Komparace nezaměstnanosti vybraných okresů Olomouckého kraje

Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Ústav demografie a aplikované statistiky

Komparace nezaměstnanosti vybraných okresů Olomouckého kraje Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

PhDr. Dana Hübelová, Ph.D.

Adéla Vrtková Brno 2013

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci zpracovala samostatně podle metodických pokynů vedoucího práce a v seznamu literatury uvádím všechny zdroje, ze kterých jsem čerpala.

V Brně dne 24. 5. 2013

...................................

Poděkování: Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí mé práce paní PhDr. Daně Hübelové, Ph.D. za odborné rady a konzultace, které mi pomohly při tvorbě této bakalářské práce.

Abstrakt Vrtková, A., Komparace nezaměstnanosti vybraných okresů Olomouckého kraje. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. Tato bakalářská práce se zabývá srovnáním nezaměstnanosti v okresech Olomouc a Jeseník v Olomouckém kraji v letech 1999 až 2012. V teoretické části práce je uvedena definice nezaměstnanosti, její dělení, dopady a způsob jejího měření. Praktická část práce se zaměřuje na komparaci vývoje míry nezaměstnanosti dle věkové struktury, vzdělanosti a délky nezaměstnanosti uchazečů. Blíže je analyzována i struktura volných pracovních míst v obou okresech. Na závěr je předpovězen budoucí vývoj nezaměstnanosti ve vybraných okresech i v celé České republice. Klíčová slova: nezaměstnanost, míra nezaměstnanosti, politika zaměstnanosti, časová řada, okres Olomouc, okres Jeseník

Abstract Vrtková, A., Comparison of unemployment in the selected districts in the Olomouc region. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2013. This bachelor thesis deals with comparison of unemployment in Olomouc and Jeseník districts in the Olomouc region between the years 1999 and 2012. The theoretical part of the work is focused on unemployment in general, different types of unemployment, its consequences and methods of its measurement. The practical part focuses on the comparison of unemployment rate by age structure of applicants, their education and duration of unemployment. The structure of job vacancies is also analysed in detail for both districts. In conclusion the future unemployment trend is predicted in the selected districts as well as in the Czech Republic.

Keywords: unemployment, unemployment rate, employment policy, time series, district Olomouc, district Jeseník

Obsah 1

ÚVOD ........................................................................................................... 8

2

CÍL PRÁCE............................................................................................... 10

3

UVEDENÍ DO PROBLEMATIKY NEZAMĚSTNANOSTI ............... 11 3.1

DEFINICE NEZAMĚSTNANOSTI .............................................................. 11

3.2

DĚLENÍ NEZAMĚSTNANOSTI ................................................................. 12

3.2.1

Rozlišení dle charakteru nezaměstnanosti ...................................... 12

3.2.2

Rozlišení dle dobrovolnosti ............................................................ 13

3.2.3

Ostatní typy nezaměstnanosti ......................................................... 13

3.3 3.3.1

4

5

MĚŘENÍ NEZAMĚSTNANOSTI ................................................................ 14 Míra nezaměstnanosti ..................................................................... 15

3.4

DOPADY NEZAMĚSTNANOSTI ............................................................... 16

3.5

POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI .................................................................. 16

3.5.1

Cíle a nástroje státní politiky zaměstnanosti................................... 17

3.5.2

Pasivní politika zaměstnanosti ........................................................ 18

3.5.3

Aktivní politika zaměstnanosti ....................................................... 18

3.5.4

Politika zaměstnanosti v ČR ........................................................... 19

MATERIÁL A METODIKA ................................................................... 20 4.1

ZDROJE ANALYZOVANÝCH DAT ........................................................... 20

4.2

METODIKA PRÁCE ................................................................................ 20

4.3

CHARAKTERISTIKA ČASOVÝCH ŘAD .................................................... 21

4.3.1

Elementární charakteristiky vývoje časové řady ............................ 21

4.3.2

Trendové funkce ............................................................................. 22

VLASTNÍ PRÁCE .................................................................................... 25 5.1

CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉ OBLASTI ............................................. 25

5.1.1

Okres Olomouc ............................................................................... 25

5.1.2

Okres Jeseník .................................................................................. 26

5.2

ANALÝZA ZAMĚSTNANOSTI DLE ODVĚTVÍ ........................................... 29

5.3

VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI .................................................................. 31

5.4

KOMPARACE NEZAMĚSTNANOSTI ........................................................ 33

5.4.1

Komparace nezaměstnanosti dle věkové struktury uchazečů ......... 33

5.4.2

Komparace nezaměstnanosti dle dosaženého vzdělání .................. 38

5.4.3

Komparace nezaměstnanosti dle délky nezaměstnanosti ............... 41

5.5

STRUKTURA VOLNÝCH PRACOVNÍCH MÍST ........................................... 44

5.6

PREDIKCE NEZAMĚSTNANOSTI ............................................................. 47

6

DISKUZE VÝSLEDKŮ ........................................................................... 50

7

ZÁVĚR ...................................................................................................... 55

8

POUŽITÁ LITERATURA....................................................................... 57

9

ELEKTRONICKÉ ZDROJE .................................................................. 58

10

PŘÍLOHY .................................................................................................. 59

1 ÚVOD Nezaměstnanost patří mezi velmi známé makroekonomické ukazatele, které slouží ke zhodnocení dění v rámci ekonomiky daného státu. Nerovnováhou na trhu práce se už několik let zabývají národní vlády všech vyspělých států světa a snaží se nacházet efektivní východiska, která by eliminovala počty nezaměstnaných. Ani vláda České republiky není v tomto směru výjimkou, důležitý indikátor ekonomické situace pečlivě sleduje a vynakládá nemalé finanční prostředky na politiku zaměstnanosti. Velký vliv má nezaměstnanost na politiku a to jak na státní úrovni, tak i na celosvětové. Každý stát se snaží o co nejnižší míru nezaměstnanosti obyvatel, což představuje součást opatření pro růst ekonomiky. Toto propojení funguje i naopak, tedy že ekonomika výrazně ovlivňuje nezaměstnanost. Situaci kdy ekonomika ovlivnila velkou měrou nezaměstnanost, jsme mohli pozorovat v letech 2008, respektive 2009, kdy se naplno projevily následky celosvětové ekonomické krize, které zapříčinil úpadek mnoha velkých i malých společností, což mělo za následek prudký růst nezaměstnanosti. Při tak vysoké míře nezaměstnanosti bylo velmi obtížné ekonomiku stabilizovat, jelikož pokud občané daného státu nevytváří žádné hodnoty, nemá stát zisky a navíc musí nezaměstnané dotovat. Mezi problémy nezaměstnanosti patří značné regionální rozdíly. Některé oblasti vykazují hodnoty míry nezaměstnanosti razantně vyšší než republikové statistiky, v jiných oblastech se naopak míra nezaměstnanosti nachází pod republikovou úrovní. Tyto územní odlišnosti podněcuje několik faktorů, mezi které se například řadí geografický charakter regionu, různorodost vzdělání, stárnutí populace, dopravní dostupnost, mzdová úroveň zaměstnanců a další. Aktuální situace na trhu práce není příliš pozitivní. Více jak rok trvající hospodářská recese v České republice se negativně odráží v rekordním počtu nezaměstnaných, nízké tvorbě nových pracovních míst a také v počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo. Nezaměstnanost je v jednotlivých oblastech České republiky různá. Nejvíce postiženou oblastí je Ústecký a Moravskoslezský kraj, kde se míra nezaměstnanosti tradičně pohybuje nad celorepublikovým průměrem (v roce 2012 se jednalo o hodnotu 9,36 %). Olomoucký kraj se v tom samém roce zařadil se svou

8

vysokou mírou nezaměstnanosti (11,86 %) na třetí příčku žebříčku. Naopak oblastí s nejmenší nezaměstnaností je dlouhodobě hlavní město Praha (4,52 %). V bakalářské práci jsem se zaměřila na srovnání dvou okresů Olomouckého kraje – Jeseník a Olomouc. Právě na tomto modelu by mělo být jasně vidět, jak si jednotlivé okresy i celý kraj vedou.

9

2 CÍL PRÁCE Cílem této bakalářské práce je porovnat vývoj nezaměstnanosti v letech 1999 až 2012 v okresech Jeseník a Olomouc a analyzovat faktory, které tento vývoj největší mírou ovlivňují. První část práce se zaměřuje na srovnání podílu nezaměstnaných osob dle věkové struktury, vzdělání a délky nezaměstnanosti v okresech Jeseník a Olomouc. V této části bude znázorněna i struktura volných míst a predikce vývoje nezaměstnanosti. Další kapitola se bude věnovat diskuzi výsledků praktické části a v závěru budou shrnuty výsledky práce.

10

3 UVEDENÍ DO PROBLEMATIKY NEZAMĚSTNANOSTI 3.1 Definice nezaměstnanosti „Práce zaujímá v životě člověka nezastupitelné postavení. Je důležitou podmínkou jeho důstojné existence, přináší mu nejen materiální prospěch, ale současně mu dává pocit seberealizace a společenské užitečnosti. Vřazuje člověka do řádu sociálních vztahů, uspokojuje jeho potřeby ctižádosti, sebeuplatnění a sebeúcty“ (Buchtová, 2002, s. 75). Podle Mareše (1994) není nezaměstnanost protikladem práce, ale zaměstnanosti. Nejde o to „nemít práci“, ale o to „nemít placené zaměstnání“ a tedy ani „nemít příjem ze zaměstnání“. Přes mnohé rozdíly lze při různém vymezování nezaměstnanosti najít obecnou shodu v tom, že jde o aproximaci aktuálního počtu osob, které současně: 

jsou schopny práce (věkem, zdravotním stavem, ale i osobní situací),



chtějí zaměstnání (nyní, aktuálně),



jsou ale přes tuto snahu v daný okamžik bez zaměstnání.

Definice nezaměstnanosti je tedy založena nejen na tom, že osoba schopná práce je z možnosti pracovat v placeném zaměstnání vyřazena, ale i na tom, že se se svým vyřazením nespokojuje a hledá nové placené zaměstnání. Podle Klikové a Kotlána (2003) můžeme na nezaměstnanost pohlížet dvěma různými způsoby – ekonomicky a statisticky: 

ekonomický pohled – definuje nezaměstnanost jako stav v národním hospodářství, kde část pracovního potenciálu společnosti uplatnění nenalézá nebo dobrovolně o toto uplatnění neusiluje,



statistický pohled – nezaměstnaný je ten, který si práci hledá, chce být činný jako zaměstnanec, není práce neschopný pro nemoc a není činný jako domácí dělník, pomáhající rodinný příslušník nebo samostatný podnikatel.

11

3.2 Dělení nezaměstnanosti Dle odborné literatury lze nezaměstnanost dělit dle několika hledisek a to dle charakteru nezaměstnanosti, dle dobrovolnosti a dalších kritérií uvedených níže.

3.2.1

Rozlišení dle charakteru nezaměstnanosti Frikční nezaměstnanost Tento typ nezaměstnanosti vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi místy

či pracovními příležitostmi (Buchtová, 2002). Vzniká například tehdy, když pracovník sám opustí své dosavadní zaměstnání a hledá si nové (lepší) pracovní místo. Jde i o případ, kdy zaměstnanec dostane výpověď a opět mu určitý čas trvá, než si najde nové místo. Stejně tak studenti, kteří dokončí studium a začnou si hledat své první zaměstnání. Do frikční nezaměstnanosti se často zařazuje i tzv. sezónní nezaměstnanost, typická pro zemědělství nebo stavebnictví. Základním rysem frikční nezaměstnanosti je, že v souhrnu proti takto nezaměstnaným existují v ekonomice volná pracovní místa. Důvodem je, že určitou dobu trvá, než si nezaměstnaný vybere. To znamená, že frikčně nezaměstnaným je člověk pouze dočasně (Pavelka, 2007). Strukturální nezaměstnanost Jak již samotný název napovídá, strukturální nezaměstnanost vzniká z důvodu strukturálních změn v ekonomice. V některých odvětvích či výrobách dochází k útlumu, zatímco jiná odvětví a výroby expandují. To vede k situaci, že pracovníci ze zanikajících odvětví mohou mít jinou kvalifikaci, než by bylo potřeba v odvětvích expandujících. Takovýto pracovník se stává strukturálně nezaměstnaný a je potřeba změnit jeho kvalifikaci, což však může trvat delší dobu (Pavelka, 2007). Cyklická nezaměstnanost Je-li nezaměstnanost důsledkem nevyužití stávajících kapacit z důvodů odbytových potíží (v recesi), hovoří se o nezaměstnanosti cyklické (Mareš, 1994). Při recesi, kdy klesá hrubý domácí produkt, roste počet nezaměstnaných. Naopak při expanzi hrubý domácí produkt roste a počet nezaměstnaných klesá. Při této nezaměstnanosti existuje všeobecný přebytek nabídky práce nad poptávkou po práci. Na rozdíl od strukturální nezaměstnanosti, která postihovala pouze některá odvětví, cyklická nezaměstnanost zasahuje všechna odvětví v ekonomice (Pavelka, 2007). 12

3.2.2

Rozlišení dle dobrovolnosti

Dle Buchtové (2002) existuje základní rozdělení nezaměstnanosti na dobrovolnou a nedobrovolnou nezaměstnanost Dobrovolná nezaměstnanost znamená, že je upřednostňován volný čas před konáním práce. Dobrovolně nezaměstnaní mohou mít nabídky pracovních příležitostí, ale aktivně hledají jiné, například lépe placené místo. Nedobrovolná nezaměstnanost „Existence nepružných mezd vyvolává poruchu v podobě nedobrovolné nezaměstnanosti. Je porušen čistící efekt na trhu práce. Dochází k tomu, že stav, do kterého trh vyúsťuje, neodpovídá obsahu rovnovážné situace. Existují takové subjekty, které při ceně na trhu jsou ochotny uskutečnit tržní transakci (koupi, či prodej), ale nemohou“ (Buchtová, 2002, s. 67-68). Jak uvádí Holman (2001), nedobrovolná nezaměstnanost má pro člověka horší důsledky než dobrovolná nezaměstnanost. Zatímco dobrovolně nezaměstnaný odmítá místa, která nejsou placena podle jeho představ, a hledá něco lepšího, nedobrovolně nezaměstnaný si nevybírá, chce přijmout práci za převládající (často i za nižší) mzdu, a přesto ji nenachází. Nedobrovolná nezaměstnanost se tak stává pro člověka nejen zdrojem existenčních potíží, ale i pocitu zklamání a beznaděje.

3.2.3

Ostatní typy nezaměstnanosti Dlouhodobá nezaměstnanost Pokud je nezaměstnanost krátkodobá, nepůsobí lidem žádné vážnější problémy.

Skutečným problémem je dlouhodobá nezaměstnanost. Dlouhodobá nezaměstnanost může mít vážné sociální důsledky, může přivodit existenční potíže člověka a jeho rodiny, ztrátu kvalifikace a ztrátu sebeúcty. Proto bychom měli nezaměstnanost posuzovat nejen podle její výše, ale také (a možná především) podle její délky. Příčinou dlouhodobé nezaměstnanosti může být dlouhotrvající hospodářská recese. Jinou příčinou mohou být štědré podpory v nezaměstnanosti, které oslabují motivaci nezaměstnaných hledat si novou práci a přizpůsobovat se požadavkům pracovního trhu (Holman, 2001).

13

Skrytá nezaměstnanost Skrytá nezaměstnanost je formou nezaměstnanosti, kdy si nezaměstnaná osoba nehledá práci a ani se jako nezaměstnaná neregistruje. Velkou část této skryté nezaměstnanosti tvoří obvykle vdané ženy a mladiství. Jde o osoby, které na hledání práce rezignovaly (např. proto, že unikly do jiného statusu – mateřství, studium apod.), nebo si práci vyhledávají pomocí neformálních sítí či přímo u zaměstnavatelů bez registrace na pracovním úřadě. Skrytá nezaměstnanost je dána i tím, že z údajů o nezaměstnaných jsou často vyřazovány osoby, které jsou sice neumístěny, ale zařazeny do různých programů pro nezaměstnané (rekvalifikace, veřejně prospěšné práce apod.). O skryté nezaměstnanosti hovoříme i v případě osob s nízkou kvalifikací či vysokým věkem, které zůstávají pro tyto své charakteristiky neumístěny a jsou odsouvány mimo trh práce (Mareš, 1994).

3.3 Měření nezaměstnanosti K měření nezaměstnanosti musíme nejprve vymezit, koho lze chápat jako nezaměstnaného. Obyvatelstvo je rozděleno do dvou základních skupin. První je ekonomicky aktivní obyvatelstvo, kterému se také říká pracovní síla. Druhou skupinou je pak obyvatelstvo ekonomicky neaktivní. Rozdělení obyvatelstva dle Pavelky (2007): 

ekonomicky aktivní obyvatelstvo, které se dále člení na zaměstnané a nezaměstnané: o zaměstnaní: osoby, které jsou starší 15 let a mají placené zaměstnání, nebo jsou zaměstnány ve vlastním podniku, o nezaměstnaní: osoby starší 15 let, které splňují následující tři podmínky:





nejsou zaměstnané nebo sebezaměstnané,



aktivně hledají práci (např. přes úřad práce),



jsou schopné nastoupit do práce nejpozději do 14 dnů.

ekonomicky neaktivní obyvatelstvo – sem patří ty osoby, které nevyhovují kritériu zaměstnaných nebo nezaměstnaných. Podle Vystoupila a Tarabové (2004) se jedná o nepracující důchodce, ostatní nepracující osoby s vlastním

14

zdrojem obživy, nepracující žáky, studenty a učně, osoby v domácnosti, děti předškolního věku a ostatní závislé osoby.

3.3.1

Míra nezaměstnanosti

Podle Vystoupila a Tarabové (2004) podíl ekonomicky aktivních z celkového počtu obyvatel charakterizuje úroveň ekonomické aktivity a označujeme ho jako míru ekonomické aktivity. Působí na ni věk vstupu do ekonomické aktivity a věk odchodu z ekonomické aktivity (diferencováno v jednotlivých zemích). Jak uvádí Holman, míru nezaměstnanosti vypočítáme podle vzorce: u = U/L * 100 kde: u = míra nezaměstnanosti U = počet nezaměstnaných osob L = pracovní síla Měr nezaměstnanosti existuje několik. V tisku a televizi se můžeme běžně setkat s tzv. registrovanou mírou nezaměstnanosti, kterou u nás zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ta je zjišťována tak, že za nezaměstnané jsou brány osoby, které jsou registrované na úřadech práce. Ne všichni nezaměstnaní však hledají práci přes úřady práce, např. z důvodu, že jsou nezaměstnanými pouze krátkou dobu nebo nemají důvěru v to, že by jim úřad práce našel místo. Proto Český statistický úřad provádí tzv. Výběrové šetření pracovních sil, při kterém zjišťuje počet nezaměstnaných v domácnostech (Pavelka, 2007). Přirozená míra nezaměstnanosti Přirozená míra nezaměstnanosti patří mezi důležité pojmy makroekonomie. Lze ji definovat jako úroveň nezaměstnanosti, při níž je míra inflace stabilní, tedy inflace ani neakceleruje ani nedeceleruje. Tuto situaci je nutné chápat tak, že optimem je taková míra nezaměstnanosti, při které se míra inflace nemění, nikoliv při které je míra inflace nutně nízká nebo nulová. Hodnotu přirozené míry nezaměstnanosti, tedy jakéhosi hospodářsko-politického optima, lze zjistit na základě sledování období, ve kterém je inflace stabilní (Kliková, Kotlán, 2003).

15

3.4 Dopady nezaměstnanosti Podle

Pavelky (2004)

můžeme

nepříznivé dopady nezaměstnanosti

rozdělit

na ekonomické a sociální. 

Ekonomické dopady – nezaměstnanost znamená plýtvání zdroji, které má ekonomika k dispozici. Jestliže je míra nezaměstnanosti vyšší než přirozená míra nezaměstnanosti, ekonomika vyprodukuje méně, než by mohla na úrovni potencionálního produktu. Neopominutelné jsou i individuální ekonomické

dopady jednotlivců

a

jejich

rodin,

kteří

se

stávají

nezaměstnanými. 

Sociální dopady – s nezaměstnaností je často spojena kriminalita, alkoholismus, sebevraždy atd. Tato negativa rostou zejména s prodlužující se dobou, po kterou je člověk nezaměstnaný. V souvislosti s touto dobou je důležitým ukazatelem tzv. dlouhodobá nezaměstnanost. Dlouhodobě nezaměstnaný je ten, který je nezaměstnaným jeden rok a déle. Velkým problémem je i fakt, že dlouhodobě nezaměstnaný ztrácí své pracovní návyky. Díky tomu jsou pro zaměstnavatele málo atraktivní a jejich šance nalézt nové pracovní místo je tím ještě více ztížena.

3.5 Politika zaměstnanosti Jak uvádí Kliková a Kotlán (2003), politika zaměstnanosti usiluje o dosažení rovnováhy mezi nabídkou práce a poptávkou po práci. Jde o soubor opatření, kterými jsou spoluvytvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a pro efektivní využití pracovních sil. Zpravidla je výsledkem úsilí státu, zaměstnavatelů, zaměstnanců a odborů. Politiku zaměstnanosti můžeme chápat ve třech úrovních: 

Makroekonomické, kde je zaměřena např. na odstranění příčin nadměrné nezaměstnanosti a působí víceméně plošně, především na straně poptávky po práci. Programy makroekonomické politiky zaměstnanosti jsou závislé na celkovém systémovém zaměření hospodářské politiky, neboť se nejedná pouze o řešení nezaměstnanosti, ale o celý systém vztahových problémů souvisejících především s ekonomickým růstem, platební bilancí a inflací.

16



Regionální,

kde

politika

zaměstnanosti

řeší

důsledky

existující

nerovnováhy na trhu práce a zohledňuje regionální aspekty nezaměstnanosti pomocí různých programů. 

Mikroekonomické, kdy firmy formulují vlastní zásady pro přijímání a propouštění pracovníků, pro vývoj mezd a pro další související záležitosti v intencích platných legislativních norem.

Cíle a nástroje státní politiky zaměstnanosti

3.5.1

Státní politika zaměstnanosti se podle Klikové a Kotlána (2003) orientuje zejména na tyto aktivity: 

na přípravu adaptabilní pracovní síly, která bude schopná přizpůsobit se potřebám trhu práce,



na rozvoj infrastruktury trhu práce, zabezpečující zprostředkovatelské, informační a rekvalifikační služby,



vytváření podmínek pro územní mobilitu pracovních sil odpovídající bytovou politikou, rozvojem dopravní infrastruktury apod.,



na zajištění nebo prohloubení profesní flexibility pracovních sil,



na zmírnění negativních důsledků technického rozvoje a strukturálních změn na trhu práce,



na podporu pracovního začleňování osob s omezenou možností uplatňování se na trhu práce,



na zlepšení struktury zaměstnanosti v odvětvích a regionech.

Cílem státní politiky zaměstnanosti je: 

dosažení rovnováhy mezi nabídkou práce a poptávkou po práci,



produktivní využití zdrojů pracovních sil,



zabezpečení práva občanů na práci.

Naplňování těchto cílů probíhá prostřednictvím široké škály činností, z nichž k nejdůležitějším patří: 

poradenská služba při volbě povolání,



zprostředkování práce, 17



podpora profesního vzdělávání,



poskytování služeb zaměřených na udržování a vytváření pracovních míst,



poskytování podpor v nezaměstnanosti, sociálních dávek, příp. mzdového vyrovnání při zániku podniku,



výzkum a statistika trhu práce.

Politika zaměstnanosti používá nástroje, které se dělí podle různých hledisek. První skupinou jsou nástroje orientované na cílové skupiny. Cílovou skupinou se rozumí buď osoby nezaměstnané a hledající práci, nebo osoby zaměstnané. 

Mezi nástroje orientované na nezaměstnané osoby patří: o opatření zaměřená na získání a změnu kvalifikace, o pomoc při začleňování osob na trh práce, o pomoc při založení podniku, o veřejně prospěšné práce.



Nástroje orientované na zaměstnané osoby: o opatření zaměřená na získání a změnu kvalifikace, o zkrácení normálního pracovního času a délky životní pracovní aktivity.

Pasivní politika zaměstnanosti

3.5.2

Dle Klikové a Kotlána (2003) se pasivní politika zaměstnanosti podílí na vytváření sociálně přijatelných podmínek pro občany dočasně nezaměstnané. Používá následující programy:

3.5.3



příspěvek v nezaměstnanosti jako sociální pomoc,



předčasný odchod do důchodu z důvodu nepříznivé situace na trhu práce.

Aktivní politika zaměstnanosti

Dle Klikové a Kotlána (2003) aktivní politikou zaměstnanosti rozumíme všechna opatření, která aktivně motivují nezaměstnané ke změně jejich postavení na trhu práce. Cílovými skupinami aktivní politiky jsou nejvíce ohrožené skupiny nezaměstnaných. Mezi hlavní cíle aktivní politiky zaměstnanosti patří:

18



zvýšení zaměstnanosti tak, aby nedošlo k podstatnému nárůstu inflace,



změna struktury nezaměstnanosti.

Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jsou v zemích EU členěny do 5 skupin: 

veřejné služby zaměstnanosti,



pracovní příprava a výcvik,



programy pro nezaměstnanou mládež,



podpora tvorby nových pracovních míst,



programy pro handicapované osoby.

Politika zaměstnanosti v ČR

3.5.4

Vzhledem k relativně vysoké nezaměstnanosti, která v České republice již delší dobu převládá, byly stanoveny hlavní cíle politiky zaměstnanosti (Kliková, Kotlán, 2003): 

vytvořit a zabezpečit podmínky, které budou podporovat vznik nové zaměstnanosti,



motivovat pracovní sílu ke vstupu nebo návratu do zaměstnání tím, že výše pracovních příjmů bude zřetelně odlišná od výše příjmů sociálních,



sladit přípravu a kvalifikaci pracovní síly s požadavky trhu práce,



zvýšit rozsah a účinnost opatření aktivní politiky zaměstnanosti.

19

4 MATERIÁL A METODIKA 4.1 Zdroje analyzovaných dat Praktická část práce bude zpracována na základě údajů, které se vztahují k problematice nezaměstnanosti. Za sledované období budou zvoleny jednotlivé roky v období od roku 1999 až 2012 včetně. Hodnoty registrované míry nezaměstnanosti byly získány ze zdrojů Ministerstva práce a sociálních věcí. Bude se vycházet z průměrných hodnot, které jsou zobrazeny v tabulce číslo 1. Tabulka 1: Průměrná míra nezaměstnanosti v % v okresech Jeseník a Olomouc v letech 1999-2012

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Jeseník Olomouc 10,58 11,21 12,33 11,66 12,45 10,99 14,55 11,17 16,52 11,49 15,05 10,27 16,50 9,72 14,91 8,24 11,58 6,20 9,59 5,22 13,21 9,42 15,56 10,51 15,79 9,99 14,63 9,60

Ostatní data týkající se zaměstnanosti a nezaměstnanosti v okresech Jeseník a Olomouc byla získána přímo na webovém portálu Sčítání lidu, domů a bytů a Krajské správy ČSÚ v Olomouci. Jednotlivé hodnoty se vztahují vždy k poslednímu dni daného roku, tj. 31.12.

4.2 Metodika práce Pro samotné zpracování údajů jednotlivých zkoumaných charakteristik bude využit tabulkový procesor Microsoft Excel. V první řadě budou blíže charakterizovány vybrané územní celky, na což naváže analýza zaměstnanosti a nezaměstnanosti

20

a následná komparace současného stavu nezaměstnanosti dle obvykle sledovaných kritérií. Pro výpočet statistických ukazatelů a analýzu časových řad je využito poznatků, které jsou popsány v teoretické části práce a také v následující kapitole.

4.3

Charakteristika časových řad

Časovou řadou se rozumí posloupnost věcně a prostorově srovnatelných pozorování (dat), která jsou jednoznačně uspořádána z hlediska času ve směru minulost – přítomnost. Analýzou časových řad se pak rozumí soubor metod, které slouží k popisu těchto řad (Hindls, 2003). Dle Minaříka (2007) můžeme časové řady rozdělit na dvě skupiny: 

časové řady intervalové, ve kterých se časové hodnoty vztahují k určitému časovému úseku nenulové délky; pro tento typ časové řady je charakteristická sčitatelnost hodnot znaku a možnost určit hodnotu znaku za delší časový interval,



časové řady okamžikové, kde se hodnota znaku vztahuje k určitému časovému okamžiku nulové délky (teoreticky), typická je nesčitatelnost hodnot.

4.3.1

Elementární charakteristiky vývoje časové řady

Minařík (2007) mezi elementární charakteristiky vývoje časové řady zařazuje absolutní přírůstky, koeficient růstu a koeficient přírůstku. Pro časovou řadu délky n lze určit n - 1 rozměrných absolutních přírůstků (diferencí)

d t  yt  yt 1 ,

pro t = 2, 3,…, n

s nulovou, kladnou nebo zápornou hodnotou. Pro tutéž časovou řadu lze dále určit opět n – 1 bezrozměrných řetězových indexů, koeficientů růstu, měřící relativní růst nebo pokles zkoumaného dynamického jevu

kt 

yt , y t 1

pro t = 2, 3,…, n.

21

Kombinací obou výše uvedených přístupů k měření dynamiky je relativní přírůstek – koeficient přírůstku

t 

dt y  yt 1  t  k t  1 , pro t = 2, 3, …, n. yt  1 yt 1

Trendové funkce

4.3.2

Pro vyrovnání časové řady se používají metody mechanického a analytického vyrovnání. Ve vlastní práci je použita metoda analytického vyrovnání. Dle Minaříka (2007) spočívá analytické vyrovnání časové řady v proložení pozorovaných hodnot řady vhodnou spojitou funkcí času – trendovou funkcí. Základní metodou proložení trendové funkce je metoda nejmenších čtverců. Nezávislou proměnnou je pravidelně odstupňovaná časová proměnná, kterou v zájmu maximálního zjednodušení postupu výpočtu rovnice trendové funkce zavádíme jedním ze dvou možných způsobů: 

hodnota časové proměnné t = 1, 2,…, n (např. pro desetiletou časovou řadu za léta 1990 až 1999 bude t = 1, 2,…, 10),



hodnota časové proměnné t = (2i – n – 1)/2 pro i = 1, 2,…, n, přičemž platí ∑t = 0 (pro identickou řadu jako v předcházejícím bodě bychom při tomto postupu nyní získali t =  4,5;3,5;...;0,5;0,5;...;4,5).

Lineární trend Dle Hindls (2003) je lineární trend nejčastěji používaným typem trendové funkce. Jeho význam spočívá v tom, že jej můžeme použít vždy, chceme-li alespoň orientačně určit základní směr vývoje analyzované časové řady. V další řadě může v určitém omezeném časovém intervalu sloužit jako vhodná aproximace jiných trendových funkcí. Lineární trend čili trendovou přímku vyjádříme ve tvaru T  b0  b1t , kde b0 a b1 jsou neznámé parametry a t = 1, 2,…, n je časová proměnná. K odhadu parametrů b0 a b1 použijeme metodu nejmenších čtverců. Znamená to vyřešit dvě normální rovnice:

22

 yt  nb

0

 ty

 b1  t ,

 b0  t  b1  t . 2

t

Řešením soustavy normálních rovnic jsou odhady parametrů: b0  y  b1 t ,

b1  Je-li

 ty t  t  yt 2

2  t  nt

.

 t  0 , je i průměr těchto hodnot nulový. Potom bude dosavadní řešení

této rovnice zjednodušeno do podoby:

b0 

 yt  y, n

 ty t . 2 t

b1 

Parabolický trend Dle Hindls (2003) má parabolický trend podobu T  b0  b1t  b2 t 2 , kde b0, b1 a b2 jsou neznámé parametry a t = 1, 2,…, n je časová proměnná. Jde o poměrně často používaný typ trendové funkce. Protože i tato trendová funkce je lineární z hlediska parametrů, použijeme k odhadu parametrů metodu nejmenších čtverců. Znamená to řešit tři normální rovnice:

 y  nb  b  t  b  t ,  y t  b t  b t  b t 2

t

0

1

2

2

t

0

y t t

2

1

2

b1  b2 

,

 b0  t 2  b1  t 3  b2  t 4 .

Parametry b0, b1 a b2 získáme ze vztahů:

b0 

3

4 2 2  yt  t   t  yt t



n t 4   t 2



2

 yt t , 2 t n yt t 2   yt  t 2



n t 4   t 2

23



2

.

,

Volba vhodného modelu trendu Hindls (2003) uvádí, že trendová funkce může být volena na základě věcné analýzy zkoumaného ekonomického jevu. Při věcné analýze lze v některých případech posoudit, zda jde o funkci rostoucí, klesající, konstantní apod. Druhou jednoduchou možností volby je analýza grafu zobrazené časové řady. Nebezpečí volby na základě vizuálního výběru spočívá v jeho subjektivitě, protože různí lidé mohou dojít k různým závěrům o volbě typu trendové křivky. Proto se při hledání vhodného typu trendové funkce opíráme především o rozbor empirických údajů. Často využívanými kritérii při volbě vhodného modelu trendu jsou reziduální součet čtverců Qe a index korelace I. Vhodný typ trendové funkce usuzujeme z rozboru chování průměrných růstových charakteristik a z průběhu dané charakteristiky v čase. Obecně můžeme říci, že pokud jsou první absolutní diference charakteristiky v čase přibližně konstantní (absolutní přírůstek je konstantní), vhodným typem trendu je přímka. Pokud se první absolutní diference charakteristiky v čase lineárně mění (absolutní přírůstek má lineární průběh), vhodným typem trendu je parabola.

24

5 VLASTNÍ PRÁCE Tato část práce se bude zaměřovat na vlastní analýzu získaných dat a bude rozdělena do několika dílčích kapitol. Bude zhodnocen a porovnán aktuální stav zaměstnanosti a nezaměstnanosti ve vybraných okresech Olomouc a Jeseník a dále bude následovat šetření vývoje nezaměstnanosti za stanovené časové období z hlediska věkové a vzdělanostní struktury uchazečů o zaměstnání a délky jejich evidence. Bude blíže analyzována i struktura volných pracovních míst. Další část práce bude zaměřena především na určení trendové funkce a predikci vývoje nezaměstnanosti do budoucna. Statistická analýza nezaměstnanosti bude vždy prováděna za období 14 let, od roku 1999 do roku 2012 včetně.

5.1 5.1.1

Charakteristika zkoumané oblasti Okres Olomouc

Olomoucký okres je centrálním a největším z pěti okresů Olomouckého kraje, rozkládá se ve východní části České republiky v zeměpisném středu Moravy. V rámci kraje sousedí na severozápadě s okresem Šumperk, na jihozápadě s okresem Prostějov a na jihovýchodě s okresem Přerov. Dále pak sousedí na západě z Pardubického kraje s okresem Svitavy a na severu, severovýchodě a východě pak s okresy Bruntál, Opava a Nový Jičín z Moravskoslezského kraje. Celkovou rozlohou 1 620 km2 se olomoucký okres řadí na první místo mezi okresy Olomouckého kraje. Na celkové ploše kraje se okres Olomouc podílí 30,8 %. Z celkové rozlohy zaujímá zemědělská půda 53,8 %, podíl orné půdy na celkové rozloze je 42,1 % (orná půda se podílí na zemědělské půdě 78,3 %). Významnou část výměry okresu tvoří lesní pozemky (30,0 % z celkové výměry) a nezemědělská půda činí 46,2 %. Převážná část okresu leží v rovinaté nížině Hornomoravského úvalu, jímž protéká řeka Morava a její přítoky. Největší plochu okresu zabírá úrodná rovinatá Haná. Podnebí je na většině území teplé a příznivé. Okres Olomouc, jako centrální část celého kraje, patří mezi oblasti s nejúrodnější půdou. Průměrné výnosy pěstovaných plodin – ječmene jarního, pšenice ozimé, řepky i technické cukrovky dosahují v celé České republice nejvyšších hodnot. 25

Celým územím Olomouckého kraje je rovnoměrně vedena hustá železniční síť a samotná Olomouc patří k významným železničním uzlům. Silniční síť je zde hustější díky převažujícímu rovinatému terénu. V blízkosti Olomouce se nachází letiště pro malá dopravní letadla, které získalo statut mezinárodního letiště. Ekonomika je ve srovnání s okresem Jeseník více stabilní a dostatečně rozmanitá. Geografické podmínky byly určující pro osídlení celého kraje. V okresu Olomouc, který leží v rovinaté Hané, je například vyšší zastoupení malých obcí s počtem obyvatel do 500 osob. Olomoucký okres je tvořen celkem 96 obcemi, z toho 6 městy (Olomouc, Šternberk, Uničov, Litovel, Velká Bystřice a Moravský Beroun) a 3 městysy (Dub nad Moravou, Náměšť na Hané a Velký Újezd). Největším městem olomouckého okresu a celého kraje je krajské město Olomouc s více než 100 tisíci obyvateli (www.czso.cz). Tabulka 2: Vybrané ukazatele pro okres Olomouc k 31. 12. 2012

Rozloha (v km2) Počet obcí Počet obyvatel

1 620 96 232 267

Hustota obyvatel (osoby na km2) Obyvatelé ve věku 0 - 14 (v %) 15 - 64 (v %) 65 a více (v %) Průměrný věk obyvatel Muži Ženy Přistěhovalí Vystěhovalí

143 14,9 68,3 16,8 41,2 39,7 42,7 2 363 2 280

Zdroj: SLDB

5.1.2

Okres Jeseník

Okres Jeseník je nejmenším, nejlesnatějším a nejseverněji položeným okresem Olomouckého kraje. Na jihu sousedí s okresem Šumperk, na východě s okresem Bruntál z Moravskoslezského kraje a ze zbývajících dvou světových stran přiléhá ke dvěma polským vojvodstvím – Opolskému a Dolnoslezskému. S výjimkou malého výběžku na jihozápadě se celý okres nachází na území Českého Slezska, jehož převážná část náleží kraji Moravskoslezskému. 26

Okres se rozprostírá na území o ploše 719 km2 a tímto se stává nejmenším okresem Olomouckého kraje. Na celkové ploše Olomouckého kraje se okres Jeseník podílí 13,7 %. Z celkové rozlohy zaujímá zemědělská půda 33,4 %, podíl orné půdy na celkové rozloze je 20,3 % (orná půda se podílí na zemědělské půdě 60,9 %). Lesní pozemky tvoří 59,4 % z celkové výměry a nezemědělská půda činí 66,6 %. Území Jesenicka je charakterizováno drsnějším, avšak poměrně rozmanitým podnebím. Nejvyšší rozdíly se týkají pohoří Hrubého Jeseníku, který spadá do chladné a mírně teplé oblasti. Návětrná strana pohoří se vyznačuje vyššími srážkami, pro závětrnou stranu jsou typické dlouhé a drsné zimy. Na hornatějším jihu dochází k častým inverzím, při nichž ve vyšších polohách panuje slunečné počasí s vyššími teplotami, zatímco údolí pokrývají studené mlhy. Teplejšího klimatu dosahuje v rámci okresu pohraniční, níže položená oblast na severovýchodě, která se dále svažuje do polských nížin. Nejlesnatější okres v kraji podmiňuje rozšířené lesnictví a myslivost, naopak zastoupení zemědělství je spíše symbolické. Okres Jeseník patří díky své poloze, horší dopravní dostupnosti i narušení sociálního a hospodářského života po druhé světové válce (vysídlení německého obyvatelstva) k ekonomicky slabším regionům. Osídlení hornatého severu mělo za následek soustředění obyvatelstva do větších obcí. Tyto dosídlené oblasti se vyznačují méně stabilní populací a nižším vnímáním kulturně společenských hodnot, které se projevuje mimo jiné i nižší angažovaností místního obyvatelstva. Okres Jeseník zahrnuje 24 obcí, z nichž 5 obcí (Javorník, Jeseník, Vidnava, Zlaté hory a Žulová) mají statut města. Největším městem je Jeseník, kde má své trvalé bydliště přes 12 tisíc obyvatel. Celý region je rájem pěší turistiky, cyklistických výletů, běžkového i sjezdového lyžování a místní vyhlášená lázeňská centra dělají z Jesenicka oblíbené místo pro rekreaci a volný čas (www.czso.cz).

27

Tabulka 3: Vybrané ukazatele pro okres Jeseník k 31. 12. 2012

Rozloha (v km2) Počet obcí Počet obyvatel

719 24 40 189

Hustota obyvatel (osoby na km2) Obyvatelé ve věku 0 - 14 (v %) 15 - 64 (v %) 65 a více (v %) Průměrný věk obyvatel Muži Ženy Přistěhovalí Vystěhovalí

56 14,2 69,5 16,3 41,6 40,1 43,0 334 565

Zdroj: SLDB

Obrázek 1: Olomoucký kraj a jeho okresy, zdroj: krajská zpráva ČSÚ v Olomouci

28

5.2

Analýza zaměstnanosti dle odvětví

Před samotným šetřením nezaměstnanosti ve zvolených okresech bude analyzován stav opačný a to zaměstnanost. Údaje byly čerpány z databáze Sčítání lidu, domů a bytů a vztahují se k poslednímu sčítání, které proběhlo v březnu 2011. Zjištěné údaje týkající se zaměstnanosti podle odvětví ekonomické činnosti jsou uvedeny zvlášť pro oba okresy v následujících tabulkách 4 a 5. V olomouckém okrese je z celkového počtu 103 220 šetřených osob nejvíce jedinců zaměstnáno v terciárním sektoru (53,7 %), z toho největší část zaujímají pracovníci ve velkoobchodě a maloobchodě a oblast oprav a údržby motorových vozidel. Následuje sekundární sektor se 30,8 % zaměstnanými, z toho v průmyslu celých 23,9 % osob, ve stavebnictví 6,9 %. Nejméně osob pracuje v zemědělství, celkem 2,9 %. Větší část zaměstnaných tvoří muži, kteří zaujímají 56 % všech zaměstnaných osob a dominují v primárním a sekundárním sektoru. Ženy zaujímají druhou část, celkem 44 % ze všech zaměstnaných, zejména v sektoru terciárním, v oblasti služeb. Tabulka 4: Zaměstnaní v okrese Olomouc podle pohlaví a podle odvětví ekonomické činnosti

Zaměstnaní celkem

Odvětví ekonomické činnosti

abs.

Zaměstnaní celkem z celku podle odvětví ekonomické činnosti: zemědělství, lesnictví, rybářství průmysl stavebnictví velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel doprava a skladování ubytování, stravování a pohostinství informační a komunikační činnosti peněžnictví a pojišťovnictví

103 220

%

z toho muži

ženy

100,0 55 673 47 547

2 982 24 704 7 096

2,9 2 026 23,9 17 004 6,9 6 326

956 7 700 770

11 264 6 084 2 763 2 328 2 315

10,9 5,9 2,7 2,3 2,2

5 124 4 375 1 043 1 670 831

6 140 1 709 1 720 658 1 484

činnosti v oblasti nemovitostí, profesní, vědecké a technické činnosti a administrativní a podpůrné činnosti veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení vzdělávání zdravotní a sociální péče

7 417

7,2

3 408

4 009

7 104 7 511 8 538

6,9 7,3 8,3

3 919 1 881 1 684

3 185 5 630 6 854

nezjištěno

9 614

9,3

4 992

4 622

Zdroj: SLDB, vdb.czso.cz

29

V okrese Jeseník bylo v projektu SLDB šetřeno celkem 14 777 osob. Nejvíce jedinců (49,4 %) je opět zaměstnáno v terciárním sektoru v oblasti velkoobchodu a maloobchodu a opravy a údržby motorových vozidel. Následuje sekundární sektor se 28,8 % zaměstnanými, z toho 19,7 % osob v průmyslu a 9,1 % osob ve stavebnictví. Nejméně osob pracuje v zemědělství, celkem 4,7 %. Je nutné si povšimnout, že v okrese Jeseník pracuje v oblasti zemědělství a stavebnictví více lidí než v okrese Olomouc. Tak jako v okrese Olomouc, muži tvoří se svými 54 % větší část zaměstnaných osob a dominují v primárním a sekundárním sektoru. Ženy zaujímají celkem 46 % ze všech zaměstnaných a převažují opět zejména v sektoru terciárním, v oblasti služeb. Tabulka 5: Zaměstnaní v okrese Jeseník podle pohlaví a podle odvětví ekonomické činnosti

Zaměstnaní celkem

Odvětví ekonomické činnosti Zaměstnaní celkem z celku podle odvětví ekonomické činnosti: zemědělství, lesnictví, rybářství průmysl stavebnictví velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel doprava a skladování ubytování, stravování a pohostinství informační a komunikační činnosti peněžnictví a pojišťovnictví činnosti v oblasti nemovitostí, profesní, vědecké a technické činnosti a administrativní a podpůrné činnosti veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení vzdělávání zdravotní a sociální péče nezjištěno

z toho

abs. 14 777

% 100,0

muži 8 204

ženy 6 573

695 2 914 1 350

4,7 19,7 9,1

525 2 167 1 244

170 747 106

1 257 737 679 192 207

8,5 5,0 4,6 1,3 1,4

511 555 256 133 77

746 182 423 59 130

816

5,5

340

476

1 072 1 096 1 246 2 029

7,3 7,4 8,4 13,7

568 253 234 1 139

504 843 1 012 890

Zdroj: SLDB, vdb.czso.cz

30

5.3

Vývoj nezaměstnanosti

Vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých letech v okresech Jeseník a Olomouc je znázorněn v grafu 1 a 2, kde je sledována průměrná míra nezaměstnanosti. Můžeme vidět, že zatímco v okrese Olomouc je od roku 1999 do roku 2003 nezaměstnanost na přibližně stejné úrovni, nezaměstnanost v okrese Jeseník má za stejné období stále rostoucí tendenci. Od roku 2005 až do roku 2008 již má nezaměstnanost klesající tendenci v obou okresech. V roce 2008 je v obou případech vykázána minimální průměrná míra nezaměstnanosti, a to 5,2 % v Olomouci a 9,6 % v Jeseníku. V roce 2009 došlo shodně u obou okresů ke skokovému nárůstu o cca 4 procentní body, na 9,4 % v Olomouci a 13,2 % v Jeseníku. Tato skutečnost byla bezesporu způsobena světovou finanční krizí, která začala právě v roce 2008 a její hlavní příčinou byla americká hypoteční krize, která začala již o rok dříve. V České republice se dle Českého statistického úřadu v listopadu 2008 meziročně snížila průmyslová produkce v o 17,4 % a hodnota nových zakázek klesla o 30,2 %. Nezaměstnanost rostla až do roku 2011, na jehož konci už dochází k mírnému poklesu. Rok 2012 tak byl pro českou ekonomiku rokem recese, došlo k poklesu HDP, ale průměrná míra nezaměstnanosti v obou okresech klesla. Graf 1: Průměrná míra nezaměstnanosti v okrese Olomouc v letech 1999-2012 14 % 12 % 10 % 8% 6% 4% 2% 0% 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 zdroj: vlastní práce

31

Graf 2: Průměrná míra nezaměstnanosti v okrese Jeseník v letech 1999-2012 18 % 16 % 14 % 12 % 10 % 8% 6% 4% 2% 0% 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 zdroj: vlastní práce

V následujícím grafu 3 je pro přehlednost spojnicovým grafem znázorněno srovnání vývoje průměrné míry nezaměstnanosti v obou okresech. Můžeme si všimnout, že pouze v jediném roce je míra nezaměstnanosti v okrese Jeseník nižší než v okrese Olomouc, a to v roce 1999. Graf 3: Srovnání průměrných měr nezaměstnanosti

Jeseník

18 %

Olomouc

16 % 14 % 12 % 10 % 8% 6% 4% 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

zdroj: vlastní práce

32

5.4 Komparace nezaměstnanosti V následující části práce bude srovnán vývoj nezaměstnanosti dle kritérií, které pro sběr dat standardně využívá Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jedná se tedy o kritérium věkové struktury uchazečů, kritérium dosaženého vzdělání uchazečů a délka nezaměstnanosti uchazečů.

5.4.1

Komparace nezaměstnanosti dle věkové struktury uchazečů

Získaná data byla upravena a rozdělena na věkové skupiny, které odpovídají oficiálnímu

rozdělení obyvatel dle

ekonomické aktivity,

a dále

převedena

na procentuální vyjádření, které má pro potřeby srovnání lepší vypovídací hodnotu. Dále nelze srovnávat absolutní hodnoty obou okresů, protože se jejich počet obyvatel značně liší. Bude tedy vždy počítáno s procentuálním vyjádřením. Uchazeči o zaměstnání jsou tedy výsledně rozděleni do čtyř věkových skupin pro okres Olomouc i Jeseník (viz. tabulka 6 a 7). První skupina obsahuje procentuální zastoupení osob ve věku 15 až 24 let. Jde tedy většinou o čerstvé absolventy, ať už základních, středních nebo vysokých škol, případně učilišť. Následující skupina 25 až 39 let reprezentuje osoby, které hledají zaměstnání, budují si svoji pozici na trhu práce, kariérně rostou. V případě ztráty zaměstnání jsou tyto dvě první skupiny natolik flexibilní, aby se přizpůsobily měnícím se podmínkám na trhu práce a nalezly práci novou. Nezaměstnanost v případě prvních dvou věkových skupin by měla být pouze krátkodobá. Třetí skupina zahrnuje osoby ve věku od 40 do 54 let. V tomto období má již člověk obyčejně vybudovanou a upevněnou pracovní pozici, je na vrcholu své ekonomické aktivity a postupně zde dochází k útlumu. Při ztrátě zaměstnání je pro tuto skupinu již obtížnější se adaptovat a nalézt zaměstnání nové. Stejně je to i v případě poslední skupiny, která zahrnuje uchazeče starší 55 let. Nezaměstnaní v této skupině jsou již v předdůchodovém věku a velmi zřídka si v případě ztráty zaměstnání najdou novou práci. V oblasti Jesenicka, kde je všeobecně velmi málo pracovních příležitostí ve většině případů volí předčasný odchod do důchodu.

33

Tabulka 6: Uchazeči o zaměstnání v okrese Olomouc rozděleni dle věku (v %)

Věková skupina Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

15-24 25-39 28,9 32,8 26,3 34,2 26,0 34,5 25,3 33,8 23,8 34,0 20,8 34,4 18,3 33,7 17,0 33,7 14,5 32,5 17,9 31,5 17,7 35,2 15,9 35,9 17,7 36,3 17,4 35,2

40-54 nad 55 33,9 4,4 35,3 4,2 34,3 5,1 33,4 7,5 34,1 8,1 35,9 8,9 36,1 11,9 35,6 13,7 35,8 17,2 33,6 17,0 32,8 14,3 32,4 15,8 32,3 13,7 31,7 15,7

zdroj: vlastní práce

Graf 4: Uchazeči o zaměstnání v okrese Olomouc rozděleni dle věku (v %) 100% 90% 80% 70% 60%

nad 55

50%

40-54 25-39

40%

15-24

30% 20% 10% 0% 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

zdroj: vlastní práce

34

Tabulka 7: Uchazeči o zaměstnání v okrese Jeseník rozděleni dle věku (v %)

Věková skupina Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

15-24 25-39 26,8 33,2 23,6 33,0 22,6 35,3 22,9 34,4 21,2 33,6 17,6 35,0 15,0 34,6 13,8 34,5 12,1 31,7 13,2 31,3 15,2 33,6 14,7 32,7 14,1 32,0 14,4 31,3

40-54 nad 55 35,7 4,3 38,7 4,7 37,2 4,9 36,5 6,2 36,9 8,3 38,3 9,0 39,3 11,1 38,8 12,9 39,7 16,6 38,9 16,5 35,8 15,5 36,1 16,6 37,5 16,4 36,4 17,9

zdroj: vlastní práce

Graf 5: Uchazeči o zaměstnání v okrese Jeseník rozděleni dle věku (v %) 100% 90% 80% 70% 60%

nad 55

50%

40-54 25-39

40%

15-24

30% 20% 10% 0% 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

zdroj: vlastní práce

35

Po srovnání procentuálního zastoupení věkových skupin v obou okresech, které je pro lepší představu znázorněno i v grafech 4 a 5 můžeme konstatovat, že rozdělení nezaměstnaných ve věkových skupinách je na první pohled velmi podobné. Dle hodnot uvedených v předcházejících tabulkách je zřejmé, že dvě třetiny nezaměstnaných se nachází v kategoriích od 25 do 39 let a od 40 do 54 let. Ve sledovaném období se hodnoty těchto kategorií změnily jen nepatrně. Zajímavý trend je naopak možno sledovat ve vývoji první a poslední kategorie, kde v roce 1999 bylo v kategorii 15-24 let v okrese Jeseník téměř 27 %, respektive v okrese Olomouc 29 % šetřených osob bez zaměstnání. V kategorii nad 55 let se jednalo pouze o přibližně 4,5 % sledovaných osob. V průběhu let se tento trend výrazně otočil a můžeme vidět, že došlo k vyrovnání obou krajních kategorií. Tento jev je způsoben především stále diskutovaným socioekonomickým problémem, a to stárnutím obyvatelstva a prodlužováním věku k odchodu do důchodu. Zvyšováním počtu i podílu osob seniorského věku sebou přináší obavy, které se pojí s růstem nákladů na sociální zabezpečení a zdravotní péči, nedostatkem pracovních sil na trhu práce a udržitelností financování důchodového systému. Předmětem diskuzí je také načasování odchodu do důchodu a nutnosti zvyšování penzijního věku. Na stárnutí populace je tak nezřídka nazíráno negativně a staří lidé bývají zejména v ekonomických úvahách vnímáni jako zátěž. Byl také porovnán průměrný věk uchazečů o zaměstnání v jednotlivých okresech. Konkrétní hodnoty jsou uvedeny v tabulce 8. Pro názornost byl opět vytvořen graf 6 se dvěma časovými řadami, z něhož je na první pohled patrné, že po celé sledované období je průměrný věk uchazečů v okrese Jeseník vyšší než v okrese Olomouc. K největšímu přiblížení došlo v roce 2002. Zároveň můžeme podotknout, že dochází ke zvyšování průměrného věku uchazečů. V okrese Olomouc se jedná o zvýšení o 3,8 let, v okrese Jeseník dokonce o 5 celých let.

36

Tabulka 8: Průměrný věk uchazečů o zaměstnání v jednotlivých letech

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Olomouc Jeseník 34,8 35,3 35,4 36,3 35,5 36,3 36,1 36,4 36,5 37,3 37,4 38,2 39,0 39,7 39,6 40,4 41,0 41,8 40,1 41,6 39,2 40,3 39,8 40,8 39,0 41,1 38,6 40,3 zdroj: vlastní práce

Graf 6: Srovnání průměrného věku uchazečů o zaměstnání Jeseník

Olomouc

43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 zdroj: vlastní práce

37

Komparace nezaměstnanosti dle dosaženého vzdělání

5.4.2

Uchazeči o zaměstnání jsou také standardně sledováni dle dosaženého vzdělání. Došlo opět k upravení dat, které jsme získali z MPSV. Zjednodušily se zejména sledované kategorie nezaměstnaných (viz. příloha 4 a 5) a došlo k vytvoření šesti základních kategorií, které odpovídají stejnému rozdělení jako v případě projektu Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB). Kategorie nezaměstnaných dle dosaženého vzdělání jsou tedy následující: 

uchazeči bez vzdělání,



uchazeči se základním vzděláním,



uchazeči s výučním listem; tato skupina se dále dělí na osoby s nižším středoškolským vzděláním, osoby s nižším odborným středoškolským vzděláním a středním odborným vzděláním s výučním listem bez maturity,



uchazeči s absolvovanou střední školou; zde jsou zahrnuté osoby s úplným středním vzděláním a úplným středním odborným vzděláním,



uchazeči s absolvovanou vyšší odbornou školou,



uchazeči

s absolvovanou

vysokou

školou,

která

zahrnuje

jedince

s bakalářským, magisterským a doktorským vzděláním. Tabulka 9: Rozdělení uchazečů o zaměstnání dle vzdělání v okrese Olomouc (v %)

bez vzdělání 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

0,06 0,06 0,04 0,05 0,04 0,02 0,01 0,00 0,01 0,01 0,01 0,01 0,02 0,02

základní vzdělání 24,7 25,8 26,2 26,3 25,9 26,0 26,6 27,6 28,0 24,8 22,4 23,1 23,8 23,5

vyučen

středoškolské

44,1 45,4 45,3 45,4 44,8 44,7 45,4 43,6 41,4 42,9 46,5 45,4 43,6 43,9

25,8 23,9 23,4 23,1 24,0 23,6 22,4 23,3 24,2 25,2 25,2 24,4 24,3 24,2

vyšší odborné

vysokoškolské

0,4 0,6 0,7 0,7 0,7 0,7 0,6 0,6 0,6 0,8 0,6 0,6 0,7 0,9

4,9 4,3 4,3 4,4 4,5 4,9 4,9 4,8 5,7 6,3 5,2 6,4 7,6 7,5

zdroj: vlastní práce

38

Graf 7: Uchazeči o zaměstnání dle vzdělání v okrese Olomouc 100% 90% 80% 70%

vysokoškolské

60%

vyšší odborné

50%

středoškolské vyučen

40%

základní vzdělání 30%

bez vzdělání

20% 10% 0% 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

zdroj: vlastní práce

Tabulka 10: Rozdělení uchazečů o zaměstnání dle vzdělání v okrese Jeseník (v %)

bez vzdělání 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

0,91 0,95 0,91 0,74 0,64 0,50 0,44 0,31 0,16 0,31 0,29 0,22 0,17 0,29

základní vzdělání 33,4 33,1 32,2 33,1 33,1 32,2 32,0 34,1 35,3 32,5 29,8 29,3 30,7 34,9

vyučen

středoškolské

46,8 47,4 49,0 48,6 49,1 50,4 50,4 48,7 49,0 48,8 52,0 52,7 51,9 47,2

17,1 16,7 15,8 16,0 15,8 14,9 15,0 15,1 13,9 16,1 15,7 15,8 15,0 14,9

vyšší odborné 0,5 0,3 0,3 0,3 0,4 0,4 0,4 0,3 0,1 0,4 0,2 0,1 0,2 0,3

vysokoškolské 1,2 1,5 1,7 1,3 1,0 1,6 1,8 1,5 1,6 2,0 2,0 1,8 1,9 2,4 zdroj: vlastní práce

39

Graf 8: Uchazeči o zaměstnání dle vzdělání v okrese Jeseník 100% 90% 80% 70%

vysokoškolské

60%

vyšší odborné

50%

středoškolské vyučen

40%

základní vzdělání 30%

bez vzdělání

20% 10% 0% 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

zdroj: vlastní práce

Při pohledu na hodnoty v tabulkách 9 a 10 jsou rozdíly v hodnotách mezi okresy zřejmé. Z hlediska vzdělanosti je nejvíce uchazečů o zaměstnání v obou okresech v kategorii vyučen. Následuje druhá nejpočetnější kategorie uchazečů se základním vzděláním, přičemž na konci sledovaného období v okrese Jeseník sem patří necelých 35 % osob, v okrese Olomouc potom mluvíme o 23,5 % osob. Dále následují uchazeči se středoškolským vzděláním, přičemž v okrese Jeseník jich je opět výrazně méně než v okrese Olomouc, přesněji o 9,3 %. Další kategorií jsou osoby vysokoškolsky vzdělané, kterých je naopak více v okrese Olomouc. V roce 2012 šlo o celkem 7,5 % nezaměstnaných v okrese Olomouc, respektive 2,4 % v okrese Jeseník. V okrese Jeseník se nachází větší počet uchazečů o zaměstnání s nižším vzděláním. Pracovní síla není tak kvalifikovaná. Je to způsobeno především tím, že dostudovaní lidé se stěhují do jiné části země za lepšími pracovními podmínkami nebo zůstávají rovnou v místě svého studia. V okrese Olomouc, kde je na rozdíl od okresu Jeseník dostupné vysokoškolské vzdělání je možno pozorovat trend opačný, a to rostoucí podíl nezaměstnaných osob s vysokoškolským vzděláním (viz. graf 7). V okrese Jeseník je nutno poukázat na podíl osob, které jsou bez vzdělání. Na začátku období byl jejich podíl téměř 1 %. V okrese Olomouc hovoříme pouze o setinách

40

procent. I přesto, že se na konci období počet sledovaných osob bez vzdělání výrazně snížil, stále je číslo v okrese Olomouc třetinové v porovnání s okresem Jeseník.

Komparace nezaměstnanosti dle délky nezaměstnanosti

5.4.3

Třetím sledovaným kritériem nezaměstnanosti je její délka, konkrétně délka registrace na úřadu práce, kterou MPSV rozděluje do šesti tříd. První třída zahrnuje uchazeče, kteří hledají práci kratší dobu než 3 měsíce. Následující třídy zahrnují osoby, které jsou bez práce 3-6 měsíců, 6-9 měsíců, 9-12 měsíců, 12-24 měsíců. Poslední šestá třída zahrnuje osoby, které jsou bez práce déle než dva roky. Pro potřeby práce byla třetí třída z hlediska vypovídající hodnoty vyhodnocena jako nadbytečná, takže došlo ke sloučení dvou kategorií a to od 6 do 9 a od 9 do 12 měsíců do jedné třídy 6 až 12 měsíců, kdy jsou uchazeči registrováni na úřadu práce. Celkem tedy sledujeme 5 tříd v obou okresech (viz. tabulka 11 a 12): 

uchazeči o zaměstnání registrovaní na úřadu práce kratší dobu než 3 měsíce,



uchazeči o zaměstnání registrovaní na úřadu od 3 do 6 měsíců,



uchazeči o zaměstnání registrovaní na úřadu od 6 do 12 měsíců,



uchazeči o zaměstnání registrovaní na úřadu od 12 do 24 měsíců,



uchazeči o zaměstnání registrovaní na úřadu déle než 24 měsíců.

Tabulka 11: Rozdělení nezaměstnanosti dle délky v okrese Olomouc (v %)

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

do 3 měsíců 25,6 24,8 24,7 23,5 24,8 30,4 32,1 33,3 38,5 44,7 33,7 35,2 31,1 28,7

3-6 měsíců 20,2 18,1 17,6 19,1 19,0 18,7 18,2 17,7 17,6 21,0 25,0 17,9 19,4 19,1

6-12 měsíců 23,2 18,1 18,6 19,1 18,1 14,9 15,4 16,5 15,9 14,7 25,3 17,0 15,1 17,5

12-24 měsíců nad 24 měsíců 18,4 12,6 19,1 19,8 16,0 23,1 15,9 22,4 15,6 22,5 13,4 22,5 12,8 21,5 12,1 20,3 11,1 16,8 8,7 10,9 9,9 6,1 19,7 10,3 17,1 17,3 16,1 18,5 zdroj: vlastní práce

41

Graf 9: Rozdělení nezaměstnanosti dle délky v okrese Olomouc 100% 90% 80% 70% nad 24 měsíců

60%

12-24 měsíců

50%

6-12 měsíců

40%

3-6 měsíců

30%

do 3 měsíců

20% 10% 0% 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

zdroj: vlastní práce Tabulka 12: Rozdělení nezaměstnanosti dle délky v okrese Jeseník (v %)

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

do 3 měsíců 38,3 33,0 33,8 29,2 28,5 36,0 31,9 33,7 39,3 45,4 44,6 44,6 40,5 37,3

3-6 měsíců 19,8 18,6 19,4 20,1 16,8 15,3 15,2 16,2 15,2 15,6 18,2 13,9 16,6 15,3

6-12 měsíců 16,4 17,3 15,4 18,6 17,4 13,4 13,5 16,5 14,0 13,7 17,5 18,6 11,9 15,6

12-24 měsíců nad 24 měsíců 15,3 10,2 16,0 15,1 14,7 16,8 15,2 16,9 18,6 18,6 14,7 20,6 15,8 23,5 12,8 20,8 13,7 17,9 11,2 14,1 10,5 9,2 13,3 9,6 17,9 13,0 15,6 16,2 zdroj: vlastní práce

42

Graf 10: Rozdělení nezaměstnanosti dle délky v okrese Jeseník 100% 90% 80% 70% nad 24 měsíců

60%

12-24 měsíců

50%

6-12 měsíců

40%

3-6 měsíců

30%

do 3 měsíců

20% 10% 0% 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

zdroj: vlastní práce

Největší

podíl

nezaměstnaných

osob

registrovaných

na

úřadu

práce

je v kategorii do 3 měsíců. Průměrně za sledované období se jedná o 30,8 % v okrese Olomouc a 36,9 % v okrese Jeseník. Dle grafů 9 a 10 si lze všimnout, že vůbec největší počet osob v první skupině je v roce 2008, kdy se projevila celosvětová hospodářská krize. V okrese Olomouc došlo následující roky k výraznému snížení krátkodobé nezaměstnanosti, v okrese Jeseník tento stav převládal ještě po následující dva roky. V okrese Olomouc došlo v roce 2009 ke skokovému snížení počtu nezaměstnaných registrovaných delší dobu než 12 měsíců, v Jeseníku došlo ke stejné situaci v kategorii nad 24 měsíců. Z grafu 9 a 10 je dále zřejmé, že vývoj podílu nezaměstnaných osob rozdělených do druhé, třetí a čtvrté kategorie, tedy nezaměstnaní registrovaní na úřadě od 3 měsíců do 2 let, je přes výkyvy v roce 2008 a 2009 v obou okresech velmi podobný. Nutno si všimnout kolísavého charakteru poslední třídy, tedy osob nezaměstnaných déle než dva roky. V obou okresech se hodnoty v jednotlivých letech pohybují značně rozdílně. Od minima 6,1 % v okrese Olomouc v roce 2009 až po maximum 23,5 % v roce 2005 v okrese Jeseník.

43

5.5 Struktura volných pracovních míst Stejně jako v případě uchazečů o zaměstnání, které je možno rozlišit z hlediska jejich vzdělání, dochází i k analýze volných pracovních míst. Volná pracovní místa jsou opět rozdělena do 6 základních skupin a to následujícím způsobem: 

pracovní místa, pro která není potřeba vzdělání,



pracovní místa s požadavkem základního vzdělání,



pracovní místa pro vyučené uchazeče,



pracovní místa pro středoškolsky vzdělané osoby,



pracovní místa s požadavkem vyššího odborného vzdělání,



pracovní místa s požadavkem vysokoškolského vzdělání.

Při pohledu na tabulky 13 a 14, případně na grafické znázornění 11 a 12, kde jsou znázorněny volná pracovní místa v obou okresech, můžeme konstatovat, že struktura volných pracovních míst se značně liší. Tabulka 13: Rozdělení volných pracovních míst dle vzdělání v okrese Olomouc (v %)

bez vzdělání 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

0,0 1,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,2 0,7 0,5 1,1 1,3

základní vzdělání 22,3 22,6 24,0 29,4 22,9 18,2 22,0 36,2 41,3 47,9 12,7 12,2 19,6 23,2

vyučen

středoškolské

53,1 47,9 50,4 52,0 47,2 49,4 53,4 47,0 45,6 33,8 34,1 46,8 37,7 29,8

10,2 17,5 14,6 12,9 21,0 22,7 18,0 12,9 11,3 13,6 35,2 29,6 27,9 41,1

vyšší odborné 2,5 0,5 0,0 0,2 0,3 0,0 0,0 0,1 0,1 0,4 2,2 0,7 0,0 0,7

vysokoškolské 11,9 10,4 11,0 5,6 8,7 9,7 6,6 3,8 1,7 4,1 15,0 10,1 13,6 4,0

zdroj: vlastní práce

44

Graf 11: Rozdělení volných pracovních míst dle vzdělání v okrese Olomouc 100% 90% 80% 70%

vysokoškolské

60%

vyšší odborné

50%

středoškolské vyučen

40%

základní vzdělání

30%

bez vzdělání

20% 10% 0% 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

zdroj: vlastní práce

Zatímco v okrese Olomouc se po celé sledované období prakticky nevyskytuje pracovní místo pro uchazeče bez vzdělání (viz tabulka 13), v okrese Jeseník je jejich počet do roku 2006 poměrně vysoký. Jak můžeme vidět v tabulce 14, v roce 2000 se jedná dokonce o necelých 39 %. Nejvíce pracovních míst v okrese Olomouc je nabízeno vyučeným uchazečům, kteří až na roky 2008 a 2009 převládají v celém sledovaném období. Na druhé místo se do roku 2008 řadí nabídka míst pro uchazeče se základním vzděláním, od roku 2009 převládají volná místa pro středoškolsky vzdělané uchazeče. Na dalším místě je poptávka po vysokoškolsky vzdělaných uchazečích, která ve sledovaném období značně kolísá, a to od 1,7 % z celkového počtu volných míst v roce 2007 až po 15 celých procent v roce 2009, což může mimo jiné souviset s jinak nastavenou politikou zaměstnanosti a umělým vytvořením pracovních míst v období hospodářské krize. Počet pracovních míst pro uchazeče s vyšším odborným vzděláním je konstantně na velmi nízké úrovni, což je způsobeno i malým počtem osob s tímto vzděláním.

45

Tabulka 14: Rozdělení volných pracovních míst dle vzdělání v okrese Jeseník (v %)

bez vzdělání 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

4,6 38,9 8,7 18,2 18,4 15,2 13,9 13,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

základní vzdělání 26,2 23,3 54,5 34,1 32,7 30,9 35,0 32,8 36,8 13,8 33,3 37,5 33,8 21,6

vyučen

středoškolské

45,4 21,7 28,6 31,8 28,6 29,7 33,9 34,4 42,1 68,1 30,1 34,4 38,0 40,5

vyšší odborné

16,2 11,1 2,2 9,1 12,2 18,8 14,4 14,8 14,2 11,7 26,9 17,2 18,3 27,0

vysokoškolské

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,6 0,0 0,0 0,0 1,1 1,6 0,0 2,7

7,7 5,0 6,1 6,8 8,2 5,5 2,2 4,4 6,8 6,4 8,6 9,4 9,9 8,1

zdroj: vlastní práce

Graf 12: Rozdělení volných pracovních míst dle vzdělání v okrese Jeseník 100% 90% 80% 70%

vysokoškolské

60%

vyšší odborné

50%

středoškolské vyučen

40%

základní vzdělání 30%

bez vzdělání

20% 10% 0% 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

zdroj: vlastní práce

46

Jak již je uvedeno výše, situace v jesenickém okrese se značně liší. Od roku 2006 je největší poptávka po osobách s výučním listem, na konci sledovaného období dle tabulky 14 v roce 2012 je to 40,5 %. Dále následuje poptávka po osobách se základním vzděláním, která je průměrně třetinová. Následuje nabídka práce středoškolákům (průměrná hodnota 15,3 %) a vysokoškolákům (průměrná hodnota 6,8 %). Poptávka po uchazečích s vyšším odborným vzděláním je opět zanedbatelná.

5.6

Predikce nezaměstnanosti

Předcházející praktická část práce se zaměřuje zejména na zhodnocení současného a minulého vývoje nezaměstnanosti ve zvolených okresech. Součástí každého zhodnocení je pravidelně i snaha o předpověď budoucího vývoje nezaměstnanosti. K predikci je přistoupeno ze dvou hledisek a to z hlediska statistického a z hlediska ekonomického, které je založeno na znalosti důležitých ekonomických souvislostí a hospodářské situace na národní i mezinárodní úrovni. Statistický přístup K předpovědi budoucího vývoje nezaměstnanosti je využito analýzy časových řad průměrné míry nezaměstnanosti v obou sledovaných okresech. Je použita metoda analytického vyrovnání. Jelikož se hodnoty absolutních přírůstků neustále mění a nejsou konstantní, je časová řada proložena parabolickou trendovou funkcí, která vykazuje menší chybovost

než funkce lineární. U tohoto druhu mechanického vyrovnání lze zároveň stanovit předpověď budoucího vývoje. Níže jsou uvedeny rovnice trendových funkcí a jejich koeficient determinace (hodnota spolehlivosti), na další straně je tato situace vyobrazena v grafu 13. 2

Rovnice trendu okresu Olomouc:

y = 0,0006x - 0,0106x + 0,1359

Hodnota spolehlivosti:

R² = 0,4166

Rovnice trendu okresu Jeseník:

y = -0,0003x2 + 0,0058x + 0,1158

Hodnota spolehlivosti:

R² = 0,109

47

Graf 13: Vyrovnání měr nezaměstnanosti v okrese Olomouc a Jeseník parabolickým trendem

18 %

Jeseník

Olomouc

Polyg. (Jeseník)

Polyg. (Olomouc)

16 % 14 % 12 % 10 % 8% 6% 4% 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 zdroj: vlastní práce

V grafu 13 došlo k proložení průměrných hodnot míry nezaměstnanosti okresů Olomouc a Jeseník parabolickým trendem. Z grafu je patrné, že dle vyrovnaných hodnot se v okrese Jeseník předpokládá pokles míry nezaměstnanosti pod 14 %. V okrese Olomouc je naopak očekáván růst průměrné míry nezaměstnanosti až za hranici 10 %. Na základě hodnot spolehlivosti (koeficientů determinace), které se v ideálním případě přibližují hodnotě 1, je nutno poukázat na malou spolehlivost výpočtu a tím pádem i malou vypovídající hodnotu pro směřování budoucího vývoje. Ekonomický přístup Současnou situaci stagnující ekonomiky a její očekávaný vývoj hodnotí řada orgánů státního i soukromého sektoru obdobným způsobem. Dle údajů z MPSV byl v celé České republice v roce 2012 podíl nezaměstnaných osob 6,8 %. Na základě šetření, které se vztahuje k dubnu 2013, by se očekávaný podíl nezaměstnaných osob měl v roce 2013 pohybovat v rozmezí 7,2 % až 7,8 %. Predikce na rok 2014 počítá s nezaměstnaností mezi 7,0 % až 7,8 %. Dle oficiálního portálu pro podnikání a export BusinessInfo.cz by se míra nezaměstnanosti měla v letošním roce zvýšit na 7,6 % a k mírnému nárůstu by mohlo dojít i v roce 2014. 48

Ve sledovaných okresech byla průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2012 9,60 % v okrese Olomouc, resp. 14,63 % v okrese Jeseník. Dle ekonomických předpovědí by se tedy měla průměrná míra nezaměstnanosti zvýšit i v roce 2013. Statistický model ovšem na základě vývoje časových řad v jesenickém okrese předpokládá pokles míry nezaměstnanosti. Tento rozpor můžeme vysvětlit jedním důležitým faktem, a to tím, že zaměstnanost jako jeden z hlavních makroekonomických ukazatelů závisí na neustále se měnících faktorech vnějšího i vnitřního prostředí ekonomiky, nelze ji proto předpovědět.

49

6 DISKUZE VÝSLEDKŮ Průměrná míra nezaměstnanosti má v celém svém sledovaném období značně proměnlivý charakter. V okrese Olomouc se v letech 1999 až 2003 nezaměstnanost drží na přibližně stejné úrovni, ve stejném období v okrese Jeseník míra nezaměstnanosti neustále roste. Od roku 2005 již nezaměstnanost v obou okresech klesá až do roku 2008, kdy dosáhla svého minima. V následujícím roce nezaměstnanost v obou okresech prudce vzrostla jako následek světové hospodářské krize a tato tendence trvala až do roku 2011, kdy na jeho konci došlo již k mírnému poklesu nezaměstnanosti a tento trend trval i v roce 2012, i přes to, že se ekonomika v tomto období stále nacházela v recesi. Kromě prvního sledovaného roku 1999 vykazuje okres Jeseník výrazně vyšší míru nezaměstnanosti než okres Olomouc. Vývoj nezaměstnanosti dle věkové struktury uchazečů má v obou okresech ve věkové kategorii od 25 do 54 let srovnatelný charakter. Velkých změn doznaly kategorie od 15 do 24 let (absolventi) a nad 55 let (předdůchodová kategorie). V průběhu sledovaného období dochází ke snižování nezaměstnaných osob v mladší kategorii a naopak neustálému zvyšování osob v kategorii nad 55 let. V této analýze se ukazuje současný trend stárnutí populace a skutečnost, že ekonomickou činnost vykonává stále se zmenšující část populace. S tím souvisí i odvádění daní a dávek zdravotního a sociálního pojištění apod., které jsou pak dále potřebné k zajištění důchodů a sociální a lékařské péče neekonomicky aktivním a starším lidem. V současné době už existují opodstatněné obavy o neudržitelnosti financování důchodového systému. Vedle reflektování negativních dopadů stárnutí společnosti je nutno poukázat i na to, že narůstající délka lidského života a rostoucí podíl osob vyššího a vysokého věku je výsledkem dlouhodobých snah o zvyšování kvality lidského života a životní úrovně, zlepšování zdravotního stavu populace a je třeba ho vnímat jako pokrok, ke kterému ve svém vývoji dlouhodobě, více či méně vědomě, směřujeme. Dle projekce populačního vývoje, kterou Český statistický úřad zpracoval v lednu 2012, podíl seniorů i nadále poroste. V současné době představují necelých 16 % populace, za 20 let už by to mohla být skoro čtvrtina a za půl století už třetina společnosti. Přirozeným důsledkem bude výrazný vzestup počtu osob s nárokem 50

na starobní důchod. Dynamické posouvání věkové hranice pro odchod do důchodu v závislosti na prodlužování délky života, který má tento nárůst výrazně ztlumit, má svoji negativní stranu, kterou je možnost získat odpovídající zaměstnání. Pro prodlužování pracovní kariéry je nutné vytvářet podmínky. Zapojení starších pracovníků do trhu práce může zlepšit také např. možnost práce na částečné úvazky, které vedle žen s malými dětmi využívají často právě senioři. V komparaci uchazečů o zaměstnání dle vzdělání v okresech Olomouc a Jeseník jsou patrné rozdíly. V jesenickém okrese je větší podíl uchazečů s nižším vzděláním, převážnou většinu tvoří osoby s výučním listem nebo základním vzděláním. Pracovní síla zde není tak kvalifikovaná a zároveň zde dochází k jejímu odlivu. Jesenický okres neustále bojuje se zápornou migrací, která v roce 2012 čítala 231 osob. Hlavní příčinou je stěhování do jiné části země za lepšími pracovními podmínkami nebo v případě studentů, setrvání rovnou v místě jejich studia. V olomouckém okrese převažují uchazeči s výučním listem a středoškolsky vzdělané osoby. Velký rozdíl je v počtu vysokoškolsky vzdělaných uchazečů, kterých je v okrese Olomouc třikrát více než v okrese Jeseník a jejich počet mezi uchazeči se za sledované období neustále zvyšuje. Z hlediska délky nezaměstnanosti převažují uchazeči, kteří jsou registrovaní na úřadu práce po období do 3 měsíců. Od roku 2005 až do roku 2008, kdy vypukla hospodářské krize, došlo k neustálému růstu krátkodobé nezaměstnanosti na úkor nezaměstnanosti dlouhodobé. Od roku 2009 se situace otočila a až do konce sledovaného období v roce 2012 se pozvolna snižuje krátkodobá nezaměstnanost a zvyšuje se nezaměstnanost dlouhodobá. Dlouhodobá nezaměstnanost je považována za vážný ekonomický problém a v takovém případě je velmi těžký návrat zpět do práce. Vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných, typický pro velké množství evropských zemí, má vážné sociální dopady. Lidé ztrácejí pracovní návyky, základní kontakt s běžným společenským životem, rychle pohodlní a zvykají si na štědrý systém sociálních dávek. Ten je nejčastější příčinou nárůstu počtu dlouhodobě nezaměstnaných. Problémem ale nemusí být vždy pouze vysoká podpora v nezaměstnanosti. Typickým problémem 51

v České republice jsou špatně nastavené dávky sociální podpory, které bohatě dotují rodiny s velkým počtem dětí. Stát tak nepodporuje zodpovědnost při plánování rodiny, naopak kontraproduktivně zvýhodňuje život lidí bez práce, kterým se pracovat nevyplatí. Mezi dlouhodobě nezaměstnané patří také úzce specializovaní nebo nízce kvalifikovaní pracovníci, kteří přišli o své místo kvůli strukturálním změnám ve výrobě. Jejich osud závisí na dostatečně účinné aktivní politice zaměstnanosti – především formou efektivních rekvalifikačních programů, podporou mobility pracovní síly a investicemi

v regionech

postižených

strukturálními

změnami.

Dlouhodobá

nezaměstnanost nejčastěji postihuje tyto skupiny občanů: 

občany s nízkou kvalifikací,



občany se sociálními a osobními handicapy,



příslušníky etnických menšin,



imigranty,



zdravotně postižené občany,



obyvatele venkova nebo upadajících regionů,



občany předdůchodového věku,



mladistvé,



občany zaměstnané dlouhodobě u jednoho zaměstnavatele a na jednom místě.

Čím déle je nezaměstnaný bez práce, tím menší má naději práci nalézt. I když se daří v určitém období nezaměstnanost snižovat např. sezónními pracemi, nedotkne se to dlouhodobé nezaměstnanosti. Uskutečňuje se proto řada aktivit k jejímu snižování: 

programy na zvyšování kvalifikace,



zvýhodnění a podpora firem, které zaměstnají dlouhodobě nezaměstnané,



finanční příspěvky a poradenství pro ty, kdo začnou podnikat,



zvyšování kvality výuky,



nabídka krátkodobých zaměstnání místními orgány.

Nejdůležitějším opatřením je přechod k nástrojům, které přimějí dlouhodobě nezaměstnané nastoupit na existující pracovní místa. Musí se změnit vnímání nezaměstnanosti ve společnosti. Občané a rodina se musí o sebe umět postarat, nelze spoléhat na stát – ten by měl tvořit až poslední záchrannou síť.

52

Struktura volných pracovních míst je stejně jako v případě uchazečů o zaměstnání analyzována dle požadovaného vzdělání. Zatímco se v okrese Olomouc po celé sledované období téměř nevyskytuje pracovní místo pro uchazeče bez vzdělání, v jesenickém okrese je jejich počet až do poloviny sledovaného období, resp. do roku 2006 velmi vysoký. V olomouckém okrese je velmi dobře patrný trend vývoje počtu pracovních míst pro osoby vyučené a středoškolsky vzdělané – do roku 2009 převládá poptávka po uchazečích s výučním listem a následně se základním vzděláním, od roku 2009 již začíná dominovat poptávka po uchazečích se středoškolským vzděláním. V okrese Jeseník po celé sledované období převládá poptávka po osobách s výučním listem, následuje nabídka pracovních míst pro osoby se základním vzděláním a až poté následuje poptávka po středoškolsky vzdělaných osobách. Zřetelný je trend rostoucího počtu míst pro vysokoškolsky vzdělané osoby, kterých je vlivem záporné migrace v okrese nedostatek. Počet pracovních míst a tedy s tím spojenou nezaměstnanost ovlivňuje řada důležitých faktorů na lokální i celorepublikové úrovni. Mezi nejdůležitější z nich patří: 

vládní politika zaměstnanosti,



stanovená minimální mzda a sociální dávky,



demografická situace a příliv zahraničních pracovníků,



vzdělání a kvalifikace uchazečů o zaměstnání,



mobilita uchazečů o zaměstnání.

Vláda může svými opatřeními zlepšovat zaměstnanost aktivní i pasivní formou. Mezi aktivní nástroje patří informovanost o volných pracovních místech, financování rekvalifikací nebo podpora migrace za prací. Dodatečné vládní výdaje mohou vytvořit pracovní místa a snížit nezaměstnanost, zkušenosti ovšem ukazují, že čím větší je snížení nezaměstnanosti, tím větší je v konečném důsledku inflace (teorie Phillipsovy křivky). Míra nezaměstnanosti tak může díky dodatečným vládním výdajům klesat – z krátkodobého hlediska je vidět růst a dobré výsledky přijaté politiky, pracovníci jsou spokojeni, protože rostou jejich příjmy. Reálné mzdy ovšem vzhledem k růstu cenové hladiny (inflaci) růst nemusí, z dlouhodobého hlediska se může ukázat, že takový růst byl uměle vyvolaný a dlouhodobě neudržitelný. Pasivní vládní zásahy mají zmírňovat

53

dopady nezaměstnanosti, typicky vyplácením dávek v nezaměstnanosti a sociálními dávkami. Větší sociální jistoty mohou být příčinou vyšší dobrovolné nezaměstnanosti, například v podobě nižšího zájmu o hůře placenou práci. Nízká mzda a dosažitelnost relativně vysokých sociálních dávek může být pracovně demotivující. Trh práce je dále ovlivňován demografickou strukturou ekonomicky aktivního obyvatelstva. Lidé dnes obecně žijí déle, klesá porodnost, doba ekonomicky aktivního života se obecně prodlužuje a roste vliv migrace. Cizinci v domácí ekonomice nacházejí práci zejména proto, že jsou ochotni dělat za minimální mzdy, za které by domácí pracovníci nepracovali. Vzdělání, kvalifikace a osobní kompetence jsou další skupinou faktorů, které ovlivňují uplatnění se na trhu práce. Osoby svými znalostmi a dovednostmi získávají konkurenční výhodu, s kterou si snadněji najdou uplatnění na trhu práce. Kvalifikovaný pracovník může paradoxně v okrese Jeseník najít zaměstnání rychleji než v okrese Olomouc, protože kvalifikovaných pracovníku je zde nedostatek. Znevýhodněni jsou absolventi, kteří sice mohou mít kvalifikaci a mohou své vzdělání prokázat, ale chybí jim zkušenosti, které získají pouze praxí a uplatňováním znalostí v každodenní realitě. Mobilitu a pružnost mohou ovlivňovat zakořeněné pracovní návyky, požadavek na práci v místě bydliště nebo nutnost dojíždění za prací a s tím spojený vliv nákladů a omezených možností dopravy do zaměstnání. Velký počet lidí z jesenické i šumperské oblasti jezdí každodenně za prací např. do Olomouce a utratí nemalé peníze jen za dopravu. Pracovních příležitostí, kde je jistota celoživotního zaměstnání, neustále ubývá a význam mobility a pružnosti tak bude pravděpodobně narůstat. V poslední

části

práce

je

znázorněna

i

predikce

budoucího

vývoje

nezaměstnanosti ve sledovaných okresech. Nejlépe skutečné hodnoty vystihuje polynom 2. stupně, který ovšem vykazuje nízkou hodnotu spolehlivosti. Dle statistického modelu je tedy možné očekávat nadále rostoucí průměrnou míru nezaměstnanosti v okrese Olomouc a klesající míru nezaměstnanosti v okrese Jeseník. Výsledky je však nutné brát se značnou rezervou, protože jsou podmíněny konstantním stavem celé řady vnějších i vnitřních faktorů, které nezaměstnanost ovlivňují. Větší vypovídací hodnota je tedy přisouzena přístupu ekonomickému, který předpovídá budoucí mírný nárůst nezaměstnanosti. 54

7 ZÁVĚR Předmětem této bakalářské práce byla komparace nezaměstnanosti ve vybraných okresech Olomouckého kraje. Pro potřeby práce byly konkrétně vybrány okresy Olomouc a Jeseník a následně byla provedena analýza nezaměstnanosti v období od roku 1999 až do roku 2012 včetně. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení pojmu nezaměstnanost, její dělení, dopady a způsob jejího měření. Dále je blíže rozebrána aktivní a pasivní politika nezaměstnanosti v České republice. V následující kapitole je popsána metodika práce, charakterizovány časové řady a blíže rozebrána problematika trendových funkcí. Praktická část práce obsahuje bližší charakteristiku sledovaných okresů Olomouc a Jeseník. V prvé řadě byla charakterizována zaměstnanost dle primárního, sekundárního a terciárního odvětví, na kterou jako hlavní část práce navazovala statistická analýza časových řad míry nezaměstnanosti ve sledovaných okresech. Míra nezaměstnanosti byla analyzována ze třech různých hledisek, a to z hlediska věkového, vzdělanostního a z hlediska délky nezaměstnanosti. Dále byla také blíže šetřena problematika volných pracovních míst, na kterou navazuje predikce nezaměstnanosti. Reálné hodnoty byly vyrovnány parabolickou trendovou funkcí. Nejvíce osob je shodně v obou okresech zaměstnáno v terciárním sektoru služeb, následuje sektor sekundární a primární, který je více zastoupen v okrese Jeseník. Míra nezaměstnanosti

se

v obou

okresech

vyvíjela

odlišně.

V okrese

Olomouc

se nezaměstnanost postupně snižovala až na své minimum v roce 2008, které bylo shodně i v okrese Jeseník. Od tohoto roku nezaměstnanost dále opět rostla a k jejímu snížení došlo až v roce 2012 v okrese Jeseník a o rok dříve v okrese Olomouc. Nejvíce nezaměstnaných osob je zařazeno do věkové kategorie 25-54 let a dochází k postupnému zvyšování nezaměstnaných osob v kategorii nad 55 let. Nejvíce uchazečů o zaměstnání má v obou okresech shodně výuční list a v olomouckém okrese se zvyšuje podíl osob s vysokoškolským vzděláním. Na úřadu práce je největší počet registrovaných uchazečů o zaměstnání v délce do 3 měsíců. Po propuknutí hospodářské krize v roce 2008 dochází ke stálému snižování krátkodobé nezaměstnanosti a zvyšování nezaměstnanosti dlouhodobé. V okrese Jeseník je převážná většina volných pracovních míst určena pro uchazeče s nižším vzděláním – základním vzděláním nebo výučním listem. 55

V okrese Olomouc se nejvíce pracovních míst ke konci sledovaného období nabízí středoškolsky vzdělaným uchazečům. K predikci nezaměstnanosti bylo přistoupeno ze dvou hledisek, z hlediska statistického a ekonomického. Na základě statistického šetření a vyrovnání reálných hodnot trendovou funkcí byl pro okres Jeseník předpověděn pokles nezaměstnanosti, pro okres Olomouc naopak její nárůst. Ekonomický pohled uvádí předpoklad mírného nárůstu nezaměstnanosti v letošním a nadcházejícím roce 2014. Byla zdůrazněna proměnlivost faktorů, které ovlivňují nezaměstnanost a nejdůležitější z nich byly specifikovány a blíže popsány. Výsledně byl dle ekonomické teorie v obou okresech předpověděn mírný nárůst nezaměstnanosti, tudíž její negativní vývoj do budoucna.

56

8 POUŽITÁ LITERATURA [1] BUCHTOVÁ, B. Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada Publishing a.s., 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8, [2] HINDLS, R. Statistika pro ekonomy. 8. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007. 415 s. ISBN 978-80-86946-43-6,

[3] HOLMAN, R. Ekonomie, 3. přepracované a doplněné vydání, Praha: C. H. Beck, 2001. 714 s. ISBN 80-7179-387-6, [4] KLIKOVÁ, C., KOTLÁN, I. Hospodářská politika. Ostrava: Sokrates, 2003. 275 s. ISBN 80-86572-04-8, [5] MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994. 151 s. ISBN 80-901424-9-4, [6] MINAŘÍK, B. Statistika I. Popisná statistika 2 část. 2. vyd. Brno: MZLU, 2007. 107 s. ISBN 978‐80‐7157‐929‐8, [7] PAVELKA, T. Makroekonomie, základní kurz. 2. vyd. Praha: Melandrium, 2007. 142 s. ISBN 978-80-86175-52-2, [8] VYSTOUPIL, J; TARABOVÁ, Z. Základy demografie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 150 s. ISBN 80-210-3617-6.

57

9 ELEKTRONICKÉ ZDROJE [1] Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: http://www.czso.cz/ [2] Integrovaný portál MPSV [online]. 2013 [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/ [3] Integrovaný portál MPSV: Časové řady [online]. 2013 [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady [4] Kulatý stůl: Stárnutí obyvatel České republiky: ČSÚ [online]. 2012 [cit. 201305-28].

Dostupné

z:

https://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/kulaty_stul:_starnuti_

obyvatel_ ceske_ republiky_ prezentace 20120131 [5] Makroekonomická predikce – duben 2013: BusinessInfo.cz [online]. 12. 4. 2013 [cit.

2013-05-28].

Dostupné

z:

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/

makroekonomicka-predikce-duben-2013-32020.html [6] MPSV.CZ: Prognóza vybraných makroekonomických ukazatelů [online]. 23.5.2013 [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/869 [7] Úvodní stránka: SLDB 2011 [online]. 2011, 7.3.2013 [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: http://www.scitani.cz/

58

10 PŘÍLOHY Příloha 1: Geografická mapa Olomouckého kraje Příloha 2: Věková struktura uchazečů o zaměstnání v okrese Olomouc Příloha 3: Věková struktura uchazečů o zaměstnání v okrese Jeseník Příloha 4: Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v okrese Olomouc Příloha 5: Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v okrese Jeseník Příloha 6: Struktura volných pracovních míst v okrese Olomouc Příloha 7: Struktura volných pracovních míst v okrese Jeseník Příloha 8: Struktura uchazečů dle délky nezaměstnanosti v okrese Olomouc Příloha 9: Struktura uchazečů dle délky nezaměstnanosti v okrese Jeseník

59

Příloha 1: Geografická mapa Olomouckého kraje

Zdroj: ČSÚ

Příloha 2: Věková struktura uchazečů o zaměstnání v okrese Olomouc v letech 1999 až 2012

Věková struktura z toho

průměrný

celkem

do 19

do 18 let

20-24

25-29

30-34

35-39

40-44

45-49

50-54

55-59

nad 60

věk

1999

14077

468

106

3604

1738

1522

1358

1436

1660

1678

587

26

34,8

2000

13116

323

111

3132

1735

1455

1293

1321

1628

1677

523

29

35,4

2001

12940

864

97

2505

1817

1375

1270

1285

1491

1667

629

37

35,5

2002

13689

841

93

2624

1854

1446

1329

1263

1518

1792

949

73

36,1

2003

13570

798

97

2432

1871

1423

1322

1286

1501

1836

1026

75

36,5

2004

12357

662

88

1909

1633

1355

1262

1242

1391

1798

1022

83

37,4

2005

11523

541

98

1562

1403

1360

1121

1173

1260

1731

1244

128

39,0

2006

9704

421

90

1231

1133

1157

981

969

1046

1438

1192

136

39,6

2007

6999

302

94

712

721

864

688

655

731

1119

1022

185

41,0

2008

7359

359

85

959

787

835

696

683

742

1044

1057

197

40,1

2009

13876

519

62

1937

1577

1728

1577

1444

1425

1685

1670

314

39,2

2010

13676

500

74

1672

1594

1642

1678

1384

1430

1616

1810

350

39,8

2011

12470

481

85

1726

1495

1434

1597

1233

1328

1473

1514

189

39,0

2012

13251

486

161

1826

1517

1438

1710

1350

1411

1435

1740

338

38,6

Zdroj: MPSV

Příloha 3: Věková struktura uchazečů o zaměstnání v okrese Jeseník v letech 1999 až 2012

Věková struktura z toho

průměrný

celkem

do 19

do 18 let

20-24

25-29

30-34

35-39

40-44

45-49

50-54

55-59

nad 60

věk

1999

2856

104

28

660

344

292

313

322

372

325

111

13

35,3

2000

2961

70

20

630

352

309

317

357

404

384

128

10

36,3

2001

3173

190

22

528

436

326

358

340

435

405

146

9

36,3

2002

3501

244

23

559

475

356

374

347

457

473

206

10

36,4

2003

3753

188

34

608

468

390

404

385

462

538

293

17

37,3

2004

4012

178

20

527

484

461

461

432

510

596

329

34

38,2

2005

3610

146

17

395

426

437

386

366

459

594

377

24

39,7

2006

3236

111

14

335

358

372

387

334

374

547

386

32

40,4

2007

2571

74

10

237

224

292

298

269

292

459

374

52

41,8

2008

2540

90

6

246

229

283

284

263

283

442

361

59

41,6

2009

3409

101

10

416

356

430

359

371

394

454

445

83

40,3

2010

4055

122

13

473

378

469

477

423

486

554

584

89

40,8

2011

3444

96

13

390

308

345

448

396

401

495

495

70

41,1

2012

3500

115

45

389

304

356

434

397

418

460

518

109

40,3

Zdroj: MPSV

Příloha 4: Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v okrese Olomouc v letech 1999 až 2012

Vzdělanostní struktura bez neúplné zákl. nižší nižší str. str.odb.vzd. str. a str.odb. ÚSO ÚSO vyšší bakalář. VŠ doktor. vzděl. zákl.vzděl. vzděl. stř.vzděl. odbor.vzd. s výuč.lis. bez mat. a v.l. ÚSV s vyuč.a mat. s mat.bez vyuč. odb.vzděl. vzděl. vzděl. 1999

8

3

3480

2

160

5878

167

545

914

2173

61

134

512

40

2000

8

4

3375

6

214

5564

177

487

721

1923

79

64

467

27

2001

5

5

3388

2

201

5480

175

503

577

1950

96

51

483

24

2002

7

5

3592

14

221

5811

166

507

684

1977

100

62

533

10

2003

5

2

3519

12

187

5722

156

539

671

2051

89

50

554

13

2004

2

3

3205

13

226

5145

142

467

554

1900

89

50

554

7

2005

1

3

3062

8

230

4867

131

406

500

1678

71

52

505

9

2006

0

6

2677

9

194

3908

122

373

405

1481

59

43

418

9

2007

1

5

1954

5

113

2709

73

294

288

1114

45

42

344

12

2008

1

3

1822

5

147

2939

64

291

354

1209

61

76

375

12

2009

2

7

3104

7

300

6053

91

489

853

2152

90

122

585

21

2010

1

9

3152

7

288

5830

85

487

739

2108

88

147

716

19

2011

2

8

2958

7

287

5070

70

449

696

1889

88

218

705

23

2012

3

9

3105

7

194

5563

54

415

564

2225

119

228

741

24

Zdroj: MPSV

Příloha 5: Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v okrese Jeseník v letech 1999 až 2012

Vzdělanostní struktura bez

neúplné

zákl.

nižší

nižší str.

vzděl. zákl.vzděl. vzděl. stř.vzděl. odbor.vzd.

str.odb.vzd. s výuč.lis.

str. a str.odb.

ÚSO

bez mat. a v.l. ÚSV s vyuč.a mat.

ÚSO

vyšší

s mat.bez vyuč. odb.vzděl.

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

26 28 29 26 24 20 16 10 4 8 10 9 6

12 15 19 22 22 23 20 21 18 20 17 20 25

942 965 1004 1137 1220 1267 1137 1082 890 806 999 1167 1034

4 8 10 6 10 10 7 7 4 4 10 8 8

35 50 90 114 109 168 164 156 119 117 203 229 208

1281 1330 1428 1557 1706 1827 1632 1405 1131 1108 1545 1886 1561

18 16 27 24 18 19 15 7 5 10 13 16 11

78 74 77 85 107 93 90 65 48 53 67 66 67

126 129 101 119 128 140 140 135 100 126 171 199 160

285 292 322 355 357 365 310 290 209 229 298 376 291

15 9 11 9 14 15 14 10 3 9 8 5 6

2012

10

27

1193

5

111

1532

5

46

120

356

11

bakalář. VŠ doktor. vzděl.

vzděl.

3 7 5 5 3 10 5 7 8 7 12 10 14

29 35 48 42 30 52 59 39 30 42 55 62 51

2 3 2 0 5 3 1 2 2 1 1 2 2

23

59

2

Zdroj: MPSV

Příloha 6: Struktura volných pracovních míst v okrese Olomouc v letech 1999 až 2012

Struktura volných míst - vzdělanostní struktura bez neúplné zákl. nižší nižší str. str.odb.vzd. str. a str.odb. ÚSO ÚSO vyšší bakalář. VŠ vzděl. zákl.vzděl. vzděl. stř.vzděl. odbor.vzd. s výuč.lis. bez mat. a v.l. ÚSV s vyuč.a mat. s mat.bez vyuč. odb.vzděl. vzděl. 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

0 8 0 0 0 0 0 0 0 2 2 2 3 2

0 0 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0

107 148 215 348 167 126 240 694 750 501 34 52 52 35

0 6 6 0 0 0 0 1 1 1 5 0 5 1

10 9 1 8 0 1 0 0 133 9 0 0 0 0

242 277 445 610 347 344 586 901 694 343 86 197 94 44

3 22 1 0 0 0 0 0 0 0 0 2 1 0

0 5 1 0 1 4 3 4 0 0 0 0 2 2

17 14 39 13 12 17 24 26 34 14 16 15 19 15

32 96 91 140 141 138 171 218 172 128 78 111 53 45

12 3 0 2 2 0 0 2 2 4 6 3 0 1

0 0 1 0 0 0 3 3 1 3 4 2 12 0

doktor. vzděl.

55 63 98 66 64 68 69 62 30 40 35 41 24 6

Zdroj: MPSV

2 5 0 1 0 0 0 8 0 0 1 0 0 0

Příloha 7: Struktura volných pracovních míst v okrese Jeseník v letech 1999 až 2012

Struktura volných míst - vzdělanostní struktura bez neúplné zákl. nižší nižší str. str.odb.vzd. str. a str.odb. ÚSO ÚSO vyšší bakalář. VŠ vzděl. zákl.vzděl. vzděl. stř.vzděl. odbor.vzd. s výuč.lis. bez mat. a v.l. ÚSV s vyuč.a mat. s mat.bez vyuč. odb.vzděl. vzděl. 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

6 70 20 8 9 25 25 25 0 0 0 0 0 0

0 5 9 3 3 9 9 9 0 0 0 0 0 0

34 37 117 12 13 42 54 51 70 13 31 24 24 8

0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

59 39 66 14 14 49 58 61 80 64 28 22 27 15

0 0 0 0 0 0 1 2 0 0 0 0 0 0

0 0 3 0 3 3 0 1 4 1 1 0 0 0

7 1 2 0 0 0 1 0 3 1 2 3 5 0

14 19 0 4 3 28 25 26 20 9 22 8 8 10

0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 1 0 1

0 1 1 0 0 0 0 0 1 2 1 1 0 0

doktor. vzděl.

10 8 13 3 4 9 4 8 12 4 7 5 7 2

Zdroj: MPSV

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

Příloha 8: Struktura uchazečů dle délky nezaměstnanosti v okrese Olomouc v letech 1999 až 2012

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

do 3 měsíců 3599 3256 3198 3220 3371 3758 3699 3235 2697 3292 4677 4817 3874 3809

3-6 měsíců 6-9 měsíců 9-12 měsíců 2840 1864 1408 2377 1380 991 2275 1387 1014 2615 1552 1058 2581 1400 1055 2313 1042 804 2097 1064 709 1721 921 678 1232 636 480 1547 643 436 3472 2010 1499 2442 1255 1067 2419 1069 818 2535 1282 1042

12-24 měsíců nad 24 měsíců 2587 1779 2511 2601 2074 2992 2175 3069 2113 3050 1656 2784 1472 2482 1176 1973 778 1176 641 800 1368 850 2691 1404 2129 2161 2128 2455 Zdroj: MPSV

Příloha 9: Struktura uchazečů dle délky nezaměstnanosti v okrese Jeseník v letech 1999 až 2012

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

do 3 měsíců 1094 977 1072 1024 1071 1446 1153 1091 1010 1154 1520 1809 1396 1307

3-6 měsíců 6-9 měsíců 9-12 měsíců 565 291 177 550 291 221 615 278 210 704 393 258 631 362 291 613 309 227 547 271 218 523 259 275 390 186 173 396 191 156 622 348 250 564 486 269 572 236 175 536 280 266

12-24 měsíců nad 24 měsíců 438 291 474 448 465 533 532 590 699 699 590 827 572 849 415 673 353 459 284 359 357 312 539 388 617 448 545 566 Zdroj: MPSV