Je náš vzdělávací systém efektivní? Ekonomický pohled

Je náš vzdělávací systém efektivní? Ekonomický pohled Daniel Münich Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu

Nezávislý think tank při Národohospodářském ústavu AV ČR, v.v.i. zaměřující se na analýzu, vyhodnocování a vlastní návrhy veřejných politik Konference ČSE, 26. 11. 2016, sekce pro učitele

O čem to bude • Je český vzdělávací systém efektivní? • Máme příliš mnoho gymnazistů? • Máme příliš mnoho vysokoškoláků?

Je český vzdělávací systém efektivní?

Je český vzdělávací systém efektivní? • Solidní výsledky (testovatelné) v poměru k nákladům • Nízká míra nezaměstnanosti absolventů • Velmi nízký podíl opouštějících školu jen se základním vzděláním a méně • Solidní kvalita učitelů • Velmi nízké veřejné výdaje – Extrémně nízké platy učitelů ‐ narůstající vnitřní dluh (učitelé)

• Malá průměrná velikost škol – Fixní náklady – Mnoho přetížených ředitelů‐hospodářů

• Dlouhá celková doba studia a vysoký věk dokončování • Velmi nízká obliba školy a učení

Nadprůměrné výsledky 15ti letých

Nejlepší počítačová gramotnost ‘osmáků’

Zdroj: International Computer and Information Literacy Study Preparing for Life in a Digital Age The IEA International Computer and Information Literacy Study International Report

Nízký podíl osob s nejnižším vzděláním Ano • • • •

Ne

Skvělé výsledky k poměru k nákladům Velmi nízké veřejné výdaje Extrémně nízké platy učitelů ‐ narůstající vnitřní dluh (učitelé) Malá průměrná velikost škol (příliš mnoho přetížených ředitelů‐ hospodářů) • Velmi dlouhá celková doba studia • Nízké výdaje na VŠ studenta‐rok, ale vysoké výdaje na jednoho úspěšného VŠ absolventa

Nízký podíl osob s nejnižším vzděláním

Zdroj: Employment and Social Developments in Europe 2015

Nízká míra nezaměstnanosti mladých

Velmi nízké výdaje na vzdělávání

Velmi nízké výdaje na vzdělávání

Velmi nízké platy učitelů

Relativně pozdní nástup do školy




Učitelské platy nezajímavé pro mladé

Platy ve školství nezajímavé pro muže

Rozdíly v matematické gramotnosti a hodinových mzdách (VŠ vzdělaní učitelé a neučitelé)

Zdroj: Vlastní výpočty z dat PIACC

Rozdíly v čtenářské gramotnosti a hodinových mzdách (VŠ vzdělaní učitelé a neučitelé)

Zdroj: Vlastní výpočty z dat PIACC

Absence studentských půjček

Systém nekompenzuje životní náhody

Nízké platy školního personálu

Máme příliš mnoho gymnazistů?

Máme příliš mnoho gymnazistů? • Oproti roku 1989 určitě vyšší podíl žáků na G • …ale obecné (širší) vzdělání nemusí být nutně jen na G • Nárůst podílu žáků G v posledních 25 let výrazně zaostal za podílen jdoucích na VŠ • „Žehrání“ VŠ na kvalitu uchazečů

• Velmi nízký podíl v programech obecného vzdělávání v EU • Dlouhodobě zanedbatelná nezaměstnanost absolventů G • Krátkodobý pohled a zájem firem vs. dlouhodobý zájem žáků • Krátko‐ a dlouhodobý dopad obecného vzdělání

Zdroj: Vlastní výpočty z dat NÚV

Nízký podíl obecného středoškolského vzdělání

Velmi nízká míra nezaměstnanosti

Zdroj: NÚV, Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním – 2015

Celoživotní profily zaměstnanosti: obecné vs. odborné vzdělání

Male employment rate by age and education type. Sample: “apprenticeship countries” (Denmark, Germany, Switzerland). International Adult Literacy Survey (IALS) data. Source: Hanushek et al. (2014).

Máme příliš mnoho vysokoškoláků?

Máme příliš mnoho vysokoškoláků? • Oproti roku 1989 určitě mnohem větší podíl jde na VŠ • Na EU poměry stále velmi málo vysokoškolsky vzdělaných • Problematická struktura • • • • •

• • • •

Vysoký počet násobných studií Nízká úspěšnost dokončování Velmi vysoký podíl magisterských studentů Nevhodný obsah řady bakalářských programů Dlouhá doba studia

Nízké výdaje na studium/rok vs. vysoké na úspěšného absolventa Velmi nízký podíl překvalifikovaných Umělá poptávka po diplomech státní a veřejné správy (zákony) Soukromé VŠ • „měkké obory“ • minimální náklad pro veřejné rozpočty

Zdroj: Jan Koucký, SVP UK, prezentace From Incremental Funding to Quality & Performance Indicators

Gaussova křivka

Zdroj: Vlastní výpočty z dat NÚV

Čistá míra vstupu do terciárního vzdělávání a míra vstupu založená na kohortní analýze (pro programy terciárního vzdělávání typu ISCED 5A) v letech 1997–2007 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30-34 35-39 40+

1997 0,0% 6,3% 6,1% 2,7% 1,7% 1,5% 1,0% 0,6% 0,3% 0,2% 0,2% 0,1% 0,1% 0,2% 0,0% 0,0% 21,8%

1998 0,0% 7,0% 7,1% 2,9% 1,6% 1,2% 0,8% 0,5% 0,3% 0,3% 0,2% 0,2% 0,1% 0,1% 0,1% 0,0% 23,2%

1999 0,0% 7,6% 8,2% 3,2% 1,4% 0,9% 0,6% 0,5% 0,4% 0,3% 0,2% 0,2% 0,1% 0,1% 0,1% 0,0% 24,6%

2000 0,0% 7,7% 9,1% 4,5% 2,8% 1,9% 1,4% 1,0% 0,6% 0,3% 0,2% 0,1% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 29,7%

2001 0,0% 2,6% 11,7% 7,6% 1,5% 1,0% 0,7% 0,6% 0,4% 0,4% 0,3% 0,3% 0,3% 0,2% 0,1% 0,0% 29,7%

2002 0,0% 0,5% 11,5% 10,2% 2,6% 1,1% 0,8% 0,6% 0,5% 0,4% 0,4% 0,3% 0,3% 0,2% 0,2% 0,0% 31,8%

2003 0,0% 0,0% 14,0% 12,1% 2,8% 1,3% 0,8% 0,6% 0,6% 0,5% 0,4% 0,4% 0,4% 0,3% 0,2% 0,0% 37,2%

2004 0,0% 0,0% 15,1% 13,1% 2,9% 1,4% 0,9% 0,7% 0,6% 0,6% 0,5% 0,4% 0,4% 0,4% 0,3% 0,1% 41,0%

2005 0,0% 0,0% 16,2% 14,5% 3,2% 1,4% 1,1% 0,7% 0,6% 0,5% 0,5% 0,5% 0,4% 0,4% 0,3% 0,1% 44,5%

2006 0,0% 0,0% 17,5% 15,5% 3,2% 1,6% 1,1% 0,8% 0,6% 0,5% 0,5% 0,5% 0,5% 0,4% 0,4% 0,1% 48,3%

2007 0,0% 0,0% 18,3% 16,0% 3,2% 34,9%  50% 1,6% 1,2% 0,8% 32,6% 0,7% 0,6% 0,5% 0,5% 24,0% 0,5% 0,5% 0,4% 0,1% 50,6%

„Čistá míra vstupu reprezentuje podíl osob, které by – při zachování současného zájmu o terciární vzdělávání – někdy během svého života vstoupily do terciárního vzdělávání. Není ovlivněna ani rozdíly ve věkové struktuře, ani rozdíly typického věku pro vstup do terciárního vzdělávání v jednotlivých porovnávaných zemích.“

Stále nízký podíl absolventů VŠ

Výrazný nárůst podílu VŠ vzdělaných Podíl mužů a žen s vysokoškolských vzděláním (ve věku 25 – 65 let)

Relativně dlouhá doba studia

Nízká míra dokončování studia

Zdroj: Vlastní výpočty z dat W S

Zdroj: Napůl vlastní výpočty








Struktura absolventů VŠ Podíly čerstvých absolventů veřejných vysokých škol v roce 2001 a 2014 [v %] 30 25 20 15 10 5 0

Zdroj: MŠMT http://dsia.uiv.cz/vystupy/f4/f42.xls

2001 2014

Zajímavost

Nízký podíl překvalifikovaných

CERGE‐EI Společné pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR v.v.i. Výzkum • úspěšná publikační činnost v nejlepších mezinárodních vědeckých žurnálech • špičkoví výzkumníci z různých světových regionů

Výzkum zaměřený na veřejné politiky • IDEA ‐ nezávislý think tank zaměřující se na výzkum v oblasti veřejných politik

PhD a MA studijní programy • PhD program moderní ekonomie s českou a americkou akreditací • absolventi nastupují akademickou dráhu na prestižních světových univerzitách, získávají pozice v mezinárodních organizacích jako MMF, EBRD nebo Světová banka.

Přispívá k vědeckým a veřejným debatám v České republice i v zahraničí

http://idea.cerge.ei.cz

Je náš vzdělávací systém efektivní? Ekonomický pohled

Recommend Documents