EKONOMICKÁ KRIZE POHLED ODBORŮ

4 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 22. LEDNA 2009, DATUM VYDÁNÍ: 30. LEDNA 2009, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle i na http//www.oskovo.cz z Krize na postupu - str. 2 z Na prahu hospodářské katastrofy – str. 2 - 3

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: z Změny v daňových zákonech po 1. 1. 2009 (III.) z Jak se vypočítá průměrný a pravděpodobný výdělek? z Právní servis

Tisková konference v pražském hotelu Imperial (zprava: J. Kašparová, tisková mluvčí ČMKOS, M. Štěch, předseda ČMKOS, J. Zavadil a Z. Málek, místopředsedové ČMKOS) Tak vás naučila skromně jíst krize? To my s babkou večeříme meltu a suchej chleba už dávno…

VLÁDA NEREAGUJE NA HOSPODÁŘSKOU KRIZI Dne 21. ledna 2009 se na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR uskutečnilo pravidelné zasedání pracovního týmu pro hospodářskou politiku RHSD. Hlavním tématem jednání bylo řešení současné hospodářské krize. Ministerstvo financí ČR předložilo materiál s názvem Aktuální informace o stavu ekonomiky České republiky. Tento materiál však dle mínění zástupců ČMKOS (Josef Středula a Martin Fassmann, ekonomický expert ČMKOS) a dle mínění zaměstnavatelů nezodpovídá požadavkům Josef Středula sociálních partnerů a nereaguje na hospodářskou krizi. Zástupci ČMKOS společně se zaměstnavateli seznámili zástupce MF ČR a MPO ČR se stavem v podnicích a vyjádřili nespokojenost s postupem vlády. ČMKOS na toho jednání předložila materiál Ekonomická krize – pohled odborů. Bohužel však zástupci Svazu průmyslu a dopravy nepředložili nic! Na jednání předložila materiál za zaměstnavatele pouze Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. Důvodem pro velkou nespokojenost zástupců je také to, sociální partneři již v září nabídli ochotu spolupracovat na hledání řešení na pomoc české ekonomice, ale na vládní straně pravděpodobně nebyla ochota naslouchat varovným signálům zástupců odborů a zaměstnavatelů a navíc vláda zpochybňovala existenci krize v ČR. Zástupci ČMKOS také vyjádřili nesouhlas s postupem, který je v roz-

(Pokračování na str. 3)

EKONOMICKÁ KRIZE – POHLED ODBORŮ Bude v ČR hůře než v okolních zemích? Dopady ekonomické krize budou u nás tvrdší a hlubší než na občany v západoevropských zemích, prohlásil předseda ČMKOS Milan Štěch na tiskové konferenci v Praze 20. ledna, kde zároveň představil materiál vytvořený experty ČMKOS: Ekonomická krize – pohled odborů. Jde v něm zejména o to, jak krizi řešit. Odbory si nápravu neslibují od národní ekono- které by na nich byly závislé,“ konstatoval a dodal: mické rady vlády: „Nemáme v ní důvěru, je to se- „Jsme pro sociální smír, ale nesmí být u nás hůře stava lidí jednoho úhlu pohledu. Tým je jedno- než v okolních zemích, nesmí se krize zneužívat stranně tvořen lidmi, kteří mají liberální názor,“ vůči zaměstnancům.“ A právě toho se odbory obáupozornil M. Štěch. vají. Jednak proto, že A jak tedy krizi řešit? jsme malá a otevřená „Musíme dělat vše, co Prognózy ČMKOS vycházejí ekonomika, závislá na Makroekonomové ČMKOS již loni exportu, a jednak proto, země kolem nás,“ podtrhl M. Štěch, „a v čase v dubnu předvídali příchod krize k nám. že vláda neanalyzuje našeho evropského Tehdy uveřejnili materiál Nebezpečí světové objektivně krizi. „Zapředsednictví hledat ekonomické krize a její dopady na ČR. Riziko znamenali jsme pokusy společná řešení.“ Stát ohrožení naší země krizí brali velmi vážně, místo skutečných opatby měl dle jeho slov zatímco vláda až do listopadu tvrdila, že nás ření přijímat kvazizvýšit investice do in- krize nezasáhne. Jak je vidět dnes, prognózy opatření, dále deregufrastruktury, protože ČMKOS se vyplnily, zatímco vládní ujišťo- lovat a rozvolnit „státní peníze mají vání nikoliv. Na tiskové konferenci ČMKOS pracovní trh,“ upřesnil velký multiplikační vý- 20. ledna to M. Štěch komentoval: „Ukazuje M. Štěch a zažertoval: znam“. Mělo by se pře- to na to, že při tomto přístupu vlády se mů- „Nám to přijde jako si(jab) tuace notorika, který si stat plýtvat se zdroji žeme dostat do velkých problémů.“ veřejných rozpočtů říká: ´čím jsem se včera v nesmyslném plošném zkazil, tím se musím snižování daní a sociálního pojistného. Je třeba dnes napravit…´ Vládní poradci na nás zkoušejí zvýšit stimulaci poptávky. „Výzvy, abychom teď právě tuto metodu: ještě více deregulovat.“ nepožadovali nárůst mezd, je krátkozraký. Kupní Podle názoru M. Štěcha je dnešní globální krize síla zaměstnanců by se neměla zbytečně oslabovat, krizí neoliberalismu: „My to v ČR nevyřešíme, jen pak to odnesou všechny vrstvy společnosti,“ říká to můžeme prohloubit, nebo naopak zmírnit.“ M. Štěch. JANA BENEŠOVÁ Za velký problém dneška předseda ČMKOS Snímek Martin Beneš Poznámka redakce: Redakční výtah z materiálu označil fakt, že v probíhající krizi nebudou stačit sociální systémy, tak jak jsou v současnosti nasta- Ekonomická krize - pohled odborů je na str. 2 až 3 vené v důsledku reformy veřejných financí. pod názvem Na prahu hospodářské katastrofy. Celý „Plošné snížení dávek nemůže zabezpečit rodiny, materiál najdete na internetu a intranetu OS KOVO.

1

KOVÁK číslo 4 — 30. ledna 2009

KRIZE NA POSTUPU Předsednictvo OS KOVO o situaci v podnicích Slovy jako „průšvih“, „katastrofa“ a „sesypaný domek z karet“ popisovali členové Předsednictva Odborového svazu KOVO na jeho zasedání 21. ledna v Praze situaci kovoprůmyslu v jednotlivých regionech. S pozitivní informací nepřišel bohužel nikdo. „V oblasti autoprůmyslu nepřicházejí žádné dobré zprávy, jen všechno negativní, a ještě se to vyhrocuje, celý systém se sesypal jako domeček z karet,“ konstatoval Břetislav Witwer (Moravskoslezský kraj). „Nedostatek zakázek, snížení výroby často i o 50 procent,“ tak charakterizoval situaci severomoravských hutí Luděk Lúčan (Moravskoslezský kraj). „Myslím, že krize dolehne na hutě úplně se vším všudy,“ doplnil Josef Lejsek (Moravskoslezský kraj). „Na Karvinsku dostávají firmy výpovědi zakázek, probíhá propouštění,“ uvedl Jiří Jaškovský (Moravskoslezský kraj) a dodal: „Vidím to černě, že se to řítí do katastrofy. Největším problémem není ovšem nedostatek zakázek, ale nesolventnost firem. Nikdo nechce platit.“ „Situace se na Brněnsku dramaticky mění, a to k horšímu. I tam, kde zakázky ještě mají, tak jen na

dva, tři měsíce. Co bude dál, to nikdo neví,“ připojil se s neradostnými vyhlídkami Josef Krčmář (Jihomoravský kraj). „Dochází již i k propouštění kmenových zaměstnanců, někde až o 30 procent,“ informoval Jaroslav Dostál (Olomoucký kraj). „Práce není, zato odstávky ano,“ zhodnotil situaci v Královéhradeckém kraji Rudolf Procházka. Snad alespoň s jedinou pozitivní zprávou ve všeobecném srabu přišel Miroslav Joska (Pardubický kraj), že ví o firmě vyrábějící větrné elektrárny, která dokonce přijímá nové zaměstnance. Došlo v ní nedávno k podpisu kolektivní smlouvy s určitým mzdovým nárůstem. „Propouštění ještě přijde, zatím se jedná především o agenturní zaměstnance a smlouvy na dobu určitou. V podnicích, kde působí naše základní organizace, se podařilo uzavřít kolektivní smlouvy i s ně-

NA PRAHU HOSPODÁŘSKÉ KATASTROFY Tak to vidí makroekonomové ČMKOS Z pohledu očekávané krize ekonomiky a výrazného zpomalení ekonomického růstu dává tato situace jasný signál, že další pokračování ve snižování daní a příjmů z pojistného, tak jak se je snaží prosadit, či dokonce urychlit současná vláda (údajně jako antikrizový nástroj), zásadním způsobem ohrožuje stav veřejných rozpočtů, zužuje manévrovací prostor pro skutečně aktivní opatření vlády při eliminaci, respektive zmírnění, sociálních dopadů krize a zároveň aktivní opatření na podporu ekonomického růstu. Na jedno ani na druhé se jí totiž při výrazném zpomalování ekonomického růstu nebude dostávat peněz. A pak už vládě nezůstane nic jiného než vedle narůstajícího deficitu pokračovat i nadále v cestě: „snížení podnikové daně a sazby příspěvku na sociální zabezpečení by mělo být z větší části nahrazeno utužením mzdového objemu a objemu sociálních transferů“.

propadu se tento index dočkal v listopadu minulého roku, kdy se snížil oproti minulému roku o třetinu. Také v tomto případě jde o historicky největší měsíční poklesy těchto ukazatelů za celou dobu jejich sledování. To, co je největším zdrojem obav při analýze těchto ukazatelů, je jejich prudký pokles během tak krátkého časového období. Právě tento pokles naznačuje, že dochází k náhlé ztrátě trhů, náhlé ztrátě poptávky, kterou nelze jinak nahradit. Proto také lze očekávat, že stejně náhlý bude i dopad do souvisejících veličin - zejména zaměstnanosti. Snad nejvíce znepokojivá je skutečnost, že česká ekonomika dosud nikdy nebyla v situaci, kdy by došlo k tak prudké ztrátě odbytu a tak rychlému poklesu výroby. To klade zcela jiné požadavky na práci vlády při zmírňování důsledků krize.

Pokračování reformy krizi umocní

Pokud jde o perspektivy českého zpracovatelského průmyslu a zejména s ohledem na možnosti omezit dopady celosvětové odbytové krize na jeho výrobu, pak je nutno konstatovat, že jsou velmi, možno říci mimořádně, omezené. Vyplývá to z několika faktů. V prvé řadě je to výrazná propojenost českého průmyslu na export a tedy velmi silná závislost na vývoji situace na zahraničních trzích. Český export je tvořen z více než poloviny vývozem strojů (včetně automobilů), dále z jedné pětiny vývozem polotovarů (kam patří zejména hutní produkce) a jedna desetina je tvořena vývozem spotřebního zboží - tedy více než 80 % vývozu je tvořeno produkcí zpracovatelského průmyslu. Teritoriálně je to tak, že 85 % našeho vývozu směřuje do EU. Přitom největší část exportu směřuje do Německa (více než 30 %) a do sousedních zemí (na Slovensko další téměř desetina a do Polska a Rakouska také desetina). Více než polovina českého exportu tak směřuje na sousední trhy. Na čínský trh připadá 0,5 % českého exportu a na ruský trh je to zhruba 2,5 %. Tyto velké trhy tak tvoří v podstatě zanedbatelný podíl tuzemského exportu. Český průmysl a s ním česká ekonomika se řítí do

V české ekonomice se protínají dva procesy, a to vlastní ekonomická krize přicházející ze zahraničí exportním (ale i bankovním) kanálem s opatřeními reformy veřejných financí. Oba tyto procesy jsou (přes ujišťování vládních představitelů) ve skutečnosti stejnosměrné a vzájemně se posilují – a to minimálně v jedné kardinální oblasti - v redukci poptávky. Proto žádné opatření, které bude pokračováním a urychlováním již započaté reformy, a bude tedy redukcí poptávky, nemůže působit antikrizově, ale právě naopak: vnější dopady jen dále umocní. Pokles průmyslové výroby, ke kterému došlo v říjnu a listopadu minulého roku, je nesrovnatelný s vývojem kdykoli v minulých 15 letech. Jeho hloubka a rychlost nasvědčuje, že český průmysl se ocitá na prahu bezprecedentního poklesu výroby, doslova na prahu hospodářské katastrofy. Také vývoj indexu průmyslových zakázek je zcela jednoznačný. Od počátku minulého roku se růst jejich objemu postupně zpomaluje, a to předurčuje vývoj průmyslové výroby v dalších měsících. Od června minulého roku jejich objem klesá a vůbec největšího

2

Brzy to propukne

jakým mzdovým nárůstem,“ konstatoval Jan Švec (Jihočeský kraj). „Vzhledem k tomu, že v našem kraji převládají firmy navázané na automobilový průmysl, je propad výroby značný, a to až o 30 procent. Západní vlády, které sanují své automobilky, se budou pravděpodobně snažit stahovat jejich výrobu do svých zemí, a už jsme v tomto ohledu zaznamenali první náznaky,“ upozornil Petr Mendl (Liberecký kraj). „V západních Čechách existoval velký polštář z agenturních zaměstnanců, někde už ale dochází i na kmenové zaměstnance,“ připustil Jindřich Brabec (Plzeňský a Karlovarský kraj). „Tak jako všude se i u nás řada firem potýká s nedostatkem zakázek, které často poklesly i o polovinu,“ zhodnotil situaci ve středních Čechách Stanislav Tomášek. „Průšvih začne ve druhém čtvrtletí tohoto roku a některé firmy se dostanou až do konkursní situace. Podle některých odhadů klesne letos HDP až na minus 1 procento. Vzniká druhotná platební neschopnost. Banky zdražily krátkodobé úvěry a firmy to nejsou schopny zvládnout. V létě už nebude cashflow. Nejhorší stav však nastane až v letošním třetím čtvrtletí. Je to hospodářská katastrofa,“ vysvětlil předseda OS KOVO Josef Středula. O úsilí odborů zapojit se do hledání a nacházení východisek ze současné ekonomické krize píšeme na jiném místě tohoto čísla v článku Vláda nereaguje na hospodářskou krizi. MARTIN BENEŠ krize daleko rychleji, než se ještě před několika měsíci dalo očekávat. Během krátké doby plně propuknou její důsledky – zastavení výroby, propouštění, bankroty firem.

Východisko leží mimo ČR Pokud bychom proto chtěli uvažovat o možnostech dopadu krize na vyspělých trzích na český průmysl, pak musíme dojít k závěru, že tento dopad bude velmi bezprostřední. Z této závislosti také vyplývá, že východisko zlepšení situace českého průmyslu v podstatě leží mimo českou ekonomiku. Zlepšení situace bude možné jen tehdy, pokud se tyto zahraniční trhy zotaví a objeví se opět poptávka po produktech českého průmyslu. Případná opatření české vlády na zlepšení situace v průmyslu mohou proto mít jen velmi omezený dopad a mohou nanejvýš přispět ke zmírnění dopadů světové krize. Při těchto úvahách je nutné zohlednit ještě dvě skutečnosti. První z nich je charakter produkce českého průmyslu. V posledních dvaceti letech se charakter českého průmyslu formoval pod vlivem především německého průmyslu, který je největším světovým (Pokračování na str. 3)

ROČENKA PORADEN ZA LOŇSKÝ ROK OPĚT NA SVĚTĚ Koncem ledna vydává Odborový svaz KOVO ročenku poraden otištěných v předchozím roce v časopise Kovák, a to v oblasti práva, ekonomiky, daní a mezd, BOZP, sociální oblasti a zdravotnictví. Poprvé byla ročenka vydána za rok 2007, nyní je to za rok 2008. Tentokrát je ovšem brožura v poněkud vyšším nákladu, tak aby na každou základní organizaci vybylo dle její velikosti a potřeb více výtisků, a ne pouze jeden jako loni. Brožurky budou distribuovány prostřednictvím metodických pracovišť. (red)

KOVÁK číslo 4 — 30. ledna 2009

NA PRAHU HOSPODÁŘSKÉ KATASTROFY (Dokončení ze str. 2) exportérem strojů. Kapacity českého průmyslu se v těchto letech staly doplňkem německých finálních dodavatelů, pro které zajišťují dodávky dílů, polotovarů, součástí. Německé kapacity realizují dodávky investic a finálních produktů s využitím dodávek od českých subdodavatelů, a tedy závislost českých výrobců na tom, jak se podaří německým exportérům uspět na světovém trhu, je mimořádně silná.

Slabiny našeho průmyslu V uplynulých letech současně český průmysl v podstatě ztratil schopnost být dodavatelem investičních celků, jako tomu bylo v minulosti, kdy české kapacity byly schopny dodávat rafinérie, cukrovary, pivovary, chemické provozy, elektrárny a další, stejně jako kolejová vozidla, obráběcí stroje apod. Chybí zde nejen dostatečné výrobní kapacity, ale především projekční kapacity a také montážní kapacity – tedy schopnost zařízení nejen vyrobit, ale i postavit a také uvést do provozu. Průmysl je odkázán pracovat jako subdodavatel – a tedy čekat na poptávku finalisty –, a tudíž nemá schopnost aktivně vytvářet poptávku po svých produktech, nabízet kontrakty atd. Je v pasivním postavení na trhu s investičními statky, které jsou z hlediska zisku a rentability pro podnikatele nejzajímavější. Druhou skutečností je právě vysoká teritoriální koncentrace českého exportu. Na trzích, které jsou obecně považovány za dynamicky rostoucí, je český průmysl v podstatě nepřítomen. Nejde jen o dva již uvedené trhy Ruska a Číny, kde zejména absence v Číně je právě potvrzením toho, že česká ekonomika nemá co nabídnout na tento trh. Ale jde i o trhy rozvíjejících se zemí, jako je Indie, země Latinské Ameriky, stejně jako pro českou ekonomiku velmi zajímavý Vietnam. Možnost eliminace důsledků hospodářské krize je v podmínkách českého průmyslu dále zhoršena i tím, že zde bylo na základě investičních pobídek v uplynulém období vybudováno množství kapacit, které zajišťují velkou zaměstnanost. Tyto kapacity ovšem právě v podobné krizi, v jaké se v současnosti ekonomika a průmysl ocitá, mohou být velmi rychle opuštěny a uzavřeny. Je tomu tak proto, že jsou to často velmi jednoduché výroby – příprava kabelových svazků, lisovny umělých hmot, často v podstatě kvalifikačně nenáročné montovny apod. Základní konkurenční výhodou byla levná – ve vztahu ke kvalifikaci - pracovní síla, dobrá infrastruktura a také daňové a jiné úlevy, které v nejbližších letech budou končit (mohly být poskytovány až na 10 let). Nesporně byly tyto výhody již „využity“, a proto případný odchod takových kapacit dále na východ nebo

VLÁDA NEREAGUJE… (Dokončení ze str. 1) poru s materiálem Evropské komise doporučujícím zapojení sociálních partnerů do hledání společných řešení. Namísto toho dochází k dalším nesmyslným útokům na zákoník práce, neochotě zapojit zejména odbory a důsledky krize dopadají pouze na zaměstnance! JOSEF STŘEDULA, předseda OS KOVO (titulky redakce)

na Balkán nelze vyloučit – a ani mu nelze zabránit. Tento proces již v určité míře začíná.

Taková krize tu ještě nebyla Z toho, co bylo uvedeno – a jistě to není vyčerpávající výčet problémů – vyplývá, že pro český průmysl nevede z krize, do které se teprve začíná propadat - lehké a snadné východisko. Z toho, co bylo uvedeno výše, by měl vyplynout základní poznatek – český průmysl, stejně jako celá ekonomika, stojí na počátku krize, která svým rozsahem převyšuje všechny minulé krize. Tato krize je nesrovnatelná s tím, co prožila česká ekonomika v letech 1997 - 1998, kdy vrcholila krize založená nezvládnutím důsledků ekonomické transformace na počátku devadesátých let. Tehdejší krize byla vyvolána chybnou hospodářskou politikou tehdejší vlády (stejně jako nepřiměřenou politikou centrální banky) a také vnitřní politickou krizí. Její příčiny tedy přicházely „zvnitřku“, a tudíž stačilo korigovat hospodářskou politiku vlády, aby se tato krize mohla překonat. Naproti tomu nadcházející krize je krizí globální, celosvětovou, krizí z nadvýroby, kterou vyvolala nadměrná poptávka založená na spekulacích na finančních trzích. Právě podlomení důvěry na finančních trzích a následné rychlé zhroucení finančních trhů vedlo k prudkému poklesu poptávky a následně i výroby. Lze očekávat, že český průmysl bude touto krizí zasažen velmi výrazně, a to především v důsledku ztráty odbytu na hlavních trzích v sousedních zemích. Analogie s vývojem v minulých krizích spíše nasvědčuje tomu, že krize se v zemi s takovým profilem exportní nabídky, jako má český průmysl, obvykle dostavuje později než na hlavních trzích. Současně se pak ovšem také daleko pomaleji začíná oživení výroby po překonání krize. Musí se proto počítat s tím, že nepříznivá situace bude pro českou ekonomiku trvat minimálně po celý příští rok.

Jak zmírnit dopady? Vzhledem k příčinám krize, ale i současné struktuře českého průmyslu, struktuře jeho vývozu a vysokému stupni jeho závislosti na vývoji zahraniční poptávky jsou možnosti zmírnit dopady krize jen omezené. Krátkodobě mohou být účinná jen opatření, která by zvýšila tuzemskou poptávku například růstem spotřeby domácností, popřípadě v rozpočtové sféře. Dlouhodobá opatření na pomoc českému průmyslu pak by měla směřovat především k rozvoji všech sofistikovaných výrob, podpoře výzkumu a vývoje v průmyslových firmách, stejně jako k rozšíření podpory pro těsnější propojení kapacit technických vysokých škol s výrobními firmami, a tedy rychlejší převod poznatků z výzkumu do reálné praxe. S tím souvisí i podpora technického vysokého školství a zvýšení počtu absolventů těchto škol včetně potřebného rozvoje přírodovědných disciplín na univerzitách. Stejně tak je nutné posilovat diverzifikaci českého exportu tak, aby se zmírnila jeho vysoká koncentrace (a tedy i zranitelnost) jen na určitá teritoria. K tomu je především nutné posilovat ekonomickou diplomacii a podporovat zejména český vývoz technologií. (Redakční výtah z materiálu ČMKOS Ekonomická krize – pohled odborů, titulky a mezititulky redakce)

TVRDÁ RÁNA UKRAJINSKÉMU OCELÁŘSTVÍ KAM POVEDE OMEZOVÁNÍ VÝROBY? Ještě ne tak dávno se perspektivy ukrajinského hospodářství a v prvé řadě jeho ocelářství jevily v růžových barvách. Osmý největší producent a třetí největší vývozce oceli na světě si jako by zvolil správnou komoditu a ve správný čas. Všemožně preferovaný ocelářský průmysl se podle statistiků podílel na celém ukrajinském vývozu 30 až 40 procenty. Vysoké zisky ukrajinských oligarchů a dobré výdělky hutnických dělníků i všeobecný optimismus celé ocelářské branže však dostaly v celosvětové hospodářské krizi tvrdou ránu. Zlom přišel loni na podzim. Jak informují ukrajinská média, více než polovina z asi 40 všech vysokých pecí byla nucena omezit výkon. Produkce byla v říjnu 2008 (1,9 miliónu tun oceli) o 49 procent nižší než v říjnu roku 2007. A jelikož se nedostává zakázek, je nadále omezována. Těžkosti ocelářského odvětví však vyvolávají i sociálně-politické problémy. Jak uvedl švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung, v ocelářském a důlním průmyslu jsou ohroženy statisíce pracovních míst. Pokud v Doněcké průmyslové pánvi dojde k většímu propouštění, může to vést k sociálnímu napětí i dalšímu posunu sympatií veřejnosti ve východoukrajinských oblastech země k Rusku a k zostření vztahu tamních obyvatel k prozápadně orientované západní polovině Ukrajiny, upozornil švýcarský deník. JAN HÁLA

OBRAZOVKA V METROPOLU V době, kdy jsou potřebné informace velikou devízou, byl uveden v DK Metropol České Budějovice do provozu nový informační systém. Přímo proti vchodu je nainstalovaná obrazovka, kam se přenáší aktuální informace z přehrávače. Jde o informace o změnách v nemocenské a zákoníku práce. ChysNový informační systém v DK tá se oblast BOZP Metropol České Budějovice z pohledu regionu. Součástí bude i obecná prezentace odborů. Kromě materiálu z centrály bude využita i semestrální práce studentů VŠ, na kterých se podílí naše metodické pracoviště jako konzultant a oponent. A naše přání? Uveřejňovat co nejvíce pozitivních údajů. PhDr. ANTONÍN HRAŠE, vedoucí Metodického pracoviště OS KOVO České Budějovice Snímek Pavel Škvařil

KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3

KOVÁK číslo 4 — 30. ledna 2009

KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (LXXXVIII.)

K První brněnské a Královopolské strojírně měřítkárnu s 50 zaměstnanci (Technické papřistoupila v listopadu roku 1918 státní zbro- mátky). jovka pocházející z původních dělostřeleckých O rok později – v roce 1923 – se zbrojovka dílen v Brně-Zábrdovicích. Tyto dílny měly zaměřila na výrobu obráběcích strojů. Hlavní necelých 700 zaměstnanců a za první světové výrobní program představoval produkci frézoválky pracovaly pro rakouskou armádu, jíž do- vacích strojů; bylo jich zhotoveno několik tisíc dávaly náhradní díly k dělům, přívěsné vozíky kusů. Později bylo vyráběno celkem 25 typů pro dělostřeleckou munici a prováděly opravy svislých, univerzálních a speciálních fréz, dělostřeleckého materiálu. Když je v lednu 18 typů rychloběžných, univerzálních a spe1919 převzala československá vojenská ciálních soustruhů apod. (Technické památky). V roce 1924 byla v prozatímní automobilce správa, staly se zbrojním závodem nesoucím od 1. února téhož roku nový název Českoslo- zahájena výroba prvních osobních automobilů; venská státní zbrojovka Brno. Název se pak ještě dvakrát měnil: od 1. dubna 1923 na Československé závody na výrobu zbraní v Brně, od 12. června 1924 na Československou zbrojovku, a. s., v Brně (stalo se tak po částečné privatizaci, kdy zbrojovka byla za kapitálové účasti Škodových závodů přeměněna na akciovou společnost). Československý stát vyvlastnil v roce 1918 pro výrobu pušek akciovou společnost Oděvní konfekce v Brně, kde se zpočátku opravovaly pušky a kulomety. Od konce roku 1921 byla ve zbrojovce zahájena vlastní výroba Mausero- Československá zbrojovka v Brně: montáž pušek vých pušek; stalo se tak poté, co převzala stroje zakoupené českoslo- byly vybaveny dvoudobými spalovacími movenskou vojenskou správou od německé firmy tory a prezentovány pod firemní značkou Z. Mauser (podle Technické památky v Čechách, Později, počátkem roku 1926, se začalo se sérina Moravě a ve Slezsku, díl I., dále jen Tech- ovou výrobou osobních, sportovních, nákladnické památky). Výrobky brněnské zbrojovky ních a dodávkových automobilů. Produkce auměly vysokou úroveň, byly stoprocentně tomobilů však nebyla dlouhá, zhruba po deseti přesné, spolehlivé a tím, že jednotlivé součásti letech byla ukončena, když závod rozšířil svou byly vzájemně vyměnitelné, si zbrojovka vy- strojírnu a navrátil se k původní exkluzívní výtvořila základy k moderní sériové výrobě. Již robě zbraní. Spolu s tím byla zrušena také výv roce 1922 měl závod vybudovánu nástro- roba valivých ložisek, rozvíjená od roku 1924 járnu, kde pracovalo 150 zaměstnanců, a také jakožto doplňkový program (Technické pa-

KŘÍ ŽŽOOVVKA Í K Ř A K Hybný princip se zdá sílit, ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je starořecký filosof Aristoteles ze Stageiry (384 - 322 př. n. l.), zakladatel logiky a řady vědních disciplín. Byl žákem Platónovým, založil peripatetickou školu. Filosofii dělil na teoretickou (učení o bytí, jeho částech, příčinách a základech), praktickou (o lidské činnosti) a poetickou (o tvorbě krásna a užitku). K jeho nejvýznamnějším dílům patří Metafyzika, První a druhé analytiky, Fyzika a O duši. Byl vychovatelem Alexandra Velikého. (jk) Vyluštění z Kováku č. 3/2009 (výrok F. Felliniho): Člověk nejdříve musí najít víru v sebe … samého, aby se stal svobodný.

4

mátky). Zbrojovka vyráběla různé střelné strojní i ruční zbraně pro vojenské potřeby (jejím velkým konkurentem v této oblasti byly ve 20. letech dvacátého století zejména Škodovy závody), například kulomety vlastní konstrukce (Československá vlastivěda, sv. 9, rok 1929). Československá zbrojovka v Brně, označovaná někdy za „dítě první republiky“, se v meziválečném období začlenila mezi nejvýznamnější průmyslové podniky v Československé republice a dokázala si udržet svůj původní zbrojní charakter. Dominovala mezi 77 strojírenskými a elektrotechnickými podniky, o čemž svědčí i fakt, že ve 20. letech minulého století počet jejích zaměstnanců dosahoval téměř 5000 lidí. K takovým výsledkům jistě přispělo „vlastnictví státu a účast vojenské správy na řízení“ podniku; příznivě zapůsobila i částečná, výše zmíněná privatizace a „zakcionování zbrojovky roku 1924 a také kapitálová účast Škodovky“ (Technické památky). Zbrojovka od počátku vyvíjela značnou investiční činnost; nejdříve v Brně, později i jinde v ČSR včetně Slovenska, například se zasloužila o výstavbu nové muniční továrny v Považské Bystrici a investovala do Rothovy muničky v Bratislavě. Česká zbrojní technika se od 20. let vyvíjela v rámci hlubokých přeměn ve světovém měřítku. Velení československé armády a ministerstvo národní obrany prosazovalo od této doby důsledně a s rostoucí intenzitou výzbrojní orientaci především na domácí výrobu, na techniku domácí konstrukce. Byl to dlouhý, mnohostranný a do konce první republiky ne zcela završený proces. Důležitou roli tu hrál vztah k vědě a technice, na významu nabývalo technické vzdělání a příprava armádních odborníků; rozhodujícím proto se stalo civilní technické školství včetně zřízení Vojenského technického ústavu v Praze roku 1925. Připravila: PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.

KOVÁK číslo 4 — 30. ledna 2009/příloha

ZMĚNY V DAŇOVÝCH ZÁKONECH PO 1. 1. 2009 (III.) JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO

Musíme platit daň z nemovitosti, i když jsme změnili vytápění? Chtěli bychom vědět, zdali ještě za rok 2009 můžeme uplatnit osvobození na daň z nemovitostí jako v roce 2008 na základě toho, že jsme v roce 2007 změnili způsob vytápění z pevného paliva na solární energii v kombinaci s biomasou. Navíc jsme ve stejném roce provedli stavební úpravy na základě stavebního povolení (kompletní zateplení a výměnu oken, které jsme zmenšili). P. L., Louny Podle vašeho dotazu se jednalo o osvobození v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 písm. r) zákony, kdy byly osvobozeny stavby na dobu pěti let od roku následujícího po provedení změny spočívající ve změně systému vytápění přechodem z pevných paliv na systém využívající obnovitelné energie solární, větrné, geotermální, biomasy, anebo změny spočívající ve snížení tepelné náročnosti stavby stavebními úpravami, na které bylo vydáno stavební povolení.

Toto ustanovení zákona bylo zrušeno zákonem č. 1/2009 Sb., který novelizoval zákon o dani z nemovitostí. V přechodném ustanovení tohoto zákona je ale dále stanoveno, že pokud vznikl nárok na osvobození od daně ze staveb právě podle § 9 odst. 1 písm. r) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, osvobození se poskytne naposledy ve zdaňovacím období 2012. Znamená to tedy, že ve vašem případě budete moci využít celou dobu osvobození, tj. 5 let .

Jak je to s odpočtem členských příspěvků zadržených zaměstnavatelem? V Kováku jsem si přečetl, jak bude za rok 2008 fungovat odpočet členských příspěvků. Mám ale dotaz, jak to je s odpočtem členských příspěvků od základu daně v případě, že tyto příspěvky zaměstnavatel zadrží. K. D., Rakovník V takovém případě bohužel nelze tyto zaplacené příspěvky od základu daně odečíst. Zákon říká, že od základu daně lze odečíst zaplacené členské příspěvky, které jsou zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové organizace odborové organizaci, a to na základě potvrzení odborové organizace, která při po-

tvrzení vychází se skutečnosti, kolik členských příspěvků přišlo na její účet, popřípadě do pokladny. Zadržené příspěvky zaměstnavatelem nelze posuzovat jako příspěvek zaplacený organizaci. Je to obdobné, jako kdyby zaměstnavatel zadržel například příspěvek na penzijní připojištění nebo soukromé životní pojištění.

Počítá se příjem z prodeje nemovitosti do obratu pro účely DPH? Máme rekreační zařízení, které již dlouho neslouží svému účelu. Jen někdy tam některý člen jede. Jeho údržba je poměrně nákladná, a tak jsme se rozhodli tento majetek prodat, a to včetně vnitřního vybavení. Bude se příjem z tohoto prodeje počítat do obratu pro účely daně z přidané hodnoty? M. D., Brno Příjem z tohoto prodeje, tzn. z prodeje nemovitosti a z prodeje movitého majetku (vnitřní vybavení), se do obratu pro účely daně z přidané hodnoty počítat nebude, a to v souladu s ustanovením § 6 odst. 2 písm. c) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. V souladu s tímto ustanovením se do obratu nezahrnuje úplata z prodeje hmotného majetku a odpisovaného nehmotného majetku nebo pozemků, které jsou dlouhodobým hmotným

majetkem a o kterých osoba povinná k dani účtuje nebo o kterých vede evidenci. Osobou povinnou k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti.

Jaká je sazba daně u odměn funkcionáře v roce 2009? Jsme ZO OS KOVO. Vyplácíme odměny funkcionáře a někdy uzavíráme dohody o provedení práce. Máme dotaz, jaká sazba daně je v roce 2009. Ve všech příručkách, které máme k dispozici, je uvedeno, že od 1. 1. 2009 je to 12,5 procenta. A . P., Chomutov Zřejmě používáte příručky vydané v loňském roce. Zákon č. 261/2007 Sb., tj. zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, který novelizoval mimo jiné i zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, skutečně nastavil daně tak, že od 1. 1. 2009 měla být sazba daně 12,5 procenta. Současně se měly snížit částky týkající se slev na dani.

Poslední novela zákona o daních z příjmů (zákon č. 2/2009 Sb.) toto ale zvrátila, a sazba daně je tak ponechána v úrovni roku 2008, tzn. 15 procent. Obdobná změna se týká i slev na dani z příjmů. Znamená to tedy, že jak sazba daně, tak slevy na dani zůstávají na úrovni roku 2008.

VÝVOJ INFLACE V PROSINCI ROKU 2008 Ing. ALENA PAUKRTOVÁ, úsek odborové politiky OS KOVO Inflace vyjádřená indexem spotřebitelských cen domácností zaměstnanců (domácnosti, v jejíž čele je osoba v pracovním poměru a k sociální příslušnosti ostatních členů domácností se nepřihlíží) dosáhla v prosinci 2008 proti stej-

nému období minulého roku hodnotu 102,9 procenta a od počátku roku 2008 105,8 procenta. Bleskový odhad harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) pro eurozónu za prosinec 2008 je 1,6 procenta, jak uvedl Eurostat.

I

KOVÁK číslo 4 — 30. ledna 2009/příloha

JAK SE VYPOČÍTÁ PRŮMĚRNÝ A PRAVDĚPODOBNÝ VÝDĚLEK? Ing. RŮŽENA BERANOVÁ a Mgr. EVA PANENKOVÁ, Metodické pracoviště OS KOVO Hradec Králové

Naše metodické pracoviště obdrželo dotaz od člena ZO OS KOVO, který byl poškozen na svém výdělku. Tento případ není bohužel ojedinělý, proto chceme publikovat jak dotaz, tak odpověď na něj: „Prosím o vysvětlení problematiky týkající se výpočtu průměrného výdělku a výpočtu pravděpodobného výdělku. Ve firmě, kde pracuji, pravděpodobný výdělek vypočítávají pouze ze základu, přestože složek mzdy máme více. Je to správné?“ Z tohoto dotazu je zřejmé, že zaměstnavatel nepostupuje při stanovení pravděpodobného výdělku správně. Pro objasnění musíme uvést některé skutečnosti vztahující se k výpočtu průměrného a pravděpodobného výdělku. Upozorňujeme, že naše odpověď není vyčerpávajícím materiálem, je pouze základní informací, ze které je ale zřejmé, jak by se mělo postupovat. Zabýváme se pouze situací, kdy zaměstnanec je odměňován Ing. Růžena Beranová mzdou (nikoliv platem), tedy kdy zaměstnanec pracuje v podnikatelském prostředí. Základní právní úpravou, o kterou se budeme opírat, je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen ZP).

K poškození zaměstnanců dochází také v případě skončení pracovního poměru, když je ze špatně vypočítaného průměrného výdělku chybně vypočtena výše odstupného a zároveň špatně vyplněno potvrzení pro úřad práce a tedy následně chybně vypočtena i výše podpory v nezaměstnanosti. Například zaměstnanec starší 55 let by pociťoval následky špatného výpočtu průměrného výdělku (čistého) a z něj vypočtené nižší podpory v nezaměstnanosti ještě až následujících 12 měsíců (11 měsíců od 1. 1. 2009), kdy by tuto podporu pobíral.

Použití průměrného výdělku

Při stanovení průměrného výdělku v pracovněprávních vztazích je nutné postupovat podle §§ 351 až 362 ZP (hlava XVIII v části třinácté ZP). Od této právní úpravy se nelze odchýlit! V kolektivní smlouvě či ve vnitřním předpise je možná bližší konkretizace například vzhledem k používaným mzdovým složkám. Možnosti této vnitropodnikové úpravy jsou daleko menší, než tomu bylo do roku 2006. Průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hrubý výdělek, pokud pracovněprávní předpisy nestanoví jinak - například, že se zjišťuje jako průměrný čistý výdělek (to je pro poskytování podpory v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci uchazečům o zaměstnání úřady práce). Průměrný výdělek se zjišťuje z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. To znamená, že při stanovení průměrného výdělku se vychází z těchto základních údajů: * rozhodné období * odpracovaná doba v rozhodném období * hrubá mzda dosažená v rozhodném období Průměrný hodinový výdělek dostaneme, když hrubou mzdu za rozhodné období vydělíme počtem hodin v rozhodném období.

Průměrný výdělek je velice důležitý pracovněprávní institut, který se zjišťuje jen pro pracovněprávní účely a používá se pro výpočet celé řady nároků zaměstnanců. Ať už se jedná o plnění vyplývající přímo ze zákoníku práce anebo o plnění sjednaná v kolektivní smlouvě, případně stanovená zaměstnavatelem ve vnitřním předpise, kdy se při jejich definici vychází z průměrného výdělku. Náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku (nebo v jeho procentuálním poměru) se poskytuje například v těchto případech: a) při překážkách v práci na straně zaměstnavatele: * při prostoji * při přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů * při dočasném omezení odbytu výrobků, když by došlo k uzavření písemné dohody s odborovou organizací b) při překážkách v práci na straně zaměstnance: * od 1. 1. 2009 při dočasné pracovní neschopnosti (náhrada mzdy přísluší zaměstnanci za podmínek stanovených v ZP po dobu prvních 14 kalendářních dnů) * při jiných důležitých překážkách v práci podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. * při jiných úkonech v obecném zájmu dle § 203 ZP c) při náhradě za dovolenou: * při čerpání dovolené * při proplacení nevyčerpané dovolené při skončení pracovního poměru d) při proplácení příplatků za: * práci přesčas * práci ve svátek * noční práci * práci v sobotu a neděli * práci ve ztíženém pracovním prostředí * příplatky sjednané v kolektivní smlouvě e) při poskytování náhrad za ztrátu na výdělku v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání: * po dobu pracovní neschopnosti * po skončení pracovní neschopnosti * při úmrtí zaměstnance f) při skončení pracovního poměru: * při výpočtu odstupného * v potvrzení pro úřad práce - průměrné čisté za účelem stanovení podpory v nezaměstnanosti. Z tohoto výčtu je zřejmé, že pokud je průměrný výdělek stanoven chybně (ve většině případů je jeho výše stanovena nižší, než na jakou má zaměstnanec zákonný nárok !), dochází k poškození zaměstnance. A to nejen pro období, kdy se špatně stanovený průměrný výdělek použije, ale i pro období následující, do kterých se špatně vypočtená mzda opět promítne.

II

Mgr. Eva Panenková

Stanovení průměrného výdělku

Rozhodné období Není-li v zákoníku práce stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek se zjišťuje k prvnímu dni následujícího kalendářního měsíce po skončení bezprostředně předcházejícího čtvrtletí a používá se po celé další kalendářní čtvrtletí. To znamená, že se zjišťuje k 1. 1., 1. 4., 1. 7., 1. 10., a je pochopitelné, že v této době musí i nadále trvat pracovní poměr. Například: Pro účely odstupného je rozhodný průměrný výdělek používaný v den skončení pracovního poměru. Pro zaměstnance, který ukončí pracovní poměr k 31. 12. 2008, je rozhodným období 3. čtvrtletí, tedy se pro výpočet odstupného použije průměrný výdělek zjištěný k 1. 10. 2008 (nepoužije se průměrný výdělek k 1. 1. 2009, protože 1. 1. již netrvá pracovní poměr). Zákon stanoví některé zvláštní případy rozhodného období, například: * pro účely konta pracovní doby - zde je rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích před začátkem vyrovnávacího období, na které je konto uplatněno (například konto je stanoveno na 26 týdnů, počínaje 1. 12. 2008, rozhodné období zahrnuje měsíce prosinec 2007 až listopad 2008); * pro účely náhrady škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání - zde je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li to pro zaměstnance výhodnější než kalendářní čtvrtletí předcházející vzniku škody (například pracovní úraz se stal 11. 11. 2008, rozhodným obdobím je buď 3. čtvrtletí 2008, nebo rok 2007, pokud bude pro zaměstnance výhodnější).

KOVÁK číslo 4 — 30. ledna 2009/příloha

Odpracovaná doba Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda, jedná se o dobu skutečného výkonu práce. Nepatří sem doba za překážky v práci, ať se jedná o pracovní volno s náhradou mzdy nebo neplacené, za dovolenou, neomluvená nepřítomnost v práci, pracovní neschopnost, ošetřování člena rodiny apod.

Hrubá mzda Do hrubé mzdy se pro tyto účely zahrnují veškeré složky mzdy, ať se jedná o základní mzdu (tarifní), prémie, osobní ohodnocení, příplatky apod., zúčtované k výplatě v rozhodném období. Nelze však do ní zahrnout plnění, které nemá ve smyslu zákona povahu mzdy, protože není poskytováno za práci, ale jde o plnění poskytované jen v souvislosti se zaměstnáním, jedná se například o: * náhrady mezd * odstupné * cestovní náhrady * odměnu za pracovní pohotovost * ale i tzv. stabilizační odměny, odměny při pracovních a životních výročích, kde jediným kritériem pro jejich poskytování je délka zaměstnání či dosažení určitého věku. Z tohoto důvodu je zapotřebí pečlivě posuzovat, zda příslušné plnění má povahu mzdy a odpovídá definici mzdy podle § 109 odst. 2 a 4 ZP a zda se posuzuje dle hledisek uvedených v § 110 odst. 3 až 5 ZP. Dle § 109 odst. 2 ZP je mzda peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v zákoníku práce dále stanoveno jinak. Dle odst. 4 se mzda (a plat) poskytují podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků. Složitost, odpovědnost a namáhavost práce se posuzuje podle vzdělání a praktických znalostí a dovedností potřebných pro výkon této práce, podle složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační a řídicí náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody, zdraví a bezpečnost, podle fyzické, smyslové a duševní zátěže a působení negativních vlivů práce (§ 110 odst. 3 ZP). Pracovní podmínky se posuzují podle obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvržení pracovní doby, například do směn, dnů pracovního klidu, na práci v noci nebo práci přesčas, podle škodlivosti nebo obtížnosti dané působením jiných negativních vlivů pracovního prostředí a podle rizikovosti pracovního prostředí (§ 110 odst. 4 ZP). Pracovní výkonnost se posuzuje podle intenzity a kvality prováděných prací, pracovních schopností a pracovní způsobilosti a výsledky práce se posuzují podle množství a kvality (§ 110 odst. 5 ZP). V případě, že je zaměstnanci v rozhodném období zúčtována k výplatě mzda, která je poskytována za delší období než kalendářní čtvrtletí, tak se pro určování průměrného výdělku musí započítat pouze poměrná část této mzdy připadající na příslušné čtvrtletí. Zbývající část této mzdy se zahrne do čtvrtletí dalších, dle její definice.

Pravděpodobný výdělek Složitější situace nastává v případě, kdy zaměstnanec neodpracuje v rozhodném období alespoň 21 dnů, potom musí být použit výdělek pravděpodobný. Tato situace může nastat při vzniku pracovního poměru, ale i v důsledku pracovní neschopnosti, návratu z mateřské nebo rodičovské dovolené, neplaceného volna apod. Je pravdou, že se pravděpodobný výdělek nedá zjistit zcela přesně jako průměrný výdělek, ale to však neznamená, že jej zaměstnavatel může stanovit nahodile jako nějaký odhad nebo dokonce tzv. dle libovůle zpracovatele. V žádném případě nemůže být zaměstnanec poškozen na výši výdělku jen kvůli tomu, že v rozhodném období neopracoval alespoň 21 dnů. Pravděpodobný výdělek je upraven v § 355 ZP, kde je v odst. 2 uvedeno, že pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy (nebo platu), které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy (nebo platu), které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy (nebo platu) zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Zde musí zaměstnavatel pečlivě posoudit, jak bude ke stanovení pravděpodobného výdělku přistupovat, aby nedošlo k poškození zaměstnance. Pro výpočet pravděpodobného výdělku je možno použít i kratší odpracovanou dobu v rozhodném období (například zaměstnanec odpracuje pouze 5 dnů). Avšak

jen tehdy, když mzda vztahující se k těmto několika dnům má dostatečnou vypovídací schopnost o výdělkové úrovni zaměstnance (například u zaměstnance, který pracuje pouze v rovnoměrném rozvržení pracovní doby, pouze od pondělí do pátku, pouze v jedné směně, který má pouze jednosložkovou mzdu). Lze ale říci, že tento případ v praxi téměř nenastává. Jedná-li se o zaměstnance pracující ve složitějších režimech (nerovnoměrné rozvržení, vícesměnný režim) a při používání několika složek mzdy (například tarif + prémie + příplatky), nelze tento výpočet použít. Nebyl by objektivní a zaměstnance by poškozoval. Ještě k většímu poškození by mohlo dojít u zaměstnance pracujícího v úkolové mzdě, a to v případě, že se jedná o zaměstnance, který je zručný a běžně plní na více než 100 procent. Zde musí zaměstnavatel při výpočtu přihlédnout zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy, kterých zaměstnanec v předchozím období dosahoval. A musí vycházet z toho, že by zaměstnanec pracoval po celou pracovní dobu. Nelze připustit, aby zaměstnanec ve třech předchozích čtvrtletích dosahoval průměrného výdělku například kolem 124 Kč/hod a při stanovení pravděpodobného výdělku mu jej zaměstnavatel stanovil ve výši třeba 78 Kč/ hod. V tomto případě by bylo zřejmé, že něco není v pořádku a že zpracovatel mezd musí provést přepočet a posoudit, zda je tento výpočet objektivní. Také lze použít výši průměrného výdělku zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. V tomto případě však není opět možné srovnávat zaměstnance, který plní běžně na 120 %, se zaměstnancem, který plní pouze na 100 % nebo i méně. V případě, že se jedná o návrat zaměstnance do práce po delší době (například po dlouhé nemoci, po mateřské či rodičovské dovolené) a ve firmě došlo během nepřítomnosti zaměstnance k navýšení mezd, je nutno i toto navýšení mezd při stanovení pravděpodobného výdělku tohoto zaměstnance zohlednit. Bohužel musíme konstatovat, že k častým chybám dochází pouze z toho důvodu, že zpracovatelé mezd se touto problematikou konkrétně nezabývají a vycházejí pouze z toho, jak je pravděpodobný výdělek zaměstnance zpracován mzdovým počítačovým programem. Tento postup je však naprosto chybný, protože program, pokud nemá potřebné informace, pravděpodobný výdělek sám nestanoví. Program zná například pouze tarif či základní mzdu za hodinu práce nebo za měsíc, ostatní složky mzdy ale určit neumí. Z tohoto důvodu dochází velmi často ke stížnostem zaměstnanců, že mají na výplatní pásce průměrný výdělek uveden pouze ve výši svého tarifu. Z výše uvedeného vyplývá jednoznačný závěr: Při výpočtu pravděpodobného výdělku nelze vycházet pouze z některých složek mzdy (například pouze ze základní mzdy), naopak je nutno přihlédnout ke všem dalším složkám mzdy, které přicházejí u jednotlivého zaměstnance při jeho pracovním zařazení a režimu pracovní doby v úvahu, a to ještě ve výši obvyklé. Jiný postup by byl v rozporu s výše uvedeným § 355 ZP a dobrými mravy (viz § 13 odst. 5 a 14 odst. 1 ZP). Vzhledem k častým pochybením, se kterým se setkáváme v praxi, je nutné, aby zaměstnanci této problematice věnovali pozornost a v případě, že zjistí, že na výplatní pásce mají uveden průměr pro pracovněprávní účely v jiné výši než obvyklé, požádali o vysvětlení svého nadřízeného a následně zpracovatele mezd (mzdovou účtárnu). V případě, že zaměstnance jejich vysvětlení neuspokojí nebo mu je nejasné, může požádat o pomoc specialisty příslušného metodického pracoviště OS KOVO či podat podnět na inspekci práce.

Jak může být zaměstnanec poškozen Příklad poškození zaměstnance při stanovení pravděpodobného výdělku pouze ve výši tarifu: Paní Nováková pracuje v nepřetržitém režimu s délkou směny 7,5 hod. Přísluší jí tarifní mzda ve výši 80,50 Kč/hod. Dále příplatek za práci v sobotu a v neděli ve výši 10 % průměrného výdělku, příplatek za noční práci ve výši 10 % průměrného výdělku, příplatek za práci v odpolední směně ve výši 8,50 Kč/hod, příplatek za práci v nepřetržitém režimu ve výši 20 Kč/hod. Pracuje v úkolové mzdě a stabilně plní nad 100 %. Vykonává i práci přesčas. Její průměrný výdělek pro pracovněprávní účely měl v minulém období, před stanovením pravděpodobného výdělku, tuto výši: 4. Q 2007 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120,20 Kč/hod. 1. Q 2008 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .119,10 Kč/hod. 2. Q 2008 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26,10 Kč/hod. 3. Q 2008 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124,10 Kč/hod. 4. Q 2008 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80,50 Kč/hod.

III

KOVÁK číslo 4 — 30. ledna 2009/příloha

V měsících červenec až září 2008 byla paní Nováková nemocná. Z tohoto důvodu ji zaměstnavatel stanovil pro 4. Q 2008 pravděpodobný výdělek, ale pouze ve výši jejího tarifu, tj. 80,50 Kč/hod (ve skutečnosti měl být stanoven ve výši 124 Kč/hod). V měsíci září obdržela výpověď z pracovního poměru z důvodu podle § 52 písm. a) ZP a oznámení, že do konce výpovědní doby je povinna vyčerpat dovolenou. Jednalo se o dovolenou ve výši 20 dnů, tu čerpala v měsíci říjnu. V měsíci listopadu uzavřel zaměstnavatel s odborovou organizací dohodu dle § 209 ZP, že vzhledem k odbytovým problémům nebudou zaměstnanci ve výrobě konat práci (tzv. budou doma) a přísluší jim náhrada mzdy ve výši 70 % průměrné mzdy. Pracovní poměr skončil dne 30. 11. 2008. Ve výplatním termínu za měsíc listopad obdržela odstupné ve výši dle ZP a zároveň potvrzení pro úřad práce o čistém výdělku – pro účely stanovení podpory v nezaměstnanosti. Hrubé příjmy na výplatní pásce za měsíc říjen: * dle rozpisu měla odpracovat 21 směn, * skutečnost: čerpala 20 dnů dovolené a odpracovala 1 den (v sobotu, jednalo se o noční směnu, plnila na 120 %).

dovolená úkolová mzda příplatek – noční příplatek – sobota celkem

rozpis směn 21 dnů 20 dnů, tj. 150 hod. 7,5 hod. 7,5 hod. 7,5 hod.

průměr 80,50 Kč/hod.

průměr 124 Kč/hod.

rozdíl

12 075

18 600

6525

725 60 60 12 920

725 93 93 19 511

33 33 6591

Z výpočtu je patrné, že zaměstnavatel poškodil zaměstnance o 6591 Kč (v hrubém).

Hrubé příjmy na výplatní pásce za měsíc listopad: * dle rozpisu měla odpracovat 19 směn, * skutečnost: čerpala náhradu mzdy ve výši 70 % průměrného výdělku.

náhrada 70 %

rozpis směn 19 dnů 19 dnů, tj. 142,5 hod.

průměr 80,50 Kč/hod.

odstupné celkem

průměr 124 Kč/hod.

rozdíl

8 030

12 369

4 339

39 377 47 407

60 655 73 024

21 278 25 617

Výpočet ukazuje, že zaměstnavatel poškodil zaměstnance o 25 617 Kč (v hrubém). Pro potvrzení pro úřad práce: pravděpodobný průměrný výdělek pro pracovněprávní účely hodinový

80,50 Kč

124 Kč

pravděpodobný průměrný výdělek pro pracovněprávní účely měsíční

13 126 Kč

20 218 Kč

pravděpodobná čistá měsíční mzda

10 884 Kč

15 665 Kč

Z uvedené tabulky je zřejmé, že pokud by byla paní Nováková evidována na úřadu práce, byla by značně poškozena, protože by jí podpora byla vyčíslena z 10 884 Kč, nikoliv z 15 665 Kč. Závěr: Z příkladu, který uvádíme, plyne, že poškození zaměstnance může být velice citelné.

Právní servis

Ach ty zimní chodníky… JUDr. ZDENĚK PAZDERA, vedoucí Metodického pracoviště OS KOVO Olomouc

Chtěl bych se zeptat, jak je to podle nyní platné právní úpravy s povinností vlastníka rodinného domu udržovat přilehlý chodník v zimním období, pokud jde o jeho hrabání a čištění od sněhu a ledu. Slyšel jsem, že když se někdo na chodníku u mého domu při pádu na ledu nebo sněhu zraní, budu mu odpovídat za škodu. Je tomu tak? Z. P., Olomouc Váš dotaz přišel jako na zavolanou, zejména v zimním období, kdy mráz občas svírá do své kruté a nelítostné náruče celou naši republiku a z nebe se snášející sněhová peřina nejenže nás ani chodník nezahřeje, ale právě naopak přidá starosti s jeho údržbou. A když už přijde obleva, na zmrzlém podkladu se vytváří náledí… Předmětná problematika je upravena obecně platnou právní úpravou, a to zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, konkrétně v § 27 odst. 4, který výslovně stanoví: „Vlastník nemovitosti, která v zastavěném území obce hraničí se silnicí nebo s místní komunikací, odpovídá za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti na přilehlém chodníku, která vznikla znečištěním, náledím nebo sněhem, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit; u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit.“ Zákon o pozemních komunikacích současně zmocňuje obce, aby stanovily vlastním nařízením (většinou městské a obecní vyhlášky) rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad ve schůdnosti místních komunikací a průjezdních úseků silnic. Zákon přímo tedy neupravuje povinnost vlastníků nemovitostí přiléhajících k veřejnému chodníku sníh a led z chodníku odhrabovat, a udržovat tak chodník schůdný, ale zatím je s případně vzniklou škodou způsobenou chodci zejména pádem a zraněním na neodklizeném chodníku spojena výše uvedená odpovědnost za škodu. Zákonem použitá formulace § 27 odst. 4 je ze strany vlastníků nemovitostí sousedících s chodníkem velmi často a podle mého názoru jednoznačně oprávněně kritizována. Vlastníci například nechápou, proč by měli mít odpovědnost za škody, které vznikly na veřejném majetku, proč by se měli o chodníky starat,

IV

když v jiném případě za jeho dočasné využití musí vlastníkovi chodníku platit (oprava domu, stavba lešení, případně zábor chodníku skládkou stavebního materiálu apod.). Nejasnosti panují rovněž v tom, jak o chodník sousedící s nemovitostí pečovat například v případě vytrvalého sněžení, kdy není v silách vlastníka nemovitosti „závady na schůdnosti“ permanentně odstraňovat (dovolená, nemoc, pracovní cesta atd.). Nejen na základě výše uvedených výhrad a důvodů podal Senát České republiky návrh na změnu zákona o pozemních komunikacích, respektive úplné vypuštění odstavce č. 4 v § 27 a přenesení odpovědnosti za případně vzniklé škody na vlastníka pozemku. Já osobně se s tímto návrhem zcela ztotožňuji. Zejména s ohledem na zcela negativní postoj obcí k tomuto návrhu a jejich lobbing však tento návrh zatím do obecně platné právní úpravy nebyl zapracován. Jaké jsou alternativy řešení tohoto problému? Podle mého názoru a za předpokladu změny současné právní úpravy je možné několik řešení. Existují asi dva způsoby – buď ať se o úklid chodníku stará jeho vlastník (většinou obec) nebo jeho příspěvková organizace (ve větších městech technické služby a nebo obdobně pojmenované právnické osoby, které obec zřizuje), popřípadě ať si na úklid chodníků jeho vlastník najme fyzické osoby (například z řad uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce) a nebo uzavře (samozřejmě za úplatu) dohodu o údržbě chodníků s vlastníky sousedících nemovitostí. Vážený pane kolego, to je ohledně vašeho dotazu asi v zásadě to podstatné, a protože i já mám obdobné problémy s úklidem chodníku u svého malého domečku a shodou okolností také v Olomouci, snad vás zahřeje, že „v tom“ nejste sám. A tak vezmeme nejen my dva do ruky lopatu a smeták, beranici a rukavice a jdeme na to… (v červenci snad bude na slunci i na chodnících lépe).