Hospodářská komora České republiky Odbor Informačních míst pro podnikatele
OBOROVÁ PŘÍRUČKA pro část ţivnosti volné
VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD OBOR 48
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Pro Hospodářskou komoru ČR, odbor InMP připravilo OKM Obchod a cestovní ruch. Původní sloučenou příručku autorsky zpracovali: Vlasta Mayerová, Pavel Malčík, Tomáš Hájek, Alena Filipová, Zdeněk Králíček, Pavel Pospíšil, Alena Kochová, Jiří Zeman, Zdeněk Fibich, Jan Kalandra, Jitka Hejduková, Lidmila Kleinová Poslední aktualizace: říjen 2009 Aktualizaci provedl:
Ardent Brno, spol. s r. o.
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
OBSAH 1.
ÚVOD – POPIS MALOOBCHODNÍCH ŢIVNOSTÍ 1.1.
2.
3.
4.
5.
2
Vymezení a charakter ţivnosti velkoobchod - maloobchod s potravinářským
zboţím
3
VYBRANÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY - OBECNÉ
5
2.1. Ţivnostenský zákon
5
2.2. Prodej zboţí v obchodě a jeho úprava v občanském zákoníku
19
2.3. Prodej zboţí a jeho úprava v obchodním zákoníku
30
VYBRANÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY – SPECIFICKÉ PRO MALOOBCHOD
38
3.1. Zákon o ochraně spotřebitele
38
3.2. Zákon o obalech
60
3.4. Daň z přidané hodnoty
80
3.5. Pracovně právní předpisy
90
3.6. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
104
3.7. Metrologie
115
ODBORNÁ SPECIFIKA MALOOBCHODU
121
4.1. Odborná kvalifikace a způsobilost zaměstnanců prodejen
121
4.2. Problematika elektroodpadu
127
VYBRANÁ ODBORNÁ PROBLEMATIKA MALOOBCHODU S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
135
5.1. Potraviny
135
5.2. Obecné poţadavky na potravinářské provozy
141
5.3. Obecné poţadavky na prodejní automaty, na pojízdné nebo přechodné (prodejní stany, stánky na trhu, pojízdné prodejny)
prostory 169
5.4. Obecné poţadavky na provádění běţného úklidu, na čistící a desinfekční prostředky a na plány úklidu
170
5.5. Kontrola ţivočišných škůdců
173
5.6. Kontrola stanovených teplot
177
5.7. Podmínky úchovy dle jednotlivých druhů potravin
180
5.8. Hygienická pravidla při prodeji potravin a souvisejích manipulacích
6.
v potravinářském maloobchodu
184
5.9. Příprava potravin, nabídka k prodeji a prodej
188
5.10. Právní rámec - potraviny
203
5.11. Právní rámec – kosmetika a rychloobrátkové drogistické zboţí
211
PŘÍLOHY
219
6.1. Kontaktní adresy důleţitých subjektů pro obor – ţivnosti
219
-1-
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
ÚVOD – POPIS MALOOBCHODNÍCH ŢIVNOSTÍ
1.
Maloobchodní prodej představuje skupinu ţivností, které vykonává velmi velký počet podnikatelských subjektů. Maloobchod je zpravidla popisován jako činnosti spočívající v nákupu zboţí za účelem jeho dalšího prodeje konečnému spotřebiteli. Tato prostě definovaná činnost můţe nabývat mnoha specifických podob. Nejvíce podnikatelů provozuje činnost specializovaného maloobchodu, případně činnost maloobchodu se smíšeným zboţím. Specifickými druhy maloobchodu pak jsou maloobchod pouţitým zboţím, případně maloobchod provozovaný mimo řádné provozovny. V rámci klasifikace ekonomických činností – NACE – dříve OKEČ (ve smyslu zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické sluţbě, ve znění pozdějších předpisů) – je maloobchodní činnost zařazena v sekci G – Velkoobchod a Maloobchod; ve skupině 47 – Maloobchod, kromě motorových vozidel. Maloobchod s potravinářským zboţím je dále zařazen do podskupin: - Maloobchod v nespecializovaných prodejnách (s převahou potravin,
47.1
nápojů a tabákových výrobků), - Maloobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky ve
47.2
specializovaných prodejnách (ovoce, zelenina, maso, masné výrobky, ryby, korýši a měkkýši, chléb pečivo, cukrářské výrobky a cukrovinky, nápoje, tabákové výrobky, - Maloobchod ve stáncích a na trzích.
47.8 Tato
odborná
příručka
se
bude
zabývat
informacemi
v sortimentu
potravinářské zboţí. Mimo jiţ zmíněné maloobchodní činnosti je nutné zmínit a odlišit nákup a prodej paliv a maziv, kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty, hospodářských zvířat prodávaných
jejich
chovateli,
zvířat
určených
pro
zájmové
chovy,
zbraní
podléhajících registraci a střeliva, vojenských zbraní a střeliva, výbušnin, toxických
-2-
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
a vysoce toxických látek a přípravků, léčiv a zdravotnických prostředků stanovených zvláštním právním předpisem, prodej motorových vozidel a jejich příslušenství, zvukových a zvukově-obrazových záznamů, tabákových výrobků a prodej paliv a maziv v čerpacích stanicích. Tyto činnosti jsou pro svůj charakter předmětem zvláštních ţivností a nejsou zahrnuty v této příručce.
1.1.
VYMEZENÍ
A CHARAKTER S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
ŢIVNOSTI
VELKOOBCHOD
U této ţivnosti jde o nákup potravinářského zboţí,
-
MALOOBCHOD
jiného rychloobrátkového
nepotravinářského zboţí za účelem jeho dalšího prodeje a prodej. V jejím rámci nelze provozovat nákup a prodej zboţí, s nímţ je obchodování buď vyloučeno z reţimu ţivnostenského zákona, nebo zařazeno mezi ţivnosti koncesované, vázané nebo řemeslné, a nelze proto například nakupovat a prodávat pouţité střelné zbraně, kulturní památky nebo předměty kulturní hodnoty. Do této ţivnosti rovněţ nespadá obchodování
s nemovitostmi,
prodej
ojetých
motorových
vozidel
a jejich
příslušenství, prodej zvukových a zvukově obrazových záznamů (činnosti jsou předmětem jiných volných ţivností). Novela zákona pod č. 130/2008 Sb., o ţivnostenském podnikání (zákon č. 455/1991 Sb.), sloučila dříve ţivnosti volné – ohlašovací: Velkoobchod, Specializovaný maloobchod, Maloobchod se smíšeným zboţím a Maloobchod provozovaný mimo řádné provozovny od 1. 7. 2008 do ţivnosti volné - obor 48. Velkoobchod a maloobchod. Podle uvedené novely je maloobchod s potravinářským zboţím součástí ţivnosti volné - obor 48. Velkoobchod a Maloobchod. Obsahová náplň ţivnosti volné: Velkoobchod a Maloobchod. Jde o: činnosti spojené s nákupem a prodejem zboţí za účelem jeho dalšího prodeje k další podnikatelské činnosti (velkoobchod) a činnosti spojené s nákupem a prodejem zboţí za účelem jeho prodeje přímému spotřebiteli a prodej tohoto zboţí (maloobchod). Obsluha čerpacích stanic, zabezpečování provozování čerpacích stanic, v souladu s bezpečnostními, hasičskými, ekologickými předpisy a českými technickými -3-
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
normami, zajišťování drobných poradenských sluţeb ve vztahu k prodávanému sortimentu. Obsahem činnosti není nákup a prodej kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty, nemovitosti, hospodářských zvířat prodávaných jejich chovateli, zvířat určených pro zájmové chovy, střelných zbraní a střeliva, výbušnin, bezpečnostního materiálu, toxických a vysoce toxických látek a přípravků, zvukových a zvukověobrazových záznamů, pouţitého zboţí s výjimkou ojetých vozidel, distribuce léčiv, zastavárenská činnost, dále obsahem činnosti není provozování čerpacích stanic na stlačený plyn (LPG) k pohonu motorových vozidel.
-4-
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
2.
VYBRANÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY - OBECNÉ
2.1.
ŢIVNOSTENSKÝ ZÁKON
Vstup do podnikání Podnikatel můţe na území České republiky provozovat ţivnost jako fyzická osoba, nebo jako právnická osoba. Za účelem podnikání v dané činnosti lze zaloţit obchodní společnost nebo druţstvo, jako právnické osoby, které se zapisují do obchodního rejstříku, nicméně obchodní činnost mohou za určitých okolností vyvíjet i právnické osoby zaloţené k jiným účelům. Obchodními společnostmi jsou veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Zaloţení a vznik obchodních společností a druţstev upravuje obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Jen v krátkosti lze k zaloţení společnosti uvést, ţe společnost se zakládá společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli. Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným a zakladatelská smlouva akciové společnosti musí mít formu notářského zápisu. Pokud zákon připouští, aby společnost zaloţil jediný zakladatel (tj.
u společnosti
s ručením
omezeným
a akciové
společnosti),
nahrazuje
společenskou smlouvu zakladatelská listina vyhotovená ve formě notářského zápisu (§ 57 cit. zákona). Společnost však vzniká aţ dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku (§ 62 cit. zákona). Pro zaloţení druţstva se vyţaduje konání ustavující schůze druţstva. Průběh ustavující schůze druţstva se osvědčuje notářským zápisem. Druţstvo vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku (upraveno § 224 a 225 cit. zákona). Vznik oprávnění provozovat ţivnost Provozovat ţivnost můţe jen osoba, která má pro uvedenou činnost ţivnostenské oprávnění.
-5-
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Podnikatel, který hodlá provozovat ţivnost jako fyzická osoba (česká), můţe zahájit podnikání ode dne, kdy ohlásil tuto ţivnost ţivnostenskému úřadu místně příslušnému dle bydliště. Právnická osoba, která byla zaloţena, hodlá poprvé zahájit podnikatelskou činnost, a není tedy ještě zapsána v obchodním rejstříku, musí nejprve ohlásit ţivnost ţivnostenskému úřadu místně příslušnému podle sídla a vyčkat do vydání ţivnostenského listu. Po jeho doručení je povinna do 90 dnů poţádat o zápis do obchodního rejstříku. Ţivnostenské oprávnění vznikne této osobě aţ ke dni zápisu do obchodního rejstříku. České právnické osobě, která je jiţ v obchodním rejstříku zapsána, vzniká ţivnostenské oprávnění dnem ohlášení ţivnosti (není-li v ohlášení uvedeno datum pozdější). Zahraniční fyzické osobě, nejedná-li se o osobu s bydlištěm v některém z členských států Evropské unie, nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, a zahraniční právnické osobě vzniká ţivnostenské oprávnění k provozování ţivnosti aţ ke dni zápisu zahraniční fyzické osoby nebo organizační sloţky zahraniční právnické osoby v obchodním rejstříku, a to v rozsahu předmětu podnikání zapsaného do obchodního rejstříku. (Zahraniční osobou se rozumí fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky). Zahraniční fyzické osoby z Evropské unie nebo z Evropského hospodářského prostoru se mohou zapsat do obchodního rejstříku na vlastní ţádost, a platí pro ně obdobný reţim jako pro české fyzické osoby. Vznik ţivnostenského oprávnění a náleţitosti ohlášení ţivnosti, jakoţ i doklady, které musí podnikatel doloţit při ohlášení ţivnosti, upravuje ţivnostenský zákon /zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších
předpisů/.
Podrobné
informace
o náleţitostech
ohlášení
ţivnosti
a adresář ţivnostenských úřadů lze nalézt na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu na adrese www.mpo.cz.
-6-
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Zrušení ţivnostenského oprávnění a ukončení podnikatelské činnosti Zrušení ţivnostenského oprávnění, pokud podnikatel hodlá ukončit provozování ţivnosti z vlastní iniciativy, provede místně příslušný ţivnostenský úřad. Ten je zruší na ţádost podnikatele, která musí být doloţena souhlasem správce daně, je-li tento souhlas vyţadován zvláštním právním předpisem (zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů). Povinnost předloţit písemný souhlas správce daně s ukončením činnosti se vztahuje dle tohoto zákona i na podnikatele, fyzické osoby, zapsané v ţivnostenském rejstříku ukončující podnikatelskou činnost. Ţivnostenský úřad zruší ţivnostenské oprávnění, jestliţe podnikatel jiţ nesplňuje podmínku bezúhonnosti, nastanou-li překáţky provozování ţivnosti (dle § 8 ţivnostenského zákona), nebo pokud zahraniční fyzická osoba, jeţ je povinna mít povolení pobytu na našem území, tuto podmínku nesplňuje. Ţivnostenský úřad můţe ţivnostenské oprávnění zrušit nebo provozování ţivnosti v odpovídajícím rozsahu pozastavit, jestliţe podnikatel závaţným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené ţivnostenským zákonem, nebo zvláštními právními předpisy, případně z dalších důvodů (viz § 58 ţivnostenského zákona). Zrušení a zánik obchodní společnosti jsou upraveny § 68 obchodního zákoníku. K uvedenému lze pro stručnost pouze podotknout, ţe společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku a zániku společnosti předchází její zrušení s likvidací nebo bez likvidace. Nová ustanovení ţivnostenského zákona Pouţité zkratky CRM Centrální registrační místo ČSSZ Česká správa sociálního zabezpečení ČR Česká republika FO Fyzická osoba FÚ Finanční úřad JRF Jednotný registrační formulář MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu PO Právnická osoba ObŢÚ Obecní ţivnostenský úřad OSVČ Osoba samostatně výdělečně činná PSSZ Praţská správa sociálního zabezpečení ÚP Úřad práce -7-
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
ZAP ZP ŢÚ ŢZ
Zjednodušení administrativních postupů při zahájení a v průběhu podnikání Zdravotní pojišťovna Ţivnostenský úřad Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon) ve znění pozdějších předpisů
Úvodní informace k novele ţivnostenského zákona Projekt „Zjednodušení administrativních postupů při zahájení a v průběhu podnikání“ vypracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s ostatními dotčenými resorty a zástupci podnikatelů. Součástí projektu ZAP, který byl schválen usnesením vlády č. 1006 ze dne 20. 10. 2004, jsou tzv. „centrální registrační místa“. Činnost CRM je zakotvena v novele zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Citovaná novela ţivnostenského zákona, jeţ obsahuje novely dalších souvisejících zákonů, byla publikována v částce 71 Sbírky zákonů České republiky pod č. 214 dne 19. 5. 2006 s tím, ţe účinnosti nabývá prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (tj. dnem 1. srpna 2006). V souvislosti s postavením CRM byly do uvedené novely ţivnostenského zákona zapracovány legislativní změny, na jejichţ základě bylo umoţněno soustředit základní registrační, oznamovací či evidenční povinnosti podnikatelů při vstupu do podnikání, jakoţ i v jeho průběhu právě do těchto centrálních registračních míst, jimiţ jsou obecní ţivnostenské úřady. Současně uvedená novela ţivnostenského zákona upravuje i moţnosti vzájemné komunikace mezi jednotlivými dotčenými orgány státní správy. Zákon č. 214/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony má tedy za cíl sníţit byrokracii a zjednodušit postupy zejména při registraci podnikatele v oblasti ţivnostenského podnikání. Soustřeďuje některé úkony, které podnikatel činil odděleně (návštěvou jednotlivých úřadů), do jednoho místa. Tímto místem je právě CRM. Hlavním principem novelizačního zákona je zjednodušení postupu v procesu registrace podnikatelského subjektu. Je na vůli podnikatele, zda sám doloţí některé doklady, které potvrzují skutečnosti veřejné správě jiţ známé, nebo zda si příslušný úřad tyto skutečnosti ověří sám. Konkrétně
-8-
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
jde o zavedení moţnosti, aby si ţivnostenský úřad sám obstaral výpis z Rejstříku trestů a tzv. potvrzení o bezdluţnosti. Novela ţivnostenského zákona je koncipována jako fakultativní moţnost, která podnikateli nabízí vyuţít soustředění některých úkonů do CRM. Pokud bude podnikatel provádět úkon prostřednictvím CRM, budou od něho potřebné informace získány na jednotném registračním formuláři. Nebude tedy docházet ze strany podnikatele k duplicitním úkonům vůči orgánům státní správy. Právní úprava obsaţená v zákonu č. 214/2006 Sb., umoţňuje podstatné zjednodušení administrativních úkonů podnikatele, kdy patřičné registrace, přihlášky či oznámení dle zvláštních zákonů mohou být provedeny přímo na CRM, které od klienta přijme potřebné údaje a postoupí je příslušnému finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení, úřadu práce a zdravotní pojišťovně. Obecní ţivnostenský úřad jako CRM Počínaje dnem 1. srpna 2006 se kaţdý obecní ţivnostenský úřad stává „centrálním registračním místem“. Znamená to, ţe je centrálním úřadem pro příslušnou registraci, přihlášku či oznámení, které by podnikatel jinak podával např. u finančního úřadu, u příslušné správy sociálního zabezpečení, u zdravotní pojišťovny a u úřadu práce. Postavení obecního ţivnostenského úřadu jako CRM je upraveno v novém ustanovení § 45a ŢZ, které upravuje soustředění činností CRM. Toto ustanovení umoţňuje, aby podnikatel učinil prostřednictvím CRM mimo podání dle ŢZ, také některé úkony vůči finančnímu úřadu, příslušné správě sociálního zabezpečení, úřadu práce a zdravotní pojišťovně. Fyzická osoba můţe, spolu s ohlášení ţivnosti, se ţádostí o koncesi, a rovněţ při ohlášení změny dle § 49 (§ 56) ŢZ, splnit svoji registrační povinnost téţ vůči:
finančnímu úřadu;
příslušné správě sociálního zabezpečení;
úřadu práce;
zdravotní pojišťovně.
Právnická osoba můţe, spolu s ohlášením ţivnosti, se ţádostí o koncesi, a rovněţ při ohlášení změny dle § 49 (§ 56) ŢZ, splnit svoji registrační povinnost téţ vůči:
finančnímu úřadu;
-9-
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
úřadu práce.
Podmínkou moţnosti vyuţít CRM k ohlášení určitého údaje nebo k registraci, či k ohlášení změny údajů podle zvláštního zákona je, ţe bude tento úkon učiněn pouze v souvislosti s podáním podle ţivnostenského zákona. Samotné oznámení změn podle zvláštního právního předpisu nelze prostřednictvím CRM uskutečnit. Přehled moţných podání na CRM: Ve vztahu k finančnímu úřadu: Přihláška k daňové registraci pro fyzické osoby;
Přihláška k registraci k dani z příjmů fyzických osob;
Přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty;
Přihláška k dani z nemovitosti;
Přihláška k dani silniční;
Přihláška k registraci pro plátcovy pokladny;
Přihláška k registraci - odštěpné závody a provozovny;
Přihláška k dani z příjmů jako plátci: o daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků; o daně z příjmů vybírané zvláštní sazbou daně; o zajišťující daň.
Přihláška k daňové registraci pro právnické osoby
Přihláška k registraci k dani z příjmů právnických osob;
Přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty;
Přihláška k dani z nemovitosti;
Přihláška k dani silniční;
Přihláška k registraci pro plátcovy pokladny;
Přihláška k registraci - odštěpné závody a provozovny;
Přihláška k dani z příjmů jako plátci: o daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků; o daně z příjmů vybírané zvláštní sazbou daně; o zajišťující daň.
Ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení:
Oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti OSVČ; - 10 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Přihláška k důchodovému a nemocenskému pojištění OSVČ.
Ve vztahu k úřadu práce:
Hlášení volného pracovního místa resp., jeho obsazení (týká se jak FO, tak PO).
Ve vztahu ke zdravotní pojišťovně:
Oznámení pojištěnce (FO) o zahájení (ukončení) samostatné výdělečné činnosti.
Subjekty oprávněné provozovat ţivnost (§ 5) Do ustanovení § 5 ŢZ byl vloţen nový odstavec 7, který stanoví zákaz fyzickým osobám, které nemají bydliště (trvalý pobyt) na území ČR nebo jiného členského státu Evropské unie, a nejsou přitom ani rodinnými příslušníky občana České republiky nebo občany jiného členského státu Evropské unie vykonávat určité činnosti. Seznam činností, které by podléhaly tomuto zákazu, by byl uveden ve vládním nařízení. V současné době takové vládní nařízení neexistuje, a proto toto ustanovení není zatím v praxi realizováno. Nová všeobecná podmínka provozování ţivnosti (§ 6) Všeobecnými podmínkami provozování ţivnosti fyzickými osobami jsou:
dosaţení věku 18 let,
způsobilost k právním úkonům,
bezúhonnost,
prokázání skutečnosti, ţe fyzická osoba, pokud na území ČR podniká nebo podnikala, nemá na svém osobním účtu evidovány daňové nedoplatky z podnikání,
prokázání skutečnosti, ţe fyzická osoba, pokud na území ČR podniká nebo podnikala, nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Nová podmínka
prokázání skutečnosti, ţe fyzická osoba, pokud na území ČR podniká nebo podnikala, nemá nedoplatky na pojistném na veřejném zdravotním pojištění.
- 11 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Nová podmínka bezdluţnosti v oblasti veřejného zdravotního pojištění se vztahuje na FO, která tuto podmínku prokáţe předloţením čestného prohlášení o této skutečnosti. Text čestného prohlášení ve smyslu § 6 § odst. 1 písmeno f) ŢZ je součástí JRF, a to v jeho ţivnostenské části. Ohlašovatel či ţadatel o koncesi nemusí proto vyhotovovat zvlášť text čestného prohlášení, nýbrţ pouze pravdivost tohoto textu stvrdí svým podpisem na JRF. Volné ţivnosti bez odpovědného zástupce (§ 11) Novela
ţivnostenského
zákona
ruší
dosavadní
omezení
vykonávat
funkci
odpovědného zástupce osobě, které bylo zrušeno ţivnostenské oprávnění z důvodu neprovozování ţivnosti po dobu delší neţ čtyři roky. To znamená, ţe osoba, která chce vykonávat funkci odpovědného zástupce pro podnikatele, a které bylo zrušeno ţivnostenské oprávnění z toho důvodu, ţe neprovozovala ţivnost po dobu delší neţ čtyři roky, můţe být do funkce odpovědného zástupce, počínaje dnem 1. srpna 2006, podnikatelem ustanovena. Další novou skutečností je, ţe touto právní úpravou dochází k vypuštění povinnosti právnických osob ustanovit odpovědného zástupce u ţivností ohlašovacích volných. Pro právnickou osobu zůstává povinnost ustanovit odpovědného zástupce pouze v případě, ţe provozuje ţivnosti, pro které se vyţaduje splnění zvláštních podmínek (tj. odborná způsobilost), tedy pro ţivnosti řemeslné, vázané a koncesované. Pokud bude řemeslná nebo vázaná ţivnost právnickou osobou provozována průmyslovým způsobem zůstává zachována původní právní úprava, tzn., ţe i pro ţivnosti řemeslné a vázané provozované ale průmyslovým způsobem, nemusí PO ustanovovat odpovědného zástupce. Pokračování ţivnosti při úmrtí podnikatele (§ 13) Nová úprava ţivnostenského zákona v tomto ustanovení reaguje na novelu občanského zákoníku provedenou zákonem č. 554/2004 Sb. V praxi to znamená, ţe zůstavitel si můţe sám určit osobu (správce dědictví), která bude po jeho smrti pokračovat v provozování jeho ţivnosti, a to aţ do skončení dědického řízení.
- 12 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Povinnosti podnikatele (§ 31) Dnem 1. srpna 2006 se stanovuje nová povinnost podnikatelským subjektům (zejména provozovatelům zastaváren), kteří nakupují pouţité zboţí nebo zboţí bez dokladu o nabytí, nebo kteří přijímají toto zboţí do zástavy nebo zprostředkovávají jeho nákup či přijetí do zástavy. Touto novou povinností je mít na provozovně evidenci o identifikaci účastníků smluvního vztahu, evidenci o předmětu smluvního vztahu, včetně data uzavření tohoto smluvního vztahu. Tuto evidenci je nutné mít vţdy na provozovně, pro potřeby kontrolních orgánů, a to minimálně po dobu, kdy toto zboţí je na provozovně. Za nedodrţení této povinnosti můţe být kontrolním orgánem uloţena sankce. Novou úpravou ţivnostenského zákona také jednoznačně dochází k vyloučení moţnosti zpětně oznámit přerušení provozování ţivnosti podnikatelem. ŢZ stanoví, ţe ţivnost je přerušena dnem doručení oznámení o přerušení provozování ţivnosti ţivnostenskému úřadu, případně dnem pozdějším, který podnikatel uvede ve svém oznámení o přerušení provozování ţivnosti. Náleţitosti ohlášení (§ 46), ţádost o koncesi (§ 51) Doklad o bezúhonnosti - zahraniční fyzické osoby (osoby z třetích států) jiţ nemusejí prokazovat bezúhonnost dokladem ze států, v nichţ se dlouhodobě zdrţovaly v posledních 3 letech. Tyto osoby jsou povinny dokládat k ohlášení ţivnosti, resp. ţádosti o koncesi, pokud jde o prokazování bezúhonnosti, pouze výpis z Rejstříku trestů a odpovídající doklady vydané státem, jehoţ je fyzická osoba občanem. Jestliţe tento stát nevydává výpis z evidence trestů nebo jemu rovnocenný doklad, předkládá občan třetí země prohlášení o bezúhonnosti ve smyslu § 6 odst. 1 písm. c) učiněné před notářem nebo orgánem státu, jehoţ je občanem, nebo před notářem nebo orgánem státu posledního pobytu. Prokazování právního důvodu pro uţívání prostor, kde má podnikatel místo podnikání, sídlo, organizační sloţku – novela ţivnostenského zákona stanoví, ţe k doloţení právního důvodu pro uţívání prostor, v nichţ má podnikatel místo podnikání, liší-li se od bydliště, resp. sídlo, či organizační sloţku, postačí písemné prohlášení vlastníka příslušné nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, popř.
- 13 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
osoby, která je oprávněna s těmito nemovitostmi nakládat, ţe s umístěním místa podnikání, sídla či organizační sloţky, souhlasí. Právnická osoba navíc nemusí prokazovat právní důvod pro uţívání těchto prostor, pokud je jiţ ohlašovaná adresa zapsaná v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci, je-li podle zvláštního právního předpisu stanoven doklad prokazující právní důvod uţívání těchto prostor jako podmínka zápisu do této jiné evidence. Doklad o bezúhonnosti (výpis z Rejstříku trestů), doklad o daňové bezdluţnosti, doklad o bezdluţnosti vůči orgánům sociálního zabezpečení - počínaje dnem 1. srpna 2006 je stanovena povinnost ţivnostenskému úřadu, aby si výše uvedené doklady vyţádal od příslušných úřadů sám, pokud nejsou doloţeny k ohlášení ţivnosti, resp. k ţádosti o koncesi. Je proto na vůli ohlašovatele, zda tyto doklady sám doloţí k ohlášení ţivnosti či ţádosti o koncesi. Pokud tak neučiní, vyţaduje si je ţivnostenský úřad od příslušných úřadů sám. Jednotný registrační formulář Novinkou je jednotný tiskopis pro všechna podání na CRM. Tento formulář vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jsou dva základní typy jednotných registračních formulářů a to v rozdělení pro právnické osoby a fyzické osoby. Úplný JRF pro fyzické osoby se sestává z těchto částí: 1. Základní část (formát A3 ), 2. Ohlášení ţivnosti / ţádost o koncesi pro fyzické osoby (pro ŢÚ), 3. Přihláška k daňové registraci pro fyzické osoby (pro FÚ), 4. Přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty (pro FÚ), 5. Příloha k přihlášce k registraci - Odštěpné závody a provozovny (pro FÚ), 6. Přihláška k registraci pro plátcovy pokladny (pro FÚ), 7. Oznámení
o zahájení
samostatné
výdělečné
činnosti
s Přihláškou
k důchodovému a nemocenskému pojištění (pro OSSZ, resp. PSSZ), 8. Hlášení volného pracovního místa nebo jeho obsazení (pro ÚP), 9. Oznámení pojištěnce o zahájení (ukončení) samostatné výdělečné činnosti (pro ZP).
- 14 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Úplný JRF pro právnické osoby se sestává z těchto částí: 1. Základní část (formát A3 ), 2. Ohlášení ţivnosti / Ţádost o koncesi pro právnické osoby (pro ŢÚ), 3. Přihláška k daňové registraci pro právnické osoby (pro FÚ), 4. Přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty (pro FÚ), 5. Příloha k přihlášce k registraci - Odštěpné závody a provozovny (pro FÚ), 6. Přihláška k registraci pro plátcovy pokladny (pro FÚ), 7. Hlášení volného pracovního místa nebo jeho obsazení (pro ÚP). Nejnovější změny v ustanovení Ţivnostenského zákona Zákon č. 130/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony vstoupil v účinnost dnem 1. července 2008 a související Nařízení vlády č. 278/2008 Sb., - příloha č. 4 – obsahová náplň ţivnosti volné podle jednotlivých činností s účinností od 14. 8. 2008. Související právní předpisy, které byly tímto zákonem novelizovány: Změna zákona o správních poplatcích, Změna zákona o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, Změna zákona o silniční dopravě, Změna puncovního zákona, Změna zákona o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, Změna obchodního zákoníku, Změna zákona o územních finančních orgánech, Změna zákona o ochraně veřejného zdraví, Změna zákona o Celní správě České republiky, Změna zákona o informačních systémech veřejné správy, Změna zákona o rejstříku trestů.
- 15 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Zásadní změny přijaté novelou ţivnostenského zákona: Zrušení ţivnostenských listů a koncesních listin Upravuje se listinná podoba dokladu prokazujícího ţivnostenské oprávnění. Ţivnostenský list a koncesní listinu nahrazuje výpis ze ţivnostenského rejstříku. Dochází tak k zjednodušení pro podnikatele, který bude moci prokazovat své právo jedním dokladem k jedné nebo více ţivnostem. Dosavadní ţivnostenská oprávnění zůstanou v platnosti aţ do doby, dokud podnikatel sám nepoţádá o nový výpis ze ţivnostenského rejstříku nebo nenahlásí nějakou změnu. Zrušení místní příslušnosti ţivnostenských úřadů Podnikatel, a to bez ohledu, zda se jedná o fyzickou osobu, právnickou osobu, zahraniční fyzickou nebo zahraniční právnickou osobu, můţe ohlášení ţivnosti, podání ţádosti o koncesi, splnění ohlašovací nebo oznamovací povinnosti učinit na kterémkoli obecním ţivnostenském úřadě. Ruší se povinnost podnikatele oznamovat ţivnostenskému úřadu změnu údajů jiţ zapsaných v obchodním rejstříku. Ohlášení ţivnosti, podání ţádosti o koncesi, ohlášení změn a doplnění, ţádost o zrušení ţivnostenského oprávnění je nyní moţno provést i prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy (Czech POINT). Kontaktními místy veřejné správy jsou notáři, krajské úřady, matriční úřady, obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst, úřady městských částí hl. m. Prahy, zastupitelské úřady, drţitel poštovní licence a Hospodářská komora ČR (upraveno zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších předpisů v § 8a). Novela ukládá povinnost předkládat veškerá ohlášení nebo ţádosti o koncesi na jednotném registračním tiskopise vydávaném MPO, a to v listinné nebo elektronické podobě. Zavedení jedné volné ţivnosti Novelou se zavádí jedna ţivnost volná, dosavadní rozsah volných ţivností se nahrazuje pouze jedinou ţivností, pod kterou spadá 80 oborů – viz příloha č. 4 k
- 16 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
ţivnostenskému zákonu. V souvislosti s tím se ruší nařízení vlády č. 140/2000 Sb., kterým se stanoví seznam oborů ţivností volných včetně všech jeho novel. Podnikatel v ohlášení uvede předmět podnikání ţivnosti volné „Výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 aţ 3 k ţivnostenskému zákonu“ a jeden nebo i více oborů činnosti podle citované přílohy. Správní delikty Ve smyslu Zásad správního trestání (usnesení vlády č.162/2002) je upravena oblast správních deliktů. Správní delikty se dělí na přestupky nepodnikajících fyzických osob a správní delikty podnikajících fyzických a právnických osob.
Poplatky Novelou zákona o správních poplatcích, konkrétně Poloţky 24 Sazebníku správních poplatků (příloha zákona) dochází ke sníţení výše poplatků za jednotlivé úkony. To platí zejména při ohlášení více ţivností nebo podání více ţádostí o koncesi najednou podnikatel zaplatí jenom jeden správní poplatek, jehoţ výše je shodná pro ohlášení ţivnosti i pro podání ţádosti o koncesi (při vstupu do ţivnostenského podnikání 1000,- Kč, při dalším ohlášení ţivnosti nebo další ţádosti o koncesi 500,- Kč). Oznámení oboru u ţivnosti volné, jeho změny nebo zrušení není zpoplatněno. Některé další úpravy: Bezúhonnost Vypouští se odsouzení pro nedbalostní trestné činy související s předmětem podnikání. Dochází tak k odstranění stavu, kdy pro obecnou podmínku ztráty bezúhonnosti musela být podnikateli zrušena všechna ţivnostenská oprávnění, tedy i ta, jejichţ předmět podnikání nesouvisel s nedbalostním trestným činem. Novela stanovuje povinnost ţivnostenskému úřadu vţdy si obstarat výpis z evidence Rejstříků trestů v případech, kdy ho tento zákon vyţaduje.
Praxe v oboru Vymezení praxe v oboru v návaznosti na obecné stanovení zvláštních podmínek provozování ţivnosti pro všechny regulované ţivnosti.
- 17 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Při prokázání odborné způsobilosti u řemeslných ţivností dokladem o ukončeném vzdělání v příslušném oboru se jiţ nevyţaduje odborná praxe. Provozování ţivnosti průmyslovým způsobem Z důvodu malého vyuţívání se zrušuje provozování ţivnosti tímto způsobem. Odpovědný zástupce Ruší se povinnost odpovědného zástupce zúčastňovat se provozování ţivnosti v potřebném rozsahu (pojem nebyl doposud nijak vymezen, za provozování ţivnosti zodpovídá vţdy podnikatel). Nově můţe podnikatel vykonávat svou funkci aţ pro čtyři podnikatele (před novelou pouze pro dva podnikatele). Provozovny Upřesňuje se výčet prostor, které jsou povaţovány pro účely ţivnostenského zákona za provozovnu. Za provozovnu se povaţuje i automat a mobilní provozovna. Mobilní provozovna - je přemístitelná, není umístěna na jednom místě po dobu delší neţ tři měsíce. Podnikatel je povinen na ţádost ţivnostenského úřadu prokázat oprávněnost umístění mobilní provozovny. Označení mobilní provozovny - trvale a zvenčí viditelně firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem, údajem o sídle nebo místě podnikání nebo adrese, na které je umístěna organizační sloţka zahraniční osoby. Při prodeji zboţí a poskytování sluţeb musí být označena jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost provozovny. Automat - trvale a zvenčí viditelné označení firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem, označení údajem o sídle nebo místě podnikání nebo adrese, na které je umístěna organizační sloţka zahraniční osoby. Moţnost prodávat zboţí nebo poskytovat sluţby nevyţadující koncesi, nesmí být umoţněno získat určité druhy zboţí osobám chráněným zvláštními předpisy.
- 18 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Povinnosti podnikatele Podnikatel můţe přerušit provozování ţivnosti na libovolně dlouhou dobu (před novelou to bylo maximálně na dva roky). Ruší se povinnost podnikatele mít v provozovně pro účely kontroly průkaz ţivnostenského oprávnění (ţivnostenský list, koncesní listina). Přechodná ustanovení ke změně ţivnostenského zákona - upozornění na některá ustanovení Dosavadní ţivnostenská oprávnění zůstávají zachována. Právo provozovat ţivnost se prokazuje dosavadním průkazem ţivnostenského oprávnění (ţivnostenský list, koncesní listina) aţ do doby vydání prvního výpisu podnikateli. Výpis vydá ţivnostenský úřad na ţádost nebo na základě oznámení změny podle § 49 nebo § 56 ţivnostenského zákona, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Došlo-li tímto zákonem ke sloučení ţivností ohlašovacích, je podnikatel oprávněn ode
dne
nabytí
účinnosti
tohoto
zákona
provozovat
ţivnosti
v rozsahu
ţivnostenského zákona ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. v plném rozsahu daném novou právní úpravou). Podnikatel, který je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn k provozování ţivnosti, která je podle tohoto zákona ţivností ohlašovací volnou, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn k provozování ţivnosti ohlašovací volné v plném rozsahu (to znamená všech 80 oborů). 2.2.
PRODEJ ZBOŢÍ V OBCHODĚ A JEHO ÚPRAVA V OBČANSKÉM ZÁKONÍKU
Shrnutí
Prodej zboţí v obchodě je kupní smlouvou podle občanského zákoníku, právním vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem.
- 19 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Vlastnické právo přechází převzetím zboţí, u samoobsluţného prodeje aţ jeho zaplacením.
Prodávající má informační povinnosti – seznámit kupujícího s pravidly uţívání zboţí (nejsou-li obecně známá), u prodeje věci se slevou z důvodu vad musí prodávající konkrétně o vadě informovat.
Rozpor s kupní smlouvou představují vady i nenaplnění kupujícím očekávaných či prodávajícím popisovaných uţitných vlastností.
Za vady odpovídá prodávající v záruční lhůtě. Prodávající můţe poskytnout delší záruční lhůtu neţ poţaduje zákon.
Reklamační lhůta je stanovena objektivně zpravidla shodně se záruční lhůtou, kupující má však povinnost reklamovat vady bez zbytečného odkladu ihned po zjištění vady.
U odstranitelných vad má kupující právo na včasné, řádné a bezplatné odstranění vad, u neodstranitelných vad má právo na výměnu věci nebo odstoupení od kupní smlouvy.
Vedle odpovědnosti za vady nese prodávající i odpovědnost za škodu, a to v případě, ţe se dopustil protiprávního jednání, které zapříčinilo škodu. Předpokládá se presumpce zavinění.
Zvláštním případem je odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku, kterou upravuje speciální zákon. Odpovědným je zde výrobce, chce-li se odpovědnosti zprostit, musí prokázat, ţe škodu nezavinil nebo jí nemohl zabránit.
Úvod Prodej zboţí v obchodě označuje podle občanského zákoníku - zákon č. 40/1964 Sb., v platném znění (dále OBČZ), kupní smlouvu, jejímţ předmětem je věc movitá, a v níţ na straně prodávajícího vystupuje podnikatel (fyzická nebo právnická osoba) v rámci své podnikatelské činnosti (§ 612 OBČZ). Vedle obecné úpravy kupní smlouvy (§§ 588 - 600 OBČZ) se bude podle občanského zákoníku na prodej zboţí v obchodě vztahovat i úprava zvláštní (§§ 612 - § 627 OBČZ), která bude mít před obecnou úpravou přednost. S ohledem na vymezení prodeje v obchodě, jako vztahu mezi podnikatelem a spotřebitelem, bude se na něj v rámci občanského zákoníku vztahovat i úprava - 20 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
spotřebitelských smluv (§§ 52 – 57 OBČZ) a jejím prostřednictvím úprava obsaţená v dalších právních předpisech, zejména v zákoně č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákoně č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a v zákoně č. 477/2001 Sb., o obalech. Tradičním doplňkem zákonné úpravy prodeje zboţí v obchodě, především pokud se týká odpovědnosti za vady a vyřizování reklamací jsou reklamační řády. Jejich závaznost pro smluvní strany nevyplývá ze zákona. Proto, chce-li se prodávající na pravidla obsaţená v reklamačním řádu odvolávat, měl by při uzavírání kupní smlouvy spotřebitele výslovně a prokazatelně na ně upozornit a umoţnit mu se s reklamačním řádem seznámit. Reklamační řády, které především upravují „techniku“ reklamačního řízení, nesmí být v rozporu se zákonem, zejména nesmí omezovat práva kupujícího z titulu odpovědnosti za vady. I v případě, kdy spotřebitel výslovně vyjádří souhlas s reklamačním řádem, je nutné brát v úvahu ustanovení § 627 odst. 3 OBČZ, která jakákoli ujednání mezi prodávajícím a kupujícím uzavřená před uplatněním práva z odpovědnosti za vady prodané věci, jejichţ důsledkem by byl zánik nebo omezení těchto práv, prohlašuje za neplatná. Kupní smlouva Kupní smlouvou se prodávající zavazuje odevzdat kupujícímu předmět koupě a kupující se zavazuje tento předmět převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. Kupní smlouvou přechází vlastnické právo k věci z prodávajícího na kupujícího. Vlastnické právo ke koupené věci přechází ze zákona na kupujícího převzetím věci. Výjimkou je samoobsluţný prodej, při kterém dochází k převodu vlastnického práva k vybrané věci aţ zaplacením její ceny. Do tohoto okamţiku má kupující právo vybranou věc vrátit. (§ 614 odst. 3 OBČZ). Předmětem prodeje je zboţí, tzn. věci movité, které musí být ve smlouvě určeny buď jednotlivě, nebo druhově. Můţe jít jak o věci nové, tak věci pouţité, a za podmínek stanovených zákonem i o věci vadné (§ 618 OBČZ). Pouţitou věcí je třeba rozumět věc,
která
je
kupujícím
jako
pouţitá,
popř.
opotřebovaná
kupována.
Za
opotřebovanou však nelze povaţovat věc, kterou kupující zakoupil jako novou, uţíval (a tím opotřebil) a u níţ se při uţívání projevily vady (§ 619 odst. 3 OBČZ).
- 21 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Prodej můţe být uskutečněn jak přímo, kdy prodávající poskytuje kupujícímu zboţí, které má k dispozici, tak na objednávku (§ 613 OBČZ), kdy prodávající zboţí v dané době nemá, a je povinen je obstarat. Obstaráním zboţí je třeba rozumět zejména jeho nákup u výrobce či jiného prodávajícího, nikoli jeho vlastní výrobu. Dohodou můţe být stanoveno, ţe prodávající poskytne také další plnění, která se obvykle s prodejem věci neposkytují, např. její dárkové balení, vytvoření dárkového koše, dodání zboţí na dohodnuté místo apod. (§ 615 OBČZ). Informační povinnost prodávajícího K povinnostem prodávajícího, jejíţ plnění bude mít významný vliv na moţnost omezení či zproštění se odpovědnosti vůči kupujícímu je povinnost informační (§ 616 odst. 2 a § 617 OBČZ). V jejím rámci je prodávající povinen prodávanou věc před kupujícím překontrolovat nebo mu ji předvést. Při prodeji věcí, u kterých při uţívání musí být zachovávána zvláštní pravidla (návod, technické normy), musí být s nimi kupující seznámen. Výjimku představuje případ, kdy se jedná o pravidla obecně známá. Speciální informační povinnost zákon stanovuje pro případ prodeje věci se slevou, která je kupujícímu poskytována z důvodu vad, které ale nebrání uţívání věci k určenému účelu. Kupující musí být o vadnosti výrobku i konkrétní vadě informován, ledaţe by tyto skutečnosti byly zřejmé z povahy prodeje (§ 618 OBČZ). Toto ustanovení nelze pouţít na prodej se slevou, která je poskytována z důvodů např. výprodeje zboţí pro jeho sezónní charakter (vánoční kolekce, velikonoční cukroví). Shoda prodávané věci s kupní smlouvou Novela občanského zákoníku zavádí, v souladu se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady, institut shody prodávané věci s kupní smlouvou. Shodou s kupní smlouvou se podle § 616 odst. 1 a 2 OBČZ rozumí, ţe prodávaná věc:
je bez vad;
má jakost a uţitné vlastnosti: o smlouvou poţadované; o prodávajícím, výrobcem nebo jejich zástupcem popisované;
- 22 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
o na základě prodávajícím prováděné reklamy očekávané; popř. pro věc takového druhu obvyklé;
odpovídá poţadavkům právních předpisů;
odpovídá co do mnoţství, míry a hmotnosti;
odpovídá účelu, který prodávající pro pouţití věci uvádí, nebo který je pro danou věc obvyklý.
Potraviny musí mít navíc vyznačeno datum minimální trvanlivosti a potraviny podléhající rychlé zkáze datum pouţitelnosti. Z uvedeného vyplývá, ţe pojem „shoda s kupní smlouvou“, resp. „rozpor s kupní smlouvou“ je širší, neţ pojem vadného plnění (vad věci). Proto za rozpor s kupní smlouvou je třeba povaţovat nejen „klasické“ vady (mnoţství, jakosti či provedení), ale i nenaplnění kupujícím očekávaných či prodávajícím popisovaných uţitných vlastností. Pro posouzení shody s kupní smlouvou není rozhodující, zda jde o vady (rozpory) zjevné nebo skryté. Nároky kupujícího z odpovědnosti za vady jsou závislé na tom, kdy se rozpor s kupní smlouvou projeví (§ 616 odst. 3 a 4 OBČZ). Není-li věc ve shodě s kupní smlouvou v okamţiku převzetí je prodávající povinen na ţádost kupujícího bez zbytečného odkladu:
bezplatně věc vyměnit, nebo
bezplatně věc opravit,
a není-li takový postup moţný
poskytnout přiměřenou slevu a nebo
akceptovat odstoupení od smlouvy.
Tyto povinnosti prodávající nemá pouze v případě, kdy kupující o rozporu s kupní smlouvou před převzetím věci věděl, nebo jej sám způsobil. Stejné povinnosti má prodávající také tehdy, kdyţ se rozpor s kupní smlouvou projeví během šesti měsíců ode dne převzetí věci. V této situaci je pro prodávajícího liberačním důvodem, důvodem, který ho zprostí odpovědnosti, nejen to, ţe kupující - 23 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
o rozporu s kupní smlouvou před převzetím věci věděl, nebo jej sám způsobil, ale navíc jím můţe být i to, ţe tento rozpor vyplývá z povahy věci, např. běţného opotřebení výrobku, nebo tím, ţe prokáţe, ţe rozpor s kupní smlouvou zde není. Záruka na prodávané zboţí Prodávající ze zákona odpovídá za vady zboţí, které se projevují jako rozpor s kupní smlouvou po převzetí věci v záruční lhůtě (§ 619 OBČZ). Tímto ustanovením je zúţen pojem „rozpor s kupní smlouvou“ pouze na vady věci, a jen ve vztahu k vadám poskytuje prodávající kupujícímu na prodávané věci záruku. Záruka se nevztahuje na: a) věci, které se rychle kazí; b) rozpor s kupní smlouvou, jeţ vznikne běţným opotřebením věci; c) na vady věci, pro které bylo zboţí prodáváno se slevou; d) na vady odpovídající míře opotřebení či pouţívání, jsou-li předmětem e) prodeje věci pouţité. Záruční doba podle novelizovaného § 620 odst. 1 OBČZ činí: a) u potravinářského zboţí osm dní; b) u krmiv tři týdny; c) u zvířat šest týdnů; d) u ostatního zboţí 24 měsíce. V případě, ţe na prodávané věci, jejím obalu nebo v návodu k věci připojenému, je vyznačena v souladu se zvláštními předpisy lhůta k pouţití věci, skončí záruční doba uplynutím této lhůty. U věcí dlouhodobé spotřeby nebo jejich částí, tzn. věcí, které jsou určeny k uţívání po dobu delší, mohou zvláštní předpisy stanovit záruční lhůtu delší neţ 24 měsíce (§ 620 odst. 2 OBČZ). Prodávající navíc můţe poskytnout kupujícímu záruční lhůtu delší, neţ stanoví zákon a v jiném – širším rozsahu neţ je stanoven. Musí to však prohlásit v záručním listu, z něhoţ musí vyplývat rovněţ podmínky a rozsah poskytnuté záruky (§ 620 odst. 5 OBČZ).
- 24 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Záruční doba začíná běţet od převzetí věci kupujícím. Týká-li se záruka věci, kterou má uvést do provozu jiný podnikatel neţ prodávající, začne záruční lhůta běţet aţ ode dne uvedení věci do provozu. Předpokladem ale je, ţe kupující objednal do tří týdnů od převzetí věci její uvedení do provozu a poskytl při něm řádně a včas potřebnou součinnost (např. umoţnil přístup do bytu, zajistil potřebné povolení apod.) (§ 621 OBČZ). Uplatněním práva z odpovědnosti za vady (uplatněním reklamace) dochází ke stavení běhu záruční lhůty, a to do doby provedení opravy. To znamená, ţe doba, ode dne reklamace do dne, kdy byl kupující po skončení opravy povinen věc převzít se do záruční lhůty nepočítá, o tuto dobu se fakticky záruční lhůta prodluţuje. Je-li vadné zboţí, popř. jeho součást, vyměněno, začíná od převzetí nové věci (součásti) běţet nová záruční lhůta (§ 627 OBČZ). V případě zákonné záruky není její poskytnutí vázáno na vydání záručního listu nebo jiného dokladu (§ 620 odst. 4 poslední věta OBČZ). Vyplývá to mimo jiné i z § 620 odst. 3 OBČZ, který stanovuje, ţe o písemné poskytnutí záruky, tzn. vydání záručního listu, musí kupující poţádat. Této ţádosti musí prodávající vyhovět. Záruční list musí podle § 620 odst. 3 OBČZ obsahovat: a) jméno a příjmení, resp. obchodní firmu prodávajícího; b) IČO; c) bydliště nebo sídlo. Pokud to je s ohledem na poskytovanou záruku potřebné, musí prodávající v záručním listu srozumitelným způsobem vysvětlit obsah poskytované záruky, její rozsah, podmínky, dobu platnosti a způsob, jakým mohou být nároky uplatněny. Současně musí uvést, ţe poskytnutím záruky nejsou dotčena práva kupujícího vyplývající ze zvláštních právních předpisů. V případě, ţe to umoţňuje povaha věci, můţe být záruční list nahrazen dokladem o koupi věci obsahujícím uvedené údaje.
- 25 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Odpovědnost za vady při prodeji zboţí v obchodě Svá práva vůči prodávajícímu vyplývající z odpovědnosti za vady je kupující povinen uplatnit - reklamovat - u prodávajícího, popř. jiného podnikatele, který je určen v záručním listě k provádění oprav řádně a včas, tzn. v reklamační lhůtě (§ 625 OBČZ). Řádnost reklamace zákon blíţe nespecifikuje. Vzhledem k tomu, ţe jde o právní úkon, musí reklamace splňovat minimálně zákonné náleţitosti právního úkonu (§ 34 a následující OBČZ), zejména kupující musí být způsobilý k právním úkonům (tzn. být starší 18tilet a „svéprávný“), a jeho projev vůle musí být určitý a srozumitelný. Zdůraznit je třeba prokázání vzniku právního vztahu mezi prodávajícím a kupujícím, tzn. vzniku kupní smlouvy, jejího obsahu a prokázání vady. Kupující musí reklamovat nejpozději den následující po koupi. Reklamační lhůty jsou lhůtami prekluzivními, tzn. jejich marným uplynutím práva z odpovědnosti za vady zanikají, a to i v případě, kdy věcně by reklamace byla opodstatněná. (§ 626 OBČZ). V souladu s § 599 odst. 1 první věta OBČZ je ale třeba při posuzování včasnosti reklamace brát v úvahu nejen výše uvedené objektivní lhůty, ale i lhůtu subjektivní („bez zbytečného odkladu“), jejíţ počátek je vázán na okamţik zjištění vady kupujícím. O tom, kdy kupující právo uplatnil, tj. reklamoval, a kdy byla oprava provedena, je prodávající povinen vydat potvrzení. Nároky kupujícího z titulu odpovědnosti za vady jsou v novelizované právní úpravě rozděleny na nároky spojené s vadami, jako jedním z případů rozporu s kupní smlouvou (viz výše), které se projeví při převzetí věci, resp. během šesti měsíců po převzetí, a na nároky spojené s vadami v případě, kdy vada vznikla po uplynutí šesti měsíců po převzetí věci (v záruce) a není proto moţné pouţít ustanovení § 616 odst. 3 a 4 OBČZ. Ustanovení § 622 OBČZ shodně s dosud platnou úpravou vymezuje nároky kupujícího z titulu vadného plnění s ohledem na to, zda se jedná o vady odstranitelné či neodstranitelné, a zda vady brání nebo nebrání řádnému uţívání věci.
- 26 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
V případě odstranitelných vad, u potravinářského zboţí jen výjimečných, má kupující právo na jejich včasné, řádné a bezplatné odstranění. Pokud to nebude vzhledem k povaze vady neúměrné, můţe kupující uplatnit právo na výměnu věci, popř. výměnu její vadné části. Není-li takový postup moţný, má kupující právo na přiměřenou slevu nebo můţe od smlouvy odstoupit. Jedná-li se o vady neodstranitelné, které brání řádnému uţívání věci, má kupující právo na výměnu věci nebo můţe od smlouvy odstoupit. Stejná práva má kupující v případě, kdy koupená věc má sice vady odstranitelné, ale takové, které vzhledem k opakujícímu se výskytu, popř. počtu, mu brání v tom, aby věc mohl řádně uţívat. V praxi a na základě judikatury se obvykle za takové vady povaţuje jejich trojí opakovaný výskyt, resp. existence tří různých vad. Má-li věc jiné vady neodstranitelné, a kupující nepoţaduje výměnu věci, má právo na slevu z ceny nebo můţe od smlouvy odstoupit. Právo na slevu, místo práva na výměnu, má kupující také v případě, kdy prodávající odpovídá za vady věci, která byla koupena za niţší cenu nebo za vady věci pouţité (§ 624 OBČZ). Nebude-li vada po reklamaci kupujícího odstraněna, můţe se tento obrátit se svým nárokem na soud. Předpokladem však je předchozí uplatnění vady u prodávajícího, popř. U jiného podnikatele, který je určen v záručním listě k provádění oprav. K uplatnění nároků z odpovědnosti za vady u soudu běţí obecná tříletá promlčecí doba, která počíná od vytčení vady (uplatnění reklamace, § 102 OBČZ). Odpovědnost za škodu Uplatněním práva z odpovědnosti za vady není dotčeno právo kupujícího na náhradu škody. Odpovědnost za škodu, tzn. za majetkovou újmu, je podle občanského zákoníku upravena jako odpovědnost subjektivní, tzn. ţe je zaloţená na principu zavinění.
- 27 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Základními předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu jsou vedle porušení právní povinnosti vznik škody, příčinná souvislost mezi protiprávním a zaviněným jednáním a vznikem škody. Podle občanského zákoníku se zavinění škůdce předpokládá (presumpce zavinění) a povinný se odpovědnosti můţe zprostit, pokud prokáţe, ţe škodu nezavinil. V jednotlivých případech je třeba posuzovat, zda škoda byla způsobena osobami, které byly pouţity k výkonu určité činnosti povinného subjektu. Tyto osoby neodpovídají přímo, ale odpovědnost za škodu nese právnická či fyzická osoba, která s nimi uzavřela pracovněprávní vztah. Pouze v případě překročení rozsahu činnosti by byla dána přímá odpovědnost těchto osob. Poškozený má právo na náhradu skutečné škody a ušlého zisku. Pro určení výše škody je rozhodná cena v době poškození, tj. s přihlédnutím k případnému opotřebení. Občanský zákoník preferuje náhradu škody v penězích, teprve poţádá-li o to poškozený subjekt a je-li to moţné a účelné, lze nahradit škodu uvedením do původního stavu. Obecná úprava odpovědnosti za škodu v občanském zákoníku bude aplikována v případě, kdy odpovědnost nelze skutkově podřadit pod zvláštní druh odpovědnosti za škodu. Zvláštním případem odpovědnosti za škodu je odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku, a to na zdraví, dojde-li k usmrcení nebo ke škodě na jiné věci, neţ je samotný výrobek. Tato odpovědnost je upravena zákonem č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, v platném znění. Jde o speciální právní úpravu s tím, ţe pokud tento zákon nestanoví něco jiného, pouţijí se ustanovení zákoníku občanského.
- 28 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Poškozenému je ale přiznáno právo volby, zda své právo na náhradu škody bude uplatňovat podle této zvláštní úpravy nebo podle obecné úpravy odpovědnosti za škodu. Odpovědným za škodu je v tomto případě výrobce, kterým zákon rozumí: a) výrobce konečného výrobku, surovin nebo součástí; b) osobu, která na výrobku uvede své jméno, ochrannou známku nebo jiný rozlišovací znak; c) osobu, která v rámci své obchodní činnosti doveze výrobek za účelem prodeje, nájmu nebo jiného způsobu uţití; d) dodavatele výrobku, není-li moţné určit přímého výrobce, a pokud do jednoho měsíce po uplatnění nároku na náhradu škody nesdělí poškozenému totoţnost výrobce nebo osoby, která mu výrobek dodala, popř. dovezla. Ve smyslu tohoto zákona se výrobek, tzn. jakákoli movitá, která nezávisle na stupni zpracování je určena k uvedení na trh, povaţuje za vadný, pokud z hlediska bezpečnosti uţití nezaručuje vlastnosti, které lze od něj oprávněně očekávat, a to zejména s ohledem: a) na prezentaci výrobku, včetně poskytnutých informací o něm; b) na předpokládaný účel, k němuţ má výrobek slouţit; c) na dobu, kdy byl uveden na trh. Důvodem vadnosti v této souvislosti ale není, byl-li později na trh uveden výrobek dokonalejší. Odpovědnost výrobce za škodu je odpovědností objektivní, které se můţe zprostit pouze z důvodů uvedených v zákoně. Poškozený musí prokázat vadu výrobku, vzniklou škodu a příčinnou souvislost mezi vadou a vzniklou škodou. K liberačním důvodům, které musí prokázat výrobce, pokud se chce odpovědnosti zprostit, patří skutečnost, ţe: a) neuvedl výrobek na trh; b) lze s přihlédnutím k okolnostem důvodně předpokládat, ţe vada výrobku neexistovala v době, kdy ho výrobce uvedl na trh nebo ţe nastala později; - 29 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
c) výrobek nevyrobil pro prodej nebo jiné pouţití pro podnikatelské účely, nebo nebyl vyroben či jím šířen v rámci jeho podnikatelské činnosti; d) vada výrobku je důsledkem plnění povinností vyplývajících z právních předpisů pro výrobce závazných; e) stav vědeckých a technických znalostí v době uvedení výrobku na trh neumoţnil zjistit jeho vadu; f) v případě součásti byla-li vada způsobena konstrukcí výrobku nebo návodem k výrobku; g) škodu způsobil svým jednáním nebo opomenutím sám poškozený nebo osoba, za kterou je odpovědný. Odpovědnost za škodu na zdraví, včetně usmrcení se řídí obecnou právní úpravou. Škodu na věci je výrobce povinen hradit jen v částce převyšující 5000,- Kč. Odpovídá-li za škodu více výrobců, odpovídají společně a nerozdílně. Poškozený v takovém případě můţe uplatnit nárok u kteréhokoli z nich. Odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku nelze předem vyloučit ani omezit, ani dohodou, ani jednostranným prohlášením výrobce. Pro uplatnění práva na náhradu škody stanovuje zákon tříletou promlčecí lhůtu, která začíná běţet ode dne, kdy se poškozený dozvěděl nebo s přihlédnutím k okolnostem lze důvodně předpokládat mohl dozvědět: o vadě, o škodě a o totoţnosti výrobce. Právo na náhradu škody zaniká uplynutím 10 let ode dne, kdy výrobce uvedl na trh vadný výrobek, který způsobil škodu.
2.3.
PRODEJ ZBOŢÍ A JEHO ÚPRAVA V OBCHODNÍM ZÁKONÍKU
Shrnutí
Vztahy mezi obchodníky řeší obchodní zákoník a jím popsaná kupní smlouva.
Obchodní zákoník nezná zákonnou záruku, záruka je tedy předmětem dohody.
Prodávající nese odpovědnost za vady zboţí. Nároky kupujícího se liší podle toho, zda došlo k porušení podstatných nebo nepodstatných náleţitostí kupní smlouvy. - 30 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Odpovědnost za škodu vzniká, poruší-li smluvní strana kupní smlouvu a druhé straně vznikne majetková újma.
U kupní smlouvy se zahraničními subjekty má přednost Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboţí.
Úvod Právní vztahy obchodníků (právnických i fyzických osob) s jejich partnery – dodavateli, výrobci nebo dovozci se řídí ustanoveními obchodního zákoníku – zákon č. 513/1991 Sb., v platném znění (dále OBCHZ), zejména pak § 409 OBCHZ a následujícími, upravujícími kupní smlouvu. Kupní smlouvou se prodávající zavazuje odevzdat kupujícímu zboţí, to znamená movité věci, určené jednotlivě nebo alespoň co do mnoţství a druhu a umoţnit mu, aby k němu nabyl vlastnického práva, a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu. Vlastnické právo ke zboţí nabývá kupující jejím převzetím na základě smlouvy a v souladu se smlouvou, popř. zákonem. Před předáním zboţí můţe kupující nabýt vlastnické právo k němu na základě dohody s prodávajícím, jen jde-li o zboţí dostatečně
označené
(individualizované),
nebo
ze
zákona,
jde-li
o zboţí
přepravované. K přepravovanému zboţí získá kupující vlastnické právo v okamţiku, kdy získá oprávnění zásilkou nakládat, tj. předáním náloţného listu. Nabytí vlastnického práva je moţné i po předání zboţí. Strany si ale musí tento způsob přechodu vlastnického práva ke zboţí výslovně sjednat. Dohoda stran, tzv. výhrada vlastnického práva, musí mít písemnou formu, jinak je neplatná (§ 443 a následující OBCHZ). Ve smlouvě si strany podle zákona musí určit prodávané zboţí, a to buď jednotlivě nebo alespoň co do druhu a mnoţství. Podle zákona nemusí být u prodávaného zboţí určena jeho kvalita. Tu si mohou strany dohodnout např. tak, ţe výslovně označí vlastnosti zboţí nebo stanoví jakostní normy, jimţ má zboţí odpovídat. Pokud by si dohodly jakost v rozporu s ustanoveními právních předpisů, pak platí jakost stanovená těmito předpisy. Nebude-li jakost určena právním předpisem ani dohodou stran, obchodní zákoník stanovuje, ţe zboţí má mít vlastnosti odpovídající účelu stanovenému smlouvou, jinak nutné pro jeho běţné pouţití (§ 420 a § 759 OBCHZ).
- 31 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Vzhledem k tomu, ţe předmětem kupní smlouvy můţe být podle obchodního zákoníku i zboţí, které při uzavření smlouvy ještě neexistuje, které se bude vyrábět, vychází pro její odlišení od smlouvy o dílo z dodání a rozsahu věcí potřebných k jeho výrobě. Pokud věci potřebné výrobě, nebo jejich podstatnou část, dodává zhotovitel (výrobce), jde o kupní smlouvu. V případě, ţe by se k dodání těchto věcí zavázal kupující (objednatel), jednalo by se o smlouvu o dílo (§ 410 OBCHZ). Podmínky pro poskytování záruky v obchodních vztazích Obchodní zákoník nezná zákonnou záruku na prodávané zboţí. Proto má-li být zboţí prodáváno obchodníkovi se zárukou, musí být záruka (její délka a rozsah) dohodnuta nebo jednostranně deklarována prodávajícím, a to v písemné formě (např. záručním listem). Za poskytnutí záruky se povaţuje i případ, kdy prodávající vyznačí dobu trvanlivosti nebo pouţitelnosti na výrobku nebo jeho obalu (§ 429 a následující OBCHZ). Odpovědnost za vady Prodávající je povinen dodat (odevzdat) kupujícímu zboţí včas, tzn. v den nebo v průběhu lhůty, která je k dodání určena ve smlouvě nebo jejíţ způsob určení smlouva stanovuje, jinak ve lhůtě přiměřené, a to s přihlédnutím k povaze zboţí a k místu dodání, a řádně. Řádné dodání zahrnuje jak dodání zboţí ve smlouvou či zákonem určeném mnoţství, jakosti, provedení a balení, tak jeho odevzdání na místě stanoveném smlouvou nebo zákonem. Pouze při řádném a včasném odevzdání zboţí dochází ke splnění závazku prodávajícího. Prodávající nese odpovědnost za vady dodaného zboţí. Zboţí je vadné, jestliţe neodpovídá smlouvě, popř. účelu jeho uţití či jeho ochraně. Stanovené vlastnosti musí mít zboţí v době dodání. Obchodní zákoník upravuje jednak zákonnou odpovědnost za vady zboţí, kterou lze aplikovat přímo na základě zákona, a dále odpovědnost vyplývající ze záruky za jakost zboţí, která je ale pouze zárukou smluvní. Vzhledem k dispozitivnosti úpravy odpovědnosti za vady si strany mohou ve smlouvě vymezit odpovědnost prodávajícího jinak, zcela vyloučit ji však nemohou.
- 32 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Za vadné lze označit takové zboţí, která vykazuje vady faktické nebo vady právní. Vady faktické jsou vady mnoţství, jakosti, provedení a obalu. Vadné plnění můţe spočívat i v dodání jiného zboţí (aliud), zejména § 421 a následující OBCHZ. Mnoţstevní vady spočívají nejčastěji v tom, ţe je dodáno menší mnoţství, neţ bylo sjednáno. Pokud bylo mnoţství zboţí ve smlouvě určeno jen přibliţně, pak je právem prodávajícího určit přesné mnoţství zboţí. Smlouva můţe svěřit toto právo kupujícímu. Ze zákona vyplývá, není-li sjednáno jinak, moţnost odchýlit se v mnoţství o 5 %, aby bylo moţné dodávku povaţovat za bezvadnou. Vadným je i dodání většího mnoţství zboţí. Kupující si můţe v takovém případě zboţí buď ponechat, nebo vrátit. Vţdy však platí zásada, ţe kupní cenu je třeba zaplatit za skutečně dodané zboţí (§ 421 a 442 OBCHZ). O vady jakosti a provedení se bude jednat, pokud jakost dodávaného zboţí nebude odpovídat smlouvě, technickým normám, vzorku či popisu, nebo pokud nebude pouţitelné k účelu uvedenému ve smlouvě nebo účelu obvyklému. Vadnost zboţí můţe být způsobena i nevhodným zabalením. Neurčí-li smlouva, jak má být zboţí zabaleno nebo zabezpečeno pro přepravu, je třeba zboţí zabalit tak, aby bylo zabezpečeno uchování zboţí zejména způsobem obvyklým pro dané zboţí a způsob přepravy. Pokud balení neodpovídá smlouvě nebo těmto poţadavkům, je plnění vadné. Právní vady má takové zboţí, které je zatíţeno právem třetí osoby bez souhlasu kupujícího. Nejčastěji se bude jednat o zatíţení právy vyplývajícími z duševního vlastnictví, např. u zboţí označovaného ochranou známkou v rozporu s právy vlastníka této známky (§ 433 OBCHZ). Z hlediska zákonné odpovědnosti je rozhodující, zda zboţí má vady v okamţiku, kdy přechází na kupujícího nebezpečí škody na zboţí, tzn. v době, kdy kupující převezme zboţí od prodávajícího, popř. nepřevezme-li je včas v době, kdy mu prodávající umoţnil se zboţím nakládat. V případech, kdy je prodávající v souladu se
- 33 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
smlouvou povinen předat zboţí dopravci k přepravě, je okamţikem přechodu nebezpečí škody na zboţí doba, kdy je zboţí dopravci předáno. Pokud by vada vznikla aţ po této době a nebyla by poskytnuta záruka, nárok z odpovědnosti za vady nevznikne. Výjimku představuje pouze případ, je-li později vzniklá vada způsobena porušením povinnosti prodávajícího (tzv. vada vzešlá z vady). Na kupujícím by pak bylo tuto skutečnost prokázat. Je-li na zboţí poskytnuta záruka, ţe zboţí po určenou dobu bude mít smluvené nebo obvyklé vlastnosti, nemusí být prokazována existence vady zboţí jiţ při přechodu nebezpečí škody, ale vada můţe vzniknout kdykoli v průběhu trvání záruční doby. Záruční doba přitom neběţí po dobu, kdy nelze zboţí uţívat z důvodu jeho vadnosti (§ 429 a následující OBCHZ). Odpovědnost za vady je odpovědností objektivní. Proto se jí prodávající můţe zprostit jen v případě, ţe: a) zboţí má vady, o nichţ kupující věděl nebo mohl vědět vzhledem k okolnostem, za nichţ byla smlouva uzavřena (např. při koupi tzv. „partiového“ zboţí); b) zboţí má vady, které byly způsobeny pouţitím věcí předaných kupujícím, jestliţe prodávající:
na nevhodnost předaných věcí upozornil a kupující přesto trval na jejich pouţití, nebo
nevhodnost předaných věcí nemohl zjistit, a to ani při vynaloţení odborné péče.
Z hlediska uplatnění nároků z odpovědnosti za vady je důleţité oznámení vad, tedy reklamace. Formální náleţitosti uplatnění vad (reklamace) zákon nestanoví. Písemnou formu oznámení vad lze doporučit z hlediska právní jistoty a lze ji dedukovat i z dikce zákona ohledně, včas zaslaného oznámení vad. V oznámení vad nemusí být nutně obsaţena volba nároku, čeho se kupující z titulu odpovědnosti za vady domáhá, ale tato volba musí následovat bez zbytečného odkladu po oznámení. Pokud si ale strany dohodnou obsahové náleţitosti reklamace, včetně její formy, např. s tím, ţe telefonická či faxová sdělení musí být v určité lhůtě potvrzena dopisem, pak platí pro řádnost popř. i včasnost reklamace to, co si ujednaly.
- 34 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Zásadně je vţdy třeba učinit takové oznámení (reklamovat) bez zbytečného odkladu po zjištění vady. Nedohodnou-li si strany jiné reklamační lhůty, pak vady skryté, musí být oznámeny nejdéle do 2 let od dodání zboţí. Je-li poskytnuta na zboţí záruka je třeba vady oznámit v záruční době, není-li sjednána reklamační lhůta delší. Lhůty k oznámení vad jsou lhůty promlčecí. Proto nejsou-li vady včas oznámeny a v soudním řízení bude tato námitka uplatněna, soud nárok nepřizná. To neplatí pouze pro případ, dodá-li prodávající vědomě vadné zboţí (§ 428 OBCHZ). Pro určení nároků, jichţ se můţe kupující domáhat při dodání vadného zboţí, vychází zákonná úprava z toho, zda vadným plněním byla smlouva porušena podstatným nebo nepodstatným způsobem (§ 436 a § 437 OBCHZ). Pokud došlo dodáním zboţí s vadami k podstatnému porušení smlouvy, má kupující právo poţadovat: a) dodání chybějícího zboţí; b) dodávku náhradního bezvadného zboţí; c) opravu zboţí, je-li vada opravitelná; d) přiměřenou slevu z kupní ceny; e) odstranění právních vad; f) odstoupení od smlouvy. V případě nepodstatného porušení smlouvy, můţe kupující poţadovat: a) dodání chybějícího zboţí a odstranění ostatních vad zboţí, nebo b) slevu z kupní ceny. Odstoupit od smlouvy v tomto případě můţe kupující aţ tehdy, není-li vada včas odstraněna, a to ještě za podmínek, ţe o tom předem prodávajícího uvědomí. Kupující však nemůţe odstoupit od smlouvy, nemůţe-li vrátit zboţí v původním stavu. Stranami můţe být sjednána i moţnost dodání nového, náhradního zboţí. Ze zákona tento nárok nevyplývá. Čeká-li kupující na odstranění vad, obsahuje zákon praktické ustanovení, ţe do doby odstranění vad není kupující povinen platit část kupní ceny, která odpovídá nároku na slevu, nejsou-li vady odstraněny. Není třeba v takovém případě následně vymáhat částky odpovídající slevě zpět. - 35 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Odpovědnost za škodu Vedle nároků z odpovědnosti za vady můţe kupující uplatnit i nárok na náhradu škody, pokud dodáním vadného zboţí vznikla, popř. na smluvní pokutu, je-li pro tento případ sjednána (§ 440 OBCHZ). Pokud byla poskytnuta sleva z ceny, nelze ţádat náhradu ušlého zisku. Pokud je ale nárok na uspokojení kupujícího dosaţitelný v rámci odpovědnosti za vady, nelze uplatňovat nároky z jiného právního důvodu (např. z titulu odpovědnosti za škodu). Odpovědnost za škodu vzniká, jestliţe prodávající nebo kupující poruší povinnost plynoucí z kupní smlouvy nebo ze zákona a v důsledku toho vznikne druhé straně majetková újma. Na náhradu škody související s vadným plněním se bude vztahovat obecná úprava odpovědnosti za škodu, včetně ustanovení o okolnostech vylučujících odpovědnost, tzn. § 373 a následující OBCHZ. Zvláštní úprava náhrady škody, resp. rozsahu této náhrady, je stanovena pouze pro případ odstoupení od smlouvy. Zákon při řešení této otázky vychází z toho, zda po odstoupení od smlouvy došlo k náhradní koupi nebo k náhradnímu prodeji, či nikoli. Jestliţe se v přiměřené lhůtě po odstoupení od smlouvy uskutečnila náhradní koupě, a to přiměřeným způsobem, pak základem pro náhradu škody je rozdíl mezi kupní cenou, jeţ měla být placena na základě smlouvy, a cenou dohodnutou v náhradním obchodě. Oprávněný má nárok i na náhradu škody přesahující takto určenou částku. Pokud nedošlo k uskutečnění náhradního obchodu, je rozsah náhrady škody dán rozdílem mezi kupní cenou, jedná-li se o zboţí s běţnou cenou, která má být placena na základě smlouvy, a cenou běţnou, která je dosahována u zboţí téhoţ druhu a téţe nebo srovnatelné jakosti, při obdobných smluvních podmínkách. Přesáhne-li škoda tuto částku, má poškozený právo i na náhradu takového rozdílu (§ 469 a následující OBCHZ).
- 36 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Kupní smlouva se zahraničními subjekty Při úpravě kupní smlouvy se zahraničními subjekty (dodavateli) bude mít před obchodním zákoníkem přednost Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboţí (sdělení č. 160/1991 Sb., dále jen Úmluva) pokud kupní smlouva bude uzavřena mezi smluvními stranami, které jsou ze států, které jsou smluvními stranami Úmluvy. Odpovědnost za vady dovezeného zboţí je upravena v této úmluvě shodně s obchodním zákoníkem. Jediným rozdílem je to, ţe lhůty k oznámení vad jsou podle Úmluvy lhůtami prekluzivními, propadnými. Jejich marným uplynutím, tzn., nebudou-li vady oznámeny včas, práva kupujícího zanikají, i kdyby po věcné stránce o vadách nebylo sporu.
- 37 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
3.
VYBRANÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY – SPECIFICKÉ PRO MALOOBCHOD
3.1.
ZÁKON O OCHRANĚ SPOTŘEBITELE
Zákon o ochraně spotřebitele upravuje především povinnosti prodávajících ve vztahu ke spotřebitelům. Jde o obecný zákon vztahující se na veškeré výrobky, vedle něj existují ještě zvláštní předpisy pro vybrané druhy výrobků.
Prodávající musí zajistit poctivost prodeje – především pouţívat správné míry a váhy, dodrţovat obvyklou jakost zboţí, pokud jakost sám neuvádí jinak, případně není jakost dána zvláštními předpisy a prodávat výrobky a sluţby za ceny sjednané podle cenových předpisů.
Nikdo nesmí klamat spotřebitele – tedy uvádět nepravdivé, neúplné nebo zavádějící údaje o vlastnostech výrobků nebo sluţeb, případně nabízet padělky nebo napodobeniny jiných výrobků.
Prodávající má řadu informačních povinností – výrobek musí být označen přímo, viditelně a srozumitelně názvem výrobku, označením výrobce, dovozce nebo dodavatele, rozměry nebo jinými parametry a podle povahy zboţí i dalšími předepsanými údaji. Tyto informace musejí být v českém jazyce.
Spotřebitel musí být řádně seznámen s cenou, a to jednoznačně a před nákupem.
Na ţádost spotřebitele musí prodávající vydat doklad o zakoupení výrobku nebo poskytnutí sluţby.
Zákon o ochraně spotřebitele upravuje vedle občanského zákoníku i některé povinnosti z oblasti odpovědnosti za vady a reklamací. Ukládá povinnost informovat spotřebitele o podmínkách reklamací. V provozovně musí být po celou provozní dobu přítomen pracovník oprávněný vyřizovat reklamace. Reklamace musí být vyřízena do 30 dnů, pokud se prodávající a spotřebitel nedohodnou na delší lhůtě.
Prodávající musí informovat o peněţních částkách za výkup zálohovaných obalů.
Dozor nad dodrţováním tohoto zákona provádí podle povahy zboţí Česká obchodní
inspekce,
Státní
zemědělská
- 38 -
a potravinářská
inspekce,
Státní
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
veterinární správa a v oblasti klamání spotřebitele i obecní ţivnostenské úřady a celní orgány
Zákon nově vymezuje nekalé obchodní praktiky vůči spotřebitelům na vnitřním trhu v oblasti nabídky. Rozšíření je i v tom, ţe výrobkem jiţ není pouze věc, nýbrţ i jiné hodnoty určené k nabídce.
Společně se zavedením pojmu nekalých obchodních praktik do zákona došlo k úpravě té části zákona o ochraně spotřebitele, která se týká správních deliktů. Oproti předchozímu stavu je nyní relativně přehledně řečeno, co vše je správním deliktem; zákon logicky stanoví i příslušné sankce za jednotlivé typy správních deliktů.
Úvod Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů je jedním ze základních předpisů upravujících povinnosti podnikatelů, především prodávajících ve vztahu ke spotřebitelům. Stanoví povinnosti, které zajišťují spotřebitelům jejich práva v oblasti ochrany ekonomických zájmů a poctivého prodeje, právo na poskytování potřebných a relevantních informací jak o nabízeném výrobku, tak i cenách apod. Cílem zákona je zajistit ochranu spotřebitele při prodeji zboţí v obchodě i při poskytování sluţeb. Pro uplatňování zákona o ochraně spotřebitele v praxi je důleţité znát jeho postavení v právním řádu. Zákon o ochraně spotřebitele je zákonem obecným. Vedle tohoto zákona jsou v účinnosti ještě další zákony, které podrobně, ve větším rozsahu řeší některé poţadavky na vybrané druhy výrobků, jejich značení, jakost, zdravotní nezávadnost, nakládání s nimi a stanoví také povinnosti podnikatelům, ať se jedná o prodávajícího, dodavatele, výrobce nebo dovozce. Tyto předpisy jsou ve vztahu k zákonu o ochraně spotřebitele předpisy speciálními. Pro aplikaci takovýchto zákonů v praxi pak platí přednost speciální právní úpravy před úpravou obecnou. To tedy znamená, ţe přednostně se pouţijí ustanovení speciálního zákona. Mezi speciální právní úpravu patří například zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí předpisy, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a jeho prováděcí předpisy, zákon - 39 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
č. 22/1997 Sb., o technických poţadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí nařízení vlády pro stanovené výrobky apod. Základní pojmy Základní pojmy, které jsou důleţité pro správné uplatňování zákona o ochraně spotřebitele, jsou uvedeny v ustanovení § 2. Důleţité je vymezení subjektů, na které se zákon vztahuje, resp. kterým ukládá povinnosti. Jsou to:
prodávajícím je podnikatel, který spotřebiteli prodává výrobky nebo poskytuje sluţby;
výrobcem je podnikatel, který zhotovil výrobek anebo jeho součást nebo poskytl sluţby, který vytěţil prvotní surovinu nebo ji dále zpracoval, anebo který se za výrobce označil;
dovozcem je podnikatel, který uvede na trh výrobek z jiného neţ členského státu Evropské unie;
dodavatelem je kaţdý další podnikatel, který přímo nebo prostřednictvím jiných podnikatelů dodal prodávajícímu výrobky;
spotřebitelem je fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje výrobky nebo uţívá sluţby za jiným účelem neţ pro podnikání s těmito výrobky nebo sluţbami.
U pojmu spotřebitel je potřebné uvést, ţe se vedle běţně uţívaného vymezení fyzické osoby, občana, který nakupuje zboţí nebo sluţby v prodejnách či provozovnách, za spotřebitele povaţuje téţ právnická osoba, která nakupuje výrobky nebo sluţby za jiným účelem neţ pro podnikání s těmito výrobky nebo sluţbami. Je tedy potřebné znát, ţe práva z tohoto zákona mohou v některých, byť ne tak častých případech, příslušet i právnické osobě, například školskému zařízení. Pojem výrobce je definován především tak, ţe se jedná o podnikatele, který přímo výrobek vyrobil. Ale připouští se, ţe výrobcem můţe být téţ podnikatel, který se za výrobce označil, například tím, ţe na výrobku uvedl svoje obchodní jméno, aniţ by sám výrobek vyrobil. V takovémto případě má podnikatel veškeré povinnosti výrobce, jako kdyby výrobek sám vyrobil.
- 40 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Další pojmy vymezují předmět ochrany, z nichţ nejdůleţitější jsou především následující:
výrobkem je jakákoli věc, která byla vyrobena, vytěţena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k nabídce spotřebiteli;
výrobkem nebezpečným svou zaměnitelností s potravinou je výrobek, který není potravinou, má však tvar, vůni, barvu, vzhled, obal, označení, objem nebo rozměry, které mohou způsobit, ţe spotřebitelé, zejména děti, jej mohou zaměnit s potravinou a v důsledku toho si jej mohou dávat do úst, cucat nebo polykat, coţ můţe být nebezpečné pro lidské zdraví, zejména způsobit dušení, otravu nebo perforaci či zablokování zaţívacího ústrojí;
textilním výrobkem je textilní vlákenná surovina, délková a plošná textilie, textilní kusový výrobek, oděvní výrobek, a to v kterékoliv fázi zpracování, a textilní výrobky obsahující textilní sloţku;
obuví je výrobek určený k ochraně nebo pokrytí nohou, který má připevněnou podešev, včetně hlavních částí takové obuvi, i kdyţ jsou prodávány samostatně;
křišťálovým sklem je sklo, které obsahuje oxid olovnatý, oxid barnatý, oxid zinečnatý a oxid draselný samostatně nebo v kombinaci, a to v mnoţství stanoveném prováděcím právním předpisem. Prováděcí právní předpis upraví i další technické podrobnosti;
sluţbou je jakákoliv podnikatelská činnost, která je určena k nabídce spotřebiteli, s výjimkou činností upravených zvláštními zákony, kde se dozor nad ochranou spotřebitele svěřuje profesním sdruţením nebo jiným orgánům státní správy neţ uvedeným v tomto zákoně;
nově zavedeným pojmem je odborná péče, která znamená chování podnikatele vůči spotřebiteli, které můţe spotřebitel rozumně očekávat a které je v souladu s poctivými obchodními praktikami a se zásadami dobré víry v dané oblasti podnikání,
zcela novým jevem v zákoně jsou tzv. nekalé obchodní praktiky, coţ je situace, kdy se podnikatel snaţí ovlivnit nákupní rozhodování spotřebitele v rozporu s odbornou péčí tak, aby si tento zakoupil jeho výrobek,
nekalé obchodní praktiky se dále dělí na klamavé obchodní praktiky a na agresivní obchodní praktiky,
- 41 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
výrobkem nebo zboţím porušujícím některá práva duševního vlastnictví se rozumí: o padělek, jímţ je výrobek nebo zboţí, včetně jeho obalu, na němţ je bez souhlasu majitele ochranné známky umístěno označení stejné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou, porušující práva majitele ochranné známky podle zvláštního právního předpisu, dále veškeré věci nesoucí takové označení (značky, loga, etikety, nálepky, prospekty, návody k pouţití, doklady o záruce apod.), a to i tehdy, jsou-li uváděny samostatně, a samostatné obaly, na nichţ je umístěno takové označení; o nedovolená napodobenina, jíţ je výrobek nebo zboţí, které je rozmnoţeninou nebo zahrnuje rozmnoţeninu vyrobenou bez souhlasu majitele autorských nebo příbuzných práv nebo bez souhlasu majitele práv k průmyslovému vzoru, jestliţe pořízení rozmnoţeniny porušuje tato práva podle zvláštních právních předpisů; o výrobek nebo zboţí, porušující práva majitele patentu nebo uţitného vzoru nebo práva majitele dodatkového ochranného osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin podle zvláštního právního předpisu; o výrobek nebo zboţí, porušující práva toho, jemuţ svědčí ochrana zapsaného označení původu nebo zeměpisného označení.
Pojmy vymezující povinné subjekty a předmět ochrany jsou důleţité pro správné pochopení, výklad a uţití jednotlivých povinností stanovených v dalších částech zákona.
Poctivost prodeje Ustanovení § 3 se vztahuje zejména k ochraně ekonomických zájmů spotřebitelů. V tomto ustanovení se jedná především o zajištění poctivosti prodeje. Povinnosti jsou uloţeny podnikateli, který prodává výrobky na trhu. Jsou to následující povinnosti, kdy prodávající je povinen: 1. Prodávat výrobky ve správné hmotnosti, míře nebo mnoţství a umoţnit spotřebiteli překontrolovat si správnost těchto údajů. Podle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii ve znění pozdějších předpisů jsou podnikatelé povinni v obchodním styku pouţívat úředně ověřená měřidla.
- 42 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
2. Prodávat výrobky a poskytovat sluţby v předepsané nebo schválené jakosti, pokud je závazně stanovena nebo pokud to vyplývá ze zvláštních předpisů anebo v jakosti jím uváděné; není-li jakost předepsána, schválena nebo uváděna, v jakosti obvyklé. Jakostí předepsanou či schválenou je chápána jakost, resp. jakostní parametry výrobků, které jsou stanoveny v příslušném právním předpisu. V těchto
případech
musí
jakost
prodávaného
výrobku
odpovídat
takto
stanoveným kritériím. Jakost „jím uváděnou“ je třeba chápat tak, ţe výrobek musí splňovat kritéria, která jsou pro výrobek deklarována, např. uvedením odkazu na zvláštní právní předpis, případně na ČSN, vymezením kritérií na obalu apod. Není-li jakost předepsána či deklarována musí výrobek splňovat poţadavky jakosti obvyklé. Není stanoveno, co je pojem obvyklá jakost výrobku. Má se za to, ţe to jsou základní kvalitativní vlastnosti výrobku potřebné k tomu, aby bylo moţné výrobek uţívat v souladu s jeho účelem uţití. Jako kritérium jakosti obvyklé jsou nejčastěji pouţívány ČSN (nejsou závazné). 3. Prodávat výrobky a poskytovat sluţby za ceny sjednané v souladu s cenovými předpisy a ceny při prodeji výrobků nebo poskytování sluţeb správně účtovat. Podle ustanovení § 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, se cena sjednává pro zboţí vymezené názvem, jednotkou mnoţství a kvalitativními a dodacími nebo jinými podmínkami sjednanými dohodou stran, popřípadě číselným kódem příslušné jednotné klasifikace, pokud tak stanoví zvláštní předpis. Dohoda o ceně je dohoda o výši ceny nebo o způsobu, jakým bude cena vytvořena za podmínky, ţe tento způsob cenu dostatečně určuje. Dohoda o ceně vznikne také tím, ţe kupující zaplatí bezprostředně před převzetím nebo po převzetí zboţí cenu ve výši poţadované prodávajícím. Správné účtování cen především znamená, ţe při konečném účtování bude spotřebiteli při nákupu účtována cena taková, se kterou byl při nabídce výrobku seznámen. Za splnění povinností uvedených v § 3 odpovídá prodávající, proto si musí zajistit a vytvořit takové podmínky (ve vlastní provozovně nebo např. v rámci obchodních smluv), aby byl schopen těmto povinnostem dostát.
- 43 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Z hlediska bezpečnosti výrobků bylo ze zákona o ochraně spotřebitele ustanovení týkající se bezpečnosti výrobků vypuštěno. Problematika bezpečnosti výrobků je od. 1. 7. 2001 řešena samostatným zákonem č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, o kterém pojednává část 5 této publikace. V zákoně o ochraně spotřebitele zůstal § 7a, kterým se stanoví, ţe nikdo nesmí vyrábět, dováţet, vyváţet, nabízet, prodávat a darovat výrobky nebezpečné svou zaměnitelností s potravinami. Do poslední novely zákona o ochraně spotřebitele byl vloţen § 7b: zákaz nabídky, prodeje a vývozu výrobků nebo zboţí určených pro humanitární účely (jde o výrobky pro humanitární účely, které jsou označeny nápisem „humanita“). Klamání spotřebitele Problematiku zákazu klamání spotřebitele řeší ustanovení § 8. V odstavci 1 se stanoví, ţe nikdo nesmí klamat spotřebitele, zejména uvádět nepravdivé, nedoloţené, neúplné, nepřesné, nejasné, dvojsmyslné nebo přehnané údaje anebo zamlčet údaje o skutečných vlastnostech výrobků nebo sluţeb či úrovni nákupních podmínek. V odstavci 2 je dále uvedeno, ţe za klamání spotřebitele se povaţuje také nabídka nebo prodej výrobků nebo zboţí porušujících některá práva duševního vlastnictví, jakoţ i skladování těchto výrobků nebo zboţí za účelem nabídky nebo prodeje. Pod slovem nikdo je třeba vidět v tomto ustanovení všechny podnikatelské subjekty uvedené v § 2. Zákaz klamání spotřebitele se tedy vztahuje nejen na prodávajícího, ale i na dodavatele, výrobce a dovozce. Prodávající se nemůţe zprostit odpovědnosti za klamání spotřebitele poukazem na skutečnost, ţe potřebné nebo správné údaje neposkytl výrobce, dovozce nebo dodavatel. Pokud se týká klamání spotřebitele nabídkou nebo prodejem výrobků porušujících práva duševního vlastnictví tzv. falzifikátů, jsou takovéto výrobky vymezeny v § 2 ustanovení písmene r). Jedná se o padělky, nedovolené napodobeniny, výrobky porušující práva zapsaného označení původu apod. Vedle nabídky a prodeje je zakázáno tyto výrobky téţ skladovat. Za skladování se povaţuje jejich umístění ve skladových prostorách, dopravních prostředcích, kancelářích nebo jiných nebytových prostorách a v prodejních místech včetně stánkového prodeje.
- 44 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
V některých případech jsou u výrobků uváděny pojmy jako zaručeně pravý, zaručeně nezávadný apod. Tyto pojmy „záruka“, „zaručený“, jakoţ i všechny další pojmy obdobného obsahu, mohou být pouţívány jen v případech, kdy je současně konkretizován obsah a podmínky záruky. Klamavé obchodní praktiky Klamavé obchodní praktiky mají vztah především k poskytování údajů o prodávaném sortimentu. Obchodní praktika je klamavá tehdy, kdyţ je pouţit nepravdivý údaj, coţ je zcela logické. Stejně tak je ale obchodní praktika klamavá, kdyţ údaj, který je sám o sobě pravdivý, můţe spotřebitele uvést v omyl, nebo kdyţ podnikatel opomene některý důleţitý údaj uvést. Není tolerována ani situace, kdy podnikatel prezentuje své výrobky tak, ţe můţe dojít k záměně s výrobky jiného podnikatele. Naprostou novinkou pak je situace, kdy se podnikatel prokazatelně zaváţe k dodrţování nějakého kodexu chování a toto pak nedodrţuje – i toto je klamavou obchodní praktikou. V příloze zákona je nově uveden seznam klamavých obchodních praktik. Tato příloha uvádí, ţe obchodní praktiky jsou vždy považovány za klamavé, pokud podnikatel: a) prohlašuje, že se zavázal dodržovat určitá pravidla chování (kodex chování) nebo že tato pravidla chování byla schválena určitým subjektem, ačkoli tomu tak není, Pokud se podnikatel zavazuje dodrţovat určitý kodex, jedná se o jednoznačný signál směrem k zákazníkovi o úmyslech podnikatele. Aby zákazník mohl posoudit reálné naplňování kodexu, bylo by vhodné, aby podnikatel zajistil jeho zpřístupnění spotřebiteli, nejlépe na svých webových stránkách, případně aby ho vyvěsil ve své provozovně. Analogicky – pokud byl uvedený kodex schválen nějakým sdruţením podnikatelů, mělo by být jasné, jaké jsou cíle tohoto sdruţení a které subjekty jsou jeho členem. b) neoprávněně používá značku jakosti nebo jiné obdobné označení, c) prohlašuje, že jemu, jeho výrobku nebo jím poskytované službě bylo uděleno schválení, potvrzení nebo povolení, ačkoli tomu tak není, nebo takové prohlášení není v souladu s podmínkami schválení, potvrzení nebo povolení,
- 45 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Relativně často zneuţívaným označením je „CE“ – prohlášení o shodě. Podnikatel by měl toto vést v patrnosti především při nákupu zboţí od dodavatele, protoţe prodávající nese odpovědnost při konečném prodeji zboţí spotřebiteli. d) nabízí ke koupi výrobky nebo služby za určitou cenu, aniž by zveřejnil důvody, na jejichž základě se může domnívat, že nebude sám nebo prostřednictvím jiného podnikatele schopen zajistit dodávku uvedených nebo rovnocenných výrobků nebo služeb za cenu platnou pro dané období a v přiměřeném množství vzhledem k povaze výrobku nebo služby, rozsahu reklamy a nabízené ceny (vábivá reklama), e) s úmyslem propagovat jiný výrobek nebo službu nabízí výrobek nebo službu za určitou cenu a poté je odmítá ukázat spotřebiteli nebo odmítá přijetí objednávky nebo dodání výrobku nebo služby v přiměřené lhůtě nebo předvede vadný výrobek, f) nepravdivě uvádí, že výrobek nebo služba budou nabízeny pouze po omezenou dobu nebo že budou nabízeny pouze po omezenou dobu za určitých podmínek s cílem přimět spotřebitele k okamžitému rozhodnutí, aniž by mu poskytl přiměřenou lhůtu potřebnou k informovanému rozhodnutí, g) přislíbí poskytnout záruční a pozáruční servis spotřebitelům, s nimiž před uzavřením smlouvy jednal jazykem, který není úředním jazykem členského státu, v němž proběhlo jednání, a následně poskytne servis pouze v jiném jazyce, aniž to spotřebiteli jasně sdělil před uzavřením smlouvy, h) tvrdí nebo vytváří dojem, že prodávaný výrobek nebo poskytovaná služba jsou dovolené, i když tomu tak není, i) uvádí jako přednost nabídky práva, která vyplývají spotřebiteli přímo ze zákona, Tvrzení „dvouletá záruka“ na obalu zboţí je tedy porušením tohoto ustanovení. j) propaguje ve sdělovacích prostředcích výrobky nebo služby způsobem, při němž si spotřebitel nemusí uvědomit, že se jedná o placenou reklamu výrobku nebo služby, V tomto případě je provinění na straně podnikatele, i kdyţ se jako logické jeví, ţe by zde měla být i spoluzodpovědnost provozovatele sdělovacího prostředku, který toto umoţňuje.
- 46 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
k) uvádí nesprávné údaje o povaze a míře rizika pro osobní bezpečnost spotřebitele nebo jeho rodiny, pokud si jeho výrobek nekoupí nebo nevyužije jím nabízenou službu, Jde o jistou analogii šíření poplašné zprávy, např. „pokud nenecháte své děti očkovat proti nějaké nemoci, způsobíte jim poškození zdraví“. Správnější by se jevilo toto zahrnout mezi agresivní obchodní praktiky. l) propaguje výrobek způsobem, který u spotřebitele může vyvolat dojem, že byl vyroben určitým výrobcem, ačkoliv tomu tak není, Například tvrzení „výrobek byl navrţen italskými návrháři“ je způsobilé spotřebitele zmást, nikde se však jiţ nebude hovořit o tom, ţe by vyroben v Číně. m) vytvoří, provozuje nebo propaguje program, ve kterém odměna pro spotřebitele závisí především na získání dalších spotřebitelů do programu, nikoli na prodeji nebo spotřebě výrobku (pyramidový program), n) učiní nepravdivé prohlášení, že zamýšlí ukončit svoji činnost nebo že přemísťuje provozovnu, V této souvislosti by bylo zajímavé ověřit, jak se s tímto vypořádají obchodní názvy firem „Likvidace“ či „Bankrot“. o) prohlašuje, že jím nabízené nebo prodávané výrobky nebo služby usnadní výhru ve hrách založených na náhodě, p) nepravdivě prohlašuje, že výrobek nebo poskytnutá služba může vyléčit nemoc, zdravotní poruchu nebo postižení, Na toto ustanovení by si měli dát pozor především ti podnikatelé, kteří ve svém sortimentu mají i tzv. doplňky stravy. q) poskytuje nesprávné informace o tržních podmínkách nebo o možnosti opatřit si výrobek nebo službu, aby tak přiměl spotřebitele koupit si tento výrobek nebo nabízenou službu za méně výhodných podmínek, než jsou běžné tržní podmínky, r) nabízí výrobky nebo služby prostřednictvím soutěže o ceny, aniž by byly ceny uděleny nebo aniž by ceny odpovídaly původní nabídce nebo byla udělena odpovídající náhrada, s) uvádí u výrobku nebo služby slova „gratis", „zdarma", „bezplatně" nebo slova podobného významu, pokud spotřebitel musí za výrobek nebo službu vynaložit jakékoli náklady, s výjimkou nezbytných nákladů spojených s reakcí na nabídku, s převzetím výrobku nebo služby nebo jejich doručením,
- 47 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
t) přiloží k propagačnímu materiálu výzvu k provedení platby s cílem vyvolat u spotřebitele dojem, že si nabízený výrobek nebo službu již objednal, ačkoli tomu tak není, u) vyvolává dojem nebo nepravdivě uvádí, že nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo se prezentuje jako spotřebitel, nebo v) vyvolává dojem nebo nepravdivě uvádí, že záruční i pozáruční servis k výrobku je poskytován i v jiném členském státě, než ve kterém je výrobek prodáván. Agresivní obchodní praktiky Agresivní obchodní praktiky mají vztah především k chování podnikatele při prodeji výrobků. Obchodní praktika je agresivní tehdy, pokud dochází k obtěţování spotřebitele nebo k donucování ke koupi a je obecně zhoršena moţnost svobodného rozhodování spotřebitele. Obdobně jako u nekalých obchodník praktik je v příloze zákona nově uveden seznam agresivních obchodních praktik. Tato příloha uvádí, ţe obchodní praktiky jsou vždy považovány za agresivní, pokud podnikatel: a) vytváří dojem, že spotřebitel nemůže opustit provozovnu nebo místo, kde je nabízen nebo prodáván výrobek nebo poskytována služba, bez uzavření smlouvy, b) osobně navštíví spotřebitele v jeho bydlišti, ačkoli ho spotřebitel vyzval, aby jeho bydliště opustil a nevracel se, s výjimkou vymáhání splatných smluvních závazků způsobem, který je v souladu s příslušnými právními předpisy, c) opakovaně činí spotřebiteli nevyžádané nabídky prostřednictvím telefonu, faxu, elektronické pošty, nebo jiných prostředků přenosu na dálku, s výjimkou vymáhání splatných smluvních závazků způsobem, který je v souladu s příslušnými právními předpisy, Tak, jak se relativně značná část podnikání přemístila na internet, reagovali i zákonodárci tímto ustanovením. Otázkou zůstává, co má činit spotřebitel v situaci, kdy se podnikatel nachází mimo území Evropské unie. d) požaduje na spotřebiteli, aby při uplatňování práva vyplývajícího z pojistné smlouvy předložil doklady, které nelze při posuzování oprávněnosti nároku pokládat za důvodné nebo neodpovídá na korespondenci, aby odradil spotřebitele od uplatnění práv vyplývajících ze smlouvy,
- 48 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
e) prostřednictvím reklamy přímo nabádá děti, aby si nabízené výrobky nebo služby koupily nebo aby k jejich koupi přesvědčily dospělou osobu, f) požaduje na spotřebiteli okamžitou nebo odloženou platbu za výrobky nebo služby, které mu dodal, ačkoli si je spotřebitel neobjednal nebo požaduje vrácení či uschování nevyžádaných výrobků, nejedná-li se o náhradní dodávku podle předem uzavřené smlouvy, g) prohlašuje, že pokud si spotřebitel výrobek nebo službu nekoupí, ohrozí tím jeho podnikání, pracovní místo nebo existenci, h) vytváří klamný dojem, že spotřebitel vyhrál nebo vyhraje, pokud bude jednat určitým způsobem, ačkoli ve skutečnosti žádná taková výhra nebo výhoda neexistuje nebo pro získání výhry nebo výhody musí spotřebitel vynaložit finanční prostředky nebo jiné výdaje. Informační povinnost Podstatná část zákona stanoví informační povinnosti ve vztahu k prodávanému výrobku a ve vztahu ke spotřebiteli. Tyto povinnosti jsou zákonem stanoveny podnikateli, který prodává výrobky. Ten je povinen zajistit, ţe jím prodávané výrobky budou odpovídat poţadavkům tohoto zákona. Proto je potřebné, aby si v rámci obchodních smluv zajistil dodání potřebných informací. Informační povinnosti jsou stanoveny především v §§ 9, 10, 11 a 12. Ustanovení
§9
se
týká
povinnosti
informovat
spotřebitele
o vlastnostech
prodávaných výrobků nebo charakteru poskytovaných sluţeb, o způsobu pouţití a údrţby výrobku a o nebezpečí, které vyplývá z jeho nesprávného pouţití nebo údrţby, jakoţ i o riziku souvisejícím s poskytovanou sluţbou. Jestliţe je to potřebné s ohledem na povahu výrobku, způsob a dobu jeho uţívání, je prodávající povinen zajistit, aby tyto informace byly obsaţeny v přiloţeném písemném návodu a aby byly srozumitelné. Těchto povinností se nemůţe prodávající zprostit poukazem na skutečnost, ţe mu potřebné nebo správné informace neposkytl výrobce, dovozce nebo dodavatel.
- 49 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Ustanovení § 10 stanoví, ţe prodávající musí zajistit, aby jím prodávané výrobky byly přímo, viditelně a srozumitelně označeny:
názvem výrobku, označením výrobce nebo dovozce, popřípadě dodavatele, údaji o hmotnosti nebo mnoţství nebo velikosti, popřípadě rozměru, dalšími údaji potřebnými dle povahy výrobku k jeho identifikaci, popřípadě uţití;
údaji o sloţení materiálu, jde-li o textilní výrobky, s výjimkou těch výrobků, které podle zvláštního předpisu povinnosti označování nepodléhají, (pozn. podrobnosti stanoví vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 92/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterou se stanoví způsob označování textilních výrobků údaji o sloţení materiálu);
údajem o datu minimální trvanlivosti, jde-li o potravinářské výrobky, popřípadě údajem o datu pouţitelnosti, jde-li o potravinářské výrobky podléhající rychlé zkáze, ve smyslu zvláštního zákona;
údaji o materiálech pouţitých v jejích hlavních částech, jde-li o obuv, s výjimkou těch
výrobků,
nepodléhají.
které
(pozn.
podle
prováděcího
podrobnosti
stanoví
právního vyhláška
předpisu
označování
Ministerstva
průmyslu
a obchodu č. 265/2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o způsobu označování obuvi údaji o materiálech pouţitých v jejích hlavních částech). Pokud je potřeba, aby při uţívání věci byla zachována zvláštní pravidla, zejména řídíli se uţívání návodem, je prodávající povinen spotřebitele s nimi seznámit, ledaţe jde o pravidla obecně známá.
Nelze-li
prodávané
výrobky
označit
přímo,
musí
je
prodávající
viditelně
a srozumitelně označit údaji uvedenými v odstavci 1) jiným vhodným způsobem. Není-li moţné nebo účelné podávané výrobky vzhledem k jejich povaze takto označit, je prodávající povinen tyto údaje na poţádání spotřebitele nebo orgánů, které provádějí dozor nad dodrţováním ustanovení zákona o ochraně spotřebitele, pravdivě sdělit, popřípadě doloţit (např. u výrobků velmi malých rozměrů lze pouţít tzv. příbalové letáčky). Prodávající nesmí odstraňovat ani měnit označení výrobků ani jiné údaje uvedené výrobcem, dovozcem nebo dodavatelem.
- 50 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Označení výrobce nebo dovozce by mělo být na výrobcích uvedeno minimálně v takovém rozsahu, aby byl výrobce nebo dovozce v případě potřeby (např. pro případ vymáhání škody podle zákona č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti výrobce za škodu způsobenou vadou výrobku) podle uvedených údajů identifikovatelný v návaznosti na údaje uvedené v příslušných podnikatelských registrech, např. v obchodním rejstříku. V případě, ţe jsou povinnosti označovat výrobky předepsanými údaji uvedeny ve zvláštních právních přepisech, např. v zákoně o potravinách, ochraně veřejného zdraví, technických poţadavcích na výrobky, pak platí pro označování výrobků ustanovení těchto zvláštních právních předpisů (povinnosti mohou být stanoveny odchylně od výše uvedeného). Při prodeji pouţitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou nebo výrobků, jejichţ uţitné vlastnosti jsou jinak omezeny, musí prodávající na tyto skutečnosti spotřebitele předem zřetelně upozornit. Takové výrobky musí být prodávány odděleně od ostatních výrobků. Spotřebitel musí být před uzavřením kupní smlouvy seznámen s tím, ţe výrobek, který je mu nabízen, má jiné vlastnosti neţ výrobek bezvadný. Pokud však takovéto informace nedostane, má se za to, ţe mu byl prodán výrobek bez vady nebo omezení vlastností. Ustanovení § 11 stanoví povinnost poskytovat písemné informace v českém jazyce. Jde o informace uvedené v § 9, § 10, § 13 a § 19. Jednotlivé informace uvedené v § 9 a v § 10 mohou být poskytnuty v podobě symbolů (piktogramů), které musí být srozumitelné, čitelné a úplné. V případě prodeje výrobků, při jejichţ označení byly pouţity symboly (piktogramy), je prodávající povinen na poţádání vysvětlit nebo vhodně zpřístupnit spotřebiteli jejich význam. Fyzikální veličiny (váha, míra apod.) musí být vyjádřeny v měřících jednotkách, které stanoví zvláštní předpis, tj. zákon o metrologii.
- 51 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Seznámení spotřebitele s cenou Cena je jednou z hlavních náleţitostí kupní smlouvy. Řádné seznámení spotřebitele s cenou je řešeno v ustanovení § 12 zákona. Ten stanoví, ţe prodávající je povinen informovat v souladu s cenovými předpisy spotřebitele o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných sluţeb zřetelným označením výrobku cenou nebo informaci o ceně výrobků či sluţeb jinak vhodně zpřístupnit. Postup pro seznámení spotřebitele s cenou stanoví zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Značení tabákových výrobků cenou pro konečného spotřebitele se řídí zákonem o spotřebních daních. Vyhláška Ministerstva financí č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb. o cenách, dále stanoví, ţe označením spotřebního zboţí cenou při prodeji konečnému spotřebiteli se rozumí vybavení zboţí údajem o ceně připevněným viditelně na zboţí nebo umístěným způsobem vylučujícím záměnu na regále, ve vitríně, na vývěsce nebo ve veřejně přístupném ceníku tak, aby měl kupující moţnost seznámit se s cenou před jednáním o koupi zboţí. Podle ustanovení § 12 zákona o ochraně spotřebitele také musí spotřebitel dostat informaci o ceně takovou, aby jednoznačně věděl, jakou celkovou částku za výrobek zaplatí. Proto zákon stanoví, ţe informace o ceně nebo okolnost, ţe informace je neúplná anebo chybí, nesmí zejména vzbuzovat zdání, ţe cena je niţší, neţ jaká je ve skutečnosti, v ceně jsou zahrnuty dodávky výrobků, výkonů, prací nebo sluţeb, za které se ve skutečnosti platí zvlášť, cena byla nebo bude zvýšena, sníţena nebo nezměněna, i kdyţ tomu tak není, atd. Spotřebitel tedy musí znát konečnou výši ceny, kterou bude platit. Ustanovení § 13 stanoví povinnost prodávajícího řádně informovat spotřebitele o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění odpovědnosti za vady výrobků a sluţeb, včetně podmínek uplatnění rozporu s kupní smlouvou (reklamace) spolu s údaji o tom, kde lze reklamaci uplatnit, a o provádění záručních oprav.
- 52 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
V § 14 jsou uvedeny povinnosti prodávajícího označit provozovnu způsobem stanoveným zvláštním předpisem (zákonem o ţivnostenském podnikání). Pokud prodávající
ukončil
činnost
v provozovně
je
povinen
informovat
příslušný
ţivnostenský úřad o tom, kde lze vypořádat případné závazky (např. uplatnit reklamaci apod.). Nově jsou uloţeny povinnosti v § 14a provozovateli trţnice, včetně povinnosti obcí pronajímajících část veřejného prostranství k příleţitostnému prodeji a to vést evidenci prodávajících, která musí obsahovat údaje v rozsahu uvedeném ve zvláštním právním předpise a předloţit ji na ţádost dozorovému orgánu. Evidence se musí uchovávat po dobu jednoho roku ode dne provedení evidenčního záznamu. Poslední novela zákona o ochraně spotřebitele uloţila prodávajícímu další povinnosti: umoţňuje-li to povaha výrobku, výrobek na ţádost spotřebitele předvést, řádně vyplnit záruční list. Pokud jde o sluţbu, která není poskytnuta na poţádání, je prodávající povinen vydat spotřebiteli písemné potvrzení o převzetí objednávky. Potvrzení musí obsahovat označení předmětu sluţby, její rozsah, jakost, cenu za provedení sluţby a termín jejího plnění.
Doklad o zakoupení výrobku Na ţádost spotřebitele je prodávající povinen vydat doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí sluţby (§ 16 zákona) s uvedením data prodeje výrobku nebo poskytnutí sluţby, o jaký výrobek nebo o jakou sluţbu se jedná a za jakou cenu byl výrobek prodán nebo sluţba poskytnuta, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Zvláštním právním předpisem je v tomto případě zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení jeho § 31 stanoví, ţe podnikatel je povinen vydat na ţádost zákazníka doklady o prodeji zboţí a o poskytnutí sluţby, není-li dále stanoveno jinak. Na dokladu musí být uvedeny identifikační údaje prodávajícího obsahujícího jméno a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, případně název podávajícího, jeho identifikační číslo, sídlo (jde-li o právnickou osobu) nebo místo podnikání (jde-li o fyzickou osobu), pokud není zvláštním předpisem stanoveno jinak. Při prodeji výrobků s následnou dodávkou
- 53 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
musí doklad obsahovat místo určení a datum dodávky. Na ţádost orgánů dozoru nebo Policie (v mezích jejich oprávnění) je prodávající povinen, jde-li o nákup pouţitého zboţí nebo zboţí bez dokladu o nabytí, přijímání tohoto zboţí do zástavy nebo zprostředkování nebo nákupu či přijetí do zástavy, předloţit identifikační údaje podle zvláštního právního předpisu. Kopie dokladů je podnikatel povinen uschovávat po dobu 3 let ode dne jejich vydání, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Při prodeji pouţitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou nebo výrobků, jejichţ uţitné vlastnosti jsou jinak omezeny, musí být tyto skutečnosti v dokladu zřetelně vyznačeny. To má opět význam ve vztahu k odpovědnosti za vady a reklamování výrobku. Vadu, která je na dokladu uvedena a pro kterou byla poskytnuta sleva z ceny, nemůţe spotřebitel reklamovat. Pokud na dokladu nejsou u takovýchto výrobků údaje uvedeny, má se za to, ţe byl prodán výrobek bez vad. V § 18b je uvedeno, ţe nikdo nesmí neoprávněně pouţívat ekoznačku. Odpovědnost za vady výrobků Zákon také upravuje některé povinnosti související s odpovědností za vady výrobků a jejich reklamováním. Je nutné konstatovat, ţe problematiku odpovědnosti za vady, postupy při reklamování, nároky kupujících při vzniku vady, postupy při řešení vad odstranitelných nebo neodstranitelných apod. řeší Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Ten je pro tuto oblast rozhodující. Zákon o ochraně spotřebitele upravuje pouze některé povinnosti, především ty, které občanský zákoník neřeší. K odpovědnosti za vady výrobků se vztahuje § 19, který stanoví povinnosti prodávajícího při řešení reklamací:
s výjimkou případů, kdy je k provedení opravy určena jiná osoba (oprávněná servisní organizace) je prodávající povinen přijmout reklamaci v kterékoliv provozovně,
v níţ
je
přijetí
reklamace
moţné
s ohledem
na
sortiment
prodávaného zboţí nebo poskytovaných sluţeb, popřípadě i v sídle nebo místě podnikání. Prodávající je povinen spotřebiteli vydat písemné potvrzení o tom, kdy spotřebitel právo uplatnil, co je obsahem reklamace a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel poţaduje a dále potvrzení o datu a způsobu vyřízení
- 54 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
reklamace, včetně potvrzení o provedení opravy a době jejího trvání, případně písemné odůvodnění zamítnutí reklamace. Tato povinnost se vztahuje i na jiné osoby určené k provedení opravy;
v provozovně musí po celou provozní dobu být přítomen pracovník pověřený vyřizovat reklamace;
prodávající nebo jím pověřený pracovník rozhodne o reklamaci ihned, ve sloţitých případech do tří pracovních dnů. Do této lhůty se nezapočítává doba přiměřená podle druhu výrobku či sluţby potřebná k odbornému posouzení vady. Reklamce včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se podávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Po uplynutí této lhůty má spotřebitel stejná práva, jako by se jednalo o vadu, kterou nelze odstranit (výměnu za nový výrobek, vrácení peněz). Za vyřízení reklamace se povaţuje i její odmítnutí;
při prodeji nebo poskytování sluţeb mimo ohlášenou provozovnu je prodávající povinen k informacím podle § 13 písemnou formou poskytnout zejména název nebo jméno a adresu prodávajícího, kde můţe spotřebitel i po ukončení takového prodeje nebo poskytování sluţeb uplatnit reklamaci.
Dříve např. platilo, ţe musí být v provozovně vyvěšen reklamační řád. Takto povinnost jiţ stanovena není. Je povinností řádně informovat, zvolená forma je na prodávajícím. Přesto je moţné zpracování reklamačního řádu a jeho vyvěšení na místě pro spotřebitele přístupném doporučit. Lze tak předejít pozdějším sporům o tom, zda byl či nebyl spotřebitel s těmito informacemi seznámen. Doklad o zakoupení výrobku je dokladem o tom, ţe spotřebitel uzavřel kupní smlouvu s prodávajícím. Můţe se však stát, ţe spotřebitel doklad o nákupu např. ztratil. Tato situace neznamená, ţe tím končí platnost kupní smlouvy a případné nároky z odpovědnosti za vady prodaného výrobku zanikají. Spotřebitel můţe prokázat zakoupení výrobku resp. uzavření konkrétní kupní smlouvy v provozovně i jiným způsobem, např. svědeckou výpovědí.
- 55 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Nejčastější nedostatky Nedostatky jsou zjišťovány prakticky ve všech oblastech, které zákon o ochraně spotřebitele upravuje. V oblasti poctivosti prodeje se jedná především o to, ţe jsou účtovány spotřebitelům jiné ceny, neţ se kterými byl seznámen při nabídce. Jedná se také o případy, kdy u výrobku je uvedena jiná cena, neţ která je spotřebiteli nakonec účtována na pokladně. Jedná se například o případy zlevňovacích cenových akcí, kdy u nabízeného výrobku je uvedena určitá částka a jiná částka je pak přes čárový kód počítače vyúčtována na pokladně. Další oblastí, kde jsou nedostatky zjišťovány, jsou informační povinnosti. Výrobky nejsou označeny zákonem stanovenými informacemi, nebo není dodrţen rozsah těchto informací, nejsou označeny poţadovanými údaji o sloţení materiálů apod. Tam, kde je to poţadováno, často chybí návody k pouţívání, případně poskytnuté návody či informace nejsou uvedeny v českém jazyce. Častým nedostatkem je také neoceňování zboţí při nabídce v provozovně. Samostatným problémem je klamání spotřebitele. V této oblasti se jedná především o klamání prodejem falzifikátů, tedy případy, kdy jsou porušována práva majitelů práv duševního vlastnictví. V oblasti reklamací se jedná především o to, ţe není vţdy přítomen pracovník, který se je oprávněn rozhodovat o reklamacích, a není dodrţována 30 denní lhůta pro vyřízení reklamace.
Dozor Dozor nad dodrţováním tohoto zákona provádějí státní orgány, které jsou uvedeny v § 23. I v tomto případě je však nutné přihlédnout k existenci speciálních právních předpisů, které stanoví nejen povinnosti podnikatelů, poţadavky na výrobky, ale také oprávnění dozorových orgánů. I v tomto případě tedy platí, ţe speciální právní předpis má přednost před tímto zákonem. Obecně je moţné shrnout, ţe v oblasti nepotravinářských výrobků je rozhodujícím dozorovým orgánem pro zákon o ochraně spotřebitele Česká obchodní inspekce. Dále zde působí v oblasti kontroly klamání spotřebitele a plnění informačních povinností také obecní ţivnostenské úřady. Státní zemědělská a potravinářská inspekce
provádí
kontroly
zemědělských,
- 56 -
potravinářských,
kosmetických,
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
mydlářských, saponátových a tabákových výrobků rostlinného původu, Státní veterinární správa u potravinářských výrobků ţivočišného původu, orgány hygienické sluţby kontrolují hlediska zdravotní nezávadnosti výrobků a poskytovaných sluţeb. V oblasti kontroly zákazu klamání spotřebitele na vnitřním trhu mají také určité kompetence také celní orgány. Uvedené členění je základní charakteristikou rozdělení dozoru na trhu v oblasti zákona o ochraně spotřebitele. Podrobně je uvedeno v ustanovení § 23 odstavce 1) aţ odstavce 8) tohoto zákona. Dozorové orgány mají kompetenci provádět kontroly dodrţování povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 23 a jsou dozorové orgány uvedené v § 23 oprávněny vydávat závazné pokyny k odstranění zjištěných nedostatků. Nově mezi dozorové orgány jsou zařazeny i „celní úřady - § 23 b“. V tomto paragrafu jsou uvedeny i jejich základní oprávnění:
kontrolovat právnické i fyzické osoby, které vyrábějí, skladují, distribuují, dováţejí, vyváţejí, nakupují, prodávají nebo dodávají výrobky a zboţí na vnitřní trh a to společně s Českou obchodní inspekcí nebo samostatně, v případech důvodného podezření, ţe výrobky nebo zboţí porušují některá práva duševního vlastnictví;
mají právo vstupovat při výkonu kontroly do provozoven nebo skladových prostor;
vstupovat do objektů výrobce, dovozce nebo distributora a vyţadovat předloţení příslušné dokumentace;
ověřovat totoţnost kontrolovaných fyzických osob, nebo fyzických osob, které při kontrole zastupují kontrolované osoby;
poţadovat od kontrolovaných osob potřebné doklady, údaje a písemná nebo ústní vysvětlení;
odebírat za náhradu od kontrolovaných osob potřebné vzorky
při těchto kontrolách se celníci prokazují pověřením celního úřadu nebo sluţebním průkazem celníka bez vyzvání;
celníci jsou oprávněni provádět kontrolu, zda nedochází ke klamání spotřebitele podle § 7b, § 8, odst. 2 a § 8a;
kontrolované osoby jsou povinny umoţnit celníkům a odborně způsobilým osobám, které si celní úřad můţe ke kontrole přizvat. plnit jejich úkoly související s výkonem kontroly.
- 57 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
V § 23c jsou uvedeny povinnosti celníků při zajištění výrobků, které porušují některá práva duševního vlastnictví a dále jsou v tomto paragrafu uvedeny postupy jakým způsobem lze některé výrobky pouţít k humanitárním účelům. Dozorové orgány podle vlastních právních předpisů mají oprávnění vstupovat do provozoven, odebírat vzorky výrobků a ověřovat jejich vlastnosti, mají oprávnění poţadovat dokumentaci potřebnou ke kontrole, poţadovat součinnost kontrolované osoby atd. Na základě výsledků kontroly jsou oprávněny ukládat sankce a opatření k zajištění nápravy nezákonného stavu. Sankce jsou ukládány podle zákona o ochraně spotřebitele § 24. Výše sankce můţe činit aţ 50 mil. Kč. Blokovou pokutu mohou uloţit dozorové orgány aţ do výše 5 000,- Kč v tzv. blokovém řízení. Vedle sankcí za zjištěné porušení povinnosti jsou dozorové orgány v rozsahu svých speciálních
zákonů
oprávněny
ukládat
také
opatření
k nápravě
zjištěných
nedostatků. Mezi tato opatření patří především zákazy prodeje, dodávky, uvádění na trh, a to do doby odstranění nedostatků. Dále jsou oprávněny zakázat výkon další činnosti nebo nařídit uzavření provozovny aţ na dobu dvou prodejních nebo provozních dnů následujících po dni zjištění nedostatků. Jsou téţ oprávněny rozhodnout o staţení výrobků z trhu v případě výskytu nebezpečných výrobků a případně nařídit jejich likvidaci, v případě prodeje falzifikátů jsou oprávněny také zajistit výrobky a případně je uskladnit mimo dosah kontrolované osoby a následně rozhodnout o jejich propadnutí či zabrání a o jejich likvidaci. Jedná se o obecnou charakteristiku pravomocí dozorových orgánů. Konkrétní oprávnění a postupy jsou stanoveny ve speciálních zákonech, kterými se činnost těchto úřadů řídí. V této souvislosti lze zmínit zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 146/2002 Sb., o státní zemědělské a potravinářské inspekci, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví atd. Nově je v § 25 stanoveno právní postavení sdruţení spotřebitelů a jiných právnických osob zaloţených k ochraně spotřebitele: např. sdruţení (pokud to má uvedeno ve
- 58 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
stanovách) můţe se stát účastníkem i soudního řízení ve věci ochrany práv spotřebitelů. Prostředky obrany proti postupu dozorového orgánu Podnikatelské subjekty, u kterých dozorové orgány provádějí kontroly, tzv. kontrolované osoby, mají také prostředky obrany proti postupu i rozhodnutí dozorového orgánu. V případě provedené kontroly podle ustanovení § 17 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, mohou kontrolované osoby proti protokolu podat písemné a zdůvodněné námitky, a to ve lhůtě pěti dnů ode dne seznámení s protokolem, nestanoví-li kontrolní pracovník lhůtu delší. V těchto námitkách mohou uvést své výhrady k výsledkům provedené kontroly. Podanými námitkami je kontrolní orgán povinen se zabývat. Nejprve kontrolní pracovník a následně i jeho nadřízený jsou povinni podané námitky prošetřit a případně kontrolní zjištění doplnit či opravit podle výsledků tohoto prošetření. Neshledají-li námitky jako opodstatněné, rozhodnou o jejich zamítnutí. Rozhodnutí o tom, jak byly námitky vyřízeny, je písemné a zašle se kontrolované osobě. V případě uloţení opatření v podobě zákazů např. prodeje neoznačených výrobků, které se neukládají ve správním řízení, moţnosti opravných prostředků se řídí podle příslušného zákona pro činnost dozorového orgánu. Např. v zákoně o České obchodní inspekci je v § 7 umoţněno kontrolované osobě podat proti uloţenému zákazu prodeje námitky, které se uvedou v záznamu, nebo je můţe kontrolované osoba podat písemně nejpozději do tří dnů. Podané námitky nemají odkladný účinek. Rozhoduje o nich bezodkladně ředitel inspektorátu. Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručuje kontrolované osobě a je konečné. O moţnosti uplatnění tohoto prostředku uvádějí dozorové orgány v zápise o výsledku kontrol poučení o této moţnosti. V případě, ţe jsou sankce a opatření ukládána ve správním řízení podle Zákona č. 71/1967 Sb., správní řád, jsou také tímto zákonem stanoveny moţné prostředky obrany proti postupu dozorového orgánu. Je-li zahájeno správní řízení, má účastník řízení po celou dobu trvání tohoto řízení právo nahlíţet do spisu, pořizovat si výpisy ze spisu, doplňovat spis, předkládat vyjádření či doplnění. Dozorový orgán je při řízení povinen takováto doplnění či vyjádření před vydáním rozhodnutí řádně
- 59 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
vyhodnotit. Je-li následně vydáno rozhodnutí ve správním řízení pro porušení příslušného ustanovení zákona, např. rozhodnutí o pokutě, má účastník takovéhoto řízení právo se odvolat proti tomuto rozhodnutí do 15 dnů od jeho doručení. Orgán, který pokutu ukládá, je povinen v rozhodnutí o této moţnosti účastníka řízení poučit. O odvolání proti rozhodnutí rozhoduje nadřízený orgán. V rámci přezkoumání rozhodnutí můţe původní rozhodnutí změnit, zrušit či potvrdit. Rozhodnutí odvolacího orgánu je konečné a jiţ se nelze proti němu odvolat. Tím bylo ukončeno správní řízení. Proti pravomocnému správnímu rozhodnutí orgánu je moţné podat soudní ţalobu podle zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního a domáhat se nápravy soudní cestou a nebo vyuţít mimořádné opravné prostředky podle správního řádu, kterými jsou ţádost o obnovu řízení a nebo přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení. Další podrobnosti související se zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele jsou uvedeny v samostatné odborné příručce InMP
HK ČR
„Ochrana spotřebitele“.
3.2.
ZÁKON O OBALECH
Dosavadní zákon o obalech je poměrně sloţitý a ekonomicky a administrativně náročný pro povinné osoby.
Pro maloobchod lze doporučit dodrţování tři zásadních bodů: s balenými výrobky převzít „Prohlášení“ nebo informaci o prohlášení, brát výrobky pouze od klientů AOS (t. č. EKO-KOM, a. s.) a odebírat výrobky v označených obalech.
Povinnosti vyplývající z tohoto zákona jsou především: prevence, základní podmínky, prohlášení; registrace, evidence, zpětný odběr, vyuţití recyklace; označování.
- 60 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Zákon č. 477/2001 Sb. o obalech – jak prodávat s ohledem na tento zákon Do konce roku 2001 Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech upravoval i nakládání s odpady z obalů. Od 1. ledna 2002 platí soustava dvou zákonů, které upravují nakládání s odpady z obalů:
zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů a
zákon č. 477/2001 Sb., o obalech. Tento zákon byl jiţ několikrát novelizován – poslední novelizace byla provedena zákonem č. 66/2006 Sb.
Do těchto dvou zákonů byla implementována Evropská směrnice č. 94/62/EC. ZÁKON č.66/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon aplikuje do legislativy "Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/12/ES ze dne 11. února 2004, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech. Je-li obal pro určitý výrobek zhotoven v souladu s harmonizovanými českými technickými normami (§4a zákona č.22/1997 Sb.), povaţují se poţadavky za splněné. Pokud osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obal nebo balený výrobek, označí na tomto obalu nebo baleném výrobku materiál, ze kterého je obal vyroben, je povinna provést toto značení v souladu s právem Evropských společenství. A současně, pokud osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obaly nebo balené výrobky, neprokáţe, ţe se z těchto obalů nestaly na území České republiky odpady, je povinna zajistit zpětný odběr těchto obalů nebo odpadů z těchto obalů. Osoby, které uvádějí na trh nebo do oběhu obaly, nemusí plnit povinnosti uvedené v § 10 aţ 15, pokud splňují podmínku, ţe celkové mnoţství obalů jimi uvedených na trh nebo do oběhu za kalendářní rok nepřekročí 300 kg a roční obrat nepřekročí 4 500 000 Kč. Celní orgány jsou oprávněny kontrolovat, zda obaly nebo balené výrobky dováţené do České republiky nebo přepravované z členských států Evropské unie do České republiky splňují poţadavky tohoto zákona. V případě pochybností, zda jsou naplněny podmínky tohoto zákona, celní orgány propustí kontrolované zboţí do příslušného celního reţimu nebo k další přepravě a manipulaci, vyzvou příslušný
- 61 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
kontrolní orgán ke kontrole a současně uvědomí o této výzvě Ministerstvo ţivotního prostředí. Při kontrole se postupuje podle zvláštních právních předpisů. Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, ţe vykonává činnost, k níţ je třeba autorizace podle § 17, bez této autorizace, nebo bez autorizace nabízí třetím osobám uzavření smluv, jejichţ obsahem je činnost, k jejímuţ výkonu je autorizace třeba. Kritéria s příklady upřesňující pojem obal Kritérium 1 Výrobek, který odpovídá definici obalu uvedené v § 2 písm. a) a zároveň plní nebo můţe plnit i jinou funkci neţ funkci obalu, se povaţuje za obal pouze tehdy, pokud
není nedílnou součástí jiného výrobku,
není nezbytný k tomu, aby uzavíral, nesl nebo uchovával tento výrobek po dobu jeho ţivotnosti a
nejsou všechny části určeny k tomu, aby byly společně pouţívány, spotřebovány nebo odstraněny.
Příklady – obal, krabice na cukrovinky, fóliový přebal kolem pouzdra na CD, výrobek, který není obalem; květináč určený pro celou dobu ţivota rostliny, pouzdra, kufříky a kazety na nástroje a nářadí, čajové sáčky, voskové vrstvy na sýrech, střívka uzenin. Kritérium 2 Předměty navrţené a určené k tomu, aby byly plněny v místě prodeje, se povaţují za obaly, pokud plní funkci obalu. Příklady – obal, odnosné pytle a tašky z papíru nebo z plastu, jednorázové talíře a kelímky, přilnavá fólie, sendvičové sáčky, hliníková fólie, výrobky, které nejsou obalem; míchadlo, jednorázové příbory. Kritérium 3 Pomocné prvky, které jsou zavěšené přímo na výrobku nebo jsou k výrobku připevněné a plní funkci obalu, se povaţují za obal pouze tehdy, pokud
nejsou nedílnou součástí tohoto výrobku a
nejsou-li všechny části určeny k tomu, aby byly společně spotřebovány nebo odstraněny.
- 62 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Příklady – obal, etikety, štítky a visačky, které jsou přímo zavěšené na výrobku nebo jsou k výrobku připevněné; součásti obalu a pomocné prvky začleněné v obalu, které se povaţují za části obalu, v němţ jsou začleněny; kartáč řasenky, který je součástí uzávěru řasenky; samolepicí etikety, které jsou nalepeny na jiné části obalu; sponky, spony, svorky; smršťovací etikety z plastu; dávkovač, který je součástí uzávěru nádoby s čisticími prostředky. ČSN EN ISO 16106 - Obaly – přepravní balení pro nebezpečné věci – Obaly na nebezpečné věci, středněobjemové obaly a velké obaly – Směrnice pro pouţití ISO 9001 Tato mezinárodní norma uvádí směrnice pro pouţití ISO 9000 Systém managementu kvality pro výrobu, měření a monitorování konstrukčního typu schválených obalů na nebezpečné věci, středněobjemové obaly a velké obaly. Doporučení OSN pro přepravu nebezpečných věcí vyţadují pouţití programu zajišťování kvality pro výrobu a zkoušení obalů, který přesvědčí pověřený orgán, ţe kaţdý vyrobený obal splňuje poţadavky. Norma uvádí směrnice pro opatření managementu kvality uplatňovaná při výrobě, měření a monitorování schválených konstrukčních typů obalů na nebezpečné věci, středněobjemových obalů a velkých obalů. Pro účely tohoto dokumentu se pouţívají tyto termíny a definice – pověřený orgán a schválený konstrukční typ obalu. Kap. 7 popisuje realizaci produktu od plánování, přes proces, návrh a vývoj, nakupování a vlastní výrobu s poskytnutím sluţby. Měření, analýza a zlepšování jsou obsahem poslední osmé kapitoly. Kde je to vhodné by měla být ověřena shoda následujících parametrů – rozměry, hmotnosti, kvalita otvorů a švů. Příloha A v různých tabulkách i textové podobě udává specifikaci obalů. Příloha B udává specifikaci středněobjemových obalů (tabulky i text). Příloha C uvádí Poloţky a prvky ověření, řízení, monitorování a validace (tab. i text).
- 63 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Příloha D uvádí Pravidelné četnosti pro věření shody s návrhem a plnění poţadavků (uvedeno v přehledných tabulkách i textově). Na nakládání s odpady z obalů se vztahují právní předpisy platné pro hospodaření s odpady, pokud tento zákon nestanoví jinak. Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech stanoví práva a povinnosti podnikajících právnických a fyzických osob (na rozdíl od zákona o odpadech neukládá povinnosti občanům). Základní povinnosti podnikatelských subjektů Důleţitou změnou jsou podle poslední novely zákona o obalech zpřesněné definice základních pojmů obsaţené v § 2. Osoba, která uvádí na trh (do oběhu) obaly nebo balené výrobky má řadu povinností. S jistou přípustnou dávkou zjednodušení se dá říci, ţe se jedná o tři, poměrně nezávislé proudy povinností:
prevence, základní podmínky, prohlášení;
registrace, evidence, zpětný odběr, vyuţití recyklace;
označování.
Prevence (§ 3) - co moţná nejmenší obal, sáček z co nejtenčí fólie, v litrové láhvi nelze prodávat pouze tři čtvrtě litru šťávy, na jeden rohlík nelze pouţít sáček na tři rohlíky – to by bylo plýtvání. Základní podmínky uvedení obalu na trh (§ 4): obal musí být takový, aby šel sprovodit ze světa alespoň jednou z moţností:
recyklací (materiálovou: láhev se rozdrtí a opět roztaví na sklo, z něhoţ se vyrábějí okna nebo i láhve);
energetickým vyuţitím (hořením obalu vzniká více tepla, neţ je potřeba k tomu, aby se zapálil: plastové kelímky od jogurtů);
organickou recyklací (kompostování: dřevěné palety).
Dále mezi základní podmínky patří dodrţení limitu koncentrace těţkých kovů a minimalizace obsahu nebezpečných látek.
- 64 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Povinnosti osoby, která uvádí na trh obal, jsou uvedeny v § 5:
na poţádání předloţit kontrolním orgánům technickou dokumentaci nezbytnou k prokázání splnění povinností stanovených v § 3 a v § 4;
průkazně informovat své odběratele o tom, ţe obal splňuje poţadavky stanovené v § 3 a v § 4.
Obdobné povinnosti má i osoba, která uvádí na trh obalový prostředek (tj. výrobek, z něhoţ obal je prodejní, obal skupinový nebo obal přepravní přímo vyroben nebo který je součástí obalu sestávajícího se z více částí). V § 6 jsou uvedeny povinnost osob, které uvádějí na trh obal nebo obalový výrobek: označit na tomto obalu nebo baleném výrobku materiál, ze kterého je obal vyroben a to v souladu s právem Evropských společenství. Nově jsou rovněţ definovány povinnosti u opakovaně pouţitelných obalů (§ 7): osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu výrobky, jejichţ obaly jsou opakovaně pouţitelné, je povinna učinit organizační, technická nebo finanční opatření odpovídající kritériím, která jsou stanovena v příloze č. 2 k tomuto zákonu a umoţňují opakované pouţití obalů (např. vratné zálohované láhve). Obdobné povinnosti jsou uloţeny v § 10 – zpětný odběr a to osobám, které uvádějí na trh nebo do oběhu výrobky prodejem spotřebiteli. Tyto osoby jsou povinny informovat odběratele a spotřebitele o způsobu zajištění zpětného odběru. Nově byly rovněţ stanoveny povinnosti v § 15 osobám, na které se vztahuje povinnost zapsat se do Seznamu podle § 14 zákona o obalech. V § 15a jsou uvedeny osoby, které uvádějí na trh nebo do oběhu obaly a nemusí plnit povinnosti uvedené v § 15 aţ § 16. Jsou to osoby, které splňují podmínku, ţe:
celkové mnoţství obalů jimi uvedených na trh nebo do oběhu za kalendářní rok nepřekročí 300 kg a zároveň;
jejích roční obrat nepřekročí 4 500 000 Kč.
Povinnosti dodavatelů Dodavatelé povinnosti, které jim ukládá zákon o obalech, mohou plnit i tím, ţe uzavřou smlouvu s autorizovanou obalovou společností (AOS), v současné době je
- 65 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
zatím jediná: EKO-KOM, a. s., nebo tím, ţe zpětný odběr odpadů z obalů a jejich vyuţití a recyklaci si zajistí sami. Pro maloobchod je maximální míra jistoty, pokud bere zboţí od dodavatelů, kteří mají uzavřenu smlouvu s AOS. V opačném případě se maloobchod vystavuje riziku, ţe dodavatel zapsaný v Seznamu MŢP nesplní některou z podmínek, a poté právě tento maloobchod má povinnost sám se do Seznamu zapsat a plnit zpětný odběr, vyuţití a vést evidenci o těchto odpadech z obalů dle vyhlášky MŢP č. 117/2002 Sb. Maloobchodní prodej s vlastním dovozem alespoň části baleného zboţí V tomto případě není, kdo by vůči dováţenému zboţí splnil povinnost kromě maloobchodu. Jediná racionální (vedle teoretické moţnosti zajistit plnění zpětného odběru a vyuţití odpadu z obalů vlastními silami) cesta je uzavření smlouvy s autorizovanou obalovou společností (AOS) – vstoupit do smluvního vztahu. V tomto případě je potřeba:
brát výrobky pouze od dodavatelů, kteří mají uzavřenou smlouvu s AOS; ošetřit si vůči dodavatelům (smluvně, na dodacím listě nebo na faktuře), ţe za obaly dodávaných Podle současné dikce zákona o obalech je povinností maloobchodu předloţit dozorovému orgánu „Prohlášení o splnění podmínek uvedení obalu na trh.“ Podle vyjádření MŢP lze této povinnosti dostát tím, ţe dodavatel můţe maloobchod informovat o tom, ţe obaly v předmětné dodávce splňují všechny poţadavky v rámci zákona o obalech. Např.: elektronickou formou, na fakturách či dodacích listech (to si maloobchod můţe dohodnout v příslušných obchodních smlouvách).
Povinnost informování spotřebitele o významu značek Ustanovení § 10, odst. 8 zákona o ochraně spotřebitele (č. 634/1992 Sb.) ukládá prodávajícímu povinnost vhodně zpřístupnit spotřebiteli informaci o významu pouţitých symbolů, jestliţe byly pouţity při označování prodávaných výrobků. Obal však není tímto prodávaným výrobkem, neboť prodávající prodává výrobek, např.: čokoládu a obal slouţí „jen“ k ochraně tohoto výrobku. Zákon č.66/2006 Sb.,kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb. , o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), aplikuje do legislativy "Směrnice Evropského
- 66 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
parlamentu a Rady 2004/12/ES ze dne 11. února 2004, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech. Je-li obal pro určitý výrobek zhotoven v souladu s harmonizovanými českými technickými normami (§4a zákona č.22/1997 Sb.), povaţují se poţadavky za splněné. Celní orgány jsou oprávněny kontrolovat, zda obaly nebo balené výrobky dováţené do České republiky nebo přepravované z členských států Evropské unie do České republiky splňují poţadavky tohoto zákona. V případě pochybností, zda jsou naplněny podmínky tohoto zákona, celní orgány propustí kontrolované zboţí do příslušného celního reţimu nebo k další přepravě a manipulaci, vyzvou příslušný kontrolní orgán ke kontrole a současně uvědomí o této výzvě Ministerstvo ţivotního prostředí. Při kontrole se postupuje podle zvláštních právních předpisů. Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, ţe vykonává činnost, k níţ je třeba autorizace podle § 17 , bez této autorizace, nebo bez autorizace nabízí třetím osobám uzavření smluv, jejichţ obsahem je činnost, k jejímuţ výkonu je autorizace třeba. Povinnosti dodavatelů Dodavatelé povinnosti, které jim ukládá zákon o obalech, mohou plnit i tím, ţe uzavřou smlouvu s autorizovanou obalovou společností (AOS), v současné době je zatím jediná: EKO-KOM, a. s., nebo tím, ţe zpětný odběr odpadů z obalů a jejich vyuţití a recyklaci si zajistí sami. Pro maloobchod je maximální míra jistoty, pokud bere zboţí od dodavatelů, kteří mají uzavřenu smlouvu s AOS. V opačném případě se maloobchod vystavuje riziku, ţe dodavatel zapsaný v Seznamu MŢP nesplní některou z podmínek, a poté právě tento maloobchod má povinnost sám se do Seznamu zapsat a plnit zpětný odběr, vyuţití a vést evidenci o těchto odpadech z obalů dle vyhlášky MŢP č. 117/2002 Sb. Kritéria s příklady upřesňující pojem obal Kritérium 1 Výrobek, který odpovídá definici obalu uvedené v § 2 písm. a) a zároveň plní nebo můţe plnit i jinou funkci neţ funkci obalu, se povaţuje za obal pouze tehdy, pokud a) není nedílnou součástí jiného výrobku,
- 67 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
b) není nezbytný k tomu, aby uzavíral, nesl nebo uchovával tento výrobek po dobu jeho ţivotnosti a c) nejsou všechny části určeny k tomu, aby byly společně pouţívány, spotřebovány nebo odstraněny. Příklady – obal, krabice na cukrovinky, fóliový přebal kolem pouzdra na CD, výrobek, který není obalem; květináč určený pro celou dobu ţivota rostliny, pouzdra, kufříky a kazety na nástroje a nářadí, čajové sáčky, voskové vrstvy na sýrech, střívka uzenin. Kritérium 2 Předměty navrţené a určené k tomu, aby byly plněny v místě prodeje, se povaţují za obaly, pokud plní funkci obalu. Příklady – obal, odnosné pytle a tašky z papíru nebo z plastu, jednorázové talíře a kelímky, přilnavá fólie, sendvičové sáčky, hliníková fólie, výrobky, které nejsou obalem; míchadlo, jednorázové příbory. Kritérium 3 Pomocné prvky, které jsou zavěšené přímo na výrobku nebo jsou k výrobku připevněné a plní funkci obalu, se povaţují za obal pouze tehdy, pokud a) nejsou nedílnou součástí tohoto výrobku a b) nejsou-li všechny části určeny k tomu, aby byly společně spotřebovány nebo odstraněny. Příklady – obal, etikety, štítky a visačky, které jsou přímo zavěšené na výrobku nebo jsou k výrobku připevněné; součásti obalu a pomocné prvky začleněné v obalu, které se povaţují za části obalu, v němţ jsou začleněny; kartáč řasenky, který je součástí uzávěru řasenky; samolepicí etikety, které jsou nalepeny na jiné části obalu; sponky, spony, svorky; smršťovací etikety z plastu; dávkovač, který je součástí uzávěru nádoby s čisticími prostředky. V příloze č. 3 tabulka zní: -------------------------------------------------------------------------------------------------------Materiál do do do do do do do 31.12. 31.12. 31.12. 31.12. 31.12. 31.12. 31.12. 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 -----------------------------------------------------------------------------------A B A B A B A B A B A B A B ------------------------------------------------------------------------------------% % % % % % % % % % % % % % -------------------------------------------------------------------------------------
- 68 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Papír a 60 63 65 67 69 70 70 lepenka ------------------------------------------------------------------------------------------------------Sklo 65 66 67 68 69 70 70 ------------------------------------------------------------------------------------------------------Plast 24 25 25 26 26 27 27 ------------------------------------------------------------------------------------------------------Kovy 33 36 39 41 44 47 50 ------------------------------------------------------------------------------------------------------Dřevo 4 6 8 9 11 13 15 ------------------------------------------------------------------------------------------------------Celkem 47 50 49 50 50 52 52 54 53 56 54 58 55 60 -------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zákon č. 314/2006 Sb. (s účinností od 1. 1. 2007 a i 1. 4. 2007) mění zákon č. 185/2001 Sb. , o odpadech a zákon č. 140/1961 Sb. , trestní zákon, část první tohoto zákona – řeší změny v zákoně o odpadech a to takto: 1. V § 4 písmeno s), t), u), v) znějí: s) uvedením výrobku na trh v České republice - první úplatné nebo bezúplatné předání výrobku jiné osobě v České republice jeho výrobcem nebo osobou, která jej nabyla z jiné členské země Evropské unie. Za uvedení na trh se povaţuje téţ dovoz výrobku, t) uvedením výrobku do oběhu - kaţdé úplatné nebo bezúplatné předání výrobku jiné osobě v České republice po jeho uvedení na trh, u) dovozem výrobku - propuštění výrobku ze země mimo Evropských společenství na území České republiky do celního reţimu volného oběhu, uskladňování v celním skladu, aktivního zušlechťovacího styku, přepracování pod celním dohledem nebo dočasného pouţití, v) distributorem - ten, kdo v dodavatelském řetězci provádí následnou obchodní činnost po uvedení výrobku na trh. Příklady změn pokut v § 66: V § 66 odst. 2 se částka "300 000 Kč" nahrazuje částkou "1 000000 Kč". V § 66 odst. 3 se částka "1 000000 Kč" nahrazuje částkou "10 000000 Kč". V § 66 odst. 4 se částka "10 000000 Kč" nahrazuje částkou "50 000000 Kč" Část druhá tohoto zákona – řeší změny v trestním zákoně.
- 69 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
3. 3. ÚČETNICTVÍ - DAŇOVÁ EVIDENCE - DANĚ Základním zákonem je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Zákon o účetnictví ve smyslu jeho novely č. 304/2008 Sb., stanoví v souladu s právem Evropských společenství rozsah a způsob vedení účetnictví a poţadavky na jeho průkaznost. Vztahuje se na: a) právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky, b) zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních předpisů, c) organizační sloţky státu podle zvláštního právního předpisu, d) fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku, e) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty včetně plnění osvobozených od této daně, jeţ nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činností přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku, f) ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí, g) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdruţení bez právní subjektivity podle zvláštního právního předpisu, pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdruţení je osobou uvedenou v písmenech a) aţ f) nebo h), nebo h) ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis (dále jen účetní jednotky). Účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření. Účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímţ tyto skutečnosti časově a věcně souvisí (účetní období). Není-li moţno tuto zásadu dodrţet, mohou účtovat i v účetním období, v němţ zjistily uvedené skutečnosti. V účetním období účetní jednotky účtují o uvedených skutečnostech v souladu s účetními metodami. Při tom o veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamţik jejich zaplacení nebo přijetí.
- 70 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Účetním obdobím je nepřetrţitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců. Účetní období se buď shoduje s kalendářním rokem, nebo je hospodářským rokem. Hospodářským rokem je účetní období, které můţe začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, neţ je leden. Zákon o účetnictví má řadu novel, jako např.: novela č. 437/2003 Sb. ve Sbírce zákonů v částce č. 145 s účinností od 1. 1. 2004, novela č. 669/2004 Sb., ve Sbírce zákonů v částce s. 228 s účinností od 1. 1. 2005, novela č. 81/2006 Sb., s účinností od 15. 3. 2006. Poslední velkou novelou je novela č. 304/2008 Sb., s účinností jednak od 1. 1. 2009 (změny v § 33 – průkaznost účetních záznamů, § 34 – přenos účetního záznamu, § 35 – opravy a ostatní ustanovení o účetních záznamech a jednak s účinností od 1. 1. 2010 : -
§ 1 – odst. 2, písm. e) – účetní evidenci jsou povinny vést ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o DPH (dani z přidané hodnoty) přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000,- Kč, a to od prvního dne kalendářního roku,
-
§ 4 – vedení účetnictví, od kdy jsou podnikající subjekty povinny vést účetnictví, dodrţování směrné účtové osnovy, uspořádání a označování poloţek, účetní závěrky, účetní metody, povinnost stanovit si právní předpisy, které to v účetní jednotce upravují,
-
§ 7 – účetní jednotky a způsoby a metody vedení účetnictví,
-
§ 9 – rozsah vedení účetnictví v plném rozsahu a ve zjednodušeném rozsahu (např.: občanská sdruţení, církevní instituce, obce, bytová druţstva apod.),
-
§ 11 – účetní doklady,
-
§ 12 – účetní knihy – deník, účetní kniha,
-
§ 13a – zjednodušený rozsah účetnictví,
-
§ 14 – směrná účtová osnova a účtový rozsah,
-
§ 18 – účetní závěrka,
-
§ 19 – rozvahový den,
-
§ 21a – způsob zveřejňování výsledků, - 71 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
-
§ 24 aţ 27 – způsoby oceňování,
-
§ 29 a 30, § 32 – inventarizace majetku, průběţná inventarizace, inventarizace k datu závěrky,
-
§ 36 – České účetní standardy.
Zákonem č. 563/1991 Sb. v platném znění, vyhláškou č. 500/2002 Sb. v platném znění a Českými účetními standardy pro podnikatele se řídí jen osoby, které jsou účetní jednotkou. Daňová evidence V návaznosti na zrušení jednoduchého účetnictví byla počínaje r. 2004 do zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů doplněna daňová evidence - § 7b, podle kterého postupují poplatníci daně z příjmu – fyzické osoby, jejichţ obrat za bezprostředně předcházející kalendářní rok nepřesáhl 25 000 000 Kč. – tyto fyzické osoby nevedou účetnictví – ale daňovou evidenci. To znamená, ţe osoby, které nejsou účetní jednotkou, mají od r. 2005 pouze povinnost vést daňovou evidenci ve smyslu § 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění. Podle této evidence poplatník vede údaje o:
příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně,
majetku a závazcích.
Zákon stanoví pouze obsah daňové evidence a nikoli způsob či formu jejího vedení. Nepředepisují se knihy majetku a závazků, peněţní deník, pokladní kniha, kniha bankovních účtů, ani karty majetku, tak jak to dříve stanovily předpisy jednoduchého účetnictví. Ten, kdo vede daňovou evidenci, nemusí zjišťovat konečný zůstatek pokladní hotovosti ani bankovních podnikatelských účtů. Záleţí zcela na podnikateli, jakým způsob vedení daňové evidence zvolí. Podnikatel však musí (v souladu se zákonem o správě daní a poplatků) být schopen prokázat pravdivost všech skutečností, které je povinen uvádět v daňovém přiznání, hlášení a vyúčtování. Musí prokázat, ţe výdaje, které uplatnil jako výdaje daňové, jsou skutečně výdaji na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů (i nadále uchovávat
- 72 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
doklady: účtenky, faktury, vést evidenci zásob apod.). Je zapotřebí vést průkaznou evidenci veškerého hmotného, nehmotného, movitého i nemovitého majetku souvisejícího s podnikatelskou činností. Oceňování majetku a závazků v daňové evidenci: 1. Hmotný majetek se oceňuje podle § 29 zákona o daních z příjmů (vstupní cena hmotného majetku). 2. Pohledávky se oceňují podle § 5 zákona o daních z příjmů: o jmenovitou hodnotou, o pořizovací cenou u pohledávky nabyté postoupením, o cenou zjištěnou pro účely daně dědické nebo darovací u pohledávky nabyté děděním nebo darem. 3. Ostatní majetek se oceňuje: o pořizovací cenou, je-li pořízen úplatně, o vlastními náklady, je-li pořízen ve vlastní reţii, o cenou zjištěnou pro účely daně dědické nebo darovací u majetku nabytého děděním nebo darem. 4. Závazky se oceňují: o při vzniku jmenovitou hodnotou, o při převzetí pořizovací cenou. 5. Peněţní prostředky a ceniny se oceňují jejich jmenovitými hodnotami. 6. Do pořizovací ceny majetku pořízeného formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci (leasing) se zahrnou výdaje související s pořízením tohoto majetku, hrazené nájemcem (např. doprava, clo, poplatky, provize apod.). 7. Pořizovací cenou pozemku se rozumí cena včetně porostu, pokud se nejedná o pěstitelský celek trvalých porostů, který je hmotným majetkem podle § 26 zákona o daních z příjmů a který se odpisuje. 8. V případě úplatného pořízení nemovitých a movitých věcí, majetkových práv, pohledávek a závazků nebo části uvedeného majetku a závazků za jednu pořizovací cenu se cena jednotlivých sloţek majetku stanoví v poměrné výši k ceně jednotlivých sloţek majetku oceněných podle zvláštního právního předpisu, s výjimkou peněz, cenin, pohledávek a závazků.
- 73 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Oceňování majetku a závazků v cizí měně Fyzická osoba, která není účetní jednotkou, pouţívá pro účely přecenění na Kč pouze jednotný kurs podle § 38 zákona o daních z příjmů. Tento kurs se stanoví jako průměr směnného kursu stanoveného Českou národní bankou poslední den kaţdého měsíce zdaňovacího období.
Inventarizace Osoba, která není účetní jednotkou, provádí dle §7b zák. 586/1992 Sb. v platném znění pouze soupis majetku a závazků k poslednímu dni zdaňovacího období a o zjištěné rozdíly upraví základ daně podle ustanovení § 24 a § 25 zákona o daních z příjmů. Archivace dokladů Daňová evidence upravuje povinnost archivace dokladů za všechna zdaňovací období, pro která neskončila lhůta pro vyměření daně stanovená zákonem o daních z příjmů nebo zvláštním právním předpisem. Zde je nutno mít v patrnosti jednak lhůty uvedené v § 38r zákona č. 586/1992 Sb. v platném znění (zákon o dani z příjmu) a lhůty uvedené v zákonu č. 337/1992 Sb. v platném znění (o správě daní a poplatků). Opravné poloţky k pohledávkám Fyzická osoba (poplatník) můţe sníţit základ daně vytvořením opravných poloţek v souladu se zákonem č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů v platném znění. Opravné poloţky lze tvořit k pohledávkám za dluţníky v konkurzním a vyrovnacím řízení a k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. 12. 1994. Opravné poloţky nelze tvořit k pohledávkám vzniklým z titulu úvěrů, půjček, ručení, záloh, smluvních pokut, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů, nestanoví-li zákon jinak.
- 74 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Oblast daně z příjmů K nejrozsáhlejším
změnám
v daňovém
systému
došlo
v souvislosti
se
zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů s účinností od 1. 1. 2008. Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů byl zveřejněn v částce 85 Sbírky zákonů dne 16. 10. 2007. Účinnost tohoto zákona je stanovena zejména od 1. 1. 2008. Zákon je velmi obsáhlý, mění 47 stávajících zákonů a upravuje 3 zcela nové ekologické daně. Daňová část reformy spočívá ve změně následujících zákonů:
• zákona o daních z příjmů, • zákona o rezervách, • zákona o DPH, • zákona o dani z nemovitostí, • zákona o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí, • zákona o registračních pokladnách, • zákona o správě daní a poplatků, • zákona o správních poplatcích, • zákona o spotřební dani. Zákon zavádí tyto nové ekologické daně:
• daň ze zemního plynu a některých dalších plynů (pozn.: dle § 8 je od daně osvobozen plyn určený k pouţití na výrobu tepla v domácnostech a domovních kotelnách)
• daň z pevných paliv, • daň z elektřiny Státní sociální podpora
• zrušení automatické valorizace všech sociálních dávek kromě důchodů, • porodné sníţeno na 13.000 Kč (původně 17.760 Kč), • pohřebné zrušeno (původně 5.000 Kč) – zůstává pro osoby, které vypravily pohřeb nezaopatřenému
- 75 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
dítěti nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte,
• zrušení příspěvku na školní pomůcky Přídavky na dítě Do konce roku 2007 byl příspěvek na dítě poskytován rodinám s příjmem do 4násobku ţivotního minima. Od 1. 1. 2008 je poskytován rodinám, jejichţ příjem nepřesahuje 2,4násobek ţivotního minima. Nemocenské dávky Zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů byla odsunuta účinnost zákona o nemocenském pojištění na 1. 1. 2009. Tento zákon (č. 187/2006 Sb.) měl původní účinnost 1. 1. 2007, která byla zákonem č. 585/2006 Sb. odloţena na 1. 1. 2008. Podle tohoto zákona platí zaměstnavatel náhradu po dobu 14 dnů trvání nemoci, od 15. dne nemoci jsou placené dávky nemocenského pojištění (DNP). Ochranná lhůta při skončení pracovního poměru byla zkrácena z 42 na 7 kalendářních dnů. Byla zavedena karenční doba (doba, po kterou se neposkytuje nemocenská) – první tři dny pracovní neschopnosti. Sociální a zdravotní pojištění Zásadní změnou v oblasti pojistného je zavedení jednotného ročního maximálního vyměřovacího základu ve výši 48násobku měsíční průměrné mzdy v národním hospodářství. Maximální vyměřovací základ pro rok 2009 činí 1 130 640,- Kč. Po dosaţení tohoto maxima jiţ dále nebude odváděno pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na zdravotní pojištění. Důleţitou změnou je nová definice vyměřovacích základů zaměstnanců pro pojistné na sociální zabezpečení a pro pojistné na zdravotní pojištění. Podle nové úpravy bude součástí vyměřovacího základu např. i 1% vstupní ceny vozidla poskytnutého zaměstnanci pro jeho soukromé účely. Do okruhu zaměstnanců dle zákona o pojistném na zdravotní pojištění patří nově i osoby, kter nejsou účastny nemocenského pojištění a mají příjmy ze závislé činnosti a funkčních poţitků. Dojde tím k rozšíření okruhu zaměstnanců, například o:
- 76 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
• členy statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob (členové představenstva, členové správních a dozorčích rad, atd.),
• volené či jmenované funkcionáře právnických osob, sdruţení, spolků atd., • osoby činné na základě mandátní nebo příkazní smlouvy, • neuvolněné zastupitele, • členy společenství vlastníků bytových jednotek. Dle §25 odst. 1 písm. g) od roku 2008 není daňově uznatelným výdajem povinné pojistné na důchodové pojištění a na zdravotní pojištění a dobrovolné pojistné na nemocenské pojištění. Daňovým výdajem tak od roku 2008 je pouze sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem (35% hrubé mzdy zaměstnance). Daň dědická a darovací Do konce roku 2007 bylo od daně dědické osvobozeno dědictví u I. skupiny. Od 1. 1. 2008 je toto osvobození rozšířeno i na II. skupinu. Od roku 2008 jsou od daně darovací osvobozené dary u I. a II. skupiny. I.
skupina – příbuzné v řadě přímé,
II.
skupina – příbuzní v řadě pobočné, a to sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety. Dále manţelé dětí (zeťové a snachy), děti manţela, rodiče manţela, manţelé rodičů a osoby, které s dárcem nebo zůstavitelem ţily po dobu nejméně jednoho roku před převodem nebo smrti zůstavitele ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výţivou na dárce nebo zůstavitele.
Sazba daně z příjmů fyzických osob Progresivní sazba daně z příjmů fyzických osob platná do konce roku 2007 je nahrazena jedinou 15% sazbou pro rok 2008 a 12,5% pro rok 2009. Pro rok 2008 jsou výrazně zvýšeny slevy na dani, které pro rok 2009 klesnou, takţe sníţení sazby o 2,5% nebude mít tak pozitivní dopad. Sjednocení sazeb platí i pro sráţkovou daň. U zaměstnanců bude daň počítána z tzv. „superhrubé mzdy“ – mzda zvýšená o pojistné, které hradí zaměstnavatel. Dále je zrušeno společné zdanění manţelů a moţnost rozloţení některých příjmů na více zdaňovacích období.
- 77 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Pro podnikatele je od 1. 1. 2008 zrušen minimální základ daně. Další, velmi důleţitou změnou je, ţe u fyzických osob platby na sociální a zdravotní pojištění od 1. 1. 2008 nejsou povaţovány za výdaje na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů („daňově uznatelné“ výdaje). Od roku 2008 je pro zaměstnance osvobozen od daně z příjmů příspěvek zaměstnavatele na ţivotní a penzijní pojištění v úhrnné výši 24.000 Kč za rok. Paušální výdaje podnikatelů podnikatel můţe podle § 7, odst. 7 zákona o daních z příjmů uplatnit výdaje paušální částkou z dosaţených příjmů: 80 % z příjmu ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, 60 % z příjmů ze ţivností řemeslných, 50 % z příjmů ze ţivností s výjimkou příjmů ze ţivností řemeslných a 40 % z příjmů z jiného podnikání dle zvláštních právních předpisů. Sazba daně z příjmu právnických osob Sazba daně z příjmu právnických osob pro rok 2008: 21 %, pro rok 2009: 20 %. Příjmy z prodeje podílů na společnostech Významnou změnou je osvobození příjmů z prodeje akcií po uplynutí drţby v délce 5 let. Tímto byly srovnány podmínky pro osvobození příjmů z prodeje akcií a podílu na obchodní společnosti. V případě prodeje investičních cenných papírů a cenných papírů kolektivního investování platí osvobození těchto příjmů po uplynutí drţby v délce 6 měsíců u investic, kde podíl na základním kapitálu nepřevyšuje 5% v době 24 měsíců před prodejem. Pro prodej akcií nabytých do 31.12.20007 se bude postupovat podle pravidel platných v roce 2007, tedy pro tyto akcie bude platit časový test drţby akcií po dobu 6 měsíců. Osobní automobily K 1. 1. 2008 byl zrušen §29 odst. 10, který omezoval daňovou znatelnost vstupní ceny osobních automobilů částkou 1,500.000 Kč. Počínaje rokem 2008 je tedy opět moţnost
uplatnit
celou
pořizovací
cenu
- 78 -
draţších
osobních
automobilů
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
prostřednictvím odpisů. Pro automobily pořízené do 31. 12. 2007 ale zůstává v platnosti původní omezení daňových výdajů na 1,500.000 Kč. Od roku 2008 byla zrušena odpisové skupiny 1A, ve které byly odepisovány automobily po dobu 4 let a došlo k přesunu osobních automobilů do 2. skupiny (doba odepisování 5 let). Toto platí pro všechny osobní automobily, a to i pořízené do 31. 12. 2007. Finanční leasing Významnou změnou v oblasti finančního leasingu je změna doby nájmu hmotného investičního majetku. Aby bylo moţné nájemné u finančního leasingu uplatnit jako daňově uznatelný výdaj, musí trvat minimálně dobu odepisování daného majetku, u nemovitostí minimálně 30 let. Pro smlouvy uzavřené do 31. 12. 2007 se aţ do ukončení finančního pronájmu pouţijí ustanovení zákona platného k 31. 12. 2007. Podle §25 odst. 1 písm. zm) nejsou daňově uznatelným výdajem tzv. finanční výdaje finančního leasingu. Za tyto finanční výdaje je povaţováno 1% z úhrnu nájemného. Toto ustanovení se nevztahuje na finanční výdaje, které za zdaňovací období v úhrnu nepřesáhnou 1,000.000 Kč (tedy v případě, ţe úhrn nájemného nepřesáhne 100,000.000 Kč za zdaňovací období). Likvidace zásob Podle §24 odst. 2 písm. zg) jsou od 1. 1. 2008 daňově uznatelným výdajem výdaje vzniklé v důsledku likvidace zásob materiálu, zboţí, nedokončené výroby a výrobků. U léků, léčiv a potravinářských výrobků jsou tyto výdaje daňově uznatelnými pouze tehdy, pokud prošla doba jejich pouţitelnosti. K prokázání likvidace je poplatník povinen vypracovat protokol, ve kterém uvede důvody likvidace, způsob, čas a místo provedení likvidace, specifikace předmětů likvidace a způsob provedení likvidace, a dále pracovníky zodpovědné za provedení likvidace. Dodanění závazků Poplatníci jsou povinni zvýšit základu daně o evidované závazky, od jejichţ lhůty splatnosti uplynulo více neţ 36 měsíců nebo které se promlčely. Toto ustanovení se
- 79 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
vztahuje na závazky, z jejichţ titulu byl v době jeho účtování uplatněn daňově uznatelný náklad. V případě uhrazení závazku, o který byl v minulých letech základ daně zvýšen, se základ daně v období úhrady sníţí. Změna zákona o rezervách V zákoně o rezervách bylo zavedeno omezení tvorby opravných poloţek u „významných“ Pohledávek nad 200.000 Kč. U těchto pohledávek je tvorba opravných poloţek podmíněna soudním vymáháním pohledávky. Lhůta pro doměření Dle §38r odst. 4 mají správci daně moţnost provádět daňovou kontrolu u poplatníka, kterému vznikla daňová ztráta do doby, kdy lze doměřit daň za poslední rok, ve kterém ztráta mohla být uplatněna. Další změny v sociálním zabezpečení a nemocenském pojištění v r. 2009 : S účinností od 1. 8. 2009 je novelizován zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen zákon o pojistném), který v novém § 21a stanoví moţnost uplatnění sazby na pojistném zaměstnavatelem. Sleva na pojistném se týká i těch zaměstnanců, kteří v kalendářním měsíci dosáhli niţšího příjmu, neţ sjednaného. Dnem 1. 12. 2009 nabývá účinnosti zákon č. 302/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Tímto zákonem se mění některé povinnosti ošetřujícího lékaře a zaměstnavatele a v návaznosti dochází ke změně tiskopisů.
3.4.
DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY
Základním zákonem je zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty – jeho poslední úplné znění bylo zveřejněno zákonem č. 85/2009 Sb., poslední novela je uvedena v zákoně č. 87/2009 Sb. (např. uvádí které zboţí a v jakém mnoţství při dovozu nepodléhá dani z přidané hodnoty).
- 80 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Daňové identifikační číslo (DIČ) DIČ se skládá z „CZ“ a z kmenové části, kdy kmenová část je rodné číslo nebo identifikační číslo). DIČ bude plátce pouţívat pro všechny uskutečněné obchody, a to jak v tuzemsku, tak do jiných členských států. DIČ v tomto tvaru budou pouţívat všechny daňové subjekty, pokud jim bylo přiděleno pro všechny daně. Kontrola DIČ Pro obchodování mezi členskými státy musí plátce znát DIČ svých odběratelů v jiném členském státě, aby mohl dodání zboţí do jiného členského státu osvobodit od daně. Plátce má moţnost ověření DIČ osoby registrované k DPH v jiném členském státě na Finančním úřadě nebo na Ministerstvu financí, oddělení mezinárodní spolupráce při správě DPH, kde pracovník ověří pro plátce DIČ osoby registrované v jiném členském státě. Nebo je moţné ověřit existenci tohoto DIČ na webové stránce Evropské komise, ale dostane pouze informaci, zda DIČ je platné nebo ne: http://europa.eu.int/comm/taxation_customs/vies/en/vieshome.htm Obchodování mezi členskými státy Pro účely DPH je velmi důleţité stanovení místa plnění a to pro určení členského státu, kde se DPH bude přiznávat a platit. Pokud je místo plnění v tuzemsku, je DPH plátcem přiznávána a placena v tuzemsku, pokud se nejedná o plnění osvobozené od daně. Dodání zboţí do jiného členského státu Dodání zboţí do jiného členského státu osobě registrované k DPH v jiném členském státě Dodání zboţí z tuzemska do jiného členského státu, které je uskutečněno plátcem (dodavatel), pro osobu registrovanou k DPH v jiném členském státě (pořizovatel), je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud je skutečně zboţí odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu.
- 81 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Při dodání zboţí do jiného členského státu, které je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, musí plátce vystavit daňový doklad do 15 dnů od uskutečnění dodání zboţí do jiného členského státu, tj od uskutečnění odeslání nebo přepravy. Při dodání zboţí do jiného členského státu musí plátce také podat Souhrnné hlášení, které se podává za kalendářní čtvrtletí současně s daňovým přiznáním. Přemístění obchodního majetku plátce do jiného členského státu Za dodání zboţí do jiného členského státu se povaţuje i přemístění obchodního majetku plátcem do jiného členského státu pro jeho podnikání v tomto jiném členském státě. Plátce musí být zaregistrován k DPH v jiném členském státě, kde podniká (uskutečňuje ekonomické činnosti), aby přemístění majetku bylo dodáním zboţí do jiného členského státu, které je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně. Zasílání zboţí Pod pojmem „Zasílání zboţí“ se rozumí dodání zboţí plátcem do jiného členského státu z tuzemska osobě, která není registrovaná k DPH v jiném členském státě s tím, ţe odeslání nebo přepravu zboţí musí zajistit plátce, který zboţí dodává. Jedná se např. o dodání zboţí vybraného podle katalogů soukromé osobě nebo i podnikateli, který není registrovaný k DPH, protoţe nepřekročil obrat pro povinnou registraci ani se nezaregistroval dobrovolně. V případě zasílání zboţí si musí plátce hlídat hodnotu zasílaného zboţí do jiného členského státu, kterou si stanoví kaţdý členský stát (35 000 EUR nebo 100 000 EUR za kalendářní rok), protoţe podle hodnoty dodaného zboţí do příslušného členského státu se stanoví místo plnění a tedy i členský stát, kde je DPH vybrána. V ČR máme pro zasílání zboţí do tuzemska stanovenou částku 35 000 EUR za kalendářní rok, přepočtenou na českou měnu. Při zasílání zboţí, které podléhá spotřební dani, se daň přiznává vţdy v členském státě, do kterého je zboţí dodáno, bez ohledu na výši tohoto dodaného zboţí, a proto se do celkové hodnoty dodaného zboţí, pro stanovení místa plnění při zasílání zboţí, nezapočítává hodnota zboţí, které podléhá spotřební dani.
- 82 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Povinnosti plátce při zasílání zboţí Při zasílání zboţí z tuzemska musí plátce vystavit daňový doklad do 15 dnů od uskutečnění dodání zboţí nebo od přijetí platby, pokud je přijatá před uskutečněním. Zasílání zboţí plátce neuvádí do souhrnného hlášení. Pořízení zboţí z jiného členského státu do tuzemska plátcem Pořízení zboţí z jiného členského státu plátcem (pořizovatel), které bylo dodáno osobou registrovanou k dani v jiném členském státě (dodavatel), je zdanitelným plněním v tuzemsku. Pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu do tuzemska je vţdy zdanitelným plněním v tuzemsku, i kdyţ je pořízeno soukromou osobou. Povinnosti plátce při pořízení zboţí V daňovém dokladu, který obdrţí plátce od dodavatele, musí doplnit sazbu, základ daně v české měně a vypočítat DPH a uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, kdy mu vznikla povinnost přiznat daň. Povinnost přiznat daň vzniká plátci k 15. dni měsíce, který následuje po měsíci, kdy bylo uskutečněno pořízení zboţí nebo ke dni vystavení daňového dokladu, pokud byl vystaven před 15. dnem měsíce, který následuje po měsíci, kdy bylo uskutečněno pořízení zboţí.
Přemístění zboţí z jiného členského státu do tuzemska Za pořízení zboţí z jiného členského státu plátcem, které je zdanitelným plněním v tuzemsku, se povaţuje i přemístění zboţí plátcem z jeho podniku (provozovny) v jiném členském státě do tuzemska. Jedná se o zboţí, které plátce pouţíval jako osoba registrovaná k DPH v jiném členském státě pro svoje podnikání a které nyní přemístil do svého podniku v tuzemsku. Pořízení zboţí z jiného členského státu do tuzemska osobou osvobozenou od uplatňování DPH (nezaregistrovaný podnikatel) Zdanitelným plněním není pořízení zboţí z jiného členského státu, které pořizuje osoba osvobozená od uplatňování daně, pokud celková hodnota pořízeného zboţí bez daně za kalendářní rok nepřesáhla částku 10 000 EUR a tato částka nebyla
- 83 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
překročena v předcházejícím roce. Do této částky se nezapočítává pořízení nového dopravního prostředku nebo zboţí, které je předmětem spotřební daně. Do celkové hodnoty pořízeného zboţí se započítává i hodnota zboţí dodaného formou zasílání zboţí a hodnota zboţí, které si tato osoba nakoupila v jiném členském státě a přivezla do tuzemska. Registrace podnikatele z pořízení zboţí z jiného členského státu jako plátce Pokud podnikatel, který uskutečňuje zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená s nárokem na odpočet daně, přesáhne částku 10 000 EUR pořízeného zboţí z jiného členského státu v běţném kalendářním roce, stává se plátcem dnem, kdy byla tato částka překročena a přihlášku k registraci musí podat nejpozději do 15 dnů ode dne překročení částky. Daň přiznává jiţ z pořízeného zboţí, jehoţ hodnotou překročil 10 000 EUR. Registrace podnikatele z pořízení zboţí z jiného členského státu jako osoby identifikované k dani Podnikatel, který uskutečňuje pouze osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně, se při překročení částky 10 000 EUR pořízeného zboţí stává osobou identifikovanou k dani dnem pořízení zboţí, kterým překročil tuto částku. Přihlášku k přidělení DIČ musí podat nejpozději do 15 dnů od překročení částky pořízeného zboţí a má pouze povinnost přiznat a zaplatit daň z pořízení zboţí, ale nemá nárok na odpočet daně z pořízeného zboţí, protoţe uskutečňuje jen osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně. Pořízení zboţí, které je předmětem spotřební daně: Pokud je nezaregistrovanému podnikateli dodáno zboţí z jiného členského státu do tuzemska, které je předmětem spotřební daně, formou zasílání zboţí, stává se plátcem nebo osobou identifikovanou k dani dnem dodání zboţí a musí přiznat a zaplatit DPH v tuzemsku jiţ z tohoto dodaného zboţí.
Zjednodušený postup v třístranném obchodě Jedná se o zjednodušení postupu při vybírání DPH v případě, kdy tři osoby registrované k dani ve třech různých členských státech uzavřou obchod, kdy - 84 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
předmětem obchodu je dodání téhoţ zboţí mezi nimi (prodávající, kupující a prostřední osoba) za podmínek:
zboţí je přímo přepraveno prodávajícím nebo prostřední osobou z členského státu prodávajícího do členského státu kupujícího,
prostřední osoba je registrovaná v jiném členském státě neţ prodávající a kupující a zboţí pořizuje od prodávajícího v členském státě kupujícího (kde končí přeprava) za účelem následného dodání zboţí kupujícímu v tomto členském státě.
Zjednodušený postup spočívá v tom, ţe prostřední osoba se nemusí registrovat ve státě kupujícího, protoţe pořízení zboţí v tomto členském státě má osvobozeno od daně (musí splnit podmínky podle zákona členského státu) a daň je povinen přiznat a zaplatit kupující, jakoby uskutečnil pořízení zboţí z jiného členského státu. Poskytování sluţeb Základní princip stanovení místa plnění Pro stanovení území státu, kde se bude poskytovaná sluţba zdaňovat, tj. přiznávat a platit DPH, je důleţité stanovení místa plnění. Obecně je místem plnění u sluţeb místo, kde má poskytovatel sluţby své sídlo nebo místo podnikání popřípadě provozovnu. To znamená, ţe podle obecného pravidla bude DPH ze sluţby přiznávat poskytovatel sluţby ve státě, kde je jeho sídlo, místo podnikání nebo kde má provozovnu, ze které je sluţba poskytována. Toto obecné pravidlo pro stanovení místa plnění se pouţije, pokud není v zákoně přímo stanoveno místo plnění pro konkrétní sluţbu. Zvláštní případy stanovení místa plnění V zákoně jsou vyjmenovány jednotlivé sluţby - § 10 zákona o DPH, kdy se místo plnění stanoví odlišně od obecného pravidla. Jestliţe je sluţba poskytnutá osobou registrovanou k DPH v jiném členském státě nebo zahraniční osobou podnikatelem, které nemají v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, a je poskytnutá osobě, která má sídlo, místo podnikání, provozovnu, nebo bydliště v tuzemsku a místo plnění poskytované sluţby je
- 85 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
v tuzemsku, musí se pro určení osoby, která má povinnost přiznat DPH v tuzemsku rozlišit, jestli je sluţba poskytnutá pro plátce nebo osobu povinnou k dani (nezaregistrovaného podnikatele) nebo pro soukromou osobu. Pokud je taková sluţba poskytnuta pro plátce, přenáší se povinnost přiznat DPH na plátce (reverse-charge), který má zároveň nárok na odpočet DPH z této sluţby. Stejně je tomu i v případě poskytnutí sluţby nezaregistrovanému podnikateli, protoţe tato osoba se stává plátcem dnem poskytnutí této sluţby a je povinna podat přihlášku k registraci nejpozději do 15 dnů od poskytnutí sluţby a jiţ z této sluţby je povinna přiznat DPH. V případě poskytnutí této sluţby soukromé osobě je poskytovatel sluţby povinen přiznat a zaplatit DPH v tuzemsku a je povinen podat přihlášku k registraci plátce Finančnímu úřadu pro Prahu 1, nejpozději k datu uskutečnění poskytované sluţby. Pokud plátce poskytuje sluţby s místem plnění v jiném členském státě, vzniknou mu povinnosti podle zákonů příslušného státu v případě, ţe má povinnost přiznat a zaplatit DPH v jiném členském státě. Sluţby vztahující se k nemovitostem Jedná se o sluţby architekta, odhadce, stavebního dozoru, sluţby realitní kanceláře apod., kdy místem plnění pro poskytovanou sluţbu je území státu, kde se nemovitost nachází. Přepravní sluţby U přepravní sluţby je obecně místem plnění území, kde je přeprava uskutečňována. Pokud se přeprava uskutečňuje přes více států, místa plnění se stanoví na území jednotlivých států podle uskutečnění jednotlivých úseků přepravy a poskytovatel sluţby musí přiznat a zaplatit DPH v jednotlivých státech tak, jak to vyplývá z právních předpisů těchto států, pokud se nejedná o přepravní sluţby osvobozené od DPH (přeprava zboţí při vývozu, přeprava zboţí při dovozu, přeprava osob mezi členskými státy a do třetích zemí).
- 86 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Výjimky z obecného pravidla pro stanovení místa plnění u přepravních sluţeb: 1. Přeprava zboţí mezi členskými státy, 2. Poskytnutí sluţby přímo související s přepravní sluţbou, 3. Poskytnutí sluţby jménem a na účet jiné osoby. Sluţby kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, výchovné a zábavní včetně organizování a souvisejících sluţeb Místo plnění se při poskytnutí těchto sluţeb stanoví podle místa, kde jsou skutečně poskytovány. Sluţby oceňování a práce na movité věci Místo plnění se u oceňování věci nebo práce na movité věci (oprava, úprava, leštění, broušení, lakování apod.) stanoví podle místa, kde je sluţba fyzicky uskutečněna. Pokud jsou tyto sluţby poskytnuty pro osobu registrovanou k dani v jiném členském státě, neţ kde jsou uskutečněny, potom je místo plnění v členském státě, který vydal DIČ, pod kterým je sluţba poskytnuta za podmínky, ţe je movitá věc odeslána z členského státu, kde byla sluţba poskytnuta. Poskytnutí sluţby osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby Jestliţe je poskytnuta sluţba na základě mandátní smlouvy, která spočívá v zajištění jiné sluţby neţ přepravní a sluţby přímo související s přepravní sluţbou nebo jiné neţ vyjmenované v následujícím bodě nebo, která spočívá v zajištění dodání nebo pořízení zboţí, je místem plnění poskytované sluţby na základě mandátní smlouvy místo, kde je zajišťovaná sluţba uskutečněna nebo kde je uskutečněno dodání nebo pořízení zboţí. Pokud je však sluţba na základě mandátní smlouvy poskytnuta pro osobu registrovanou v jiném členském státě, neţ kde je zajišťované plnění uskutečněno, potom je místo plnění v členském státě, který vydal DIČ, pod kterým je sluţba poskytnuta. Místo plnění při poskytnutí nájmu dopravního prostředku zahraniční osobě nebo zahraniční osobou: 1. Místo plnění při poskytnutí nájmu dopravního prostředku plátcem zahraniční osobě (soukromé i podnikateli), která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání
- 87 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
nebo provozovnu, případně místo pobytu, se nestanoví podle obecného pravidla, tj. podle sídla, místa podnikání nebo provozovny plátce-poskytovatele sluţby v tuzemsku, pokud po celou dobu nájmu dochází ke skutečnému uţití ve třetí zemi, potom bude místo plnění ve třetí zemi. 2. Místo plnění při poskytnutí nájmu dopravního prostředku zahraniční osobou podnikatelem, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, případně místo pobytu, se nestanoví podle obecného pravidla, tj. podle sídla, místa podnikání nebo provozovny zahraniční osoby-poskytovatele sluţby ve třetí zemi, pokud i jen po část doby nájmu dochází ke skutečnému uţití v tuzemsku, potom bude místo plnění v tuzemsku.
Dovoz Dovoz zboţí do tuzemska zůstává předmětem daně, tedy zdanitelným plněním. Dovozem zboţí je vstup zboţí ze třetí země na území Evropských společenství a DPH se bude vybírat v členském státě, kde zboţí vstoupí na území EU, jestliţe vznikne v tomto členském státě daňová povinnost při propuštění zboţí do příslušného celního reţimu. Daňová povinnost vzniká při propuštění zboţí do celního reţimu:
volný oběh,
dočasné pouţití,
aktivní zušlechťovací styk v systému navracení,
volný oběh při zpětném dovozu zboţí do tuzemska, které bylo vyvezeno v pasivním zušlechťovacím styku.
Jestliţe je zboţí po vstupu na území EU umístěno do svobodného celního skladu nebo celního pásma nebo má postavení dočasně uskladněného zboţí nebo je propuštěno do celního reţimu uskladnění v celním skladu, aktivní zušlechťovací styk v podmíněném systému, dočasné pouţití s úplným osvobozením od cla nebo tranzit, DPH se bude vybírat v členském státě, kde je ukončen příslušný reţim. Daňová povinnost při dovozu zboţí také vzniká dnem porušení podmínek příslušného reţimu nebo dnem nezákonného dovozu.
- 88 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Plátce při dovozu zboţí musí zaplatit DPH v tuzemsku, pokud vznikne daňová povinnost v tuzemsku, jinak musí DPH zaplatit v příslušném členském státě, kde mu vznikne daňová povinnost při dovozu zboţí. Osvobození dovozu zboţí Jedná se jen o uvedení některých osvobození dovozu zboţí jako např.: 1. Dovoz zboţí je osvobozen od daně, pokud je osvobozen od cla s tím, ţe některé dovozy zboţí jsou sice osvobozeny od cla, ale uţ nejsou osvobozeny od daně. Jedná se např.: dovoz vědeckých nástrojů, přístrojů, i pro lékařské účely, zboţí vzdělávací, kulturní, vědecké povahy atd. 2. Přeprava zboţí při dovozu a sluţby přímo vázané na dovoz jsou osvobozeny od daně s nárokem na odpočet daně, pokud jsou náklady na tyto sluţby zahrnuty do základu daně při dovozu zboţí. 3. Sluţby, které jsou přímo vázány na dovoz zboţí, které je umístěno do některého z reţimů, kde nevzniká daňová povinnost, jsou také osvobozeny od daně s nárokem na odpočet daně. Vývoz zboţí Vývozem zboţí zůstává dodání zboţí z tuzemska do třetí země, tedy na území mimo EU, tj. zboţí musí být přepraveno do třetí země. Vývoz zboţí je osvobozen od daně s nárokem na odpočet daně, pokud je přeprava uskutečněna dodavatelem nebo kupujícím, který nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, případně mohou zmocnit třetí osobu. Vývoz zboţí je uskutečněn, pokud je zboţí propuštěno do reţimu:
vývozu,
pasivního zušlechťovacího styku,
tranzitu nebo
umístěno do svobodného celního skladu nebo pásma a na JCD je celním orgánem uvedeno datum výstupu zboţí z území EU nebo je potvrzeno umístění zboţí do svobodného celního skladu nebo pásma.
- 89 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Další osvobození od daně s nárokem na odpočet daně Jedná se jen o uvedení některých osvobození od daně s nárokem na odpočet daně jako např.:
Přeprava zboţí při vývozu a sluţby, které jsou přímo vázány na vývoz zboţí, jsou osvobozeny od DPH s nárokem na odpočet daně.
Práce na movitém věci provedená plátcem v tuzemsku osobě, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, je osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně, pokud je tato věc odeslána nebo přepravena do třetí země, a to poskytovatelem sluţby nebo osobou, pro kterou jsou sluţby poskytnuty nebo mohou zmocnit k přepravě třetí osobu. Přeprava osob mezi jednotlivými členskými státy a členskými státy a třetími zeměmi, je osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně. 3.5.
PRACOVNĚ PRÁVNÍ PŘEDPISY
Přehled základních právních předpisů v pracovněprávní oblasti
Ústava České republiky (ústavní zákon č. 1/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů),
Listina základních práv a svobod (usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky),
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce,
Zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce,
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění,
Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců,
Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další poţadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a
- 90 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování sluţeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci),
Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli, ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Základní vymezení pracovněprávních vztahů V základním vymezení pracovněprávních vztahů je zdůrazněno naplnění jedné ze základních ústavních zásad, ţe kaţdý můţe činit, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá – „co není zakázáno, je dovoleno“. Tato zásada se prolíná obsahem celé nové právní úpravy a lze ji označit za stěţejní. Zásadně se tak mění právní povaha dosavadního zákoníku práce, jehoţ obsah vycházel ze zcela opačné zásady „co není dovoleno, je zakázáno“. V této souvislosti nová právní úprava přímo stanoví, ţe odchýlení není moţné v těchto případech:
jestliţe to zákoník práce výslovně zakazuje,
jestliţe to vyplývá z povahy ustanovení zákoníku práce,
jde-li o úpravu účastníků pracovněprávních vztahů,
jde-li o ustanovení zákoníku práce odkazující na pouţití občanského zákoníku,
není-li v zákoníku práce stanoveno jinak, v náhradě škody,
jde-li o ustanovení zákoníku práce ukládajících povinnost (s výjimkou odchýlení ve prospěch zaměstnance),
jde-li o ustanovení zákoníku práce, kterými se zapracovávají předpisy Evropských společenství (s výjimkou odchýlení ve prospěch zaměstnance), jejichţ výčet je uveden v samostatném ustanovení zákoníku práce,
jde-li
o
práva
a
povinnosti
v pracovněprávních
vztazích
obsaţených
v ustanoveních zákoníku práce, jejichţ výčet je uveden v jeho samostatném ustanovení.
- 91 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Odchýlení se od pracovněprávních norem v tomto zákoníku obsaţených je moţné prostřednictvím pracovních smluv, kolektivních smluv, popř. jiných smluv či dohod uzavíraných podle zákoníku práce a formou vnitřního předpisu. Závislá práce Právní úprava zcela nově vymezuje pojem „závislá práce“ jako předmět (objekt) výlučné úpravy pracovněprávních vztahů. Závislá práce je právní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance. Za závislou práci se povaţuje výlučně osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele, podle jeho pokynů a jeho jménem za mzdu nebo odměnu za práci, v pracovní době nebo jinak stanovené nebo dohodnuté době, na pracovišti zaměstnavatele nebo jiném dohodnutém místě, na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost. Vznik pracovního poměru Pracovní poměr je jedním ze základních pracovněprávních vztahů upravených zákoníkem práce. Pracovní poměr můţe vzniknout jen se souhlasem zaměstnance a zaměstnavatele, jako účastníků tohoto pracovněprávního vztahu. Zaměstnavatel můţe zaměstnance získávat sám, na základě vlastního výběru (např. konkurs, inzerát, osobní jednání) nebo za pomoci příslušného úřadu práce nebo agentury práce. Pro předsmluvní vztahy vyplývají pro zaměstnavatele zejména tyto povinnosti: zajistit rovné zacházení se všemi fyzickými osobami ucházejícími se u něj o práci, zákaz vyţadovat od fyzické osoby ucházející se u něj o práci informace o národnosti, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových
organizacích,
náboţenství,
filozofickém
přesvědčení,
sexuální
orientaci, informace, které odporují dobrým mravům a osobní údaje, které neslouţí k plnění povinností zaměstnavatele stanovených zvláštním právním předpisem, oznámit příslušnému úřadu práce do 10 kalendářních dnů volná pracovní místa (pracovní místa nově vytvořená nebo uvolněná) a nejpozději do 10 kalendářních dnů obsazení volných pracovní míst.
- 92 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Před uzavřením pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen seznámit fyzickou osobu s právy a povinnostmi, s pracovními podmínkami, s podmínkami odměňování a se specifickými povinnostmi ve vztahu k vykonávané práci, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů. Dále je povinen zajistit, aby se fyzická osoba podrobila vstupní lékařské prohlídce v případech, kdy to stanoví zvláštní právní předpis a zabezpečit na své náklady vyšetření lékařem pracovnělékařské péče před vznikem pracovního poměru s mladistvým. Pracovní poměr vzniká pracovní smlouvou. Zaměstnavatel je povinen uzavřít pracovní smlouvu vţdy písemně. Pracovní smlouva musí vţdy obsahovat tyto podstatné náleţitosti: druh práce, místo nebo místa výkonu práce a den nástupu do práce. Jestliţe zaměstnanec v den sjednaný v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce nenastoupí do práce, aniţ by mu v tom bránila překáţka v práci nebo do týdne zaměstnavatele o této překáţce neuvědomí, můţe zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit. Pracovní smlouva obsahuje téţ údaje o právech a povinnostech, jejichţ výčet je taxativně uveden v ustanovení § 37 odst. 1 zákoníku práce (např. údaj o délce dovolené a jejím určování, údaj o mzdě, údaj o výpovědních dobách). V případě, ţe tyto údaje informativní povahy pracovní smlouva neobsahuje, má zaměstnavatele zákonem stanovenou povinnost o nich zaměstnance písemně informovat, a to nejpozději do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru (to platí i o změnách uvedených údajů). Jako nejobvyklejší další ujednání v pracovní smlouvě lze označit sjednání zkušební doby. Pracovní poměr se povaţuje za sjednaný na dobu neurčitou, pokud v pracovní smlouvě nebyla výslovně sjednána doba jeho trvání – pracovní poměr na dobu určitou. Přímo v pracovní smlouvě můţe být sjednána i mzda. Odměňování Odchylná úprava mzdových práv v pracovněprávních vztazích nemůţe být niţší nebo vyšší, neţ je právo, které stanoví zákoník práce, kolektivní smlouva, popřípadě vnitřní předpis jako nejméně nebo nejvýše přípustné. Zaměstnavatel musí dodrţovat
- 93 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
zásadu poskytování stejné mzdy a jiných peněţitých plnění a plnění peněţité hodnoty, případně odměny za stejnou práci a za práci stejné hodnoty. Mzda se sjednává v kolektivní smlouvě, v pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě. Jde o dvoustranné právní úkony. Dále je moţno, aby ji zaměstnavatel stanovil vnitřním mzdovým předpisem nebo mzdovým výměrem, tedy jednostranně. Zaměstnavatel je povinen v den nástupu do práce vydat zaměstnanci písemný mzdový výměr, který obsahuje údaje o způsobu odměňování, o termínu výplaty mzdy, jestliţe tyto údaje neobsahuje smlouva nebo vnitřní předpis. Mzdový výměr je jednostranný právní úkon zaměstnavatele, kterým se určuje zaměstnanci výše mzdy, resp. způsob odměňování (mzdová forma apod.) a proto se souhlas zaměstnance se mzdovým výměrem nevyţaduje. Zaměstnanec by však měl podepsat přijetí mzdového výměru a uvést datum jeho přijetí. Odmítnutí přijetí mzdového výměru nebo nesouhlas s jeho obsahem ze strany zaměstnance nemá vliv na jeho účinnost. Minimální mzda je nejniţší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu, tj. z pracovního poměru a podle nové právní úpravy i z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Mzda nebo odměna z dohody nesmí být niţší neţ minimální mzda. Nová právní úprava stanoví základní sazbu minimální mzdy ve výši nejméně 8 000,- za měsíc (i pro rok 2009), s tím, ţe další její sazby stanoví vláda nařízením, zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku. Zaručená mzda je zcela nový institut. Představuje mzdu, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle právní úpravy, smlouvy, vnitřního předpisu nebo mzdového výměru. Nejniţší úroveň zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichţ mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, stanoví vláda svým nařízením. Zaručená mzda v tomto smyslu nahrazuje dosavadní institut minimálních mzdových tarifů platných pouze pro zaměstnance odměňované mzdou.
- 94 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Druhy a výše příplatků Zaměstnanci přísluší při splnění podmínek tyto druhy příplatků:
za práci přesčas ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku, nebo náhradní volno
za práci ve svátek nejméně ve výši 100 % průměrného výdělku a náhradní volno
za noční práci, tj. v době od 22 do 6 hodin nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku (stanoven nový způsob určení výše oproti dosavadní úpravě, která jej stanovila minimální pevnou částkou),
za práci ve ztíţeném pracovním prostředí přísluší nejméně 10 % základní sazby minimální mzdy,
za dobu práce v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku (nově stanoven příplatek i pro podnikatelské subjekty).
Odměna za pracovní pohotovost - za dobu pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci odměna nejméně ve výši 10% průměrného výdělku, není-li sjednáno v kolektivní smlouvě jinak. V souladu s novou právní úpravou pracovní doby se jedná o odměnu za pracovní pohotovost mimo pracoviště zaměstnavatele. Pokud by zaměstnanec v době pracovní pohotovosti začal vykonávat práci, přísluší mu za tuto dobu mzda a nikoliv odměna za pracovní pohotovost. Výkon práce v době pracovní pohotovosti nad stanovenou týdenní pracovní dobu je posuzován jako práce přesčas. Skončení pracovního poměru Způsoby skončení pracovního poměru jsou dohoda, výpověď, okamţité zrušení, zrušení ve zkušební době, uplynutí sjednané doby, smrt zaměstnance (ve stanovených případech i smrt zaměstnavatele), u cizinců téţ odnětí povolení k pobytu,
vyhoštění
nebo
uplynutí
doby povolení
k zaměstnání,
hromadné
propouštění. Dohoda o rozvázání pracovního poměru - předpokladem pro skončení pracovního poměru dohodou je souhlasný projev vůle zaměstnavatele a zaměstnance, ţe ke - 95 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
sjednanému dni dojde k rozvázání pracovního poměru. Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí obsahovat datum skončení (určení dne, kdy pracovní poměr končí), důvody skončení, poţaduje-li to zaměstnanec (je tomu rovněţ v případě, kdy důvody podmiňují poskytnutí odstupného nebo mají vztah k úhradě nákladů z kvalifikační dohody) a musí mít písemnou formu, jejíţ nedodrţení znamená neplatnost dohody. Výpověď - výpovědí můţe rozvázat pracovní poměr zaměstnavatel i zaměstnanec a z právní úpravy pro ně shodně vyplývají tyto obecné podmínky pro výpověď: výpověď musí být písemná, jinak je neplatná, musí být druhému účastníku doručena, jinak je neplatná, výpověď, která jiţ byla doručena druhému účastníku můţe být odvolána jen s jeho souhlasem s tím, ţe odvolání i souhlas musí být písemné (poţadavek písemné formy v těchto případech není pod sankcí neplatnosti). Pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby, jejíţ délka je stanovena na nejméně dva měsíce. Mezi účastníky pracovního poměru můţe být sjednána i výpovědní doba delší. Výpovědní doba začíná plynout prvním dnem kalendářního měsíce následujícím po doručení. Zaměstnanec můţe dát výpověď z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel je oprávněn dát zaměstnanci výpověď jen z důvodů právní úpravou výslovně stanovených: jde o tzv. organizační změny spočívající v ekonomických, technologických nebo technických okolnostech ve vazbě na provoz zaměstnavatele (např. ruší-li se nebo přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část, nadbytečnost zaměstnance), či o důvody na straně zaměstnance spočívající ve zdravotním stavu nebo zdravotní způsobilosti, pro něţ nemůţe zaměstnanec dále vykonávat dosavadní práci, v osobě nebo v jednání zaměstnance – nesplňování stanovených předpokladů nebo poţadavků pro výkon sjednané práce, porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci. Právní úpravou je vysloven zaměstnavateli zákaz výpovědi v ochranné době, tj. v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným pro nemoc nebo úraz (kromě případů, kdy si zaměstnanec neschopnost vyvolal úmyslně nebo si ji
- 96 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
způsobil v opilosti či zneuţitím návykových látek), od podání návrhu na ústavní ošetřování, aţ do dne jeho ukončení, od nástupu lázeňského léčení aţ do dne jeho ukončení, výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení (od doručení povolávacího rozkazu, výkonu cvičení aţ do uplynutí 2 týdnů po propuštění z cvičení), zaměstnanec je dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce, zaměstnankyně je těhotná, čerpá mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou, zaměstnanec pracující v noci je dočasně nezpůsobilým pro noční práci. Právní úpravou stanovený zákaz výpovědi se nevztahuje na výpověď danou z důvodů organizačních změn (mimo důvodu přemístění zaměstnavatele nebo jeho části), na výpověď z důvodů, kdy lze okamţitě zrušit pracovní poměr (mimo specificky stanovených případů zaměstnankyň čerpajících mateřskou dovolenou a zaměstnanců rodičovskou dovolenou), na výpověď z důvodů jiného porušení povinností vyplývajících z právních předpisů se vztahem k vykonávané práci (pokud nejde o zaměstnankyni těhotnou, čerpající mateřskou nebo rodičovskou dovolenou nebo o zaměstnance čerpajícího rodičovskou dovolenou). Okamţité zrušení pracovního poměru je mimořádným způsobem skončení pracovního poměru. Právní úprava váţe okamţité zrušení pracovního poměru na splnění stanovených podmínek, jejichţ obsah je téměř totoţný jako u výpovědi (např. písemná forma, doručení druhému účastníku). Zaměstnavatel můţe okamţitě zrušit pracovní poměr zaměstnance pouze z těchto důvodů: odsouzení zaměstnance pro úmyslný trestný čin, zaměstnanec porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Zaměstnanec můţe pracovní poměr okamţitě zrušit, ze zdravotních důvodů (nemůţe-li podle lékařského posudku dále konat práci bez váţného ohroţení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumoţnil výkon jiné vhodné práce v době 15 dnů od předloţení tohoto posudku), z důvodu, ţe mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu do 15 dnů po termínu splatnosti, a to ve lhůtě do dvou měsíců ode dne, kdy důvod pro takový postup zjistil, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy takový důvod vznikl (stejná lhůta platí i pro zaměstnavatele). V případě okamţitého zrušení pracovního poměru
- 97 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
z důvodu, ţe neobdrţel ve stanovené lhůtě mzdu (náhradu mzdy), přísluší zaměstnanci právo na odstupné. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době můţe realizovat zaměstnavatel i zaměstnanec a to z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel má nově stanoven zákaz ve zkušební době zrušit pracovní poměr se zaměstnancem v době prvních 14 kalendářních dnů trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti (tj. v době poskytování náhrady mzdy). Zaměstnanec však i nadále můţe i v této době pracovní poměr zrušit. Po uplynutí uvedené doby a dalším trvání dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance můţe zaměstnavatel pracovní poměr zrušit. Pracovní poměr sjednaný na dobu určitou končí uplynutím sjednané doby. Před uplynutím sjednané doby můţe takto sjednaný pracovní poměr skončit také ostatními způsoby (např. dohodou, výpovědí, okamţitým zrušením) za obecně stanovených podmínek. Pokračuje-li zaměstnanec s vědomím zaměstnavatele po uplynutí sjednané doby dále v konání prací, mění se takto sjednaný pracovní poměr na dobu určitou automaticky na pracovní poměr na dobu neurčitou. Smrt zaměstnance je právní událostí, která má za následek skončení pracovního poměru. Peněţitá práva zaměstnance jeho smrtí nezanikají. Aţ do výše trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku přecházejí mzdová práva postupně na jeho manţela, děti a rodiče, pokud s ním ţili v době smrti ve společné domácnosti. Není-li uvedených osob, stávají se tato práva předmětem dědictví. Neplatné rozvázání pracovního poměru Ţalobu na neplatné rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamţitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou můţe zaměstnavatel i zaměstnanec uplatnit u soudu. Lze tak učinit nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. Pouze soud můţe rozhodnout, zda rozvázání pracovního poměru bylo platné či neplatné a o nárocích z toho vyplývajících.
- 98 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Odstupné Odstupné je určitá forma „odškodnění“ zaměstnance při ztrátě zaměstnání bez vlastního zavinění, které je poskytováno jako jednorázový peněţní příspěvek. I nadále odstupné přísluší zaměstnanci, který dostal z pracovního poměru výpověď z důvodů tzv. organizačních změn. V takovém případě, při skončení pracovního poměru přísluší zaměstnanci odstupné v nově stanovené výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku. Nově odstupné přísluší i zaměstnanci, jehoţ pracovní poměr byl rozvázán výpovědí danou zaměstnavatelem ze zdravotních důvodů způsobených pracovním úrazem, nemocí z povolání (ohroţení touto nemocí) nebo dosaţením nejvyšší přípustné expozice. V takovém případě při skončení pracovního poměru podle nové právní úpravy přísluší zaměstnanci odstupné podstatně zvýšené a to ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Odstupné náleţí i v těch případech, kdy z uvedených důvodů dochází k rozvázání pracovního poměru dohodou. Výše odstupného je právní úpravou stanovena pouze v minimální výši, která je základem pro další moţné zvýšení. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Zaměstnavatelé budou moci i nadále zabezpečit plnění některých svých úkolů prostřednictvím dohod, jestliţe to pro ně bude např. účelnější nebo hospodárnější. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr lze sjednávat jak s osobami, které v pracovním poměru nejsou, tak i s osobami, které v pracovním poměru jsou. Podle nové právní úpravy se na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr vztahuje obecná úprava pro výkon práce v pracovním poměru s některými výjimkami, pokud jde o odstupné, pracovní dobu a dobu odpočinku, překáţky v práci na straně zaměstnance, skončení pracovního poměru, odměnu z dohody. Právní úprava dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr rozlišuje dvě dohody: dohodu o provedení práce (do 150 hodin práce pro jednoho zaměstnavatele
- 99 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
ročně) a dohodu o pracovní činnosti (limitem je polovina průměru stanovené týdenní pracovní doby - ten se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů). Dohodu o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, jinak je neplatná. Pracovní doba, přestávky Pracovní
doba
je
doba,
v níţ
je
zaměstnanec
povinen
vykonávat
pro
zaměstnavatele práci. Nově se jako pracovní doba dále posuzuje jakákoli doba přítomnosti zaměstnance na pracovišti, v níţ je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele (úprava souvisí se zrušením pracovní pohotovosti na pracovišti). Doba odpočinku je doba, která není pracovní dobou. Pracovní pohotovostí je doba, v níţ je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn. Podle nové právní úpravy můţe být pracovní pohotovost jen na jiném místě dohodnutém se zaměstnancem, odlišném od pracovišť zaměstnavatele. Prací přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvrţení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí být delší neţ 40 hodin týdně. Stanovená pracovní doba můţe být zkrácena bez sníţení mzdy pod stanovený rozsah, stejně jako podle dosavadní právní úpravy. Zkrácení můţe obsahovat pouze kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis. Zaměstnavatel můţe se zaměstnancem sjednat kratší pracovní dobu. V takovém případě bude zaměstnanci příslušet mzda odpovídající této kratší pracovní době.
- 100 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určuje začátek a konec směn, zpravidla do pětidenního pracovního týdne. Přitom bere na zřetel, aby rozvrţení pracovní doby nebylo v rozporu s podmínkami bezpečné a zdraví neohroţující práce. Zaměstnanec je povinen být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet aţ po skončení směny. Pracovní dobu zaměstnavatel můţe moţné rozvrhnout rovnoměrně a nerovnoměrně: rovnoměrné rozvrţená pracovní doba - rozvrhuje se na jednotlivé týdny, délka směny nesmí přesáhnout 9 hodin. Do směny se nezahrnuje práce přesčas ani přestávky v práci. Nerovnoměrně rozvrţená pracovní doba – pracovní doba v jednotlivých týdnech a jí odpovídající rozvrh směn nejsou stejné, délka směny nesmí však překročit 12 hodin. Průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas nesmí za určité období přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu. Toto období můţe činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. V kolektivní smlouvě je moţné toto tzv. vyrovnávací období prodlouţit na 52 týdnů po sobě jdoucích. Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby předem na celé období, na které má být pracovní doba nerovnoměrně rozvrţena a předat jej zaměstnanci nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něţ je rozvrţena. Pruţná pracovní doba umoţňuje zvýšení efektivnosti práce zaměstnanců i lepší zabezpečení jejich individuálních potřeb. O zavedení pruţné pracovní doby rozhoduje zaměstnavatel. Nová právní úprava stanoví, ţe pruţné rozvrţení pracovní doby je moţné jak při rovnoměrném, tak při nerovnoměrném rozvrţení pracovní doby. Uskutečňuje se jako denní, týdenní, popřípadě čtyřtýdenní forma. Při pruţném rozvrţení pracovní doby zaměstnavatel stanoví tzv. „základní pracovní dobu“, tj. dobu kdy je zaměstnance povinen být na pracovišti (např. od 9 do 15 hodin) a dále stanoví „volitelnou pracovní dobu“ na začátek a konec pracovní doby tak, aby délka směny nepřesáhla 12 hodin (např. od 6 do 18 hodin). Zaměstnanec si volí sám začátek a konec pracovní doby v jednotlivých dnech v rámci volitelné pracovní doby. Nová právní úprava vymezuje zcela nový institut – „konto pracovní doby“. Tato úprava
je
v novém
zákoníku
práce
zakotvena
na
základě
poţadavků
zaměstnavatelů, aby měli moţnost pruţně reagovat v oblasti pracovní doby a její
- 101 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
úpravy na měnící se potřebu práce v závislosti na změnách v odbytu jejich výrobků, poptávce po sluţbách aj. Konto pracovní doby představuje jiný způsob nerovnoměrného rozvrţení pracovní doby. Úprava můţe být stanovena kolektivní smlouvou, pokud nepůsobí u zaměstnavatele odborová organizace, tak vnitřním předpisem. Přestávka v práci na jídlo a oddech - zaměstnavatel je povinen ji zaměstnanci poskytnout nejpozději po 6 hodinách nepřetrţité práce v trvání nejméně 30 minut. Zaměstnancům ve věku do 18 let musí být tato přestávka poskytnuta vţdy a to nejpozději po 4,5 hodinách nepřetrţité práce. Přestávky nelze poskytovat na začátku a konci pracovní doby a nezapočítávají se do pracovní doby. Přestávku v práci na jídlo a oddech lze rozdělit do několika částí v trvání nejméně 15 minut. Poskytnutí přiměřené doby na oddech a jídlo - při pracích, které nemohou být přerušeny musí být zaměstnanci poskytnuta přiměřená doba na oddech a jídlo. Tato doba se započítává do pracovní doby. Bezpečnostní přestávka – se poskytuje v případech, které stanoví zvláštní právní předpis (např. při monotónní činnosti u pásové výroby, řidičům). Pokud má zaměstnanec na tuto přestávku právo, započítává se do pracovní doby a zaměstnanci za ni přísluší mzda. V nové právní úpravě se upravuje souběh přestávek v práci na jídlo a oddech s bezpečnostními přestávkami tak, ţe připadne-li bezpečnostní přestávka na dobu přestávky na jídlo a oddech, započítá se přestávka v práci na jídlo a oddech do pracovní doby. Dovolená Zákoník práce rozlišuje dovolenou za kalendářní rok a její poměrná část, dovolenou za odpracované dny a dodatkovou dovolenou. Podmínkou pro vznik práva na dovolenou za kalendářní rok je, aby zaměstnanec za nepřetrţitého trvání pracovního poměru k témuţ zaměstnavateli konal práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce. Za odpracovaný den se povaţuje den, v němţ zaměstnanec odpracoval převáţnou část směny, části směn odpracované v různých dnech se nesčítají.
- 102 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Pokud pracovní poměr zaměstnance k zaměstnavateli netrvá po dobu celého kalendářního roku, vznikne mu nárok na poměrnou část dovolené za kalendářní rok, rovněţ za podmínky odpracování alespoň 60 dnů. Poměrná část dovolené činí za kaţdý celý kalendářní měsíc nepřetrţitého trvání pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok. Právo na poměrnou část dovolené zaměstnanci vznikne pouze tehdy, pokud pracovní poměr trval celý kalendářní měsíc. Základní výměra dovolené činí nejméně čtyři týdny v kalendářním roce. Zaměstnanec, který neodpracuje v kalendářním roce alespoň 60 dnů, má právo na dovolenou za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za kaţdých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce. Platí, ţe jestliţe zaměstnanec odpracoval 59 dnů má nárok na dovolenou za odpracované dny v délce dvou dvanáctin, jakmile odpracuje 60 dnů má nárok na dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část, reţim podle právní úpravy dovolené za odpracované dny se nepouţije. Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle rozvrhu čerpání dovolené. Doba čerpání dovolené by měla být určována zpravidla vcelku a do konce toho kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Poskytuje-li se dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou na jiné délce čerpání. Zaměstnavatel je povinen oznámit dobu čerpání dovolené zaměstnanci písemně alespoň 14 dnů předem, mohou se však dohodnout na kratší době. Povinnost zaměstnavatele informovat zaměstnance Účelem práva na informace a projednání je, aby zaměstnavatel informoval své zaměstnance a projednal s nim stanovené okruhy otázek (např. ekonomickou a finanční situaci zaměstnavatele, opatření v souvislosti s hromadným propouštěním), které se buď přímo, či nepřímo mohou dotýkat kaţdého zaměstnance. Zákon ukládá zaměstnavateli povinnost informovat zaměstnance a jednat s nimi přímo, tj. individuálně s kaţdým zaměstnancem, pokud u něj nepůsobí odborová organizace, rada zaměstnanců nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zaměstnanec by měl informace dostávat vhodným způsobem a také
- 103 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
v dostatečném předstihu, před tím, neţ zaměstnavatel přistoupí k uvaţovaným opatřením (např. restrukturalizace podniku a s ní spojené propouštění zaměstnanců).
Vzhledem
k potřebě
zajistit
ochranu
zaměstnavatele
působícího
zpravidla
v konkurenčním prostředí, je stanoven okruh tzv. důvěrných formací, jejíchţ poskytnutí můţe ohrozit nebo poškodit činnost zaměstnavatele. Informace o skutečnostech chráněných podle zvláštních právních předpisů není zaměstnavatel povinen podávat nebo projednávat. Zaměstnanci mají právo být informováni zejména o ekonomické a finanční situaci svého zaměstnavatele a jejím pravděpodobném vývoji, o činnosti zaměstnavatele, jejím pravděpodobném vývoji, jejích důsledcích na ţivotní prostředí a jeho ekologických opatřeních, o právním postavení zaměstnavatele a jeho změnách a vnitřním uspořádání, základních otázkách pracovních podmínek a jejich změnách. Zaměstnavatel je povinen projednat se zaměstnanci zejména svůj pravděpodobný hospodářský vývoj, zamýšlené strukturální změny, racionalizační nebo organizační opatření, opatření ovlivňující zaměstnanost, zejména v souvislosti s hromadným propouštěním
zaměstnanců,
stav a strukturu
zaměstnanců,
základní
otázky
pracovních podmínek a jejich změny. U zaměstnavatele, u něhoţ nepůsobí odborová organizace, je moţné zvolit ke splnění uvedených povinností radu zaměstnanců popřípadě zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 3.6.
BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (dále jen BOZP) je průřezový obor, který se týká nejen všech pracovních činností bez ohledu na obor podnikání, ale zahrnuje i celou řadu specifických pravidel pro jednotlivé obory nebo činnosti. Pravidla na obecné i méně obecné úrovni jsou obsaţena v mnoha právních předpisech a technických normách.
- 104 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Na základě Zákoníku práce – zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů má zaměstnavatel v oblasti bezpečnosti práce povinnosti uvedené v § 101 aţ § 108. Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika moţného ohroţení jejich ţivota a zdraví, která se týkají výkonu práce. Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uloţená zaměstnavateli podle ZP nebo zvláštními právními předpisy je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají. Další důleţitá povinnost zaměstnavatele vyplývá z § 102 a týká se prevence rizik. Zaměstnavatel je povinen vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění. V praxi není účelné, aby bylo vyhodnoceno přílišné mnoţství rizik s malou pravděpodobností skutečného nebezpečí vzniku úrazu. Proto je nutné pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a věnovat se zejména vyhodnocování a eliminaci rizik s nejvyšší pravděpodobností vzniku úrazu.Vyhodnocení rizik a prevenci rizik zaměstnavatel zajišťuje, pokud není sám odborně způsobilý, pracovníkem odborně způsobilým. Oblast školení, zdravotní péče, lékařských prohlídek, zvláštních pracovních podmínek, pouţívání bezpečnostních značek a signálů, ochranných pracovních prostředků, ochranných nápojů, povinností zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání je obsahem § 103 aţ § 105 Zákoníku práce. Předpisy důleţité pro tuto oblast:
zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění pozdějších předpisů,
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., který se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci včetně váhových limitů a energetického výdeje při manipulaci s materiálem,
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 288/2003 Sb. týkající se práce těhotných ţen a mladistvých.
- 105 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Ustanovení ČSN 269030 o podmínkách ukládání materiálu ve skladových prostorách.
Osobní ochranné pracovní pomůcky je zaměstnavatel povinen poskytovat podle Zákoníku práce na základě metodiky uvedené v Nařízení vlády č. 495/2001 Sb. Povinností zaměstnavatele je i zajištění údrţby a čištění poskytnutých OOPP.
Dále je také vhodné se seznámit s nařízením vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické poţadavky na osobní ochranné prostředky a nařízením vlády č. 405/2004 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálu.
Kaţdý zaměstnavatel je také povinen provést kategorizaci prací u všech činností, které jsou u něho vykonávány. Tato povinnost je zakotvena v zákoně č. 258/200 o Ochraně veřejného zdraví a v zák. č. 432/2003 Sb.
Základní seznam dokumentace, který vyplývá ze zákonných předpisů a musí být ve firmě zpracován a uloţen mj. i pro případnou kontrolu: -
záznamy ze školení (osnova, časový plán/rozvrh, presenční listina, kdo školil, plán školení),
-
protokol o zhodnocení rizik pracoviště,
-
záznam o určení kategorií práce,
-
karty osobních ochranných prostředků, které se stanoví na základě výsledku zhodnocení rizik pracoviště,
-
místní řád skladu – kde je aktuální,
-
záznamy z kontrol a revizí - elektro, plyn, komíny, hromosvody, kotelny, zdvihací zařízen atd.,
-
záznamy o ostatních školeních (řidiči, obsluha vysokozdviţných vozíků, jeřábníci, vazači, svářeči),
-
plán školení,
-
plán revizí a údrţby,
-
záznam o zdravotních prohlídkách (kde jsou poţadovány),
- 106 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
-
kniha úrazů nebo jiný dokument vedení záznamů o úrazech a jejich hlášení,
-
kniha regálů (kde je sklad s regály),
-
kniha regálů (kde je sklad s regály),
-
doklady o certifikaci přidělovaných osobních ochranných pomůcek a prostředků a jejich evidence,
-
technická dokumentace strojů a zařízení a případně místní provozní bezpečnostní předpis,
-
dokumentace o vybavení pracoviště prostředky k poskytnutí první pomoci a přivolání,
-
zdravotnická záchranná sluţba (tj. lékárnička, vyvěšená telefonní čísla, stanovený pracovník pro první pomoc a doplňování lékárničky),
-
doklad o dodrţování pracovní doby, přestávek na jídlo a oddych, bezpečnostních přestávek při řízení motorového vozidla (evidence docházky, kniha jízd).
Tento seznam není vyčerpávající. S ohledem na typ činnosti, strukturu organizace, charakter pracovišť a dalších faktorů se mohou některé povinnosti a dokumenty lišit. Další text se zabývá částmi BOZP, které se především soustřeďují na specifika spojená
s prováděnými
činnostmi
v maloobchodě.
Obecné
záleţitosti
této
problematiky jsou obsaţeny v samostatné příručce: „Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v obchodě“, která je k dispozici v systému Informačních míst pro podnikatele HK ČR. Pro maloobchod platí, stejně jako pro velkoobchod, všechna ustanovení a stručně popsaná pravidla obsaţená v obecné příručce „Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v obchodě“. BOZP v maloobchodě se především týká všech činností, technických prostředků, chemických látek a přípravků, apod. spojených se sklady a skladováním bez ohledu na předmět skladování. - 107 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Stroje a technická zařízení pouţívaná ve skladech maloobchodu – základní poţadavky BOZP Manipulační vozíky Základními právními předpisy, která stanovují povinnosti zaměstnavatele pro tuto problematiku, jsou: a) Zákon č 65/1965 Sb. v platném znění (Zákoník práce), a b) Nařízení vlády č.378/2001 Sb., kterým se stanoví bliţší poţadavky na bezpečný provoz a pouţívání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. Základní povinnosti zaměstnavatele – provozovatele manipulačních vozíků lze shrnout do několika následujících bodů:
provozovat pouze manipulační vozíky, které jsou bezpečné, tzn. např. při nákupu nových vyţadovat prohlášení o shodě se základními poţadavky NV,
shromáţdit a mít k dispozici průvodní dokumentaci, tzn. soubor dokumentů obsahující návod výrobce pro montáţ, manipulaci, opravy, údrţbu, výchozí a následné pravidelné kontroly a revize, pokyny pro případnou výměnu částí zařízení,
zpracovat nebo si nechat zpracovat místní provozní bezpečnostní předpis (nazvaný např. „Provozní řád“, „Místní řád skladu“, apod.) a stanovit v něm pracovní a technologické postupy pro pouţívání zařízení a pravidla pohybu zařízení a zaměstnanců na pracovištích zaměstnavatele,
zajistit provádění pravidelných kontrol, údrţby a prohlídek manipulačních vozíků v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem v termínu nejméně 1x za 12 měsíců (viz NV §4 odst. 2), pokud průvodní dokumentace nestanoví četnost a rozsah následných kontrol jinak!,
pověřit obsluhováním manipulačních vozíků pouze osoby odborně a zdravotně způsobilé, tzn., ţe kaţdý zaměstnanec, který obsluhuje manipulační vozík, musí být prokazatelně proškolen z:
obecné bezpečnosti práce,
bezpečnosti práce na konkrétním pracovišti,
bezpečného ovládání manipulačního vozíku, včetně pravidelné údrţby a běţných oprav podle návodu k pouţívání od výrobce; - 108 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Školení pravidelně opakovat a znalosti zaměstnanců obsluhujících manipulační vozíky ověřovat způsobem, který stanoví, stejně jako intervaly školení zaměstnavatel!
Manipulační plošiny Základními právními předpisy, která stanovují povinnosti zaměstnavatele pro tuto problematiku, jsou:
Zákon č. 262/2006 Sb. v platném znění (Zákoník práce),
Vyhláška č. 324/1990 Sb. o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích v platném znění,
Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. o bliţších poţadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky.
Základní povinnosti zaměstnavatele u manipulační plošiny zdvihané prostřednictvím VZV (vysokozdviţných vozíků) lze shrnout do několika následujících bodů:
zajistit, aby byla k dispozici technická dokumentace, kterou tvoří prohlášení o shodě, návod na obsluhu a údrţbu a provozní deník;
zajistit, aby obsluha manipulační plošiny byla prokazatelně seznámena s návodem k obsluze daného zařízení;
zakázat obsluze: o ponechávat VZV bez obsluhy, je-li plošina ve zdviţené poloze, o vystupovat na samotnou konstrukci plošiny (obsluha musí být vţdy nohama na podlaze plošiny), o naklánět se přes okraje plošiny způsobem, při kterém hrozí převáţení a pád osob, o přetěţovat plošinu nebo přepravovat nepovolený počet osob, o manipulovat s plošinou nad dalšími osobami;
dbát, aby obsluha pouţívala zajišťovací prvky (šrouby, čepy) při instalaci plošiny na nabírací vidlice VZV;
dbát, aby obsluha před kaţdým pouţitím plošiny ji zkontrolovala a provedla zápis do provozního deníku;
zajistit provádění kontrol a zkoušek stanovených výrobcem (statické a dynamické zkoušky plošin) nebo minimálně 1x za rok včetně zápisů do provozního deníku. - 109 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Pojízdné zdvihací pracovní plošiny s vlastním pohonem Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby:
byla k dispozici technická dokumentace, kterou tvoří prohlášení o shodě, návod na obsluhu a údrţbu a provozní deník, revizní zprávy;
obsluha byla odborně vyškolena včetně prokazatelného seznámení s návodem k obsluze od výrobce;
plošina byla po ukončení práce odstavena na určeném místě a byla zajištěna proti neoprávněné manipulaci nepovolanými osobami;
obsluha prováděla kontrolu před kaţdým pouţitím plošiny včetně zápisu do provozního deníku;
byly revizním technikem prováděny revize a revizní zkoušky v souladu s technickými normami nebo v rozsahu stanoveném výrobcem, min. však 1x za rok, včetně revizních zpráv a záznamů do provozního deníku;
bylo zakázáno: o pouţívat poškozenou plošinu, o překročit provozní parametry, o pouţívat plošinu na nerovném nebo poškozeném povrchu bez jejího dostatečného zabezpečení, o pouţívat jakékoliv předměty pro podpírání plošiny.
Regálové zakladače Základními
předpisy,
která
stanovují
povinnosti
zaměstnavatele
pro
tuto
problematiku, jsou: a) ČSN EN 528, b) Nařízení vlády č.378/2001 Sb., kterým se stanoví bliţší poţadavky na bezpečný provoz a pouţívání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. Podmínky pro bezpečný provoz regálového zakladače je výrobce povinen uvést v „instrukční příručce“, jíţ se musí provozovatel řídit. Provozovatel/uţivatel je povinen zajistit:
proškolení obsluhy regálového zakladače / regálových zakladačů a písemně ji / je pověřit jejich obsluhou,
všechny poţadované zkoušky ve stanovených intervalech, - 110 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
údrţbu, kontrolu a zkoušení v intervalech a způsobem stanovených výrobcem,
kontrolu provozní bezpečnosti podle instrukční příručky výrobce, nejméně 1x rok.
Instrukční příručka výrobce obvykle obsahuje následující provozní poţadavky na regálové zakladače, např.:
smí být pouţívány pouze k účelu, pro který byly určeny,
obsluhovány vyškolenými a písemně k obsluze pověřenými zaměstnanci,
bezpečnostní zařízení stroje nesmí být nefunkční ani být zneuţito,
obsluha stroje musí nejméně 1x za den prověřit řádnou funkci brzd, koncových spínačů a výstraţných zařízení; pokud se najde závada, nesmí být stroj pouţíván dokud není odstraněna,
nesmí být překročeno max. přípustné zatíţení stroje,
manipulované břemeno musí být uloţeno tak, ţe nebude moci spadnout, na stroji se volně pohybovat ani vyčnívat do prostoru,
u RZ s ručním řízením musí obsluha před opuštěním stroje vyjmout klíč ze spínače a zabránit neoprávněnému pouţití stroje,
u RZ s automatickým řízením smí být dostupný pouze jeden klíč nebo jedna sada klíčů,
v případě nebezpečí musí obsluha okamţitě opustit stroj,
a další.
Ţebříky Základním
předpisem,
který
stanovuje
povinnosti
zaměstnavatele
pro
tuto
problematiku je Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. o bliţších poţadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky. Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanci dodrţovali následující pravidla při pouţívání ţebříků:
pouţívat ţebříky jen pro krátkodobé, fyzicky nenáročné práce,
nepouţívat poškozené ţebříky nebo ţebříky neodborně opravené,
vynášet a snášet břemena lze pouze do hmotnosti 15 kg,
při výstupu a sestupu a při práci na ţebříku být obrácen obličejem k ţebříku, - 111 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
na jednom ţebříku je zakázáno pracovat nad sebou,
je zakázáno provádět práce, kdy je pracovník chodidly ve výšce větší neţ 5 m (tyto práce můţe provádět pouze osoba se zvláštní odbornou způsobilostí a za pouţití prostředků osobního zajištění),
ţebříky pouţívané pro výstup musí přesahovat výstupní plošinu o 1,1 m. Přesah ţebříku mohou nahradit pevná madla nebo jiná pevná část konstrukce, za kterou se lze spolehlivě uchopit,
sklon jednoduchého ţebříku nesmí být menší neţ 2,5:1,
skládací ţebříky musí být zajištěny tak, aby jednotlivé díly byly zajištěny proti vzájemnému pohybu,
na ţebříku se smí pracovat jen v bezpečné vzdálenosti od horního konce ţebříku, u jednoduchého ţebříku ve vzdálenosti chodidel nejvýše 0,8 m, u dvojitého ţebříku nejvýše 0,5 m od konce ţebříku,
za příčlemi musí být volný prostor alespoň 0,18 m, u paty ţebříku ze strany přístupu nutno zachovat volný prostor minimálně 0,6 m,
u přenosných ţebříků musí být zabráněno jejich podklouznutí, a to: zajištěním bočnic na horním nebo dolním konci (jejich upevněním), pouţitím protiskluzných přípravků nebo zajištěním další dostatečně poučenou a fyzicky zdatnou osobou,
prohlídky ţebříků musí být prováděny v souladu s návodem výrobce,
vizuální prohlídky ţebříků musí být prováděny před kaţdým pouţitím a provádí ji zaměstnanec, který ţebřík pouţívá,
další pravidelné prohlídky musí být prováděny v intervalu min. 1x ročně.
Stroje a technická zařízení pouţívaná v prodejnách nebo jiných provozech maloobchodu – základní poţadavky BOZP Kapitola 9.3 obecné příručky „Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v obchodě“ obsahuje základní pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro vybrané stroje a zařízení, např. nářezové stroje, elektrické smaţíce a sporáky, myčky a sušičky, výčepní zařízení, plynové spotřebiče, apod. Speciální zařízení, která jsou prodávána nebo pouţívána v maloobchodě, jsou zmíněna v dalším textu.
- 112 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Elektrické spotřebiče pro domácnost Elektrické spotřebiče jsou v
maloobchodě předmětem prodeje zákazníkům a
zároveň některé vybrané z nich zároveň slouţí i zaměstnancům v zázemí (rychlovarné konvice pro uvaření si kávy nebo čaje, mikrovlnné trouby pro ohřev přineseného nebo dodaného jídla, apod.). Pro splnění obou účelů je nutno dodrţovat základní pravidla stanovená jak právními předpisy, tak technickými normami:
Zákon č. 262/2006 Sb., v platném znění (Zákoník práce),
Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č.50/1978 Sb. o odborné způsobilosti v elektrotechnice v platném znění,
Zákon č. 133/1985 Sb., o poţární ochraně v platném znění,
Vyhláška č.246/2001 Sb., o stanovení podmínek poţární bezpečnosti a výkonu státního poţárního dozoru (vyhláška o poţární prevenci),
ČSN 33 1310 Bezpečnostní předpisy pro elektrická zařízení určená k uţívání osobami bez elektrotechnické kvalifikace,
ČSN 33 1610 Revize a kontroly elektrických spotřebičů během jejich pouţívání. Pokud zaměstnanci pouţívají elektrické spotřebiče pro svoji potřebu, musí dodrţovat následující pravidla:
zúčastnit se školení podle vyhl. ČÚBP č. 50/1978 Sb. minimálně v rozsahu § 3, tj. být pracovníky seznámenými s předpisy o zacházení s elektrickými zařízeními a být upozorněni na moţná ohroţení těmito zařízeními; toto seznámení provádí organizací pověřený pracovník s kvalifikací odpovídající charakteru činností a pořídí o tom zápis, který podepíše spolu s pracovníky seznámenými. Pozn.: kvalifikační
stupeň
zaměstnance
seznámeného
je
nejniţším
stupněm
elektrotechnické kvalifikace, který vyhláška uznává. Jeho získání se poţaduje pro bezpečnou obsluhu elektrického zařízení malého a nízkého napětí;
před pouţitím elektrických a tepelných spotřebičů se seznámit s návodem na jejich pouţití,
spotřebiče pouţívat pouze k účelům, pro které byly vyrobeny a v souladu s návodem od výrobce,
v okolí kaţdého spotřebiče udrţovat pořádek a čistotu a do blízkosti spotřebičů ani na ně neodkládat ţádné předměty, - 113 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
nezakrývat části spotřebičů, určené k přívodu chladícího vzduchu nebo odvodu tepla,
spotřebiče,
u
nichţ
není
zajištěno
automatické
vypnutí,
neponechávat
v provozním reţimu bez dozoru,
po ukončení pracovní směny veškeré spotřebiče odpojit od zdroje energie. Je zakázáno
pouţívat poškozené spotřebiče, prodluţovací kabely, přípojky, rozdvojky apod., nebo pouţívat spotřebiče vykazující jakékoliv viditelné závady,
pouţívat spotřebiče k účelům, ke kterým nebyly vyrobeny ani uzpůsobeny,
provádět opravy, údrţbu a čištění spotřebičů bez předchozího vypnutí a zajištění spotřebiče proti neţádoucímu uvedení do činnosti,
přemisťovat spotřebiče mimo prostory, ve kterých je povoleno jejich pouţívání. Pokud zaměstnanci předvádějí elektrické spotřebiče zákazníkům, musí:
splňovat kvalifikační poţadavky podle Vyhl. ČÚBP č.50/1978 Sb. minimálně v rozsahu § 4, tj. „pracovník poučený“, tzn. ten, který absolvuje speciální školení zaměřené na seznámení s předpisy pro činnost na elektrických zařízeních, je upozorněn na moţné ohroţení zdraví elektrickými zařízeními a seznámen s poskytováním první pomoci při úrazech elektrickým proudem,
být zdravotně způsobilý k vykonávání práce na el. zařízeních (podrobit se zdravotní prohlídce),
být prokazatelně seznámen s konkrétními podmínkami na pracovišti,
být zaměstnavatelem pověřen k činnosti spojené s připojováním a odpojováním elektrických zařízení určených k el. instalaci. Během předvádění elektrických spotřebičů zákazníkům je zakázáno:
zasahovat do elektrické instalace,
předvádět poškozený el. spotřebič nebo pouţívat poškozenou zkoušečku,
dotýkat se obnaţených částí el. vodičů,
provádět připojování nebo odpojování el. spotřebiče mokrýma rukama,
předvádět el. spotřebič pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek,
pouţívat pro výstup do výšky (např. při předvádění lustrů) poškozené nebo vratké prostředky (stoličky, ţidle, apod.).
- 114 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
3.7.
METROLOGIE
Zákon o metrologii V současnosti je oblast metrologie v ČR legislativně pokryta zákonem č. 505/1990 Sb. o metrologii ze dne 16. listopadu 1990. Tento zákon byl několikrát novelizován, prozatím naposledy zákonem č. 444/2005 Sb. K zákonu č. 505/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů existují dvě prováděcí vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu, a to vyhláška č. 262/2000 Sb. ve znění vyhlášky č. 344/2002 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření a vyhláška č. 345/2002 Sb., novelizována vyhláškou č. 65/2006 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, pro coţ se zaţil souhrnný termín legální kontrola měřidel. Zákon č. 505/1990 Sb. definuje celkem 4 kategorie měřidel, z nichţ jsou pro vyuţití v obchodním styku nejdůleţitější kategorie pracovních měřidel stanovených (dále jen „stanovená měřidla“). Tato měřidla podléhají legální kontrole a jsou stanovena vyhláškou Ministerstva průmyslu a obchodu s ohledem na jejich význam v závazkových vztazích, například při prodeji, nájmu nebo darování věci, při poskytování sluţeb, nebo při určení výše náhrady škody, popř. jiné majetkové újmy nebo pro stanovení sankcí, poplatků, tarifů a daní nebo pro ochranu zdraví nebo pro ochranu ţivotního prostředí nebo pro bezpečnost při práci nebo při ochraně jiných veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy. Uvedení stanoveného měřidla na trh podle zákona č. 505/1990 Sb. probíhá ve dvou krocích. Nejdříve musí být typ měřidla schválen Českým metrologickým institutem (ČMI) a poté musí být kaţdé stanovené měřidlo prvotně ověřeno buď Českým metrologickým institutem (ČMI) nebo některým autorizovaným metrologickým střediskem. Teprve poté můţe být měřidlo pouţíváno jako stanovené. Jedinou výjimkou, jsou váhy s neautomatickou činností, na něţ se při uvádění na trh zákon č. 505/1990 Sb. nevztahuje. Uvádění na trh se v tomto případě provádí některým z postupů podle zákona č. 22/1997 Sb. o technických poţadavcích na - 115 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
výrobky ve znění pozdějších předpisů a nařízením vlády č. 326/2002 Sb., kterým se stanoví technické poţadavky na váhy s neautomatickou činností. Uvádění měřidel na trh EU V EU je uvádění stanovených měřidel na trh regulováno jednotnou evropskou legislativou (směrnicemi rady a to buď „nového“ nebo „starého“ přístupu). Pokud na příslušný druh měřidel neexistuje jednotná evropská legislativa, tak je uvádění měřidel na trh regulováno legislativou národní. Ale do všech zákonů o metrologii členských států EU a kandidátských zemí je vloţena tzv. uznávací klauzule (v ČR zákonem č. 226/2003 Sb.) Znění této klauzule je v českém právním řádu pro měřidla následující: „uznávají se metrologická zjištění provedená v jiné členské zemi EU, pokud zaručují metrologickou úroveň, jakou vyţaduje právní úprava v ČR.“ Směrnice nového přístupu V oblasti metrologie existuje prozatím jediná čistě metrologická směrnice nového přístupu. Je jí Směrnice Rady 90/384/EHS pro váhy s neautomatickou činností, která je do právního řádu ČR převzata nařízením vlády č. 326/2002 Sb. Váhy s neautomatickou činností jsou definovány jako váhy, které vyţadují zásah operátora během váţícího procesu, jde tedy o běţné obchodní váhy od vah pouţívaných v lékárnách, přes váhy pouţívané v obchodech s potravinami aţ po mostové váhy pro váţeni silničních vozidel. Váhy s neautomatickou činností je tedy moţné uvádět na trh pouze podle výše uvedené směrnice, coţ v praxi znamená, ţe existuje pouze jediný EC certifikát schválení typu a kaţdá konkrétní váha musí být vyzkoušena a ověřena za určitých podmínek buď přímo u výrobce, nebo notifikovanou osobou. Takovou váhu pak je moţné uvést na trh v kterékoliv členské zemi EU. Směrnicí jsou definovány dvě značky, které musí být umístěny na štítku vah nebo v jeho blízkosti, podle nichţ lze jednoznačně poznat, ţe váhy splňují poţadavky Směrnice Rady 90/384/EHS. Jde o značky CE (značka shody) a černé M v zeleném poli (metrologická značka). Zde je příklad označení vah pouţívaný ve Spolkové Republice Německo.
- 116 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Číslice 99 je dvojčíslím roku, ve kterém byla připojena značka shody a číslice 0104 je identifikačním číslem notifikovaného orgánu, který se podílel na posouzení shody. Pro další druhy měřidel se v EU připravuje další metrologická směrnice nového přístupu zkráceně nazývaná MID. Tato směrnice nahradí pro několik oborů měření stávající směrnice starého přístupu a po uplynutí přechodného období bude moţné uvádět na trh měřidla pouze podle této směrnice. V první fázi se směrnice MID bude týkat 10 druhů měřidel a to:
vodoměrů na teplou i studenou vodu;
plynoměrů a přepočitávačů mnoţství plynu;
elektroměrů;
měřičů tepla;
měřicích systémů pro technické kapaliny;
automatických vah;
taxametrů;
měřidel délky a objemu;
měřiček délky, plochy a třísouřadnicových strojů;
analyzátorů výfukových plynů.
Značka CE - tato značka se nazývá značka shody a můţe jí být označen pouze výrobek, který splní poţadavky všech směrnic nového přístupu, které se na něj vztahují. Vezmeme-li si jako příklad váhy s neautomatickou činností, pak označením CE výrobce prohlašuje shody se směrnicí pro váhy s neautomatickou činností 90/384/EHS, ale zároveň také se směrnicemi pro elektromagnetickou kompatibilitu 89/336/EHS a elektrickou bezpečnost 73/23/EHS. Směrnice starého přístupu V oblasti metrologie dosud platí řada směrnic starého přístupu, které jsou do českého
právního
řádu
implementovány
vyhláškami
Ministerstva
průmyslu
a obchodu. Tyto směrnice jsou výrobci vyuţívány pouze v některých oborech, - 117 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
zejména pro plynoměry, vodoměry a průtokoměry pro kapaliny jiné neţ voda, coţ je dáno v některých případech jejich technickou zastaralostí. Bude-li měřidlo schváleno a prvotně ověřeno podle některé z těchto směrnic, bude moţné uvést jej na jednotný evropský trh a tedy i na český bez dalšího zkoušení a schvalování. Značka EHS schválení typu a značka prvotního ověření je stanovena v přílohách vyhlášky č. 332/2000 Sb., novelizované vyhláškou č. 509/2004 Sb. Grafická podoba EHS značky schválení typu vypadá např. pro Spolkovou Republiku Německo takto:
Písmeno D je identifikačním znakem státu, číslice 04 je dvojčíslím roku schválení a 9.123 je identifikační číslo schválení typu. Grafická podoba značky prvotního EHS ověření vypadá např. pro Spolkovou Republiku Německo takto:
Písmeno D je opět identifikačním znakem státu, číslice 0 je identifikačním číslem příslušného metrologického pracoviště a číslice 99 je dvojčíslím roku ověření měřidla. Další certifikační systémy Souběţně se systémem uvádění měřidel na trh podle evropských směrnic existují další certifikační systémy, které jsou v některých ohledech výhodnější a které jsou také v případě některých oborů vyuţívány více neţ schvalování podle směrnic starého přístupu. Jde především o certifikační systém OIML, který se v posledním období výrazně rozvíjí. S certifikačním systémem OIML úzce souvisí WELMEC Type Approval Agreement, coţ je mezinárodní dohoda mezi zeměmi EU o uznávání výsledků posouzení provedených podle vybraných doporučení OIML. Základní podmínkou je, ţe v certifikátu schválení typu nebo v samostatném prohlášení o shodě musí být - 118 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
jednoznačně uvedeno, ţe měřidlo splňuje všechny poţadavky relevantního doporučení OIML. Uznávací klauzule Na základě české uznávací klauzule se po vstupu ČR do EU uznává platnost OIML certifikátů. Stejně tak jsou platné v ČR certifikáty vydané v zahraničí, pokud zaručují metrologickou úroveň vyţadovanou v ČR. Jde například o vnitrostátní schválení provedená v jiném členském státě EU nebo o certifikáty OIML. Nejvhodnějším nástrojem pro prokázání této úrovně je splnění poţadavků harmonizovaných technických norem nebo mezinárodních doporučení OIML. Nejde však o dogma a prokázat srovnatelnou metrologickou úroveň lze i jiným způsobem.
Závěr Vstupem ČR do EU je tedy moţné bez jakýchkoliv dalších administrativních kroků nebo technických zkoušek uvádět stanovená měřidla na trh, avšak při dodrţení poţadavků daných evropskou legislativou popřípadě uznávací klauzulí. Odpovědnost za uvedení měřidla na trh přísluší převáţně výrobci popřípadě zplnomocněnému zástupci výrobce měřidla a není, jak tomu bylo v minulosti v ČR, část odpovědnosti přenášena na metrologické orgány. V případě sporu musí výrobce popřípadě zplnomocněný zástupce doloţit, ţe měřidlo uvedl na trh v souladu s danými poţadavky a pokud se prokáţe opak, lze předpokládat na základě rozhodnutí soudu značné sankce. Je třeba si také uvědomit, ţe pouţívání a provoz měřidel nadále nespadá pod evropskou legislativu, ale řídí se legislativou národní, tedy zákonem č. 505/1990 ve znění pozdějších předpisů. Postupy při následném ověřování měřidel, dozoru apod. vstupem ČR do EU nedoznaly ţádných zásadních změn. Praktický dopad na podnikatele Podnikatelské subjekty, které při provozování své ţivnosti uţívají měřidla pro váţení či měření, by si měly ověřit, zda jimi uţívaná měřidla jsou v souladu se zákonem
- 119 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
o metrologii
a souvisejícími
předpisy.
Zvláštní
reţim
pak
platí
pro
váhy
s neautomatickou činností. Zvláštní pozornost by této oblasti měli věnovat dodavatelé měřidel. Jimi dodávaná měřidla musejí být v souladu platnými předpisy a pouze na dodavatelích leţí odpovědnost za uvedení měřidla na trh. Česká legislativa uznává platnost evropských směrnic a certifikátů.
- 120 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
4.
ODBORNÁ SPECIFIKA MALOOBCHODU
4.1.
ODBORNÁ KVALIFIKACE A ZPŮSOBILOST ZAMĚSTNANCŮ PRODEJEN
Vývoj trhu přináší stále větší poţadavky na odbornost zaměstnanců prodejen. Vedle všeobecných schopností musí pracovníci prodejen ovládat řadu dovedností z oblasti obchodně provozní, ekonomické, administrativní i propagační a marketingové. Specifické předpoklady musejí mít pracovníci konající práci v některé ze základních funkcí – prodavač, pokladník, vedoucí prodejny. Profesní přístup prodavače spočívá v pochopení významu sluţby pro zákazníka, měl by být stimulující a motivující pro ostatní spolupracovníky prodejní jednotky. Nároky na výkon obchodních funkcí se zvyšují s rostoucí konkurencí i nově formující se oblastí trhu. Roste tlak na změnu profesní struktury zaměstnanců ve smyslu preference širší profesní variabilnosti. Ke splnění nároků a potřeb obchodu by měli obchodní pracovníci zvládnout následující klíčové dovednosti. Všeobecné poţadavky
pohotové, kultivované a správné vyjadřování v mateřském jazyce v ústním i písemném projevu;
zvládání psychologické dovednosti na úrovni tvořivé komunikace v činnostech nezbytných pro výkon obchodních povolání;
pohotová
komunikace
v jednom
cizím
jazyce
o běţných
pracovních
hodnotám,
spočívající
i společenských situacích;
chápaní důleţitých společenských norem;
odpovědný
vztah
ke
kulturním
a společenským
v dodrţování obecných a specifických zásad bezpečnosti práce, ochrany zdraví při práci, ochrany ţivotního prostředí a poţární prevence;
- 121 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
aktivní budování pozitivního osobního i pracovního image, vytváření dobrého jména firmy a zvládání interpersonálních vztahů na pracovišti.
Odborné poţadavky Odborné poţadavky v současné době vyplývají z potřeb obchodu. Dají se roztřídit do okruhů dle pracovních činností. Obchodně provozní činnosti Výkon obchodně provozních činností je rozdílný v závislosti na provozním typu provozní jednotky a typové pozici, na kterou je pracovník zařazen. Spočívá v:
prodeji zboţí nabízeného sortimentu včetně poskytování poradenské sluţby zákazníkům v různých formách prodeje;
kontrole sortimentu a jeho udrţování;
provádění odběru a přejímky zboţí včetně vedení příslušných dokladů;
správném skladování a ošetřování zboţí;
odpovídající manipulaci s obaly, včetně likvidace nevratných obalů;
v bezpečném zacházení se stroji a zařízením prodejny, nástroji a pomůckami;
v přesném dělení, váţení, měření a hbitém provedení výpočtu ceny zboţí;
ovládání prací na různých kontrolních pokladnách, tj. realizace platby hotovostní i bezhotovostní formou;
správném účtování zboţí a vyhotovení prodejních dokladů;
balení zboţí vhodným obalovým materiálem funkčně a na odpovídající estetické úrovni;
přípravě zboţí k prodeji, zvláště u potravinářského zboţí dle zásad hygienické praxe;
v řešení případných stíţností, reklamací a ţádostí v souladu s postupy firmy;
v provádění inventarizace majetku prodejny.
Předpokládá se, ţe porostou nároky na znalosti zboţových komodit a kulturu osobního projevu v jednotlivých fázích prodejního procesu:
přivítání zákazníka a zjištění jeho přání;
osobní nabídka a výběr zboţí;
- 122 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
předloţení a předvedení zboţí (včetně nabídky náhradních, eventuálně nových druhů zboţí);
nabídka doplňkových druhů;
účtování zboţí a inkaso;
balení a výdej zboţí;
rozloučení se zákazníkem.
Jednotlivé fáze prodejního procesu je třeba realizovat na úrovni odpovídající současným
potřebám
a poţadavkům
zákazníků.
Zákazníci
jsou
stále
emancipovanější, více individualističtí a přístupní k experimentování. Jsou i značně kritičtí, nároční, nemají mnoho volného času, roste počet zákazníkům s dvojitým příjmem, rozvoj se ubírá stále více k dvacetičtyřhodinové ekonomice. Přibývá zákazníků informovaných, věnujících se i otázkám ţivotního prostředí, zdravému ţivotnímu stylu, alternativním způsobům ţivota, stravování, léčení, ap. Nové technologie, ke kterým má řada zákazníků přístup i kladný vztah, formují rovněţ současného a budoucího zákazníka. Ekonomické činnosti:
sledování vývoje struktury prodávaného sortimentu, průběţné vyhodnocování získaných údajů s cílem zvýšit maloobchodní obrat;
vedení evidence majetku;
vedení peněţního deníku a pomocných knih;
vedení výkazu o majetku a závazcích;
vedení výkazu příjmů a výdajů;
archivace a skartace účetních dokladů.
Administrativní činnosti:
pouţívání prostředků informační technologie;
psaní obchodních dopisů;
vyhotovení písemností souvisejících s dodávkami a prodejem zboţí;
vypracování dalších písemností, které souvisejí s činností provozní jednotky;
- 123 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
vyuţívání prostředků a pomůcek k racionalizaci administrativy.
Propagační a marketingové činnosti:
ovládání
základních
technik
aranţérských
prací
a realizace
drobných
propagačních akcí;
vyuţívání propagačních prostředků v provozní jednotce;
vytváření cenovek, popisek a dalších grafických informací k vystavenému zboţí;
spolupráce při vytváření výtvarných návrhů interiéru provozní jednotky, vitrín, výkladních skříní, výstavek, výstavních stánků;
vystavování a aranţování zboţí v provozní jednotce s přihlédnutím ke specifice sortimentu;
výzkum spotřebitelské poptávky;
usměrňování potřeb a zájmů zákazníků – jejich výchova (estetika, zdravá výţiva);
šíření nových informací.
Základní typové pozice Nezbytným předpokladem výkonu veškerých následujících obchodních funkcí je poctivost. Prodavač Úloha prodavače je exekutivně informační, poradenská, pozorovací, kontrolní a upozorňovací. Je odpovědný za samostatné vykonávání zadaných úkolů, nese také kolektivní hierarchickou odpovědnost s ohledem na postupy a standardy společnosti. Komplexita jeho práce spočívá v kombinaci kontinuální přítomnosti zákazníka v obchodě a vykonávání nezbytných úkonů spojených s profesí. Prodavač o zákazníky dbá, je pohotový, obratný, flexibilní, reprezentativní, korektní a asertivní. Pracovní činnosti:
příprava a úprava zboţí k prodeji;
předvádění zboţí zákazníkovi včetně jeho propagace;
poskytování
kvalifikované
poradenské
činnosti
a nezbytných
zákazníkovi;
uzavírání prodejních transakcí o zboţí (sluţbách) se zákazníkem; - 124 -
informací
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
přijímání objednávek zákazníků a jejich vyřizování;
udrţování a posilování kontaktů se zákazníky;
přejímka, kontrola, skladování, ošetřování a dohlíţení na zboţí;
inventarizace a pomoc při identifikaci a plánování poţadavků;
vedení kontrolní pokladny, obstarávání hotovostních a bezhotovostních plateb;
poskytování efektivních sluţeb zákazníkům, vyřizování dotazů a stíţností;
vedení a zpracování prodejní dokumentace, např. záručních listů, stvrzenek atd. a příprava dalších příslušných dokumentů.
Pokladník Pokladník je odpovědný za vykonávání úkolů na kontrolní pokladně v souladu s obchodní politikou společnosti tak, aby zabránil případným pokladním diferencím. Musí ovládat postupy při všech inzerovaných způsobech platby. Pracovní činnosti:
připravuje kontrolní pokladnu pro pouţití;
udrţuje v čistotě pokladní prostor;
registruje jednotlivé poloţky zboţí;
ovládá elektronickou ochranu zboţí;
sděluje zákazníkovi výši registrované částky k zaplacení a zjišťuje způsob platby;
informuje zákazníka o případném bonusovém systému;
provádí úkony spojené s předáním účtenky (účetního dokladu) a vrácení peněz;
umí vyřizovat případné stíţnosti, reklamace, ţádosti v souladu s postupy společnosti;
zdvořile se rozloučí se zákazníkem.
Vedoucí maloobchodní jednotky Orientuje se v měnících se podmínkách ekonomické reality, ovládá principy trţního hospodářství a činnosti podnikatelských subjektů v obchodní sféře. Zvládá správné operativní podnikatelské rozhodování ve prospěch potřeb a zájmů obchodní organizace.
V průběhu
prodejního
dne
synchronizuje
činnost
zaměstnanců
s působícími vlivy (zejména frekvencí zákazníků) a koordinuje jednotlivé činnosti
- 125 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
navzájem. Vlastním příkladem soustavně podporuje rozvoj etického myšlení, jakoţ i výchovu k etice v podnikání. Pracovní činnosti:
zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci;
odpovídá za dodrţování pracovně právních předpisů;
orientuje se v platných právních normách, které mají bezprostřední vztah k obchodní praxi;
při řízení maloobchodní jednotky důsledně vyuţívá informace elektronických pokladních systémů, zejména při zásobování prodejny potřebným sortimentem zboţí;
vytváří optimální pracovní a hygienické podmínky;
ovládá principy marketingu;
soustavně sleduje vývoj a hodnocení jakosti nových výrobků a způsob jejich uvedení na trh;
aktivně si osvojuje nové poznatky a odborné dovednosti;
řídí a kontroluje práci podřízených pracovníků a hodnotí jejich pracovní výsledky;
vede pracovníky ke kázni a motivuje je k lepším pracovním výsledkům;
zabezpečuje provádění výzkumu spotřebitelské poptávky v souladu s potřebami firmy;
odpovídá za komplexní zabezpečení ochrany majetku prodejny.
Závěr Český vzdělávací systém, jeho vlastnosti a produkce je jedna z těch „národních hodnot“, které si udrţují ve srovnání se světem znamenitou úroveň kvality. Současně je však nutné mít na vědomí to, ţe ţijeme ve společnosti, kde probíhají nejrůznější rozvojové a transformační procesy. Velmi se změnila sektorová a odvětvová skladba pracovních
sil
v uplynulém
desetiletí.
Celoţivotní vzdělávání
je
nezbytným
předpokladem úspěšnosti v profesi. Moţnosti rekvalifikace a dalšího vzdělávání jsou ovlivněny situací a úrovní zaměstnanosti v daném regionu.
- 126 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
4.2.
PROBLEMATIKA ELEKTROODPADU
Úvod Odpadové hospodářství je velice dynamický obor, který ovlivňuje široké spektrum subjektů, nakládajících s odpady, ale také subjekty účastnící se ţivotního cyklu výrobků před tím, neţ se stanou odpadem. V České republice má nakládání s odpady jiţ svou tradici, přesto kaţdá nová legislativní úprava týkající se problematiky odpadového hospodářství je vedena snahou o zlepšování stávajícího stavu. V této souvislosti dochází také ke změně trendů nakládání s odpady a vyřazenými výrobky, které znamenají zvyšování preventivních opatření, minimalizaci vzniku odpadů a jiné způsoby financování podle principu „znečišťovatel platí“. V Evropské unii je přijat soubor směrnic, které si kladou za cíl zaměřit se na určité typy odpadů zásadních z pohledu objemu či rizik pro ţivotní prostředí. Do tohoto souboru patří také směrnice č. 2002/96/EC o odpadu z elektrických a elektronických zařízení a směrnice č. 2002/95/EC o omezení pouţívání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních. Jejich přijetí do národní legislativy České republiky znamená změny ve způsobu sběru a dalšího nakládání s tímto odpadem a související evidencí, neboť povinnost spojená s těmito činnostmi je rozšířena také na dovozce a výrobce elektrických a elektronických zařízení. Pokud výrobci a dovozci elektrických a elektronických zařízení při vytváření systémů zpětného odběru a odděleného sběru těchto zařízení vyuţijí stávající infrastruktury měst a obcí pro nakládání s odpadem, můţe to znamenat posun ve způsobu financování nákladů spojených se sběrem, tříděním, vyuţíváním popř. odstraňováním
odpadu
z elektrických
a elektronických
zařízení,
které
končí
v komunálním odpadu z obcí na výrobce a dovozce elektrických a elektronických zařízení.
- 127 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Souhrn povinností členského státu, vyplývající ze směrnice 2002/96/EC Ze směrnice č. 2002/96/EC o odpadu z elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) vyplývají následující povinnosti pro všechny členské státy Evropské unie:
zajistit zřízení účinného systému sběru pro vracení OEEZ, včetně veřejných sběrných míst, kde by domácnosti mohly vracet tyto odpady bezplatně;
poskytnout uţivatelům informace o poţadavku neodstraňovat OEEZ jako netříděný komunální odpad a sbírat je odděleně, o sběrných systémech a o jejich úloze při nakládání s OEEZ;
stimulovat spotřebitele, aby aktivně přispívali k vracení a separovanému sběru OEEZ;
přijmout vhodná opatření k minimalizaci odstraňování OEEZ jako netříděného komunálního odpadu a k dosaţení vysoké úrovně odděleného sběru OEEZ;
zajistit,
aby
veškerá
sebraná
OEEZ
byla
předávána
autorizovaný
zpracovatelským zařízením;
zajistit, aby bylo nejpozději do 31. prosince 2006 dosaţeno míry odděleného sběru v průměru nejméně čtyř kilogramů OEEZ z domácností na osobu za rok;
podpořit vývoj nových technologií vyuţití, recyklace a zpracování;
zajistit, aby nejpozději do 13. srpna 2005 výrobci financovali přinejmenším sběr, zpracování, vyuţití a environmentálně šetrné odstraňování OEEZ z domácností prodaných před 13. 8. 2005;
zajistit, aby bylo nejpozději od 13. srpna 2005 výrobci zajištěno financování nákladů na sběr, zpracování, vyuţití a environmentálně šetrné odstraňování OEEZ od jiných uţivatelů, neţ jsou domácnosti, z výrobků uvedených na trh po 13. srpnu 2005;
zajistit, aby výrobci vhodně označovali EEZ uvedená na trh po 13. srpnu 2005 symbolem pro označení EEZ;
vypracovat seznam výrobců a kaţdoročně shromaţďovat informace, včetně zdůvodněných odhadů, o mnoţstvích a o kategoriích EEZ uvedených na trh, sebraných všemi způsoby, opětovně pouţitých, recyklovaných, vyuţitých a vyvezených sebraných odpadech. Tyto informace předávat kaţdé dva roky Komisi EU;
uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosaţení souladu s touto směrnicí nejpozději do 13. srpna 2004 a neprodleně o nich uvědomit Komisi EU. - 128 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Souhrn povinností výrobců a dovozců OEEZ Pro producenty elektrických a elektronických zařízení platí podle směrnice č. 2002/96/EC o odpadu z elektrických a elektronických zařízení tyto povinnosti:
financovat sběr ze sběrných zařízení, zpracování, vyuţití a odstranění OEEZ;
financovat nakládání s odpady ze svých vlastních výrobků;
poskytnout při uvádění svého výrobku na trh finanční záruku, aby se předešlo tomu, ţe by náklady spojené s nakládáním s OEEZ z bezprizorních výrobků nesla společnost nebo ostatní výrobci;
nést odpovědnost za financování nakládání s historickými odpady tak, aby tato odpovědnost sdílena všemi stávajícími výrobci v kolektivních systémech financování, do kterých přispívají úměrně všichni výrobci, kteří působí na trhu v okamţiku, kdy dochází ke vzniku nákladů;
poskytovat informace o identifikaci součástí a materiálů pro usnadnění nakládání s OEEZ a vhodně označovat elektrická a elektronická zařízení;
zřídit a provozovat individuální nebo kolektivní systémy zpětného odběru OEEZ z domácností za předpokladu, ţe jsou v souladu s cíli této směrnice;
u OEEZ jiných neţ z domácností budou muset výrobci nebo třetí strany jednající jejich jménem zabezpečit sběr těchto odpadů;
výrobci nebo třetí strany jednající jejich jménem budou muset zřídit v souladu s právními předpisy systémy zajišťující zpracování OEEZ za pouţití nejlepších dostupných technik zpracování, vyuţití a recyklace;
výrobci nebo třetí strany jednající jejich jménem budou muset v souladu s právními předpisy zřídit, individuálně nebo na kolektivní bázi, systémy zajišťující vyuţití odděleně sebraných OEEZ;
nejpozději do 13. srpna 2005 budou muset výrobci financovat přinejmenším sběr, zpracování, vyuţití a environmentálně šetrné odstraňování OEEZ z domácností uloţených ve sběrných zařízeních;
u výrobků uvedených na trh po 13. srpnu 2005 bude muset kaţdý výrobce odpovídat za financování odpadů z vlastních výrobků;
nejpozději od 13. srpna 2005 budou muset mít výrobci zajištěno financování nákladů na sběr, zpracování, vyuţití a environmentálně šetrné odstraňování OEEZ od jiných uţivatelů, neţ jsou domácnosti, z výrobků uvedených na trh po 13. srpnu 2005; - 129 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
u OEEZ (od uţivatelů jiných, neţ jsou domácnosti) z výrobků uvedených na trh před 13. srpnem 2005 (historický odpad) budou muset zajistit financování nakládání výrobci;
výrobci budou muset poskytnout informace o opětovném pouţití a zpracování pro kaţdý nový druh EEZ uváděný na trh do roka od jejich uvedení na trh;
výrobce bude muset jasně identifikovat své výrobky uvedené na trh po 13. srpnu 2005 svou značkou a navíc označením uvádějícím, ţe EEZ bylo uvedeno na trh po 13. srpnu 2005.
Podrobnosti
k problematice
elektroodpadu
jsou
uvedeny
v samostatné
odborné příručce InMP HK ČR „Elektroodpad v maloobchodě“. Zákon o odpadech Samostatně není problematika odpadů z elektrických a elektronických zařízení řešena, způsob nakládání s elektrickými a elektronickými zařízeními a s odpadem z nich upravuje zejména zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech (zákon o odpadech – úplné znění je zveřejněno v zákoně č. 106/2005 Sb., o odpadech; zákon o odpadech byl mnohokrát novelizován). Ten stanovuje obecné podmínky nakládání s nimi zejména po ukončení jejich ţivotnosti, tedy ve chvíli, kdy se jich konečný uţivatel nebo spotřebitel chce zbavit nebo má povinnost se jich zbavit. Určuje také v obecné rovině principy, které mají vést k předcházení vzniku odpadů z těchto zařízení. Zákon o odpadech určuje povinnost přednostního vyuţívání odpadů obecně, a tato povinnost se pochopitelně týká také odpadů z elektrických a elektronických zařízení. Dále zákon o odpadech stanovuje způsob, jakým je kaţdý povinen se tohoto odpadu zbavovat tak, aby byly dodrţovány všechny právní předpisy na ochranu ţivotního prostředí tedy tak, ţe s těmito odpady bude nakládáno pouze v zařízeních, která jsou k nakládání s odpady určena. Obecně také ukládá povinnosti původcům odpadu. Ve chvíli, kdy se zbavuje elektrického nebo elektronického zařízení občan na území obce, je původcem tohoto odpadu obec. Výjimku z tohoto ustanovení zákona mohou, podle zavádění nových principů do odpadového hospodářství, tvořit v současné době z elektrických a elektronických zařízení pouze chladničky pouţívané v domácnostech a výbojky a zářivky. Reţim jejich nakládání upravuje ustanovení zákona o odpadech v části V., které se týká zpětného odběru těchto zařízení, neboť dle tohoto
- 130 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
ustanovení mají výrobci a dovozci (dále jen „povinné osoby“) chladniček pouţívaných v domácnostech, výbojek a zářivek (i jiných komodit, které nemají vztah k elektrickým a elektronickým zařízením a nejsou předmětem směrnice 2002/96/EC) povinnost zajistit jejich zpětný odběr. Tento zpětný odběr musí být proveden bez nároku na úplatu od spotřebitele, tedy občana, přičemţ místa kam můţe spotřebitel tato zařízení odkládat (dále jen „místa zpětného odběru“) musí být stejně dostupná jako místa jejich prodeje. Povinné osoby mohou na základě písemné dohody s obcí vyuţít ke splnění své povinnosti zajištění zpětného odběru vyuţít systém sběru a třídění komunálních odpadů stanovený touto obcí. Povinné osoby pak musí zajistit vyuţití nebo odstranění zpětně odebraných pouţitých výrobků v souladu se zákonem o odpadech a prováděcími právními předpisy. Další
podrobnosti
způsobu
provedení
zpětného
odběru
upravuje
vyhláška
Ministerstva ţivotního prostředí. Definuje zpětný odběr jako odebrání pouţitých výrobků povinnými osobami od spotřebitelů bez nároku na úplatu za účelem jejich vyuţití nebo odstranění s tím, ţe se zpětný odběr nevztahuje na výrobky, se kterými bylo nakládáno jako s odpadem jiţ před jejich předáním povinné osobě. Z těchto ustanovení tedy vplývá, ţe zákon a navazující vyhláška umoţňuje spolupráci povinných osob a obcí při zajišťování zpětného odběru, ovšem pouze pokud obec nebude s těmito zařízeními nakládat jako s odpadem, ale jako s výrobky, a to do chvíle předání povinné osobě nebo osobě oprávněné k dalšímu nakládání s nimi. Disproporce těchto ustanovení je nasnadě, neboť je v rozporu s obecnými ustanoveními zákona o odpadech. Tato vyhláška určuje, ţe na základě písemné dohody mezi obcí a povinnou osobou, zabezpečuje obec v rámci svého systému pro povinnou osobu shromaţďování, sběr, přepravu, třídění těchto výrobků, které ovšem smí předat pouze osobě oprávněné, tedy nikoliv povinné osobě. Přechod vlastnictví ke zpětně odebraným výrobkům ţádné ustanovení právních předpisů neřeší, i kdyţ z pohledu zákona o odpadech je podstatný v souvislosti s původcovstvím odpadu a zejména povinností, které z tohoto statutu vyplývají. Vyhláška také upravuje míru četnosti míst zpětného odběru. Za dostatečně dostupná se povaţují místa zpětného odběru v případě, ţe je stanoveno minimálně jedno místo zpětného odběru v kaţdé obci nebo v kaţdém městském obvodě nebo
- 131 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
městské části, kde se nacházejí prodejny těchto výrobků. Pro hlavní město Prahu to tedy znamená, ţe za předpokladu, ţe se v kaţdé městské části vyskytují prodejní místa chladniček pouţívaných v domácnosti, zářivek a výbojek, musí se také v kaţdé městské části vyskytovat místa zpětného odběru těchto zařízení, a to bez ohledu na skutečnost je-li uzavřena písemná dohoda mezi městem a povinnými osobami či nikoli. Nakládání s chladničkami, mrazáky a jejich kombinacemi, popř. klimatizačními zařízeními obsahujícími regulované látky (HCF, CFC) je dále upraveno zákonem o ochraně ovzduší a navazující vyhláškou Ministerstva ţivotního prostředí. Tyto právní úpravy stanovují povinnosti mimo jiné při znovuzískávání pouţitých regulovaných látek a principy pro zamezení jejich úniku do ovzduší. Regulované látky je nutno získávat za pouţití nejlepší dostupné technologie z hlediska ochrany ţivotního prostředí a ekonomické přijatelnosti, přičemţ příloha č. 12 k této vyhlášce určuje závaznou technologii pro znovuzískávání regulovaných látek, způsob jejich evidence a kontroly. To klade na kaţdého původce odpadu, který obsahuje regulované látky, povinnost předat tento odpad osobě oprávněné jak podle zákona o odpadech, tak pochopitelně podle zákona o ovzduší. Technické poţadavky na chladící zařízení jsou stanoveny v nařízení vlády. Tento legislativní podklad také blíţe specifikuje pojem chladící zařízení, chladnička a mraznička. Obecné poţadavky na zařízení k vyuţívání a odstraňování, sběru a výkupu mimo jiné také odpadu z elektrických a elektronických zařízení určuje také vyhláška ministerstva ţivotního prostředí o podrobnostech nakládání s odpady. Tato vyhláška dále určuje povinnosti při skladování odpadu, způsobu vedení průběţné evidence odpadů, způsobu vedení evidence při přepravě nebezpečných odpadů, kterými některý odpad z elektrických a elektronických zařízení, vyskytující se v komunálním odpadu nepochybně je.
- 132 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Plán odpadového hospodářství ČR Podle analytické části POH, tedy z Vyhodnocení stavu odpadového hospodářství České republiky je v ČR je vyřazeno cca 7 kg/obyv./rok elektrických a elektronických zařízení ve struktuře:
audio-video technika 2 kg/obyv./rok,
domácí a s nimi srovnatelné přístroje 4,4 kg/obyv./rok a
výpočetní technika 0,6 kg/obyv./rok.
V absolutních číslech to představuje například přibliţně 340 000 televizorů, přibliţně 300 000 chladniček a mrazniček a přes 1 milion mobilních telefonů. Plán odpadového hospodářství České republiky také hodnotí stav odpadového hospodářství v ČR ve vztahu k úkolům a cílům stanovených v předpisech EU. ČR se zavázala do data vstupu do EU převést poţadavky předpisů ES do národní legislativy. Nová legislativa v oblasti odpadového hospodářství jiţ plně respektuje poţadavky příslušných směrnic. Novým zákonem o odpadech byly zejména odstraněny některé rozdíly v základních definicích, byla stanovena hierarchie nakládání s odpady, zpřesněny podmínky pro provoz zařízení k vyuţívání, odstraňování, sběru a výkupu odpadů a zavedena povinnost zpracování plánů odpadového
hospodářství,
coţ
jsou
jedny
z hlavních
poţadavků
směrnice
o odpadech č. 75/442/EHS v platném znění. Rovněţ většina ostatních směrnic ES je jiţ transponována do právních předpisů ČR a zapracovávají se další, např. směrnice o vozidlech
s
ukončenou
ţivotností
a směrnice
o odpadních
elektrických
a elektrotechnických zařízení (OEEZ). V současné době je Plán odpadového hospodářství zpracováván na úrovni jednotlivých krajů.
- 133 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Přehled cílů stanovených v Plánu odpadového hospodářství ČR ve vztahu k odpadům z elektrických a elektronických zařízení Umístění Poř. v textu číslo bod č. 22
23
24
25
26
Typ cíle
Definice cíle
3.6. písm zvýšit úroveň sběru tříděných vyřazených elektrických i) a elektronických zařízení na 4 kg na osobu za rok z domácností do 31. 12. 2006 dosáhnout u velkých domácích spotřebičů a automatických výdejních stojanů vyuţití minimálně 80 % průměrné 3.6. písm hmotnosti pouţitého spotřebiče a opakovaně pouţít j) nebo recyklovat materiály, látky a součásti z nich v rozsahu minimálně 75 % průměrné hmotnosti spotřebiče do 31. 12. 2006 dosáhnout u zařízení informační technologie a komunikačních a spotřebitelských zařízení vyuţití 3.6. písm minimálně 75 % průměrné hmotnosti pouţitého spotřebiče k) a opakovaně pouţít nebo recyklovat materiály, látky a součásti z nich v rozsahu minimálně 65 % průměrné hmotnosti spotřebiče do 31. 12. 2006 dosáhnout u malých domácích spotřebičů, osvětlovacích zařízení, elektrických a elektronických nástrojů, hraček 3.6. písm a přístrojů pro monitorování a regulaci vyuţití l) minimálně 70 % průměrné hmotnosti pouţitého spotřebiče a opakovaně pouţít nebo recyklovat materiály, látky a součásti z nich v rozsahu minimálně 50 % průměrné hmotnosti pouţitého spotřebiče do 31. 12. 2006 3.6. písm dosáhnout opětovného pouţití nebo recyklace materiálů, m) látek a součástí z výbojek v rozsahu minimálně 80 % hmotnosti pouţitého spotřebiče do 31. 12. 2006
Dílčí cíl Dílčí cíl
Dílčí cíl
Dílčí cíl
Dílčí cíl
Další údaje Další podrobnější údaje lze získat na webových stránkách Ministerstva ţivotního prostředí – www.env.cz, u společnosti APUSO plus a. s. na tel. č. 284 091 957 nebo na www.apusoplus.cz, na internetovém portálu www.waste.cz.
- 134 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
5.
VYBRANÁ ODBORNÁ PROBLEMATIKA MALOOBCHODU S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Dřívější ţivnost „Maloobchod se smíšeným zboţí“ byl především maloobchodem s potravinami a s doplňujícím sortimentem rychloobrátkového zboţí denní potřeby (kosmetické a drogistické výrobky, papírnické výrobky apod.). Počínaje dnem 1. 7. 2008 se tato ţivnost stala součástí nové ţivnosti: Maloobchod a Velkoobchod.
5.1.
POTRAVINY
Přehled jednotlivých potravinářských komodit:
Mléko a mléčné výrobky;
mléko, tekuté mléčné výrobky, zahuštěné mléčné výrobky, kysané mléčné výrobky, smetanové krémy;
zahuštěné a sušené mléko, zahuštěná a sušená smetana;
nezrající sýry – čerstvé sýry a tvarohy;
sýry přírodní zrající a sýry tavené;
máslo, máselný koncentrát, máselný tuk, pomazánkové máslo;
maso (včetně drůbeţe, ryb a výrobků z nich);
maso (včetně mletého masa a polotovarů);
masné výrobky (kromě konzerv a polokonzerv);
konzervy a polokonzervy;
ryby a ostatní vodní ţivočichové a výrobky z nich;
vejce a výrobky z nich;
vaječné výrobky;
pekařské výrobky: o chléb a běţné pečivo, o jemné pečivo a běţné pečivo se zapečenou náplní a zdobením;
rozpékání zmrazených pekařských polotovarů;
cukrářské výrobky;
těsta;
trvanlivé pečivo;
- 135 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
těstoviny;
mlýnské obilné výrobky;
knedlíky;
lahůdky;
výrobky tzv. studené kuchyně;
výrobky tzv. teplé kuchyně;
pivo;
nealkoholické nápoje, balené vody a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů;
lihoviny;
kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem;
čokoláda a čokoládové cukrovinky;
nečokoládové cukrovinky;
doplňky stravy;
houby a výrobky z hub: čerstvé houby volně rostoucí a čerstvé houby pěstované;
dehydratované výrobky, ochucovadla a studené omáčky, drezinky, hořčice;
potraviny určené pro zvláštní výţivu, doplňky stravy;
jedlé tuky a oleje;
čerstvé ovoce a zelenina;
konzumní brambory;
výrobky z brambor, škrob;
víno;
ovocná a dezertní vína;
suché skořápkové plody;
čaj, káva, kávoviny;
zpracované ovoce a zpracovaná zeleniny;
luštěniny a olejnatá semena;
koření;
jedlá sůl;
přírodní sladidla;
med;
ozářené potraviny; - 136 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
zmrazené potraviny;
biopotraviny.
Bezpečnost potravin Základní prioritou při prodeji potravin je snaha zabezpečit trvale vysoký standard péče o bezpečnost potravin jako jeden z prvků ochrany zdraví a oprávněných zájmů spotřebitelů. Účinná realizace politiky zdravotní nezávadnosti potravin vyţaduje komplexní přístup a vzájemnou návaznost přiměřených opatření v jednotlivých fázích prvovýroby, výroby a distribuce potravin a také jejich prodeje. Právní předpisy, které se týkají bezpečnosti potravin a péče o bezpečnost potravin se v posledních letech rychle měnily. Základním závazným předpisem v oblasti bezpečnosti potravin se stalo Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. Toto nařízení zajišťuje, aby spotřebitelé a ostatní zainteresované osoby měli důvěru v rozhodování, o něţ se potravinové právo opírá, v jejich vědecký základ a strukturu a v nezávislost institucí zajišťujících ochranu zdraví a dalších zájmů. K tomu jako nezbytnost bylo nutno přijmout i opatření na vytvoření záruk, ţe potraviny, které nejsou bezpečné, nebudou uváděny na trh. Jedním z rozhodujících prvků posílení bezpečnosti potravin bylo i stanovení odpovědnosti provozovatelů potravinářských podniků. Provozovatelem potravinářského podniku je jakákoliv fyzická nebo právnická osoba odpovědná za to, ţe budou v potravinářském podniku, který je pod její kontrolou, plněny poţadavky potravinového práva. Z toho vyplývá, ţe kaţdý, i sebemenší obchodník, nebo i stánkař, který zachází s potravinami, je provozovatelem potravinářského podniku se všemi důsledky, které z toho pro něj plynou.
- 137 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
K obecným poţadavkům na bezpečnost potravin, které musí respektovat výrobci, distributoři i obchodníci (provozovatelé maloobchodu se smíšeným zboţím), patří zejména tyto:
potravina není povaţována za bezpečnou, jestliţe je povaţována za poškozující zdraví, nebo za nevhodnou k lidské spotřebě;
potravina nesmí uvádět spotřebitele v omyl;
potravina musí být vysledovatelná, to v praxi pro obchod znamená povinnost mít vytvořen takový systém evidence, aby bylo moţné kdykoliv identifikovat, od které osoby bylo zboţí nakoupeno a dodává-li se zboţí dále velkoobchodním způsobem, pak i identifikovat, komu bylo prodáno.
Systém kritických bodů V současné době má pro oblast obchodu největší význam Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 (dále jen Nařízení č. 852). Toto Nařízení č. 852 ukládá v článku 5, ţe provozovatelé potravinářského podniku (tedy i obchodníci) vytvoří a zavedou jeden nebo více stálých postupů zaloţených na zásadách HACCP – Systému kritických bodů – a postupují podle nich. Naproti tomu česká legislativa, konkrétně zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů a předpisů souvisejících, poskytuje podnikatelům v této věci menší prostor – ukládá v § 3, odst. 1, písm. j) určit ve všech fázích výroby a uvádění do oběhu technologické úseky (kritické body), ve kterých je největší riziko porušení zdravotní nezávadnosti, způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem (vyhláška č. 147/1998 Sb., o způsobu stanovení kritických bodů, ve znění pozdějších předpisů). Pokud by se toto ustanovení uplatňovalo doslova v praxi, znamenalo by to, ţe kaţdý podnikatel v oblasti potravin – obchodník, stánkař, ale i přepravce, by povinně způsobem uvedeným ve vyhlášce, musí mít zavedený systém HACCP – Systém kritických bodů.
- 138 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Vzhledem k tomu, ţe Nařízení č. 852 je evropským komunitárním předpisem (je nadřízen národnímu právu a je pro toto právo závazný), má provozovatel potravinářského podniku volbu:
přihlásit se k postupu podle zákona a prováděcí vyhlášky, nebo
postupovat podle Nařízení č. 852, které respektuje specifika potravinářského podniku a umoţňuje značnou flexibilitu při realizaci HACCP, a to v souladu s bodem 4, článku 5 Nařízení č. 852. Ten zmiňuje, ţe provozovatel potravinářského podniku prokazuje kontrolnímu orgánu, ţe má zaveden systém na principu HACCP, přičemţ se přihlíţí k typu a velikosti potravinářského podniku.
Dosud zpracovaná Pravidla nebo Příručky správné hygienické a výrobní praxe v potravinářském podniku, které se zabývají jednotlivými potravinářskými obory, je moţné nalézt na serveru ministerstva zemědělství: http://www.mze.cz. Způsob
povedení
analýzy
bezpečnosti
potravin,
posouzení
nebezpečí
a stanovení přijatelné úrovně rizika Veškerá nebezpečí ohroţující bezpečnost potravin, jejichţ výskyt lze ve vztahu k typu produktu, typu procesu a konkrétnímu výrobnímu zařízení v rozumné míře očekávat, musí být identifikována a zaznamenána. Tato identifikace musí být zaloţena na předběţných informacích a údajích jako jsou:
název výrobku nebo podobná identifikace;
sloţení dle pouţitých sloţek, včetně přídatných látek;
biologické, chemické a fyzikální charakteristiky, významné pro bezpečnost potravin;
předpokládané nebo stanovené doby pouţitelnosti a minimální trvanlivosti, včetně podmínek skladování;
balení potraviny;
označení vztahující se k bezpečnosti potravin, včetně pokynů pro manipulaci, jeho přípravu a pouţití;
způsob distribuce potravin.
- 139 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Provozovatel potravinářského podniku musí sledovat poţadavky platných právních předpisů týkajících se bezpečnosti potravin a souvisejících s výše uvedenými body. Toto je zvláště důleţité, pokud dojde ke změnám např. v charakteristice produktu, zamýšleného pouţití, krocích procesu výroby, nebo úpravy potraviny, balení nebo i změnám ovládacích opatření. Posuzování se provádí u kaţdé potraviny dle jejích charakteristických vlastností i jejích odlišností tak, aby provozovatel potravinářského podniku zajistit eliminaci nebo sníţení identifikovaného nebezpečí a následně stanovené míry rizika na přijatelnou úroveň. Při kontrole rizik z potravin by měl být pouţit některý z postupů zaloţený na zásadách HACCP. Je nutné, aby provozovatelé potravinářského podniku:
identifikovali všechny kroky při činnostech, které jsou zásadní pro bezpečnost potravin;
zavedli v těchto krocích efektivní kontrolní postupy;
přehodnocovali kontrolní postupy opakovaně a po kaţdé změně.
Kontrolní postupy mohou být jednoduché, např. sledování obrátkovosti sortimentu, kontrola dat spotřeby a kontrola času a teploty, kontrola monitorovacího zařízení (ověření
měřidel),
správné
ukládání
potravin,
pozorování
charakteristických
vlastností potravin a jejich obalů. Do provádění analýzy nebezpečí a stanovení rizika by kdykoliv, kdy je to moţné, měla být zahrnuta následující hlediska:
pravděpodobný výskyt rizik a závaţnost jejich nepříznivého dopadu na zdraví;
kvalitativní nebo kvantitativní zhodnocení přítomnosti rizika;
přeţívání nebo rozmnoţování toxinů, chemických nebo fyzikálních látek v potravinách;
podmínky ovlivňující výše uvedené.
- 140 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Na základě posouzení nebezpečí ohroţujícího bezpečnost potravin se musí zvolit příslušná kombinace ovládacích opatření, která je schopná zamezit, vyloučit nebo sníţit riziko ohroţující zdraví na přijatelnou úroveň. V úvahu se přitom vezme:
vliv na identifikované rizika ohroţující bezpečnost potravin ve vztahu ke zvolené úrovni přísnosti;
proveditelnost monitorová (sledování) – např. tak, aby bylo moţné včas provést účinnou nápravu;
související ovládací opatření;
pravděpodobnost selhání funkce zvoleného ovládacího opatření.
Je potřeba zváţit, která ovládací opatření, jsou-li nějaká, mohou být pro jednotlivá rizika pouţita. Ke kontrole jednoho rizika můţe být zapotřebí více neţ jeden kontrolní postup (opatření) a jedno konkrétní opatření můţe kontrolovat více neţ jedno riziko. 5.2.
OBECNÉ POŢADAVKY NA POTRAVINÁŘSKÉ PROVOZY
Okolí provozoven Příjezdové komunikace, cesty a dopravní trasy slouţící potravinářské provozovně a těsné okolí provozovny a pozemky náleţející provozovně
musí mít dostatečně zpevněné povrchy vhodné pro silniční provoz nebo pro případné manipulace s potravinami a potravinářskými obaly;
musí být upraveny tak, aby umoţňovaly odtok dešťové vody, a v případě potřeby opatřeny kanalizační vpustí;
musí být upraveny tak, aby umoţňovaly odpovídající čištění povrchu;
v blízkosti provozovny nesmí být nekrytý svod odpadních vod nebo nekrytá úloţiště odpadů;
nesmí způsobovat kontaminaci potraviny (např. v důsledku nesprávného skladování materiálů, nekontrolované a neudrţované vegetace, zavodnění apod.).
Provozovatel potravinářského podniku nesmí připustit, aby prostranství tvořící součást provozovny nebo veřejné prostranství přiléhající k potravinářské provozovně bylo kontaminováno v důsledku nehygienického jednání (např. kouření, močení, - 141 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
plivání
a odhazování
odpadků)
osob,
konzumující
potraviny
zakoupené
v provozovně. Přístup do provozovny Potravinářská provozovna musí být zabezpečena takovým způsobem, aby do potravinářských prostor s výjimkou prostor určených k nabídce zboţí spotřebitelům a případně dalších prostor vymezených pro spotřebitele bylo zabráněno vstupu nepovolaných osob. Všechny vstupní otvory do provozovny musí být dobře uzavřeny, utěsněny a zabezpečeny před vnikem ţivočišných škůdců a domácích zvířat. Přístup do prodejní části provozovny v provozní době je třeba umoţnit spotřebitelům doprovázeným vodícími či asistenčními psy. Přeprava a manipulace s potravinami Dopravní prostředky nebo kontejnery pouţívané pro přepravu potravin musí být udrţovány v čistotě a v dobrém stavu, aby chránily potraviny před kontaminací, a podle potřeby musí být navrţeny a konstruovány tak, aby umoţnily odpovídající čištění nebo dezinfekci. Skříně ve vozidlech nebo kontejnery se nesmí pouţívat na přepravu ničeho jiného neţ potravin, pokud by to mohlo způsobit kontaminaci. Pokud jsou dopravní prostředky nebo kontejnery pouţívány k přepravě čehokoliv jiného neţ potravin, nebo pokud se různé druhy potravin přepravují současně, musí být výrobky, je-li to nezbytné, účinným způsobem odděleny. Potraviny bez obalu v tekutém nebo granulovaném stavu nebo v prášku se musí přepravovat v nádobách nebo kontejnerech/cisternách, vyhrazených pro přepravu potravin. Tyto nádrţe musí být označen zřetelným a nesmazatelným způsobem v jednom nebo více jazycích Evropského společenství, aby bylo zřejmé, ţe jsou pouţívány pro přepravu potravin, nebo musí být označeny slovy „pouze pro potraviny“.
- 142 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Pokud byly dopravní prostředky pouţity pro přepravu čehokoli jiného mimo potravin nebo pro přepravu různých druhů potravin, musí být mezi jednotlivými nakládkami provedeno účinné čištění, aby se zabránilo riziku kontaminace. Potraviny v dopravních prostředcích nebo kontejnerech musí být uloţeny a chráněny tak, aby riziko kontaminace bylo sníţeno na minimum. Loţné plochy a přepravní prostory musí být konstruovány a upraveny tak a z takových materiálů, aby bylo zabráněno kontaminaci potravin a byly umoţněny snadné manipulace s přepravními obaly a rovněţ i snadné čištění loţných ploch. Je-li to nezbytné, musí být dopravní prostředky nebo kontejnery pouţívané pro přepravu potravin schopné udrţovat potraviny při vhodných teplotách a musí umoţňovat monitorování těchto teplot. Potravinářské prostory - obecné poţadavky Uspořádání, vnější úprava, konstrukce, poloha a velikost potravinářských prostor musí
umoţňovat odpovídající údrţbu, čištění nebo dezinfekci, vylučovat nebo minimalizovat kontaminaci z ovzduší a poskytovat dostatečný pracovní prostor pro hygienické provedení všech postupů;
být takové, aby se zabránilo hromadění nečistot, styku s toxickými materiály, odlučování částeček do potravin a vytváření kondenzátu nebo neţádoucích plísní na površích;
umoţňovat správnou hygienickou praxi, včetně ochrany před kontaminací a zejména regulace ţivočišných škůdců;
poskytovat, je-li to nezbytné, odpovídající kapacity s vhodnými teplotními podmínkami pro manipulaci s potravinami a pro jejich skladování při vhodných teplotách a s moţností monitorovat, a je-li to nezbytné zaznamenávat jejich teplotu.
- 143 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Budovy Technický stav budov a vnitřních prostor musí umoţňovat dodrţování všech stanovených a souvisejících poţadavků k zajištění bezpečnosti potravin; budovy a vnitřní prostory musí být udrţované z hlediska sanitárního stavu. Veškeré pouţité stavební
a konstrukční
materiály a především
materiály pouţité
pro
vnitřní
povrchovou úpravu musí splňovat platné hygienické poţadavky a nesmí ţádným způsobem negativně ovlivňovat bezpečnost potravin. Prostory určené pro vykládku potravin Rampy, vykládací plošiny a prostory určené k příjmové manipulaci s nebalenými potravinami musí být chráněny před nepříznivými klimatickými podmínkami a vlivy vnějšího prostředí. Pokud je vykládková manipulace prováděna na otevřených prostranstvích dvorů a okolních komunikacích musí být zabezpečena ochrana před vnějšími vlivy a zabezpečení chladícího řetězce provedeny tak, aby nebyla ohroţena bezpečnost potravin. Vnitřní prostory Prostory určené pro skladování, úchovu, prodej, včetně všech prostor, v nichţ je jakkoliv manipulováno s potravinami, musí vyhovovat poţadavkům na snadnou údrţbu, čištění a sanitaci; prostory nesmí být zdrojem kontaminace, nesmí poskytovat útočiště ţivočišným škůdcům, nesmí být zdrojem mikroorganismů, nečistot, kontaminujících látek. Zvláštní pozornost musí být věnována prostorám, ve kterých jsou uchovávány potraviny nebalené, popřípadě je s nimi jinak manipulováno. V potravinářských prostorách nesmí být uchovávány předměty nesouvisející s provozovanou činností. Předměty osobní potřeby zaměstnanců provozovny musí být uchovávány pouze na vyhrazených místech (v k tomu určených prostorách), aby nemohly kontaminovat potraviny.
- 144 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Soukromé potraviny zaměstnanců provozovny nesmí být uchovávány společně s potravinami, určenými k uvádění do oběhu v provozovně. Prostory neurčené k zacházení s potravinami, navazující na potravinářské prostory, (kompresorovny, strojovny, elektrické rozvodny), nesmí v ţádném případě jakýmkoliv způsobem negativně ovlivnit potravinářské prostory. Zvláštní poţadavky na potravinářské prostory Podlahy Podlahy musí mít takovou konstrukci, aby byly vhodné pro zamýšlené účely. Podlahové povrchy musí být udrţovány v bezvadném stavu a musí být snadno čistitelné, a je-li to nezbytné, snadno dezinfikovatelné. To vyţaduje pouţití odolných, nenasákavých,
omyvatelných,
nekluzných
a netoxických
materiálů,
pokud
provozovatelé potravinářských podniků nepřesvědčí příslušný orgán o vhodnosti jiných pouţitých materiálů. Popřípadě musí podlahy umoţňovat vyhovující odvod vody z povrchu. Podlahy by měly být bez prasklin; spojení mezi podlahou a zdí by měla být pro snadnou čistitelnost zaoblená a vodě nepropustná. Pokud nejsou spoje podlah a zdí zaobleny, je třeba věnovat čištění těchto úseků přiměřenou pozornost. Povrchy by měly být odolné proti chemikáliím nebo látkám s leptavým účinkem, se kterými přijdou do styku a to zejména při čištění a desinfekci. Měly by být rovněţ dostatečně odolné proti všem předpokládaným formám vnitřní přepravy. Na podlahách se nesmí udrţovat kaluţe vody nebo jiných tekutin. Tam, kde je to potřebné, musí mít podlahy dostatečný sklon a umoţňovat odtok vody do odpadní kanalizace. Odtoky (kanalizační vpusti) by měly být opatřeny vyjímatelnou mříţkou popř. víkem, umoţňujícími snadné čištění a dezinfekci. Měly by být vybaveny lapači pevných nečistot. Po čištění nesmí zůstat otevřené.
- 145 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Stěny Povrchy stěn musí být udrţovány v bezvadném stavu a musí být snadno čistitelné, a je-li to nezbytné, snadno dezinfikovatelné. To vyţaduje pouţití odolných nenasákavých omyvatelných a netoxických materiálů a hladký povrch aţ do výšky odpovídající pracovním operacím, pokud provozovatelé potravinářských podniků nepřesvědčí příslušný orgán o vhodnosti jiných pouţitých materiálů. Horizontální výstupky na vnitřních stěnách (římsy, parapety) nebo výklenky by měly být odstraněny, nebo prudce zkoseny tak, aby nemohly zadrţovat prach, nečistoty nebo se na nich hromadit škůdci. V případě, ţe nelze provést odpovídající technickou úpravu, je třeba čištění těchto ploch věnovat odpovídající pozornost. Dělící stěny, přepáţky a bariéry Všechny tyto stavební a technické úpravy musí po hygienické stránce splňovat poţadavky na stěny uvedené v předchozím bodu.
Stropy Stropy nebo v provozech bez stropů vnitřní povrchy střechy a stropní instalace musí být konstruovány a opatřeny takovou konečnou úpravou, aby se zabránilo hromadění nečistot,
prosakování
a omezila
se
kondenzace,
růst
neţádoucích
plísní
a odlučování částeček – odlupování nátěrů a malby a opadávání částí omítky, zdiva nebo jiných částic z povrchu. Stropy musí být udrţovány v odpovídající čistotě; z jejich povrchů musí být pravidelně odstraňován prach, pavučiny nebo jiné stopy po ţivočišných škůdcích. Pokud jsou zbudovány dvojité (falešné) stropy, musí být zajištěn přístup do mezistropí pro účely čištění, postřiku nebo jiných zásahů proti škůdcům apod. Musí být zajištěn snadný přístup ke všem uzávěrům nebo instalacím vyţadujícím občasnou obsluhu.
- 146 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Stropní nosné konstrukce musí být provedeny tak, aby neposkytovaly útočiště škůdcům (především ptactvu) a aby neusnadňovaly usazování prachu. Musí být pravidelně čištěny. Střešní nebo stropní světlíky nesmí umoţňovat působení povětrnostních vlivů uvnitř budov, nebo umoţňovat vnikání prachu, nečistot, dešťové vody a ţivočišných škůdců. Pod světlíky by neměly být prováděny jakékoli otevřené procesy zpracování nebo úpravy potravin, dále manipulace s nebalenými potravinami, ani ukládány obaly, které přicházejí do přímého styku s potravinou; důvodem je vysoké riziko kontaminace. Otevíratelné vikýře by měly být osazeny vhodnou ochrannou mříţkou nebo sítí. Stropní armatury a instalace Potrubní rozvody vody, páry, plynu, popř. chladících médií, elektrické kabely a lávky kabeláţe apod. nesmí způsobit kontaminaci potravin. Tam, kde je to vhodné by mělo být potrubí tepelně izolováno, aby se zabránilo neţádoucím tepelným změnám mikroklimatu prostředí a kontaminaci kondenzační vodou. Veškeré instalace musí být konstruovány tak, aby neumoţňovaly usazování prachu a nečistot, kondenzaci vodních par, růstu plísní a drolení a odlupování povrchu. Musí být snadno dostupné pro údrţbu a čištění a udrţovány v čistotě a bezvadném stavu. Okna, výlohy a jiné otvory Okna a jiné otvory musí být konstruovány tak, aby se zabránilo hromadění nečistot. Okna a otvory, které jsou otevíratelné do vnějšího prostředí, musí být, je-li to nezbytné, vybaveny sítěmi proti hmyzu, popř. mříţkou zabraňujícím vniku ţivočišných škůdců, které lze při čištění snadno vyjmout. O nezbytnosti hygienických opatření a konkrétním způsobu jejich provedení rozhoduje sám provozovatel potravinářského podniku. Přitom ale musí vzít v úvahu, ţe splnění hygienických poţadavků je naprosto prioritní záleţitostí. Pokud by otevřenými okny mohlo dojít ke kontaminaci vnitřních prostor a v nich zpracovávaných, upravovaných připravovaných nebo prodávaných potravin, musí být
- 147 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
okna během těchto manipulací s potravinami (především nebalenými) zavřená a zajištěná. Skleněné tabule by měly být nerozbitné, bezpečně upevněné a utěsněné v rámech. Pokud nejsou z nerozbitného materiálu, musí být zabezpečeny tak, aby nemohlo v případě jejich rozbití dojít ke kontaminaci potravin, pouţívaných surovin nebo obalového materiálu. Okenní parapety by měly být prudce zkosené, aby se na nich lehce
neusazoval
prach
a mechanické
nečistoty
a neslouţily
k odkládaní
nepotřebných předmětů. V případě, ţe nelze zkosení parapetů zabezpečit, je třeba tyto plochy udrţovat v řádné čistotě a pořádku. Dveře Dveře by měly být označeny informací o jejich pouţití, s jasným vymezením přístupu pro zaměstnance, dopravce, návštěvy a popř. i pro spotřebitele, pokud je jim do vymezeného prostoru potravinářské provozovny povolen přístup (např. na záchody ve velkých obchodních centrech, kde jsou současně s prodejem potravin poskytovány i stravovací sluţby se stolováním). Spotřebitelům nesmí být umoţněn přístup do potravinářských prostor (zázemí), kde se manipuluje s potravinami, surovinami a obaly. Nikomu nesmí být umoţněn přímý vstup zvnějšku budovy do prostor, kde se zpracovávají potraviny, nebo kde se připravují a upravují nebalené potraviny (s výjimkou ovoce a zeleniny a brambor). Tam, kde je to nezbytné, by měla být vybudována dvoudveřová vzduchová clona, popř. jiné vhodné zabezpečení proti rychlým
změnám mikroklimatických podmínek potravinářských prostor nebo
zabránění vniku ţivočišných škůdců. Dveře musí být snadno čistitelné, a je-li to nezbytné, snadno dezinfikovatelné. To vyţaduje
pouţití
hladkých
nenasákavých
povrchů,
pokud
provozovatelé
potravinářských podniků nepřesvědčí příslušný orgán o vhodnosti jiných pouţitých materiálů. Tam, kde je to potřebné, musí dveře těsně přiléhat, aby se zabránilo neţádoucím změnám teplot a vniku škůdců. Tam, kde je to vhodné, a otevřený popř. uzavřený
- 148 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
prostor představuje riziko pro výrobek nebo pro zaměstnance, by měly být dveře vybaveny signalizací otevření nebo uzavření prostoru (např. chladírny nebo mrazírny ve velkých prodejních nebo skladovacích objektech). Dveře vedoucí do výrobních prostor nebo do prostor s otevřenou manipulací s nebalenými rizikovými potravinami by neměly být opatřeny rozbitnými skleněnými výplněmi. Pokud nejsou výplně dveří z nerozbitných materiálů, musí být jejich povrch zabezpečen proti moţné kontaminaci potraviny v případě jejich poškození. Povrchy Veškeré povrchy (včetně povrchů zařízení) všude tam, kde se potraviny zpracovávají, připravují nebo se s nimi manipuluje musí být udrţovány v bezvadném stavu a snadno čistitelné, a je-li to nezbytné, snadno dezinfikovatelné. To vyţaduje pouţití hladkých, omyvatelných korozivzdorných a netoxických materiálů, pokud provozovatelé nepřesvědčí příslušných orgán o vhodnosti jiných pouţitých materiálů. Povrchy přicházející do přímého styku s potravinami musí být z materiálů odpovídajících stanoveným poţadavkům příslušných právních předpisů – viz dále Obecné poţadavky na potravinářská zařízení a výrobky určené pro styk s potravinami, (popř. poţadavky vyhl. č. 38/2001 Sb. v platném znění). Osvětlení Aby bylo moţno provádět veškeré postupy hygienickým způsobem, je potřebné zajistit odpovídající přirozené nebo umělé osvětlení. Tam, jsou posuzovány senzorické vlastnosti potravin nebo mají-li některé senzorické vlastnosti vliv při nabídce prodeje na výběr spotřebitelem (především barva masa a masných výrobků) nesmí být osvětlení takové, aby výsledná barva mohla klamat. Intenzita osvětlení musí odpovídat všem prováděným úkonům. Instalace osvětlení musí být chráněny, aby při rozbití osvětlovacích těles nemohlo dojít ke kontaminaci potravin. Především ţárovky musí být ve všech úsecích potravinářských prostor, kde se manipuluje s potravinami, opatřeny vhodnými kryty. Osvětlovací tělesa musí být pravidelně čištěna; při čištění nesmí být pod zdroji osvětlení prováděna ţádná manipulace s nebalenými potravinami.
- 149 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Větrání Potravinářské podniky musí mít zajištěny dostatečné prostředky pro přirozené nebo nucené větrání, zejména aby
byla minimalizována kontaminace potravin ze vzduchu,
byla kontrolována okolní teplota uchování potravin,
byly kontrolovány pachy, které mohou ovlivnit jakost potravin,
byla kontrolována vlhkost,
tam, kde je to potřebné, byla zajištěna bezpečnost a vhodnost potravin pro lidskou spotřebu.
Potravinářské pracovní prostory s přístupem veřejnosti (prodejní části potravinářské provozovny) by měly mít přizpůsobeno mnoţství přiváděného vzduchu úměrně k předpokládané zátěţi potravinářského prostoru. Větrací systémy by měly být navrţeny a konstruovány tak, aby vzduch neproudil ze znečištěné oblasti do čisté oblasti. Dále je nezbytné umoţnit snadný přístup ke všem částem vyţadujícím kontrolu, údrţbu a čištění. Nucené větrání musí být pouţito vţdy, pokud přirozené větrání prokazatelně nepostačuje k zabezpečení odpovídajících podmínek v potravinářských prostorách a hrozí-li kontaminace potravin pachy z prostředí. Proudění vzduchu nesmí přispívat k šíření škodlivin v provozu. Pokud je na pracovišti vyţadováno nucené větrání musí být přiváděný vzduch filtrován; větrací zařízení nesmí nepříznivě ovlivňovat mikrobiální čistotu vzduchu. Plynné chemické látky a aerosoly, které vznikají při činnosti strojů a technického zařízení nebo jiné technologické činnosti, musí být dle technických moţností zachyceny přímo u zdroje, aby nekontaminovaly prostory, kde jsou uchovávány nebo je manipulováno s potravinami nebalenými nebo potravinami balenými v propustných nebo polopropustných obalech.
- 150 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Vývody odpadního vzduchu do venkovního prostoru musí být umístěny tak, aby nedocházelo ke zpětnému nasávání škodlivin do potravinářských prostorů větracím zařízením. Jakékoli nánosy i nečistoty, které by mohly znečišťovat ovzduší potravinářského a pracovního prostoru a tím představovat nebezpečí pro potraviny nebo pro zdraví lidí, musí být neprodleně odstraňovány. Sanitární zařízení a pomocná zařízení Sanitárními zařízeními se rozumí šatny, umývárny, sprchy a záchody. Pomocnými zařízeními se rozumí zařízení k umývání obuvi, zařízení pro sušení pracovních oděvů, ohřívárny, místnosti pro odpočinek a konzumaci potravin, prostory pro uskladnění úklidových a chemických čistících prostředků. Sanitární zařízení se zřizují v rozsahu odpovídajícím dané práci. Základní poţadavky na sanitární zařízení jsou stanoveny nařízením vlády ČR č. 361/2007 Sb., s účinností od 1. 1. 2008 (dříve NV č. 178/2001 Sb.) a příslušnými technickými normami. Prostory sanitárních zařízení by měly mít světlou výšku alespoň 2,3 m. Šatny Šatny musí být zřízeny pro ty zaměstnance, kteří musí nosit pracovní nebo ochranný oděv a nemohou se z hygienických, epidemiologických, popř. etických důvodů převlékat v jiném prostoru. Šatny by měly být oddělené podle pohlaví. Na pracovištích do 5 osob (myšleno na 1 směně) lze pouţívání šaten muţi a ţenami oddělit časově. Šatny se umísťují v prostorách snadno přístupných a stavebně oddělených od pracovišť a umýváren. Podlahy musí být snadno omývatelné. Šatny by měly být vybaveny uzamykatelnými skřínkami na bezpečné uloţení občanského oděvu; pokud zaměstnanci vykonávají práci nebo činnosti, při nichţ hrozí vysoké riziko kontaminace potravin musí být zajištěno oddělené ukládání pracovního jakoţ
- 151 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
i ochranného a občanského oděvu; dále by měly být vybaveny lavicemi nebo jiným vhodným sedacím nábytkem. Na pracovištích, kde zaměstnanci nemusí pouţívat speciální pracovní a ochranné oděvy a obuv, musí být vyčleněn prostor pro ukládání občanských oděvů a obuvi. Umývárny a sprchy Zaměstnanci, jejichţ činnost vyţaduje po práci očistu celého těla, musí mít k dispozici odpovídající počet sprch. Pokud není celková očista těla vzhledem k povaze práce nezbytná, musí být pro zaměstnance zajištěny umývárny nebo dostačující počet umývadel s tekoucí teplou vodou. Teplá voda pro očistu zaměstnanců smí být připravována jen z vody pitné nebo odebírána z veřejného vodovodního řádu s teplou vodou. Sprchy a umývárny musí být oddělené podle pohlaví. Jedno umyvadlo je určeno na 10 zaměstnanců v jedné směně; pokud je v provozovně potravinářského podniku prováděno zpracování potravin nebo úprava nebalených, mikrobiologicky rizikových potravin je poţadováno 1 umyvadlo, popř. 1 sprcha na 5 osob. Na pracovištích do 5 osob lze oddělit pouţívání pro ţeny a muţe časově. Záchody Záchody musí být pro zaměstnance zajištěny tak, aby nebyly od pracoviště vzdáleny více neţ 120 m, při ztíţeném přístupu (chůze do kopce, členitost přístupové cesty, supermarkety nebo hypermarkety) 75 m. Zpravidla se zřizují jako kabinové splachovací u velkých prodejen v kaţdém podlaţí, v němţ jsou pracoviště zřízená k trvalé práci a v nichţ je prováděno jakékoliv zpracování, úprava či manipulace s potravinami. V záchodech, které pouţívají zaměstnanci manipulující s potravinami musí být v předsíni záchodu instalováno umývadlo s tekoucí teplou vodou připravenou z vody pitné (např. z veřejného rozvodu), pro ostatní pracoviště alespoň s tekoucí vodou. Pokud jsou pro některé činnosti, byť i jen přechodně, pouţity záchody chemické, musí být zajištěny přiměřené podmínky pro mytí rukou. Při zacházení s potravinami
- 152 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
musí být chemické záchody umístěny v odděleném prostoru od potravinářského tak, aby v důsledku jejich pouţití nemohlo dojít ke kontaminaci potravin. Počet záchodů se stanoví podle počtu zaměstnanců (u vícesměnných provozů v nejsilnější směně) následovně: 1 sedadlo na 10 ţen, 2 sedadla na 11 aţ 30 ţen, 3 sedadla na 31 aţ 50 ţen a popř. na kaţdých 30 ţen 1 další sedadlo, 1 sedadlo na 10 muţů, 2 sedadla na 11 aţ 50 muţů, popř. na kaţdých 50 muţů další sedadlo. Záchody pro ţeny se vybavují uzavíratelnou nádobou na odkládání hygienických vloţek. Záchody se zřizují odděleně dle pohlaví, na pracovištích do 5 zaměstnanců celkem lze zřizovat 1 společný záchod. Pisoáry by měly být umístěny buď v samostatné místnosti, nebo ve společné místnosti se záchodovými kabinami. Úklid sanitárních zařízení Podlahy šaten, umýváren, sprch a záchodů, dále umývadla a záchody, pisoáry a odpadové nádoby je třeba umývat denně. Omyvatelné části stěn by měly být dle potřeby omývány alespoň jedenkrát za týden; nábytek v sanitárních zařízeních je třeba čistit alespoň jedenkrát za 14 dní. Stěny a stropy sanitárních zařízení se malují alespoň jedenkrát do roka. Podle potřeby se obnovují i omyvatelné povrchy jejich stěn. Pomocná zařízení
Zařízení k mytí obuvi je potřebné zřídit u východu z pracoviště, kde dochází k jejímu značnému znečištění.
Zařízení na sušení pracovních oděvů a obuvi je vhodné zřídit pro pracoviště, na nichţ dochází k jejich provlhnutí; zařízení by mělo umoţnit usušení oděvu a obuvi nejdéle do 6 hodin.
- 153 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Pokud jsou zřízeny ohřívárny, musí být vytápěny alespoň na 22 °C a musí být vybaveny sedacím nábytkem a věšáky na pracovní a ochranný oděv.
Místnost pro odpočinek a konzumaci nápojů by měla být dostatečně velká, větratelná osvětlená denním světlem a vytápěná alespoň na 20 °C. Pokud má slouţit i ke konzumaci jídel a nápojů, musí mít v dostatečném mnoţství zajištěnu tekoucí pitnou vodu a teplou vodu připravenou z vody pitné a musí být vybavena umývadlem, kuchyňským dřezem a zařízením na uchovávání a ohřívání jídel.
Prostory pro uskladnění úklidových prostředků se zřizují v kaţdém podlaţí, pokud je to zapotřebí vzhledem k velikosti objektu nebo povaze činnosti, která se v něm vykonává. Tyto prostory musí být dostatečně větratelné, opatřené omyvatelným povrchem stěn do výše 180 cm a pokud moţno i protiskluzovou podlahou. Je ţádoucí je vybavit i výlevkou s přívodem vody. Nesmí slouţit jako šatny, převlékárny, ani jako prostory pro odpočinek.
Obecné poţadavky na potravinářská zařízení a výrobky určené pro styk s potravinami (včetně obalů a obalových materiálů) Všechny předměty, instalace a zařízení, se kterými přicházejí potraviny do styku, musí být:
důkladně očištěny, a je-li to nezbytné, dezinfikovány; čištění a dezinfekce se musí provádět tak často, aby se vyloučilo riziko kontaminace;
konstruovány takovým způsobem, z takových materiálů a udrţovány v takovém pořádku a dobrém stavu, aby se riziko kontaminace sníţilo na minimum;
s výjimkou nevratných nádob a dalšího obalu konstruovány takovým způsobem, z takových materiálů a udrţovány v takovém pořádku a dobrém stavu, aby bylo moţné je udrţovat v čistotě, a je-li to nezbytné je dezinfikovat;
instalovány takovým způsobem, aby bylo umoţněno odpovídající čištění zařízení a okolních prostor;
je-li to nezbytné, musí být zařízení přemístitelné nebo rozebíratelné, aby bylo moţno provést údrţbu, úklid, dezinfekci, monitoring a popř. aby byla usnadněna kontrola škůdců.
V závislosti na typu prováděných procesů zpracování a úpravy potravin musí být k dispozici vhodné a kapacitně dostatečné zařízení pro ohřívání, zchlazování, vaření, - 154 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
pečení, chlazení popř. i zmrazování potravin, dále pro skladování a úchovu chlazených, zmrazených, hlubokozmrazených potravin a sledování teploty procesu nebo teploty okolí potravin při jejich úchově. Zařízení musí být, je-li to nezbytné pro splnění legislativních poţadavků na potraviny, vybaveno odpovídajícím kontrolním přístrojem. Pokud se pro ochranu zařízení a kontejnerů před korozí pouţívají speciální chemické látky, musí být pouţity v souladu se správnou praxí a v souladu s doporučenými postupy výrobců těchto chemikálií. Výrobky určené pro styk s potravinami (rozumí se i obaly potravin) musí být takové, aby za normálních nebo předvídatelných podmínek pouţití neuvolňovaly své sloţky do potravin v mnoţství, které by mohlo ohrozit lidské zdraví nebo způsobit nepřijatelnou změnu ve sloţení potravin nebo ovlivnit senzorické vlastnosti potravin. Výrobky určené pro styk s potravinami nesmějí:
obsahovat patogenní nebo podmíněně patogenní mikroorganismy,
být zdrojem mikrobiálního znečištění potravin, a
narušovat ţádoucí mikrobiální a enzymatické pochody v potravině.
Výrobky určené pro styk s potravinami (rozumí se i obaly potravin) musí splňovat hygienické poţadavky a limity stanovené ve vyhlášce č. 38/2001 Sb. o hygienických poţadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy (ve smyslu novel č. 186/2003 Sb., 207/2006 Sb., 551/2006 Sb., 271/2008 Sb., 386/2008 Sb., a 127/2009 Sb., s účinností od 15. 5. 2009) a podle povahy výrobku i ustanovení určená k ochraně lidského zdraví před riziky, která by mohla vyplývat z orálního (ústního) kontaktu s výrobky. Výrobky určené pro styk s potravinami musí být s ohledem na své pouţití konstruovány tak, aby umoţňovaly řádné čištění, sterilizaci, popř. dezinfekci před kaţdým stykem s potravinou a aby po celou dobu své ţivotnosti odolávaly čistícím, dezinfekčním
a sterilizačním
prostředkům
a postupům.
a mechanické vlastnosti odpovídající předpokládanému pouţití.
- 155 -
Musí
mít
funkční
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Povrchy, povlaky, popř. dekory výrobků určených ke styku s potravinami musí být bez porušení, odolné proti praskání, odlamování, odprýskávání a otěru. Musí odolávat působení potravin, potravinářských surovin a pomocných látek. Výrobky určené pro styk s potravinami, které jsou určeny pro opakované pouţití, musí i při opakovaném pouţití vyhovovat hygienickým poţadavkům stanoveným vyhláškou č.38/2001 Sb., ve smyslu dalších novel; tyto výrobky nesmějí být ani dočasně pouţity k úchově nepotravinářského zboţí (např. mycích, čistících a dezinfekčních chemikálií, mazadel, pohonných hmot apod.) Výrobky určené pro styk s potravinami, které nejsou určeny k opakovanému pouţití, nelze v potravinářské výrobě a při uvádění potravin do oběhu opětovně pouţít k původnímu ani jinému potravinářskému účelu; (nelze tedy v ţádném případě, a to ani po umytí, pouţít např. plastové láhve od nápojů ke stáčení tzv. sudového vína, burčáku nebo šťávy z kysaného zelí, dále nelze pouţívat různé plastové kelímky od nápojů a plastové krabičky či voskované papírové krabičky a plastové podloţní tácky k balení potravin opakovaně, pokud byly určeny pouze k jednorázovému pouţití atd.). Dřevo by nemělo být, pokud je to moţné, při úpravě nebalených potravin pouţíváno. Pokud jsou při úpravě potravin ke krájení a sekání pouţívány dřevěné špalky, desky a jiné plochy, musí být z tvrdého, vyzrálého dřeva, které odpovídá výše uvedeným hygienickým poţadavkům a poţadavkům na manipulaci s určitou potravinou. Povrchy ze dřeva musí být hladké, nesmí být rozbité, nesmí zadrţovat částice potravin ani ohroţovat upravovanou potravinu kontaminací cizími předměty (uvolněnými částicemi/třískami), nesmějí vykazovat známky napadení škůdci nebo mikroorganismy, zejména mikroskopickými vláknitými houbami. Veškeré pouţité přírodní materiály, k nimţ patří především dřevo a korek, musí pocházet z nejedovatých dřevin, musí být bez kazů, zbytků kůry a výronů pryskyřic, s hladkým nepopraskaným povrchem.
- 156 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Sklo, s výjimkou nerozbitných kontrolních okének nebo nerozbitných výplní dvířek a dveří a stěn zařízení slouţícího k tepelné úpravě potravin nebo dveří chladícího nábytku, popř. dalšího nezbytného kontrolního zařízení, jehoţ instalace je odpovídajícím způsobem zabezpečena proti rozbití nebo proti kontaminaci potravinářského
prostoru,
musí
být
vyloučeno
z veškerých
potravinářských
manipulací. Pokud jsou dodávány některé druhy potravin ve skleněných obalech a jsou nabízeny jako potraviny nebalené v obsluţných úsecích lahůdkářských pultů (např. nakládaná zelenina, nakládané sýry a výrobky z ryb), je třeba veškeré manipulace při přípravě, popř. při nabídce k prodeji, zabezpečit takovým způsobem, aby při náhodném poškození obalu nemohlo dojít ke kontaminaci potraviny a následnému poškození zdraví spotřebitele. Za vhodný způsob lze povaţovat např. přemístění takto balených potravin před nabídkou k prodeji do vhodných plastových nádob. Otevírání originálně uzavřených potravin ve skleněných obalech (např. odstraňování kovových víček konzervovacích sklenic) nelze v ţádném případě provádět v blízkosti jakýchkoli nebalených potravin. Rovněţ tak je nezbytné omezit pouţití porcelánových nebo keramických podnosů a nádob při nabídce prodeje nebalených potravin. Pokud jsou potraviny nabízeny k prodeji nebo prodávány v nádobách a obalech z keramiky, ve kterých dochází k přímému styku s potravinou, musí být při dodávce do maloobchodního prodeje doprovázeny prohlášením výrobce keramického obalu o jeho nezávadnosti. Jsou-li v provozovně potravinářského podniku současně poskytovány stravovací sluţby, kdy je pouţíváno k podání pokrmu nádobí ze skla, porcelánu nebo keramiky, popř. je pouţíváno nádobí, jídelní pomůcky, popř. další předměty rozbitné nebo s moţným tříštivým charakterem, musí být veškeré manipulace s těmito předměty odděleny od prodávaných potravin takovým způsobem, aby nemohlo dojít při náhodném poškození nádobí ke kontaminaci potravin a ohroţení zdraví spotřebitele.
- 157 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Potravinářské odpady Potravinářské odpady, nepoţivatelné vedlejší produkty a jiný odpad musí být odstraňovány z prostor, kde se nacházejí potraviny co nejrychleji, aby nedocházelo k jejich hromadění. Potravinářské odpady, nepoţivatelné vedlejší produkty a jiné odpady se musí ukládat do uzavíratelných nádob, pokud provozovatelé potravinářských podniků nepřesvědčí příslušný orgán o vhodnosti jiných typů nádob anebo odklízecích systémů. Tyto nádoby musí mít vhodnou konstrukci, musí být udrţovány v bezvadném stavu a podle potřeby musí být snadno čistitelné a dezinfikovatelné. Nádoby na odpad, nepoţivatelné vedlejší produkty, popř. na nebezpečné látky musí být speciálně označené, vhodně konstrukčně řešené a tam kde je to potřebné i z nepropustného
materiálu.
Nádoby
na
nebezpečné
látky
by
měly
být
uzamykatelné, aby se zabránilo svévolné nebo náhodné kontaminaci potravin. Ţivočišné odpady by měly být ukládány do dostatečně velkých nepropustných, nekorodujících nádob označených 10 cm širokým ţlutým pruhem. Mobilní kontejnery by se měly vyprazdňovat alespoň na konci kaţdého pracovního dne do centrálních uzamykatelných
konfiskačních
nádob,
umístěných
vně
pracovního
prostoru.Konfiskační nádoby by měly být umístěny ve stavebně odděleném přístřešku, měly by být chráněny před přímým slunečním světlem a před vnikem hlodavců. Měly by být uzamykatelné a opatřené výpustí a přívodem vody. Pravidelný odvoz konfiskátů do asanačního ústavu musí být smluvně zajištěn. Za přípustné lze povaţovat ukládání některých druhů odpadů (např. první nebo další obaly potravin nebo jejich části, balící materiál) do plastových nebo papírových pytlů, popř. pytlů z kombinovaných materiálů, za předpokladu, ţe ukládané odpady nebudou pronikat těmito obaly do potravinářských prostor, které by mohly kontaminovat. Pokud jsou odpady v těchto obalech předávány k likvidaci, musí být zajištěny (např. pevným zavázáním) a uloţeny do doby odvozu na vhodném místě, aby nebylo kontaminováno okolí potravinářského podniku.
- 158 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Musí být učiněna přiměřená opatření pro skladování a odstraňování všech potravinářských odpadů, nepoţivatelných vedlejších produktů a jiných odpadů. Úloţiště odpadů musí být navrţena a spravována tak, aby bylo moţné je udrţovat v čistotě, a je-li to nezbytné, bez zvířat a škůdců. Potravinářské odpady vyţadující do jejich odstranění z provozovny úchovu za stanovených podmínek (např. odpady ţivočišného původu a nebezpečné odpady) nesmí být uloţeny spolu s potravinami určenými k uvádění do oběhu, s obaly a obalovým materiálem určenými k balení potravin a dalšími předměty přicházejícími do přímého styku s potravinami, aby nevzniklo riziko jakékoli kontaminace potraviny. Nebezpečné nebo nepoţivatelné látky, včetně krmiv, musí být odpovídajícím způsobem označeny a skladovány v oddělených a zajištěných nádobách. Všechny odpady musí být likvidovány hygienickým a ekologickým způsobem v souladu s právními předpisy Společenství pouţitelnými k tomuto účelu a nesmí představovat přímý ani nepřímý zdroj kontaminace. Likvidace odpadů by měla být řešena na základě smluvních vazeb tak, aby její způsob i výsledek odpovídaly poţadavkům platných obecně závazných právních norem. Zásobování vodou Musí být zajištěno dostatečné zásobování pitnou vodou, která musí být pouţita vţdy, kdyţ je nezbytné zajistit, aby nedošlo ke kontaminaci potravin. Hygienické
limity
mikrobiologických,
biologických,
fyzikálních,
chemických
a organoleptických (senzorických) ukazatelů jakosti pitné vody, včetně pitné vody balené a teplé vody dodávané potrubím uţitkové vody nebo vnitřním vodovodem, které jsou konstrukčně propojeny směšovací baterií s vodovodním potrubím pitné vody, jakoţ i vody teplé vyráběné z individuálního zdroje pro účely osobní hygieny zaměstnanců stanoví vyhláška č. 252/2004 Sb., (ve smyslu novel č. 187/2005 Sb., a 293/2006 Sb.). Provozovatelé potravinářských podniků musí pouţívat při zpracování, úpravě a přípravě potravin včetně dalších manipulací s potravinami a při provádění
- 159 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
sanitačních činností (především konečném opláchnutí pitnou vodou po mytí popř. desinfekci zařízení, pomůcek a náčiní přicházejících do kontaktu s potravinami) pouze pitnou vodu neobsahující mikroorganismy, parazity a látky jakéhokoliv druhu v počtu nebo koncentraci, které by mohly ohrozit veřejné zdraví. Pitná voda rovněţ musí mít takové fyzikálně-chemické vlastnosti, které nepředstavují ohroţení veřejného zdraví. Ukazatele jakosti pitné vody a jejich hygienické limity jsou stanoveny v přílohách výše citovaného předpisu. Je zapotřebí, aby provozovatelé potravinářských podniků ověřili, zda pitná voda v místě pouţití (např. z kohoutku studené vody v umývárně pomůcek, nádobí a náčiní přicházejících do přímého kontaktu s potravinami) tyto limity splňuje. Pokud jsou zjištěny některé odchylky od stanovených limitů, můţe o vhodnosti pouţití pitné vody pro zamýšlené účely rozhodnout orgán ochrany veřejného zdraví. Objekty určené pro pracovní činnost musí být zásobeny pitnou vodou v mnoţství postačujícím pro krytí potřeby pití zaměstnanců, zajištění první pomoci a teplou tekoucí vodou pro zajištění osobní hygieny zaměstnanců. Tam, kde se vyrábějí, a upravují potraviny nebalené a přichází v úvahu riziko kontaminace potraviny v důsledku ručních manipulací, musí být zajištěn přívod tekoucí pitné vody přímo na pracovišti. Uţitková voda pouţívaná například k poţární ochraně, výrobě páry, chlazení a jiným podobným účelům, musí být vedena v oddělených a řádně označených systémech. Uţitková voda nesmí mít ţádné propojení ani jakoukoli moţnost zpětného toku do systémů pitné vody. Pokud je vyuţívána k zajištění osobní hygieny zaměstnanců na pracovištích tekoucí voda, která není připravována z vody pitné, musí odpovídat poţadavkům podle zvláštního právního předpisu (§ 3 odst. 3 a 41a zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, ve znění zákona č. 274/2003 Sb.). Recyklovaná voda pouţívaná při zpracování nebo jako sloţka nesmí představovat riziko kontaminace. Musí splňovat normy pro pitnou vodu, pokud příslušný orgán
- 160 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
ochrany veřejného zdraví neuznal, ţe kvalita vody nemůţe ovlivnit hygienickou nezávadnost potraviny v její konečné podobě. Led, který přichází do styku s potravinou nebo který můţe kontaminovat potravinu, musí být vyroben z pitné vody nebo v případě pouţití pro chlazení nedělených produktů rybolovu z čisté vody. Výroba ledu, manipulace s ním a skladování musí probíhat v takových podmínkách, aby byl chráněn před kontaminací. Pára pouţívaná v přímém styku s potravinou nesmí obsahovat ţádnou látku, která představuje zdravotní riziko nebo můţe potravinu kontaminovat. Pokud se potraviny tepelně zpracovávají v hermeticky uzavřených nádobách, musí být zajištěno, aby voda pouţívaná k chlazení nádob po tepelném opracování nebyla zdrojem kontaminace potraviny. K prodeji nedělených produktů rybolovu můţe být pouţita čistá voda. Zásady osobní hygieny Cíl: Zajistit, ţe u těch, kdo přicházejí do přímého nebo nepřímého kontaktu s potravinami, neexistuje pravděpodobnost kontaminace potravin a to udrţováním dostatečné úrovně osobní čistoty, vhodným chováním a vhodným způsobem práce. Osoba, která trpí chorobou, nebo je přenašečem choroby s moţností přenosu potravinami, nebo je postiţena například infikovanými poraněními, koţními infekcemi, vředy nebo průjmy, obecně nesmí manipulovat s potravinami nebo vstupovat do jakékoli oblasti, kde se manipuluje s potravinami, pokud existuje jakákoli moţnost přímé nebo nepřímé kontaminace. Takto postiţená osoba, která je zaměstnána v potravinářském podniku a můţe přijít do styku s potravinou, musí neprodleně ohlásit onemocnění nebo jeho příznaky a, je-li to moţné, jejich příčinu provozovateli potravinářského podniku (přímému nadřízenému nebo pověřené osobě). Objevují-li se klinické nebo epidemiologické projevy, měla by se osoba manipulující s potravinami podrobit lékařské prohlídce.
- 161 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Mezi zdravotní stavy, které by měly být nahlášeny provozovateli potravinářského podniku (vedoucímu provozovny nebo úseku), aby bylo moţno nařídit lékařskou prohlídku nebo zákaz manipulace s potravinami, patří především:
ţloutenka,
průjem,
zvracení,
horečka,
bolest v krku a horečka,
viditelné infikované poranění kůţe (vřídky, rány, atd.),
výtoky z uší, očí a nosu.
Před nástupem na pracoviště potravinářského podniku, kde se man,ipuluje s nebalenými potravinami musí zaměstnanec osvědčit zdravotní způsobilost pro činnosti epidemiologicky závaţné předloţením platného zdravotního průkazu vydaného státním nebo nestátním zdravotnickým zařízením vykonávajícím závodní preventivní péči. Pro fyzické osoby, které jsou podnikateli, a jejich spolupracující rodinné příslušníky vydává zdravotní průkaz praktický lékař, který je registruje (§ 19 a § 20 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví). Návštěvníci nebo další osoby, kterým je umoţněn vstup do prostor, v nichţ se zpracovávají, upravují nebo se manipuluje s potravinami, by měli nosit ochranné oděvy a musí dodrţovat v těchto prostorách základní poţadavky osobní hygieny. Dle základních hygienických poţadavků musí zaměstnanci nosit vhodné čisté ochranné popř. pracovní oděvy. Pracovní oděv lze pouţít u těch činností, kde nedochází k nadměrnému znečištění nebo opotřebení oděvu, nebo zaměstnanec nepřichází do přímého kontaktu s nebalenými potravinami, např. při doplňkovém prodeji balených potravin v prodejnách tiskovin a tabáku, u pracovníků výlučně pracujících v pokladnách nebo vykonávajících pouze administrativní činnost, apod.
- 162 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Dle příslušných ustanovení zákona č. 309/2006 Sb., a 251/2005 Sb., jsou zaměstnavatelé povinni těm zaměstnancům, u nichţ to vyţaduje ochrana jejich ţivota a zdraví nebo ochrana ţivota a zdraví spoluobčanů, k bezplatnému pouţívání poskytovat
potřebné
osobní
ochranné
pracovní
prostředky
a mycí,
čistící
a dezinfekční prostředky. Tyto prostředky poskytují zaměstnavatelé zaměstnancům bezplatně podle vlastního seznamu osobních ochranných pracovních prostředků, zpracovaného na základě četnosti a závaţnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce a pracoviště, a příslušných hygienických poţadavků. Jejich pouţívání můţe nařídit i příslušný orgán státního odborného dozoru. Zaměstnavatel je povinen udrţovat osobní ochranné pracovní prostředky v pouţitelném stavu a kontrolovat jejich pouţívání. Poskytování těchto prostředků nesmí zaměstnavatel nahradit finančním plněním. Zaměstnanci manipulující s potravinami jsou povinni při prováděných činnostech pro vyloučení nebo omezení kontaminace potravin na přijatelnou míru:
udrţovat vysoký stupeň osobní čistoty;
nosit vhodný, čistý ochranný, popř. pracovní oděv, popř. ochrannou obuv;
pouţívat při práci popř. pro určité manipulace (pokud je tak stanoveno zaměstnavatelem) další osobní ochranné pracovní pomůcky;
vyhnout se přímému kontaktu rukou s nebalenými potravinami;
pouţívat při manipulaci s nebalenými potravinami vhodné a čisté podávací náčiní a pomůcky;
mýt si řádně ruce, a to především kdyţ začínají manipulaci s potravinami, po manipulaci se surovinami nebi jinými kontaminovanými látkami, kde by toto mohlo vyústit v kontaminaci dalších potravinových sloţek, před kaţdou manipulací s potravinou nebalenou a potravinou určenou k přímé konzumaci spotřebitelem, po kaţdé prováděné nečisté manipulaci nebo manipulaci s nepotravinářskými materiály, po manipulaci s odpady, po kaţdém jakémkoli znečištění rukou a bezprostředně po kaţdém pouţití toalety;
pro mytí rukou a mytí pomůcek, nářadí a zařízení přicházejících do styku s potravinou, pouţívat výhradně pitnou vodu;
pouţívat k osoušení rukou před manipulací s nebalenými potravinami čisté jednorázové utěrky nebo teplovzdušný osoušeč rukou, popř. jiné vhodné - 163 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
osoušecí zařízení nebo pomůcky; textilní ručníky vzhledem k vysokému riziku přenosu patogenních mikroorganismů nesmí být pouţívány;
říznutí a poranění, které zaměstnancům nebrání v práci, je nutné zakrýt vodě odolným obvazem nebo jiných vhodným způsobem tak, aby obvazový materiál nemohl přicházet do styku s nebalenou potravinou;
průběţně udrţovat své pracoviště v čistotě a pořádku;
neukládat
předměty
osobní
potřeby
na
pracovišti,
kde
se
manipuluje
s potravinami;
nekonzumovat soukromé potraviny při manipulacích s potravinami; ke konzumaci potravin vyuţívat pouze vyhrazená místa; soukromé potraviny a soukromé předměty ukládat pouze na k tomu vyhrazená místa;
pokud je povolena konzumace teplých či studených nápojů v průběhu pracovních činností ve vymezené části pracoviště kde se manipuluje s potravinami, nelze pouţívat nápoje uváděné do oběhu ve skleněných obalech; k vlastnímu pití pak nelze pouţívat ţádné skleněné, porcelánové či keramické nádoby, popř. předměty z tříštivých materiálů, které by mohly při poškození kontaminovat potraviny a ohrozit zdraví;
neprovádět ţádné osobní nehygienické činnosti při manipulacích s potravinami a v prostorách kde se s potravinami manipuluje – jako je např. česání, líčení, úprava nehtů, kouření, plivání, ţvýkání či konzumace jakýkoliv potravin, kýchání nebo kašlání nad nechráněnými potravinami apod., všude tam, kde je jakkoli manipulováno s potravinami;
při manipulaci s nebalenými potravinami mít upravené vlasy; při manipulaci s nebalenými potravinami s vysokým mikrobiologickým rizikem jako jsou např. lahůdkářské, cukrářské, masné a mléčné výrobky nosit pokrývku vlasů, popř. vhodným způsobem upravenou čelenku;
při manipulaci s nebalenými potravinami nenosit šperky, hodinky, spony a ozdobné předměty, které by mohly vniknout do potraviny nebo mohly být příčinou kontaminace potravin nebo ohrozit bezpečnost a vhodnost potravin;
neupravovat pracovní oděv a pokrývku hlavy pomocí špendlíků, pinet, sponek a ozdobných předmětů, které by mohly vniknout do potravin a ohrozit bezpečnost a vhodnost potravin.
- 164 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Plní-li provozovatel potravinářského podniku – obchodník - sám i povinnosti zaměstnance, je bezpodmínečně nutné, aby za všechny uvedené hygienické zásady a další pravidla přijal maximální míru odpovědnosti a bezpodmínečně se jimi řídil. Základní poţadavky na potraviny uváděné v potravinářském maloobchodu do oběhu Provozovatel potravinářského podniku nesmí přijmout ţádné suroviny nebo sloţky, ani jiné materiály pouţívané při zpracování produktů, pokud je o nich známo nebo pokud by se dalo důvodně očekávat, ţe jsou natolik kontaminovány parazity, patogenními mikroorganismy nebo toxickými, rozkladnými nebo cizorodými látkami, ţe
by
i po
hygienicky
provedeném
vytřídění
nebo
po
přípravných
nebo
zpracovatelských procesech v potravinářském podniku zůstaly stále nevhodné k lidské spotřebě. Suroviny a všechny sloţky skladované v potravinářském podniku musí být uloţeny ve vhodných podmínkách navrţených tak, aby zabraňovaly jejich kaţení, které ohroţuje zdraví, a chránily je před kontaminací. Ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce musí být potraviny chráněny proti jakékoli kontaminaci, která by mohla způsobit, ţe potraviny nebudou vhodné k lidské spotřebě, budou poškozovat zdraví nebo budou kontaminovány takovým způsobem, ţe by bylo nesmyslné očekávat, ţe by se mohly v takovém stavu konzumovat. Musí být zavedeny odpovídající postupy pro regulaci škůdců. Musí být rovněţ zavedeny odpovídající postupy pro zamezení přístupu domácím zvířatům do míst, kde jsou potraviny připravovány, kde je s nimi manipulováno nebo kde jsou skladovány (nebo pokud to ve zvláštních případech orgán povolí, zabránit tomu, aby takový přístup vedl ke kontaminaci). Suroviny, sloţky, meziprodukty a hotové výrobky, které mohou podporovat růst patogenních mikroorganismů nebo tvorbu toxinů, nesmí být udrţovány při teplotách, které by mohly vést k ohroţení zdraví. Chladící řetězec nesmí být přerušen. Jsou však povolena krátká období mimo prostředí s řízenou teplotou, je-li nezbytné se
- 165 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
přizpůsobit praktickým podmínkám při manipulaci během přípravy, přepravy, skladování, vystavování potravin k prodeji a při jejich podávání, za předpokladu, ţe to nepovede k ohroţení zdraví. Potravinářské podniky, které vyrábějí zpracované potraviny, manipulují s nimi nebo je balí, musí mít vhodné prostory dostatečné pro oddělené skladování surovin a zpracovaných materiálů a dostatečně oddělené chladírenské skladování. Pokud mají být potraviny uchovávány nebo podávány při chladírenských teplotách, musí být po tepelném opracování, nebo jestliţe se ţádný tepelný proces nepouţívá po konečné přípravě, co nejrychleji ochlazeny na teplotu, která nevede k ohroţení zdraví. Rozmrazování potravin musí být prováděno tak, aby se minimalizovalo riziko růstu patogenních mikroorganismů nebo tvorba toxinů v potravinách. Při rozmrazování musí být potraviny vystaveny takovým teplotám, které nevedou k ohroţení zdraví. Pokud můţe odtékající kapalina při procesu rozmrazování představovat riziko pro zdraví, musí být odpovídajícím způsobem odváděna. Po rozmrazení se musí s potravinami zacházet tak, aby se minimalizovalo riziko růstu patogenních mikroorganismů nebo tvorba toxinů v potravinách. Poţadavky na první a další balení potravin Materiál pouţitý pro první balení a další balení potravin nesmí být zdrojem kontaminace, nesmí senzoricky ani jiným způsob ovlivnit potravinu a musí odpovídat stanoveným poţadavkům na předměty a materiály přicházející do přímého styku s potravinami. Obalové materiály musí být skladovány takovým způsobem, aby nebyly vystaveny riziku kontaminace. Při prvním balení a dalším balení musí být postupováno tak, aby nedošlo ke kontaminaci výrobku. Zejména u plechovek a sklenic musí být popřípadě zajištěno, aby byly neporušené a čisté.
- 166 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
První obaly a další obaly pro opakované pouţití u potravin musí být snadno čistitelné, a je-li to nezbytné, snadno dezinfikovatelné. Veškeré obaly a obalové materiály musí odpovídat základním poţadavkům stanoveným § 5 zákona č. 110/1997 Sb. Kaţdý provozovatel potravinářského podniku, tedy i prodejce potravin, je odpovědný za zdravotní nezávadnost všech pouţitých obalů (které sám pouţívá) a obalových materiálů přicházejících do přímého styku s potravinou a musí proto dbát, aby byl svými dodavateli průkazným způsobem informován o tom, ţe obal či obalový materiál splňují veškeré poţadavky platných právních předpisů (Prohlášení o splnění podmínek uvedení obalu na trh dle zákona č. 477/2001 Sb. o obalech ve znění pozdějších předpisů a souvisejících prováděcích předpisů tohoto zákona). Všechny obalové materiály musí odpovídat hygienickým poţadavkům na výrobky určené pro styk s potravinami stanovených vyhláškou č. 38/2001 Sb. Blíţe jsou poţadavky na obaly popsány v předchozí části – v bodu Obecné poţadavky na potravinářské zařízení a výrobky určené pro styk s potravinou (včetně obalů a obalových materiálů). Školení Nad osobami manipulujícími s potravinami musí být prováděn dohled a tyto osoby musí být poučeny nebo vyškoleny v otázkách hygieny potravin přiměřeně ke své pracovní činnosti. Osoby odpovědné za dodrţování stálých postupů zaloţených na zásadách HACCP nebo za provádění příslušných pokynů musí být odpovídajícím způsobem školeny v pouţívání zásad HACCP. Musí být dodrţeny poţadavky vnitrostátních právních předpisů týkajících se školících programů pro osoby pracující v určitých potravinářských oblastech.
- 167 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Veškerá školení pracovníků zacházejících s potravinami o významných aspektech hygieny potravin jsou pro jejich odborný růst zásadně důleţitá. Všichni zaměstnanci by si měli být vědomi svého postavení a odpovědnosti za ochranu potravin před kontaminací nebo zkaţením. Všechny osoby jakkoliv manipulující s potravinami by měly mít rovněţ nezbytné znalosti a dovednosti, aby s potravinami zacházely hygienickým způsobem. Osoby zacházející se silnými čistícími a desinfekčními prostředky v potravinářských prostorách musí být poučeny, jak s těmito chemikáliemi bezpečně zacházet, aby nemohly nesprávnými postupy kontaminovat potraviny, ohrozit své zdraví a zdraví spotřebitelů. Mezi faktory, které by měly být vzaty v úvahu při stanovení úrovně vzdělání, patří:
vlastnosti potraviny, zejména její schopnost podporovat růst patogenních nebo škodlivých mikroorganismů;
způsoby zacházení s potravinami;
způsoby balení;
moţnosti kontaminace;
způsoby zpracování nebo další přípravy před konzumací spotřebitelem;
podmínky úchovy;
očekávaná časová prodleva před konzumací potraviny.
Proškolování osob zacházejících s potravinami musí být prováděno v pravidelných intervalech, a dle potřeby opakováno. Efektivita vzdělávání a školících programů by měla být pravidelně hodnocena, stejně jako běţný dozor a veškeré kontroly tak, aby bylo potvrzeno, ţe systém vzdělávání je účinný. Vzdělávací programy by měly být dle potřeby aktualizovány způsobem zajišťujícím, ţe osoby zacházející s potravinami si budou vědomy postupů nutných k zajištění bezpečnosti a vhodnosti potravin k lidské spotřebě.
O
školeních,
informacích
a pokynech
potravinářského podniku dokumentaci.
- 168 -
musí
vést
provozovatel
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
5.3.
OBECNÉ
POŢADAVKY NA PRODEJNÍ AUTOMATY, NA POJÍZDNÉ NEBO PŘECHODNÉ PROSTORY (PRODEJNÍ STANY, STÁNKY NA TRHU, POJÍZDNÉ PRODEJNY)
Prostory a prodejní automaty musí být v prakticky dosaţitelné míře umístěny, navrţeny,
konstruovány
a udrţovány
v čistotě
a v dobrém
stavu
tak,
aby
nedocházelo k riziku kontaminace, zejména zvířaty a škůdci. Zejména musí být, je-li to nezbytné:
k dispozici vhodná zařízení pro udrţování odpovídající osobní hygieny (včetně zařízení pro hygienické mytí a osušování rukou, hygienické sanitární systémy a příslušenství pro převlékání);
povrchy přicházející do styku s potravinami v bezvadném stavu a snadno čistitelné, a je-li to nezbytné, dezinfikovatelné; to vyţaduje pouţití hladkých, omyvatelných a korozivzdorných netoxických materiálů, pokud provozovatelé potravinářských
podniků
nepřesvědčí
příslušný
orgán
o vhodnosti
jiných
pouţitelných materiálů;
odpovídajícím způsobem zajištěno čištění, a je-li to nezbytné, dezinfekce pracovních nástrojů a zařízení;
odpovídajícím způsobem zajištěno, aby čištění potravin, je-li součástí postupu prováděného potravinářským podnikem, bylo prováděno hygienicky;
k dispozici odpovídající přívod teplé nebo studené vody;
k dispozici odpovídající systémy nebo zařízení pro hygienické skladování a likvidaci nebezpečných nebo nepoţivatelných látek;
k dispozici odpovídající zařízení nebo systémy pro udrţování a monitorování vhodných teplotních podmínek pro potraviny;
potraviny ukládány tak, aby v prakticky dosaţitelné míře nedocházelo k riziku kontaminace.
Kromě výše citovaných poţadavků Nařízení ES č. 852 musí osoby zabezpečující prodej a související manipulace s potravinami v uvedených prodejních zařízeních dodrţovat i všechny obecné principy hygieny potravin.
- 169 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
5.4.
OBECNÉ POŢADAVKY NA PROVÁDĚNÍ BĚŢNÉHO ÚKLIDU, NA ČISTÍCÍ A DESINFEKČNÍ PROSTŘEDKY A NA PLÁNY ÚKLIDU
Potravinářské prostory maloobchodních provozoven včetně jejich veškerého zařízení musí být udrţovány v odpovídajícím stavu a podmínkách pro:
usnadnění všech hygienických postupů,
udrţení jejich funkčnosti především v kritických fázích, kde je identifikováno jakékoli riziko,
prevenci
kontaminace
potravin,
např.
kovovými
úlomky,
střepinami,
odpadávajícími nátěry a omítkou, chemikáliemi a dalšími moţnými kontaminanty. Běţným úklidem by měly být především odstraněny všechny hrubé nečistoty a zbytky potravin, které by mohly být zdrojem kontaminace. Způsob provádění běţného úklidu je závislý na typu potravinářské prodejny, šíři prodávaného sortimentu, a prováděných činností – především výroby a úpravy potravin. Po provedení běţného úklidu tam kde bylo jakkoliv manipulováno s potravinami s určeným
vyšším
stupněm
rizika
(např.
potravinami
ţivočišného
původu,
lahůdkářskými a cukrářskými výrobky) je třeba provést i dezinfekci prostor i jejich vybavení. Úklid můţe být prováděn pomocí fyzikálních postupů, jako jsou zahřívání, drhnutí, škrábání, vířivý proud, vakuové čištění apod., nebo čištění spojené s dezinfekčními postupy pomocí chemických čistících a dezinfekčních prostředků, coţ znamená pomocí zásad nebo kyselin, dále chlorových preparátů, chloraminů, jodových dezinfekčních přípravků, protiplísňových přípravků a dalších. Při volbě konkrétních čistících a desinfekčních prostředků je vhodné vyuţít odborného poradenství. Pro ochrannou desinfekci smí být pouţity pouze ty desinfekční přípravky, jejichţ uvedení na trh bylo povoleno (zákon č. 120/2002 Sb., v znění novely č. 297/2008 Sb., s účinností od 1. 1. 2009; úplné znění je uvedeno v zákoně č. 86/2009 Sb.) a musí být dodrţen návod k jejich pouţití. S čistícími a desinfekčními prostředky je nutné zacházet opatrně, pouţívat je pouze způsobem a v koncentracích stanovených výrobcem, přičemţ musí být vţdy vzaty - 170 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
v úvahu i poţadavky výrobce čištěného kontaktního materiálu nebo předmětu přicházejícího do styku s potravinami. Skladování čistících a dezinfekčních prostředků je nezbytné provádět odděleně od potravin, ve zřetelně označených obalech nebo nádobách tak, aby se zabránilo nebezpečí kontaminace potravin. Čištění pomocí chemických roztoků a dezinfekce by neměly být prováděny v místech, kde jsou uloţeny nebalené potraviny. Pokud je nutné neodkladně provést jakékoli čištění či dezinfekci v prostoru, kde jsou uloţeny nebalené potraviny nebo potraviny v obalech propustných pro plyny a těkavé látky, je zároveň zapotřebí učinit i taková opatření, aby bylo zabráněno kontaminaci potravin. Čistící a desinfekční prostředky nelze ukládat na zařízení nebo v jejich blízkosti, kde je manipulováno s potravinami – hrozí vysoké riziko chemické kontaminace! Po kaţdém mytí zařízení, pomůcek a všech ploch, které přicházejí nebo které by mohly přijít do přímého kontaktu s potravinou, s pouţitím chemikálií nebo dezinfekčních prostředků, je nutné provést na závěr sanitačního procesu důkladné opláchnutí studenou pitnou vodou, popř. teplou vodou připravenou z vody pitné. Výjimku tvoří případy, kdy výrobce čistícího a dezinfekčního prostředku v návodu k pouţití uvádí, ţe závěrečné omývání pitnou vodou není ţádoucí. Zpracované plány úklidu a dezinfekce by měly zajistit, aby všechny části provozovny byly dostatečně čisté; měly by zahrnovat i čištění úklidového vybavení a pomůcek. Kromě stanovení časových intervalů čištění popř. jiné činnosti, musí obsahovat i způsob čištění a druh pouţitého chemického či dezinfekčního prostředku. Do plánu úklidu by mělo být zahrnuto čištění okolních ploch provozovny (pokud slouţí k manipulacím s potravinami a/nebo mohou přímým či nepřímým způsobem kontaminovat prostory provozovny nebo potraviny a obaly, které jsou do provozovny přijímány); dále musí být stanovena frekvence bílení, provádění ostatních nátěrů a čištění a udrţování obkladů, mytí a udrţování podlah, čištění kanalizačních vstupů,
- 171 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
mytí dveří, oken a světlíků, čištění sítí proti hmyzu, osvětlovacích těles, armatur, potrubních a kabelových rozvodů, sanitárního vybavení (záchodů, šaten, umývadel) a dalších. Obecný postup čištění
Odstranění hrubých nečistot, zbytků potravin, rozebrání čistitelných částí zařízení;
příprava mycích roztoků při dodrţení výrobcem doporučené koncentrace mycího prostředku a teploty; pokud není teplota roztoku stanovena, pro ruční mytí je doporučeno 50-55˚C;
omytí všech součástek a ploch za pomoci mycího roztoku s následným opláchnutím teplou vodou;
dezinfekce – příprava dezinfekčního roztoku; způsob dezinfekce se řídí doporučením výrobce dezinfekčního prostředku, doba působení dezinfekce musí být dodrţena pro dosaţení účinku – tj. zničení mikroorganismů;
opláchnutí dezinfekčního roztoku teplou vodou;
konečné opláchnutí ploch přicházejících do přímého styku s potravinou studenou pitnou vodou;
osušení teplým vzduchem, popř. papírovými utěrkami na jedno pouţití, popř. samovolné oschnutí v čistém prostoru.
Frekvence a způsob čištění zařízení přicházejícího do styku s potravinami, všech pouţívaných pomůcek a nářadí musí být stanoveny odpovědně. Při čištění strojního zařízení je nutné se řídit pokyny výrobce uvedenými v technické dokumentaci. Do plánu úklidu je třeba zahrnout i pomůcky, které jsou v prodejně vyuţívány spotřebitelem: nákupní koše a vozíky, často vystavené působení povětrnostních vlivů, kontaktu se ţivočišnými škůdci, dále i podávací náčiní apod. Je nesmírně důleţité, aby byla věnována náleţitá pozornost čištění drţadel nákupních vozíků a nákupních košů; čištění musí být prováděno u všech pouţívaných pomůcek tohoto druhu v pravidelných intervalech. U kontaktních ploch madel, drţadel nákupních pomůcek a úchopných částí podávacího náčiní – tedy kontaktních míst s rukou spotřebitele – je identifikováno vysoké mikrobiologické riziko. Při samoobsluţném výběru potravin pak mohou být znečištěnýma rukama spotřebitele mikrobiologicky kontaminovány nabízené produkty.
- 172 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Plány úklidu by měly být neustále a účinně sledovány, vyhodnocována jejich vhodnost a účinnost a v případech, kdy je v určité části úklidových nebo specifických sanitačních činností identifikováno nebezpečí, by měly být plány dokumentovány. Pokud jsou zpracovány písemné plány úklidu (např. Sanitační řád), měly by specifikovat:
prostory, vybavení a nářadí, které mají být čištěné;
odpovědnost za jednotlivé činnosti;
způsob a četnost úklidu, včetně stanovení chemických nebo fyzikálních prostředků pro mytí a dezinfekci;
opatření nutná k monitoringu – sledování účinnosti čištění.
Plány úklidu by měly být popřípadě koncipovány po konzultaci s odborníky. Provozovatel potravinářského podniku se nezbavuje odpovědnosti za dodrţování hygienických poţadavků stanovených zákonem č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích a Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 v případě, ţe sjednal s jinou fyzickou nebo právnickou osobou provádění úklidu, popř. provádění některých dalších sanitačních činností v potravinářském podniku. Je proto ţádoucí, aby v zájmu předcházení vzniku jakéhokoli druhu nebezpečí, popř. omezení rizika na přijatelnou míru zajistil dostatečně účinnou kontrolu těchto činností. 5.5.
KONTROLA ŢIVOČIŠNÝCH ŠKŮDCŮ
Kontrola a eliminace výskytu ţivočišných škůdců musí být zajištěna technickými a organizačními opatřeními, jako jeden z automatických předpokladů funkce systému zaloţeného na HACCP. Charakteristika nejvýznamnějších skupin škůdců Nejvýznamnějšími a v praxi nejčastěji se vyskytujícími ţivočišnými škůdci jsou členovci, zejména hmyz, hlodavci a s narůstajícím počtem velkých prodejních jednotek i ptáci.
- 173 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Roztoči Jsou malí, obvykle do 1 mm velcí pavoukovci se 4 páry noh. Je to velká skupina obsahující asi 20 tisíc druhů, z nichţ řada ţije v lidských příbytcích, skladech a dalších potravinářských provozech. Pro svou malou velikost a nenápadnou, obvykle béţovou nebo světle hnědou barvu unikají pozornosti a jsou zaregistrováni aţ při přemnoţení. Patří k nejvýznamnějším činitelům způsobujícím alergie.
Hmyz Hmyz je nejpočetnější skupinou ţivočichů, co se týká počtu jedinců i druhů. Lze odhadnout, ţe počet aţ dosud známých druhů je přibliţně jeden milion. Z tohoto mnoţství druhů jen zlomek se vyskytuje v potravinách a zemědělských produktech. Například brouků, kteří jsou mezi hmyzem druhově nejpočetnější, je v celosvětovém měřítku zaznamenáno jen asi 500 druhů nalezených v zásobách potravin a potravinových surovin. Vedle uţitečných druhů, bez kterých by nemohly existovat další organizmy sem patří i škůdci. Hmyzí škůdci vyskytující se v potravinářských provozech nepřesahují velikostí 2 cm (potemník moučný), obvykle se však v provozech vyskytují druhy zřetelně menší, do 2-3 mm, kteří, zejména pokud se týká brouků a jejich larev mohou unikat pozornosti aţ do okamţiku přemnoţení. Objem základních informací o hmyzích škůdcích přesahuje moţnosti příručky, takţe bez bliţšího zařazení uvádíme, ţe při kontrolách jsou v potravinářských prodejnách nejčastěji zaznamenávány druhy vnikající do prodejny
z okolí (např. moucha domácí, moucha octomilky, mravenci, pisivky)
spolu s potravinami a surovinami (např. brouci potemník moučný, potemník ničivý, červotoč spíţní, korovník obilní, pilousi, lesák skladištní a pod., mol obilný a celá škála dalších).
Obratlovci Nejčastějšími škůdci z této skupiny, kteří bývají problémem potravinářských prodejen, jsou potkan, myš domácí, vrabci a holub domácí.
- 174 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Identifikovaná nebezpečí Mikrobiologická Ţivočišní škůdci působí jako vektor šíření mikrobiologické kontaminace – přenášejí mikroby na svém těle a přispívají k mikrobiologickému rozkladu potravin také svými metabolity – exkrementy, močí, těly uhynulých jedinců, odlučováním částí těl (svlečky pokoţek). Některé druhy (například myši, potkani, ptáci, mouchy) jsou schopni přenášet původce onemocnění. Alergenní Někteří škůdci, například roztoči a další způsobují u citlivých osob alergické reakce při konzumaci napadených potravin nebo potravin vyrobených z napadených surovin, při vdechování infikovaného vzduchu nebo při doteku s napadeným substrátem. Kontrola a kontrolní opatření Kontrola Systém kontroly zahrnující frekvenci, místa a metody je třeba zpracovat na konkrétní podmínky provozovny. Platí, ţe kontrola musí být uplatňována v pravidelných intervalech, které podle teplotních eventuálně vlhkostních podmínek by neměly přesáhnout 14 dní s prioritním zaměřením na málo přístupná místa a na místa, kde jsou uchovávány potraviny, které patří k nejčastěji napadaným (cereální výrobky, koření, sušené ovoce, suché skořápkové plody) v obalech, které nevylučují vnik škůdců (papír, plasty). Kontrolují se místa, kam se potraviny ukládají (například regály, prostory pod a za nimi, prostory pod paletami, škvíry v podlahách a podobně) a obaly potravin. Potraviny v průhledných obalech se kontrolují přes obal, přičemţ se vyhledávají ţiví i mrtví jedinci nebo stopy po jejich činnosti (např. vlákna larev molů, ohryzané obaly od hlodavců, jejich exkrementy). Přítomnost ptačích škůdců se ve velkých provozech zjistí nejčastěji sluchem. Opatření Prevence. V souladu s legislativou je provozovatel potravinářského podniku povinen zajistit, aby konstrukce a uspořádání provozu umoţňovala řádný úklid a čištění, coţ patří k nejlepším preventivním opatřením. Mimo to je konstrukcí potřeba zamezit vnikání škůdců. Je třeba mít na paměti, ţe z vnějšího prostředí mohou do
- 175 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
provozovny vniknout prakticky téměř všechny druhy škůdců, protoţe drtivá většina z nich má schopnost letu. Otevřená okna – zejména po setmění jsou otevřenou branou pro letní nálet škůdců lákaných světlem, nedoléhající nebo otevřené dveře umoţňují vnik hlodavců a ptáků, podobně jako škvíry či otvory ve střeše, stěnách či podlaze. K prevenci patří také umisťování feromonových lapáků (například na obilní moly, mouchy), které umoţňují kontrolovat, zda nejsou potraviny v provozovně napadeny a slouţí i k hubení těchto škůdců. Jejich umístění musí respektovat zásadu, ţe nesmějí přijít do styku s potravinami.
DDD Boj proti škůdcům se obvykle označuje jako DDD, coţ je zkratka desinfekce (zbavení předmětu mikrobů), desinsekce (hubení hmyzu – resp. v širším slova smyslu členovců) a deratizace (hubení hlodavců). Způsob provádění DDD je určen v § 55 a dalších zákona č. 258/2000 sb. o veřejném zdraví a změně některých souvisejících zákonů. Ochranná DDD se podle tohoto zákona člení na:
běţnou ochrannou DDD, kterou je povinna podle potřeby provádět kaţdá osoba, a to jako součást čištění a běţných technologických a pracovních postupů., a na speciální ochrannou DDD, kterou je odborná činnost, kterou je povinna podle potřeby ve své provozovně zajistit kaţdá fyzická osoba nebo právnická osoba, která je podnikatelem při zvýšeném výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších ţivočichů cílená na likvidaci původců a přenašečů
infekčních
onemocnění
a zvýšeného
výskytu
škodlivých
a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších ţivočichů. Osoba, která provádí ochrannou dezinfekci, dezinsekci nebo deratizaci smí mj. pouţít jen přípravky, jejichţ uvedení na trh bylo povoleno a musí dodrţet návod k jejich pouţití stanovený výrobcem a je povinna kontrolovat její účinnost.
- 176 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Chemických přípravků na hubení ţivočišných škůdců jsou desítky. Podnikatel musí vybrat ty, které jsou vhodné pro potravinářství a respektovat specifikaci a informace v návodech, zejména v částech, které se zabývají pouţitím přípravku, vyloučením jeho kontaktu s potravinou, případně pouţitím koncentrace a pod. Dobré informace o existujících přípravcích a vhodnosti jejich pouţití poskytují některé specializované internetové stránky, například stránky Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv - adresa: http://www.uskvbl.cz, kde je rozsáhlý přehled mnoha prostředků pro DDD. Běţné ochranné DDD se musí věnovat zvýšená pozornost a její provádění má být dokumentováno. Dokumentovaný způsob pouţití má preventivní účel pro vyloučení pouţití nevhodných nebo nepovolených přípravků, pro vyloučení styku s potravinami a pro pravidelnost prováděných úkonů. Speciální ochrannou DDD v potravinářských, můţe provádět fyzická osoba, která mj. získala odborné znalosti v rozsahu upraveném právním předpisem a podrobila se před komisí úspěšně zkoušce odborné způsobilosti a má osvědčení o odborné způsobilosti a jen pod dohledem a řízením fyzické osoby, která má stejné předpoklady. Doklady z prováděné speciální ochranné DDD se doporučuje uschovat pro dokumentaci kontrolnímu orgánu způsobu provedení DDD. 5.6.
KONTROLA STANOVENÝCH TEPLOT
Poţadavky na teploměry Pro kontrolu stanovených teplot je nevhodné pouţívat skleněné teploměry s kapalinovou náplní (rtuť, líh apod.). Pro kontrolu teplot jsou vhodné teploměry elektronické s vnitřní nebo vnější sondou o měřícím rozsahu alespoň -20 aţ +30 °C. Teploměry mohou být podle účelu pouţití vybaveny snímači dotykovými, které mohou být se špičatým zakončením (vpichovací), spirálovým (závrtným), nebo - 177 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
zakončením zcela plochým (meziobalové). Pro kontrolu teploty vzduchu jsou určeny snímače prostorové. Popis měření teploty Způsob měření teplot a vyhodnocení zjištěných skutečností je přizpůsoben poţadavkům nařízení (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin. Dle tohoto nařízení nesmí dojít k přerušení chladícího řetězce. Jsou však povolena krátká období mimo prostředí s řízenou teplotou, je-li nezbytné se přizpůsobit praktickým podmínkám při manipulaci během přípravy, přepravy, skladování, prodeje, atd., za předpokladu, ţe to nepovede k ohroţení zdraví. Při kontrole, pokud je zjištěno, ţe chladící řetězec byl přerušen, je v odůvodněných případech vhodné, aby bylo provedeno posouzení, nakolik toto přerušení změnilo vlastnosti dané potraviny a zda je potravina ještě bezpečná. Před vlastním měřením stanovené teploty se proveden tzv. temperování snímače. Temperování slouţí k vyrovnání teplot mezi snímačem a kontrolovaným prostředím. Doba, po kterou trvá vyrovnávání teplot, je různě dlouhá. Záleţí na teploměru a na konstrukci snímače a prostředí, které má být měřeno. Tuto dobu tedy nelze obecně stanovit. Kontrola stanovených teplot potravin se provádí v jednom, ve dvou nebo třech krocích:
zjištěním teploty prostředí, ve kterém je potravina uváděna do oběhu, tento krok se provádí zejména tehdy, pokud je společně skladováno více druhů potravin;
zjištěním teploty na povrchu obalu potraviny;
zjištěním vnitřní teploty potraviny; pokud v prvním, případně druhém kroku je zjištěna teplota vyhovující, nepřistupuje se zpravidla k provedení tohoto třetího kroku,
Zjištění teploty prostředí, ve kterém je potravina uváděna do oběhu, se provádí měřením v namátkově zvolených místech. Toto měření musí být provedeno v blízkosti potravin tak, aby výsledek měření byl dostatečně objektivní pro další rozhodnutí. Podle typu chladícího zařízení nebo jiného prostoru s regulovanou teplotou a podle zkušeností z praxe jsou zvolena nejméně 3 místa, ve kterých se
- 178 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
měření teploty provede. Jsou-li neměřené hodnoty teplot vyšší neţ stanovené (s tolerancí +1 °C), pokračuje se u potravin se zjišťováním teploty na povrchu obalu potraviny. Zjištění teploty na povrchu obalu potraviny nebo přímo na povrchu potraviny se provádí vloţením plochého snímače mezi obaly nebo jednotlivé kusy potraviny tak, aby bylo dosaţeno dobrého kontaktu mezi snímačem a obalem potraviny. Dle moţností by při tomto kroku nemělo dojít k nevratnému poškození obalu nebo k destrukci vlastní kontrolované potraviny. Pokud naměřené hodnot teplot jsou vyšší neţ stanovené o více jak 3 °C, pokračuje se zjišťováním vnitřní teploty potraviny. Měření vnitřní teploty potraviny (destruktivní zkouška) se provede na vzorcích z bezprostřední blízkosti místa, kde byl v předchozích krocích zjištěn největší rozdíl teploty od teploty stanovené. Při destruktivní kontrole nesmí být vzorek přemisťován, měření se provede na místě jeho uloţení. V závislosti na druhu potraviny se k měření zvolí vhodný snímač (vpichovací, závrtný, plochý), který se zavede dovnitř potraviny (v případě krájených potravin je vodné pouţít plochý snímač zavedený mezi plátky potraviny). Při destruktivní zkoušce musí být při celkovém počtu chlazených výrobků v jednom chladícím zařízení do 100 ks výrobku, resp. spotřebitelského balení, stanovena teplota minimálně ve 3 výrobcích (dílčích vzorcích), při celkovém počtu 101 a více ks výrobku, resp. spotřebitelského balení, minimálně v 5 výrobcích (dílčích vzorcích). V odůvodněných případech je moţné přistoupit přímo k měření teploty destruktivní zkouškou, bez předchozího měření teploty prostředí a teploty na povrchu obalu potraviny. Opatření V případě, ţe výsledkem zkoušky je zjištěno, ţe naměřené teploty neodpovídají teplotám stanoveným, musí být přijato vhodné opatření k nápravě tohoto stavu. K takovým opatřením patří například:
regulace výkonu chladícího zařízení;
přemístění potravin do chladícího zařízení schopného udrţet stanovenou teplotu;
- 179 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
v případě, ţe je v důsledku nedodrţení stanovených teplot podezření na porušení zdravotní nezávadnosti potravin nebo jakosti musí být tyto potraviny okamţitě staţeny z prodeje.
5.7.
PODMÍNKY ÚCHOVY DLE JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ POTRAVIN Poţadavek
Druh potraviny Maso Maso dle ţivočišných druhů Drůbeţí maso čerstvé Drůbeţí maso zmrazené Drůbeţí maso hluboce zmrazené Maso zajícovců Maso běţců Maso pernaté zvěře Droby a krev Mleté maso Masné polotovary Zmrazené maso Kosti nezmrazené Kosti zmrazené Masné výrobky vyrobené z čerstvého masa s výjimkou masa drůbeţího a králičího vyrobené s pouţitím masa drůbeţího a králičího, anebo zvěřiny vyrobené s pouţitím vnitřností vyrobené s pouţitím strojně odděleného masa masné výrobky tepelně neopracované trvanlivé masné výrobky Masné polotovary Masné konzervy Škvarky k lidské spotřebě: vyškvařené při teplotě niţší neţ 70°C; vyškvařené při teplotě vyšší neţ 70°C s obsahem vody 10% a vyšší; vyškvařené při teplotě vyšší neţ 70°C s obsahem vody niţším neţ 10%. Ryby Čerstvé ryby sladkovodní Čerstvé ryby mořské a ostatní vodní ţivočichové, rozmrazené produkty rybolovu, vařené a chlazené výrobky
Nejvýše 7 °C Sklad. při stálé teplotě -2 aţ +4 °C Sklad. při stálé teplotě nepřevyšující -12 °C 1) Skladování při stálé teplotě nepřevyšující minus 18 °C 4 °C 4 °C 4 °C Nejvýše 3 °C Nejvýše 2 °C Nejvýše 4 °C Nejvýše minus 12 °C Sklad. a přeprava nejvýše do +2 °C Sklad. a přeprava nepřekračující -18°C Zachování teploty 7 °C Zachování teploty 4 °C Zachování teploty 3 °C Zachování teploty 2 °C Nejvýše 5 °C Nejvýše 20 °C Nejvýše 4 °C Podmínky stanoví výrobce na obalu Při teplotě nejvýše 7 °C max. 24 hodin nebo při teplotě nejvýše -18 °C ; při teplotě nejvýše 7 °C max. 48 hodin nebo při teplotě nejvýše -18 °C; nejsou stanoveny ţádné poţadavky. Teplota prostředí od -1 do +5 °C Při skladování, přepravě a nabízení k prodeji musí být udrţovány při teplotě blíţící se teplotě tajícího ledu
- 180 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Druh potraviny z korýšů a měkkýšů Zmrazené produkty rybolovu Hlubokozmrazené ryby Sušené ryby Vejce a výrobky z vajec Vejce Vejce křepelky japonské Majonézy balené
Poţadavek Při teplotě -18 °C v kaţdé části, při dopravě nejvýše o 3 °C více Při teplotě -18 °C a niţší Podmínky stanoví výrobce na obalu, skladování při relativní vlhkosti vzduchu 65-70% Při nekolísavé teplotě v rozmezí 5-18 °C V suchu, mimo přímý dosah slunce, při nekolísavé teplotě v rozmezí 5-18 °C Úchova při nekolísavé teplotě v rozmezí 0-15 °C
Mléko a výrobky z mléka Mléko, smetana a mléčné výrobky Při teplotě do 24 °C ošetřené UHT a sterilací, zahuštěné mléko, sušené mléko, bílkovinné mléčné výrobky Sušené mléčné výrobky Skladování při relativní vlhkosti vzduchu do 70 % Ostatní mléčné výrobky včetně másla Uvádění do oběhu v rozmezí 4- 8 °C a sýrů Mraţené krémy Skladování při teplotě vzduchu -18 °C a niţší, při přepravě se můţe teplota krátkodobě zvýšit nejvýše na -15 °C Ostatní potraviny Čokoláda, čokoládové cukrovinky, Teplota úchovy předpisem není Kakao a výrobky z kakaa stanovena, můţe být ale deklarována na Čokoládové a kakaové pomazánky obale výrobcem. Nečokoládové cukrovinky Při přepravě, skladování a prodeji nesmí vyšší teplota zapříčinit ţádné deformace nebo jakostní změny potraviny Cukr bílý, s výjimkou cukru moučky Skladování při teplotě nejvýše 30 °C a relativní vlhkosti vzduchu 70% Cukr moučka Skladování při teplotě nejvýše 30 °C a relativní vlhkosti vzduchu 65 % Tekuté výrobky z cukru Skladování při teplotě nejvýše 25 °C Ostatní druhy cukrů Podmínky úchovy nestanoveny, ale mohou být deklarovány na obalu výrobcem Med Podmínky úchovy nestanoveny, ale mohou být deklarovány na obalu výrobcem Všechny jedlé tuky a oleje – obecný Při skladování a přepravě musí být poţadavek chráněny před slunečním světlem Rostlinné tuky a oleje, ztuţené Teplota skladování nesmí přesáhnout 20 a pokrmové tuky °C
- 181 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Druh potraviny Ţivočišné tuky a oleje (např. sádlo a lůj, rybí olej), roztíratelné tuky, směsné roztíratelné tuky a tekuté emulgované tuky Upravené chlazené čerstvé ovoce Sušené ovoce a ovoce proslazené (kandované ovoce) nebalené
Poţadavek Teplota skladování nesmí přesáhnout 15° C
Upravená chlazená čerstvá zelenina
Skladování a přeprava při teplotách v rozmezí 0-5 °C Skladování nejvýše při 20 °C a relativní vlhkosti vzduchu 70 %, u sušené zeleniny nejvýše 65 % Konkrétní podmínky úchovy stanoví výrobce na obalu Podmínky úchovy nestanoveny, výrobce můţe deklarovat na obalu Skladování a přeprava při teplotách v rozmezí 0-10 °C, houby smí být uloţeny pouze v jedné vrstvě Skladování a přeprava při teplotách v rozmezí 0-6 °C, balené a zabalené houby určené k přímému prodeji smí být uloţeny nejvýše ve 2 vrstvách; nebalené, volně loţené nejvýše ve 3 vrstvách Skladování při teplotě nejvýše 20 °C a relativní vlhkosti vzduchu nejvýše 65% Podmínky uvádění do oběhu stanoví výrobce na obalu
Sušená a proslazená nebo kandovaná zelenina nebalená Zelenina mléčně kvašená ( např. zelí kysané) Suché skořápkové plody Houby čerstvé volně rostoucí Houby čerstvé a nebalené
Houby sušené
pěstované
balené
Uvádění do oběhu v rozmezí 0-5 °C Skladování při relativní vlhkosti vzduchu nejvýše 70%
Výrobky z brambor přesmaţené a vařené lze uvádět do oběhu pouze chlazené nebo hlubokozmrazené Hlubokozmrazené potraviny Skladování a přeprava při teplotě ve všech částech výrobku -18 °C anebo niţší, při veškerých manipulacích včetně prodeje nesmí dojít ke zvýšení teploty nad -15 °C Balené přírodní minerální, pramenité Skladování a úchova v chladu a chráněné a kojenecké vody a balená pitná voda před přímým slunečním světlem Nealkoholické nápoje v průsvitném Při skladování a přepravě musí být obalu chráněny před přímým slunečním světlem Koncentráty k přípravě nápojů Ovocná vína, ostatní vína a medovina Podmínky úchovy nejsou předpisem stanoveny, výrobce můţe uvést na obale Pivo a nápoje na bázi piva Musí být chráněny před přímým slunečním světlem a poškozením vlivem mrazu Konzumní líh, lihoviny a ostatní Podmínky nejsou předpisem stanoviny alkoholické nápoje - 182 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Druh potraviny Kvasný ocet – všechny druhy Droţdí pekařské čerstvé Droţdí pekařské sušené a sušené droţdí jedlé Víno révové
Poţadavek Podmínky nejsou předpisem stanoveny Úchova při teplotách v rozmezí 1-10 °C Skladování v suchu při teplotách do 20 °C
Podmínky uvádění do oběhu nejsou stanoveny, nutno dodrţovat obecné postupy Mlýnské obilné výrobky Skladování na podláţkách nejméně ve vzdálenosti 5 cm od stěny při relativní vlhkosti vzduchu 75% Rýţe Skladování na podláţkách nejméně ve vzdálenosti 5 cm od stěny při relativní vlhkosti vzduchu 75% Pekařské výrobky Podmínky nejsou předpisem stanoveny Např.chléb, pečivo, trvanlivé pečivo - výrobce můţe deklarovat na obalu Cukrářské výrobky nebalené Skladování při teplotě do 8 °C Cukrářské výrobky balené Podmínky stanoví výrobce Cukrářská těsta Skladování při teplotách do 10 °C Těstoviny sušené Skladování na podláţkách ve vzdálenosti nejméně 5cm od stěny, relativní vlhkost vzduchu nejvýše 75% Těstoviny nesušené Skladování při teplotě nejvýše 5 °C, Přeprava v izotermických obalech nebo izotermických dopravních prostředcích Těstoviny nesušené balené vakuově Skladování při teplotě nejvýše 10 °C nebo v inertní atmosféře Lahůdkářské výrobky Dle deklarace výrobce, popřípadě podle poţadavku na úchovu sloţky výrobku, která vyţaduje nejniţší teplotu úchovy Výrobky studené kuchyně; knedlíky Dle deklarace výrobce na obalu Koření Podmínky úchovy nejsou stanoveny Kořenící směsi Podmínky úchovy nejsou stanoveny Čaj Podmínky úchovy nestanoveny Káva a kávoviny Podmínky úchovy nestanoveny Konzervy Dle deklarace výrobce na obalu Luštěniny a semena Skladování při teplotě do 20 °C a relativní vlhkosti vzduchu nejvýše 70% Sůl Podmínky úchovy nejsou stanoveny Dehydratované výrobky Skladování v suchých chladných a větratelných místnostech na podláţkách, nejméně 5 cm nad zemí a od stěn Ochucovadla - hořčice Podmínky úchovy nejsou stanoveny, můţe deklarovat výrobce na obalu
- 183 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Pokud nestanovil výrobce jinak nebo poţadavky nebyly upraveny dodatečně zvláštním předpisem, je třeba dodrţovat výše uvedené teploty a další podmínky úchovy. Pokud nejsou teploty úchovy nebo jiné podmínky stanoveny, je nutné dodrţovat obecné zásady zacházení s potravinami nebo principy popsané v jednotlivých komoditních (výrobkových) částech. Je povolen krátkodobý výkyv teploty nahoru nejvýše o 3°C.; k těmto přípustným odchylkám můţe docházet v podmínkách dobré úrovně skladování a distribuce v rámci lokální distribuční sítě a v maloobchodních prodejních boxech. 5.8.
HYGIENICKÁ PRAVIDLA PŘI PRODEJI POTRAVIN A SOUVISEJÍCH MANIPULACÍCH V POTRAVINÁŘSKÉM MALOOBCHODU
Příjem potravin do provozovny Při příjmu potravin do provozovny musí být dodrţeny následující zásady:
Po otevření přepravního prostoru je pracovníkem provádějícím přejímku potravin zkontrolováno, zda jsou potraviny dopravovány v souladu s obecnými zásadami přepravy: o přepravní prostor s přihlédnutím k druhu přepravovaných potravin není znečištěný a nevykazuje zápach (s výjimkou přepravy potravin, u nichţ je pach charakteristickou vlastností); potraviny vykazující intenzivní pach, který je jejich charakteristickou vlastností, nemohou být společně dopravovány s potravinami, které by mohly být pachem kontaminovány; o uloţené potraviny nejeví stopy neţádoucích změn, jako jsou deformace, rozbití, potřísnění zbytky potravin nebo jiných látek, napadení ţivočišnými škůdci apod.; o potraviny, které mají stanoveny teplotní podmínky skladování, přepravy uvádění do oběhu (úchovu při chladírenských nebo mrazírenských teplotách) nebo mají stanoveny jiné fyzikální podmínky úchovy (např. uloţení při stanoveném % relativní vlhkosti vzduchu, zabránění přímému slunečnímu svitu), při přepravě tyto podmínky splňují;
- 184 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
o potraviny, především potraviny nebalené, jsou uloţeny ve
vhodných
přepravních obalech, které nemohou potraviny kontaminovat; o společně
s potravinami
nejsou
neodděleně
dopravovány
i předměty
nesouvisející s potravinami, nepotravinářské výrobky (pozor na ropné produkty a další chemikálie) nebo i látky, které by mohly potraviny kontaminovat; o při přepravě potravin nejsou pouţity palety či kontejnery potřísněné chemikáliemi, ropnými látkami, drogistickými výrobky apod., které by mohly potraviny kontaminovat; při této kontrole je třeba se zaměřit nejen na potraviny nebalené, ale i potraviny v plastových obalech, kdy druhý obal (tvořený pouze smrštitelnou fólií) potravinu dostatečně neizoluje od vlivů prostředí a potraviny tak mohou být vystaveny chemické kontaminaci; o společně s potravinami bez náleţitého oddělení nebo zabezpečení nejsou přepravovány
potraviny
vyřazené
z dalšího
oběhu,
které
by
mohly
přepravované potraviny kontaminovat nebo být zaměnitelné; o charakter a označení potraviny odpovídá specifikacím uvedeným v průvodní dokumentaci, která je současně předána s potravinou nebo byla předána ještě před jejím dodáním.
V případě jakéhokoli podezření se dodávka prohlédne podrobněji, posoudí se senzorické vlastnosti potravin, provede měření vnitřních teplot potravin apod.
Při přejímce potravin hluboko zmrazených a chlazených je vyţádán od přepravce výtisk protokolu o teplotě přepravy v přepravním prostoru.
V případě potvrzení závadného stavu se o zjištěném nedostatku pořídí zápis do určeného dokumentu, nebo do k tomuto určeného sešitu.
V případě, ţe nelze dodávku přetřídit tak, aby byly převzaty pouze bezpečné a jakostní potraviny se dodávka odmítne.
Dodávka bude odmítnuta, pokud byl v průběhu přepravy zásadním způsobem porušen chladící nebo mrazírenský řetězec a nelze s jistotou předpokládat, ţe potravina je bezpečná.
Dodávka bude odmítnuta, pokud obsahuje potraviny neznámého původu, bez příslušných průvodních dokladů.
Dodávka bude odmítnuta, bude-li obsahovat balené potraviny buď zcela neoznačené, nebo označené nedostatečným způsobem, pokud nebudou - 185 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
příslušné
podklady
specifikující
vlastnosti
potraviny,
s uvedením
všech
poţadovaných údajů, předány prodejci současně nebo před uskutečněním dodávky. Přejímka do skladovacích prostor Při přejímce potravin musí být dbáno především na dodrţení chladícího řetězce. I kdyţ jsou pro nutné manipulace při příjmu potraviny připuštěna nezbytná mírná zvýšení teplot oproti teplotám stanoveným výrobcem nebo předpisem, je nutné přejímané potraviny urychleně uloţit do chlazených prostor s poţadovanou teplotou úchovy. Při ukládání do skladových prostor se v rámci daných moţností ověřuje, zda všechny převzaté potraviny:
nejeví ţádné zjevné známky poškození zdravotní nezávadnosti nebo změny jakosti,
nejsou plesnivé (s výjimkou výrobků, jejichţ charakteristickou vlastností je přítomnost kulturních plísní), nahnilé, oklihlé, nebo nejeví jiné známky působení mikrobiální činnosti,
nejsou páchnoucí s výjimkou těch potravin, u kterých je pach charakteristickou vlastností,
nejsou deformované,
nejsou nečerstvého vzhledu,
nejsou senzoricky změněné, tzn., nejsou změněny ve vůni, chuti, barvě a konzistenci a vzhledu – např. zkyslé, zkvašené, zhořklé, ztvrdlé, vyschlé nebo nadměrně svraštělé, ztekucené, zakalené, neobsahují klky, mázdru na povrchu atd.,
nejsou provlhlé, pokud se nejedná o jejich charakteristickou vlastnost,
nejsou napadeny ţivočišnými škůdci,
jsou v obalu správně a zcela uzavřeny,
první i případně i další balení potravin není poškozené (potrhané, popraskané, prosáklé, nafouklé, propíchané, potřísněné nebo spojené i s únikem potravin – vytékáním, sypáním nebo odkrytím části potraviny), a pod.,
- 186 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
potraviny vakuově balené nemají porušeno vakuum a obal těsně přiléhá k balené potravině,
potraviny balené v inertní atmosféře nemají poškozený obal (musí být obvykle trochu nafouklý),
nejsou znečištěny zbytky potravin, nečistotami, chemikáliemi, exkrementy ţivočišných škůdců apod.
neobsahují viditelné cizí předměty,
jsou zřetelně a čitelně označeny poţadovanými údaji,
nemají prošlé datum pouţitelnosti nebo prošlé datum minimální trvanlivosti,
jednotlivé kusy potravin v dodávce se viditelně neodlišují některými specifickými znaky od ostatních potravin obsaţených v dodávce,
odpovídají údajům uvedeným v příslušných nabývacích dokladech,
popř. nemají další výše nespecifikované vady.
Potraviny nesmí být ukládány
tak, aby se dostaly do kontaktu se stěnami, topnými tělesy, osvětlovacími tělesy, rozvody vody, páry nebo chladících medií,
na místech, nad nimiţ můţe dojít ke kondenzaci vodních par a následnému zvlhnutí nebo promočení potraviny,
přímo na podlahu, ale musí být uloţeny na čisté palety, podláţky nebo jiným vhodným způsobem, zajišťujícím ochranu před znečištěním potraviny; při naskladňování na palety nesmí být potraviny ukládány na palety potřísněné chemikáliemi, oleji, ropnými látkami, nebo jinými kontaminanty – tyto palety musí být neprodleně vyřazeny ze skladovacích prostor s potravinami,
do nepřiměřeně vysokých vrstev umoţňujících deformace potravin a bránících správnému proudění chladného vzduchu při udrţování stanovených teplotních podmínek,
společně s potravinami nebo látkami vykazujícími výrazný pach, pokud způsob balení ostatních uloţených potravin nevylučuje moţnou kontaminaci pachem,
s jakýmikoli předměty nebo látkami, které by mohly potraviny kontaminovat.
- 187 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Kontrola potravin ve skladovacích prostorách Při skladování potravin musí být pravidelně prováděna kontrola, zda všechny skladované potraviny:
jsou uloţeny za deklarovaných podmínek uvedených výrobcem na obalu nebo podmínek stanovených závazných předpisem; především je dbáno na dodrţování chladícího řetězce, zajištění poţadované relativní vlhkosti, zastínění proti přímému slunečnímu svitu apod.;
zda data spotřeby (pouţitelnosti nebo minimální trvanlivosti) nejsou prošlá, popř. zda pouţitelnost nebo trvanlivost potraviny není jiţ významně omezena;
nejeví jakékoli změny oproti stavu, ve kterém byly naskladněny, za předpokladu ţe byly dodrţeny všechny zásady správné přejímky do skladovacích prostor.
5.9.
PŘÍPRAVA POTRAVIN, NABÍDKA K PRODEJI A PRODEJ
Prodej nebalených potravin, vloţených do obalu za přítomnosti spotřebitele obsluţným způsobem Tato část blíţe specifikuje obecné hygienické a další související poţadavky na přípravu, nabídku k prodeji a způsob prodeje nebalených potravin s krátkou dobou údrţnosti
(převáţně
označených
datem
pouţitelnosti),
vyţadujících
obvykle
specifické podmínky úchovy. Potraviny se vyznačují vzhledem ke svému sloţení a technologii výroby vysokou rizikovostí a poměrně vysokým rizikem mikrobiologické kontaminace. Jedná se především o výrobky studené kuchyně (tzv. lahůdkářské), dále masné výrobky a výrobky z ryb určené k přímé spotřebě, výrobky cukrářské a některé druhy jemného pečiva a speciální druhy cukrovinek. Při přípravě, nabídce k prodeji a vlastnímu prodeji nebalených potravin je nutno dodrţovat následující poţadavky:
Při vybalení a před přípravou potravin musí být u potraviny ověřeno, zda nebyla překročena doba spotřeby (datum pouţitelnosti i datum minimální trvanlivosti).
Data pouţitelnosti nebo minimální trvanlivosti by měla být ze skupinového obalu, pokud je to moţné, odpojena, a ponechána pro případnou kontrolu, nebo opsána nebo zaznamenána takovým způsobem, aby následně bylo moţno identifikovat šarţi výrobku a stanovit odpovídající zkrácené datum spotřeby v souladu
- 188 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
s poţadavkem § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 110/1997 Sb. Toto datum musí být uvedeno při nabídce prodeje konkrétního nebaleného výrobku. Části obalů (etikety s údajem o datu spotřeby) nemohou být uchovávány v prodejních vitrínách v kontaktu s nebalenými výrobky; mohou být zdrojem kontaminace dalších potravin.
Při přípravě a uloţení potravin na prodejní plata a do prodejních nádob musí být potraviny senzoricky posouzeny, zda mají obvyklé vlastnosti (vzhled, barvu, vůni, konzistenci, popř. chuť). Při případném zjištění nedostatků se nevyhovující nebo podezřelé potraviny vyřadí z prodeje, zřetelně označí a uloţí odděleně od ostatních vyhovujících potravin.
K nabídce prodeje a vystavení potravin vyţadujících úchovu v chladu je nepřijatelné pouţívat přepravní nádoby a přepravky, vzhledem k vysokému riziku kontaminace chlazeného prostoru a následnému riziku kontaminace ostatních nebalených potravin. Pokud nelze potravinu nabízet jiným vhodnějším způsobem neţ v původním obalu, je třeba před vloţením do chladícího nábytku zajistit patřičnou čistotu pouţitého přepravního obalu.
Úprava a příprava potravin (krájení, plátkování, umísťování a aranţování na podnosy apod.) musí být prováděna v odpovídajících teplotních podmínkách nebo zabezpečena urychleně tak, aby byl udrţen chladící řetězec. Je povoleno krátké období s odchýlením od stanovené teploty, za předpokladu, ţe potravina bude co nejrychleji uloţena do chlazeného prostoru a bude dosaţeno v krátké době poţadované teploty úchovy.
Při přípravě a nabídce potravin balených do skleněných obalů (např. nakládané sterilované
zeleniny,
některých
výrobků
studené
kuchyně
nacházejících
se v nálevu nebo oleji) je zapotřebí zachovávat maximální opatrnost při manipulaci s obalem (zejména při jeho otevírání), aby nedošlo k odštípnutí části hrdla, popř. rozbití obalu, následné kontaminaci potraviny a moţnému ohroţení zdraví spotřebitele. V případě poškození nebo rozbití skleněného obalu obsahujícího nebalenou potravinu, je nutné pro zajištění její bezpečnosti vyloučit potravinu z oběhu, a popř. i další potraviny, které mohly být úlomky skla kontaminovány.
Všechna prodejní plata a nádoby určené k nabídce prodeje musí být dokonale čisté a suché; nesmí obsahovat ţádné zbytky oplachové vody ani jiných kapalin. - 189 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Při vystavování v prodejních vitrínách musí být potraviny odděleně uloţeny tak, aby se nemohly navzájem negativně ovlivňovat, zejména kontaminovat pachem; odděleně je třeba uloţit např. výrobky z ryb, výrobky obsahující čerstvou cibuli, česnek, popř. aromatické byliny, dále pikantní sýry s výrazným pachem. Rovněţ je důleţité zabránit kontaktu potravin nebalených obsahujících maz na povrchu, s kořeněným pokryvem, s kulturní plísní na povrchu i ve hmotě apod. s ostatními nebalenými potravinami.
Při vkládání do prodejních chladících vitrín musí být dbáno, aby nedocházelo k jejich přeplňování, zejména ukládání do nepřiměřeně vysokých vrstev a ukládání na chladící mříţky, kterými ve vitríně cirkuluje chladný vzduch. Rovněţ je nutno ověřit teploty potravin uloţených pod nebo nad osvětlením vitríny, zda osvětlovací těleso nezvyšuje teplotu chlazeného prostoru a teplotu uloţené potraviny.
Při nabídce prodeje nelze při označování nebalených potravin narušit jejich povrch vbodáváním cenovek nebo vpichových etiket do hmoty výrobků.
Pokud je při nabídce nebalených potravin prováděna úprava nebo ozdobení ovocem, zeleninou nebo bylinami popř. jejich částmi, musí být před pouţitím upraveny takovým způsobem, aby nemohly v ţádném případě kontaminovat potravinu.
Pro kaţdý sortiment je třeba zvolit vhodné podávací náčiní a pomůcky, odpovídající poţadavkům na předpokládané manipulace s potravinami. Musí být vyrobeny z materiálů odpovídajících hygienickým poţadavkům na materiály přicházející do styku s potravinami, které nemohou způsobit kontaminaci, deformaci nebo poškození potraviny.
Je nepřípustné pouţívat jedno podávací náčiní (např. naběračku nebo lţíci) pro střídavé nabírání více druhů potravin.
Krájecí pomůcky a nářezové stroje nesmí být současně pouţívány pro různé druhy potravin (pro masné výrobky a sýry, popř. výrobky z ryb).
Při všech manipulacích s těmito potravinami musí být vyloučen přímý kontakt s rukou prodávajícího.
Pokud jsou pouţívány ochranné pomůcky – např. plastové nebo pryţové (chirurgické) rukavice, mohou slouţit pouze k manipulaci s jedním druhem
- 190 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
potraviny; nelze se rukou ve stejné rukavici dotýkat a manipulovat s různými charakterově odlišnými druhy potravin.
Při
doplňování
prodávaného
sortimentu
nebalených
potravin
s vysokým
mikrobiologickým rizikem je nepřípustné doplňovat obsah původního mnoţství potraviny na platu nebo v nádobě další potravinou, popř. promíchávat jejich obsah (významný nedostatek při přípravě lahůdkářských salátů a pomazánek, výrobků z ryb v nálevu, ale i krájených masných výrobků a dalších). Hrozí vysokého riziko kontaminace výrobků!
Plata a prodejní nádoby slouţící k nabídce nebalených potravin musí být před kaţdým opětovným naplněním řádně vyčištěny, opláchnuty pitnou vodou a dokonale osušeny.
Pokud jsou některé nebalené potraviny určené k přímé spotřebě při nabídce spotřebiteli ukládány přímo na kontaktní plochy chladícího zařízení (bez předchozího uloţení na podnosy), je třeba před kaţdým vloţením takovéto potraviny zajistit bezvadnou čistotu kontaktní plochy, popř. odpovídající podloţení vhodným materiálem – např. mikroténovou fólií.
Potraviny musí být při prodeji vkládány do vhodných obalů splňujících platné hygienické poţadavky na obaly přicházející do přímého styku s potravinami.
Nebalené potraviny při prodeji nesmí být vkládány a baleny do pouţitých kartonů od jiných potravin (např. ovoce nebo mraţených potravin); hrozí vysoké riziko kontaminace!
Zbytky potravin (odřezky, odkrojky), včetně odstraněných technologických obalů potravin a prvních obalů od potravin, vznikajících v přípravně nebo při přímém pultovém prodeji, musí být ukládány do vhodných uzavíratelných nádob a pravidelně odstraňovány z prodejního prostoru nebo prostoru přípravy tak, aby nemohly být zdrojem kontaminace.
Po skončení prodeje nesmí být nabídkový prostor vitríny pouţíván k pravidelné úchově nebalených potravin do dalšího dne, aniţ by byla zajišťována jeho pravidelná sanitace, dezinfekce a konečné omytí pitnou vodou.
Čištění skleněných ploch prodejních vitrín v průběhu nabídky k prodeji musí být prováděno s maximální opatrností; je nepřípustné pouţívat k čištění skleněných ploch pouţívat chemické prostředky, které by mohly kontaminovat potraviny. Vnitřní plochy vitrín (pokud nejsou skla výklopná) nelze čistit bez odstranění - 191 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
potravin z čištěného prostoru, popř. řádného zabezpečení potravin před moţnou kontaminací. Prodej nebalených potravin samoobsluţným způsobem Při samoobsluţném způsobu prodeje musí být dodrţeny níţe uvedené zásady:
Před nabídkou kaţdého druhu potraviny samoobsluţným způsobem musí být zváţeno kaţdé pravděpodobné riziko vyplývající z konkrétního způsobu nabídky k prodeji a předpokládaným manipulacím a kontaktu spotřebitele s potravinou.
Pokud je určité riziko kontaminace při zváţení místních podmínek prodeje, uspořádání provozovny a prodeje specifického sortimentu zjištěno, je třeba upravit nabídku prodeje takovým způsobem, aby případné přetrvávající riziko bylo omezeno na nejmenší moţnou míru.
Při nabídce potravin nebalených musí být spotřebiteli dány k dispozici vhodné pomůcky - podávací náčiní nebo ochranné pomůcky na ruce (např. jednorázové plastové rukavice nebo mikroténové sáčky) pro hygienické odebírání potraviny tak, aby byl co nejvíce omezen kontakt rukou spotřebitele s potravinou a sníţeno riziko kontaminace potravin. Při tom je třeba vzít v úvahu i moţnost znečištění rukou spotřebitele při výběru specifického sortimentu potravin (brambor a zeleniny)
a moţnou
následnou
kontaminaci
nečistotami
ostatních
samoobsluţně prodávaných potravin.
Při nabídce potravin nebalených musí být dány spotřebiteli k dispozici vhodné obaly (sáčky, tašky, popř. přířezy obalového materiálu) odpovídající druhu, popř. tvaru, velikosti a hmotnosti prodávaných potravin. Všechny obaly a ochranné pomůcky nabídnuté spotřebiteli k samoobsluţnému výběru musí splňovat hygienické poţadavky na obalové materiály přicházející do přímého styku s potravinami.
Na nutnost pouţití pomůcek a podávacího náčiní při výběru potraviny je třeba spotřebitele vhodným způsobem upozornit, např. informační tabulkou, obrázkem apod.
V průběhu prodeje musí být zajištěno pravidelné doplňování obalového materiálu a pomůcek pro spotřebitele.
Pokud při výběru určitého druhu potraviny v určitém úseku prodeje i přes všechna opatření provedená provozovatelem potravinářského podniku existuje moţné
- 192 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
riziko kontaminace, je třeba nad tímto úsekem zabezpečit dohled prováděný školeným zaměstnancem provozovny (např. umístěním takovéto nabídky potraviny v dohledu zaměstnanců obsluţného úseku).
Pokud nelze při prodeji nebalené potraviny omezit identifikované riziko na přijatelnou mez, nelze takovou potravinu nabízet k výběru samoobsluţným způsobem.
Potraviny nabízené k výběru spotřebiteli samoobsluţným způsobem je třeba ukládat do vhodného zařízení – do prodejních regálů, na prodejní stoly apod. tak, aby byl spotřebiteli umoţněn pohodlný výběr a bylo maximálně omezeno jeho naklánění nad potravinářský sortiment a vyloučen moţný kontakt potraviny s oděvem spotřebitele.
Zařízení k nabídce nebalených potravin musí pravidelně čištěno; při nadměrném znečištění kontaktní plochy s potravinou musí být opakovaně čištěno i v průběhu jednodenního prodeje.
Nabídka nebalených potravin v přepravních obalech (především uloţených v několika vrstvách na sobě) je pro samoobsluţný výběr spotřebitelem nevhodná.
Pokud spotřebitel poţaduje při výběru některých druhů potravin, aby mu bylo umoţněno odstranění některých částí produktu (např. listů nebo nati u některých druhů zeleniny), je třeba pro tento účel vyčlenit a do prodejního prostoru umístit vhodné nádoby nebo bedny označené účelem pouţití. Odpad musí být z prodejního prostoru průběţně odstraňován.
V průběhu prodeje samoobsluţným způsobem musí být při doplňování sortimentu zajištěna kontrola a třídění potravin, které byly v průběhu nabídky a výběru poškozeny a vykazují
senzorické
vady,
popř.
jsou
jakýmkoli
způsobem
kontaminovány. Tyto potraviny musí být neprodleně vyloučeny z nabídky spotřebiteli.
Pokud je spotřebiteli nabízena k samoobsluţnému výběru potravina vyţadující specifické podmínky úchovy (např. stanovené chladírenské teploty), je třeba v průběhu prodeje zajistit průběţnou kontrolu dodrţování stanovených podmínek (dodrţení chladícího řetězce potraviny).
Potravina, která se v průběhu nabídky prodeje ocitla mimo specifikované teplotní podmínky úchovy a nelze určit dobu jejího vyloučení z chlazeného prostoru, musí být neodkladně vyřazena z další nabídky k prodeji. Jedná se především - 193 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
o případy, kdy byla potravina odloţena spotřebitelem v průběhu nákupu mimo chlazený prostor vyhrazený k její nabídce.
Do samoobsluţného prodeje nemohou být v potravinářském obchodě zařazeny potraviny nabízené v teplém stavu - po tepelném ohřevu nebo po ukončení technologického procesu pečení, roţnění, grilování nebo vaření, vyrobené výlučně z masa, nebo obsahující maso, popř. masné výrobky jako sloţku.
Při nabídce k samoobsluţnému prodeji musí být nebalené potraviny uloţeny tak, aby bylo vyloučeno jakékoli riziko jejich kontaminace.
V prodejních prostorách, kde je nabízen i nepotravinářský sortiment, nesmí být umístěny nebalené potraviny určené k samoobsluţnému prodeji v blízkosti drogistického zboţí nebo látek, které mají výrazný pach a mohly by být zdrojem kontaminace potravin.
Prodej balených potravin Prodej hluboce zmrazených a zmrazených balených potravin Potraviny hluboce zmrazené musí být ukládány do mrazícího nábytku bez zbytečných prodlev tak, aby nedošlo ke zvýšení jejich teploty. Při nezbytných manipulacích je povoleno mírné zvýšení teploty úchovy za předpokladu, ţe nedojde k nadměrnému ojínění nebo orosení povrchu obalů. Za mírné zvýšení teploty je povaţována moţná odchylka od stanovené teploty max. + 3 °C. Změny konzistence potraviny (tzn. částečné nebo úplné rozmrazení) jsou nepřípustné. Hluboce zmrazené potraviny musí být ukládány do mrazícího nábytku (zařízení) v souladu s doporučeními uvedenými v technické dokumentaci výrobci těchto zařízení. Mrazící nábytek má být umístěn tak, aby otevřená část nebyla vystavena průvanu nebo nadměrnému tepelnému záření (přímému slunečnímu záření, topným tělesům,
popř.
silnému
umělému
osvětlovacímu
zdroji).
Úloţné
prostory
mrazírenského nábytku nesmí být přeplňovány nad vyznačenou úroveň plnění. Např. při uloţení v horizontálních mrazících vanách nesmí vrstva uloţených potravin přesahovat stanovenou výši, obvykle označenou barevnou ryskou na vaně. Při přeplnění mrazírenského prostoru se tak potravina ocitne mimo specifikované podmínky úchovy doporučené výrobcem zařízení.
- 194 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Rovněţ je při přeplňování nábytku spotřebiteli znesnadněn výběr potravin, dochází k přehrnování výrobků s následným rizikem, ţe jednotlivé kusy potraviny se ocitnou mimo
stanovené
podmínky
úchovy
po
neúměrně
dlouhou
dobu
a dojde
k neţádoucím změnám jejich vlastností. Pokud je pouţíván k úchově mrazící nábytek vyţadující průběţné uzavírání úloţného prostoru, je třeba jeho uzavření při delších prodejních prodlevách nebo i v průběhu prodeje kontrolovat, aby nedocházelo k úniku chladu. Při prodeji musí být pravidelně prováděna kontrola teploty, a to především před zahájením
denního
prodeje,
dále
při
naskladnění
a doplňování
sortimentu
a v případě jakéhokoli déletrvajícího vybočení z mrazícího reţimu (déle neţ 30 min.), jako je např. přerušení dodávky elektrického proudu, selhání funkce mrazícího zařízení, popř. odtávání zařízení apod. Vnitřní plochy mrazícího nábytku (zařízení) nesmí být zcela ani zčásti pokryty námrazou, sniţující distribuci chladu. Odmrazovací reţim má být naprogramován tak, aby probíhal pokud moţno mimo nákupní špičku. Potraviny nelze ukládat do jakýmkoli způsobem znečištěných úloţných prostorů. Potraviny nesmí být dehydratované v důsledku nevhodného zabalení nebo nevhodného skladování, nesmí být rozměklé, deformované, ani jinak narušené. Nebalené hluboce zmrazené potraviny lze uchovávat nebo nabízet k prodeji v mrazícím zařízení pouze odděleně tak, aby nedošlo k jejich vzájemnému ovlivňování. Za potraviny hluboce zmrazené se nepovaţují zmrzliny, mraţené krémy a zmrazené máslo. Potraviny rozmrzlé nesmí být znovu zmrazovány.
- 195 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Prodej chlazených balených potravin Potraviny chlazené musí být ukládány do chladícího nábytku bez zbytečných prodlev tak, aby byl dodrţen chladící řetězec. Při prováděných nezbytných manipulacích můţe dojít k mírnému a časově omezenému zvýšení poţadované maximální teploty úchovy deklarované výrobcem na obale nebo stanovené platným právním předpisem. Chladící nábytek má být umístěn tak, aby otevřená část nebyla vystavena průvanu nebo nadměrnému tepelnému záření (přímému slunečnímu záření, topným tělesům, popř. silnému umělému osvětlovacímu zdroji). Ukládání do chladícího zařízení musí být prováděno v souladu s doporučeními výrobců zařízení, které jsou uvedeny v technické dokumentaci. Úloţné prostory nesmí být přeplňovány tak, aby bylo zabráněno cirkulaci chladného vzduchu, nebo způsobem uloţení mimo vymezený chlazený prostor. Při ukládání do prodejního zařízení musí být dbáno, aby potraviny nebyly uloţeny v těsném kontaktu se stěnami ohraničující chlazený prostor, na ventilační mříţky zabezpečujícími proudění chladného vzduchu, ani na předsunutá madla chladícího zařízení. Vanová chladící zařízení s horizontálním způsobem úchovy nesmí být naplňována nad stanovenou výši (vyznačenou obvykle barevnou ryskou na vnitřním plášti chladící vany). Při ukládání v blízkosti vnitřních osvětlovacích zdrojů chladícího zařízení je nutné ověřit, zda osvětlovací těleso nezvyšuje teplotu prostředí, popř. teplotu v jeho blízkosti uloţené potraviny. Při ukládání rovněţ nesmí docházet k přeplňování chladícího nábytku z důvodů moţných deformací a poškození potraviny a znesnadnění výběru spotřebitelem. Pokud je k úchově pouţíván uzavíratelný chladící nábytek (zařízení), např. vertikální chladící dveřové skříně, je nutné kontrolovat jejich uzavření, aby nedocházelo k úniku chladu. Při prodeji musí být prováděna kontrola teploty a funkčnosti chladícího zařízení a to především před zahájením denního prodeje, při doplňování sortimentu a v případě
- 196 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
jakéhokoli déletrvajícího vybočení z chladícího reţimu jako je přerušení dodávky elektrického proudu, selhání funkce chladícího zařízení apod. V chladícím zařízení musí být chladící reţim nastaven tak, aby nedošlo k poškození jakosti potraviny ani v důsledku nepřiměřeně nízkých teplot úchovy, popřípadě zmrazení části nebo celé hmoty potraviny. Při úchově je bezpodmínečně nutné dodrţet stanovené rozpětí podmínek úchovy, tedy i nejniţší teploty úchovy stanovené výrobcem potraviny. Vnitřní plochy chladícího nábytku (zařízení) nesmí být pokryty námrazou nebo nečistotami sniţujícími distribuci chladu a moţností kontaminace obalů potravin. Potraviny nelze ukládat do zařízení, které má kontaktní úloţné plochy mokré nebo jakýmkoli způsobem znečištěné. Prodej potravin vyţadujících jiné specifikované podmínky úchovy Potraviny vyţadující úchovu bez působení přímého slunečního svitu nesmí být při nabídce prodeje vystavené za výlohami, popř. v částech prodejny, vystavených i po omezenou dobu přímému slunečnímu svitu. Výjimku tvoří plochy zastíněné proti účinkům záření vhodnou ochrannou fólií, popř. jiným způsobem. Přestoţe pojem „temno“ uváděný na obalech některých potravin není ţádnými právními předpisy specifikován, a není ani obecně vyţadován ţádný konkrétní způsob úchovy, je ţádoucí při vystavování takto označených potravin k prodeji zabránit alespoň působení přímého slunečního záření. Potraviny vyţadující úchovu při stanovené relativní vlhkosti nesmí být vystavovány v prostorech s vysokou vlhkostí a častým mokrým čištěním prostoru, kdy můţe dojít k rychlému provlhnutí potraviny a jejího obalu.
- 197 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Prodej ostatních potravin Při prodeji ostatních potravin musí být zajištěny následující základní poţadavky:
Potraviny musí být uloţeny vhodným způsobem, aby nedošlo při manipulacích a výběru spotřebitelem k poškození jejich obalu, sníţení jakosti popř. poškození jejich zdravotní nezávadnosti
Druhy potravin a nepotravinářského zboţí, které by mohlo negativně ovlivnit potraviny, je třeba ukládat prostorově odděleně. Zejména je třeba zajistit dostatečné
oddělení
potravin
nebalených
a potravin
balených
v obalech
propustných pro plyny a těkavé látky od zboţí s výrazných pachem drogistického zboţí, krmiv pro domácí zvířata balených ve vrstvených papírových obalech, řezaných nebo hrnkových květin v zemině, čerstvých bylin s kořenovým systémem apod. Při vystavování potravin je třeba vzít v úvahu kromě kontaminace pachem rovněţ moţnost přímé kontaminace nepotravinářským zboţím (z netěsnících a poškozených obalů). Před vystavením a při nabídce prodeje potravin je nutné sledovat, zda jsou dodrţeny následující poţadavky:
Nejsou porušeny první obaly potravin – je nutné vyřadit z prodeje balené potraviny v papírových nebo plastových obalech, z nichţ dochází k úniku potravin.
Dále vyřadit potraviny, které mají prosáklé obaly unikající sloţkami potraviny, např. prosáklé nebo potřísněné unikající tukovou sloţkou, vytékajícími nálevy apod.
Nedochází k deformaci potravin – deformace vznikají obvykle nedodrţením stanovených podmínek úchovy – např. čokoládové výrobky, formované tuky apod. uloţené nebo přepravované v extrémně teplých podmínkách. Takovéto deformované potraviny je třeba vyřadit z oběhu.
Nedochází k deformaci obalů – tzv. bombáţe; jedná se o nafouknutí, popř. vyboulení spodní a svrchní strany (víčka) konzervy, které nejde vmáčknout; popř. při zatlačení na obal dochází k úniku plynů, nebo vytékání obsahu z obalu. Bombáţ můţe vzniknout buď nedodrţením technologického postupu při výrobě potraviny, nebo v důsledku nesprávného skladování a provádění nevhodných manipulací s potravinou. Potravina, u které byla zjištěna bombáţ není bezpečná pro spotřebitele a proto při zjištění více bombáţí v dodávce je třeba celou - 198 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
dodávku neprodleně vyřadit z oběhu; u konzerv popř. polokonzerv v plechu se občas můţe vyskytnout i tzv. „technická bombáţ“. Jedná se o přeplnění obalu s následným částečným vypouknutím víčka, které obvykle lze tlakem prstů na místo vypouknutí vmáčknout.
Nedochází k jiným deformacím obalů – je nutné vyřadit z prodeje veškeré potraviny, u nichţ došlo k jakýmkoliv deformacím; to je významné zejména u výrobků v plechových obalech (např. konzerv, alkoholických a nealkoholických nápojů, piva apod.), kdy můţe dojít v důsledku deformace k poškození těsnosti obalů a následným biochemickým změnám uvnitř výrobku. Např. v důsledku mikrotrhlin v deformované polokonzervě nebo konzervě můţe dojít k průniku vzdušného kyslíku pod obal, následnému pomnoţení mikrobů a zkaţení obsahu konzervy. Konzumace takovéto potraviny můţe vyvolat u spotřebitele váţné zdravotní obtíţe.
Koroze kovových obalů nebo kovových částí obalů – jedná se především o polokonzervy a konzervy v plechu, o různé druhy kovových víček na skleněných nebo plastových obalech uloţené ve vlhku nebo kontaminované vodou apod. Obaly napadené korozí musí být vyloučeny z oběhu.
Poškození skleněných obalů – při rozbití části dodávky musí být potraviny velmi bedlivě roztříděny, aby nemohly být prodávány potraviny v skleněných obalech s roztříštěným hrdlem pod uzávěrem, v prasklých obalech nebo obalech potřísněných skleněnými střípky - všechny tyto moţnosti poškození musí být identifikovány jako významné nebezpečí pro spotřebitele a to nejen při konzumaci potraviny.
Kontaminace obalů nečistotami, exkrementy ţivočišných škůdců, chemikáliemi popř. jinými druhy kontaminantů - potraviny ve znečištěných obalech musí být vyloučeny z oběhu; je nutné řádně kontrolovat především potraviny v takových obalech, kdy při konzumaci potraviny dochází ke kontaktu dutiny ústní spotřebitele s povrchovou části obalu. Jedná se především o pivo, nealkoholické a alkoholické
nápoje
v taţených
plechovkách
nebo
obdobných
obalech.
Významné nebezpečí hrozí při kontaminaci močí hlodavců, popř. ptačím trusem; na obalu mohou přeţívat nebezpečné druhy mikroorganismů, přenosné těmito ţivočichy.
Napadení ţivočišnými škůdci - sledovat při prodeji případný výskyt různých druhů - 199 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
o zavíječů a jejich vývojových stádií u rizikových výrobků (mouka, směsi pro přípravu moučných jídel, trvanlivé pečivo, koření, suché plody, ovesné vločky, čokoládové výrobky obsahující cereálie a suché plody apod.), o brouků především v luštěninách a rýţi, o hmyzu (rusů a švábů) znečišťujícího exkrementy a vývojovými stadii potraviny a vyskytujícímu se především v teplých a vlhkých prostorách, o ohlodání obalů a potravin způsobených myšovitými hlodavci, o ptáků, oklovávajících potraviny, ale především kontaminujících prostředí potravinářského podniku trusem a přenášenými roztoči, popř. dalších.
Při zjištění napadení škůdci je nutné okamţitě vyřadit napadenou dávku z prostoru, kde jsou uloţeny další potraviny. Způsob sledování škůdců a provádění opatření proti jejich vniku a působení je popsán v kapitole Kontrola ţivočišných škůdců.
Kontrola označení potraviny Při převzetí potraviny je třeba zkontrolovat, zda etikety nejsou oddělené od obalů, uváděné údaje nejsou smazané nebo překryté, zda všechny údaje jsou dobře čitelné a úplné. Prodejce je schopen ověřit před prodejem úplnost některých základních údajů při označení potraviny na obalu; první tři níţe uvedené poţadavky mohou být ověřeny u kaţdé potraviny:
název, pod nímţ je potravina uvedena do oběhu,
jméno a adresa výrobce, nebo dovozce nebo balírny nebo prodejce,
údaj o mnoţství, s výjimkou potravin, které mohou být prodávány po kusech, a dále
údaj o datu pouţitelnosti nebo minimální trvanlivosti s výjimkou potravin uvedených v příloze příručky „Potraviny, u kterých nemusí být uváděno datum“,
u potravin označených datem pouţitelnosti (spotřebujte do) i údaj o podmínkách skladování (úchovy),
údaj o sloţení potraviny (i kdyţ prodejce obvykle nemůţe ověřit správnost uvedených sloţek),
označení šarţe v případě, ţe není na obale vyznačeno celé datum pouţitelnosti nebo minimální trvanlivosti vyjádřené dnem, měsícem a popř. i rokem (tzn., ţe je uvedeno zkrácené datum pouţitelnosti nebo minimální trvanlivosti vyjádřené - 200 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
údajem např. „spotřebujte do konce měsíce…..“, nebo např. údajem „minimální trvanlivost do konce roku…“),
údaj o způsobu pouţití (přípravy), pokud by při nesprávném způsobu pouţití mohla být poškozena jakost, popř. zdravotní nezávadnost potraviny,
údaj o třídě jakosti potravin, u nichţ je tak předpisem stanoveno (např. u baleného ovoce a zeleniny, šunky apod.).
Dále je třeba ověřit, zda údaje na obalu potraviny určené pro konečného spotřebitele jsou uvedeny v jazyce českém. Podmínky prodeje potravin s prošlou dobou minimální trvanlivosti Pokud se prodejce rozhodne uvádět do oběhu potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti, musí při nabídce k prodeji takových potravin splnit poţadavky ustanovení § 10 odst. 2 a § 11 odst. 1 písm. d) zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích ve znění pozdějších předpisů. Dle zákonem stanovených poţadavků mohou být do oběhu uváděny potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti, pouze pokud jsou zdravotně nezávadné, pokud jsou zřetelně označené jako potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti a pokud jsou odděleně umístěné od ostatních potravin (potravin s neprošlou dobou minimální trvanlivosti). Stanovené podmínky úchovy při uvádění do oběhu musí prodejce do ukončení doprodeje potravin nebo do jejich vyřazení z prodeje dodrţet. Potraviny musí být stále uloţeny v odpovídajících podmínkách úchovy; potraviny vyţadující úchovu v chladu není moţno doprodávat v nákupních vozících, nákupních koších, přepravních obalech apod., předsunutých před chlazené prostory, kde není poţadovaná teploty úchovy zajištěna. Nesmí být rovněţ prodávány ani potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti, které jsou deformované, znečištěné, s poškozenými obaly, nečitelnými údaji, páchnoucí apod., tedy takové, které jsou nevhodné ke spotřebě.
- 201 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Při nabídce potravin k prodeji s prošlou dobou minimální trvanlivosti je nepřijatelné zvýrazňovat údaj „akce“, „cenová bomba“, „výhodná koupě“ apod., pokud současně a minimálně se stejnou výrazností není uveden povinný údaj stanovený zákonem, ţe se jedná o potravinu s prošlou dobou minimální trvanlivosti. Prodejce by měl průběţně sledovat uplývající dobu trvanlivosti u jednotlivých potravin. Je nejvýše ţádoucí, aby prodejce nabídl spotřebiteli potraviny ještě před uplynutím stanovené doby minimální trvanlivosti, a to třeba i za zvýhodněných podmínek pro spotřebitele. Pak není nevhodné sníţenou cenu při nabídce k prodeji zdůraznit. Postup při mimořádné události nebo havárii v provozovně potravinářského podniku Pokud nastane v provozovně potravinářského podniku jakákoliv mimořádná situace (dlouhodobý výpadek energií - např. elektrického proudu, zaplavení vodou, poţár, zřícení
provozních
prostor
nebo
jejich
části)
je
třeba,
aby
provozovatel
potravinářského podniku postupoval v souladu se článkem 19 Odpovědnost za potraviny nařízení (ES) č. 178/2002. Provozovatel potravinářského podniku je kromě jiného povinen v mezích své činnosti provést takové kroky, jimiţ vyloučí z oběhu potraviny nesplňující poţadavky na jejich bezpečnost a zároveň musí uvědomit příslušené orgány o opatřeních, které přijal s cílem předejít riziku pro konečného spotřebitele. Potraviny, u nichţ není vyţadováno označení datem minimální trvanlivosti (ani datem pouţitelnosti)
Čerstvé ovoce, čerstvá zelenina a konzumní brambory neloupané, nekrájené nebo jinak neupravené, přičemţ naklíčená semena a podobné výrobky, např. klíčky luštěnin musí být datem minimální trvanlivosti označeny;
konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje s obsahem alkoholu 10 a více % objemových, s výjimkou likérů s vaječnou. mléčnou nebo smetanovou sloţkou;
vína, likérová vína, šumivá vína, aromatizovaná vína a další výrobky podle zvláštního předpisu (zákona č. 321/2004 Sb.), jakoţ i výrobky získané z jiného
- 202 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
ovoce neţ z hroznů a nápoje, které spadají pod kódy celního sazebníku 22060039 a 22062259 a jsou vyrobeny z hroznů nebo hroznového moštu;
pekařské výrobky určené ke spotřebě do 24 hodin;
jedlá sůl;
přírodní sladidla v pevném stavu;
cukrovinky vyrobené převáţně z přírodních sladidel a barviv nebo látek určených k aromatizaci;
ţvýkačky a podobné výrobky určené ke ţvýkání;
kvasný ocet;
limonády, ovocné šťávy, ovocné nektary a alkoholické nápoje, pokud se tyto potraviny nacházejí v nádobách o obsahu nad 5 litrů a pokud jsou určeny pro provozovny stravovacích sluţeb;
jednotlivé porce nebalené zmrzliny.
5.10.
PRÁVNÍ RÁMEC - POTRAVINY
Platná česká legislativa vztahující se na potravinářské výrobky rostlinné a ţivočišné - k 30. 9. 2009 Zkratka Zák.č. 110/1997 Sb. v úplném znění Zákon č. 456/2004 Sb.
Vyhl. MZe č. 326/2001 Sb.
Plný název předpisu Zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů Úplné znění zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 119/2000 Sb., zákonem č. 306/2000 Sb., č. 94/2004 sb. a zákonem č. 316/2004 Sb. Novelizován zákonem č. 224/2008 Sb., s účinností od 15. 5. 2008 Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní ţivočichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich.
- 203 -
Platnost od 1.9.1997 –
1.9.1997 -
1.10.2001 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Zkratka Vyhl. MZe č. 264/2003 Sb.
Vyhl. MZe č. 333/1997 Sb.
Vyhl. MZe č. 93/2000 Sb.
Vyhl. MZe č. 268/2006 Sb.
Vyhl. MZe č. 447/2004 Sb.
Vyhl. MZ č. 446/2004 Sb.
Vyhl. MZe č. 366/2005 Sb. Vyhl. MZ č. 132/2004 Sb.
Plný název předpisu Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 326/2001 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), g), h), i) a j) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní ţivočichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich Novelizováno vyhláškou č. 169/2009 Sb., s účinností od 1. 7. 2009 Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství š. 333/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství š. 333/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta, ve znění vyhlášky č. 93/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví poţadavky na mnoţství a druhy látek určených k aromatizaci potravin, podmínky jejich pouţití, poţadavky na jejich zdravotní nezávadnost a podmínky pouţití chininu a kofeinu Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví chemické poţadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky pouţití látek přídatných, pomocných a potravních doplňků – zrušena vyhláškou č. 185/2008 Sb., Vyhláška Ministerstva zemědělství o poţadavcích na některé zmrazené potraviny Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o mikrobiologických poţadavcích na potraviny, způsobu jejich kontroly a hodnocení Zrušena vyhláškou č. 467/2006 Sb., - 204 -
Platnost od 1.9.2003 -
12.12.1997 -
1.9.2000 -
1.7.2006 -
1.8.2004 -
1.8.2004 -
1.1.2006 20.9.2006 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Zkratka Vyhl. MZ č. 467/2006 Sb. Vyhl. MZe č. 211/2004 Sb.
Vyhl. MZe č. 611/2004 Sb. Vyhl. MZe č. 238/2005 Sb. Vyhl. MZe č 459/2005 Sb. Vyhl. MZ č. 304/2004 Sb. Vyhl. MZ č. 152/2005 Sb. Vyhl. MZ č. 431/2005 Sb.
Vyhl. MZ č.305/2004 Sb. Vyhl. MZe č. 76/2003 Sb.
Vyhl. MZe č. 77/2003 Sb.
Vyhl. MZ č. 133/2004 Sb.
Plný název předpisu Vyhláška, kterou se zrušuje vyhláška č. 132/2004 Sb., o mikrobiologických poţadavcích na potraviny, způsobu jejich kontroly a hodnocení Vyhláška Ministerstva zemědělství o metodách zkoušení a způsobu odběru a přípravy kontrolních vzorků za účelem zjišťování jakosti a zdravotní nezávadnosti potravin nebo surovin určených k jejich výrobě a jakosti tabákových výrobků Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 211/2004 Sb., o metodách zkoušení a způsobu odběru a přípravy kontrolních vzorků Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 211/2004 Sb., o metodách zkoušení a způsobu odběru a přípravy kontrolních vzorků, ve znění vyhlášky č. 611/2004 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 211/2004 Sb., o metodách zkoušení a způsobu odběru a přípravy kontrolních vzorků, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví druhy a podmínky pouţití přídatných a pomocných látek při výrobě potravin Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 304/2004 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky pouţití přídatných a pomocných látek při výrobě potravin Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 304/2004 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky pouţití přídatných a pomocných látek při výrobě potravin, ve znění vyhlášky č. 152/2005 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví druhy kontaminujících a toxikologicky významných látek a jejich přípustné mnoţství v potravinách Vyhláška, kterou se stanoví poţadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony Novelizováno vyhláškou č. 43/2005 Sb., s účinností od 1. 2. 2005 Vyhláška, kterou se stanoví poţadavky pro mléko, mléčné výrobky, mraţené krémy a jedlé tuky a oleje Novelizováno vyhláškami č. 124/2004 Sb., 78/2005 Sb., poslední novela vyhlášky č. 370/2008 Sb., s účinností od 7. 10. 2008 Vyhláška o podmínkách ozařování potravin a surovin, o nejvyšší přípustné dávce záření a o způsobu označení ozáření na obalu
- 205 -
Platnost od 20.9.2006 -
1.5.2004 -
24.11.2004 -
1.9.2005
4.11.2005 -
20.5.2004 -
1.5.2005 -
1.11.2005 -
20.5.2004 -
1.5.2004 -
1.7.2003 -
30.4.2004 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Zkratka Vyhl. MZe č. 157/2003 Sb.
Vyhl. MZe č. 329/1997 Sb.
Vyhl. MZe č. 330/1997 Sb.
Vyhl. Mze č. 78/2003 Sb.
Vyhl. MZe č. 331/1997 Sb.
Vyhl. MZe č. 113/2005 Sb. Vyhl. MZe č. 368/2005 Sb. Vyhl. MZe č. 497/2005 Sb. Vyhl. MZe č. 147/1998 Sb.
Plný název předpisu Vyhláška, kterou se stanoví poţadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakoţ i další způsoby jejich označování, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro škrob a výrobky ze škrobu, luštěniny a olejnatá semena, ve znění pozdějších předpisů Novelizováno vyhláškou č. 418/2000 Sb., s účinností od 1. 4. 1998 Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádí § 18 písm. a), d), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro čaj, kávu a kávoviny, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 330/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro čaj, kávu a kávoviny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 91/2000 Sb. Vyhláška, kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro koření, jedlou sůl, dehydratované výrobky a ochucovadla a hořčici , ve znění pozdějších předpisů Novelizováno vyhláškou č. 419/2000 Sb., s účinností od 1. 4. 1998 Vyhláška Ministerstva zemědělství o způsobu označování potravin a tabákových výrobků Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve znění vyhlášky č. 368/2005 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství o způsobu stanovení kritických bodů v technologii výroby Novelizováno vyhláškami č. 101/2007 Sb., 371/2007 Sb., 127/2008 Sb., s účinností od 31. 5. 2008
- 206 -
Platnost od 12.3.2004 -
11.12.1997 -
11.12.1997 -
1.7.2003 -
11.12.1997 -
4.3.2005 25.11.2005 -
1.12.2005 -
1.1.1999 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Zkratka Vyhl. MZe č. 196/2002 Vyhl. MZe č. 161/2004 Sb.
Plný název předpisu Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 147/1998 Sb., o způsobu stanovení kritických bodů v technologii výroby Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 147/1998 Sb., o způsobu stanovení kritických bodů v technologii výroby, ve znění vyhlášky č. 196/2002 Sb. Zákon o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon)
Zák. č. 166/1999 Sb. v úplném znění Zák. č. Úplné znění zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární 147/2006 Sb. péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), jak vyplývá z pozdějších změn Poslední úplné znění zákona je uvedeno v zákoně č. 332/2008 s účinnosti od 1. 7. 2008 Vyhl. MZe č. Vyhláška Ministerstva zemědělství o veterinárních 200/2003 Sb. poţadavcích na vaječné výrobky Vyhl. MZe č. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 200/2003 Sb., 638/2004 Sb. o veterinárních poţadavcích na vaječné výrobky, a vyhláška č. 203/2003 Sb., o veterinárních poţadavcích na mléko a mléčné výrobky Vyhl. MZe č. Vyhláška Ministerstva zemědělství o veterinárních 201/2003 Sb. poţadavcích na čerstvé drůbeţí maso, králičí maso, maso zvěře ve farmovém chovu a maso volně ţijící zvěře Vyhl. MZe č. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 201/2003 Sb., 651/2004 Sb. o veterinárních poţadavcích na čerstvé drůbeţí maso, králičí maso, maso zvěře ve farmovém chovu a maso volně ţijící zvěře Novelizováno vyhláškou č. 4/2007 Sb., a 206/2007 Sb., s účinností od 1. 9. 2007 Vyhl. MZe č. Vyhláška o veterinárních poţadavcích na čerstvé 202/2003 Sb. maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky Vyhl. MZe č. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 202/2003 Sb., 652/2004 Sb. o veterinárních poţadavcích na čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky, ve znění vyhlášky č. 375/2003 Sb. a vyhlášky č. 201/2004 Sb. Novelizováno vyhláškou č. 232/2005 Sb., 4/2007 Sb., s účinností od 5. 1. 2007 Zák. č. 20/1966 Zákon č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu, ve znění Sb. pozdějších předpisů Zák. č. Zákon o ochraně veřejného zdraví a o změně 258/2000 Sb. některých souvisejících zákonů Zák.č. 392/2005 Zákon, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - 207 -
Platnost od 1.7.2002 -
1.1.2004 -
13.7.1999 -
20.4.2006 -
27.3.2003 1.1.2005 -
27.6.2003 -
1.1.2005 -
27.6.2003 -
1.1.2005 -
1966 1.1.2001 19.8.2005 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Zkratka Zák. č. 471/2005 Sb. Vyhl. MZ č. 252/2004 Sb. Vyhl. MZ č. 38/2001 Sb. Vyhl. MZ č. 186/2003 Sb. Vyhl. MZe č. 137/2004 Sb. Vyhl. MZ č. 127/2006 Sb. Vyhl. MZ č. 54/2004 Sb.
Vyhl. MZ č. 158/2004 Sb.
Vyhl. MZ č. 450/2004 Sb. Zákon č. 78/2004 Sb.
Vyhl. č. 209/2004 Sb.
Zák. č. 185/2001 Sb.
Plný název předpisu Úplné znění zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o ochraně veřejného zdraví, kterou se stanoví poţadavky na pitnou vodu a rozsah četnosti její kontroly Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, o hygienických poţadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických poţadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o hygienických poţadavcích na stravovací sluţby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závazných Vyhláška, kterou se zrušuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 347/2002 Sb., o hygienických poţadavcích na prodej potravin a rozsah vybavení prodejny podle sortimentu prodávaných potravin Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, o potravinách určených pro zvláštní výţivu a o způsob jejich pouţití Novelizováno vyhláškami č. 400/2006 Sb., 473/2006 Sb., 157/2008 Sb., s účinností od 15. 5. 2008 Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví maximální přípustné mnoţství rezidují jednotlivých druhů pesticidů v potravinách a potravinových surovinách Novelizováno vyhláškami č. 68/2005 Sb., a 400/2006 Sb., s účinností od 10. 8. 2006 Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o způsobu výpočtu a uvádění výţivové (nutriční) hodnoty potravin a o značení údaje o moţném nepříznivém ovlivnění zdraví Zákon o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů Novely zákonů č. 346/2005 Sb., 124/2008 Sb., a 227/2008 Sb., s účinností od 1. 7. 2010 Vyhláška o bliţších podmínkách nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty Novelizováno vyhláškou č. 86/2006 Sb., s účinností od 1. 4. 2006 Zákon o odpadech a o změně některých dalších zákonů
- 208 -
Platnost od 27.9.2005 -
1.5.2004 -
19.1.2001 -
9.6.2003 -
1.4.2004 -
30.4.2006 -
15.2.2004 -
15.4.2004 -
1.8.2004 -
22.1.2004 (část 1.5.2004)
15.4.2004 -
1.1.2002 -
– od
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Zkratka Zák. č. 275/2002 Sb. Zák. č. 188/2004 Sb. Zák. č. 7/2005 Sb.
Plný název předpisu Zákon, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Zák. č. 314/2006 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů Zák. č. Zákon o obalech a o změně některých zákonů 477/2001 Sb. (zákon o obalech) Zák. č. 94/2004 Zákon, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., Sb. o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zák. č. 66/2006 Zákon, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., Sb. o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů Vyhl. MPO č. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu 115/2002 Sb. o podrobnostech nakládání s obaly Zrušena zákonem č. 66/2006 Sb., Zákon č. O metrologii ve znění pozdějších předpisů 505/1990 Sb. Zák. č. Zákon, kterým se mění zákon č. 505/1990 Sb., 119/2000 Sb. o metrologii, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a zákon č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, ve znění zákona č. 22/1997 Sb. Poslední novela zákona je uvedena v zákoně č. 481/2008 Sb., s účinností od 1. 1. 2009 Vyhl. MPO Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č.328/2000 Sb. o způsobu zhotovení hotově baleného zboţí, jehoţ mnoţství se vyjadřuje v jednotkách hmotnosti nebo objemu
- 209 -
Platnost od 1.1.2003 26. 3. 2004 – (část. od 1. 5. 2004) 16. 12. 2004 – (část. od 13. 8. 2005, resp. od 1. 1. 2009)– 23. 5. 2006 – (část. od 1. 1. 2007, resp. od 1. 4. 2007) 1.1.2002 29.1.2004 -
1.2.2006 -
22.3.2002 -
1.2.1991 1.7.2000 -
1. 7. 2001 –
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Evropské předpisy
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a poţadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin.
Nařízení
komise
(ES)
č.
2073/2005
ze
dne
15.
listopadu
2005
o mikrobiologických kritériích pro potraviny.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami.
Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbliţování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich nabízení k prodeji a související reklamy.
Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 1995/2/ES ze dne 20. února 1995 o potravinářských přídatných látkách jiných neţ barviva a sladidla.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1994/36/ES ze dne 30. června 1994 o barvivech pro pouţití v potravinách.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1994/35/ES ze dne 30. června 1994 o náhradních sladidlech pro pouţití v potravinách.
Nařízení Komise (ES) 466/2001 ze dne 8. března 2001, kterým se stanoví maximální limity určitých kontaminantů v potravinách.
Nařízení Rady (ES) č. 2375/2001 ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění nařízení Komise (ES) 466/2001, kterým se stanoví maximální limity určitých kontaminantů v potravinách.
Nařízení Komise (ES) 221/2002 ze dne 6. února 2002 doplňující nařízení (ES) 466/2001 stanovující maximální limity určitých kontaminantů v potravinách.
Nařízení Komise (ES) č. 257/2002 ze dne 12. února 2002, kterým se mění nařízení (ES) č. 194/97, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminantů v potravinách a nařízení (ES) č. 466/2001, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminantů v potravinách.
Nařízení Komise (ES) č. 2174/2003 ze dne 12. prosince 2003, kterým se mění nařízení (ES) č. 466/2001, pokud jde o aflatoxiny. - 210 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Nařízení Komise (ES) č. 242/2004 ze dne 12. února 2004, kterým se mění nařízení 466/2001 co se týče neorganického cínu v potravinách.
Nařízení Komise (ES) č. 78/2005 ze dne 19. ledna 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 466/2001, pokud jde o těţké kovy.
Směrnice Komise 2005/4/ES ze dne 19. ledna 2005, kterou se mění směrnice 2001/22/ES, kterou se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu dodrţování maximálních limitů olova, kadmia, rtuti a 3-MCPD v potravinách.
Směrnice Rady č. 88/388/EHS ze dne 22. června 1988 o sbliţování právních předpisů členských států týkajících se látek určených k aromatizaci pro pouţití v potravinách a výchozích materiálů pro jejich výrobu.
Směrnice Komise 91/71/EHS ze dne 16. ledna 1991, kterou se doplňuje směrnice Rady 88/388/EHS o sbliţování právních předpisů členských států týkajících se látek určených k aromatizaci pro pouţití v potravinách a výchozích materiálů pro jejich výrobu.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2232/96 ze dne 28.října 1996, kterým se stanoví postup Společenství pro látky určené k aromatizaci pouţívané nebo určené k pouţití v potravinách nebo na nich.
Komoditní směrnice
Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2000/36/ES ze dne 23. června 2000 o kakaových a čokoládových výrobcích určených k lidské spotřebě.
5.11.
PRÁVNÍ RÁMEC – KOSMETIKA A RYCHLOOBRÁTKOVÉ DROGISTICKÉ ZBOŢÍ
Platná legislativa vztahující se na kosmetiku a rychloobrátkové drogistické zboţí – k 30. 9. 2009 Zkratka Zákon č. 102/2001 Sb.
Plný název předpisu Zákon o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů Úplné znění je uvedeno v zákoně 348/2004 Sb., další novely v zákonech 229/2006 Sb., 160/2007 Sb., a 378/2007 Sb., s účinností od 31. 12. 2007
- 211 -
Platnost od 1.7.2001 (§9 aţ 12 od 1.5.2004)
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Plný název předpisu Zákon, kterým se mění zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění zákona č. 146/2002 Sb., zákon č. 22/1997 Sb., o technických poţadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Zákon o technických poţadavcích na výrobky
Platnost od 1. 5. 2004 – (část. od 6. 8. 2003)
Zákon, kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických poţadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Zák. č. Zákon, kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., 226/2003 Sb. o technických poţadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů Další novely v zákoně č. 277/2003 Sb., 186/2006 Sb., 229/2006 Sb., a 481/2008 Sb., s účinností od 1. 1. 2009 NV č. Nařízení vlády, kterým se stanoví technické 163/2002 Sb. poţadavky na vybrané stavební výrobky Novela NV č. 312/2005 Sb., s účinností od 1. 9. 2005 NV č. Nařízení vlády, kterým se stanoví technické 190/2002 Sb. poţadavky na stavební výrobky označované CE Novely NV č. 251/2003 Sb., 128/2004 Sb., s účinností od 1. 5. 2004 NV č. 25/2004 Nařízení vlády, kterým se stanoví technické Sb. poţadavky na zdravotnické prostředky Zrušeno č. 336/2004 Sb., které bylo novelizováno č. 212/2007 Sb., s účinností od 1. 9. 2007 NV č. Nařízení vlády, kterým se stanoví technické 194/2001 Sb. poţadavky na aerosolové rozprašovače Novela NV č. 305/2006 Sb., s účinností od 15. 6. 2006 Zák. č. Zákon o ochraně veřejného zdraví a o změně 258/2000 Sb. některých souvisejících zákonů Řada novel – poslední 274/2008 Sb., a 381/2008 Sb., s účinností od 20. 10. 2008
1. 9. 2002 – (část. od 1. 5. 2004)
Zkratka Zák. č. 277/2003 Sb.
Zákon č. 22/1997 Sb. Zák. č. 205/2002 Sb.
- 212 -
24.1.1997 -
26. 6. 2003 – (část. od 1. 5. 2004)
24.4.2002 -
1.5.2004 -
1.5.2004 -
1.2.2002 -
1.1.2001-
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Zkratka Zák. č. 274/2003 Sb. Zák. č. 392/2005 Sb. Zák. č. 471/2005 Sb. Vyhl. MZ č. 26/2001 Sb.
Vyhl. MZ č. 268/2001 Sb.
Vyhl. MZ č. 444/2004 Sb.
Vyhl. MZ č. 126/2005 Sb.
Plný název předpisu Zákon, kterým se mění zákony na úseku ochrany veřejného zdraví Další novely v zák. č. 426/2003 S., 316/2004 Sb., 626/2004 Sb., 264/2006 Sb., 378/2007 Sb., Zákon, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Úplné znění zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o hygienických poţadavcích na kosmetické prostředky, o náleţitostech ţádosti o neuvedení ingredience na obalu kosmetického prostředku a o poţadavcích na vzdělání a praxi fyzické osoby odpovědné za výrobu kosmetického prostředku (vyhláška o kosmetických prostředcích) Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 26/2001 Sb., o hygienických poţadavcích na kosmetické prostředky, o náleţitostech ţádosti o neuvedení ingredience na obalu kosmetického prostředku a o poţadavcích na vzdělání a praxi fyzické osoby odpovědné za výrobu kosmetického prostředku (vyhláška o kosmetických prostředcích) Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 26/2001 Sb., o hygienických poţadavcích na kosmetické prostředky, o náleţitostech ţádosti o neuvedení ingredience na obalu kosmetického prostředku a o poţadavcích na vzdělání a praxi fyzické osoby odpovědné za výrobu kosmetického prostředku (vyhláška o kosmetických prostředcích), ve znění vyhlášky č. 268/2001 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 26/2001 Sb., o hygienických poţadavcích na kosmetické prostředky, o náleţitostech ţádosti o neuvedení ingredience na obalu kosmetického prostředku a o poţadavcích na vzdělání a praxi fyzické osoby odpovědné za výrobu kosmetického prostředku (vyhláška o kosmetických prostředcích ve znění pozdějších předpisů)
- 213 -
Platnost od 1. 10. 2003 –
19.8.2005 -
27.9.2005 -
8.1.2001 -
12.7.2001 -
16.7.2004 -
16.3.2005 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Zkratka Vyhl. MZ č. 104/2006 Sb.
Vyhl. MZ č. 260/2006 Sb.
Vyhl. MZ č. 474/2006 Sb.
Vyhl. MZ č. 409/2005 Sb. Vyhl. MZ č. 38/2001 Sb. Vyhl. MZ č. 186/2003 Sb.
Vyhl. MZ č. 252/2004 Sb.
Plný název předpisu Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 26/2001 Sb., o hygienických poţadavcích na kosmetické prostředky, o náleţitostech ţádosti o neuvedení ingredience na obalu kosmetického prostředku a o poţadavcích na vzdělání a praxi fyzické osoby odpovědné za výrobu kosmetického prostředku (vyhláška o kosmetických prostředcích ve znění pozdějších předpisů), ve znění pozdějších předpisů Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 26/2001 Sb., o hygienických poţadavcích na kosmetické prostředky, o náleţitostech ţádosti o neuvedení ingredience na obalu kosmetického prostředku a o poţadavcích na vzdělání a praxi fyzické osoby odpovědné za výrobu kosmetického prostředku (vyhláška o kosmetických prostředcích ve znění pozdějších předpisů), ve znění pozdějších předpisů Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 26/2001 Sb., o hygienických poţadavcích na kosmetické prostředky, o náleţitostech ţádosti o neuvedení ingredience na obalu kosmetického prostředku a o poţadavcích na vzdělání a praxi fyzické osoby odpovědné za výrobu kosmetického prostředku (vyhláška o kosmetických prostředcích ve znění, a zrušuje se vyhláška č. 75/2003 Sb., o stanovení názvosloví ingrediencí kosmetických prostředků pozdějších předpisů), ve znění pozdějších předpisů Novely vyhl. č. 112/2007 Sb., 230/2007 Sb., 334/2007 Sb., 369/2008 Sb., a 99/2009 Sb., s účinností od 8. 7. 2009 Vyhláška o hygienických poţadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody Vyhláška o hygienických poţadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 38/2001 Sb. o hygienických poţadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy Novely vyhl. č. 207/2006 Sb., 551/2006 Sb., 271/2008 Sb., 386/2008 Sb., a 127/2009 Sb., s účinností od 15. 5. 2009 Vyhláška, kterou se stanoví hygienické poţadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody
- 214 -
Platnost od 21.3.2006 -
19.5.2006 -
30.10.2006 -
15.11.2005 -
1.2.200124.6.2003 -
30.4.2004 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Zkratka Vyhl. MZ č. 187/2005 Sb.
Zákon č. 356/2003 Sb. Zák. č. 345/2005 Sb.
Vyhl. MPO č. 232/2004 Sb.
Vyhl. MPO č. 369/2005 Sb.
Vyhl. MPO č. 231/2004 Sb. Vyhl. MPO č. 460/2005 Sb. Vyhl. MŢP č. 221/2004 Sb.
Vyhl. MŹP č. 109/2005 Sb.
Plný název předpisu Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické poţadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody Novela vyhl. č. 293/06 Sb., s účinností od 19. 6. 2006 Zákon o chemických látkách a chemických prostředcích a o změně některých dalších zákonů Zákon, kterým se mění zákon č. 356/2003 Sb. o chemických látkách a chemických prostředcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Úplné znění zákona je uvedeno v zák. č. 440/2008 Sb., s účinností od 1. 11. 2008 Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků Vyhláška, kterou se mění vyhl. č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků Novely vyhl. č. 28/2007 Sb., a 389/2008 Sb., s účinností od 1. 11. 2008 Vyhláška, kterou se stanoví obsah bezpečnostního listu k nebezpečné chemické látce a chemickému přípravku Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 231/2004 Sb., kterou se stanoví podrobný obsah bezpečnostního listu k nebezpečné chemické látce a chemickému přípravku) Vyhláška, kterou se stanoví seznamy nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických prostředků, jejichţ uvádění na trh je zakázáno nebo jejichţ uvádění na trh, do oběhu nebo pouţívání je omezeno Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 221/2004 Sb., kterou se stanoví seznamy nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických prostředků, jejichţ uvádění na trh je zakázáno nebo jejichţ uvádění na trh, do oběhu nebo pouţívání je omezeno
- 215 -
Platnost od 1.6.2005 -
1. 5. 2004 – 29.7.2005
1.5.2004 -
1.11.2005 -
1.5.2004 -
9.11.2005 -
1. 5. 2004 –
16. 3. 2005 – (část. od 1. 9. 2005)
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Zkratka Vyhl. MŹP č. 78/2006 Sb.
Vyhl. MŹP č. 284/2006 Sb.
Zák. č. 120/2002 Sb.
Vyhl. MZ č. 304/2002 Sb. Vyhl. MZ č. 305/2002 Sb.
Zák. č. 86/2002 Sb. Zák. č. 92/2004 Sb.
Vyhl. MŢP č. 355/2002 Sb.
Plný název předpisu Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 221/2004 Sb., kterou se stanoví seznamy nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických prostředků, jejichţ uvádění na trh je zakázáno nebo jejichţ uvádění na trh, do oběhu nebo pouţívání je omezeno, ve znění vyhlášky č. 109/2005 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 221/2004 Sb., kterou se stanoví seznamy nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických prostředků, jejichţ uvádění na trh je zakázáno nebo jejichţ uvádění na trh, do oběhu nebo pouţívání je omezeno, ve znění pozdějších předpisů Novely vyhl. č. 540/2006 Sb., a 135/2007 Sb., s účinností od 30. 9. 2007 Zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů Úplné znění zákona je uvedeno v zák. č. 86/2009 Sb., s účinností od 1. 1. 2009 Vyhláška, kterou se stanoví podrobná specifikace zásad a postup hodnocení biocidních přípravků a účinných látek Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 305/2002 Sb., kterou se stanoví obsah ţádosti a podrobná specifikace údajů předkládaných před uvedením biocidního přípravku nebo účinné látky na trh účinnost od 9.7.2002 Novela vyhl. č. 382/2007 – s účinností od 1. 1. 2008 Zákona, o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) Zákon, kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění zákona č. 521/2002 Sb. Úplné znění zákona je uvedeno v zák. č. 472/2005 Sb., poslední novela vyhláška č. 483/2008 Sb., s účinností od 1. 2. 2009 Vyhláška, kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu Zrušena předpisem 146/2007 Sb., s účinností od 1. 1. 2008
- 216 -
Platnost od 1. 7. 2006 –
1. 7. 2006 –
1.7.2002 -
9.7.2002 -
9.7.2002 -
1.6.2002 3.3.2004 (některá ustanovení od 1.5.2004 - )
14.8.2002 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Zkratka Zákon č. 634/1992 Sb.
Zák. č. 439/2003 Sb. Zák. č. 217/2004 Sb.
Zák. č. 229/2006 Sb. Zákon č. 505/1990 Sb. Zák. č. 119/2000 Sb.
Plný název předpisu Zákon o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů Podrobnosti – viz kapitola č. 3.1 této příručky; poslední novela zák. č. 36/2008 Sb., s účinností od 12. 2. 2008 Zákon, kterým se mění zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, a zákon a. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Zákon, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve zněním pozdějších předpisů Zákon, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů Zákon o metrologii ve znění pozdějších předpisů
Zákon, kterým se mění zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a zákon č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, ve znění zákona č. 22/1997 Sb. Novela zák., č. 481/2008 Sb., s účinností od 1. 1. 2009 Vyhl. MPO Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č.328/2000 Sb. o způsobu zhotovení hotově baleného zboţí, jehoţ mnoţství se vyjadřuje v jednotkách hmotnosti nebo objemu Novela vyhl. č. 404/2008 Sb., s účinností od 11. 4. 2009 Zák. č. Zákon o obalech a o změně některých zákonů 477/2001 Sb. (zákon o obalech) Zák. č. Zákon, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., 66/2006 Sb. o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů Vyhl. MPO č. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu 115/2002 Sb. o podrobnostech nakládání s obaly Zrušena zák. č. 66/2006 Sb.,
- 217 -
Platnost od 16.12.1992 -
3. 12. 2003 –
8. 4. 2004 –
26. 4. 2006 –
1.2.19911.7.2000 -
1. 7. 2001 –
1.1.2002 1. 2. 2006 –
22.3.2002 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Zkratka Zákon č. 185/2001 Sb.
Zák. č. 275/2002 Sb. Zák. č. 188/2004 Sb. Zák. č. 7/2005 Sb. Zák. č. 314/2006 Sb.
Plný název předpisu Platnost od Zákon o odpadech a o změně některých zákonů 1.1.2002 – (zákon o obalech) (§31 odst. 5 a §38 pdst. 3,4,5,6,7,8 a 9 od 1.1.2003) Zákon, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., 1.1.2003 o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., 26. 3. 2004 – o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve (část. od 1. 5. znění pozdějších předpisů 2004) Zákon, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., 16. 12. 2004 – o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve (část. od 13. 8. znění pozdějších předpisů 2005, resp. od 1. 1. 2009)– Zákon, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., 23. 5. 2006 – o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve (část. od 1. 1. znění pozdějších předpisů, a zákon č. 140/1961 Sb., 2007, resp. od trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů 1. 4. 2007) Novela zák. č. 157/2009 Sb., s účinností od 1. 8. 2009
- 218 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
6.
PŘÍLOHY
6.1.
KONTAKTNÍ ADRESY DŮLEŢITÝCH SUBJEKTŮ PRO OBOR – ŢIVNOSTI
Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky Těšnov č. 5, 110 00 Praha 1 tel.: 224 805 158 fax: 224 230 606 e-mail:
[email protected] www.socr.cz ADMAZ – Asociace direct marketingu a zásilkového obchodu Paříkova 362/3; 190 00 Praha 9 tel.: 283 890 733 fax: 283 890 734 e-mail:
[email protected] www.admaz.cz) Asociace textilního - oděvního - koţedělného průmyslu - ATOK Těšnov č. 5, 110 00 Praha 1 tel.: 224 805 340 fax: 224 805 339 e-mail:
[email protected] www.atok.cz Česká obuvnická a koţedělná asociace Tř. T. Bati 4, 762 02 Zlín tel.: 577 525 230 e-mail:
[email protected] www.coka.cz
- 219 -
MALOOBCHOD S POTRAVINÁŘSKÝM ZBOŢÍM
Úřad pro ochranu osobních údajů pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7 tel.: 234 665 111 fax: 234 665 444 e-mail:
[email protected] www.uooz.cz Asociace Osobního Prodeje - AOP C/O Amway ČR spol s. r. o. Nad Kazankou 29, 171 00 Praha 7 tel.:+420 220 190 821 fax.:+420 220 190 812 e-mail:
[email protected] http://www.osobniprodej.cz/ Potravinářská komora České republiky Počernická 96/272, 108 03 Praha 10 tel.: +420 296 411 189-93 fax: +420 296 411 187 e-mail:
[email protected] www.pkcr.cz Poznámka: Část informací v kapitole Vybraná odborná problematika maloobchodu se smíšeným zboţím byla převzata z odborné publikace Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR: „Příručka
správné
hygienické
praxe“
–
potravinářské společnosti.
říjen 2009
- 220 -
autor:
Qualiment,
pobočka
České