsou uloženy pomůcky a materiál pro práci. Na stěnách visí nástěnky a obrázky. Okna zdobí květiny. Třídy jsou barevné a veselé. Na přední stěně je umístěna tabule. Ve třídách je plno učebních pomůcek. V každé třídě je také malý koutek s umyvadlem a s ručníky. Všichni žáci udržují ve třídě pořádek. V čisté a upravené třídě se nám líbí. V některých učebnách a třídách máme nové interaktivní tabule. Tabule jsou moderní zařízení. Jsou velmi drahé. Práce na nich je zajímavá, baví nás a více se naučíme. Projděte si celou školu. Podívejte se do jednotlivých učeben. Co se vám ve škole líbí? Co byste změnili? Jak byste vylepšili vaši třídu? 18


2.

Školní výuka Ve škole počítáme, píšeme a čteme. Učíme se o přírodě, rodině, škole, domově, člověku, zdraví nebo dopravě. Učíme se určovat čas. Malujeme, modelujeme a vyrábíme výrobky. Cvičíme, hrajeme si a chodíme na procházky. Zpíváme písničky. Přednášíme básničky. Nové informace vyhledáváme na počítači. Učíme se na interaktivní tabuli. počty

čtení

Do školy se

psaní

musíme připravovat

kreslení

každý

cvičení

den.

Nezapomeneme si napsat si domácí úkol. Musíme si připravit do tašky všechny školní pomůcky. Ráno si na lavici připravíme všechny pomůcky. Odevzdáme vypracované domácí úkoly. Pomáháme s výzdobou a úklidem třídy. Dáváme pozor a nikdy nevyrušujeme. Nebojíme

se

zeptat,

když

něčemu

nerozumíme. Ve třídě máme kamarády. Nikdy

si

neubližujeme.

Dobrou

přípravou, snahou a pílí se hodně naučíme a budeme mít ve škole dobré výsledky. Do školy strach nepatří. Důležitá je pohoda, klid a radost z práce. Jaké máte ve škole předměty? Jak se připravujete do školy? S čím ve škole pomáháte? Proč je klid a pohoda důležitá? 19


2.

Třídní učitel a asistent Každá třída má svého třídního učitele. Ve třídě mu s prací pomáhá jeho asistent. Společně pak připravují a řídí výuku svých žáků.

Snaží se, aby se žáci naučili co

nejvíce. Výuku mají vždy promyšlenou a připravenou. Žáci tak zvládnou mnoho činností a úkolů. Učitel s asistentem hodnotí práci všech žáků. Předávají zprávy rodičům o jejich prospěchu a chování. Zajišťují dohled nad žáky. Kontrolují dodržování bezpečnosti a pravidel chování. Organizují společně školní soutěže, hry, vystoupení a výlety. Asistent pomáhá všem žákům překonávat potíže ve čtení, psaní i počtech. Někteří žáci potřebují pomoc při chůzi, oblékání nebo při jídle. Díky jeho práci můžete činnosti více procvičit a upevnit. Je vaším ochráncem a průvodcem k samostatnosti. Kromě třídního učitele vás mohou učit i učitelé ostatní. Každý učitel by měl být vaším rádcem a pomocníkem ve vašem vzdělávání. Vyberte vhodná slova, které jsou důležitá pro úspěšnou práci ve škole. Důvěra, nezájem, spolupráce, pravidla, pochopení, tolerance, urážení, respektování, lež, nenávist, ohleduplnost, ochota, upřímnost, úcta k druhému, lhostejnost, snaha pomoci, pomluvy, snaha, píle, pomoc. Jak se jmenuje váš učitel a asistent? Kolik je ve třídě žáků? 20


2.

Vztahy ve třídě Třída to není pouze nábytek a zařízení. Naše třída to je paní učitelka, asistentka a spolužáci. Třída je místem bezpečí a důvěry. Všichni si vzájemně pomáháme. Chceme se co nejvíce naučit, být samostatní, pracovití a snaživí. Musíme se připravit na život dospělého člověka. Společně nám vše půjde líp!

Abychom si ve třídě všichni více rozuměli, musíme přizpůsobit svoji komunikaci, chování, vytvořit si určitá pravidla. Pravidla najdeme ve školním řádu. Žák má určitá práva, ale má také své povinnosti. PRÁVA Máme právo říci svůj názor nebo myšlenku, můžeme požádat o pomoc. POVINNOSTI Zodpovědně se připravujeme do školy. Nezapomeneme pozdravit, poprosit a poděkovat. Do školy chodíme pravidelně, včas, čistí a upravení. Při vyučování nevykřikujeme. Hlásíme se o slovo. Plníme pokyny učitele. Nežvýkáme. Na lavici máme připraveny všechny pomůcky. Pomáháme smazat tabuli. Rozdáváme sešity a pomůcky. Neběháme po třídě ani po chodbě. O přestávce svačíme, odpočíváme nebo jdeme na toaletu. Neubližujeme ostatním. Pomáháme a poradíme. Nelžeme a nepodvádíme. Udržujeme pořádek ve škole i mimo ni. Při odchodu ze školy uklidíme své místo. Zvedneme židli. Nic neničíme. 21

ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI Mezilidské vztahy

3.

Pravidla V našem životě se řídíme vždy určitými pravidly. Ve škole jim říkáme školní řád. Ve sportu jsou to pravidla hry.

Na silnici platí pravidla silničního provozu.

Ve společnosti jsou to pravidla společenského chování.

Pravidla chování nám radí a ukazují, co je a co není vhodné, slušné nebo zdvořilé. PŘEČTĚTE SI ZÁKLADNÍ PRAVIDLA CHOVÁNÍ Nikdy nezapomeneme pozdravit a poděkovat. Do společnosti chodíme upravení a vhodně oblečení. Ve dveřích dáváme přednost ženám, starším lidem a postiženým. Na ulici neodhazujeme odpadky a nevrážíme do lidí. Do autobusu se netlačíme. Necháme starší a nemocné sednout. V obchodě čekáme, až na nás přijde řada, zboží zaplatíme. V divadle a kině nerušíme ostatní mluvením a šustěním papírků. U lékaře čekáme tiše v čekárně na vyzvání. Nikdy a nikde nebereme cizí věci. Mají tato pravidla nějaký smysl? Vymyslete další pravidla. Co se stane, když je budeme porušovat? 22


3.

Společenská pravidla Společenská pravidla dodržujeme ve společnosti lidí. Rodiče nás učí zdvořilosti a ohleduplnosti. Mladší lidé svým chováním vyjadřují úctu ke starším. Pravidla slušného chování používáme v rozhovoru s ostatními lidmi. Slušně se chováme při jídle a stolování. Jsme slušně oblečení a učesaní. Vždy slušně zdravíme při setkání i při loučení. Chlapci se chovají ohleduplně k dívkám.

Společnost lidí – jsou to lidé kolem nás. Ve společnosti si nejsme všichni rovni. Žena je významnější než muž. Starší je významnější než mladší.

Nadřízený je důležitější než podřízený.

Slavná či významná osoba je důležitější. 1.

Kdo dá komu přednost? žena před mužem starší před mladším větší před menším nadřízený před podřízeným 23


3.

Pozdrav Při setkání i loučení vždy slušně pozdravíme. Zdravíme podle toho, koho potkáme. Jinak zdravíme kamaráda, jinak zdravíme učitele. Pozdravit je slušnost,

odpovědět

povinnost.

Pozdrav

je

projevem

přátelství,

zdvořilosti, úcty a respektu k druhému. Pozdrav by měl být zřetelný, ale ne přehnaný. Zdravím kamaráda.

Zdravíme učitele.

Ahoj. Čau. Nazdar.

Dobrý den. Nashledanou.

Zdravíme také podle toho, kdy se potkáme. RÁNO

VE DNE

VEČER

KDYŽ JDEME SPÁT

Dobré ráno.

Dobrý den.

Dobrý večer.

Dobrou noc.

Nezapomeňte! Mladší zdraví staršího. Muž zdraví ženu. Podřízený zdraví nadřízeného. Zdravíš a představuješ se správně? Vyzkoušejte si to. Podání ruky Ruku nepodáváme - v sedě, přes stůl, do kříže, v sádře, zašpiněnou, v rukavici.

Ruku podáváme - s úsměvem, díváme se do očí, ruku máme u pasu, pevně stiskneme.

Nezapomeňte používat slova - promiň, omlouvám se, děkuji a prosím. Chovejte se vždy tak, jak chcete, aby se lidé chovali k vám. Jak pozdravíš svého kamaráda, maminku, učitele? Kdo pozdraví první – ty – učitel, ty – kamarád? Kdo pozdraví první – starší – mladší, žena – muž? 24


3.

Pravidla chování Při vstupu do místnosti si sundejte čepici. Hezky pozdravte. Nelepte se na člověka, se kterým mluvíte. Nepřerušujte ho. Neskákejte mu do řeči. Dívejte se mu do očí. Nedávejte si ruce do kapes. Při zívání si dejte ruku před pusu. Používejte kapesník. Chování u jídla U stolu sedíme rovně. Nedáváme nohy na židli. Neležíme na stole. Jíme pomocí lžíce a příboru. Nesrkáme a nebryndáme. Nemluvíme s plnou pusou. Po jídle neříháme. Stůl má zůstat po jídle čistý. Chování v autobusu Při nastupování pozdravíme. Necpeme se a nestrkáme se. Za jízdy se neprocházíme. Nechováme se hlučně. Na nikoho nepokřikujeme. Nezahazujeme odpadky. Nevykláníme se z okýnek. Starší a nemocné lidi pustíme sednout. Chování v divadle Do divadla se oblečeme slavnostně. Na představení přijdeme včas. Kabát nebo bundu si necháme v šatně. Chlapec uvede dívku na místo. Jde před ní. Procházíme směrem k divákům. Poděkujeme jim za uvolnění k našemu místu. V divadle nic nejíme. Nikoho nerušíme. Pozorně sledujeme představení. Po představení počkáme, až vyjdou lidé před námi. Nikam se neženeme. Nikoho nestrkáme. Jak se budete chovat v autobuse, při stolování, v autobuse? 25


3.

Na návštěvě Rádi

se

navštěvujeme

mezi

kamarády, ale i mezi příbuznými. Nejpříhodnější

doba

pro

návštěvu je ve všední den mezi pátou

až

sedmou

hodinou.

Každou návštěvu je vhodné včas oznámit. Neohlášené vpadnutí do

cizího

veselých

bytu

v doprovodu

nebo

rozpustilých

kamarádů je nevhodné. Jít na návštěvu nemocný je neohleduplnost. Na návštěvu přicházíme z různých důvodů. Vždy se slušně chováme. Ten kdo k nám přichází je host. Ten kdo nás pozve dál je hostitel.

Můžeme

návštěvu

pohostit.

Nabídneme kávu, čaj nebo vodu. Ke kávě můžeme podávat malé občerstvení. Na závěr host poděkuje hostiteli za příjemně strávený čas. Každý člověk má právo na svůj soukromý život a na zavřené dveře. Chcete- li někoho navštívit, vždy svou návštěvu ohlaste. Bez ohlášení, bez klepání, bez zazvonění a bez dovolení nevstupujte ani k nejbližším přátelům. Za nevítanou návštěvu považujeme, když k nám přijde někdo, koho jsme si nepřáli vidět. Co je to návštěva? Jak se máme chovat na návštěvě? Kdo je to host a kdo hostitel? Koho navštěvujete? 26


3.

Vztahy mezi lidmi Po celý život se setkáváme s různými lidmi. Vytváříme si k nim vztah. S některými lidmi se potkáváme často. Povídáme si s nimi, i když to nejsou naši příbuzní. Jsou to lidé známí. Například soused, sousedka, prodavačka, spolužák, spolužačka, kamarád, kamarádka a jejich rodiče. Zdravíme se s nimi. Můžeme si i vzájemně pomáhat. sousedé

spolužáci

kamarádi

Kolem nás však žijí ještě další lidé. Jsou to lidé cizí a neznámí. Také k nim se chováme slušně. Někdy naši pomoc potřebují lidé staří, nemocní, postižení a ti úplně malí. Každý neznámý člověk není zlý a špatný. Přesto se mezi lidmi najdou ti, kteří by nám mohli ublížit. Proto si pamatujte. S cizími lidmi nemluvte! Nikam s nimi nechoďte! Nikdy je nepouštějte do bytu! Vyhledejte rychle známou a dospělou osobu. Nezůstávejte s cizími lidmi samotní!

Podívejte se na obrázky. Vyprávějte, co se na nich děje špatného. Kdo jsou to lidé známí? Jak je poznáte? Jmenujte je. Kdo jsou to lidé neznámí? Jak se k nim máme chovat? 27


3.

Kamarádství a přátelství Mezi lidmi existují různé vztahy. Krásné vztahy jsou kamarádství nebo přátelství. Kamarádit spolu mohou děti, dospělí i staří lidé. Dobrého kamaráda si můžeme najít mezi děvčaty i chlapci.

Někdo je milý, laskavý, přátelský, usměvavý, takový člověk je nám příjemný. Jiný je zlý, uhádaný, panovačný, tento člověk je nám nepříjemný. Podle takovýchto

vlastností

si

vybíráme

kamarády.

Kamarádi jsou lidé, se kterými děláme společně věci, které nás baví. Spolu se nikdy nenudíme. Kamarádů můžeme mít více. Přátelství vzniká ve škole, na pracovišti, při zájmových činnostech nebo na dovolené. Kamarádi jsou si sympatičtí, dobře si rozumí a vždy si pomáhají. Přátelé se vždy nějak domluví. Mají společné zájmy. Pamatujte si! Na přítele se nikdy nepovyšujte! Nikdy příteli nerozkazujte! Mohli byste kamaráda ztratit. Každý člověk potřebuje kolem sebe přátele. Kamarádovi se můžete svěřit. Kamarád vám pomůže. Máte nějakého kamaráda, jak se jmenuje? Máš přátele? Co pěkného pro vás vaši přátelé udělali? 28


3.

Partnerské vztahy Lidé se spolu mohou přátelit bez ohledu na pohlaví. Láska a partnerství je však většinou záležitost dvojice -

chlapce

a

dívky.

Výběr

životního

partnera

je

nejvýznamnějším rozhodnutím našeho života. Partnerství je vztah, který by měl být rovnocenný, založený na důvěře a respektu (úctě). Žena i muž by měli mít stejná práva, povinnosti, možnosti. Měli by si vážit jeden druhého a vzájemně si pomáhat. Abychom si vybrali správného partnera, je od začátku důležité poslouchat, co nám ten druhý říká a jak se k nám chová. Při výběru svého partnera bychom se měli zaměřit na: společné cíle, zájmy

společnou komunikaci

společné přátele

Ženy navíc hledají u mužů pocit ochrany a bezpečí. Partner by měl zkrátka být naším přítelem pro celý život. Lásku cítíme nejen k partnerovi. S láskou pečuje matka o své dítě. Láska je mezi sourozenci a dalšími příbuznými. S láskou se staráme o své domácí mazlíčky. Známe mnoho podob lásky. Čeho bychom si měli při výběru partnera všímat? Mohou žít v partnerském vztahu dva muži nebo dvě ženy? Vysvětlete slova důvěra a respekt. 29


3.

Soužití s vrstevníky Vrstevníci jsou lidé, kteří jsou stejně staří jako my. Vybíráme si mezi nimi kamarády a přátele. Někdy se však pohybujeme v takových skupinách, kde jsou vrstevníci, kteří jsou nám příjemní, ale i méně příjemní. I s těmito lidmi se musíme naučit žít. Snažíme se podporovat dobré vztahy ve třídě. Dodržujeme pravidla. Předcházíme tak možným konfliktům. Šikana je tělesné i psychické obtěžování. Je to úmyslné chování. Při něm dochází k ponižování, zastrašování, nebo ohrožování člověka. K šikaně dochází nejen ve školách mezi dětmi, ale také v rodinách nebo v zaměstnání mezi dospělými. Tělesná šikana

Psychická šikana

bití a škrcení

posmívání a urážky

kopance

nadávky, vyhrožování

škrábání

pomlouvání, ponižování

kousání Nikdo nemá právo ubližovat druhým! Útočník, ale i ti, co při šikaně napomáhají, mohou být trestně stíhaní. BRAŇTE SE! NENECHEJTE SI UBLIŽOVAT! Svěřte se učiteli, rodičům nebo kamarádovi. Chyba není ve vás. Nikdo nemá právo vám ubližovat. „Nad nikoho se nepovyšuj a před nikým se neponižuj.“ Co je to šikana? Jaké znáte násilí? Co je to konflikt? Jak se dá předcházet konfliktům? Komu se svěříte s problémem? 30


3.

Tolerance Základem budování dobrých vztahů mezi lidmi

je

tolerance.

Tolerance

je

snášenlivost a ohleduplnost k jiným lidem. I když se tito lidé od nás trošku liší. Mohou mít jinou barvu pleti a vlasů. Mohou mluvit jiným jazykem. Mohou mít jiný tvar očí nebo obličeje. Někteří lidé mohou být postižení. Na světě žije mnoho lidí. V různých koutech světa mají lidé různé zvyky, tradice a kulturu. Žádný člověk by se neměl vyvyšovat nad jiné. Nikdy neposuzujeme člověka podle vzhledu. Snažíme se poznat, jaký je.

Každý člověk je jedinečný. Na světě nejsou dva úplně stejní lidé. Všichni lidé jsou si rovni bez ohledu na pohlaví, rasu, postavení, národnost. Mají stejná práva a povinnosti. Máme rovnoprávnost. Každý si zaslouží respekt.

Nesnášenlivost

mezi

lidmi

národnostních menšin se nazývá rasismus. Čím se lidé liší? Co mají společného? Co je to tolerance a rovnoprávnost? 31


3.

Pomoc starým a postižením lidem Mezi námi jsou lidé staří i postižení. Někteří lidé mohou mít postižený zrak nebo sluch. Jiní se špatně pohybují. Někdy jsou upoutáni na vozík. Člověk se může narodit s postižením. Onemocní v průběhu života, nebo si postižení způsobí úrazem. Staří lidé se také hůře pohybují. Mají špatný zrak i sluch. Staří i postižení lidé potřebují naši pomoc. Zdraví lidé nesmějí být lhostejní k neštěstí a nemohoucnosti druhých. Nikdo neví, kdy sám bude potřebovat pomoc.

Zvlášť uctivě bychom se měli chovat ke starým lidem. Staří lidé jsou zkušení, mnoho vědí a dovedou nám dobře poradit. Proto bychom je měli respektovat a být k nim velmi ohleduplní. Staří a nemocní lidé tráví mnoho času u lékařů. Někdy musí do nemocnice. Užívají léky. Jsou unavení.

Jak můžeme pomoci postiženým a starým lidem? Máte v rodině takového člověka? 32

ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI Obec, region a kraj 4. Město Cheb Město Cheb leží na západě České republiky v Karlovarském kraji. Hraničí s Německem. Leží na řece Ohři. Mezi sousední města patří: Aš, Františkovy Lázně, Mariánské Lázně, Sokolov a Karlovy Vary. Na řece Ohři byly postaveny dvě vodní nádrže – Skalka a Jesenice.

Město Cheb patří mezi okresní města. Ve městě je mnoho významných budov. Ve středu města je náměstí. Nejdůležitější budovou náměstí je radnice. Zde sídlí starosta, radní, zastupitelé. Ti spravují a řídí město. Kde leží město Cheb? S jakým státem sousedí. Jaká znáte sousední města Chebu? Jaká řeka Chebem protéká? 33

ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI Obec, region a kraj

4.

Historie města Ve městě Chebu je mnoho krásných a starých budov. Jsou to památky na minulé časy. Historie na nás dýchá při návštěvě chebského hradu.

Významné

je

chebské

náměstí.

Říkáme mu náměstí Krále Jiřího z Poděbrad.

Je

lemováno

mnoha

starými domy. Hlavním symbolem chebského Jedná

se

náměstí o

je

Špalíček.

skupinu

jedenácti

kupeckých domů. Dalšími významnými budovami jsou radnice, galerie, muzeum. V centru náměstí jsou dvě kašny. Náměstí je opravené. Turisté obdivují nádhernou květinovou výzdobu. K příjemnému posezení nás lákají provozovatelé kaváren a restaurací. Co znamená slovo historie? Jaké znáte historické budovy ve městě? Jak vypadá chebské náměstí? Co je to Špalíček? 34


4.

Hrad a muzeum Chebský

hrad

patří

k nejstarším

hradům v naší republice. Zde se odehrálo

mnoho

historických

významných

událostí.

Zajímavou

stavbou je Černá věž. Na hradě se pořádá mnoho akcí. Turisté sem jezdí na výlety. Historii hradu provází také mnoho pověstí. Na hradě prý dokonce straší. Další

velmi

významnou náměstí

chebského

je

budovou muzeum.

Tento dům byl proslaven tím, že zde byl zavražděn Albrecht z Valdštejna. V muzeu si

prohlédneme

mnoho

starých předmětů. Je zde umístěno mnoho starých a zajímavých sbírek. Prohlížením těchto pokladů si lépe představíme život lidí v minulosti. Mezi nejstarší budovy města Chebu patří jeho překrásné kostely. Nejstarším chebským kostelem je kostel svatého Mikuláše na Kostelním náměstí. Kostel byl poničen požárem i útokem stíhacích letounů. Dalšími kostely jsou kostel sv. Václava, kostel Zvěstování Panny Marie, kostel svatého Bartoloměje a kostel svaté Kláry. Jaké znáte historické budovy města? Co víte o muzeu? Navštivte chebské kostely? Proč sem chodí lidé rozjímat? 35


4.

Významné osobnosti Chebu Město

Cheb

je

spojeno

s několika

historickými

osobnostmi. Jednou z nich je král Jiří z Poděbrad. Po Jiřím z Poděbrad je pojmenováno hlavní náměstí. Další významnou osobností je významný šlechtic Albrecht z Valdštejna. Ten byl v Chebu 25. února 1634

zavražděn.

K vraždě

došlo

v budově

dnešního muzea. Narození tohoto šlechtice si v Chebu každoročně připomínají občané města při Valdštejnských slavnostech.

V průvodu vidíme

středověké dámy, rytíře, zbrojnoše. Posloucháme středověkou hudbu. Jíme výborné pochoutky. Albrecht z Valdštejna

Zavraždění Valdštejna.

Zajímavou

Valdštejnské slavnosti.

osobností

Chebu

byl

poslední

chebský kat, ranhojič, sběratel a kronikář Karl Huss. Ten se zabýval rovněž léčitelstvím a historií. V chebské katovně tak začalo vznikat malé muzeum. Pro Cheb je velmi cenná především jeho čtyřdílná kronika města. Jaké znáte osobnosti města Chebu? Co o nich víte? 36


4.

Chebské pověsti Většina měst, hradů a zámků má své pověsti. Vyprávěli si je lidé už v dávných dobách. Část pověsti může být pravdivá. Některé postavy mohli skutečně v dané době žít, jiné jsou vymyšlené. Každá pověst se odehrává v určitém čase a na určitém místě. Jsou pověsti o hradech a zámcích, o kapličce, studánce, o minulosti národa. Jsou tu také pověsti o výjimečných lidech. Ve všech pověstech na nás dýchá kouzlo starých časů. V závěru této učebnice jsou sepsány tři chebské pověsti. Čertova věž

Alchymista

Valdštýnův duch

V první pověsti se seznámíme s marnivou Rozálií. Dozvíme se, jak získala chebská hradní věž své jméno. Ve druhé pověsti zjistíme, kdo je to alchymista a co dělá. Zamyslíme se nad otázkou: „Co je to štěstí a jaké má podoby?“

Ve

třetí

pověsti

oživne

Valdštýnův duch. Pověsti o městě Chebu byly sepsány v mnoha knihách. Přečtěte si tyto pověsti. O čem vyprávějí? 37


4.

Současný Cheb Město Cheb patří mezi větší města. Má více než 30 000 obyvatel. V Chebu je mnoho důležitých úřadů, obchodů, škol a školek. Nemocní se léčí v nemocnici. Lékaři mají v Chebu své ordinace. Lidé využívají služeb pošty, banky, spořitelny i soudu. Město Cheb se stále rozvíjí. Staví se další moderní stavby. Mezi takové stavby patří: autobusové nádraží nebo zimní stadión. Cheb je kulturní město. Můžeme navštívit divadlo, kino, galerii nebo kulturní středisko Svoboda. SOUD

NEMOCNICE

POŠTA

DIVADLO

KINO

ZIMNÍ STADIÓN

Lidé musí společně chránit majetek města. Nic neničit a nepoškozovat. Město bojuje proti vandalům, kteří úmyslně ničí

a

poškozují

veřejný

majetek. Jaký je současný Cheb? Jaké obchody v městě znáte? Jaké znáte moderní stavby? Co je to kultura? 38


4.

Pošta Pošta zabezpečuje přijímání a doručování poštovních dopisů, pohledů nebo balíčků. Tyto zásilky přepravuje auty, vlaky nebo letadly. Na poště mohou mít lidé uloženy své peníze.

Využitím služeb pošty můžeme poslat balík, dopis nebo pohlednici druhé osobě. Za tyto služby musíme zaplatit. Zásilky putují poštovními auty do místa bydliště adresáta. Tam jej poštovní doručovatelka předá. Na poště můžeme zaplatit za složenky. Platíme za elektriku, plyn, vodu nebo nájem. Na poště můžeme mít i uložené peníze. Ty si potom můžeme vyzvedávat kreditní kartou.

U poštovní zásilky nezapomeňte napsat adresu a vyplnit podací lístek.

Jaké znáte poštovní zásilky? Proč lepíme na dopis známku? 39


4.

Doprava V Chebu se lidé dopravují z jednoho místa na druhé městskou dopravou. Tu zajišťují autobusy. Ve městě je mnoho zastávek. Do jiných měst se obyvatelé dostanou autobusy nebo vlakem. V Chebu je vybudované nové autobusové nádraží hned vedle nádraží vlakového.

Z Chebu do Karlových Varů jedou řidiči

po

nové

rychlostní

silnici.

Rychlostní silnice má dva proudy pro auta v obou směrech. Cesta je tak rychlejší, pohodlnější i bezpečnější. Tato silnice má název R6. V Chebu je také letiště pro malá letadla.

Najděte na mapě rychlostní silnici R6? Dojděte se podívat na autobusové a vlakové nádraží. Kde jsou v blízkosti naší školy autobusové zastávky? 40


4.

Cheb a okolí V okolí města je krásná příroda. Rostou tu vzácné rostliny. Žijí tu chránění živočichové. Nejznámějším chráněným územím na Chebsku je SOOS. Je to přírodní chráněná rezervace. Leží nedaleko Františkových Lázní. Jsou zde vzácná rašeliniště. Ta vznikla sopečnou činností. V této oblasti byla vybudována naučná stezka. Dalším chráněným územím jsou Komorní a Železná hůrka. Jsou to vyhaslé sopky. Komorní hůrka

Železná hůrka

SOOS

Městem Cheb protéká řeka Ohře. Na řece Ohři byly postaveny dvě vodní nádrže: Skalka a Jesenice. Ty slouží jako zásobárna vody pro město. Okolí řeky Ohře bylo upraveno. Byly zde vybudovány nové cesty a chodníky. Krásné prostředí Krajinky často navštěvují obyvatelé města i ostatní návštěvníci. Lidé sem chodí sportovat i odpočívat. Děti si mohou hrát na dětském hřišti. Odvážní mohou navštívit lanové centrum. Jesenice

Skalka

Ohře

Najděte na mapě obě vodní přehrady v Chebu. Co se nachází na Krajince? Jak sportujete a odpočíváte vy? 41


4.

Vycházky po okolí Za historií chebského regionu se můžeme vydat do mnoha menších měst v okolí Chebu. Na Chebsku je mnoho zajímavých míst. Můžeme navštívit hrady a zámky, kostely, muzea, galerie, skanzeny, hrázděné domy, kapličky, pomníky, kašny a fontány. Je zde krásná krajina. Krajinu z výšky můžeme pozorovat z několika rozhleden. hrázděné domy

hrad Seeberg

rozhledna Aš

Františkovy Lázně

Hranice - kostel

Manský dvůr - Žandov

Na Chebsku vyvěrá mnoho minerálních pramenů. Je zde několik přírodních parků. Oblast je bohatá na rybníky. Lidé rádi navštěvují tato místa. Zajímají se o přírodní krásy. Na výletech nezapomeňte, že přírodu musíme chránit. V parcích choďte pouze po vyznačených stezkách. Nic netrhejte a neničte. Poškození přírody v chráněném území je trestné! Vyhledejte na internetu další zajímavosti o Chebsku. Najděte na mapě okolí Chebu – Chebsko. Zkuste najít některá zajímavá místa. 42


4.

Karlovarský kraj Největším městem Karlovarského kraje jsou Karlovy Vary. Je zde mnoho úřadů. Ty řídí a spravují celé území kraje. Žije zde hodně obyvatel. Dalšími většími městy jsou: Cheb, Mariánské Lázně, Sokolov, Aš, Kraslice a Ostrov. Karlovy

Vary,

Františkovy lázeňská

Mariánské

Lázně

města.

Lázně,

jsou

významná

V nich

návštěvníci

načerpají nové síly a odpočinou si. Pijí léčivé prameny. Chodí do koupelí, na masáže a zábaly. Nejblíže k Chebu jsou Františkovy Lázně. Františkovy Lázně

Mariánské Lázně

Sokolov

Dalším větším městem blízko Chebu je Sokolov. V Sokolově se těží hnědé uhlí. Je to hornické město. Krajina v okolí je poničena těžbou uhlí. 1. Karlovarský kraj je po Praze druhým nejme nším krajem. Leží na západě Čech. Téměř celým krajem protéká třetí

nejdelší řeka Čech - Ohře. Podnebí je zde chladnější, proto tu nejsou příznivé podmínky pro pěstování zemědělských plodin. Vyjmenujte významná města Karlovarského kraje. Čím jsou zajímavá? 43


4.

Tradice a oslavy Tradice je udržování svátků a oslav. Ty se dědí z pokolení na pokolení v rodinách i společnosti. Během celého roku oslavujeme tyto svátky: Silvestr a Nový rok

Tři králové

Masopust

Velikonoce

Čarodějnice

Májka

Dušičky

Mikuláš

Vánoce

Jaké tradice dodržuje vaše rodina? Jak slavíte jednotlivé svátky? Který svátky máte nejraději a které neslavíte? 44

ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI

Naše vlast

5.

Naše vlast Vlast je krajina, kde jsme se narodili. Je to naše rodná zem, domovina, místo odkud pocházíme. Je to země našeho původu. Je to místo, ke kterému máme citový vztah a kam se rádi vracíme. Přečtěte si, jak básník popsal svou rodnou vlast. Čechy krásné, Čechy mé! Duše má se touhou pne. Čechy krásné, Čechy mé, kde ty vaše hory jsou, zasnoubené s oblohou. Naše vlat se jmenuje Česká republika. Leží v Evropě. Je to vnitrozemský stát, nemá přístup k moři. Území našeho státu se skládá z Čech, Moravy a Slezska. Žije na něm přes10 miliónů obyvatel. Hlavním městem naší republiky je Praha. Čechy, Morava a Slezsko

Praha

O naší vlasti se zpívá v české

Kde domov můj, kde domov můj? Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách, v sadě skví se jara květ, zemský ráj to na pohled! A to je ta krásná země, země česká, domov můj, země česká, domov můj!

hymně. Tato krásná slova napsal český spisovatel Josef Kajetán Tyl. Co je to vlast? Co o ní víte? 45


Naše vlast

5.

Dějiny naší vlasti Dějiny naší vlasti probíhají v čase. Čas je věc, která se nedá chytit, ani zastavit. Neustále ubíhá. Jediné co člověk umí, je rozdělit čas na hodiny, dny, týdny, roky a staletí. hodina

den

týden

století

rok

Každý člověk má paměť a své vzpomínky. Pamatuje si na dětství, na den, kdy šel poprvé do školy, nebo vzpomíná na to, jak slavil své narozeniny. dětství

mládí

dospělost

Takové vzpomínky, takovou paměť má také každý národ. Paměť našeho národa sahá do minulosti víc než tisíc let staré. Jsou to dějiny.

V muzeích

a

skanzenech

se

můžeme

seznámit

s historickými

památkami. Ty nám přibližují život lidí v minulosti.

Co jsou to dějiny a minulost? Jak plyne čas? Co jsou to vzpomínky? 46


Naše vlast

5.

Praotec Čech Před mnoha lety přišli z východu na naše území Slované. Příběhy, které vypravují nazývají

o

životě

pověsti.

předků,

Podle

se

pověsti

přivedl praotec Čech svůj kmen pod horu Říp, kde se usídlil. Země, kterou obydleli, dostala na jeho počest jméno Čechy. Přečtěte si pověst. V bájné vlasti Slovanů žili se svými rody i bratři Čech a Lech. O své živobytí museli bojovat s nepřáteli, kteří ničili jejich dílo. Bratři se rozhodli, že pro svůj lid vyhledají novou vlast. Svolali své rody a vydali se na cestu. Po mnohých útrapách došli až pod horu Říp. Posadili se, aby si odpočinuli. Brzy ráno vystoupil Čech na vrchol hory, prohlédl si krajinu a řekl:“To je ta země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem oplývající.“ Lidu se země líbila. Rozhodl, aby nesla Čechovo jméno. Když praotec Čech zemřel, stal se jeho nástupcem Krok. Krok měl tři dcery: Kazi, Tetu a Libuši. Libuše uměla předpovídat budoucnost, a protože byla moudrá, stala se po smrti svého otce kněžnou. Libuše se provdala za Přemysla, který začal vládnout Čechám, a po něm nastoupili jeho synové. Co je to pověst? Kdo je to praotec Čech? Na jakou horu vystoupil? 47


Naše vlast

5.

Karel IV. Karel IV. byl moudrý král, který pečoval o své království. Byl korunován na krále a císaře. Během vlády Karla IV. kvetl obchod i kultura naší země. Praha se stala důležitým městem pro obchodníky, umělce a vzdělané lidi. Karel IV. podporoval rozvoj řemesel, obchodu, umění a vzdělanosti. Rozvíjel stavební činnost, zakládal kostely a kláštery, nechal budovat hrady. Dal vybudovat hrad Karlštejn. Uschoval zde korunovační klenoty. Nechal postavit Karlův most. Založil v Praze univerzitu. Nechal položit základy chrámu sv. Víta. Pro své zásluhy je nazýván Otcem vlasti. Karlův most

Karlštejn

Po smrti svého otce byl Karel IV. slavnostně korunován na českého krále. K této příležitosti nechal zhotovit novou nádhernou korunu a další korunovační klenoty. Země pod vládou českého panovníka se od té doby nazývala země Koruny české. Korunovační klenoty jsou v současné době uloženy na Pražském hradě. Jak se říkalo Karlu IV.? Jaké stavby nechal postavit? Proč byl významný? 48


Naše vlast

5.

Jan Hus a Jan Žižka Jan Hus byl kněz. Kázal v Betlémské kapli o

rovnosti

mezi

lidmi.

mnoho

Měl

posluchačů. To se nelíbilo některým kněžím. Církev zakázala Janu Husovi žít v Praze. Jan Hus se svého kázání nechtěl vzdát. Odešel na venkov. Nepřátelům stále vadil. Nakonec byl předvolán k soudu v Kostnici. Byl zavřen do vězení. Za své přesvědčení byl odsouzen k trestu smrti upálením. Jan Hus byl upálen 6. července 1415. Tento den si připomínáme každý rok státním svátkem. Jan Žižka z Trocnova byl český válečník a významný husitský vojevůdce.

Je jednou

z nejslavnějších postav české historie. Jednooký hejtman byl vůdcem husitských vojsk. Husité dobývali hrady pánů. Bojovali za rovnost všech lidí před bohem. Jejich symbolem byl kalich.

husité

husitské zbraně

49

kalich


Naše vlast

5.

Jan Amos Komenský Jan Amos Komenský byl významný učitel a autor mnoha knih. Psal knihy o tom, jak učit děti ve škole. V době jeho života chodilo do školy málo dětí. Většina dětí musela těžce pracovat. Žáci se vše učili zpaměti. Komenský chtěl, aby se děti učily snadno a aby je učení

bavilo.

Na pomoc

si

vzal

obrázky. Vysvětloval žákům vše tak, aby tomu lépe rozuměli. Učil je formou her. Komenský odmítal tělesné tresty. Chtěl, aby byla škola dostupná všem žákům. Komenský byl známý po celém světě. V cizině se tiskly jeho knihy. Říká se mu učitel národů. Je vyobrazen na 200 korunové bankovce.

50


Naše vlast

5.

Spisovatelé Spisovatel je člověk, který píše knihy. Je jejich autorem. Mezi významné české spisovatele patřili Božena Němcová, Alois Jirásek a Karel Jaromír Erben. Božena Němcová i Karel Jaromír Erben psali pro děti pohádky. Alois Jirásek napsal Staré pověsti české. Božena Němcová

pohádky

Babička

K. J. Erben

pohádky

Kytice

Alois Jirásek

Staré pověsti české

praotec Čech

Kdo je to spisovatel? Jaké spisovatele znáte? Co napsali? 51


Naše vlast

5.

Hudební skladatelé Hudební skladatel je umělec, který tvoří nové hudební skladby. Zaznamenává je v podobě not do notové osnovy. Podle not pak hudebníci a zpěváci hrají a zpívají. Hudební skladatelé hrají dobře na hudební nástroje. Naše země se může pyšnit řadou vynikajících hudebníků. Jedním z nejvýznamnějších byl hudební skladatel Bedřich Smetana. Skládal opery, symfonické básně a klavírní skladby. Jeho nejznámější díla jsou symfonické básně „Má vlast“ a opera „Libuše“. Ve stáří přišel o sluch, přesto dál skládal hudební skladby. Bedřich Smetana

Libuše

noty

Dalším významným hudebním skladatelem je Antonín Dvořák složil mnoho symfonií, skladeb a oper. Jeho dílo uznává celý svět. Antonín Dvořák

Rusalka

Dvořák u klavíru

Kdo je to hudební skladatel? Jaké hudební skladatele znáte? Co složili? 52


Naše vlast

5.

Umělci Mezi

umělce

patří

tanečníci,

zpěváci,

herci,

filmaři,

hudebníci,

spisovatelé. Mezi výtvarné umělce patří malíři, sochaři a fotografové. malíř

sochař

fotograf

Jejich díla patří do výtvarného umění. Jsou to kresba, malba, socha a fotografie. Na kresbu se používají tužky, pastelky, voskovky, křídy, uhly nebo tuš. Při malbě se nanášejí barvy pomocí štětce. Socha může být vytvořena z keramické hlíny, vytesána z kamene nebo vyřezána ze dřeva. K fotografování potřebujeme fotoaparát. kresba

malba

socha

fotografie

Umělec je člověk, který má nápady. Je tvořivý. Využívá své fantazie. Nebojí se zkoušet nové techniky. Jeho dílo působí na ostatní lidi. Vytváří u nich hezké pocity, dojmy, dobrou náladu. Kdo je to umělec? Co potřebuje ke své práci? Jaká znáte výtvarná díla? 53


Naše vlast

5.

Malíři a ilustrátoři Malíři malují obrazy. Jsou to portréty, zátiší nebo krajiny. Zajímavé je také moderní umění. Ilustrátoři kreslí a malují obrazy do knih. portrét

zátiší

krajina

moderna

Mezi nejznámější malíře a ilustrátory můžeme počítat Josefa Ladu, Radka Pilaře a Helenu Zmatlíkovou. Všichni tři malovali pro děti. Josef Lada

Radek Pilař

Helena Zmatlíková

Kdo je to malíř a ilustrátor? Jaké znáte malíře? Co nejčastěji malují? 54


Naše vlast

5.

Politici Politik je osoba, která rozhoduje o veřejných pravidlech. Měl by to být člověk zkušený a vážený. Politici jsou zastupitelé, radní, starostové, hejtmani, poslanci, senátoři, ministři, premiér a prezident. Rozhodují o velmi důležitých věcech a velkém majetku. Nesmí to být lidé zištní a nepoctiví. Měli by to být lidé spravedliví a čestní. Jen tak je ostatní občané naší republiky zvolí do dalších funkcí. starosta

hejtman

senátor

poslanec

ministr

Krajský úřad

Prvním

československým

prezidentem

byl

Tomáš Garrique (Garik) Masaryk. Zasloužil se o vznik Československého státu. Byl velkou osobností u nás i ve světě. T. G. Masaryk byl velmi vzdělaný a čestný člověk. Vždy se snažil hájit pravdu. Vystupoval proti nespravedlnosti a lži.

Heslo

„Pravda

vítězí“

je

vyšité

i

na

prezidentské vlajce (standarta). Prvním českým prezidentem byl Václav Havel. Václav Havel byl také spisovatelem a dramatikem. Psal divadelní hry. Byl zakladatelem a mluvčím Charty 77. Bojoval za lidská práva. Za své názory byl i vězněn. Za svou přínosnou práci pro stát získal mnoho ocenění. Na jeho památku bylo pojmenováno v Praze letiště Václava Havla. Také mnoho ulic a náměstí nese jeho jméno. Kdo je to politik? Jaké má mít vlastnosti? Jaké politiky znáte? Co dělají? 55


Naše vlast

5.

Kalendář a významná událost Kalendář je roční rozvrh dnů, týdnů a měsíců. Může být elektronický, nástěnný nebo stolní. Jsou v něm zaznamenány významné události, svátky a narozeniny. Kalendář slouží k organizování našeho života a k orientaci v čase. Čas plyne pořád. Nedá se zastavit. Lidé si uvědomují plynutí času.

Čas běží bez přestání. Nemůžeme ho vzít do ruky.

Můžeme ho pouze měřit. Nejdříve začali lidé měřit čas na dny a noci, později na týdny, měsíce a roky. stolní kalendář

nástěnný kalendář

elektronický kalendář

Událost vyjadřuje, co se událo nebo stalo. Událost může být společenská, kulturní, sportovní, historická. Může to být důležité setkání nebo osobní prožitek. Sportovní událost

Společenská událost

Historická událost

Významná událost je v něčem výjimečná. Stojí za to si ji zapamatovat, něco o ní vědět a připomínat si ji. I v Čechách proběhlo mnoho zajímavých a důležitých událostí. Ty změnili život lidí a celé země. Tyto události si připomínáme pomocí Státních svátků a Významných dnů. Co je to kalendář? Kdy ho používáme? Co je to událost? 56


Naše vlast

5.

Státní svátky V České republice slavíme každý rok několik státních svátků. Díky nim si připomínáme velmi významné události naší dávné i nedávné minulosti, spojené s českou státností a kulturou. V den státního svátku či významného dne vlaje na státních úřadech a institucích státní vlajka. V České republice slavíme tyto svátky. 1. leden

Den obnovy samostatného českého státu

1. květen

Svátek práce

8. květen

Den vítězství

5. červenec

Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje

6. červenec

Den upálení mistra Jana Husa

28. září

Den české státnosti

28. říjen

Den vzniku samostatného českého státu

17. listopad

Den boje za svobodu a demokracii

1. leden

Nový rok

21. duben

Velikonoční pondělí

24. – 26. prosince

Vánoční svátky

Státní svátky jsou v kalendáři vyznačeny. V tyto dny mají lidé volno, nechodí do práce a připomínají si tuto významnou událost.

Jaké znáte státní svátky? Kde vlaje vlajka? 57


Naše vlast

Státní svátky a významné dny v 1. polovině roku 1. leden Den obnovy samostatného českého státu Tímto dnem je připomínán vznik samostatné České republiky po rozdělení Československa. Slaví se současně s Novým rokem. Česká republika vznikla 1. ledna 1993. 1. leden Nový rok Svátek, který slavíme na začátku nového roku. V noci z 31. prosince na 1. ledna celý svět slaví konec starého roku a začátek nového roku. Jsou to Silvestrovské oslavy. 1. květen Svátek práce – 1. máj Tímto dnem uctíváme všechen pracující lid. Na prvního máje se staví májka. První květnový den je chápán jako svátek lásky, oslava jara a plodnosti. 8. květen Konec druhé světové války v Evropě. Druhá světová válka byl konflikt, kterého se zúčastnila většina států světa a který se

stal

největším

a

nejstrašnějším

válečným střetnutím v dějinách lidstva. Jaké jste si zapamatovali státní svátky? Vyhledejte je v kalendáři. 58

5.


Naše vlast

5.

Státní svátky a významné dny v 2. polovině roku 5. červenec Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje V dávných dobách přišli na naše území dva bratři Cyril a Metoděj. Ti k nám přinesli písmo a křesťanství (víru). 6. červenec Den upálení mistra Jana Husa Jana Hus byl kněz. Usiloval o nápravu církve.

Napomínal

ostatní

kněží,

aby

sloužili prostému lidu a žili v chudobě. Své učení neodvolal ani pod pohrůžkou smrti. 28. září Den české státnosti 28. září - si připomínáme smrt patrona českých zemí. Svatý Václav je jedním z nejoblíbenějších českých svatých. Václav ctil svou matku. Pečoval o chudinu, nemocné a sirotky. Bojoval proti bezpráví. Za tyto skutky byl prohlášen za svatého. 28. říjen Den vzniku samostatného československého státu Češi si připomínají výročí vzniku samostatného československého státu. 17. listopad Den boje za svobodu a demokracii Připomínáme si zásah policie proti studentům – sametovou revoluci. 24. – 26. prosinec - Vánoční svátky 59


Naše vlast

5.

Chebské pověsti Čertova věž Za velmi starých časů, kdy město bylo ještě obklopeno hradbami, žila v Chebu Marie Martínová se svou dcerou v domě "U dvou princů". Jak se někdy stává, matka byla okouzlena krásou své dcery. Stále jí kupovala nejnádhernější šaty, které dostala, ošetřovala ji jako křehký kvítek ve skleníku a chránila ji před každou námahou. Dívka se jmenovala Rozálie a myslela si, že jako matka, tak jí musí sloužit celý svět. Stávala se stále náročnější a náročnější. Nebylo zábavy ve městě, na které by se Rozálie neobjevila

v nových

šatech,

vždy

krásnější

než

všechny ostatní dívky. Kolem ní se tlačili nejurozenější a nejváženější mladíci města, ale Rozálii se žádný nezamlouval. Čekala na prince, který by přišel z dalekých krajů a který by krásou a bohatstvím zastínil všechny ostatní. Byl masopust, den před popeleční středou. Sál “U slunce" byl ozářen stovkami svíček. V něm tancovala mládež v nejrůznějších maskách. I Rozálie byla přítomna. Měla šaty barvy červánků a krajky jako nejhezčí obláčky na nebi. Její šperky se skvěly jako hvězdy a její tvář byla zahalena zlatým závojem. Její krok byl lehký jako vánek. Vedle ní stál cizí muž s černou škraboškou, neobyčejně krásně urostlý, s přiléhavým oblekem ze zlatého brokátu s jemným, červeným vzorem. Červené byly jeho hedvábné rukavice, červená byla jeho sametová čepička, zdobená dvěma černými péry. Kolem pasu měl hada z ryzího zlata a každý jeho knoflík byl démant veliký jako ořech. Blížila se půlnoc. Doznívaly poslední akordy hudby. Svíčky dohasínaly. Jen Rozálie a neznámý muž tančili dále, jako by slyšeli hudbu, která ostatním unikala. S údivem na ně hleděli přítomní jako přimraženi. Lokajové dokořán otevřeli dveře od sálu. V tom neznámý tanečník s Rozálií se rychle otočí směrem ke dveřím a dál až na chodbu, po schodech dolů, a ven do zasněžených, tmavých ulic. Sněhové vločky se rozvířily kolem tančících. Přítomní je dlouho zraky nemohli sledovat, tak rychle uháněli pryč, pouze z dálky slyšeli Rozálčin hrdelní smích. 60

Jak uslyšeli, všem zamrazilo. V tom zazněl strašný výkřik tmavou nocí a za tančícími se rychle rozběhla černě oděná žena s rozpřáhnutou náručí. Na radniční věži odbíjela druhá hodina po půlnoci. A zase bylo ticho na náměstí. Ráno před svítáním šel kolem špitálu ponocný s lucernou. Náhle zaslechl smutný nářek. Pustil se podle sluchu až k samé věži u řeky. Tu viděl před sebou nehybnou zasněženou postavu. Před ním stála zmrzlá Marie Martínová. Oči měla dokořán otevřené a podlité krví. U jejích nohou ležela červená čepička se dvěma černými péry a vedle ní byl malý, zlatý závoj. Ve věži se rozléhal hrdelní smích, Rozálčin smích tak divně a bolestně, že ponocnému se sevřelo srdce. Chtěl honem vejít do věže, ale dveře nikde. Tu něco uviděl na zdi. Zvedl lucernu a hle! Před ním byl nápis: Čertova věž. Ještě do dnes stojí u řeky Čertova věž a prý jednou do roka, o Popelci, ráno před svítáním zní z věže hrdelní smích a kdo jej uslyší, tomu se sevře srdce.

Alchymista Od nepamětných dob, kdy člověk začal přemýšlet o svém osudu, toužil poznat více, než mu bylo souzeno. Tak tomu bylo též u Michala Jura, velmi váženého občana chebského, jehož tři předkové byli členy městské rady a pomáhali povznést rodné město. Všichni bydleli v rodinném domě na tržišti. Stařičký Michal pozoroval z oken svého domu život na náměstí a přitom přemýšlel o smyslu všedního dění. Vtom zavanula až k němu vůně jara. Vzpřímil se ve své kožené lenošce, hluboce vdechl a zašeptal: "Pučící jaro." Povstal, zahalil se do řasnatého pláště, nasadil si baret s velikým pštrosím perem a odměřenými kroky odcházel k hradu, kde zmizel v kapli. V prvém i druhém patře se pokřižoval a vystupoval výš. Klepadlem zaklepal na kovové dveře, na nichž byl z malých hadů sestaven nápis: Zikmund Wann, alchymista. Když Michal Jur vkročil, šlehl mu bílý kouř do tváře. Před krbem s hořícími poleny stála neobyčejně štíhlá a vysoká postava s velmi dlouhým splývavým talárem - mladý Zikmund Wann. V ruce držel kouřící nádobu a klidným hlasem pozdravil příchozího. Pak se oba posadili na 61

lavici a tiše hovořili. Michalův hlas se stal náhle hlasitějším, když pravil: “Zikmunde, nechci vodu života ani kámen mudrců, chtěl bych jen vidět, co je šťastný život. Jsem již tuze stár, vím, že od života mnoho očekávat nemohu, ale dnes, kdy vůně jara je tak silná, chci vidět štěstí. Slyšíš, příteli, pravé štěstí bez škrabošky úsměvů a bez skořápky bohatství a blahobytu, které často kryjí ubohost a nemohoucnost lidskou. Víš, chtěl bych vidět pravé štěstí, které není na povrchu, nýbrž zpívá v duši. Rozumíš, co chci?"“Není snadné, co žádáš. Nechť ti odpoví koule poznání," odpověděl Zikmund Wann a postavil na stůl před krbem velikou skleněnou kouli na železném podstavci, do které nalil z lahvičky růžovou vodu radosti, nasypal bílý prášek čistoty, přidal několik kaménků odříkání, vdechl do ní vůni krásy, páru spokojenosti a nakonec přimísil tři krvavé kapky lásky, které stačily, aby obarvily všechnu tekutinu. Pak pomalu jemnými dlouhými prsty hladil kouli, aby tím dodal obsahu sílu odvahy. Černým sametem zakryl malé okénko a kouli postavil do záře hořícího dříví. "Viz, jak život bude míchat štěstím; dobře se dívej do koule, aby ti nic neušlo." Michal Jur tiše přisedl k ozářené kouli a upřeně hleděl do tajemné koule. S úžasem pozoroval pruhy všech barev kroužící a tančící v šíleném reji. Náhle se tekutina ustálila a stařec vidí chudě oděnou ženu laskající své děťátko. Malé stvoření se usmívá a buclatými prstíčky hladí matčiny tváře. Náhle se obraz zakalil, barevné kruhy opět zakroužili a utvořily obraz nový. Pole, zralé pole plné žlutých klasů a mladý rolník kosou se v něm ohání. Z každého jeho pohybu vyzařuje nezkrotná síla a radost z úrody a požehnání. Hvízdá si a celé jeho tělo zpívá píseň činu. A zase se koule náhle zakalila. "Co to?" zašeptal Michal. "Není snad možná! Vidím žebráka, žebráka na pokraji cesty, sotva se vleče. Ach. Nyní přichází k němu dívka. Jak je krásná a zářící. Drží v rukou nádobu s medovinou a napájí starce. Nyní ho nesměle pohladila po tváři a usmívá se na něho. I stařec se usmívá. - Rozumím ", dodal Michal, když v kouli zavířily opět barvy."Vidíš toho muže?" tázal se Michala alchymista. "Vidím. Co dělá?" tázal se starý Míchal Jur."Tvoří, maluje. Promítá své nitro na plátno. Je v horečné činnosti a zapomíná na jídlo i na spánek a tvoří. Vidíš na jeho tváři ruměnec nadšení?"“Vidím," zašeptal stařec. A obraz se rozlil v barevnou směs, aby mohl vzniknout nový. "Michale, zde přichází tvůj děd.""Můj děd, ano, vidím," zděšeně zašeptal stařec. "Michale, on byl štědrý a ""Dost, pravím, dost jsem viděl," zaúpěl stařec a jeho bílý vous se třásl v růžovém světle. Než alchymista mohl

62

vpustit denní světlo do místnosti, Michal Jur byl již pryč. Dlouhými kroky kráčel ke svému přepychovému domovu. Několik dní ho nikdo neviděl. Pouze městský písař chodil k němu a zapisoval starcovy dary pro špitál a pro chudé. Když se po nějaké době Michal Jur opět objevil v okně svého domu, aby pozoroval život na tržišti, měl výraz tak vlídný a rozjásaný, jaký u něho dříve nikdo nevídal. Valdštýnův duch Zavraždění Valdštýna ohromilo obyvatele starobylého města tak, že se jen stěží smířili s myšlenkou, že je mrtev generalisimus, kterého ještě nedávno tolik oslavovali a jehož se zároveň i obávali. Netrvalo dlouho a mezi lidem se počalo šeptat, že Valdštýnův duch zůstal v Chebu, že nemaje v hrobě pokoje vstává v půlnoční chvíli a vrací se v místa, kde byl Valdštýn sprovozen se světa halapartnou. Jednoho dne se sešlo několik měšťanů v krčmě na náměstí a posedělo dlouho do noci. Když probrali denní události, vrátili se k minulým věcem. Vzpomněli si i na Valdštýna, na chladnou únorovou noc, kdy otřásl starobylým městem krvavý výbuch. Zaslechl ten hovor otylý krčmář, přikolébal se k měšťanům a vmísil se do jejich rozhovoru. „A víte, že vévoda v hradě noc co noc straší?“ zašeptal, zdvíhaje tajuplně svůj tlustý prst k ústům, a dokládal hned, kdo viděl ve hradě světlo v půlnoční chvíli a slyšel tam hrčet vévodův kočár. „Povídačky!“ vyhrnul pohrdavě ret soused Menger, jehož ryšavá hlava vypadala v záři smolnic, jako by byla ulita z bronzu. „Neuvěřím, dokud na vlastní oči neuvidím,“ řekl a zavrtěl hlavou. „Ostatně, do půlnoci nechybí již mnoho. Poseďme ještě chvíli, podívám se do hradu a přijdu vám sdělit, co je na těch řečech pravdy.“ Měšťané souseda varovali, avšak umíněný Menger setrval na svém, neboť se chtěl před nimi blýsknout statečností. Vyšel z krčmy, zahnul do uličky vedoucí k hradu. A zvolna, maje hlavu těžkou přebráním své míry, blížil se k černé, uzavřené bráně. Rozhlížel se po hradbách a vyhaslých oknech hradních, zbystřil sluch, naslouchal…V hradě ticho jako v kostele, nikde světla, nikde hlásku. Vtom slyš! Jakmile orloj na kostelní věži počal bít dvanáctou, zaskřípěla vrata ve veřejích, rozlétla se, nádvořím to zahrčelo, na dlažbě zadupala koňská kopyta. Vraty 63

se vyřítil na most černý kočár, tažený čtyřmi vraníky. V kočáře spočíval muž, který měl smrtelně bledé tváře a v prsou krvavou ránu – mrtvý vévoda! Vraníkům oči divoce svítí, z nozder jim šlehá plamen a vrhá zář na hradební zdi i na podivný, strašidelný průvod, který doprovází mrtvého. Podle kočáru kluše šest jezdců, v rukou se jim blyští tasené meče, za kočárem kráčejí zbrojnoši a uprostřed nich klopýtá jakýsi zajatec, bezbranný, na smrt jdoucí. Menger se polekal tak, že by se v něm krve nedořezal. Na čele mu vyvstal chladný pot, rudé vlasy se mu naježily. Přitiskl se k sloupu, upřel vytřeštěné oči na zbrojnoše. Vtom otočili koně hlavu a plamen, který jim z nozder šlehl, osvítil zajatcovu tvář. Pod Mengrem se zachvěla kolena a v zápětí se skácel k zemi. Neboť v zajatci poznal sebe sama – počestného občana Mengra! V bezvědomí, omdlelého hrůzou našli ho druhové z mokrého cechu a dopravili ho do jeho domu u kostela. Uprostřed naříkající si rodiny prožil v horečkách ještě několik dní, nabyv vědomí jenom na tolik, aby mohl sdělit přátelům, co uviděl v hradě. Potom znovu upadl v blouznění a zesnul v náručí svých přátel, zaplativ tak krutě svoji zvědavost.

64

65

Seznam internetových zdrojů http://t3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcT9kIdHKhodFMp5Yy0qeY1mFoOlAtBy6DT722bZNrgkw0Su1jpI http://www.se

dmservis.cz/. http://eminemonline.blog.cz/1110/dneska-ma-eminem-narozeniny. http://www.evropamladymaocima.cz/www.evropamladymaocima.cz/souteze/muj-domovevropa.html. http://www.bio-eko-logicky.cz/pece-o-domacnost/. http://kosice.korzar.sme.sk/c/5214579/v-kosiciach-chystaju-pre-bezdomovcov-vykurovanestany.html. http://www.liberec.cz/cz/aktuality/zpravy-z-mesta/novy-fenomen-lesnictvi-bezdomovci.html. http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-ostrava/zpravy/221866-charite-chybi-penize-naprovoz/. http://www.veseli-nad-moravou.cz/veselska-charita-porada-sbirku-obleceni/d-591492. http://www.folklornisdruzeni.cz/obec-liptal0. http://praha.idnes.cz/jizni-mesto-ziska-v-budoucnu-novou-tvar-mozna-sem-pojede-i-tramvaj1dc-/praha-zpravy.aspx?c=A110927_1658796_praha-zpravy_sfo. http://img.ct24.cz/cache/900x700/article/28/2768/276798.jpg http://www.vesela-chaloupka.cz/data/materialy/nahledy/7.jpg http://img.blesk.cz/img/2/full/1626736-img-sport-hokej-extraliga-play-off-ctvrtfinale-spartatrinec-peter-hamerlik.jpg http://www.hrad-cheb.cz/cz/krvava-hostina http://www.hrad-cheb.cz/cz/povesti-a-zajimavosti. http://www.rokrsti.org/html/seznam%20okno/soutez/rokrstak.html.

66

„Škola pro život“ - CZ.1.07/1.2.19/02.0007 Základní škola Cheb, Kostelní náměstí 14, příspěvková organizace Vypracovala: Mgr. Jana Došková Cheb 2014

67

ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI

Recommend Documents