Vzpomínka na zimu Nejlepší lyžování je v Krkonoších a já jsem se proto vydal se svojí starou školou z Kostelce n. Č. lesy do Rokytnice n. Jizerou. Rokytnice nad Jizerou je ve výšce 600 m. n. m. a Lysá hora je 1344 m. n. m. V sobotu 19. března jsme přijeli v jedenáct hodin. Snědli jsme svačinu, kterou jsme si přivezli z domova a seznámili se s Rokytnicí a jejím okolím. Druhý den jsme začali lyžovat na Sachrovce. Byli jsme tam kromě oběda až do večera. V pondělí jsme podnikli pěší túru z Rokytnice do Harrachova, na Mumlavské vodopády. V úterý jsme se opět pěšky vydali na Dvoračky a Huťské vodopády. Ve středu, jsme byli v Harrachově ve sklárně. Seznámili nás s výrobou skla a zakoupili jsme si suvenýry. Potom jsme si Harachov prohlédli. Šestý den jsme se vypravili na běžky. Vyjeli jsme lanovkou na Horní domky a odtud jsme pokračovali na Ručičky a zpět přes Studenov do Rokytnice. Po odpoledním klidu jsme bobovali na Sachrovce. Sedmý den jsme dopoledne lyžovali na sjezdovce Bahýnka, kousek za naší chatou. Odpoledne jsme šli opět bobovat. Po odpolední svačině jsme se pomalu balili. V sobotu jsme odjížděli už v devět hodin, ale nikomu se nechtělo. Chtěl bych jet příští rok znovu, protože rád lyžuji. Martin Šimek, KU1
Dvoračky
Pohled z Dvoraček na Rokytnici n. J.
Pohled na Sachrovku
Kuchařská soutěž Horšovský Týn
9. 4. 2015 se konala Jarní kuchařská soutěž v Horšovském Týně, na kterou jsem se společně se spolužačkou Martinou Vašíčkovou přihlásil. Trénovali jsme v kuchyni ve Všešímech přibližně 1-2 měsíce. Nácvik byl sice náročný, ale to mi tolik nevadilo. Řekl bych, že přísná ruka musí být a já jsem si věřil natolik, že jsem věděl, že si jedeme pro 1. místo. Na soutěži jsem byl lehce nervózní. Porota nám říkala, že jsme velice šikovní a to už jsem věděl, že vyhrajeme. Vařil jsem vejce Benedikt s holandskou omáčkou a spolužačka dělala malý čokoládový dortík. Když jsem se dozvěděl, že jsme 1., spadl mi kámen ze srdce. Děkuji všem učitelkám za spolupráci a za přípravu a hlavně za trpělivost. Dále děkuji ředitelce Lence Hanzlové a paní Evě Kohutové za možnost soutěžit. Děkuji všem DANIEL KONVIČKA KU1
Můj koníček Bylo mi 8 let a líbil se mi fotbal. Měla jsem talent – všichni mi to říkali. Přemluvila jsem tedy tátu, aby mě nechal trénovat a hrát za Průhonice. První den jsem trénovala s klukama. Trenérovi jsem se líbila a nabídl mi, abych s nimi hrála. Hrála jsem do svých 11 let, kdy jsem onemocněla a pak jsem se k hraní nevrátila. Až v 15 letech jsem začala zase hrát s dospělými holkami za Duklu. První den jsem měla stres, ale potom už to bylo dobré, i když náročné. Nakonec jsem si ale řekla, že na to nemám a odešla jsem.
ANETA HLAVATÁ KV1
Týden na podporu ochrany životního prostředí Již 13. ročník ekologicky zaměřeného Týdne na podporu ochrany životního prostředí se uskutečnil v týdnu od 13. do 17. 4. 2015. V letošním roce se zabýval hlavně problematikou „odpovědné spotřeby“. Měli jsme tematicky zaměřené vyučování, výukový program k problematice spotřeby a nakupování, odborné exkurze, uklidili jsme a zbavili odpadků přírodu a cesty v okolí školy, uzavřeli a vyhodnotili jsme soutěž Příroda v obrazech, internátní žáci čistili studánku Všešímku a vařili na ohni. Zakončením celého týdne byl ekologický den. Z toho jak jste hodnotili celý týden vyplynulo, že se vám nejvíc líbil ekologický den a exkurze. Exkurze jste si vybírali podle toho, co vás zajímalo, nebo podle toho kam se rozhodli jet vaši kamarádi. Svého výběru litoval jen jeden z vás, ostatní byli spokojeni, ekologický den zklamal jen 3 z vás. Takže myslím, že letošní TPŽP můžeme považovat za vydařený. Doležalová Vladimíra Vaše postřehy a střípky z TPŽP ☺ Před elektrárnou nás upozorňovali, že se uvnitř navzájem neuslyšíme, protože turbína vydává hluk. A BYLA TO PRAVDA. V celé elektrárně bylo strašné vedro, ale bylo to tam fakt zajímavé. Třeba to, že se turbína pohání jen vodou Palusková Lucie, Vodní elektrárna Nymburk
☺ Na přednášku přijela paní ze Říčan a vyprávěla nám, jak těžké to mají lidé v některých zemích. Bylo děsivé, že tam musí 12 ti leté děti pracovat, abychom my mohli mít mobily, popravdě bychom se nad sebou měli zamyslet a vážit si věcí, které máme. Martina Vašíčková, výukový program ☺ Exkurze do elektrárny proběhla v klidu a bez komplikací. Ve vlaku byla strašná sranda s holkama, protože měly čokoládu, nechtěly mi dát ani kousek a dělaly si ze mě legraci. Asi km jsme šli pěšky, bolely mě nohy, už jsem nemohla. Bylo to moc fajn. Dominika Dobšová, Vodní elektrárna Nymburk
☺ Mě se líbilo všechno. Ve skanzenu chaloupky, figuríny v krojích, střechy ze slámy, škola, masopustní masky a slavení Velikonoc. Pavla Švarcová, Skanzen v Přerově nad Labem
☺ Dozvěděl jsem se, že elektrárnu v roce 1929 postavil František Křižík. Po něm se jmenuje stanice metra Křižíkova. Tomáš Fremunt, Vodní elektrárna Nymburk
☺ Líbila se mi exkurze do elektrárny, byla tam legrace, měli jsme helmy a fotili jsme se. Michal Galamboš, Vodní elektrárna Štěchovice ☺ Bylo to pro mě vyčerpávající, protože mě nebaví povídat si o recyklaci. A nebaví mě to proto, že planeta stejně pomalu zanikne a recyklací jí nezachráníme. Vojtěch Růžička ☺ Bylo to fajn, ta cesta zpátky s holkama byla divoká, víc paní učitelka napomínala je, než nás. Ondra Saska, Vodní elektrárna Nymburk ☺ Pátek se mi líbil, doufám, že příští rok to bude stejné. Zaujalo mě stěhování čápů. Matěj Slováček, ekologický den
☺ Museli jsme mít na hlavě helmy kvůli bezpečnosti, vypadali jsme jako zedníci. Cestou zpátky v autobuse Míša usnul a jaké dělal obličeje, to jsme se nasmáli. Tereza Šťastná, Vodní elektrárna Štěchovice
☺ V pátek jsme dělali různé úkoly, to bylo fajn. Když to tak řeknu, tohle byl můj poslední ekologický týden, co jsem měla, za chvilku odejdu (alespoň doufám). Skončili jsme 8, ale i to potěší, nemusíme být přeci první. Splnili jsme, co jsme měli. Zážitky mám z každého roku a jsem ráda, že se něco takového dělá. Byla fajn atmosféra a fajn lidi. Nejvíc se mi líbil ten pták s těmi barevnými křídly. Tereza Šťastná, ekologický den
☺ Měla jsem celkem dobré družstvo, protože jsme všichni spolupracovali. Líbilo se mi, že jsme se všichni zabavili a byla i sranda. Myslím, že nám to dalo hodně vědomostí o ekologii do života. Pobavila jsem se i něco dozvěděla. Monika Stachová, ekologický den ☺ V elektrárně mě zaujalo, že tam pěstovali citrony a na skříni měli vycpanou kunu a bažanta. To mě fakt pobavilo. Veronika Jandová, Vodní elektrárna Nymburk
☺ Den se docela vyvedl, našel jsem kamaráda i v někom, s kým jsem se moc nebavil. René Mrázek, ekologický den
☺ Výukový program se mi nelíbil. Paní nám říkala věci, jako kdybych nikdy nenakupovali. Ondra Saska, výukový program
Příroda v obrazech Soutěž Příroda v obrazech skončila a přinesla krásné obrázky. Celkem se vás do soutěže zapojilo 12 a přihlásili jste 37 prací, většinou fotografií. 1. místo obsadila Petra Kuchařová, 2. a 3. místo Sandra Nová za fotografie a v kategorii kreslené Veronika Jandová. Porota složená z žáků a učitelů měla těžkou práci, protože obrázky byly velmi hezké. Bohužel se mi ještě nepodařilo nainstalovat je do výstavy (slibuju, že to napravím). Některé si tedy můžete prohlédnout tady.
Doležalová Vladimíra
Byli jsme v ZOO Byli jsme na exkurzi k ekologické výchově. Letos to pro nás květináře byla zoologická zahrada v Praze.
Nejlepší podle Anety byly gorily, které spaly. Dvě, máma s mládětem, v houpací síti, jejich táta u skla, měl o něj opřenou nohu.
Největší strach měla Monika. Cokoli připomínalo hada (i kus betonu) ji vyhnalo z pavilonu a měli jsme co dělat, aby se uklidnila.
Největší odvahu měla opět Monika. Neprozřetelně se nechala přesvědčit Nicollou, že úžasný zážitek je lanovka. Až na ní zjistila, že se bojí výšek. Přes panickou hrůzu jí nezbylo než sjet zase dolů - DOKÁZALA TO!
Nejděsivější pro mnohé byl průchod tmou v indonézské džungli, kdy nám okolo hlav létali netopýři. Nejroztomilejší podle Terezy (a nejen podle ní) byla malinká zelená žábička s ohromnýma zelenýma očima. Nejpodivnější byli velemloci čínští. Nejdřív jsme si je ve vodě pletli se skálou. Jsou to prehistoričtí tvorové( říká se jim živé zkameněliny) a v ZOO Praha je mají v novém velemlokáriu. Podle těchto tvorů kdysi napsal spisovatel Karel Čapek slavný sci-fi román Válka s mloky.
Nejlegračnější byli asi lachtani, kteří pod vodou vypadali jako ponorky. Nejlepší „pokec“ zažila Aneta s krkavcem. Skutečně si povídali. Pták po ní opakoval skřeky, kterými se ho nejprve pokoušela dráždit, ale on se nenechal a pěkně jí to vrátil☺
Nejhezčí byla podle nás všech celá exkurze!!!!
Skutečný dárek Jistě si pamatujete, že 3. ročníky měly svůj absolventský ples. Na jeho uspořádání mezi sebou vybírali peníze a po vyúčtování nákladů se rozhodli ze zbylých prostředků alespoň malou částkou přispět na pomoc chudým lidem v rozvojových zemích. K jejich aktivitě se přidali také pedagogové a ostatní zaměstnanci školy a vybralo se 1200,- Kč. Na stránkách organizace Člověk v tísni byly vybrány a zakoupeny 3 dárky. 20 kuřat za 250,- Kč, kudrnatá ovce za 800,Kč a školní pomůcky pro 7 dětí za 150,- Kč. O příspěvku svědčí darovací certifikáty, které jsou vystaveny na nástěnce v Kunicích. Do pomoci lidem, kteří neměli to štěstí a nežijí v našem bohatém světě, se může zapojit každý, stačí si na stránce http://www.skutecnydarek.cz/jak prohlédnout videa a nabídku jak pomoci. Ceny dárků jsou již od 150,- Kč.
Tento certifikát má hodnotu dvaceti neposedných kuřat. Darovaná kuřata znamenají pro chudé rodiny zdroj příjmů. Když vyrostou, snášejí vejce, případně je jejich majitelé mohou vyměnit za boty, oblečení, nebo třeba mouku.
Tento certifikát má hodnotu jedné živé ovečky. Jako start do nového života je Člověk v tísni rozdává například farmářům v Etiopii, které postihlo ničivé sucho. Ovce má každý rok jehňata, takže za několik let může mít obdarovaná rodina celé stádo.
Děti v Africe a Asii chodí do školy často jen s jedním sešitem a tužkou. Občas není čím psát na tabuli a občas není ani ta tabule. Tento dar vystačí například na nákup sešitů a tužek pro sedm dětí v Etiopii!
Jak jsme těžili jsme hliník Jistě víte, že v naší škole sbíráme hliník. Jsme už 6 rokem zapojeni v akci škol a ekocenter s názvem „Těžíme hliník z našich domácností“. Letos se nám podařilo sesbírat 43 kg hliníku. Nejvíc bylo nápojových plechovek a mističek od paštik a krmení pro psy a kočky. Velký podíl na sběru měli učitelé ale jen někteří žáci. Většina ostatních žáků se do sběru nezapojila. Bylo by fajn, kdybychom to mohli zlepšit a hliníkový odpad těžit i z více domácností vašich rodičů, prarodičů apod. Naučili bysme i starší generaci, něco nového, udělali užitečnou věc pro Zemi a pro kapsu vašich rodičů. Čím míň odpadu v popelnici, tím míň peněz za svoz odpadu☺. To je několik obrázků z odvozu sebrané suroviny:
Pro letošní rok se s vámi květináři loučí.
Třeťákům přejeme pevné nervy a složení závěrečných zkoušek
a krásné prázdniny všem!!!!
Fiřtová Lucie, Hlavatá Aneta, Brašová Veronika, Demeterová Nicolla, Dobšová Dominika, Galamboš Michal, Stachová Monika, Šťastná Tereza a Doležalová Vladimíra
