ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola. Pozicování voz Škoda Auto a.s. ve t íd A mínus

ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola

Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu

Pozicování voz Škoda Auto a.s. ve t íd A mínus

Klára BULÍ KOVÁ

Vedoucí práce: Ing. Tomáš Krabec, MBA, Ph.D.

Klára Bulí ková

Pozicování voz Škoda Auto ve t íd A mínus

ANOTA NÍ ZÁZNAM AUTOR

Klára Bulí ková

STUDIJNÍ OBOR

6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu Pozicování voz Škoda Auto a.s. ve t íd A mínus

NÁZEV PRÁCE

VEDOUCÍ PRÁCE

Ing. Tomáš Krabec, MBA, Ph.D.

INSTITUT

etnictví a finan ního ízení podniku

PO ET STRAN

41

PO ET OBRÁZK

8

PO ET TABULEK

14

PO ET P ÍLOH

0

STRU NÝ POPIS

ROK ODEVZDÁNÍ

2011

Tato bakalá ská práce se zabývá pozicováním voz Škoda Auto a.s. ve t íd A mínus. V teoretické ásti jsou popsány základní rysy projektu Škodak, aby bylo možné v praktické ásti navrhnout možnosti optimalizace. Zam ila jsem se na vznik, fáze projektu, strategie produktu, konkurence, objem výroby, cenová politika a výdaje. Cílem práce je uvést hlavní potenciály optimalizace ve t ech vybraných oblastech. První oblast se v nuje rozboru mimo ádných výbav. Druhá oblast se zabývá možnostmi snižování hladiny CO2. etí oblast se soust edí na optimalizaci výrobního procesu z pohledu komplexity díl . Na konci každé oblasti navrhovaných variant.

KLÍ OVÁ SLOVA

je

ekonomické

vyhodnocení

Projekt Škodak, badge, optimalizace, mimo ádná výbava, zástavbovost, CO2 emise, komplexita

1

Klára Bulí ková


ANNOTATION AUTHOR

Klára Bulí ková

FIELD

6208R087 Business economy and management Positioning cars of Škoda Auto company in A minus class

THESIS TITLE

SUPERVISOR

Ing. Tomáš Krabec, MBA, Ph.D.

INSTITUTE

IUF

YEAR

NUMBER OF PAGES

41

NUMBER OF PICTURES

8

NUMBER OF TABLES

14

NUMBER OF APPENDICES

0

SUMMARY

2011

This bachelor thesis deals with positioning cars Škoda Auto a.s. in A minus class. The theoretic part describes basic features of project Škodak. I focused on genesis, phases of the project, product strategy, competition, production volume, pricing and costs. The goal is to provide key optimalization potentials in three areas. The first area deals with analysis of extra equipment. The second area deal with the possibilities of reducing CO 2 levels. The third area focused on optimizing the manufacturing perspective of complexity parts. At the end of each area is an economic evaluation of the proposed options.

KEY WORDS

Project Škodak, badge, optimalization, extra equipment, frequency of sales, CO2 levels, complexity

2

Klára Bulí ková


Prohlašuji, že jsem bakalá skou práci vypracovala samostatn s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenu je úplná a v práci jsem neporušila autorská práva (ve smyslu zákona . 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).

V Mladé Boleslavi, dne 3.12.2010 3

Klára Bulí ková


Pod kování kuji Ing. Tomáši Krabcovi, MBA, Ph.D. za odborné vedení bakalá ské práce, poskytování rad a informa ních podklad . Dále bych ráda pod kovala všem koleg m ve spole nosti Škoda Auto a.s. za cenné rady a materiály. 4

Klára Bulí ková


Obsah:

1

Úvod ................................................................................................................ 8

2

Charakteristika projektu ................................................................................. 10

3

4

2.1

Vznik projektu .......................................................................................... 10

2.2

Fáze projektu........................................................................................... 10

2.3

Strategie projektu .................................................................................... 12

2.3.1

Konkurence....................................................................................... 12

2.3.2

Objem výroby.................................................................................... 12

2.3.3

Cena ................................................................................................. 14

2.3.4

Motorizace ........................................................................................ 15

2.3.5

Výbavové stupn .............................................................................. 16

2.3.6

Výdaje na projekt .............................................................................. 17

2.3.7

CO2 Emise ....................................................................................... 18

Optimalizace mimo ádných výbav ................................................................. 21 3.1

Zástavbovost ........................................................................................... 22

3.2

Vyhodnocení optimalizace mimo ádných výbav ...................................... 24

Optimalizace úrovn CO2 .............................................................................. 27 4.1

Regulace spot eby .................................................................................. 27

4.2

Emisní normy .......................................................................................... 27

Obr. 7 Analýza konkurent a jejich hodnot CO2 ................................................ 29 4.3 5

Vyhodnocení optimalizace CO2 ............................................................... 30

Optimalizace výrobního procesu.................................................................... 32 5.1

Výrobní systém Škoda ............................................................................ 32

5.2

Optimalizace............................................................................................ 33

5.3

Optimalizace výrobního procesu ............................................................. 34

5.4

Vyhodnocení optimalizace výrobního procesu ........................................ 34

6

Záv r.............................................................................................................. 37

7

Seznam použité literatury: ............................................................................. 39

8

Seznam obrázk : ........................................................................................... 40

9

Seznam tabulek: ............................................................................................ 41

5

Klára Bulí ková


Seznam použitých zkratek: 0S

Nultá série

A0

Ozna ení t ídy (vozy velikosti Fabia)

atd.

a tak dále

CO

Oxidy uhelnaté

CO2

Oxid uhli itý

DE/LH1

Rozhodnutí o designu/Lastenheft 1

DPF

Filtr pevných ástic

EB

Marže k zisku

EBR

Zástavbovost

EE

Výsledek k rozhodnutí

EHK

Evropská hospodá ská komise

ESP

Elektrický stabiliza ní program

EU

Evropská unie

EVA

Ekonomicky p idaná hodnota

F-ZEIT

Výrobní as

g

Gram

GME

Odd lení Produktmanagement t ídy A0

GRA

Tempomat

HC

Uhlovodíky

HHC

Asistent rozjezdu do kopce

HW

Zadní st ra

j

Jednotka zástavbovosti Korun eských

Km

Kilometr

K-PSK

Koncernový výbor pro strategii výrobku

KPE

Opera ní výsledek

KR

Kapitálová rendita

KVP

Kaskáda kontinuálního provozu 6

Klára Bulí ková


kW

Kilowatt

KZ

Koncernová zna ka

MDI

Komunika ní zdí ka

ME

Zavedení na trh

MFA

Multifunk ní ukazatel

MJ

nová jednotka

MK

Materiálové náklady

N-CAP

Organizace hodnotící bezpe nosti vozidel

NOx

Oxidy dusíku

PEP

íru ka vzniku výrobku

PM

Pevné ástice

PVS

Zkušební výrobní série

resp.

Respektive

RKA

Kontrola tlaku v pneumatikách

ROI

Návratnost investic

SK250

Škoda Fabia

SK34

Škoda Octavia Tour

SOP

Start of Production

Škodak

Nový projekt

Š-PSK

Výbor pro strategii výrobk zna ky Škoda

tzn.

To znamená

VW

Volkswagen

7

Klára Bulí ková

1


Úvod

V rámci možnosti stát se praktikantem ve Škoda Auto a.s. jsem tuto p íležitost využila. Za ala jsem docházet na odd lení Produkmanagementu, kde jsem se v pr

hu praxe seznamovala a zapojovala do projektu Škodak. Vzhledem

k zajímavosti tohoto projektu jsem se rozhodla o tomto projektu napsat bakalá skou práci na téma Pozicování voz Škoda Auto ve t íd A mínus. hem psaní této práce jsem zjistila, že oblast pozicování je pouze jeden úhel pohledu, aby mohl být produkt „správn “ umíst n na trh je nutné zkoordinovat velmi mnoho hledisek, je t eba najít rovnováhu mezi zájmem zákazníka a výrobcem. Zákazník požaduje za nízkou cenu co nejv tší vybavenost. Naopak výrobce se snaží vyráb t produkt se ziskem. Zvolila jsem jako úhel pohledu výrobce. Úkolem je nalézt p íležitosti, kde uspo it a zárove

z stat na trhu

konkurenceschopný. Cílem této práce je ekonomická optimalizace voz Škoda Auto ve t íd A mínus s ohledem na produkt, legislativu, proces. Optimalizace produktu s vazbou na porovnání ekonomické efektivnosti mimo ádných výbav, snižování úrovn CO2 ve vazb na aktuální stav legislativy a optimalizace výrobního procesu. První kapitola je v nována seznámení a popisem tohoto projektu. Nejprve je vysv tlen pojem „badge“, to ím je Škodak odlišný od stávajících produkt zna ky Škoda Auto a.s. Zam ila jsem se na popis vzniku výrobku a fáze projektu. Dále navazuje strategie produktu, kde je vysv tlen vztah ke konkurenci, plánovaný objem výroby, výdaje na projekt, cenová politika. Sou ástí strategie pozicování projektu jsou také návrhy motorové palety a nabídková strategie v oblasti výbavových stup

. V kapitole Motorizace uvádím p íklady vycházející ze

stávajících pohonných jednotek používaných nap

koncernem VW.

V druhé kapitole se v nuji rozboru mimo ádných výbav z pohledu strategické pot eby nasazení na projekt. Na základ

zástavbovosti z jiných projekt

se

rozhoduje, zda je výbava podhodnocená i nadhodnocená to znamená, zda bude mít za následek ekonomický p ínos i nikoli. Jsou-li zde možnosti optimalizace.

8

Klára Bulí ková


etí kapitola neboli druhý pilí mé práce se zabývá optimalizací úrovn CO2. Jsou zde popsány emisní normy, p edpisy EHK, analýza konkurence a legislativa. etí pilí , tedy poslední kapitola se soust edí na vyhodnocení výrobního procesu. nuje se výrobnímu procesu ve Škod

Auto a.s. jako celku. Možnosti

optimalizace v této oblasti jsou charakterizovány pomocí komplexity díl . Tato práce vychází z dat k 1.

ervnu 2010, b hem mé práce se n která data

nila a n které navržené možnosti optimalizace, byly již schváleny. Vzhledem k citlivosti a tajnosti použitých dat jsou veškerá d ležitá epo ítána mnou zvoleným koeficientem.

ísla

ísla týkající se náklad , výdaj , ceny

používám ozna ení jednotek MJ (m nová jednotka) a u zástavbovostí mimo ádných výbav je použita jednotka j (jednotka zástavbovosti). U všech tabulek, kde jsou data p epo ítána koeficientem, je tento fakt uveden.

9

Klára Bulí ková


2 Charakteristika projektu 2.1

Vznik projektu

Tento projekt je specifický tím, že vzniká ve spolupráci s další koncernovou zna kou. Jedná se o tzv. badge. Firma Škoda naplánuje, vyvine a dovede do finální podoby projekt Škodak, jiná koncernová zna ka ho p evezme, n které designové díly vym ní za své specifické, tak aby v z m l prvky specifické pro svou zna ku. V oblasti exteriéru jde hlavn o 5. dve e, sdružená sv tla, v p ední ásti, kapotu, blatník, nárazník, sv tlomety. Interiér se liší ovládáním klimatizace, rádiem, volantem, barvou seda ek, obložení, podsvícení p ístrojové desky a ovládacích prvk . Upravený v z je pak prodáván jako produkt zna ky jedné z koncernových zna ek a neupravený v z jako produkt Škoda. O ima laika lze íci, že sice je základ stejný, ale vozy na první pohled vypadají odlišn . Tím ob zna ky využívají v maximální mí e synergických potenciál , aniž by si na trhu konkurovaly. 2.2

Fáze projektu

Každý projekt, který nov vzniká, je ízen a strukturován milníky, abychom dosáhli potvrzení daného milníku, je na p íslušných rozhodovacích grémií p edkládána zpráva o aktuálním stavu projektu. Díl í milníky jsou d ležité mezivýsledky postupných

proces

Produktmanagementem.

vzniku

výrobku

Jednotlivé

a

slouží

charakteristiky

k ízení

milník

jsou

projektu popsány

v p íru ce PEP, která zahrnuje popis procesu vzniku výrobku nejen u spole nosti Škoda Auto a.s. ale u jakékoli zna ky v koncernu. Projekt Škodak prošel již fází strategie, vývojem koncepce a nyní se nachází ve fázi realizace koncepce, kde se uchází o schválení milníku DE/LH1 (rozhodnutí o designu). edpokladem pro schválení tohoto milníku je detailn jší rozplánování prototyp , odhad po tu p edsériových voz jakož i celkových náklad , v etn jejich erpání v letech a rozd lení mezi jednotlivé odborné oblasti, definitivní designový model (exteriér i interiér), targety jednicových náklad rozd lení náklad

a targety hmotnosti, v etn

na hlavní konstruk ní skupiny a SETy, kone ný návrh po tu

variant (komplexita), ekonomické vyhodnocení projektu, seznam díl 10

s dlouhou

Klára Bulí ková


dobou realizace, k rozhodnutí p ipravená strategie výroby ná adí a cílové náklady na pojišt ní, záruky a servisní služby. To vše v rámci produktové strategie zna ky Škoda s pln ním ekonomických požadavk (cíl ) projektu (KR, EVA). Z termínového plánu projektu Škodak m žeme vid t, jednotlivé milníky na asové ose. Start ov ovací série (PVS) je plánován na kv ten. Úkolem ov ovací série je vyzkoušení jednotlivých provozních prost edk , montážního za ízení, potvrzení zkušebních postup

a za ízení procesu. V srpnu se p edpokládá zahájení nulté

série (0S). Nultá série má za cíl prov it vhodnost, rozm rovou stálost jednotlivých díl , které se vyráb jí sériovými nástroji a funkci provozních prost edk v podmínkách sériové výroby [6].

i m síce po 0S dochází ke startu výroby

(SOP), to znamená zahájení výroby sériových voz . edchozích milník

P i hladném pr

hu

plánuje se zavedení vozu na trh (ME). V našem p ípad

v polovin února. Tato tabulka termínového plánu ukazuje i ostatní milníky, kterými musí projekt projít p ed startem výroby. U projektu Škodak došlo v pr (rozhodnutí o designu) k posunutí milník

hu pln ní milníku DE

– posun modrých trojúhelník

trojúhelníky ervené. To znamená, došlo ke zm

startovací série o 2,5 m síce,

z p elomu srpna, zá í na polovinu listopadu. K této zm zpožd ní poptávání díl v

na

došlo z d vodu

ín , toto zpožd ní nebylo možné dále kompenzovat,

proto bylo rozhodnuto o posunu termín . Tab. 1 Termínový plán projektu Škodak Projekt

12

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

DE

KE

11

12

1

DF

2

3

4

5

6

7

BF

8

9

10

11

LF

12

1

VFF

2

3

4

PVS

5

6

7

0S

3,5 BF

LF

VFF

8

9

10

PVS

0S

34

33

32

31

30

29

5,5 Mo

28

27

26

25

24

23

22

21

20

19

18

17

16

15

14

12 Mo

6,5 Mo

zdroj: [7]

11

13

12

11

10

9

8

7

6

12

1

2

3

5

6 Mo

4

3

ME

SOP

Škodak 35

11

ME SOP 2,5 Mo

2

1

0

1

2

3

4

Klára Bulí ková


2.3 Strategie projektu 2.3.1

Konkurence

Projekt Škodak má plnit strategický cíl, zapln ní volného místa v segmentu mezi Fabií a Octavií, jednak z d vodu legislativních požadavk , dále proto, že výroba auta v malých objemech p estává být ekonomická. Mezi jeho hlavní konkurenty na trhu budou pat it korejské automobilky Kia s vozem Cee´d a Hyundai i30. Mezi vedlejší konkurenty pat í také Fiat Linea (v západní Evrop ), Renault Fluence (ve st ední Evrop ) a Chevrolet Cruze (ve sv Západní Evropa

Hyundai i30

St ední Evropa

). Sv t

Kia Cee’d Renault Fluence

Chevrolet Cruze

Fiat Linea

Obr. 1 Konkurenti projektu Škodak

2.3.2

Objem výroby

Odd lení odbytu musí spolehliv

odhadnout vývoj trhu a zaplánovat do

plánovacího kola plánované objemy, prodeje, výroby v jednotlivých letech (na celou dobu výroby). Koncern plánuje v tzv. plánovacích kolech, s výhledem na 9 let. Každý rok se schvaluje (up es uje) nové plánovací kolo, jehož nedílnou sou ástí je objem výroby aut v jednotlivých letech, objem plánovaných výdaj , ale i nap íklad p edpokládaný kurz (CZK/EUR, CZK/USD…), p edpokládané mzdové náklady atd. Tyto údaje slouží k plánování a zajišt ní kapacity nejen ve Škoda ale i u všech dodavatel a to p es všechny modelové ady a výrobní závody (cílem je maximální využití stávající kapacity a p ípadných synergických efekt ). V sou asné situaci v automobilovém pr myslu (na jedné stran

vyost ený

konkuren ní boj s agresivní cenovou politikou, to vše umocn no dopady ekonomické recese, na stran druhé zp ís ující se legislativa p edevším v Evrop , ohledn

exhala ních stup

, emisí CO2, nových pravidel pro ochranu chodc , 12

Klára Bulí ková


N-CAP atd.) je velmi složité realizovat se ziskem nový projekt (nové auto). Proto výrobci hledají úsporové potenciály. V závislosti na této situaci bylo v koncernu VW rozhodnuto o nasazení nového vozu, projekt bude realizován jako projekt n kolika zna ek sou asn . Toto auto se s r znými designovými odlišnostmi bude vyráb t pod r znými koncernovými zna kami po celém sv

.

Tím je zajišt n maximální synergický efekt a maximální snížení celkových náklad epo ítaných na jeden vyrobený v z. Mezi jednotlivými subjekty (zna ky koncernu v etn Joint Ventures) je v detailu zpracován Job split u každé innosti jasn definována odpov dnost. Dle rozsahu ú asti jednotlivých subjekt

na tzv. spole ných dílech jsou dle

objemového klí e rozpo ítávány náklady na tyto spole né díly a ty jsou pak vzájemn realizovány na jejich vývozce (jednotlivé ásti projektu jsou vyvíjeny a investovány ve Škoda i v koncernu). Tím se projekt stává neoby ejn komplexním a komplikovaným na stran jedné, na stran druhé, díky této globalizaci lze ušet it zna nou ást prvotních výdaj . edpokládaný po et voz v Evrop je 135 tisíc, ve zbytku sv ta okolo 136 tisíc. Výroba je plánovaná na více než 5 let. Nejvíce se p edpokládá s odbytem v esku, Rumunsku, N mecku, Polsku, Velké Británii, Špan lsku. Trhy Ukrajina a Rusko nejsou v projektu zohled ovány.

Škodak EU: 135.944

Škodak zbytek sv ta: 135.579

Obr. 2 Plánovaný objem výroby, data byla upravena koeficientem zdroj: [7]

13

Klára Bulí ková


Polsko Polen mecko

Deutschland

2.054

1.806 5 000

Tschechien eská republika

470

3171

518

140

Velká Británie Großbritannien

1.314 485

Škoda Koncernová zna ka Francie 570

Rumänien Rumunsko

395

2.849

560

Obr. 3 Plánovaný objem výroby v b žném roce v hlavních zemích zdroj: [7], data byla upravena koeficientem

2.3.3

Cena

Jednou z ástí strategické p ípravy projektu je také stanovení ceny. Cenu stanovuje marketing na základ

analýzy o ekávání trhu, požadavk

zákazník ,

konkurence. Dlouhodobou strategií Škody Auto a.s. je nabízet kvalitní a technologicky vysp lé produkty s výhodným pom rem mezi hodnotou a cenou. Zákaznická cena projektu Škodak na trhu N mecko je stanovena od 4.466 MJ. Jak již bylo

eno, je tento projekt vyvíjen pro t ídu A mínus. Tomu také odpovídá

cenová strategie firmy. Z pohledu konkuren ního prost edí, je projekt nejlevn jší ve své t íd . Marketing musí stanovit cenové rozp tí pro jednotlivou motorizaci, výbavové stupn a následn pro jednotlivé trhy.

14

Klára Bulí ková


Zákaznická cena - trh N mecko

5.660 MJ 1,2 TSI 77 KW

6 000

5 000

[ MJ/v z]

5.000 MJ 1,2 TSI 77 KW

4.680 MJ 1,2 TSI 77 KW

5.330 MJ 1,2 TSI 63 KW

6.163 MJ 1,8 104 KW

6.180 MJ 1,6 MPI 93 KW

5.680 MJ 1,4 16V 88 KW

5.571 MJ 1,6 MPI 92 KW

5.047 MJ 1,4 MPI 80 KW

4.997 MJ 1,6 MPI 83 KW

4.810 MJ 1,4 MPI 66 KW

4.566 MJ 1,4 MPI 57 KW

4.466 MJ 1,2 MPI 51KW

4 000 3.440 MJ 1,2 MPI 44 KW

základní model Objemový model

3 000

2 000

Škodak

Fabia

Octavia

Hyundai i30

Kia Cee’d

Chevrolet Cruze

Fiat Linea

Obr. 4 Navrhované zákaznické ceny pro trh N mecko zdroj: [7], data byla upravena koeficientem

Následující tabulka ukazuje cenu projektu v jednotlivých zemích a domácí m Nap íklad v

eské republice za íná cena na 99 966 K

.

a v Ma arsku stojí

nejlevn jší model 1 163 633 HUF. Tab. 2 Plánovaná cena pro jednolivné zem Škodak Zem Cena

eská republika 99 966 K

mecko 4 466 €

Polsko

Slovensko

Velká Británie

Ma arsko

Rumunsko

14 966 z

3 896 €

£3 320

1 163 633 HUF

4 096 €

ecko 4 563 €

zdroj: [7], data byla upravena koeficientem

2.3.4

Motorizace

Technika spole

s marketingem stanový návrh motorové palety tj. motorového

mixu pro projekt Škodak. P vodní návrh p ichází z odd lení marketingu, které na základ r zných analýz (trhu, konkurence, poptávky zákazník ) sestaví motorové palety. Ty se následn projednávají s odd lením techniky, které rozhoduje o tom, zda je možné jednotlivé motory pro konkrétní projekt použít. Mezi marketing a

15

Klára Bulí ková


techniku vystupuje odd lení Produktmanagementu, které hledá kompromisy, mezi jednotlivými návrhy. edpokládejme, že motorová paleta pro projekt Škodak po ítá se

ty mi

benzínovými, dv ma naftovými motory a jednou automatickou p evodovkou. Data v tabulce p edstavují plánovanou zástavbovost ( etnost prodaných kus ), motor a výbavových stup

. Projekt Škodak o ekává nejv tší zájem o motory 1,2 TSI 77

kW a 1,6 CR 77 kW. Motorová škála se m že v pr

hu projektu m nit.

Tab. 3 Ilustrativní p ehled motorizace pro projekt Škodak na bázi stávajících agregát Motor

evodovka

1,2 MPI 51 KW EU5

Classic

Ambiente

Elegance

9,3

3,0

1,8

14,1

MQ200

1,2 TSI 77 KW EU5

MQ200

2,0

14,0

7,0

23,0

1,4 TSI 90 KW EU5

DQ200

0,5

3,5

6,0

10,0

1,6 MPI 77 KW EU2/EU4 *

MQ200

2,0

2,0

1,0

5,0

1,6 CR 77 KW EU5

MQ250

1,0

27,0

19,0

47,0

1,6 CR 77 KW EU4

MQ250

0,3

0,5

0,3

1,1

14,8

49,5

34,8


2.3.5

Výbavové stupn

Strukturu výbav definuje odd lení Marketingu. Analýza na základ , které je rozhodováno o jednotlivých složkách výbav se opírá o tvrdá statistická data (jednicové ceny, nabídky dodavatele, ostatních výrobních nákladech a pracnosti). Vedle tohoto druhu dat se používají i data m kká (odhad budoucí zástavbovosti, prodejní ceny). Nejd ležit jší roli zde hraje co nejp esn jší odhad zástavbovosti. Následkem nep esného odhadu m že mít daná výbava ve skute nosti odlišný ekonomický p ínos, než na základ kterého bylo o této výbav rozhodnuto. Vozy Škody Auto a.s. mají t i základní výbavové stupn Elegance.

V pr

Classic, Ambiente a

hu životního cyklu vozu mohou být zavedeny i další druhy

výbav (RS, Sportline, Greenline, Scout).

Každý stupe

bývá rozd len na t i

kategorie Design, Bezpe nost, Funk nost a Komfort. Tabulka

výbav

projektu

Škodak

ukazuje

3

základní

výbavové

stupn ,

zástavbovost a konkrétní obsah stupn . Je zde popsána základní verze A a další výbavové stupn mají vypsány jen prvky, které mají navíc oproti p edchozí verzi.

16

Klára Bulí ková


Zástavbovost stupn A je odhadnuta na 15 j, B 50 j a C 35 j. Pro tento projekt se také po ítá s EU Paketem, což jsou prvky, které jsou nezbytné pro prodej v Evropské Unii, jde hlavn

o složky aktivní bezpe nosti nap íklad airbag nebo

signalizace p ipoutání se bezpe nostním pásem. Stupe A Kola ocelová 14“ Bo ní zrcátka, kliky dve í erné íprava pro st ešní nosi ABS Servo ízení Centrální zamykání íprava pro rádio (4 reproduktory) Elektrické ovládání oken vp edu ihrádka u spolujezdce St edová konzole Držák lahví v p edních dve ích Manuální ovládání bo ních zrcátek Zadní sedadlo d lené A EU - Paket ESP Airbag idi e, spolujezdce Bo ní airbag Hlavový airbag Vypnutí airbagu spolujezdce Denní svícení s deaktivátorem ník zadního nárazníku Ochrana chodc

Stupe C

Stupe B Navíc oproti verzi A:

Navíc oproti verzi B:

Kola ocelová 15“

Kola z lehké slitiny 15“

Lakované bo ní zrcátka, kliky dve í Ochranné bo ní lišty erné MFA Tónovaná skla

Paket „Chrom“ (hlavice adící páky, ráme ek adící páky, lišta volantu, pojistné tla ítko ru ní brzdy) Elektricky ovládaná a vyh ívaná vn jší zp tná zrcátka St edová op rka ruky s p ihrádkou Elektrické ovládání oken vp edu i vzadu

Výškov nastavitelné sedadlo idi e

Radio Ultra Low

Centrální zamykání s dálkovým ovládáním

Zadní op rka d lená Odkládací schránka se sv tlem Odkládací schránky v zavazadlovém prostoru Sv tlo pro tení vp edu Sv tlo vzadu Slune ní clona ve zrcátkem 4 Stropní madla

Obr. 5 Nabídková strategie projektu Škodak zdroj: [7]

2.3.6

Výdaje na projekt

Ekonomické

vyhodnocení

je

úkolem

odd lení

Controllingu.

Controlling

vypracovává plány, resp. rozpo ty, analýzy náklad , výkon . Sleduje také všechny strategické produktové a projektové zám ry z hlediska hospodárnosti. Projekt Škodak se uchází o schválení milníku DE/LH1 (rozhodnutí o designu), do této fáze Controlling již provedl analýzu hospodárnosti koncepcí nového vozu, navrhl target jednicových náklad

a targetu hmotnosti, stanovil první finan ní

target pro paletu vozu a pro kalkula ní model, definoval požadavky na finan ní cíle projektu, zpracoval ekonomické vyhodnocení projektu p i zohledn ní odhad náklad

jednotlivých

odborných

oblastí

(vývoj,

výroba,

nákup)

Produktmanagement se potom snaží náklady krátit, redukovat. T mito výdaji se rozumí, vývojové náklady, investice, náb hové a výb hové náklady, po et edsériových voz a podílové náklady koncernu.

17

Klára Bulí ková


V následující tabulce vidíme p ehled výdaj

rozd lené podle požadavk

jednotlivých útvar (Nákup, Výroba, Kvalita). Výdaje zna ky Škoda a jiné zna ky z koncernu dohromady na tento projekt iní 115,99 Mio MJ. Model d lení náklad mezi zna ky je následující, shodné díly jsou alokovány na jednotlivé zna ky podle objemového klí e (objem voz za celkový as výroby). To znamená, že na Škodu ipadá jen nap . 60 % celkových náklad . Takovou úsporu v nákladech nelze dosáhnout p i realizaci pouze u jedné zna ky. Dalších úspor oproti realizaci pouze u jedné zna ky je dosaženo synergickými efekty p i vývoji a poptávce díl

pro

sesterské projekty. Tab. 4 Výdaje na projekt Škodak

SK/SE 251/1

Stav ke 12/2009 Škoda+KZ

Cíl

Stav Škoda + KZ oproti cíli

Vývojové náklad

29,27

30,80

(1,53)

Investice

(3,25)

61,30

64,55

Nák up

24,53

25,83

(1,30)

Výroba

36,13

38,03

(1,90)

Kvalita

0,63

0,68

(0,05)

6,53

20,64

Nák up

Náb hové náklady

0,19

1,82

Výroba

0,45

4,30

Kvalita

0,08

0,76

97,10

115,99

Výdaje celkem

Podílové náklady

(14,11)

(18,89)

6,28

Vývoj

5,61

Nák up

0,67


2.3.7

CO2 Emise

Emise (zne iš ování ovzduší) znamená vypoušt ní nebo vnášení zne iš ujících látek do atmosféry, což je d j nebo innost. [10] Následkem zne išt ní jsou jeho negativní ú inky na lidi, živo ichy, rostliny, p du, stavby, materiály apod. Také ovliv uje klimatické zm ny, meterologické initele a atmosféru samotnou. [10]

18

Klára Bulí ková


CO2 vzniká ho ením (úst ední topení na tuhá paliva v dom má mnohonásobn vyšší CO2 emise než-li auto). Automobilová doprava má vliv na kvalitu ovzduší (zhruba 1 000x menší než topení domácností). Díky zvyšující se pot eb p epravy lidí, materiál atd. roste také pot eba v tšího množství dopravních prost edk . V dnešní dob používají p evážn

se jako pohonné jednotky

spalovací motory, ty jsou také jednou ze základních p

in

zne iš ování nebo poškozování životního prost edí. P i spalování unikají do atmosféry látky, které zp sobují skleníkový efekt, p sobí škodliv

na lov ka a

další jiné látky. V roce 2008 vydala Evropská komise návrh na maximální množství emisí CO2, které budou moci nové automobily vypoušt t. Podle návrhu budou muset nové vozy povinn dodržet limit emisí ve výši 130 g/km. Dlouhodobým cílem stanovený k 1.1.2020 je pr Zde je na míst

rná úrove emisí nep esahující 95 g/km. [4] uvést také možné postihy p i nedodržení p edepsaných limit .

Mluvíme o pokutách, které se budou od roku 2012 pohybovat od 5 € do 95 € za každý p ekro ený gram za každé auto, které limit p ekra uje. které státy již dnes v rámci své emisní politiky p istoupili k penalizaci. Nap íklad v N mecku se platí 2 € ro

za každý gram nad 120 g/km CO2. Naopak Belgie

poskytuje bonus ve výši 3 % z ceny vozu p i hodnot CO2 pod 115 g/km. Taktéž Francie zavedla systém bonus a malus , jak pro soukromé tak i firemní vozy, kdy neutrální hranice je 120 g/km. Francouzští poslanci ale v sou asné dob

cht jí

neutrální hranici ješt zp ísnit. [7] Na pokuty i bonusy má krom hodnoty CO2 vliv také druh používaného paliva, nasazení DPF, objem motoru a další parametry. Škoda Auto a.s. si uv domuje svou odpov dnost k životnímu prost edí a jednozna

se hlásí k trendu snižování spot eby pohonných hmot a emisí CO2.

Proto, se také podílí na dohod mezi výrobci a Evropskou unií týkající se omezení automobilových emisí CO2

na 120 g/km [8]. Škoda Auto plošn

modern jší technologie TSI a Commonrail.

19

nasazuje

Klára Bulí ková


Dalším p ísp vkem zna ky Škoda, jak zlepšovat naše životní prost edí, je nabídka finan

dostupného modelu GreenLine s ekologicky šetrným provozem. Tato

verze má p ímé vst ikování CommonRail s filtrem pevných

ástic DPF,

aerodynamické zm ny na podvozku, pneumatiky se sníženým valivým odporem.

20

Klára Bulí ková


3 Optimalizace mimo ádných výbav Mimo ádná výbava je výbava vozidla nad rámec výbavy daného výbavového stupn

(Classic, Ambiente, Elegance). Zákazníci si p i výb ru vozidla s ur itou

výbavou mohou za p íplatek vybrat a nechat zakomponovat i další prvky, které si ve vozidle p ejí. Mimo ádná výbava má z pohledu výrobce zpravidla výrazn ziskový efekt. Kdy u výbav, které jsou sou ástí ur itého výbavového stupn , je u faktura ní ceny uplatn na tzv. paketová sleva obvykle ve výši 20 %. Tím má volná mimo ádná výbava (bez této paketové slevy) pro výrobce výrazn

lepší

ekonomické parametry (ROI-návratnost investic, KR-kapitálová rendita). Na druhé stran je „da “ za vysokou komplexitu (nízká produktivita práce). Z hlediska výrobce je pro jakýkoli nový projekt nebo jeho ást (mimo ádná výbava) ležité strategické zd vodn ní pot eby nasazení a to z pohledu vybavenosti konkurence, pot eby

i požadavk

trhu. Klí ovým d vodem je bezesporu

ekonomický p ínos. Na základ ekonomického výpo tu je v grémiích rozhodováno o realizaci daného projektu. Ekonomický výpo et kompletn zohled uje veškeré jednorázové výdaje (vývojové náklady, investice u dodavatel , ve výrob , náb hové náklady, podílové náklady do koncernu, interní alokaci náklad zna kou Škoda a KZ v p ípad projektu Škodak) v etn

mezi

erpání t chto náklad

v letech, zm nu jednicových náklad (materiálové náklady a výrobní as) a zm nu faktura ní ceny se zohledn ním odhadu zástavbovosti této mimo ádné výbavy. Ekonomický výpo et, na jehož základ

se o nasazení mimo ádné výbavy

rozhoduje, se opírá o tvrdá i m kká data. Tvrdými daty rozumíme nabídky dodavatele v etn investic, jednicové ceny, jiné výrobní náklady jako je nap íklad práce (tzv. F-Zeit). M kká data jsou pak založena na odhadech budoucí zástavbovosti ( etnost prodeje) a její prodejní ceny. Následkem chybného

i

nesprávného odhadu m že daná mimo ádná výbava mít odlišný ekonomický ínos než ve skute nosti.

Nesprávný odhad m že zp sobit podhodnocení i

nadhodnocení zástavbovosti. Ta je zpravidla pro ekonomii takovéhoto podprojektu zásadní.

21

Klára Bulí ková

3.1


Zástavbovost

Podhodnocení

zástavbovosti

má

za

následek

v tší

ekonomický

p ínos

v budoucnosti než se p edpokládalo (to znamená, že se prodá více mimo ádných výbav, než se p edpokládalo, investice, jsou rozpoušt ny do v tšího množství výrobk ). Vyššího p ínosu ale nemusí být dosaženo pokaždé. V p ípad , že nár st zástavbovosti vyžádá další dodate nou investici (pot eba navýšení kapacit), efekt že být opa ný. Stejný p ípad nastává, když daná výbava substituuje výbavu jinou a tato substituce je potom výrazn jší (nap . kdy zástavbovost základního rádia je ve skute nosti výrazn v tší než se p edpokládalo a to na úkor rádia s CD ehráva em, kde je v p íplatku zohledn na vyšší p irážka výrobce vozu). Nadhodnocení

zástavbovosti

má

za

následek

nižší

ekonomický

p ínos

v budoucnosti než se p edpokládalo (to znamená, že se prodá mén

výbav,

investice jsou tedy rozpušt ny do menšího množství výrobk ). Tento efekt m že být ješt znásoben požadavky dodavatele, který má ve smlouv se Škodou Auto definovaný objem dodávek. Dojde-li ke snížení dodávek, vznikají tak dodavateli vícenáklady spojené s neefektivním využitím jeho kapacit (storno náklady). [6] Pro p edstavu uvedu sice starší p esto výstižný p íklad. P i rozhodování o nasazení mimo ádné výbavy – panoramatické st echy u vozu Roomster, byly prvotní odhady zástavbovosti ve výši 4,0 %. Po zavedení Roomsteru na trh ale 24,2 % zákazník

cht lo v z s touto st echou. Na první pohled to vypadá, že

Škoda mohla být spokojena se stoupajícím prodejem st echy, podíváme-li se ale podrobn ji, zjistíme vzniklé problémy. Na základ odhadované zástavbovosti se montáž, naplánovala jako mechanické pracovišt , s enormním r stem této výbavy se pracovišt

ukázalo jako úzké místo v procesu výroby a jeho kapacita byla

rozhodující pro takt montážní linky. Bylo rozhodnuto o urychlené implementaci manipulátoru, který výrazn urychlil proces manipulace a tím celkový as lepení. Po ase ale zástavbovost této výbavy op t klesla na 15,7 %. Celkový efektivita této investice tak dnes op t vykazuje jiné parametry, než když se o ní rozhodovalo. [6]

22

Klára Bulí ková


Následující tabulka ukazuje všechny nabízené mimo ádné výbavy projektu Škodak Tab. 5 Seznam výbav u projektu Škodak SK34

SK250

Octavia Tour

Fa bia

EBR [j]

EBR [j]

EBR [j]

12,5 41,7 29,2 12,5 40,0 19,2 8,3 3,3 62,5 0,8 22,5 9,0 73,3 74,2 58,3 8,3 75,0 75,0 50,0 89,0 74,2 57,5 8,3 72,5 45,8 7,5 75,8

79,4 2,8 1,1 70,3 6,7 7,4 83,3 0,1 11,2 20,8 92,6 82,2 60,8 2,9 72,7 12,3 7,1 83,3 5,1 3,9 55,8 5,3

18,7 45,8 11,0 38,9 25,5 17,8 7,2 0,5 73,0 0,8 20,5 9,0 66,5 61,8 18,8 50,6 27,8 79,8 41,4 42,9 28,2 83,3 5,0 25,6 46,3 6,3 32,3

Škodak Výbava A B C Kola ocelová 5Jx14 Kola ocelová 6Jx15 Kola hliníková A, 6Jx15 Kola hliníková, 7Jx16 Kola hliníková, 7Jx17 Rezerva ocelová Rezerva hliníková Malý kožený paket s 4-ramenným volantem Sport paket (sportovní souprava pedál , sportovní seda ky, 3Bo ní lišty erné Tónovaná skla Paket CR (hlavice adící páky, ráme ek adící páky, lišta ABS ESP Signalizace p ip. se bezpe . pásem u idi e Airbag spolujezdce s deaktivátorem Bo ní airbagy vp edu Hlavové airbagy 3. hlavová op rka vzadu Alarm se senzorem naklon ní Dvoutónová houka ka Mlhová sv tla Mlhová sv tla s funkcí Corner Denní svícení s deaktivátorem

SK34

SK250

Octavia Tour

Fabia

EBR [j]

EBR [j]

EBR [j]

45,8 23,3 20,8 20,8 49,2 43,3 71,7 62,5 37,5 31,7 26,7 29,2 31,7 33,3 6,7 32,5 6,7 74,2 23,3 73,3 23,3 29,2 3,3 4,2 1,7 13,3 8,3

49,8 18,8 8,0 3,7 13,8 83,1 82,1 29,8 28,6 5,5 10,9 0,9 4,9 1,1 26,7 83,3 25,9 83,3 17,7 1,2 1,3 0,8 25,1 56,7

0,1 13,2 36,7 14,3 42,8 20,6 77,9 54,3 23,4 11,8 25,3 60,2 0,5 17,5 37,8 15,4 3,4 74,2 23,8 73,7 5,4 11,8 3,3 0,2 0,0 25,4 5,3

Škodak Výbava Klimatiza ní za ízení s pilovým filtrem Climatronic Další 2 reproduktory Maxi-dot Ku ácký paket St edová op rka vp edu s p ihrádkou Make up zrcátko u spolujezdce Elektrické ovládání bo ních zrcátek WIV-prodloužení intervalu údržby Elektrické ovládání oken vp edu i vzadu Tempomat Radio Ultra Low Radio Low Pomocník p i parkování vzadu Sí ový program Rohožky Multifukn ní volant Výškov nastavitelná seda ka idi e Výškov nastavitelná seda ka spolujezdce Zadní seda ka d lená Zimní paket: vyh ívání ost ikova , vyh ívané seda ky vp edu Sunset (zatmavená skla) SRA Tažné za ízení íprava pro tažné za ízení Kotou ové brzdy vzadu SWP


Zákazníci volí nej ast ji výbavy, centrální zamykání s dálkovým ovládáním, výškov nastavitelné sedadlo idi e ale také make up zrcátko u spolujezdce nebo tónovaná skla. Nelze ješt

konkrétn

íci, které zástavbovosti výbav jsou nadhodnocené

i

podhodnocené, p esná data budou známa až po zp tné vazb z prodeje. V tabulce mimo ádných výbav ale již te m žeme najít náznaky špatného odhadu. Vybrala jsem n kolik p íklad . Tab. 6 Zástavbovost výbav u projektu Škodak

SK34

SK250

Octavia Tour

Fabia

EBR [j]

EBR [j]

EBR [j]

Kola hliníková, 7Jx17 Alarm se senzorem naklon ní Dvoutónová houka ka Multifukn ní volant

3,3 8,3 72,5 6,7

5,1 3,9 -

0,5 5,0 25,6 3,4

Zimní paket: vyh ívání ost ikova , vyh ívané seda ky vp edu

23,3

17,7

5,4

Sunset Tažné za ízení (AHK)

29,2 4,2

1,2 0,8

11,8 0,2

Škodak Výbava

zdroj: [7], data byla upravena koeficientem 23

Klára Bulí ková


i porovnání t chto výbav m žeme vid t pozitivní odhad zástavbovosti, vzhledem k tomu, že ješt nem žeme porovnávat skute nou a odhadnutou etnost prodeje, žeme srovnat p edpokládanou zástavbovost se skute nou zástavbovostí Octavie a Fabie. Odhad 72,5 j, kdy si zákazníci koupí dvoutónovou houka ku, kdy prodej u Octavie je na necelých 4 j a u Fabie 36 j je opravdu optimistický. Stejný p ípad je u výbavy tažného za ízení, p edpoklad, že tažné za ízení si objedná 4 j zákazník , když skute ná zástavbovost u Octavie je zhruba 1 j a u Fabie ješt

mén . Tažné

za ízení je zajímavým p íkladem, u kterého stojí za to se o n m zmínit podrobn ji. Jakýkoli komponent ve voze, aby mohl být nasazen do sériové výroby, prochází systémem vzorkování a uvoln ní. Komponent musí být nadimenzován tak, aby zvládl danou zát ž a namáhání. U tažného za ízení, které je homologováno až na zatížení 500 kg

i p ív su, který

je brzd n, tak musí být chladící soustava dimentována tak, aby v kopcovitém terénu spolehliv uchladila agregát vozu, který za sebou vle e p ív s o hmotnosti 900 kg. Jízdní zkouška, p edpoklad pro uvoln ní, probíhá v tomto p ípad

na

Großglockner p i plné hmotnosti p ív su. Proto mají vozy s tažným za ízením od výrobce výrazn

p edimenzovanou chladící soustavu (p edimenzovanou pro

žný provoz), výsledkem je cena za mimo ádnou výbavu tažné za ízení za 14 000 K . Naprostá v tšina zákazník

používá tažné za ízení na to, aby 3-4 x do roka

ipojila vozík, tedy takto extrémn jej nikdy nepoužije. Za cenu od výrobce si jej proto nikdy nekoupí a volí dodate nou montáž. Je otázkou, zda nenabízet pouze tzv. p ípravu (elektrickou instalaci) za 4 000 K . 3.2 Vyhodnocení optimalizace mimo ádných výbav U projektu Škodak jsou navrženy nová opat ení v oblasti mimo ádných výbav a agregát . Rozhoduje se o výbavách RKA + HHC (kontrola tlaku v pneumatikách + asistent rozjezdu do kopce), navigace Amundsen a MDI (komunika ní zdí ka). V oblasti agregát

došlo k nasazení motoru 1,2 TSI 63 kW a nasazení 6-ti

stup ové p evodovky u motoru 1,2 TSI 77 kW.

24

Klára Bulí ková


Nasazení t chto mimo ádných výbav bych navrhla i s ohledem na nabídku konkurent a cílem zlepšit ekonomický výsledek a zvýšit konkurenceschopnost. Z detailní analýzy konkuren ních voz

je z ejmé, že konkurenti již dnes nabízejí

mimo ádné výbavy jako RKA + HHC, navigace a MDI.

Hyundai i 30

Kia Ceéd

Fiat Linea

Renault Fluence

Chevrolet Cruze

RKA + HHC

pouze RKA

pouze HHC

pouze HHC

pouze RKA

ne

Navigace

ano

ano

ne

ano

ano

MDI

ano

ano

ano

ne

ne

Obr. 6 Analýza funkcí u konkurence zdroj: [9]

Vedle analýzy konkurence se soust edím také na ekonomické vyhodnocení. U opat ení RKA+HHC je plánovaná zástavbovost ve výši 21 j, u KZ 33 j. Celkové výdaje na zavedení této výbavy jsou vy ísleny na 0,16 Mio MJ.

istý ekonomický

výsledek z nasazení RKA+HHC se rovná 0,5 Mio. MJ. Druhé opat ení - navigace Amundsen odhaduje etnost prodeje na úrovni 4 j u obou zna ek. Výdaje, které budou nutné na implementaci této mimo ádné výbavy, p edpokládáme ve výši 0,15 Mio MJ. Výnosy plynoucí z tohoto opat ení jsou kalkulovány 0,3 Mio MJ pro Škoda a 0,7 Mio MJ pro KZ. Zástavbovost posledního opat ení – komunika ní zdí ky, se uvažuje 2,5 j pro Škoda a 21 j pro KZ. Toto opat ení nás bude ve výdajích stát 0,06 Mio. MJ. Ekonomický p ínos z této výbavy je 0,1 Mio. MJ pro Škodu a 0,1 Mio. MJ pro KZ.

To znamená, že p i investici 0,4 Mio. MJ na

implementaci RKA+HHC, navigace a MDI, p inesou tyto výbavy istý ekonomický zisk ve výši 0,9 Mio. MJ pro Škoda a 1,3 Mio. MJ pro KZ. Tab. 7 Možnosti optimalizace mimo ádných výbav u projektu Škodak Opat ení

EBR Škoda

RKA+HHC

20,8

EBR KZ 33,3

Výdaje

KPE [MJ/v z.]

EE [Mio. MJ]

[Mio. MJ]

SK

KZ

SK

KZ

(0,16)

1,1

1,7

0,5

0,5

Navi AMUNDSEN

4,2

4,2

(0,15)

0,5

2,5

0,3

0,7

MDI

2,5

20,8

(0,06)

0,1

0,4

0,1

0,1

(0,4)

1,7

4,6

0,9

1,3

Sou et

zdroj: [7], data byla upravena koeficientem 25

Klára Bulí ková


V budoucnu by mohla neexistence t chto výbav pro zna ku Škoda znamenat konkuren ní nevýhodu. Navíc nap . kontrola tlaku v pneumatikách bude ve státech EU homologa ní povinnost od listopadu roku 2014, to znamená, že bychom stejn museli do nasazení investovat. Tím, že jej nasadíme (jako placenou mimo ádnou výbavu) d íve, umožníme pot ebné výdaje amortizovat do v tšího množství voz . Na základ

analýzy konkurence a ekonomického vyhodnocení bych doporu ila

tyto opat ení schválit.

26

Klára Bulí ková


4 Optimalizace úrovn CO2 Snížení množství emisí u silni ní dopravy je d ležitým faktorem pro zlepšení kvality životního prost edí p evážn

ve m stech. Zregulovat emise m žeme

snížením množství aut (hustá sí

cyklostezek, komfortní ve ejná doprava,

vyt sn ní tranzitní dopravy pomocí obchvat , snížením povolené rychlosti). Další íležitost je v oblasti technologie vzhledem k r stu po tu dieselových motor nebo pr

rnému stá í vozového parku.

áste ného snížení lze dosáhnout lepšími katalyzátory, snižováním spot eby, ísn jšími emisními normami alternativními palivy (LPG, stla ený zemní plyn, elekt ina, biopaliva). 4.1 Regulace spot eby Existují dva zp soby regulace výkonu motoru. Kvantitativní, kdy se m ní množství spalovacího vzduchu a p izp sobuje se množství paliva tak, aby došlo k optimálnímu sho ení a zažehnutí. Druhá možnost je kvalitativní, p i kterém se množství vzduchu nem ní, ale m ní se množství paliva, tak že složení sm si je zné podle požadovaného výkonu motoru. První zp sob se používá zpravidla u zážehových motoru a druhý je charakteristický pro motory vzn tové. [1]1 Každý nov

vyrobený automobil, který vstupuje na trh, musí spl ovat ur ité

homologa ní p edpisy. Homologa ními zkouškami (schvalovacím m ením) musí projít všechny vozidla. Ve v tšin

zemí jsou sou ástí homologa ních zkoušek i

ustanovení množství škodlivin ve výfukových plynech. Evropské emisní normy jsou soubor na ízení a požadavk , ur ující limity pro všechny automobily vyráb né v zemích EU. Cílem je snížit obsah oxid dusíku (NOx), uhlovodík (HC), oxidu uhelnatého (CO), oxidu uhli itého a pevných ovzduší. [2]

[1] BEROUN, S.,SCHOLZ, C., s. [2] EISOVÁ, J. s 13

27

ástic (PM) vypoušt ných do

Klára Bulí ková


Evropský standard pro automobilové motory je tvo en Evropskou hospodá skou komisí. Tyto p edpisy EHK jsou závazné pro v tšinu evropských zemí. V roce 1992 za al platit p edpis EURO 1, následoval EURO 2 v roce 1996, EURO 3 (2000), EURO 4 (2005). V z spl ující p edpis EURO4

je vybaven dv ma

katalyzátory, dv ma sondami lambda a samo innou palubní diagnostikou. EURO 5 je v platnosti od 1.9.2009. Zam uje se na problém rostoucího po tu naftových motor . Podíl na trhu dieslových motor je v EU zhruba polovina, stejn tak v tšina vozidel ve ejné dopravy, nákladní automobily má tyto motory. EURO 5 snížil limit pevných ástic na p tinu. Po p ti letech platnosti EURO 5, vstoupí v platnost EURO 6 tzn. v letech 2014/2015. [2]2 Tab. 8 Emisní normy podle motorizace u projektu Škodak

Motor evodovka

1,2 MPI 51kW

1,2 TSI 77 kW

1,4 TSI 90 kW

1,6 CR 77 kW

MQ 200 5G

MQ 200+ 6G

DQ 200 7G

MQ 250 5G

EU5

EU5

EU5

EU4/EU5

Emis ní norm a

zdroj: [7]

V následující tabulce m žeme vid t p ehled konkurent , jejich hladinu CO2 a emisní limit, který plní. V porovnání s ostatními vozy ve t íd

si projekt Škodak

vede velmi dob e, pouze Kia Cee´d a Renault Fluence jsou na stejné emisní norm , ostatní plní pouze normu EURO 4. Tab. 9 Hladina CO2 u konkurence

Zna ka

Škodak

Hyundai

Kia

Fiat

Renault

i30

Cee´d

Linea

Fluence

93

96

93

99

103

EU5

EU4

EU5

EU4

EU5

Motor CO2 in g/km Emisní norma

zdroj: [7], data upravena koeficientem

[2] EISOVA, J. s 14

28

Klára Bulí ková


Motorový mix pro projekt Škodak po ítá se 4 motory. Nejv tší zástavbovost se edpokládá u benzínového motoru 1,2 TSI 77kW s emisemi CO2 na úrovní 86 g/km a naftového motoru 1,6 CR 77kW s hladinou CO2 76 g/km.

Tab. 10 Analýza hodnot CO2 u projektu Škodak v etn zástavbovosti

[ g/km ]

Aktuální stav CO2 [ g/km ]

1,2 MPI 51 kW

93

93

14,9

1,2 TSI 77 kW

86

86

24,5

1,4 TSI 90 kW

93

93

10,6

1,6 CR 77 kW

76

76

50

Cíl CO2

CO2

etnost motor (EU)

83

83

zdroj: [7], data upravena koeficientem

Následující grafy porovnávají zna ku Škoda s nejbližšími konkurenty. Mezi konkurenty byly za azeny vozy Hyundai i30, Kia Ceéd, Renault Fluence, Fiat Linea a Chervrolet Cruze. Je zde vid t úrove CO2 a výkon v kW. Z t chto graf je patrná pozice zna ky Škoda v oblasti CO2. U dieselových motor

jsou

konkurenti v intervalu 75 g až 85 g. Jediný Chevrolet v d sledku velkoobjemového agregátu je až na pozici 98 g. Škoda je i p i motorizaci 77kW na lepší pozici (76 g/Km) než konkurenti s nižšími kW. U benzínových motor

má interval CO2 konkurent

v tší rozptyl. Škoda je na

pozici 86 g p i motorizaci 1,2 TSI 77 kW. Benzín-Motor Diesel-Motor 100

100 90

90

Výkon [kW]

Výkon [kW]

80

70

60

80

70

60

50

50

40

40 70

75

80

85

90

95

100

80

90 CO2 úrove

Obr. 7 Analýza konkurent a jejich hodnot CO2 zdroj: [9]

29

100

Klára Bulí ková

4.2


Vyhodnocení optimalizace CO2

U projektu Škodak je diskutováno o nasazení CO2 Paketu. Tento paket obsahuje systém Start/Stop, který umož uje vypínání motoru p i ekání na k ižovatce, dále rekuperaci neboli dobíjení baterie mimo režim akcelerace a pneumatiky s optimalizovaným valivým odporem. Paket CO2

ináší úsporu cca 9 g/Km (0,4 l

paliva/100Km) p i výdajích > 1 Mio. MJ/motor (v koncernu se celkové výdaje alokují na jednotlivé uživatele dle objemového klí e) a úsporu v jednicových nákladech cca. 59,3 MJ. Tato mimo ádná výbava je trhem cen na pr

rn na

58,3 MJ ve faktura ní cen (zákaznická ceny 400 € na trhu N mecko, 250 € na ostatních trzích). Nabídka této výbavy je tedy ekonomicky pro výrobce nehospodárná. Vzhledem k tomu, že ji všichni konkurenti nabízejí a s ohledem na budoucí limity CO2 navrhuji nasadit na: -

vozy již od za átku sériové výroby, tj. v rámci procesu vývoje spole

se

základním projektem dovyvinout (vývoj a zkoušky v základním projektu jsou díky synergickým efekt m levn jší než budoucí dodate né nasazení),

-

minimálním po tu agregát

(aby vliv a výb r agregát

s ohledem na výši

výdaj ekonomické nehospodárnosti nebyl tak velký) tj. u 1,2 TSI 77 kW pro ob zna ky u 1,6 CR 77 kW pouze pro KZ,

-

díky nasazení i pro KZ se na ásti výdaj nepodílíme samy (Škoda 60 % a KZ 40 % dle objemového klí e),

- dopad

do

hospodárnosti

projektu

navrhuji

kompenzovat

dodate ným

zavedením agregátu 1,2 TSI 63 kW a 6-ti stup ové p evodovky na 1,2 TSI 77 kW tím umožníme:

- pro 1,2 TSI 63 kW zavedení a substituci k motoru 1,2 MPI 51 kW tím dojde ke zlepšení EB 86 MJ oproti 1,2 MPI 51 kW,

30

Klára Bulí ková


- pro 1,2 TSI 77 kW navýšení faktura ní ceny o dalších 100 MJ (p i zohledn ní MK, zlepšíme EB o 23 MJ/v z). Tab. 11 Možnosti optimalizace CO2 u projektu Škodak

Opat ení

EBR Škoda

EBR KZ

KPE [MJ/v z]

EE [Mio. MJ]

[Mio. MJ]

SK

SK

Výdaje

CO2 Paket pro 1,2 TSI 77 KW

2,0

5,8

(1,06)

(1,5)

CO2 Paket pro 1,6 CR 77 KW

-

4,2

(2,51)

-

(3,6)

(1,5)

Sou et

KZ

0,6 0,6

(0,2) 0,6 0,3

KZ

6,4 6,4

Zdroj: interní materiály GME, data byla upravena koeficientem

V ekonomickém sou tu by došlo ke zlepšení CO2 o pr ekonomicky bychom projekt vylepšili o zhruba 1,5 MJ/v z.

31

rn

2g/v z a

Klára Bulí ková


5 Optimalizace výrobního procesu Výrobní proces je

innost, která spo ívá ve výrob

produktu, za íná vložením

materiálu (surovin) použitím, propojením výrobních faktor

a ur ité technologie

kon í finálním produktem. Výrobní podniky, p edstavuji základ ekonomiky a jsou jedním z d ležitých faktor hospodá ského r stu. Ekonomickým zájmem podniku je, aby efektivita výrobního procesu byla co možná na nejvyšší úrovni.

Podnik je velmi složitý systém. Pro úsp šný chod a rozvoj podniku je d ležité, aby vrcholové vedení

ídilo kombinaci výrobních faktor

co nejefektivn jším a

nejlepším zp sobem. Je t eba sladit a propojit všechny innosti podniku tak, aby na sebe navazovaly nejen v cn ale i asov . Musí tvo it jednotný systém.

K zajišt ní výroby je t eba spojení t ech výrobních faktor – p dy, práce a kapitálu. da a práce jsou výrobními faktory p vodními, zatímco kapitál je faktorem odvozeným.

5.1

Výrobní systém Škoda

Cílem i vizí Škoda Auto je vytvo ení efektivního souboru metod a strategií, které mají zajistit dlouhodobou konkurenceschopnost. S tím mimo jiné souvisí neustále zlepšovat všechny parametry výroby.

Díky tomu, že je Škoda Auto sou ástí koncernu VW postupn

dochází

k harmonizaci výrobního systému všech zna ek koncernu VW, tj. vzniklá celokoncernový výrobní systém. Obecn

m žeme íci, že jde o to vyráb t co

nejsnadn ji, efektivn ji, kvalitn ji a levn ji, za neustálého zlepšování což je teorie tzv. štíhlého podniku. [4]

Výrobní systém Škoda je postaven na 4 základních principech taktu, toku, tahu a perfektnosti. Takt je „dirigent“, který udává rytmus všech proces

ve firm .

Zadavatelem tohoto rytmu je p edevším zákazník. Tokem myslíme tok všech proces , informací, materiálu s minimálními zásobami. Tah p edstavuje procesy, 32

Klára Bulí ková


zajiš ující štíhlé postupy orientované na tvorbu hodnot. Perfektnost p edstavuje postupy

dodržování

z nástroj

bezchybné

kvality

prost ednictvím

efektivity.

Jedním

realizace výrobního systému je tzv. kaskáda KVP (Kontinuer-

Verbesserung-Prozess). Je založená na principu neustálého zlepšování proces . [4] 5.2

Optimalizace

Rozvoj spole nosti je podmín n zlepšením a trvalou optimalizací celého et zce proces v jednotlivých oblastech od vzniku výrobku až po p edání zákazníkovi a následný servis. Na následujícím obrázku m žeme vid t p ípady možné problémy, které vedou k neefektivnosti. [4]

Obr. 8 Zp soby neefektivnosti ve výrobním procesu zdroj: [4]

Nadvýroba

i nadbyte né zásoby, vedou k problém m s prostorem,

k neefektivnímu využívání pracovní síly, špatn

ekání

ízený pohyb materiálu

neergonomické zp soby práce mají za následek problémy se špatn

i

využitým

asem a mohou zp sobit i pracovní úraz. Zbyte ný proces, nedostate ná komunikace i chyby jsou kombinací všech výše popsaných neú inností. 33

Klára Bulí ková


5.3 Optimalizace výrobního procesu Jednou z inností, které je d ležité ídit a kontrolovat v oblasti výrobního procesu je tzv. komplexita. Jedná se o sledování variant všech díl , které jsou k výrob produktu (vozu) pot eba. Náplní mé práce na odd lení Produkmanagementu je mimo jiné práv

monitoring komplexity. Je nutné sledovat, kontrolovat a

aktualizovat po ty variant jednotlivých díl . zám ny, nízkou vytíženost pracovník

Vysoká komplexita p ináší riziko

ve výrob , vysoké nároky na kvalifikaci

pracovník . Soupis díl je rozd len podle Set tzn. podle toho, do které ásti vozu díl spadá (nap . díl slune ní clona pat í do Setu Interiér, díl ABS spadá do Setu podvozek). Pravideln zástupci

Set ,

se schází tým komplexity, kam jsou pozváni všichni

odd lení

nákupu,

kvality,

výroby,

Produktmanagementu. Zde se hovo í o problémech, kolizích

marketingu

a

i možnostech

redukce variant jednotlivého dílu. Pro projekt Škodak, který vzniká ve spolupráci s koncernovou zna kou, se musí sledovat komplexita nejen pro Škoda ale i pro tuto další zna ku. Vše je ješt zkomplikováno, tím, že projekt Škodak bude vyráb n na stejné montáži s dalším modelem. Proto je nutné sledovat celkový po et variant, které jsou požadovány ale také po et variant, které je možné vyrobit vzhledem ke kapacit montáže. 5.4 Vyhodnocení optimalizace výrobního procesu U projektu Škodak se usiluje o redukci jednotlivých variant díl , které by p isp ly k ekonomickému zlepšení. Ekonomická úspora je zde ale obtížn vy íslitelná, jde o zásady štíhlého podniku. Následující tabulka znázor uje varianty díl v Setu – Elektrika. Nap íklad u dílu – sv tlomet, se u Octavie Tour facelift po ítá s 8 variantami, na Octavii se vyrábí pouze 2 varianty a u projektu Škodak se uvažuje o 4 sv tlometech pro Škoda a 4 specifických pro KZ.

34

Klára Bulí ková


Tab. 12 Ukázka soupisu komplexity za Set - Elektrika Komplexita Díl

SET

Baterie Generátor Klimatronic Ukazatelé na p ístrojové desce Podvolantový spína Oto ný spína sv tlomet Sv tlomet Startér

SK35 FL

Fabia

Škodak

6 10 4 16 18 4 8 11

6 11 1 22 8 2 12 6

5 5 1 12 16 2 4 2

E1 E1 E1 E1 E1 E1 E1 E1

zdroj: [7], data upravena z d vodu citlivosti

U dílu podvolantový spína

se plánovalo 16 variant, vzhledem k jednotlivým

zástavbovostem a snahy projekt zlevnit, je diskutován nový po et variant. Podvolantový spína obsahuje 4 funkce, zadní st ra (HW), multifunk ní ukazatel (MFA), tempomat (GRA), elektrický stabiliza ní program (ESP). Navrhuji podvolantový spína bez t chto funkcí, s funkcí MFA, GRA, s HW, MFA, GRA, pouze s ESP atd., jak je vid t v následující tabulce. Tento zám r snižuje komplexitu z 16 na 9 a je ve fázi vyhodnocování. Posoudit je t eba ekonomickou stránku, výrobu a v neposlední ad požadavky trhu. Tab. 13 Možnosti zredukování variant u dílu – Podvolantový spína HW

MFA GRA ESP

1 2

x

3 4

x x

x

5 6

x x

7 8

x

x x

x

x

x

9 10

x x

11 12

x x

x

x

13 14

x x

x

15 16

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

35

Klára Bulí ková


Dalším p íkladem vlivu komplexity na hospodárnost projektu je díl - stropní výpl . vodn bylo plánováno 6 variant tohoto dílu p i cen 5,73 MJ/díl. P i jednáních s dodavatelem, vznikla nabídka snížení ceny dílu, pokud bude snížen po et variant. Tab. 14 Komplexita dílu – stropní výpl Stropní výpl Varianty

Cena

1

4 madla

5,73

2

4 madla, zadní lampi ka

5,73

3

3 madla, levostranné ízení

5,73

4

3 madla, zadní lampi ka, levostranné ízení

5,73

5

3 madla, pravostranné ízení

5,73

6

3 madla, zadní lampi ka, pravostranné ízení

5,73

1

Varianty

Cena

4 madla, zadní lampi ka

5,66

Navrhuji ponechání pouze jedné varianty. Tím dojde k posunutí ceny z 5,73 MJ na 5,66 MJ. Úspora na jeden v z tak inní 0,07 MJ, celkov objemu voz

pak p i plánovaném

271 523 cca. 19 006 MJ. Dochází tak nejen k úspo e na stran

výrobce ale zárove

zákazník dostane výbavu ve vyšší hodnot

zdarma.

36

(4 madla)

Klára Bulí ková


6 Záv r V rámci své dvouleté praxe ve Škoda Auto a.s. mám možnost poznávat odd lení Produktmanagementu t ídy A0, které se zabývá ízením a koordinací projekt voz t ídy A0, jejich facelift a modelových pé í.

innosti tohoto odd lení zasahují

do oblastí technického vývoje, výroby, logistiky, nákupu, kvality, financí, marketingu a prodeje. Sou ástí nápln mé praxe na tomto odd lení je zpracování podklad od odborných útvar . Nejprve se má práce sestávala z p ípravy podklad pro celý segment A0, nyní pracuju p evážn na novém projektu Škodak. V sou asné situaci v automobilovém pr myslu, kde se vedou tvrdé konkuren ní boje na jedné stran a na druhé doznívající ekonomická recese je velmi složité p i chto atributech realizovat nový projekt a splnit elementární cíl – zisk. Proto výrobci hledají úsporné potenciály. Projekt Škodak je zajímavý (specifický) tím, že nasazení tohoto nového vozu je realizováno jako projekt n kolika zna ek sou asn . Tím je zajišt n maximální synergický efekt, snížení celkových náklad epo ítaných na jeden vyrobený v z a zárove

úspora prvotních výdaj . Díky

mto dispozicím se projekt stává neoby ejn komplexním ale i komplikovaným. Tato bakalá ská práce si kladla za cíl v teoretické ásti p edstavit základní rysy projektu Škodak, co nejpodrobn ji a nejsrozumiteln ji jej popsat, aby bylo možné v následné ásti navrhnout možnosti optimalizace. Cílem této práce bylo uvést hlavní potenciály optimalizace ve t ech mnou vybraných oblastech. První oblastí je kapitola týkající se mimo ádných výbav. Klí ovým d vodem, pro nasazení i odpadnutí výbavy je v první ad ekonomický ínos, srovnání konkurence a etnost prodeje. P i analýze mimo ádných výbav pro projekt Škodak byly navrženy úsporná opat ení, týkající se RKA+HHC, navigace a MDI. Vyhodnocení p ineslo, p i investici 0,4 Mio MJ na zavedení, istý ekonomický zisk ve výši 9,1MJ/v z což p edstavuje 2,2 Mio MJ celkem.

37

Klára Bulí ková


V další ásti práce se v nuji možnostem optimalizace úrovn

CO2, kde nejprve

informuji o sou asném stavu a následn eventualitám v této oblasti. Uvádím zde podrobn jší popis projektu s ohledem na evropské emisní standardy, legislativu, analýzu konkurence. Vyhodnocením je nasazení CO2 Paketu, který obsahuje elementy spo ící cca 9 g/km. P i spln ní p edpoklad (výdaje, jednicové náklady) inese tato výbava zlepšení CO2 o 2 g/ v z a ekonomické zlepšení o 1,5 MJ/v z což p edstavuje 0,4 Mio MJ celkem. Poslední

ást se zabývá optimalizací výrobního procesu z pohledu komplexity

díl . Jak již bylo

eno, projekt Škodak vzniká za spolupráce zna ky Škoda

s koncernovou zna kou, proto je sledování variant díl také d ležité. V této oblasti se usiluje o redukci jednotlivých variant díl , která m že p inést pozitivní ekonomický efekt. Vybrala jsem dva p íklady, na kterých demonstruji vliv komplexity. První p íklad je ve fázi vyhodnocování. Druhý je již ve fázi realizace, kdy vlivem snížení komplexity došlo k úspo e 0,07 MJ/v z což p edstavuje 0,02 Mio MJ celkem. Z následující tabulky je vid t celkové ekonomické vyhodnocení ve t ech zmi ovaných oblastech. Pokud by byla navrhovaná opat ení realizována, došlo by k celkovému ekonomickému zlepšení 2,62 Mio MJ. Ekonomické zlepšení Optimalizace z

celkem

Mimo ádné výbavy

9,1

2,2 Mio

Emise CO2

1,5

0,4 Mio

0,07

0,02 Mio

Výrobní proces

2,62 Mio

Pro m osobn p inesla práce na bakalá ské práci nové informace, zkušenosti a hlavn pochopení strategie spole nosti Škoda Auto a.s.. D ležité pro m byly také rozhovory se zainteresovanými kolegy ve firm , kde jsem získala znalosti i po praktické stránce. Jsem vd

ná, že mi vyšli kdykoliv vst íc.

38

Klára Bulí ková


7 Seznam použité literatury: [1]

BEROUN, S., SCHOLZ, C., Základy automobilové techniky, Mladá Boleslav: Škoda Auto Vysoká škola, 2003, ISBN 80-239-0659-3

[2]

EISOVÁ, J. Využití alternativních paliv se zam ením na etanol. [Bakalá ská práce.] Mladá Boleslav: Škoda Auto a.s. Vysoká škola, 2010

[3]

Evropská komise [online]. [Cit. 11.10.2010 ].Dostupné z

[4]

Evropský parlament [online]. [Cit. 27.6.2008]. Dostupné z

[5]

KAFKOVÁ, A. P íru ky a metodiky – Harmonizace s koncernovým výrobním systémem [online]. Dostupné z < intranet Škoda Auto a.s. https://eportal.skoda.vwg>

[6]

NOVOTNÝ, R. Proces vzniku výrobku ve Škoda Auto a.s. a návrhy na jeho optimalizaci. [Bakalá ská práce.] Mladá Boleslav: Škoda Auto a.s. Vysoká škola, 2006

[7]

Ostatní interní materiály spol. Škoda Auto a.s.

[8]

Škoda Auto a.s. [online]. [Cit. 15.09.2009]. Dostupné z

[9]

Webové stránky automobilových výrobc : - Hyundai [online]. [Cit. 15.10.2010]. Dostupné z - Kia [online]. [Cit. 14.10.2010]. Dostupné z - Fiat [online]. [Cit. 15.10.2010]. Dostupné z - Renault [online]. [Cit. 01.10.2010]. Dostupné z - Chevrolet [online] [Cit. 15.10.2010]. Dostupné z

[10]

WITTLINGEROVÁ, Z., JONÁŠ, F., Ochrana životního prost edí. Praha: eská zem lská univerzita, . Publikace 411 ISBN 80-213-0754-4 39

Klára Bulí ková


8 Seznam obrázk : 1) Obrázek 1

Konkurenti projektu Škodak

2) Obrázek 2

Plánovaný objem výroby pro projekt Škodak

3) Obrázek 3

Plánovaný objem výroby za normální rok pro hlavní zem

4) Obrázek 4

Navrhované zákaznické ceny pro trh N mecko

5) Obrázek 5

Nabídková strategie

6) Obrázek 6

Analýza funkcí u konkurence

7) Obrázek 7

Analýza konkurent a jejich hodnot CO2

8) Obrázek 8

Zp soby neefektivnosti ve výrobním procesu

40

Klára Bulí ková


9 Seznam tabulek: 1) Tabulka 1

Termínový plán projektu Škodak

2) Tabulka 2

Plánovaná cena po jednotlivých zemích

3) Tabulka 3

Ilustrativní p ehled motorizace pro projekt Škodak

4) Tabulka 4

Výdaje na projekt Škodak

5) Tabulka 5

Seznam výbav u projektu Škodak

6) Tabulka 6

Zástavbovost výbav u projektu Škodak

7) Tabulka 7

Možnosti optimalizace mimo ádných výbav

8) Tabulka 8

Emisní normy podle motorizace projektu Škodak

9) Tabulka 9

Hladina CO2 u konkurence

10) Tabulka 10

Analýza hodnot CO2 u projektu Škodak v etn zástavbovosti

11) Tabulka 11

Možnosti optimalizace CO2 u projektu Škodak

12) Tabulka 12

Ukázka soupisu komplexity za Set – Elektrika

13) Tabulka 13

Možnosti zredukování variant u dílu – Podvolantový spína

14) Tabulka 14

Komplexita dílu – stropní výpl

41

ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola. Pozicování voz Škoda Auto a.s. ve t íd A mínus

Recommend Documents