ING Investment Management Jak se chceme zajistit na důchod? Podporují lidé v České republice penzijní reformu?

ING Investment Management Jak se chceme zajistit na důchod? Podporují lidé v České republice penzijní reformu?

Miloš Filip, člen představenstva, ředitel distribuce a marketingu Tomáš Macků, Ipsos, Research & Communication Director ČR, SR

Praha – 13. června 2012 hotel Radisson www.ingfondy.cz

Češi a penzijní reforma

Penzijní reforma je za dveřmi:

Různé průzkumy říkají, kolik lidí se do ní zapojí a zda jí občané rozumí

Nás zajímalo, co si Češi vůbec myslí úloze státu v zajištění na stáří

Opravdu se většina domnívá, že se má o vše starat stát?

Patří většina občanů k odpůrcům reformy, jako to někdy vypadá…

anebo její potřebu uznávají, avšak něčeho se něčeho obávají?

Co stojí za našimi nejasnými postoji? A jak vypadají odhady, když se ně podíváme opačnou optikou (třeba kolik lidí stále váhá)?

www.ingfondy.cz

2

Informace o výzkumu

2012: Pozadí výzkumu – dle nabídky ING Investment Management je členem mezinárodní finanční skupiny ING. Svým klientům poskytuje služby v oblasti správy aktiv na domácích a zahraničních trzích. Klienti ING Investment Management mohou využívat kompletní nabídku produktů finanční skupiny ING. V návaznosti na úspěšnou spolupráci v předchozím roce, poptalo ING Investment Management společnost Ipsos s žádostí o realizaci výzkumu na téma reformy penzijního systému v ČR.

Výzkum si klade za cíl zjistit:

Postoje obyvatel ČR vůči důchodu Příprava obyvatel na důchod, spoření na důchod Povědomí o penzijní reformě Plánované zapojení do reformy

Penzijní reforma, duben 2012

4

Design výzkumu KVANTITATIVNÍ VÝZKUM Cílová skupina

Metodologie

Počet respondentů

Dotazník

Reprezentativní vzorek internetové populace České republiky ve věku 20 – 55 let On-line sběr dat prostřednictvím on-line IPSOS panelu. V současné době je v panelu k dispozici cca 20 000 respondentů. Hlavní výhodou on-line sběru dat je jeho rychlost a finanční efektivita (oslovení velkého množství respondentů za klientsky příznivou cenu)

N = 1 000. Dostatečně veliký vzorek umožňující detailní analýzu i včetně specifických podskupin


Strukturovaný dotazník v délce 20 minut 2 otevřené otázky

5

Hlavní zjištění

6

Hlavní zjištění: Zajištění na důchod Důležitost finančního zabezpečení v penzi si uvědomuje více než 90 % lidí. Plných 63 % si na penzi spoří… většina z těchto lidí se však domnívá, že si spoří nedostatečně. Nejčastější formou je penzijní připojištění. Jako hlavní příčinu uvádí nedostatek finančních prostředků. Až 43 % populace se domnívá, že o příjem důchodců se má postarat stát. Především jde o lidi se základním vzděláním a středoškolsky vzdělání bez maturity. Avšak 53 % uvádí, že příjem v penzi má částečně zajistit stát a částečně každý sám.


7

Hlavní zjištění: Postoj Čechů k penzijní reformě

Téměř tři čtvrtiny lidí se domnívají, že penzijní reforma je potřebná. Hlavní důvodem jsou demografické změny. Následuje hrozba nedostatku peněz a kolaps systému při zachování jeho současného nastavení. Nadpoloviční většina populace se ale zároveň obává, že nastavení reformy se stejně změní s další vládou. Podle 69 % respondentů o reformě stát neinformoval dostatečně. Obavy z možné negativní změny a nedostatečná informovanost činí projekt nedůvěryhodným. Více než pětina lidí pak o reformě neví vůbec.


8

Hlavní zjištění: Zapojení do penzijní reformy Až ¾ lidí nemají jasno, zda se do druhého pilíře zapojí. Ke svému zapojení „ano,“ nebo „spíše ano“ odpovídá 40 % populace. Častěji jsou to lidé, kteří si již na penzi spoří. Celé ¾ populace ani netuší, zda vůbec nebo případně o kolik se jim v případě zapojení do reformy sníží výše vypláceného důchodu z průběžného systému. Nedostatek záruk a nedůvěra vůči státu je tím hlavním spontánně uváděným důvodem, proč lidé neplánují vstoupit do 2. pilíře. Lidé mají o budoucnosti často naivní představy. Ohledně růstu „malých“ cen jsme velkými pesimisty, ohledně zvyšování „velkých“ cen a hodnoty úspor jsme raději optimisty. Vyplývá to z odpovědí na otázky ohledně hodnoty úspor a věcí za 20 let. Další velká část si na ně nedokáže udělat názor vůbec. Penzijní reforma, duben 2012

9

Zajištění na důchod...

www.ingfondy.cz

10

Na penzi chceme být všichni zabezpečeni... Q3. Do jaké míry je podle Vás důležité finančně se na penzi zabezpečit? (Jedna odpověď)

Spíše nedůležité 6%

Rozhodně nedůležité 2%

Rozhodně důležité 51%

Být na penzi finančně zabezpečen je důležité pro 92 % (= 51 % + 41 %) respondentů.

Spíše důležité 41%

Total (n = 1 037) Zdroj: Výzkum Ipsos pro ING IM C.R., květen 2012

Penzijní reforma, květen 2012

11

Penze? Mám obavy, nedožiji se, neřeším to... Q2. Jaké máte pocity ohledně své penze? (více odpovědí) Spořím si, ale mám obavy, zda mi to vyjde

42%

Nejspíš se toho ani nedožiji

39%

Je to daleko, teď to neřeším

21% 18%

Má se o to postarat stát 9%

Nějak bylo, nějak bude Spořím si, nemám obavy Nic z uvedeného Nezajímá mne to

7%

Obavy. Až 42 % obyvatel ČR ve věku 20-55 let uvedlo, že si sice na penzi spoří, nicméně má obavy z toho, aby vše vyšlo. Skepse? 39 % respondentů má obavy z toho, zda se své penze vůbec dožije...

2%

1% Total (n = 1 037) Zdroj: Výzkum Ipsos pro ING IM C.R., květen 2012


12

50% lidí se zdá, že spoří málo, 26% chce začít... Q5. Spoříte si na penzi?

50% populace ČR ve věku 20 – 55 let má zájem spořit si na penzi více a 26% říká, že plánuje začít

Čím starší, tím zodpovědnější. S věkem se zvyšuje podíl „zodpovědných“ s odpovědí, „měl bych spořit více“. Nejméně si spoří mladí lidé, pro které je penze zatím příliš daleko a řeší jiné priority. Věk 11

13

17

11

13

34 50 50%

50

60

58

48

26% 26

21

11 Total (n=1037)

7

13

16

13

12

16

Ano, v dostatečné výši Ano, ale měl\a bych více Zatím ne, ale plánuji si začít spořit Ne a ani neplánuji

20-29 let (n=310) 30-39 let (n=266) 40-49 let (n=281) 50-55 let (n=180) Total (n = 1 037) Zdroj: Výzkum Ipsos pro ING IM C.R., květen 2012


13

58% VŠ si myslí, že by si měli spořit více... Q5. Spoříte si na penzi?

Čím vyšší dosažený stupeň vzdělání, tím větší podíl lidí si spoří na penzi Vzdělání 10

13

10

14

Ano, v dostatečné výši 20 Ano, ale měl\a bych více

28 51

50% 50

52 58

Zatím ne, ale plánuji si začít spořit

42 25

26 26% 20

11 Total (n=1037)

ZŠ (n=117)

25 18

13

9

4

SŠ bez maturity (n=429)

SŠ s maturitou (n=354)

VŠ (n=137)

Ne a ani neplánuji

Total (n = 1 037) Zdroj: Výzkum Ipsos pro ING IM C.R., květen 2012 Penzijní reforma, květen 2012

14

Spoření na penzi? Hlavně „penzijko“ a „životko“... Q6. Jakým způsobem si spoříte na penzi? Možnost více odpovědí

Věk

87%

Penzijním připojištěním

33%

Životním pojištěním

1/3 respondentů si spoří prostřednictvím životního pojištění.

12%

Na spořícím účtu v bance

6%

Na běžném účtu v bance

Total (n=647)

Podílovými fondy

Jiným způsobem

Pokud si respondenti spoří na penzi, pak se v 87 % jedná o penzijní připojištění.

4%

20-29 let (n=140) 30-39 let (n=177)

3%

40-49 let (n=202) 50-55 let (n=128)

Penzijní připojištění nejméně využívají lidé se ZŠ vzděláním. Využívání životního pojištění roste se zvyšujícím se vzděláním respondentů.

Pouze ti, co si spoří na penzi (n = 647) Zdroj: Výzkum Ipsos pro ING IM C.R., květen 2012 Penzijní reforma, květen 2012

15

„Spořil bych i více...“ (kdybych měl větší příjem, zlepšili jste parametry nebo jsem se bál/a nouze...) Q8. Které z důvodů by Vás přiměly k tomu, abyste si na penzi spořil ještě více? Pokud bych měl\a vpráci vyšší příjem

71%

Zlepšení parametrů spoření např. vyšší příspěvek zaměstnavatele, vyšší sleva na daních, vyšší příspěvek státu…

43%

Větší jistota uložených finančních prostředků

2.

Mnohem více by tím k většímu spoření byli motivování vysokoškolsky vzdělání lidé.

3.

Mladé lidi ve věku 20 – 29 let by k vyššímu spoření na penzi přiměly obavy z finanční nouze.

39% 32%

Vyšší výnosy penzijních fondů

Nic z uvedeného

K většímu spoření na penzi by lidi nejčastěji motivoval vyšší příjem v zaměstnání.

55%

Vyhlídka, že by mi v penzi mohly dojít peníze

Vyšší inflace

1.

10% 1%

Total (n = 920) Zdroj: Výzkum Ipsos pro ING IM C.R., květen 2012


16

1. Krize, 2. nízké výnosy a 3. změny v nastaveném systému... Q9. Co by Vás odradilo od dlouhodobého spoření na penzi?

První zmíněná Hluboká ekonomická krize, která zhorší vaši osobní finanční situaci

37%

Zhoršení finanční situace v důsledku ekonomické krize a nepříznivá životní událost by nás nejčastěji odradily od spoření si na penzi.

Změny v již nastaveném systému by ve srovnání s jinými věkovými kategoriemi více odradily lidi ve věku 50 - 55 let (35%).

Druhá zmíněná Hluboká ekonomická krize, která zhorší vaši osobní finanční situaci

34%

Třetí zmíněná Změny v již nastaveném systému

30%

Odpovědi: Spoří nebo si plánují spořit na penzi (n = 920) Zdroj: Výzkum Ipsos pro ING IM C.R., květen 2012


17

Nespořím si: „Nemám na to!“ nebo „Je to daleko...“ Q10. Z jakých důvodu si na penzi v současnosti nespoříte nebo zatím spoříte nedostatečně?

Nemám dostatek finančních prostředků na to, abych si spořil\a

70% Hlavní důvody, nespoření si na penzi?

Možná se toho ani nedožiji

27%

Mám teď jiné priority

26%

Má se o to postarat stát Raději si teď užívám života, než bych si spořil\a Vůbec to neřeším, penze mne vůbec nezajímá

20%

Nedostatek finančních prostředků. Tento důvod je jako hlavní častěji uváděn u věkové kategorie 50 – 55 let.

Netýká se mne. Mladí lidi ve věku 20- 29 let nejčastěji odpovídají, že se jich to v tomto momentě netýká.

VŠ vzdělaní lidé častěji uváděli, že mají v současnosti jiné priority.

9% 1%

Nespoří si na penzi nebo si spoří nedostatečně (n = 904) Zdroj: Výzkum Ipsos pro ING IM C.R., květen 2012

18

Postoj k penzijní reformě...

www.ingfondy.cz

19

Závazky z penzí v EU rostou a rostou: Hlavní obava? Státy na to s krizí nemusí mít... Státní závazky z penzí jako procento HDP Francie

362%

Rakousko

360%

Německo

330%

Itálie

323%

Portugalsko

298%

Řecko

231%

Španělsko

204%

Česká republika

201%

Lotyšsko

125%

Velká Británie

91%

EU nemá jen problémy s Řeckem a Španělskem: Penzijní závazky 19 států EU dosahovaly 30 biliónů EUR v roce 2009.

Akruované závazky států z dnes a vyplácených a v budoucnosti nárokovatelných penzí dosahují dvoj až čtyřnásobku HDP vybraných států

Pracující:důchodci v Evropě (2009 4:1) změna na 2:1 v roce 2060

Penzijní závazky ČR jsou dnes na dvojnásobku HDP a porostou: rizika demografie, ekonomická krize, vývoj státních financí Zdroj: Research Center for Generational Contracts, na objednávku ECB, metoda výpočtu PBO, květen 2012; Bloomberg, leden 2012

20

Příjem v penzi? Každý sám o sebe a také stát! Q4. Kdo by se podle Vašeho názoru měl postarat o Váš příjem v důchodovém věku?

Více než polovina respondentů (53 %) se přiklání k názoru, že příjem v důchodu by měl být kombinací jednak příjmu od státu, tak vlastních finančních prostředků. Výhradně na stát spoléhají především lidé se základním vzděláním a lidé bez maturity. Vzdělání

Total (n = 1 037), Zdroj: Výzkum Ipsos pro ING IM C.R., květen 2012


21

„Ano, vím o reformě...“ Q11. Víte o tom, že se připravuje reforma českého penzijního systému?

• Více než pětina lidí tvrdí, že neví, že se reforma penzí připravuje

Věk



22

„Tak určitě... Je potřebná...“ Q12. Je podle Vás připravovaná reforma penzijního systému potřebná? Rozhodně nepotřebná

9% Spíše nepotřebná

19%

Spíše je potřebná

Rozhodně je potřebná

29%

72

% (= 29 % + 43 %) lidí ve věku 20 – 55 let si myslí, že připravovaná reforma penzijního systému je potřebná. Potřebnost reformy klesá s věkem respondentů. Potřebnost reformy si nejvíce uvědomují lidé s VŠ vzděláním, až 82 % vysokoškoláků.

43% Total (n = 1037) Zdroj: Výzkum Ipsos pro ING IM C.R., květen 2012


23

„Je hodně důchodců. Je potřeba se zajistit...“ Q15. Vypište prosím, z jakého důvodu považujete reformu penzijního systému za POTŘEBNOU?

Obavy z budoucnosti. Penzijní reforma je potřebná především s ohledem na demografické změny v populaci ČR a růst počtu důchodců (uvedlo spontánně 18 % respondentů)

Pouze ti, co považují reformu za potřebnou (n = 746) Zdroj: Výzkum Ipsos pro ING IM C.R., květen 2012


24

nejistota, radost, humbuk... Q13. Jaké máte pocity ohledně schválené penzijní reformy?

Stejně to za chvíli někdo zase změní

59%

Příliš humbuku pro to málo, co se nakonec schválilo

20%

Je to nesmysl, mají to nechat jak to bylo

15%

Nechápu, proč to tak dlouho trvalo Nic z uvedeného Konečně se to povedlo prosadit

13% 11% 3%

Nejistota. 59 % populace ve věku 20 – 55 let se přiklání k názoru, že nastavení penzijní reformy se stejně za chvíli změní. 2. Radost. Pouze 3 % respondentů mají radost z toho, že se penzijní reformu povedlo prosadit. 3. Humbuk. K názoru, že je to příliš humbuku pro to málo, co se nakonec schválilo se nejvíce přiklánějí VŠ vzdělaní lidé (27 %). 1.



25

Převažuje: „Budu se mít stejně s reformou i bez ní“ Q14. Umožní Vám podle Vašeho názoru reforma penzijního systému naspořit si více peněz tak, abyste se měl\a v důchodu lépe než pokud by reforma neproběhla?

Nevím, nedovedu posoudit

20%

Rozhodně se díky reformě budu mít lépe

2%

Spíše se budu mít díky reformě lépe

8%

Rozhodně se budu mít kvůli reformě hůře

13%

Spíše se budu mít kvůli reformě hůře

18% Penzijní reforma, květen 2012

Myslím, že se budu mít stejně s reformou i bez ní

39%

1.

Připravovaná reforma nijak neovlivní moji životní úroveň v důchodu (39% lidí)

2.

20% nedokáže vliv penzijní reformy na úroveň jejich důchodu posoudit (hlavně mladí ve věku 20 – 29 let).


26

„Informace o reformě jsou nedostatečné!“ Q17. Poskytuje podle Vás vláda a penzijní fondy občanům dostatek informací o této reformě?

Ne, na to, jak je to důležité, o tom stát informoval minimálně či nesrozumitel ně

69%

Rozhodně ano

2%

Nic z uvedeného

5%

Ano, vláda dělá co může, aby lidé měli dost informací

Více než 2/3 respondentů se domnívá, že stát o připravované reformě informoval nedostatečně.

K tomuto názoru se častěji než ostatní přiklánějí lidé s VŠ vzděláním.

5%

Nezajímá mne to

8% Ano, vláda dělá co může, aby lidi nahnala do fondů



27

„Co to pro mne znamená?“ Q18. Potřebujete v souvislosti s penzijní reformou něco vysvětlit nebo získat více informací?

Podrobně vysvětlit, co to pro mne bude konkrétně znamenat Konkrétně spočítat, co mohu v penzijních fondech na důchod našetřit a co budu dostávat

37%

„Co to pro mne znamená?“ Dvě třetiny lidí by ráda získala informace, co pro ně bude reforma konkrétně znamenat (67% = 37+30%).

K tomuto názoru se signifikantně více ve srovnání s ostatními přiklánějí lidé s VŠ vzděláním (79%).

30%

Potřebuji přehledně vysvětlit, jak bude celá reforma probíhat

29%

Vysvětlit, jak si nejvýhodněji nastavit jednotlivé penzijní fondy\pilíře

26%

Nic nepotřebuji, udělám si přehled sám\a Nic z uvedeného

19% 7%



28

„Ať to vysvětlí v novinách a finanční poradce...“ Q19. Kdo by Vám měl penzijní finance vysvětlit a spočítat, jak si optimálně spořit?

Měli by to vysvětlit v novinách nebo na internetu

53%

Finanční poradce na schůzce

Nikdo, sám se v tom zorientuji a sám si nejlépe poradím

Informace o tom, jak spořit v penzijních fondech by lidé především hledali v novinách a na internetu (více ve věku 40 – 49 let a 50 – 55 let).

Mladí lidé ve věku 20 – 29 let by si spíše zašli přímo do banky nebo by si nechali poradit od rodiny.

U finančního poradce by informace častěji hledali lidé ve věku 20 – 29 let a 30 – 39 let.

43%

Někdo v bance Poradím se s přáteli, s rodinou

19% 14% 7%

Nic z uvedeného

5%

Nepotřebuji více informací, mám jich dostatek



29

Plánované zapojení do penzijní reformy

30

Až 75% lidí není nemá jasno o zapojení se... Q20. Plánujete, že se do penzijní reformy zapojíte, tj. že budete spořit ve 2. pilíři tím, že převedete část povinných odvodů na soukromé spoření?

Převažují nejisté odpovědi – „spíše se zapojím“ 35% a „spíše se nezapojím“ 40%

Deklarované zapojení do reformy roste s rostoucí úrovni vzdělání respondentů. Spoření na důchod

Vzdělání

35%

35% 40%



31

„Spočítám si to“, „Nevěřím státu a další vládě...“ Q21. Co je pro Vás nejdůležitější pro rozhodnutí, zda v rámci penzijní reformy vstoupíte do soukromého 2. penzijního pilíře?

Spočítám si, zda se mi to vyplatí

21%

Budu se řídit Chci si Nic z tím, co udělají lidé v mém uvedeného naspořit a věřím, že je to okolí 5% vhodný způsob

2%

6% Nevěřím soukromým subjektům

12% Nevěřím státu

19% Poradím se s někým Nevěřím, že to další vláda zase nezmění

19%

16%

Rozhodnutí lidí zda budou nebo nebudou spořit prostřednictvím druhého pilíře ovlivňují: Rozum jen málo. Na vlastní rozum a „zda se to vyplatí“ se spolehne jen pětina lidí (21%) Převažují negativní emoce (50%): Nedůvěra ve stát (19%), nejistota zda to další vláda opět nezmění (19%), nedůvěra v soukromé subjekty (12%)

Total (n = 1037), jedna možnost odpovědi Zdroj: Výzkum Ipsos pro ING IM C.R., květen 2012

32

„Chci mít kontrolu“ a „Peníze budou moje“ Q22. Uveďte prosím důvody, kvůli kterým PLÁNUJETE spořit prostřednictvím 2. pilíře?

59%

Chci vidět svůj účet a kolik na něm mám

Chci mít kontrolu. Pokud se plánují respondenti zapojit do reformy, je tomu nejčastěji z důvodu, že chtějí mít přehled o tom, kolik mají naspořeno (59%).

2.

Jen okrajově: Rozložit riziko. U VŠ vzdělaných lidí hraje roli i fakt, že chtějí riziko spoření rozložit v různých pilířích (47% VŠ vs 26% respondenti celkem v grafu).

43%

Peníze budou moje

34%

Peníze se dají dědit Chci rozložit riziko spoření v různých pilířích Jiné, vypište

1.

26% 3% Plánují spořit prostřednictvím 2. pilíře (n = 411) Zdroj: Výzkum Ipsos pro ING IM C.R., květen 2012


33

NEzapojení se do reformy - důvody Q27. Vypište co nejpodrobněji důvody, kvůli kterým se do penzijní reformy NEPLÁNUJETE zapojit

Nejsou záruky, nevěřím státu

29%

Nemám peníze, nedostatek financí

Nedostatek peněz je důvodem především pro lidi ve věku 40 – 49 let (31%).

3.

Pro mladé lidi ve věku 20-29 let je častěji než u ostatních důvodem dlouhý časový horizont jejich odchodu do důchodu.

15% 9%

Není to výhodné, nevyplatí se to, špatně nastavené podmínky

8%

Je to daleko, důchodu se nedožiji

7%

Mám jiné finanční produkty, věřím jiným produktům

2.

17%

Nedostatek informací o reformě, nevím o co jde

Je to okrádaní, jsou to zloději

Nedostatek záruk ze strany státu je spontánně nejčastěji uváděným důvodem pro nezapojení se do reformy. Tento důvod častěji než ostatní uvádějí lidé ve věku 50-55 let a VŠ vzdělaní lidé.

21%

Vysoké riziko, nevěřím soukromým subjektům

Nevím

1.

6% 5%

Neplánují spořit prostřednictvím 2. pilíře (n = 626), více odpovědí Zdroj: Výzkum Ipsos pro ING IM C.R., květen 2012

34

„Nevím a netuším, že se mi sníží důchod...“ Q25. Pokud vstoupíte do 2. pilíře a začnete si v něm spořit, máte představu, o kolik Vám stát sníží důchod vyplácený z průběžného systému? Je mi to jedno, všechno je lepší než závislost na státu 4%

Ano, zcela přesnou 3%

Sníží se jen minimálně 3%

Sníží se proporčně 3%

Nezajímá mě to 4% Sníží se o hodně 6% Netušil\a jsem, že se sníží

Nevím

25%

52%

77% lidí (=25+52%) nemá konkrétní představu o tom zda nebo o kolik se jim sníží výše důchodu vypláceného z průběžného systému při zapojení do 2. pilíře!



35

Ceny zboží za 20 let

36

Jaká bude budoucnost podle vývoje cen rohlíků? Q28. Tipněte si, kolik podle Vás bude stát za 20 let v supermarketu jeden rohlík, který dnes stojí 2 Kč? Naše představy o budoucnosti:

Nejčastěji volíme nejhorší možnost: 58% respondentů předpokládá, že cena obyčejného rohlíku stoupne za 20 let z 2 Kč na 3,90 Kč. Stojí za tím skepse, pesimismus?

Nebo se neodvážíme si ani tipnout (19%)… Věk

Vzdělání



37

Jaká budoucnost nás čeká podle cen automobilů? Q29. Kolik podle Vás bude stát stejný automobil (nový, stejná výbava, stejná kvalita), který dnes stojí 200 tisíc za 20 let? Automobil, který dnes stojí 200 000 Kč bude podle 21 % respondentů za 20 let stát 390 tisíc Kč. Na druhou stranu, 16 % respondentů se domnívá, že cena tohoto automobilu se nezmění.

Věk

Vzdělání



38

Milión pod polštářem Q30. Odhadněte prosím reálnou hodnotu zboží, které si za tento milión koupíte za 20 let při průměrné inflaci 3% ročně?

Věk

Vzdělání



39

Zajímá vás, jaké jsou „správné“ odpovědi? ☺ Cena rohlíku dnes 2 Kč 20 let průměrná inflace 2% ročně > 3,00 Kč průměrná inflace 3% ročně > 3,60 Kč

1.

Cena automobilu dnes 200 tis. Kč 20 let průměrná inflace 2% ročně > 297 tis. Kč průměrná inflace 3% ročně > 361 tis. Kč

Ohledně růstu "malých" cen jsme pesimisty tři pětiny lidí jsou pesimisté pětina lidí se "trefí„ pětina neví

2.

Hodnota miliónu 20 let průměrná inflace 2% ročně > 673 tis. Kč průměrná inflace 3% ročně > 554 tis. Kč

3.

Ohledně růstu "velkých" cen jsme optimisti 32% optimistů 24% se trefí. 21% pesimistů 22% neví Ohledně hodnoty svých „velkých“ úspor jsme podobně raději optimisty 29% optimistů 26% se trefí 21% pesimistů 24% neví

Naše představy o budoucnosti

1.

Při odhadu vývoje „malých“ cen jsme velkými pesimisty (bude vysoká inflace)

2.

Při představě růstu „velkých“ cen a poklesu hodnoty úspor jsme spíše optimisty (inflace bude nízká)

3.

Budoucnost odhadujeme nekonzistentně: Při odhadech stejného růstu inflace by měli lidé tipnout zvýšení ceny rohlíků a automobilů stejně

Závěrečné shrnutí

Podpora penzijní reformy je mnohem vyšší, než se zdá podle hlasů z ulice a průzkumů o chystané účasti v druhém pilíři.

Více než polovina lidí už nechce spoléhat jen na stát.

Kredibilitu realizace reformy však snižují 4 důležité faktory: 1. Obecná nedůvěra ve stát. 2. Obavy o stabilitu změn (nedůvěra v revizi reformy budoucí vládou). 3. Nedostatek informací poskytnutých státem. 4. Obavy ze soukromých správců peněz.

Celé ¾ populace ještě nejsou zcela rozhodnuty, zda se zapojí.

Stejný podíl netuší, zda či jak se jim sníží penze z průběžného systému.

Pětina lidí o reformě vůbec neví.


42

Co z toho vyplývá?

Možná chceme být zodpovědní, ale stát nám v tom moc nepomáhá…


43

Ing. Miloš Filip, Ph.D., CFA má 11 let zkušeností práce ve finančním sektoru a pracuje jako ředitel distribuce a marketingu a člen představenstva ING Investment Management C.R. Během své finanční kariéry získal zkušenosti z finančních pozic jako ředitel a předseda představenstva penzijního fondu, radil jako konzultant vrcholovému managementu ČSOB a pracoval jako investiční poradce pro podílové fondy ve skupinách ABN AMRO Bank a ČSOB Asset Management. Jako odborník na oblast osobního investování a správy rodinných financí spolupracoval jako externí poradce s Českou bankovní asociací a je členem Pracovní skupiny Ministerstva financí ČR pro finanční vzdělávání. Je autorem trilogie Osobní a rodinné bohatství (C.H. Beck, 2006), která slouží jako doporučená literatura k výuce osobních financí na VŠE fakultě podnikohospodářské v Praze a na Masarykově univerzitě Ekonomicko-správní fakultě v Brně.

Tato prezentace má pouze informační charakter a její text není právně závazný. Přestože byl výše uvedený text připraven s nejvyšší pečlivostí a na základě důvěryhodných zdrojů, nelze zaručit dokonalou spolehlivost údajů zde uvedených. Za jakoukoli ztrátu, která by mohla čtenáři případně vzniknout použitím informací uvedených v této prezentaci, nenese ING Investment Management žádnou zodpovědnost. Upozorňujeme, že investování je spojené s riziky. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Hodnota investice může kolísat a není zaručena návratnost investované částky.

www.ingfondy.cz

ING Investment Management Jak se chceme zajistit na důchod? Podporují lidé v České republice penzijní reformu?

Recommend Documents