Bankovní institut vysoká škola Praha
Řízení rizik a implementace Solvency II v pojišťovně na českém pojistném trhu Diplomová práce
Bc. Libor Provazník
červen, 2014
Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín
Řízení rizik a implementace Solvency II v pojišťovně na českém pojistném trhu
Diplomová práce
Autor:
Bc. Libor Provazník Finance
Vedoucí práce:
Praha
Bc. Ing. Karina Mužáková, Ph.D.
červen 2014
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu jsem uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
……………………………… V Praze, 24. 6. 2014
Bc. Libor Provazník
Poděkování Rád bych tímto poděkoval paní Bc. Ing. Karině Mužákové, Ph.D. za veškerou pomoc, informace a cenné rady, které mi poskytla v průběhu psaní diplomové práce. Dále děkuji všem, kteří mě v průběhu mého studia a psaní této práce podporovali.
Anotace Diplomová práce „Řízení rizik a implementace Solventnost II v pojišťovně na českém pojistném trhu“ se věnuje regulaci a řízení rizik v oblasti pojištění. Cílem práce je zmapovat a popsat informace týkající se regulace v pojišťovnictví, kde se čtenář seznámí s významem regulatorního režimu – Solventnost II. V první části je popsán stručný přehled současné regulace na českém území a činnosti orgánu dohledu, druhá část popisuje rizika, které ohrožují pojišťovnu jako podnikatelský subjekt a dále ty, které přebírá. Třetí část popisuje Solventnost I a II. Poslední část práce je věnována požadavkům Solventnost II na kvalitu dat v oblasti výpočtu kapitálového požadavku. Klíčová slova: Solventnost, pojištění, kapitál, rezervy, rizika
Annotation The thesis "Risk Management and Solvency II implementation in the Czech insurance market" is devoted to regulation and risk management in insurance. The aim is to map and describe information on the regulation of the insurance industry, where the reader is familiar with the importance of the regulatory regime - Solvency II. The first section describes a brief overview of the current regulation on Czech territory and the activities of the supervisory authority, the second part describes the risks to the insurance company as a business entity, as well as those that are overtaken. The third section describes the Solvency I and II. The last part is dedicated to the requirements of Solvency II on the quality of data in calculating capital requirements. Keywords: Solvency, Insurance, capital, reserves, risks
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 8 1
2
Dohled a regulace v pojišťovnictví................................................................................ 10 1.1
Historie pojišťovnictví v ČR ................................................................................. 10
1.2
Dohled nad finančním trhem a důvody regulace ................................................... 10
1.3
Evropský jednotný trh ........................................................................................... 13
Rizika v pojišťovnictví ................................................................................................... 15 2.1
Klasifikace rizik v činnosti pojišťoven v obecné úrovni ....................................... 16
2.2
Klasifikace rizik v činnosti pojišťoven dle Solvency II ........................................ 17
2.3
Klasifikace rizik podle pojistných odvětví neživotního pojištění ......................... 18
2.4
Rizika finančních konglomerátů ............................................................................ 21
Riziko vícenásobného využití kapitálu ............................................................................. 25 Riziko přenosu nákazy ..................................................................................................... 25 Riziko střetu zájmů ........................................................................................................... 26 Riziko regulatorní arbitráže .............................................................................................. 26 3 Úvod do problematiky zjišťování finančního zdraví institucí finančních trhů zejména pojišťoven................................................................................................................. 27 3.1
Současný režim Solventnost I................................................................................ 27
Disponibilní míra solventnosti (DMS) ............................................................................. 29 Požadovaná míra solventnosti (PMS)............................................................................... 30 3.2
Úvod do Solventnosti II ......................................................................................... 35
Základní informace ........................................................................................................... 35 3.3
Lamfalussyho proces ............................................................................................. 36
Úroveň 1 ........................................................................................................................... 36 Úroveň 2 ........................................................................................................................... 36 Úroveň 3 ........................................................................................................................... 36 Úroveň 4 ........................................................................................................................... 37 3.4
Komunikace s pojišťovnami .................................................................................. 38
3.5
Omnibus II ............................................................................................................. 38
3.6
Quick Fix II ........................................................................................................... 39
3.7
Long Term Guarantees (Dlouhodobé garance) ..................................................... 39
Klíčové milníky ................................................................................................................ 40 3.8
Basel II a Solventnost II ........................................................................................ 41
3.9
Solventnost I vs. Solventnost II ............................................................................. 43
3.10
Architektura Solventnosti II .................................................................................. 45 6
Pilíř I: Kvantitativní kapitálové požadavky ...................................................................... 45 Pilíř II: Kvalitativní požadavky ........................................................................................ 51 Pilíř III: Tržní disciplína ................................................................................................... 53 4.
Datová kvalita z pohledu pojišťovny ............................................................................ 56 4.1
Základní terminologie............................................................................................ 57
Informace .......................................................................................................................... 57 Datová kvalita ................................................................................................................... 58 Data
............................................................................................................................... 59
Metadata ........................................................................................................................... 59 Trasovatelnost................................................................................................................... 59 Slovník dat ........................................................................................................................ 60 Datový model ................................................................................................................... 60 4.2
Základní principy a postupy implementace ........................................................... 61
4.3
Shrnutí požadavků na kvalitu dat .......................................................................... 65
Závěr ........................................................................................................................................ 66 Seznam použité literatury a dalších pramenů ..................................................................... 68 Bibliografie ....................................................................................................................... 68 Periodické publikace......................................................................................................... 69 Citace ............................................................................................................................... 69 Legislativa ........................................................................................................................ 72 Seznam použitých grafů ................................................................................................... 74 Seznam použitých tabulek ................................................................................................ 74 Seznam použitých obrázků ............................................................................................... 74 Seznam příloh ................................................................................................................... 74 Seznam zkratek ................................................................................................................. 75
7
Úvod Hlavním zaměřením této diplomové práce je evropský projekt Solventnost II, který představuje nový přístup k vykazování solventnosti, regulaci a dozoru v oblasti pojišťovnictví. Tato problematika je pro pojišťovny mimořádně důležitá. Řízení rizik v pojišťovně tvoří zadání pro rozhodování v přítomnosti s následkem ovlivnění vývoje v budoucnosti, proto tvoří jednu z nejdůležitějších složek v organizaci takovéto společnosti. Z těchto důvodu je tato činnost jedna z nejobtížnějších, kterými se vlastníci a management pojišťovny musí pečlivě zabývat. Na základě správných rozhodnutí lze jedině obstát v konkurenčním prostředí. Jelikož téma hodnotím jako přínosné pro mé pracovní uplatnění, rozhodl jsem se této příležitosti využít. Počátkem myšlenky byla změna zaměstnavatele, kdy jsem začal pracovat v oblasti pojišťovnictví se zaměřením na informační technologie spojené s řízením projektů. Je nutno podotknout, že tento text nemůže obsáhnout úplné informace o řízení rizik a implementaci Solventnost II v pojišťovně na českém pojistném trhu. Cílem je, aby se čtenář seznámil a mohl dobře zorientovat v procesu přípravy implementace nového regulatorního rámce spolu s novým pohledem na řízení rizik v pojišťovně z titulu regulatorního rámce. Aktuálně je datum implementace Solventnosti II stanoveno k 1. lednu 2016, přesto můžeme očekávat další posun termínu na základě posledních zkušeností. Metodika Solventnosti II je v současné době složitá, pro pojišťovny znamená vysoké náklady na její implementaci. Pro klienty to dle mého názoru přinese vyšší bezpečnost a harmonizaci výpočtů, modelů a metod s ohledem na třetí pilíř, který přináší transparentnost. Transparentnost ve smyslu povinného zveřejňování informací. Definovaný cíl práce, kterým je uvést problematiku Solventnosti II v pojišťovně na českém pojistném trhu. Dílčí cíle, pomocí kterých dojde, k naplnění cíle práce patří následující: -
komparativní analýza rizik u pojišťoven;
-
vymezení obsahu pilířů Solventnosti II;
-
analýza plnění požadavků Solventnosti II dle směrnice.
K naplnění jednotlivých dílčích cílů práce a tedy i k naplnění práce dojde pomocí následujících vědeckých metod práce, mezi které bude patřit zejména: indukce; dedukce; rešerše odborné literatury, legislativy a studií; deskripce; komparativní analýza a syntéza dílčích poznatků.
8
Hlavním publikujícím autorem problematiky Solventnosti II v České republice je Karina Mužáková. Dalším nejrozsáhlejším zdrojem informací byly použity především internetové zdroje. Dále jsem čerpal z legislativy, článků, vlastních zdrojů a zahraniční odborné i firemní literatury. Poslední část práce se zaměřuje na postupy a klíčové aktivity v pojišťovně pro splnění regulatorních požadavků dle směrnice a technických standardů Solventnosti II. Popisuje základní principy a zjištění při pohledu na stav připravenosti na datovou kvalitu ve vztahu na řízení společnosti.
9
1 Dohled a regulace v pojišťovnictví Cíle dohledu a regulace směřuje k ochraně klientů a celého trhu vzhledem k dlouhodobému charakteru pojištění. Doba, mezi počátkem trvání pojistné smlouvy a první pojistnou událostí může trvat i několik let. Pojišťovny i zajišťovny musí tyto události ustát. Dnešní přesycený trh nabízí nepřeberné množství složitých produktů, ve kterých se klient není schopen orientovat a tak nemůže plně posoudit své potřeby s nabízenými produkty. Tak, aby v oblasti pojišťovnictví toto fungovalo správně, jsou stanoveny instituce, které budou provádět dohled nad trhem. V České republice je Česká národní banka jako národní dohledový orgán.
1.1 Historie pojišťovnictví v ČR Na českém území v době, kdy byla česká země součástí Rakouského císařství, byla založena pojišťovna dne 27. 10. 1827 s názvem První česká vzájemná pojišťovna (Česká pojišťovna, 2012). Hlavními pojistnými odvětvími v tomto období jsou založené na principu vzájemné pomoci s upřesněním okruhu pojistných událostí a to v pojištění požární, námořní a pojištění pro případ rizika úmrtí, tedy životní pojištění. Vývoj od této myšlenky vzájemné pomoci dospěl k tomu, že členové těch spolků začali platit pevně stanovené příspěvky na pojistná plnění po vzniku pojistných událostí. Pojišťovnictví jakožto významné odvětví ekonomiky se stává od počátku 19. století předmětem podnikání.
„Od konce 19. století se postupně ukazuje skutečnost, že státy
v souvislosti s rozvojem hospodářství a monopolizace určitým způsobem do pojišťovnictví zasahují. Státní zásahy se projevují ve dvou směrech.
1. dochází postupně ke vzniku a uplatnění sociálního pojištění v jednotlivých zemích, 2. dochází k regulaci komerčního pojištění.“(Ducháčková, 2005)
1.2 Dohled nad finančním trhem a důvody regulace Dohled v pojišťovnictví je nedílnou součástí agendy ČNB (dříve MFČR). Statní dozor kontroluje, zda je vedení dané pojišťovny schopno plnit všechny převzaté závazky v zájmu ochrany spotřebitele. Kontrola obsahuje také jakým způsobem a které produkty jsou nabízené klientům tak aby vždy splnily své závazky. Důvěryhodnost a stabilita je pro fungování jednou ze základních podmínek nejen pojišťovnictví, ale celé ekonomiky. Trh si sám toto fungování 10
pomocí tržních mechanizmů nezajistí a tak je potřeba pojišťovací a zajišťovací činnost a činnost pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí regulovat omezujícími a přikazujícími pravidly, především v podobě právních předpisů. Definicí dohledu lze upřesnit následovně: „Dohled v pojišťovnictví podle zákona o pojišťovnictví je vykonáván v zájmu zachování finanční stability pojišťoven a zajišťoven a ochrany pojistníků, pojištěných a oprávněných osob. Pod tímto obecně definovaným posláním
se
rozumí
především
podpora
zdravého
rozvoje,
tržní
disciplíny
a konkurenceschopnosti pojišťoven a zajišťoven, předcházení systémovým krizím, ochrana pojistníků,
pojištěných
a
oprávněných
osob
a
posilování
důvěry
veřejnosti
v pojišťovnictví.“(Ducháčková, 2005). Principy a nástroje budou popsány v následujících odrážkách.
Nástroje regulace od konce 19. století: •
koncesní princip (k založení je potřeba schválení státního orgánu);
•
povinnost tvorby tzv. zabezpečovacích fondů;
•
kontrola úrokové míry (užívané při kalkulaci tarifu pojistného);
•
materiální dohled (kontrola hospodaření pojišťoven);
•
kvótování aktiv (stanovuje povinnost uložení aktiv);
•
regulace nástroje pro investování pojišťoven (upřednostňují např. cenné papíry).
Tabulka č. 1: Rozložení jmění domácích pojišťoven v ČR v roce 1935 Vklady a hotovost
15 %
Státní cenné papíry
25 %
Ostatní cenné papíry
6%
Nemovitosti
12 %
Hypotéky
13 %
Půjčky
9%
Ostatní aktiva
19 %
Zdroj: zpracování z (Ducháčková, 2005)
11
V Československu působilo více než 700 pojišťoven a pojišťovacích spolků do roku 1945, kdy později pomocí dekretu prezidenta byly tyto pojišťovny znárodněny. Do roku 1948 bylo
v Československu
pět
národních
pojišťoven,
kdy
později
byly
sloučeny
v Československou pojišťovnu n.p. Vznikl státní monopol pojišťovny až do roku 1969. Došlo tak k rozdělení na Českou a Slovenskou národní pojišťovnu až do roku 1991. Demonopolizace měla za následek vznik konkurenčního prostředí a vzniku nových pojišťoven. Současně s obnovením pojistného trhu bylo třeba obnovit regulační a státní orgán (Česká pojišťovna, 2012).
Tabulka č. 2: Počet pojišťoven na pojistném trhu ČR Rok
Počet pojišťoven
1990
1
1991
3
1992
12
1993
20
1994
27
1995
32
1996
35
1997
40
1998
41
1999
42
2000
41
2001
43
2002
42
2003
42
2004
40
Zdroj: zpracování z (Ducháčková, 2005)
V tomto období vyšla novela zákona o pojišťovnictví č. 320/1993 Sb., a č.60/1995 Sb. a č. 149/1995 Sb., který upravoval novodobé české pojišťovnictví. Později byl nahrazen novým zákonem o pojišťovnictví š. 363/1999 Sb. Tyto zákony byly doplněny o regulaci technických
12
rezerv a fondů pojišťoven. Ve změněné podobě uvedená novela povolila realizaci soukromého zdravotního pojištění. Graf č. 1: Počet pojišťoven na pojistném trhu v České republice 60
50
Počet
40
30 Počet pojišťoven 20
10
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
0
Rok
Zdroj: vlastní zpracování (ČNB, 2014)
1.3 Evropský jednotný trh Vstupem České republiky do Evropské unie 1. května 2004 a přijetím Lisabonské smlouvy, která nahradila Evropská unie Evropské společenství.
Právní subjektivita
se po tomto aktu transponovala do českých zákonů. Cílem EU je ekonomická integrace. Pro země Evropské Unie znamená vytvoření společného trhu, hospodářské a měnové politiky, zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, podporu rozvoje a růstu hospodářství a zlepšování životní úrovně a kvality životního prostředí.
Hlavními pilíři jsou čtyři základní svobody vnitřního trhu: 1. volný pohyb osob, 2. volný pohyb zboží, 3. volný pohyb služeb, 4. volný pohyb kapitálu. 13
Mezi hlavní cíle jednotného pojistného trhu patří právní, která určuje možnosti podnikání v pojišťovnictví (Böhm, 2004), a to v zejména bodech: •
právu zřídit pojišťovnu;
•
právu zřizovat pobočky;
•
svobodě dočasného poskytování služeb
•
provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou z třetího státu;
•
převodu pojistného kmene;
•
definici pojišťovny životního a neživotního kmene.
§ 2a zákona č. 6/1993 Sb. O České národní bance, ve znění pozdějších předpisů definuje dohled v kontextu Evropského jednotného trhu takto: „(1) Česká národní banka je součástí Evropského systému dohledu nad finančními trhy a spolupracuje s Evropskou radou pro systémová rizika a evropskými orgány dohledu nad finančními trhy.“ „(2) Česká národní banka informuje Evropskou radu pro systémová rizika o významných opatřeních k omezení rizik, která by mohla ohrozit stabilitu finančního systému v České republice.“
14
2 Rizika v pojišťovnictví Každý z nás je každodenně vystavován řadě rizik a toto si mnoho lidí neuvědomuje. Dle Ducháčkové (Ducháčková, 2005, str. 9): „Lidská společnost je ovlivňována působením nahodilých sil, nepředvídaných událostí.“ Pojišťovny i bez ohledu na implementaci Solventnosti II musí identifikovat a klasifikovat jednotlivé typy rizik, kterým jsou vystaveny. Dnešní doba vyžaduje efektivnější řízení společnosti a s tím se pojí právě řízení rizik. S cílem řídit tyto rizika vznikl také obor risk management. Pomocí vědeckých přístupů a know-how dochází k soustavné analýze ekonomického hospodaření z pohledu rizik. Riziko má mnoho definic či pojmů. Definice pojmu riziko dle Ducháčkové (Ducháčková, 2005): „Riziko je nejistota, která se dá měřit (počtem pravděpodobnosti), na rozdíl od tzv. pravé nejistoty, která není měřitelná. Riziko lze měřit (popsat) pomocí určité hodnoty pravděpodobnosti. Hodnota pravděpodobnosti vyjímá nejistotu z rámce neurčenosti. V případě rizika jde o stav, kdy budoucí situace je předem pravděpodobnostně charakterizována, je známo rozdělení pravděpodobnosti. Pojem riziko je chápán jako možnost vzniku události s výsledkem odchylným od cíle s určitou objektivní pravděpodobností (statistickou či matematickou).“ Obrázek č. 1: Nejistota
nejistota pravá nejistota
riziko
Zdroj: vlastní zpracování, (Ducháčková, 2005)
15
2.1 Klasifikace rizik v činnosti pojišťoven v obecné úrovni Pojišťovna jako podnikatelský subjekt přebírá následující rizika (Ducháčková, 2005): •
strategické riziko, které vychází ze špatného rozhodnutí managementu společnosti a podnikatelských aktivit, které budou znamenat pro společnost ztrátu
•
provozní riziko, které vyplývá ze selhání kontrolních a řídících mechanismů, lidského faktoru (dle mého názoru jako nejčetnější), pojistných podvodů (fraud management)
Riziko ohrožující zejména pojišťovnu jako podnikatelský subjekt: •
riziko obchodních vztahů, vyplývá z nedodržení smluvních ujednání druhou stranou
•
riziko právního prostředí,
•
riziko reputace, které patří mezi jedny z nejdůležitějších parametrů na všech úrovních společnosti. Dle mého názoru reputace může mít zásadní dopad na společnost již během několika hodin. Špatné jméno pak má za následek těžko obnovitelné ztráty. V dnešní době informačních technologií se informace mohou šířit bleskovou rychlostí. Klíčové prvky ovlivňující reputaci jsou zejména (Pulchart, 2014): o finanční výsledky a dlouhodobá investiční hodnota firmy; o způsob řízení společnosti (corporate governance); o splnění legislativních regulatorních požadavků; o dodání příslibů zákazníkům; o kultura pracoviště a práce s lidskými zdroji o komunikace při krizové situaci
Rizika specifická vyplývající z pojišťovací činnosti mezi, které patří následující dle Ducháčkové (Ducháčková, 2005): •
pojistně technické riziko, představuje možnost vzniku odchylky mezi skutečnou výši pojistných plnění a předpokládanou výší pojistného plnění – vypočtené pojistné předepsané pojišťovnou nebude v souladu. Dále se dělí na náhodné (normální a katastrofální náhodné riziko), riziko změn a riziko omylu. Zejména pak v oblasti neživotního pojištění stanovit přesný odhad pojistných plnění není možné.
•
riziko ze zajištění, které souvisí se solventností resp. nesolventností zajistitele. Důležité zejména v situacích, kdy se pojistitel pojišťuje na jiné než běžné období.
16
•
riziko pohrom (natural catastrophes), obsahuje přírodní katastrofy, jako jsou tornáda, hurikány, tsunami, bouře, požáry, zemětřesení a povodně. Tento typ rizik může mít významný vliv na solventnost, tedy schopnost plnit své závazky včas.
•
regulační riziko, vychází z nejistoty právního prostředí v územní platnosti pojistitele
•
politické riziko, z historie jako nejvýznamnější příčina ztrát na kapitálových trzích. Toto riziko nelze s určitostí jednoznačně měřit. Činy politiků mohou ovlivnit fungování pojistitelů, které může vyústit v ukončení činnosti.
Dle Kobík Valihorové (Kobík Valihorová, 2013) ztotožňuji se s faktem, že řízení rizik vede k zvyšování hodnoty pojišťovny. Méně rizikové portfolio znamená výnosnější obchod.
2.2 Klasifikace rizik v činnosti pojišťoven dle Solvency II Klasifikace rizik dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 29. Listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnost a jejím výkonu (Solventnost II): •
„Upisovacím rizikem se rozumí riziko ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků v důsledku nepřiměřených předpokladů ohledně stanovení cen a rezerv.“
•
„Tržním rizikem se rozumí riziko ztráty nebo nepříznivé změny ve finanční situaci vyplývající přímo nebo nepřímo z kolísání úrovně a volatility tržních cen aktiv, závazků a finančních nástrojů.
•
„Úvěrovým rizikem se rozumí riziko ztráty nebo nepříznivé změny ve finanční situaci vyplývající z kolísání úvěrového ratingu emitentů cenných papírů, protistran a jakýchkoli dlužníků, jimž jsou pojišťovny a zajišťovny vystaveny, v podobě selhání protistrany nebo rizika kreditního rozpětí nebo koncentrace tržních rizik.“
•
„Operačním rizikem se rozumí riziko ztráty vyplývající z nedostatečnosti nebo selhání vnitřních procesů, pracovníků a systémů nebo z vnějších událostí.“
17
•
„Rizikem likvidity se rozumí riziko, že pojišťovny a zajišťovny nejsou schopny vypořádat své investice a další aktiva za účelem vyrovnání svých finančních závazků v okamžiku, kdy se stávají splatnými.“
•
„Rizikem koncentrace se rozumí všechna vystavení rizikům s možnou ztrátou, která je dostatečně velká, aby ohrozila solventnost nebo finanční situaci pojišťoven a zajišťoven.“
•
„Technikami snižování rizik se rozumí všechny techniky, které umožňují pojišťovnám a zajišťovnám přenést část nebo všechna jejich rizika na jinou stranu.“
2.3 Klasifikace rizik podle pojistných odvětví neživotního pojištění Níže uvedená klasifikace je obsažena v Příloze 1 směrnice Solventnost II: •
Úraz (včetně pracovních úrazů a nemocí z povolání): o paušální finanční plnění, o plnění mající povahu odškodnění, o kombinace obou těchto plnění, o úraz cestujících.
•
Nemoc: o paušální finanční plnění, o plnění mající povahu odškodnění, o kombinace obou těchto plnění.
•
Pozemní vozidla (mimo železniční vozový park) Veškerá poškození, ztráty nebo zničení: o u pozemních motorových vozidel, o u pozemních vozidel mimo motorová vozidla.
•
Železniční vozový park Veškerá poškození, ztráty nebo zničení železničního vozového parku.
18
•
Letecké dopravní prostředky Veškerá poškození, ztráty nebo zničení leteckých dopravních prostředků.
•
Plavidla (námořní, jezerní, říční a průplavová) Veškerá poškození, ztráty nebo zničení: o říčních a průplavových plavidel, o jezerních plavidel, o námořních plavidel.
•
Dopravované zboží (včetně zboží, zavazadel a jiných předmětů) Veškerá poškození, ztráty nebo zničení dopravovaného zboží nebo zavazadel
bez ohledu na způsob dopravy. •
Požár a přírodní živly Veškerá poškození, ztráty nebo zničení majetku (mimo majetek zahrnutý v
odvětvích 3, 4, 5, 6 a 7) způsobené: o požárem, o výbuchem, o vichřicí (bouří), o přírodními živly mimo vichřici (bouři), o jadernou energií, o sesuvem nebo poklesem půdy. •
Jiné škody na majetku Veškerá poškození, ztráty nebo zničení majetku (kromě majetku zahrnutého v
odvětvích 3, 4, 5, 6 a 7) v důsledku krupobití nebo mrazu a jakákoli událost, jako je krádež, mimo případy uvedené v odvětví 8. •
Odpovědnost za škody z provozu motorových vozidel Veškerá odpovědnost za škody vyplývající z použití pozemních motorových
vozidel (včetně odpovědnosti dopravce za škodu).
19
•
Odpovědnost za škody z provozu leteckých dopravních prostředků Veškerá odpovědnost za škody vyplývající z použití leteckých dopravních
prostředků (včetně odpovědnosti dopravce za škodu). •
Odpovědnost za škody z provozu plavidel (námořní, jezerní, říční a průplavová) Veškerá odpovědnost za škody vyplývající z použití námořních, jezerních, říčních
a průplavových plavidel (včetně odpovědnosti dopravce za škodu). •
Obecná odpovědnost za škody Veškerá odpovědnost za škody mimo druhy uvedené pod odvětvími 10, 11 a 12.
•
Úvěr o nesolventnost (obecně), o exportní úvěr, o splátkový úvěr, o hypotéky, o zemědělský úvěr.
•
Záruka (kauce): o záruka (kauce) přímá, o záruka (kauce) nepřímá.
•
Různé finanční ztráty: o rizika z výkonu povolání, o nedostatečný příjem (obecně), o nepříznivé počasí, o ušlé příjmy, o trvalé běžné výdaje, o nepředvídané obchodní výdaje, o ztráta tržní hodnoty, o ztráta příjmů z nájmu nebo jiných příjmů, o jiné nepřímé obchodní ztráty, o jiné neobchodní finanční ztráty, 20
o jiné druhy finančních ztrát. •
Právní ochrana o Právní ochrana a náklady vedení sporu.
•
Asistenční služby o Asistenční služby poskytované osobám, které se dostanou do nesnází na cestách, při pobytu mimo svůj domov nebo při pobytu mimo své bydliště.
Název povolení vydávaného pro více než jedno pojistné odvětví
Povolení, která se současně týkají následujících odvětví, budou mít tyto názvy:
a)odvětví 1 a 2: „Pojištění úrazu a nemoci“; b)odvětví 1 (čtvrtá odrážka), 3, 7 a 10: „Pojištění motorových vozidel“; c)odvětví 1 (čtvrtá odrážka), 4, 6, 7 a 12: „Námořní a dopravní pojištění“; d)odvětví 1 (čtvrtá odrážka), 5, 7 a 11: „Letecké pojištění“; e)odvětví 8 a 9: „Pojištění proti požáru a jiným majetkovým škodám“; f)odvětví 10, 11, 12 a 13: „Pojištění odpovědnosti za škody“; g)odvětví 14 a 15: „Pojištění úvěru a záruky (kauce)“; h)všechna odvětví podle rozhodnutí členských států, které o svém rozhodnutí informují ostatní členské státy a Komisi.
2.4 Rizika finančních konglomerátů Finanční konglomeráty se dají definovat jako skupina společností různých forem finančních institucí na sebe vázaných. V posledních letech se stále hovoří o transparentnosti v souvislosti se spojením finančních skupin a konglomerátů v návaznosti na implementaci a transpozici evropské legislativy do tuzemské legislativy. Problematiku na úrovni EU řeší směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2011/89/EU.
21
Pro pochopení problematiky konglomerátů popíšeme pojmy.
Finanční konglomeráty
vymezuje v této souvislosti zákon jako:
a) bankou banka nebo zahraniční banka podle zákona upravujícího činnost bank, b) pojišťovnou tuzemská pojišťovna, pojišťovna z jiného členského státu nebo pojišťovna z třetího státu podle zákona upravujícího pojišťovnictví, c) zajišťovnou tuzemská zajišťovna, zajišťovna z jiného členského státu, zajišťovna z třetího státu nebo zajišťovací účelová osoba podle zákona upravujícího pojišťovnictví, d) obhospodařovatelem standardního fondu obhospodařovatel standardního fondu nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, e) obhospodařovatelem investičních fondů velkého rozsahu obhospodařovatel speciálního fondu, zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem, fondu kvalifikovaných investorů nebo zahraničního investičního fondu srovnatelného s fondem kvalifikovaných investorů, který je oprávněn přesáhnout rozhodný limit podle zákona, upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, obchodníkem s cennými papíry obchodník s cennými papíry, který není bankou, nebo zahraniční osoba oprávněná poskytovat investiční služby ve státě svého sídla, která není bankou, podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, g) regulovanou osobou 1. banka, 2. spořitelní a úvěrní družstvo, 3. pojišťovna, 4. zajišťovna, 5. obchodník s cennými papíry, 6. obhospodařovatel standardního fondu, nebo 7. obhospodařovatel investičních fondů velkého rozsahu, h) ovládající osobou ovládající osoba podle zákona upravujícího pojišťovnictví, i) ovládanou osobou ovládaná osoba podle zákona upravujícího pojišťovnictví, j) přidruženou osobou osoba, v níž jiná osoba vykonává podstatný vliv, kterým se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování podniku této osoby, jenž není pouze dočasný a jehož smyslem je podílet se na podnikání této osoby; přímý nebo nepřímý podíl posuzovaný samostatně nebo jejich součet představující alespoň 20 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech, včetně ovládání, se vždy považuje za podstatný vliv, 22
k) smíšenou finanční holdingovou osobou ovládající osoba, která není regulovanou osobou a která společně s jí ovládanými osobami, z nichž je alespoň jedna regulovanou osobou se sídlem na území členského státu, a jinými osobami tvoří finanční konglomerát, l) skupinou seskupení, které se skládá z 1. ovládající osoby, jí ovládaných osob, nebo dalších přidružených osob, nebo 2. ovládající osoby, jí ovládaných osob, dalších přidružených osob, osob propojených s některou z těchto osob vztahem jednotného řízení, nebo osob, u nichž většina členů jejich statutárních, řídících nebo dozorčích orgánů tvoří po většinu účetního období osoby, které jsou ve statutárních, řídících nebo dozorčích orgánech některé z osob uvedených v bodu 1, včetně jakékoliv její podskupiny, m) úzkým propojením 1. vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém jedna z osob na druhé osobě vykonává podstatný vliv, nebo 2. vztah dvou nebo více osob, které ovládá tatáž osoba, n) nepřímým podílem podíl držený prostřednictvím ovládané osoby nebo ovládaných osob, o) dohledem dohled vykonávaný podle zvláštního právního předpisu nebo zahraniční právní úpravy nad osobou ve finančním sektoru, p) orgánem dohledu orgán členského státu, který vykonává dohled nad regulovanou osobou na individuálním základě nebo konsolidovaném základě; za dohled na konsolidovaném základě se pro účely tohoto zákona považuje též dohled nad činností pojišťoven nebo zajišťoven ve skupině, q) příslušným orgánem dohledu 1. orgán dohledu členského státu vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad regulovanou osobou ve finančním konglomerátu (§ 4), 2. koordinátor (§ 13), je-li orgánem dohledu odlišným od orgánu dohledu uvedeného v bodu 1, nebo 3. jiný orgán dohledu podle uvážení orgánů dohledu uvedených v bodech 1 a 2; při tomto uvážení tyto orgány dohledu přihlédnou především k tržnímu podílu regulovaných osob ve finančním konglomerátu v jiných členských státech, zejména pokud přesáhne 5 %, a k významu regulované osoby se sídlem v jiném členském státě v rámci finančního konglomerátu, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie jinak; při výpočtu tržního podílu pro účely tohoto zákona se použije součet bilančních sum osob v bankovním sektoru nebo sektoru investičních služeb a hrubé předepsané pojistné v sektoru pojišťovnictví, 23
r) povolením licence povolení nebo jiný správní akt opravňující osobu k výkonu regulované činnosti, s) členským státem členský stát Evropské unie nebo jiný stát tvořící Evropský hospodářský prostor, t) třetím státem stát, který není členským státem, u) koncentrací rizik veškerá rizika možné ztráty, jimž jsou vystaveny osoby ve finančním konglomerátu, která jsou natolik významná, aby ohrozila platební schopnost nebo finanční situaci regulovaných osob ve finančním konglomerátu; tyto ztráty mohou být způsobeny v důsledku působení úvěrového rizika, investičního rizika, pojistného rizika, tržního rizika, jiných rizik nebo jejich kombinací nebo jejich vzájemným působením, v) operacemi v rámci skupiny veškeré obchody a jiná jednání, na jejichž základě regulované osoby, které jsou členy finančního konglomerátu, spoléhají, že jiné regulované nebo neregulované osoby ve stejné skupině nebo jakákoliv osoba spjatá se členy této skupiny úzkým propojením splní přímo nebo zprostředkovaně určitý závazek bez ohledu na úplatnost tohoto závazku.
Činnost finančních konglomerátů je v České republice kontrolována Českou národní bankou a je upravena zákonem č.377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zkráceně zákon o finančních konglomerátech) a prováděcí vyhláškou č. 347/2006 Sb. Problematiku finančních konglomerátů upravuje směrnice Evropského parlamentu a rady č. 2011/89/EU. Jedná se o skupinu či podskupinu, v jejímž čele je: •
regulovaná osoba, která buď ovládá osobu ve finančním sektoru, nebo je osobou, která vykonává podstatný vliv v osobě ve finančním sektoru, nebo je osobou propojenou s jinou osobou ve finančním sektoru vztahem jednotného řízení, nebo je osobou, u které většinu členů statutárních, řídících nebo dozorčích orgánů tvoří po většinu účetního období stejné osoby, které jsou statutárními, řídícími nebo dozorčími orgány nebo jejich členy jiné osoby ve finančním sektoru, nebo
•
osoba, která není regulovanou osobou, přičemž činnost skupiny nebo podskupiny probíhá převážně ve finančním sektoru,
24
Integrace bank a pojišťoven a je potencionální hrozba zvyšující obchodní a společenská rizika. Vznik finančních konglomerátů ve finanční sféře je celkem novým fenoménem. Existence těchto institucí je spojena s řadou rizik. Hlavní rizika finančních konglomerátu jsou popsány v tabulce níže a některá v textu pod tabulkou (Van den Berghe a Verweire, 2010).
Tabulka č. 3: Systém rizik finančního konglomerátu Riziko vícenásobného využití kapitálu
Úvěrové riziko Tržní riziko Operační riziko Obchodní riziko Upisovací rizko
Banka Ano Ano Ano Ano -
Skupinová rizika Rizika přenosu nákazy Riziko obcházení sektorových předpisů Riziko složitosti řízení Riziko koncentrace Riziko střetu zájmů Finanční konglomerát Finanční firma Pojišťovna Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano
Zdroj: vlastní zpracování z Lelyveld a Schilder (2003) a Fiordelisi a Ricci (2012)
Riziko vícenásobného využití kapitálu Znamená vícenásobné využití kapitálu, kdy se ve skupině využije pro totéž riziko. Příkladem je nákup akcií pojišťovnou a banka na druhou stranu navyšuje úvěr pro tuto pojišťovnu. Směrnice vícenásobné využití zakazuje v jednotlivých odvětvích finančního trhu.
Riziko přenosu nákazy Jedná se o proces šíření nákazy. Finančně nezdravý podnik může ovlivnit ostatní zdravé podniky, které jsou součástí daného finančního konglomerátu. Tento jev může mít vliv na finanční stabilitu skupiny jako celku. Historicky se riziko přenosu nákazy se projevilo v určitých segmentech finančních trhů a celkem rychle se přeměnilo v krizi globálních rozměrů. 25
Riziko střetu zájmů Nastává tehdy, když jeden subjekt finančního konglomerátu (např. banka) kredituje nebankovní (např. pojišťovna) dceřiné společnosti v rámci jedné skupiny. Zároveň může dojít ke střetu, pokud je pojistitel povinen umístit investice do společností skupiny než využít jiné ziskovější nástroje a příležitosti trhu. Často se pak v těchto případech stává, že zájmy akcionářů jsou v přímém rozporu se strategií skupiny či věřitelů. V tomto pojetí rozdělujeme riziko střetu zájmů na interní a externí. Interní může nastat tehdy, kdy například dvě dceřiné společnosti v rámci skupiny soutěží v rámci trhu rozdílnými technikami jako jsou obchodní, produktová a kulturní. Pro tyto subjekty při naplnění rizika není prospěšné nebo působí negativně.
Riziko regulatorní arbitráže Regulatorní arbitráž je finančním odvětví sada pravidel fungování trhu. Instituce nabízejí svým zákazníkům produkty a služby, které spojují znaky produktů či služeb více sektorů. Příkladem takového produktu může být bankopojištění. Produktem je pak mezinárodní platební karta, ke které klient získává například cestovní pojištění nebo takový produkt může představovat investiční životní pojištění. Regulatorní orgány unifikují pravidla distribuce a požadavky na odbornost stanovené příslušnou legislativou k eliminaci či zmírnění rizika.
26
3 Úvod do problematiky zjišťování finančního zdraví institucí finančních trhů - zejména pojišťoven Solventnost v pojišťovnictví je způsobilost daného pojistitele plnit přijaté závazky ve stanoveném objemu a čase. To znamená vyplatit oprávněné pojistné nároky z realizovaných pojistných událostí. K výpočtu solventnosti se používá pouze strana pasiv, nerozlišuje rizikové třídy, rizika ALM (Asset-liability management: základní metoda pro řízení aktiv a pasiv) a obsahuje přirážky zvlášť pro neživotní pojištění a životní pojištění. Pro pojišťovnu to znamená povinnost disponovat dostatečným objemem volných kapitálových
zdrojů
(Ducháčková,
2005).
Jak
dále
uvádí
Ducháčková:
„Jedním
z charakteristických rysů pojištění je časový nesoulad mezi zaplacením pojistného a poskytnutím pojistného plnění (tzv. inverze produkčního cyklu). Tzn., že platby za službu (pojistné) se získávají před vlastní službou – poskytnutím pojistné náhrady. Pojistná událost může vzniknout i několik let po tom co bylo pojistné zaplaceno.“ Pojišťovny i zajišťovny jsou povinny vykazovat České národní bance svou solventnost do 30 dnů ode dne vypracování zprávy o auditu nebo kdykoliv na žádost České národní banky.
3.1 Současný režim Solventnost I Požadavky na vykazování Solventnosti se datují do roku 1970 a od roku 1990 bylo uvedené ve směrnici, že tyto pravidla Evropské Unie mají být přezkoumány. Trvalo víc než deset let přezkoumat výše uvedenou směrnici týkající se pojišťoven i zajišťoven. V současné době každý z členských států evropské unie má vlastní úpravu pro kapitálovou přiměřenost známou jako Solventnost I. Hlavním parametrem splnění solventnosti je porovnání disponibilní míry s požadovanou mírou solventnosti a zároveň splnění požadavku 1/3 garančního fondu. Minimum pro garanční fond byl stanoven ve výši 3 mil. EUR, pro Českou republiku dosahuje minimálně 90 mil. Kč. Jak uvádí Ducháčková (Ducháčková, 2005) příklad k hodnocení solventnosti pojišťovny v tabulce níže.
27
Tabulka č. 4: Příklad souboru finančních ukazatelů sloužících k hodnocení solventnosti pojišťovny 1. solvency ratio = vlastní kapitál / netto zasloužené pojistné 2. retention ratio = netto pojistné / brutto pojistné 3. liquidity ratio = likvidní aktiva / technické rezervy 4. technical coverage ratio = (průměrný stav technických rezerv + průměrný vlastní kapitál) / netto zasloužené pojistné 5. expenses ratio = (pořizovací náklady + režijní náklady) 6. claims ratio = (náklady na pojistná plnění + změna stavu rezervy na pojistná plnění) / brutto zasloužené pojistné
Zdroj: vlastní zpracování, (Onder, 2006)
Tato metodika má mnoho nedostatků (Onder, 2006), zejména co se týká kapitálových požadavků, které nejsou založeny na rizikovém profilu (viz obrázek níže). Obrázek č. 2: Kapitálové požadavky podle Solvency I Aktiva
Pasiva
Pojišťovna
Adekvátní ohodnocení
Kvalitativní a
omezení
Minimální výše kapitálu
rezervy
Úvěrové riziko
kvantitativní
Přirážka na solventnost
Technické
Tržní riziko
Kapitálové požadavky Nejsou založeny na riziku
Regulatorní
Ekonomický
kapitál
kapitál
„regulatorní arbitráž“
Zdroj: upraveno, (Onder, 2006) 28
Odlišná kalkulace pro životní a neživotní portfolia
Kapitálové požadavky dle metodiky Solventnosti I nejsou založeny na rizikovém profilu, protože: •
kapitálové požadavky neberou v úvahu rizika pojišťovny, jedná se o výpočet založený na velikosti portfolií;
•
měření rizik není integrováno;
•
řízení rizik má jen velmi malý vliv na kapitálové požadavky (ALM);
•
není brán ohled na skladbu aktiv držených pojišťovnou pro výpočet kapitálových požadavků;
•
Pozornost je věnována jen straně pasiv, nicméně netechnická rizika mohou rovněž významně ovlivnit rizikový profil pojišťovny
•
Není brán ohled na ostatní významná rizika (např.: operační, právní).
Přirážky na solventnost -
Life (životní pojištění) o Zaručené anuity – přirážka 4% o Nezaručené anuity – přirážka 1%
-
Non-life (neživotní pojištění) – přirážka 16%-18% z pojistného
Disponibilní míra solventnosti Disponibilní míra solventnosti, která je platná je uvedena v zákoně č. 277/2009 Sb. a bude nahrazena až směrnicí pro Solventnost II. Disponibilní míra se zjišťuje na základě bilance pojišťovny, přitom její skutečnou definicí dle
Ducháčkové
(Ducháčková,
2005)
jsou následující položky: -
Splacený základní kapitál o 1. Minimální výše základního kapitálu pro provozování neživotního pojištění o 2. Minimální výše základního kapitálu pro provozování životního pojištění
-
Polovina nesplaceného základního kapitálu
-
Kapitálové fondy
-
Zákonný rezervní fond
-
Ostatní fondy ze zisku
-
Zisk nebo ztráta
-
Tiché rezervy
29
Požadovaná míra solventnosti Požadovaná míra solventnosti obsahuje přepočítaný objem výkonů pojišťovny. Odlišným způsobem je vypočítávána hodnota pro životní a neživotní pojištění. Tento výpočet požadované míry solventnosti vychází ze směrnic Evropské unie.
Požadovaná míra solventnosti neživotních pojištění (PMSNP) Pro neživotní pojišťovny je rozhodující směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/13/ES ze dne 5. března 2002, kterou se mění směrnice Rady 73/239/EHS, pokud jde o požadavky na míru solventnosti u neživotních pojišťoven. Jak uvádí Ducháčková (Ducháčková, 2005) a zákon č. 277/2009 Sb. výpočet vychází z předepsaného pojistného spolu s objemem nákladů na pojistná plnění.
1. Výpočet z objemu pojistného (PMSI): •
Předepsané hrubé pojistné (P)
•
Kurs (K) pro převedení Kč na EUR 1. Je-li P≤ 50 mil. × K, uvede se částka (redukované pojistné = RP): RP = P × 0,18 2. Je-li P > 50 mil. × K, uvede se částka: RP = (50 mil. × K × 0,18) + [(P – 50 mil. × K) × 0,16]
•
Korekční koeficient (KK) = = náklady na pojistná plnění na vlastní vrub / celkové náklady na pojistná plnění Je-li hodnota KK větší než 0,5, potom: PMSI = RP × KK Je-li hodnota KK nejvýše rovna 0,5, potom PMSI = RP × 0,5
2. Výpočet z nákladů na pojistná plnění (PMSII): •
Délka referenčního období (3 roky)
•
Náklady na pojistná plnění v referenčním období (PP)
•
Hrubá výše rezervy na pojistná plnění na konci referenčního období Rk
•
Hrubá výše rezervy na pojistná plnění na počátku referenčního období Rz
•
UPP = PP + Rk – Rz (UPP = upravené PP o stav rezervy na pojistná plnění)
•
Průměrná roční hodnota PPP = UPP / délka referenčního období 1. Je-li PPP ≤ 35 mil. × K, uvede se částka (RPP = redukované pojistné plnění): 30
RPR = PPP × 0,26 2. Je-li PPP > 35 mil. × K, uvede se částka: RPP = (35 mil. × K × 0,26) + [(PPP – 35 mil. × K) x 0,23] Je-li hodnota KK větší než 0,5, potom PMSII = RH × KK Je-li hodnota KK nejvýše rovna 0,5, potom PMSII = RH × 0,5 Požadovaná míra solventnosti neživotních pojištění: PMSNP = max (PMSI, PMSII)
Požadovaná míra solventnosti životních pojištění (PMSzp) Pro životní pojištění je postup výpočtu odlišný od neživotního. Charakteristika životního pojištění je rozdílná a je dlouhodobějšího charakteru. Pro výpočet použijeme objem technických rezerv a z rizikového kapitálu vztahující se k dočasným pojištěním pro případ úmrtí.
1. Výpočet z objemu technických rezerv •
Hrubá výše technických rezerv
•
Korekční koeficient (KK2) = = čistá výše technických rezerv / hrubá výše technických rezerv Je-li hodnota KK2 větší než 0,85, potom: PMSI = hrubá výše technických rezerv × KK2 × 0,04 Je-li hodnota KK2 nejvýše rovna 0,85, potom: PMSI = hrubá výše technických rezerv × 0,85 × 0,04
2. Výpočet z rizikového kapitálu •
Rizikový kapitál k životním pojištěním s výjimkou dočasných pojištění pro případ smrti s pojistnou dobou nejvýše 5 let R1
•
Rizikový kapitál k dočasným pojištěním pro případ smrti s pojistnou dobou delší než 3 roky a kratší než 5 let R2
•
Rizikový kapitál k dočasným pojištěním pro případ smrti s pojistnou dobou nejvýše 3 roky R3
•
Celkový rizikový kapitál = R1 + R2 + R3
•
Korekční koeficient = rizikový kapitál na vlastní vrub / celkový rizikový kapitál 31
Je-li hodnota KK3 větší než 0,5, pak PMSIIa = R1 × KK3 × 0,003 PMSIIb = R2 × KK3 × 0,0015 PMSIIc = R3 × KK3 × 0,001 Je-li hodnota KK3 nejvýše rovna 0,5, pak PMSIIa = R1 × 0,5 × 0,003 PMSIIb = R2 × 0,5 × 0,0015 PMSIIc = R3 × 0,5 × 0,001 PMSII = PMSIIa + PMSIIb + PMSIIc Požadovaná míra solventnosti životních pojištění PMSzp = PMSI + PMSII
Pro představení stavu zdraví tuzemských pojišťoven jsou v tabulce č. 5 uvedeny sumy disponibilní míry oproti požadované míře solventnosti v letech 2010 až 2012. Z uvedených čísel můžeme vidět, že tuzemské pojišťovny disponují až 4x větším objemem kapitálu. Také je vidět znatelný propad disponibilní míry v roce 2011 v porovnání s předchozím obdobím. Níže uvedené čísla jsou v tis. Kč. Údaje o solventnosti tuzemských pojišťoven za předchozí rok jsou zpravidla uveřejněny na stránkách ČNB 30. června následujícího roku. Tabulka č. 5: Solventnost tuzemských pojišťoven
Neživotní pojištění Disponibilní míra solventnosti Požadovaná míra solventnosti Životní pojištění Disponibilní míra solventnosti Požadovaná míra solventnosti
31. 12. 2010
31. 12. 2011
31. 12. 2012
36 367 178 10 257 509
37 466 360 10 207 389
40 287 029 10 048 449
37 032 409 10 466 172
32 485 875 10 750 821
34 894 823 11 098 859
Zdroj: (ČNB, 2014)
32
Graf č. 2: Solventnost tuzemských pojišťoven 45,000,000 40,000,000 35,000,000 30,000,000 25,000,000 20,000,000 15,000,000 10,000,000 5,000,000 0 Disponibilní míra solventnosti -NP
Požadovaná míra solventnosti - NP 31.12.2010
31.12.2011
Zdroj: vlastní zpracování z tabulky č. 5
Výhody Solventnosti I -
jednoduchý výpočet, historická data;
-
nižší náklady pro pojišťovnu pro řízení solventnosti;
-
nižší nároky na reporting vůči dohledovému orgánu
Nevýhody Solventnosti I -
řízení a měření rizik v čase není součástí;
-
výpočet závislý pouze na straně pasiv;
-
není diferenciace rizikových tříd;
-
horší využití kapitálu;
-
není transparentní vůči klientům;
-
nižší ochrana klientů;
33
Disponibilní míra solventnosti - ŽP 31.12.2012
Požadovaná míra solventnosti - ŽP
Pokud porovnáme výhody a nevýhody současně s historií trvání metodiky Solventnosti I je zřejmé, že tento zastaralý koncept v moderní době informačních technologií. Zejména v oblasti řízení rizik, kdy vyhodnocování dat a informací v reálném čase se stává klíčovou konkurenční výhodou v celkovém pohledu na finanční situaci. Metodika solventnosti pracuje pouze s pojistně technickým rizikem. Systém zaostává a zároveň nesplňuje jeden z cílů Evropské unie – jednotný trh. Toto má změnit přechod na metodiku Solventnosti II (Mužáková, 2008). Nový přístup finančního výkaznictví, normám, obezřetnosti a užší vztažení managementu společnosti.
34
3.2 Úvod do Solventnosti II Základní informace Proč implementovat komplexní řešení Solventnosti II? Úspěšná implementace Solventnosti II může pro pojišťovny či zajišťovny přinést ziskovější obchod a méně rizikovější portfolio. V oblasti informačních technologií a systémů pojišťovny také lepší data v provozních systémech. Hlavní snahou Evropské unie je implementace a harmonizace pravidel v oblasti pojišťovnictví. Souhrn norem nazývaný Solventnost II vytváří nadnárodní model pro pojišťovny a zajišťovny. Je to soubor zákonných požadavků, které nutí pojišťovny, ale i zajišťovny zavést moderní systém regulace postavený na základu řízení rizik. Jak bylo řečeno, Solventnost je založená na řízení rizik, což znamená, že pojišťovna musí porozumět, jakým rizikům je vystavována ve vztahu na hospodaření a bilanci. Solventnosti II se také říká Basel z bankovnictví pro pojišťovnictví, protože z něj vychází. Zrod Solventnosti II je obtížný a zpřesňuje se již mnoho let. Solvency II se implementuje pomocí tzv. čtyřstupňového Lamfalussyho procesu. Bližší vysvětlení tohoto procesu je popsané v kapitole č 3.3. Počátek projektu Solvency II se datuje na období mezi 2002 až 2004. Výzkum komise a EIOPA (dříve CEIOPS) začal zkoumat dopad na pojišťovny tehdy nově plánované úpravy legislativy. Těmto studiím se říká tzv. QIS – Kvantitativní dopadové studie. Proběhlo jich celkem pět. Účast pro pojišťovny nebyla povinná. Směrnici mohli otestovat a připomínkovat. Způsob jakým lze být v souladu s regulatorními požadavky je nastavit jednoduchý, efektivní řídící a kontrolní systém. Základ Solvency II je založen na třech pilířích (Kobík Valihorová, 2013). První pilíř obsahuje kvantitativní požadavky. Existují dva kapitálové požadavky, které obsahuje tento pilíř a to solventností kapitálový požadavek (SCR – Solvency Capital Requirement) a minimální kapitálový požadavek (MCR – Minimum Capital Requirement). Součástí jsou všechna kvantifikovatelná rizika: pojistné ALM, tržní, úvěrové, likvidní aj. Druhý pilíř obsahuje kvalitativní požadavky. Obsahuje požadavky na procesy vnitřního auditu, řízení rizik a vnitřního kontrolního systému. Pravidla a funkce managementu a pojistně-matematickou funkci v pojišťovně. Třetí pilíř obsahuje požadavky na informační povinnost vůči klientům, povinné zveřejňování informací a oznamování orgánům dozoru. Orgány dozoru od této povinnosti očekávají to, že tento proces přinese větší tržní disciplínu a zajištění stability pojistitelů a zajistitelů.
35
3.3 Lamfalussyho proces Lamfalussyho proces implementace právních předpisů definuje čtyřstupňový proces přijímání, schválení a jeho základní principy opatření finančního trhu a vymáhání práva evropskou komisí a členskými státy (ec.europa.com, 2014). Důvodem zavedení Lamfalussyho procesu byla pomalost původního systému zpracování a schválení, jejíž doba trvala i více než dva roky. Rychlá reakce na vývoj trhu tak byla zcela nerealizovatelná. Jedním z důvodů zavedení „Working groups“ tedy pracovních skupin byl také fakt, že dříve vydaná legislativa byla mnohdy obecná a nepřesná. Pro podrobnější představu je přiložen obrázek č. 3.
Úroveň 1 V první úrovni Evropská komise vytvořila návrh směrnice obsahující základní principy a pravidla. Prováděcí předpis na této úrovni obsahuje pouze rozsah a povahu, dále slouží k rozpracování technického nařízení rámcových právních aktů. Schvalovacím orgánem této úrovně je Evropský parlament a Evropská rada. Úroveň jedna také představuje směrnice Omnibus II. Tato směrnice má dle mého názoru zcela zásadní dopad pro pojišťovny. Obsahuje například opatření, které má zajistit transparentnost u procesu tvorby a zpracování pojistných produktů. Evropský parlament schválil směrnici Omnibus II v březnu 2014.
Úroveň 2 Druhá úroveň stanovuje technická nařízení, pravidla a parametry v oblasti technické implementace. Tato úroveň obsahuje konkrétní požadavky. Evropská komise se radí v pracovních skupinách s experty členských státu. Ověřuje se tím, zda tato opatření mají potřebnou účinnost.
Evropská komise, Evropský parlament a Výbor evropských orgánů
dozoru v pojišťovnictví a zaměstnaneckých penzijních systémech (European Insurance and Occupational Pensions Committee) zpracovává i schvaluje společně.
Úroveň 3 Tato úroveň má zajistit včasné zanesení primární a sekundární legislativy. Výbor evropských orgánů dozoru v pojišťovnictví a zaměstnaneckých penzijních systémech zpracovává konzistentní metodické materiály a běžné standardy pro implementaci a aplikaci.
36
Úroveň 4 Ve čtvrté úrovni Lamfalussyho procesu je prováděn dohled a kontrola nad implementací legislativy Evropské unie v členských státech a provedení cílené harmonizace. Kontrolním orgánem je Evropská komise. Obrázek č. 4: Čtyřstupňový přístup podle Lamfalussyho procesu (EN)
Zdroj: (European Commission, 2004) 37
3.4 Komunikace s pojišťovnami Zajímalo mě, jak budou pojišťovny reagovat na to, když se bude někdo zajímat na stav připravenosti a jejich reakci vůči „veřejnosti“ na otázky tak jak uvádí třetí pilíř. Kontaktoval jsem pojišťovny, jako jsou např. Česká pojišťovna, Generali, Axa, Allianz, aj., kdy cílem bylo zjistit informace, pohled a reakci českých pojišťoven na Solventnost II. Některé společnosti zaslali odpovědi, že mi bohužel tyto informace poskytnout nemohou, protože spadají do oblasti interních informací. Jedna z dotázaných pojišťoven zaslala odpověď, že požadavek nejsou schopni rychle vyřídit, jelikož je specialista na služební cestě na Slovensku nevrátí se dříve než za měsíc. Zaslané otázky jsou přiloženy v příloze č. 2. Ze zaslaných odpovědí je zřejmé, že celé téma je složité a společnosti jsou nuceni si najímat odborníky, které mají zkušenosti ze zahraničních firem a chrání si tyto cenné informace.
3.5 Omnibus II Směrnice s názvem Omnibus II doplňuje a upravuje směrnici Solvency II (2009/138/EC) a (EIOPA: Solvency II, 2014). Směrnice Omnibus byla navržena v roce 2011 a finálně schválena 11. března 2014. Je jedním z hlavních nástrojů implementace pravidel Solvency II pro oblast pojišťovnictví do evropského právního řádu. Tato směrnice rozšířila pravomoci v té době nově vzniklé regulatorní autoritě EIOPA. Obsahuje části technické specifikace kladené na druhou úroveň architektury. Základy pro směrnici Omnibus II vychází z poslední, tedy páté kvantitativní dopadové studie.
38
3.6 Quick Fix F II Směrnice „Quick Fix II“ posouvá posouvá začátek platnosti Solventnost II na 1. leden 2016. Obrázek č. 5:: Quick Fix II
1. leden 2014 •začátek začátek přípravného období na Solventnost II ("phasing ("phasing-in") - postupné začleňování
31. březen 2015 •termín termín pro transpozici direktivy do právních systémů
1. leden 2016 •Platnost Platnost solventnosti II
Zdroj: vlastní zpracování (EIOPA: Solvency II, 2014)
3.7 Long Term erm Guarantees (Dlouho odobé dobé garance) Jedná se o další výzkum či případovou studii. Jedná Jedná se o balíček opatření týkající se dlouhodobých garancí. Na základě závěrů této studie, posuzující dopad na dlouhodobé garance se EIOPA setkala s nesouhlasem pojistného trhu. Rozdílné postoje se podařilo harmonizovat. Jak uvádí Chládková (Pojistný (Pojistný obzor, 2014) nejproblematičtější body u kterých došlo k nalezení kompromisu byly: •
Kalibrace stabilizační úpravy (Volatility (Volatility Adjustment) justment) byla nastavena na 35 %,, která byla nastavena na 65 %;
•
Přechodná opatření pro existující pojistné smlouvy bude možn možno o aplikovat během 16letého období;
•
Spodní hranice spreadu pro aplikaci vyrovnávací úpravy (Matching (Matching-Adjustment) Adjustment) byla nastavena na 35 % dlouhodobého průměrného spreadu pro korporátní dluhopisy a na 30 % současného spreadu pro vládní dluhopisy.
39
Klíčové milníky Níže uvedeme aktuální klíčové milníky nasazení regulatorního rámce Solvency II. Zasadíme události a kroky do časového zasazení, co pojišťovny, zajišťovny ale i regulatorní orgány čeká v nejbližším období (EIOPA: Solvency II, 2014). Klíčovým produktem tohoto projektu budou tzv. implementační technické standardy a pokyny. •
11. března 2014; o Evropský parlament schválil směrnici Omnibus II.
•
duben až červen 2014; o Veřejná konzultace 1. sady návrhu ITS.
•
duben až květen 2014; o Publikace Omnibusu II v Úředním věstníku EU.
•
červen až září 2014; o Veřejná konzultace 1. sady návrhu pokynů.
•
31. říjen 2014; o EIOPA předloží první sadu návrhu ITS.
•
prosinec 2014 až březen 2015; o Veřejná konzultace 2. sady návrhu ITS; o Veřejná konzultace 2. sady návrhu pokynů.
•
únor 2015; o Publikace první sady pokynů ve všech oficiálních jazycích Evropské unie.
•
31. březen 2015; o Termín pro transpozici Omnibus II do tuzemské legislativy.
•
30. červen 2015; o EIOPA předloží EC 2. sadu návrhu ITS; o Publikace druhé sady pokynů ve všech oficiálních jazycích Evropské unie.
•
1. leden 2016. o Plná aplikace režimu Solvency II
40
3.8 Basel II a Solventnost II Solventnost II jak jsem již zmínil, je označována jako Basel pro pojišťovny (Böhm, 2010). Dle mého názoru jsou tyto koncepty rámcově porovnatelné. Většina podnikatelských subjektů bude chtít rizika eliminovat nebo alespoň minimalizovat pro maximalizaci zisku. Proto, aby se mohla rizika ovlivnit, je nutné zavést pravidla či řídící kontrolní systém, jakým způsobem se s nimi bude pracovat a hlavně jak se budou řídit. Basel II je koncept založený na řízení rizik, který byl bankovním sektoru aplikován od roku 2008. Koncept se zabýval jak lépe statisticky zachytit potřebu kapitálu na krytí neočekávaných ztrát a jak zároveň pokrýt tržní i operační rizika.
V této souvilosti je vhodné se zmínit o dvou směrnicích: •
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu;
•
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí.
Basel II nahradil koncept, který vyžadoval ke každému rizikovému aktivu držet 8% výši kapitálového požadavku bez ohledu na kvalitu hráče. Basel II umožňuje bankám využít standardizovaný přístup a přístup založený na interním ratingu (hodnocení). Přístup založený na interním ratingu (IRB) lze aplikovat do oblasti úvěrového rizika, tak do oblasti operačního rizika. U úvěrového rizika se u metody vnitřního ratingu zjišťují u jednotlivých úvěrových aktiv následující parametry: pravděpodobnost úpadku min. 0,03 % až 100 % (PD – Probability of default), ztráta v úpadku například pro nezajištěné úvěry se předpokládá 45 % (LGD – Loss given default) a expozice v úpadku (EAD – Exposure at default neboli angažovanost banky při defaultu). Každé z těchto tří veličin přísluší vlastní systém modelování a přístup se výrazně liší dle typu zvoleného úvěrového aktiva, případně typu retailového portfolia.
Bylo nezbytné, aby se nahradil koncept Solvency I a tak vznikl koncept Solvency II, který přináší řízení rizik a efektivní alokaci kapitálu vazbou na tyto rizika, zvýšenou ochranu klientů a transparentnost.
41
Oba Solvency II i Basel II má obdobné cíle i koncept (Česká asociace pojišťoven, 2007): •
vytváří obezřetný rámec pro banky (Basel II) a pojišťovny (Solvency II);
•
vytváří podněty pro lepší porozumění a řízení rizik;
•
jsou založeny na třípilířovém principu.
K tomu výčtu bych přidal, že obsahují dva modely výpočtů. Interní model, který je náročný na datovou kvalitu a data, který může být za daných okolností výhodnější a efektivnější na řízení kapitálu s kvalitativně vysokou úrovní řízení rizik. Standardní model, který mohou využít menší společnosti, které nepožadují tvorbu komplexního interního modelu.
Existují mezi nimi však rovněž podstatné rozdíly (Česká asociace pojišťoven, 2007) : •
Solvency II směřuje k harmonizaci finančních trhů v dlouhodobém horizontu, zatímco Basel II dává značnou svobodu lokálním regulátorům;
•
Solvency II podchycuje veškerá kvantifikovatelná rizika v Pilíři I (navíc k bankovním rizikům ještě ALM, underwriting, rizika neživotního pojištění a rizika životního pojištění), zatímco Basel II řeší pouze vybraná rizika - kreditní, tržní a operační riziko;
•
Solvency II váže kapitálový požadavek přímo na riziko nesolventnosti (úpadek pojišťovny např. 0,5% na úrovni ročního horizontu), zatímco Basel II kalibruje výši kapitálu k předchozí úrovni kapitálové přiměřenosti dle Basel I;
•
Solvency II je založená na reálném ocenění aktiv a pasiv pojišťovny, zatímco Basel II se zabývá pouze stranou aktiv banky;
•
Solvency II včleňuje diversifikaci do modelů, zatímco Basel II diversifikační efekty řeší značně zjednodušeně (kapitálové požadavky mezi různými riziky se pouze sčítají, čímž je zcela ignorována diversifikace mezi různými riziky);
•
Solvency II umožňuje vytvoření kompletního vnitřního modelu pojišťovny, zatímco Basel II umožňuje úplný model pouze pro tržní riziko a operační riziko. Pro nejdůležitější bankovní riziko – kreditní riziko je regulátorem umožněno používat vnitřních modelů pouze k určení parametrů pravděpodobnosti ztráty (PD) a ztráty v úpadku (LGD). To znamená, že banky nejsou povzbuzovány k porozumění těžkých konců distribučních rozdělení a korelací, což jsou dvě klíčové charakteristiky z hlediska kvalitního řízení rizik a úvah kolem nesolventnosti zejména.
42
3.9 Solventnost I vs. Solventnost II Solventnost bylo zmíněno v dřívějších kapitolách, chápeme jí v pojišťovnictví jako schopnost pojistitele plnit přijaté závazky. To znamená uhradit oprávněné pojistné plnění z realizovaných pojistných událostí. K posouzení solventnosti se používají následující finanční poměrové ukazatele: ý á
•
ě
•
ě !ý "
•
*!+"+ č é -. é
é
#$%$é &'&() é
#$%$é &'&() é
Hlavní rozdíly v rozvaze v rámci Solventnosti I a Solventnosti jsou zejména (KMPG, 2007): •
oceňování majetku;
•
oceňování závazků;
•
disponibilní kapitál;
•
diverzifikace;
•
opatření ke zmírnění rizik;
•
stupně kontroly kapitálové přiměřenosti;
•
skupinová specifika (tj. pojišťovny nebo zajišťovny v samé skupině)
•
kalibrace;
43
Obrázek č. 6: Porovnání architektury Solventnost I
Aktiva (účetní hodnota)
Solventnost II
Volná aktiva
Volná aktiva
SCR
Kapitálový požadavek (SCR)
Aktiva (tržní hodnota)
Technické rezervy (účetní hodnota)
Risk margin Best estimate
Zdroj: vlastní zpracování (EIOPA, 2012)
Z výše uvedeného obrázku můžeme porovnat, že dochází k odlišnému oceňování majetku (aktiv). Solventnost I připouští účetní hodnotu, kdežto Solventnost II přistupuje v souladu s trhem, drží se tedy tržní hodnoty aktiv. Solventnost I má zahrnutou bezpečnostní přirážku v technických rezervách, Solventnost II přijímá celkové bilanční sumy založené na schopnosti absorbovat šok v určitém časovém horizontu. Solventnost I nezohledňuje držení kapitálu v závislosti na rizika.
44
Technické rezervy (tržní hodnota)
3.10 Architektura Solventnosti II Třípilířová architektura Solvenstnosti II: Obrázek č. 7: High Level -Architektura Solventnost II
Solvency II ochrana držitelů pojistek proti chybám pojišťoven
Pojistné riziko Úvěrové riziko Investční / tržní riziko Asset-/Liability Mismatching Operační riziko
Pillar I
Pillar II
Pillar III
Kapitálové požadavky
Regulatory Review
Tržní disciplína
Technické rezervy
Vnitřní kontrola
MCR – minimální
Řízení rizik
kapitálové požadavky
Principy dohledu
Zveřejňování informací o rizicích
scénářové
analýzy
SCR – solventnostní
aktiv a technických
kapitálové požadavky
rezerv
Platí pro všechny pojišťovny na území EU po zanesení direktivy do národních legislativ Zdroj: upraveno, (Onder, 2006)
Pilíř I: Kvantitativní kapitálové požadavky Základní funkcí je výpočet: •
SCR – solventnostního kapitálového požadavku;
•
MCR – minimálního kapitálového požadavku.
Solventností kapitálový požadavek (SCR) Představuje úroveň kapitálu, který umožní absorbovat neočekávané události (ztráty) a tím poskytne přiměřenou jistotu klientům (ec.europa.eu, 2012). Výpočet se provádí zejména pomocí interních modelů nebo standardní formule. Výpočet definuje, aby byla pojišťovna či zajišťovna v následujícím roce schopna dostát svým závazkům s pravděpodobností 99,5%. Hodnota Value at Risk je 99,5 %. Jedná se o interpretaci kapitálu nezbytného pro absorbování 45
extrémních ztrát pojišťovnou z přejímaných rizik pro stanovení solventnosti. Výpočet tohoto ekonomického kapitálu se skládá ze součtu úvěrového rizika, tržního rizika, kreditního rizika, pojistného a operačního rizika, zdravotního upisovacího, životního upisovacího a neživotního upisovacího rizika na určitém časovém horizontu většinou 1 rok a na určité hladině spolehlivosti zde uvádíme 99,5%. Součástí výpočtu jsou všechny stávající smlouvy, včetně těch nově sepsaných. Vymezuje také pravidla pro tvorbu a alokaci technických rezerv v závislosti na aktuální situaci. Pojišťovny mají solventností kapitálový požadavek spočítat minimálně jednou ročně a výsledky reportovat dohledovému orgánu. Pro výpočet jsou použity moduly nebo sub-moduly, které se agregují skrze korelační matici pro zachycení efektu diverzifikace. Pokud kapitál SCR poklesne pod tuto hodnotu, pojišťovna se vystavuje riziku nápravných opatření ze strany regulátora.
Interpretace VaR a CVaR dle Ondrera: •
VaR je maximální potenciální ztráta, jež lze realizovat na daném portfoliu na hladině spolehlivosti např. 99,5% a v daném časovém horizontu (např. 1 rok). Adekvátnější vyjádření VaR je následující:
•
VaR je minimální potenciální ztráta, jež lze realizovat u 0,5% nejhorších případů daného portfolia v daném časovém horizontu.
•
CVaR je očekávanou hodnotou ze ztrát, jenž lze realizovat u 0,5% nejhorších případů daného portfolia v daném časovém horizontu.
Obrázek č. 8: Value at Risk a CVar VaR a CVaR – grafické znázornění
Zdroj: (Česká asociace pojišťoven, 2007) 46
SCR při použití standardního vzorce je součtem těchto položek: •
Základního solventnostního kapitálového požadavku;
•
Kapitálového požadavku k operačnímu riziku;
•
Úpravy o schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty.
SCR v této definici kryje zejména následující rizika: •
neživotní upisovací riziko;
•
životní upisovací riziko;
•
zdravotní upisovací riziko;
•
tržní riziko;
•
úvěrové riziko;
•
operační riziko, které zahrnuje právní rizika
Obrázek č. 9: Standardní formule
Zdroj: (Česká asociace pojišťoven, 2013)
47
Základní solventností kapitálový požadavek se kalibruje na základě korelačního koeficientu pro agregaci rizikových modulů a kalibrace kapitálových požadavků u každého rizikového modulu, kdy každý rizikový modul se kalibruje pomocí hodnoty v riziku na hladině spolehlivosti 99,5 % v časovém horizontu jednoho roku. Pro příklad si uvedeme základní vzorce.
Základní vzorec pro výpočet SCR: Základní SCR = BSCR + Adj + SCROp BSCR = Basic Solvency Capital Requirement (Základní solventností kapitálový požadavek) SCROp = The capital requirement for operational risk (Kapitálový pro operační riziko) Adj = Adjustment for the risk absorbing effect of technical provisions and deferred taxes (Úprava pro rizika absorbující efekt technických rezerv a náklady příštích období (odložené daně)) Ve výpočtu SCRi ,SCRj jsou nahrazeny: •
SCR market, který označuje modul tržního rizika;
•
SCR health, který označuje modul zdravotního upisovacícho rizika;
•
SCR default, který označuje modul rizika selhání protistrany;
•
SCR life, který označuje modul životního upisovacího rizika;
•
SCR non-life, který označuje modul neživotního upisovacího rizika.
Dále obsahuje: •
SCR intangibles představuje kapitálový požadavek na nehmotná aktiva. Rizika vztažená k těmto položkám by měli být zvážená ve výpočtu kapitálového požadavku tedy SCR.
Nehmotná aktiva (intangible assets) jsou vystavena dvěma rizikům: •
Tržní rizika, jako u jiných položek rozvahy, odvozených z poklesu cen na aktivním trhu, a také z neočekávaného nedostatku likvidity příslušného aktivního trhu, které může mít negativní dopad na ceny, anebo dokonce úplně zabránit jakékoliv transakci;
•
Vnitřní rizika, spojená se specifickou povahou těchto prvků (např. v souvislosti se selháním nebo nepříznivých odchylek v procesu dokončení nehmotného aktiva, nebo jiných funkcí takovým způsobem, že budoucí přínosy jsou již očekávané z nehmotného aktiva nebo je její výše snížena, rizika spojená s 48
komercializací nehmotného aktiva, vyvolané špatným managementem dobré pověsti).
IA (intangible assets) = hodnota nehmotných aktiv dle technické specifikace směrnice Solvency II
Výpočet rizikového module nehmontný aktiv: SCR intangible = 0,8 × IA BSCR se stanoví takto: /012 3 ∑67 1 5 012 5 012 5 01289 kde: •
1 vstupuje z korelační matice rizikových modulů z tabulky č. 6
•
SCRi ,SCRj= označuje kapitálové požadavky pro jednotlivé rizikové moduly, které jsou uvedeny v korelační tabulce.
Tabulka č. 6: Korelační matice pro koeficient Corr i,j j
Tržní
Selhání
Životní
Zdravotní
Neživotní
i
(Market)
(Default)
(Life)
(Health)
(Non-life)
Tržní
1
Selhání
0,25
1
Životní
0,25
0,25
1
Zdravotní
0,25
0,25
0,25
1
Neživotní
0,25
0,5
0
0
Zdroj: vlastní zpracování, (EIOPA, 2012)
49
1
Minimální kapitálový požadavek (MCR – Minimum Capital Requirement) Představuje požadovanou minimální úroveň kapitálu. Nesplnění minimální kapitálové úrovně může vést k odejmutí licence, přenosu portfolií jiný pojišťovací subjekt a likvidaci pojišťovny. Výše minimálního kapitálového požadavku se stavuje obdobně jako je tomu u solventnostního kapitálového požadavku s tím rozdílem, že pro hladinu významnosti je užito 85 % a zároveň nesmí být nižší než 25 % SCR a ani vyšší než 45 % solventnostního kapitálového požadavku bez ohledu na to jestli byl použit standardní model nebo interní model. MCR je vyjádřen v Eurech a bude přepočítáván. Pojišťovny mají povinnost vypočítat kvartálně minimální kapitálový požadavek a reportovat ho orgánům dohledu.
Základní struktura MCR dle technických specifikací EIOPA
Kalkulace MCR dle směrnice 2009/138/EC: -
MCR má mít zjednodušenou formu výpočtu, podobnou té současné, reverzní kontrola výpočtu by měla být snadná;
-
výše MCR odpovídá použitelnému primárnímu kapitálu bez vystavení klientů a oprávněných osob nepřípustné úrovni rizika;
-
lineární výpočet MCR se kalibruje na hodnotu v riziku primárního kapitálu pojišťovny nebo zajišťovny v časovém období jednoho roku na hladině spolehlivosti 85 %;
-
Dolní hranice minimálního kapitálového požadavku: o MCR non-life = 2 200 000 EUR pro neživotní pojištění včetně kaptivních; o MCR life = 3 200 000 EUR pro životní pojištění včetně kaptivních; o MCR reinsurance = 3 200 000 EUR pro zajišťovny včetně kaptivních; o MCR captive reinsurance = 1 000 000 EUR pro kaptivní zajišťovny.
MCRlinear = lineární vzorec pro výpočet, kalkulace níže; MCRcombined = kombinovaný minimální kapitálový požadavek, to znamená lineární vzorec, jehož výsledek se rovná minimální hranice 25 % a není zároveň vyšší než 45 % SCR (bez zohlednění absolutního dolní hranice).
Následující vstupy do vzorce jsou vyžadovány: MCRNL = lineární vzorec komponent pro neživotní pojištění nebo zajištění 50
MCRL = lineární vzorec komponent pro životní pojištění nebo zajištění SCR = solventnostní kapitálový požadavek pojišťovny nebo zajišťovny AMCR = absoltuní spodní hranice MCR, jak je definována v článku 129 (1) d směrnice Solventnosti II
Lineární rovnice se vypočte jako součet dvou složek (neživotní + životní): •
MCRlinear = MCRNL + MCRL
Kombinovaná rovnice minimálního kapitálového požadavku se vypočte následovně: •
MCRcombined = {min[max(MCRlinear; 0,25 ×(SCR) ); 0,45 × (SCR)]}
Částečný interní model Jelikož může být pro pojišťovny velice náročné vyvinout plný interní model, směrnice Solvency umožňuje používání částečného interního modelu, to znamená, že část rizikových modulů je řízena pomocí vlastního modelu vytvořeného pojišťovnou a pro zbytek modulů je použit standardní vzorec.
Pilíř II: Kvalitativní požadavky Hlavním prvkem je systém řízení rizik a vnitřní kontroly. Obsahuje základní principy řízení
rizik,
vnitřní
kontroly,
pravidla
investování,
role
managementu,
zapojení
představenstva, auditu a zajištění.
Efektivní systém řízení a vnitřních kontrol
•
pojišťovna musí mít efektivní systém řízení a vnitřních kontrol, které poskytují rámce pro „obezřetné řízení“ společnosti;
•
specifické funkce a nastavené systémy;
•
funkce řízení rizik;
•
vnitřní kontrola;
•
vnitřní audit;
•
funkce pojistně matematická. 51
Pojišťovna musí mít efektivní risk management a strategii, procesy a pracovní postupy, které jsou nezbytné pro identifikaci, měření, monitorování, řízení a hlášení rizik na opakované bázi. Onder prezentuje proces rizikově orientovaného řízení následovně:
Obrázek č. 10: Proces rizikově orientovaného řízení
Řízení firmy
Určení strategie
prostřednictví
řízení rizik
m řízení rizik
porovnání zisk/výnos
analýzy tvorby hodnoty
optimalizace výnosu z kapitálu
riziková averze organizace procesy zásady dokumentace pro řízení rizik
Identifikace rizik
Doporučení
analýzy
limity vyhýbání transfer
Kontrola rizik
Ohodnocení rizik
Mapa rizik (definice) Systém včasného varování
Vývoj metod Definice scénářů ITpožadavky
Zdroj: upraveno, (Onder, 2006)
Vlastní posouzení rizik a solventnosti (ORSA - Own risk solvency assement) Nástroje pro řízení rizik a jejich posouzení (ORSA, 2011). ORSA musí být dle směrnice součástí procesů pojišťovny a zároveň obchodních plánu. Vyplývá, že v závislosti na vlastním vyhodnocování rizik, by daný subjekt měl vyhodnotit, jestli SCR pokrývá monitorovaná 52
rizika. Pojišťovny ve Velké Británii v rámci ICA (Individual Capital Assesment) musí podobně vlastním vyhodnocováním rizika reportovat regulatornímu orgánu.
Pojišťovna musí posoudit: -
celkové požadavky a potřeby solventnosti pro rizika;
-
jestli je kapitál v souladu s požadavky a technickými standardy Solvency;
-
důležitost rizik, které pojišťovna přebírá anebo je vystavena podle předpokladů a vycházející z solventnostního kapitálového požadavku.
Principy dohledu Regulatorní orgán může požadovat, aby pojišťovny či zajišťovny drželi vyšší kapitál, než je SCR, anebo aby se zaměřili na opatření pro snížení rizik, kterým jsou vystaveny. Zaměření dohledu bude zejména právě na kontrolní mechanismy. Důležitou činností bude pak rozšíření spolupráce s pojišťovnami. Peer reviews neboli hloubkové posouzení.
Pilíř III: Tržní disciplína Cílem je povinné zveřejňování informací směrem k zainteresovaným osobám (finančnímu trhu, akcionářům, investorům) a zejména pojistníkům. Celkově se jedná o zvýšení důvěryhodnosti a transparentnosti, harmonizaci účetních pravidel a posílení porovnání pojišťovacích i zajišťovacích subjektů trhu. Ve zprávě o solventnosti a finanční situaci dané pojišťovny směrnice Solventnost II upravuje zveřejňování informací. Zpráva má daný: •
obsah;
•
použitelné zásady;
•
aktualizaci a další informace, sdělované dle vlastního rozhodnutí;
•
koncepci a schválení.
Zpráva o solventnosti a finanční situaci pojišťovny nebo zajišťovny musí obsahovat následující informace (Böhm, 2010):
53
•
popis činnosti a výkonnosti pojišťovny nebo zajišťovny;
•
popis řídícího a kontrolního systému a posouzení jeho přiměřenosti s ohledem na rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny;
•
popis vystavení rizikům, koncentrace rizik, snížení rizik a citlivost rizik, a to samostatně pro každou kategorii rizika;
•
vyhodnocení rizik, kterým je anebo kterým by mohla být pojišťovna vystavena;
•
vyhodnocení týkající se požadavků na systém řízení a vnitřních kontrol;
•
popis – a to samostatně pro aktiva, technické rezervy a další závazky – včetně podkladů a metod, použitých k jejich ocenění v účetní uzávěrce;
•
popis řízení kapitálu, včetně alespoň: o struktury a výše kapitálu a jeho kvality. Tento popis zahrnuje analýzu veškerých významných změn ve srovnání s předešlým obdobím, o němž se podává zpráva, a vysvětlení veškerých významných rozdílů, pokud jde o hodnotu těchto prvků v účetní uzávěrce, a stručný popis převoditelnosti kapitálu; o výše solventnostího kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku o možnosti uvedené v článku „Pod-modul akciového rizika, založený na trvání“ směrnice Solventnosti II, která je použita pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku; o informací, umožňující řádné porozumění hlavním rozdílů mezi předpoklady, souvisejícími se standardním vzorce a předpoklady, souvisejícími s jakýmkoliv interním modelem, použitým pojišťovnou nebo zajišťovnou pro výpočet jejího solventnostního kapitálového požadavku; o částky jakéhokoli nedodržení minimálního kapitálového nebo jakéhokoliv významného nedodržení solventnostního kapitálového požadavku během období, o němž se podává zpráva, a to i kdyby bylo toto nedodržení následně vyřešeno s vysvětlením vzniku a následků, jakož i jakýchkoli přijatých nápravných opatření.
Zveřejnění solventnostního kapitálového požadavku může být provázáno sdělením, že jeho konečná výše stále podléhá posouzení orgánem dohledu. Orgány mají právo povolit pojišťovnám nebo zajišťovnám nezveřejnění těchto informací v odůvodněných případech: 54
•
pokud by došlo nebo mohlo dojít v důsledku zveřejnění informací podstatné konkurenční výhodě;
•
v případě, že jsou pojišťovny vázány mlčenlivostí ve vztahu k pojistníkům či protistranám a musí tak zachovat důvěrnost určitých informací.
Dle mého názoru je toto extensivní výčet toho co pojišťovny musí reportovat a bude to vyžadovat značné kapacity jak na straně pojišťovny tak zajišťovny ale i regulatorního orgánu a zároveň se tu rozchází v pohledech. Směrnice solventnosti II požaduje transparentnost subjektů v pojišťovnictví, na druhou stranu může povolit nezveřejnění těchto informací třetího pilíře.
55
4. Datová kvalita z pohledu pojišťovny V rámci Solventnost II je nutné soustředit se na kvalitu dat. Data, která jsou relevantní a slouží pro výpočty technických rezerv, solventnosti a reportingu by měly být správná, kompletní a odpovídající. Většina společností se z hlediska historie a rozvoje informačních technologií dostala do stavu složitější architektury systémů. Mezi tyto společnosti patří zejména banky a pojišťovny. Složité přenosy dat mezi jednotlivými aplikacemi, velké přenosy dat. Implementace Solventnost II umožňuje se zamyslet nad konsolidací dat a souvisejícími procesy a organizace v pojišťovně. Protože většina společností půjde cestou interního modelu, tak je velkým přínosem zpřesnit data v systémech a tak doplnit interní kontrolní systém neboli řízení rizik.
Tabulka č. 7: Role řízení IT (dat)
Zdroj: (ATKearney, 2014)
Data Governance Proč je tak velký tlak regulatorního orgánu na Data Governance? Myslím si, že hlavním důvodem je strach z finanční krize. Data Governance zjednodušeně znamená řízení dat.
56
Nejčastější zjištění: -
Manuální zpracování dat a úpravy reportů
-
Mnoho datových zdrojů včetně různých platforem řešení
-
Nejednotná terminologie v rámci společnosti
-
Neexistuje kompletní dokumentace provozních systémů a architektury
-
Neexistuje popis datových struktur (toky dat)
-
Mnoho procesů závislé na manuálním vstupu lidského faktoru (riziko)
-
Znalost daného systému může být pouze u jedince
4.1 Základní terminologie Níže uvedené termíny a jejich definice, jsou uvedeny z proto, aby čtenář mohl porozumět kontextu datové kvality, a tím čím se pojišťovny musejí zabývat z pohledu principů směrnice Solvency II. U některých uvedu i příklad terminologie do analogie implementace.
Informace Informace, které pojišťovna vlastní a zpracovává a pracuje s nimi v provozních systémech. „V nejobecnějším slova smyslu se informací chápe jako údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech v něm probíhajících. Informace snižuje nebo odstraňuje neurčitost systému (např. příjemce informace); množství informace je dáno rozdílem mezi stavem neurčitosti systému (entropie), kterou měl systém před přijetím informace a stavem neurčitosti, která se přijetím informace odstranila. V tomto smyslu může být informace považována jak za vlastnost organizované hmoty vyjadřující její hloubkovou strukturu (varietu), tak za produkt poznání fixovaný ve znakové podobě v informačních nosičích. V informační vědě a knihovnictví se informací rozumí především sdělení, komunikovatelný poznatek, který má význam pro příjemce nebo údaj usnadňující volbu mezi alternativními rozhodovacími možnostmi.
Významné
pro
informační
vědu
je
také
pojetí
informace
jako
psychofyziologického jevu a procesu, tedy jako součásti lidského vědomí (např. N. Wiener definuje
informaci
jako
"obsah
toho,
co
se
vymění
s
vnějším
světem,
když
se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním"). V exaktní vědě se např. za informaci považuje sdělení, které vyhovuje přísným kritériím logiky či příslušné vědy. V ekonomické vědě se informací rozumí sdělení, jehož výsledkem může být zisk nebo užitek. V oblasti výpočetní techniky se za informaci považuje kvantitativní vyjádření obsahu zprávy. Za jednotku informace se ve výpočetní technice považuje rozhodnutí mezi dvěma alternativami (0, 1) a vyjadřuje se jednotkou nazvanou bit.“ (Jonák, 2003). 57
Datová kvalita Kvalita dat v provozních systémech, především se Solventností II zaměřuje na aktuálnost, přesnost, vypovídající hodnotu. Nekvalitní data mají dopad na kvalitu a efektivitu řízení společnosti. Pokud bude mít v provozních systémech nekvalitní data tak může dojít například k naplnění reputačního rizika, rizika obchodních vztahů a jiná operační rizika. Příkladem bych uvedl, že
v případě špatných kontaktních údajů na klienty může pojišťovna přijít
o své zákazníky. Pokud klienti nezaplatí pojistné, pojišťovna je nemůže upomenout a smlouvy můžou zaniknout. Dalším příkladem může být uvedení špatných informací na webových stránkách nebo sociálních sítí, kdy k naplnění rizika dobré pověsti může dojít velmi rychle. Definice datové kvality je komplexní a splňuje následující atributy (PIRKL, 2004): •
přesnost;
•
úplnost;
•
včasnost;
•
jedinečnost;
•
konzistentnost;
Problémy, které můžou nastat v souvislosti s implementací datové kvality v datech: •
různý obsah dat;
•
rozmanité struktury;
•
migrace;
•
různé definice a různé standardy.
Pojišťovny se dle mého názoru v této oblasti budou muset zabývat procesy transformace dat do konzistentní podoby podle konkrétních obchodních pravidel, data se budou muset očistit o duplicitní a jiné nekorektní záznamy v datech a nastavit procesy zlepšování datové kvality na potřebnou úroveň dle směrnice a nastavit podporu obchodních procesů společnosti jako hlavní vstup dat. Uvedl bych na příkladu procesu změny pojistné smlouvy uvedené v obrázku č. 11, kdy by bylo vhodné, aby pracovník přepážky při požadované změně na pojistné smlouvě ověřil například následující údaje: 58
•
kontaktní adresa;
•
trvalá adresa;
•
telefonní číslo;
•
email.
Data Pro porozumění definice dat krátké vysvětlení v obecné rovině: „Reprezentace informací vhodně formalizovaná pro komunikaci, interpretaci a zpracování lidmi a automaty. Data mohou být reprezentována libovolnými řetězci znaků (čísel, příkazů, vět) uloženými na informačním nosiči. Data nemají zpravidla význam sama o sobě, ale teprve jsou-li pochopena, interpretována, komunikována a využita člověkem nebo počítačem, stávají se smysluplnými informacemi.“ (Jonák, 2003)
Metadata Zjednodušeně řečeno to jsou data o datech. „Strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech. Pojem metadat je používán především v souvislosti s elektronickými zdroji a vztahuje se k datům v nejširším smyslu slova (datové soubory, textové informace, obrazové informace, hudba aj.). Funkce metadat je popisná, selekční a archivační. V souvislosti s těmito funkcemi se rozlišují metadata pro účely popisu, správy, právních nároků, technické funkčnosti, užití a archivace. Údaje se obvykle vkládají přímo do zdroje (umísťují se např. v záhlaví dokumentu HTML).“ (Celebová, 2003)
Trasovatelnost Jedná se o proces, kdy jsou data trasovatelné. V pojetí solvency II to znamená odkud data pocházení, kdo je změnil, vytvořil, nebo použil. Vše je pak zachycené v provozních systémech dané pojišťovny k ilustraci byl popsán proces změny pojistné smlouvy (obrázek č.11).
59
Slovník dat „Soubor, který definuje strukturu a složení datové základny a obsahuje metadata potřebná pro správu dat. Datový slovník zahrnuje seznam všech datových objektů v databázi, jména a popis všech datových prvků a jejich vztahů, údaje o integritních omezeních, jména uživatelů a evidenci udělených práv a oprávnění, kontrolní informace (např. o přístupových cestách k datům, o autorovi určitého objektu).“ (Kučerová, 2003)
Datový model Datový model v pojetí informačních systémů představuje základní diagram nebo filozofii v provozním systému pojišťovny (Koch, 2014). Pro příklad uvádím datový model od Pejčocha. Všechny položky datového modelu relevantní pro Solvency II se musí popsat do datového slovníku tak i do odborného slovníku. Tabulka č. 8: Datový model PART_PARTY Název atributu
Popis
Datový typ
PARTY_ID
Primární klíč
BIGINT
PARTY_TYPE
Typ klienta (C = Commercial, P = Private)
CHAR(1)
PARTY_FNAME
Křestní jméno klienta
VARCHAR(45)
PARTY_LNAME
Příjmení klienta
VARCHAR(60)
PARTY_NAME
Název společnosti
VARCHAR(255)
PARTY_FORM
Právní forma společnosti
SMALLINT
PARTY_CREGNUM
Komerční registrační číslo
VARCHAR(8)
PARTY_RC
Rodné číslo
VARCHAR(10)
PARTY_COUNTRY
Kód země původu
CHAR(3)
PARTY_POFBIRTH
Místo narození
VARCHAR(60)
PARTY_AGE
Věk klienta
INT
PARTY_GENDER
Pohlaví klienta (M = Male, F = Female, O =
CHAR(1)
Other) PARTY_DOFBIRTH
Datum narození
DATE
PARTY_TITBEF
Titul před jménem
VARCHAR(10)
PARTY_TITAFT
Titul za jménem
VARCHAR(10) 60
PARTY_ESA95
Kód institucionálního sektoru
INT
PARTY_OKEC
OKEČ kód
CHAR(5)
PARTY_SINCE
Datum počátku statutu klient
DATE
Zdroj: (PEJČOCH, 2014) Tabulka č. 9: Datový model: PART_ADDRESS Název atributu
Popis
Datový typ
ADDR_ID
Primární klíč
BIGINT
PARTY_ID
Odkaz na ID tabulky PART_PARTY
BIGINT
ADDR_TYPE
Typ adresy (R = Resident, C = Correspondential, CHAR(1) O = Other)
ADDR_COUNTRY
Kód země
CHAR(3)
ADDR_CITY
Město
VARCHAR(60)
ADDR_STREET
Ulice
VARCHAR(100)
ADDR_NUM1
Číslo popisné
VARCHAR(10)
ADDR_NUM2
Číslo orientační
VARCHAR(10)
ADDR_ZIP
PSČ
CHAR(5)
Zdroj: (PEJČOCH, 2014)
4.2 Základní principy a postupy implementace Základním milníkem je splnění regulatorních požadavků na relevantní data z pohledu výpočtu a řízení rizik. Výhodou takto nákladného procesu je možné rozšíření systému i do dalších oblastí. Dalším kontrolním bodem je zefektivnění a téměř plná automatizace regulatorních reportů. Cílem je vybrat data a procesy, které směrnice solventnosti požaduje nebo je jiným způsobem ovlivňuje. 61
Obrázek č. 11: Fáze implementace
Posouzení současného stavu
Návrh budoucího stavu
• Stav AS-IS
• TO-BE
Implementace
• Dle regulatorních požadavků směrnice (Technické specifikace)
Provoz a monitoring
Zdroj: autor
Posouzení současného stavu Nejprve je nutné posouzení současného stavu zdrojů a systémů, analýza datové kvality, analýza kmenových dat, analýza metadat. Pomocí série workshopů a dotazníků na dotčené organizační jednotky hrubě posoudit stav současného řešení. Pro další postup jsou tyto zjištění zcela nezbytné pro navrhnutí budoucího stavu pro datovou kvalitu požadavků Solventnost II. Současně s analytickou fází a implementací bude probíhat sběr informací tzv. metadat. 62
Návrh budoucího stavu Níže jsou popsané oblasti, funkce, které jsou klíčové při implementaci Solvency II v pojišťovně: 1) Řízení dat jejich kvality a procesů Nastavení jednotného procesního řízení v oblasti řízení dat a jejich kvality včetně integrace do současného prostředí zajistí systematické a transparentní řízení informačních toků tak jak požaduje směrnice. Je nutné stanovit odpovědnosti a vlastnictví dat, způsob provedení vyhodnocení datové kvality a její řízení. Níže si na obrázku č. 11 a deskripce pod ním popíšeme příklad zjednodušeného procesu, který má vliv na výši předepsaného pojistného a tím je relevantní protože, klient požaduje změnu krytí (rizik) a ta způsobuje změnu výše pojistného. Obrázek č. 12: Změna požadovaná klientem na pojistné smlouvě
Žádost o změnu Klient
Pracovník pobočky
Pracovník pobočky
Pracovník pobočky
pojistné smlouvy
Identifikovat klienta
Podklady
Vyhledat smlouvu
Provést a zapsat požadované změny
Požadované změny provedeny 63
Provozní systém
Zdroj: autor Popis procesu: Klient přijde na pobočku pojišťovny, kde má již sjednanou platnou pojistnou smlouvu. Pracovník pobočky je povinen identifikovat klienta. Po té co je klient identifikován, pracovník pobočky vyhledá smlouvu v provozním systému, vytvoří a vytiskne žádost o změnu na pojistné smlouvě. Klient tuto změnu podepíše a poté pracovník pobočky změnu potvrdí a požadované změny se v provozním systému provedou. V provozním systému se zaevidují změny dané pojistné smlouvy, daného klienta. Uloží se kdo (pracovník pobočky) a kdy tyto změny provedl. Podepsaná změna klientem se obvykle archivuje. Zaevidováním změn systém přepočítá výši pojistného v závislosti na krytá rizika. V tuto chvíli se mění výše pojistného v návaznosti na uvedené klasifikace rizik v příloze 1 směrnice Solventnost II.
2) Datový slovník Uživatelé budou mít k dispozici aktuální strukturu datového modelu, kterou je potřeba nadefinovat. Nutným požadavkem Solventnost II je trasovatelnost operací, která umožní provádět kompletní dopadovou analýzu zpracování dat a jejich zpětné dohledání. Příkladem trasovatelnosti operací může být, jak je uvedeno v příkladu výše pouhá změna na smlouvě. Od této změny až po finální výpočet musí být známy tyto operace.
3) Odborný slovník Tento slovník slouží k jednoznačné definici termínů či pojmů souvisejících s daty v rámci dané pojišťovny, tak aby bylo zamezeno označování stejných pojmů různým chápáním nebo více pojmů pro jednu a tutéž věc.
Příklad pojmu:
Škodní průběh se vypočítá (1): Škodní průběh
:ř< é ěí>?@A> @ B C@?>AD E&8 C@?>FGř é &8& )H ' Ižé é
4) Workflow nástroj
64
(1)
Hlavním důvodem je zajištění auditovatelnosti a trasovatelnosti výpočtů a omezení manuálních vstupů pro omezení rizika chyb.
Procesním přístupem k optimalizaci a
automatizaci lze snížit celkovou pracnost. Cílem této optimalizace je postupné odbourávání manuálních aktivit a snížit riziko chyb pro maximální efektivitu celého procesu. Existují komplexní sofwarová řešení (Deloitte, 2007) „Enterprise Risk Managment“.
Katalog rizik v pojišťovně: Jedná se o seznam identifikovaných rizik, které by mohli nebo můžou ohrozit pojišťovnu. Slouží jako podklad pro identifikaci, hodnocení a řízení. Jako příklad z katalogu rizik můžeme uvést riziko reputace, u kterého bude uveden popis, kdo je vlastníkem, jestli ho upravuje nějaký právní rámec a možnou měřitelnost či eliminaci. Toto riziko je bráno dle směrnice Solvency II jako nehmotné aktivum.
5) Unifikace platforem a reportingu Jednotná platforma eliminuje tvorbu duplicitních výstupů, konsoliduje data a výstupy z jednotlivých oddělení či útvarů pojišťovny, eliminuje duplicitní či vícenásobnou údržbu datových úložišť a celkovou správu. Znamená to mít data na „jednom“ místě. Společnost ušetří zdroje nad opakovanou tvorbou individuálních reportů z datových skladů. Z mého průzkumu na internetových stránkách existují jen dva dodavatelé připravených řešení komplexních řešení a to je společnost IBM a SAS.
4.3 Shrnutí požadavků na kvalitu dat Požadavek směrnice solventnosti vyžaduje “datový slovník“. Tento dokument musí obsahovat seznam všech dat vstupujících do výpočtů, vysvětlení významu a využití těchto položek spolu s uvedením zdroje dat. Dále vyžaduje „datovou směrnici“, která obsahuje definici a hodnocení kvality dat (včetně konkrétních kvantitativních a kvalitativních standardů). Součástí je popis a nastavení procesu shromažďování, zpracování, aktualizace a použití dat.
65
Závěr Implementace Solventnost II do pojišťovny na českém trhu je velice složitá a časově náročná. Složitost implementace bychom mohli klidně srovnat s implementací „Nového občanského zákoníku“, kdy se v průběhu implementace harmonizují názory pojišťoven na upravený právní rámec, který má zásadní vliv na chod společnosti. Pro tuto složitost se většina pojišťoven rozhodla řešit implementaci regulatorního rámce pomocí projektu. Projekt má stanovený cíl s dopadem na společnost, definovaný začátek a konec. Vývoj této implementace roste v čase s tím, jak se naráží na stále nové překážky, komplexnost a tak dochází i k posunu datu účinnosti dle směrnice Evropského parlamentu. Přestože se pojišťovny budou snažit udělat maximum, najde se vždy nějaký nedostatek. Projekt má stanoven rámec pro čerpání zdrojů nezbytných pro jeho realizaci. Pojišťovny se v české republice musely převážně obracet na zkušenosti ze zahraničí, jelikož v ČR tato znalost je stále na nízké úrovni anebo také využít konzultačních společností pro obohacení znalostí. Velikou výhodu mají dceřiné společnosti, které mají v zahraničí „matku“, kde se požadavky implementace Solventnost II řídí centrálně. Většina společností v České republice se dle mého názoru bude ubírat cestou interního modelu. Řízení implementace pomocí projektu je velice složité a komunikovat důvody napříč společností proč se tento projekt realizuje je obtížné. Projekt zasahuje celou firmu, ale nejvíce informací je na úrovni úseků informačních technologií, pojistných matematiků, řízení rizik, ředitelů a představenstva. Dle mého názoru ostatní zaměstnanci pojišťoven nemají obecné povědomí o tomto novém způsobu řízení rizik. Dalšími značnými dopady na pojišťovny či zajišťovny mohou být změny v organizační struktuře. Budou se muset přijmout noví pracovníci, kteří budou mít zkušenosti anebo budou schopni pracovat v souladu s novými předpisy. Zároveň se budou muset zřídit nová oddělení řízení rizik (pokud již neexistují) a řízení datové kvality. S tímto krokem se budou muset nastavit nové procesy související s daty pro Solventnost II. Vlastníci dat, a procesy vstupu a změn dat, výpočty pro držení kapitálu. S tím souvisí následná integrace dat v datových skladech. Bude se muset vytvořit datový slovník a business slovník, kterých bude obsahovat definice dat pro výpočet solventnosti. Zejména proto, aby existovala definice a verze jedné pravdy. Tímto krokem se bude muset nastavit užší spolupráce jednotlivých oddělení, vzhledem k tomu, že informace, se kterými útvary budou pracovat, mají společnou bázi zejména pak pro vlastní vyhodnocování rizik dopředu. Komplexnost požadavků Solventnosti 66
II a všech reportů při vykazování kapitálové přiměřenosti bude vyžadovat častou a užší spolupráci s dozorovým orgánem. Představu o hospodaření pojišťovny je a bude možné získat ze základních finančních výkazů s nasazením Solvency II v rozšířené „verzi“. Veřejnost si pak detaily může přečíst ve výročních zprávách dané pojišťovny. Implementace všech těchto požadavků, procesů a systémů se může vyšplhat do astronomických částek, pokud se společnosti rozhodnou pro využití interního modelu. Aktuální metody pro vykazování solventnosti, využívané v České republice jsou obdobné směrnicím Evropské unie. Společnosti v České republice mají výhodu v tom, že na základě výsledků kvantitativních dopadových studií byly dostatečně solventní. Na druhou stranu nastavení některých modulů (SCR) nezohledňuje měnové riziko. Ztráta z pohybu měnového kurzu je také závislá od síly ekonomiky dané změně a to by mělo být také zváženo. Myslím si, že v pojišťovnictví, ale nejen tam probíhá značný pocit nejistoty. Z pohledu implementace datové kvality doufám, že to neznamená likvidace menších pojišťoven. Na základě mých zkušeností si myslím, že náklady spojené s implementací a následným provozem jsou obrovské. Domnívám se, že pokud se podaří nastavit všechny související procesy a zvládne se vytvořit robustní interní model, přinese to větší stabilitu a zisk. Cílem mé diplomové práce bylo představení problematiky připravovaného konceptu Solvency II se zaměřením na řízení rizik a její implementaci na českém pojistném trhu. Téma solventnosti obohatilo mé znalosti nejen z oblasti pojišťovnictví, ale i bankovnictví a dalších dílčích oblastí.
67
Seznam použité literatury a dalších pramenů Bibliografie 1. BÖHM, Arnošt a Karina MUŽÁKOVÁ. Pojišťovnictví a regulace finančních trhů. 1. vyd. Praha: Professional publishing, 2010, 184 s. ISBN 978-807-4310-355. 2. BÖHM, Arnošt. Ekonomika a řízení pojišťoven: v podmínkách po vstupu České republiky do Evropské unie (vybrané aspekty). 1. vyd. Praha: ASPI, 2004, 259 s. ISBN 80-735-7020-3. 3. CIPRA, Tomáš. Zajištění a přenos rizik v pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 260 s. ISBN 80-247-0 BÖHM, Arnošt. Ekonomika a řízení pojišťoven: v podmínkách po vstupu České republiky do Evropské unie (vybrané aspekty). 1. vyd. Praha: ASPI, 2004, 259 s. ISBN 80-735-7020-3. 838-8. 4. DUCHÁČKOVÁ, Eva a Jaroslav DAŇHEL. Pojistné trhy: změny v postavení pojišťovnictví v globální éře. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2012, 252 s. ISBN 978-80-7431-078-2. 5. DUCHÁČKOVÁ, Eva a Jaroslav DAŇHEL. Teorie pojistných trhů. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010, 216 s. ISBN 978-80-7431-015-7. 6. DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2005, 178 s. ISBN 80-861-1992-0. 7. KAMENÍKOVÁ, Blanka, Jiří POLÁCH a Miloš KRÁĽ. Bankovnictví a pojišťovnictví: studijní pomůcka pro distanční studium. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2008, 160 s., [20] s. příl. ISBN 978-80-7318-655-5. 8. KOBÍK VALIHOROVÁ, Andrea a Karina MUŽÁKOVÁ. Integrace evropských finančních trhů: identifikace, klasifikace a analýza faktorů ovlivňujících integraci vybraných segmentů finančního sektoru České republiky. 1. vyd. V Liberci: Technická univerzita, 2013. ISBN 978-80-7372-935-6. 9. PEJČOCH, D. Datová kvalita jako klíčový faktor úspěšnosti implementace CRM systému v pojišťovnictví. Sborník mezinárodní konference Evropské finanční systémy 2011. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Brno 2011. ISBN 978-80210-5509-4. 10. POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, xvii, 716 s. ISBN 80-717-9462-7.
68
11. SANDSTRÖM, Arne. Handbook of solvency for actuaries and risk managers theory and practice. Boca Raton, FL: CRC Press, 2011. ISBN 14-398-2132-1. 12. ŠEVČÍK, Pavel. Teorie kreditní společnosti: Proč hrajeme kreditní hry. Praha: Newfinances, 2012. ISBN 978-80-903354-3-1.
Periodické publikace 1. BOHATOVÁ CHLÁDKOVÁ, Dana. Solventnost II konečně tady! Pojistný obzor: časopis českého pojišťovnictví. 2014. XCI, č. 1, ISSN 0032-2393. 2. KUBÁŇ, Drahomír. Řídící a kontrolní systém Pojistné rozpravy č. 30/2013: pojistněteoretický bulletin. Praha: Česká asociace pojišťoven, 2013. ISSN 0862-6162. 3. MESRŠMÍD, Jaroslav. Řídící a kontrolní systém Pojistné rozpravy č. 30/2013: pojistně-teoretický bulletin. Praha: Česká asociace pojišťoven, 2013. ISSN 0862-6162. 4. NÁJEMNÍK, Pavel. Reporting v přípravném období na solventnost II. Pojistný obzor: časopis českého pojišťovnictví. 2014. XCI, č. 1, ISSN 0032-2393.
Citace 1. ATKEARNEY. The 7 Habits of Highly Effective IT Governance [online]. Businessworld, 2014 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://data.businessworld.cz/file/ATKearney7zvykuITG.pdf. 2. CELBOVÁ, Ludmila. Metadata. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003 [cit. 2014-06-19]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000543&local_base=KTD. 3. ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. SOLVENCY II ?!: Stručné shrnutí současného stavu, očekávaného vývoje a předpokládaných dopadů pro pojišťovny v ČR [online]. 2008 [cit. 2014-06-19]. Dostupné z: http://www.skvara.cz/__cw_files/solvencyII/.10/.07/ /SolvencyII.doc. 4. Česká
pojišťovna
[online].
2012
[cit.
2014-01-23].
Dostupné
z:
http://www.ceskapojistovna.cz/historie-a-vyvoj-cp. 5. DAVIDOVÁ, Petra., Rating a stabilita finančního systému [online]. 2008 [cit. 2014-0319]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2008/cl_08_080620 .html 6. Deloitte: Management of Operational Risks in Insurance. Deloitte [online]. 2007 [cit. 2014-04-05].
Dostupné
z: 69
https://www.deloitte.com/assets/Dcom-
Shared%20Assets/Documents/Deloitte%20%20Management%20of%20Operational%20Risks%20in%20Insurance.pdf 7. EIOPA. Technical Specifications for the Solvency II valuation and Solvency Capital Requirements
calculations
[online]
2014
[cit.
2014-06-19].
Dostupné
z:
https://eiopa.europa.eu/fileadmin/tx_dam/files/consultations/QIS/Preparatory_forthcomin g_assessments/EIOPA_12-362__A_Tech_Spec_for_the_SII_valuation_and_SCR_calc__Part_I_.pdf 8. EIOPA: Solvency II. EIOPA [online]. 2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: https://eiopa.europa.eu/activities/insurance/solvency-ii/index.html. 9. EUROPEAN COMMISSION, The application of the Lamfalussy proces to EU securities markets
legislation
[online]
2004
[cit.
2014-06-19].
Dostupné
z:
http://ec.europa.eu/internal_market/securities/docs/lamfalussy/sec-2004-1459_en.pdf 10. EVROPSKÁ UNIE., EUR-Lex - C:2007:306:TOC - EN - EUR-Lex [online] 2007 [cit. 2014-06-19].
Dostupné
z:
http://eur-lex.europa.eu/legal-
content/CS/ALL/?uri=OJ:C:2007:306:TOC 11. FIORDELISI, F.; RICCI, O. Bancassurance in Europe: Past, Present and Future. 1. vyd. New York: Palgrave Macmillan, 2012. 229 s. ISBN 978-0-230-27155-5. 12. FIORDELISI, Franco a Ornella RICCI. Bancassurance in Europe: past, present and future. New York: Palgrave Macmillan, 2012, xv, 229 p. ISBN 978-023-0271-555. 13. JONÁK, Zdeněk. Data. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003 [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000442&local_base=KTD. 14. JONÁK, Zdeněk. Informace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003 [cit. 2014-06-19]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000456&local_base=KTD. 15. KUČEROVÁ, Helena. Datový slovník. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003 [cit. 2014-06-19]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000094&local_base=KTD. 16. Kvalita dat: Využití asociačních pravidel pro zvyšování kvality dat. PIRKL, David. Knowledge Engineering Group (VŠE) [online]. 2004 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://keg.vse.cz/_slides/pirkl.ppt. 17. LELYVELD,I.; SCHILDER, A. Risk in Financial Conglomerates: Management and Supervision
[online]
2002
[cit.
http://ideas.repec.org/p/dnb/ressup/49.html
70
2014-06-19].
Dostupné
z:
18. MUŽÁKOVÁ, Karina. From Solvency I to Solvency II. In CD s recenzovanými příspěvky z Mezinárodní Baťovy konference pro doktorandy a mladé vědecké pracovníky 2008. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2008, 5. p. ISBN 978-80-7318-664-7. 19. ORSA – Guidelines on Forward Looking assessment of own risks. EIOPA [online]. 2011 [cit.
2014-01-16].
Dostupné
z:
https://eiopa.europa.eu/fileadmin/tx_dam/files/publications/guidelines/ORSA/Final_EN_ ORSA_Clean_01.pdf 20. PEJČOCH, David. Cvičení. The World According to David Pejčoch [online]. 2014 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.pejcoch.com/vyuka/4IZ562/cviceni_01.pptx. 21. Počet a struktura pojišťoven. Česká národní banka [online]. 2014 [cit. 2014-01-23]. Dostupné
z:
http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazat ele_fin_trhu/pojistovny/poj_ukazatele_tab01.html 22. Regulace a dohled nad pojišťovnami a zajišťovnami. Česká národní banka [online]. 2014 [cit.
2014-01-24].
Dostupné
z:
https://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/postaveni_dohledu/pojistovny _zajistovny/index.html 23. Risk-Management.cz. PULCHART, Vladimír. Dobré jméno společnosti. [online]. 2006 [cit.
2014-03-22].
Dostupné
z:
http://www.risk-
management.cz/index.php?clanek=166&cat2=1&lang. 24. Směrnice Rady 92/49/EHS zed ne 18. června 1992 (třetí směrnice o neživotním pojištění). 25. Solventnost II: Pilíř 2. KMPG [online]. 2012 [cit. 2014-01-06]. Dostupné z: http://www.kpmg.com/cz/cs/industry/insurance/Solventnost-ii-solved/documents/kpmgSolventnost-ii-pilir-2.pdf. 26. Solventnost tuzemských pojišťoven. Česká národní banka [online]. 2013 [cit. 2014-0106].
Dostupné
z:
http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazat ele_fin_trhu/pojistovny/poj_ukazatele_tab07.html 27. Van den BERGHE, L. A. A.; VERWEIRE, K. Creating the Future with All Finance and Financial Conglomerates. 1st ed., Kluwer Academic Publishers, UK: London, 2010. 223 s. ISBN 978-1-4419-5043-7.
71
Legislativa 1. Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství. 2. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010. 3. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES. 4. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES. 5. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU. 6. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/13/ES ze dne 5. března 2002, kterou se mění směrnice Rady 73/239/EHS, pokud jde o požadavky na míru solventnosti u neživotních pojišťoven. 7. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění, ve znění směrnice Rady 2004/66/ES, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES, 2005/68/ES, 2006/101/ES, 2007/44/ES a 2008/19/ES. 8. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi. 9. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II). 10. Vyhláška č. 433/2009 Sb., o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů pojišťovny a zajišťovny, ve znění pozdějších předpisů. 11. Zákon č. 149/1995 Sb. 12. Zákon č. 254/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu 13. Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. 14. Zákon č. 320/1993 Sb., o pojišťovnictví. 72
15. Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví. 16. Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně některých souvisejících zákonů. 17. Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. 18. Zákon č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem 19. Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. 20. Zákon č. 60/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. 21. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 22. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/23/EU ze dne 12. září 2012, kterou se mění směrnice 2009/138/ES (Solventnost II), pokud jde o den jejího provedení, den její použitelnosti a den zrušení některých směrnic.
73
Seznam použitých grafů GRAF Č. 1: POČET POJIŠŤOVEN NA POJISTNÉM TRHU V ČESKÉ REPUBLICE .................................... 13 GRAF Č. 2: SOLVENTNOST TUZEMSKÝCH POJIŠŤOVEN ......................................................................... 33
Seznam použitých tabulek TABULKA Č. 1: ROZLOŽENÍ JMĚNÍ DOMÁCÍCH POJIŠŤOVEN V ČR V ROCE 1935 ............................ 11 TABULKA Č. 2: POČET POJIŠŤOVEN NA POJISTNÉM TRHU ČR ............................................................. 12 TABULKA Č. 3: SYSTÉM RIZIK FINANČNÍHO KONGLOMERÁTU .......................................................... 25 TABULKA Č. 4: PŘÍKLAD SOUBORU FINANČNÍCH UKAZATELŮ ....................................................... 28 TABULKA Č. 5: SOLVENTNOST TUZEMSKÝCH POJIŠŤOVEN ................................................................ 32 TABULKA Č. 6: KORELAČNÍ MATICE PRO KOEFICIENT CORR I,J ........................................................ 49 TABULKA Č. 7: ROLE ŘÍZENÍ DAT................................................................................................................ 56 TABULKA Č. 8: DATOVÝ MODEL PART_PARTY ....................................................................................... 60 TABULKA Č. 9: DATOVÝ MODEL: PART_ADDRESS ................................................................................. 61
Seznam použitých obrázků OBRÁZEK Č. 1: NEJISTOTA ............................................................................................................................ 15 OBRÁZEK Č. 2: KAPITÁLOVÉ POŽADAVKY PODLE SOLVENCY I ........................................................ 28 OBRÁZEK Č. 3: ČTYŘSTUPŇOVÝ PŘÍSTUP PODLE LAMFALUSSYHO PROCESU (EN) ...................... 37 OBRÁZEK Č. 4: QUICK FIX II .......................................................................................................................... 39 OBRÁZEK Č. 5: POROVNÁNÍ ARCHITEKTURY .......................................................................................... 44 OBRÁZEK Č. 6: HIGH LEVEL -ARCHITEKTURA SOLVENTNOST II........................................................ 45 OBRÁZEK Č. 7: VALUE AT RISK A CVAR .................................................................................................... 46 OBRÁZEK Č. 8: STANDARDNÍ FORMULE.................................................................................................... 47 OBRÁZEK Č. 9: PROCES RIZIKOVĚ ORIENTOVANÉHO ŘÍZENÍ ............................................................. 52 OBRÁZEK Č. 10: FÁZE IMPLEMENTACE ..................................................................................................... 62 OBRÁZEK Č. 11: ZMĚNA POŽADOVANÁ KLIENTEM NA POJISTNÉ SMLOUVĚ .................................. 63
Seznam příloh PŘÍLOHA Č. 1 VYKAZOVÁNÍ SOLVENTNOSTI I ........................................................................................ 76 PŘÍLOHA Č. 2 OTÁZKY .................................................................................................................................... 81
74
Seznam zkratek ALM - Asset-liability management ČNB – Česká národní banka ČR – Česká republika ČKP – Česká kancelář pojistitelů DQ – Data quality (datová kvalita) DQM – Data quality management (řízení datové kvality) DMS – Disponibilní míra solvenotnosti PMS – Požadovaná míra solventnosti EU – Evropská unie EC – Evropská komise EHP – Evropský hospodářský prostor EP – Evropský parlament ES – Evropská společenství LTG – Long-term guarantees (dlouhodobé garance) ORSA – Posouzení vlastních rizik a solventnosti SCR – Solventnost Capital Requirement (solventností kapitálový požadavek) MCR – Minimal Capital Requirement (minimální kapitálový požadavek) SII – Solventnost II QIS – Quantitative Impact Study (kvantitativní dopadové studie) QRT – Quantitative Reporting Templates
75
Příloha č. 1 Vykazování Solventnosti I
Vykazování solventnosti
Pojišťovna:…………………………………………………..
Výpočet solventnosti k datu:…………..
Kurs 1 eur = ………. Kč k uvedenému datu * znamená početní úkon násobení
76
Výpočet solventnosti k datu
kurs
Pojišťovny, které souběžně provozují pojištění podle pojistných odvětví životních i neživotních pojištění 1eur =
Kč
I. DISPONIBILNÍ MÍRA SOLVENTNOSTI A 1 Splacený základní kapitál z toho: Část vyhrazená neživotnímu pojištění Část vyhrazená životnímu pojištění 2 Rezervní fondy, které neodpovídají závazkům z pojištění (2)=(2a)+(2b) 2a zákonný rezervní fond 2b ostatní rezervní fondy 3 Přenosy zisku a ztráty (3)=(3a)+(3b) 3a nerozdělený zisk minulých účetních období 3b nerozdělený zisk posledního účetního období 4 Polovina případných dodatečných příspěvků během účetního období 5 Jiné položky Součet (1) až (5) 6 Nehmotný majetek vložený do základního kapitálu vyhrazený pro neživotní pojištění vyhrazený pro životní pojištění ÚHRN A = (1)+(2)+(3)+(4)+(5)-(6)
NEŽIVOTNÍ ŽIVOTNÍ
0
0
0
0
0
0
0
0
B 7 Fond na budoucí příděly Součet B
0
C 8 Polovina nesplaceného základního kapitálu z toho: Část vyhrazená neživotnímu pojištění Část vyhrazená životnímu pojištění 9 Budoucí zisky ze životního pojištění (9)=(9a)*(9b)*0,5 9a odhadnutý roční zisk 9b průměrná zbývající doba trvání pojistných smluv 10 Rozdíl plynoucí z nezillmerování nebo částečného zillmerování rezerv pojistného životních pojištění (10)=(10a)-(10b) 10a výše rozdílu 10b neamortizované pořizovací náklady 11 Oceňovací rozdíly Součet C (pro neživotní pojištění) = (8)+(11) Součet C (pro životní pojištění) = (8)+(9)+(10)+(11) Součet součástí (A)+(C) pro neživotní pojištění Součet součástí (A)+(B)+(C) pro životní pojištění
77
0
0
0 0 0 0
II. POŽADOVANÁ MÍRA SOLVENTNOSTI (Neživotní pojištění) A. První výsledek (referenční období: poslední uzavřené účetní období) 1 2 3 4
Předepsané hrubé pojistné Předepsané hrubé zajistné Částky pojistného odpovídající daním a poplatkům (4)=(1)+(2)-(3) z toho: a1 18% z částky do výše 50 mil. eur včetně a2 16% z částky převyšující 50 mil. eur a Součet a=a1+a2 Poměr mezi náklady na pojistná plnění včetně změny stavu rezervy b´ na pojistná plnění na vlastní vrub a celkovými náklady na pojistná plnění včetně změny stavu rezervy na pojistná plnění b Je-li (b´) větší než 0,5, pak (b) = (b´). Je-li (b´) nejvýše rovno 0,5, pak (b) = 0,5. První výsledek = (a)*(b) Nebo pro zdravotní pojištění provozované na podobném základě jako životní pojištění, První výsledek = (a)*(b)/3
0 0 0 0
0,5 0
B. Druhý výsledek (referenční období: poslední 3 nebo posledních 7 účetních období) 0 1 2 3 4 5 6 a
Délka referenčního období Hrubé náklady na pojistná plnění v referenčním období Hrubé náklady na pojistná plnění z aktivního zajištění v referenčním období Hrubá výše rezervy na pojistná plnění na konci referenčního období Výnosy dosažené z regresů Hrubá výše rezervy na pojistná plnění na počátku referenčního období Náklady na pojistná plnění v referenčním období (6)=(1)+(2)+(3)-(4)-(5) Roční průměr (a) = (6)/(0) z toho: b1 26% z částky do výše 35 mil. eur včetně b2 23% z částky převyšující 35 mil. eur b Součet (b)=(b1)+(b2) c´ Poměr mezi náklady na pojistná plnění na vlastní vrub a celkovými náklady na pojistná plnění v referenčním období c Je-li (c´) větší než 0,5, pak (c) = (c´). Je-li (c´) nejvýše rovno 0,5, pak (c) = 0,5. Druhý výsledek = (b)*(c) Nebo pro zdravotní pojištění provozované na podobném základě jako životní pojištění, Druhý výsledek = (b)*(c)/3
0 0 0 0 0
0,5 0
SHRNUTÍ k II A. První výsledek z II. B. Druhý výsledek z II. C. Absolutní minimum garančního fondu Požadovaná míra solventnosti = max (A,B,C)
0 0
Disponibilní míra solventnosti = součet součástí (A)+(C) z I. z toho: položky z (A) položky z (C)
0
III. POŽADOVANÁ MÍRA SOLVENTNOSTI
78
0
0 0
(Životní pojištění) Oddíl I. (pojištění pouze pro případ smrti, pojištění pouze pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti, pojištění spojených životů, životní pojištění s vrácením pojistného, svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výživu dětí, důchodové pojištění) a b c´ c
A. První výsledek Hrubá výše rezerv pojistného životních pojištění Čistá výše rezerv pojistného životních pojištění Poměr mezi čistou a hrubou výší rezerv pojistného životních pojištění (c´) = (b)/(a) Je-li (c´) větší než 0,85, pak (c) = (c´). Je-li (c´) nejvýše rovno 0,85, pak (c) = 0,85. První výsledek = (a)*(c)*0,04
B. Druhý výsledek a Hrubá výše nezáporného rizikového kapitálu (a)=(a1)+(a2)+(a3) a1 k životním pojištěním s výjimkou dočasných pojištění pro případ smrti s pojistnou dobou nejvýše 5 let a2 k dočasným pojištěním pro případ smrti s pojistnou dobou delší než 3 roky, nejvýše však 5 let a3 k dočasným pojištěním pro případ smrti s pojistnou dobou nejvýše 3 roky b Poměr mezi čistou a hrubou výší nezáporného rizikového kapitálu c Je-li (b) větší než 0,5, pak (c) = (b). Je-li (b) nejvýše rovno 0,5, pak (c) = 0,5. d (d)=(a1)*(c)*0,003 e (e)=(a2)*(c)*0,0015 f (f)=(a3)*(c)*0,001 Druhý výsledek = (d)+(e)+(f)
0 0,85 0 0
0,5 0 0 0 0
Oddíl II. (pojištění pro případ úrazu nebo nemoci, je-li doplňkem ostatních životních pojištění) 1 Předepsané hrubé pojistné 2 Předepsané hrubé zajistné Částky pojistného odpovídající daním a 3 poplatkům 4 (4)=(1)+(2)-(3) z toho: a1 18% z částky do 50 mil. eur včetně a2 16% z částky převyšující 50 mil. eur Celkem (a)=(a1)+(a2) b Poměr mezi náklady na pojistná plnění na vlastní vrub a celkovými náklady na pojistná plnění c Je-li (b) větší než 0,5, pak (c) = (b). Je-li (b) nejvýše rovno 0,5, pak (c) = 0,5. Výsledek = (a)*(c)
a a1 a2 b c d e f
Oddíl III. (životní pojištění spojené s investičním fondem) A. První výsledek Hrubá výše technických rezerv (a)= (a1)+(a2) odpovídající obchodu, kdy pojišťovna nese investiční riziko odpovídající obchodu, kdy investiční riziko nese pojistník Poměr mezi čistou a hrubou výší technických rezerv Je-li (b) větší než 0,85, pak (c) = (b). Je-li (b) nejvýše rovno 0,85, pak (c) = 0,85. (d)=(a1)*(c)*0,04 (e)=(a2)*(c)*0,01 25% z čistých administrativních nákladů posledního účetního roku První výsledek = (d)+(e)+(f) B. Druhý výsledek
79
0 0 0 0
0,5 0
0
0,85 0 0 0
a Hrubá výše nezáporného rizikového kapitálu b Poměr mezi čistou a hrubou výší nezáporného rizikového kapitálu c Je-li (b) větší než 0,5, pak (c) = (b). Je-li (b) nejvýše rovno 0,5, pak (c) = 0,5. Druhý výsledek = (a)*(c)*0,003
0,5 0
Oddíl IV. (Kapitálové činnosti) a Výše rezerv pojistného Výsledek = (a)*0,04
0
SHRNUTÍ k III Oddíl I. A. První výsledek B. Druhý výsledek
0 0
Oddíl II. Výsledek
0
Oddíl III. A. První výsledek B. Druhý výsledek
0 0
Oddíl IV. Výsledek
0
Součet výsledků z a III.
0
Souhrnný výsledek: b 50% z jedné třetiny ze Součtu výsledků III. (b)=(a)/6 c Absolutní minimum garančního fondu
0
Požadovaná míra solventnosti = max {(a),(c)} Minimum, které má být pokryto složkami A+B = max {(b),(c)}
0 0
Disponibilní míra solventnosti = součet A+B+C z I. z toho: Složka A+B Složka C
0
Podpis odpovědného pojistného matematika: Datum:
razítko pojišťovny a podpis předsedy představenstva:
80
0 0
Příloha č. 2 Otázky
1. Jaká je představa managementu o Solventnosti II a jaké přínosy má/bude mít Solventnost II z pohledu pojišťovny?
2. Co zabraňuje rychlejšímu nasazování Solventnosti II (datum účinnosti), jak se pojišťovna připravuje?
3. Jak se k Solventnost II staví ČNB (implementace regulatorního rámce, provádí kontroly) ?
4. Je něco ve firmě zcela nekompatibilní s režimem Solventnost II nebo naopak (riziková strategie, strategie skupiny)?
5. Jaké jsou nároky na IT řešení požadavků SII (workflow, řízení rizik, reporting, slovníky, výpočet) v souvislosti s integrací/nahrazení se stávajícím řešením)?
6. Jak jsou zapojeni zaměstnanci v SII (výchova nového způsobu komunikace všech zaměstnanců) - ORSA?
7. Pro výpočet MCR a SCR využíváte standardního modelu nebo interního? Můžete stručně popsat interní model?
8. Jaké jsou v pojišťovně Česká pojišťovna a. s. nastaveny kontrolní mechanismy a systémy řízení rizik? Jak posuzujete jednotlivé kategorie rizik (tržní, úvěrové, riziko likvidity, pojistné riziko a operační riziko)? Můžete poskytnout data z vyhodnocení rizik za poslední 4 roky?
9. Jak je ze strany pojišťovny Česká pojišťovna a. s. zajištěno plnění požadavků na zveřejňování informací v rámci III. pilíře Solventnost II? Můžete poskytnout základní data za poslední 4 roky?
81
10. Jaká byla a je informovanost pojišťoven ohledně zavedení Solventnost II za strany odpovědných subjektů (Evropská komise, MF ČR, ČNB a ČAP), jak hodnotíte spolupráci těchto subjektů při zavádění směrnice? Byla úroveň dostupných informací a dat dostatečná pro bezproblémové zavedení podmínek určených směrnicí do vnitřního systému Česká pojišťovna a. s.?
11. Jakých výsledků dosáhla pojišťovna Česká pojišťovna a. s. při kvantitativních dopadových studiích (QIS)? Jaké dopady měly výsledky jednotlivých studií na pojišťovnu (např. založení oddělení řízení rizik, zavedení nových systému na řízení rizik apod.)
12. Jakou má pojišťovna Česká pojišťovna a. s. organizaci celopodnikového řízení dat (federativní, decentralizovaný, centralizovaný) model?
13. Jaká je aktuální připravenost České pojišťovny z hlediska plnění Solventnost II?
82
