Doporučení pro reformu důchodového systému v České republice

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Ústav financí

Doporučení pro reformu důchodového systému v České republice Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing.Karel Mudrych

Bc.Veronika Elšíková

Brno 2010

Děkuji vedoucímu diplomové práce Ing.Karlu Mudrychovi za trpělivost, odborné vedení, náměty a připomínky, které mi poskytl v průběhu zpracování diplomové práce. Dále děkuji svoji rodině za trpělivost a podporu při psaní diplomové práce.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Doporučení pro reformu důchodového systému v ČR“ vypracovala samostatně, za odborného vedení vedoucího diplomové práce a pomocí odborné literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 23.5.2010

…………………………

Abstract Elšíková, V.: Recommendation for Pension Reform in Czech Republic. Graduation theses. Brno, 2010. This diploma thesis is describing the current state of pension system in the Czech Republic and its functioning. It is also examining the pension system in Poland, Hun-gary and Slovakia. On the basis of evaluation of pension systems in those countries the thesis is making a suggestion for a pension reform in the Czech Republic. In the practical part of the thesis there are some model examples which are explaining the functioning of the reform system.

Keywords Pension system, reform, replacement rate, payment on social insurance.

Abstrakt Elšíková, V.: Doporučení pro důchodový systém v České republice. Diplomová práce. Brno, 2010. V diplomové práci popisuji současný stav fungování penzijního systému v České republice. Dále zde zkoumám fungování důchodových systému v Polsku, Maďarsku a na Slovensku. Na základě zhodnocení důchodových systémů v těchto zemím stanovuji doporučení pro návrh reformy v České republice. V praktické části jsou namodelovány příklady na kterých je objasněno fungování reformovaného systému. Klíčová slova Důchodový systém, penzijní reforma, náhradový poměr, platby na sociální pojištění.

Obsah

7

Obsah 1

Úvod

9

2

Cíl práce

10

3

Metodika

12

4

Teoretická část

15

4.1

Možnosti důchodových systémů................................................................ 15

4.2

Členění důchodových systémů...................................................................16

4.2.1

Způsob přispívání do důchodového systému dělíme systém na:....16

4.2.2

Způsoby financování důchodového systému:................................... 17

4.3

Historie penzijních systémů.......................................................................18

4.3.1

Bismarckův pojistný systém ..............................................................19

4.3.2

Beveridgeův pojistný systém..............................................................19

4.3.3

Potřeba penzijních reforem ve světě .................................................19

4.3.4

Penzijní systém v ČR po roce 1989................................................... 20

4.4

Penzijní systém v ČR.................................................................................. 22

4.4.1

I.pilíř – základní důchodové pojištění ............................................. 23

4.4.2 III.pilíř – doplňkové – systém penzijního připojištění a soukromého životního pojištění v ČR ............................................................ 26 4.5

Penzijní systém na Slovensku ................................................................... 28

4.5.1

I.pilíř důchodového systému ............................................................ 29

4.5.2

II.pilíř důchodového systému ........................................................... 30

4.5.3

III.pilíř důchodového systému ..........................................................31

4.6

Penzijní systém v Polsku ........................................................................... 34

4.6.1

I.pilíř ................................................................................................... 34

4.6.2

II.pilíř...................................................................................................35

4.6.3

III.pilíř ................................................................................................ 36

4.7

Penzijní systém v Maďarsku ......................................................................37

4.7.1

I.pilíř ................................................................................................... 38

4.7.2

II.pilíř.................................................................................................. 38

Obsah

8

4.7.3 4.8 5

III.pilíř ................................................................................................ 39

Hlavní důvod důchodové reformy v ČR – demografická struktura....... 40

Praktická část 5.1

43

Zhodnocení stávající situace v zemích po reformě.................................. 43

5.1.1

Slovensko............................................................................................ 43

5.1.2

Polsko...................................................................................................45

5.1.3

Maďarsko ........................................................................................... 46

5.2

Shrnutí životní úrovně současného důchodce..........................................47

5.3

Nastavení situace pro budoucího důchodce ............................................ 50

5.4

Návrh reformy důchodového systému pro ČR ......................................... 51

5.5

Zhodnocení situace budoucího důchodce.................................................54

5.6

Porovnání modelových případů.................................................................56

5.6.1

Životní minimum v roce 2010 ...........................................................57

6

Diskuze

59

7

Závěr

64

8

Literatura

66

A

Výpočet důchodových dávek 2010

73

B

Odchod do důchodu pro osoby narozené v letech 1936-1968

76

Úvod

1

9

Úvod

Většina moderních zemí řeší problém vytvoření adekvátního penzijního systému, který by byl schopen vypořádat se s nepříznivým vývojem demografie, stárnutím populace, ale také s tím, aby vyhovoval požadavkům z ekonomického hlediska a byl v souladu se základními principy sociální sounáležitosti. Díky historicko-politickému vývoji přetrvává v České republice role státu jako garanta sociálních jistot. Základním aspektem penzijního systému je demografický vývoj, ten se vyznačuje velkou podobností v různě rozvinutých ekonomikách. V rozvinutých i tranzitivních ekonomikách vzniká celá řada problémů: z důvodu profesního uplatnění vyvstává problém zakládání rodiny, tím pádem pokles natality, což vede ke zvyšování počtu stárnoucích občanů a také k nezaměstnanosti starších osob. Vzhledem k soustavnému stárnutí obyvatelstva v ČR se dá předpokládat, že podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva, který bude vytvářet finanční zdroje pro penzisty při průběžně financovaném důchodovém systému, se bude snižovat. Demografický argument se používá s velkým důrazem v debatách o nadcházejícím vývoji důchodových systémů už alespoň dvacet let. Na začátku bylo celkem jednoduché dokázat, že běží o vývoj daleké budoucnosti, pro níž souběžný vývoj ekonomických parametrů je naprosto neodhadnutelný a že tedy celkový dopad na důchody je velmi hypotetický. Dnes se nám však tato daleká budoucnost už značně přiblížila, a hlavně, začínáme si uvědomovat v každodenním životě skutečnost, že lidský věk se za posledních padesát let značně navýšil – podle odhadů odborníků, asi o patnáct let. Stoupající zastoupení starších ročníků v celkovém počtu obyvatelstva se projevuje nejenom v otázkách hospodářských a sociálních, ale i běžném kulturním životě společnosti. Penzijní systém se vyvíjí na pozadí hospodářských a demografických tlaků s řadou přidružených parametrů, jako je třeba míra zaměstnanosti, či délka pracovního věku, což ovlivňuje návrhy reformy na politické úrovni. Každá země zde představuje konkrétní a ojedinělý případ, podmíněný historickými zkušenostmi. V návrhu reformy by měly dlouhodobé zájmy vyrovnaného sociálního pojištění občanů převládnout nad krátkodobými ekonomickými zájmy společenských elit a politických stran. Na cestě k úspěšnému globálnímu systému ochrany ve stáří bude nutno vyřešit problém těch občanů a pracujících, kteří nejsou v současné společnosti ani intelektuálně ani finančně vybaveni k tomu, aby mohli včas a samostatně rozhodovat o nějakém samostatném kroku na složitém trhu soukromých penzijních opatření. Tato skutečnost ukazuje, že příliš velký počet lidí neučiní odpovídající kroky, pokud se to ze zákona nestane povinné. Jedná se o nutnost upravit ochranu ve stáří v poměru k dostupným finančním zdrojům, poněvadž důchodové systémy, které se vybudovaly v dobách rychlého hospodářského růstu již nejsou udržitelné.

Úvod

10

Neustálé zvyšování věku dožití vyvolává řadu otázek, přičemž nejaktuálnější je, jak vynaložit s roky navíc? Přirozenou snahou by bylo přidat je k období důchodu, ale je všeobecně známo, že to asi nebude možné, vzhledem k nákladům na důchodové systémy. A protože to bude muset někdo zaplatit, nezbude asi, než tyto roky naplnit nějakou ekonomicky odměňovanou činností, aby se vytvořily nové zdroje, které by umožnily – po období aktivního pracovního nasazení v pracovně aktivním věku – svobodnou volbu mezi veřejně užitečnou činností ve věku méně produktivním a volným časem bez jakékoliv hospodářské činnosti ve věku post-produktivním. [1] Česká republika se se vstupem do Evropské unie zavázala přijmout společnou měnu euro. K přijetí nové měny je zapotřebí plnit konvergenční kritéria1. A jelikož ČR dlouhodobě dosahuje deficitu státního rozpočtu2, je třeba rozpočet stabilizovat provedením reforem veřejných financí. Významnou výdajovou složkou státního rozpočtu je financování důchodového pojištění, z čehož starobní důchody tvoří 72 %. Z tohoto důvodu je třeba provést reformu důchodového systému. Čím dříve bude reforma provedena, tím dříve bude rozpočet ČR dosahovat přebytků. Pro plnění konvergenčních kritérií je podmínka 3% hranice deficitu rozpočtu a po přijetí nové měny jsou státy zavázány plnit tzv.Pakt stability a růstu. Veřejné finance nyní generují deficity ve výši 1,5 % HDP a v dlouhodobém horizontu generují roční deficity ve výši 4 – 5 % HDP, čímž by se ČR postupem času dostala do nekontrolovatelných deficitů. Tato situace je způsobena zejména demografickým vývojem, nízkou porodností a zkvalitňující se lékařskou péčí, která vede ke snižování mortality. Je nutné brát v úvahu také budoucí demografický vývoj, který v rámci řešeného problému působí taktéž negativně. Díky nižšímu počtu pracujících osob bude do státního rozpočtu odcházet stále menší množství finančních prostředků od pracujících a ze státního rozpočtu bude požadováno vyplácení důchodů pro velký počet občanů v penzijním věku. Penzijní systém tak může způsobit narušení plnění podmínek Paktu stability a růstu3. V ČR funguje nyní 1.pilíř financování důchodů – státní pilíř a 3.pilíř, neboli soukromé zajištění na stáří na bázi dobrovolného systému.

Konvergenční kritéria – kritéria, která musí být splněna každým státem předtím, než může vstoupit do Hospodářské a měnové unie. [1] 2 Schodek státního rozpočtu pro rok 2009 byl 162 700 000 Kč. [2] 3 Pakt stability a růstu je dohoda mezi členy Eurozóny ohledně koordinace jejich rozpočtových politik tak, aby případnými vysokými schodky státního rozpočtů nebo vysokými veřejnými dluhy neohrožovaly stabilitu eura a nezvyšovaly inflaci v Eurozóně. 1

Cíl práce

2

11

Cíl práce

Hlavním cílem mé diplomové práce je zjištění fungování penzijních reforem v zemích Visegradské čtyřky4 vyjma ČR a následné stanovení doporučení pro reformu důchodového systému v ČR. Dílčím cílem práce je zhodnocení situace konkrétního jedince z mikroekonomického pohledu, bude zde porovnána situace současného důchodce v původním systému a důchodce, který bude fungovat za nového reformovaného systému.

Ve své práci otestuji následující hypotézy: Hlavní hypotéza H0: Reforma důchodového systému v ČR není nutná. Dílčí (pracovní) hypotéza H1: Státní pilíř důchodového systému zajistí srovnatelnou životní úroveň v penzijním věku jakou má občan během aktivní části života. Náhradový poměr tak bude na úrovni 100 % původní mzdy.

Visegradská čtyřka je aliance čtyř států střední Evropy: České republiky, Slovenské republiky, Polska a Maďarska. Aliance byla založena za účelem těsné spolupráce na poli politickém a obchodním, tak aby byla usnadněna cesta k evropské integraci. Po zhroucení komunistického režimu byla kooperace mezi zeměmi velmi důležitá pro jejich přechod od totalitního systému ke svobodné, demokratické společnosti. 4

Metodika

3

12

Metodika

V diplomové práci bude nejprve popsán systém fungování důchodového systému v České republice. Dále se zde bude soustředěno na popis důchodového systému ostatních zemích Visegradské čtyřky. Státy Slovensko, Polsko a Maďarsko jsem zvolila z důvodu značné historické podobnosti s ČR do roku 1989. V tomhle roce měla každá z uvedených zemí obdobnou ekonomickou situaci a také snahu dorovnat se západním ekonomikám. Na základě informací ohledně fungování penzijních systémů v těchto zemích bude navržena optimální reforma důchodového systému pro ČR. V práci se bude soustředěno pouze na fungování starobního důchodu. V teoretické části bude nejprve popsáno fungování českého důchodového systému. V dalších kapitolách bude seznámeno se slovenským, polským a maďarským penzijním systémem. Na základě fungování důchodů v těchto zemích bude stanoveno doporučení pro fungování systému penze v České republice. Je potřeba se poučit z chyb a z problémů, které nastaly při zavedení fungování těchto reforem a snažit se jim vyvarovat. Pro modelování budoucího vývoje důchodového systému byl zvolen výhled do roku 2080, je zde vycházeno z Bezděkovy zprávy z roku 2005. Rok 2080 byl zvolen z důvodu značné setrvačnosti, protože osoby, které nyní vstupují do důchodového systému ve věku 25 let, budou 40 let pracovat a účastnit se plateb důchodového pojištění a následně budou zhruba 25 let pobírat důchod. Tím se dostáváme zhruba k roku 2080, takže je možno si zde nastínit celý proces pracovní části života a zároveň období penze. V práci se bude zabýváno především složkou státního pilíře financování důchodů a rozvinutí možnosti dalších pilířů a jeho podpory ze strany státu. Pro praktické posouzení efektivnosti modelu reformy důchodového systému budou zkoumány tři kategorie osob, které budou rozčleněny dle jejich příjmu na základě údajů získaných ze statistického úřadu. V rámci tohoto členění bude uvažováno v každé kategorii dva jednotlivce, a to osobu, která již plně nastoupí do důchodu za „starého systému“ a osobu, která plně nastoupí do nového systému důchodového pojištění. Pro lepší přehlednost bude použito pojmů důchodce a tzv. budoucí důchodce (osoba, která nyní nastupuje do pracovního procesu za fungování nového důchodového systému). Modeloví jedinci budou mít stejné pohlaví a stejný počet dětí, a to pro možnost úplné komparace – ceteris paribus (muž, dvě děti, podprůměrné, průměrné a nadprůměrné příjmy). Efektivnost navrhnutého modelu zde bude posuzována dle náhradového poměru a dle odváděného sociálního pojištění. Pro vhodnou komparaci dvou typů důchodců při různých úrovních příjmu budou uvažovány konstantní daňo-

Metodika

13

vé odvody na sociálním pojištění a změna fungování státního pilíře tak, aby bylo zabráněno přerozdělování příjmů od bohatých k chudým. Díky velkému časovému rozdílu jsou údaje, které budou existovat v roce 2080 prozatím nedostupné, proto zde bude využito protiinflačního programu, aby byly sjednoceny srovnávané hodnoty. Na základě minulého vývoje zde bude usuzováno na vývoj let budoucích, jedná se tedy o prognózování budoucích hodnot. Pro projekci bude použito podkladů z Bezděkovy zprávy pro rok 2005. Pro výpočet naspořené částky ve fondových systémech bude použito vzorce pro polhůtní spoření kombinované, čili pro spoření několikrát během úrokového období.

. Kc… konečná naspořená částka, K…výše pravidelného spoření, m…kolikrát ukládáme za úrokové období, r…úroková sazba, n…počet úrokových období. Pro výpočet hodnoty důchodu pro aktuálního důchodce byl zvolen výpočet, který byl získán na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí. Detailní postup uveden v příloze č.1. V praktické části diplomové práce nebude zohledněno modelování transformačního období z pohledu konkrétních jedinců, neboli období, které se týká osob mezi tímto věkovým rozhraním, které budou mít účast v obou systémech důchodového pojištění. Je tak učiněno z důvodu značné náročnosti tématu transformačního období, které samo o sobě je hodně složité. V návrhu reformy bude zmíněna možná situace řešení jedinců, kterých se bude dotýkat obojí systém. V modelování bude uvažováno pouze na ty jedince, kteří fungují v novém nebo v původním systému. Při modelování současného důchodce budou použity aktuální hodnoty a aktuální způsoby výpočtu. K posouzení situace budoucího důchodce dojde k namodelování jeho situace za 40 let, kdy pomocí mzdového a cenového indexu bude navýšena hodnota mezd a konkrétního produktu tak, aby bylo možno zjistit životní úroveň občana. Projektované hodnoty zde budou zmíněny, ovšem pro komparaci se současným důchodcem budou hodnoty opět poníženy na současnou hodnotu.

Metodika

14

U současného důchodce dojde v modelování k řadě nastavujících prvků. Bude počítáno s tím, že tenhle občan nebyl nikdy nemocen a po celou dobu, která se mu započítává do výpočtu důchodu nedošlo ke ztrátě zaměstnání, ani občan neměl žádné neplacené volno. U budoucího důchodce dojde taktéž k nastavení řady pravidel. Bude uvažován nezměněný systém odvodů na sociálním pojištění. Navrhnutý systém reformy bude uvažován na zásluhovosti každého z občanů. Dojde k nastavení, že každý občan si bude část svého důchodu spořit v soukromých penzijních fondech, kde tahle naspořená část bude podléhat dědickému právu. Taktéž bude navrhnuto řešení pro zvýhodnění pro rodiče, na základě počtu dětí. Diplomová práce je zpracována v šabloně pro diplomové práce od docenta Jiřího Rybičky.

Teoretická část

4

15

Teoretická část

4.1 Možnosti důchodových systémů Tři pilíře důchodového systému Při zmínkách o důchodových systémech, ať už současných nebo budoucích, se mluví o tzv. pilířích, na kterých je každý systém postaven. Důchodové systémy obvykle spočívají na těchto třech pilířích:  Sociální pojištění  Penzijní připojištění  Individuální pojištění a spoření  Sociální pojištění Do sociálního pojištění můžeme zahrnout nejen důchodové pojištění (výplata důchodů), ale také sociální podporu (mateřská dovolená, péče o zdravotně postiženou osobu…) a sociální pomoc (řeší situace sociální nebo hmotné nouze). První pilíř je tradiční oporou systému pojistné ochrany občanů. Jeho mechanizmu v zásadě využívá veškerá populace. Účast na sociálním pojištění je ve většině případů stanovena jako povinná a jeho finanční krytí se provádí povinnými odvody do státního rozpočtu. První pilíř většinou bývá financován metodou průběžného financování. Financování je založeno na solidaritě mezi generacemi, kdy dnes vyplácené penze jsou hrazeny z příspěvků dnešních aktivních (tj. výdělečně činných) občanů. Jejích nárok na penzi by měl být na oplátku po uplynutí příslušné doby financován z příspěvků pozdějších generací, a tak v zásadě nezávisí na objemu příspěvků, které jednotlivec během svého produktivního věku skutečně odvedl.  Penzijní připojištění Penzijní připojištění a jiná individuální pojištění či spoření tvoří třetí pilíř důchodových systémů. Většinou jde o dobrovolné systémy kolektivního pojištění, které jsou organizovány, buď v podnicích pro vlastní zaměstnance (režimy vyplývající z kolektivního ujednání nebo z pracovní smlouvy), ve skupinách sdružujících různé profese (např. advokáty, notáře, lékárníky) nebo případně v jiných sociálních skupinách vytvořených za tímto účelem (příkladem jsou účastníci jednotlivých penzijních fondů vytvořených v rámci penzijního připojištění v České republice). Přívlastek doplňkové vyjadřuje skutečnost, že tyto systémy doplňují důchody vyplácené ze sociálního pojištění. Pro tyto systémy neexistuje žádná zřizovací povinnost, takže to jsou systémy dobrovolné. V některých ze-

Teoretická část

16

mích ovšem existují povinné doplňkové systémy zřizované z titulu kolektivních smluv. Jestliže pro sociální pojištění je typické průběžné financování, v penzijním připojištění se téměř vždy vytváří určité finanční fondy. Tyto fondy mohou nabývat značných objemů a jsou často podstatným stimulem makroekonomického růstu, neboť představují významný zdroj dlouhodobého kapitálu.  Individuální pojištění a spoření Třetí doplňkový dobrovolný zdroj pojistné ochrany občana plně vychází z jeho soukromé iniciativy a je většinou založen na komerčním přístupu (individuální životní nebo důchodové pojištění u komerční pojišťovny, spoření,…). [3]

4.2 Členění důchodových systémů Tato kapitola poskytuje základní členění důchodových systémů dle různých hledisek. Popisuje důchodové systémy provozované veřejným či privátním sektorem. Z hlediska členění podle druhu financování charakterizuje důchodové systémy průběžné, tzv. PAYG systémy a systémy fondové. Důležité je rovněž členění podle jednotlivých forem financování důchodů, proto jsou zde popisovány systémy dávkově a příspěvkově definované.

4.2.1 na:  

Způsob přispívání do důchodového systému dělíme systém příspěvkově definovaný, dávkově definovaný.

Příspěvkově definovaný penzijní systém (defined contribution) předem definuje určitým způsobem výši příspěvku, které účastníci, zaměstnavatel či stát mají odvádět a odtud se pak stanoví výše dávek, které je možné dále vyplácet. Přitom dávky, jejíchž přesná výše není předem známá, představují tolik, kolik lze v systému dosáhnout nejen v závislosti na odvedených či v budoucnu předpokládaných příspěvcích, ale také v závislosti na vývoji demografických a ekonomických parametrů včetně skutečné či v budoucnu předpokládané kapitálové výnosnosti. Pokud se tyto parametry vyvíjejí z hlediska penzijního plánu příznivě, může dojít k vylepšení dávek, v opačném případě k jejích zhoršení. Těmto změnám jsou účastníci vystaveni při odchodu do důchodu. Pojistněmatematické výpočty potřebné pro příspěvkově definované penzijní plány jsou většinou jednodušší než pro dávkově definované.

Teoretická část

17

Dávkově definovaný penzijní systém (defined benefit) předem definuje určitým způsobem výši dávek, které účastníci mají pobírat, a odtud se pak stanoví potřebná výše finančních nákladů, tedy i výše vyžadovaných příspěvků. I zde existuje vedle závislosti na vyměřených dávkách podstatná závislost finančních nákladů na vývoji demografických a ekonomických parametrů. Kolísání těchto parametrů pociťují na rozdíl od příspěvkově definovaných penzijních plánů více účastníci v aktivním věku než penzisté. Odpovídající pojistněmatematické výpočty zde mohou být poměrně složité. Některé penzijní systémy kombinuji příspěvkově definovaný a dávkově definovaný přístup, mluví se pak o hybridních penzijních systémech. V takových případech je např. výše příspěvků účastníka předepsána jako v příspěvkově definovaných penzijních systémech, zatímco výše doplňovacího příspěvku zaměstnavatele v účastníkův prospěch je dopočtena v duchu dávkově definovaných penzijních plánů s cílem dosáhnout na předepsanou výši dávek. Také systém penzijního připojištění v České republice je podle zákona sice příspěvkově definovaný, ale dovoluje výjimku spočívající v tom, že v případě invalidní penze může být použit dávkově definovaný přístup.

4.2.2  

Způsoby financování důchodového systému: Průběžné financování (PAYG) Fondové financování (FF)

Průběžné financování je charakteristické tím, že příspěvky plynoucí od aktivních účastníků se okamžitě rozdělí a vyplatí oprávněným poživatelům dávek dle jejích okamžitých nároků. Jedná se o pouhé přerozdělení, aniž by se vytvářel nějaký fond. To má některé závažné důsledky: průběžné financování spoléhá na solidaritu mezi generacemi takového plánu (dnešní aktivní účastníci financují dnešní penzisty s tím, že spoléhají na podobnou podporu od příští generace aktivních účastníků); průběžné financování je proto velmi citlivé na demografický vývoj a vývoj produktivních schopností aktivní populace; nelze zde počítat se zhodnocováním prostředků plánu pomoci kapitálových výnosů, ale na druhé straně lze flexibilně vyrovnávat inflaci, PAYG systém nepodléhá výkyvům na kapitálovém trhu a umožňuje vyrovnávat důchodový systém podle parametrů apod. Nevýhodou je často vysoké přerozdělování, povinné příspěvky, které mají charakter daně a větší citlivost na demografický vývoj. Průběžné financování je dnes nejrozšířenější způsob financování sociálního pojištění z následujících důvodů: toto financování představovalo nejúčinnější lék pro velké penzijní systémy, jejíchž fondy byly zdecimovaný válkou a inflací; stát jako organizátor sociálního pojištění by se v případě masivní kapitalizace penzí mohl stát rozhodujícím vlastníkem domácí ekonomiky; při vzniku takového plánu je možné hned od počátku vyplácet vyšší penze a nejsou problémy se staršími účastníky, kteří by mohli přispívat do plánu jen omezenou dobu (při fondovém financování se ta-

Teoretická část

18

koví účastníci velmi prodraží); vcelku takový způsob financování snáze sleduje společenské cíle. Fondové financování je charakteristické tím, že se v tomto případě zakládá fond pro všechny (i budoucí) závazky penzijního plánu jejích systematickou kapitalizací. U fondového financování se důraz přesouvá na investiční činnost penzijního plánu a dosahovanou kapitálovou výnosnost. Typickým reprezentantem fondového financování jsou již podle názvu penzijní fondy. Výhodou FF je větší individualizace, kdy dávky odpovídají zaplaceným prostředkům, snazší přizpůsobení demografickým trendům a nízké daňové zatížení. Mezi jeho nevýhody patří, že soukromé penzijní fondy nemohou nabízet pojištění proti depresi v ekonomice, rizikům kapitálového trhu nebo neočekávané inflaci. [4] Tab.č.1: Srovnání mezi systémy PAYG a fondovými (FF)

Zdroj : KREBS, V. Sociální politika

4.3 Historie penzijních systémů Na teoretické rovině existují v zásadě dva základní modely konstrukce důchodových systémů, a to Bismarckův5 pojistný systém a Beveridgeův6 pojistný systém.

Otto Eduard Leopold von Bismarck-Schönhausen, vévoda Lauenburgu (1.dubna 1815 – 30.července 1898) byl jeden z nejvýznamnějších politiků 19.století a budovatel sjednoceného Německa. Byl první ministr (tj. premiér) Pruska 1862-1890) a první v řadě německých kancléřů (1871–1890). Jeho nekompromisní přístup k řešení politických problémů a autoritativní vystupování vůči sněmu mu vyneslo přezdívku Železný kancléř. 6 Baron Beveridge, britský ekonom a politik, se narodil v roce 1879 a zemřel roku 1963. Řídil London School of Economics. Zabýval se problematikou nezaměstnanosti a sociálního pojištění. V roce 1942 se jeho "Zpráva o sociálním pojištění" stala základem úprav sociální legislativy po 2. světové válce a přispěla k porážce Konzervativní strany ve volbách 1945. 5

Teoretická část

4.3.1

19

Bismarckův pojistný systém

Model vznikl ve střední Evropě koncem 19.století a stal se prvním plošně používaným systémem státních důchodů. Konstrukce důchodů v tomto systému se pro jednotlivce odvíjí od výše příspěvků zaplacených danou osobou za dané období, důchody jsou valorizovány podle růstu mezd. Systém je založen na povinném pojištění, staví na statusu zaměstnance, financování z příspěvků zaměstnanců a zaměstnavatelů. Stanoví se procento pojistného, kolik má přispívat zaměstnanec a zaměstnavatel, výše důchodu je přímo závislá na zaplaceném pojistném. [19]

4.3.2

Beveridgeův pojistný systém

Nazývaný také „flat-rate“ systém, spočívá ve vyplácení důchodů, jehož výše je určena jednotnou částkou, která je pravidelně upravována podle růstu cen. Tato částka může být určena pro všechny občany od určitého věku stejně nebo se může lišit v závislosti na době přispívání do důchodového systému. Jedná se o soustavu sociální pomoci, která staví na statusu občanu, je financována z daní prostřednictvím veřejných rozpočtů. Stanoví se cílová částka (kolik má člověk v důchodu dostat), výše důchodu je určena částkou pro všechny příjmové kategorie a diferenciace je zajištěna připojištěním. [5]

4.3.3

Potřeba penzijních reforem ve světě

Reforma - přeměna, změna, úprava, zlepšení, systémový děj ve společnosti spojený s dlouhodobou změnou stavu. Mnohé země přistupují k penzijním reformám především z důvodu zachování životní úrovně všech občanů v popracovním věku. Jedním z nejdůležitějších faktorů, proč se země rozhodnou pro přeměnu svého důchodového systému je demografická situace obyvatelstva, kdy se razantně zvyšuje počet penzistů oproti pracujícím lidem. Dalším faktorem je špatná situace veřejných financí, kdy rozpočty nestačí krýt financování vyplácených důchodových dávek. Při pokračujícím výčtu je nutno zmínit taktéž např.změnu politického uspořádání ve společnosti, kdy nová vláda v zemi prosadí změnu důchodového systému. To se může dít na základě nespokojenosti obyvatelstva, které si nepřeje stávající důchodový systém například z toho důvodu, že jim nepřipadá dostatečně solidární, či solidární až přespříliš.

Teoretická část

4.3.4

20

Penzijní systém v ČR po roce 1989

Proces důchodové reformy byl zahájen bezprostředně po politických změnách v roce 1989. Výsledkem změn během posledních patnácti let je vytvoření důchodového systému, který se skládá ze dvou částí. První je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované a průběžně financované. Vedle toho existuje doplňkové soukromé pojištění, kam patří dobrovolné, příspěvkově definované a kapitálově financované penzijní připojištění se státním příspěvkem a produkty komerčních pojišťoven – zejména životní pojištění. Současná podoba základního důchodového pojištění začala vznikat v devadesátých letech minulého století, kdy byly postupně přijímány reformní kroky, které byly završeny v roce 1995 přijetím nového zákona o důchodovém pojištění. Přijetím tohoto zákona, který nabyl účinnosti od roku 1996, se ČR stala jednou z prvních zemí střední a východní Evropy, kde byla do právní úpravy zakotvena taková zásadní opatření, jako je postupné zvyšování zákonné věkové hranice pro nárok na starobní důchod, a to diferencovaně pro muže a ženy, sjednocení systému, změna konstrukce výpočtu důchodu. Hlavním cílem přijetí zákona o důchodovém pojištění bylo restrukturalizovat dávkový systém tak, aby i přes nepříznivý demografický vývoj nebylo v budoucnu nutno zvyšovat odvodové zatížení ekonomicky aktivních osob a aby u vyplácených důchodů byla umožněna těsnější vazba na mzdový a cenový vývoj. Od roku 1996 je základní důchodové pojištění založeno na těchto principech:    





sociální solidarita s relativně vysokou příjmovou redistribucí, průběžné financování, při splnění stanovených podmínek povinná účast pro všechny ekonomicky aktivní osoby, universalita základního důchodového pojištění pro všechny osoby, ekonomické aktivity nevytváří prostor pro jejich rozdílné postavení z důvodu charakteru zaměstnání, pohlaví atd., náhrada příjmů je poskytována v případě stáří (starobní důchod), invalidity (plný nebo částečný invalidní důchod) a úmrtní živitele (vdovský, vdovecký a sirotčí důchod), základní důchodové pojištění je dávkově definované, konstrukce výpočtu důchodu je dvousložková:  první složku tvoří základní výměra, která je jednotná pro všechny druhy důchodů,  druhou složku tvoří procentní výměra (závisí na délce doby pojištění a výši příjmů dosažených v rozhodném období před přiznáním důchodu),  neexistují žádná omezení výše důchodu (pokud se nebere v úvahu redukce „příjmů“ pro výpočet důchodu), a to ani

Teoretická část

21

v případě nároku na pozůstalostní dávky po jednom zemřelém,   

jednotná právní úprava, dynamická konstrukce výpočtu, zohledňující určitým způsobem obecný mzdový vývoj, státní garance ekonomická a právní, 



základní důchodové pojištění je spravováno státní institucí (ČSSZ7); příjmy a výdaje systému jsou součástí státního rozpočtu, v němž je zaveden zvláštní účet důchodového pojištění, všechny dávky jsou obligatorní8 a přezkoumané soudem.

Přijetí zákona o důchodovém pojištění přineslo oproti dřívějšímu stavu řadu pozitivních prvků, zejména z dlouhodobého hlediska: + zahájení procesu postupného zvyšování důchodového věku (u mužů o 2 měsíce a u žen o 4 měsíce ročně), + postupné prodlužování rozhodného období, za které jsou zjišťovány výdělky pro stanovení výše procentní výměry důchodu na cílově třicetileté od roku 2016, + zrovnoprávnění mužů v nárocích na pozůstalostní důchod poskytováním vdoveckého důchodu v podstatě za obdobných podmínek, jako je poskytován ženám vdovský důchod. Postupně se však začaly projevovat nedostatky, jejichž příčiny lze spatřovat zejména: - v nutnosti přijímat kompromisní řešení při projednávání návrhu zákona o důchodovém pojištění, - v odlišném vývoji demografických předpokladů v době přípravy zákona o důchodovém pojištění a v době po nabytí jeho účinnosti, - příjmová solidarita vede k vyšší míře náhrady předdůchodových příjmů u osob s dlouhodobě nízkými příjmy a nižší míře této náhrady u příjmových skupin vyšších (uplatnění principu solidarity v základním důchodovém pojištění sice umožňuje zabránit sociálnímu vyloučení některých skupin obyvatel a jejich ohrožení chudobou, avšak naproti tomu nadměrná solidarita působí jako nemotivační faktor pro účast v základním důchodovém pojištění). Reformní kroky, které byla za účinnosti zákona o důchodovém pojištění realizovány v letech 1997 až 2002, zásadní nedostatky základního důchodového

7 8

Česká správa sociálního zabezpečení Obligatorní - při splnění zákonem stanovených podmínek je na ně nárok.

Teoretická část

22

pojištění nevyřešily. V roce 2003 pak bylo s účinností od 1.ledna 2004 rozhodnuto o dalších parametrických změnách, které spočívají zejména: 



 

v pokračování zvyšování důchodového věku stejným tempem s cílem postupného dosažení jednotné hranice 63 let pro muže a bezdětné ženy; důchodový věk ostatních žen bude zatím ještě diferencovaný podle počtu vychovaných dětí 59 až 62 let, v omezení možnosti předčasného odchodu do starobního důchodu, spočívající ve zrušení dočasně kráceného předčasného starobního důchodu, v redukci hodnocení doby studia pro účely důchodového pojištění, ve zrušení omezení souběhu starobního důchodu a výdělku ve stanovení, že pro výplatu tohoto důchodu vedle příjmu z výdělečné činnosti musí být pracovněprávní vztah uzavřen na dobu nejméně jednoho roku.

Současně byla schválena opatření týkající se pojistného. Jde zejména:  o zvýšení procentní sazby pojistného na důchodové pojištění o 2 procentní body (z 26% na 28%) a o současné snížení procentní sazby pojistného na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti o 2 procentní body (z 3,6% na 1,6%),  o postupné zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro stanovení pojistného u osob samostatně výdělečně činných z 35% na 50% rozdílu mezi dosaženými příjmy a vynaloženými výdaji, postupné zvyšování minimálního vyměřovacího základu stanoveného v nominální výši, a to na úroveň 25% průměrné mzdy v národním hospodářství. [1]

4.4 Penzijní systém v ČR Parlament České republiky schválil dne 30.června 1995 zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a zákon č.160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění. Tyto zákonné normy spolu s dříve přijatými zákonnými úpravami představují významný krok v postupné přestavbě celého sociálního systému. V Česku zatím fungují pouze dva pilíře. Základní pilíř, který je povinný pro všechny pracující, funguje na průběžné bázi – vybrané peníze jsou vypláceny dnešním důchodcům. Odvod na sociální pojištění je 28 % hrubé mzdy, z čehož 21,5 % platí zaměstnavatel a 6,5 % zaměstnanec. Třetí pilíř, který v Čechách zastupují penzijní fondy, funguje na dobrovolné bázi a kapitálovém principu. To, že ČR důchodovou reformu nevyhnutelně potřebuje, dokazuje několik skutečností. Za prvé klesá poměr důchodu k průměrné mzdě (za posledních 5 let pokles o 3 % na 43 %). Druhým a větším problémem je rostoucí podíl výdajů na

Teoretická část

23

důchody – v současnosti se jedná přibližně o 9 % HDP, ale v roce 2030 by podíl měl činit už 12 %. To samozřejmě vychází z poměru počtu důchodců a plátců. V roce 1995 byl poměr 2 pracující na 1 důchodce, ale podle odhadů bude tento poměr v roce 2030 klesne na 1,85:1, v roce 2050 dosáhne 1:1. [6]

4.4.1

I.pilíř – základní důchodové pojištění

Důchodové pojištění je ekonomicky garantováno státem, neboť nelze důchodce nechat bez zdroje příjmů, na kterém je existenčně závislý. Dnes se z důchodového pojištění vyplácí tyto druhy dávek: starobní důchody včetně předčasných, plné invalidní a částečné invalidní důchody, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody. Pojistné vybírají v ČR tzv. okresní správy sociálního zabezpečení. Nejvyšší podíl přestavují výdaje na starobní důchody. Je to způsobeno jednak tím, že z celkového počtu důchodců je nejvíce důchodců pobírající starobní důchod, ale také tím, že úroveň starobních důchodu je nejvyšší ze všech druhů důchodů. V roce 2009 bylo na starobních důchodech vyplaceno 331,6 mld. Kč, na invalidních důchodech 35 mld. Kč a na vdovských 18 mld. Kč. Nejméně zatěžující je vdovecký 2,7 mld. Kč a sirotčí důchod 1,7 mld.Kč. Pojistné platí zaměstnanci, zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a dobrovolně pojištěné osoby. Výše pojistného je stanovena jako procentní sazba z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období. Tab.č.2: Procentní sazby sociálního zabezpečení Organizace a malé organizace9 Zaměstnanci OSVČ Osoby dobrovolně důch.pojištěné

Důchodové pojištění 21,5 6,5 28

Nemocenské pojištění 2,3 1,410

SPZ 1,2 1,2

Celkem 25 6,5 30,6

28

-

-

28

Zdroj: Zákon č. 589/1992 Sb. o pojistném na soc.zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, §7.

Jde-li o zaměstnavatele s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců nižším než 51 zaměstnanců, pokud si zaměstnavatel tuto sazbu stanovil sám na základě oznámení účinného u okresní správy sociálního zabezpečení. Tato sazba platí však platí jen pro rok 2010 s tím, že pro další období stanoví sazbu vláda nařízením. 10 OSVČ jsou účastny nemocenského pojištění dobrovolně. 9

Teoretická část

24

U OSVČ je vyměřovacím základem pro pojistné na důchodovém pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si určí, ne však méně než 50% daňového základu. Nárok na starobní důchod má pojištěnec, který dosáhl důchodového věku a získal potřebnou dobu pojištění. Stanovení důchodového věku od 1. 1. 2010 upravuje zákon o důchodovém pojištění takto:

Tab.č.3 : Nárok na odchod do důchodu pro poj.narozené před rokem 1936 muži ženy

5 dětí 3 nebo 4 děti 2 děti 1 dítě bezdětné

60 let 53 let 54 let 55 let 56 let 57 let

Zdroj: vlastní práce autora Tab.č.4 : Nárok na odchod do důchodu pro pojištěnce narozené po roce 1968 muži ženy

4 a více dětí 3 děti 2 děti 1 dítě či bezdětná

65 let 62 let 63 let 64 let 65 let

Zdroj: vlastní práce autora u pojištěnců narozených v období let 1936 až 1968 (viz tabulka č.5 v seznamu tabulek) Potřebná doba pojištění Pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně :  

25 let a dosáhl aspoň věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod před rokem 2010, 26 let a dosáhl důchodového věku v roce 2011, atd.až po 35 let a dosáhnutí důchodového věku po roce 2018.

Výše starobního důchodu Výše starobního důchodu se skládá ze dvou složek, a to základní výměry a procentní výměry. Výše základní výměry starobního důchodu od 1.1.2010 činí 2 170,- Kč měsíčně.

Teoretická část

25

Výpočtový základ se určí redukcí osobního vyměřovacího základu, což je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období. Výše procentní výměry starobního důchodu se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu podle doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod a podle doby pojištění získané po vzniku nároku na tento důchod. Do doby pojištění získané do 18 let věku a po vzniku nároku na starobní důchod se nezahrnují náhradní doby pojištění. Výše procentní výměry starobního důchodu činí nejméně 770,- Kč měsíčně. Výše procentní výměry starobního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5 % vypočteného základu měsíčně. Do doby pojištění se pro účely předchozí věty započítávají náhradní doby pojištění pouze v rozsahu 80 %, s výjimkou náhradních dob pojištění za dobu účasti na pojištění osob. [13] Výplata důchodu Příjemcem důchodu je oprávněný nebo jeho zástupce anebo zvláštní příjemce. Důchody se vyplácejí buď v hotovosti prostřednictvím České pošty na adresu trvalého nebo přechodného bydliště nebo bezhotovostním převodem na bankovní účet klienta. [13]

Předčasný odchod do důchodu V České republice existuje možnost odejít do předčasného důchodu. Pokud má pojištěnec nárok na penzi později než v 63 letech, může odejít kdykoliv po 60 roce věku. Pokud má nárok dříve než v 63 letech věku, může do předčasného důchodu odejít maximálně o tři roky dříve než má nárok na penzi. Pozdní odchod do důchodu ale znamená trvale nižší vyplácené důchody a to dokonce i poté, co občan dosáhne nároku na normální starobní důchod. Výpočet důchodu je stejný jako u normálního starobního důchodu, jen procentní výměra se krátí: jestli odejdeme o jeden až 720 dní před nárokem na penzi, důchod se nám zkrátí o 0,9 % za každých i necelých 90 dní  jestli odejdeme ještě dříve, důchod se zkrátí o 1,5 % za každých i necelých 90 dnů .[7] 

Teoretická část

26

Nezaměstnanost Doba nezaměstnanosti je z důchodového hlediska tzv. náhradní dobou pojištění. Znamená to, že na osobu, která se v této situaci nachází, se nahlíží jako na osobu pojištěnou, přestože v této době neodvádí do systému důchodového pojištění žádné prostředky ve formě pojistného a nikdo tak za ni ani nečiní. Takový přístup k nezaměstnaným je vyjádřením principu solidarity uplatňovaného vůči osobám nezaviněně se ocitnuvším v nepříznivé sociální situaci, která jim brání aktivně se na financování důchodového systému svými příspěvky podílet a jejímž důsledkem by za jiných okolností byl výrazně negativní dopad na nárok i výši budoucí důchodové dávky. [13] Zmíněný princip solidarity dopadá i na jiné kategorie osob, např. na studenty (do konce roku 2009), osoby pečující o děti do 4 let věku nebo o osoby závislé ve smyslu zákona o sociálních službách, popř. poživatele invalidních důchodů pro invaliditu třetího stupně. Platí přitom, že náhradní doby pojištění se v zásadě, tj. s výjimkami, hodnotí pro důchodové účely stejně jako tzv. „čisté“ doby pojištění, tedy doby získané odvodem pojistného do systému (výdělečná činnost, dobrovolné pojištění). Důchodového pojištění jsou účastny osoby vedené v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání, a to: - po dobu, po kterou jim náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci ve smyslu příslušných ustanovení zákona o zaměstnanosti a v rozsahu nejvýše tří let též po dobu, po kterou jim tato podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáleží, s tím, že tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod, a - doba, po kterou podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležela před dosažením věku 55 let, se do ní započítává v rozsahu nejvýše jednoho roku. [20]

4.4.2

III.pilíř – doplňkové – systém penzijního připojištění a soukromého životního pojištění v ČR

Penzijní připojištění je dobrovolné, doplňkové pojištění s funkcí shromažďování úspor na důchod. Penzijní připojištění je příspěvkově definované, kapitálově financované, podporované státem ve výši určitého příspěvku(viz tabulka č.6). Penzijní připojištění se státním příspěvkem je možno podle terminologie EU považovat za třetí pilíř důchodového systému. Součástí třetího pilíře jsou i produkty komerčních pojišťoven – zejména životní pojištění. Důchody přiznávané ze třetího pilíře se zatím podílejí na příjmech důchodců zanedbatelnou měrou.

Teoretická část

27

Tab.č.6 : Výše státního příspěvku Měsíční platba 100 - 199 200 - 299 300 - 399 400 - 499 500 a více

Státní příspěvek 50 Kč + 40 % z částky nad 100 Kč 90 Kč + 30 % z částky nad 200 Kč 120 Kč + 20 % z částky nad 300 Kč 140 Kč + 10 % z částky nad 400 Kč 150 Kč

Zdroj:Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2010 Životní pojištění je hrazeno výlučně z vlastních zdrojů pojištěnců. Daňové zvýhodnění pro osoby, které si spoří na důchod formou životního pojištění je možné. Maximální limit odpočtu pojistného je ve výši 12 000,- Kč za rok. Tři etapy nového důchodového systému v ČR I.

etapa

Změna parametrický změn základního důchodového pojištění. Mezi nejvýznamnější schválené úpravy patří postupné zvyšování důchodového věku až na 65 let u mužů a žen, které nevychovaly žádné dítě nebo jedno dítě, a 62 až 64 let u žen (podle počtu vychovaných dětí), pokud vychovaly aspoň dvě děti, postupné prodlužování potřebné doby pojištění až na 35 let pro vznik nároku na starobní důchod, vyloučení doby studia po účinnosti navrhovaného zákona z okruhu náhradních dob pojištění, zvýšení krácení starobních důchodů při předčasném odchodu do starobního důchodu v případě, že chybějící doba po dosažení důchodového věku je delší než dva roky, přehodnocení definice plné a částečné invalidity a zavedení invalidity ve třech stupních, transformace invalidního důchodu na důchod starobní při dovršení věku 65 let a postupné sjednocení věkové hranice žen a mužů pro trvalý nárok na vdovský nebo vdovecký důchod. Poslanecká sněmovna tuto etapu schválila dne 25.6.2008.

II.

etapa – záměr Řešení otázky týkající se problematiky financování základního důchodového pojištění a soukromých důchodu. Vytvoření rezervního důchodového fondu a dále změny systému penzijního připojištění se státním příspěvkem spočívající v oddělení majetku penzijních fondů a účastníků, včetně možnosti poskytovat různě zaměřené penzijní plány, ve zvýšení motivace k vyšším příspěvkům a vyšší participaci zaměstnavatelů a v podpoře čerpání penzí z penzijního připojištění. Zřízení jednotného účtu rezervy pro důchodovou reformu, na nějž se převedou zůstatky již dříve zřízených účtů státních finančních aktiv ve prospěch důchodového systému či důchodové reformy. Úprava zahrnuje i povolení finančního investování prostředků na jednotném zvláštním účtu pro důchodovou reformu. K realizaci úkolů II. etapy důchodové reformy v oblasti systému penzijního připojištění byla při Ministerstvu financí ustavena pracovní skupina slo-

Teoretická část

28

žená ze zástupců tohoto ministerstva, České národní banky, Ministerstva práce a sociálních věcí a také Asociace penzijních fondů ČR. Ze závěrů této pracovní skupiny vycházejí i navrhované úpravy v systému penzijního připojištění, které by měly spočívat zejména v: • oddělení majetku penzijních fondů a účastníků penzijního připojištění zavedením nového systému penzijního připojištění – tzv. paralelního systému, který bude fungovat vedle současného systému. Stávající penzijní fondy zůstanou zachovány s tím, že nebudou moci uzavírat od určitého data nové smlouvy o penzijním připojištění. V novém systému budou prostředky účastníků penzijního připojištění, alokované v tzv. účastnických fondech s různou investiční strategií, obhospodařovat nově založené subjekty - penzijní společnosti. Penzijní společnosti budou rovněž zabezpečovat výplatu jednorázového vyrovnání a penzi na dobu určitou. Pro zabezpečení doživotních výplat penzí budou do systému zapojeny životní pojišťovny. Stávajícím účastníkům bude umožněno přejít do nového systému; • podpoře čerpání doživotních penzí a motivaci k vyšším příspěvkům. Návrhy v této oblasti přitom směřují k daňové motivaci, případně k úpravě hranic příspěvku účastníka pro určení výše státního příspěvku. Cílem transformace systému penzijního připojištění je jasně vymezit, který majetek je vlastnictvím společnosti a který účastníků penzijního připojištění, zprůhlednit hospodaření, umožnit vyšší výnosnost a vyšší bezpečnost uložení prostředků účastníků. [8] III.

etapa Předpokladem třetí etapy bylo předložení koncepčního materiálu k předložení k projednaní vládě. Na základě rozhodnutí vlády bude záviset další postup, pokud jde o vypracování návrhu věcného záměru řešení a návrhu vlastní právní úpravy, a to včetně stanovení gesce za jednotlivé oblasti, do kterých se toto zásadní opatření promítne. Možnost volby pojištěnců částečně se vyvázat ze základního důchodového systému do soukromého systému. Vláda ČR prozatím nepřijala žádná opatření týkající se třetí etapy důchodové reformy. V květnu 2010 má tzv.Nová Bezděkova komise předložit propočty pro návrhy na nový penzijní systém v ČR. Dle slov Eduarda Janoty uvedených na internetovém portále ministerstva financí je reálný předpoklad přijetí reformy v září roku 2011.

4.5 Penzijní systém na Slovensku Dosud platný slovenský důchodový systém bral při výpočtu důchodu pouze pět nejlépe placených let z posledních deseti před důchodem, navíc výše důchodu byla shora ohraničena částkou přibližně 9 200 Sk. Další zásadní nevýhodou byl samotný průběžný systém důchodů – z důchodových odvodů pracujících jsou placeny důchody pro současné důchodce. Hlavní příčinou nutných

Teoretická část

29

změn v systému důchodového zabezpečení byl nepříznivý demografický stav. Zatímco nyní na 100 plátců připadá 72 starobních důchodců, v roce 2040 by byl poměr 100:112 ve prospěch důchodců. Takový systém byl finančně neudržitelný, nespravedlivý a nemotivující. Pokud by se nepřistoupilo k reformě, musely by se výrazně snížit důchody, nebo zvýšit důchodové odvody současných pojištěnců. Slovensko vytvořilo systém tří pilířů financování důchodů. První pilíř je ten, který byl dosud pilířem jediným – představuje ho Sociální pojišťovna, do které odvádí zaměstnavatel za pracovníky odvody ze mzdy (na starobní důchod je určeno konkrétně 18 % hrubé mzdy) . Druhý pilíř vznikl k 1. 1. 2005 a zastupují ho důchodcovské správcovské společnosti. Třetí, dobrovolný pilíř představují v současnosti doplňkové důchodové společnosti. Odvody do tohoto pilíře jsou zcela dobrovolné, ale zabezpečování ve třetím pilíři stát daňově zvýhodňuje. [13]

4.5.1

I.pilíř důchodového systému

První pilíř důchodové reformy tvoří zreformovaný průběžný systém – „zákon o sociálním pojištění“. Od 1. ledna jsou všichni občané v aktivním věku v zreformovaném průběžném systému. Změny průběžného systému jsou při zachování základních principů solidarity v pěti bodech:  Spravedlivější důchody: Při výpočtu důchodu se započítá celá pracovní kariéra i skutečná výška mzdy (příjmu), ze které byly placeny odvody. Od roku 2007 se průměrný důchod při odchodu do důchodu ustálí na 50 % průměrné mzdy pojištěnce. ¨  Možnost flexibilního odchodu do důchodu: Občan bude moci odejít do důchodu i dříve než v zákonem stanoveném věku. Důchodový věk se bude postupně prodlužovat na 62 let pro muže i ženy. Za každých 30 dní před dosažením důchodového věku se důchod sníží o 0,5 %, za každých 30 dní po důchodovém věku se zvýší o 0,5 %. (Podle nového zákoníku práce mohou důchodci pobírat důchod a zároveň pracovat.)  Zvýhodnění rodičů: Zaměstnanec si bude moci za každé nezaopatřené dítě snížit odvody na důchodové pojištění o 0,5 %. Stát bude platit odvody na důchody za rodiče na rodičovské dovolené ve vyšší míře než dosud (vyměřovací základ bude 60 % průměrné mzdy v národním hospodářství).  Zrovnoprávnění vdov a vdovců: Vdovy a vdovci mají nárok na vyplácení důchodů podle stejných pravidel.  Pravidelná a automatická valorizace důchodů: Důchody se budou valorizovat každoročně automaticky, a to podle inflace a růstu mezd (jde o tzv. švýcarský model). V nejbližších třech letech se už přiznané důchody zvýší asi o 20 %. Zákon o sociálním pojištění obsahuje také opatření pro lidi před důchodem. Pokud občan přijde o práci jeden rok před zákonem stanoveným věkem

Teoretická část

30

odchodu do důchodu, může odejít do důchodu hned, aniž by se mu snížila výše důchodu. Podmínkou je, aby byl předtím nepřetržitě zaměstnaný sedm let.

4.5.2

II.pilíř důchodového systému

Úlohou důchodových správcovských společností je vytvoření třech důchodových fondů – růstového, vyváženého a konzervativního, které mají zajistit kapitálovou složku důchodového systému, na rozdíl od prvního pilíře, který zajišťuje důchody na bázi průběžného financování. V růstovém fondu může být až 80 % akcií, je tedy nejrizikovější, ale může být i nejvýnosnější. Za dobu 24 měsíců existence fondu nesmí být průměrný výnos nižší než 50 % průměrného výnosu konkurenčních růstových fondů. Do tohoto fondu může investovat občan, kterému chybí do důchodu více než 15 let, poté musí přejít na jiný. Vyvážený fond může tvořit až 50 % akcií, ale minimálně 50 % musí tvořit dluhopisy nebo vklady v bankách. Průměrný výnos fondu za 24 měsíců musí dosahovat alespoň 70 % průměrného výnosu konkurence. Do tohoto fondu může investovat občan, kterému do důchodu chybí více než 7 let, poté musí přejít na fond konzervativní. Konzervativní fond musí 100% tvořit dluhopisy a vklady v bankách, průměrný výnos za 24 měsíců pak musí tvořit alespoň 90 % průměrného výnosu konkurenčních fondů. Co se týče povinných přechodů mezi jednotlivými fondy, uvažuje se o změně z pevného data (7 a 15 let) na širší období, ale tyto úvahy zatím nebyly v parlamentu projednávány. Důchody a důchodové správcovské společnosti: Ve vyplácení důchodu hrají hlavní roli životní pojišťovny a důchodové správcovské společnosti. Spořitel si může vybrat, zda do vybrané životní pojišťovny převede pouze část prostředků (musí mu zaručit doživotní penzi ve výši alespoň 0,6ti násobek životního minima) a ostatní prostředky si nechá vyplácet přímo důchodovou správcovskou společností v době jím určené, nebo zda na životní pojišťovnu převede všechny prostředky a nechá si vyplácet doživotní důchod formou doživotní anuity. Úřad pro finanční trh udělil povolení na vznik a působení osmi důchodovým správcovským společnostem: Aegon d.s.s., Alianz-Slovenská d.s.s. , Credit Suisse Life & Pensions d.s.s., ČSOB d.s.s., ING d.s.s., První důchodová spořitelna d.s.s., Sympatia -Pohoda d.s.s. a VÚB Generali d.s.s. Důchodové správcovské společnosti podle zákona o starobním důchodovém spoření musí disponovat základním jměním ve výši minimálně 300 mil. Sk, musí vytvořit a spravovat již výše uvedené tři důchodové fondy a musí do 18 měsíců od vzniku (do 30. 6. 2005) získat alespoň 50 000 klientů. Zároveň jsou zavázány do stejného data počet svých klientů nezveřejňovat. Peníze na účtu může důchodová správcovská společnost investovat pouze prostřednictvím klientem zvoleného důchodového fondu. [14]

Teoretická část

31

V případě bankrotu společnosti jsou důchodové fondy odděleny od majetku společnosti a samotný fond by pouze přešel pod jiného správce. Pokud by došlo k poškození financí důchodovou správcovskou společností porušením zákona, stát garantuje sumu na důchodovém účtu v plné výši. Aby k takovýmto poškozením nedošlo, bude každá důchodová správcovská společnost kontrolována úřadem pro finanční trh, depozitářem (bankou), vnitřní kontrolou společnosti a nezávislým auditorem. Posledním bodem kontroly by měl být sám občan. Logickou novinkou je i skutečnost, že peníze na důchodovém účtu budou podléhat dědictví. Při smrti během aktivního života budou pozůstalí dostávat pozůstalostní důchod z 1. pilíře a zdědí zůstatek důchodového účtu. Pokud dojde k smrti už v důchodovém věku, pozůstalí zdědí zůstatek z důchodového účtu a navíc budou pobírat pozůstalostní důchod z obou dvou pilířů. [14]

4.5.3

III.pilíř důchodového systému

Daňově zvýhodněný III.pilíř po novele zákona o dani z příjmů č. 595/2003 Z.z. obsahuje následující možnosti spoření na důchod, u kterých si lze odečíst od základu daně z příjmů fyzických osob do 12.000 Kč ročně. Jedná se o: 1) Kapitálové pojištění 2) Investiční pojištění 3) Doplňkové důchodové spoření 4) Speciální spořící programy. Společným znakem těchto programů je dlouhodobost. Na to, aby vám stát vrátil maximálně 2.280 Kč (tj.19% z 12.000 Kč) musí každý z těchto programů splňovat současně dvě podmínky: a) doba programu nesmí být kratší než 10 let, b) program je uhrazený nejméně do 55.roku věku spořitele. [9] Tab.č. 7: Sazby na odvody pojistného na Slovensku Odvody na starobní spoření

Odvody na invalidní pojištění

Odvody do rezervního fondu solid.

Zaměstnanec

Odvody na starobní p. 0-4 %(dle p. dětí)

-

3%

-

Zaměstnavatel SZČO

5% 5%

9% 9%

3% 6%

4,75% 4,75%

24,75 - 28,75% podle počtu dětí 24,75 - 28,75% podle počtu dětí 28,75%

5% 5%

9% 9%

6% 6%

4,75% 2%

28,75% 26%

5%

9%

0%

0%

18%

Dobrovolně pojištěná osoba Stát Sociální pojišťovna za invalidní důchodce

Zdroj: Daňový a účetnický internetový portál pro SR

Důchodové odvody celkem

Teoretická část

32

Vstup do nového systému důchodového pojištění První skupina – jedinci, kterým je k 1.1.2005 16 let a méně, musí vstoupit do druhého pilíře povinně v době nástupu do prvního zaměstnání. Potom budou odvádět 9 % hrubé mzdy Sociální pojišťovně a 9 % vybranému penzijnímu fondu. Lidé starší 16 let se mohou sami rozhodnout, jestli chtějí do druhého pilíře vstoupit, nebo ne. Pokud ale vstoupit chtějí, musí tak učinit nejpozději k 30. 6. 2006. Výjimkou jsou pouze jedinci, kteří byli během celého období od 1. 1. 2005 do 30. 6. 2006 buď studenty, nebo nezaměstnanými. Ti mohou do nového systému vstoupit i později, ale musí tak učinit do 30 dnů od nástupu do zaměstnání. Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny nedoporučuje vstup do nového systému lidem, kteří mají do důchodu méně než 10 let, protože minimální doba spoření je právě 10 let (navíc doporučená doba je minimálně 18 až 20 let, kdy by se měl stát vstup do 2. pilíře výhodným). Pokud jedinec podepíše smlouvu s některým z penzijních fondů, nemůže se už vrátit k přispívání pouze do 1. pilíře, ale může jednou ročně přejít k jinému penzijnímu fondu11. Důchod závislý na 2. pilíři přesně určit nelze, ale zapojí-li se občan pouze do 1. pilíře, lze důchod určit přesněji. Bude to násobek tří veličin – tzv. aktuální důchodové hodnoty (ta se mění každý rok v závislosti na vývoji mezd, která loni činila asi 184 Sk), počtu odpracovaných let a tzv. průměrného osobního mzdového bodu. Osobní mzdový bod vyjadřuje poměr mzdy jednotlivce k průměrné mzdě na Slovensku, průměrný pak tvoří průměrnou hodnotu osobních mzdových bodů. Otázkou samozřejmě je, jak se podaří reformu ufinancovat. Dle tvrzení Ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny by měly být zdrojem příjmy z privatizace, přebytek státního rozpočtu, případně emise státních dluhopisů. Výplata dávek Aby důchodce mohl dostávat svůj důchod z 2.pilíře, musí splnit dvě podmínky. Za prvé dosáhnout zákonem stanoveného důchodového věku a za druhé spořit na svůj osobní důchodový účet minimálně 10 let. Do doby spoření se započítává např.období dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, kdy občan nepracoval, období mateřské, nemocenské, doba ošetření či doba pobírání invalidního důchodu. Aby důchodce dostával důchod z 1.pilíře, musí kromě splnění výše uvedených podmínek podat žádost na Sociální pojišťovnu a koupit si z peněz ulože-

11

Informace platná ke vzniku reformy.

Teoretická část

33

ných na jeho osobním důchodovém účtu důchod z 2.pilíře a zvolí si tu, která mu bude nejvíce vyhovovat. Platí, že občan může pobírat starobní důchod z 2.pilíře, jen pokud bude současně pobírat starobní důchod i z 1.pilíře. Bude si přitom moci v rámci 2.pilíře vybrat ze dvou způsobů pobírání důchodu. Jedním ze způsobů je tzv.doživotní důchod, kdy se životní pojišťovna ve smlouvě zaváže, že dotyčnému bude až do konce života vyplácet důchod v dohodnuté výši. Po převedení důchodových úspor do životní pojišťovny přestanou být naspořené peníze majetkem dotyčné osoby v případě jejího úmrtí, budou pozůstalí dostávat dva pozůstalostní důchody, jeden od Sociální pojišťovny a druhý od životní pojišťovny. [15] Druhou možností je tzv.programový výběr s doživotním důchodem. DSS převede část naspořených peněz do životní pojišťovny, se kterou má občan uzavřenou smlouvou a ta mu bude do konce jeho života vyplácet důchod v dohodnuté výši, která musí činit minimálně 0,6 násobek životního minima. Zbytek naspořených peněz si může občan u své DSS jednorázově vybrat nebo je tam ponechat a dále je investovat a zhodnocovat a potom je postupně po domluvě s DSS čerpat. V případě úmrtí budou pozůstalí dostávat opět dva pozůstalostní důchody.

Systém záruk DSS podléhají dále neustále 5-stupňové kontrole. Na činnost DSS dozírá speciální zaměstnanec DSS, Národní banka Slovenska, depozitář, auditor a sami občané. V nepravděpodobném případě, že by došlo ze strany DSS k poškození peněz občanů na jejich ODÚ, stát bude těmto občanům garantovat aktuální sumu naspořenou na jejich účtech a to ve výši 100 %. [14] Tři kroky důchodové reformy na Slovensku 1. krok: od 1. ledna 2004 došlo ke změně průběžného systému, i zde se jednalo především o parametrické změny (první pilíř).  2. krok: od 1. ledna 2005 se zavedlo spoření na důchod. Znamená to, že zaměstnavatel část důchodových odvodů místo do Sociální pojišťovny (u nás ČSSZ) odvede na osobní důchodový účet zaměstnance v soukromé důchodové správcovské společnosti (tzv. druhý pilíř).  3. krok: Modernizace stávajícího systému dobrovolného důchodového pojištění v doplňkových důchodových pojišťovnách (vznikl dobrovolný třetí pilíř). [21] 

Teoretická část

34

4.6 Penzijní systém v Polsku Současný penzijní systém v Polsku funguje od roku 1999. Důvodem pro reformu v tomto roce byla finanční neudržitelnost stávajícího průběžného systému, takže potřeba zásadních změn byla velmi aktuální. Nepříznivý vývoj byl způsoben především:  velkým množstvím předčasných odchodů do důchodu, které vedly k podstatnému zvýšení počtu důchodců,  existence rozsáhlých preferencí,  nízký důchodový věk,  značný počet invalidních důchodců,  rychlý růst nezaměstnanosti,  neúměrná valorizace starých důchodů,  vysoký podíl důchodů vůči mzdě – 70 % aj. Náklady na důchodový systém tak dosahovaly téměř 16 % HDP a podíl se neustále dynamicky zvyšoval. Příspěvky do fondu pojištění dosáhly 45 % úhrnu mezd. Cílem reformy zahájené od roku 1999 bylo prosazení pojistného principu v zájmu zatraktivnění důchodového systému pro mladší občany, uplatnění podstatně vyšší míry ekvivalence dávky k předchozím výdělkům a zajištění finanční stability systému diverzifikací různých forem financování v rámci tří pilířů. [12] Byl zvýšen důchodový věk na 65 let pro muže a 60 pro ženy pro všechny skupiny občanů s tím, že však není dořešena problematika stávajících preferencí, kde se očekává přijetí určitých přechodných ustanovení (překlenovací penze), která zřejmě zachovají i nižší důchodový věk. Odchod do důchodu je platný za podmínky, že muži byli účastni na důchodovém pojištění po dobu alespoň 25 let a ženy po dobu alespoň 20 let. 4.6.1

I.pilíř

První pilíř, odkud lidé získávají asi 50 % důchodu, je financován průběžným způsobem z povinného základního důchodového pojištění. Pojištěné osoby a plátci pojistného platí povinně pojistné do průběžně financovaného základního důchodového systému a toto pojistné se zaznamenává na osobních účtech pojištěnců. Zaplacené pojistné je indexováno. Starobní důchod se vypočte tak, že pomyslný nashromážděný kapitál se rozdělí podle délky očekávaného dožití v okamžiku odchodu do důchodu, což motivuje zdravé jedince, aby dobrovolně prodloužili svůj pracovní věk a získali vyšší důchod.[13]

Teoretická část

35

Nový systém platí pro pojištěné osoby mladší 50 let. Osoby, které k 1.1.1999 byly starší, budou pokračovat podle dosavadních právních předpisů. Nový režim platí bez výjimky pro osoby mladší 30 let. Osoby ve věku 31-50 let se mohou rozhodnout, zda chtějí celé své povinné pojištění ponechat v systému průběžného financování, nebo se jeho částí účastnit kapitalizovaného systému 2.pilíře, stejně jako osoby mladší 30 let. Přechodná opatření respektují nabytá práva pojištěných osob do 50 let ještě v jednom směru. Každému občanovi se v den nabytí účinnosti nového právního stavu zastavují nároky podle předchozí právní úpravy. Léta zaměstnání a pojistné zaplacené podle předchozího práva se přepočítávají na fiktivní počáteční kapitál na pomyslném osobním účtu. Nový systém odstraňuje s definitivností jakékoli preference a diskriminace, a to s jedinou výjimkou, kterou představuje nižší důchodový věk pro ženy. [13] Pro překlenutí očekávaných demografických fluktuací a změn v demografickém vývoji se doporučuje vytvořit v 1.pilíři rezervní fond. Prostředky fondu budou řádně investovány. Toto opatření zvýší stabilitu 1.pilíře a sníží pravděpodobnost, že se v dohledné době budou zvyšovat příspěvky či pojistné. 4.6.2

II.pilíř

Druhý pilíř je financován fondově. Pojištěná osoba a plátce pojistného ukládají pravidelně a povinně část příjmů na reálný osobní účet pojištěnce. Takto vybrané peníze se investují a úroky ukládají zpět na daný účet. (viz Argentina) Devět procentních bodů pojistného bude povinně investováno do penzijního fondu podle výběru pojištěné osoby. Pro penzijní fondy platí následující pravidla:  úplné odloučení prostředků spravovaných v rámci I.pilíře od prostředků II.pilíře,  diverzifikace investičního portfolia penzijního fondu s mezinárodně uznávanými omezeními pro rizikové investice,  minimální úroková míra pro prostředky investované penzijními fondy – míra návratnosti investic každého fondu se nebude podstatně lišit od průměrné míry návratnosti všech penzijních fondů, tak bude poskytnuta minimální garance bezpečnosti,  právo měnit penzijní fond bezplatně, jakmile se splní podmínky uvedené ve statutu fondu,  monitorování státního dozoru,  penzijní fondy musí poskytovat svým členům pravidelné informace. První část pojistného, kterou budou lidé platit ze svých mezd bude uložena na účtu Všeobecného penzijního fondu a druhá bude odeslána na účet penzijního fondu, který si pojištěná osoba vybrala.

Teoretická část

36

Oba systémy jsou doplněny třetím pilířem. Za pozitivní lze považovat zavedení širší nabídky státem podporovaných penzijních programů pro občany ve III.pilíři, s využitím jak tradičních produktů životního pojištění, investičních fondů, tak i zaměstnavatelským penzijních plánů, v nichž sehrává klíčovou roli kolektivní vyjednávání v podnicích a které se vyznačují zjednodušeným registračním procesem ze strany orgánů dozoru. Transformační náklady související s převedením části důchodů na fondový systém budou financovány na základě společenského konsenzu z výnosů z privatizace. [11]

4.6.3

III.pilíř

Třetí pilíř představuje tzv.dobrovolné spoření na důchod a jeho součástí je individuální životní pojištění, zaměstnanecké penzijní plány a osobní důchodové účty. Mezi čtyři základní podoby zaměstnaneckých penzijních plánů patří:  skupinové životní pojištění sjednané pro zaměstnance u komerčních pojišťoven,  placení pojistného za zaměstnance do vzájemné pojišťovací společnosti,  placení pojistného za zaměstnance do zaměstnaneckého penzijního fondu,  placení pojistného do otevřených investičních fondů. Příspěvky v zaměstnaneckých schématech nesmí převýšit 7 % průměrné mzdy, ze které se platí povinné pojistné na sociální pojištění. [22] Odvádění pojistného Odvodová sazba je v porovnání s Českou republikou a Slovenskem poměrně na vysoké úrovni – 12,2 % z hrubé mzdy činí odvody na starobní důchod do průběžného pilíře, zatímco do fondového pilíře jsou odvody stanoveny ve výši 7,3 %. Na nestarobní důchody míří 13 %. Dohromady tvoří celkové odvody více než 32 % hrubé mzdy. Pojistné na důchodovém pojištění platí z poloviny zaměstnanci a z poloviny zaměstnavatelé, sazba je zde ve výši 19,52 % z hrubé mzdy. Pojistné na fondové financování je ve výši 13% z hrubé mzdy a taktéž zde funguje princip polovin, kdy polovinu platí zaměstnavatel a druhou polovinu zaměstnanec. Menší procento zde zabírá ještě odvod na nemocenské a úrazové pojištění. Výjimky z placení pojistného: manželé diplomatů, kteří byli vysláni na práci do jiných zemí a studenti. [13]

Teoretická část

37

Výplata dávek Starobní penze má být vyplácena z povinného fondového pilíře pouze ve formě anuity, bez ohledu na délku pojištění a to po dosažení věku 65 let u mužů a 60 let u žen. Anuity budou důchodci získávat od pojišťovací společnosti. V případě účastníka fondu zdědí aktiva pozůstalí a naopak v případě úmrtí účastníka v období vyplácení dávek vzniká nárok na prostředky z penzijního fondu osobám určeným účastníkem.

4.7 Penzijní systém v Maďarsku Rovněž v Maďarsku ukazovaly projekce v 90.letech na rychlý růst deficitu v důchodovém pojištění. První změny v systému sociálního zabezpečení proběhly již v roce 1989 – vyčleněním výdajů na sociální zabezpečení od státního rozpočtu a založením Fondu sociálního pojištění. Od roku 1993 probíhaly podle doporučení Světové banky a Mezinárodního měnového fondu další změny, které po několika modifikacích vyvrcholily schválením reformy systému důchodového zabezpečení v červenci 1997. [11] V jejím rámci byl vytvořen II.pilíř, skládající se z více než 20 soukromých fondů, založený na povinné účasti pracujících vstupujících poprvé do pracovního procesu po 1.7.1997 a dobrovolné účasti pro pracující do 37 let. Do II.pilíře budou přispívat, na rozdíl od II.pilíře v zemích EU, pouze zaměstnanci. Výše důchodů vyplácená z II.pilíře je v budoucnu stanovena na 25 %. Reforma důchodového zabezpečení vstoupila v Maďarsku jako první z bývalých postkomunistických zemí v platnost od 1.1.1998. Součástí reformy je i zvýšení důchodového věku na 62 let (pro muže i ženy), ale problémem stále zůstávají preference z minulosti. Původní systém umožňoval ženám odcházet do důchodu v 55 letech a mužům v 60ti letech. Tato situace byla do roku 1996. Maďarsko se rozhodlo pro změnu penzijního systému taktéž v závislosti na zvyšující se inflaci, která způsoboval nižší míru nezaměstnanosti, což následně vedlo k častým odchodům do předčasného důchodu. [16] Taktéž zde hrála důležitou roli demografická struktura obyvatelstva, kdy na celou ekonomiku připadalo 27,2 % důchodců v roce 1990 a s ohledem na další vývoj se očekává, že podíl důchodců bude 30 % do roku 2020 a 50 % do roku 2050. V době ekonomické transformace se snížila zaměstnanost ze 76 % na 60 %.

Teoretická část

38

Výpočet maďarského důchodu je velmi složitý, ideální situace by byla, pokud celoživotní valorizované příspěvky jedince byly přerozděleny ve formě postupných anuit. Maďarský důchodový systém do roku 1997 fungoval na principu důchodové stupnice, kdy po 10 odpracovaných letech měl člověk nárok na 33 % důchodu a po 40 letech odvádění pojištění měl nárok na 74 %, což při 4 x delším časovém období je pouze 2,25 x vyšší výplata důchodu. Valorizace byla citlivá na míru inflace, takže pokud byl člověk např. v posledním roku pracovní činnosti zasažen inflací, snížil se mu vyplácený důchod v reálných hodnotách. Maďarský důchodový vzorec nebyl proporcionální, transparentní ani nedostatečně nepokrývala zájmy přispěvatelů a příjemců. Základy důchodové reformy v Maďarsku: 1) udržet základní pilíř jako dominantní, 2) financovat část penzí -pro lidi, kteří si nenashromáždili finanční prostředky- z vládních peněz v rozpočtu, 3) velký podíl z příspěvků v systému bude krýt vládní deficity, 4) co nejvíce zvýhodnit reformu pro osoby, které se narodily do roku 1957. [11] 4.7.1

I.pilíř

Povinný státní pilíř důchodového pojištění je klasicky postaven průběžném financování a dávkovém principu. Velikost důchodu je závislá na výdělku a době pojištění. Minimální doba pojištění pro vznik nároku na plný starobní důchod je 20 let. Celkové odvody do prvního pilíře činí 18,5 % (starobní a nestarobní důchody). První pilíř důchodového systému poskytuje starobní, invalidní či pozůstalostní důchody. Pro odchod do předčasného důchodu je zapotřebí účastnit se alespoň 15 let důchodového pojištění. [17]

4.7.2

II.pilíř

Druhý pilíř byl otevřen pro veřejnost 1.ledna 1998, počáteční příspěvek do II.pilíře činil 6 % z hrubé mzdy. V době reformy se plánovalo zvýšení na 8 % do roku 2000, což se ovšem neuskutečnilo. Povinný fondový pilíř je závazný pro osoby, jenž nově vstoupí na trh práce. Pro lidi narozené do roku 1957 se doporučuje zůstat stále v původním systému. V době spuštění nového důchodového systému bylo na maďarském trhu 38 fondů, v roce 2004 se počet snížil na 18 fondů, které spravovaly účet 2,4 milionu účastníků (více jak polovina pracujících v Maďarsku). Těchto 18 fondů se podílelo na vytváření HDP 4 %. Druhý pilíř má více jak jednou tolik účastníků než třetí pilíř.

Teoretická část

39

V současné době účastníci fondového systému odvádějí příspěvky, jak do prvního (18,5% hrubé mzdy), tak do druhého pilíře (8%), důchody z prvního pilíře jsou jim kráceny o 25%. Finanční prostředky lze investovat jak do fondů otevřených, tak uzavřených. Účastníci mohou měnit fondy s minimálními ztrátami na výdělku. Pokud fond nebude vydělávat tolik, kolik je nařízeno, účastníci tohoto fondu budou přesunuti do více výdělečného. Vláda nemůže dopustit, aby se lidé prostřednictvím fondového financování dostali pod hranici chudoby. Proto je zde stanoveno určité minimum, které musí fondy zajistit. Příspěvky ze II.pilíře podléhají dědickému právu. Penzijní fondy jsou zakládány jako neziskové společnosti a jsou spravovány finančními společnostmi. Oligopolistická struktura trhu vede k nízké konkurenci a malému tlaku na snižování nákladů a růst výnosů. [18] Čisté reálné výnosy dosáhly za dobu své existence v průměru 3 % ročně.

4.7.3

III.pilíř

Poslední pilíř důchodového zabezpečení je představován soukromými fondy. Třetí pilíř důchodového systému byl schválen v roce 1993 a v r.1994 vstoupil v platnost. Pilíř je daňově zvýhodněn a je v něm zapojeno asi 1,2 milionu obyvatel. Příjem z této dávky je však podroben příjmovému a majetkovému testu. V roce 1998 fungovalo 315 fondů poskytujících svoje služby v rámci třetího pilíře, v roce 2004 byl tento počet snížen na 75 fondů. [10] Výsledná podoba důchodového systému zahrnuje povinný I.pilíř složený z části průběžného financování (tři čtvrtiny) a fondové složky (jedna čtvrtina).

Výplata dávek Důchody z povinného fondového pilíře jsou vypláceny ve formě čtyř typů anuit:  životní anuita, důchodci je vyplácena doživotní měsíční dávka,  životní anuita na období s určeným začátkem  životní anuita na období s určeným koncem  společná pozůstalostní anuita Stejně jako u Polska, tak lze také u Maďarska vysledovat určité zajímavé charakteristiky:  již od začátku reformy byl trh v rámci II. pilíře silně koncentrován – 6 největších fondů mělo 83,0 % všech klientů (v roce 1998), přičemž koncentrace dále pokračovala a v roce 2001 mělo 6 největších fondu 85,5 %,  tři roky po reformě byl trh nasycen a rozdělen - cca 54 % aktivní populace

Teoretická část



40

(2,3 mil. osob) se zapojilo do II. pilíře, koncentrace trhu dále pokračovala pouze prostřednictvím fúzí stávajících fondů. Oficiální projekce počítaly se zapojením 1,3 – 1,5 mil. povinně pojištěných osob ve II. pilíři – skutečnost byla o téměř milion osob vyšší, do PAYG se vrátila pouze zanedbatelná část účastníků starší 40 let, pro které bylo nevýhodné zůstávat ve II. pilíři. [11]

4.8 Hlavní důvod důchodové reformy v ČR – demografická struktura Největším problémem penzijního systému je, že příjmy nestačí pokrýt výdaje. Neustále přibývá poživatelů dávek a naopak ubývá plátců, kteří vytvářejí finanční zdroje. Dlouhodobé prognózy budoucího vývoje celkového počtu obyvatel nás o tom přesvědčují. Mezi nejzávažnější demografické problémy z pohledu nutnosti penzijní reformy řadíme prodlužující se střední délku života, růst podílu starších osob na celkové populaci, rostoucí počet důchodců a současně snižující se počet ekonomicky aktivních obyvatel. Tyto faktory prodlužují dobu pobírání důchodu, což má za následek stále zvyšující se výdaje.

Obr.č.1: Rozdělení obyvatel dle věku Zdroj: Internetový portál ministerstva práce a sociálních věcí

Teoretická část

41

Obrázek č.1 zobrazuje současný celkový stav obyvatel podle věku. Skupina 15-64 let můžeme považovat za ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Věkovou kategorii 64+ považujeme za ekonomicky neaktivní obyvatelstvo, které čerpá zdroje z důchodového systému. Z obrázku lze vyvodit, že důchodců, kteří požívají starobní důchod je téměř polovina s porovnáním počtu pracujících osob.

Obr.č.2: Podíl osob ve vyšších věkových skupinách na celkové populaci ČR Zdroj: Internetový portál ministerstva práce a sociálních věcí Na tomto grafu vidíme znázornění dlouhodobé prognózy české populace. Současný stav demografické struktury obyvatelstva a nepříznivé prognózy jsou hlavním důvodem reformních kroků v oblasti důchodového pojištění. Omezená schopnost systému čelit demografické krizi, solidarita mezi úspěšnými a méně schopnými, mezi bohatými a chudými, mladými a starýma – tak by se dal charakterizovat současný důchodový systéme v ČR. Výpočet vyplácených důchodu popírá zásluhovost občanů a ta působí diskriminačně pro rodiny s více dětmi. Střední Evropa Dle výše uvedených zdrojů je potřeba si uvědomit, že dnešní situace důchodových systémů v těchto zemích je možná ještě kritičtější, než u zemí západní Evropy. Díky předešlým režimům mají všechny transformující se země neobyčejně nízko stanovený věk pro odchod do důchodu a neobyčejně laxní pravi-

Teoretická část

42

dla pro přiznávání předčasných důchodů. (Výjimku zde tvoří Česká republika, kde byla pravidla pro odchod do důchodu zpřísňována, v loňském roce bylo však poprvé zmírněno pravidlo výpočtu důchodu při předčasném odchodu do důchodu.) Výsledkem jsou náklady na důchody, které již dnes dosahují v těchto zemích hodnot stejných nebo vyšších než v rozvinutých státech. V případě, že průměrná doba dožití se bude i ve střední Evropě přibližovat hodnotám na Západě, nemohou dnešní důchodové systémy zajistit důstojné podmínky pro důchodce.

Praktická část

5

Praktická část

5.1

Zhodnocení stávající situace v zemích po reformě

5.1.1

43

Slovensko

Současný stav Slovensko uskutečnilo v letech 2004 a 2005 reformu svého důchodového systému. Jednopilířový systém se se stanovenými dávkami PAYG změnil na trojúrovňový systém. První pilíř zůstává dávkově definovaný a zůstává v něm jen 50 % z původní celkové sumy příspěvků, která dosahovala výše 18ti procent. Zbylých 9 % se přesouvá do fondů o které se starají správcovské společnosti, kterých funguje v současné době šest. Třetí pilíř je založen na dobrovolném spoření s příspěvky, které jsou zvýhodněny ze strany státu, protože jsou odpočitatelné z daní. Reforma byla spuštěna během velmi krátké doby, ale i přesto k účasti ve vícepilířové struktuře penzijního systému přistoupilo přibližně 1,5 milionu z 2,6 milionu osob. Reforma vytvořila značný deficit v I.pilíři důchodového systému. Tenhle deficit byl kryt výnosy z privatizace majetku ve vlastnictví státu. Stát tak získal asi 70 miliard z prodeje plynárenských a elektrárenských společností. Tato částka ovšem vydržela pouze čtvrt roku. To vyvolalo otázku, jak financovat zbytek důchodového reformy po další období? Diskutovanou změnou bylo zvýšení části odváděného pojistného do I.pilíře a snížení ve II.pilíři. Taktéž si je potřeba uvědomit, že účastí ve II.pilíři musí člověk platit administrativní poplatky, které snižují výnosnost. Další věcí, která je slovenskému důchodovému systému vyčítána je odchod do důchodu, který je stanoven příliš nízko – a to na 62 let. Slovenský důchodový systém se dlouhodobě potýká s finanční udržitelností. Hlavní problém spočívá v opětovném prohlubování deficitu státního důchodového účtu. Důchodová reforma nezajistila do průběžně financovaného systému dostatek finančních prostředků, pouze rozděluje vybrané prostředky mezi státní důchodový účet a fondy. Ve státním důchodovém fondu chybí finanční prostředky na výplatu důchodových dávek současným ekonomicky neaktivním, které byly částečně poukázány do soukromých fondů. Je to způsobeno tzv. opt-outem, čili možnosti částečně se vyvázat ze základního důchodového pojištění. Vláda totiž povolila snížení odvodů z hrubé mzdy do státního důchodového systému a to za cenu nižšího důchodu v budoucnosti. Tzn.že do systému přitéká menší množství peněz, než by tomu bylo, kdyby nedošlo k rozdělení důchodového systému na dva povinné pilíře, průběžný a kapitálový. Z tohoto důvodu dochází k růstu schodku v základním průběžném systému. To ale nezbavuje odpovědnosti vládu živit z „menšího krajíce“ současně dů-

Praktická část

44

chodce a jejich následovníky, kterých rok od roku přibývá. V současnosti se tento schodek doplňuje příjmy z privatizace. Druhá část prostředků, které občané neodvedou státu se musí ukládat do fondů. Důchodové fondy by jim měly teoreticky zaručit vyšší penze, než jim může nabídnout systém průběžného financování. Jak se zatím ale ukazuje, výnosy soukromých fondů jsou v průměru nižší než inflace. To znepokojuje jak vládu, tak veřejnost. Proto se slovenská vláda rozhodla umožnit klientům vrátit se zpět do původního průběhového fondu. Možnost přestupu zpět do původního, pouze průběžně financovaného sytému důchodového pojištění spolu s prostředky, které byly hrazeny do kapitálově části pojištění. Hlavním problémem je zde to, že do státního pilíře se odvádí stejná dávka (a to 9%) jak do soukromého pilíře. Z důvodu dlouhého období než bude plně zaběhnut nový systém bych považovala za lepší variantu, pokud by celkové odváděné pojistné bylo v poměru 70 ku 30 % ve prospěch státního pilíře. Dle Viery Tomanové12 udělalo Slovensko chybu v tom, že v zájmu dosažení udržitelnosti penzijního systému v časovém horizontu 20 až 30 let došlo k vážnému ohrožení stability v současné době. Což víceméně souvisí s myšlenkou uvedenou v předchozím odstavci, kdy ideální by bylo nastavit fungování penzijního systému tak, aby se z větší části přispívalo do státního pilíře oproti soukromému. Na Slovensku se taktéž rozběhla velká mediální kampaň, po které byli lidé dezinfomováni a osoby byly nalákány do spoření v rámci dvoupilířové soustavy, pro které spoření ve dvou systémech nemá moc smysl z důvodu jejich brzkého odchodu do důchodu. V březnu loňského roku schválila slovenská vláda změnu zákona o důchodovém pojištění, kdy snížila poplatky za správu penzijních fondů z 0,065 % na 0,025 % měsíčně z obhospodařovaného majetku. Změnila také strukturu poplatků, a to tak, že 65 % z jejich celkového objemu budou muset DSS13 odvádět do zvláštního fondu. Dle Roberta Fica neumějí DSS dobře investovat a klienti mají v jejich fondech méně, než tam vložili. V roce 2008 byla znovu otevřena možnost návratu do jednopilířového důchodového systému, během něhož bylo možnost přestoupit ze soukromého fondu plně zpět do státní Sociální pojišťovny. Této možnosti využilo přes 100 000 Slováků. Při dalším otevření v roce 2009 využilo možnosti přestoupit již pouze 4000 Slováků. Hlavním důvodem tohoto tahu slovenské vlády bylo především dosahování velkého deficitu na straně Sociální pojišťovny, která spravuje systém sociálních dávek. Navíc v době ekonomické krize, kdy je zvýšený tlak na vyplácení sociálních dávek, hlavně podporu nezaměstnanosti je to pro Sociální pojišťovnu znatelný problém. Otázkou teďka je, zda - dle návrhu Roberta Fica - stojí opravdu za to, snížit opt-out o

12 13

Ministryně práce, sociálních věcí a rodiny na Slovensku. Důchodcovské správcovské společnosti.

Praktická část

45

3%, tak že to podkope celý druhý pilíř, ale hlavně důvěru Slováků v celou důchodovou reformu. Velkým problémem důchodového systému je nedostatečné naspoření finančních prostředků, které nepokrylo prvotní náklady důchodové reformy.

5.1.2

Polsko

Současný stav Mezi hlavní problémy reformovaného důchodového systému patří hrozba chudoby mezi důchodci. Dále je to nesoulad mezi nižšími starobními důchody v systému NDC a nereformovanými (vyššími) invalidními důchody a zvýšení rozdílů mezi důchody žen a mužů. Na základě zpomalení růstu polské ekonomiky nebylo v systému dosaženo přebytků, které předpokládaly projekce vypočtené v době zavedení reformy. Velkým problémem Polska po důchodové reformě a po zavedení NDC systému pro starobní důchody byl nesoulad mezi způsobem výpočtu invalidních a starobních důchodů, a to hlavně u nízkopříjmových skupin obyvatelstva. Způsobovalo to tlak na přiznávání invalidních důchodů, pro které byl zachován dávkově definovaný systém a invalidní důchody mohly být pobírány i po dosažení důchodového věku. Nepřipravenost celé reformy veřejného sociálního pojištění v Polsku a její složitost vedla k tomu, že v prvním období 50 % hlášení o pojistném bylo chybných, což paralyzovalo systém tak, že nebyl schopen odvádět soukromým penzijním fondům 95 % příspěvků. Po třech letech od zavedení se situace výrazně zlepšila a počet nerealizovaných převodů se snížil na stále ještě značných 20 až 30 %. Realizace reformy v Polsku byla na poslední chvíli pro naprostou nepřipravenost o několik měsíců oddálena. V Polsku se pro účast v 2.pilíři rozhodlo mnohem více pojištěnců, než se očekávalo a to více než 60 % z celkového obyvatelstva oproti původním 50 %. Významnou roli zde sehrála obrovská reklama na nové soukromé penzijní fondy. Vyšší než předpokládaný odliv části pojistného z veřejného 1.pilíře tak způsobil vyšší než očekávané deficity veřejných rozpočtů. Z výsledků zveřejněných Evropskou centrální bankou jde vidět, že menší penzijní fondy dosahují vyšší efektivnosti a vyšších čistých výnosů. Z dosavadních výsledků realizované polské důchodové reformy lze vyvodit poměrně zajímavé závěry:  vysoká koncentrace trhu v rámci II. pilíře – 64 % účastníků je ve 4 nej-

Praktická část





46

větších penzijních fondech (72 % v šesti největších). Koncentrace trhu má pozitivní vliv na snížení administrativních nákladů, které se promítá do připisovaného zhodnocení občanů a následně do výše jejich důchodů, obliba kapitálové formy spoření – do systému dobrovolně vstoupilo 63 % ekonomicky aktivních osob ve věku 31-50 let. Účast ve II. pilíři je povinná pro všechny osoby do 30 let věku, přičemž pro nově příchozí na trh práce je účast také povinná – pouze osoby ve veku 31-50 let si mohly vstup do systému dobrovolně zvolit, fondy s největším počtem účastníků neměly velký základní kapitál oproti fondům.

Reforma byla spuštěna bez dostatečné přípravy jak legislativní, tak technické, dotváří se za pochodu a její rozsah je obrovský. Vstupní podmínky pro důchodovou reformu byly nedostatečné – chyběly například jakékoliv záznamy o dobách zaměstnání a výdělcích – ty byly dříve předkládány až při žádosti o důchod v podobě zápočtových listů od zaměstnavatelů, či jiných dokladů prokazujících dobu zaměstnání a dosažený výdělek, to dnes představuje největší překážku při zavádění individuálních účtů v I.pilíři. 5.1.3

Maďarsko

Současný stav V Maďarsku se pro účast ve II.pilíři penzijního systému rozhodlo mnohem více osob než byl původní předpoklad. Místo očekávaného 1,5 milionu osob, což znamená 25 % všech pracujících obyvatel se rozhodlo pro změnu stávajícího způsobu placení pojistného 2 miliony osob, což je 35 % všech pracujících obyvatel. Byla zde projevena nedůvěra občanů v tehdejší důchodový systém. Tahle situace byla způsobena především velkou reklamní kampaní, kterou pořádaly soukromé penzijní fondy. Maďarský trh povinných soukromých penzijních fondů lze v současnosti označit jako poměrně koncentrovaný. „V letech 1998 až 2003 vydal PSZAF14 60 licencí, z toho 20 fondů nebylo založeno vzhledem k nízkému počtu účastníků a 22 dalších fondů postupně z trhu zmizelo, protože byly absorbovány většími fondy. V prvních letech po reformě nebyla výkonnost soukromých penzijních fondů příliš přesvědčivá. Za pětileté období 1999 až 2003 mělo z 18 fondů, které zůstaly na trhu, 5 fondů záporný průměrný reálný výnos a zbývajících 13 fondů průměrný reálný výnos, který byl nižší než 2 %. Nízká výnosová míra je připisována především vysokým administrativním nákladům. První výsledky investování nejsou vůbec příznivé, což je ovšem z velké části přisuzováno vysokým administrativním prvotním nákladům. Maďarská vláda nesplnila svůj původní slib 14

Regulátor finančního trhu.

Praktická část

47

o navyšování příspěvků na individuální účty ze 6 na 8 %, dále omezila garance v 2.pilíři a uvažuje o zásadní změně 1.pilíře, a to z dávkově definovaného na příspěvkově definovaný. Zásahy vlády ovšem snižují důvěru lidí v penzijní systém.

5.2 Shrnutí životní úrovně současného důchodce V předcházejících kapitolách byla zhodnocena situaci českého důchodového systému. V předpokladu pro zhodnocení situace z mikroekonomického pohledu jednotlivce je nutno nejprve stanovit parametry, podle kterých bude celá situace posuzována. Stanovené parametry:  muž,  2 děti,  nástup do důchodu přesně podle normy uvedené v zákoně,  mzdový index – nárůst o 2 % ročně,  rozdělení dle příjmů(viz níže uvedená tabulka č.8):  podprůměrný příjem během aktivní části života,  průměrný příjem během aktivní části života,  nadprůměrný příjem během aktivní části života.

Pro rozdělení dle příjmu použiji údaje zpracované dle ČSÚ. Tab.č.8: Rozdělení obyvatel dle výše příjmu Skupina

Výše čistého příjmu

Výpočtový příjem

Podprůměrný příjem

do 12 000 Kč

10 000

Průměrný příjem

12 001 - 28 000 Kč

20 000 Kč

Nadprůměrný příjem

od 28001

35 000 Kč

Zdroj: vlastní práce autora Složení obyvatelstva dle výše příjmů můžeme vidět v tabulce č.9.

Praktická část

48

Tab.č.9: Podíl zaměstnanců v % podle výše příjmu od 12001 do 12000 Kč

do 28000 Kč

od 28001 Kč

7,68

63,80

25,52

CELKEM

Zdroj: Internetový portál českého statistického úřadu K výpočtům byl použit postup15 pro výpočet platný k 1.1.2010 a je zde předpokládáno, že takto počítaná osoba nastoupí do důchodu taktéž k 1.1.2010. Muž, který odchází do důchodu k počátku roku 2010 se narodil 31.12.1947, což znamená, že důchodový věk činí 62 let. Dalším předpokladem, který je nastaven pro plnou komparaci s budoucím důchodcem je věk nástupu do pracovní činnosti, a to v 25-ti letech současného důchodce, tzn.v roce 1972. Není zde počítáno s žádnými dny nepracovního volna, či možnosti, že by se modelová osoba stala nezaměstnanou, jedná se opět o zjednodušující předpoklad, který je v reálném životě nemožný, ovšem zde byl použit pro možnost úplné komparace jedinců. Tab.č.10 : Výpočet čisté mzdy 2010 Soc. pojištění - Důch. pojištění - Soc. pojištění- Důch. pojiš- Čistá zaměstnavatel

zaměstnavatel

zaměstnanec

tění celkem mzda

10000 Kč

2500

2150

650

2800

8960

20000 Kč

5000

4300

1300

5600

15850

35000 Kč

8750

7525

2275

9800

26185

Zdroj: vlastní práce autora V tabulce č.10 je znázorněno výše příjmů a jejich odvody na sociálním pojištění. Tab.č.11: Náhradový poměr pro rok 2010 Měsíční příjem (v Kč) - pro rok 200916

Vyplácený důchod (v Kč) pro rok 2010

10000 20000

11151,08 12859,95

1151,08 -7140,05

111,51 64,30

35000

15423,24

-19576,76

44,07

Zdroj:vlastní práce autora 15 16

Finanční rozdíl Náhradový poměr – cen.odchylka (v %)

Postup uveden v příloze. Hrubá mzda.

Praktická část

49

V tabulce č.11 je názorná ukázka neefektivnosti důchodového systému a značná solidarita pro jedince s podprůměrnými příjmy. Pokud modelový jedinec s podprůměrnými příjmy odejde do důchodu, pak si zvýší svůj životní standard částkou přesahující 2 000,- Kč. Z tohoto je patrné, jak solidární je systém v ČR se sociálně slabšími jedinci. Naopak jde vidět velká nespravedlnost pro osoby dosahující průměrné příjmy. Míra náhrady je zde ve výši zhruba 64 %. Jedinec, který dosahuje příjmů 20 000 Kč měsíčně, tak dostává důchodovou dávku ve výši necelých 13 000 Kč. Nejvýraznější je situace u osob s nadprůměrnými příjmy, náhradový poměr zde dosahuje pouze 44 %. Osoba s vysokým platem, tak odvádí stejné procento ze svého platu jako občan dosahující příjmů pouze 10 000 Kč měsíčně, ale na důchodové dávce dostane jen 44 % oproti mzdě, které pravidelně dosahoval.

VYTVOŘIT FINANČNÍ REZERVU PRO DŮCHODOVOU REFORMU. Při plánování vyplácených mezd je potřeba přihlédnout k projekci výdajů veřejného rozpočtu. Dlouhodobá udržitelnost patří mezi slabá místa veřejných financí, proto je potřeba vytvořit dostatečně dlouhý časový horizont, ve kterém je nutno tvořit finanční rezervu, zabráníme tak situaci vzniklé v Maďarsku, kdy nebyla připravena dostatečně velká finanční rezerva a stát se tak ponořil ještě do hlubších deficitů, než před reformou a nesplnil slib ohledně zvýšení odvodů do pilíře FF. Fiskální důsledky stárnutí populace – dlouhodobá projekce Na obr.č.3 můžeme pozorovat dlouhodobou projekci při nezměněném systému politik v České republice. Každé období je zde vyznačováno značnými deficity, z čehož největšího podílu na výdajích dosahují právě důchody, a to především starobní důchody.

Praktická část

50

Zdroj: MF ČR V diplomové práci nebude řešeno překlenovací období, čili období, ve kterém se budou občané účastnit obou systémů penzí. Je zde bráno v úvahu, že 25tiletý muž, který nyní nastupuje do pracovního systému a současně je schválena nová důchodová reforma, tudíž je účasten v placení pojistného pouze v novém důchodovém systému.

5.3 Nastavení situace pro budoucího důchodce Pro stanovení parametrů při posouzení situace tzv.budoucího důchodce je zapotřebí taktéž stanovit parametry, aby bylo možno posoudit současného důchodce a budoucího důchodce.      

muž, 2 děti, nástup do důchodu přesně podle normy uvedené v zákoně, povinná platba pojistného ve státním pilíři, povinná platba pojistného v soukromém, druhém pilíři, rozdělení dle příjmů (viz výše uvedená tabulka č.9):  podprůměrný příjem během aktivní části života,  průměrný příjem během aktivní části života,  nadprůměrný příjem během aktivní části života.  míra inflace je 2,5 % ročně,  míra růstu mezd o 2 % ročně – diskontování budoucí hodnoty na současnou,

Praktická část

51

 projekce probíhá u občana, kterému je nyní 25 let a nastupuje do svého prvního zaměstnání,  odchod do penze v 65 letech.

5.4 Návrh reformy důchodového systému pro ČR Při návrhu reformy důchodového systému jsem se nejvíce zaměřila na fungování penzijního pojištění v rámci Slovenské republiky, a to z toho důvodu, že Slovenská republika je ze všech tří uvedených zemí nejbližší ČR. Ať se to týká současné ekonomické situace, tak především díky národním zvyklostem. První etapa reformy důchodu v ČR již proběhla, jednalo se zde o zvýšení věku pro odchod do důchodu a délky doby účasti na placení pojistného. Zákonem stanovená hranice odchodu do důchodu, 65 let pro muže a bezdětné ženy. Pro ženy s dětmi je nutno snížit věkovou hranici v závislosti na počtu dětí. Hlavním argumentem pro zvyšující věk odchodu do důchodu je zkvalitňující se lékařská péče a tím pádem delší věk dožití. V souvislosti s vyšším věkem při úmrtí se naskýtají dvě varianty co si počít s roky navíc. První variantou je prodloužit si těmito roky pobyt v důchodu. Tato varianta ač zní jakkoliv lákavě, tak není v reálnosti proveditelná, protože veřejné rozpočty by to finančně nedokázaly zvládnout. Druhou variantou je zůstat v pracovním procesu delší dobu, tím pádem veřejné příjmy dostanou více peněz, které pak člověk jako důchodce může využít při pobírání důchodových dávek. V návrhu doporučení pro důchodovou reformu je stanoven pevný věk odchodu do důchodu, kde lze uplatnit dřívější či pozdější odchod v závislosti na vlastní vůli každého jedince. Dřívější odchod do důchodu je penalizován, důchodce poté dostává nižší důchodovou dávku po celou dobu pobytu v důchodu. Naopak člověk může zůstat na pracovním trhu déle a tím pádem dosahovat vyšší dávky důchodové platby.

Navrhnutá reforma penzí se bude skládat ze třípilířového systému. První pilíř zůstane pilíř PAYG dávkově definovaný, dále druhý pilíř – povinný, fungující jako fondové financování a třetí dobrovolný pilíř, který již plně funguje v České republice a to jakékoliv vlastní spoření na důchod – ať už v rámci penzijního připojištění, životní spoření, popř.jiných spoření, či renty.

Praktická část

52

II.pilíř bude fungovat jako investování prostřednictvím bankovních institucí, kde naspořené peníze budou podléhat dědickému právu, tzn. v případě úmrtí tohoto investora přechází peníze do dědického řízení dle dědického práva. V práci je předpokládáno, že daňový systém bude bez změny po celou dobu aktivní pracovní činnosti budoucího důchodce. Velikost odvodů na sociálním pojištění zůstane stejná, jen se rozdělí mezi I. a II.pilíř. Pro zabránění situace, která se stala na Slovensku - v rámci zachování dlouhodobé stability, byla ohrožena současná stabilita - bude rozdělení mezi první a druhý pilíř odlišné. V návrhu bude platba rozdělena více nerovnoměrně. Na Slovensku jsou odvody na sociálním pojištění 18 % a polovina jde do průběžného systému a druhá polovina do fondového financování. To znamená, že výdaje veřejného systému po důchodové reformě zůstaly stejné, ale příjmy se snížily na polovinu. Slovenská republika s tímhle samozřejmě počítala, připravila si na tuto situaci značné finanční rezervy, ale vzhledem k současné nestabilní finanční situaci dochází k neustálému prohlubování deficitů veřejných rozpočtů. Proto s nástupem nové vlády k moci – pod vedením Roberta Fica - došlo ke znovuotevření možnosti návratu do I.pilíře a tím pádem se dříve vymyšlený a realizovaný systém podkopal. Vstup do II.pilíře v ČR bude povinný pro všechny pracující osoby, bez ohledu na jejich věk, či délku pracovní činnosti před odchodem do penze. Procentuální hodnota rozdělení dávek z plateb sociálního pojištění bude ve výši 16 % pro systém PAYG a 12 % pro systém fondového financování. Pro transformační období bylo navrhnuto postupné zvyšování procent do fondového financování. To znamená, že nyní odchází do systému PAYG 28 % ze mzdy. Postupně během 40-ti let se tyto procenta ustálí na 16 % pro PAYG a 12 % pro FF. Nastavení je takové z toho důvodu, že osoby, které se účastnily původního penzijního systému jsou znevýhodněny novou situací. Proto jejich příspěvky do FF budou nižší než pro osoby, které se plně účastní nového penzijního systému. Pro stručnou rekapitulaci, přispívání do fondového financování bude mít vyvíjející se tendenci, s každým rokem se bude procento příspívané do FF zvětšovat. Tím zabráníme velkému šoku rozpočtu po zavedení nového penzijního systému. Systém tak bude stabilizovaný pro vyplácení důchodcům, ale také lidem, kteří mají třeba jen 10 let do odchodu do penze. Pro osoby, které mají blízko k odchodu do penze bude fondové financování zastřešováno krátkodobými spořeními, jako jsou termínované vklady, či investice do krátkodobých cenných papírů. 12 % hranice příspěvku bude povinná pro všechny osoby k investování ve fondových společnostech, ale bude záležet na rozhodnutí konkrétního jedince,

Praktická část

53

kterou investiční strategii zvolí. Procentuální odvod sazby ze mzdy bude pevně daný, stejně tak možnost výběru naspořených financí až po dosažení důchodového věku. Volitelné bude vše ostatní, čili určit investiční strategii, investiční fond a taktéž jeho rizikovost. Fondové společnosti budou mít několik kontrol, pokud příslušný fond nebude mít potřebné % na výnosech, bude muset účastníkovi umožnit přestup do jiného fondu a doplatit mu minimální smluvenou částku, která se bude počítat každoročně dle přepočítacího koeficientu. Bude potřeba zvýšit informovanost ohledně investování, lidé budou muset získat určité vzdělání v investičních strategiích, aby si uvědomili, jak je investování je rizikové. PAYG systém budu zabezpečovat 60ti procentní náhradový poměr, aby se jedinec nedostal pod hranici chudoby. Což znamená, že člověk s podprůměrnou mzdou se i při náhradovém poměru 60% z pilíře PAYG nebude moci pod hranici chudoby dostat. Situace je detailněji rozebrána níže v souvislosti s existenčním minimem. 60 % je zde určeno z důvodu poměru příspěvku do pilíře PAYG, odpovídá tak 16 % z celkově 28 % přispívaných. V nově fungujícím důchodovém systému tak bude zamezeno přerozdělování důchodových dávek od bohatých jedinců směrem k chudým. V rámci návrhu doporučení bude zvýhodněn občan, který má, vychovává a přispívá finančně na své děti tak, že za každé dítě bude odvádět o 0,5 % méně na platbách sociálního pojištění, konkrétně na částce odváděné do průběžného financování PAYG. Pro zhodnocování kapitálových zůstatků na osobních účtech ve fondovém financování je používána reálná výnosnost aktiv ve výši 3,5 %. Vychází se tak z „Makroekonomického scénáře“ s kterým pracovala Bezděkova skupina pro přípravu podkladů pro rozhodnutí o důchodové reformě z roku 2004.

Praktická část

54

5.5 Zhodnocení situace budoucího důchodce Tab.č.12 :Výpočet čisté mzdy pro osobu s dvěmi dětmi v roce 2050 Hrubá mzda 22080 44160 66241

Odvod na důchodovém pojištění 5961,6 11923,2 17885,07

Poměr odvodu na příjmech v % 27 27 27

Zdroj: vlastní práce autora V tabulce č.12 vidíme zohlednění počtu vychovávaných dětí pro osoby účastnící se nového penzijního systému, kdy na každé dítě připadá snížení sazby na placení pojistného o 0,5 %. Nastavení je takové z toho důvodu, že první pilíř funguje na bázi průběžného financování, tzn.že současně pracující přispívají na důchody současných důchodců, proto čím více dětí člověk má, tím více je pracovně činných občanů, kteří přispívají na platby důchodového systému. Dle nového systému důchodového pojištění - navrhnutého výše - byl proveden modelový výpočet velikosti vyplácených důchodů. V prvním sloupci tabulky č.13 je uveden příjem určený pro danou skupinu obyvatelstva. Ve druhém sloupečku je uveden 16% odvod do státního pilíře a dále je spočítána položka, která byla určena pevně v návrhu důchodové reformy a to náhradový poměr ve výši 6O % z původního příjmu. 12-ti % sazba je odváděna skrze fondové financování a výpočet získané částky z tohoto financování je simulován jako výpočet spoření, kde je uvažována dobu spoření po 4O let, ve výši 12% odvodu ze mzdy, která se úročí polhůtně, čili na konci každého měsíce ve výši 3,5 %. Sazba 3,5 % byla stanovena na základě „Makroekonomického scénáře“ uvedeného v Bezděkově zprávě. Šestý sloupec, označující výplatu dávek z fondového financování je zde simulován jako celková naspořená částka, vydělená 25ti lety – tím je uvažováno, že jedinec bude pobírat dávku po dobu 25 let. V tomhle údaji je vycházeno z úmrtnostních tabulek zveřejněných na Českém statistickém úřadu a je zde počítáno s vyšší rezervou dožití. Rezerva je zde ponechána z důvodu současné nevědomosti jak vysokého věku se lidé budou dožívat za 40 let.

Praktická část

55

Pro porovnání byly použity data z Českého statistického úřadu, kdy před 40ti lety byla stanovena průměrná úmrtnost na 66 let a v roce 2010 je stanovena na 73 let. Tab.č.13: Propočet měsíční výplaty důchodu 16%

od-

Výplata

12% od-

Výpočet

Výplata

Součet

vod PAYG

PAYG

vod FF

spoření

dávek z FF

výplat

10000

1600

6000

1200

1655083

5517

11517

20000

3200

12000

2400

3310167

11034

23034

30000

4800

18000

3600

4965251

16551

34551

Zdroj: vlastní práce autora Použitý vzorec pro polhůtní spoření je :

, kde K je investovaná částka, m…počet položek za úrokové období, n…počet let investování, r…úroková sazba. V níže uvedené tabulce lze vidět simulaci výpočtu vyplácených důchodových dávek ze státního pilíře v přepočtu na 100 obyvatel. K výpočtům byly použity údaje ze statistického úřadu, viz tabulka č.9 , na které je vidět, kolik % obyvatel dosahuje podprůměrných, průměrných a nadprůměrných příjmů. Pro simulaci budoucího vývoje je předpokládán stejný podíl osob s různě rozčleněnými příjmy i v roce 2050. Při součtu vyplácených dávek z původního systému byla spočítána výplata ve výši skoro 1,3 milionu. V případě nového systému bylo ze státního pilíře vyplaceno 1,27 milionu korun, což znamená, že celkově došlo ke snížení o zhruba 30 tisíc korun. V tabulce je počítáno pouze se státní složkou financování důchodu. Není zde zahrnuta část z investování ve fondovém systému.

Praktická část

56

5.6 Porovnání modelových případů Tab.č.14: Porovnání výplaty dávek na 100 obyvatel (podle údajů ze stat.úřadu17) Nový systém - jen část Příjem

Původní systém

PAYG

10000

85676

46099

20000

820464

765600

35000

393601

459360

Celkem

1 299 741

1 271 059

Zdroj: Vlastní práce autora V tabulce č.14 můžeme vidět, že důchodový systém z makroekonomického pohledu měl dosahovat hodně podobných čísel jako dosahuje nyní. Z celkového hlediska se tedy neděje nic tak podstatného, ovšem z pohledu každého jedince, je systém založen na zásluhovosti, což bylo hlavním cílem diplomové práce. Tab.č.15: Výše důchodů po 40ti letech, mzdová valorizace 2 % 2010 2050

10000 22080,00

20000 44160,00

30000 66241,00

Zdroj: vlastní práce autora Je zde používána současná hodnotu(k roku 2010) budoucích dávek (z roku 2O50). Výše mezd zůstane na původních hodnotách pro správné porovnání situací. Při projektování inflace využiji projekce zmíněné v Bezděkově zprávě, a to 2,5 % od roku 2010. Projektovaný vývoj mezd se liší od projektovaného vývoje inflace, proto je zapojen do obou modelů konkrétní příklad, na kterém bude vidět možnost životní úrovně v současného a budoucího důchodce. Jelikož se jedná o občany v penzijním věku, kteří již nejsou výdělečně činní a mají plno volného času, byl zvolen zájezd jako spotřební věc. Aktuální hodnota zájezdu k roku 2010 je 10 000 Kč. V současné době si zájezd může dovolit z jedné důchodové dávky každý důchodce, který dosahoval na podprůměrnou mzdu.

17

Za předpokladu, že se situace ohledně majetkových skupin obyvatelstva nebude měnit.

Praktická část

57

S nastaveným vývojem inflace, neboli se 2,5% sazbou, která se zvyšuje každý rok, se zvýší cena zájezdu na částku 26 850 Kč. Tab.č.16: Růst inflace 2010 2040

10000 26850

Zdroj: vlastní práce autora Při porovnání cenové hladiny důchodce v budoucnu, který dosahuje výplaty důchodové dávky ve výši 22 080 Kč, tak zjistíme, že v člověk, který dosahoval podprůměrné mzdy si již nebude moci dovolit odjet na dovolenou z jedné měsíční výplaty. Důchodce, který nyní dosahuje nadprůměrného příjmu, po přechodu do důchodu si bude moct dovolit zájezd za 10 000 Kč a nevyčerpá se úplně ze svého příjmu. V porovnání s budoucím důchodcem, který si bude moct za procentuálně stejné odváděné pojištění dovolit tyto zájezdy 2 během jednoho měsíce. 5.6.1

Životní minimum v roce 201018

Vláda je zmocněna zvyšovat částky životního a existenčního minima od 1. ledna podle skutečného vývoje spotřebitelských cen, pokud nárůst nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby přesáhne ve stanoveném rozhodném období 5 %. Příklady životního minima různých typů domácností v Kč za měsíc v roce 2010 V tabulce č.17 je možno vidět výši životního minima pro rok 2010. Tab.č.17: Životní minimum 2010 jednotlivec 2 dospělí

3126 2880 + 2600 = 5480

Zdroj: Internetový portál ministerstva práce a sociálních věcí V tabulce č.18 je uveden příklad životního minima různých typů domácností v Kč za měsíc pro rok 2050 – zohlednění růstu cen. Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. 18

Praktická část

58

Tab.č.18: Životní minimum pro rok 2040 jednotlivec 2 dospělí

Zdroj: vlastní práce autora

8393,51 14714

Diskuse

6

59

Diskuze

V této části se zaměřím na shrnutí výsledků získaných v předchozích kapitolách. Nejprve jsem se zabývala analýzou důchodového systému v České republice. Dále byl zkoumám stav penzijních reforem ve státech Visegradské čtyřky, kde na Slovensku, v Maďarsku a v Polsku již byla provedena reforma důchodového systému a ne vždy reforma funguje úspěšně. Proto si myslím, že by bylo více než vhodné v návrhu reformy pro ČR rozhodně neopomíjet zkušenosti z fungování penzijních systému v těchto zemích a poučit se z chyb nebo vyvarovat se problémů, které nastaly během reformy a následně i po ní v těchto zemích. Po zjištění fungování penzijních systémů jsem vyvodila důležité závěry pro návrh reformy v České republice. Především je potřeba zvýšit informovanost občanů. Občané by přesně měli znát fungování důchodového systému v současnosti a po přijetí návrhu vládou by se měly pořádat informační semináře. Pro většinu lidí se jedná o oblast, které nerozumí, proto si myslím, že by bylo vhodné, aby byli např.zaměstnavatelé účastni informačních seminářů a ti potom dále předali informace svým zaměstnancům. Z fungování důchodového systému v České republice je zřejmé, že důchodový systém je založen na značné solidaritě mezi bohatými a chudými. Každý jedinec odvádí ze svého platu na sociální pojištění stejné procento. Po rozdělení jedinců do tří příjmových skupin lze pozorovat nespravedlnost celého penzijního systému. Občan se podprůměrným příjmem dosahuje v důchodu na výplatu důchodové dávky vyšší než je jeho příjem. Naopak u člověka, který během aktivní části života dosahoval na nadprůměrné příjmy dochází k razantnímu snížení důchodové výplaty o více než polovinu z jeho původního příjmu. Situace je značně nespravedlivá a nemotivující pro účastníky pracovního trhu. Pokud si vezmeme jedince, který se snažil dosáhnout na nadprůměrné příjmy, obětoval tomu určitý čas a hlavně měl snahu se prosadit v pracovním životě a určitě omezil některé odpočinkové aktivity či požitkářské věci na úkor vyššího platu, má po odchodu do důchodu dostávat pouze 44 % ze mzdy? V porovnání s člověkem, který neměl ctižádost a spokojil se s málem, dostává po odchodu do důchodu vyšší výplatu důchodové dávky než sám po celou dobu vydělával. Toto je situace současného penzijního systému v ČR a opravdu si myslím, že byť je systém neudržitelný z finančního hlediska, tak především je neudržitelný z psychického hlediska, protože člověk s nadprůměrnými příjmy si takovou důchodovou výplatu rozhodně nezaslouží. V souvislosti s touto situací je potřeba zmínit, že je problém řešen z pohledu plně zdravého jedince, který je schopen se sám finančně zabezpečit. Samozřejmě

Diskuse

60

jsou mezi námi občané, kteří mají nějaké zdravotní postižení, či jsou nemocní a proto nejsou schopni vydělávat dostatečné množství peněz. Přestože tuto problematiku ve své diplomové práci vůbec nezohledňuji, jsem zastáncem toho, aby o tyto lidi bylo řádně postaráno ze strany státu. Je potřeba ovšem stanovit hranice solidárnosti a nastavit systém tak, aby nebyl zneužíván občany, kteří se pouze chtějí vyhnout pracovní činnosti z důvodu zachování si svého osobního pohodlí. Toto je již ale problém jiné politiky státu a ne důchodového fungování. V první kapitole praktické části se zabývám hodnocení důchodovým systému v již zmíněných zemích. V Polsku a Maďarsku se jednalo o rychlý průběh důchodové reformy, která nebyla řádně administrativně připravena. Taktéž se v obou zemích jednalo o rychlý přechod na nový systém a úřady, které měly reformu administrativně podporovat nebyly vybaveny potřebnými materiály. Takže se řešilo plno věcí až „za chodu“, což stálo veřejné rozpočty hodně peněz. Dalším faktorem, který je třeba zmínit, je, že Maďarsku je vytýkána nízká hranice věku pro odchod do důchodu – 62 let. Maďarsko zvýšilo odchod do důchodu o 7 let pro ženy, což je samozřejmě dost, ale v porovnání s ostatními zeměmi se stále doporučuje zvýšit věk odchodu do důchodu alespoň na 65 let. Maďarská vláda nechtěla udělat tak razantní krok z důvodu národních zvyklostí, protože by se jednalo o zvýšení o celé desetiletí, což pro mnohé občany, kteří měli odcházet do důchodu v 55 letech znamenalo zůstat v pracovní činnosti po dobu dalších deseti let. Taktéž je Maďarsku vyčítáno, že v době reformy se stanovil příspěvek do fondového financování na 6 % s tím, že se zvýší na 8 %, ale tato situace nikdy nenastala. V Polsku se řeší problém velké rozdílnosti mezi důchody z původního systému a nového systému. Lidem byla dána možnost volby, kterého důchodového systému se chtějí účastnit. Plno lidí se pod velkým tlakem mediální reklamy fondových společností nerozhodlo na základě rozumné úvahy, ale byli ovlivněni velkou mediální kampaní, která tehdy v Polsku probíhala. Vzhledem ke slovenským zkušenostem s penzijní reformou bylo v návrhu doporučeno České republice stanovit procento odváděné do systému PAYG na vyšší úrovni než do fondového financování. Taktéž doporučuji v průběhu transformačního období, kdy budou lidé účastni obou systémů, postupně přecházet na fondové financování než se situace ustálí na zmíněných 12 %. Z důchodové reformy, která byla zavedena na Slovensku jsem čerpala možnost snížení odpočtu placení sociálního pojištění v závislosti na dětech, které člověk má, protože děti jsou ti, kdo bude důchodcům přispívat na penzi. Jako další varování ze slovenské strany bych chtěla zdůraznit to, že na penzijní reformě se musí shodnout většina politického spektra v ČR. Tak, aby nedošlo k tomu, co se stalo na Slovensku, kdy po nástupu nové vlády byl znovu otevřen již uzavřený případ přecházení mezi penzijními systémy. Tím ztrácí penzijní reforma na své věrohodnosti, protože penzijní reformy se neschvalují pouze na pár let, po které

Diskuse

61

vládne jedna strana, ale na několik desetiletí a neznamená to, že s každou výměnou vlády se budou měnit důchodové systémy. Pro zabránění velké odlišnosti ve vyplácených důchodech, tak jak tomu bylo v Polsku byl proveden návrh zavést II. pilíř povinně a nedat občanům možnost zvolit si ve kterém systému chtějí fungovat. V druhé kapitole praktické části je zhodnocení současného stavu penzijního systému v ČR. Na modelovém příkladu jsou simulovány tři kategorie osob. Zvolila jsem osoby s příjmem 10 000, 20 000 a 30 000 Kč. Pro takto zvolené osoby byly stanoveny stejné podmínky jako je věk, počet dětí, odchod do důchodu v přesně zákonem stanovené hranice. Příjem osob byl v posledním roce zaměstnání stanoven na výše zmíněných částkách. Každý předchozí rok byl snížen mzdovým indexem o dvě procenta. Výpočet důchodové výplaty pro rok 2010 probíhal od roku 1986 – což je stanoveno MPSV19. Na modelových případech jsem došla k výpočtu, že důchodový systém je značně solidární. Z toho důvodu jsem při návrhu reformy kladla důraz na plnou zásluhovost systému. Hlavní podmínkou nového důchodového nastavení je proto pevně stanovený 60-ti procentní náhradový poměr. Kdy stát musí zabezpečit pro občana odcházejícího do penze 60 % z jeho předchozí mzdy. Při výpočtu 6Oti procent jsem vycházela z údajů uvedených na statistickém úřadu, kde jsou lidé rozděleni podle příjmu. Největší kategorií jsou lidé s průměrnými příjmy, proto při předpokladu, že rozdělení obyvatel podle příjmů bude obdobné i za 40 let, měl by být systém penzí udržitelný i z makroekonomického hlediska. Další pilířem je fondové financování, které by mělo zajistit zbylé procenta z příjmu. Tady bude povinně odváděno 12 % ze mzdy, s tím, že bude záležet na každém jednotlivci do kterého fondu a s jakou rizikovostí peníze vloží. 12 % bude povinná odvodová sazba, kterou bude muset každý dodržet. Při modelování výplaty budoucích důchodů jsem počítala s tím, že modelový člověk zůstane v důchodu po dobu 25 let a prostředky z fondového financování bude pobírat po dobu 25 let a poměrných měsíčních dávkách. V případě úmrtí občana v nižším věku podléhají naspořené finanční prostředky dědickému řízení. Fondový pilíř byl zvolen povinně pro všechny občany z obavy, že pokud by bylo spoření dobrovolné, plno lidí by si peníze na penzi neodkládalo a tím pádem by byli odkázáni pouze na stát. Nastavení je taktéž z důvodu národních zvyklostí, kdy Česká republika je značně solidární stát a proto lidé ví, že se o ně stát kdykoliv postará. Možná by nebylo od věci do budoucna, až budou lidé více

19

Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Diskuse

62

vzdělaní v oblasti financí a investování změnit II.pilíř na plně dobrovolný. V současné chvíli a situaci, jaká v ČR panuje, bych ale určitě volila systém povinný. Do té doby než si budou občané našeho státu dobrovolně spořit na penzi, je potřeba zvýšit finanční informovanost a taktéž naučit občany se sám o sebe postarat bez příkazů státu. Pro porovnání životní úrovně jednotlivců, kdy mzdová valorizace je odlišná od cenové jsem si zvolila věc - produkt, na které půjde situace snadno porovnat. Nejtypičtější věc, co dělá většina lidí v důchodu, mimo to, že luští křížovky, je cestování. Existují organizace, které pořádají zájezdy přímo pro lidi v penzi. Anebo sami penzisté aktivně vyhledávají místa, která by mohli ještě navštívit. Zvolila jsem zájezd v hodnotě 10 000 Kč, kdy cena se bude každoročně navyšovat o inflaci. Při zohlednění vývoje inflace při odborných projekcích je nastaveno zvyšování o 2,5 % ročně. Tudíž se cena zájezdu bude postupně zvyšovat, až dosáhne na částku 26 850 Kč. Jedná se zde o projekci vývoje inflace, která ovšem může být na druhou stranu klamavá. Ceny zájezdu se vyvíjejí na základě střetu nabídky a poptávky. Cestovní kanceláře se snaží udržet cenu na co nejpřijatelnější úrovni pro obě strany. Ovšem v případě, že zájezd není plně vyprodán dochází k razantnímu snížení. Což samozřejmě popírá postupné zvyšování ceny dle inflace. V modelových příkladech počítám s tím, že cena zájezdu 10 000 Kč je stanovena jako minimální cena a již nemůže klesnout níž, protože pokud by klesla, tak by cestovní kancelář již prodělávala. V průběhu zpracovávání diplomové práce došlo k poukázání na značnou nespravedlnost pro lidi s vyššími příjmy. Ústavní soud proto rozhodl, že od září roku 2011 se musí změnit výpočet důchodu pro osoby, které v aktivní části života dosahují na vyšší mzdy. Ministr financí Eduard Janota ale ve svém prohlášení řekl, že pokud se nezmění celý důchodový systém, bude tohle zvýšení důchodů pro osoby s vyšším příjmem stát veřejné rozpočty hrozně moc peněz. V současné době taktéž funguje tzv.Nová Bezděkova komise, která zpracovává návrhy politických stran na důchodovou reformu, takže předpokládám a taktéž doufám, že se situace sjednotí a v září 2011 vstoupí v platnost nový penzijní systém, který nebude založen na příjmové redistribuci. Projekce vývoje určitých veličin jako je mzdový a cenový index lze předpovědět jen zdánlivě. V projekcích vývoje se nepředpokládá například krize ekonomiky. Mohou nastat další jiné nepředvídatelné situace, které změní plánovanou projekci v podstatě v okamžiku, tudíž je nutno mít na paměti, že situace se může kdykoliv vyvinout jinak a je proto nutné myslet na pomyslná „zadní vrátka„ a být i na tyto situace řádně připraveni. V záměru diplomové práce bylo navrhnuto posouzení efektivnosti nového a původního důchodového systému na základě snížení sazeb pojistného a zvýšení náhradového poměru. Po důkladnějším studiu dané problematiky jsem si ovšem

Diskuse

63

nastavila parametry tak, že odváděná dávka sociálního pojištění zůstane na stejné výši v původním.

Závěr

7

64

Závěr

Současné fungování penzijního systému v České republice je dlouhodobě neudržitelné. Zvyšuje se věk dožití občanů a roste počet osob v důchodovém věku. Situace je dána hlavně tím, že dříve lidé vstupovali do manželství v mladších letech a měli děti v nižším věku. Zhruba od roku 1995 dochází k posunutí vstupu do manželství a taktéž k oddálení početí prvních potomků. Je to dáno z toho důvodu, že mladí lidé mají větší možnosti studovat, ale také pracovat v zahraničí. Plno lidí je zastáncem toho názoru, že není kam spěchat a bude lepší získat určité pracovní zkušenosti dříve než začnou žít rodinným životem. Tato situace je taktéž dána ekonomickým prostředím, kdy se mladí snaží osamostatnit od rodičů a chtějí být finančně zabezpečeni před tím, než si pořídí rodinu a děti. Cílem diplomové práce bylo stanovení doporučení pro reformu důchodového systému na základě zjištění fungování penzijních systémů v zemích Visegradské čtyřky. V těchto zemích byla reforma důchodového systému již provedena. V každé z nich bylo zavedeno fungování ve třech pilířích. První dva pilíře jsou nastaveny ve všech zemích jako povinné, což je dáno především národními tradicemi a zvyklostmi, kdy občan je naučen, že stát se o něj postará. Proto byly ve všech zkoumaných zemích stanoveny pilíře na povinné bázi. Nejblíže má k České republice samozřejmě Slovensko, proto jsem při návrhu reformy přihlížela nejvíce a nejčastěji k fungování slovenského penzijního systému. Celkovým výstupem mé diplomové práce je skutečnosti, že systém je značně solidární, proto je reforma nezbytná. Hlavní myšlenkou diplomové práce, je založení systému na bázi zásluhovosti, protože každý člověk má možnost se vzdělávat a dosáhnout na vyšší plat. Proto nesouhlasím s faktem, proč by měl být systém penzí v ČR založen na příjmové redistribuci od bohatých k chudým. Zaleží na každém z nás, kterou cestu si v životě zvolí a pokud si zvolí cestu nízkého platu, tak nemůže očekávat od státu, že se o něj postará. Samozřejmě je to bráno z pohledu zdravého jedince, kdy si myslím, že každý člověk si situaci může uzpůsobit podle svých vlastních představ. Na druhé straně ovšem existují jedinci, kteří nemají možnost vlastní volby, ať už z důvodu zdravotního postižení, či jiného zdravotního znevýhodnění. To už je ale jiný problém a jiná politika státu a v těchto případech jsem samozřejmě zastáncem toho, aby o takové lidi bylo postaráno. S ohledem na stanovené výsledky bych tak chtěla vyvrátit jak hlavní hypotézu a to, že důchodová reforma v ČR není nutná. Dle množství přečtené literatury a dle situace zkoumaných jedinců můžeme být řečeno, že ČR potřebuje reformu penzijního systému, ať už z hlediska dlouhodobé finanční neudržitelnosti,

Závěr

65

tak z hlediska neudržitelnosti psychické, kdy v současné situaci dochází k přerozdělování od bohatých k chudým.

Taktéž bych chtěla vyvrátit dílčí hypotézu, a to že státní pilíř důchodového systému nezajistí srovnatelnou životní úroveň jako měl občan v aktivní části života. Dle uvedených propočtů bude tato životní úroveň stanovena pouze osobám s podprůměrnými příjmy. Naopak osoby, které dosahovaly příjmů průměrných a nadprůměrných si nebudou moci dovolit žít v tak vysokém standardu jako v době svého aktivního věku. Samozřejmě to platí pod podmínkou, že si nenaspořili v rámci soukromých úspor.

Literatura

8

66

Literatura

[1] Důchodová reforma v ČR, ve Švýcarsku a ve Francii, Univerzita Karlova v Praze – právnická fakulta, 2007, nakladatelství Eva Rozkotová – IFEC, ISBN: 80-85889-92-5, p.stran 79 [2] Server o osobních financích, [online] 2010, [cit.14.02.2010]. Dostupný z WWW: [3] Server o osobních financích, [online] 2010, [cit.14.02.2010]. Dostupný z WWW: [4] Server o osobních financích, [online] 2010, [cit.14.02.2010]. Dostupný z WWW: [5] Procházková Jitka, Mošovská Veronika, Matějka Jan, Reforma důchodového systému v ČR a ve světě, Vysoká škola ekonomická, 2007, online [cit.09.03.2010] dostupné z WWW: [6] Server o osobních financích, [online] 2010, [cit.14.02.2010]. Dostupný z WWW: [7] Starobní důchod, [online] 2010 [cit.09.03.2010] Dostupný z WWW:

Literatura

67

[8] Vláda ČR, [online] 2010 [cit.09.03.2010] Dostupý z WWW: [9] Slovenský server o osobních financích, [online] 2010 [cit.15.03.2010] Dostupný z WWW: [10] Gregorio Impavido and Roberto Rocha, Competition and performance in the Hungarian second pillar, World Bank Policy Research Working Paper 3876, April 2006 [11] SLANÝ, Antonín - KREBS, Vojtěch a kol.. Sociální ochrana a důchodový systém. Vyd. 1. Brno : Olprint, 2004. 71 s. 3919/ESF-12/04-17/99. ISBN 80-210 -3390-8. [12] Polský systém důchodového zabezpečení, [online] 2010 [cit.16.03.2010] Dostupný z WWW: [13] OECD, O. Pensions at a Glance 2009: Retirement-Income Systems in OECD Countries. [online]. 2009. Dostupný z WWW: [14] Slovenský důchodový systém, [online] 2010 [04.04.2010] Dostupný z WWW: [15] Slovenský důchodový systém, [online] 2010 [cit.04.04.2010] Dostupn7ý z WWW: <www.dochodok.sk> [16] SIMONOVITS, András. The new hungarian pension systém and its problems [online]. Budapešť : Hungarian Academy of Science, 1998 [cit. 2010-04-

Literatura

68

23]. Dostupné z WWW: . [17] Ministerstvo sociálních věcí, [online] 2010 [04.04.2010] Dostupné z WWW: <www.eum.hu> [18] SIMONOVITS, András. Hungarian pension system [online]. Budapešť : Hungarian Academy of Science, 1999 [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: . [19] Internetová encyklopedie, [online] 2010 [cit.04.04.2010] http://translate.google.cz/translate?hl=cs&langpair=en|cs&u=http://en.wikipe dia.org/wiki/Otto_von_Bismarck [20] BEZDĚK, V. Závěrečná zpráva - Důchodová reforma: možnosti a výhledy. Praha: Úřad vlády ČR, 2005. 119 s.

[21] Server o osobních financích, [online] 2010, [cit.14.02.2010]. Dostupný z WWW:< http://www.sfinance.cz/zpravy/finance/149603-slovensko-ma-vreforme-duchodu-naskok>

[22] Podkladový materiál pro rozhodnutí o zavedení možnosti opt out ze základního důchodového pojištění, [online] 2010 [cit.04.04.2010] Dostupný z WWW: <www.mpsv.cz/files/clanky/6279/material.pdf> [23] RYBIČKA, J. Základy zpracování textu počítačem. 2. přeprac. vydání. Brno: Konvoj, 2000. ISBN 80-7302-003-3.

Seznam tabulek

69

Seznam tabulek Tab.č.1: Srovnání mezi systémy PAYG a fondovými (FF) Tab.č.2: Procentní sazby sociálního zabezpečení Tab.č.3 : Nárok na odchod do důchodu pro poj.narozené před rokem 1936 Tab.č.4 : Nárok na odchod do důchodu pro pojištěnce narozené po roce 1968 Tab.č.5: Odchod do důchodu pro osoby narozené v letech 1936-1968 Tab.č.6 : Výše státního příspěvku Tab.č. 7: Sazby na odvody pojistného na Slovensku Tab.č.8: Rozdělení obyvatel dle výše příjmu Tab.č.9: Podíl zaměstnanců v % podle výše příjmu Tab.č.10 : Výpočet čisté mzdy 2010 Tab.č.11: Náhradový poměr pro rok 2010 Tab.č.12 :Výpočet čisté mzdy pro osobu s dvěmi dětmi v roce 2050 Tab.č.13: Propočet měsíční výplaty důchodu Tab.č.14:Porovnání výplaty dávek na 100 obyvatel (podle údajů ze stat.úřadu Tab.č.15: Výše důchodů po 40ti letech, mzdová valorizace 2 % Tab.č.16: Růst inflace Tab.č.17: Životní minimum 2010 Tab.č.18: Životní minimum pro rok 2040

Seznam obrázků

70

Seznam obrázků Obr.č.1: Rozdělení obyvatel dle věku Obr.č.2: Podíl osob ve vyšších věkových skupinách na celkové populaci ČR

Seznam použitých zkratek

Seznam použitých zkratek ČR – Česká republika č. - číslo tzv. - takzvané PAYG – Pay as you go FF – fondové financování Tab. - tabulka ČSSZ – Česká správa sociálního zabezpečení Sb. - sbírka mld. - miliarda Kč. – korun českých DSS – důchodcovské správcovské společnosti ODÚ – osobní důchodové účty NDC – národní důchodové účty

71

Přílohy

72

Přílohy

Přílohy

73

A Výpočet důchodových dávek 2010 Výpočet starobního důchodu pro rok 2010 Platný výpočet provádí pouze Česká správa sociálního zabezpečení na základě doby pojištění DP a celkových ročních výdělků důchodce od r. 1986 do r. 2009 podle zákona 155/1995 (včetně jeho pozdějších změn). O tom je ČSSZ průběžně informována zaměstnavateli pojištěnců.. Dále uvedený výpočet platí pouze pro rok R = 2010, protože pro jiné roky je sice postup výpočtu stejný, ovšem s jinými číselnými koeficienty.

1.

Doba pojištění (DP) = celková doba zaměstnanosti

Tato doba se určuje jako součet všech dnů, po které jsme byli zaměstnáni včetně dovolených (i mateřských), nemocí, úspěšně absolvovaných učilišť a středních i vysokých škol, vojenské prezenční služby. Pro rok 2010 to musí být minimálně 26 let! Do doby DP se nezapočítávají  

dny mezi datem závěrečného vysvědčení a datem nástupu do zaměstnání, dny mezi ukončením vojenské prezenční služby a nástupem do zaměst-

nání, 

mezery mezi jednotlivými zaměstnáními.

2.

Datum nároku na odchod do důchodu

Věk odchodu do důchodu určíme podle roku narození pojištěnce z výše uvedené tabulky, přičemž u žen respektujeme počet narozených (a vychovaných) dětí20. 3. Určení výpočtového základu Pro odchody do důchodu od 1.ledna do 31.prosince 2010 (R = 2010) se započítávají pouze výdělky v letech 1986 až 2009 (tj. bez roku 2010!). V následující ta-

Podmínka výchovy dítěte pro nárok ženy na starobní důchod je splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu deseti roků. Pokud se však žena ujala výchovy dítěte po dosažení osmého roku jeho věku, je podmínka výchovy dítěte splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti aspoň po dobu pěti roků; to však neplatí, pokud žena před dosažením zletilosti dítěte přestala o dítě pečovat. 20

Přílohy

74

bulce jsou koeficienty přepočtu KPR/r pro ty roky r, z nichž se mzda zahrnuje do výpočtu v roce R. (tabulka v příloze)

Do tabulky vložíme pro každý rok r (1986 je menší nebo rovno r a to je menší nebo rovno R – 1) svůj vyměřovací základ VZr (= celkový hrubý roční výdělek) a vyloučené dny VDr, tj. dny, kdy jsme neplatili pojistné (neplacené volno, nemoc, bez zaměstnání, atd.). Potřebné údaje lze nalézt na formuláři Informativní osobní list důchodového pojištění, jehož výpis vám jednou za rok na vyžádání poskytne ČSSZ. Neprokázané doby (tj. doby, které výpis od ČSSZ neobsahuje) je nutno při žádosti o důchod doložit např. dodatečným potvrzením zaměstnavatele nebo obecního úřadu, maturitním nebo jiným vysvědčením, vojenskou knížkou, případně jinak (dle požadavku ČSSZ). Vyměřovací základ VZr násobíme pro každý rok r příslušným koeficientem přepočtu KPR/r, čímž dostaneme roční vyměřovací základ RVZr (= přepočtený hrubý roční hrubý výdělek). Součtem všech těchto výdělků dostaneme úhrn přepočtených výdělků ∑ RVZr (Kč). Součtem všech vyloučených dob VDr dostaneme úhrnnou vyloučenou dobu ∑VDr (dny). Nyní vypočítáme průměrný denní výdělek Pd za celou dobu, která se započítává pro jeho určení. Je to tzv. rozhodné období, které se rovná 8766 dnům (= roky 1986 až 2009) mínus vyloučené doby: Pd = ∑RVZr / (8766 – ∑VDr) (Kč). Tento výdělek násobíme průměrnou délkou měsíce v roce (30,4167 dnů), čímž dostaneme osobní vyměřovací základ OVZ (průměrný přepočtený měsíční výdělek): OVZ = Pd x 30,4167. Z takto vypočítané částky OVZ se do výpočtového základu VPZ, na němž přímo závisí procentuální část důchodu, započte plně částka do 10 500 Kč, z částky od 10 501 do 27 000 jen 30 % a z částky přesahující 27 000 jen 10 % (platí pro výpočet v roce 2010!), viz následující tabulka: Výpočtový základ Pro osobní vyměřovací základ OVZ do 10 500 Kč od 10 501 do 27 000 Kč nad 27 000 Kč

Výše výpočtového základu VPZ VPZ = OVZ VPZ = 10 500 + (OVZ – 10500) x 0,3 VPZ = 15 450 + (OVZ – 27000) x 0,1

Výše procentuální části důchodu DUCHp se určí tak, že za každý celý rok doby pojištění CP (= celková doba zaměstnanosti, viz 2. bod) se DUCHp navýší o 1,5 % z hodnoty výpočtového základu VPZ, tedy: DUCHp = celé číslo z dělení (DP/ 365) x 0,015 x VPZ 4.

Pozdější nebo předčasný odchod do důchodu

Přílohy

75

Neshoduje-li se datum skutečného odchodu do důchodu DATsk s datem nároku na odchod DAT (podle 1. bodu), zjistíme rozdíl ROZ: ROZ = DATsk – DAT (kalendářní dny) Pak upravíme procentuální část důchodu DUCHp vypočteného dle 3. bodu tak, že za každých celých 90 kalendářních dnů rozdílu ROZ, které převyšují datum DAT, zvýšíme DUCHp o 1,5 % z VPZ, za každých i necelých 90 kalendářních dnů rozdílu ROZ, které chybí k datu DAT, snížíme při předčasném odchodu do důchodu velikost DUCHp   

o 0,9 % z VPZ (pokud ROZ nepřesáhne 720 dnů – paragraf 31) o 1,5 % z VPZ (za zbývající ROZ nad 720 dnů – paragraf 31) o 1,3 % z VPZ (paragraf 30)

Poznámka: Paragraf 31 se týká trvale sníženého důchodu, paragraf 30 důchodu sníženého jen do data nároku na odchod DAT.

5.

Kdy odejít do důchodu

Celková výše důchodu DUCHOD se určí jako součet procentní výměry DUCHp (podle 3. a 4. bodu) a základní výměry DUCHz, která je pro rok 2010 rovna 2170 Kč: DUCHOD = DUCHp + 2170 Závěrem je třeba upozornit, že velikost důchodu se skokem mění vždy k 1. lednu každého roku, protože k tomuto datu se mění (valorizují) koeficienty přepočtu KPR/r, redukční 30% a 10% hranice osobního vyměřovacího základu OVZ, základní výměra DUCHz (u výpočtu na rok 2010 se však změnil pouze KPR/r). Proto doporučujeme: volit odchod do důchodu na začátku kalendářního roku (tentokrát je mezi roky 2009 a 2010 minimální rozdíl – odhaduji 10 Kč,  je třeba kontrolovat, aby doba zaměstnanosti DP (dle 2.bodu) dělená 365 dny neposkytovala příliš velký zbytek při dělení. Když např. DP = 42 roků a 360 dnů, stačí odejít do důchodu o 5 dnů později, abychom si DUCHp navýšili o 1,5 %, 

pokud odcházíme do důchodu podle 4. bodu, je třeba zvolit vhodné datum DATsk tak, abychom zbytečně neodpracováním několika dní nepřišli o 0,9 %, 1,3 % nebo dokonce o 1,5 % z částky DUCHp. [2]

Přílohy

76

B Odchod do důchodu pro osoby narozené v letech 1936-1968 Tab.č.5: Odchod do důchodu pro osoby narozené v letech 1936-1968 Rok narození

Důchodový věk činí u

1936

mužů 60r+2m

0 57r

žen s počtem vychovaných dětí 1 2 3 4 56r 55r 54r 54r

1937

60r+4m

57r

56r

55r

54r

54r

53r

1938

60r+6m

57r

56r

55r

54r

54r

53r

1939

60r+8m

57r+4m

56r

55r

54r

54r

53r

1940

60r+10m

57r+8m

56r+4m

55r

54r

54r

53r

1941

61r

58r

56r+8m

55r+4m

54r

54r

53r

1942

61r+2m

58r+4m

57r

55r+8m

54r+4m

54r+4m

53r

1943

61r+4m

58r+8m

57r+4m

56r

54r+8m

54r+8m

53r+4m

1944

61r+6m

59r

57r+8m

56r+4m

55r

55r

53r+8m

1945

61r+8m

59r+4m

58r

56r+8m

55r+4m

55r+4m

54r

1946

61r+10m

59r+8m

58r+4m

57r

55r+8m

54r+8m

54r+4m

1947

62r

60r

58r+8m

57r+4m

56r

56r

54r+8m

1948

62r+2m

60r+4m

59r

57r+8m

56r+4m

56r+4m

55r

1949

62r+4m

60r+8m

59r+4m

58r

56r+8m

56r+8m

55r+4m

1950

62r+6m

61r

59r+8m

58r+4m

57r

57r

55r+8m

1951

62r+8m

61r+4m

60r

58r+8m

57r+4m

57r+4m

56r

1952

62r+10m

61r+8m

60r+4m

59r

57r+8m

57r+8m

56r+4m

5 a více 53r

Přílohy

77

1953

63r

62r

60r+8m

59r+4m

58r

58r

56r+8m

1954

63r+2m

62r+4m

61r

59r+8m

58r+4m

58r+4m

57r

1955

63r+4m

62r+8m

61r+4m

60r

58r+8m

58r+8m

57r+4m

1956

63r+6m

63r

61r+8m

60r+4m

59r

59r

57r+8m

1957

63r+8m

63r+4m

62r

60r+8m

59r+4m

59r+4m

58r

1958

63r+10m

63r+8m

62r+4m

61r

59r+8m

59r+8m

58r+4m

1959

64r

64r

62r+8m

61r+4m

60r

60r

58r+8m

1960

64r+2m

64r+2m

63r

61r+8m

60r+4m

60r+4m

59r

1961

64r+4m

64r+4m

63r+4m

62r

60r+8m

60r+8m

59r+4m

1962

64r+6m

64r+6m

63r+8m

62r+4m

61r

61r

59r+8m

1963

64r+8m

64r+8m

64r

62r+8m

61r+4m

61r+4m

60r

1964

64r+10m 64r+10m

64r+4m

63r

61r+8m

61r+8m

60r+4m

1965

65r

65r

64r+8m

63r+4m

62r

62r

60r+8m

1966

65r

65r

65r

63r+8m

62r+4m

62r

61r

1967

65r

65r

65r

64r

62r+8m

62r

61r+4m

1968

65r

65r

65r

64r

63r

62r

61r+8m