INOVACE BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH OBORŮ NA HORNICKO-GEOLOGICKÉ FAKULTĚ VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ - TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA

INOVACE BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH OBORŮ NA HORNICKO-GEOLOGICKÉ FAKULTĚ VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ - TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA

ÚČETNICTVÍ I Ing. Hana Růčková

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. ESF napomáhá rozvoji lidských zdrojů a podnikatelského ducha.

Historický vývoj účetnictví Náplň přednášky:      

Období pravěku Období starověku Období středověku Zakladatel účetnictví – Luca Pacioli Zdokonalování účetnictví Prostředky – vedení účetnictví

Období pravěku charakteristika období • zahrnuje období vzniku a vývoje člověka, lidské společnosti a kultury • jedná se o období od nejstarších nálezů až do vzniku vysokých kultur • jde o období, které nezná číslice ani písmo

členění dle používaného materiálu • doba kamenná • doba bronzová • doba železná

Období pravěku  období pravěku Záznamy z té doby jsou • elementární – jednoduché, srozumitelné, záznamy bez číslic a písmen, nevyžadovaly gramotnost těch, kteří je používali formy záznamů • pomocí vrypů (zářezů) – vrubovka • pomocí vázání uzlů materiál • dřevo, kost, kámen

Období starověku charakteristika období • dělba práce – dochází k rozdělení řemesel od zemědělství k diferenciaci a specializaci ve výrobní a správní sféře • dělba práce vedla k sociálnímu a společenskému rozvrstvení obyvatelstva (důvod – nerovnoměrné přerozdělování výsledku hospodaření, majetkové rozdíly) • koncem 4. tis. př. n. l. vznik nejstarších civilizací, třídních společností a států • rozvoj kultury, vznik písma a šíření znalostí písma, které nahradilo piktogramy a ideogramy • vertikální uspořádání společnosti (panovník, správní aparát, kněží, občina) • vznik písma ve starověku vedl k dokonalejším účetním záznamům (záznamy o hospodaření)

Období starověku Babylónie • jedna z nejstarších civilizací • hospodářské záznamy zpočátku nesystematické • záznamy se zachycovaly na hliněných destičkách, které se zpočátku vysoušely na slunci, později se vypalovaly v pecích • zápisy se prováděly do vlhké hlíny, chybný zápis se setřel a vyhotovil znovu • důležité destičky se uchovávaly v rákosových koších v jednom vyhotovení, později se destičky vyhotovovaly dvakrát

Období starověku papyrové svitky • záznamy v té době sloužily k zachycení velikosti produkce obchodu s obilím (stát se staral o evidenci)

banky a soukromí bankéři – Trapezité • vedli záznamy o správě úspor a žirovém styku • žiro – převod na účet (direct credit) • direct debit – vybírání z cizího účtu

Luca Pacioli 1445–1514/1517 františkánský mnich narozen r. 1445 v Borgo San Sepulchro (město svatého hrobu) zpočátku působí jako vychovatel, později jako profesor na univerzitě v Perugii, kde přednáší matematiku po vystudování vysoké školy promován magistrem teologie (součástí oboru byla i matematika)

Summa de arithmetica, geometria, proportioni et proportionalita dopracována v italských Benátkách  vydaná tiskem nakladatelstvím Paganino di Paganini (1494)  vydáno asi 1 500 kusů  kniha

 kniha

obsahuje dva díly

první díl má 224 číslovaných listů a věnuje se aritmetice a algebře • druhý díl obsahuje 76 číslovaných listů, které jsou věnovány geometrii •

Luca Pacioli Další působení autora výše uvedené knihy  Milán (1496–1499) vyučuje matematiku na universitě • seznamuje se zde s Leonardem da Vinci •

 Řím •

přichází sem s Leonardem da Vinci

Luca Pacioli  Divina

Proportione, kterou ilustruje Leonardo da Vinci – kniha vznikla v Miláně  r. 1501 rozchod s Leonardem da Vinci  1513–1515 byl vyzván papežem, aby přednášel na univerzitě Sapienza

Luca Pacioli Divina Propertione • je zde popsána italská forma účetnictví (první forma účetnictví), tvoří ji tři knihy

o Memoriál  sloužil pro zachycení všech uskutečněných hospodářských operací  záznamy měly podat obraz o všech uskutečněných obchodních aktivitách  nebyla předepsána forma ani obsah (vedl se volným stylem)

Luca Pacioli o Deník  přepisovaly se do něj jednotlivé záznamy z memoriálu  měl již předepsanou formu  obsahoval odkaz na účet, na který se má operace zaúčtovat

o Hlavní kniha  vedly se zde podvojné zápisy všech účetních operací převzatých z deníku  zápisy se rozepisovaly na konkrétní účty o dvou stranách

Zdokonalování účetnictví zavedení rozpočtu do systému účetních knih – konec 18. století kamerální účetnictví (kameralistika) • zaměřeno hlavně na státní správu • stav majetku se nesledoval v účetnictví, ale v pomocných knihách • v kamerálním deníku se sledovaly pouze příjmy a výdaje • kamerální účetnictví bylo zrušeno r. 1954

Zdokonalování účetnictví nákladové účetnictví 18. -19. stol. • oddělení informací pro externí a interní uživatele o externí uživatelé – vlastníci, akcionáři a stát podniku, požadovali informace o stavu majetku a kapitálu o interní uživatelé – manažeři sledovali stav majetku a kapitálu a rovněž potřebovali vědět, které položky ovlivňují VH • autorem nákladového účetnictví byl označován Josiah Wedgwood

Zdokonalování účetnictví finanční účetnictví • vycházelo z potřeby srovnávat stav majetku a výsledek hospodaření s jednotlivými podniky • vytvoření všeobecně uznávaných pravidel účtování • kontrola účtování společnosti nezávislou osobou – auditorem • vznik státu s centrálně řízenou ekonomikou – požadavek státní správy na sjednocenou formu účetních výkazů

Prostředky vedení účetnictví abakus • nejstarší pomůcka pro počítání • byla založena na principu posuvných korálků (Babylón)

mechanická kalkulačka pro sčítání a odčítání – r. 1642 (první použitelný počítací stroj) a zdokonalena r. 1694, kdy kromě sčítání a odčítání dokázal tzv. krokový kalkulátor ještě násobit a dělit

Prostředky vedení účetnictví samočinné počítače • vybaveny děrnými štítky nebo bubnovými a páskovými paměťmi

osobní počítače – 70. léta 20. stol. • vznik softwaru • ušetření ruční práce při vedení účetnictví • zefektivnění a integrování většiny procesů v podniku do jednoho informačního systému

Úvod do účetnictví Náplň přednášky:     

Předmět účetnictví Funkce účetnictví a jeho uživatelé Právní úprava účetnictví v ČR Druhy účetnictví Účetní zásady

Úvod do účetnictví účetnictví • poskytuje informace o hospodářských operacích, při kterých dochází ke změně stavu a pohybu majetku a jeho zdrojů krytí v průběhu existence účetní jednotky

účetní jednotkou • jsou dle zákona o účetnictví osoby, na které se tento zákon vztahuje (viz § 1 tohoto zákona)

Úvod do účetnictví  předmětem účetnictví je povinnost účetní jednotky zachytit (podat) informace, a to: • výši a struktuře majetku účetní jednotky • její dluhy a vlastní kapitál (zdroje krytí majetku účetní jednotky) • hospodaření účetní jednotky (náklady, výnosy a výsledek hospodaření)  funkce účetnictví a jeho uživatelé • funkce účetnictví o o o o o

informační registrační důkazní kontrolní vyměření daňové povinnosti

Úvod do účetnictví • uživatelé účetnictví o vlastníci podniku o věřitelé o zaměstnanci o odběratelé (zákazníci) o potenciální investoři o vláda a orgány státní správy o konkurence o veřejnost

Úvod do účetnictví  právní úprava účetnictví v ČR – platná pro podnikatele  základní právní předpisy • Zákon 563/1991 Sb., o účetnictví • Vyhláška č.500/2002 • České účetní standardy (ČSÚ)  další právní předpisy, které musí být respektovány při vedení účetnictví patří např.: • Zákon 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP) • Zákon 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (ZoR) • Zákon 513/1991 Sb., obchodní zákoník (ObchZ)

Úvod do účetnictví Zákon 563/1991 Sb. • tento zákon stanoví účetním jednotkám v souladu s právem Evropské unie rozsah a způsob vedení účetnictví a požadavky na jeho průkaznost. • rozdělení zákona Část první: Obecná ustanovení ( § 1 - § 8) Část druhá: Rozsah vedení účetnictví, účetní doklady, účetní zápisy a účetní knihy (§ 9 - § 17) Část třetí: Účetní závěrka (§ 18 – až § 23b) Část čtvrtá: Způsoby oceňování (§ 24 - § 28) Část pátá: Inventarizace majetku a závazků ( § 29 - § 30) Část šestá: Úschova účetních záznamů (§ 31 - § 32) Část sedmá: Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

Úvod do účetnictví  Část první: Obecná ustanovení se týkají •

vymezení o o o o o o

•

účetních jednotek, kterým zákon ukládá vedení účetnictví předmětu účetnictví účetního období doby, po kterou jsou účetní jednotky povinny vést účetnictví osob, které mohou vést účetnictví požadavků na kvalitu poskytovaných účetních informací

stanovení o

konkrétních podmínek, za kterých lze považovat účetnictví za správně vedené

Úvod do účetnictví  podmínky stanovené dle § 8 – jedná se rovněž o kvalitativní požadavky na vedení účetnictví.

účetnictví by mělo být • • • • • •

správné úplné průkazné srozumitelné přehledné zaručující trvalost účetních záznamů

Úvod do účetnictví  Část druhá: Rozsah vedení účetnictví, účetní doklady, účetní zápisy a účetní knihy, otevírání a uzavíraní účetních knih • rozsah a vedení účetnictví v plném rozsahu o ve zjednodušeném rozsahu o

• účetní doklady - jsou to průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat náležitosti stanovené ZÚ • účetní zápis - záznam provedený v účetních knihách • účetní knihy - účetní jednotky účtují: v deníku o v hlavní knize o v knihách analytických účtů o v knihách podrozvahových účtů o

Úvod do účetnictví 

Část třetí: Účetní závěrka, rozvahový den, povinnost auditu, zveřejňování účetní závěrky a výroční zprávy, konsolidovaná účetní závěrka

• účetní závěrka – tvořena těmito dokumenty rozvahou o výkazem zisku a ztráty o přílohou o výkazem o peněžních tocích nebo přehledem o změnách vlastního kapitálu – týká se pouze vybraných ÚJ • rozvahový den – den, ke kterému se uzavírají účetní knihy • audit – ověřovat řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku auditem mají o

akciové společnosti, a to za určitých podmínek stanovených v § 20 ZoÚ o ostatní obchodní společnosti – taktéž při splnění podmínek uvedených v ZoÚ o

Úvod do účetnictví  Část

čtvrtá: Způsoby oceňování Ze zákona o účetnictví vyplývá pro účetní jednotku povinnost oceňovat majetek a závazky, a to: • k okamžiku, ke kterému účetní jednotky oceňují majetek a závazky • k okamžiku uskutečnění účetního případu • ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku Dle zákona o účetnictví je kladen požadavek, aby účetnictví bylo vedeno v české měně.

Úvod do účetnictví  Část

pátá: Inventarizace majetku a závazků Tato část zákona se týká prováděné inventarizace, která je důležitou součástí průkaznosti účetnictví.  inventarizaci členíme z různých pohledů: • z časového hlediska periodická o průběžná o

• podle druhů fyzická o dokladová o řádná o mimořádná o

Úvod do účetnictví 

Část šestá: Úschova účetních dokladů Úschova účetních dokladů

Účetní závěrka a výroční zpráva

Doba 10 let

Účetní doklady

5 let

Účetní knihy

5 let

Odpisové plány

5 let

Inventurní soupisy

5 let

Účtový rozvrh

5 let

Přehledy

5 let

Účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají vedení účetnictví

5 let

Úvod do účetnictví  Část

sedmá: Ustanovení společná, přechodná a závěrečná V této části zákona je řešena problematika, která se týká účetního záznamu. • příklady účetních záznamů o účetní doklad o účtový rozvrh o účetní závěrka o výroční zpráva V závěru této části jsou v §37 řešeny správní delikty, které mohou účetní jednotku postihnout, poruší-li povinnosti uvedené v tomto paragrafu.

Úvod do účetnictví Vyhláška č. 500/2002 ve znění pozdějších předpisů • platí pro účetní jednotky, které jsou podnikateli a

účtují v soustavě podvojného účetnictví • rozvádí některá ustanovení zákona o účetnictví • neobsahuje podrobné postupy účtování • vyhlášku doplňují 4 přílohy o uspořádání a označování položek rozvahy o uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty – druhové členění o uspořádání a označování položek výkazu a ztráty – účelové členění o směrná účtová osnova

Vyhláška č. 500/2002 Vyhláška je rozdělena do šesti části  Část první: Předmět úpravy a působnosti, tzn. na koho

se vztahuje a co upravuje  Část druhá: Účetní závěrka např. uvádí rozsah a způsob sestavování účetní závěrky • uvádí obsahové vymezení některých položek rozvahy • uvádí obsahové vymezení některých položek výkazu zisku a ztráty •

 Část třetí : Směrná účtová osnova  Část čtvrtá: Účetní metody např.

způsoby oceňování majetku, vymezení N, které souvisí s jeho pořízením • odpisování majetku •

Vyhláška č. 500/2002 • postup tvorby a použití rezerv • metoda kursových rozdílů • metoda přechodu z daňové evidence na účetnictví • metoda vzájemného zúčtování

• metoda odložené daně  Část pátá: Konsolidovaná účetní závěrka obsahuje • postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního

celku • metody konsolidace • uspořádání, označování a obsahové vymezení položek konsolidované účetní závěrky  Část šestá: Ustanovení přechodná a závěrečná

Úvod do účetnictví  České účetní standardy (ČÚS) • ČÚS – vydává ministerstvo financí • nahrazují v plném rozsahu Postupy

účtování pro podnikatele, jejichž platnost skončila 31.12.2003 • 22 standardů ČÚS – 001-022 • jsou zde obsaženy základní postupy a zásady účtování na jednotlivých účtech

Druhy účetnictví Druhy účetnictví – členění účetnictví

Účetnictví

Finanční

Jednookruhové

Manažerské

Dvouokruhové

Druhy účetnictví finanční účetnictví • podává přehled o účetní jednotce jako celku • sleduje majetek, závazky, výsledek hospodaření za celou účetní jednotku • sleduje vztah podniku okolí manažerské účetnictví • poskytuje podrobné informace, které jsou potřebné pro řízení vnitropodnikových útvarů

Úvod do účetnictví K všeobecným účetním zásadám patří  Zásada věrného a poctivého zobrazení – jedná se o stěžejní zásadu • věrné zobrazení – pokud obsah jednotlivých položek odpovídá skutečnosti • poctivé zobrazení - když jsou v něm použity všechny účetní metody způsobem, který vede k dosažení věrnosti  Zásada nepřetržitého trvání účetní jednotky  Zásada účetní jednotky – v praxi se týká označení účetní jednotky na dokladech a účetních výkazech (uvedení názvu účetní jednotky)  Zásada oceňování v peněžních jednotkách – předmětem účetnictví mohou být takové činnosti, které lze uvádět v peněžních jednotkách

Úvod do účetnictví  Zásada objektivity účetních informací (zásada nestrannosti)



     

předpokládá, že údaje uvedené účetní jednotkou v účetních výkazech jsou založené na skutečnostech, které lze ověřit (jsou pravdivé) Zásada měření výsledku hospodaření v pravidelných intervalech – účetní jednotka zjišťuje svoji finanční situaci v pravidelných časových intervalech ( účetní období), za každé účetní období zjišťuje hospodářský výsledek Zásada návaznosti účtu aktiv a pasiv Zásada kompenzace Zásada oceňování v historických cenách Zásada stálé kupní síly peněžní jednotky Zásada opatrnosti Zásada konzistence

Účetní doklady, účetní zápisy Náplň přednášky: Účetní záznam Náležitosti účetních dokladů Přehled účetních dokladů Oběh účetních dokladů Účetní zápis

Účetní doklady účetní záznam • dle § 4 odst.10 zákona o účetnictví jsou účetním záznamem data, která obsahují veškeré informace týkající se vedení účetnictví • všechny tyto informace musí účetní jednotky zaznamenat výhradně jen účetními záznamy • souhrnné účetní záznamy vznikají tehdy, dojde-li k seskupování jednotlivých účetních záznamů

Účetní doklady účetní doklady • jsou definovány v § 11 v zákoně o účetnictví, jedná se o průkazné účetní záznamy, doplněné stanovenými náležitostmi (viz výše uvedený zákon) • jedná se o jeden ze základních účetních záznamů, kterým účetní jednotka hospodářskou operaci ověřuje a prokazuje jimi, že nastala • slouží jako podklad pro zaúčtování jednotlivých hospodářských operací do účetnictví • účetním dokladem se prokazují skutečnosti na něm uvedené • prostřednictvím účetních dokladů vstupují účetní zápisy do účetních knih

Účetní doklady  účetními doklady se zachycují • hospodářské operace – zaznamenávají

pohyb a změnu stavu jednotlivých složek o majetku o závazků o vlastního kapitálu o nákladů o výnosů • účetní operace • opravy chybných účetních dokladů • účetní převody při uzávěrce

Účetní doklady  náležitosti účetního dokladu • označení účetního dokladu – nestanoví žádný zákon • obsah účetního případu a jeho účastníci • peněžní částky • okamžik vyhotovení účetního dokladu • okamžik uskutečnění účetního případu • podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za jeho zaúčtování

Účetní doklady  členění účetních dokladů • podle obsahu o interní (vnitřní) – zachycují pohyb majetkových

složek o externí (vnější) – vznikají tehdy, pokud má účetní jednotka vztah k jiným podnikatelským subjektům

•

podle místa vzniku o vystavené (vydané, odběratelské) – vznikají v

účetní jednotce a okolím účetní jednotky, jedná se o vztahy směřující do okolí – firmě vzniká pohledávka – FAV

Účetní doklady o přijaté faktury – představují vztah z okolí do

účetní jednotky – Účetní jednotce vzniká závazek FAP • z hlediska dokumentovaných účetních

případů o jednotlivé – dokumentují pouze jeden účetní případ o sběrné – shrnují účetní případy stejného typu za určité období, např. výdejka ze skladu (dekáda, měsíc…)

Účetní doklady Účetní doklad

Účetní případ

Příjmový pokladní doklad

Příjem hotovosti do pokladny

Výdajový pokladní doklad

Výdej hotovosti z pokladny

Faktura přijatá

Nákup služeb, zboží, materiálu

Výpis z bankovního účtu

Úhrada fa – bezhotovostní styk

Výdejka materiálu

Výdej materiálu ze skladu

Příjemka

Příjem materiálu na sklad

Faktura vydaná

prodej zboží, služeb

ZVL

Zúčtování mezd

Vnitřní účetní doklad

Interní operace (např. oprava předkontace)

Účetní doklady název Označení dokladu

Název dokladů

PPD

Příjmový pokladní doklad

VPD

Výdajový pokladní doklad

FAP

Faktura přijatá

VBÚ

Výpis z bankovního účtu

V

výdejka

P

příjemka

FAV

Faktura vydaná

ZVL

Zúčtovací a výplatní listina

VÚD (ID)

Vnitřní (interní) účetní doklad

Účetní doklady  oběh účetních dokladů – jedná se o proces od

vyhotovení nebo přijetí dokladů až po jejich archivaci. • oběh účetních dokladů je pohyb dokladů od jejich vystavení nebo obdržení až po úschovu a skartaci. Správná organizace oběhu účetních dokladů zajišťuje jejich správné zpracování. Účetní jednotky musí mít vypracován plán oběhu účetních dokladů, který je upraven vnitřní směrnicí. Směrnice musí určit odpovědné pracovníky a musí obsahovat lhůty k vyhotovení dokladů a jejich zpracování. • oběh účetních dokladů je neustále se opakující cyklus, který zahrnuje tyto fáze:

Účetní doklady  přezkoušení dokladů • formální správnost o kontrola předepsaných náležitosti účetních dokladů o kontroluje převážně účetní • věcná správnost (obsahová) o prověřuje se, zda obsah účetního dokladu souhlasí se skutečností (např. zda faktura za materiál odpovídá skutečně dodanému množství) o zda všechny číselné údaje uvedeny na faktuře jsou správné (množství, cena) o kontroluje se i správnost výpočtu o ověřuji ti, kteří účetní případ nařídili nebo schválili

Účetní doklady  příprava dokladů k zaúčtování má

následující fáze: • roztřídění dokladů • očíslování dokladů • evidence dokladů  roztřídění dokladů • podle druhů • časového hlediska

Účetní doklady  očíslování dokladů - znamená přidělení

určitého čísla příslušnému dokladu podle navrženého systému účetní jednotkou • z hlediska časového • z hlediska věcného  evidence dokladů • zajišťuje přehled o vydaných fakturách • o přijatých fakturách • provádí se např. v knize přijatých faktur, vydaných faktur, atd.

Účetní doklady  zaúčtování dokladů • zkontrolovaný a přezkoušený doklad se opatří

účtovacím předpisem ( tzv. předkontací) • zkontrolovaný a přezkoušený doklad, který je opatřen účtovacím předpisem se doplní datem a podpisem osoby odpovědné za jeho zaúčtování (účetní) Předkontace – pomocí předkontace se stanoví souvztažné účty, na které se účetní případ zachytí, včetně odpovídajících částek

Účetní doklad  umístění účtovacího předpisu

• na účetní doklad se razítkem otiskne prázdný předtisk, který se opatří účtovacím předpisem a podpisy • k dokladu se připojí samotný list opatřený výše uvedenými údaji • zaúčtování dokladu, kterému předchází stanovení účtovacího předpisu • zaúčtování účetního dokladu podle účtovacího předpisu účetními zápisy v účetních knihách

Účetní doklady  úschova účetních dokladů • příruční archiv – doklady v něm by měly být po

dobu jednoho roku • účetní archiv – po dobu určenou zákonem o účetnictví (pokud je účetní jednotka plátcem DPH – úschova daňových dokladů je 10 let) • po uplynutí doby, po kterou májí být doklady archivovány, se doklad vyřadí (skartuje se)

Doporučení účetním jednotkám • vypracování vnitropodnikové směrnice, která se

vztahuje k problematice účetních dokladů

Účetní doklady  příklady směrnic, týkající se účetních dokladů

• druhy používaných dokladů • způsob číslování jednotlivých účetních dokladů oběh účetních dokladů • podpisové vzory  doklady, ze kterých se po doplnění náležitostí stávají účetní doklady • vydaná faktura • přijatá faktura • příjmový pokladní doklad • výdajový pokladní doklad • splátkový kalendář • paragon • vyúčtování pracovní cesty – cestovní příkaz

Účetní doklady  originál dokladu – zákon o účetnictví v

§ 11 neuvádí  účetním dokladem se stává doklad až po doplnění veškerých náležitostí uvedených v ZoÚ  každý účetní zápis musí být podložen účetním dokladem  bez účetního dokladu se nemůže účtovat

Účetní zápisy  účetní zápisy

• jedná se o zaúčtování účetních případů do účetních knih, podkladem pro účetní zápis je účetní doklad • účetní případ – každý účetní zápis podložený účetním dokladem • hospodářská operace – dojde-li k pohybu majetku, zdrojů krytí, N, V

Účetní zápisy  požadavky kladené na účetní zápisy: • provádí se v českém jazyce (podklady k zachycení účetního případy mohou být v cizím jazyce, ale musí být v souladu s naší platnou legislativou, je vhodné převést podklady do českého jazyka) • srozumitelnost – ze zápisu musí být jednoznačně zřejmé, jaká skutečnost je účetním zápisem zaznamenána • přehlednost – v účetních zápisech se musí orientovat kterýkoliv uživatel • trvanlivost záznamu – nesmí být zachycen obyčejnou tužkou, rozpíjejícím se perem, musí být zachycen (ručně i prostřednictvím moderní techniky) tak, aby trvanlivost záznamu byla zachována minimálně po dobu určenou zákonem o účetnictví

Účetní zápisy  způsoby provedení zápisů • ručně • prostřednictvím techniky  účetní zápis může být: • jednoduchý – zápis na straně MD jednoho účtu má souvztažný zápis na straně DAL účtu druhého • složený zápis – účetní zápis se týká jednoho účtu na MD a několika účtů na straně DAL, nebo opačně, popř. více účtu jak na straně MD, tak i na straně DAL

Účetní zápisy  uspořádaní účetních zápisů • časové (chronologické) hledisko o účetní zápisy jsou uspořádány tak, jak postupně vznikaly (tzn. podle data, chronologicky), o chronologický způsob uspořádání zápisu se provádí v deníku

• soustavné (systematické) o účetní zápisy prováděné na základě pravidla podvojnosti o tyto účetní zápisy provádí účetní jednotka v hlavní knize o jsou uspořádány z věcného hlediska

Účetní zápisy  přezkušování správnosti účetních zápisů • z formálního hlediska – týká se zápisů v hlavní knize,

ve které se kontroluje dodržení zásady podvojnosti účetních zápisů • z věcného hlediska – kontrola se provádí na základě inventarizace (porovnání stavu skutečného se stavem účetním stavem účetním = inventarizace) Formální přezkušování účetních zápisů - se provádí proto, aby se zjistilo, zda byla dodržena • podvojnost • číselná shoda úhrnu částek všech zaúčtovaných účetních dokladů s úhrnem obratů na účtech • návaznost syntetických a analytických účtů

Účetní zápisy kontrolní soupisky • ověřují shodu syntetické evidence s analytickou evidencí syntetická evidence • je tvořena soustavou syntetických účtů (viz účtová osnova) • účetní jednotka ji musí vést • účtuje se v ní podvojně • vždy minimálně na dvou účtech • pouze v peněžních jednotkách

Účetní zápisy analytická evidence • podrobnější členění syntetické evidence • účetní jednotka ji vede podle potřeb • nezachycuje se v ní podvojně • může se zachycovat pouze na jednom analytickém účtu • zachycuje se v něm v jednotkách peněžních i naturálních (kg, m, ks...)

Účetní doklady formální správnost • Součet peněžních částek jednotlivých prvotních dokladů = úhrnná peněžní částka sběrného účetního dokladu. • Součet peněžních částek všech účetních dokladů = deníkový obrat. • Deníkový obrat = součet obratů stran MD všech syntetických účtů hlavní knihy. • Součet obratů stran MD všech syntetických účtů hlavní knihy = součet obratů stran D všech syntetických účtů hlavní knihy. • součet počátečních zůstatků aktivních účtů v hlavní knize = součet počátečních zůstatků pasivních účtů v hlavní knize.

Účetní doklady formální správnost

• součet konečných zůstatků aktivních účtů v hlavní knize = součet konečných zůstatků pasivních účtů v hlavní knize • počáteční zůstatky, obraty MD, obraty D, konečné zůstatky všech analytických účtů = počáteční zůstatky, obraty MD, obraty D, konečné zůstatky příslušného syntetického účtu

Účetní doklady Opravy účetních zápisů se budou provádět tehdy, pokud bude zápis nesprávný tzn. neúplný nebo nesrozumitelný (nesprávně zvolený účet, nesprávně zvolená strana účtu, chybně uvedená částka)  způsoby oprav • účetní způsob

• neúčetní způsob

 pravidla dodržována při opravách • nesmí se přepisovat • škrtá se pouze tenkou čarou • nesmí se gumovat, vyškrabávat, přelepovat • vždy musí být vidět původní zápis

Účetní zápisy Základní způsoby oprav účetních zápisů: • neúčetní způsob o přeškrtnutí chybného údaje, a to

 vždy tenkou čarou, aby původní

zápis byl čitelný  u čísla se škrtá a opravuje vždy celé číslo, ne pouze 1 nebo několik číslic  k opravě se uvede datum opravy a podpis

Účetní zápisy • účetní způsob - pro tyto opravy se musí vystavit vnitřní účetní doklad, protože jde o opravy, které se provádějí zaúčtováním o storno chybného zápisu (zn. snížení původní částky na účtu)  zcela – úplné storno  částečně – částečné storno

Účetní zápisy storno • provádí se pomocí znaménka minus nebo červeným zápisem (červená v účetnictví znamená, že se částka odčítá) • tento způsob oprav je proveditelný jen u některých technik vedení účetnictví, zejména výpočetní technika ne vždy umožní zápis pomocí znaménka minus • umožňuje zachovávat čistotu obratů příslušných účtů • zaúčtováním stejné částky na opačnou stranu příslušného účtu • účet pak ale vykazuje obraty, které nejsou věcně podloženy • doplňkovým zápisem • zn. zvýšení původní částky na účtu

Účetní zápisy Zákon o účetnictví ukládá, že opravy v účetních záznamech nesmějí vést k neúplnosti, neprůkaznosti, nesprávnosti, nesrozumitelnosti nebo nepřehlednosti účetnictví. uvedené opravy • lze provádět v běžném účetním období • nelze je provádět na účetních dokladech, které se používají ve styku s peněžními ústavy

Rozvaha, základní změny rozvahových položek Náplň přednášky:  Rozvaha  Základní změny rozvahových položek

Rozvaha dvojí pohled na majetek účetní jednotky • každou FO a PO by mělo zajímat složení majetku, jeho zvýšení nebo snížení • podklady pro zjištění složení majetku (struktura a zdroje) poskytuje účetnictví • podklady pro zjištění snížení nebo zvýšení stavu majetku poskytuje rovněž účetnictví

Účetnictví sleduje majetek ze dvou pohledů (okruhů)

Rozvaha

Účetnictví I.

Okruh

II. Okruh

Z hlediska druhové struktury majetku

Z hlediska zdrojů krytí

Co máme (jaký druh majetku vlastní)?

Ze kterých zdrojů byl majetek pořízen?

Budovy, stroje, zásoby atd.

AKTIVA (majetek podle složení)

Z vlastních a cizích

=

PASIVA (majetek podle zdrojů)

Rozvaha  rozvaha, členění rozvahy • rozvaha (bilance) obsahuje přehledným způsobem uspořádána aktiva a pasiva • rozvaha - dává přehled o aktivech a pasivech k určitému okamžiku, uspořádaných vhodným způsobem • podstatou rozvahy je souhrnně podávat přehled o stavu majetku k rozvahovému dni, a to ze dvou pohledů o z pohledů konkrétního druhu majetku se kterým podnik hospodaří o z pohledů zdrojů krytí Jednotlivé položky (rozvahové položky) jsou vyjádřeny v peněžních jednotkách

Rozvaha formy rozvahy • vzor A rozvahy o vychází z bilanční rovnice aktiva = pasiva o forma horizontální (dvoustranné tabulky) o aktiva jsou uspořádána vlevo, podle likvidnosti o pasiva jsou uspořádána vpravo • vzor B rozvahy o forma vertikální o vychází z modifikované bilanční rovnice Modifikovaná bilanční rovnice:

vlastní kapitál = aktiva – závazky • podkladem pro sestavení jsou data z účetnictví

Rozvaha požadavky na konstrukci rozvahu Oba formáty (A i B) jsou sestaveny tak, aby splňovaly následující podmínky • funkční skladba majetku – rozlišení aktiv podniku na dlouhodobá (neoběžná) a oběžná aktiva • dlouhodobá finanční stabilita podniku – rozlišení závazků pohledávek na krátkodobé a dlouhodobé (splatnost podle zůstatkové doby splatnosti do jednoho roku (krátkodobé) a nad jeden rok (dlouhodobé) • podat informace o vlastním kapitálu

Rozvaha druhy rozvah • zahajovací rozvaha o sestavuje se při založení účetní jednotky o jedná se o uspořádaný přehled majetku ke dni vzniku účetní jednotky (zápis do OR) • řádná rozvaha o sestavuje se pravidelně na konci účetního období k 31.12.XX nebo k poslednímu dni hospodářského roku • mimořádná rozvaha o sestavuje se z různých mimořádných důvodů

Struktura rozvahy Rozvaha Aktiva Pasiva Pohledávky za upsaný ZK Vlastní kapitál Dlouhodobý majetek Základní kapitál Dlouhodobý nehmotný majetek Kapitálové fondy Dlouhodobý hmotný majetek Fondy ze zisku Dlohodobý finanční majetek Výsledek hospodaření Oběžná aktiva Cizí zdroje Zásoby Rezervy Dlouhodobé pohledávky Dlouhodobé závazky Krátkodobé pohledávky Krátkodobé závazky Krátkodobý finanční majetek Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení Časové rozlišení Aktiva

=

Pasiva

Rozvaha Aktiva a pasiva v rozvaze  členění aktiv v rozvaze vychází • z předpokládané likvidnosti, tzn. podle jejich schopnosti proměnit se v peníze – od složek nejméně likvidních až k peněžním prostředkům a krátkodobému finančnímu majetku • z uspořádání jednotlivých položek, jsou uspořádány tak, aby informovaly co nejvíce o jednotlivých skupinách majetku • jsou uváděna v běžném účetním období jako brutto hodnota • oprávky a opravné položky se uvádějí ve sloupci korekce se znaménkem ( - ) • netto hodnota – vznikne odečtením korekce od brutto hodnoty • aktiva jsou v rozvaze současně uváděna za běžné i minulé období

Rozvaha

 členění pasiv v rozvaze • pasiva jsou členěna na vlastní a cizí • pasiva jsou stejně jako aktiva uváděna za běžné období i období minulé • jsou uváděna v členění na krátkodobý a dlouhodobý závazek

Rozvaha  funkce rozvahy • přehled o stavu a struktuře majetku účetní jednotky • data převzata z rozvahy lze použít pro finanční analýzu – zjištění finanční situace účetní jednotky za určité období • údaje v rozvaze představují stav majetku k poslednímu dni vykazovaného účetního období • údaje jsou uváděny v zaokrouhlení na celé tisíce Kč

Rozvaha charakteristika aktiv • jedná se o majetek členěný podle jednotlivých věcných druhů • z hlediska věcného rozdělujeme majetek na stálá aktiva a oběžná aktiva charakteristika pasiv • jedná se o stejný majetek podniku • je členěný podle zdrojů krytí • zdroje krytí účetní jednotky se člení na vlastní a cizí

Rozvaha členění aktiv • dlouhodobá aktiva o dlouhodobý hmotný majetek o dlouhodobý nehmotný majetek o dlouhodobý finanční majetek • oběžná aktiva o zásoby o pohledávky o krátkodobý finanční majetek

Rozvaha  Členění pasiv • vlastní zdroje o vlastní kapitál    

základní kapitál kapitálové fondy rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku výsledek hospodaření

• cizí zdroje o o o o

rezervy dlouhodobé závazky krátkodobé závazky dlouhodobé úvěry a výpomoci

Základní změny rozvahových položek (koloběh majetku) rozvaha udává stav aktiv a pasiv • nákupem, prodejem, výrobou (hospodářskou činností) se majetek a zdroje financování dostávají do koloběhu, tím dochází ke změnám rozvahových položek. • koloběh majetku: o dlouhodobý majetek si ponechává svou podobu,

na hospodářské činnosti se podílí delší dobu – pouze se opotřebovává

Koloběh majetku oběžný majetek • neustále mění svoji podobu a ve výrobním podniku má tyto fáze o nákup materiálu za hotové nebo dodavatelským způsobem (na fakturu) o výroba – dochází ke spotřebě materiálu o prodej výrobků – vznik pohledávky o úhrada pohledávky – peníze

Základní změny rozvahových položek účetní případ – každá hospodářská operace (pohyb majetku) doložena účetním dokladem • účetní případy vyvolávají změny rozvahových položek aktiv a pasiv, tyto změny jsou zachyceny přímo v rozvaze o po každém novém účetním případu sestavíme novou rozvahu o v nově sestavené rozvaze se promítnou změny způsobené novým účetním případem o z hlediska vlivu účetních případů na rozvahu může dojít ke čtyřem typům změn rozvahových položek – viz příklad

Základní změny rozvahových položek základní rozvaha účetní jednotky Rozvaha k 1.1…..

Aktiva

Pasiva

Budovy

1 800 000

ZK

Stroje

1 200 000

KBÚ

83 000

500 000

Dod.

30 000

Materiál Odběratelé Pokladna BÚ Σ

17 000 3 000 93 000 3 613 000

A

3 500 000

3 613 000

=

P

Základní změny rozvahových položek 1. změna - pouze v aktivech 1. účetní případ VBÚ – odběratel uhradil splatnou fakturu ve výši Kč 17 000,Účetní případ mění dva rozvahové stavy v aktivech

a) v aktivech se snížil stav v položce Odběratelé, a to tím že došlo k úhradě pohledávky b) v aktivech se zvýšil stav v položce BÚ – zaplacením odběratelské fa došlo ke zvýšení peněžních prostředků

Základní změny rozvahových položek Schematické znázornění Aktiva Rozvaha k………

Pasiva

Běžný účet – (+peněžní prostředky) Odběratelé – ( - snížení pohledávky)

Sestavit rozvahu po 1. změně Aktiva Rozvaha k……..

Pasiva

Základní změny rozvahových položek 2. změna pouze v pasivech 2. účetní případ

Peněžní ústav uhradil z krátkodobého úvěru dodavatelům částku ve výši Kč 30 000,-. Účetní případ mění dva rozvahové stavy v pasivech a) v pasivech se snížil stav v položce Dodavatelé, a to tím že došlo k úhradě obchodního závazků) b) v pasivech se zvýšil stav v položce krátkodobý úvěr zaplacením dodavatelské fa z úvěru

Základní změny rozvahových položek Schématické znázornění Aktiva

Rozvaha k………

Pasiva

Dodavatelé – ( - snížení závazků) KBÚ – (+ zvýšení úvěrů)

Sestavit rozvahu po 2. účetním případu Aktiva

Rozvaha k……..

Pasiva

Základní změny rozvahových položek 3. změna v aktivech a pasivech 3. účetní případ dodavatelská faktura na dodávku materiálu v Kč 50 000,-, materiál byl na základě příjemky převzat na sklad (vznik závazku) účetní případ mění dva rozvahové stavy, a to jeden v aktivech a druhý v pasivech a) v aktivech se zvýší stav v položce Materiál, došlo k jeho dodávce a převzetí na sklad b) V pasivech se zvýší stav v položce Dodavatelé, s přijatou a nezaplacenou fa za materiál vzniká účetní jednotce nový závazek

Základní změny rozvahových položek Schématické znázornění Aktiva Rozvaha k……… Materiál na skladě (+ přírůstek mat.)

Pasiva

Dodavatelé (+ zvýšení závazků)

Sestavit rozvahu po 3. účetním případu Aktiva

Rozvaha k……..

Pasiva

Základní změny rozvahových položek 4. změna v aktivech a pasivech 4. účetní případ VBÚ – úhrada dodavatelské faktury ve výši Kč 50 000 ,- za dodávku materiálu účetní případ mění dva rozvahové stavy, a to jeden v aktivech a druhý v pasivech

a) v aktivech se snížil stav v položce BÚ – úbytek peněžních prostředků b) v pasivech se snížil stav v položce dodavatelé – došlo k úhradě závazku.

Základní změny rozvahových položek Schématické znázornění Aktiva Rozvaha k……… BÚ (- úbytek peněžních prostředků)

Pasiva

Dodavatelé (-snížení závazku)

Sestavte rozvahu po 4. účetním případu Aktiva Rozvaha k……..

Pasiva

Základní změny na rozvahových položek Rekapitulace V rozvahových stavech nastaly 4 základní změny 1.

A+

A-

Proběhla změna jen v rámci aktiv

2.

P+

P-

Proběhla změna jen v rámci pasiv

3.

A+

P+

Aktiva a pasiva se zvýšila o stejnou částku

4.

A-

P-

Aktiva a pasiva se snížila o stejnou částku

Rekapitulace: 1. 2. 3.

Žádným účetním případem nebyla narušena rovnováha rozvahy Každým účetním případem se změnily o stejnou částku vždy dva rozvahové stavy Účetní případy, které v účetní jednotce vznikají hospodářskou činnosti, ovlivňují rozvahové stavy jedním ze čtyř způsobu

Metodické prvky účetnictví, účtování na rozvahových a výsledkových účtech Náplň přednášky: Účet (podstata a význam účtu) Rozpis rozvahy do účtu Základní změny na rozvahových účtech Postup při účtování na rozvahových účtech Výsledkové účty Podvojný účetní zápis, souvztažné účty Obraty, konečné zůstatky Otevírání a uzavírání účtu ověřit

Účet vznik účtu (důvody, které vedly k jeho vzniku) sestavování rozvahy po každém novém účetním případů nelze ve firmě z následujících důvodů: • množství hospodářských operací • v nově sestavené rozvaze by se zaznamenala pouze nová změna a všechny ostatní položky by se musely opsat • sestavením nové rozvahy po každém novém účetním případu by účetní jednotka získala přehled o celkovém složení majetku a zdrojích krytí, scházel by přehled o vývoji jednotlivých aktiv a pasiv Jednotlivé účetní případy se nebudou zachycovat v rozvaze, ale zachytí se na jednotlivých účtech

Účet  účet • tvar písmene T – nejjednodušší forma • slouží zachycení účetních případů • má dvě strany ( na jedné straně účtu se zachycují přírůstky, na druhé straně účtu se zachycují úbytky • levá strana účtu se označuje jako MD • pravá strana se označuje jako DAL • každý účet je označen názvem • účet má PS a KZ Schéma účtu: Má dáti (MD)

Název účtu

strana debetní zápisy se provádějí na vrub účtu

Dal (D)

strana kreditní zápisy se provádějí ve prospěch účtu

Rozpis rozvahy do účtů Abychom mohli zaznamenávat jednotlivé účetní případy, musíme rozvahu rozložit na soustavu tabulek = účtů  postup: • pro každou rozvahovou položku si zřídíme samostatný účet, na který převedeme stav z rozvahy • účty zřizujeme na počátku účetního období a stavy jednotlivých aktiv a pasiv převzaté z rozvahy označíme jako PS (počáteční stav) • stavy aktiv – nacházejí se v rozvaze na straně levé, proto budou na účtech zapsány na jeho levé straně (na straně MD) • stavy pasiv – jsou v rozvaze uvedené na pravé straně, proto jsou na účtech zapsány na shodné straně s rozvahou – na straně pravé (na straně DAL)

Rozpis rozvahy do účtů Příklad: Účetní jednotka má tato aktiva a pasiva. Proveďte rozpis rozvahy do účtů : ROZVAHA K..

Aktiva

Kč

Pasiva

Kč

Budovy

1 800 000

Základní kapitál

3 500 000

Stroje

1 200 000

KBÚ

Materiál Odběratelé Pokladna Běžný účet Aktiva celkem

500 000 Dodavatelé

83 000

30 000

17 000 3 000 93 000 3 613 000

Pasiva celkem

3 613 000

Základní změny na rozvahových účtech členění rozvahových účtů • aktivní účty o PS je prvním zápisem na účtu o PS je na straně MD (na levé straně, na stejné straně jako v rozvaze) o přírůstky – jsou položky, které zvyšují PS a znamenají sčítání a na aktivních účtech jsou na straně MD o úbytky – položky, které PS snižují, jsou na straně DAL a znamenají odčítání

Základní změny na rozvahových členění rozvahových účtů Schématické znázornění MD

Aktivní

PS Přírůstky (+) Konečný zůstatek

Úbytky (-)

Dal

Základní změny na rozvahových účtech • pasivní účty o PS je na straně DAL, nachází se na stejné straně jako v rozvaze o přírůstky – jsou na straně DAL o úbytky – jsou na opačné straně než PS, to je na straně MD

Základní změny na rozvahových účtech členění rozvahových účtů Schématické znázornění MD Úbytky (-)

Pasivní Dal PS Přírůstky (+) Konečný zůstatek

Postup při účtování na rozvahových účtech  musí se určit, na kterých účtech se zachytí účetní zápis (bude se provádět na těch účtech aktiv a pasiv, u kterých dochází ke změnám – k přírůstku nebo úbytku)  musí se určit strana účtu, na které bude proveden účetní zápis (rozhodnutí spočívá v určení, zda se jedná o aktivní nebo pasivní účet a zda se jedná o přírůstek nebo úbytek na těchto účtech)  obdobně jako u prvního účtu proběhne rozhodování, na které straně druhého účtu bude proveden účetní zápis

Rekapitulace přírůstkem se PS zvyšují, proto přírůstky aktiv a pasiv se zapisují na stejnou stranu účtů, na které jsou počáteční stavy • u aktivních účtů na stranu Má dáti • u pasivních účtů na stranu DAL úbytkem se počáteční stavy snižují, a proto se úbytky aktiv a pasiv účtují na opačnou stranu, než je PS • u aktivních účtů se zapisují úbytky na stranu DAL • u pasivních účtů se úbytky zapisují na stranu MD

Výsledkové účty pro jednotlivé druhy nákladů a výnosů se otevírají samostatné účty. účtování nákladů probíhá na nákladových účtech účtování výnosů probíhá na výnosových účtech souhrnně se účty nákladů a výnosů nazývají výsledkové pomocí výsledkových účtů se zjišťuje výsledek hospodaření účetní jednotky

Účtování na výsledkových účtech Zásady účtování na nákladových a výnosových účtech pro jednotlivé druhy N, V pořídíme samostatný účet účty N, V nemají počáteční stavy N se účtují na stranu MD účtu narůstajícím způsobem, a to od počátku účetního období položky snižující N účtujeme na stranu DAL výnosy se účtují na stranu DAL narůstajícím způsobem, a to od počátku účetního období položky snižující výnosy se účtují na stranu MD účtu

Podvojný účetní zápis, souvztažné účty podvojný účetní zápis – spočívá v tom, že každá hospodářská operace, která vstupuje do účetnictví (účetní případ), vyvolává vždy změnu na dvou účtech, a to tak, že u jednoho účtu se zapíše částka na stranu MD a u druhého účtu se tatáž částka zapíše na stranu DAL

souvztažnost zápisů – stejný účetní případ se zapíše na dvou opačných stranách příslušných účtů

souvztažné účty – při zápisu se jedná o správnou volbu účtů

Obrat

 obrat Peněžní vyjádření změn na straně MD a DAL účtů bez PS za určité časové období (souhrn částek na str. DAL a na str. MD jakéhokoliv účtu bez PS).

Konečný zůstatek účtu konečný zůstatek (KZ) • konečný zůstatek účtu se vypočte tak, že k PS se připočte obrat téže strany a odečte se obrat strany druhé (je tvořen rozdílem obratů MD a DAL včetně PS nebo opačně).

KZ aktivních účtů = PS + obrat strany MD – obrat strany DAL

KZ pasivních účtů = PS + obrat strany DAL – obrat strany MD

Otevírání účtů otevírání účtu • účty hlavní knihy se otevírají pomocí SÚ účtu 701 – Počáteční účet rozvážný • otevírají se podvojným zápisem • počáteční stavy aktiv a pasiv se pomocí účtu 701 převedou na příslušné strany aktivních a pasivních účtů • výsledkové účty (nákladové a výnosové) se nepřevádějí – nemají PS

Uzavírání účtů  po zaúčtování všech účetních případů do účetního období následuje k poslednímu dni účetního období uzavírání účetních knih – roční účetní uzávěrka, která zahrnuje: • zjištění obratů stran MD a DAL jednotlivých syntetických účtů • zjištění konečných stavů aktivních a pasivních účtů a uzavření každého účtu a jeho převod podvojným zápisem na závěrkový účet 702 • zjištění konečných stavů účtů nákladů a výnosů a jejich převod na závěrkový účet 710 – Účet zisků a ztrát. Na tomto účtu se zjistí výsledek hospodaření v členění na provozní, finanční, mimořádný • zjištění celkového VH za účetní období na účtu 710 – Účet zisků a ztrát rozdílem celkových výnosů a celkových nákladů a jeho převod podvojným zápisem na účet 702 – Konečný účet rozvážný

Náklady a výnosy účetní jednotky Náplň přednášky:  Charakteristika nákladů      

Členění nákladů Účtování nákladů Charakteristika výnosů Členění výnosů Účtování výnosů Výsledek hospodaření

Náklady náklady (N) jsou obvykle definovány jako peněžně vyjádřené účelné a účelové vynaložení prostředků a práce v průběhu hospodářské činnosti. Jsou uváděny v peněžních jednotkách. nákladem se rozumí snížení ekonomického prospěchu, které se projeví snížením aktiv nebo zvýšením závazků.

Členění nákladů náklady členíme podle

• • • • •

nákladových druhů účelu, na které byly vynaloženy místa spotřeby kalkulační třídění daňových účelů

Členění nákladů Druhové členění nákladů – představuje, co bylo v účetní jednotce spotřebováno. V druhovém členění jsou zachyceny náklady, které vznikají spotřebou prostředků a práce. • členění:

o spotřeba materiálu a energie o služby nakoupené od externích dodavatelů o odpisy dlouhodobého majetku o osobní náklady o daně a poplatky a ostatní provozní náklady o finanční náklady o tvorba rezerv a opravných položek o mimořádné náklady

Účtování nákladů zásady účtování nákladů • N účtujeme v účtové třídě 5 • N účtujeme do období, se kterým časově a věcně souvisí • opravy nákladů minulých období se účtují na příslušných účtech, pokud se jedná o významné částky, ty se pak účtují do mimořádných nákladů • při účtování nákladů se musí dodržovat zásada kompenzace (náklady se zaúčtují do nákladů v účtové třídě 5 a výnosy v účtové třídě 6 (existují výjimky)

Účtování nákladů náklady a výdaje, které se týkají budoucích období se musí časově rozlišit účtují se narůstajícím způsobem nemají PS účtujeme je narůstajícím způsobem na straně MD nákladových účtů podle výsledku hospodaření Náklad – spotřeba živé a zvěcnělé práce Výdej – jedná se o úbytek peněžních prostředků, a to buď na běžném účtu nebo v pokladně

Výnosy výnosy (V) – představují ekvivalent za realizované a odběratelem uznané výkony účetní jednotky, jsou vyjádřeny v peněžních jednotkách příjem – zvýšení peněžních prostředků v pokladně nebo na běžném účtu

Členění výnosů výnosy členíme podle: • jednotlivých druhů • daňové účinnosti • výsledku hospodaření o výnosy z provozní činnosti o výnosy z finanční činnosti o výnosy z mimořádné činnosti o místa jejich vzniku

Účtování výnosů zásady účtování výnosů • výnosy účtujeme v účtové třídě 6 • výnosy účtujeme do období, se kterým časově a věcně souvisí • výnosy a příjmy, které se týkají budoucích období, se musí časově rozlišit • účtují se narůstajícím způsobem • nemají PS • účtující se na stranu DAL výnosových účtů

Výsledek hospodaření Výsledek hospodaření  zisk Náklady ˂ Výnosy = zisk

ztráta Náklady ˃ Výnosy = ztráta

Příklady účtování na výsledkových účtech 1. účetní případ Za poskytnuté služby vystavila účetní jednotka odběratelskou fa ve výši 80 000 Kč.

MD

Odběratelé

Vznik pohledávky

80 000

D

MD

Výnosový účet Vznik výnosu

80 000

Řešení : Za vyfakturovanou službu vznikla účetní jednotce pohledávka vůči odběratelům. Změna proběhne na účtu Odběratelé a na účtu výnosů.

D

Příklady účtování na výsledkových účtech 2. účetní případ Za inzerát v novinách obdržela účetní jednotka fakturu na 1 500 Kč. Faktura nebyla uhrazena MD

Nákladový účet

Vznik nákladu 1500

D

MD

Dodavatelé Vznik závazku 1 500

Řešení: Inzerát představuje pro účetní jednotku spotřebovanou službu a tím pádem je nákladem účetní jednotky. Zároveň vzniká účetní jednotce závazek v podobě přijaté faktury.

D

Příklady účtování na výsledkových účtech 3. účetní případ VPD – zaplaceny tel hovory ve výši 800 Kč. MD

Nákladový účet

Vznik nákladu 800

D

MD

Pokladna

D

Úbytek peněž 800

Řešení Telefonní poplatky představují pro účetní jednotku spotřebované služby – tudíž jsou nákladem a zároveň dochází ke snížení peněžních prostředků v pokladně.

Příklady účtování na výsledkových účtech 4.účetní případ Výdejka – výdej materiálu ze skladu do výroby ve výši 50 000 Kč. MD

Nákladový účet

Vznik nákladu 50 000

D

MD

Materiál

D

Úbytek materiálu 50 000

Řešení Dochází ke spotřebování materiálu ve spotřebě – vznik nákladů a současně dochází k vyskladnění materiálu (snižuje se zásoba).

Příklady účtování na výsledkových účtech 5. účetní případ ZVL – hrubá mzda zaměstnanců 200 000 Kč. MD

Nákladový účet

Vznik nákladu 200 000,-

D

MD

Zaměstnanci

D

Zvýšení závazku 200 000,-

Řešení: Došlo ke spotřebě práce zaměstnanců, proto jejich mzdy jsou nákladem účetní jednotky. Zároveň vzniká závazek účetní jednotky vůči zaměstnanců v podobě dlužné mzdy.

Rekapitulace Změny, při kterých dochází ke vzniku nákladů a výnosů • zvýšení aktiv a vznik výnosů • zvýšení pasiv a vznik nákladů • snížení aktiv a vznik nákladů

Rekapitulace Příklady - zvýšení aktiv a vzniku výnosů • zvýšení peněžních prostředků v pokladně a vznik výnosů (např. tržba v hotovosti) • zvýšení peněžních prostředků na BÚ a vznik výnosů (připsané úroky) • zvýšení pohledávek odběrateli a vznik výnosů (vystavená faktura za prodané výrobky, služby nebo zboží)

Rekapitulace Příklady - zvýšení pasiv a vzniku nákladů • zvýšení závazků vůči dodavatelům a vznik nákladů (faktura přijatá např. za provedené opravy za služby) • zvýšení závazků vůči zaměstnancům a vznik nákladů • zvýšení závazků vůči ostatním subjektům (závazky vůči finančním úřadům, ZP… )

Rekapitulace Příklady - snížení aktiv a vzniku nákladů • snížení peněžních prostředků v pokladně a vznik nákladů (nákup kancelářských potřeb hotově) • snížení peněžních prostředků na BÚ a vznik nákladů (poplatky za vedení účtu) • snížení zásob a vznik nákladů (výdej materiálu do spotřeby)

Směrná účtová osnova, účtový rozvrh

Náplň přednášky: Směrné účtové osnovy Směrná účtová osnova pro podnikatele Konstrukce směrné účtové osnovy Charakteristika jednotlivých účtových tříd Účtový rozvrh

Směrná účtová osnova druhy směrných účtových osnov • pro podnikatele • pro banky a finanční instituce • pro pojišťovny • pro organizační složky státu a příspěvkové organizace • pro politické strany a hnutí, občanská sdružení právnických osob, nadace, církve a náboženské společnosti

Směrná účtová osnova pro podnikatele směrnou účtovou osnovu stanovuje Ministerstvo financí ČR zajišťuje splnění hlavního cíle účetnictví (zajišťuje, aby účetnictví bylo zobrazeno věrně a poctivě) určuje uspořádání a označení účtových tříd, popřípadě účtových skupin účetní jednotka si volí uspořádání a obsah jednotlivých syntetických účtů v rámci účtových skupin uspořádání účtu musí zajistit sestavení účetní závěrky

Konstrukce směrné účtové osnovy směrnou účtovou osnovu tvoří • • • • •

účty rozvahové (aktivní, pasivní) účty výsledkové (nákladové a výnosové) účty závěrkové ( 701, 702, 710) účty podrozvahové (75 – 79) účtová osnova pro podnikatele je rozdělena do desíti tříd • účtové třídy se dělí maximálně na devět účtových skupin X1-X9 • uspořádání a obsah SÚ si účetní jednotka volí v rámci účtových skupin směrné účtové osnovy

Konstrukce směrné účtové osnovy

Třída 3 Zúčtovací vztahy

Účtová Skupina 31 Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé)

Syntetický účet 311 Pohledávky z odběratelských vztahů odběratelé

Analytický účet 311.000 Odběratelé – krátkodobé pohledávky Analytický účet 311.020 Odběratelé – dlouhodobé pohledávky

Konstrukce směrné účtové osnovy syntetické účty (SÚ) • jsou obsahem účtového rozvrhu • každý SÚ má svůj název • každý SÚ má trojmístné označení o první číslice označuje účtovou třídu o druhá číslice označuje účtovou skupinu o třetí číslice označuje pořadí účtů v příslušné účtové skupině

analytické účty(AÚ) • vedou se k účtům syntetickým • slouží k získání podrobnějších informací

Konstrukce směrné účtové osnovy uspořádání směrné účtové osnovy do tříd: Účtová třída

položka

0.

Dlouhodobý majetek

1.

Zásoby

2.

Krátkodobý finanční majetek

3.

Zúčtovací vztahy

4.

Kapitálové účty a dlouhodobý majetek

5.

Náklady

6.

Výnosy

7.

Závěrkové a podrozvahové účty

8. – 9.

Vnitropodnikové účetnictví

Směrná účtová osnova charakteristika jednotlivých účtových tříd: Účtová třída „O“ – Dlouhodobý majetek • tato účtová třída poskytuje informace o objemu DM a to v členění DNM, DHM, DFM. Obsahuje účty, na kterých se zachycují N spojené s pořízením majetku, účty na kterých se účtují poskytnuté zálohy. Účtuje se zde o oprávkách a opravných položkách. O opravných položkách se účtuje na účtech účtové skupiny 09.

Směrná účtová osnova Účtová třída „1“ – Zásoby • v této účtové třídě se sleduje stav a pohyb zásob. Zásoby jsou vedeny v členění na nakoupené a vyrobené ve vlastní režii, jsou zde účty, které slouží pro zachycení doprovodných nákladů, které souvisí s pořízením zásob, jsou zde zálohové účty a účty opravných položek O opravných položkách k zásobám se účtuje v případě snížení jejich ocenění v rámci uzavírání účetních knih

Směrná účtová osnova Účtová třída „2“ – Krátkodobý finanční majek a bankovní úvěry • účtovou třídu charakterizuje její vysoká likvidnost, bezprostřední obchodovatelnost a předpokládaná splatnost do jednoho roku • tato účtová třída obsahuje jak aktivní účty, tak pasivní. • mezi účty aktivní patří účty v účtových skupinách 21,22,25, na kterých účtujeme o peněžních prostředcích v hotovosti a na běžném účtu, ceninách a krátkodobých majetkových cenných papírech • mezi účty pasivní patří účty v účtové skupině 23 a 24 • v účtové skupině 26 – Převody mezi finančními účty se účtuje o penězích na cestě

Směrná účtová osnova Účtová třída „3“ – Zúčtovací vztahy • v této účtové třídě se sledují pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé), krátkodobé závazky, jsou zde účty časového rozlišení a účty týkající se opravných položek

Účtová třída „4“ – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky • účtujeme zde o základním kapitálu, kapitálových fondech, VH účetní jednotky, dlouhodobých závazcích a rezervách

Směrná účtová osnova Účtová třída „5“ – Náklady • v účtové třídě se účtují náklady členěné podle druhů, jejich struktura umožňuje zjištění VH účetní jednotky v členění na provozní, finanční a mimořádný

Účtová třída „6“ – Výnosy • výnosy se zde účtují ve stejné struktuře jako náklady v účtové třídě „5“

Směrná účtová osnova Účtová třída „7“ – Uzávěrkové a podrozvahové účty • obsahuje účty, pomocí kterých se uzavírají rozvahové a výsledkové účty

Účtová třída „8“ a „9“ – Vnitropodnikové účetnictví • o členění vnitropodnikového účetnictví rozhoduje účetní jednotka sama

Účtový rozvrh sestavuje se na podkladě směrné účtové osnovy obsahuje účty syntetické a analytické, které bude účetní jednotka používat účtový rozvrh lze převádět z jednoho účetního období do druhého, a to v případě, že nedojde k prvnímu dni účetního období ke změně účtového rozvrhu platného v předcházejícím účetním období

Účtový rozvrh účtový rozvrh by měl zahrnovat pouze ty účty, na kterých bude účetní jednotka v průběhu účetního období účtovat pokud se v průběhů účetního období vyskytne účetní případ, pro který není v účtovém rozvrhu účet, pak účet musí být do účtového rozvrhu doplněn z účtového rozvrhu nelze odebrat účty, na kterých nebylo účtováno (mělo by být zajištěno účetním programem)

Účtový rozvrh účetní jednotka, která vede účetnictví v plném rozsahu, vede v účetním rozvrhu SÚ účetní jednotka, která vede účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, může používat v účtovém rozvrhu pouze účtové skupiny Účetní jednotky vedou účetnictví v plném rozsahu nebo ve zjednodušeném rozsahu

Oceňování majetku Náplň přednášky

 Způsoby oceňování

Oceňování majetku

Způsob ocenění účetní jednotky oceňují majetek a závazky • k okamžiku uskutečnění účetního případu • ke konci rozvahového dne • nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje

Oceňování majetku přepočet majetku a závazků v cizí měně • při přepočtu majetku a závazků v cizí měně na českou se používá kurs devizového trhu • kurs devizového trhu vyhlašuje Česká národní banka o k okamžiku uskutečnění účetního případu o k rozvahovému dni ( k okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka)

Způsoby ocenění pořizovací cenou • cena nákupní včetně nákladů s pořízením souvisejících

vlastní náklady u zásob vytvořených vlastní činnosti • přímé náklady na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i část nákladů nepřímých, která se vztahuje k výrobě nebo k jiné činnosti

reprodukční pořizovací cena • cena, za kterou byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje

Způsoby ocenění Název složky majetku, závazku Hmotný majetek, kromě zásob, s výjimkou majetku vytvořeného vlastní činností

Hmotný majetek, kromě zásob, vytvořený vlastní činností Nakoupené zásoby Zásoby vytvoření vlastní činností

Peněžní prostředky Ceniny Podíly Cenné papíry Deriváty Pohledávky při vzniku Pohledávky při nabytí za úplatu nebo vkladem Závazky při vzniku

Závazky při převzetí

Základní účtování DPH a DM Náplň přednášky:  Charakteristika DPH    

Základní pojmy Sazby DPH, výpočet DPH Účtování DPH Daňové doklady

Charakteristika DPH Daň z přidané hodnoty ( DPH) – upravuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty Účtová třída „3“ SÚ - 343 charakteristika daně: • patří mezi nepřímé daně • DPH platí konečný spotřebitel v ceně zboží nebo službách • odvádí ji plátce DPH • DPH se odvádí pouze z přidané hodnoty (PH) rozdíl mezi cenou nákupu a cenou prodeje

Předmět daně, poplatník a plátce daně  předmět daně - např. • dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku • poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, s místem plnění v tuzemsku • pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena z účelem podnikání

Předmět daně, poplatník a plátce daně poplatník • ten, kdo daň z přidané hodnoty zaplatí v podobě zboží nebo služby = konečný spotřebitel

plátce • osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku • obrat za nejvýše 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne částku 1000 000

Základ daně, obrat, zdaňovací období  základ daně – základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečnitelná plnění (jedná se o cenu za zdanitelná plnění sníženou o DPH, prodejní cena bez DPH)  obrat – souhrn úplat bez daně, včetně dotace k ceně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění, kterými jsou dodání zboží, převod nemovitosti a poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku  zdaňovací období – kalendářní měsíc nebo čtvrtletí, záleží na výši obratu plátce za předcházející kalendářní rok.

Osoba povinná a nepovinná k dani osoba povinná k dani – jedná se o právnickou nebo fyzickou osobu, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. k ekonomickým činnostem patří např. • činnost výrobců • obchodníků • osob poskytující služby • činnost lékařů, právníků osoba nepovinná k dani – nevykonává žádnou ekonomickou činnost (občan)

Sazby DPH a výpočet DPH upravit sazby DPH • základní sazba DPH 21% • snížená sazba DPH 15% výpočet DPH • výpočet zdola ( známe cenu bez DPH) • výpočet shora

Výpočet DPH  výpočet zdola ( známe cenu bez DPH) DPH = ZD x sazba/100

ZD…základ daně ( cena bez DPH)

 výpočet shora ( známe cenu včetně DPH) DPH = cena včetně DPH x koeficient (15%, 21%)

 výpočet koeficientů: Koeficient (k) = sazba /100+sazba

K15 =15/115=0,1304 K21 = 21/121 = 0,1736 Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na 4 desetinná místa.

Účtování daně na výstupu  daň na výstupu ( uskutečněné zdanitelné plnění)– daň, kterou účtuje dodavatel svým odběratelům k poskytnutým plnění. MD

343 - DPH

DAL daň na výstupu DPH např. u vydaných faktur

MD

60x

DAL

MD

cena bez DPH

MD

343

DAL

DPH na výstupu (21%)

211,311

DAL

Účtování daně na vstupu  daň na vstupu – plátce daně má nárok na její odpočet. O tuto daň lze snížit odvod do SR. MD Daň na vstupu DPH u přijatých faktur

MD

321

343-DPH

DAL

DAL

MD

501

DAL

MD

343

DAL

cena bez DPH

DPH na vstupu

Vztah ÚJ vůči FÚ

Schematické znázornění MD daň na vstupu jedná se o přijatá plnění nákupy vznik pohledávky

KZ = nadměrný odpočet - daňová pohedávka součet DPH ze vstupů > součet DPH z výstupů

343-DPH

DAL daň na výstupu poskytnutí plnění porodej vznik závazků - vůči FÚ

KZ = daňová povinnost - daňový závazek součet DPH z výsstupů > součet DPH ze vstupů

Úcet SÚ 343 má charakter jak aktivního, tak pasivního účtu

Daňové doklady a jejich náležitosti zjednodušený daňový doklad • částka zdanitelného plnění činí nejvýše 10 000 včetně daně • daňovým dokladem je většinou paragon (účtenka za hotové)

náležitosti zjednodušeného daňového dokladu • obchodní firma nebo jméno, případně název, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění • daňové identifikační číslo plátce • evidenční číslo dokladu • rozsah a předmět zdanitelného plnění • datum uskutečnění plnění nebo přijetí úplaty, a to ten den, který nastane dříve, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu • základní nebo snížená sazba daně • částka, kterou plátce daně získal nebo získá za uskutečnitelná zdanitelná plnění celkem

Daňové doklady a jejich náležitosti běžný daňový doklad , náležitosti běžného účetního dokladu • obchodní firma nebo jméno a příjmení, název nebo dodatek ke jménu a příjmení nebo k názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění • daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje plnění • obchodní firma nebo jméno a příjmení, název nebo dodatek ke jménu a příjmení nebo k názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, pro kterého se uskutečňuje plnění • evidenční číslo daňového dokladu

Běžný daňový doklad • rozsah a předmět plnění • datum vystavení daňového dokladu • datum uskutečnění plnění nebo přijetí úplaty, a to ten den, který nastane dříve, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu • jednotkovou cenu bez daně, slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně • základ daně • základní nebo sníženou sazbu, nebo se musí uvést, že se jedná o plnění osvobozené od daně Náležitosti daňových dokladů upravuje zákon o DPH.

Základní účtování dlouhodobého majetku Náplň přednášky:  Základní účtování DM    

Ocenění DM Náplň jednotlivých syntetických účtů Evidence DM Pořízení a převod DHNM do užívání

Základní účtování DM v účtové třídě „O“ účtuje účetní jednotka • o majetku, ke kterému má účetní jednotka vlastnické právo • o nehmotném majetku, ke kterému účetní jednotka nabyla právo užívání od jiné osoby • Nájemce

v rámci jednotlivých účtových skupin se účtuje o • • • • •

nákladech na pořízení DM DM, který byl zařazen do užívání a slouží k podnikání poskytnutých zálohách oprávkách opravných položkách

Ocenění DM DHNM pořízený dodavatelským způsobem se ocení pořizovací cenou Pořizovací cena = cena pořízení + náklady, které s pořízením souvisí (doprovodné, vedlejší)

vedlejší náklady • náklady na přípravu pořizovaného majetku účetní jednotkou a jeho zabezpečení • úroky z úvěrů – zařazení úroků do pořizovací ceny je na rozhodnutí účetní jednotky • průzkumné, geologické, geodetické, projektové práce • clo • doprava • montáž • zabezpečovací, konzervační udržovací práce • DPH u neplátce a další

Ocenění DM DM pořízený ve vlastní činnosti – se ocení vlastními náklady (přímé náklady a některé náklady nepřímé, o kterých rozhodne účetní jednotka) bezúplatné nabytí majetku – takto nabytý majetek se ocení reprodukčně pořizovací cenou (cena, za kterou byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje) zůstatková cena – souvisí s opotřebením majetku (ZC = VC – oprávky)

Do ocenění nezahrnujeme • smluvní pokuty, úroky z prodlení • náklady související s přípravou zaměstnanců pro budované provozy a zařízení • náklady na vybavení pořizované investice zásobami • náklady na biologickou rekultivaci • náklady na opravy a udržování dlouhodobého majetku • náklady spojené s přípravou a zabezpečením výstavby vzniklé po uvedení pořizované investice do užívání • DPH u plátce této daně

Náplň jednotlivých syntetických účtů ( vybraných)  Účtová skupina 01 – Dlouhodobý nehmotný majetek SÚ 011 – Zřizovací výdaje Souhrn výdajů vynaložených na založení firmy až do okamžiku jejího vzniku / např. soudní poplatky, odměny za poradenství, nájemné a pachtovné atd.) Nepatří zde např. výdaje na pořízení DHM, pořízení zásob, výdaje na pracovní cesty, výdaje na reprezentaci a výdaje spojené s přeměnou obchodní korporace . Zřizovací výdaje je nutné popsat v příloze k účetní závěrce. Analytické členění k tomuto účtu není nutné.

SÚ 012 – Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Jedná se o výsledky, které byly vytvořeny vlastní činnosti, slouží k obchodování s nimi, nebo byly nabyty od jiných osob (např. zdárně dokončené projekty, nové technologické postupy). Analytické členění: členit lze podle skupin, např. recepisy, studie, systémy řízení.

Náplň jednotlivých SÚ (vybraných) SÚ 013 – Software Jedná se o software, který byl vytvořen vlastní činnosti a slouží k obchodování s nim, nebo byl nabyt od jiných osob. Analytické členění – např. podle dodavatelé, odpovědné osoby, umístění

SÚ 014 – Ocenitelná práva Patří zde předměty průmyslového vlastnictví, výsledky duševní tvůrčí činnosti. Jedná se o majetek, který byl vytvořen vlastní činností a slouží k obchodování s ním, nebo byl nabyt od jiných osob. Analytické členění – např. licence, nových odrůd rostlin, průmyslových vzorů, vynálezů atd.

SÚ 016 - Emisní povolenky Vykazují se jako Jiný dlouhodobý majetek. To znamená, že se účtují na SÚ 019. Po přehlednost se doporučuje vytvoření samostatného syntetického účtu.

Analytické členění – podle držby, obchodovatelných období

Náplň jednotlivých SU (vybraných) SÚ – 017 Preferenční limity Pro vykazování preferenčních limitů platí totéž co pro vykazování emisních povolenek . Účtují se zde např. preferenční limity mléka, individuální produkční kvóty.

SÚ – 019 Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Účtuje se zde majetek, který se nevykazuje v ostatních položkách. Analytické členění např. povolenky na emise (pokud nejsou vykázány na samostatném SÚ, preferenční limity (taktéž technické zhodnocení, pokud se nevykazuje na majetkovém účtu).

Náplň jednotlivých SÚ ( vybraných)  Účtová skupina 02 – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný Doba životnosti je delší než jeden rok. Dalším důležitým ukazatelem pro zařazení majetku do DHM je jeho výše ocenění, kterou si účetní jednotka na základě vnitřních předpisů stanoví sama.

SÚ – 021 Stavby účtují se zde např. o stavby včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, vodní díla o otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť o technické rekultivace (pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak) o byty a nebytové prostory Tvorba analytických účtů: např. podle umístění (dle katastru nemovitostí), účelu (výrobní účely, bydlení, občanská výstavba), charakteru (budovy a haly), objekty jaderných zařízení, atd.

Náplň jednotlivých SÚ (vybraných) SÚ – 022 Samostatné movité věci a soubory movitých věcí o Předměty z drahých kovů bez ohledu na jejich přecenění o Samostatné movité věci a soubory movitých věcí se samostatným technicko – ekonomickým určením a s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou. To znamená, že částka 40 000, která je dána v zákoně o dani z příjmu pro zařazení majetku do samostatných movitých věcí,není pro podnikatele závazná. Účetní jednotka sama rozhoduje o limitu pro zatřídění majetku pro zařazení do samostatných movitých věcí. V hodinách účetnictví se bude dodržovat hranice ocenění uvedena v zákoně o dani z příjmu. Majetek, který tuto hranici nebude splňovat , se stane tzv. drobným hmotným majetkem a zachytí se v zásobách .

Náplň syntetických účtů (vybrané účty) SÚ – 025 Pěstitelské celky trvalých porostů SÚ – 029 Jiný dlouhodobý majetek bez ohledu na výši ocenění zahrnuje: • ložiska nevyhrazeného nerostu • věcná břemena k pozemku a stavbě s výjimkou užívacího práva

 Účtová skupina 03 – Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný SÚ – 031 Pozemky • pozemky bez ohledu na jejich výši ocenění • pokud se jedná o nakupované pozemky za účelem dalšího prodeje, pak se jedná o zboží (realitní kanceláře)

SÚ – 032 Umělecká díla a sbírky • účtují se zde bez ohledu na jejich výši ocenění umělecká díla, která nejsou součástí stavby, sbírky, movité kulturní památky, atd. • pokud jsou umělecká díla součástí stavby, zvyšují pořizovací cenu majetku

Náplň syntetických účtů (vybrané účty)  Účtová skupina 04 – Nedokončený DNHM a pořizovaný finanční majetek SÚ – 041 Pořízení DNM • obsahuje pořizovaný dlouhodobý nehmotný majetek po celou dobu, než je uveden do stavu způsobilého užívání • tento majetek se neodepisuje • dlouhodobým nehmotným majetkem se stává pořizovaný majetek uvedený do stavu způsobilého k užívání.

Majetek způsobilý k užívání musí • • • •

splňovat stanovené funkce splňovat povinnosti stanovené právními předpisy SÚ – 042 Pořízení DHM obsahuje pořizovaný dlouhodobý hmotný majetek po celou dobu, než je uveden do stavu způsobilého užívání • tento majetek se neodepisuje DHM se stávají pořizované věci uvedené do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání (způsobilost k provozu).

Pořízení a převod DHNM do užívání- obecně pořízení DHNM • při pořízení DHNM se veškeré náklady účtují na vrub účtu účtové skupiny 04 – Nedokončený DHNM • pokud se na těchto účtech zachytí veškeré N související s jeho pořízením, majetek je způsobilý k užívání, pak se jednou částkou převede na vrub konkrétních SÚ v účtové skupině 01, 02, 03 . • účty v účtové skupině 04. jsou tzv. účty kalkulační, na těchto účtech se zjišťuje pořizovací cena majetku (tvoří se zde cena) • na konci účetního období, při uzavírání účetních knih mohou tyto účty ( SÚ 041,042) vykazovat zůstatek

Pořízení DHNM způsoby pořízení DHM, DNM • koupí • vytvořením vlastní činností • bezplatným nabytím • vkladem od jiné osoby • přeřazením z osobního užívání

Pořízení DHNM pořízení DHNM – koupí • dodavatelsky u neplátce – bez poskytnuté zálohy 1. 2. 3. 4.

Dodavatelská faktura za nákup DHNM Fa za montáž (instalaci) – doprovodné náklady Převod majetku do užívání – na základě protokolu o převzetí Nabytí pozemku – výpis z katastru nemovitostí 042-Nedok.DHM 041-Nedok.DNM

32,37-Závazky

1

02-DHM-odpisovaný 01-DNM

3 03-DHM-neodpisovaný

2

4

Pořízení DHNM - koupí účtování pořízení DHNM – koupí • dodavatelsky u plátce DPH - bez poskytnuté zálohy 1. Dodavatelská faktura za nákup DHNM a) Cena bez DPH b) DPH 2. Fa za montáž (instalaci) – doprovodné náklady 3. Převod majetku do užívání – na základě protokolu o převzetí 4. Nabytí pozemku – výpis z katastru P. č.

Účetní případ

1.

Dodavatelská fa DHM

a)

MD

DAL

Cena bez DPH

042

321

b)

DPH

343

321

2.

Faktura za montáž

042

321

3.

Převod majetku do užívání

022

042

4.

Nabytí pozemku

031

042

Pořízení DH pořízení DHNM – koupí s poskytnutou zálohou • zálohy na nákup DHNM se poskytují před dodáním majetku • účtují se v rámci účtové skupiny 05- Poskytnuté zálohy na DM • poskytnutím zálohy vzniká účetní jednotce pohledávka 22-Účty v bankách

Posk.zálohy na DM

1

32,37-Závazky

3

1. Poskytnutá záloha na dlouhodobý majetek 2. Přijatá faktura za dlouhodobý majetek 3. Vyúčtování poskytnuté zálohy

04-Nedokončený DNHM

2

Pořízení DHNM - koupí 1. VBÚ - poskytnutá záloha na nákup DHNM 2. Dodavatelská faktura na zakoupený DHNM 3. Vyúčtování poskytnuté zálohy 4. Převod majetku do užívání Účtování - předkontace P. č.

Účetní případ

MD

DAL

1.

VBÚ – poskytnutá záloha na nákup DHM -stroje

052

221

2.

Dodavatelská faktura za nakoupený stroj

042

321

3.

Vyúčtování poskytnuté zálohy

321

052

4.

Převod majetku do užívání

022

042

Pořízení DHNM ve vlastní režii • při účtování použijeme účty účtové skupiny 62 Aktivace • spotřebované vlastní náklady se zachytí na konkrétních nákladových účtech (501,502502,521...) • vzniklé náklady se po dokončení dlouhodobého majetku převedou pomocí výnosových účtů účtové skupiny 62 – Aktivace jednou částkou do aktiv podniku (prostřednictvím účtů účtové skupiny 04 • účtujeme o tzv. aktivaci, při které dochází k eliminaci prvotně vynaložených nákladů • tento způsob účtování má opad na VH, nově pořízený majetek se dostane do N účetní jednotky postupně pomocí odpisů • aktivace = převedení výkonů provedených ve vlastní režii do aktiv účetní jednotky

Pořízení DHNM ve vlastní režii Schematické znázornění 1. Náklady související s pořízením majetku vlastní činnosti 2. Aktivace dokončeného dlouhodobého majetku 3. Uvedení dlouhodobého majetku do užívání 11-Materiál 32-Závazky 33-Zúčtov.sezaměst.

50-Spotřebov.nákupy 51-Služby 52-Osobí náklady

1 621-Aktivace mat. a zboží 622-Aktivace vnit.sl.

042-Nedok.DHM 041-Nedok.DNM

2

02-DHM 01-DNM

3

Pořízení DHNM bezplatným nabytím majetek získaný darem nebo vkladem • majetek se ocení reprodukčně pořizovací cenou • jedná se nově pořízený majetek • dojde k navýšení vlastních zdrojů účetní jednotky a současně se navýší majetková složka • účetní jednotka takto nabytý majetek odepisuje

Pořízení DHNM bezplatným nabytím majetek získaný na základě provedené inventarizace • jedná se o majetek dosud v účetnictví nezachycený • předpokládá se, že jde o majetek zcela opotřebený tzn., že zůstatková cena takto zjištěného majetku je nulová 08-Oprávky k DHM 07-Oprávky k DNM

02-DHM 01-DNM 1

1. DM zjištěný na základě provedené inventarizace

Pořízení DHNM bezplatným nabytím majetek neodpisovaný, který není v účetnictví zachycen (např. pozemky) • účtujeme jako přírůstek DHM souvztažně s účtem 413 – ostatní kapitálové fondy 031-Pozemky 02-DHM 01-DNM

413-Ostat.kap.fondy 491-Účet ind.podnik. 1

1. Dar, vklad dlouhodobého majetku, nově zapsaný pozemek (dle výsledků inventarizace)

Základní účtování zásob Náplň přednášky:  Charakteristika účtové třídy  Ocenění zásob  Náplň jednotlivých SÚ (vybraných)  Základní účtování zásob

Základní účtování zásob v účtové třídě „1“ – Zásoby účtujeme: • o skladovaném materiálu • o zásobách vyrobených ve vlastní činnosti • o zboží • o poskytnutých zálohách • o opravných položkách • o pořízení zásob

Základní účtování zásob  způsoby oceňování zásob při pořízení • pořizovací cenou • reprodukčně pořizovací cenou • vlastními náklady  způsoby ocenění zásob při vyskladnění • • • •

skutečnou cenou metoda FIFO metoda průměrných cen metoda pevné ceny s odchylkou

Náplň jednotlivých syntetických účtů  Účtová skupina 11 – Materiál SÚ 111 – Pořízení materiálu • jedná se o kalkulační účet • pokud účetní jednotka používá skutečné nákupní ceny pořízení, pak účtuje přímo na SÚ 112 – Materiál na skladě • slouží k překlenutí časového nesouladu • k okamžiku uzavírání účetních knih musí vykazovat nulový zůstatek • zachycuje se zde materiál účtovány způsobem „A“ Tvorba analytických účtů : např. dle jednotlivých skladů, podle odpovědných osob

SÚ 112 – Materiál na skladě • u průběžného způsobu „A“ se účtuje nakoupený a převzatý materiál na sklad v pořizovací ceně u nakoupeného materiálu • u materiálu vyrobeného ve vlastní režii – vlastními náklady • u periodického způsobu „B“ se na tomto účtu účtuje pouze při uzavírání účetních knih

Náplň jednotlivých syntetických účtů (vybraných) SÚ 119 – Materiál na cestě • používá se k vyúčtování faktury za dodaný materiál, který účetní jednotka nepřevzala

 Účtová skupina 12 – Zásoby vlastní výroby SÚ 121 – Nedokončená výroba • při účtování průběžným způsobem „A“ se účtuje o stavu a pohybu zásob nedokončené výroby ve vlastních nákladech • při účtování periodickým způsobem „B“ se zde účtuje pouze při uzavírání účetních knih

SÚ 122 – Polotovary vlastní výroby • • • •

jsou oceňovány vlastními náklady jsou většinou skladovány odděleně od nedokončené výroby v některých případech mohou být polotovary prodány při účtování průběžným způsobem „A“ se účtuje o stavu a pohybu zásob polotovarů • při účtování periodickým způsobem „B“ se zde účtuje pouze při uzavírání účetních knih

Náplň jednotlivých syntetických účtů (vybraných účtů) SÚ 123 – Výrobky • jsou určeny k prodeji nebo ke spotřebě uvnitř účetní jednotky • jsou finálním výstupem • pokud budou výrobky prodávány ve vlastní podnikové prodejně, bude se jednat o zboží • tvorba analytických účtů, např. podle jednotlivých druhů výrobků, podle investičních celků, kusových zakázek, zaměření (průmyslová výroba, projekty, technická pomoc)

Základní účtování zásob Zásoby můžeme účtovat tzv. způsobem A, nebo způsobem B pořízení zásob (materiálu a zboží) způsobem A • účtování u neplátce 1. Dodavatelská fa za mat. (zboží) 2. VPD - doprovodné náklady 3. Příjemka – převod mat. ( zboží) na sklad 321 - Dodavatelé

111-Pořízení materiálu

1 211-Pokladna

2

112-Materiál na skladě

3

Základní účtování zásob pořízení zásob (materiálu a zboží) způsobem A • účtování u plátce P. č.

Účetní případ

1.

Dodavatelská fa za nákup mat. (zboží)

a)

Cena bez DPH

b)

DPH 21%

c)

celkem

2.

FAP – přepravné ( neplátce)

3.

příjemka – převod mat. (zboží) na sklad

Kč

300

100

MD

DAL

Základní účtování zásob B Schematické znázornění 221-Bank.úč.

PS

240

501-spotřeba materiálu 504-Prodané zboží

321-Záv.obch.vztahů

2

240 240

200

1 112-Mat.na skl. 132-Zb.na skl.

PS 190 240

190

3a 3b

343-DPH 1. FP - Nákup materiálu (zboží) a) celková hodnota faktury 40 b) hodnota bez DPH - zúčtování do nákladů c) DPH 2.VBÚ - Úhrada faktury dodavateli materiálu (zboží) 3. Účtování na konci roku a) Převod PS do nákladů b) Skutečný stav zjištěný dle inverizace (skutečný stav materiálu a zboží na skladě)

190 240

Základní účtování zásob aktivace vnitropodnikových výkonů SÚ - 622 • organizace kromě nákupu cizích výkonů spotřebovává i výkony vlastní (nejčastěji se jedná o přepravu, která bude zvyšovat pořizovací cenu zásob) • aktivace = spotřebované náklady se kompenzují prostřednictvím výnosů a ve změněné formě se stávají aktivy podniku • aktivace vnitropodnikových výkonů se účtuje ve výši přímých nákladů nebo nákladů výrobních • v případě vnitropodnikové dopravy to jsou např. mzdy řidičů, spotřeba pohonných hmot • pokud účetní jednotka vyrábí např. materiál ve vlastní režii, pak účtuje o jeho aktivaci na SÚ 621 – Aktivace vnitropodnikových výkonů

Základní účtování zásob účtování aktivace vnitropodnikových služeb P. č.

Účetní případ

Kč

MD DAL

1.

Dodavatelská fa za zboží

100

131 321

2.

Dodavatelská fa přepravné

50

131 321

3.

VPD -spotřeba pohonných hmot

20

501 211

4.

Mzdy řidičů ( vlastní náklady)

100

521 331

5.

Vnitropodniková faktura ON

120

131 622

6.

Převzetí zboží na sklad

270

132 131

Základní účtování zásob účtování  spotřeba materiálu SÚ – 501 Spotřeba materiálu MD

Mat. na skladě

DAL

MD

112 - Materiál

Spotřeba materiálu

 poskytnuté zálohy na pořízení mat.(zboží) u neplátce SÚ 151(153) – Poskytnuté zálohy na mat. ( zboží) p. č.

Účetní případy

MD

DAL

1.

VBÚ- poskytnutá záloha

151(153)

221

2.

Dodavatelská fa mat. zboží

111 (131)

321

3.

Zúčtování poskytnuté zálohy

321

151(153)

4.

Příjemka – převod na skald

112 (132) 111(131)

DAL

Základní účtování krátkodobého finančního majetku a krátkodobých finančních úvěrů Náplň přenášky:  Charakteristika účtové třídy  Náplň jednotlivých syntetických účtů

Základní účtování krátkodobého finančního majetku a krátkodobých finančních úvěrů v účtové třídě „2“ – účtujeme: • na aktivních i pasivních účtech • aktivní účty se nacházejí v účtových skupinách 21, 22, 25 o účtuje se zde o peněžních prostředcích v hotovosti o o peněžních prostředcích na účtu o o krátkodobých majetkových cenných papírech

• pasivní účty se nacházejí v rámci účtových skupin 23,24 o jedná se o krátkodobé bankovní úvěry

• účtová skupina 26 – Převody mezi finančními účty

Základní účtování krátkodobého finančního majetku a krátkodobých finančních úvěrů ocenění • jmenovitá hodnota – peněžní částka, která je přiřazena určité složce majetku o peněžní prostředky o ceniny o krátkodobé finanční závazky • pořizovací cena – cena, za kterou byl majetek pořízen včetně nákladů s jeho pořízením související o majetkové cenné papíry o dlužné cenné papíry

Náplň jednotlivých syntetických účtů (vybraných) Účtová skupina 21– peníze a ceniny SÚ - 211 Peníze ( hotovost) • účtují se zde přírůstky a úbytky peněžních prostředků • o příjmů peněžních prostředků účtujeme na základě příjmového pokladního dokladu • výdaj peněžních prostředků účtuje účetní jednotka na základě výdajového pokladního dokladu • evidence pokladní hotovosti se vede v pokladní knize

Náplň jednotlivých syntetických účtů (vybraných) SÚ 211 – Pokladna • účtujeme o stavu a pohybu hotovosti • o stavu a pohybu šeků, které účetní jednotka přijala místo hotových peněz • poukázky k zúčtování • součásti hotovosti jsou nasáčkované peníze k výplatě • peníze vydané zaměstnanci z pokladny předem (záloha) se účtují jako pohledávka za zaměstnancem, atd.

Tvorba analytických účtů: např. valutová pokladna (zvlášť za každou měnu), korunová pokladna, podle hmotné odpovědnosti, poukázky přijaté, šeky přijaté, poukázky vydané

Náplň jednotlivých syntetických účtů (vybrané účty) SÚ 213 - Ceniny • účtujeme zde stav a pohyb cenin poštovní známky, kontrolní pásky používané ke značení lihu, dálniční nálepky, kolky, telefonní a ostatní karty (musí mít hodnotu), zakoupené stravenky do provozoven veřejného stravování • v platebním styku nahrazují hotové peníze

Tvorba analytických účtů: např. podle hmotně odpovědných osob, podle měn, na které ceniny zní, podle místa uložení, druhů cenin atd.

Účtová skupina 22 – Účty v bankách SÚ 221 – Účty v bankách • účtujeme zde o stavu a pohybu peněžních prostředků u peněžních ústavů • účtujeme na různých typech účtů

Tvorba analytických účtů: např. podle jednotlivých bankovních účtů

Náplň jednotlivých syntetických účtů (vybrané účty)  Účtová skupina 23 – Krátkodobé bankovní úvěry SÚ 231 – Krátkodobé bankovní úvěry • krátkodobé bankovní úvěry s dobou splatnosti na jeden rok • krátkodobý bankovní úvěr poskytnutý na základě eskontovaných směnek – eskontní úvěr • překlenovací úvěr  Účtová skupina 26 – Převody mezi finančními účty SÚ 261 – Peníze na cestě • slouží k překlenutí časového nesouladu mezi vklady a výběry peněz v hotovosti a přijetím bankovních výpisů

Tvorba analytických účtů: např. podle jednotlivých bankovních účtů, podle pokladen, podle měn, podle odpovědných osob

Inventarizační rozdíly v pokladně přebytek – pokud je stav pokladny vyšší než stav zjištěný v účetnictví schodek – stav pokladny dle účetnictví je vyšší než je skutečný stav pokladny Účtování

P. č.

účetní případ

1. 2.

Kč

MD

DAL

Inventarizační rozdíl zjištěný v 500 pokladně - schodek

569

211

Inventarizační rozdíl zjištěný v 500 pokladně - přebytek

211

668

Ceniny SÚ 213 – Ceniny • na tomto účtu se sleduje stav a pohyb cenin (stravenky zakoupené do provozoven veřejného stravování, telefonní a ostatní karty, poštovní známky, kolky, …) P. č

Účetní případy

Kč

MD

DAL

1.

Nákup cenin a) hotově

100

213

211

b) na fakturu

100

213

321

a) spotřeba známek

100

518

213

b) spotřeba kolků

100

538

213

Účtování

2.

Výdej cenin

Bankovní účty SÚ 221 – Bankovní účty (bezhotovostní platební styk) • jednotlivé účetní případy se účtují na základě bankovních výpisů • na základě výpisu se odsouhlasují zůstatky SÚ 221 v účetnictví • bezhotovostní platební styk se uskutečňuje na základě příkazu (jednotlivý, hromadný) , VS, KS • úroky z účtu – účtují se na konci účetního období, za které se výpis vyhotovuje (SÚ 662 – Úroky) • poplatky za vedení účtu – jsou pro účetní jednotku finančním nákladem, jedná se o poplatky za vedení účtu nebo za provedení jednotlivých transakcí ( SÚ 568 – Ostatní finanční náklady)

p. č

Účetní případ

1.

VBÚ - poplatek za vedení účtu

100 568

221

2.

Přijaté úroky

100 221

662

Peníze na cestě SÚ 261- Peníze na cestě • účet se používá k překlenutí časového nesouladu mezi zaúčtováním pokladního dokladu a přijetím výpisu z běžného účtu • může mít jak aktivní tak pasivní zůstatek Účtování

1. Výběr peněz z běžného účtu do pokladny a) podle příjmového pokladního dokladu – PPD b) na základě výpisu z běžného účtu – VBÚ P. č

Účetní případ

MD

DAL

1a)

PPD – příjem peněžních prostředků

211

261

1b)

VBÚ – vyúčtování převodu

261

221

Peníze na cestě 2. Převod peněžních prostředků z pokladny na BÚ a) podle výdajového pokladního dokladu – VPD b) na základě výpisu z běžného účtu – VBÚ

P. č.

Účetní případ

MD

DAL

2a)

VPD – výběr peněz z pokladny a převod na BÚ

261

211

2b)

Vyúčtování převodu

221

261

Krátkodobé bankovní úvěry SÚ 231 - Krátkodobé bankovní úvěry • peněžní ústav je bankovní účet připisuje • nebo účetní jednotka z bankovního úvěru přímo hradí své závazky (narůstající způsob) Účtování P. č.

Účetní případ

Kč.

MD

DA L

1.

VBÚ – připsán bankovní úvěr

200

221

231

2.

Úhrada fa z povoleného úvěru

25

321

231

3.

VBÚ - Splátka úvěru

231

221

10

Základní účtování pohledávek a závazků Náplň přednášek:  Charakteristika účtové třídy  Náplň jednotlivých účtových tříd  Účtování daní, dotací

Základní účtování pohledávek a závazků v účtové třídě „3“ – Pohledávky a závazky účtujeme • o závazcích a pohledávkách z obchodních vztahů • o pohledávkách a závazcích vůči zaměstnancům • o pohledávkách a závazcích vůči institucím sociálního zabezpečení a zdravotním pojišťovnám • o pohledávkách a závazcích vůči finančním úřadům a jiným orgánům • ostatní pohledávky a závazky

Základní účtování pohledávek a závazků závazky • v účtové třídě „3“ účtujeme o krátkodobých závazcích • krátkodobé závazky – jsou závazky splatné do jednoho roku • závazky jsou v rozvaze na straně pasiv pohledávky • účtujeme zde jak o krátkodobých pohledávkách, tak dlouhodobých pohledávkách (je nutné analytické členění)

Základní účtování pohledávek a závazků vznik pohledávky může být ovlivněn • dnem účinnosti smlouvy • dnem, kdy nastane splnění dodávky • dnem, ve kterém se postupuje pohledávka jinému věřiteli • dnem, ve kterém nastává převzetí dluhu • dnem předpisu náhrady za vzniklé manko nebo škodu • dnem úhrady zálohové faktury

Základní účtování pohledávek a závazků  oceňování pohledávek • jmenovitou hodnotou – při jejich vzniku • pořizovací cenou – při nabytí nebo vkladu • při vyjádření v cizí měně v přepočtu kursem ČNB

Náplň jednotlivých syntetických účtů (vybrané účty)  Účtová skupina 31- Pohledávky SÚ 311 – Pohledávky z obchodních vztahů • účtují se zde pohledávky za odběrateli • pohledávky vznikají dodáním zboží, služby nebo výrobků • účtují se zde pohledávky krátkodobé i dlouhodobé

Tvorba analytických účtů: • • • • •

doby splatnosti v členění na krátkodobé nebo dlouhodobé podle jednotlivých odběratelů podle měny podle předmětu fakturace podle splatnosti (pohledávky po lhůtě splatnosti)

SÚ 313 – Pohledávky za eskontované cenné papíry • pohledávky za předané směnky bance k proplacení před lhůtou jejich splatnosti

Tvorba analytických účtů: např. podle banky, podle doby splatnosti, podle měny podle druhu cenného papíru

Náplň jednotlivých SÚ (vybrané účty) SÚ 314 – Poskytnuté zálohy • účtují se předem poskytnuté peněžní prostředky dodavatelům před dodáním zboží, služby, výrobků • vznik pohledávky Tvorba analytických účtů: např. podle doby splatnosti, podle dodavatelů, podle měny atd.

SÚ 315 – Ostatní pohledávky • účtují se zde reklamace vůči dodavatelům • nárok na záruční paušál při převzetí závazků na záruční opravu Tvorba analytických účtů: např. doby splatnosti, jednotlivých odběratelů, předmětu pohledávky atd.

Náplň jednotlivých SÚ (vybrané účty) Účtová skupina 32 – Závazky ( krátkodobé) SÚ 321 – Závazky z obchodních styků • účtují se závazky vůči dodavatelům, které vznikly převzetím služby nebo zboží

Tvorba analytických účtů: např. podle data splatnosti, podle dodavatelů, podle měny atd. SÚ 322 – Směnky k úhradě • zachycují se zde směnky vlastní a akceptované směnky cizí, pokud účetní jednotka platí závazek vůči dodavateli směnkou Tvorba analytických účtů: např. podle směnek vlastních, podle akceptovaných směnek cizích, podle měny

Náplň jednotlivých SÚ (vybrané účty SÚ 324 – Přijaté provozní zálohy • vznik závazků • účtují se zde přijaté krátkodobé zálohy od odběratelů • o přijatých zálohách se účtuje před splněním závazků vůči odběratelům

Tvorba analytických účtů: např. podle zaplacených , nezaplacených záloh, podle poskytovatele zálohy, podle měny SÚ 325 – Ostatní závazky • účtují se zde závazky krátkodobé z obchodních vztahů • např. uplatněné reklamace odběrateli • mohou se zde účtovat i závazky za leasingovými společnostmi • dluh vůči obchodnímu partnerovi (přebírá záruční závazky)

Náplň jednotlivých SÚ (vybrané účty Účtová skupina 33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi SÚ 331 – Zaměstnanci • účtují se zde vztahy z pracovněprávních vztahů • účtuje se zde sociální zabezpečení, zdravotní pojištění k zaměstnancům Tvorba analytických účtů: vede se k jednotlivým zaměstnancům

SÚ 333 – ostatní závazky vůči zaměstnancům • nárok zaměstnanců na náhradu cestovních výdajů

SÚ 335 – pohledávky za zaměstnanci • • • •

různé pohledávky za zaměstnanci např. poskytnuté zálohy a závazky na cestovní výdaje poskytnuté zálohy na drobné výdaje uplatnění náhrady za zaměstnanci z důvodu způsobené škody nebo manka

Náplň jednotlivých SÚ (vybrané účty) SÚ 336 – Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění • pojistné na veřejné zdravotní pojištění • pojistné na sociální zabezpečení Tvorba analytických účtů: např. podle • zdravotních pojišťoven, u kterých jsou zaměstnanci přihlášeni • zdravotního pojištění hrazeného zaměstnavatelem • zdravotního pojištění hrazeného zaměstnancem • zákonného sociálního pojištění hrazeného zaměstnavatelem • zákonného sociálního pojištění hrazeného zaměstnancem • nárok na dávky nemocenského pojištění

Náplň jednotlivých SÚ (vybrané účty) Účtová skupina 34 – Zúčtování daní a dotací V této účtové skupině účtujeme: • spotřební daně • ekologické daně • daň silniční • daně majetkové • poplatky • DPH

Náplň jednotlivých SÚ vybrané účty) Účtová skupina 34 – Zúčtování daní a dotací SÚ 341 – Daň z příjmů • účtují se zde poskytnuté zálohy na daň z příjmů PO

Tvorba analytických účtů: např. doměrky, vratky daně, zálohy na daň z příjmů, atd. SÚ 342 – Ostatní přímé daně • zálohy na daň z příjmů v průběhu roku Tvorba analytických účtů: např. daň z příjmů dle zaměstnanců, doměrky, atd.

SÚ – 343 DPH Tvorba analytických účtů: např. daň na vstupu a daň na výstupu, plnění, která nejsou zdanitelná, pokuty a penále jednotlivých sazeb DPH

Náplň jednotlivých SÚ (vybrané účty) SÚ 345 – Ostatní daně • zachycují se zde přímé a nepřímé daně, které nejsou zachyceny na předcházejících účtech • poplatky Tvorba analytických účtů: dle jednotlivých daní

Daně, dotace a poplatky Účtování o daních P. č.

Účetní případ

MD

DAL

1.

Předpis daně z nemovitostí

532

345

2.

VBÚ – úhrada daně z nemovitostí

345

221

3.

Předpis daně silniční

531

345

4.

VBÚ – úhrada daně silniční

345

221

5.

Předpis daně dědické

538

345

6.

VBÚ – úhrada

345

221

7.

Předpis darovací daně

538

345

8.

VBÚ – úhrada darovací daně

345

221

9.

Předpis daně z převodu nemovitostí 538

345

10.

VBÚ - úhrada daně z převodu nemovitostí

221

345

Daně, dotace a poplatky dotace SÚ 346 – dotace ze státního rozpočtu SÚ 347 – ostatní dotace (účet se používá tehdy, pokud je dotace poskytnuta z jiných zdrojů, než ze státního rozpočtu)

poskytnuté dotace slouží • k úhradě provozních nákladů • na pořízení DNHM a TZ (snižuje pořizovací cenu

Daně, dotace a poplatky Účtování spotřební a ekologické daně 221 - Bankovní účty

345 - Ostatní daně a poplatky Úhrada dańové povinnosti

111,112,131,132,501,504 1b

Úhrada poplatku

378,311,315,335 1a 543-Dary

1 - Předpis spotřební nebo ekoloické daně za zdaňovací období na základě daňových dokladů: a-při vyúčtování tržeb b-při aktivování materiálu a zboží pro vlastní ražijní potřebu c-při bezplatném plnění ve prospěch jiných osob d-při vzniku škody na vybraných výrobcích

1c 549-Manka a škody 1d 538-Ostatní daně a poplatky Předpis poplatků

Náplň jednotlivých SÚ (vybrané účty) Účtová skupina 36 – Závazky ke spol.. SÚ 366 – Závazky ke společníkům obchodní korporace • účtují se zde závazky ke společníkům ve společnosti s ručením omezeným a komanditistům komanditní společnosti • jedná se o závazky, kterou vzniknou z pracovněprávních vztahů včetně sociálního a zdravotního pojištění

Základní účtování na kapitálových účtech Náplň přednášky: Charakteristika účtů Náplň jednotlivých účtů Účet individuálního podnikatele

Základní účtování na kapitálových účtech  v účtové třídě „4“ – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky účtujeme • v členění na vlastní kapitál a cizí zdroje vlastní kapitál obsahuje: • základní kapitál • kapitálové fondy • fondy tvořené ze zisku • výsledek hospodaření cizí zdroje • dlouhodobé závazky • krátkodobé závazky

Náplň jednotlivých účtů (vybrané účty)  Účtová skupina 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy SÚ 411 – Základní kapitál - obchodní korporace je peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do základního kapitálu obchodní korporace • o základním kapitálu se účtuje při založení obchodní korporace • o zvýšení základního kapitálu • o snížení základního kapitálu

Tvorba analytických účtů: Např. podle způsobu, jakým je vytvořen ZK, podle jednotlivých osob, které vklad vložily SÚ 412 - Ážio Tvorba analytických účtů: Měla by být přizpůsobena způsobům zvyšování základního kapitálu

Náplň jednotlivých účtů (vybrané účty) SÚ 413 – Ostatní kapitálové fondy • zachycují se zde vklady (peněžní i nepeněžní), které při jejich vytvoření nezvyšují základní kapitál např. dary

Tvorba analytických účtů: podle jednotlivých kapitálových fondů SÚ 414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků • zachycuje se zde hlavně přecenění CP na reálnou hodnotu • k rozvahovému dni přecenění majetkových účastí

SÚ 416 – Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací SÚ 417 –Rozdíly z přeměn obchodních korporací SÚ 418 – Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací SÚ 419 – Změna základního kapitálu • zachycují se zde změny základního kapitálu před zápisem do obchodního rejstříku

Náplň jednotlivých účtů (vybrané účty)  Účtová skupina 42 - Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření SÚ 421 – Rezervní fond • na tomto účtu zachycovala tvorba a čerpání zákonného rezervního fondu • tvorba a čerpání tohoto fondu se řídila společenskou smlouvou, stanovami o ZRF povinně vytvářela a.s. , s.r.o (platilo do konce r. 2013)

SÚ 423 – Jiný výsledek hospodaření minulých let • obsahuje rozdíly ze změn účetních metod a část odložené daně • opravy, pokud došlo k nesprávnému účtování • pokud nebyly zaúčtovány náklady a výnosy minulých období (jedná se o významné částky)

Náplň jednotlivých účtů (vybrané účty) SÚ 427 – Ostatní fondy • zachycuje se zde tvorba a čerpání statutárních fondů • zachycuje se zde tvorba a čerpání ostatních fondů

SÚ 428 – Nerozdělený zisk minulých let • účtuje se zde zisk minulých let, který nebyl rozdělen • jedná se o čistý zisk, který je převeden z účtu 431 – výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení

Tvorba analytických účtů: Podle jednotlivých účetních období SÚ 429 – Neuhrazená ztráta minulých let • zachycuje se zde ztráta z minulých let, která nebyla uhrazena • účet snižuje vlastní kapitál

Náplň jednotlivých účtů (vybrané účty)  Účtová skupina 43 – Výsledek hospodaření SÚ 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení • učet je určen k rozdělení nebo vypořádání ztráty • účet nesmí mít na konci následujícího účetního období zůstatek SÚ 432 – Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku • vychází se ze zákona o korporacích § 40 odst. 2

 Účtová skupina 45 – Rezervy SÚ 451 Rezervy podle zvláštních právních předpisů SÚ 453 – Rezerva na daň z příjmů SÚ 459 – Ostatní rezervy

 Účtová skupina 46 – Dlouhodobé bankovní úvěry SÚ 461 – Bankovní úvěry

 Účtová skupina 49 –Individuální podnikatel SÚ 491 – Účet individuálního podnikatele

Základní účtování na kapitálových účtech SÚ 491 - Individuální podnikatel • tento účet používá fyzická osoba, která je účetní jednotkou • účtují se zde osobní vklady včetně vkladu na začátku podnikatelské činnosti • osobní výběry • přijaté dary • vlastní kapitál je vykazován jednou položkou • účet má pasivní zůstatek, ale může mít i aktivní • výsledek hospodaření se zdaňuje daní z příjmů fyzických osob

Základní účtování na kapitálových účtech Účtování p. č.

Účetní případ

1.

Vklad -zahájení podnikání

a)

VBÚ – vklad peněžních prostředků 221

491

b)

Nepeněžitý vklad - automobil

022

491

2.

Výběr pro osobní spotřebu

491

221

3.

Zúčtování zisku v příštím účetním období

431

491

MD

DAL

Účetní závěrka Náplň přednášky  Sestavení účetní závěrky  Účetní výkazy

Účetní závěrka sestavení účetní závěrky: • v plném rozsahu o sestavují a předkládají účetní jednotky, které mají povinnost ověřovat účetní závěrku auditorem o mají povinnost zveřejňovat údaje o povinnost auditované účetní jednotky je dle § 21

Účetní závěrka Účetní výkazy • praktické ukázky jednotlivých výkazů

Použitá literatura • BARTKOVÁ, Hana a kol. Úvod do účetnictví. 1. vydání. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, EkF, 2008. 69s. ISBN 978-80248-1815-3. • RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. 12. aktualizované vydání. Olomouc: Anag, • 2006. 878s. ISBN 80-7263-313-9. • BARTKOVÁ, Hana a kol. Účetnictví podnikatelů. 1. vydání. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, EkF , 2011. 205s. ISBN 978-80-248-2149-8. • Legislativa v účetnictví • STRUHAL Jiří a kol. Účetnictví 2012. 1. Vydání. Brno : BizBooks : Brno, 2012. 759s. ISBN 978-80-265-0008-7.