Hospodářská komora České republiky Odbor Informačních míst pro podnikatele
OBOROVÁ PŘÍRUČKA pro živnost
VÝROBA SPORTOVNÍCH POTŘEB
Pro Hospodářskou komoru ČR, odbor InMP připravilo OKM ATOK.
Poslední aktualizace: červen 2006
Obsah:
VÝROBA SPORTOVNÍCH POTŘEB 1. Vymezení oboru a jeho specifika 2. Porovnání oboru v zemích EU a ČR 3. Technické požadavky na sportovní výrobky a. Výrobky vyžadující certifikaci s hlediska bezpečnosti b. Výrobky, které musí splňovat určité bezpečnostní normy c. Výrobky vyžadující osvědčení o způsobilosti k provozování daného sportu 4. Prokázání způsobilosti (včetně odborné) pro výkon v profesi 5. Ekologické standardy pro podnikání a. Ochrana ovzduší b. Ochrana vod c. Chemické látky a přípravky d. Odpady e. Obaly 6. Důležité kontakty
2
VÝROBA SPORTOVNÍCH POTŘEB 1. Vymezení oboru Výroba sportovního zboží má poměrně mladou historii. V období mezi první a druhou světovou válkou ve skutečnosti ještě neexistovaly firmy, které by se specializovaly pouze na sportovní zboží. Lyže, hokejky a pádla vyráběli truhláři, kteří se zabývali i jinou truhlářskou činností, cvičební nářadí pro tělocvičny vznikalo kooperací truhlářů, sedlářů a kovářů, výroba sportovní obuvi byla jen přívažkem k výrobě běžné a pracovní obuvi, rovněž neexistovaly oděvní firmy zaměřující se pouze na sportovní oblečení. Specializace v oboru výroby sportovního zboží vlastně začala až po druhé světové válce a v rámci České republiky byla navíc spojena se slučováním vyvlastněných drobných firem a živnostníků. Rozvoj soukromého podnikání v tomto oboru podobně jako v celém hospodářství nastal až po roce 1989 v souvislosti s privatizací a restitucemi. Specifikem
oboru
je
to,
že
zahrnuje
širokou
škálu
pracovních
činností
od kovovýroby, zpracování dřeva, chemické výroby, zpracování plastů, kožedělné, textilní a oděvní výroby, obuvnictví až po výrobu elektrických a elektronických zařízení. Proto je velmi obtížné specifikovat z hlediska pracovních činností obecné podmínky pro výrobu sportovního zboží. Je třeba vždy individuálně přihlédnout k tomu, jaké pracovní činnosti jsou pro výrobu daného výrobku třeba. Výroba sportovního zboží musí respektovat i další skutečnosti, například to, že se nejedná o zboží nezbytně nutné pro každodenní život. Prodej i výroba velmi rychle reagují na výkyvy ekonomické prosperity a životní úrovně, přírodní katastrofy apod. Povodně na našem území v roce 2002 přinesly zvýšenou poptávku po nafukovacích člunech, nouzových lehátkách a matracích, ale dlouhodobě znamenaly pokles spotřeby sportovního zboží téměř v následujících dvou letech. Prodej sportovních potřeb je úzce svázán nejen s životní úrovní, ale i masivní propagací zdravého životního stylu. Masový prodej sportovních potřeb je možný jedině tehdy, jestliže cenová úroveň sportovních potřeb je v souladu s finančními možnostmi průměrné populace. To ovšem vyžaduje výrazný odklon od specializované malovýroby ke skutečně průmyslové velkovýrobě a její globalizaci. V posledních deseti letech jsme svědky slučování tradičních výrobců do nadnárodních holdingů a koncentraci výroby určitých výrobků do daného teritoria. Důsledkem toho nabývá na významu outsourcing (výroba mimo vlastní výrobní kapacity) a zvyšování významu budování
3
VÝROBA SPORTOVNÍCH POTŘEB vlastní značky. Pro udržení obvyklé cenové relace je pro velkou většinu sportovního sortimentu třeba vyrábět taková množství, která nelze prodat pouze na domácím trhu.
Jakékoli podnikatelské záměry v oboru sportovního zboží musí brát
tyto skutečnosti v úvahu. Z hlediska klasifikace OKEČ je výroba sportovních potřeb zařazena do třídy 36.40. Do této třídy vysloveně patří : - výroba míčů (tvrdých, měkkých a nafukovacích) – ve skutečnosti podle typu míče jde o kožedělnou výrobu, zpracování plastů nebo gumárenskou výrobu - výroba raket, pálek a holí – což znamená zpracování dřeva, plastů či kovovýrobu z hliníkových slitin, ale i výrobu syntetických vláken a jejich spřádání (výplety), případně gumárenskou výrobu pro produkci potahů pro pálky na stolní tenis -
výroba lyží, lyžařského vázání, hůlek, saní, bobů, skateboardů apod. – což je
kombinace dřevovýroby, zpracování plastů, strojírenská výroba a částečně i výroba elektronických komponent -
výroba malých plachetnic, surfovacích prken a vodních lyží – opět jde o
kombinaci zpracování dřeva, plastů a kovů s dalšími obory jako výroba lan – ovšem šití plachet patří do jiné kategorie -
výroba potřeb pro sportovní rybaření včetně podběráků – jedná se o kombinaci
kovovýroby, zpracování plastů, výrobu syntetických vláken, výrobu lan a sítí apod. -
výroba loveckých potřeb kromě zbraní, horolezecké výzbroje apod. – jedná
se opět o velice široký záběr výrobních činností od odlévání přesných odlitků, strojírenskou výrobu, přes výrobu lan, popruhů a jejich další zpracování, oděvní specializovanou výrobu apod. -
kožených sportovních rukavic, ochranného vybavení včetně sportovních
pokrývek hlavy – kožedělná výroba, specializovaná textilní a oděvní výroba (bezpečnostní přílby do této kategorie nespadají) -
výroba bazénů, brouzdališť, vodních skluzavek, ploutví atd. - opět jde o široký
rozsah
pracovních
činností
od
stavební
výroby,
zpracování
plastů
až
po gumárenství -
výroba bruslí na led a kolečkových bruslí – jde o kombinaci kovovýroby
a zpracování plastů s obuvnickou výrobou -
výroba luků, samostřílů, kuší – dřevovýroba, zpracování plastů a strojírenská
výroba
4
VÝROBA SPORTOVNÍCH POTŘEB -
vybavení tělocvičen a fitcenter – stavební výroba, strojírenská výroba a výroba
a instalace elektrických a elektronických zařízení Mimo třídu 36.40 však mezi výrobu sportovních potřeb patří také: - výroba stanů, spacích pytlů a nafukovacích matrací, které spadají do třídy 17 - výroba plachet pro plachetnice – třída 17.40 - výroba sportovních oděvů – třída 18 - výroba sedlářských a brašnářských výrobků – třída 19.20 - výroba obuvi – třída 19.30 -
výroba bezpečnostních příleb (klasifikace 25.24, 26.82, 28.75 podle
zpracovávaného materiálu) - výroba loveckých a sportovních zbraní včetně munice – třída 29.60 -
výroba sportovních vozidel – od kol, motocyklů, automobilů po lodě a letadla
(třídy 34 a 35) - výroba kulečníkových stolů a kuželkářského vybavení – třída 36.50 - výroba kožených bičů a opratí – třída 36.63 - opravy sportovních potřeb – třídy 36.40 a 52.74 Tento výčet sice odpovídá sice pokynům ke klasifikaci OKEČ, ale zdaleka není úplný. Chybí zde například činnosti které víceméně spadají pod chemickou výrobu: - výroba lyžařských vosků - výroba specializovaných pracích a impregnačních prostředků - výroba malospotřebitelských opravářských materiálů Dále pak další činnosti, např.: - výroba časoměrných a optických měřících zařízení -
výroba specializované telekomunikační techniky (lavinové vyhledávače),
navigační přístroje atd.
5
VÝROBA SPORTOVNÍCH POTŘEB 2. Porovnání oboru v zemích EU a v ČR V současnosti neexistují výrazné rozdíly v cenách materiálů a energií v porovnávání s ostatními státy EU. Co se liší, je doposud levnější pracovní síla ve srovnání se staršími členy EU, ovšem celková tendence je i konvergence v této oblasti. V současné době se v ČR koncentruje na evropské úrovni výroba určitých sportovních potřeb, například výroba lyžařských holí, lyžařských vázání, míčů pro odbíjenou. Silné postavení v rámci Evropy mají domácí podnikatelské subjekty ve výrobě lyží (zejména běžeckých), výrobků z „pogumovaného“textilu (čluny, matrace) a výroba hokejového vybavení včetně bruslí a bruslařské obuvi. Naproti tomu v oblasti míčů pro kopanou, házenou a košíkovou byla domácí výroba již v devadesátých letech úplně nahrazena outsourcingem (výrobou v zahraničí pod vlastní značkou), snaha o výrobu v zahraničí je patrná i u větších firem zabývajících se výrobou sportovního textilu.
6
VÝROBA SPORTOVNÍCH POTŘEB 3.
Technické požadavky na sportovní výrobky
3a Výrobky vyžadující certifikaci z hlediska bezpečnosti Do této kategorii spadají všechny výrobky označované jako osobní ochranné pomůcky. Jde o mnoho jistících prostředků pro horolezectví (lana, skoby, karabiny, úvazky, apod.), všechny druhy ochranných příleb (horolezecké, lyžařské, cyklistické, motoristické, apod.), veškeré sportovní brýle (lyžařské, cyklistické, apod., ale také všechny sluneční brýle), plovací vesty apod. U sportovní obuvi je vyžadována povinná certifikace pouze tehdy, je-li určena pro děti do 3 let nebo má-li být obuv současně označena jako pracovní. Povinné certifikaci rovněž podléhají ty sportovní potřeby, které mohou být označeny jako dětské hračky. 3b Výrobky, které musí splnit určité bezpečnostní normy Na sportovní zboží se pohlíží jako na výrobky, jehož používáním jsme vystaveni určitým rizikům spojeným s provozováním daného sportu a těmto rizikům bychom nebyli vystaveni, pokud bychom daný sport neprovozovali. Základní riziko vychází tedy ze svobodného rozhodnutí spotřebitele daný sport provozovat. Spotřebitel toto riziko vědomě podstupuje tím, že se pro provozování tohoto sportu rozhodl. Přesto sportovní výrobky musí pokud možno toto riziko omezovat a kde lze tohoto omezení dosáhnout, tam je příslušnou normou předepsáno, jaké parametry musí daná sportovní potřeba splňovat. Tyto výrobky nemusí být oficiálně certifikovány, ovšem za dodržení všech příslušných norem zodpovídá výrobce. Mnohdy je pro omezení případných soudních sporů s uživatelem pro výrobce výhodné, aby měl k dispozici oficiální dokument autorizované zkušebny potvrzující, že daný výrobek odpovídá příslušným bezpečnostním normám. Jako příklad výrobků, které musí splňovat určité bezpečnostní požadavky v rámci českých a evropských norem, lze jmenovat např. lyžařská bezpečnostní vázání, lyžařské hole, stoly na stolní tenis, ale tento výčet není zdaleka úplný. 3c Způsobilost výrobku k provozování daného sportu Veškeré
sportovní
disciplíny
provozované
na
libovolné
soutěžní
úrovni
jsou popsány pravidly a v těchto pravidlech jsou definovány i parametry sportovní výzbroje a výstroje pro danou disciplínu. Pokud vyrábíme výzbroj a výstroj
7
VÝROBA SPORTOVNÍCH POTŘEB pro soutěžní použití, příslušné sportovní svazy specifikují podmínky pro získání atestu o tom, že daný výrobek je možno pro určitou soutěž použít. Výrobky bez tohoto atestu pak nesmějí být při soutěžích používány a hodí se pouze pro rekreační provozování daného sportu.
8
VÝROBA SPORTOVNÍCH POTŘEB 4. Prokázání způsobilosti (včetně odborné) pro výkon v profesi Způsobilost pro výkon jakéhokoli podnikání je určena ustanoveními Živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. ve smyslu jeho dalších doplňků a novelizací (odkaz na aktuální znění a stručné členění zákona již bylo popsáno v kapitole 2a). Živnostenský zákon dělí živnosti na volné, řemeslné, vázané a koncesované a pro každou tuto skupinu určuje zvláštní podmínky, které musí zájemce o provozování dané živnosti (ať fyzická nebo právnická osoba) splňovat. Každý podnikatel musí splňovat všeobecné podmínky pro udělení živnostenského oprávnění: - dosažení věku 18 let - způsobilost k právním úkonům - bezúhonnost - předložit doklad o tom, že jako fyzická osoba nemá vůči územním finančním orgánům, Správě sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovně závazky po lhůtě splatnosti Podmínky zvláštní, které v sobě obsahují prokázání odborné způsobilosti, jsou přesně specifikovány v Živnostenském zákoně a liší se podle kategorie živností. Živnost „výroba sportovních potřeb“ je volnou živností pokud splňuje požadavky obsahové náplně definující tuto živnost (viz server www.mpo.cz nebo HTU
UTH
server www.finance.cz). Výroba mnohých sportovních potřeb však překračuje HTU
UTH
rámec této volné činnosti a často se pak jedná o živnost buď řemeslnou, vázanou či koncesovanou. Pro přesné vymezení je třeba porovnat obsahovou náplň příslušné živnosti volné s obsahovou náplní příslušných živností řemeslných, vázaných či koncesovaných (viz uvedené servery). Pokud podnikatel osobně nesplňuje podmínky odborné způsobilosti, může živnost provozovat prostřednictvím odpovědného zástupce. V případě, že podnikatelem je právnická osoba, musí vždy ustanovit odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování zákonných předpisů. K podnikateli je v pracovněprávním vztahu. Musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti, mít bydliště na území ČR a prokázat znalost českého jazyka. Podrobné podmínky pro činnost oprávněné osoby stanovuje §11 Živnostenského zákona.
9
VÝROBA SPORTOVNÍCH POTŘEB 5. Ekologické standardy pro podnikání Po napsání této kapitoly byla na serveru Hospodářské komory ČR zveřejněna Oborová příručka 300470001-OP-260104-146 Životní prostředí – povinnosti podnikatele. Tuto oborovou příručku si lze bezplatně stáhnout na serveru www.hkcr.cz po předchozí registraci. HTU
UTH
5a Ochrana ovzduší Zákon č. 86/2002 Sb. O ochraně ovzduší ve znění pozdějších doplňků a úprav (v době vydání příručky byl poslední novelizací zákon č.186/2004Sb.) stanovuje práva a povinnosti osob při ochraně ovzduší a podmínky pro další snižování množství vypouštěných znečišťujících látek. Tento zákon doplňují nařízení vlády o emisních a imisních limitech, o ochraně ozónové vrstvy, o Národním programu snižování znečistění ovzduší a další související předpisy, které lze souhrnně najít na serveru společnosti Topinfo s.r.o. (která se zabývá projektovou činností v oblasti technického zařízení budov) www.tzb-info.cz (levé menu Právní předpisy HTU
UTH
a následně výběr Zákon 86/2002 Sb O ochraně ovzduší - na obrazovce se zobrazí Zákon o ochraně ovzduší i všechna související vládní nařízení). Zákon lze hledat i na serveru Ministerstva životního prostředí www.env.cz, kde ovšem nenajdeme HTU
UTH
novelizovanou verzi, ale pouze původní verzi zákona a všechny schválené změny odděleně. Zákon rozlišuje zdroje znečišťování ovzduší na mobilní (pohyblivá a přenosná zařízení, vybavená spalovacími motory) a stacionární zařízení spalovacího nebo jiného technologického procesu, které znečišťuje nebo může znečišťovat ovzduší. Při průmyslové výrobě jsou takovýmito zařízeními nejen kotelny, ale i další technologická zařízení vypouštějící do ovzduší chemické látky (těkavé látky, organická rozpouštědla apod.) jmenované v uvedeném zákoně a souvisejících vládních nařízeních. 5b Ochrana vod Zákon o vodách č.254/2001 Sb. (Vodní zákon) je komplexní zákon, který si vytkl za cíl chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování a zlepšení jakosti povrchových
10
VÝROBA SPORTOVNÍCH POTŘEB a podzemních vod. Určuje však také podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a definuje požadavky na bezpečnost vodních děl. Účelem tohoto zákona je také chránit vodní ekosystémy a na nich přímo závisející suchozemské ekosystémů. V době vydání příručky byl poslední novelizací zákon č.20/2004 Sb. Zákon je doplňován opět větším počtem vládních nařízení, například o poplatcích za vypouštění odpadních vod, o ukazatelích přípustného znečistění apod. Úplné znění zákona lze získat jak na serveru Ministerstva životního prostředí www.env.cz, tak i Ministerstva zemědělství www.mze.cz či serveru www.mozek.cz , HTU
UTH
HTU
UTH
HTU
UTH
pokud však chceme mít komplexní pohled na Vodní zákon i související vládní nařízení je nejlepší použít server www.tzb-info.cz (levé menu Právní předpisy HTU
UTH
a následně výběr Zákon 254/2001Sb. - na obrazovce se zobrazí Vodní zákon i všechna související vládní nařízení). Čištění odpadních vod v současnosti většinou zajišťují soukromé místní vodárenské společnosti, které v souladu s Vodním zákonem vydávají Kanalizační řády jako lokální předpisy pro vypouštění odpadních vod. Kromě vypouštění odpadní vody do kanalizace je však možné vypouštět odpadní vody do povrchového toku. Zde je nutno obzvlášť dbát na splnění všech podmínek, které stanoví správce toku. V současné době jsou však již stanovovány takové limity znečistění, že většina průmyslových provozů nemůže bez biologického čištění dosáhnout splnění požadovaných hodnot. Pak záleží na ekonomické rozvaze, zda je lepší provozovat vlastní biologickou čističku nebo platit za čištění odpadních vod místní vodárenské společnosti (stočné). 5c Chemické látky a přípravky Zákon č. 356/2003 Sb. O chemických látkách a chemických ve znění pozdějších doplňků a úprav (v době vydání příručky byl poslední novelizací zákon č.186/2004 Sb.) upravuje práva a povinnosti právnických a podnikajících fyzických osob při klasifikaci a zkoušení nebezpečných vlastností, balení a označování, uvádění na trh nebo do oběhu a při vývozu a dovozu chemických látek a chemických přípravků, při oznamování a registraci chemických látek, a vymezuje působnost správních
orgánů
při
zajišťování
ochrany
zdraví
a
životního
prostředí
před škodlivými účinky chemických látek a chemických přípravků. Nebezpečnými látkami nebo přípravky (směs nebo roztok 2 či více látek) jsou podle tohoto zákona
11
VÝROBA SPORTOVNÍCH POTŘEB látky nebo přípravky, které mají jednu nebo více nebezpečných vlastností, pro které jsou klasifikovány jako výbušné, žíravé, oxidující, dráždivé, extrémně hořlavé, vysoce
hořlavé,
hořlavé,
senzibilující,
karcinogenní,
mutagenní,
toxické
pro reprodukci, toxické, nebezpečné pro životní prostředí nebo zdraví škodlivé. Podle výsledků klasifikace musí být každá nebezpečné látka či přípravek označeny výstražným
symbolem
nebezpečnosti
a
navíc
označením
specifické
rizikovosti v podobě R-vět a pokyny pro bezpečné nakládání v podobě S-vět. Každá nebezpečná chemická látka nebo přípravek uváděný na trh musí mít zpracován bezpečnostní list viz §23. Podrobný obsah bezpečnostního listu je dán prováděcím opatřením Ministerstva průmyslu a obchodu. Kromě toho každý podnikatel používající při výrobě nebezpečné látky a přípravky musí mít k dispozici ode všech takovýchto látek a přípravků k dispozici na pracovišti bezpečnostní list a nebezpečné přípravky a látky musí být řádně označeny. Podnikatelé mají povinnost
zabezpečit
nakládání
s nebezpečnými
látkami
a
přípravky
prostřednictvím pracovníků, jež byli proškoleni v tomto nakládání autorizovanou osobou a tato osoba má také právo dohledu nad nakládáním s nebezpečnými látkami. Úplné novelizované znění zákona č.356/2003 Sb. Lze najít na serveru Ministerstva životního prostředí www.env.cz (cesta Legislativa – Platná legislativa – HTU
UTH
Nakládání s chemickými látkami – Zákon (případně související Vyhlášky). Na tomto serveru bohužel nenajdeme přílohy obsahující seznam výstražných symbolů, R-vět a S-vět. Tyto symboly a věty jsou přehledně dostupné na serveru Mendlovy university v Brně pod odkazem http://old.mendelu.cz/~chemskol/legislat/. Pozor, HTU
UTH
adresa www.mendelu.cz odkazuje na správní stránky university, kde požadované HTU
UTH
informace nenalezneme. 5d Odpady Zákon č.185/2001 Sb. O odpadech ve znění pozdějších doplňků a změn (v době vydání příručky byl poslední novelizací zákon 320/2002 Sb.) stanoví pravidla pro předcházení vzniku odpadů, pro nakládání s odpady při dodržování ochrany životního prostředí, ochrany zdraví člověka a trvale udržitelného rozvoje, určuje práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství a definuje působnost orgánů veřejné správy. Zákon se zabývá nejen bezpečným zneškodňováním odpadů, ale i využíváním pro další výrobu, řeší problematiku vývozu, dovozu a transitu
12
VÝROBA SPORTOVNÍCH POTŘEB odpadů, stanovuje povinnosti státní správy i místní samosprávy. Pro podnikatelské subjekty je velmi důležitý §16 Povinnosti původců odpadu. Zákon O odpadech v platném novelizovaném znění včetně odpovídajících prováděcích vyhlášek Ministerstva životního prostředí a nařízení vlády je dostupný na serveru Ministerstva životního prostředí www.env.cz (cesta Legislativa – Platná legislativa – Odpadové HTU
UTH
hospodářství - Zákon (případně Vyhláška nebo Nařízení). Při otevření složky Zákon se
zobrazí
nejen
zákon
č.185/2001
Sb
O
odpadech,
ale
i
zákon
č.477/2001Sb. O obalech. 5e Obaly Hospodaření s obaly, jejich uvádění do oběhu, jejich evidence a likvidace jsou předmětem zákona č.477/2001 Sb. O obalech ve znění pozdějších změn a doplňků (v době vydání příručky byl poslední novelizací zákon č.94/2004Sb.). Každý
podnikatelský
subjekt,
který
uvádí
do
oběhu
obaly
je
povinen
je předepsaným způsobem evidovat a řešit jejich recyklaci a likvidaci. K tomu může využít služeb některé z autorizovaných obalových společností, např. společnosti Ekonom s.r.o. Podrobné informace naleznete na serveru www.ekokom.cz. HTU
13
UTH
VÝROBA SPORTOVNÍCH POTŘEB 6 Důležité kontakty Oborové informační místo pro podnikatele (Výroba sportovních potřeb) – w ww.avoz.cz HTU
UTH
Oborové koordinační místo (ATOK) – w ww.atok.cz HTU
Hospodářská komora ČR – w ww.hkcr.cz HTU
UTH
UTH
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR – w ww.mpo.cz HTU
Ministerstvo životního prostředí ČR – w ww.env.cz HTU
UTH
UTH
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR – w ww.mpsv.cz HTU
UTH
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR – w ww.msmt.cz HTU
Ministerstvo financí ČR – w ww.mfcr.cz HTU
Česká daňová správa – c ds.mfcr.cz HTU
Celní správa ČR – w ww.cs.mfcr.cz HTU
UTH
UTH
UTH
UTH
Portál Evropské unie – h ttp://europa.eu.int HTU
UTH
Česká podnikatelská reprezentace při EU v Bruselu – w ww.cebre.cz HTU
V yhledávání v obchodním rejstříku – w ww.justice.cz UTH
HTU
UTH
Státní správa – informační portál – w ww.statnisprava.cz HTU
Česká obchodní inspekce – w ww.coi.cz HTU
Český statistický úřad – w ww.czso.cz HTU
UTH
UTH
UTH
Informační server bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – w ww.bozpinfo.cz HTU
CzechTrade – w ww.czechtrade.cz HTU
UTH
CzechInvest – w ww.czechinvest.cz HTU
UTH
14
UTH
