TREVÍR Trier, česky Trevír, je asi nejstarší město v Německu. Kdysi byl pokládán za druhý Řím. Bývalá rezidence šesti římských císařů je pokladnicí římských památek. Město leží na řece Mosele nedaleko hranic s Lucemburskem. Šestnáct let před Kristem ho založil údajně císař Augustus na místě moselského sídliště Treverů. Ve 3. a 4. století byl Trevír hlavním městem provincie Belgica prima. V 5. století mělo město neuvěřitelných 50.000 obyvatel, ale bylo dobyto a zpustošeno germánskými kmeny a už nikdy potom se mu nepodařilo dosáhnout postavení, jaké mělo do té doby. Zdejší arcibiskupové patřili od 13. století mezi krá- Pohled z Porta Nigra na město lovské volitele - kurfiřty. Později postupně dostával barokní ráz a opět se rozrostl, ale za 2. světové války byl značně poškozen. Zničena byla celá třetina města. V současnosti je Trevír restaurován, je sídlem biskupa, univerzit, přístavním městem říčních lodí a významným turistickým centrem. EMBED Word.Picture.8 Nejvýznamnější památky: Černá brána, zvaná Porta Nigra byla postavena ve 3. století ze světlého pískovce, ten ale časem ztmavnul. Římské císařské lázně pocházejí ze 4. stol. Kolem roku 310 byla ve městě vybudována římská bazilika. Tehdy sloužila jako trůnní sál, později za franské vlády jako královská falc. Střecha a dřevěný kazetový strop byly zasaženy v době 2. světové války a později rekonstruovány. Nyní bazilika slouží jako evangelický kostel. Počátky trevírského dómu sv. Petra sahají do římské doby. Chrám byl v průběhu staletí mnohokrát poničen a přestavován. V 11. století byla přistavěna románská část, o století později nový chór a ve 13. století křížová chodba. Kostel dostal gotickou klenbu, zásahy do architektury byly provedeny i za doby baroka.
Lucembursko ECHTERNACH Historická expozice v benediktinském opatství sv. Wilibrorda. Křesťanství zde šířili irští mnichové a jejich iluminované manuskripty jsou skvosty středověkého umění. V klášterním muzeu si lze prohlédnout jejich kopie, stejně jako se seznámit se způsobem jejich výroby v rekonstruované písařské dílně.
VIANDEN Městečko s mistrně zrekonstruovaným hradem je nezapomenutelným zážitkem. Jeho mohutná silueta na kopci nad řekou inspirovala mnohé umělce včetně Victora Huga, jenž zde nějaký čas přebýval a tvořil. Nachází se zde i jeho muzeum. Hrad je uváděn jako jedno z možných míst narození Jana Lucemburského.
LUCEMBURK Lucembursko, jeden z nejmenších a zároveň nejbohatších států světa, je ukázkovým příkladem toho, že i malé národy dokážou dosáhnout velkých věcí. Lucemburk je hlavním městem půlmilionové zemičky. Jeho název byl poprvé zaznamenán r. 963, když jakýsi hrabě Siegfried získal malé opevnění na skále nad říčkou Alzette. Tenkrát se hrádku říkalo Lucilinburhuc a Pražská ulice ve čtvrti Grund osada na okolních kopcích prodělala během následujících staletí bouřlivý vývoj. Nejen, že se město během středověku a později i novověku proměnilo v nedobytnou pevnost, ale v dobách poměrně nedávných se stalo jedním z hlavních politických i finančních center Evropské unie. Historie aneb Město – pevnost Město se rozkládá na skalách nad zeleným údolím dvou říček Pétrusse a Alzette. Dynastie Lucemburků - král Jan, poslední pravý rytíř středověku, jeho syn císař Karel IV., jeho synové, císařové Václav IV. a Zikmund, právě tyto historické osobnosti jsou Lucemburčané. Zatímco my nedáme dopustit na Otce vlasti Karla IV., který Lucembursko r. 1354 povýšil na vévodství a připojil ho k českým zemím, oni si nejvíc považují toho prvního, přezdívají mu Jan Slepý a jeho hrobku najdeme v kryptě kostela Notre Dame. Lucembursko se potýkalo s cizí nadvládou, vládli mu Burgunďané, Španělé, Francouzi, Rakušané, Holanďané, Prusové. A každý z těchto národů se snažil upevnit své pozice v hlavním městě tím, že zmodernizoval, přestavěl, případně rozšířil jeho
mohutná opevnění. Ukázalo se však, že obrovská pevnost městu nezajistí bezpečnost před dobyvateli. Proto bylo roku 1839 v Londýně rozhodnuto, že Lucembursko bude ustanoveno nezávislým státem a pevnost v Lucemburku demontována a částečně stržena. Přesto však z někdejších opevnění je co prohlížet a právě kasematy patří k těm nejzajímavějším turistickým atrakcím. Muzeum dějin města Lucemburku “Musée d'Histoire de la Ville de Luxembourg” je vytesáno do skály. Do krásných moderních interiérů tvořenými kombinací kovu, skla, dřeva a kamene se sjíždí širokým proskleným výtahem. Od nejspodnějšího patra pak začínáte objevovat bohatou historii města a jeho okolí od pravěku do současnosti. Stejně tak pozoruhodnou je návštěva Národního muzea dějin a umění, “Musée National d'Histoire et d'Art”, jehož budova v podobě bílé krychle zaujme už při první procházce městem. Území Lucemburska obývali Keltové, Germáni, Římané, Frankové a každý z těchto národů zde zanechal ukázky svého umění, které si v muzeu můžeme prohlédnout. Pokud vás návštěva muzeí unaví, odpočinete si v parcích v údolí Pétrusse, které je překlenuto dvěma mosty. Obrovský červený most je pojmenovaný po zbožňované velkovévodkyni Charlottě. Lucemburk je pro našince městem blízkým a přátelským. Je maličký, ale neuvěřitelně živý, plný zeleně a přeplněný památkami. V Lucemburku je cítit hrdost nad tím, co všechno město zažilo, přežilo a vytvořilo. Pro nás je zajímavé, že Lucemburk byl prvním městem na světě, které pojmenovalo jedno ze svých náměstí po Janu Palachovi, Praha tak byla z pochopitelných důvodů až druhá - a to o dobrých 20 let později.
KOBLENZ Město na soutoku Rýna s Moselou, bylo původně římským táborem (Castrum ad confluentas z r. 9 př.n.l.) a později sídlem trevírských arcibiskupů. Pozoruhodnostmi města jsou románská bazilika sv. Castora (817-836), klasicistní kurfiřtský zámek, monumentální jezdecká socha císaře Wilhelma I. na posledním výběžku země mezi oběma řekami a pevnost Ehrenbreitstein s krásným výhledem na soutok.
MARIA LAACH U jezera Laacher See se nachází opatství, které se začalo budovat r. 1093 na příkaz Jindřicha II. z Laachu, který je zde také pochován. Stavba pokračovala až do r. 1220. Románský areál sloužil benediktinům až do sekularizace r. 1892. Jedná se o pozoruhodnou stavbu románské architektury, kostel s šesti věžemi, kryptou a cennou výzdobou interiéru.
ÚDOLÍ RÝNA
od Mohuče po Koblenz se hluboko zařezává mezi skály; po obou březích vedou komunikace, střežené stejně jako prudký tok řeky mnoha malebnými středověkými hrady, hrádky a pevnostmi: od jihu na sever jsou to např. Sooneck, hrad loupeživých rytířů ze 13. stol., opevněné městečko Bacharach, bělostný Pfalzgrafenstein na ostrůvku uprostřed proudu, původně římsky Boppard (rodiště nábytkáře Michaela Thoneta – 1796), nikdy nedobytý Marksburg a zámek Stolzenfels. Pozoruhodná je skála Lorelei v zákrutu řeky, u níž ztroskotala řada lodí, podle romantické pověsti prý kvůli krásce, která zde seděla, pročesávala si vlasy a zpěvem odváděla pozornost lodivodů od nebezpečných proudů. Silnice (původně římská) a později železnice na západním břehu sloužily k tahání lodí proti proudu; dnes tudy vede frekventované spojení Intercity.
Výstava o Konstantinu Velikém v Trevíru Ve dnech 2.6. – 4.11. 2007 se v Trevíru – v rámci oslav Lucemburku (a okolí) jako kulturního hlavního města Evropy – koná výstava o Konstantinu Velikém, která navazuje na jinou výstavu o tomto panovníkovi, jež se konala v loňském roce v anglickém Yorku (řím. Eboracum) při příležitosti 1700. výročí proklamace Konstantina římským císařem v r. 306 po Kr. Výstava v Trevíru připomíná úzký vztah Konstantina k tomuto městu, v němž několik let sídlil jak on, tak i jeho nástupce Constantius II. Přesně před 1700 lety (v r. 307 po Kr.) slavil právě v Trevíru Konstantin svoji svatbu s Faustou, dcerou Maximiana, jednoho z Diokleciánových tetrarchů. Trevír (řím. Augusta Treverorum) nabízí pro výstavu honosný antický rámec. Město je velmi bohaté na památky římského císařství: vedle slavné Porta nigra zmiňme alespoň císařské lázně, palácovou aulu (tzv. Konstantinovu basiliku) či římský amfiteátr. Trevír je ovšem bohatý i na památky z pozdějších dob; z nich je jistě nejvýznačnější trevírský dóm, kde si jistě vzpomeneme, že místním arcibiskupem byl prastrýc Karla IV. Balduin Trevírský. Výstava se skládá ze tří částí. V Rýnském zemském muzeu (Rheinisches Landesmuseum Trier) se expozice nazvaná „Vládce římského impéria“ zabývá pozdní antikou v celé její šíři: na základě vystavených exponátů představuje nejen významné postavy této epochy, ale seznamuje také se společenskými změnami, ke kterým v této době docházelo. Vrcholem této části výstavy je odlitek hlavy Konstantinovy kolosální sochy z Kapitolských muzeí v Římě. V Biskupském dómském a diecézním muzeu (Bischöfliches Dom- und Diözesanmuseum) se výstava zaměřuje na vztah – nikoli jednoznačný – Konstantina ke křesťanům a křesťanství. Vedle mnoha uměleckých památek (např. skvostných sarkofágů) zde budou vystaveny modely všech kostelů Konstantinovy doby. Třetí část výstavy organizovaná v Městkém muzeu Simeonského kláštera (Stadtmuseum Simeonstift) s názvem „Tradice a mýtus“ (Tradition und Mythos) se vztahuje k tradici Konstantina v evropském (západním i východním) umění. Ve východní církvi je Konstantin dodnes oslavován jako světec; pro rané slovanské vládce v Bulharsku a v Kyjevské Rusi, ale i pro českého krále a římského císaře Karla IV. představoval Konstantin vzor křesťanského vládce. Představena jsou tu díla Rubensova, Raffaelova a další. Zvláštní pozornost se tu věnuje zobrazení bitvy na Milvijském mostě a Konstantinovu vidění kříže před touto bitvou. Bližší informace k výstavě lze získat na www.konstantin-ausstellung.de.
Zájezd Trevír - Lucemburk - Koblenz
výstava Konstantina Velikého 2. - 6. 6. 2007 2.6.2007 v 6:00
3.6.2007
4.6.2007
5.6.2007
6.6.2007 cca v 6:00
Cena pro hosty mimo SLU:
odjezd ze stanice metra A Dejvická od hotelu Diplomat cesta přes SRN s technickými zastávkami Trevír - odpolední procházka městem odjezd do hotelu Etap v Lucemburku Vianden - prohlídka hradu, snad rodiště Jana Lucemburského Lucemburk - prohlídka města, návštěva vybraných galerií a muzeí, večerní procházka, návrat do hotelu Trevír - prohlídka všech tří expozic výstavy s odborným výkladem, osobní volno, v podvečer odjezd Koblenz - ubytování, večeře Koblenz - románská bazilika na soutoku Rýna s Moselou Marie Laach - románské benediktinské opatství Cesta lodí po Rýnu Rüdesheim - večerní posezení v malebném vinařském městečku večer dojezd do Prahy návrat do Prahy
3600,- Kč
v ceně je zahrnuto:
2 x ubytování ve třílůžkových pokojích bez snídaně 1 x ubytování ve dvoulůžkových pokojích s polopenzí (večeře + snídaně) cesta zahraničním autobusem (WC, klimatizace, bar s obsluhou) pojištění léčebných výloh pro cesty do zahraničí
v ceně není zahrnuto:
jízda lodí po Rýnu - cca 12,- EUR vstupné na výstavu o Konstantinu Velikém v Trevíru 10,- EUR
Doplatek na dvoulůžkový pokoj první 2 noci pro dvojici:
1050,- Kč
Doplatek na jednolůžkový pokoj na 3 noci:
2300,- Kč
Doplatek na snídani na první dvě noci:
280,- Kč
