INFORMATIKA V OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Chce-li odborník pracovat efektivně a být orientován v oboru, potřebuje nutně k tomuto cíli odborné informace. Nezáleží už na tom, myslíme-li odborníkovu úroveň regionální, evropskou či světovou. Odborník může být výzkumným pracovníkem, pedagogem, studentem, manažerem, obchodníkem… Pro různé kategorie odborníků existují specifické informace, samy kategorie informací se překrývají, tak jako se překrývají profese a role odborníků.
Zdroje informací: PRIMÁRNÍ ZDROJE INFORMACÍ prvotní uvedení informace jako výsledek publikační činnosti odborných a vědeckých pracovníků - nejkratší doba předání informace příslušným zájemcům o určitou informaci, informace je zachována i v dalším časovém období. Časopisy Dokumenty průmyslové právní ochrany Patenty a jejich třídění Užitné a průmyslové vzory Ochranné známky Autorská díla Know-how a zlepšovací návrhy Zprávy z odborných a vědeckých setkání Vědecko-kvalifikační práce Normy Výzkumné a technické zprávy Firemní literatura - interní SEKUNDÁRNÍ ZDROJE INFORMACÍ zpřístupňují poznatky primární literatury na základě systematického zpracování - na základě zásadního zkrácení původního textu (abstrakt, anotace, klíčová slova - keywords) Řadu typů sekundární literatury: Kompendia Referátová literatura Literatura citací Šedá literatura
Patentová literatura Firemní literatura -externí TERCIÁRNÍ ZDROJE INFORMACÍ literatura uvádějící již zpracované poznatky obsažené v primárních a sekundárních zdrojích - nejsou doložena literárními citacemi, nečiní si nárok na novost. Fakta jsou zpracována selektivně (výuka, rámcový přehled, sumární tabulky či grafy aj.) Encyklopedie Naučné slovníky Monografie Učebnice a skripta Příručky Numerické a faktografické zdroje Firemní publikace (účelové) Podrobněji bude uvedeno v přednáškách prof.Kupce.
Růst počtu publikací v chemii Obrovské množství informací a jejich každoroční exponenciální nárůst lze dokumentovat např. na růstu chemických informací (Vymětal J.: Současné informační prostředí a chemie, Chem.listy 93, 1999, pp.382-390): Do nedávné doby byly za nejdůležitější faktory společenského a ekonomického růstu považovány suroviny a ekonomické zdroje, dnes je tato rozhodující pozice přisuzována informacím. Smyslem informační společnosti je zajistit univerzální přístup lidí k informacím. Skutečným měřítkem úrovně informační společnosti pak nebude ani počet telefonních stanic a osobních počítačů, ani délka optických kabelů, ale především rozsah, obsah, kvalita, užitečnost a zejména dostupnost informačních služeb. Publikační exploze v chemii - ve světě vychází ročně kolem 70 000 odborných a vědeckých časopisů se 100 000 stránkami denně, ve více než 65 jazycích, - ročně je publikováno více než 1,000 000 článků a odborných prací (z toho v chemii kolem 500 000 prací), - analýza vědeckých publikací z let 1981 – 1992 provedená v 48 vyspělých zemích ukázala, že nejvíce prací připadalo na klinickou medicínu /17 %), pak na biochemii a chemii a pak na fyziku. S výraznějším odstupem (pod 8 %) následovaly biologické vědy, inženýrské vědy, molekulární biologie a genetika. Pod čtyřmi procenty z celkového počtu všech publikací se umístily neurovědy, farmakologie, věda o materiálech, zemědělské vědy, geologie, ekologie, vědy o životním prostředí, matematika a imunologie. Zcela na konci se umístila astrofyzika a za ní informatika, - přední organičtí chemikové ročně publikují 4 až 30 prací, - průměrný počet autorů jedné vědecké práce stoupl z 1,8 v roce 1955 na 3,5 v roce 1994. Počet prací s více než 50 autory rovněž neustále stoupá – z méně než padesáti v roce 1981 na více než čtyřista v roce 1993.
- ročně vychází asi 300 000 odborných monografií, včetně 15 000 sborníků z konferencí, - denně se ve světě přihlašuje 1 000 patentů, - v SRN se ročně vynaloží 15 miliard DEM (1995) na výzkum prováděný dublovaně nebo zbytečně, - spolehlivě je popsáno více než 18 milionů chemických sloučenin, přičemž 75 % z nich je v literatuře uvedeno pouze jednou – autorem práce, - pouze pro 7 milionů sloučenin jsou v literatuře uvedena některá fyzikálněchemická data, - pro praktické účely se využívá přibližně 63 000 sloučenin, Ilustrativní je nárůst počtu originálních prací v odborných časopisech, celkový počet referátů a patentů abstrahovaných v referátovém časopise Chemical Abstracts (CA)9,10,11 za léta 1907 až 1997 na obr. 2.
Exploze informací a publikací má tedy i své negativní stránky: - na třetinu až polovinu všech publikovaných článků se v následujících i navazujících článcích nikdy neobjeví odkaz na informace v nich obsažené, - 90 % všech nových informací je obsaženo v 50 000 článcích, tedy v pouhých 5 % celkově publikovaných prací, - 90 % všech odkazů zahrnuje pouze 1 % otištěných článků, - z cca 70 000 odborných časopisů pouze 152 reprezentuje 50 % všech citací a 2000 pokrývá 85 % citací, - odhaduje se, že až 85 % vědecké literatury je publikováno nikoliv pro předávání nových informací, ale pro získání grantů, vědecko-pedagogických kvalifikačních stupňů nebo jako určitá forma seberealizace autora.
Odhaduje se, že: - výzkumný pracovník ročně prostuduje asi 200 článků, abstrakt jednoho článku si prostuduje cca 20 lidí a nadpis článku si přečte asi 500 lidí, - 50 000 abstraktů aktuálních článků lze prostudovat za cca 2 000 hodin, což při průměru 2,5 minuty na jeden abstrakt představuje roční fond pracovní doby, - za 2 hodiny soustředěné práce týdně lze přečíst názvy cca 3 000 článků, což ročně znamená cca 150 000 článků, přičemž jen v chemii vychází přibližně 500 000 článků ročně. Je tedy zřejmé, že kdo by si chtěl sám opatřit a vyhodnotit všechny relevantní informace, nebude mít čas na jinou práci, na včasné rozhodování, ani na další činnost.
Bibliometrické hodnocení chemických časopisů a citací: snaha o kvantifikaci a kvalifikaci publikační činnosti, hodnocení autorů, časopisů apod. – bibliometrie - scientometrie. Kritériem kvality primární práce jsou tzv. impact factor (IF), citační analýza - založena na předpokladu, že cituje-li vědecký pracovník ve své práci vědeckou práci jiného autora, dává tím, najevo, že citovaná práce je pro jím řešený problém významná. Do jaké míry lze počet citací považovat za měřítko ne-li vědecké hodnoty a pravdivosti, tedy alespoň úspěšnosti či významu práce ? Odpověď asi napovídá vývoj modifikací základního Faradayova pravidla pro vědecké pracovníky: - Work, finish, publish! (Faraday – 1791 – 1867) - Publish or perish! - Perish a little and publish a lot! - Be cited or perish! (Radovic – 1996).
Je zřejmé, že orientovat se v této záplavě informací a publikací a nalézt mezi nimi tu správnou a nejdůležitější, může být značným, někdy až neřešitelným problémem. Proto: INFORMAČNÍ VĚDA – Informatika - Informační proces INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE - Textový dokument - Vyhledávání a ukládání informací – Počítače - Počítačové sítě - Databázové služby
Dělení informací (1) Informace neznakové v přírodních vědách (např. ve fyzice) - vše, co se vymění mezi hmotnými nebo energetickými objekty, signály vznikající působením objektů, energií na naše smyslové orgány, jevy spojené s působením genů, enzymů, hormonů jako prostředníků spojení mezi částmi živého organismu apod. (2) Informace znakové V nejobecnějším významu se za informace považuje jakákoliv zpráva. Za informaci je například považováno sdělení, které : • má význam pro příjemce, • je pravdivé z hlediska kritérií logiky, • je verifikovatelné z hlediska příslušné vědy, • usnadní rozhodování mezi několika alternativami, • přináší nějaký zisk, užitek, • obohatí tezaurus, slovník poznatků příjemce. Vzdělanostní trivium současnosti - gramotnost Původní trojice znalostí - trojcestí (lat. trivium), se v současné době rozšířilo na pětici znalostí: 1 - Číst 2 - Psát 3 - Počítat
Read Write Arithmetic
v současnosti také: 4 - Předkládat 5 - Sdělovat
Present Communicate.
Informační gramotnost Informační společnost je založená na informacích a znalostech, na schopnosti získat informace, analyzovat je a využít Principy práce s informacemi - informační trivium (1) - Hledej a zapiš (2) - Ulož a vyhledej (3) - Zpracuj a předej
search & record store & retrieve publish & disseminate communicate & present
(bibliografický záznam) (reference manager) (work - finish - publish)
Informační zdroje Mezi uživatelem a zdrojem informace, potažmo producentem či tvůrcem často stojí tzv. zprostředkovatel informací, který může být osobou jednotlivou, firmou, a nebo také institucionalizován do podoby, jako jsou knihovny, informační centra a databázová centra.
• Knihovny Služby knihoven • výpůjční - z vlastního fondu, meziknihovní výpůjční služby tuzemské i zahraniční • informační - bibliografické, referenční, rešeršní • poradenské a konzultační • reprografické Adresáře knihoven a souborné katalogy: České knihovny • Seznam: http://dir.seznam.cz/Instituce/Knihovny/ , http://dir.seznam.cz/Instituce/Knihovny/Statni_vedecke/ • Veřejná virtuální knihovna: http://vvk.cuni.cz/ • Vyhledávání přes NK: Souborný katalog CASLIN: http://www.nkp.cz přehled všech dostupných bází souborný katalog -- zahraniční periodika
Online katalogy dalších knihoven http://www.nkp.cz/sluzby/online_katalogy_jine.htm • Vyhledávání přes STK: http://www.stk.cz katalogy katalog časopisů souborný dotaz do více katalogů souborný katalog SKATLANius VŠ knihovny Velmi relevantní a nápomocné jsou např. pro studenta i odborníka VŠ knihovny akademické, vysokoškolské. Pokud nejsou navštíveny osobně, řada zajímavých a nápomocných informací se již nachází na Internetu a jako jedinou adresu pro prvotní orientaci stačí uvést: http://platan.vc.cvut.cz/advs, kde je kompletní přehled vysokoškolských knihoven v ČR. Zahraniční knihovny • vyhledávací nástroje http://dir.altavista.com/Reference/Libraries.shtml http://dir.yahoo.com/Reference/Libraries/ • světové knihovny British library, London, Bostan Spa, UK: http://www.bl.uk Library of Congress, Washington, USA: http://lcweb.loc.gov • technické knihovny Knihovna Technické univerzity v Delftu: http://www.library.tudelft.nl Knihovna Massachusetts Institute of Technology: http://libraries.mit.edu
• Zprostředkovatelé informací (informační brokeři) obecně, ať už je to jednotlivec či instituce, pomáhají uživateli v orientaci ve velkém množství odborných informací, informace mu v naprosté většině případů pomáhají i získat z tuzemska, zahraničí, rovněž také zajištěním licencí k bázím dat v databázových centrech nebo v digitálních knihovnách. Pokud zdrojové informace nemohou z organizačních či finančních prostředků zajistit, jsou v naprosté míře schopni poskytnout aspoň tzv. referenční informaci.
Odborné informace mohou být nejrůznějšího typu a šířené na různých médiích. Nejde o to stavět jednotlivá média proti sobě, ale naopak dovedně je využít v rozličných kombinacích. Tištěná média jsou nejstarším a zatím stále nejrozšířenější komunikační formou mezi tvůrcem informace a uživatelem, tištěné dokumenty hrají stále velký význam v získávání znalostí. Perspektiva (není tím ale myšlen zánik tištěné formy) patří v současnosti elektronickým médiím. Od 60.let (vznik tzv. informačního průmyslu v USA) dochází k nebývalému nárůstu elektronických informačních služeb, dnes přístupných zejména v režimu "online", a progresivnímu také díky Internetu a jeho prostředí a službám. Informační služby mohou být veřejně přístupné, ale pojem veřejně přístupný neznamená automaticky přístupný zdarma, ale často s tzv. uživatelským oprávněním či licencí, které si platbou zajistí samotný uživatel (korporace, knihovna, vysoká škola nebo komerční organizace), protože platba je pro jednotlivce prakticky nedostupná.
• Databázová centra, databáze a cesty k nim via Internet Můžeme využít stovky a tisíce různorodých zdrojů na Internetu, nebo databázová centra, téměř vždy založená na profesionálních a komerčních základech; je nutné navázat nejdříve smluvní vztahy a za služby platit. Smluvní vztahy navazuje, jak už bylo naznačeno, většinou informační zprostředkovatel (jednotlivec - firma, knihovna nebo informační instituce, nebo koncový uživatel, většinou větší organizace, ne jednotlivec pro soukromé účely, protože jde o finančně nákladné záležitosti). Databázová centra vznikala už v 60. letech a byla a jsou přístupná po profesionálních sítích zcela nezávislých na Internetu (např. SPRINTNET, TYMNET, NEXTEL, DATEX-P a desítky dalších větších sítí typu WAN Wide Area Network). Nicméně velký vývoj internetovských technologií, které ovlivnily i vztah zprostředkovatelů - vystavovatelů a producentů dat, zamíchal oblastí nazývanou "informační průmysl", jehož oporou vždy byla především velká a střední databázová centra. Databázová centra dostala před několika lety velkou konkurenci v podobě zdrojů na optických discích typu CD-ROM, na které se přesunuly stovky titulů bází dat, do té doby provozovaných v online režimech. Pro uživatele s častým vstupem do patřičného zdroje to byla výhodná záležitost. Objevila se symbióza s centry a některá centra začala dokonce produkovat báze dat na CD (např. společnost DIALOG Corporation se systémem OnDisc, http://library.dialog.com/ondisc) . Obrácený příklad - SilverPlatter
http://www.silverplatter.com - typický producent CD-ROM databází přešel na v podstatě databázové centrum, resp. jedna z nejrozsáhlejších digitálních knihoven na světě). Internet se propojovatelem všech zmíněných médií (nástup WWW rozhraní). Český nebo slovenský uživatel má přístup přibližně k tisícům titulů veřejně přístupných bází dat (znovu připomínáme, že veřejně přístupný zdroj neznamená přístupný zadarmo) v několika velkých světových databázových centrech. Dalších mnoho tisíc informačních zdrojů např. se nachází v tzv. elektronických knihovnách časopisů, často již v plnotextových podobách. Komunikace v databázových centrech – specifické dotazovací prostředky (dotazovací jazyky), později návodnými "menu systémy". WWW technologie umožnila kombinaci konzervativních (pro zkušené rešeršéry oblíbených) přístupů s novými formami uživatelského rozhraní. Pro práci s klasickými prostředky bylo nutné dodržovat určité zásady rešeršní strategie. Databázová centra však dnes oslovují koncového uživatele aplikací WWW rozhraní na přístup do svých zdrojů. V tomto rozhraní jsme vedeni k výsledku, aniž bychom museli dokonale znát dotazovací jazyk. WWW rozhraní pak obvykle pracují s "basic" formou (začátečníkem) a "advanced" formou (pokročilejším uživatelem). Výstupy z WWW rozhraní je pak možné obdržet v různých formátech (HTML, RTF, PPT aj.).
Databáze Druhy databází (podle zpracování dokumentů a podle druhového zaměření): • bibliografické - dokumentografické získáme zejména přesnou a úplnou citaci; většinou je k dispozici i abstrakt, významná je i formalizovaná terminologie (např. deskriptory, klíčová slova). • faktografické – numerické uvádějí konkrétní údaje a mohou mít textový nebo numerický charakter (nebo kombinovaný). Většinou statistické informace. Faktografické báze dat bývají dražší, protože jejich vznik vyžaduje velké vstupní náklady a výstup není vždy pro nejširší záběr uživatelů.
• plnotextové “plné“ texty (full text) - trend posledních 10 let, většinou již není nutno nepotřebujeme dohledávat primární dokument (pokud ovšem nevyžadujeme např. fotografie a další složitější obrazové informace v originálním textu obsažené - současné velké databázové systémy pracují totiž s grafickou informací omezeně a výběrově oproti zdrojům např. na nosičích CD-ROM • druhově specializované - patentové • katalogy, rejstříky, adresáře rejstříky a katalogy firem, výrobků, osobností...
Přístup k databázím • online - interaktivní • offline - neinteraktivní (magnetické pásky, CD ROM)
Vyhledávání v databázích • • • •
menu systémy příkazové systémy (command search) - dotazovací jazyky WWW vyhledávání Rešeršní strategie
výběr selekčních prvků - klíčová slova, předmětová hesla • dotaz - kombinace a pozice selekčních prvků • vyhledání záznamů • posouzení relevance výsledků • vyladění dotazu • zobrazení, tisk, stáhnutí vyhledaných záznamů na disketu Kombinace a zadávání selekčních prvků • Booleovy operátory: and, or, not • proximitní operátory (poziční, distanční): near, with • truncation (stemming): *, ?
Relevance výsledků rešerše • relevance formální - dotaz je formálně správně zadán, ale výsledky obsahově neodpovídají zadanému dotazu • relevance obsahová - výsledky odpovídají zadanému dotazu Výsledky rešerše z bibliografických databází záznamy o dokumentech, tj. sekundární informace obsahují: • bibliografické informace o dokumentu (většinou článku) • informace o zdroji, v němž byl článek publikován • pracoviště autora (u více autorů se týká většinou 1. autora v pořadí) • jazyk dokumentu • abstrakt • deskriptory, oborové kódy Získávání primárních dokumentů Po získání sekundární informace lze využít služeb knihoven pro získání primárních dokumentů: • výpůjční služby z vlastního fondu • MVS - meziknihovní výpůjční služby • MMVS - mezinárodní meziknihovní výpůjční služby • EDD - elektronické dodávání dokumentů • DDS - Document Delivery Services • reprografické služby • žádost autorovi o separátní výtisk
Základy rešeršní strategie Cílem každé rešerše je "vylovení" potřebných informací z databázového "moře". Uživatel by měl ulovit co nejvíce informací, tak aby jich mnoho neuniklo (tzv. úplnost), ale na druhou stranu pouze ty, které přesně odpovídají jeho záměru (tzv. relevance). Základní výbavou rešeršéra jsou určitá slova (resp. čísla) a jejich rozumné kombinace. Málokdy se podaří rešeršní zadání vymyslet tak, aby napoprvé a ihned poskytlo vysoce relevantní a úplné výsledky. Obvykle se postupuje od obecnějších
zadání, která se postupně zpřesňují a tím klesá na rozumnou míru i počet nalezených záznamů. Je třeba si uvědomit, že pracujete s databázemi miliónů záznamů, kde i velice specifické slovo vyvolá obrovskou odezvu. Právě dovedné ovládnutí vysokého počtu nalezených záznamů patří k mistrovství rešeršéra. Zvýšení počtu záznamů při nedostatečném výsledku • zvažte, kolik záznamů jste schopni prostudovat - netiskněte kvanta, která nikdy nevyužijete • nesnažte se o "pře-kombinování" dotazu, zadejte a vyplňte jen ta pole a ty údaje, které pokládáte za nezbytné, ostatní ponechte volné • nekombinujte zadání s vágními slovy, nako např. research, effect, new, apod. • důkladně prověřte pravopis (spelling) slov, ověřte si, že slovo uvádíte správně anglicky, vezměte v úvahu rozdíly mezi britskou a americkou angličtinou • snažte se pomoci si již prověřenými slovy a hesly z článků a separátů, které máte k dispozici a jejich rozumnými kombinacemi • inspirujte se slovy, která jste našli v prvních etapách rešerše, opusťte málo používané a nerelevantní výrazy, sledujte terminologii použitou v názvech článků • ověřte formální správnost rešeršního dotazu (operátory, závorky) • využívejte nápovědy (Search Tips).
Snížení počtu záznamů a zvýšení relevance • zvažte, kolik záznamů jste schopni prostudovat - netiskněte kvanta, která nikdy nevyužijete • přidejte omezující slova pomocí AND • omezte výsledek časově nebo jiným dodatečným kritériem (např. jazykovým) • omezte hledání v plném textu (Entire Text) a specifikujte spíše "Words in Title" nebo "Main Subject". • Nahraďte operátor AND souslovím s mezerou, např. místo MACINTOSH AND SERVER? použijte MACINTOSH SERVER? • eliminujte nebezpečně obecná zakončení slov (slovní kmen poskytne nadměrně velký výsledek) • ověřte, zda jsou správně použity závorky v případě operátorů
Další informační zdroje na Internetu Základní data z historie Internetu • ARPANET - síť resortu obrany USA (předchůdce Internetu) uvedena do provozu 1969 jako decentralizovaná komunikační síť • postupně napojení některých univerzit a významných výzkumných pracovišť • od roku 1973 připojovány zahraniční uzly (GB a Norsko) - vyvinut protokol pro přenos zpráv TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) • počátkem 80. let ARPANET páteřní sítí, na níž se napojují další velké sítě, zejména NSFNET - National Science Foundation Network, která postupně začala přebírat funkci páteřní sítě • 1989 vznik hypertextových dokumentů a WWW • ARPANET zrušen 1990, vzniká Internet a NSFNET se stává páteřní sítí pro akademickou nekomerční linii Internetu • koncepci a rozvoj Internetu zajišťuje od roku 1992 společnost ISOC Internet Society • registrační funkci plní konsorcium InterNIC - registruje účastnické sítě, spolupracuje s národními správci, přiděluje domény a IP adresy, poskytuje referenční služby o informačních zdrojích • 1992 - připojení prvních komerčních subjektů Internet v ČR • první trvalé napojení po pevném okruhu na síť EARN 1990 - národním uzlem OVC ČVUT • 1992 oficiální připojení ČSFR na Internet • páteřní síť pro ČSFR - FESNET, po rozdělení federace koncepce zůstává, síť se dělí na CESNET (Czech Educational and Scientific Network) a SANET (Slovak Academic Network) • CESNET - sdružení původně určen pro akademickou sféru a další neziskové organizace • 1994 první komerční poskytovatel služeb Internetu • 1996 komercionalizace CESNETu • 1999 národní vysokorychlostní síť pro vědu, výzkum, vývoj a vzdělávání - TEN 155 CZ • 2001 CESNET2 - nová páteřní akademická síť nahradí TEN 155 CZ
Informační zdroje pro studium a vědu na WWW stránkách veřejné - volně přístupné veřejnosti • knihovní katalogy • nakladatelské katalogy • elektronická knihkupectví • elektronické časopisy (abstrakty článků jednotlivých titulů, někdy i plné texty) • volně přístupné databáze (např. ERIC - informace pro vzdělávání) • odborné texty na univerzitních WWW stránkách • odborné texty na osobních stránkách • speciální dokumenty (bibliografické zdroje) - normy, patenty, disertační práce, výzkumné zprávy • referenční zdroje neveřejné - přístupné na heslo, případně po uzavření smlouvy a zaplacení poplatku • komerční databáze • plné texty elektronických časopisů (většinou přístup jen na heslo) • odborné texty na univerzitních WWW stránkách (lokální sítě, někdy lze požádat o dočasné heslo) Charakteristika informací na Internetu Pro zveřejňování na Internetu neexistuje žádné povolovací nebo schvalovací řízení či oznamovací povinnost. Internet není centrálně řízen ani popsán, existují pouze dílčí seznamy nebo pokusy o evidenci toho, co je dostupné. Proto je třeba přistupovat k získaným informacím kriticky a uvědomit si klady i zápory zveřejňovaných zdrojů: klady: • informace jsou rychle a pohodlně přístupné • vyhledávací nástroje umožňují vyhledávat podle sekcí (oborů) nebo klíčových slov • informace je možné tisknout a kopírovat (pozor na autorský zákon a citování) zápory:
• mnohé z veřejně přístupných informací jsou anonymní - těžko se dá ověřit jejich původ a důvod zveřejnění • mnohé z veřejně přístupných informací nejsou aktuální • mnohé z WWW stránek nejsou stabilní • na některých WWW stránkách jsou informace skryty pod neadekvátně pojmenovanými odkazy, orientace je složitá a dopátrání se hledané informace stojí dost času (peněz) • při použití vyhledávacích nástrojů často dostaneme často příliš mnoho informací a mezi nimi i mnoho nerelevantních • přístupnost závisí na okamžitém stavu sítě i dalších technických prostředků
Hodnocení zdrojů na Internetu Pro hodnocení dokumentů publikovaných v papírové podobě jsou stanoveny jisté zásady. Ty lze uplatnit i při hodnocení dokumentů na Internetu, a to vždy s vědomím kladů i záporů Internetu jako informačního zdroje: • • • • • • •
kvalifikace autora reputace vydavatele datum vydání úroveň pokrytí dané problematiky srozumitelnost a přehlednost textu objektivita předkládaných informací aktuálnost předkládaných informací
DIALOG Corporation Dialog Corporation (http://www.dialog.com) - DIALOG + DataStar databázová centra, dříve "nesmiřitelní" konkurenti, dnes koexistují pod jedním majitelem. DIALOG a DataStar - registrované známky. DIALOG se nachází ve Spojených státech v Kalifornii a DataStar v Evropě ve Švýcarsku. Záběr zdrojů je regionálně celosvětový, oborově pak multidisciplinární. Mnohé databáze jsou vystavovány v obou těchto centrech. DataStar i DIALOG mají vlastní dotazovací jazyky a dnes i vlastní WWW rozhraní. Databázové centrum DIALOG je v podstatě největším centrem na světě. Na jeho hostitelských superpočítačích se vystavuje mnoho set bází dat ze všech oborů lidské činnosti. Služby a produkty DIALOG jsou do detailu popsány na WWW stránkách (http://www.dialog.com, resp. http://library.dialog.com), http://training.dialog.com . Bluesheets - podrobné popisy bází dat (http://library.dialog.com/bluesheets) jsou zdrojem poučení pro koncového uživatele. Před každým vstupem se doporučuje tyto popisy databází studovat k přípravě rešeršní (vyhledávací strategie) !!! DIALOG má několik přístupů ke svým zdrojům znalosti (přímo z prostředí Internetu a WWW), přičemž některé jsou vyloženě uživatelské, jiné vyžadují pokročilejší znalosti: DialogSelect (http://www.dialogselect.com) - pro typické koncové uživatele, kdy jsou uživateli nabízené sekce (kategorie), které obsahují předem nadefinovanou nabídku bází dat. Např.: • • • • • •
DialogChem (http://www.dialogselect.com/chem) DialogEnergy (http://www.dialogselect.com/energy) DialogFood (http://www.dialogselect.com/food) DialogMed (http://www.dialogselect.com/med) DialogReference (http://www.dialogselect.com/ref) DialogTech (http://www.dialogselect.com/tech)
DialogWeb (http://www.dialogweb.com), v níž se dá komunikovat ve 2 základních režimech - pro začátečníky (DialogEasy) a pro zkušené (DialogWeb). DialogClassic (http://www.dialogclassic.com) – pomocí dotazovacího jazyka systému DIALOG (pro pokročilejší).
Databázové centrum STN International Je dostupné např. z adres (URL): • •
http://www.fiz-karlsruhe.de http://www.cas.org
Tato databázová síť se skládá ze 3 nezávislých, ale technicky a organizačně spolupracujících center: • CAS v USA (Chemical Abstract Services), • FIZ Karlsruhe v Německu a • JICST v Japonsku. Největší databázové centrum pro oblast vědeckotechnických informací (více než 200 bází dat) prakticky ze všech oborů lidské činnosti, více s důrazem na
přírodní a technické vědy. Poměrně zajímavé jsou zde soubory patentových informací. Přístup do databází STN International z Internetu několika způsoby – • přes protokol Telnet, • přes WWW rozhraní (http://stnweb.cas.org, http://stnweb.fiz-karlsruhe.de), • přes původní a prvotní speciální WWW rozhraní STN Easy (http://stneasy.cas.org).
3-stupňová práce: 1) STN guide – výuka (learning DB), dotazy, odladění, nápověda apod. (levný přístup) 2) „skupinové“ vyhledávání – clustery – umožní rychle vytipovat relevantní DB 3) ostré vyhledávání – postupně jednotlivé DB nebo „multifile searching“ (několik DB otevřených najednou) Umí vylučovat duplicitní dokumenty
Web of Science
