Ma sa ryk ova un i verzit a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance
INVESTICE DO ZEMÍ EMERGING MARKETS Investing in emerging markets Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Martin Svoboda, Ph.D.
Autor: Martin Petřík
Brno, 2013
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta
Katedra financí Akademický rok 2012/2013
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE
Pro:
PETŘÍK Martin
Obor:
Finanční podnikání
Název tématu:
INVESTICE DO ZEMÍ EMERGING MARKETS Investing in emerging markets
Zásady pro vypracování:
Cíl práce: Provést komparaci vybraných retailových investičních produktů a na základě analýzy výnosově-rizikových profilů formulovat doporučení pro alokaci majetku do zemí emerging markets.
Postup práce a použité metody: Specifikace zemí emerging markets podle makroekonomických kritérií a výběr reprezentativní skupiny zemí (BRIC, Next 11). Analýza tržního vývoje vybrané skupiny zemí. Porovnání výnosů a rizik. Identifikace aktuálních možnosti alokace investic prostřednictvím vybraných retailových finančních instrumentů. Formulace doporučení. Použité metody: analýza, syntéza, komparace, deskripce.
Rozsah grafických prací:
dle pokynů vedoucího práce
Rozsah práce bez příloh:
60 – 80 stran
Seznam odborné literatury: JÍLEK, JOSEF. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 656 s. ISBN 978-80247-2963. SVOBODA, MARTIN - HEUSSINGER, WERNER H. - RÖHL, CHRISTIAN W. Asset guide. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006. xx, 372 s. ISBN 80-251-1284-5. Investování na kapitálových trzích. Edited by Jitka Veselá. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2007. 703 s. ISBN 978-80-7357-297. MUSÍLEK, PETR. Trhy cenných papírů. 2., aktualiz a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2011. 520 s. ISBN 9788086929705.
Vedoucí diplomové práce:
Doc. Ing. Martin Svoboda, Ph.D.
Datum zadání diplomové práce:
4. 3. 2011
Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
…………………………………… vedoucí katedry
V Brně dne 4. 3. 2011
………………………………………… děkan
J mé no a př íj me ní aut or a:
Martin Petřík
Náze v d ip lo mo vé pr áce:
Investice do zemí emerging markets
Náze v pr áce v a ng ličt ině:
Investing in emerging markets
Kat edr a:
Financí
Vedo ucí d ip lo mo vé pr áce:
doc. Ing. Martin Svoboda, Ph.D.
Ro k o bha jo by:
2013
Anotace Diplomová práce se zabývá akciovými trhy zemí označovaných jako emerging markets (rozvíjející se trhy). Po úvodním definování těchto trhů je podle vybraných kritérií identifikována reprezentativní skupina zemí, která je v práci dále zkoumána. V druhé kapitole jsou pak analyzovány jak akciové trhy zemí BRIC, tak makroekonomická situace těchto zemí. Analýze a komparaci vybraných retailových investičních produktů je věnována třetí kapitola. V rámci čtvrté kapitoly je sestaven (na základě vyhodnocení kritérií) vlastní akciový koš BRIC a identifikován index DAXglobal BRIC. Složení tohoto indexu totiž nejvíce koresponduje s vytvořeným akciovým košem. V poslední páté kapitole jsou poté dle výnosově-rizikových profilů identifikovány finanční produkty na výše zmíněná podkladová aktiva. V závěru diplomové práce je formulováno doporučení pro alokaci investic prostřednictvím vybraných retailových finančních instrumentů.
Abstract This diploma thesis deals with stock exchanges in countries known as emerging markets. After the initial introduction and definition of these markets, selected criteria are used to identify a representative group of countries that are studied further. The second chapter analyses the stock markets of the BRIC countries as well as their macroeconomic situation. Third chapter focuses on analysis and comparison of selected retail investment products. Upon selected criteria the stock basket BRIC and DAXglobal BRIC index are formulated in the fourth chapter. The composition of this index closely corresponds with the created stock basket. The final fifth chapter identifies financial products for the aforementioned base assets, using yield-risk profiles. The conclusion formulates recommendations for the allocation of investments through selected retail financial instruments.
Klíčová slova Emerging markets, BRIC, akciové indexy, retailové finanční instrumenty.
Keywords Emerging markets, BRIC, stock indexes, retail financial instruments.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Investice do zemí emerging markets vypracoval samostatně pod vedením doc. Ing. Martina Svobody, Ph.D., a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 24. dubna 2013
vl a s t n or u čn í p od p i s a u t or a
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval doc. Ing. Martinu Svobodovi, Ph.D., za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.
Obsah Úvod.....................................................................................................................................11 Cíle práce .............................................................................................................................13 Metodologie práce................................................................................................................13 1
Emerging markets ........................................................................................................14 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6
2
Vznik a charakteristika termínu ..............................................................................14 Definování emerging markets .................................................................................14 Tržní vývoj emerging markets ................................................................................15 Členění zemí emerging markets ..............................................................................16 Identifikace vhodné skupiny států ...........................................................................16 Komparace vývoje akciových trhů EME a BRIC ....................................................18
BRIC ............................................................................................................................19 2.1 Vznik a definování termínu ....................................................................................19 2.2 Predikce Goldman Sachs ........................................................................................19 2.2.1 Predikce v roce 2001 .......................................................................................19 2.2.2 Predikce v roce 2003 .......................................................................................20 2.3 BRIC 2001- 2012 ...................................................................................................20 2.4 Komparace vývoje akciových trhů BRIC a G7........................................................21 2.5 Brazílie ...................................................................................................................23 2.5.1 Možnosti alokace investice do brazilských aktiv ...............................................24 2.5.2 Brazilské akciové indexy ..................................................................................25 2.6 Rusko .....................................................................................................................27 2.6.1 Možnosti alokace investice do ruských aktiv ....................................................28 2.6.2 Ruské akciové indexy .......................................................................................29 2.7 Indie .......................................................................................................................32 2.7.1 Možnosti alokace investice do indických aktiv .................................................33 2.7.2 Indické akciové indexy .....................................................................................34 2.8 Čína ........................................................................................................................36 2.8.1 Možnosti alokace investice do čínských aktiv ...................................................38 2.8.2 A-akcie ............................................................................................................38 2.8.3 B-akcie ............................................................................................................40 2.8.4 H-akcie............................................................................................................40 2.9 Identifikace investičního produktu v zemích BRIC (EME) .....................................44
3
Analýza vybraných finančních produktů .....................................................................47 3.1 Analýza výnosnosti aktivně řízených fondů orientovaných na BRIC.......................47 3.2 Indexové fondy.......................................................................................................49 3.3 ETF (Exchange traded funds) .................................................................................50 3.4 Investiční certifikáty ...............................................................................................51 3.4.1 Plain-Vanilla certifikáty ..................................................................................54 3.4.1.1 Indexové certifikáty ..................................................................................55 3.4.2 Exotické certifikáty ..........................................................................................55 3.4.2.1 Garantované certifikáty ............................................................................55
3.4.2.2 3.4.2.3 3.4.2.4 4
Identifikace akciového koše BRIC .............................................................................. 59 4.1 4.2 4.3 4.4
5
Discount certifikáty .................................................................................. 56 Bonus certifikáty ...................................................................................... 57 Shrnutí analýzy vybraných finančních produktů ....................................... 58
Parametry tržního vývoje........................................................................................ 59 Vyhodnocení daných parametrů ............................................................................. 60 Vytvořený akciový koš BRIC: ................................................................................ 63 Identifikace nejvhodnějšího akciového indexu........................................................ 65
Identifikace vhodného investičního instrumentu pro reálné zainvestování ................. 67 5.1 Dlouhodobá investice (5 a více let)......................................................................... 67 5.1.1 Investice prostřednictvím indexových certifikátů.............................................. 67 5.1.1.1 Investice prostřednictvím akciového koše BRIC........................................ 67 5.1.1.2 Investice prostřednictvím indexu DAXglobal BRIC................................... 70 5.1.1.3 Shrnutí investice prostřednictvím indexových certifikátů .......................... 71 5.1.2 Investice prostřednictvím garantovaného certifikátu........................................ 72 5.1.3 Shrnutí investice v dlouhém období ................................................................. 73 5.2 Krátkodobá investice (1 rok) .................................................................................. 73 5.2.1 Investice prostřednictvím discount certifikátů .................................................. 74 5.2.1.1 Investice prostřednictvím akciového koše BRIC........................................ 74 5.2.1.2 Investice prostřednictvím indexu DAXglobal BRIC................................... 79 5.2.2 Investice prostřednictvím bonus certifikátů...................................................... 81 5.2.2.1 Investice prostřednictvím akciového koše BRIC........................................ 81 5.2.2.2 Investice prostřednictvím indexu DAXglobal BRIC................................... 84 5.2.3 Shrnutí investice v krátkém období .................................................................. 86
Závěr: .................................................................................................................................. 88 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................................. 90 SEZNAM TABULEK .......................................................................................................... 98 SEZNAM OBRÁZKŮ .......................................................................................................... 99 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................. 99
„Čert vymyslel burzu, aby člověka potrestal za to, že věří, že Bůh mohl stvořit něco z ničeho.“ André Kostolany
Úvod V současnosti se v souvislosti s akciovými trhy plně rozvinutých zemí často diskutuje, zda jejich národní akciové indexy (tak jako jejich konstituenti v podobě jednotlivých akcií) pozvolna nedosahují svých vrcholů. V posledních letech lze sledovat prudké pády akciových barometrů a jejich následné pozvolné zotavování do obdobných pozic jako před finančními krizemi. Uveďme index Dow Jones a jeho zdolávání 14 000 bodů stejně jako jeho evropský protějšek DAX a jeho pozvolný růst a následné pády z 8000 bodů. Investory také v minulosti vždy výrazně znepokojoval rostoucí parametr P/E a zkušenosti s japonským akciovým trhem1, na kterém byly právě vysoké hodnoty P/E přítomny u historických maxim hlavního japonského akciového indexu Nikkei 225 (tento index uvádím kvůli dostupnosti dlouhé časové řady historických dat)2. Stejně tak fiskální situace mnoha plně rozvinutých zemí a meziroční vývoj jejich HDP nevzbuzuje v současnosti u investorů potřebnou důvěru pro uskutečnění dlouhodobého rally na nová historická maxima. Stále atraktivnější jsou tak pro investory akciové trhy emerging markets (EME), kde můžeme často registrovat menší hodnoty P/E než u akciových trhů developed markets. Stejně tak neustálý růst těchto ekonomik měřený podle vývoje reálného HDP3 indikuje, že maxima jak akciových indexů zemí EME, tak jejich konstituentů v podobě jednotlivých společností, nás ještě čekají v bližší či vzdálenější budoucnosti. V této diplomové práci se proto budu problematikou akciových trhů zemí emerging markets podrobně zabývat. Očekávané vyšší výnosy jsou většinou spojovány se zvýšenými riziky, a proto se pokusím minimalizovat rizika investice do akciových trhů EME prostřednictvím nalezení podkladového indexu s co možno největší diverzifikací i identifikováním finančního instrumentu s vhodným výnosově-rizikovým profilem.
1
V Japonsku před krachem, který začal v lednu 1990, byl tento poměr (zvaný P/E neboli price to earnings) na hodnotě 71, na Tchaj-wanu ve stejné předkrizové době 100. Americký NASDAQ měl v době nejvyššího bodu nafouknutí technologické bubliny začátkem roku 2000 hodnotu P/E ve výši 123. Zpracováno dle: KOHOUT, Pavel. Finance po krizi. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2009. 224 s. ISBN 978-80-247-3199-5. str. 32. 2 Tento index uplatňuje podobně jako výše zmíněný index Dow Jones princip cenových vah. Aktuální stav je tak součtem jednotlivých kurzovních hodnot. Ale co díky nepsanému zákonu štěpení akcií ještě docela obstojně funguje v USA, to v Japonsku postaví tržní poměry na hlavu: některé akcie zde stojí pár stovek jenů, jiné se kotují ve stovkách tisíců. Zpracováno dle: SVOBODA, Martin. Jak investovat aneb anatomie burzovních lží. 2. vydání. Brno: CP Books, 2005. 198 s. ISBN 80-251-0527-X. str. 98 3 S přihlédnutím k tomu, že volatilita daných akciových trhů je nesrovnatelně větší než vývoj HDP příslušné ekonomiky. Zpracováno dle: SHILLER, Robert J. Market volatility. First MIT Press paperback edition, 1992. Cambridge, Mass. : MIT Press, c1989. 464 s. ISBN 0-262-19290-X.
11
Nejprve budu specifikovat a identifikovat země emerging markets.4 Protože tyto země počítáme v desítkách a všem jejich akciovým trhům se nelze vzhledem k rozsahu této práce seriózně věnovat, identifikuji podle určitých makroekonomických a geografických kritérií reprezentativní skupinu, kterou se budu posléze zabývat. Ve druhé kapitole se co nejpřesněji pokusím analyzovat a predikovat možný budoucí tržní vývoj jednotlivých ekonomik vybrané skupiny států. Posloužit by mi k tomu měli mnou vybrané parametry a na tržní vývoj většinou reagující směr vybraného akciového indexu (za předpokladu, že hlavními kritérii pro identifikaci vhodného akciového indexu pro příslušnou zemi budou co největší reprezentativnost a atraktivita pro investory). Dále se budu věnovat kvalitě diverzifikace daných akciových trhů podle sektorového rozložení za účelem snížení rizika při investici do zemí EME. Následovat bude analýza a komparace finančních instrumentů ve třetí kapitole. Zde bych se chtěl taktéž ujistit, že investice prostřednictvím aktivně řízených fondů by byla zcela iracionální nejen v případě ekonomik nám výrazně geograficky vzdálených. Ve čtvrté kapitole se po analýze tržního vývoje identifikovaných zemí emerging markets pomocí daných parametrů pokusím o sestavení akciového koše pomocí kombinace identifikovaných národních akciových indexů. Zřetel pak budu brát hlavně na co největší diverzifikaci výsledného portfolia. Analýzou podrobím i indexy, které jsou vytvořeny finančními společnostmi na všechny trhy vybrané skupiny zemí, a pokusím se z nich identifikovat ten, jehož složení nejvíce koresponduje s vytvořeným akciovým košem. Sestavený akciový koš i identifikovaný akciový index na vybrané země se pak pokusím vhodně aplikovat pro investici na vybrané produkty a to jak pro dlouhé (pět a více let), tak pro krátké (jeden rok) období v poslední páté kapitole. Tímto postupem bych chtěl naplnit hlavní cíl práce, jenž zní: „provedení komparace vybraných retailových investičních produktů a na základě analýzy výnosově-rizikových profilů formulování doporučení pro alokaci majetku do zemí emerging markets“. Toto doporučení bych chtěl pomocí vhodných produktů provést pro krátké i dlouhé časové období s přihlédnutím k zamýšlené investované částce. Investice do akciových trhů emerging markets je obecné považována za rizikovější než investice do plně rozvinutých trhů (developed markets). Proto se pokusím ověřit hlavní hypotézu, že: „na akciové trhy emerging markets lze nalézt investiční instrument, kterým lze eliminovat zvýšená rizika spojená s investicí do těchto zemí“.
4
Budu vycházet ze závěrů Antoine W. Van Agtmaela z World Bank z roku 1981, který tento pojem definoval.
12
Cíle práce Hlavním cílem této diplomové práce je provést komparaci vybraných retailových investičních produktů a na základě analýzy výnosově-rizikových profilů formulovat doporučení pro alokaci majetku do zemí emerging markets. K dosažení tohoto cíle je práce rozčleněna do pěti kapitol, které tak tvoří dílčí cíle této práce. V rámci prvního dílčího cíle jsou definovány země emerging markets a identifikována reprezentativní skupina zemí na základě definovaných kritérií. Druhým dílčím cílem je analýza tržního vývoje vybrané skupiny zemí stejně jako identifikace vhodných akciových indexů reprezentujících trhy vybrané skupiny zemí a také ověření si diverzifikovanosti jednotlivých akciových trhů vybraných zemí. Třetím dílčím cílem je analýza a komparace vybraných finančních produktů dostupných retail investorovi pro alokaci majetku do akciových trhů vybrané skupiny států. Čtvrtým dílčím cílem je syntéza a komparace dat z provedených analýz za účelem identifikování akciového koše vybrané skupiny států. Rovněž tak identifikace vhodného akciového indexu sestavovaného na vybranou skupinu zemí za pomoci komparace. Pátým dílčím cílem je pak formulace doporučení pro alokaci majetku do vybrané skupiny zemí emerging markets. Součástí tohoto dílčího cíle je shrnutí poznatků z provedených analýz.
Metodologie práce Diplomová práce je rozdělena do několika kapitol, které na sebe logicky a obsahově navazují. Základní použitou metodou je analýza, jejíž podstatou je rozdělení složitějších skutečností na jednodušší a jejich následné zkoumání. V rámci jednotlivých kapitol byla například využita analýza tržního vývoje vybrané skupiny zemí, analýza akciových indexů reprezentujících trhy vybrané skupiny zemí, analýza finančních produktů dostupných retail investorovi pro alokaci majetku do akciových trhů vybrané skupiny států a analýza finančních produktů, jejichž podkladovým aktivem jsou vybrané akciové indexy zemí emerging markets. Dalšími použitými metodami jsou deskripce a syntéza, které jsou aplikovány napříč celou prací, a komparace, která je nejvíce využita pro vzájemné srovnání akciových indexů EME, BRIC a G7. Rovněž tak je analýza využita pro srovnání investičních instrumentů dostupných retail investorovi pro alokaci majetku.
13
1 Emerging markets 1.1 Vznik a charakteristika termínu EME (emerging markets economy) bývá definována jako ekonomika s nízkým až středním příjmem na obyvatele. Jedná se o státy, které jsou právě ve fázi přechodu mezi rozvíjející se a rozvinutou ekonomikou. Tyto země tvoří přibližně 80 % světové populace a reprezentují okolo 25 % světové ekonomiky. Přijměme tuto základní definici pro termín emerging markets, který byl definován Antoinem W. Van Agtmaelem z World Bank v roce 1981. Označil tak země s investičně dostupným a dostatečně likvidním trhem cenných papírů a rychle rostoucí ekonomikou, avšak ne ještě zcela rozvinutou.
1.2 Definování emerging markets Tato definice pro země emerging markets představuje na jednu stranu přesnou identifikaci státu jako ekonomiky plné reformních snah i ekonomického a politického rozvoje. Na druhou stranu vedle sebe často staví státy naprosto odlišné. Uveďme Čínu, právem považovanou za jednu z nejmocnějších ekonomik světa, a vedle ní postavme světově takřka bezvýznamné trhy jako Katar, Maroko nebo Estonsko. Všechny výše jmenované státy však splňují základní definici pro emerging markets a objevují se tak na všech, nebo alespoň na nějakém seznamu velkých mezinárodních finančních společností či celosvětových organizacích. Můžeme tak mluvit o seznamech států emerging markets jako FTSE List, DOW JONES List, SP List, MSCI List nebo International Monetary Fund List. Ty zahrnují ekonomiky, které splňují jejich specifické požadavky pro emerging markets. Výčty se pak v některých případech znatelně liší jak počtem členů, tak jejich složením. Uveďme například společnost MSCI, která považuje za emerging markets economy trhy 21 států (s tím, že zvlášť vyčleňuje tzv. frontier markets economy – tj. 31 států a jejich ekonomik, které ještě nedosáhly úrovně emerging markets).
14
Tab.1-1: Emerging markets podle MSCI Amerika Evropa, Střední Východ a Asie Afrika Brazílie
Česká republika
Čína
Chile
Rusko
Filipíny
Kolumbie
Egypt
Indie
Mexiko
Maďarsko
Indonésie
Peru
Maroko
Korea
Polsko
Malajsie
Jižní Afrika
Taiwan
Turecko
Thajsko
Zdroj: MSCI [online]. 2012 [cit. 2012-08-12]. Emerging z WWW:.
markets.
Dostupné
1.3 Tržní vývoj emerging markets Finanční společnost MSCI vypočítává od prosince 1987 hodnoty indexu, který nám demonstruje tržní vývoj v rozvíjejících se zemích za posledních 15 let. Důležité je ovšem znovu upozornit, že další finanční společnosti zabývající se sestavováním indexů vycházejí z jiných měřítek pro definování emerging markets, takže výběr států se méně či více liší. Na druhou stranu jsou ale indexy od MSCI považovány většinou finančníků za benchmarky jednotlivých oblastí, sektorů atd.
Graf 1-1: Výkonnost indexu MSCI BRIC 1 600,000 1 400,000 1 200,000 1 000,000 800,000 EM (EMERGING MARKETS)
600,000 400,000 200,000 2.1.2012
2.9.2010
2.5.2009
2.1.2008
2.9.2006
2.5.2005
2.1.2004
2.9.2002
2.1.2000 2.5.2001
2.9.1998
2.5.1997
2.1.1996
2.9.1994
2.5.1993
2.1.1992
1.8.1990
1.4.1989
1.12.1987
0,000
Zdroj: MSCI [online]. 2012 [cit. 2012-08-12]. MSCI Index Performance. z WWW:.
15
Dostupné
Z výše uvedeného grafu (Graf 1-1) lze vyčíst, že ke konci druhého čtvrtletí roku 2012 dosáhla hodnota tohoto cenového indexu výše 937 bodů (při hodnotě 100 bodů v den zahájení 31. prosince 1987), přičemž v minulosti dosáhla hodnota indexu maxima v roce 2007 (před často diskutovanou celosvětovou finanční krizí), a to hodnot okolo 1300 bodů.
1.4 Členění zemí emerging markets Při snaze o identifikaci těchto ekonomik dochází také zákonitě k tvorbě skupin států, které mají společné některé charakteristiky (alespoň tedy podle tvrzení finančních společností, které se dle úspěšného vzoru BRIC snaží i o další kombinace států, jež se stanou mezi investory podobně populárními „soustátími“). Mezi EME můžeme tedy mluvit o skupinách států jako: Tab.1-2: Skupiny států vytvořené ze zemí emerging markets BRIC5 CIVETS
NEXT 11
Brazílie
Kolumbie
Bangladéš
Rusko
Indonésie
Egypt
Indie
Vietnam
Indonésie
Čína
Egypt
Írán
Turecko
Mexiko
Jihoafrická republika
Nigérie Pákistán Filipíny Jižní Korea Turecko Vietnam
Zdroj: Financial Times [online]. 2012 [cit. 2012-08-12]. Investments. Dostupné .
z
WWW:
1.5 Identifikace vhodné skupiny států Z výše uvedeného lze rozpoznat, že správná identifikace států, které musí splňovat různá kritéria investičních expertů zabývajících se touto problematiku, je velice problematická. Dále pak je, podle mého názoru, rozsah států (i kdybychom se rozhodli pro například výše preferovaný výčet států emerging markets od společnosti MSCI) moc 5
Můžeme se setkat s dalšími modifikacemi díky přičtení dalších rozvíjejících se trhů. Například Jihoafrická republika, Indonésie, Mexiko, státy východní Evropy nebo Turecko.
16
široký pro detailnější zkoumání daných ekonomik a spíše bychom se pak museli zabývat celosvětovými akciovými nebo komoditními indexy a také v neposlední řadě ekonomickopolitickým vývojem ve světě (uveďme například různé „záchranné balíčky“ institucí ECB nebo FED, které pumpují likviditu na finanční trhy nebo válečné konflikty a napětí týkající se Blízkého východu) s tím, že by na důkladnou analýzu tržního vývoje jednotlivých zemí nezbyl potřebný prostor. Proto si po zralé úvaze dovoluji zabývat se dále především skupinou BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína), jejíž členové se vyskytují ve všech výše zmíněných seznamech prestižních finančních společností a která se taktéž skládá ze čtyř rozlohou největších států mezi možnými kandidáty na přívlastek emerging markets economy. Z tohoto důvodu by pak pro nás Středoevropany měly být tyto čtyři velké trhy čitelnější než trhy menších (i když třeba s větší perspektivou ekonomického růstu) států, o kterých lze nalézt méně informací nutných pro bližší posouzení jejich vnitřní ekonomické ale i třeba politické situace. Nezapomínejme ani, při své vrozené chamtivosti po velkých výnosech, na často pro investory těžko stravitelnou volatilitu finančních trhů v menších zemích emerging markets (v poslední době jmenujme například případy ve Vietnamu,6 kde došlo k zatýkání vrcholného managementu přední finanční instituce kvůli nekalým praktikám nebo v Argentině, kde dochází k znárodňování akciových společností a tím velkému pádu místních akciových indexů).7 Nejen rozloha a větší čitelnost místních trhů jsou pak indikátorem pro tuto volbu. Státy BRIC dosahují také pravidelných nadprůměrných ekonomických výsledků (pro nás Evropany lze v době, kdy se podle mnohých ekonomů dokonce blíží hospodářská recese, použít sousloví „ohromujících ekonomických výsledků“). Vše je podepřeno velice dobrou věkovou skladbou obyvatelstva a obory, ve kterých mají dané státy stále velký růstový potenciál. I přes výrazné krátkodobé růsty na některých burzách emerging markets (například v tomto roce tj. 2012 si egyptská burza do začátku září připsala 30 %8) nám nejpádněji naši volbu potvrzuje níže provedené dlouhodobé porovnání výnosnosti indexů MSCI EME
6
Zpracováno dle: Patria Online [online]. 1997-2012 [cit. 2012-09-09]. Vietnamské akcie po skandálu nejlevnější za poslední půl rok: Faber větří příležitost. Dostupné z WWW: . 7 Zpracováno dle: Patria Online [online]. 1997-2012 [cit. 2012-09-09]. Argentina dokončila zestátnění koncernu YPF a chce vyhnat britské ropné firmy z Falkland. Dostupné z WWW: . 8 Zpracováno dle: Bloomberg [online]. 2012 [cit. 2012-09-09]. Egyptian EGX 30 Price Return Index. Dostupné z WWW: < http://www.bloomberg.com/quote/CASE:IND>.
17
(zahrnuty akcie společností ze všech zemí emerging markets včetně BRIC) a MSCI BRIC (zahrnuty akcie pouze společností ze zemí BRIC).
1.6 Komparace vývoje akciových trhů EME a BRIC Index MSCI BRIC je zpětně zkonstruován k prosinci 1994, kdy je za počáteční hodnotu uvažováno 100 bodů. Porovnejme jeho výkonnost s již v oddíle 1.3 znázorněným indexem MSCI EME, a to v období mezi prosincem 1994 a červnem 2012.9
Graf 1-2: Komparace výkonnosti indexů MSCI BRIC a MSCI EME 500,000 450,000 400,000 350,000 300,000 250,000 BRIC
200,000
EME
150,000 100,000 50,000
1.6.2012
1.8.2011
1.10.2010
1.12.2009
1.2.2009
1.4.2008
1.6.2007
1.8.2006
1.10.2005
1.12.2004
1.2.2004
1.4.2003
1.6.2002
1.8.2001
1.10.2000
1.12.1999
1.2.1999
1.4.1998
1.6.1997
1.8.1996
1.10.1995
1.12.1994
0,000
Zdroj:MSCI [online]. 2012 [cit. 2012-09-10]. MSCI Index Performance. Dostupné z WWW: .
Akcie firem pocházejících z těchto čtyř států BRIC pokrývají 44 % indexu MSCI EME (i proto je vidět silná pozitivní korelace obou akciových barometrů), a tak se přímo nabízí možnost komparace výnosností těchto dvou indexů: MSCI BRIC je na 264 procentech své původní hodnoty, zatímco index MSCI EME se nachází na „pouhých“ 193 procentech své hodnoty ke dni 31. 12. 1994. Můžeme tedy směle konstatovat, že v dlouhém období jsou společnosti pocházející ze zemí BRIC takzvanými „tahouny“ indexu MSCI EME. Dále se tedy budeme zabývat už jen skupinou BRIC.
9
Pro lepší komparaci akciových indexů je MSCI EME přepočítán k 31. prosinci 1994 s hodnotou 100 jako výchozí hodnotou.
18
2 BRIC 2.1 Vznik a definování termínu Samotný termín BRIC byl poprvé použit v roce 2001 pro státy Brazílie, Rusko, Indie a Čína. Označoval skupinu států, jejichž ekonomiky se nejen díky své rozloze (jmenované státy figurují mezi sedmi největšími státy světa) pokoušely v té době prodrat na výsluní. Toto tvrzení bylo týmem okolo ekonoma banky Goldman Sachs, Jima O´Neilla, argumentováno tím, že v roce 2001 a 2002 reálný růst HDP těchto 4 velkých ekonomik přesáhne růst zemí G7. V té době činil podíl těchto ekonomik na světovém HDP méně než 8 %. Z toho Čína tvořila 3,6 % podíl na světovém HDP a překonala tím Itálii jako první zemi ze států G7.
2.2 Predikce Goldman Sachs 2.2.1 Predikce v roce 200110 Tým Jima O´Neilla se zaměřil na celkem 11 ekonomik (země G7 a BRIC) a pokusil se predikovat několik možných scénářů budoucího vývoje těchto zemí. Poté vyslovil predikci, že Čína se v nejbližší době stane jedním z klíčových hráčů světové ekonomiky. Rusko a Brazílie pak s velkou pravděpodobností a Indie možná dosáhnou stejné mety v blízké budoucnosti. Svoje úvahy zakládali z velké části na velice rozdílných hodnotách mezi HDP měřeným běžným nominálním způsobem v amerických dolarech a HDP vyjádřeným podle PPP (purchasing power parity - parita kupní síly). Zde si pak položili otázku, která metoda je vhodnější pro predikci tržního vývoje. Zatímco země G7 měly hodnoty HDP měřené běžným způsobem vyšší než HDP podle PPP, u zemí BRIC tomu bylo naopak. Vyjádřeno čísly pak šlo u území BRIC o celkový podíl 23,27 % na světovém HDP v případě měření pomocí PPP, a oproti tomu pouze o podíl 7,95 % na světovém HDP měřeným běžným nominálním způsobem a vyjádřeným v amerických dolarech. To ukazovalo na velké ekonomické a politické nedostatky těchto zemí v minulosti, naopak v případě správně provedených reforem v zemích BRIC a jejich skutečného začlenění do světové ekonomiky na velkou možnost k silnému růstu těchto ekonomik v budoucnu. 10
Zpracováno dle: Goldman Sachs [online]. 2001 [cit. 2012-09-12]. Building Better Global Economic BRICs. Dostupné z WWW: .
19
Goldman Sachs dále predikovali mírný růst ekonomik G7 v dalších letech, v případě ekonomik USA (tyto teze byly publikovány necelé 2 měsíce po 11. září 2001) a Japonska pak dokonce recesi. Naopak velkého růstu nominálního HDP nezatíženého velkou inflací měly dosahovat především Čína, Indie a Rusko. V případě nejoptimističtějšího scénáře pro země BRIC pak měly, podle Goldman Sachs, ekonomiky BRIC v dalších 10 letech poskočit na 27 % podíl na světovém HDP. Nabízela se tím otázka, zda nerozšířit G7 o tyto země. 2.2.2 Predikce v roce 200311 Dva roky poté vyslovili ve své další studii Goldman Sachs základní tezi (i když pro mnohé ekonomy velice odvážnou), že by se země BRIC měly dostat do roku 2050 mezi dominantní ekonomiky světa. Přesněji, že pouze USA a Japonsko zůstanou ze zemí G7 mezi 6 nejsilnějšími ekonomikami světa. Dalšími čtyřmi zeměmi budou právě diskutované země BRIC.
Argumentovali
globální
poptávkou,
podhodnocenou
měnou
nebo
dobrým
demografickým výhledem v těchto zemích emerging markets. Termín BRIC se během několika let stal běžným společným označením pro tyto státy, jejichž čelní představitelé se pak začali od roku 2008, kdy se konala konference v ruském Jekatěrinburgu, pravidelně scházet a konzultovat další postupy v rámci svých ekonomických i politických zájmů daných států. Tak se z pouhopouhého označení, které použil tým okolo Jima O´Neilla pro čtyři největší země emerging markets, stává ekonomický kolos úzce spolupracujících zemí, jenž bývá někdy označován za protipól Spojených států amerických a Evropské unie.
2.3 BRIC 2001- 2012 Region BRIC dnes představuje společenství států o síle 2,7 biliónu obyvatel, přičemž se tato hodnota bude s největší pravděpodobností v budoucnu dále zvyšovat. Z toho samozřejmě vyplývá rostoucí domácí poptávka po produktech v těchto státech a tím menší závislost na poptávce plně rozvinutých ekonomik jako jsou USA nebo EU. Země BRIC pak představují území bohaté na nerostné suroviny a příhodné pro zemědělství. Od vydání zprávy Goldman Sachs, v níž ekonom Jim O´Neill použil označení BRIC vůbec poprvé, se Čína stala druhou největší ekonomikou světa, zatímco Indie, Rusko a Brazílie (seřazeny podle velikosti HDP) jsou mezi top 11. Kombinované HDP této skupiny BRIC vzrostlo z 2,8 bilionu USD v roce 2002 na 13,3 bilionu USD v roce 2011. Podle dat MMF tak podíl zemí BRIC ve světové ekonomice narostl z 8 % na 19 %. Nelze srovnávat 11
Zpracováno dle: Goldman Sachs [online]. 2003 [cit. 2012-09-12]. Dreaming With BRICs: The Path to 2050. Dostupné z WWW:.
20
změny nominálního HDP s vývojem akciových indexů, ale můžeme zde cítit jistou pozitivní korelaci12 mezi výše zmíněnými. Proto je jistě zajímavé porovnat procentuální vývoj akciových indexů zemí G7 na straně jedné a zemí BRIC na straně druhé a to od počátku roku 2001 (tohoto roku došlo k definování uskupení BRIC a k první z predikcí Goldman Sachs).
2.4 Komparace vývoje akciových trhů BRIC a G713 Z grafu lze vyčíst, že zatímco hodnota akciového indexu skupiny G7 (znovu se jedná o akciový index od společnosti MSCI) se od 1. ledna 2001, i přes výkyvy v této časové periodě, nezvýšila (ba naopak k polovině roku 2012 zaostávala o 4 % k původní hodnotě), tak hodnota akciového indexu zemí BRIC (ke dni 29. června 2012) je na cca 260 procentech původní hodnoty od již zmiňovaného začátku roku 2001.
Graf 2-1: Komparace výkonnosti indexů MSCI BRIC a G7 500,000 450,000 400,000 350,000 300,000 250,000 200,000
G7
150,000
BRIC
100,000 50,000 1.2.2012
1.7.2011
1.12.2010
1.5.2010
1.10.2009
1.3.2009
1.8.2008
1.1.2008
1.6.2007
1.11.2006
1.4.2006
1.9.2005
1.2.2005
1.7.2004
1.12.2003
1.5.2003
1.10.2002
1.3.2002
1.8.2001
1.1.2001
0,000
Zdroj: MSCI [online]. 2012 [cit. 2012-09-14]. MSCI Index Performance. z WWW:.
Dostupné
V další části práce se budeme zabývat samotnou analýzou tržní situace jednotlivých zemí BRIC a identifikací vhodného akciového indexu na daný trh, který by měl splňovat požadavek reprezentativnosti a přiměřeného počtu konstituentů. Budeme se tedy snažit vyhnout výběru indexu s malým počtem členů (index by s ohledem na ostatní okolnosti
12
Z dlouhodobého hlediska platí, že při růstu reálného výstupu ekonomiky dochází ke zvýšení cen akcií:↑HDP → ↑g → ↑VH → ↑D → ↑P. Zpracováno dle: MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Ekopress, 2011. 524 s. ISBN 978-80-86929-70-5, str. 336-338. 13 Data jsou znovu přepočítána, tentokrát ke dni 1. ledna 2001, a oba indexy tak mají stejnou počáteční hodnotu 100.
21
neměl mít určitě méně než 12-15 společností), stejně jako indexu s abnormálně velkým počtem konstituentů (v indexu by nemělo být obsaženo mnoho set společností). Dále zhodnotíme diverzifikovanost akciového trhu dané země BRIC, nejlépe při využití vybraného akciového indexu.14
Obrázek 1: BRIC
Zdroj: USLuxuryTours [online]. 2013 [cit. 2013-03-25]. BRIC-Countries. .
14
Dostupné
z
WWW:
Zde je nutno uvést, že oborová zaměření indexů jednotlivých zemí BRIC budou vypracována s využitím ETF emitovanými, pokud bude možnost, na vybrané akciové indexy. Nicméně v některých případech budeme muset akceptovat ETF emitované na alternativní akciový index. Musíme tedy brát procentuální zastoupení jednotlivých oborů akciových trhů daných zemí jako spíše orientační, ale dle mého názoru jako dostačující pro náš další výzkum – tedy pro subjektivní zhodnocení, jestli je dané portfolio dostatečně diverzifikované nebo je naopak akciový trh dané země příliš orientován na jeden obor.
22
2.5 Brazílie Brazilská federativní republika je největší (8 511 965 km2) a nejlidnatější (199,3 miliónu obyvatel) stát Jižní Ameriky, někdy také přezdívaný jako „sípka světa“ (granary of the world) hlavně kvůli silnému zemědělskému sektoru. Země taktéž oplývá velkým nerostným bohatstvím. Hlavním městem je Brasília, plánovitě vybudovaná v brazilském vnitrozemí. Největším městem je ale São Paulo s 11 milióny obyvatel. Brazilskou měnou je real. Prvního ledna 2011 nastoupila do prezidentského úřadu Dilma Rousseff, první žena v čele státu, která nahradila známého prezidenta Lulu. Ten vládl v zemi od roku 2003 a jeho třetí kandidatura v řadě nebyla podle brazilské ústavy možná. Struktura obyvatelstva:15 0-14 let: 24,7 % 15-64 let: 68,2 % 65 let a více: 7,1 % Průměrný věk: 29,6 let Tab.2-1: Základní makroekonomické údaje Q1 Q2 Q3 Brazílie Reálný HDP16 (meziroční změna%) Inflace17 (meziroční změna%) Nezaměstnanost (%) Běžný účet (% z HDP) Státní rozpočet18 (% z HDP) Základní úroková míra19 (%) BRL/USD Zdroj: Terminál Bloomberg
12 0,75
12 0,49
12 1,85
Q4 12 2,70
Q1 13 3,70
Q2 13 4,00
Q3 13 3,60
Q4 13 3,95
5,77
5,00
5,24
5,40
5,60
5,70
5,35
5,40
5,80 -2,01 -2,39
5,90 -2,18 -2,49
5,37 -2.25 -2,75
5,35 -2,30 -2,30
5,95 -2,40 -2,40
5,70 -2,50 -2,25
5,50 -2,60 -2,40
4,90 -2,70 -1,60
9,75
8,50
7,50
7,25
7,25
7,38
7,50
7,75
1,83
2,01
2,03
2,01
2,00
1,98
1,96
1,95
15
Zpracováno dle: CIA [online]. 2012 [cit. 2012-09-20]. The World Factbook. Dostupné z WWW: ; 16 Z dlouhodobého hlediska platí, že při růstu reálného výstupu ekonomiky dochází ke zvýšení cen akcií:↑HDP → ↑g → ↑VH → ↑D → ↑P. Zpracováno dle: MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Ekopress, 2011. 524 s. ISBN 978-80-86929-70-5, str. 336-338; 17 Obecně lze růst inflace charakterizovat jako zvýšení nejistoty v dané ekonomice související např. se zhoršením budoucího rozhodování, a tím i ke snížení poptávky po akciích a poklesu jejich cen: ↑Inflace → ↑Ke → ↓VH → ↓D → ↓P. Zpracováno dle: MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Ekopress, 2011. 524 s. ISBN 978-80-86929-70-5, str. 341-345; 18 Negativní vliv nastává, kdy stát v důsledku rostoucího deficitu emituje vládní dluhopisy, které následně vedou k růstu úrokových sazeb a tím k poklesu akciových kurzů: ↑Deficit SR → ↑Emise státních dluhopisů → ↑i → ↑Ke → ↓VH → ↓D → ↓P. Zpracováno dle: MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Ekopress, 2011. 524 s. ISBN 978-80-86929-70-5, str. 339; 19 V případě růstu úrokových sazeb lze očekávat pokles akciových kurzů a naopak:↑i → ↑Ke → ↓VH → ↓D → ↓P. Zpracováno dle: MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Ekopress, 2011. 524 s. ISBN 978-80-86929-70-5, str. 340-341.
23
Ačkoliv Brazílie už v roce 2011 dobyla pozici šesté největší světové ekonomiky, současné výsledky potvrzují obavy, že se prudký růst minulých let nepodaří udržet. Mezi příčiny nynějšího slabého růstu lze zařadit jak vnější faktory (prohloubení globální ekonomické krize), tak i vnitřní problémy, jako je zastaralá infrastruktura, deficit kvalifikované pracovní síly, komplikovaný daňový systém, nízká úroveň veřejných investic nebo nadbytečná byrokracie. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2011 vzrostla brazilská ekonomika oproti předcházejícímu čtvrtletí o 0,3 % (ve třetím čtvrtletí vykázala dokonce nulový růst). Za celý rok 2011 vzrostla místní ekonomika o 2,7 %, což představuje citelný pokles ve srovnání s rokem 2010, kdy brazilská ekonomika vykázala růst 7,5 %. V roce 2012 pokračuje pokles tempa růstu HDP na 1,5 %, nicméně pro rok 2013 jsou analytici velice optimističtí a předpokládají prudké zvýšení tempa růstu HDP o necelá 4 %. Pomoci by tomu měl například i balík opatření, v jehož rámci předá brazilská vláda soukromému sektoru výstavbu nezanedbatelného množství infrastruktury. Centrální banka ve snaze čelit nepříznivému vývoji ekonomiky pokračovala ve snižování základní úrokové míry Selic z 11 % na konci prosince roku 2011 až na 7,25 % v září 2012. Od této výše by se Selic neměla v nejbližší budoucnosti výrazně odchýlit. Inflace pohybující se mezi 5-6 % (meziroční změna) by měla spíše klesat, ale rozhodně ne nijak výrazně. Centrální bance se tak nedaří docílit inflačního cíle, který činí 4,5 %. Oproti očekávání klesla v brazilské ekonomice nezaměstnanost na velmi nízkou úroveň 5,4 % (za posledních 10 let jde o nejnižší hodnotu) a koncem roku 2013 by dokonce mohla atakovat hranici 5 %. Deficit rozpočtu se pohybuje mezi 2-3 % ročního HDP a celkový vládní dluh Brazílie se tak drží na stále solidních 55 % ročního HDP.20 2.5.1 Možnosti alokace investice do brazilských aktiv Převážná část amazonského pralesu leží na území Brazílie, proto nepřekvapí, že se z tohoto státu rekrutují silné energetické nebo těžební společnosti jako Petrobras nebo Vale SA (Companhia Vale do Rio Doce). Dále mají na zdejším akciovém trhu silné zastoupení finanční společnosti, největší váhu v indexu má z těchto společností banka Unibanco.
Svůj
význam
mají
v
akciovém indexu
20
i
akcie
samotné
brazilské
Zpracováno dle následujících zdrojů: Terminál Bloomberg; Businessinfo [online]. 1997-2012 [cit. 2012-09-20]. Zahraniční Obchod. Dostupné z WWW: ; GoldmanSachs [online]. 2012 [cit. 2012-09-20]. BRICs – Kompass. Dostupné z WWW:; CIA [online]. 2012 [cit. 2012-09-20]. The World Factbook. Dostupné z WWW: ; Goldman Sachs. The Global FX Monthly Analyst. Global Economics, Commodities and Strategy Research. 74 s. November 2012. str. 36.
24
burzy: BM&FBOVESPA. Tato brazilská burza se sídlem v São Paulo vytváří samozřejmě také sektorové indexy na svůj akciový trh, ale od nich z důvodu potřebné diverzifikace zcela abstrahujeme. Pokud chceme investovat do celého akciového trhu, jistě využijeme jako podkladové aktivum performance index BOVESPA, jenž je zřejmě vůbec nejznámější ze všech existujících jihoamerických indexů. Jedinou alternativu snad lze najít jen v indexech jednotlivých finančních společností. Například už zmiňovaný MSCI vytváří svoje akciové indexy podle svých parametrů na mnoho zemí a Brazílie není výjimkou. Do akciového trhu v Brazílii můžeme tedy investovat pomocí produktů, jejichž podkladovým aktivem je právě MSCI Brazil Index. Průměrné P/E ratio dosahuje u akcií v Brazílii hodnot téměř 20, což je nejvíce ze všech akciových trhů BRIC. Investice do konkrétních akcií brazilských velkých společností pak není pro retail investora nijak problematická, protože ty jsou obchodovány jako ADR nebo GDR21 například na burze v New Yorku nebo na obchodním systému Xetra, kam má přístup mnoho českých brokerů. 2.5.2 Brazilské akciové indexy22 Nejznámější brazilský akciový index Bovespa je performance index (při jeho výpočtu se tedy zohledňují vyplácené dividendy) složený z akcií celkem 68 společností vykazujících největší likviditu na burze v São Paulo. Zjevné výhody performance indexů oproti jejich price protějškům a opravdová světoznámost tohoto indexu mi dovolují bez dlouhého hledání jiných alternativ k indexu Bovespa přistoupit rovnou k identifikaci tohoto akciového indexu jako nejvhodnějšího pro další využití.
Tab.2-2: Společnosti s nejsilnějším zastoupením v indexu Bovespa 13,102% VALE SA PETROBRAS
11,256%
OGX PETROLEO
4,078%
ITAU UNIBANCO
4,088%
BMFBOVESPA
3,684%
Zdroj:Bmfbovespa [online]. 2012 [cit. 2012-10-09]. Composition/Index Portfolio. Dostupné z WWW: .
21
Jedná se o cenné papíry, které jsou odvozeny od pravých akcií a jsou drženy partnerskou bankou v příslušné zemi. Kopírují pak jejich veškeré kurzovní pohyby a dividendové platby 22 Zpracováno dle zdrojů: SVOBODA, Martin. HEUSSINGER, W. H. RÖHL, CH.W. Asset Guide. 1. vydání. Brno: Computer Press, 2006. 372 s. ISBN 80-251-1284-5. str. 120; Bmfbovespa [online]. 2012 [cit. 2012-10-09]. Bmfbovespa Dostupné z WWW:.
25
Graf 2-2: Sektorové rozložení brazilského akciového trhu23 Veřejné služby 7% Zdravotní péče 1% Spotřební defenzivní 15%
Informační technologie 3% Průmysl 8%
Těžba surovin 21% Spotřební cyklické 5% Finanční služby 24%
Energie 12% Telekomunikace
Stavebnictví 3% Zdroj: Morningstar [online]. 2012 [cit. 2012-10-09]. ETFs. Dostupné z WWW: . 1%
I přes velkou váhu společností zabývajících se těžbou nerostných surovin a energetikou a proto silně závislých na světové poptávce, se na brazilském akciovém trhu projevuje síla mnoha menších finančních společností, které v součtu zabírají téměř čtvrtinu trhu a jeví se jako protiváha k energetickým společnostem. Na trhu však mají silné zastoupení i tzv. defenzivní akcie, které naší investici mohou eventuelně přinést ochranu v době poklesu cyklických akcií. Slabinu v rozložení můžeme oproti akciovým trhům developed markets spatřovat v absenci silných průmyslových firem (tento problém ovšem provází většinu zemí emerging markets). Domnívám se však, že i tak je brazilský akciový trh dostatečně diverzifikovaný.
23
Nepodařilo se nalézt ETF na index Bovespa, proto musíme akceptovat ETF na index MSCI Brazil, který z nabízených produktů ETF nejlépe vystihuje rozložení vah v indexu Bovespa a zajišťuje tak pouze nepatrné odchýlení od indexu Bovespa.
26
Obrázek 2: Doporučená alokace investic do brazilských aktiv24
Zdroj: Vlastní zpracování
2.6 Rusko Rozlohou 17 075 400 km2 jde o největší stát světa s obrovskými ložisky nerostných surovin. Ze 142,5 miliónů obyvatel žije 12 miliónů v hlavním městě Moskvě. Ruskou měnou je rubl. Hlavou státu je prezident Vladimir Vladimirovič Putin. Svého čtyřletého mandátu se ujal v květnu roku 2012 po všeobecných volbách, ve kterých získal jasnou většinu. Struktura obyvatelstva25: 0-14 let: 15,7% 15-64 let: 71,3% 65 let a více: 13% Průměrný věk: 38,8 let
Tab.2-3: Základní makroekonomické údaje Q1 Q2 Q3 Rusko Reálný HDP (meziroční změna%) Inflace (meziroční změna%) Nezaměstnanost (%) Běžný účet (% z HDP) Základní úroková míra (%) RUB/USD Zdroj: Terminál Bloomberg
12 4,90
12 4,00
12 2,90
Q4 12 2,80
Q1 13 3,00
Q2 13 3,40
Q3 13 3,80
Q4 13 3,75
3,87
3,83
6,03
6,80
7,30
7,15
6,70
6,20
6,53 5,81 8,00
5,53 5,79 8,00
5,27 3,00 8,25
5,80 2,60 5,63
6,00 5,40 5,75
5,90 1,80 5,50
5,80 1,70 5,38
5,90 2,60 8,00
29,35
32,42
31,18
31,35
31,02
30,95
31,00
31,19
24
Uvažujeme retail investora, který není vázán na žádný region (např. Střední Evropa) a žádnou určitou měnu. Zpracováno dle: CIA [online]. 2012 [cit. 2012-10-14]. The World Factbook. Dostupné z WWW: . 25
27
Ruská ekonomika pokračovala v roce 2011 v ekonomickém růstu. HDP v tomto roce vzrostlo o 4,3 %, což je obdobná dynamika jako v roce předchozím. Bylo to způsobeno zvýšením investiční a spotřební poptávky stejně jako příznivou situací na zahraničních surovinových trzích. Ruská ekonomika si tak v roce 2012 velice pravděpodobně udrží tempo růstu HDP na úrovni 3,5 % a těchto hodnot by měla dle konsensu analytiků dosáhnout i v roce 2013. Pomoci by jí v tom mělo i postupné snižování úrokové míry o přibližně dva a půl procentního bodu. Inflace by v roce 2013 měla vzrůst na hodnoty okolo 6,5 % (meziroční růst) oproti 5,1 % v roce 2012, kdy se dařilo udržet inflaci na nízkých hodnotách především díky pomalému růstu cen potravin spojeným s vysokou úrodou. Nezaměstnanost v uplynulých měsících roku 2012 mírně klesala z důvodu oživení ekonomiky spojeného s růstem poptávky po pracovních silách a dostala se tak hluboko pod hranici 6 % (k 1. červenci 2012 činila úroveň nezaměstnanosti 5,4 %). Pod touto hranicí by se měla pohybovat i v roce 2013. Při chronických problémech zadlužení některých evropských států stejně jako světové velmoci USA se jeví jako neskutečná hodnota veřejný dluh Ruska ve výši pouhopouhých 8 % HDP, který je samozřejmě doprovázen pouze mírným schodkem veřejného rozpočtu pro rok 2012. Nicméně ruská ekonomika nadále zůstává surovinově závislou, není diverzifikována a je tak stále velmi zranitelná a náchylná k výkyvům cen surovin. Nedůvěra jak domácích, tak i zahraničních investorů se pak odráží v odlivu kapitálu soukromého sektoru.26 Ten dosáhl za první pololetí roku 2012 podle předběžných odhadů 43,4 mld. USD.27 2.6.1 Možnosti alokace investice do ruských aktiv Ruskému akciovému trhu doslova vládnou giganti rekrutující se z energetického odvětví. Nekonečné ruské země oplývající zásobami nerostných surovin nechaly vyrůst takové společnosti jako Gazprom, Rosněft (zde je třeba alespoň krátce připomenout jeho plánovanou akvizici společnosti TNK-BP zabývající se taktéž těžbou ropy. Rosněft se stane největší veřejně obchodovatelnou ropnou společností na světě a předčí tak i americkou 26
V současné době globálního finančního trhu dochází k rychlému přelévání kapitálu mezi jednotlivými národními trhy. To platí zejména pro emerging markets, na nichž příliv kapitálu zpravidla zapříčiní rychlý nárůst domácích akciových kurzů. Zpracováno dle: MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Ekopress, 2011. 524 s. ISBN 978-80-86929-70-5, str. 345. 27 Zpracováno dle následujících zdrojů: Terminál Bloomberg; Businessinfo [online]. 1997-2012 [cit. 2012-10-14]. Zahraniční Obchod. Dostupné z WWW: ; GoldmanSachs [online]. 2012 [cit. 2012-09-20]. BRICs – Kompass. Dostupné z WWW:http://www.gs.de/media/de/dokumente/service/newsletter/kompass/BRIC_Kompass.pdf; CIA [online]. 2012 [cit. 2012-10-14]. The World Factbook. Dostupné z WWW: ; Goldman Sachs. The Global FX Monthly Analyst. Global Economics, Commodities and Strategy Research. 74 s. November 2012. str. 30.
28
společnost Exxon Mobil28) nebo Lukoil, které se vyznačují obvykle silnou majetkovou účastí ruského státu (s čímž jsou samozřejmě spojena i rozhodovací práva na vedení společnosti). Finanční společnosti pak zastupuje největší ruská banka Sberbank. Nyní se průměrné P/E ratio v Rusku pohybuje pouze kolem hodnoty 6, což ukazuje na v současnosti „extrémně levné“ ruské akcie, tedy podle základní logiky tohoto často využívaného ukazatele. Jako vždy se však u tohoto kritéria musíme snažit zodpovědět příčinu této nízké hodnoty, uvážíme-li, že zde vystupují dvě proměnné v podobě ceny akcie na straně jedné a zisku na akcii na straně druhé.29 Přímá investice na ruský akciový trh je kvůli některým právním restrikcím a složitějšímu výběru vhodného brokera rozhodně náročnější než investice v plně kapitálově rozvinutých zemích (nicméně ruská vláda se neustále snaží zjednodušovat přístup zahraničním investorům na tamní trh), navíc zde existuje měnové riziko kvůli možným pohybům ruského rublu. Možností můžou být GDR nebo ADR emitované na největší ruské společnosti, které jsou dostupné například na londýnské burze nebo na, pro českého retail investora dostupnějším, obchodním systému Xetra. Musíme ovšem počítat také s často horší likviditou ruských akciových titulů. Díky široké nabídce indexů (vypočítávaných většinou v eurech nebo amerických dolarech), jež pokrývají ruský trh, lze investovat bez větších problémů s místní legislativou a s nijak zvýšenými náklady za provedený obchod. 2.6.2 Ruské akciové indexy Za hlavní barometr ruského akciového trhu je považován RTS index30, jenž je kapitálově váženým indexem, jehož hodnota je vyjádřena v amerických dolarech. Index byl sestrojen v roce 1995 s počáteční hodnotou 100 bodů. Je složen z 50 akcií obchodovaných na ruské burze s tím, že do výpočtu je zahrnuta pouze ta část akcií, jež jsou volně obchodovatelné (nezahrnuje se tedy ta část akcií, jež je trvale držena státem) – jedná se tedy o tzv. free float tržní kapitalizaci. Nejvyšší podíl v indexu je ohraničen hodnotou 15 % (dosahuje ho společnost Gazprom). Index RTSSTD31 pak může představovat alternativní možnost nabízenou samotnou ruskou burzou, kdy ve vyjádření v ruských rublech a snížení počtu konstituentů 28
Patria Online[online]. 1997-2012 [cit. 2012-11-02]. Patria Portal. Dostupné z WWW:. 29 Více o tomto tématu píše například P. Kohout: KOHOUT, Pavel. Finance po krizi. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2009. 224 s. ISBN 978-80-247-3199-5. str. 145-146; 30 Zpracováno dle: RTS Exchange [online]. 1995-2011 [cit. 2012-10-13]. Index Description. Dostupné z WWW: ; 31 Zpracováno dle: RTS Exchange [online]. 1995-2011 [cit. 2012-10-13]. Index Description. Dostupné z WWW: .
29
na 15 společností s posunem horní hranice podílu těchto společností v indexu na 20 % můžeme vidět hlavní rozdíly od předešlého indexu. Dalším rozdílem jsou pak pozměněná pravidla k zařazení akcií do tohoto indexu, nejpodstatnějším parametrem výběru je zde likvidita akcií ruských společností. Index byl poprvé počítán až v dubnu roku 2009, takže se jako nevýhoda jeví nedostupnost časové řady dat. Další alternativou na ruský trh mohou být indexy vytvořené finančními společnostmi mimo samotnou „Matku Rus“. Index RTX32 (složený z vybraných 13 předních ruských blue-chips) je konstituován vídeňskou burzou a váhové zastoupení jednotlivých akcií se stanovuje znovu podle free float tržní kapitalizace i podle tzv. faktoru reprezentace (s cílem snížit podíl společnosti Gazprom). Naopak index RDX33 podle obdobných kritérií (výběr samotných akciových titulů provádí indexový výbor dle tržní kapitalizace, likviditě a oborové příslušnosti a při stanovení váhového zastoupení se znovu používá free float tržní kapitalizace) zahrnuje depozitní certifikáty GDR na 15 nejlikvidnějších ruských společností, obchodovaných na londýnské burze. Dalším rozdílem je, že se RDX vypočítává v americkém dolaru a euru naopak RTX je naopak počítán jak v těchto dvou měnách, tak i v ruském rublu. Pro RDX zase naopak hovoří větší likvidita. I když další jmenované indexy mají také určité výhody (a třeba právě indexy RTX a RDX jsou ve většině případů upřednostňovány investičními společnostmi při vytváření finančních produktů), my pokud se chceme pokusit o diverzifikaci ruského akciového trhu, musíme z těchto možností zvolit index RTS, který zahrnuje akcie 50 ruských společností. Přestože si dominantní pozici v tomto indexu stále udržují energetické společnosti, přičemž banku Sperbank lze považovat za onu výjimku potvrzující pravidlo, když její podíl činí necelých 15 %. Tab.2-4: Společnosti s nejsilnějším zastoupením v indexu RTS 15,00% GAZPROM LUKOIL
14,59%
SBERBANK
13,45%
URALKALI
6,17%
ROSNĚFT
5,79%
Zdroj: Moscow Exchange [online]. 2011-2012 [cit. 2012-10-13]. Dostupné z WWW:. 32
Zpracováno dle: Wiener borse [online]. 2012 [cit. 2012-10-13]. Factsheet. Dostupné z WWW: . 33 Zpracováno dle: Wiener borse [online]. 2012 [cit. 2012-10-13]. Factsheet. Dostupné z WWW:.
30
Graf 2-3: Sektorové rozložení ruského akciového trhu34 Informační technologie 2% Průmysl 3%
Spotřební Zdravotní péče defenzivní 1% 4%
Veřejné služby 3%
Těžba surovin 18%
Energie 39%
Spotřební cyklické 2%
Finanční služby 16%
Stavebnictví 2% Telekomunikace 10% Zdroj: Morningstar [online]. 2012 [cit. 2012-10-13]. ETFs. Dostupné z WWW: .
Na tomto místě musíme konstatovat, že nelze mluvit o velké diverzifikaci portfolia. Ruský akciový trh je doslova „ovládán“ těžařskými a energetickými společnostmi a je silně závislý na značně nestabilní světové poptávce po nerostných surovinách stejně tak jako po ropě a plynu. Jedinou znatelnou protiváhou se pak jeví už zmiňovaná velká finanční společnost Sperbank a sektor telekomunikací, což považuji za malou náplast. Taktéž zcela minimální množství defenzivních akciových titulů je důvodem, že ruský akciový trh považuji za špatně diverzifikovaný. Obrázek 3: Doporučená alokace investic do ruských aktiv
Zdroj: Vlastní konstrukce
34
Nepodařilo se nalézt ETF na index RTS, proto musíme akceptovat ETF na index S&P Russia, který z nabízených produktů ETF nejlépe vystihuje rozložení vah v indexu RTS a zajišťuje tak pouze nepatrné odchýlení od indexu RTS.
31
2.7 Indie Tento asijský stát vykazuje husté zalidnění, když na 3 287 263 km2 žije 1,205 miliardy obyvatel. Z této velké populace se pak rekrutují především světoznámí experti na informační technologie. Hlavním městem je třináctimiliónové Dillí, ale v Indii najdeme další známá města jako Bombaj nebo Kalkata. Zdejší měnou je indická rupie. Pranab Mukherjee je prezidentem Indické republiky od července 2012 na následující pětileté období. Struktura obyvatelstva:35 0-14 let: 29,3% 15-64 let: 65,2% 65 let a více: 5,6% Průměrný věk: 26,5 let
Tab.2-5: Základní makroekonomické údaje Q1 12 Q2 12 Q3 12 Q4 12 Indie Reálný HDP (meziroční změna%) Inflace (meziroční změna%) Základní úroková míra (%) Výnos 10 – letých dluhopisů (%) INR/USD Zdroj: Terminál Bloomberg
Q1 13
5,30
5,50
5,55
5,50
5,80
Q2 13 5,80
Q3 13 5,95
Q4 13 6,15
7,18
10,14
9,76
9,70
9,40
8,70
8,20
8,30
7,50
7,00
7,00
6,88
6,50
6,38
6,50
6,63
8,57
8,37
8,35
8,11
7,84
7,76
7,67
7,74
50,88
55,64
52,86
53,50
53,20
52,9
52,00
51,5
Indie je zařazována mezi země s nejvyšším potenciálem ekonomického růstu, ovšem růst indické ekonomiky v posledním období zpomaluje. Stěžejním důvodem může být to, že hlavními obchodními partnery Indie jsou v případě vývozu Spojené státy a Evropská unie, tedy ekonomiky zažívající stagnaci hospodářského vývoje. Proto je 30 % pokles indického exportu v roce 2012 označován za jednu z příčin zpomalení ekonomického růstu. Jako další příčiny jsou uváděny omezené výdaje státu a soukromého sektoru v oblasti investic stejně jako omezení investic do průmyslové výroby přicházející ze zahraničí. V souvislosti s exportem je alarmující také vývoj běžného účtu Indie, který v roce 2012 klesl až k záporné hodnotě -5 % HDP. Zhoršující se hodnoty běžného účtu Indie k ročnímu HDP, který roste přibližně o 7 % ročně, jsou tak velmi alarmující. V případě vývoje veřejného dluhu Indie můžeme konstatovat, že i když se roční schodky rozpočtu pohybují mezi 5-6 % k ročnímu
35
Zpracováno dle: CIA [online]. 2012 [cit. 2012-09-26]. The World Factbook. Dostupné z WWW: .
32
HDP, tak díky růstu HDP se veřejný dluh Indie ve vztahu k HDP nezvyšuje. V období po globální ekonomické krizi indická centrální banka trvale zvyšovala základní úrokové sazby, a to celkově o více než 4 procentní body. Až v březnu roku 2012 došlo k prvnímu snížení úrokových sazeb, a tak se nyní základní úroková sazba pohybuje okolo 7 %. Na relativně vysokou úroveň byly úrokové sazby zvyšovány se snahou o další snížení inflace. Od roku 2009 do poloviny letošního roku tak inflace poklesla z 16 % pod 10 %. Míra nezaměstnanosti se podle našich zdrojů (odhady analytiků na terminálu Bloomberg) pohybuje okolo 10 %, ale objevují se hodnoty od 3,8 % (indický statistický úřad) až do 20 %. V příštím roce by mělo dojít k snížení inflačních tlaků, takže by mohla být nadále snižována úroková míra, která by měla pomoci k zrychlení ekonomického růstu. Problémy však zůstanou v podobě zvyšujícího se deficitu zahraničního obchodu majícího za následek prohlubování deficitu běžného účtu platební bilance, nedostatečné anebo zastaralé infrastruktury, energetické nesoběstačnosti země a nerovnoměrného rozložení růstu jednotlivých svazových států.36 2.7.1 Možnosti alokace investice do indických aktiv V indických akciových indexech mají větší váhové zastoupení těžební společnosti reprezentované společnostmi jako Reliance Industries nebo Coal India. Hustě zalidněná země je známá velkým počtem počítačových expertů, proto nepřekvapí silné zastoupení softwarových společností jako TCS, Tata Consultancy Services nebo Infosys. Finanční sektor pak zastupují banky HDFC nebo ICICI. Jednoznačně ale v indickém akciovém indexu chybí světoznámý kolos typu ruského Gazpromu nebo brazilského Petrobrasu, ke kterému by se upíraly oči investorské obce. Jestli je to spíše na škodu nebo k užitku je nelehká otázka. Nevýhodou investování do indických akcií se může jevit průměrné P/E, které se v Indii pohybuje nad hodnotou 15, což je v současné době dokonce více než na západních trzích (německý DAX se pohybuje na 14,4, americký Dow Jones pak vykazuje obdobnou hodnotu P/E 14,3). Do 15. ledna 2012 mohly osoby ze zahraničí investovat na indickém akciovém trhu pouze nepřímo prostřednictvím investičních fondů či jiných institucí nebo participovat na změnách indických akcií pomocí ADR a GDR emitovaných různými mezinárodními finančními institucemi. Od výše uvedeného data ale Indie umožňuje individuálním 36
Zpracováno dle následujících zdrojů: Terminál Bloomberg; Businessinfo [online]. 1997-2012 [cit. 2012-09-26]. Zahraniční Obchod. Dostupné z WWW: ; GoldmanSachs [online]. 2012 [cit. 2012-09-20]. BRICs – Kompass. Dostupné z WWW:; CIA [online]. 2012 [cit. 2012-09-26]. The World Factbook. Dostupné z WWW: .
33
zahraničním investorů přímé napojení na svůj akciový trh.37 Vláda si od uvolnění obchodů slibuje rozšíření řad investorů, příliv dalších financí ze zahraniční, omezení nestability a prohloubení indického kapitálového trhu. Podle analytiků je krok vlády pozitivní. Dokázal to i růst hlavních tamních akciových indexů Sensex a S&P NIFTY na začátku roku 2012. 2.7.2 Indické akciové indexy Investoři se často rozhodují mezi dvěma hlavními akciovými indexy. 38 První z nich se nazývá BSE India Sensitive Index39 (zkráceně Sensex). Jde o kapitálově vážený index největší indické burzy v Bombaji, stejně jako v případě ruského akciového indexu RTS, počítaný pouze z akcií volně obchodovatelných (free float), když na tuto metodologii přešel 9. ledna 2003. Index byl vytvořen v roce 1978 (a je tak nejstarším indexem na indickém akciovém trhu) se základní hodnotou 100 bodů. Nejdůležitějším kritériem pro zařazení do indexu je tržní kapitalizace, ale členové indexu jsou také vybíráni na bázi reprezentace odvětví. Index je tak složený z akcií 30 velkých společností, které by měly demonstrovat vývoj indického hospodářství. Alternativou může být další index vytvořený na indický akciový trh, nazývající se S&P CNX Nifty40 (zkráceně Nifty 50 nebo Nifty). Index byl vytvořen, jak už název napovídá, známým americkým tvůrcem indexů
S&P v roce 1995 se základní hodnotou
1000 bodů pro National Stock Exchange of India (NSE). Jde o index, ve kterém je nejvíce zohledňována likvidita jednotlivých akcií. Míněn tím, ale není turn-over, tedy objem obchodů, nýbrž tzv. „impact costs“. Ty jsou počítány systémem, který na jedné straně zohledňuje nákupní a prodejní kurzy, a na druhé straně provedené transakce. Tím trochu trpí transparentnost indexu, ale na druhou stranu index nabízí lepší obraz o skutečné „důležitosti“ určitých cenných papírů.41 Je tak složený z akcií 50 společností obchodovaných na národní indické burze (National Stock Exchange of India). Pokud porovnáme výkonnost těchto dvou indexů orientovaných na indický akciový trh, tak zjistíme, že se téměř neliší. To je zapříčiněno tím, že i když jsou oba indexy počítány 37
Patria Online [online]. 1997-2012 [cit. 2012-10-15]. Patria Portal. Dostupné z WWW: . 38 Goldman Sachs však například ve své studii BRICs Kompass preferují alternativu v podobě indexu Deutsche Börse India, který se skládá z 15 konstituentů. Zdroj: Goldman Sachs [online]. 2012 [cit. 2012-09-20]. BRICs – Kompass. Dostupné z WWW:. str. 82. 39 Zpracováno dle: Bombay Stock Exchange [online]. 2012 [cit. 2012-10-15]. Sensex. Dostupné z WWW: . 40 Zpracováno dle: National Stock Exchange of India [online]. 2012 [cit. 2012-10-15]. CNX Nifty. Dostupné z WWW: < http://www.nseindia.com/products/content/equities/indices/cnx_nifty.htm>. 41 Zpracováno dle: SVOBODA, Martin. HEUSSINGER, W. H. RÖHL, CH. W. Asset Guide. 1. vydání. Brno: Computer Press, 2006. 372 s. ISBN 80-251-1284-5. str. 102.
34
jiným způsobem, v popředí obou indexů vidíme stejné společnosti, které se liší pouze jiným váhovým zastoupením (obecně jsou v indexu Sensex42 váhy předních společností větší z důvodu pouze 30 akciových titulů obsažených v tomto indexu oproti 50 titulům v Nifty). Většina finančních produktů, které jsou orientovány na indický akciový trh, jsou emitovány na index Nifty, takže se přikloním k tomuto indexu a ve zbytku této práce s ním budu pracovat jako s hlavním indickým akciovým indexem.
Tab.2-6: Společnosti s nejsilnějším zastoupením v indexu S&P CNX Nifty 6,76 % RELIANCE INDUSTRIES TCS
6,74 %
ITC
6,15 %
COAL INDIA
6,10 %
ONGC
5,68 %
Zdroj:MoneyControl [online]. 2012 [cit. 2012-10-15]. Index Composition. Dostupné z WWW: .
Graf 2-4: Sektorové rozložení indického akciového trhu43 Veřejné služby 4%
Zdravotní péče 5%
Těžba surovin 9%
Spotřební defenzivní 12% Informační technologie 12% Průmysl 8%
Spotřební cyklické 8%
Finanční služby 28%
Energie 12%
Stavebnictví 0% Telekomunikace
2% Zdroj: Morningstar [online]. 2012 [cit. 2012-10-15]. ETFs. Dostupné z WWW: . 42
MoneyControl [online]. 2012 [cit. 2012-10-15]. Index Composition. Dostupné z WWW: . 43 Podařilo se nám nalézt ETF na index S&P CNX Nifty. Zde je nutné ovšem konstatovat, že jednou z vlastností ETF je tzv. Track error – tedy procentuální odchýlení od samotného podkladového indexu. Proto znovu jde jen o subjektivní zhodnocení, jestli je indický akciový trh dostatečně diverzifikovaný nebo naopak je daný trh příliš orientován na jeden obor.
35
Překvapením je možná pro někoho silné zastoupení finančního sektoru, ale více než miliardová indická populace má jistě nároky na dostatečné finanční služby. Tatáž masa lidí opodstatňuje i velký energetický sektor a výrazné váhové zastoupení defenzivních akciových titulů. Jak jsme už uvedli, Indie patří k jednomu z ohnisek výzkumu informačních technologií, takže nepřekvapí, že tento sektor má celých 12 % na akciovém trhu. Nejspíš nadbytečná se jeví převaha finančního sektoru, ale jeho 28 % je velice dobře vyváženo ostatními obory. Obrázek 4: Doporučená alokace investic do indických aktiv44
Zdroj: Vlastní konstrukce
2.8 Čína Je s rozlohou 9 596 961km2 čtvrtý na světě a s počtem 1,343 miliardy obyvatel vůbec největší stát. Metropolí je Peking s 20 milióny obyvatel. Čínskou měnou je dnes často diskutovaný yüan (někdy se můžeme také setkat s označením renminbi). Současný prezident Chu Ťin-tchao byl zvolen v březnu roku 2003 a potvrzen ve své funkci v únoru roku 2008. Struktura obyvatelstva45: 0-14 let: 17,4% 15-64 let: 73,5% 65 let a více: 9,1% Průměrný věk: 35,9 let 44
V případě investic do jednotlivých indických akciových titulů je většinou upřednostňována burza v New Yorku. Ovšem například u společnosti Reliance Industries dává Deutsche Börse přednost londýnské burze před zmiňovanou americkou burzou. 45 Zpracováno dle: CIA [online]. 2012 [cit. 2012-10-01]. The World Factbook. Dostupné z WWW: .
36
Tab.2-7: Základní makroekonomické údaje Q1 Q2 Q3 Čína Reálný HDP (meziroční změna%) Inflace (meziroční změna%) Nezaměstnanost (%) Běžný účet (% z HDP) Základní úroková míra (%) Výnos 10-letých dluhopisy (%) CNY/USD Zdroj: Terminál Bloomberg
12 8,1
12 7,6
12 7,4
Q4 12 7,7
Q1 13 7,9
Q2 13 8
Q3 13 8,15
Q4 13 8
3,77
2,87
1,9
2,5
2,9
3,25
3,4
3,4
4,1 2,55 6,56
4,1 2,42 6,31
4,1 2,57 6
4,2 2,6 6
4,25 2,3 6
4,2 2,3 6
4,15 2,3 6
4,1 2,3 6
3,52
3,34
3,45
3,5
3,55
3,59
3,62
3,69
6,3
6,35
6,28
6,28
6,26
6,24
6,21
6,18
V roce 2011 se tempo růstu HDP vrátilo pod desetiprocentní hranici na 9,2 % a v letech 2012-2013 by mělo zpomalení růstu pokračovat, ovšem i tak při solidních hodnotách těsně pod 8 %. Čínská vláda ostatně ve svém 12. pětiletém plánu stanovila tempo růstu HDP ve výši 7,5 % s důrazem na kvalitu a udržitelnost. Právě udržitelnost se proto nyní stává hlavním tématem: změna orientace ekonomiky od exportu na domácí spotřebu se zatím v požadované míře nedaří. Ačkoli čínská spotřeba rostla doposud konstantně o 8 % ročně, zaostávala za růstem HDP (průměrně kolem 10 %) a do státního příjmu tak ročně přispěla pouhými 35 % (hluboko pod světovým průměrem 61 %). Pokračující inflační tlaky v roce 2011 přesvědčily čínskou vládu o potřebě přitáhnout otěže ekonomiky. Během roku 2011 tak došlo celkem šestkrát ke zvýšení požadavků na kapitálovou přiměřenost bank a třikrát vzrostla základní úroková sazba, aby byla v prosinci 2011 konečně snížena. Když inflační tlaky v roce 2012 ustoupily (meziroční růst inflace je pro rok 2012 odhadován na pouhá 3 %), mohla být úroková míra v červnu a červenci roku 2012 snížena, stejně jako byla snížena třikrát kapitálová přiměřenost čínských bank. Čína si pod vedením komunistické vlády udržuje tradičně nízkou míru nezaměstnanosti, stejně jako nízké zadlužení země. Silný export této země se pak promítá v běžném účtu země a jeho kladných hodnotách. Problém čínské ekonomiky pak vychází z toho, že jednotlivý čínský konzument utrácí výrazně méně než spotřebitelé v zemích s podobnou ekonomikou. Čínská vláda má tak před sebou, možná pro obyvatele tzv. „západní civilizace“, zvláštní úkol, a to přimět více než miliardovou populaci k větší spotřebě na úkor tradiční asijské šetrnosti.46
46
Zpracováno dle následujících zdrojů: Terminál Bloomberg; Businessinfo [online]. 1997-2012 [cit. 2012-10-01]. Zahraniční Obchod. Dostupné ; GoldmanSachs [online]. 2012 [cit. 2012-09-20]. BRICs – Kompass. Dostupné ;
37
z
WWW:
z
WWW:
2.8.1 Možnosti alokace investice do čínských aktiv47 Čínský akciový trh má hned tři světoznámé burzy (s tím, že započítáváme i burzu v „britském“ Hongkongu) a na ně rozličně koncipované akciové indexy. Průměrná hodnota P/E se v Číně pohybuje kolem 11,2, což je v porovnání se západními trhy stále solidní hodnota. Specifikem pro čínský akciový trh je tzv. „split-share systém“, kde jsou akcie čínských firem děleny do „ písmenkových“ podskupin podle různých charakteristik.
2.8.2 A-akcie Jsou kótovány na burzách v Šanghaji a Šen-čenu. Na úrovni retail investic jsou tyto akcie, kvůli restrikcím proti zahraničním investorům, dostupné pouze domácím čínským investorům. Jsou denominovány v čínské měně renminbi. Od listopadu 2002 je pak umožněn přístup na tento trh i silným zahraničním institucionálním investorům. Ti mohou koupit až 10% akcií společnosti. Průměrný zahraniční retail investor však nemá k těmto jednotlivým akciím přístup. Investici na tento akciový trh však můžeme provést pomocí některého z indexů vytvořených místní burzou. Na Šanghajské burze cenných papírů je jednoznačně nejsledovanějším index Shanghai Stock Exchange Composite48 (SHANGHAI COMPOSITE), což je kapitálově vážený index, složený ze všech A-akcií a B-akcií (počtem titulů jde tedy o velice diverzifikovaný index) obchodovaných na Šanghajské burze. Index byl vytvořen v prosinci roku 1990 s počáteční hodnotou 100 bodů. V Shenzhenu49 se na místní burze těší největšímu zájmu index Shenzhen Stock Exchange Composite Index, který je vytvořen podle celkové tržní kapitalizace všech 1564 akciových titulů typu A-share a B-share obchodovaných na Shenzhen Stock Exchange. Index byl vytvořen v roce 1991 s počáteční hodnotou 100 bodů. Investovat zvlášť na každou z těchto dvou burz se jeví jako nevýhodné (například kvůli nákladům nebo přehlednosti investic). I hodnoty udávající množství akciových titulů CIA [online]. 2012 [cit. 2012-10-01]. The World Factbook. Dostupné z WWW: ; Goldman Sachs. The Global FX Monthly Analyst. Global Economics, Commodities and Strategy Research. 74 s. November 2012. str. 44. GoldmanSachs [online]. 2012 [cit. 2012-10-01]. Growth Markets Perspective: China Misconceptions. Dostupné z WWW: . 47 Zpracováno dle: ROGERS, Jim. Býkem v Číně. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2011. 200 s. ISBN 978-80247-4086-7. str. 27-32. Upraveno autorem. 48 Zpracováno dle: Shanghai Stock Exchange [online]. 2010 [cit. 2012-10-19]. Dostupné z WWW: . 49 Zpracováno dle: Shenzen Stock Exchange [online]. 2011 [cit. 2012-10-19]. Dostupné z WWW: .
38
v obou hlavních indexech se, i přes požadavek diverzifikace indexu, zdají přehnané, takže pokud chceme investovat na obě burzy najednou stejně jako do menšího počtu společností, můžeme využít index FTSE China A50.50 Ten je sestaven z 50 největších čínských A-shares kotovaných na obou burzách the Shanghai and Shenzhen Stocks Exchange podle kritéria celkové tržní kapitalizace.
Tab.2-8: Společnosti s nejsilnějším zastoupením v indexu FTSE China A50 8,74% PING AN INS.C.CHINA CHINA MERCHANTS BANK
6,29%
SHANGHAI PUDONG DEVELOP. BANK
4,94%
KWEICHOW MOUTAI
4,83%
CHINA MINSHENG BANKING
4,80%
Zdroj: Blackrock [online]. 2012 [cit. 2012-10-19]. Product Information. .
Dostupné
z
WWW:
Graf 2-5: Sektorové rozložení čínského akciového trhu Informační technologie 0% Energie 4%
Spotřební defenzivní 0% Průmysl 10%
Zdravotní péče 0% Těžba surovin 9%
Veřejné služby 2%
Spotřební cyklické 11%
Telekomunikace 1% Stavebnictví 0%
Finanční služby 63%
Zdroj: Blackrock [online]. 2000-2012 [cit. 2012-10-19]. Product Information. Dostupné z WWW: .
Bohužel identifikovaný produkt ETF na FTSE China A50 Index nehýří oborovou rozmanitostí a ústřední roli v něm hrají velké finanční domy. Domnívám se tedy, že čínský akciový trh reprezentovaný indexem FTSE China A50 Index je špatně diverzifikovaný.
50
Zpracováno dle: FTSE [online]. 2012 [cit. 2012-10-19]. Dostupné z WWW: .
39
2.8.3 B-akcie Už zmíněné akcie této třídy byly poprvé vytvořeny v polovině devadesátých let. Jsou prodávány jen velkým zahraničním investorům používajícím cizí měny. Na začátku byli cizí investoři, toužící po investicích v této velké zemi, ochotni zaplatit za akcie vyšší ceny než jejich domácí čínští protějšky. V roce 2001 zpřístupnila čínská vláda trh s těmito akciemi i svým občanům po splnění určitých požadavků, zůstávají však primárně určeny zahraničním investorům. B-akcie jsou na burze v Šen-čenu denominovány v hongkongských dolarech a na burze v Šanghaji v amerických dolarech. V současné době však tyto B-akcie pokulhávají, kvůli nižší poptávce, za trhem A-akcií a mnoho společností se je tak ani neobtěžuje vydávat. V diplomové práci se tedy dále nebudeme zabývat problematikou B-akcií a dáme přednost akciím typu A (A-shares). V rámci rozdělení čínských akcií se můžeme setkat dále s druhy jako S-akcie (akcie čínských společností kótovaných na singapurské burze), L-akcie (akcie čínských společností kótovaných na londýnské burze) nebo N-akcie (akcie čínských společností kótovaných na NYSE nebo NASDAQ), ale opravdu podstatné jsou pro investory tzv. H-akcie (H-shares), jejichž problematikou se nyní budeme zabývat.
2.8.4 H-akcie Přestože většina A-akcií je k dispozici pouze čínským investorům a kvalifikovaným zahraničním institucionálním investorům, existuje zde často využívaná alternativa, kterou je „britský“ Hongkong a jeho burza51, kde se kótuje tento typ akcií. Ty jsou zde volně dostupné všem cizincům. Hlavními součástmi místního indexu jsou největší pevninské společnosti jako China Mobile, China Unicom, China National Offshore Oil Corporation nebo paleta největších čínských bank.
HSI Burzu
v Hongkongu
dlouhodobě
reprezentuje
index
Hang
Seng52,
který
je zpracováván a udržován HSI Services Limited, jež je plně vlastněna největší hongkongskou bankou Hang Seng Bank. I tato společnost je samozřejmě zahrnuta v tomto hongkongském
51
Zpracováno dle: Hang Seng Indexes . 52 Zpracováno dle: Hang Seng Indexes .
[online].
2012
[cit.
2012-10-22].
Dostupné
z
WWW:
[online].
2012
[cit.
2012-10-22].
Dostupné
z
WWW:
40
indexu, ve kterém je v současné době 49 akciových titulů.53 Jde na asijské poměry o index s dlouhou historií, když byl vytvořen už v roce 1969 s počáteční hodnotou 100 bodů. Nevýhodou se však jeví sporné zařazení finanční společnosti The Hongkong and Shanghai Banking Corporation (HSBC), která byla založena v Hongkongu jako britské kolonii. Tato společnost má primární listing na londýnské burze a až sekundární listing na hongkongské burze, nicméně je nejvýznamnějším konstituentem v indexu HSI s 15 %. Její korelace s vývojem čínské ekonomiky a dalšími čínskými společnostmi je ale prakticky nulová. I proto je index HSI považován na hongkongské burze spíše za jakýsi „flagship“ index, který se ale hongkongská burza snaží už od devadesátých let minulého století překonávat novějšími indexy.
HSCI V roce 1994 byl uveden novější akciový index Hang Seng Composite (HSCI), který na základě kritéria tržní kapitalizace v současnosti zahrnuje 355 největších společností kótovaných na burze v Hongkongu a pokrývá tak přibližně 95 % celkové tržní kapitalizace společností obchodovaných na tomto akciovém trhu. Index je dále dělen na 3 sub-indexy podle velikosti (large-cap, mid-cap, small-cap) a 11 sub-indexů podle sektorového rozložení.54 I když je v této práci opakována nezbytnost diverzifikace, přeci jen se počet několika set akcií v indexu zdá přespříliš. HSCEI55 Index HSCI je zmiňován, protože jde o předchůdce indexu Hang Seng China Enterprises (zkráceně HSCEI) – podle Martina Svobody prvního akciového indexu na místní burze s „ryze“ čínskými akciemi.56 Jde znovu o kapitálově vážený free float index, založený na přelomu tisíciletí při počáteční hodnotě 2000 bodů, obsahující 40 H-akcií kótovaných na hongkongské burze. Ty jsou identifikovány z konstituentů mateřského indexu HSCI, který už mezitím přešel trochu do ústraní. Řečeno matematickou logikou je HSCEI podmnožinou HSCI. I když problém s „britským“ HSBC byl jednoduše vyřešen nezařazením této 53
Zpracováno dle: Aastocks [online]. 2009 [cit. 2012-10-22]. Dostupné z WWW: . 54 Zpracováno dle: HSI [online]. 2012 [cit. 2012-10-22]. Dostupné z WWW: . 55 Zpracováno dle: Aastocks [online]. 2009 [cit. 2012-10-22]. Dostupné z WWW: . 56 SVOBODA, Martin. HEUSSINGER, W. H. RÖHL, CH.W. Asset Guide. 1. vydání. Brno: Computer Press, 2006. 372 s. ISBN 80-251-1284-5. str. 96
41
společnosti do indexu, chybí naopak v tomto indexu některé silné pevninské společnosti (často označované jako Red chips nebo Red shares) jako je například China Mobile.
HSCCI Společnost China Mobile naopak nalezneme v indexu HSCCI57 (někdy nazýván HS Red-chip), který je složen z 25 Red chips (tedy akcií čínských společností, které jsou polostátního charakteru). Vůdčí roli zde hrají již zmiňovaná China Mobile nebo další telekomunikační společnost China Unicom. Dobrou alternativou by se tak mohl zdát nákup HSCCI a HSCEI, čímž bychom získali portfolio o 65 akciových titulech a to jak H-shares tak Red chips.58 FTSE China 25 Index59 Zbytečnou pracnost tohoto počínání (a zvýšené poplatky za nákup dvou druhů cenných papírů) nám usnadní index FTSE China 25 Index60. Ten zahrnuje 25 největších a nejlikvidnějších čínských společností (jak z řad H-shares tak i Red chips) kótovaných na hongkongské burze a to podle své free float tržní kapitalizace. Konstituenti jsou omezeni capem 10 % z celkového indexu. FTSE China Index61 Novější verze předešlého FTSE China 25 Index nám dovoluje investovat v širším portfoliu 121 největších a nejlikvidnějších z čínských H-shares a Red chips kótovaných na burze v Hongkongu. Výkonnost obou indexů je pochopitelně téměř stejná, ale přeci jen lepší sektorové rozložení nabízí FTSE China, proto identifikujeme k dalšímu využití právě tento akciový index. Dodejme však, že index FTSE China 25 si udržuje větší popularitu u investorské obce.
57
Zpracováno dle: Morningstar [online]. 2012 [cit. 2012-10-22]. Dostupné z WWW: . 58 Orientace v indexech hongkongské burzy a v jejich vzájemných vztazích je velice problematická, proto je v příloze č. 2 přidáno grafické znázornění místních indexů a vztahů mezi nimi. 59 Z názvu bývá někdy vypouštěn název přední čínské finanční agentury Xinhua, která je spolutvůrcem indexu. 60 Zpracováno dle: Morningstar [online]. 2012 [cit. 2012-10-22]. Dostupné z WWW: . 61 Zpracováno dle: FTSE [online]. 2010 [cit. 2012-10-23]. Dostupné z WWW: .
42
Tab.2-9: Největší společnosti v FTSE China Index 11,58 % CHINA MOBILE CHINA CONSTRUCTION BANK
9,35 %
INDUSTRIAL AND COMMERCIAL BANK
7,47 %
CNOOC
6,46 %
BANK OF CHINA
5,95 %
Zdroj: Blackrock [online]. 2000-2012 [cit. 2012-10-23]. Product WWW:.
Information.
Dostupné
z
Graf 2-6: Sektorové rozložení hongkongského akciového trhu Spotřební defenzivní 1%
Informační technologie 3%
Průmysl 9%
Zdravotní péče 1% Těžba surovin 8%
Veřejné služby 2%
Spotřební cyklické 2%
Energie 16%
Telekomunikace 16%
Finanční služby 42%
Stavebnictví 2% Zdroj: Blackrock [online]. 2000-2012 [cit. 2012-10-23]. Product Information. Dostupné z WWW: .
Tento akciový index přeci jenom vylepšil své sektorové rozložení oproti svému pevninskému protějšku FTSE China A50. Na váze získali telekomunikace (především díky silné společnosti China Mobile) a energetický sektor. Nevýhodou je ale znovu téměř neexistující sektor s defenzivními akciovými tituly. Nicméně hongkongský akciový trh reprezentovaný tímto indexem lze považovat v rámci zemí BRIC za diverzifikovaný.
43
Obrázek 5: Doporučená alokace investic do čínských aktiv
Zdroj: Vlastní zpracování
Tab.2-10: Shrnutí všech 5 vybraných akciových indexů Akciový trh
Brazílie
Rusko
Indie
Čína 62
Hongkong
Diverzifikace
vysoká
nízká
střední
nízká
střední
P/E
19,9
6
15,5
11,2
11,2
EPS63
-8,3%
-4,3%
8,6%
9,3%
3,2%
Vybraný index BOVESPA
RTS
S&P Nifty
FTSE China
Počet
68
50
50
FTSE China A50 50
Výpočet
zobchodované
free float tržní
likvidita
váhového
množství
kapitalizace
celková tržní kapitalizace
free float tržní kapitalizace
Vale SA
Gazprom
Reliance
Ping An Insurance
China Mobile
akciového trhu
121
konstituentů
zastoupení Největší společnost
Industries
Zdroj: Vlastní zpracování
2.9 Identifikace investičního produktu v zemích BRIC (EME) Hned v úvodu je nutno konstatovat, že při investování do zemí emerging markets je provádění tzv. strategie stock picking v těchto zemích (pokud dokáže tato forma seberealizace obstát na některém, třeba i investorovi podrobně známém, trhu) zcela iracionální. I když v těchto zemích najdeme giganty jako Gazprom (Rusko), Petrobras 62
Akciový trh Číny bude v dalším textu rozdělen na pevninskou část reprezentovanou akciemi typu A (trh budeme označovat jako Čína) a pobřežní část reprezentovanou akciemi typu H (tento trh budeme označovat jako Hongkong). 63 Průměrný procentuální vývoj hodnot EPS (earnings per share) na akciových trzích zemí BRIC v roce 2012.
44
(Brazílie), China Mobile apod., není v silách lidského jedince pečlivě projít a analyzovat fundamentální data třeba jen poloviny společností z těchto zemí. V uvažované pomyslné rovnici existuje pro investora při nákupu trhem podhodnocených společností spousta neznámých, jak ekonomické, tak i politické povahy. Za předpokladu, že neuvažujeme použití případných insider informací o jednotlivých akciových titulech. Neopomeňme si pak připomenout geniální dílo Markowitze, který na 12 stránkách ukázal světu kouzlo diverzifikace portfolia. Mimo jiné Markowitz rozlišuje dva základní druhy rizika. Systematické nebo-li tržní riziko je nediverzifikovatelné - vyplývá z vývoje většinou makroekonomických veličin. Společnosti působící na akciových trzích jsou vystaveny tomuto riziku stejnou měrou. Toto riziko vyplývá z tržního prostředí a nelze ho eliminovat. Jako druhý typ pak vidí riziko nesystematické nebo-li podnikové. Toto riziko je diverzifikovatelné. Ovlivňuje každou společnost zvlášť a je způsobováno povětšinou náhlými událostmi. Toto riziko by mělo být odstranitelné, pokud je v portfoliu dostatek aktiv. „Investoři nechtějí jen maximalizovat zisk. Investoři chtějí maximalizovat zisk, zatímco minimalizují riziko.64“ K tomu doplňme, že jsme v pozici retail investora a chceme-li investovat do titulů z emerging markets, musíme být připraveni zaplatit českému brokeru za jeden obchod (tj. za nákup či prodej jednoho cenného papíru) minimální částku přibližně 15 eur. I kdyby se nám tedy podařilo identifikovat do portfolia vytvořeného z jednotlivých společností pocházejících z BRIC například 12 vhodných firem65, jejichž kombinací bychom očekávali snížení rizika, museli bychom předem počítat s náklady investice (poplatky pro brokera) za nákup a prodej ve výši cca 360 eur. Například při investici 10 000 eur to pak znamená vyčlenit na náklady 3,6 % z celkové investice. Na základě těchto výše jmenovaných argumentů se budu ve zbytku této práce zabývat pouze druhy cenných papírů, které už jsou samy o sobě více či méně diverzifikované (buď tím, že svojí strukturou přímo kopírují celý akciový index, nebo jejich skladbu a tím i jejich diverzifikovanost ovlivňují manažeři fondu). Existují tedy možnosti svěření našich peněz i důvěry aktivně spravovaným fondům, ve kterých se o naše prostředky postará odborník (manažer akciového fondu) na námi 64
Zpracováno dle: EVANS, R. MALKIEL, B. The index fund solution : a step-by-step investor’s guide. 1 vydání. New York: Fireside Book, 2000. 272 s. ISBN 0-684-85250-0. str. 140-141 65 Typický investor chce, aby jeho výnosnost byla co největší, současně ale požaduje, aby bylo riziko změny výnosnosti co nejmenší. To znamená, že sleduje dva konfliktní cíle. Jedním zajímavým důsledkem těchto dvou konfliktních cílů je to, že by se investor měl snažit o diverzifikaci prostřednictvím nákupu několika cenných papírů místo jednoho. Zpracováno dle: ČÁMSKÝ, František. Teorie portfolia. 2. přepracované vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 123 s. ISBN 978-80-210-4252-0. str. 17
45
zvoleném akciovém trhu zemí BRIC. Nebo můžeme alokovat své investice prostřednictvím finančních produktů, jejichž podkladové portfolio má stejné složení jako vybraný akciový index daného trhu, na kterém se bez těchto akciových analytiků zcela obejdeme a kde nás zakoupením celého indexu na daný trh bude zajímat pouze celkový vývoj daného trhu. Z důvodu omezeného prostoru v této práci se nemůžeme zabývat problematikou aktivně spravovaných fondů podrobně, ale rozhodně se přikláním k finančním produktům, jejichž podkladové aktivum kopíruje celý index. Následuji tak velice široký zástup finančníků, stejně jako nositelů Nobelovy ceny za ekonomii, kteří v literatuře tuto investiční strategii doporučují. Na základě inspirací literaturou dostupnou k problematice si hned v úvodu následující kapitoly ověřím, jestli průměrná výkonnost vybraných zahraničních aktivně spravovaných fondů orientovaných na země BRIC nepřekoná index MSCI BRIC, a to za periodu posledních 5 let.66 Jde o portfolio fondů nejznámějších investičních společností Goldman Sachs a Templeton.
66
Období 5 let je záměrně vybráno kvůli samotným aktivně řízeným fondům, které uvádějí, že perioda investice prostřednictvím jejich cenných papírů do zemí EME by neměla být kratší než právě zdůvodňovaných 5 let (ale paradoxně výkonnost fondů delší než 5 let je pak hlavně u daných fondů nabízených v ČR velice špatně dohledatelná). Aktivně spravované fondy tedy samy sebe označují jako dlouhodobou investici.
46
3 Analýza vybraných finančních produktů 3.1 Analýza výnosnosti aktivně řízených fondů orientovaných na BRIC67 V této kapitole se tedy nejprve budeme zabývat srovnáním výkonnosti aktivně řízených fondů orientovaných na země BRIC s jejich možným benchmarkem indexem MSCI BRIC (s tím, že vysokou diverzifikaci fondů budeme předpokládat jako nezbytnou nutnost při sestavování jakéhokoliv portfolia v dnešní době plné volatility na akciových trzích). Fondy jsou dlouhodobě nabízeny silnými finančními společnostmi, nemusíme tedy mít obavu, že by šlo o uměle sestrojené fondy. 68 Proti těmto aktivně řízeným fondům postavíme už několikrát zmiňovaný index MSCI BRIC. Pokud použijeme price variantu, tak tento index zaznamenal od konce října 2007 do konce října 2012 výrazný pokles 35 %69 (v této části budou všechny výnosy zaokrouhlovány na celá čísla z důvodu přehlednosti). Pokud zohledníme i dividendy, dostaneme vyjádření v total return price indexu70. Zde jde pak o stále znatelný pokles 27 %. My budeme v této části používat právě tyto verze indexů (často také zvané performance indexy), protože i aktivně spravované fondy inkasují ze svého akciového portfolia dividendy a mohou je tak zahrnout do výnosů svého fondu. Index MSCI BRIC porovnáme se zřejmě světově nejznámějšími fondy orientovanými na BRIC a to od finančních společností Goldman Sachs (její ekonom Jim O´Neil poprvé definoval pojem BRIC jak je uvedeno v druhé kapitole) a Templeton. Obě společnosti oplývají několika variacemi fondů zaměřených na BRIC, proto u obou společností spočítáme průměrnou výkonnost jejich fondů, kterou poté porovnáme s výnosností performance indexu MSCI BRIC.
67
Údaje ke dni 26. 10. 2012 Některé společnosti se specializují na tzv. „inkubaci“ svých fondů – nejprve je testují soukromě (Jedinými akcionáři fondu jsou typicky zaměstnanci a dceřiné firmy dané investiční společnosti), a teprve pak je nabídnou veřejnosti. Tím, že je udržuje pouze v minimální velikosti, může si manager dovolit používat tyto testové fondy jako „pokusné králíky“ pro různé rizikové strategie. Pokud strategie vykazují nadprůměrný výnos, začne společnost hromadně lákat veřejnost k nákupu podílu v tomto fondu pomocí publikování těchto soukromých výnosů. Téměř bez výjimky však po napumpování peněz do těchto zprvu miniaturních fondů nastal pád do průměrnosti. GRAHAM, Benjamin s dodatky Jasona Zweiga. Inteligentní investor. 1. vydání. Praha: GRADA Publishing, 2007. 503 s. ISBN 978-80-247-1792-0. str. 216-220. 69 Zpracováno dle: MSCI [online]. 2012 [cit. 2012-10-26]. Indices. Dostupné z WWW: . 70 Zpracováno dle: YCharts [online]. 2012 [cit. 2012-10-26]. MSCI BRIC. Dostupné z WWW: . 68
47
Tab.3-1: Goldman Sachs BRIC71 Název fondu
Výkonnost za 5 let
Goldman Sachs BRIC A
-34 %
Goldman Sachs BRIC C
-36 %
Goldman Sachs BRIC A Load Waiwed
-34 %
Goldman Sachs BRIC Instl
-32 %
Goldman Sachs BRIC IR
-33 %
Zdroj: Morningstar [online]. 2012 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z WWW: .
Tab.3-2: Templeton BRIC Název fondu
Výkonnost za 5 let
Templeton BRIC A
-38 %
Templeton BRIC C
-40 %
Templeton BRIC A Load Waiwed
-38 %
Templeton BRIC Adv
-37 %
Zdroj: Morningstar [online]. 2012 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z WWW: .
Komparace aktivně spravovaných fondů s indexem MSCI BRIC nevychází pro tyto fondy orientované na země BRIC příznivě (průměrný pokles 36 % za posledních pět let). I když došlo k razantnímu poklesu a rozumná aktivní strategie by tak v době stagnujícího nebo medvědího trhu například podle Pavla Kohouta měla předčit kopírování indexu, 72 tak jmenované fondy zaostávají za svým benchmarkem performance index MSCI BRIC a to číselně vyjádřeno o 9 %. Po ověření výkonnosti identifikovaných aktivně řízených fondů orientovaných na země BRIC se tedy budeme dále zabývat jen pasivně řízenými fondy73 a jejich následovníky ETF a investičními certifikáty. Stejně tak nás budou reálně zajímat jen ty produkty z těchto jmenovaných, jejichž podkladovým aktivem je některý z indexů na akciové trhy zemí BRIC. Budeme pak vycházet z předpokladu, že světový trh s finančními produkty je natolik variabilní, že nabízí na všechny jmenované produkty dostatek příležitostí k zainvestování.
71
Použity jsou údaje z portálu Morningstar který podle B. Malkiela je v podstatě jedním z nejkomplexnějších zdrojů informací o podílových fondech, jaký může investor vůbec najít. Zpracováno dle: MALKIEL, Burton Gordon. Náhodná procházka po Wall street: časem prověřená strategie úspěšného investování. Praha: Pragma, 2012. 400 s. ISBN 978-80-7349-3. str. 392. 72 Zpracováno dle: KOHOUT, Pavel. Investiční strategie pro třetí tisíciletí. 6. přepracované a rozšířené vydání. Praha: GRADA Publishing, 2010. 296 s. ISBN 978-80-247-3315-9. str. 35. 73 Často také nazývané indexové fondy
48
3.2 Indexové fondy „Koupit a držet stovky akcií, ze kterých bývají sestaveny tržní indexy, je pravděpodobně nejrozumnější investiční strategie pro individuální i institucionální investory.“74 Stejně jako v případě aktivně spravovaných fondů jde stále o investiční fond, který je však spravován pasivní formou a jehož portfolio je sestaveno dle daného podkladového aktiva. Indexový fond (stejně tak jako ostatní indexové instrumenty) se nikdy nesnaží překonat referenční index. Akcie nakupuje podle vah daných samotným indexem. Indexový fond tak dosahuje stejných výnosů jako podkladový index a my ho nemusíme porovnávat s jeho benchmarkem. Rozdíl by měly tvořit jen poplatky za jeho správu. Právě menší poplatky za správu portfolia než v případě aktivní správy představují jednu z výhod indexových fondů a to z těchto důvodů:75
Podstatně nižší obchodní náklady
V indexovém fondu neprobíhá žádný aktivní nákup a prodej aktiv. Aby se při obchodování minimalizovaly transakční náklady, poslouží si některé indexové fondy statistickými postupy, které umožňují investovat pouze do jedné části indexových aktiv (akcie, dluhopisy a nemovitosti) a přesto dosahují dalekosáhlého, s indexem shodného vývoje portfolia.
Žádný management fondu
Indexový fond nemá v užším smyslu žádného managera fondu s odpovídajícím podpůrným týmem analytiků, ačkoliv se také u indexových fondů vždy vyskytuje fyzická osoba, která nese titul manager
fondu. Obchodní rozhodnutí jsou však prováděna převážně
prostřednictvím počítačového systému.
Nižší rezerva hotových peněz
Každý investiční fond musí část svých prostředků držet v hotovosti, aby mohl kdykoliv vyplatit podílníky. Tato rezerva hotových peněz zmenšuje výkon každého akciového a důchodového fondu. Zkušenost ale ukázala, že investoři indexových fondů vrací podíly těchto fondů poměrně vzácněji (protože mají spíše dlouhodobý investiční horizont), proto potřebuje indexový fond relativně menší zásobu hotovosti. Což je samozřejmě dlouhodobě nákladová výhoda oproti aktivně spravovaným fondům.
74
MALKIEL, Burton Gordon. Náhodná procházka po Wall street: časem prověřená strategie úspěšného investování. Praha: Pragma, 2012. 400 s. ISBN 978-80-7349-3. 75 Zpracováno dle: SVOBODA, Martin. Indexové investice. 1. vydání. Brno: Dimension, 2001. 274 s. ISBN 80238-7634-1. str. 54-55. Upraveno autorem.
49
Legendou mezi indexovými fondy je pak Vanguard Index Trust 500, jenž je emitován na americký index SP 500 a kde investoři platí pouze roční poplatek 0,17 % z hodnoty svého podílu ve fondu. Srovnejme tuto skutečnost s aktivně spravovanými fondy, kde musíme zaplatit tučný vstupní poplatek, následně každoroční poplatek za správu portfolia a často i výstupní poplatek. Další výhodou je pak transparentnost, protože není problém sledovat vývoj daného indexu, podle kterého je indexový fond sestavován a s tím spojená jistota, že nedojde k tzv. Style Drift (odchýlení portfolia od původního záměru managementu fondu) a v neposlední řadě mnohem diverzifikace portfolia. Všechny vyjmenované výhody v sobě skrývají také produkty ETF. Rozdílná tvorba těchto finančních instrumentů nám ale navíc umožňuje využít jejich dalších výhod.
3.3 ETF (Exchange traded funds)76 Důležitou vlastností těchto produktů je skutečnost, že na rozdíl od standardních fondů kolektivního investování (tedy jak výše popisovaných fondů s aktivní správou portfolia, tak i fondů indexových) se hodnota jejich podílových listů či akcií nepočítá průběžně z aktuální hodnoty majetku obsaženého v jejich portfoliích, ale odvozuje se předem určeným způsobem od hodnoty jejich podkladových aktiv, což často bývají právě různé indexy. Možnost spekulovat na long i short pozici, zvyšovat možné zisky pomocí pákového efektu, neustálé celodenní kotování na sekundárním trhu (a z toho samozřejmě plynoucí možnosti pro tzv. „day-traders“) jsou zásadní výhody oproti výše zmíněným pasivně spravovaným indexovým fondům. Dá se zde vlastně mluvit o tzv. indexové akcii, jež je výhodnější v dobách velké volatility pro svou velkou likviditu a schopnost být kdykoliv během dne zobchodována oproti indexovým fondům, které nedosahují takové likvidity. K těmto výhodám samozřejmě přidejme další značné výhody produktů tohoto typu jako diverzifikace, transparentnost nebo malé náklady. „Strukturou jsou indexové akcie vlastně podobné fondům – peníze investorů jsou investovány do akcií příslušného indexu. Na druhé straně jsou podíly indexových akcií průběžně kotovány na burze a obchodují se jako akcie. ETF spojují pozitivní vlastnosti akcií s diverzifikací fondů.“77
76
Burzovně obchodovatelné fondy SVOBODA, Martin. Indexové investice. 1. vydání. Brno: Dimension, 2001. 274 s. ISBN 80-238-7634-1. str. 144. 77
50
Výhodou je dále i užívání poměru odběru (ratio), indexové akcie jsou tak dostupné i drobným investorům. ETF mají jako ostatní open-ends neomezenou dobu trvání a vyplácejí dividendy z drženého koše akcií buď čtvrtletně zasláním na investorův obchodní účet, nebo reinvesticí dividend. Už tak malé poplatky u indexových fondů jsou zde ještě více minimalizovány a většinou jsou strhávány z dividend, proto jejich přítomnost investor snad ani nepocítí. Na „starém“ kontinentě se těší velké popularitě tzv. investiční certifikáty, které patří do velké rodiny moderních strukturovaných produktů.
3.4 Investiční certifikáty Investiční certifikáty tvoří podskupinu moderních strukturovaných produktů. Vyčleňme si z této skupiny investiční certifikáty i s jejich dalším možným rozdělením. Martin Svoboda Svoboda a David Rozumek člení moderní strukturované produkty podle toho, jestli obsahují finanční páku či ne – tedy na produkty investiční a pákové. Obrázek 6: Základní rozdělení moderních strukturovaných produktů78 79 Moderní strukturované produkty
Investiční produkty
Investiční certifikáty
Akciové dluhopisy
Pákové produkty
Warranty
Knock-out produkty
Plain-Vanilla certifikáty
Exotické certifikáty
Zdroj: SVOBODA, Martin; ROZUMEK, David. Investiční certifikáty. Praha: Komise pro cenné papíry, 2005. 48 s. ISBN 80-239-5317-6. str. 5. Upraveno autorem.
78
Názvosloví pro jednotlivé produkty není vždy jednotné, což bohužel zhoršuje schopnost orientace v problematice. Dovolím si používat terminologii Martina Svobody, který je veřejností uznáván jako odborník na tuto problematiku a samozřejmě také hojně citován v české literatuře zabývající se tímto fenoménem. 79 Investiční certifikáty jsou také často členěny na produkty s plnou garancí investovaného kapitálu, produkty s částečnou garancí investovaného kapitálu nebo pro produkty bez garance investovaného kapitálu.
51
Již jsme naznačili, že se v dalších částech této práce budeme věnovat pouze investičním certifikátům, přičemž od pákových produktů budu abstrahovat z důvodu využívání finanční páky. Při naší snaze identifikovat vhodný finanční produkt, jenž by nezvyšoval už tak vysoká rizika, která jsou spojená s investicí v emerging markets, nelze pákové produkty identifikovat jako vhodné investiční instrumenty pro splnění cíle práce. Podkladová aktiva akciových dluhopisů jsou pak spíše orientována na jednotlivé společnosti (i když nechybí produkty s podkladovými aktivy jako zlato, stříbro nebo akciové indexy DAX či EuroStoxx 50). Proto budeme od akciových dluhopisů rovněž abstrahovat (i z důvodu, že skupina investiční certifikáty disponuje širokou paletou produktů, které mohou z výnosově-rizikového profilu akciové dluhopisy poměrně dobře nahradit, ovšem s tím, že jinak se jedná o zcela odlišné produkty).80 Z pohledu všech moderních strukturovaných produktů se tedy v případě investičních certifikátů jedná pouze o ty produkty, se kterými se investor, s ohledem na jejich výnosově-rizikový profil, podílí na hodnotovém vývoji podkladového aktiva s tím, že nereagují na jeho změnu formou finanční páky. Dále investorovi není umožněno čerpat výnosy během doby trvání. Naopak v emisních podmínkách certifikátu je přesně uveden průběh vypořádání obchodu na konci platnosti certifikátu. Z právního pohledu je investiční certifikát dlužní úpis, který vydává emitent certifikátu a dává tak právo majiteli certifikátu (investorovi) požadovat určitá peněžní plnění. Neztělesňuje však akcionářská práva, i když jsou podkladovým aktivem akcie. Emitent tedy může dočasně disponovat penězi investorů, přičemž musí vzít v potaz, že certifikáty bývají vydávány buď na časově omezené, nebo naopak časově neomezené období. Při výběru certifikátu je tedy velmi důležitá bonita emitenta, ovšem v praxi emitují investiční certifikáty velké bankovní domy (jako Deutsche Bank, Commerzbank, BNP Paribas), které lze považovat za záruku „vrácení“ zapůjčených peněz. „Certifikáty se nehodí pouze pro doplnění a lepší diverzifikaci investičního portfolia, nýbrž jsou i základním investičním nástrojem pro dlouhodobé uplatnění úspěšných investičních strategií. Mezi certifikáty si každý typ investora najde produkt, který mu pomůže dosáhnout jeho investiční cíle."81
80
O srovnání discount certifikátu a akciového dluhopisu pojednává podrobně Svoboda: SVOBODA, Martin. Indexové investice. 1. vydání. Brno: Dimension, 2001. 274 s. ISBN 80-238-7634-1. str. 255-256 Tabulka č. 18. 81 SVOBODA, Martin; ROZUMEK, David. Investiční certifikáty. Praha: Komise pro cenné papíry, 2005. 48 s. ISBN 80-239-5317-6. str. 7
52
Rozdělení investičních certifikátů Pomocí výnosově-rizikového profilu jednotlivých produktů můžeme rozlišovat dvě základní skupiny investičních certifikátů:
Plain-Vanilla certifikáty
Základní vlastností těchto certifikátů je to, že se jejich hodnota pohybuje (roste i klesá) přímo úměrně se změnou hodnoty jejich podkladových aktiv.
Exotické certifikáty
Do této skupiny řadíme takové druhy certifikátů, jejichž hodnota se naopak nepohybuje přímo úměrně se změnou hodnoty podkladových aktiv těchto certifikátů.
V další části této kapitoly se pokusíme zaměřit na jednotlivé druhy investičních certifikátů lišících se svým výnosově-rizikovým profilem. Je ovšem nutné konstatovat, že není možnost provést analýzu všech druhů certifikátů. Obzvláště exotických investičních certifikátů lze vytvářet prakticky neomezené množství. Souvisí to jednak s jejich možnou modifikací a nelze vyloučit zcela nové konstrukce těchto produktů. K indexovým certifikátům ze skupiny Plain-Vanilla certifikátů, které představují alternativu k indexovým fondům a ETF, tedy k další analýze přibereme ze skupiny exotických investičních certifikátů pouze vybrané produkty. Identifikaci produktů provedeme na základě údaje o počtu a rozdělení nejznámějších druhů investičních certifikátů ke dni 13. listopadu 2012:
Tab.3-3: Jednotlivé počty emitovaných investičních certifikátů Typ instrumentu Počet instrumentů Garantovaný certifikát bez capu
1 705
Garantovaný certifikát s kupónem
2 648
Discount certifikát
189 241
Outperformance certifikát s capem
1 541
Expres certifikát
1 891
Tracker certifikát82
3 218
Outperformance certifikát
735
Bonus certifikát
191 180
Zdroj: Scoach.de [online]. 2012 [cit. 2012-11-13]. CLASIC SEARCH. Dostupné z WWW: .
82
Scoach dává přednost označení Tracker certifikát před Plain-Vanilla certifikátem, ale berme na vědomí, že jde o stejnou skupinu produktů.
53
Jednotlivé počty emitovaných investičních certifikátů ukazují na zjevnou oblíbenost discount a bonus certifikátů jak u emitentů, tak i u samotných investorů a je zde tedy reálný předpoklad, že u těchto druhů exotických certifikátů nalezneme produkty s hledanými podkladovými aktivy orientovanými na akciové trhy BRIC. Rozhodně tedy podle tohoto parametru musíme zvolit k další analýze právě tyto dva finanční produkty. Stejně tak se pokusíme identifikovat vhodné produkty na základě analýzy jejich výnosově-rizikového profilu, když preferovat budeme méně rizikové produkty: Obrázek 7: Výnosově rizikový profil certifikátů a dalších investičních produktů83
Zdroj: SVOBODA, Martin; ROZUMEK, David. Investiční certifikáty. Praha: Komise pro cenné papíry, 2005. 48 s. ISBN 80-239-5317-6. str. 15.
Výnosově rizikový profil certifikátů nás, kvůli naší snaze o eliminování rizik při investici do akciových trhů BRIC, doslova nutí přibrat k další analýze garantované certifikáty, které se ukazují jako nejméně rizikové z dané nabídky investičních certifikátů.
3.4.1 Plain-Vanilla certifikáty Z nabízených Plain-Vanilla certifikátů budeme tedy, jak už jsme uvedli, uvažovat pouze o indexových certifikátech.
83
Z obrázku 7 je vidět, proč jsme, při naší averzi k riziku, abstrahovali hned na začátku analýzy moderních strukturovaných produktů od pákových produktů: tedy od knockout produktů a warrantů.
54
3.4.1.1 Indexové certifikáty Tento druh certifikátů plně participuje na hodnotovém vývoji podkladového indexu. Můžeme zde tedy hovořit o symetrickém výnosově-rizikovém profilu. Investor do tohoto produktu plně participuje jak na růstu, tak i na poklesu podkladového indexu. Tento produkt tak nabízí jak neomezený ziskový potenciál, ale na druhé straně také bohužel neomezenou potenciální ztrátu. Výhodu však můžeme spatřit v tom, že je dnes většina indexových certifikátů emitována s neomezenou dobou trvání (open-end) a jsou tak dobrou alternativou k ETF a indexovým fondům. Velká transparentnost je pak další podstatnou výhodou tohoto druhu certifikátu, kterou je třeba zmínit, když hodnotu indexového certifikátu lze zjistit kdykoliv a velmi jednoduše – potřebujeme pouze znát aktuální stav vybraného podkladového indexu. Zmiňme ještě jistotu, že při nákupu indexových certifikátů má investor při minimálních nákladech jistotu, že dosáhne stejného výnosu jako trh. Vzhledem k charakteru produktu se ukazuje jako vhodná spíše dlouhodobější investiční strategie, jelikož v krátkém horizontu se může projevit špatný timing nákupu a prodeje tohoto certifikátu.
3.4.2 Exotické certifikáty Zatímco u Plain-Vanilla certifikátů jsme si vystačili s jedním druhem, tak výběr exotických certifikátů je mnohem pestřejší s tím dodatkem, že zejména jejich různé modifikace stále přibývají na trh. My se ale budeme zabývat jen třemi výše vybranými druhy.84 3.4.2.1 Garantované certifikáty Jak již název certifikátu napovídá, jedná se o produkt, u kterého je emitentem garantována výplata určité minimální částky a to často i 100 % z počáteční investice (zde je třeba zdůraznit, že garance návratnosti investice vzniká až v den splatnosti, nikoliv však během platnosti certifikátu. Aktuální hodnota certifikátu tak může hlavně během prvních let existence klesnout pod garantovanou úroveň). V časech velké volatility na světových trzích se tak tento druh certifikátu těší velké oblibě. Garantované certifikáty se objevují na finančních trzích přibližně kolem roku 2000 a vznikají v prostředí po prasknutí internetové bubliny, kdy investoři houfně opouštějí akciové trhy a emitenti tak hledají investiční
84
Zde je podstatné uvést, že exotické certifikáty procházejí neustálým vývojem. Světlo světa spatřují stále nové produkty, stejně jako modifikace tří vybraných typů certifikátů. Tyto modifikace (časté zejména u garantovaných certifikátů) pak samozřejmě mohou mít pozměněný výnosově-rizikový profil, než je uveden u analýz těchto typů certifikátů níže. Mějme proto na paměti, že zde jsou uvedeny pouze výnosově-rizikové profily, které jsou typické pro dané produkty, ale u některých jejich modifikací můžeme v praxi nalézt jiné výnosově-rizikové profily
55
možnosti, které pokryjí potřeby zajištění soukromých investorů a současně umožní participovat na dlouhodobém výnosovém potenciálu akciových investic. Certifikát je vhodný hlavně pro konzervativní investory, když poskytnutá garance je většinou vykompenzována nižší mírou participace na případném růstu podkladového aktiva. Certifikát je emitován zpravidla na delší období (5-10 let) a tak můžeme využít výhody dluhopisu a současně se pokusit využít výnosových šancí na akciových trzích BRIC. Nevýhodou garantovaných certifikátů je ale malá standardizace tohoto produktu, naopak často se u jednotlivých produktů liší v emisních podmínkách.
3.4.2.2 Discount certifikáty Zatímco pro oba dříve analyzované certifikáty platí pravidlo Only the sky is the limit – tedy, že zisk z těchto certifikátů může být neomezený, u discount certifikátů jak konstatuje Martin Svoboda:„Stromy zrovna do nebes nerostou“85. Toto omezení je však u produktů, které byly emitovány poprvé v roce 1995, více než vykompenzováno jinými výhodami. Tento produkt je charakteristický omezeným ziskovým potenciálem, který je určen hodnotou parametru cap86. Jak už jsme uvedli, parametr cap je stanoven emisní bankou při uvedení cenného papíru na trh s tím, že platí po celou dobu platnosti a nedá se nijak změnit. Nemožnost realizovat případné astronomické zisky je nahrazena tzv. discountem (slevou), což představuje nižší nákupní cena certifikátu oproti nákupu samotného podkladového aktiva. Omezený ziskový potenciál tohoto produktu je vyvážen skutečností, že i na stagnujícím trhu lze realizovat zisk. Díky jejich výnosově-rizikovému profilu lze s discount certifikáty realizovat různé investiční strategie v kratším období (produkty jsou často emitovány na 3 až 18 měsíců) podle budoucího očekávání vývoje podkladového aktiva. Můžeme tak zakoupit discount certifikát, kde se aktuální hodnota podkladového aktiva pohybuje nad úrovní capu, aktuální hodnota podkladového aktiva se pohybuje v blízkosti úrovně capu, nebo naopak aktuální hodnota podkladového aktiva je mnohem nižší, než je úroveň capu.87 Výběru z těchto možností se nevyhne žádný investor, který chce investovat prostřednictvím tohoto produktu. V páté kapitole pak zjistíme, že investice do discount 85
SVOBODA, M. Jak ovládnout finanční trhy. CP Books, Brno, 2005. První vydání. 124 stran. ISBN 80-2510763-9. str. 3 86 Participace na indexu je předem omezená, parametr cap nám ukazuje hodnotu podkladového aktiva, při které daný certifikát vykazuje nejvyšší možný dosažitelný výnos. 87 Discount certifikáty jsou nejen lepší alternativou k přímé investici, avšak dají se také použít strategicky. Podle toho, jaký zvolíte cap a dobu splatnosti, jsou představitelné zcela rozdílné výnosově-rizikové profily. Se správným discount certifikátem nepotřebujete již dále žádné akcie, dluhopisy nebo vklady u bank. Zpracováno dle: SVOBODA, Martin. Jak ovládnout finanční trhy. 1. vydání. Brno: CP Books, 2005. 124 s. ISBN 80-2510763-9. str. 21
56
certifikátu se jeví tím atraktivnější, čím větší je očekávaná volatilita podkladového aktiva. 88 Ta se postará o vysoké opční prémie a tím velký diskont. Nicméně obecně je tento finanční produkt vhodný spíše pro rizikově averzní investory, kteří hledají možnost investice s alespoň částečnou ochranou kapitálu, která umožní dosáhnout výnosů i na stagnujících nebo dokonce mírně klesajících trzích.
3.4.2.3 Bonus certifikáty Oproti discount certifikátům, které jsou limitovány ohledně maximálního výnosu hodnotou cap, nabízí tento typ investičních certifikátů, jejichž první emise byly uvedeny na trhy v roce 2003, neomezený výnos. Na první pohled se mohou jevit jako vhodné pro klesající, stagnující i rostoucí trhy. Skutečně to tak může být, ale ne bezpodmínečně. Musí být totiž splněna podmínka vývoje podkladového aktiva během doby trvání bonus certifikátu. Hodnoty bariéry89 a bonusu jsou tedy důležitými parametry u bonus certifikátů. Bonus je hodnota, kterou investor obdrží v den splatnosti za dodržení podmínky, která říká, že podkladové aktivum se nesmí během doby trvání certifikátu dotknout bariéry. Výše ochrany je samozřejmě u těchto certifikátů různá a tak nastavení její hodnoty závisí na investorovi a jeho budoucích očekáváních spjatých s vývojem podkladového aktiva. Investor stejně tak zanese do svého rozhodování údaj o možném výnosu (tedy za podmínky neprolomení bariéry) z výplaty bonusu. Investorova budoucí očekávání stejně jako velikost jeho averze k riziku pak jsou rozhodující pro výši volby parametrů bariéra a bonus. Pokud podkladové aktivum klesne v průběhu doby trvání pod předem stanovenou úroveň (bariéru), bonus není vyplacen a investor získává částku odpovídající aktuální tržní hodnotě podkladového aktiva. V případě, že bariéra nebyla v průběhu doby trvání prolomena je vyplacen bonus a pokud růst hodnoty podkladového aktiva dokonce překonal bonusovou úroveň, tak je vyplacena právě aktuální tržní hodnota podkladového aktiva. Dobou trvání, která činí zpravidla 2-6 let se bonus certifikáty řadí mezi discount a garantované certifikáty, takže dosáhnutí bonusu nebývá vždy u typických bonus certifikátů snadné. Jak jsme již uvedli, vyplacení bonusu závisí na vývoji podkladového aktiva. Bonus certifikáty je tak vhodné uvažovat pokud se domníváme, že hodnota podkladového aktiva 88
SVOBODA, Martin. Indexové investice. 1. vydání. Brno: Dimension, 2001. 274 s. ISBN 80-238-7634-1. str. 199. 89 Ke konstrukci tohoto druhu investičních certifikátů jsou využity bariérové opce (knock-in, ale častěji spíše knock-out opce). Pokud tedy produkt obsahuje tento element, disponuje parametrem bariéra, což je úroveň hodnoty podkladového aktiva, které v případě knock-out bariérové opce nesmí podkladové aktivum v průběhu doby trvání dosáhnout, aby zůstaly zachovány deklarované vlastnosti daného finančního produktu.
57
bude spíše stagnovat na místě a nedojde k nějakému pádu na burzách. Stejně tak můžeme uvažovat o produktu, pokud očekáváme vzestup podkladového aktiva, ale chceme garantovat nějaký pevný výnos v podobě bonusu. 3.4.2.4 Shrnutí analýzy vybraných finančních produktů Jak je z výše uvedeného zřejmé, exotické certifikáty (discount, bonus a garantovaný certifikát) se svým pozměněným výnosově-rizikovým profilem mohou být variabilně používány na různá očekávání vývoje trhů. V případě indexových fondů, ETF a indexových certifikátů bychom si pak měli stanovit pořadí atraktivnosti pro investory těchto tří, v některých aspektech odlišných, finančních produktů. Rozhodně nelze jednoznačně určit, který z produktů pasivního investování je v jakékoliv situaci nejlepším nástrojem pro investování. Domnívám se však, že největší výhody v sobě díky své struktuře skýtají indexové certifikáty: cena je vždy přesně odvozena z aktuální hodnoty indexu, riziko odchýlení od indexu (tracking error) na sebe bere emitent a vše je podtrženo především absencí jakýchkoliv manažerských poplatků nebo jiných nákladů narozdíl od ETF a především indexových fondů. Nemožnost provádět krátký prodej je vykompenzována existencí reverse participation certifikátů90, jenž mají přizpůsoben svůj výnosově-rizikový profil právě pro investice ,,na krátko” (on short). Pokud se nám tedy podaří minimalizovat úvěrové riziko vhodnou volbou emitenta (či vícera emitentů), tak lze na základě tohoto srovnání doporučit indexové certifikáty jako nejvhodnější nástroj mezi produkty pasivního investování. Pokud by se nám případně k některému akciovému indexu nepodařilo nalézt indexový certifikát, budeme hledat vhodný produkt mezi ETF, které považuji za přeci jen propracovanější produkt než indexové fondy.
90
Také často nazývané short certifikáty.
58
4 Identifikace akciového koše BRIC Analýza jednotlivých zemí BRIC a jejich akciových indexů na předešlých stranách nám dala možnost zhodnotit jejich výhody i nedostatky. V této práci jsme si dali za cíl sestavit ideální koš akcií složený z vybraných akciových indexů z jednotlivých zemí BRIC. Nejjednodušším řešením je sestavit akciový koš prostřednictvím rovného 25 % podílu pro každou zemi. V tomto případě bychom podíl akciového trhu Číny dále rozdělili na index China A50 a FTSE China k lepšímu pokrytí čínského akciového trhu. Některé pevninské společnosti se sice vyskytují jak samozřejmě v China A50, tak i při menších vahách v indexu FTSE China, ale jsem si jist, že zmíněné lepší pokrytí čínského trhu a hodnota vývoje průměrného EPS v „pevninské“ Číně tuto nevýhodu jistě přebijí. Domnívám se však, že složení akciového koše BRIC tímto způsobem by bylo po pracném vypracování jednotlivých analýz zemí BRIC příliš zjednodušené. Proto identifikujeme akciový koš podle ohodnocení parametrů, které si sami stanovíme a na které si budeme, díky analýze jednotlivých akciových trhů v druhé kapitole, schopni odpovědět. Na hodnocení států BRIC pak použijeme ordinální měření (tj. u každého parametru seřadíme tyto čtyři státy v pořadí první až čtvrtý).
4.1 Parametry tržního vývoje
Diverzifikace akciového trhu
Celou práci si připomínáme zjevné výhody přinášené diverzifikováním portfolia, proto zhodnotím jednotlivé akciové trhy daných zemí podle jejich sektorového rozložení.
Tržní kapitalizace
Jednotlivé akciové indexy se mohou porovnávat také podle celkové tržní kapitalizace společností zahrnutých mezi jejich konstituenty. Počítá se free float tržní kapitalizace (tedy jsou zahrnuty pouze akcie volně dostupné na burzách)
Průměrný věk obyvatelstva
Protože se chystáme zainvestovat také v dlouhém období, zajímá nás, jaký podíl obyvatel bude v budoucnu v produktivním věku. Zejména plně rozvinuté země trápí, nebo brzy začne trápit, přestárlost jejich populace (průměrný věk obyvatel v USA je v současnosti 37,1 let, v Německu je to pak dokonce 45,3 let). Tento parametr budeme tedy hodnotit následujícím způsobem: čím menší průměrný věk obyvatelstva, tím lepší budoucí výhled pro tržní vývoj.91
91
Teorie předložené ekonomy M. Friedmanem a F. Modiglianim tvrdí, že spotřeba a úspory obyvatel jsou založeny hlavně na jejich dlouhodobém očekávání svého příjmu. V zásadě mladší lidé jsou více ochotní nakupovat riziková aktiva jako akcie a dluhopisy, zatímco starší lidé mají tendenci rozprodávat svoje portfolia.
59
Infrastruktura
Rozvoj ekonomiky státu v dlouhém období jistě urychlí fungující infrastruktura. Státy BRIC jsem porovnával podle stavu mobilních sítí, dálnic, internetového pokrytí, silnic, železnic, elektrické sítě vodovodů a kanalizací.
HDP
Pokud bychom měli jmenovat jeden element z makroekonomických údajů, který v dlouhém období sledují akciové indexy po celém světě, tak jde o vývoj HDP92.
Makroekonomický výhled
Jestliže jde v případě vývoje HDP o snadné porovnání jednotlivých zemí, U posouzení makroekonomického výhledu si musíme přiznat, že půjde o subjektivní názor autora, vycházející z jemu dostupných makroekonomických údajů o stavu jednotlivých ekonomik.
P/E
Údaj P/E je používán snad nejčastěji ze všech informací o akciovém titulu. Značí jaká je cena akcie na trhu oproti čistému zisku na akcii dané společnosti. My se budeme zabývat průměrnou hodnotou P/E všech akcií v indexu. „Existují určité důkazy o tom, že portfolio akcií s relativně nízkými násobky zisku přinášejí nadprůměrné míry výnosu i po očištění o riziko. Tuto strategii na konci 70. let testoval Sanjoy Basu a od té doby byly potvrzeny několika výzkumy. Jde o určitou anomálii na trhu.“93 Na druhou stranu ale nelze brát hodnoty tohoto údaje za stěžejní při eventuálním výběru akciového titulu. Hodnoty P/E se mohou v jednotlivých ekonomikách lišit z mnoha příčin. Je ovšem jisté, že akciové tituly s malým P/E jsou často zvažovány k investici.
4.2 Vyhodnocení daných parametrů
Diverzifikace akciového trhu
Jasným lídrem je brazilský akciový trh s velmi dobře diverzifikovaným portfoliem, následuje indický akciový trh zastoupený indexem Nifty 50. Čínu při hodnocení tohoto parametru posunuje vzhůru hongkongský index FTSE China s obstojným sektorovým rozložením
Zpracováno dle: TRENNERT, Jason. New markets, new strategies: wealth-building habits for intelligent investing. New York: McGraw-Hill, c2005, xiii, 192 s. ISBN 0-07-144060-7. str. 152 92 Jestliže v dlouhém období kopírují kurzy akcií trend vývoje HDP, tak v krátkém až střednědobém horizontu plní akciové kurzy funkci předbíhajícího indikátoru ve vztahu k HDP. Vzhledem k tomu, že akciové kurzy předbíhají vývoj reálného výstupu ekonomiky o 3 – 9 měsíců, tedy nelze použít údaje o HDP k predikci vývoje akciových kurzů. Zpracováno dle: VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 1. vydání. Praha: ASPI, 2007. 703 s. ISBN 978-80-7357-297-6. 283 s. 93 MALKIEL, Burton Gordon. Náhodná procházka po Wall street: časem prověřená strategie úspěšného investování. Praha: Pragma, 2012. 400 s. ISBN 978-80-7349-3. str. 270.
60
na rozdíl od pevninského indexu FTSE China 50. Nejhůře pak hodnocení vyznívá pro ruský akciový trh, který je příliš zaměřený na těžbu surovin a energii.
Tržní kapitalizace
Při nestejném počtu konstituentů jednotlivých indexů se zdá velice nepřesné sečíst tržní kapitalizace všech společností obsažených v indexu a pak výsledné sumy porovnávat mezi sebou. Nicméně některé finanční společnosti tak postupují: například MSCI porovnává celkové tržní kapitalizace nestejně početných indexů ze zemí BRIC. To pak má za důsledek následující pořadí akciových trhů: 1. Čína, 2. Brazílie, 3. Indie, 4. Rusko. DAX pak přichází dle mého názoru s lepší variantou: vybere z každého státu přesně 10 vzhledem k tržní kapitalizaci největších společností (s podmínkou dostatečného denního obratu) a z těchto 40 společností potom vytvoří index podle free float tržní kapitalizace. Pořadí podle tohoto kritéria pak vypadá takto: 1. Čína, 2. Rusko, 3. Brazílie, 4. Indie.
Průměrný věk obyvatelstva
Nejmenším průměrným věkem obyvatelstva se může pyšnit Indie s mediánem 26,5 let, následovaná Brazílií s 29,6 lety. Čína se svou politikou porodnosti dosahuje 35,9 let a největší průměrný věk vykazují obyvatelé Ruska, a to 38,8 let.
Infrastruktura94
I když hodnocení jednotlivých parametrů rozhodně nevycházelo ve stejném pořadí, nejlépe je na tom se stavem své infrastruktury Rusko, následované Brazílií. Třetí je pak Čína a v nejhorším stavu má svou infrastrukturu Indie. Zajímavostí pak ale je, že právě Indie silně předstihuje průměr developed markets ve stavu železniční sítě. Ten pak předstihuje už jen Rusko ve stavu své mobilní sítě. Ve všech jiných případech je průměr developed markets nad stavem infrastruktury zemí BRIC (více příloha č. 3).
HDP
Čína ukazuje, že je růstový fenomén. Můžeme konstatovat, že je se svým stabilním 8 % růstem nejrychleji rostoucí ekonomikou zemí BRIC (měřeno pomocí meziroční změny HDP). Následuje ji Indie, která ačkoliv vyhlašovala útok na stabilní více než desetiprocentní růst, roste „jen“ šestiprocentním tempem. Na třetím místě je Rusko, které by při vhodných cenách surovin na komoditních trzích mohlo ročně vykazovat růst o 4 %. Na tuto hodnotu by mohla v roce 2013 dosáhnout i Brazílie, ale aktuální hodnoty HDP tomu zatím neodpovídají.
94
Zpracováno dle: GoldmanSachs [online]. 2012 [cit. 2012-10-01]. Growth Markets Perspective: China Misconceptions. Dostupné z WWW:. Exhibit 25
61
Makroekonomický výhled
1) Čína – i když budeme abstrahovat od HDP, musíme dát přednost této zemi. Drtivá většina zemí světa může Číně závidět její nezaměstnanost, která je na velmi nízké úrovni (i když by se zde dalo jistě diskutovat o uměle vytvořených místech v komunistickém státním zřízení a dalších odlišnostech od trhů práce v kapitalistických zemích). Silný export mimo jiné způsobovaný podhodnoceným yuanem vede zemi k silnému přebytku na běžném účtu. Zadlužení je oproti sousednímu Japonsku nicotné. Čínu však trápí problém a to úspory jejích obyvatel a neochota je rozpouštět ve spotřebě statků. 2) Rusko – na druhém místě dávám přednost Rusku, pro které hovoří solidní míra nezaměstnanosti stejně jako zvládnutý vývoj inflace95. Jednoznačnými klady je pak fiskální situace tohoto ohromného státu. Export táhnutý těžbou nerostných surovin resultuje ve velké přebytky běžného účtu. Problémem je tak hlavně silný odliv investorů z ruských trhů a nevelká pravděpodobnost, že se jejich chování změní. Ruský medvěd tak bude nucen v mnohém bojovat sám. 3) Brazílie – nemá nijak špatný makroekonomický výhled: nezaměstnanost klesá na nejnižší hodnoty za posledních 10 let a inflační cíl je takřka dosahován. Brazílie sice vykazuje schodky v rozpočtu, ale při růstu HDP se nezvyšuje poměr celkového dluhu vůči ročnímu HDP. Bohužel se ale tato velmi slušná makroekonomická data neodráží ve výrazném růstu HDP. V současnosti vysoké úrokové sazby (Selic-7,25 %) by ale snad po snížení mohly dopomoci k výraznějšímu růstu HDP a také k růstu brazilského akciového trhu.96 4) Indie – její ekonomika je, zdá se, ve špatné kondici. Inflace je sice indickou centrální bankou zvládána, ale to už se nedá konstatovat o deseti procentní míře nezaměstnanosti, která je způsobena například i malou gramotností mnoha zdejších obyvatel. V poslední době slabý export způsobený poklesem poptávky v největších odbytištích v Evropě a USA má za následek zhoršování stavu běžného účtu. Veřejný dluh země se v absolutní hodnotě rychle navyšuje. Určitým světlem na konci tunelu mohou být v současnosti stále vysoké úrokové sazby. Snižování jejich hodnot by pak mohlo pomoci vylepšit stav indické ekonomiky.
P/E
Akciové trhy vykazují následující hodnoty: Rusko - 6, Čína - 11,2 (shodně A-shares i Hshares), Indie - 15,5, Brazílie - 19,9. 95
Mezi vývojem inflace a pohybem akciových kurzů byl identifikován mírně negativní vztah, nicméně hodnoty naměřených korelačních koeficientů se výrazně neodchylují od nuly. Vzestup inflace by tedy mohl být následován poklesem akciových kurzů a naopak. VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. ASPI, Praha, 2007. 1. Vydání. 703 s. ISBN 978-80-7357-297-6. 280 s. 96 Mezi pohybem úrokových sazeb a akciovými kurzy je silný negativní korelační vztah o hodnotě -0,85. P.L.Bernstein: The curios history of stock prices and interest rates, 1979.
62
Po stanovení pořadí u jednotlivých parametrů zaneseme vše do tabulky s následujícím „bodováním“:
Tab.4-1: Váhové zastoupení jednotlivých akciových trhů: Diverzifikace akciového trhu Tržní kapitalizace Průměrný věk obyvatelstva Infrastruktura HDP Makroekonomický výhled P/E Váhové zastoupení
Brazílie 3 1 2 2 0 1 0 9 0,214286
Rusko 0 2 0 3 1 2 3 11 0,261905
Indie 2 0 3 0 2 0 1 8 0,190476
Čína 1 3 1 1 3 3 2 14 0,333333
Zdroj: Vlastní zpracování
Po zanesení jednotlivých hodnot parametrů nám vyšla následující váhová zastoupení (při malém zaokrouhlení)97 akciových indexů, ze kterých lze vytvořit akciový koš BRIC jako podkladové aktivum:
Tab.4-2: Váhové zastoupení jednotlivých akciových trhů Trh Index
Procentuální zastoupení
Brazílie
Bovespa
21,5%
Rusko
RTS
26 %
Indie
Nifty 50
19 %
Čína
FTSE China A50
16,5 %
Hongkong
FTSE CHINA
17 %
Zdroj: Vlastní zpracování
4.3 Vytvořený akciový koš BRIC: Odvodíme počet akciových titulů obsažených v akciovém koši BRIC stejně jako největší společnosti nebo sektorové rozložení koše.98 Nelze jednoduše konstatovat, že počet
97
U akciových čínských indexů jsem přidělil o 0,5% více indexu FTSE China z důvodu lepší diverzifikace tohoto indexu oproti jeho čínskému protějšku FTSE China A 50. 98 Sektorové rozložení sestaveného akciového koše by se při reálném zainvestování zřejmě trochu lišilo. K analýze sektorového rozložení jednotlivých akciových trhů bylo použito produktů ETF (hrozí tedy tzv. Short – Track). V případě brazilského a akciového trhu pak byly použity jiné (i když strukturou podobné) podkladové indexy než zde uváděné indexy Bovespa a RTS. Nicméně se domnívám, že odchýlení nebude nikterak výrazné.
63
akciových titulů ve vytvořeném koši se bude rovnat součtu pěti identifikovaných indexů (Bovespa – 68, RTS – 50, Nifty – 50, FTSE China A50 – 50, FTSE China – 121). Jak už bylo totiž uvedeno výše, jsou některé čínské společnosti kótovány jako A-shares, stejně jako H-shares, a proto jsou obsaženy nejen v FTSE China A50, ale s malým váhovým zastoupením rovněž v „hongkongském“ indexu FTSE China. Průměrná hodnota P/E tohoto akciového koše se pak pohybuje okolo 12,5, což je přeci jen méně než u DAX nebo Dow Jones. Naopak váhou největší společnosti lze v námi sestaveném koši jednoduše identifikovat.
Tab.4-3: Největší společnosti ve vytvořeném akciovém koši BRIC 3,90 % GAZPROM LUKOIL
3,79 %
SBERBANK
3,50 %
VALE SA
2,82 %
PETROBRAS
2,42 %
Zdroj: Vlastní zpracování
Graf 4-1: Sektorové rozložení vytvořeného akciového koše BRIC Spotřební Zdravotní péče defenzivní 2% Informační 7% technologie 3%
Veřejné služby 4%
Těžba surovin 14%
Spotřební cyklické 5%
Průmysl 7%
Energie 18%
Finanční služby 32%
Telekomunikace
Stavebnictví 2%
6% Zdroj: Vlastní vypracování
Tento vytvořený akciový koš BRIC disponuje dle mého názoru velice dobrou diverzifikací. Defenzivní akcie jsou zastoupeny solidní váhou 12 %. Těžba surovin a energie pokrývají 32 % akciového koše a ukazují tak, že se země BRIC spoléhají hlavně na svá nerostná bohatství. Svoji váhu ovšem mají v akciovém koši i telekomunikace, informační 64
technologie i průmysl. Největší podíl v akciovém koši pak patří finančnictví, stejně jako v některých světových akciových indexech. (např. EURO STOXX 50). Akciový koš BRIC můžeme sestavit nákupem pěti druhů cenných papírů (představujících pět indexů, ze kterých akciový koš skládáme). Takto složené portfolio aktiv bude přesně reprezentovat naši požadovanou skladbu akciových titulů. Alternativou, zejména z důvodu možnosti nákupu jen jednoho druhu cenného papíru (a s tím spojené možnosti menších poplatků a větší transparentnosti při držení cenného papíru, kdy jednoduše kontrolujeme jen vývoj jedné hodnoty), je poohlédnout se po akciových indexech, které vytvářejí významné finanční společnosti právě na akciové trhy BRIC jako celku. Zde ale většinou musíme počítat s velkými rozdíly oproti námi sestavenému indexu v poměru zastoupení trhů jednotlivých zemí. Analýza nejznámějších akciových indexů sestrojených na trhy BRIC je uvedena v příloze k diplomové práci (příloha č. 1).
4.4 Identifikace nejvhodnějšího akciového indexu Tvůrci akciových indexů emitovaných na BRIC jsou velice variabilní a k samotné konstrukci indexů používají různá kritéria s primárními požadavky na akcie daných společností. Z analýzy je pak zřejmé, že u tvůrců akciových indexů jsou oblíbené hlavně brazilské akcie a akcie obchodované na burze v Hongkongu. Svým rozložením nejvíce koresponduje s námi vytvořeným akciovým košem BRIC index DAXglobal BRIC. Tvůrce indexu – Deutsche Börse – navíc, jak je jejím dobrým zvykem, vypočítává index jak ve variantě price, tak i v performance verzi. Tvůrce indexu podle transparentních kritérií identifikuje 10 konstituentů z každé země BRIC. Co se týče váhového zastoupení jednotlivých akciových trhů, tak ruské společnosti mají navíc několik procentních bodů na úkor indických konstituentů (oproti námi vytvořenému akciovému koši BRIC). Čína je zde zastoupena akciovými tituly obchodovanými jak na burze v Hongkongu, tak i v Shangaji a v Shenzenu. Proto jako nejvhodnější alternativu k námi vytvořenému akciovému koši vybírám právě DAXglobal BRIC. Nyní tedy přejdu k ověření diverzifikovanosti tohoto indexu podle vah jednotlivých sektorů v tomto indexu.
65
Tab.4-4: Sektorové rozložení DAXglobal BRIC Sektor Váhové zastoupení
Počet společností
Těžba surovin
7,9894 %
4
Spotřební cyklické
3,2585%
1
Finanční služby
32,2016 %
14
Stavebnictví
0%
0
Telekomunikace
13,5399 %
4
Energie
32,6429 %
9
Průmysl
2,4360 %
3
Informační technologie
3,1088 %
2
Spotřební defenzivní
1
Zdravotní péče
0,9402% 0%
Veřejné služby
3,8889 %
2
0
Zdroj: Dax-indices [online]. 2012 [cit. 2012-11-22]. Downloads. Dostupné z WWW: .
V porovnání s námi vytvořeným košem BRIC můžeme v tomto indexu konstatovat prakticky totožnou hodnotu podílu finančních služeb, které jsou zastoupeny 14 společnostmi. Index DAXglobal BRIC má ale téměř jednu třetinu indexu vyčleněnou mezi energetické společnosti (především díky velkým vahám ruských společností). Předstihuje tak v energetickém sektoru námi vytvořený akciový koš o 14 %. To vše především na úkor defenzivních akcií, průmyslu a těžby surovin. Podle mého subjektivního názoru tedy rozhodně nejde o nikterak kvalitně diverzifikovaný index. Pokud bychom tedy chtěli zainvestovat v dlouhém období do akciových trhů zemí BRIC pouze jedním druhem cenného papíru, musíme mít na paměti, že nejde o kvalitně diverzifikovaný index a rozhodně nám větší diverzifikaci přinese portfolio sestavené z pěti druhů cenných papírů (i s přihlédnutím k faktu, že sektorové rozložení identifikovaného akciového koše BRIC může být při reálném zainvestování lehce odchýleno).
66
5 Identifikace vhodného investičního instrumentu pro reálné zainvestování99 Jak už je naznačeno v úvodu, budeme v této závěrečné kapitole hledat možnosti k investici100 nejprve v dlouhém období (pět a více let) a poté se pokusíme identifikovat finanční produkty vhodné pro krátkodobou investici (jeden rok). Z důvodu pozice retail investora pak budeme také zvažovat význam poplatků za zobchodování pokynů. Výše poplatků může v případě retail investic znatelně pozměnit ziskovost samotné investice.
5.1 Dlouhodobá investice (5 a více let) V dlouhém období identifikujeme portfolio z indexových a garantovaných certifikátů, které jsou pro tuto investici uzpůsobeny. 5.1.1 Investice prostřednictvím indexových certifikátů 5.1.1.1 Investice prostřednictvím akciového koše BRIC Nyní vytvoříme prostřednictvím pěti druhů indexových certifikátů emitovaných na identifikované akciové indexy co nejvěrohodnější replikaci námi vytvořeného akciového koše. Jednotlivé indexové certifikáty budeme identifikovat podle výše spreadu (přesněji řečeno podle procentuálního vyjádření spreadu). V práci vždy uvedeme indexový certifikát s nejnižším spreadem (v procentuálním vyjádření). Pokud se stane, že budou emitovány indexové certifikáty od stejného emitenta se stejným spreadem, ale s možnou volbou měnového zajištění, tak se rozhodneme subjektivně podle očekávání tržního vývoje měnového kurzu. Každý cenný papír poté fiktivně nakoupíme101 v objemu odpovídajícímu přiřazené váze (Tab. 4-2) ve výše vytvořeném akciovém koši BRIC.
99
Výběr cenných papírů vhodných pro naši investiční strategii bude v praktické části probíhat vždy ve dvou krocích. Nejprve budeme hledat vhodné investiční produkty na platformě Scoach (buď na scoach.cz nebo na jeho mateřské scoach.de). Poté se budu zaobírat vybraným produktem na platformě Brokerjet od České spořitelny a to především z pohledu poplatků ze zobchodování pokynu. 100 Kvůli omezenému rozsahu práce budu udávat základní údaje pouze pro identifikované produkty. 101 Produkty lze prostřednictvím platformy Brokerjet zakoupit na burze ve Stuttgartu (EUWAX) nebo na platformě Scoach (Frankfurt). Poplatek u Brokerjet je za provedení obchodu prostřednictvím platformy Scoach nižší. Ve zbytku práce tedy budu zobchodovávat pokyny prostřednictvím platformy Scoach.
67
Tab.5-1: Brazílie (index Bovespa) Podkladové aktivum ISIN Kurz Indexový certifikát Emitent ISIN Nákupní kurz Prodejní kurz Spread rel. Spread hom. Quanto Poměr odběru
BOVESPA - Sao Paulo Stock Exchange Total Return Index BRIBOVINDM18 57.679,00 BRL The Royal Bank of Scotland plc NL0000194769 209,79 EUR 210,84 EUR 0,50% 288,87 BRL ne 0,01
Zdroj: Scoach [online]. 2012 [cit. 2012-12-04]. .
Dostupné
z
WWW:
Tab.5-2: Rusko (index RTS) Podkladové aktivum ISIN Kurz Indexový certifikát Emitent ISIN Nákupní kurz Prodejní kurz Spread rel. Spread hom. Quanto Poměr odběru
RTS (Russian Trading System Index) RU000A0JPEB3 1.473,00 USD Commerzbank AG DE000DR0QUK8 111,46 EUR 111,79 EUR 0,30% 3,30 EUR ne 0,1
Zdroj: Scoach [online]. 2012 [cit. 2012-12-04]. .
Dostupné
z
WWW:
Tab.5-3: Indie (index S&P Nifty 50) Podkladové aktivum ISIN Kurz Indexový certifikát Emitent ISIN Nákupní kurz Prodejní kurz Spread rel. Spread hom. Quanto Poměr odběru
S&P CNX Nifty 50 Index XC0006013996 5.970,00 INR Landesbank Berlin AG DE000LBB1290 82,68 EUR 82,68 EUR 0,00% 0,00 INR ne 1,00
Zdroj: Scoach [online]. 2012 [cit. WWW:.
68
2012-12-04].
Dostupné
z
Tab.5-4: Čína (index FTSE A 50) Podkladové aktivum ISIN Kurz Indexový certifikát Emitent ISIN Nákupní kurz Prodejní kurz Spread rel. Spread hom. Quanto Poměr odběru
Ishare FTSE/Xinhua A50 CN TR HK2823028546 9,96 HKD The Royal Bank of Scotland plc NL0000764439 92,84 EUR 93,31 EUR 0,51% 0,05 EUR ne 100,00
Zdroj: Scoach [online]. 2012 [cit. .
2012-12-04].
Dostupné
z
WWW:
Hongkong Na FTSE China Index emitovala společnost Commerzbank AG dva indexové certifikáty se stejným spreadem, ale s možnou volbou měnového zajištění. Budeme se tedy muset rozhodnout, jestli zvolit toto nabízené měnové zajištění (ISIN DE000CB28YQ6) nebo ho odmítnout (ISIN DE000CB28YP8). Hongkongský dolar je udržován ve fixním kurzu k čínskému yüanu. Čínský yüan je podle mnohých dlouhodobě podhodnocen a udržován na této úrovni čínskou vládou kvůli podpoře exportu102. Nicméně projevuje se zde tlak světových velmocí, především USA, na posílení čínské měny. Proto lze předpokládat, že bude jak čínská, tak i hongkongská měna v dlouhém období spíše posilovat. Euro naopak může již brzy reagovat na problémy uvnitř Evropské unie (zejména fiskální problémy některých „jižních“ států) oslabením kurzu. Předpokládám tedy, že hongkongský dolar bude v dlouhém období oproti Euru spíše posilovat. Nabízené měnové zajištění tak odmítneme a zvolíme první z indexových certifikátů.
102
Zpracováno dle: Patria Online [online]. 1997-2012 [cit. 2012-12-04]. Čínská měna posiluje i kvůli americké prezidentské kampani. Dostupné z WWW: .
69
Tab.5-5: Hongkong (index FTSE China) Podkladové aktivum 103 ISIN Kurz Indexový certifikát Emitent ISIN Nákupní kurz Prodejní kurz Spread rel. Spread hom. Quanto Poměr odběru
FTSE/Xinhua China Index 16 700,91 HKD Commerzbank AG DE000CB28YP8 16,58 EUR 16,65 EUR 0,42% 70,88 HKD ne 0,01
Zdroj: Scoach [online]. 2012 [cit. 2012-12-04]. .
Dostupné
z
WWW:
Podařilo se nám identifikovat indexové certifikáty na všechny požadované akciové indexy. Celkový spread akciového koše bude při kombinaci těchto pěti vybraných produktů za využití váženého průměru - 0,341 %. Akciový trh BRIC však lze obsáhnout i nákupem pouze jednoho druhu cenného papíru. 5.1.1.2 Investice prostřednictvím indexu DAXglobal BRIC V oddíle 4.4 jsme zvolili jako nejvhodnější podkladový index DAXglobal BRIC Index, ovšem DAX nám dává možnost vybrat si mezi dvěma možnostmi indexu a to jak variantou price, tak i performance (často také nazývaný total return (TR)). Pro zainvestování v dlouhém období použijeme variantu performance indexu kvůli zohlednění dividend při výpočtu indexu. Na tento index jsme identifikovali požadovaný indexový certifikát s následujícím názvem: OpenEnd-Indexzertifikat auf DAXglobal BRIC Net TR EUR.
Tab.5-6: DAXglobal BRIC Podkladové aktivum ISIN Kurz Indexový certifikát Emitent ISIN Nákupní kurz Prodejní kurz Spread rel. Spread hom. Quanto Poměr odběru
DAXGlobal BRIC Net TR EUR Index DE000A1A4M17 495,61 EUR HypoVereinsbank/UniCredit DE000HV1DBE7 4,85 EUR 4,89 EUR 0,82% 4,00 EUR ne 0,01
Zdroj: Scoach [online]. 2012 [cit. 2012-12-04]. . 103
Dostupné
z
Z důvodu nekonzistence dat se mi nepodařilo jednoznačně identifikovat platný ISIN tohoto indexu.
70
WWW:
5.1.1.3 Shrnutí investice prostřednictvím indexových certifikátů Na svém osobním účtu na platformě Brokerjet od společnosti Erste Group jsem zobchodoval výše uvedené indexové certifikáty v různých celkových objemech. V níže uvedené tabulce jsou pak poplatky, vyčíslené tímto brokerem, za zobchodování pokynu. Tab.5-7: Poplatky za nákupy finančních produktů Akciový koš BRIC
DAXglobal BRIC
Investice 10 000 Euro
75,87 EUR
24,58 EUR
Investice 50 000 Euro
122,45 EUR
72,70 EUR
Investice 250 000 Euro
361,21 EUR
313,29 EUR
Zdroj: Vlastní zpracování podle Brokerjet.cz
Při nižších investicích (což je v případě retail investora běžné) je nutné zvažovat poplatky, které jsou právě při nižších objemech obchodů velice znatelné. Brokerjet například požaduje za provedení obchodu na platformě Scoach minimálně 14,95 eur a to až do výše 2000 eur za obchod. Poté se už poměr - poplatek za provedenou investici / celková investice snižuje na, pro investora přijatelnější, nižší hodnotu. Domnívám se ale, že se zde stále jedná o únosné hodnoty ve srovnání s možností, kdy bychom se pokusili o strategii zvanou stock picking a nakupovali každou akciovou společnost samostatně. Z výše uvedené tabulky 5-7 zjišťujeme, že z pohledu poplatků za obchod se investice pomocí jednoho druhu cenného papíru jeví nejvýhodněji při malých částkách. Při zvyšujících se částkách se pak tato výhoda zmenšuje (sice je rozdíl mezi zkoumanými investicemi do jednoho cenného papíru nebo pěti druhů aktiv stále přibližně 50 eur, ale v poměrovém vyjádření se hodnoty se zvyšující investicí srovnávají). Na druhou stranu prostřednictvím kombinace pěti indexových certifikátů nezískáme pouze přesné zastoupení jednotlivých akciových trhů a lepší sektorovou diverzifikaci, ale v případě výše zmíněných indexových certifikátů i o více než polovinu nižší spread (v procentuálním vyjádření). Lze tedy konstatovat, že v našem případě je při nižší investované částce vhodnější investovat pomocí jednoho druhu cenného papíru emitovaného na DAXglobal BRIC, zatímco při vyšších investicích se jeví výhodnější sestavit vlastní akciový koš BRIC prostřednictvím několika druhů cenných papírů. Stejnou logiku pak uplatníme i u krátkodobých investic.
71
5.1.2 Investice prostřednictvím garantovaného certifikátu Alternativou k pětileté investici prostřednictvím nákupu výše uvedených indexových certifikátů může být garantovaný certifikát, jehož struktura byla popsána ve třetí kapitole. Při dané volbě na 5 let se neobjevují žádné garantované certifikáty na výše identifikovaný index DAXglobal BRIC se splatností koncem roku 2017 (lze koupit některé garantované certifikáty emitované na tento akciový index, které mají požadovanou pětiletou platnost, ale často už jsou za polovinou své platnosti). Garantované certifikáty emitované na jiné indexy orientované na BRIC s platností do konce 2017 se však ve vyhledávači platformy Scoach objevují. Nejblíže je požadovanému konci platnosti garantovaný certifikát s podkladovým aktivem S&P BRIC 40. Emitent tohoto certifikátu se zavazuje splatit investorovi v den platnosti minimálně celou nominální částku certifikátu (tj. 100 EUR). Zisk je pak omezen parametrem cap ve výši 140 eur při dostatečném vzrůstu podkladového indexu.104 Tab.5-8: BRIC (S&P BRIC 40) Podkladové aktivum ISIN Kurz Garantovaný certifikát Emitent ISIN Nominální částka Nákupní kurz Prodejní kurz Spread rel. Spread hom. Quanto Den emise Poslední den obchodování Den ocenění Poměr odběru Garance Cap
S&P Bric 40 (Euro) (S&PBRICE) Index XC000A0JZHV9 2 193 EUR DZ Bank AG DE000AK0AJC2 105 100 EUR 104,49 EUR 105,54 EUR 27,71 EUR 1,00% ne 7.4.2011 29.9.2017 3.10.2017 0,038619 2 589.38 EUR 3 625.13 EUR
Zdroj: Scoach [online]. 2012 [cit. 2012-12-04]. Dostupné z WWW: .
Současný prodejní kurz certifikátu se pohybuje výš než zaručená nominální částka, takže se investor může v den splatnosti ocitnout ve ztrátě, která však nemůže přesáhnout 6 % (samozřejmě bez uvažování poplatků). Naopak je zde příležitost k více než 30 % zisku. Výhodou této alternativy je nákup pouze jednoho druhu cenného papíru (z pohledu poplatků za provedený obchod) stejně jako garance pouze minimální možné ztráty díky struktuře 104
Jak už bylo konstatováno ve třetí kapitole, jednotlivé garantované certifikáty se často liší od svého standardizovaného výnosově - rizikového profilu. Tento certifikát vykazuje od bodu garance 100% participaci s podkladovým aktivem, ovšem s tím, že jeho maximální výnos je omezen parametrem cap. 105 Emisní cena certifikátu byla 95,97 eur.
72
tohoto produktu. Nevýhodu můžeme spatřovat v podkladovém indexu S&P BRIC 40, který se neukázal nikterak diverzifikovaný podle zastoupení jednotlivých trhů zemí BRIC (více v příloze č. 1). 5.1.3 Shrnutí investice v dlouhém období V zamýšleném dlouhém období (pět a více let) se ukazuje jako nejvhodnější investice nákup sestaveného akciového koše BRIC, vytvořeného pomocí pěti indexových certifikátů, jenž vykazuje vyšší míru diverzifikace. Při zamýšlených menších částkách je pak vhodnější nákup indexu DAXglobal BRIC, který lze do portfolia získat nákupem jednoho indexového certifikátu. Pro konzervativnější investory je pak lákavý garantovaný certifikát, emitovaný na index S&P BRIC 40, jehož nákup zmenšuje rizikovost investice. Tab.5-9: Formulace doporučení pro alokaci majetku v dlouhém období Malá averze k riziku Velká averze k riziku Investice do 10000 EUR Investice nad 10000 EUR
Indexový certifikát Kombinace
indexových
certifikátů
Garantovaný certifikát Garantovaný certifikát
Zdroj: Vlastní zpracování
5.2 Krátkodobá investice (1 rok) Exotické investiční certifikáty s omezenou dobou trvání, analyzované ve třetí kapitole, nám doplňují indexové certifikáty a dávají možnost sestavit alternativní portfolia na různé očekávané vývoje akciových trhů pro krátké období. Kombinaci nejvhodnějších indexových certifikátů už jsme předložili v předešlém textu (viz. Pododdíl 5.1.1). Další z možností jak sestavit portfolio, je identifikace portfolia složeného z discount certifikátů emitovaných na akciové indexy zemí BRIC. Poté se pokusíme o alternativu sestavení portfolia z bonus certifikátů. V případě bonus certifikátů budeme vybírat pouze z těch produktů, u nichž nebyla v minulosti bariéra prolomena, a proto mají platnou opci na výplatu bonusu. Identifikovat budeme vhodné certifikáty se dnem ocenění datovaným ke konci roku 2013. Samozřejmě by šlo nakoupit produkty s delší platností a poté je koncem roku 2013 prodat za jejich aktuální hodnotu, ale cílený nákup certifikátu se splatností zhruba za rok je dle mého názoru transparentnější. Dalším problémem se jeví fakt, že nejsou vždy k dispozici certifikáty emitované na výše vybrané akciové indexy. Proto budeme muset
73
v některých případech akceptovat jiné podkladové akciové indexy než v případě indexových certifikátů, kde jsme našli produkty na všechny požadované indexy. 5.2.1 Investice prostřednictvím discount certifikátů 5.2.1.1 Investice prostřednictvím akciového koše BRIC
Brazílie Discount certifikáty na akciový trh této země jsou omezeny pouze podkladovým aktivem iShares MSCI Brazil Index ETF. Pro lepší dostupnost menším investorům pak byl zvolen poměr odběru 1:10. Discount certifikáty mají nejdelší platnost (také nazýváno jak den ocenění) pouze do 20. 9. 2013, posledním dnem obchodování na burze je pak 19. 9. 2013), Rozhodl jsem se tudíž vybrat produkt s tímto datováním. Protože průměrná hodnota EPS (zisk na jednu akcii) poklesla za končící rok 2012 o více než 8 % (jedná se o jednoznačně nejhorší výsledek z akciových trhů BRIC), neočekávám nijak razantní růst brazilského akciového trhu. Z tohoto důvodu jsem identifikoval discount certifikát s hodnotou capu 56 USD. Maximální výnos certifikátu je tedy značně omezen, ale tato skutečnost je vykompenzována velice slušným výnosem při stagnaci kurzu podkladového indexu pocházejícího od finanční společnosti MSCI. Tab.5-10: Brazílie (MSCI Brazil) Podkladové aktivum ISIN Kurz Discount certifikát Emitent ISIN Nákupní kurz Prodejní kurz Spread rel. Spread hom. Quanto Poměr odběru Poslední den obchodování Den ocenění Cap Diff Cap Discount rel. Discount rel. p.a. Maximální výnos rel. Maximální výnos p.a. Výnos při stagnaci rel. Bod outperformance Bod Break Even
iShares MSCI Brazil Index ETF US4642864007 54.19 USD Goldman Sachs DE000GT3W7X9 3,86 EUR 3,88 EUR 0,52% 0,26 USD ne 0,10 19.9.2013 20.9.2013 56,00 USD 1,81 / 3,23% 5,52% 7,36% 9,38% 12,51% 5,84% 59,27 USD 51,20 USD
Zdroj: Scoach [online]. 2012 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z WWW: .
74
Rusko Protože v případě ruského akciového trhu nelze najít
discount
certifikáty
s podkladovým aktivem RTS, jsou poměrně jasnou volbou certifikáty emitované na ruský akciový index RDX, který jsme zvažovali k analýze ve druhé kapitole (Pododdíl 2.6.2). Zde je k dispozici široký výběr přesně 433 discount certifikátů emitovaných na index RDX a my se budeme rozhodovat mezi těmi produkty, jejichž platnost končí k 20. 12. 2013. I když, jak už bylo uvedeno, se parametr P/E u ruského akciového trhu pohybuje na nízké úrovni okolo hodnoty 6, mohli jsme před nedávnem nalézt tuto hodnotu ještě nižší. Růst parametru P/E byl ale způsoben také poklesem průměrných zisků na akcii u ruských společností. (-4,3 % za rok 2012). Identifikujeme tedy certifikát s hodnotou capu 1700 eur, který nám v optimálním případě přinese roční zhodnocení investice přes 20 %.
Tab.5-11: Rusko (RDX) Podkladové aktivum ISIN Kurz Discount certifikát Emitent ISIN Nákupní kurz Prodejní kurz Spread rel. Spread hom. Quanto Poměr odběru Poslední den obchodování Den ocenění Cap Diff Cap Discount rel. Discount rel. p.a. Maximální výnos rel. Maximální výnos p.a. Výnos při stagnaci rel. Bod outperformance Bod Break Even
RDX EUR Index AT0000802079 1.462,90 EUR Deutsche Bank AG DE000DE7HUQ4 13,96 EUR 14,09 EUR 0,93% 13,00 EUR ne 0,01 19.12.2013 20.12.2013 1 7000 EUR 237,10 / 16,21% 3,68% 3,62% 20,65% 20,29% 3,83% 1.765,03 EUR 1.409,00 EUR
Zdroj: Scoach [online]. 2012 [cit. 2012-12-18]. .
75
Dostupné
z
WWW:
Indie Znovu provedeme identifikaci z produktů s platností do 20. 12. 2013. Nepodařilo se nám nalézt vhodný produkt na Nifty 50 ani alternativní Sensex. Nicméně na platformě Scoach lze nalézt produkty s podkladovým indexem Deutsche Börse India EUR Price Index. Protože hodnota tohoto podkladového indexu dosahuje výše 250 eur, vybereme rozhodně certifikát s největší možnou hodnotou capu 280 eur (i kvůli růstu průměrného EPS u indických akcií o 8,6 %). Přestože je u produktu nabízen malý discount, tak nemůžeme očekávat ani velký maximální výnos. Výhodou tohoto produktu je však bezesporu nízký spread.
Tab.5-12: Indie (Deutsche Börse India Index) Podkladové aktivum ISIN Kurz Discount certifikát Emitent ISIN Nákupní kurz Prodejní kurz Spread rel. Spread hom. Quanto Poměr odběru Poslední den obchodování Den ocenění Cap Diff Cap Discount rel. Discount rel. p.a. Maximální výnos rel. Maximální výnos p.a. Výnos při stagnaci rel. Bod outperformance Bod Break Even
DBIX - Deutsche Börse India EUR Price Index DE000A0C4CC6 249,82 EUR Goldman Sachs DE000GT33KL9 24,45 EUR 24,55 EUR 0,41% 1,00 EUR ne 0,10 19.12.2013 20.12.2013 280,00 EUR 30,18 / 12,08% 1,73% 1,69% 14,05% 13,73% 1,76% 284,93 EUR 245,50 EUR
Zdroj: Scoach [online]. 2012 [cit. .
76
2012-12-18].
Dostupné
z
WWW:
Čína Pro čínský index FTSE China A50 je emitován pouze jeden discount certifikát s platností do 1. 11. 2013. Tato platnost je však ve shodě s naším požadavkem přibližně roční platnosti certifikátu. Hodnota capu je pak nastavena velmi vysoko a tak lze dosáhnout téměř 75 % výnosnosti za necelý rok (slušnou výnosnost můžeme očekávat i díky 9,3 % růstu průměrných zisků na akcii čínských společností za rok 2012). Tato hodnota je navíc spjata se zajímavou výší discountu. Tab.5-13: Čína (FTSE China A50) Podkladové aktivum ISIN Kurz Discount certifikát Emitent ISIN Nákupní kurz Prodejní kurz Spread rel. Spread hom. Quanto Poměr odběru Poslední den obchodování Den ocenění Cap Diff Cap Discount rel. Discount rel. p.a. Maximální výnos rel. Maximální výnos p.a. Výnos při stagnaci rel. Bod outperformance Bod Break Even
Ishare FTSE/Xinhua A50 CN TR HK2823028546 11,02 HKD Goldman Sachs DE000GS3P7K7 106 10,44 EUR 10,54 EUR 0,96% 0,11 HKD ne 10,00 31.10.2013 1.11.2013 18,46 HKD 7,460 HKD / 67,82% 2,64% 3,09% 72,37% 84,66% 2,71% 18,99 HKD 10,73 HKD
Zdroj: Scoach [online]. 2012 [cit. .
106
1 EUR = 10.2642 HKD (kurz k 18. 12. 2012)
77
2012-12-18].
Dostupné
z
WWW:
Hongkong Discount certifikáty emitované na index FTSE China nejsou investorovi k dispozici. Vhodný produkt tedy identifikujeme mezi certifikáty s podkladovým aktivem HSCEI, který byl zmíněn v analýze hongkongského akciového trhu. Na tento index je emitována spousta certifikátů i požadovaným koncem platnosti k 20. 12. 2013. Hodnoty parametru cap pak jsou v rozsahu 4500 – 18000 HKD. Hodnota indexu HSCEI je přibližně 11 300 HKD. Identifikujeme certifikát s hodnotou capu 14000 HKD, což může přinést v optimálním případě maximální výnos téměř 30 %.
Tab.5-14: Hongkong (HSCEI) Podkladové aktivum ISIN Kurz Discount certifikát Emitent ISIN Nákupní kurz Prodejní kurz Spread rel. Spread hom. Quanto Poměr odběru Poslední den obchodování Den ocenění Cap Diff Cap Discount rel. Discount rel. p.a. Maximální výnos rel. Maximální výnos p.a. Výnos při stagnaci rel. Bod outperformance Bod Break Even
HSCEI - Hang Seng China Enterprises Index HK0000004330 11.302,00 HKD Deutsche Bank AG DE000DE7HWB2 10,64 EUR 10,68 EUR 0,38% 40,85 HKD ne 0,01 19.12.2013 20.12.2013 14.000,00 HKD 2.698,00 / 23,87% 3,49% 3,41% 28,35% 27,67% 3,62% 14.506,23 HKD 10.907,59 HKD
Zdroj: Scoach [online]. 2012 [cit. 2012-12-18]. .
Dostupné
z
WWW:
Pouze jeden discount certifikát je emitován na indexy, které byly identifikovány jako prioritní v druhé kapitole. Na každý akciový trh však následuje alternativa v podobě jiného podkladového indexu. Takže i když se parametry zkoumané v předešlé části většinou týkají dlouhého období a s krátkodobými investicemi mají v některých případech pramálo společného, z důvodu nabízející se komparace s discount certifikátem s podkladovým aktivem DAXglobal BRIC můžeme pomocí vážených průměrů identifikovat hodnoty fiktivního discount certifikátu při stejném rozložení jako v případě dlouhého období: 78
Tab.5-15: Váhové zastoupení jednotlivých akciových trhů Trh Index
Procentuální zastoupení
Brazílie
MSCI Brazil
21,5 %
Rusko
RDX
26 %
Indie
DBIX
19 %
Čína pevninská
FTSE China A50
16,5 %
Hongkong
HSCEI
17 %
Zdroj: Vlastní zpracování
Tab.5-16: Fiktivní discount certifikát BRIC odvozený dle vážených průměrů107 Discount rel. p.a.
3,49%
Maximální výnos rel.
3,86%
Maximální výnos p.a.
29,25%
Výnos při stagnaci rel.
3,65%
Bod outperformance
0,66%
Zdroj: Vlastní zpracování v programu Excel
Lze jednoduše spočítat, že při uvedeném váhovém rozložení můžeme při nákupu pěti identifikovaných certifikátů emitovaných na akciové trhy BRIC dosáhnout maximálního ročního výnosu téměř 30 % (i když především v případě discount certifikátu na FTSE A50 China dosáhneme maximální možné výnosnosti stěží). Nicméně i při stagnaci podkladových indexů v roce 2013 dosáhneme výnosu k 4 %. Riziko emitenta pak dělíme mezi emitenty Goldman Sachs a Deutsche Bank AG. Stejně jako v případě dlouhého období je alternativou využití indexu DAXglobal BRIC který pokrývá všechny akciové trhy BRIC (v případě discount certifikátů jsou na výběr pouze produkty emitované na variantu Price DAXglobal BRIC, která nezohledňuje při výpočtu vyplacené dividendy),
5.2.1.2 Investice prostřednictvím indexu DAXglobal BRIC Stejně jako u jednotlivých akciových trhů jsme zvolili platnost discount certifikátu do 20. 12. 2013. Výčet těchto certifikátů nám dává na výběr možnosti s nižšími hodnotami capu, než si představujeme, takže z nabídky identifikujeme alespoň ten s nejvyšší hodnotou
107
Identifikovaný discount certifikát na FTSE China A50 má kratší dobu platnosti než zbylé čtyři. Ve výpočtu není zvažováno bezrizikové aktivum, které by mohlo být použito od 1. 11. 2013 do 20. 12. 2013 k nepatrnému zvýšení maximálního výnosu portfolia.
79
parametru cap o hodnotě 440 eur, který je ale i tak relativně nízký (maximální možný výnos z tohoto certifikátu může být „jen“ 15 %).
Tab.5-17: DAXglobal BRIC Podkladové aktivum ISIN Kurz Discount certifikát Emitent ISIN Nákupní kurz Prodejní kurz Spread rel. Spread hom. Quanto Poměr odběru Poslední den obchodování Den ocenění Cap Diff Cap Discount rel. Discount rel. p.a. Maximální výnos rel. Maximální výnos p.a. Výnos při stagnaci rel. Bod outperformance Bod Break Even
DAXGlobal BRIC Index (Price) DE000A0C4CK9 401,12 EUR Goldman Sachs DE000GT33KF1 38,13 EUR 38,33 EUR 0,52% 2,00 EUR ne 0,10 19.12.2013 20.12.2013 440 EUR 38,88 / 9,69% 4,44% 4,35% 14,79% 14,45% 4,65% 460,46 EUR 383,30 EUR
Zdroj: Scoach [online]. 2012 [cit. .
2012-12-18].
Dostupné
z
WWW:
Při rozhodování zda investovat pomocí jednoho druhu discount certifikátu s podkladovým aktivem DAXglobal BRIC Index nebo prostřednictvím pěti identifikovaných discount certifikátů bych se spíše přikláněl ke kombinaci pěti discount certifikátů. Maximální možný roční výnos z investice do těchto certifikátů může být o 15 % vyšší při téměř shodném discountu. Stejně tak v případě nákupu produktu emitovaného na DAXglobal BRIC spadá celá naše investice pod emitenta Goldman Sachs. Naopak discount certifikát na DAXglobal BRIC může přinést o 1 % větší výnos při stagnaci podkladových aktiv (samozřejmě s abstrahováním od poplatků). Dané porovnání je ale samozřejmě s tím dodatkem, že podkladová aktiva vytvořeného akciového koše BRIC a indexu DAXglobal BRIC nejsou shodná a proto je srovnávání značně subjektivní. Znovu vyvstává otázka týkající se poplatků za zobchodování pokynů (touto problematikou jsme se už zabývali v předešlém případě věnovaném indexovým certifikátům), proto je při menších částkách rozhodování mnohem problematičtější. 80
5.2.2 Investice prostřednictvím bonus certifikátů 5.2.2.1 Investice prostřednictvím akciového koše BRIC
Brazílie Na index Bovespa najdeme na rozdíl od discount certifikátů alespoň čtyři bonus certifikáty, ale všechny jsou bohužel emitovány s nízkou úrovní bariéry. Můžeme uvažovat snad jen bonus certifikát s nejvyšší hodnotou bariéry (ISIN BRIBOVINDM18), ale i tak je v současnosti bariéra o 34 % níže než aktuální hodnota podkladového aktiva. Bonus úroveň je sice velice vysoko, ale malému riziku prolomení bariéry odpovídá aktuální hodnota tohoto certifikátu. Výnos při stagnaci podkladového aktiva (znamenající vlastně vyplacení bonusu) je tak pouze 3,52 %. Naopak na index iShares MSCI Brazil Index ETF existuje široká paleta bonus certifikátů. Volíme tedy stejně jako u discount certifikátů produkty s platností do 20. 12. 2013. Z důvodu ne moc dobrých makroekonomických předpokladů pro brazilskou ekonomiku (jak bylo analyzováno v oddíle 4.2), ale na druhé straně dobrou diverzifikaci brazilského akciového trhu budeme vyhledávat produkty s bariérou na cca 80 % současné hodnoty podkladového aktiva. (tento požadavek nejvíce odpovídá bariéře na hodnotě 44,5 USD). Z nabízených bonus certifikátů s touto hodnotou bariéry pak identifikujeme ten s nejvyšší hodnotou bonusu. Ten je samozřejmě nabízen za nejvyšší cenu.
Tab.5-18: Brazílie (MSCI Brazil) Podkladové aktivum ISIN Kurz Bonus certifikát Emitent ISIN Nákupní kurz Prodejní kurz Spread rel. Spread hom. Quanto Poměr odběru Poslední den obchodování Den ocenění Bonus úroveň Diff Bonus úroveň Bariéra Diff Bariéra Výnos při stagnaci rel.
iShares MSCI Brazil Index ETF US4642864007 55,54 USD Goldman Sachs DE000GT3W356 62,23 EUR 62,43 EUR 0,32% 0,26 USD ano 1,00 19.12.2013 20.12.2013 69,50 USD 128,10% 44,50 USD 82,00% 11,50%
Zdroj: Scoach [online]. 2012 [cit. 2012-12-21]. .
81
Dostupné
z
WWW:
Rusko Ruský akciový index se pohybuje na úrovni 1450 eur. Lepší makroekonomický výhled než v případě brazilské ekonomiky (Oddíl 4.2), ale mnohem horší diverzifikace ruského akciového trhu nás přiměla k hledání bariéry přibližně na 80 % současné hodnoty podkladového aktiva. Musíme se tak rozhodnout mezi produkty s bariérami na hodnotách 1100 eur a 1200 eur. Identifikovali jsme produkt s bariérou na hodnotě 1200 eur. Ten je emitován s požadovaným vysokým bonusem 2050 Euro.
Tab.5-19: Rusko (RDX) Podkladové aktivum ISIN Kurz Bonus certifikát Emitent ISIN Nákupní kurz Prodejní kurz Spread rel. Spread hom. Quanto Poměr odběru Poslední den obchodování Den ocenění Bonus úroveň Diff Bonus úroveň Bariéra Diff Bariéra Výnos při stagnaci rel.
RDX EUR Index AT0000802079 1.449,82 EUR Société Générale DE000SG2VRN0 17,20 EUR 17,28 EUR 0,47% 8,00 EUR ne 0,01 18.12.2013 20.12.2013 2.050,00 EUR 600,18 / 141,40% 1.200,00 EUR 249,82 / 82,77% 18,63%
Zdroj: Scoach [online]. 2012 [cit. .
2012-12-21].
Dostupné
z
WWW:
Indie Na indický akciový trh lze na platformě Scoach nalézt pouze jediný bonus certifikát, kterému však končí platnost dne 21. prosince 2012.
Čína Na čínský akciový index FTSE A50 jsou emitovány pouze 2 bonus certifikáty (ISIN DE000GS3P7M3108 a DE000GS3P7L5) se stejnou bariérou na úrovni 9,940 HKD. I když je aktuální hodnota indexu 10,54 HKD, tak už byla bariéra v minulosti prolomena a certifikát tak pozbyl opční právo na bonus. 108
Zpracováno dle: Scoach [online]. 2012 [cit. 2012-12-21]. Dostupné z WWW:
. 82
Hongkong Na index FTSE China je emitován pouze jeden bonus certifikát (ISIN DE000GS1ZUB2), ale s koncem platnosti až dne 4. 11. 2014. Proto zvolíme alternativní podkladový index FTSE China 25. Ten také není zastoupen produkty do prosince 2013, ale jsou zde nabízeny ke koupi bonus certifikáty s platností do 17. ledna 2014. Provedeme volbu mezi certifikáty s nejvyšší hodnotou bariéry 28 USD, i když bychom bývali akceptovali i vyšší úroveň bariéry. Můžeme zvolit buď bonus certifikát (ISIN US4642871846) s hodnotou bonusu na 50 USD bez capu (tedy výnos je neomezený), nebo bonus 52 USD s hodnotou cap taktéž na úrovni 52 USD. Růst daného podkladového aktiva více než o 30 % za rok 2013 neočekávám a proto je vhodnější k investici identifikovat druhý jmenovaný certifikát. Oba tyto certifikáty jsou specifické kvůli poslednímu dni obchodování na burze, který je datován na 11. 1. 2013. Den ocenění pak následuje za více než rok 17. 1. 2014.109
Tab.5-20: Hongkong (FTSE 25) Podkladové aktivum ISIN 110 Kurz Bonus certifikát Emitent ISIN Nákupní kurz Prodejní kurz Spread rel. Spread hom. Quanto Poměr odběru Poslední den obchodování Den ocenění Bonus úroveň Diff Bonus úroveň Bariéra Diff Bariéra Cap Diff Cap Výnos při stagnaci rel.
iShares Trust FTSE/Xinhua China 25 US4642871846 38,6 USD The Royal Bank of Scotland plc DE000AA4K604 34,46 EUR 34,56 EUR 0,29% 0,13 USD ne 1,00 11.1.2013 17.1.2014 52,00 USD 132,80% 28,00 USD 71,50% 52,00 USD 132,80% 14,20%
Zdroj: Scoach [online]. 2012 [cit. .
109
2012-12-21].
Dostupné
z
WWW:
Základní údaje o certifikátu jsou ke dni 20. března 2013 k nalezení na alternativním vyhledávači: Onvista [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z WWW: . 110 Kurz eurodolaru ke dni 21. prosince 2012 je 1,317 USD/EUR
83
Pokud investor očekává především malou volatilitu akciových trhů, může sestrojit portfolio ze tří výše uvedených bonus certifikátů. Silnou nevýhodou se ale jeví absence indických akciových titulů stejně jako nepatrné zastoupení čínského pevninského trhu. Výhodou ale je rozložení rizik emitenta mezi tři bankovní domy. Jako v celé práci i tady se budeme držet váhového rozdělení, i když zde je eliminován indický akciový trh stejně jako čínské A-shares.
Tab.5-21: Váhové zastoupení jednotlivých akciových trhů Trh Index
Procentuální zastoupení
Brazílie
MSCI Brazil
26,5%
Rusko
RDX
32%
Hongkong
FTSE China 25
41,5%
Zdroj: Vlastní zpracování
Tab.5-22: Fiktivní discount certifikát BRIC odvozený dle vážených průměrů111 Výnos při stagnaci rel. Bariéra Bonus úroveň
14,9 % 77,89 % 134,31 %
Zdroj: Vlastní zpracování v programu Excel
5.2.2.2 Investice prostřednictvím indexu DAXglobal BRIC Identifikujeme bonus certifikát s hodnotami podobnými výše vypočítaným váženým průměrům jednotlivých veličin (i z toho důvodu, že bychom v případě nákupu bonus certifikátu na celý akciový trh BRIC uvažovali přibližně stejné hodnoty parametrů). Vážený průměr parametru bariéra z těchto tří bonus certifikátů je 77,89 %, což je v případě indexu DAXglobal BRIC 315 eur, bonus úroveň by měla být okolo 540 eur (vážený průměr je 134,31 %). Nabízené bonus úrovně jsou zpravidla na nižší než požadované úrovni 540 eur, proto musíme akceptovat certifikát s nižší hodnotou tohoto parametru.
111
Zprůměrování těchto hodnot může být silně zavádějící, nicméně se tyto výpočty hodí k lepší identifikaci bonus certifikátu emitovaného na index DAXglobal BRIC.
84
Tab.5-23: DAXglobal BRIC Podkladové aktivum ISIN Kurz Bonus certifikát Emitent ISIN Nákupní kurz Prodejní kurz Spread rel. Spread hom. Quanto Poměr odběru Poslední den obchodování Den ocenění Bonus úroveň Diff Bonus úroveň Bariéra Diff Bariéra Výnos při stagnaci rel.
DAXGlobal BRIC Index (Price) DE000A0C4CK9 403,79 EUR Goldman Sachs DE000GT3V3E9 44,10 EUR 44,22 EUR 0,27% 1,20 EUR ne 0,10 19.12.2013 20.12.2013 470,00 EUR 66,21 / 16,40% 315,00 EUR 88,79 / 21,99% 6,36%
Zdroj: Scoach [online]. 2012 [cit. 2012-12-21]. .
Dostupné
z
WWW:
Srovnávání kombinace bonus certifikátů na jednotlivé akciové trhy s produktem, jehož podkladovým aktivem je index DAXglobal BRIC se jeví jako velice subjektivní (už jen z důvodu vychýlení akciového koše při absenci čínských A-shares a indického trhu). Například identifikované bonus certifikáty mají neomezený maximální možný výnos vyjma bonus certifikátu emitovaného na Hongkong, který je omezen parametrem cap, takže nemůžeme hovořit o stejném výnosově-rizikovém profilu. Výnos při stagnaci (tj. neprolomení bariér a výplata bonusu) hovoří silně ve prospěch kombinace bonus certifikátů. Na druhou stranu bonus certifikát orientovaný na akciový trh v Hongkongu nebude možno od 11. ledna 2013 až do konce platnosti zobchodovat na burze. Proto se zde musíme rozhodnout podle výše investované částky, stejně jako naší predikce očekávaného vývoje trhů.
85
5.2.3 Shrnutí investice v krátkém období Identifikovaná portfolia z exotických investičních certifikátů s omezenou dobou trvání nám doplňují indexové certifikáty a dávají možnost sestavit alternativní portfolia na různé očekávané vývoje akciových trhů v krátkém období.
Tab.5-24: Komparace identifikovaných investičních certifikátů Očekávaný vývoj podkladového aktiva Vhodný produkt Silný růst
Indexové certifikáty
Mírný růst nebo stagnace
Diskont certifikáty
Malá volatilita112
Bonus certifikáty
Zdroj: Vlastní zpracování
Stejně tak uvažujeme výši zamýšlené investice. Z dřívějšího výzkumu je patrné, že investice při menších sumách je výhodnější provést prostřednictvím jednoho druhu cenného papíru.
Tab.5-25: Formulace doporučení pro alokaci majetku v krátkém období Mírný růst nebo Malá volatilita Silný růst stagnace investice do 10000 EUR113
Bonus certifikát
investice nad 10000 Kombinace EUR
certifikátů
Discount certifikát
bonus Kombinace discount certifikátů
Indexový certifikát Kombinace indexových certifikátů
Zdroj: Vlastní zpracování
V případě očekávání malé volatility a stagnace akciových trhů v roce 2013 (v důsledku toho neprolomení bariéry) je pro investora poměrně jasná volba nákup bonus certifikátů. V případě očekávání vzestupu akciových trhů by si investor měl u jednotlivých discount certifikátů odvodit procentuální vzdálenost outperformance bodu od aktuální hodnoty podkladového
112
Zde je nutné doplnit, že při standardizovaném výnosově-rizikovém profilu by bonus certifikáty mohly konkurovat svým neomezeným maximálním výnosem indexovým certifikátům. Jeden z vybraných bonus certifikátů je však omezen parametrem cap. 113 V případě investice do 10 000 EUR je vhodné investovat jedním druhem cenného papíru s podkladovým aktivem DAXglobal BRIC.
86
indexu (procentuální hodnoty jsou následující: Brazílie – 9,4%, Rusko – 20,7 %. Indie – 14,1 %, Čína – 72,3 % a Hongkong – 28,3 %). Pokud je investor přesvědčen, že podkladový index vzroste o více, než jsou tyto hodnoty, je výhodnější investovat i v krátkém období prostřednictvím indexových certifikátů. Pokud se však domnívá, že růst akciových indexů BRIC nebude tak razantní, měl by zvolit nákup discount certifikátů. Při úvaze, že vývoj jednotlivých akciových trhů BRIC nebude pozitivně korelován, může investor zvolit portfolio, které bude kombinací bonus, discount a indexových certifikátů podle jeho uvážení.
87
Závěr: Je třeba konstatovat, že tato práce je náročná z hlediska potřeby neustálé aktualizace dat z internetových zdrojů. Data jsou proto koncipována ke konci roku 2012. V úvodní kapitole byla ze široké skupiny zemí emerging markets identifikována určitá skupina zemí. Po analýze jednotlivých akciových trhů těchto zemí a jejich makroekonomické situace byl zvažován další postup v práci. Komparací aktivně řízených fondů s jejich benchmarkem jsme se ujistili, že z pohledu výnosnosti bude výhodnější investice pomocí pasivně řízených fondů a jejich následovníků ETF jakožto investičních certifikátů. Po identifikaci vhodných produktů (z hlediska jejich výnosově-rizikového profilu a atraktivity) jsme ve čtvrté kapitole sestavili akciový koš BRIC podle zhodnocení určených parametrů. V závěrečné kapitole jsme pak návrhem reálných investičních produktů naplnili hlavní cíl práce, kterým bylo provedení komparace vybraných retailových investičních produktů a na základě analýzy výnosově-rizikových profilů formulování doporučení pro alokaci majetku do zemí emerging markets. Toto doporučení bylo stanoveno jak pro krátké, tak pro dlouhé období, a to pro různá očekávání vývoje akciových trhů BRIC a pro různé výše zamýšlených investic. Hlavní hypotéza o naleznutí produktu, který by minimalizoval riziko investice do volatilních trhů BRIC, pak byla potvrzena identifikováním garantovaného certifikátu (Pododdíl 5.1.2). Další rozšíření práce by se mohlo ubírat stanovením vah jednotlivých akciových trhů BRIC podle teorie portfolia od Markowitze. Zde bychom mohli řešit algoritmus jak na identifikování portfolia z vybraných podkladových indexů se zakázaným prodejem na krátko, nebo bychom mohli prodej nakrátko povolit. Stejně tak bychom mohli vytvořit ekonometrický model s výsledným odhadem budoucího vývoje jednotlivých akciových trhů za použití makroekonomických proměnných (HDP, základní úroková míra, inflace atd.). Také bychom se mohli zabývat podrobnější analýzou investičních produktů, která vzhledem k povolenému rozsahu práce nemohla být nikterak detailní. V případě nabídky měnového zajištění bychom mohli důkladněji zkoumat vývoje měnových párů, u nichž by mohlo v blízké budoucnosti dojít k razantním posunům.114 V tomto ohledu pak musíme konstatovat, že v současnosti se jako nevýhoda pro českého retail investora jeví stále slabší česká koruna vůči euru a hlavně americkému dolaru.115 114
Zpracováno dle: Patria Online [online]. 1997-2013 [cit. 2013-03-20]. Investoři vydělávají na měnových válkách. Dostupné z WWW: < http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2264334/investori-vydelavaji-na-menovychvalkach.html >. 115 Zpracováno dle: Patria Online [online]. 1997-2013 [cit. 2013-03-20]. Singer (ČNB): Česká ekonomika je na počátku návratu do normálu, koruna oslabuje pod dlouhodobý trend. Dostupné z WWW: .
88
Z práce vyplývá, že každá ze zemí BRIC má svoji silnou stránku: zemědělství, energetické komodity, informační technologie a mohutnou výrobní základnu. Ve srovnání s těžce zadluženým západem působí ekonomiky BRIC čerstvým dojmem a vyvolávají představu velkého prostoru pro růst. Jednotlivé indexy zemí BRIC však mají často problémy s diverzifikací svých ekonomik, stejně jako akciových trhů (potažmo akciových indexů). Ukazuje se však, že při zkombinování těchto indexů v jeden akciový koš je tento problém s diverzifikací poměrně elegantně eliminován. Na finančním trhu pak najdeme hned několik alternativních akciových indexů na celou skupinu BRIC. V reálné ekonomice je potom nevyváženost jednotlivých ekonomik zemí BRIC stále častěji řešena vzájemnou obchodní výměnou. Ta se mezi lety 2002 až 2012 zvýšila více než o desetinásobek - z původních 27 mld. USD na 282 mld. USD.116 Na druhou stranu analýza parametrů tržního vývoje ukazuje, že země BRIC mají stále rezervy v růstu svých ekonomik (například nedostatečná infrastruktura - viz příloha č. 3), proto lze při vyřešení daných problémů očekávat růst vybraných akciových indexů. Svoji dominanci mezi zeměmi BRIC pak prokazuje Čína, které může být z pohledu politického vývoje vyčítána vláda komunistické strany. Dle mého názoru na tento fakt vhodně reaguje (obzvláště z pohledu investorů) staré sečuánské přísloví: „Nezáleží na tom, jestli je kočka černá, nebo bílá. Důležité je, aby chytala myši.“. Toto přísloví často citoval i čínský vůdce Teng Siao-pching. Tímto příslovím, které dle mého názoru vystihuje problematiku zemí BRIC bych chtěl svou práci ukončit.
116
Zpracováno dle: Patria Online [online]. 1997-2013 [cit. 2013-03-20]. BRICS tvoří vlastní světový řád: v plánu je rozvojová banka a měnový fond.. Dostupné z WWW: .
89
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Odborné publikace [1] ČÁMSKÝ, František. Teorie portfolia. 2. přepracované vydání. Brno: Masarykova
univerzita, 2007. 123 s. ISBN 978-80-210-4252-0. [2] EVANS,
R. MALKIEL, B. The index fund solution : a step-by-step investor’s
guide. 1. vydání. New York: Fireside Book, 2000. 272 s. ISBN 0-684-85250-0. [3] GRAHAM, Benjamin s dodatky Jasona Zweiga. Inteligentní investor. 1. vydání.
Praha: GRADA Publishing, 2007. 503 s. ISBN 978-80-247-1792-0. [4] KOHOUT, Pavel. Finance po krizi. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2009. 224 s.
ISBN 978-80-247-3199-5. [5] KOHOUT, Pavel. Investiční strategie pro třetí tisíciletí. 6. přepracované a rozšířené
vydání. Praha: GRADA Publishing, 2010. 296 s. ISBN 978-80-247-3315-9. [6] MALKIEL, Burton Gordon. Náhodná procházka po Wall street: časem prověřená
strategie úspěšného investování. Praha: Pragma, 2012. 400 s. ISBN 978-80-7349-3. [7] MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha:
Ekopress, 2011. 524 s. ISBN 978-80-86929-70-5, [8] ROGERS, Jim. Býkem v Číně. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2011. 200 s. ISBN
978-80-247-4086-7. [9] SHILLER, Robert J. Market volatility. First MIT Press paperback edition, 1992.
Cambridge, Mass. : MIT Press, c1989. 464 s. ISBN 0-262-19290-X. [10] SVOBODA, Martin. HEUSSINGER, W. H. RÖHL, CH.W. Asset Guide. 1. vydání.
Brno: Computer Press, 2006. 372 s. ISBN 80-251-1284-5. [11] SVOBODA, Martin. Indexové investice. 1. vydání. Brno: Dimension, 2001. 274 s.
ISBN 80-238-7634-1. [12] SVOBODA, Martin. Jak investovat aneb anatomie burzovních lží. 2. vydání. Brno: CP
Books, 2005. 198 s. ISBN 80-251-0527-X. [13] SVOBODA, Martin. Jak ovládnout finanční trhy. 1. vydání. Brno: CP Books, 2005.
124 s. ISBN 80-251-0763-9. [14] SVOBODA, Martin; ROZUMEK, David. Investiční certifikáty. Praha: Komise pro
cenné papíry, 2005. 48 s. ISBN 80-239-5317-6. [15] TRENNERT, Jason. New markets, new strategies: wealth-building habits for
intelligent investing. New York: McGraw-Hill, c2005, xiii, 192 s. ISBN 0-07-1440607.
90
[16] VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 1. vydání. Praha: ASPI, 2007. 703
s. ISBN 978-80-7357-297-6.
Odborné články [17] BERNSTEIN, P. L.: The Curious History of Stock Prices and Interest Rates, 1979. [18] Goldman Sachs. The Global FX Monthly Analyst. Global Economics, Commodities
and Strategy Research. 74 s. November 2012.
Internetové zdroje [19] Aastocks
[online].
2009
[cit.
2012-10-22].
Dostupné
z
WWW:
. [20] Aastocks
[online].
2009
[cit.
2012-10-22].
Dostupné
z
WWW:
. [21] Blackrock
[online].
2000-2012
[cit.
2012-10-23].
Dostupné
z
WWW:. [22] Blackrock [online]. 2012 [cit. 2012-10-19]. Product Information. Dostupné z WWW:
. [23] Bloomberg [online]. 2012 [cit. 2012-09-09]. Egyptian EGX 30 Price Return Index.
Dostupné z WWW: < http://www.bloomberg.com/quote/CASE:IND>. [24] Bmfbovespa
[online].
2012
[cit.
2012-10-09].
Bmfbovespa
Dostupné
z
WWW:. [25] Bmfbovespa [online]. 2012 [cit. 2012-10-09]. Composition/Index Portfolio. Dostupné
z
WWW:
. [26] Bombay Stock Exchange [online]. 2012 [cit. 2012-10-15]. Sensex. Dostupné z WWW:
. [27] Businessinfo [online]. 1997-2012 [cit. 2012-09-20]. Zahraniční Obchod. Dostupné z
WWW: . [28] Businessinfo [online]. 1997-2012 [cit. 2012-09-26]. Zahraniční Obchod. Dostupné z
WWW: . 91
[29] Businessinfo [online]. 1997-2012 [cit. 2012-10-01]. Zahraniční Obchod. Dostupné z
WWW: . [30] Businessinfo [online]. 1997-2012 [cit. 2012-10-14]. Zahraniční Obchod. Dostupné z
WWW: . [31] CIA [online]. 2012 [cit. 2012-09-20]. The World Factbook. Dostupné z WWW:
. [32] CIA [online]. 2012 [cit. 2012-09-26]. The World Factbook. Dostupné z WWW:
. [33] CIA [online]. 2012 [cit. 2012-10-01]. The World Factbook. Dostupné z WWW:
. [34] CIA [online]. 2012 [cit. 2012-10-01]. The World Factbook. Dostupné z WWW:
. [35] CIA [online]. 2012 [cit. 2012-10-14]. The World Factbook. Dostupné z WWW:
. [36] Dax-indices [online]. 2012 [cit. 2012-11-22]. Downloads. Dostupné z WWW:
. [37] Dow Jones indexes [online]. 2012 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z WWW: <
http://ebookbrowse.com/dow-jones-bric-50-index-rulebook-pdf-d313665707/>. [38] Dow Jones Indexes [online]. 2012 [cit. 2012-11-25]. Emerging markets. Dostupné z
WWW: . [39] ETFdatabase [online]. 2009-2012 [cit. 2012-11-22]. EEB - BRIC ETF Holdings.
Dostupné z WWW: . [40] ETFdatabase [online]. 2009-2012 [cit. 2012-11-22]. MSCI BRIC Index. Dostupné z
WWW: . [41] ETFdatabase [online]. 2009-2012 [cit. 2012-11-24]. S&P BRIC 40 Index. Dostupné z
WWW: . [42] Financial Times [online]. 2012 [cit. 2012-08-12]. Investments. Dostupné z WWW:
.
92
[43] FTSE
[online].
2010
[cit.
2012-10-23].
Dostupné
z
WWW:
z
WWW:
. [44] FTSE
[online].
2012
[cit.
2012-10-19].
Dostupné
. [45] FTSE [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. FTSE ALL/WORLD INDEX Dostupné z
WWW: . [46] FTSE [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. FTSE BRIC 50 Dostupné z WWW:
. [47] Goldman Sachs [online]. 2001 [cit. 2012-09-12]. Building Better Global Economic
BRICs.
Dostupné
z
WWW:
thinking/archive/archive-pdfs/build-better-brics.pdf>. [48] Goldman Sachs [online]. 2003 [cit. 2012-09-12]. Dreaming With BRICs: The Path to
2050. Dostupné z WWW:. [49] GoldmanSachs [online]. 2012 [cit. 2012-09-20]. BRICs – Kompass. Dostupné z
WWW:. [50] GoldmanSachs [online]. 2012 [cit. 2012-10-01]. Growth Markets Perspective: China
Misconceptions.
Dostupné
z
WWW:
. [51] Guggenheim Investments [online]. 2012 [cit. 2012-11-22]. Guggenheim Defined
Portfolios,
Series
923.
Dostupné
z
WWW:
. [52] Hang
Seng Indexes [online]. 2012 [cit. 2012-10-22]. Dostupné z WWW:
. [53] HSI
[online].
2012
[cit.
2012-10-22].
Dostupné
z
WWW:
z
WWW:
. [54] HSI
[online].
2012
[cit.
2012-10-22].
Dostupné
.
93
[55] MoneyControl [online]. 2012 [cit. 2012-10-15]. Index Composition. Dostupné z
WWW: . [56] MoneyControl [online]. 2012 [cit. 2012-10-15]. Index Composition. Dostupné z
WWW: . [57] Morningstar
[online]. 2012 [cit. 2012-10-09]. ETFs. Dostupné z WWW:
. [58] Morningstar
[online]. 2012 [cit. 2012-10-13]. ETFs. Dostupné z WWW:
. [59] Morningstar
[online]. 2012 [cit. 2012-10-15]. ETFs. Dostupné z WWW:
. [60] Morningstar
[online].
2012
[cit.
2012-10-22].
Dostupné
z
WWW:
. [61] Morningstar
[online].
2012
[cit.
2012-10-22].
Dostupné
z
WWW:
z
WWW:
. [62] Morningstar
[online].
2012
[cit.
2012-10-26].
Dostupné
. [63] Moscow
Exchange
[online].
2011-2012
[cit.
2012-10-13].
Dostupné
z
Dostupné
z
WWW:. [64] MSCI
[online].
2012
[cit.
2012-08-12].
Emerging
markets.
WWW:. [65] MSCI [online]. 2012 [cit. 2012-08-12]. MSCI Index Performance. Dostupné z
WWW:. [66] MSCI [online]. 2012 [cit. 2012-09-10]. MSCI Index Performance. Dostupné z WWW:
. 94
[67] MSCI [online]. 2012 [cit. 2012-09-14]. MSCI Index Performance. Dostupné z
WWW:. [68] MSCI
[online].
2012
[cit.
2012-10-26].
Indices.
Dostupné
z
WWW:
[69] MSCI [online]. 2012 [cit. 2012-11-22]. MSCI BRIC Index. Dostupné z WWW:
. [70] National Stock Exchange of India [online]. 2012 [cit. 2012-10-15]. CNX Nifty.
Dostupné
z
WWW:
. [71] Onvista
[online].
2013
[cit.
2013-03-20].
Dostupné
z
WWW:
. [72] Patria Online [online]. 1997-2012 [cit. 2012-09-09]. Vietnamské akcie po skandálu
nejlevnější za poslední půl rok: Faber větří příležitost. Dostupné z WWW: . [73] Patria Online [online]. 1997-2012 [cit. 2012-09-09]. Argentina dokončila zestátnění
koncernu YPF a chce vyhnat britské ropné firmy z Falkland. Dostupné z WWW: . [74] Patria Online [online]. 1997-2012 [cit. 2012-12-04]. Čínská měna posiluje i kvůli
americké
prezidentské
kampani.
Dostupné
z
WWW:
. [75] Patria Online [online]. 1997-2013 [cit. 2013-03-20]. BRICS tvoří vlastní světový řád:
v
plánu
je
rozvojová
banka
a
měnový
fond.
Dostupné
z
WWW:
. [76] Patria Online [online]. 1997-2013 [cit. 2013-03-20]. Investoři vydělávají na
měnových
válkách.
Dostupné
z
WWW:
. [77] Patria Online [online]. 1997-2013 [cit. 2013-03-20]. Singer (ČNB): Česká ekonomika
je na počátku návratu do normálu, koruna oslabuje pod dlouhodobý trend. Dostupné z 95
WWW: . [78] Patria Online[online]. 1997-2012 [cit. 2012-11-02]. Patria Portal. Dostupné z
WWW:. [79] RTS Exchange [online]. 1995-2011 [cit. 2012-10-13]. Index Description. Dostupné z
WWW: . [80] RTS Exchange [online]. 1995-2011 [cit. 2012-10-13]. Index Description. Dostupné z
WWW: . [81] S&P Dow Jones Indices [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. EMERGING EQUITY.
Dostupné z
WWW:
ltr.pdf>. [82] Scoach
[online].
2012
[cit.
2012-12-04].
Dostupné
z
WWW:
Dostupné
z
WWW:
Dostupné
z
WWW:
Dostupné
z
WWW:
z
WWW:
z
WWW:
. [83] Scoach
[online].
2012
[cit.
2012-12-04].
. [84] Scoach
[online].
2012
[cit.
2012-12-04].
. [85] Scoach
[online].
2012
[cit.
2012-12-04].
. [86] Scoach
[online].
2012
[cit.
2012-12-04].
Dostupné
. [87] Scoach
[online].
2012
[cit.
2012-12-04].
Dostupné
. [88] Scoach
[online].
2012
[cit.
2012-12-04].
Dostupné
z
WWW:. [89] Scoach
[online].
2012
[cit.
2012-12-18].
Dostupné
z
WWW:
. [90] Scoach
[online].
2012
[cit.
2012-12-18].
Dostupné
z
WWW:
z
WWW:
. [91] Scoach
[online].
2012
[cit.
2012-12-18].
Dostupné
. 96
[92] Scoach
[online].
2012
[cit.
2012-12-18].
Dostupné
z
WWW:
z
WWW:
z
WWW:
z
WWW:
z
WWW:
z
WWW:
z
WWW:
z
WWW:
. [93] Scoach
[online].
2012
[cit.
2012-12-18].
Dostupné
. [94] Scoach
[online].
2012
[cit.
2012-12-18].
Dostupné
. [95] Scoach
[online].
2012
[cit.
2012-12-21].
Dostupné
. [96] Scoach
[online].
2012
[cit.
2012-12-21].
Dostupné
. [97] Scoach
[online].
2012
[cit.
2012-12-21].
Dostupné
. [98] Scoach
[online].
2012
[cit.
2012-12-21].
Dostupné
. [99] Scoach.de
[online].
2012
[cit.
2012-11-13].
Dostupné
. [100]
Shanghai Stock Exchange [online]. 2010 [cit. 2012-10-19]. Dostupné z WWW:
. [101]
Shenzen Stock Exchange [online]. 2011 [cit. 2012-10-19]. Dostupné z WWW:
. [102]
USLuxuryTours [online]. 2013 [cit. 2013-03-25]. BRIC-Countries. Dostupné z
WWW:
Countries-2.jpg>. [103]
Wiener borse [online]. 2012 [cit. 2012-10-13]. Factsheet. Dostupné z WWW:
. [104]
Wiener borse [online]. 2012 [cit. 2012-10-13]. Factsheet. Dostupné z
WWW:. [105]
YCharts [online]. 2012 [cit. 2012-10-26]. MSCI BRIC. Dostupné z WWW:
.
97
Ostatní zdroje Brokerjet - autor diplomové práce je klientem společnosti Erste Group a vlastní účet na její platformě Brokerjet. Terminál Bloomberg – Bloomberg Professional 16 Sep 12.
SEZNAM TABULEK Tab.1-1: Emerging markets podle MSCI ...............................................................................15 Tab.1-2: Skupiny států vytvořené ze zemí emerging markets ................................................16 Tab.2-1: Základní makroekonomické údaje ..........................................................................23 Tab.2-2: Společnosti s nejsilnějším zastoupením v indexu Bovespa ......................................25 Tab.2-3: Základní makroekonomické údaje ..........................................................................27 Tab.2-4: Společnosti s nejsilnějším zastoupením v indexu RTS ............................................30 Tab.2-5: Základní makroekonomické údaje ..........................................................................32 Tab.2-6: Společnosti s nejsilnějším zastoupením v indexu S&P CNX Nifty ..........................35 Tab.2-7: Základní makroekonomické údaje ..........................................................................37 Tab.2-8: Společnosti s nejsilnějším zastoupením v indexu FTSE China A50 ........................39 Tab.2-9: Největší společnosti v FTSE China Index ...............................................................43 Tab.2-10: Shrnutí všech 5 vybraných akciových indexů........................................................44 Tab.3-1: Goldman Sachs BRIC.............................................................................................48 Tab.3-2: Templeton BRIC ....................................................................................................48 Tab.3-3: Jednotlivé počty emitovaných investičních certifikátů ............................................53 Tab.4-1: Váhové zastoupení jednotlivých akciových trhů: ....................................................63 Tab.4-2: Váhové zastoupení jednotlivých akciových trhů .....................................................63 Tab.4-3: Největší společnosti ve vytvořeném akciovém koši BRIC.......................................64 Tab.4-4: Sektorové rozložení DAXglobal BRIC ...................................................................66 Tab.5-1: Brazílie (index Bovespa) ........................................................................................68 Tab.5-2: Rusko (index RTS) .................................................................................................68 Tab.5-3: Indie (index S&P Nifty 50) .....................................................................................68 Tab.5-4: Čína (index FTSE A 50) .........................................................................................69 Tab.5-5: Hongkong (index FTSE China) ..............................................................................70 Tab.5-6: DAXglobal BRIC ...................................................................................................70 Tab.5-7: Poplatky za nákupy finančních produktů ................................................................71 Tab.5-8: BRIC (S&P BRIC 40) ............................................................................................72 Tab.5-9: Formulace doporučení pro alokaci majetku v dlouhém období ................................73 Tab.5-10: Brazílie (MSCI Brazil) .........................................................................................74 Tab.5-11: Rusko (RDX) .......................................................................................................75 Tab.5-12: Indie (Deutsche Börse India Index) .......................................................................76 Tab.5-13: Čína (FTSE China A50) .......................................................................................77 Tab.5-14: Hongkong (HSCEI) ..............................................................................................78 Tab.5-15: Váhové zastoupení jednotlivých akciových trhů ...................................................79 Tab.5-16: Fiktivní discount certifikát BRIC odvozený dle vážených průměrů .......................79 Tab.5-17: DAXglobal BRIC .................................................................................................80 Tab.5-18: Brazílie (MSCI Brazil) .........................................................................................81 Tab.5-19: Rusko (RDX) .......................................................................................................82 Tab.5-20: Hongkong (FTSE 25) ...........................................................................................83 Tab.5-21: Váhové zastoupení jednotlivých akciových trhů ...................................................84 Tab.5-22: Fiktivní discount certifikát BRIC odvozený dle vážených průměrů .......................84 Tab.5-23: DAXglobal BRIC .................................................................................................85 98
Tab.5-24: Komparace identifikovaných investičních certifikátů............................................ 86 Tab.5-25: Formulace doporučení pro alokaci majetku v krátkém období .............................. 86
SEZNAM GRAFŮ Graf 1-1: Výkonnost indexu MSCI BRIC ............................................................................. 15 Graf 1-2: Komparace výkonnosti indexů MSCI BRIC a MSCI EME .................................... 18 Graf 2-1: Komparace výkonnosti indexů MSCI BRIC a G7.................................................. 21 Graf 2-2: Sektorové rozložení brazilského akciového trhu .................................................... 26 Graf 2-3: Sektorové rozložení ruského akciového trhu.......................................................... 31 Graf 2-4: Sektorové rozložení indického akciového trhu....................................................... 35 Graf 2-5: Sektorové rozložení čínského akciového trhu ........................................................ 39 Graf 2-6: Sektorové rozložení hongkongského akciového trhu ............................................. 43 Graf 4-1: Sektorové rozložení vytvořeného akciového koše BRIC ........................................ 64
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: BRIC .................................................................................................................. 22 Obrázek 2: Doporučená alokace investic do brazilských aktiv .............................................. 27 Obrázek 3: Doporučená alokace investic do ruských aktiv .................................................... 31 Obrázek 4: Doporučená alokace investic do indických aktiv ................................................. 36 Obrázek 5: Doporučená alokace investic do čínských aktiv .................................................. 44 Obrázek 6: Základní rozdělení moderních strukturovaných produktů ................................... 51 Obrázek 7: Výnosově rizikový profil certifikátů a dalších investičních produktů .................. 54
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1: Indexy vytvořené na akciové trhy BRIC Příloha č. 2: Problematika hongkongské burzy Příloha č. 3: Infrastruktura v zemích BRIC
99
Příloha č. 1: Indexy vytvořené na akciové trhy BRIC DAXglobal BRIC117 V prvním kroku se podle tržní kapitalizace a likvidity (průměrný denní obrat akcie představující danou společnost musí být pro zařazení do indexu nutně větší než milion eur) identifikuje 10 nejlepších společností z každé země. Ve druhém kroku se bere jen free float tržní kapitalizace jednotlivých společností a z toho se vypočítávají váhy. Při výpočtu je použitý dvojitý cap: společnost může mít v indexu váhové zastoupení maximálně 10 %, společnosti z jedné země pak mohou mít v součtu maximálně 35 %.
Největší společnosti v DAXglobal BRIC CHINA MOBILE
9,9398 %
CHINA CONSTRUCTION BANK
8,2639 %
GAZPROM
7,7184 %
Zdroj: Dax-indices [online]. 2012 [cit. 2012-11-22]. Downloads. Dostupné z WWW: .
Váhové zastoupení jednotlivých akciových trhů118 34 % Čína Rusko
29,5 % 22 %
Brazílie Indie
14,5 %
Zdroj: Dax-indices [online]. 2012 [cit. 2012-11-22]. Downloads. Dostupné z WWW: .
DAXglobal BRIC je zajímavou alternativou, když vedle tržní kapitalizace požaduje i dostatečnou likviditu akciových titulů. Stejně tak index dává počtem konstituentů rovné šance akciovým titulům ze všech akciových trhů zemí BRIC (což je takřka ojedinělý případ) a každá země je tak zastoupena přesně 10 tituly.
117
Zpracováno dle: Dax-indices [online]. 2012 [cit. 2012-11-22]. Downloads. Dostupné z WWW: . 118 Finanční společnosti zpravidla pro zjednodušení nerozdělují Čínu na pevninskou a pobřežní hongkongskou část. Pokud ano, tak si tyto části dovolím sečíst v jeden celek.
100
MSCI BRIC Index119 Jde o free float tržní kapitalizací vážený index, který je složen ze čtyř akciových indexů (MSCI Brazil, MSCI Russia, MSCI India a MSCI China). Se 317 konstituenty pokrývá tento index, vypočítávaný od 31. prosince 2005, 85 % free float tržní kapitalizace na trzích zemí BRIC.
Největší společnosti v MSCI BRIC Index CHINA MOBILE
4,13 %
CHINA CONSTRUCTION BANK
3,47 %
GAZPROM
3,12 %
Zdroj: ETFdatabase [online]. 2009-2012 [cit. 2012-11-22]. MSCI .
BRIC Index. Dostupné z WWW:
Váhové zastoupení jednotlivých akciových trhů 41,69 % Čína Brazílie
24,86 %
Indie
15,53 %
Rusko
12,95 %
Zdroj: ETFdatabase [online]. 2009-2012 [cit. 2012-11-22]. MSCI .
BRIC Index. Dostupné z WWW:
Problémem tohoto indexu je nestejný počet konstituentů reprezentujících jednotlivé země. Na to doplácí především akciový trh Ruska, které je zastoupeno menším počtem akciových titulů a tím pádem má nejnižší váhový podíl počítaný z free float tržní kapitalizace.
119
Zpracováno dle zdrojů: ETFdatabase [online]. 2009-2012 [cit. 2012-11-22]. MSCI BRIC Index. Dostupné z WWW: .; MSCI [online]. 2012 [cit. 2012-11-22]. MSCI BRIC Index. Dostupné z WWW: .
101
Bank of New York Mellon BRIC Select ADR Index120 Index je sestaven pouze z produktů ADR emitovaných na společnosti, které pocházejí ze zemí BRIC a jsou v současnosti obchodovány na amerických burzách. Další podmínkou je dostatečná velikost dané společnosti podle free float tržní kapitalizace. Váhy jsou pak stanovovány podle zobchodovaného množství jednotlivých společností.
Největší společnosti v Bank of New York Mellon BRIC Select ADR Index 17,36 % PETROBRAS VALE SA
6,95 %
CHINA MOBILE
5,82 %
Zdroj: ETFdatabase [online]. 2009-2012 [cit. 2012-11-22]. EEB - BRIC ETF Holdings. Dostupné z WWW: .
Váhové zastoupení jednotlivých akciových trhů 51,12 % Brazílie Čína
37,22 %
Indie
9,51 %
Rusko
1,97 %
Zdroj: ETFdatabase [online]. 2009-2012 [cit. 2012-11-22]. EEB - BRIC ETF Holdings. Dostupné z WWW: .
Na první pohled lze vidět, že americké burzy nejsou místem, kde by se ve velkém objemu obchodovalo s produkty ADR emitovanými na ruské společnosti (i když v současnosti burza v New Yorku vyvíjí velkou snahu získat IPO ruských společností). Ty jsou obchodovány především na londýnské burze. Naopak americké burzy jsou epicentrem obchodů s brazilskými tituly a to je velice znatelné na váhovém zastoupení jednotlivých akciových trhů.
120
Zpracováno dle zdrojů: ETFdatabase [online]. 2009-2012 [cit. 2012-11-22]. EEB - BRIC ETF Holdings. Dostupné z WWW: < http://etfdb.com/etf/EEB/holdings/>.; Guggenheim Investments [online]. 2012 [cit. 2012-11-22]. Guggenheim Defined Portfolios, Series 923. Dostupné z WWW: .
102
SPDR S&P BRIC 40121 Identifikace 40 akciových titulů do tohoto akciového indexu je založena na velikosti, likviditě a jejich legislativní a praktické dostupnosti zahraničním institucionálním investorům.
Největší společnosti v SPDR S&P BRIC 40 SPERBANK
7,32 %
CHINA MOBILE
6,54 %
CHINA CONSTRUCTION BANK
6,29 %
Zdroj: ETFdatabase [online]. 2009-2012 [cit. 2012-11-24]. S&P BRIC 40 Index. Dostupné z WWW: .
Počet společností pocházejících z jednotlivých zemí je pak Čína - 17, Rusko - 10, Brazílie - 9 a Indie - 4, které způsobují následující váhové rozložení:
Váhové zastoupení jednotlivých akciových trhů 48,38 % Čína Rusko
26,26 %
Brazílie
20,63 %
Indie
4,53 %
Zdroj: ETFdatabase [online]. 2009-2012 [cit. 2012-11-24]. S&P BRIC 40 Index. Dostupné z WWW: .
Přestože tvůrce indexu společnost S&P je velice variabilní při identifikaci konstituentů, můžeme konstatovat velkou převahu čínských akciových titulů, které pokrývají téměř polovinu indexu. Na druhou stranu jsou v indexu obsaženy pouze čtyři akciové tituly z Indie, které v součtu nedosahují ani 5 % z celkového váhového rozložení.
121
Zpracováno dle zdrojů: ETFdatabase [online]. 2009-2012 [cit. 2012-11-24]. S&P BRIC 40 Index. Dostupné z WWW: ; S&P Dow Jones Indices [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. EMERGING EQUITY. Dostupné z WWW: .
103
GS Nifty 50122 Zajímavostí tohoto indexu od společnosti Goldman Sachs je bezesporu skutečnost, že jednotlivé společnosti v indexu musejí být v určitém váhovém intervalu. Jsou tedy omezeny jak minimálním, tak maximálním váhovým zastoupením v indexu. V daném indexu lze však sledovat nevyvážené počty společností, když z Číny pochází 20, z Brazílie 9, Ruska 8 a z Indie pouze 4 společnosti.
Největší společnosti v GS Nifty 50 CHINA MOBILE
4,61 %
BAIDU CHINA
4,34 %
VALE SA
3,94 %
Zdroj: Goldman Sachs [online]. 2012 [cit. 2012-09-20]. BRICs-Kompass. Dostupné z WWW: < http://www.gs.de/media/de/dokumente/service/newsletter/kompass/BRIC_Kompass.pdf>.
Váhové zastoupení jednotlivých akciových trhů 47 % Čína 24 % Brazílie Rusko
20 %
Indie
9%
Zdroj: Goldman Sachs [online]. 2012 [cit. 2012-09-20]. BRICs-Kompass. Dostupné z WWW: < http://www.gs.de/media/de/dokumente/service/newsletter/kompass/BRIC_Kompass.pdf>.
Zajímavé řešení pro vyrovnanost indexu v podobě váhového intervalu je devalvováno nestejným počtem konstituentů z jednotlivých zemí a znovu tak oproti ostatním akciovým trhům znatelně ztrácí především akciový trh Indie. Společnost Goldman Sachs poprvé prezentovala index v roce 2009. I když, jak už název napovídá, bylo v indexu původně 50 akciových titulů, dnes činí jejich počet, v rozporu s názvem, pouze 41 konstituentů.
122
Goldman Sachs [online]. 2012 [cit. 2012-09-20]. BRICs-Kompass. Dostupné http://www.gs.de/media/de/dokumente/service/newsletter/kompass/BRIC_Kompass.pdf>.
104
z
WWW:
<
FTSE BRIC 50 INDEX Finanční společnost FTSE nabízí hned dva akciové indexy vytvořené na akciové trhy zemí BRIC. První z nich FTSE BRIC 50 Index je sestaven z 50 největších společností dle jejich free float tržní kapitalizace.
Největší společnosti v FTSE BRIC 50 INDEX: 7,73 % CHINA MOBILE GAZPROM
5,96 %
CHINA CONSTRUCTION BANK
5,76 %
Zdroj: FTSE [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. .
FTSE
BRIC
50
Dostupné
z
WWW:
Znovu nerovnoměrný poměr konstituentů (Čína - 18, Brazílie - 13, Rusko - 13 a Indie - 6) zapříčiňuje velké váhové rozdíly mezi jednotlivými trhy:
Váhové zastoupení jednotlivých akciových trhů 41,45 % Čína Brazílie
29,32 %
Rusko
21,07 %
Indie
8,16 %
Zdroj: FTSE [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. .
FTSE
BRIC
50
Dostupné
z
WWW:
FTSE ALL-WORLD BRIC INDEX Finanční společnost FTSE nabízí ještě jeden index, kde můžeme nalézt 375 konstituentů. Čína je zastoupena hned 155 akciovými tituly, ovšem největší váhu v indexu má 76 brazilských společností. 112 konstituentů z Indie pak jasně předstihuje ruský akciový trh, který je zastoupen jen 32 společnostmi.
Největší společnosti v FTSE ALL-WORLD BRIC INDEX: 4,01 % CHINA MOBILE PETROBRAS
3,46 %
CHINA CONSTRUCTION BANK
3,27 %
Zdroj: FTSE [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. FTSE ALL/WORLD INDEX Dostupné z WWW: .
105
Váhové zastoupení jednotlivých akciových trhů: 35,75 % Čína Brazílie
32,08 %
Indie
18,84 %
Rusko
13,33 %
Zdroj: FTSE [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. FTSE ALL/WORLD INDEX Dostupné z WWW: .
Dow Jones BRIC 50 Index123 Společnost Dow Jones rovněž vytváří index zaměřený na akciové trhy BRIC, který je sestaven z 50 vybraných společností. V prvním kroku tvůrci identifikují akciové tituly podle likvidity aktiva, ve druhém kroku pak rozhoduje o zařazení do indexu a váhovém rozložení free float tržní kapitalizace.
Největší společnosti v Dow Jones BRIC 50 Index: 6,58% CHINA CONSTRUCTION BANK CHINA MOBILE
6,19%
GAZPROM
5,84%
Zdroj: Dow Jones Indexes [online]. 2012 [cit. 2012-11-25]. Emerging markets. Dostupné z WWW: .
Váhové zastoupení jednotlivých akciových trhů: 42,18% Čína Offshore Brazílie
27,45%
Indie
16,41%
Rusko
13,96%
Zdroj: Dow Jones Indexes [online]. 2012 [cit. 2012-11-25]. Emerging markets. Dostupné z WWW: .
Tvůrce poukazuje na skutečnost, že Čína je zastoupena pouze akciovými tituly obchodovanými na burze v „pobřežním“ Hongkongu (tedy H-shares a Red chips). Akciové tituly z „pevninských“ burz v Shenzenu a Shanghaji zvané A-shares tvůrci indexu vynechávají. Nutno pak podotknout, že drtivá většina tvůrců indexů si počíná stejně. V indexech ale samozřejmě můžeme nalézt významnější společnosti, které jsou kótovány jako
123
Zpracováno dle: Dow Jones indexes [online]. 2012 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z WWW: < http://ebookbrowse.com/dow-jones-bric-50-index-rulebook-pdf-d313665707/>.
106
H-shares, ale i jako A-shares (China Minsheng Banking Corp. nebo China Merchants Bank Corp.)
Příloha č. 2: Problematika hongkongské burzy
Zdroj: HSI [online]. 2012 [cit. 2012-10-22]. Dostupné z Net/static/revamp/contents/en/dl_centre/publication/hsiq2012Q3.pdf>.
107
WWW:
Příloha č. 3: Infrastruktura v zemích BRIC
Zdroj. GoldmanSachs [online]. 2012 [cit. 2012-10-01]. Growth Markets Perspective: China Misconceptions. Dostupné z WWW:. Exhibit 25
108
