Je náš vzdělávací systém efektivní? Ekonomický pohled Daniel Münich Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu
Nezávislý think tank při Národohospodářském ústavu AV ČR, v.v.i. zaměřující se na analýzu, vyhodnocování a vlastní návrhy veřejných politik Konference ČSE, 26. 11. 2016, sekce pro učitele
O čem to bude • Je český vzdělávací systém efektivní? • Máme příliš mnoho gymnazistů? • Máme příliš mnoho vysokoškoláků?
Je český vzdělávací systém efektivní?
Je český vzdělávací systém efektivní? • Solidní výsledky (testovatelné) v poměru k nákladům • Nízká míra nezaměstnanosti absolventů • Velmi nízký podíl opouštějících školu jen se základním vzděláním a méně • Solidní kvalita učitelů • Velmi nízké veřejné výdaje – Extrémně nízké platy učitelů ‐ narůstající vnitřní dluh (učitelé)
• Malá průměrná velikost škol – Fixní náklady – Mnoho přetížených ředitelů‐hospodářů
• Dlouhá celková doba studia a vysoký věk dokončování • Velmi nízká obliba školy a učení
Nadprůměrné výsledky 15ti letých
Nejlepší počítačová gramotnost ‘osmáků’
Zdroj: International Computer and Information Literacy Study Preparing for Life in a Digital Age The IEA International Computer and Information Literacy Study International Report
Nízký podíl osob s nejnižším vzděláním Ano • • • •
Ne
Skvělé výsledky k poměru k nákladům Velmi nízké veřejné výdaje Extrémně nízké platy učitelů ‐ narůstající vnitřní dluh (učitelé) Malá průměrná velikost škol (příliš mnoho přetížených ředitelů‐ hospodářů) • Velmi dlouhá celková doba studia • Nízké výdaje na VŠ studenta‐rok, ale vysoké výdaje na jednoho úspěšného VŠ absolventa
Nízký podíl osob s nejnižším vzděláním
Zdroj: Employment and Social Developments in Europe 2015
Nízká míra nezaměstnanosti mladých
Velmi nízké výdaje na vzdělávání
Velmi nízké výdaje na vzdělávání
Velmi nízké platy učitelů
Relativně pozdní nástup do školy
Velmi nízké platy učitelů
Velmi nízké platy učitelů
Velmi nízké platy učitelů
Učitelské platy nezajímavé pro mladé
Platy ve školství nezajímavé pro muže
Rozdíly v matematické gramotnosti a hodinových mzdách (VŠ vzdělaní učitelé a neučitelé)
Zdroj: Vlastní výpočty z dat PIACC
Rozdíly v čtenářské gramotnosti a hodinových mzdách (VŠ vzdělaní učitelé a neučitelé)
Zdroj: Vlastní výpočty z dat PIACC
Absence studentských půjček
Systém nekompenzuje životní náhody
Nízké platy školního personálu
Máme příliš mnoho gymnazistů?
Máme příliš mnoho gymnazistů? • Oproti roku 1989 určitě vyšší podíl žáků na G • …ale obecné (širší) vzdělání nemusí být nutně jen na G • Nárůst podílu žáků G v posledních 25 let výrazně zaostal za podílen jdoucích na VŠ • „Žehrání“ VŠ na kvalitu uchazečů
• Velmi nízký podíl v programech obecného vzdělávání v EU • Dlouhodobě zanedbatelná nezaměstnanost absolventů G • Krátkodobý pohled a zájem firem vs. dlouhodobý zájem žáků • Krátko‐ a dlouhodobý dopad obecného vzdělání
Zdroj: Vlastní výpočty z dat NÚV
Nízký podíl obecného středoškolského vzdělání
Velmi nízká míra nezaměstnanosti
Zdroj: NÚV, Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním – 2015
Celoživotní profily zaměstnanosti: obecné vs. odborné vzdělání
Male employment rate by age and education type. Sample: “apprenticeship countries” (Denmark, Germany, Switzerland). International Adult Literacy Survey (IALS) data. Source: Hanushek et al. (2014).
Máme příliš mnoho vysokoškoláků?
Máme příliš mnoho vysokoškoláků? • Oproti roku 1989 určitě mnohem větší podíl jde na VŠ • Na EU poměry stále velmi málo vysokoškolsky vzdělaných • Problematická struktura • • • • •
• • • •
Vysoký počet násobných studií Nízká úspěšnost dokončování Velmi vysoký podíl magisterských studentů Nevhodný obsah řady bakalářských programů Dlouhá doba studia
Nízké výdaje na studium/rok vs. vysoké na úspěšného absolventa Velmi nízký podíl překvalifikovaných Umělá poptávka po diplomech státní a veřejné správy (zákony) Soukromé VŠ • „měkké obory“ • minimální náklad pro veřejné rozpočty
Zdroj: Jan Koucký, SVP UK, prezentace From Incremental Funding to Quality & Performance Indicators
Gaussova křivka
Zdroj: Vlastní výpočty z dat NÚV
Čistá míra vstupu do terciárního vzdělávání a míra vstupu založená na kohortní analýze (pro programy terciárního vzdělávání typu ISCED 5A) v letech 1997–2007 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30-34 35-39 40+
1997 0,0% 6,3% 6,1% 2,7% 1,7% 1,5% 1,0% 0,6% 0,3% 0,2% 0,2% 0,1% 0,1% 0,2% 0,0% 0,0% 21,8%
1998 0,0% 7,0% 7,1% 2,9% 1,6% 1,2% 0,8% 0,5% 0,3% 0,3% 0,2% 0,2% 0,1% 0,1% 0,1% 0,0% 23,2%
1999 0,0% 7,6% 8,2% 3,2% 1,4% 0,9% 0,6% 0,5% 0,4% 0,3% 0,2% 0,2% 0,1% 0,1% 0,1% 0,0% 24,6%
2000 0,0% 7,7% 9,1% 4,5% 2,8% 1,9% 1,4% 1,0% 0,6% 0,3% 0,2% 0,1% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 29,7%
2001 0,0% 2,6% 11,7% 7,6% 1,5% 1,0% 0,7% 0,6% 0,4% 0,4% 0,3% 0,3% 0,3% 0,2% 0,1% 0,0% 29,7%
2002 0,0% 0,5% 11,5% 10,2% 2,6% 1,1% 0,8% 0,6% 0,5% 0,4% 0,4% 0,3% 0,3% 0,2% 0,2% 0,0% 31,8%
2003 0,0% 0,0% 14,0% 12,1% 2,8% 1,3% 0,8% 0,6% 0,6% 0,5% 0,4% 0,4% 0,4% 0,3% 0,2% 0,0% 37,2%
2004 0,0% 0,0% 15,1% 13,1% 2,9% 1,4% 0,9% 0,7% 0,6% 0,6% 0,5% 0,4% 0,4% 0,4% 0,3% 0,1% 41,0%
2005 0,0% 0,0% 16,2% 14,5% 3,2% 1,4% 1,1% 0,7% 0,6% 0,5% 0,5% 0,5% 0,4% 0,4% 0,3% 0,1% 44,5%
2006 0,0% 0,0% 17,5% 15,5% 3,2% 1,6% 1,1% 0,8% 0,6% 0,5% 0,5% 0,5% 0,5% 0,4% 0,4% 0,1% 48,3%
2007 0,0% 0,0% 18,3% 16,0% 3,2% 34,9% 50% 1,6% 1,2% 0,8% 32,6% 0,7% 0,6% 0,5% 0,5% 24,0% 0,5% 0,5% 0,4% 0,1% 50,6%
„Čistá míra vstupu reprezentuje podíl osob, které by – při zachování současného zájmu o terciární vzdělávání – někdy během svého života vstoupily do terciárního vzdělávání. Není ovlivněna ani rozdíly ve věkové struktuře, ani rozdíly typického věku pro vstup do terciárního vzdělávání v jednotlivých porovnávaných zemích.“
Stále nízký podíl absolventů VŠ
Výrazný nárůst podílu VŠ vzdělaných Podíl mužů a žen s vysokoškolských vzděláním (ve věku 25 – 65 let)
Relativně dlouhá doba studia
Nízká míra dokončování studia
Zdroj: Vlastní výpočty z dat W S
Zdroj: Napůl vlastní výpočty
Zdroj: Vlastní výpočty z dat W S
Zdroj: Napůl vlastní výpočty
Zdroj: Vlastní výpočty z dat W S
Zdroj: Napůl vlastní výpočty
Zdroj: Vlastní výpočty z dat W S
Zdroj: Napůl vlastní výpočty
Zdroj: Vlastní výpočty z dat W S
Struktura absolventů VŠ Podíly čerstvých absolventů veřejných vysokých škol v roce 2001 a 2014 [v %] 30 25 20 15 10 5 0
Zdroj: MŠMT http://dsia.uiv.cz/vystupy/f4/f42.xls
2001 2014
Zajímavost
Nízký podíl překvalifikovaných
CERGE‐EI Společné pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR v.v.i. Výzkum • úspěšná publikační činnost v nejlepších mezinárodních vědeckých žurnálech • špičkoví výzkumníci z různých světových regionů
Výzkum zaměřený na veřejné politiky • IDEA ‐ nezávislý think tank zaměřující se na výzkum v oblasti veřejných politik
PhD a MA studijní programy • PhD program moderní ekonomie s českou a americkou akreditací • absolventi nastupují akademickou dráhu na prestižních světových univerzitách, získávají pozice v mezinárodních organizacích jako MMF, EBRD nebo Světová banka.
Přispívá k vědeckým a veřejným debatám v České republice i v zahraničí
http://idea.cerge.ei.cz