Hospodářská komora České republiky Obor informačních míst pro podnikatele. pro živnost

Hospodářská komora České republiky Obor informačních míst pro podnikatele

OBOROVÁ PŘÍRUČKA pro živnost

PRŮVODCOVSKÁ ČINNOST

Pro Hospodářskou komoru ČR, odbor InMP připravilo OKM Obchod a cestovní ruch. Autorsky zpracovali: MAG CONSULTING s.r.o. Poslední aktualizace: září 2006


OBSAH Obsah ................................................................................................................ 1 1. Vymezení průvodce cestovního ruchu........................................................... 2 1.1. Profese průvodce cestovního ruchu...................................................................... 2 1.2. Pracovní náplň průvodců cestovního ruchu ........................................................... 3 1.3. Profil průvodce cestovního ruchu ......................................................................... 4 2. Požadavky na způsobilost a získání oprávnění pro výkon profese průvodce cestovního ruchu........................................................................... 6 2.1. Předpoklady a požadavky k výkonu profese.......................................................... 6 2.2. Odborná způsobilost .......................................................................................... 7 2.3. Živnostenské oprávnění ..................................................................................... 8 2.4. Zkouška odborné způsobilosti pro výkon průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu..............................................................................................10 3. Právní úprava průvodcovské činnosti ......................................................... 11 3.1. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání .............................................11 3.2. Nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností .........................................................................................11 3.3. Nařízení vlády č. 209/2001 Sb., kterým se stanoví seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňující odbornou způsobilost........................................................................................12 3.4. Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 295/2001 Sb., o provádění a obsahové náplni zkoušky odborné způsobilosti pro výkon průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu .....................................................................12 3.5. Zákon č. 65/1965 Sb., Zákoník práce - bezpečnost a ochrana zdraví při práci .........16 3.6. Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů............................................................................................................17 4. Profesní organizace průvodců cestovního ruchu......................................... 18 4.1. Asociace průvodců ČR.......................................................................................18 4.2. Sdružení průvodců ČR.......................................................................................19 4.3. Evropská federace průvodcovských asociací ........................................................19 4.4. Světová federace průvodcovských asociací..........................................................20 5. Porovnání činnosti průvodců cestovního ruchu v zemích EU a ČR............... 21 5.1. Situace v EU ....................................................................................................21 5.2. Postavení průvodců v ČR...................................................................................21 6. Praktická pravidla pro chování průvodců cestovního ruchu ........................ 23 6.1. Psychologické aspekty v činnosti průvodce cestovního ruchu .................................23 6.2. Společenský protokol průvodce cestovního ruchu – všeobecné normy a zásady společenského chování .....................................................................................23 6.3. Etické kodexy ..................................................................................................25 7. Mezinárodní platební styk jako významná součást oboru průvodcovské činnosti po vstupu ČR do EU................................................. 26 7.1. Platební styk....................................................................................................26 7.2. Dosavadní stav v oblasti MPS.............................................................................27 7.3. Závěr 33 8. Přílohy ........................................................................................................ 34 8.1. Příloha 1 – Slovník klíčových pojmů pro živnost Průvodcovská činnost....................34 8.2. Příloha 2 - Kontaktní adresy důležitých subjektů pro živnost Průvodcovská činnost............................................................................................................44 8.3. Příloha 3 - Seznam vzdělávacích zařízení, která provádějí zkoušky pro výkon průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu.................................................45

-1-


1.

VYMEZENÍ PRŮVODCE CESTOVNÍHO RUCHU

1.1. PROFESE PRŮVODCE CESTOVNÍHO RUCHU Většina služeb cestovního ruchu má tak osobitý charakter, že vyžaduje přítomnost a aktivitu lidského činitele při jejich poskytování. Měřítkem hodnocení standardu služeb cestovního ruchu je nejen jejich rozsah a kvalita, čistota a vzhled prostředí, ve kterém se služby poskytují, ale i vystupování a chování pracovníků cestovního ruchu. Jde především o odbornost, zručnost, pohotovost, jazykové schopnosti a morální vlastnosti těchto pracovníků. Toto vymezení v plné míře platí o průvodcích cestovního ruchu. Činnost průvodců se člení dle rozsahu a zaměření poskytovaných služeb dle Evropské normy EN 13 809 : 2003 „Služby cestovního ruchu – cestovní agentury a touroperátoři – terminologie“, která sjednocuje odbornou terminologii v dané oblasti služeb cestovního ruchu na tzv. vedoucí zájezdu (tour manager), doprovod zájezdu (tour escort), průvodce cestovního ruchu (tourist guide), horský průvodce (mountain guide), včetně dalších příbuzných činností jako je činnost místního zástupce (local representative), animátora (animateur) atd. V České legislativě (Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění, Nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností, v platném znění) rozeznáváme tři základní druhy průvodcovské činnosti: a)

b)

c)

Průvodcovská činnost horská je činnost průvodce po horách, která spočívá v organizování a provádění jednotlivců nebo skupin v horském prostředí, s výjimkou oblastí ledovců, skal, kaňoningu a všech dalších terénů, v nichž postup vyžaduje použití horolezecké techniky, horolezeckých pomůcek a materiálu (zejména stoupacích želez, cepínů, lan, jistících prostředků), kdy v zasněžených horských terénech je provádění možné pouze ve zvlněných terénech severského typu, kromě terénních zlomů a je vyloučena realizace jakýchkoli lyžařských, skialpinistických a obdobných činností, s výjimkou chůze na sněžnicích, a činnost horského vůdce, kterou je organizování a provádění jednotlivců nebo skupin v horském a vysokohorském prostředí, včetně ledovců, při skalním lezení a horolezectví na zajištěných cestách, umělých lezeckých stěnách, při skialpinistických túrách, vedení a organizování vysokohorských expedic, včetně zajišťování bezpečnosti. V rámci živnosti je možno uskutečňovat činnost informační, poskytování poradenských služeb při výrobě lezecké, horolezecké, skialpinistické a obdobné výzbroje a výstroje, včetně půjčování takové výzbroje a výstroje. Průvodcovskou činností tělovýchovnou a sportovní je realizace programů pohybově rekreačních, programů na redukci tělesné váhy či extrémně sportovních (například rafting), včetně nezbytné instruktáže dovedností příslušného sportovního odvětví. Průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu – viz dále

Průvodci v cestovním ruchu poskytují osobní služby spojené zejména s doprovodem zájezdu, zajištěním sjednaného programu zájezdu, včetně zajišťování služeb účastníků cestovního ruchu v místě pobytu a dále doprovod skupin osob, či jednotlivců při němž je v jazyku dle jejich výběru poskytován výklad o kulturním a přírodním dědictví dané země.

-2-


Nejodbornější a nejkomplexnější z nich je činnost průvodce cestovního ruchu, kterého výše uvedená Evropská norma, která byla v ČR převzata jako ČSN EN 13809 : 2004 a je pro Českou republiku závazná, definuje jako „fyzickou osobu, která provádí návštěvníky v jazyce podle jejich výběru a poskytuje výklad o kulturním a přírodním dědictví oblastí, přičemž tato osoba má obvykle specializaci na příslušnou oblast vydanou a/nebo uznávanou příslušným úřadem. Uplatnění Průvodci cestovního ruchu zpravidla podnikají na základě živnostenského listu. Jeho získání je podrobněji popsáno v následující kapitole. Mají možnost pracovat v rámci svého oprávnění pro jednu cestovní kancelář, pro více cestovních kanceláří či být zařazeni v různých databázích průvodců, popř. se nechat najímat zprostředkovaně přes agentury nabízející průvodcovské služby jak jednotlivcům tak např. zahraničním cestovním kancelářím. Druhou možností je být na celý nebo částečný úvazek zaměstnán u konkrétní cestovní kanceláře.

1.2. PRACOVNÍ NÁPLŇ PRŮVODCŮ CESTOVNÍHO RUCHU Podle Evropské federace asociací turistických průvodců je úlohou průvodce cestovního ruchu seznamovat skupiny nebo jednotlivce ze zahraničí s památkami, pamětihodnostmi a muzei města nebo regionu a zábavnou formou v jazyce návštěvníka interpretovat kulturní a národní dědictví a přírodní prostředí. Česká legislativa definuje průvodcovskou činnost v oblasti cestovního ruchu jako „doprovázení skupiny osob nebo jednotlivců, při němž je v jazyku dle jejich výběru poskytován výklad o kulturním a přírodním dědictví země. Výklad obsahuje zejména informace o kultuře (historické, umělecké, archeologické, folkloristické, etnologické, gastronomické a podobně), životním prostředí (geologické, přírodní, klimatické a podobně), jednotlivých lokalitách (historických, průmyslových, městských centrech a podobně), místech (muzea, kostely a podobně) a oblastech (turistických regionech, krajích a podobně) a s tím spojené zajištění dalších nezbytných činností spojených s doprovodem skupiny osob nebo jednotlivců, vedením a kontrolou itineráře, zajištěním programu, obstaráním základních informací během cesty, včetně praktických informací vztahujících se k místu pobytu, a poskytováním základní pomoci doprovázeným osobám“ (dle Nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností, v platném znění). Průvodce by tedy měl být dobře informovaný prostředník mezi nejnovějšími poznatky v mnoha oborech a zájmy a poptávkou návštěvníků po informacích. Pracovními činnostmi průvodců cestovního ruchu jsou: § doprovod tuzemských zájezdových skupin na cestách do zahraničí a zpět bez dalších průvodcovských služeb (např. zájezdy k moři), § organizování a doprovod zájezdových skupin v zahraničí spojené s kvalifikovaným výkladem a odpověďmi na dotazy (především tzv. poznávací zájezdy), § kontrola přítomnosti účastníků zájezdu i jeho jednotlivých akcí, § zajišťování kompletních programů pro účastníky zájezdu včetně nakupování potřebných vstupenek, jízdenek, rezervace míst v restauraci, placení útraty v restauraci za celý zájezd apod., § projednávání případných speciálních přání účastníků zájezdu či vyvstalých problémů s pracovníky hotelů, kde je zájezd ubytován, § řešení problémů, které se během zájezdů vyskytují (např. krádeže, onemocnění, ztráta cestovních dokladů, nezajištěná rezervace apod.) včetně potřebných jednání na místních úřadech, policii, nemocnicích, pojišťovnách a dalších institucích, § rozhodování o případných nutných změnách programu,

-3-


§ § § § §

provádění potřebného tlumočení, jednání se zahraničními partnery, zajišťování doplňkových služeb účastníkům zájezdů (např. výlety lodí) včetně jejich prodeje a vyúčtovávání (za devizy), materiální a finanční zabezpečování zájezdů, organizování a doprovod zahraničních zájezdových skupin v ČR spojený s kvalifikovaným výkladem a tlumočením, popř. i s dalšími organizačními činnostmi.

Povolání je vykonáváno ve venkovním prostředí měst, rekreačních středisek, přírody, v interiérech památek, na sedadle autobusu. Je třeba počítat s měnícími se klimatickými podmínkami, s prací mimo běžnou pracovní dobu i s dlouhotrvajícími pobyty mimo domov. Pracovním prostředkem je především mluvené slovo, které je někdy doplněno a posíleno mikrofonem.

1.3. PROFIL PRŮVODCE CESTOVNÍHO RUCHU Práce průvodce cestovního ruchu klade požadavky nejen na jeho znalosti, ale také na jeho vlastnosti, schopnosti a talent jednat s lidmi, vést je a organizovat. To vyžaduje dobře vyvinutý smysl pro orientaci v terénu i ve městě, výbornou paměť, schopnost vnímat místní souvislosti, zájem o místopis a práci s mapou, zálibu v cestování, jazykové a řečnické nadání, chuť pracovat s lidmi a další vlastnosti. Znalosti Průvodce cestovního ruchu, jak již vyplývá z obou definic, by měl znát veškeré reálie o lokalitě nebo místu prohlídky týkající se historie, kultury, životního prostředí a geografie, společenské reálie (lidé, zvyklosti, politika, ekonomika, instituce), ale i praktické informace vztahující se k danému místu. Je zapotřebí, aby měl dostatečný cit pro místní kulturní zvyklosti a pro jednání s místními obyvateli, při zahraničních akcích dobrou znalost místního jazyka a jazyka účastníků, popř. světového jazyka, který účastníci ovládají, zahrnující znalost odborné terminologie mnoha oborů. Jednou z důležitých znalostí průvodce cestovního ruchu, která částečně navazuje na psychologický profil průvodce, je znalost základních komunikačních technik. Dále je na průvodce kladen nárok na znalost společenského protokolu nejen země, ze které pochází, ale také specifik cílové země nebo regionu, a společenského protokolu země, ze které pocházejí účastníci akce. Průvodce cestovního ruchu si na každou akci připravuje materiály a zpracovává je do tzv. informačního minima. Informační minimum je soubor informací o určité zemi nebo místě, který je uspořádaný podle určitého klíče a je nezbytnou pomůckou a vodítkem průvodce, a na který by měli klást důraz při přípravě především začínající průvodci. Vlastnosti a schopnosti Průvodce cestovního ruchu by měl být přizpůsobivý a vnímavý k přáním, očekáváním, věku a kultuře účastníků akce i ke kultuře cílové země nebo regionu. Zároveň by měl být psychicky odolný vůči stresovým situacím, účastníci by z něj měli cítit jistotu a oporu v pro ně neznámém prostředí. Měl by disponovat zejména následujícími schopnostmi: 1. Organizační schopnosti Jedním z úkolů průvodce cestovního ruchu je organizace a vedení skupiny osob. Průvodce by měl zvládnout skupinu v terénu, zorganizovat její ubytování, stravování, sraz, společenské události. Mezi organizační schopnosti, které povolání průvodce cestovního ruchu vyžaduje, patří také schopnost skupinu vést a mít nad ní přirozenou autoritu, podobně jako tomu je u pedagogických pracovníků nebo manažerů. Částečně je

-4-


možné se tyto techniky naučit studiem nebo zkušeností, ale velký podíl mají organizační schopnosti vrozené, které závisí na povaze, temperamentu a osobnosti průvodce. 2. Komunikační schopnosti Komunikační schopnosti jsou důležité pro navázání interaktivní výměny informací. Komunikace mezi průvodcem a účastníky akce, mezi průvodcem a pracovníky cestovních kanceláří, ubytovacích a stravovacích zařízení a dalších zařízení poskytujících služby účastníkům akcí je základem průvodcovy profese a záleží na mnoha proměnných. Schopnosti komunikace zahrnují mluvený projev, techniku mluvení do mikrofonu, techniku práce s dalšími komunikačními prostředky, schopnost interpretace informací. Při přípravě na akci se průvodce snaží získat maximum informací o účastnících tak, aby mohl zvážit použití různých komunikačních prostředků, vybrat z informačního minima ty informace, které budou pro dané publikum zajímavé a způsob jejich interpretace. 3. Profesionalita S profesionalitou k účastníkům, vůle diskrétnost a další.

souvisí takové vlastnosti, jako je píle, pečlivost, přístup se stále vzdělávat, dochvilnost, zodpovědnost, pohotovost,

4. Fyzické předpoklady Výkon průvodcovské činnosti vyžaduje určitou fyzickou kondici, aby byl průvodce schopen zvládnout i některé náročnější akce (nedostatek spánku, fyzické zatížení při prohlídkách apod.). Neměl by trpět nemocemi, které způsobují poruchy vědomí nebo časté záchvaty (epilepsie), poruchami pohybové koordinace (neurologická postižení), poruchami pohybového ústrojí, řeči a vyjadřování, sluchu, zraku a recidivujícími psychickými poruchami. Průvodce musí umět uplatňovat tvořivě metody své práce v závislosti na složení skupiny (věkovém, sociálním, profesním aj.). Ideální je průvodce, který vykonává svou práci jako svého koníčka. Jeho zaujetí vyvolává přiměřenou odezvu v účastnících a ti pak hodnotí průvodcovu odbornou a profesionální úroveň vysoce. Nejcennějším a nejvýznamnějším příspěvkem průvodce je jeho výklad. V něm se projevují všechny základní znalosti průvodce, výsledky jeho přípravy a potvrzuje se jeho odbornost. Ve svém výkladu průvodce uplatňuje jednotnou formu a obsah, které spolu bezprostředně souvisí. Průvodce musí také své znalosti doplňovat a rozvíjet cestou sebevzdělávání a sebezdokonalování. To je velmi úzce spojeno s praxí průvodce. Předpokladem kvalitního výkonu funkce průvodce cestovního ruchu je důsledná všeobecná a odborná příprava zabezpečovaná zpravidla formou kurzů a individuální přípravou průvodce.

-5-


2.

POŽADAVKY NA ZPŮSOBILOST A ZÍSKÁNÍ OPRÁVNĚNÍ PRO VÝKON PROFESE PRŮVODCE CESTOVNÍHO RUCHU

2.1. PŘEDPOKLADY A POŽADAVKY K VÝKONU PROFESE Průvodcem cestovního ruchu se může stát občan ČR, případně občan jiného státu mající základní znalost českého jazyka, a který má platné povolení pro trvalý pobyt v ČR. Všeobecné podmínky provozování živnosti fyzickými osobami jsou vymezeny taxativně v zákoně č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění a jedná se o následující: • dosažení věku 18 let, • způsobilost k právním úkonům, • bezúhonnost, • prokázání skutečnosti, že fyzická osoba, pokud na území ČR podniká nebo podnikala, nemá na svém osobním účtu evidovány daňové nedoplatky z podnikání, • prokázání skutečnosti, že fyzická osoba, pokud na území ČR podniká nebo podnikala, nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti • prokázání skutečnosti, že fyzická osoba, pokud na území ČR podniká nebo podnikala, nemá nedoplatky na pojistném na veřejném zdravotním pojištění Splnění všeobecných podmínek provozování živnosti je postačující pro ohlášení živnosti „poskytování služeb osobního charakteru“, které umožňují výkon činnosti vedoucí zájezdu nebo doprovodu zájezdu. Podle živnostenského zákona je provozování průvodcovské činnosti živností ohlašovací vázanou, což v praxi znamená, že osoba, která chce provozovat tuto činnost, musí splňovat následující zvláštní podmínky provozování živnosti stanovené výše uvedeným zákonem:

• • •

vysokoškolské vzdělání v oblasti cestovního ruchu, nebo vyšší odborné vzdělání ve studijním oboru cestovního ruchu, nebo úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání a 3 roky praxe v průvodcovské činnosti, nebo

• •

úplné střední odborné vzdělání v oblasti cestovního ruchu, nebo úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání a doklad o vykonání zkoušky podle vyhlášky vydané ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována (§ 73a odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., v platném znění), nebo úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání a osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné způsobilosti vydaný institucí akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo příslušným ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a doklad o vykonání nejméně dvouleté praxe v průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu, nebo

•

•

úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání a osvědčení vydané pro výkon průvodcovské činnosti Ministerstvem obchodu a cestovního ruchu, případně Ministerstvem hospodářství od 1.1.1992 do 31.12.1995.

-6-


2.2. ODBORNÁ ZPŮSOBILOST Zvláštními podmínkami provozování živnosti jsou odborná nebo jiná způsobilost, která je vymezena pro vstup do podnikání. Nelze-li odbornou způsobilost nebo jinou způsobilost prokázat dokladem vydaným jedné fyzické osobě, lze odbornou způsobilost prokázat dokladem vydaným podnikateli příslušným odborným orgánem v souladu se zvláštními předpisy. Podnikatel je povinen zajistit výkon činností, které jsou obsahem živností uvedených v nařízení vlády č. 209/2001 Sb., vydaném podle § 73 a odst. 2, pouze fyzickými osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti, které toto nařízení stanoví. Podnikatel vede o osobách splňujících podmínky odborné způsobilosti evidenci a uchovává kopie dokladů prokazujících tuto způsobilost minimálně 3 roky ode dne ukončení výkonu činností těmito osobami; přitom je povinen dodržovat povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem. Průvodcovská činnost je vymezena v seznamu Vázaných živností zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění (Skupina 214 – Ostatní). Jedná se o průvodcovskou činnost: a) horskou (§ 22 odst. 1 písm. e) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění) - osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné způsobilosti vydaný institucí akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo příslušným ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a dokladem o vykonání čtyřleté praxe v oboru, b) tělovýchovnou a sportovní - absolvování vysoké nebo vyšší odborné školy tělovýchovného směru s příslušnou specializací nebo osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné způsobilosti vydaný institucí akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo jiným ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, c) v oblasti cestovního ruchu - středoškolské vzdělání ukončené maturitní zkouškou a 3 roky praxe v průvodcovské činnosti. Nařízení vlády č. 209/2001 Sb., kterým se stanoví seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost stanovenou tímto nařízením, pak zařazuje průvodcovskou činnost mezi vybrané živnosti, u kterých musí splnit odbornou způsobilost i osoby ve vázané pracovní činnosti. Z uvedeného též vyplývá, že tuto odbornou způsobilost pro vlastní výkon činnosti musí splňovat i samotný podnikatel. Nařízení stanovilo způsob prokázání odborné způsobilosti: 1. pro horskou průvodcovskou činnost: a) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné způsobilosti vydaný institucí akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo příslušným ministerstvem do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována,nebo b) doklad o vykonání zkoušky podle vyhlášky vydané ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, nebo c) doklad o vykonání tříleté praxe v oboru v nezávislém postavení nebo v pracovněprávním vztahu.

2. pro tělovýchovnou a sportovní průvodcovskou činnost: a) doklad o absolvování vyšší odborné školy tělovýchovného směru, nebo b) diplom nebo jiný doklad o absolvování bakalářského nebo magisterského studijního programu v oblasti tělesná výchova a sport, nebo

-7-


c) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné způsobilosti vydaný institucí akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo příslušným ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, nebo d) doklad o odborné způsobilosti vydaný vzdělávací institucí tělovýchovného zaměření (např. vzdělávací instituce tělovýchovných svazů), nebo e) doklad o vykonání zkoušky podle vyhlášky vydané ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, nebo f) doklad o vykonání tříleté praxe v oboru v nezávislém postavení nebo v pracovněprávním vztahu.

3. pro průvodcovskou činnost v oblasti cestovního ruchu: a) doklad o středoškolském vzdělání ukončeném maturitní zkouškou v oblasti cestovního ruchu, nebo b) doklad o absolvování vyšší odborné školy v oblasti cestovního ruchu, nebo c) diplom nebo jiný doklad o absolvování bakalářského nebo magisterského studijního programu v oblasti cestovního ruchu, nebo d) doklad o vykonání zkoušky podle vyhlášky vydané ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, nebo e) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné způsobilosti vydaný institucí akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo příslušným ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a doklad o vykonání dvouleté praxe v průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu, nebo f) osvědčení vydané pro výkon průvodcovské činnosti Ministerstvem obchodu a cestovního ruchu případně Ministerstvem hospodářství v době od 1. 1. 1992 do 31. 12. 1995, nebo g) doklad o vykonání tříleté praxe v průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu v nezávislém postavení nebo v pracovněprávním vztahu.

2.3. ŽIVNOSTENSKÉ OPRÁVNĚNÍ Průvodcovskou činnost lze vykonávat na základě živnostenského oprávnění v rámci provozování vázané živnosti. Živnostenský list vydává žadateli na základě ohlášení živnostenský úřad v místě trvalého bydliště žadatele. Živnost ohlašuje fyzická osoba u živnostenského úřadu příslušného podle bydliště (trvalého pobytu) ohlašovatele buď osobně nebo poštou. Při ohlášení živnosti překládá ohlašovatel živnostenskému úřadu následující doklady: • ohlášení živnosti vyplněné na příslušném formuláři; • výpis z Rejstříku trestů; • doklad o tom, že fyzická osoba, pokud podniká nebo podnikala na území ČR, nemá daňové nedoplatky (vyhotoví finanční úřad; nesmí být starší tří měsíců); • doklad o tom, že fyzická osoba, pokud podniká nebo podnikala na území ČR, nemá nedoplatky na platbách pojistného nebo sociálního zabezpečení (vyhotoví místně příslušná správa sociálního zabezpečení; nesmí být starší tří měsíců); • doklad o tom, že fyzická osoba, pokud podniká nebo podnikala na území ČR, nemá nedoplatky na pojistném na veřejném zdravotním pojištění (podmínku daná osoba prokazuje předložením čestného prohlášení o této skutečnosti); • doklad prokazující odbornou způsobilost; • doklad o zaplacení správního poplatku 1000,- Kč. Formulář ohlášení živnosti vázané je možné získat na kterémkoli živnostenském úřadě.

-8-


Centrální registrační místa (CRM) Počínaje dnem 1. srpna 2006 se každý obecní živnostenský úřad stává „centrálním registračním místem“ (dále jen CRM). Znamená to, že je centrálním úřadem pro příslušnou registraci, přihlášku či oznámení, které by podnikatel jinak podával např. u finančního úřadu, u příslušné správy sociálního zabezpečení, u zdravotní pojišťovny a u úřadu práce. Fyzická osoba může, spolu s ohlášení živnosti, se žádostí o koncesi, a rovněž při ohlášení změny (dle § 49, § 69 živnostenského zákoníku), splnit svoji registrační povinnost též vůči : • • • •

finančnímu úřadu příslušné správě sociálního zabezpečení úřadu práce zdravotní pojišťovně

Podmínkou možnosti využít CRM k ohlášení určitého údaje nebo k registraci, či k ohlášení změny údajů podle zvláštního zákona je, že bude tento úkon učiněn pouze v souvislosti s podáním podle živnostenského zákona. Samotné oznámení změn podle zvláštního právního předpisu nelze prostřednictvím CRM uskutečnit. Přehled možných podání na CRM: a) Ve vztahu k finančnímu úřadu: Přihláška k daňové registraci pro fyzické osoby • Přihláška k registraci k dani z příjmů fyzických osob • Přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty • Přihláška k dani z nemovitosti • Přihláška k dani silniční • Přihláška k registraci pro plátcovy pokladny • Přihláška k registraci - odštěpné závody a provozovny • Přihláška k dani z příjmů jako plátci: a) daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků b) daně z příjmů vybírané zvláštní sazbou daně c) zajišťující daň b) Ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení: •

•

Oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti OSVČ Přihláška k důchodovému a nemocenskému pojištění OSVČ

c) Ve vztahu k úřadu práce:

•

Hlášení volného pracovního místa resp., jeho obsazení ( týká se jak FO, tak PO)

d) Ve vztahu ke zdravotní pojišťovně: •

Oznámení pojištěnce (FO) o zahájení (ukončení) samostatné výdělečné činnosti

Novinkou se rovněž stává jednotný tiskopis pro všechna podání na CRM. Tento formulář vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jsou dva základní typy jednotných registračních formulářů, a to v rozdělení pro právnické a fyzické osoby.

-9-


Úplný JRF pro fyzické osoby se sestává z těchto částí: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7)

Základní část (formát A3 ) Ohlášení živnosti / žádost o koncesi pro fyzické osoby (pro ŽÚ) Přihláška k daňové registraci pro fyzické osoby (pro FÚ) Přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty (pro FÚ) Příloha k přihlášce k registraci - Odštěpné závody a provozovny (pro FÚ) Přihláška k registraci pro plátcovy pokladny (pro FÚ) Oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti s Přihláškou k důchodovému a nemocenskému pojištění (pro OSSZ, resp. PSSZ) 8) Hlášení volného pracovního místa nebo jeho obsazení (pro ÚP) 9) Oznámení pojištěnce o zahájení (ukončení) samostatné výdělečné činnosti (pro ZP)

2.4. ZKOUŠKA ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI PRO VÝKON PRŮVODCOVSKÉ ČINNOSTI V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU

Kompletní odbornou způsobilost může získat zájemce o průvodcovskou činnost pouze na základě předepsané zkoušky. Zájemci se mohou na zkoušku připravovat v přípravných kurzech nebo individuálně. Jedná se o placené kurzy. Ministerstvo pro místní rozvoj pověřilo na základě vyhlášky č. 295/2001 Sb., o provádění a obsahové náplni zkoušky odborné způsobilosti pro výkon průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu, v platném znění, řadu vzdělávacích zařízení, jejichž seznam je každoročně uveřejňován v Obchodním věstníku, prováděním zkoušek odborné způsobilosti pro průvodce v oblasti cestovního ruchu. Uvedená vzdělávací zařízení též organizují kurzy na přípravu k vykonání této zkoušky. Tato vyhláška upravuje přesná pravidla pro oprávnění institucí provádět zkoušku odborné způsobilosti, pravidla pro podání přihlášky ke zkoušce, průběh zkoušky, složení, jmenování a povinnosti zkušební komise, obsah zkoušky. Zkouška se skládá z části odborné a jazykové a její vykonání může být rozloženo do dvou dnů. Pokud uchazeč nesplní jednu část zkoušky, zkouška je ukončena, přičemž uchazeč je hodnocen kvalifikačním stupněm neprospěl. Celkový výsledek zkoušky se hodnotí klasifikačním stupněm "prospěl" nebo "neprospěl". Klasifikačním stupněm "prospěl" se hodnotí uchazeč, který prokázal znalosti a dovednosti v rozsahu stanoveném vyhláškou. Uchazeč, který je hodnocen klasifikačním stupněm "neprospěl", může podat novou přihlášku. Odborná část zkoušky je ústní a trvá nejdéle 60 minut. Ověřuje se v ní úroveň znalostí a schopností nutných pro výkon průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu. Jazyková část zkoušky má formu ústní i písemnou a ověřuje se v ní úroveň znalostí ze zvoleného cizího jazyka nebo jazyků, kterou uchazeč prokazuje. Uchazeči, který byl hodnocen klasifikačním stupněm "prospěl", vydá vzdělávací zařízení do 14 dnů od vykonání zkoušky osvědčení, které je dokladem o odborné způsobilosti k výkonu průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu. Kopii osvědčení zašle komise na vědomí ministerstvu do patnácti dnů ode dne konání zkoušky. Držitel osvědčení, který hodlá rozšířit svoji činnost o výkon průvodcovské činnosti v dalším cizím jazyce, než který je uveden v osvědčení, může tak činit pouze na základě dokladu o vykonání státní jazykové zkoušky nebo dokladu o vykonání jazykové části zkoušky podle této vyhlášky.

- 10 -


3.

PRÁVNÍ ÚPRAVA PRŮVODCOVSKÉ ČINNOSTI

Činnost průvodců cestovního ruchu v české legislativě upravují zejména následující právní předpisy: • • • • • •

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění; Nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností, v platném znění; Nařízení vlády č. 209/2001 Sb., kterým se stanoví seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, v aktuálním znění; Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 295/2001 Sb., o provádění a obsahové náplni zkoušky odborné způsobilosti pro výkon průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu, v platném znění; Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, v platném znění, který ustanovuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci; Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), v platném znění.

3.1. ZÁKON Č. 455/1991 SB., O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění stanovuje všeobecné podmínky (věk 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, doklad fyzické osoby, že nemá daňové nedoplatky, nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a na veřejném zdravotním pojištění) provozování živnosti fyzickými osobami. Průvodcovská činnost je zařazena mezi vázané živnosti, k jejichž výkonu je třeba prokázat odbornou způsobilost (vymezuje: Vázané živnosti – Skupina 214 – Ostatní zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání a nařízení vlády 209/2001 Sb.). Průkazem živnostenského oprávnění je živnostenský list osvědčující splnění podmínek stanovených zákonem o živnostenském podnikání pro provozování vázaných živností. Fyzická osoba, která hodlá provozovat vázanou živnost je povinna tuto skutečnost ohlásit živnostenskému úřadu místně příslušnému podle jejího bydliště na území České republiky. Náležitosti ohlášení, vydání živnostenského listu, živnostenská kontrola a další činnosti spojené s výkonem živnostenského podnikání jsou upraveny v zákoně o živnostenském podnikání.

3.2. NAŘÍZENÍ

VLÁDY Č.

469/2000 SB.,

KTERÝM SE STANOVÍ OBSAHOVÉ NÁPLNĚ

JEDNOTLIVÝCH ŽIVNOSTÍ

Toto nařízení stanovilo obsahovou náplň jednotlivých živností (řemeslných, vázaných, koncesovaných a volných). Výkonu průvodcovské činnosti se týkají ustanovení obsahové náplně vázaných živností, které jsou vymezeny takto: a) průvodcovskou činností horskou je provádění jednotlivců nebo skupin v horských oblastech, včetně zajišťování bezpečnosti a realizace naučné, informační a propagační činnosti, b) průvodcovskou činností tělovýchovnou a sportovní je realizace programů pohybově rekreačních, programů na redukci tělesné váhy či extrémně sportovních (např. rafting), včetně nezbytné instruktáže dovedností příslušného sportovního odvětví, c) průvodcovskou činností v oblasti cestovního ruchu je doprovázení osob nebo jednotlivců, při němž je v jazyku dle jejich výběru poskytován výklad o kulturním a přírodním dědictví země. Výklad obsahuje zejména informace o kultuře (historické, umělecké, archeologické, folkloristické, etnologické, gastronomické atd.), jednotlivých

- 11 -


lokalitách (historických, průmyslových, městských centrech), místech (muzea, kostely apod.) a oblastech (turistických regionech, krajích atd.) a s tím spojené zajištění dalších nezbytných činností spojených s doprovodem skupiny osob nebo jednotlivců, vedením a kontrolou itineráře, zajištěním programu, obstaráním základních informací během cesty, včetně praktických informací vztahujících se k místu pobytu, a poskytováním základní pomoci doprovázeným osobám.

3.3. NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 209/2001 SB., KTERÝM SE STANOVÍ SEZNAM ŽIVNOSTÍ, JEJICHŽ VÝKON JE PODNIKATEL POVINEN ZAJISTIT POUZE FYZICKÝMI OSOBAMI SPLŇUJÍCÍ ODBORNOU ZPŮSOBILOST

Toto nařízení vlády upravuje odbornou způsobilost, kterou je povinna prokázat osoba vykonávající profesi průvodce cestovního ruchu. Odbornou způsobilost lze prokázat maturitní zkouškou v oblasti cestovního ruchu, dokladem o absolvování VOŠ cestovního ruchu nebo diplomem bakalářského nebo magisterského studia v oblasti cestovního ruchu nebo dokladem o vykonání zkoušky podle §73 Živnostenského zákona nebo osvědčením o rekvalifikaci nebo osvědčením pro výkon průvodcovské činnosti vydané od 1. 1. 1992 do 31. 12. 1995 nebo dokladem o tříleté praxi v průvodcovské činnosti. Toto nařízení přesně vymezuje prokázání odborné způsobilosti pro průvodcovskou činnost horskou, průvodcovskou činnost tělovýchovnou a sportovní a pro průvodcovskou činnost v oblasti cestovního ruchu (podrobněji viz kapitola Požadavky na způsobilost a získání oprávnění pro výkon profese průvodce cestovního ruchu). Nařízení vlády nabylo platnosti 1. října 2001. U živnostenských listů vydaných před tímto datem nebylo třeba prokazovat odbornou způsobilost. Na základě tohoto nařízení byla stanovena lhůta do 1. října 2004, kdy všechny fyzické osoby vykonávající činnost průvodce v oblasti cestovního ruchu museli doložit svoji odbornou způsobilost.

3.4. VYHLÁŠKA MINISTERSTVA

PRO MÍSTNÍ ROZVOJ

ČR

Č.

295/2001 SB.,

O PROVÁDĚNÍ A OBSAHOVÉ NÁPLNI ZKOUŠKY ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI PRO VÝKON PRŮVODCOVSKÉ ČINNOSTI V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU

V této vyhlášce je vymezena obsahová náplň zkoušky odborné způsobilosti pro výkon průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu. Zkouška odborné způsobilosti pro výkon průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu se koná na středních odborných školách a vyšších odborných školách zaměřených na přípravu pro cestovní ruch a na vysokých školách uskutečňujících studijní programy v oblasti cestovního ruchu (dále jen „vzdělávací zařízení“). Seznam vzdělávacích zařízení uveřejňuje v Obchodním věstníku pro příslušný školní a akademický rok Ministerstvo pro místní rozvoj po projednání s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy spolu s uvedením jazyků, v nichž je možné složit jazykovou část zkoušky. Zkouška se skládá před komisí jmenovanou rektorem, osobou, která vykonává funkci rektora, nebo ředitelem vzdělávacího zařízení. Předsedou komise je pedagogický nebo akademický pracovník vzdělávacího zařízení, místopředsedou zaměstnanec příslušného živnostenského úřadu navržený tímto úřadem. Členy komise jsou: a) pedagogičtí nebo akademičtí pracovníci vzdělávacího zařízení s příslušným odborným zaměřením, b) člen živnostenského společenstva průvodců pro oblast cestovního ruchu, jestliže v regionu místa konání zkoušky vyvíjí živnostenské společenstvo činnost, c) zástupce obecního úřadu v místě vzdělávacího zařízení.

- 12 -


a) b) c) d)

a) b) c) d) e) f)

Komise provádí tyto činnosti: vypracovává otázky pro ústní zkoušku a témata pro písemnou zkoušku v souladu s požadavky, rozhoduje o vyloučení uchazeče, který v průběhu zkoušky použije nedovolené pomůcky nebo prostředky, případně jiným závažným způsobem naruší průběh zkoušky, rozhoduje o všech otázkách souvisejících s vykonáním zkoušky, uděluje výjimku, na jejímž základě se odborná a jazyková část zkoušky koná v uchazečově rodném jazyce, pokud jde o cizince. Předseda komise vykonává následující činnosti: nejméně 15 dní před zahájením zkoušky informuje MMR o místě a čase zkoušky, ministerstvo může pověřit své zaměstnance, aby se průběhu zkoušky zúčastnili, ověřuje totožnost uchazeče, před zahájením zkoušky seznamuje uchazeče s jeho právy a povinnostmi a časovým průběhem zkoušky, řídí jednání komise, zabezpečuje protokolární záznam (protokol) o průběhu a výsledku zkoušky, podepisuje osvědčení.

Komise jedná v počtu nejméně čtyř členů a usnáší se většinou hlasů svých členů. V případě rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy komise. Originál protokolu se archivuje u vzdělávacího zařízení a obsahuje: a) b) c) d) e) f) g) h)

a) b) c) d) e) f)

název a sídlo vzdělávacího zařízení, složení komise, údaje o uchazeči, záznam o udělení výjimky, byla-li udělena, živnost, pro kterou se zkouška konala, zadání a hodnocení jednotlivých částí zkoušky, celkové hodnocení zkoušky, datum vyhotovení protokolu, jeho číslo jednací, podpisy členů komise a otisk razítka vzdělávacího zařízení. V přihlášce ke zkoušce zaslané vzdělávacímu zařízení uchazeč uvede: jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu, u cizince místo pobytu mimo území ČR a místo pobytu v ČR, živnost, pro jejíž provozování je zkouška vyžadována, prohlášení, že se podřizuje podmínkám konání zkoušky stanoveným touto vyhláškou a vzdělávacím zařízením, který z cizích jazyků si zvolil pro jazykovou část zkoušky nebo zda splňuje podmínky pro postup, na jehož základě se jazyková část zkoušky nevyžaduje (státní zkouška z daného jazyka) a připojí k žádosti i ověřené kopie příslušných dokladů, zda žádá o výjimku, na jejímž základě se odborná a jazyková část zkoušky koná v uchazečově rodném jazyce (pokud jde o cizince), s uvedením důvodu a jazyka, ve kterém hodlá zkoušku složit, datum a vlastnoruční podpis.

Pokud přihláška neobsahuje všechny výše stanovené náležitosti, vyzve vzdělávací zařízení uchazeče k jejímu doplnění s tím, že pokud vzdělávací zařízení doplněnou přihlášku neobdrží, nebude uchazeč ke zkoušce přizván. Vzdělávací zařízení stanoví nejméně dva termíny konání zkoušky v jednotlivých školních pololetích, obdobích nebo semestrech. Pozvánku ke zkoušce doručí vzdělávací zařízení uchazeči nejpozději jeden měsíc před termínem konání zkoušky.

- 13 -


Spolu s pozvánkou obdrží uchazeč i okruh zkušebních otázek s určením pomůcek nebo prostředků ke zkoušce dovolených, oznámení o výši úplaty za zkoušku a o způsobu její úhrady. Uchazeči, který se ke zkoušce nemohl dostavit z vážných důvodů a svoji neúčast řádně omluvil, stanoví vzdělávací zařízení náhradní termín zkoušky. Zkouška se skládá z části odborné a jazykové a její vykování může být rozloženo do dvou dnů. Pokud uchazeč nesplní jednu část zkoušky, zkouška je ukončena, přičemž uchazeč je hodnocen kvalifikačním stupněm neprospěl. Zkouška se koná v jazyce českém. Výjimku na základě žádosti cizince uděluje komise, pokud uchazeč prokáže základní znalosti českého jazyka. V případě udělení výjimky se odborná a jazyková část zkoušky koná v uchazečově rodném jazyce, popřípadě jiném jazyce. Základní znalosti českého jazyka se prokazují pohovorem, jenž se uskuteční v den konání zkoušky před jejím zahájením. Uchazeč musí prokázat schopnost reagovat na otázky vztahující se k běžným situacím denního života a sdělit obsah textu z denního tisku. Celkový výsledek zkoušky se hodnotí klasifikačním stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“. Klasifikačním stupněm „prospěl“ se hodností uchazeč, který prokázal znalosti a dovednosti v rozsahu stanoveném touto vyhláškou. Uchazeč, který je hodnocen klasifikačním stupněm „neprospěl“, může podat novou přihlášku. Odborná část zkoušky je ústní a trvá nejdéle 60 minut. Ověřuje se v ní úroveň znalostí a schopností nutných pro výkon průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu. Pro úspěšné složení této části zkoušky uchazeč prokazuje: a) znalost • • • • • • • • •

základní charakteristiky ČR z hlediska místopisného, politického, historického a kulturního, z hlediska udržitelného rozvoje cestovního ruchu a základů obecné, fyzické a ekonomické geografie, významných destinací cestovního ruchu, zejména v ČR a v Evropě, základních údajů o historických sídlech a nemovitých kulturních památkách v ČR včetně přístupnosti pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, podstaty jednotlivých uměleckých slohů a uměleckohistorické terminologie a nejvýznamnějších světových památek, právních předpisů souvisejících s poskytováním jednotlivých služeb cestovního ruchu (např. živnostenských, ochrany spotřebitele, základních celních, pasových a vízových povinnostech souvisejících s pojištěním účastníků cestovního ruchu), služeb cestovního ruchu, včetně specifik jejich poskytování, zejména stravovacích, ubytovacích, průvodcovských služeb v cestovním ruchu, organizace a řízení cestovního ruchu v ČR, mezinárodních organizací cestovního ruchu, specifik trhu cestovního ruchu, základní odborné terminologie cestovního ruchu, specifik a předností jednotlivých druhů dopravních služeb, včetně znalosti základních mezinárodních předpisů, psychologie reklamy v cestovním ruchu a psychologie práce se zákazníkem včetně pravidel společenského chování a základů sociální psychologie a dušení hygieny,

b) schopnost • • • •

aplikovat geografické, historické a uměleckohistorické znalosti při průvodcovské činnosti, přiblížit turistům památky a zajímavosti příslušného regionu, jeho zvyky a tradice, připravit průvodcovský výklad a poskytnout ho v českém a cizím jazyce, převzít zájezd, vést skupinu turistů, zvládat běžné i mimořádné situace při zájezdu, rychle a správně se rozhodovat,

- 14 -


• • • • •

samostatně se orientovat v terénu s pomocí mapy, plánu, literatury, vyúčtovat a zhodnotit zájezd z pohledu průvodce, hlásit pojistnou událost, pohotově reagovat na dotazy a připomínky doprovázené skupiny osob nebo jednotlivců, diskutovat, ovládnout základy rétoriky a komunikačních dovedností.

Výše uvedené znalosti a schopnosti uchazeč prokazuje: a) individuálním zpracováním itineráře zadané trasy s určením vytipovaných lokalit včetně vyřešení simulované problémové situace na této trase, b) seznámením komise se zpracovaným itinerářem a s řešením problémové situace, c) zodpovězením doplňujících otázek z teorie volně se vážících k zadanému tématu z oblasti základních charakteristik ČR, d) zodpovězením otázek na základě losování ze samostatného bloku otázek vypracovaných k významným destinacím cestovního ruchu, zejména v ČR a v Evropě. Jazyková část zkoušky má formu ústní i písemnou a ověřuje se v ní úroveň znalostí ze zvoleného cizího jazyka nebo jazyků, kterou uchazeč prokazuje: a) písemným zpracováním tématu určeného komisí bez možnosti použití slovníku, s použitím odborných výrazů používaných v oblasti cestovního ruchu, b) volným překladem dvouminutového projevu v cizím jazyce do jazyka českého, c) patnáctiminutovým řízeným rozhovorem ve zvoleném cizím jazyce zaměřeným na řešení konkrétní situace spojené s výkonem průvodcovské činnosti. Jazyková část zkoušky se nevyžaduje, pokud uchazeč prokáže, že složil jednu ze státních jazykových zkoušek z příslušného jazyka nebo jazyků, nebo v případě udělení výjimky, pokud uchazeč skládá zkoušku ve svém rodném jazyce, který se zvolil i pro jazykovou část zkoušky. Komise oznámí výsledek zkoušky uchazeči v den konání zkoušky. Uchazeči, který byl hodnocen klasifikačním stupněm „prospěl“, vydá vzdělávací zařízení do 14 dnů od vykonání zkoušky osvědčení, které je dokladem o odborné způsobilosti k výkonu průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu. Kopii osvědčení zašle komise na vědomí MMR do 15 dnů ode dne konání zkoušky. a) b) c) d) e) f) g)

Osvědčení obsahuje: název a adresu vzdělávacího zařízení, údaje o uchazeči (jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu, u cizince místo pobytu mimo území ČR a místo pobytu v ČR), den vykonání zkoušky, den vydání osvědčení, název živnosti, pro kterou je osvědčení vydáno, včetně uvedení cizích jazyků, ve kterých je průvodce v oblasti cestovního ruchu oprávněn provádět, sdělení o udělení výjimky pokud uchazeč skládá zkoušku ve svém rodném jazyce, který si zvolil, byla-li výjimka udělena, razítko vzdělávacího zařízení a podpis předsedy zkušební komise.

Držitel osvědčení, který hodlá rozšířit svoji činnost o výkon průvodcovské činnosti v dalším cizím jazyce, než který je uveden v osvědčení, může tak činit pouze na základě dokladu o vykonání státní jazykové zkoušky nebo dokladu o vykonání jazykové části zkoušky podle vyhlášky.

- 15 -


a) b) c) d) e)

Doklad o vykonání jazykové části zkoušky musí obsahovat náležitosti: název a adresu vzdělávacího zařízení, údaje o uchazeči (jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu, u cizince místo pobytu mimo území ČR a místo pobytu v ČR), den vykonání jazykové části zkoušky, den vydání dokladu o vykonání jazykové části zkoušky, razítko vzdělávacího zařízení a podpis předsedy zkušební komise.

Oprávnění k provádění průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu v dalším jazyce se prokazuje osvědčením o vykonání zkoušky společně s dokladem o vykonání státní jazykové zkoušky nebo dokladem o vykonání jazykové části zkoušky. Způsob získávání a rozvíjení znalostí a dovedností je plně závislý na zájemci o průvodcovskou činnost či na průvodci. Průvodce je povinen si znalosti průběžně doplňovat a aktualizovat, protože k různým změnám dochází prakticky denně a průvodce musí být schopen na tyto změny reagovat.

3.5. ZÁKON Č. 65/1965 SB., ZÁKONÍK PRÁCE - BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI

Průvodcovská činnost je zejména spojena s riziky spojenými s administrativní prací příprava, shromažďování materiálů a vlastní činnost průvodce. I pokud se jedná v tomto případě o fyzickou osobu samostatně podnikající, která nikoho nezaměstnává, vztahuje se na ni ustanovení části druhé hlavy páté Zákoníku práce v oblasti bezpečnosti práce (§132 až §134). Oblast školení, zdravotní péče, lékařských prohlídek, zvláštních pracovních podmínek, značek a signálů je obsahem §133-133b. Zde je důležité provedení prokazatelného školení zaměstnanců a zajištění lékařských prohlídek zaměstnanců. Zákonem, nařízením vlády či vyhláškou jsou dále upraveny povinnosti zaměstnavatele při vzniku pracovního úrazu. Součástí obsahové části je rovněž výklad pojmu pracovního úrazu a ostatních souvisejících náležitostí, například odpovědnost za pracovní úrazy či odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. Na tomto místě je vhodné zmínit, že tyto zdroje poskytují rovněž důležité informace ohledně postupů zaměstnavatele při šetření pracovních úrazů , jejich evidenci, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Při administrativních činnostech je nutné neopomenout povinnosti, vyplývající z využívání zařízení, která jsou v nezávadném stavu zejména el. spotřebiče podléhající režimu, a podmínek bezpečnosti při jejich provozu. Také je nutno používat nábytek, který vyhovuje velikostí, rozměry i stabilitou a pevností prováděným kancelářským činnostem. Veškeré tyto činnosti jsou rovněž upravovány dle platných vyhlášek bezpečnosti práce. Další rizika práce představuje běžný pohyb po veřejných komunikacích, v budovách a kulturních památkách, to znamená řídit se běžnými ustanoveními pravidel silničního provozu, která jsou v současné době platná dle Zákona č. 226/2006 Sb., kterým se mění vyjma řady dalších například i Zákon č. 361/2000 Sb., O provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, v platném znění.

- 16 -


3.6. ZÁKON

Č.

18/2004 SB.,

O UZNÁVÁNÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE A JINÉ

ZPŮSOBILOSTI STÁTNÍCH PŘÍSLUŠNÍKŮ ČLENSKÝCH O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ

STÁTŮ

EVROPSKÉ

UNIE A

V rámci procesu integrace se i naše republika stala členem Evropské unie a je třeba zahrnout do legislativního rámce rovněž řadu dalších právních předpisů, upravujících činnosti v nadnárodním měřítku. Zákon č. 18/2004 Sb., upravuje zejména způsobilost pro výkon jednotlivých povolání, právo na ochranu osobních údajů, tedy zejména pravidla pro ověřování opisů a podpisů, péči o kulturní a historické památky, a to zejména v mezinárodním měřítku. Vytváří tak rovněž významnou úlohu pro výkon průvodcovské činnosti.

- 17 -


4.

PROFESNÍ ORGANIZACE PRŮVODCŮ CESTOVNÍHO RUCHU V České republice existují dvě profesní sdružení průvodců:

1) Asociace průvodců ČR 2) Sdružení průvodců ČR.

4.1. ASOCIACE PRŮVODCŮ ČR Asociace průvodců ČR (AP ČR) vznikla na podzim roku 2001 jako občanské sdružení průvodců v oblasti cestovního ruchu. Sídlem AP ČR je Praha. Členy asociace jsou kvalifikovaní průvodci doprovázející zájezdy cizích i domácích turistů v ČR, v zahraničí, místní odborní průvodci, ale i průvodci v památkových objektech naší země. AP ČR usiluje o svoje rozšíření do co největšího počtu regionů ČR. Předmětem činnosti asociace je hájit profesní zájmy členů ve všech oblastech, zejména však v legislativních a pracovně - právních otázkách, společensky sdružovat průvodce, podílet se na kvalifikačních zkouškách a dalším vzdělávání průvodců, poskytovat metodicko-poradenské, publikační a další služby jako doplňkovou hospodářskou činnost, všestranně propagovat a prezentovat služby svých členů, spoluvytvářet etické normy průvodcovské profese, zastávat arbitrážní funkci mezi členy a zastupovat členy v dalších domácích i zahraničních organizacích. AP ČR je členem Unie cestovního ruchu a od roku 2003 též Světové federace průvodcovských asociací WFTGA. Zapojení do WFTGA je velmi výhodné, protože AP ČR získává kromě mezinárodních kontaktů, výměny informací a zkušeností také propojení webu AP ČR se stránkami WFTGA, které jsou zaregistrovány na předních internetových vyhledávačích. Federace bude zastupovat AP ČR v mezinárodních organizacích, umožní jí účast v americkém programu Green Globe, Federace organizuje mezinárodní školení a kongresy, poskytuje stipendia pro účast na světovém kongresu průvodců. Do budoucna připravuje Federace celosvětový certifikační program průvodců a zavedení odznaku. Velkou předností pro všechny členy národních asociací průvodců je vystavování Kulturní karty opravňující průvodce ke slevám po celém světě. Úkolem AP ČR je vybudovat celostátní databázi průvodců z vlastních členů. Ta v současné době existuje a je veřejně přístupná na internetových stránkách asociace (www.asociacepruvodcu.cz). Je průběžně doplňována o další členy a údaje o jejich odborné a jazykové způsobilosti. AP ČR také zavedla na svých internetových stránkách burzu práce, protože se na ni obrací cestovní kanceláře s požadavky na zajištění průvodců pro incomingové (příjezdové) i outgoingové (výjezdové) zájezdy. Asociace zveřejňuje na svých internetových stránkách po určitou dobu došlé nabídky práce přímo s kontakty na zadavatele. Na internetových stránkách Asociace je umístěn i seznam vzdělávacích zařízení oprávněných k provádění zkoušky odborné způsobilosti pro výkon průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu.

- 18 -


4.2. SDRUŽENÍ PRŮVODCŮ ČR Sdružení průvodců vzniklo v roce 1990 jako dobrovolná, stavovská, nezávislá, národnostně otevřená a nepolitická organizace, která hájí profesní a sociální zájmy svých členů. Sdružení průvodců zastupuje především průvodce, pro něž je tato činnost hlavním zdrojem příjmů. Za svůj cíl a důvod existence pokládá Sdružení zavedení právní úpravy činnosti průvodců na území ČR, obvyklé v zemích EU i jiných zemích s vyspělou turistikou. Za pomoci právníků se Sdružení aktivně podílí na vypracování legislativního návrhu, který komplexně a vyhovujícím způsobem řeší problematiku průvodců. Členové Sdružení průvodců se snaží v co nejširším měřítku kontaktovat zodpovědné orgány státní správy, městské samosprávy, radní, zastupitele i další vlivné osoby, informovat je a přesvědčovat o nutnosti nápravy. Sdružení průvodců vítá spolupráci s dalšími profesními organizacemi i jinými subjekty, jejíchž cíle jsou shodné s cíli Sdružení. Za podstatnou část své činnosti považuje Sdružení prezentaci problémů průvodců v médiích.

4.3. EVROPSKÁ FEDERACE PRŮVODCOVSKÝCH ASOCIACÍ European Federation of Tourist Guide Associations (FED) je nezisková organizace založená v roce 1986 v Paříži. Jejím účelem je sdružovat evropské průvodcovské asociace jednotlivých zemí, posilovat profesionální kontakty mezi nimi a zastupovat jejich zájmy. Dále reprezentovat profesi průvodce cestovního ruchu na evropské úrovni a zlepšovat kvalitu služeb nabízených průvodci. Od svého založení FED úzce spolupracuje s příslušnými odděleními vládních orgánů jak Evropské unie, tak jednotlivých zemí, a vytváří spolu s nimi evropská doporučení týkající se standardů pro kvalifikaci průvodců cestovního ruchu. Ve spolupráci s Evropskou Radou vytváří tzv. evropské kulturní itineráře (European Cultural Itineraries). FED spolupracovala na společné iniciativě UNESCO a Evropské Komise z let 1995/1996 týkající se kulturní turistiky. FED vytvořila definici průvodce cestovního ruchu, která byla zveřejněna v deklaraci z roku 1991 a je používána Evropskou Komisí. Stručné znění definice: „Průvodce cestovního ruchu je osoba, která vlastní kvalifikaci vydanou a uznávanou příslušnou veřejnou autoritou v příslušné zemi. Úkolem průvodce cestovního ruchu je provádět skupiny nebo individuální návštěvníky ze zahraničí nebo domácí v jazyce dle jejich přání a prezentovat přírodní a kulturní dědictví oblasti jeho kvalifikace. Každé dva roky pořádá FED konferenci European Tourist Guide Convention, která sestává z různých společenských událostí, workshopů, návštěv a přednášek a umožňuje kontakt mezi profesionály z oboru cestovního ruchu a výměnu zkušeností mezi nimi. Zástupci členských národních asociací se scházejí dvakrát do roka na členské schůzi pro vzájemnou výměnu informací a schválení politiky na dalších šest měsíců.

- 19 -


4.4. SVĚTOVÁ FEDERACE PRŮVODCOVSKÝCH ASOCIACÍ World Federation of Tourist Guide Associations (WFTGA) je nezisková, nepolitická organizace sdružující asociace průvodců i jednotlivé průvodce ze zemí, kde neexistuje národní asociace, vzdělávací instituce pro průvodce a další členy po celém světě. Hlavním posláním WFTGA je zajištění a propagace toho, aby průvodci byli považováni a uznáváni jako „velvyslanci“ regionu. Jsou první a často jediní zástupci regionu, se kterými se návštěvník setká. WFTGA jednak nabízí služby svým členům, jednak zprostředkovává jimi nabízené služby veřejnosti. Propaguje na světové úrovni své členské asociace a partnery. Cíle WFTGA, jak je uvádí ve své internetové prezentaci, jsou následující: • • • • • •

•

vybudovat sítě kontaktů mezi asociacemi průvodců, jednotlivci, vzdělávacími a dalšími institucemi po celém světě a posílit jejich profesionální vazeby; zastupovat mezinárodně profesionální průvodce cestovního ruchu a prosazovat a chránit jejich zájmy; zvyšovat image profese a prosazovat činnost místních průvodců ve všech regionech; prosazovat univerzální kodex etiky a schopností průvodců; zvyšovat, podporovat a budovat nejvyšší standardy profesionality; zlepšovat kvalitu průvodcovských služeb vzděláváním a mezinárodním školením; umožňovat vzájemnou výměnu informací mezi členy.

- 20 -


5.

POROVNÁNÍ ČINNOSTI PRŮVODCŮ CESTOVNÍHO RUCHU V EU A ČR

ZEMÍCH

5.1. SITUACE V EU Většina členských států EU podmiňuje výkon průvodcovských služeb odbornou způsobilostí pro příslušný region. Vede je k tomu nesporný veřejný zájem na objektivním informování o daném místě osobami, které splňují předepsanou jazykovou a odbornou kvalifikaci, kterým vydává a odebírá příslušné oprávnění a tím má rovněž kontrolu nad jejich činností. Průvodce je často jediným zástupcem země, se kterým návštěvníci přijdou do bezprostředního styku. Většinou je to právě průvodce, který odpovídá na různé otázky, vysvětluje realitu každodenního života, a tím utváří povědomí o daném státě. Úprava průvodcovské činnosti souvisí také s ochranou spotřebitele a ochranou národního kulturního a uměleckého dědictví. Zejména v případě nouzových situací s ohrožením života turistů je alespoň elementární znalost jazyka dané země nezbytná. S celosvětovým rozvojem turistiky došlo ke specializaci na několik různých profesí průvodců. Postupně byly vymezeny vzájemné hranice mezi náplní činnosti odborných turistických průvodců, doprovodných průvodců, místních zástupců a dalších. Bližší specifikaci těchto činností vymezuje Evropská norma EN 13 809 : 2003 „Služby cestovního ruchu – cestovní agentury a touroperátoři“, která sjednocuje odbornou terminologii v dané oblasti služeb. V zemích Evropské unie platí pro poskytování služeb zásada tzv. volného pohybu služeb. To znamená, že kvalifikace získána v jedné členské zemi EU má být automaticky uznána i v dalších členských zemích EU, pokud ověření odborné způsobilosti nevyžaduje veřejný zájem. Tuto problematiku řeší rozsudky Evropského soudního dvora v řízení vedených proti Francii, Řecku, Španělsku a dále blíže osvětluje pracovní dokument o turistických průvodcích Komise EU č. SEC (97) 837. Závěry shora uvedených rozsudků Evropského soudního dvora umožňují jednotlivým členským zemím z důvodu veřejného zájmu pro činnost průvodců na místech, která jsou kulturními a historickými památkami země, vyžadovat odbornou způsobilost. Porušení je trestáno vysokými pokutami i vyhoštěním ze země se zákazem vstupu do členských zemí EU na několik let. Tím často dochází k nerovnoprávnému postavení průvodců ne-členských zemí v některých zemích EU.

5.2. POSTAVENÍ PRŮVODCŮ V ČR Výkon průvodcovských služeb v ČR je v současné době podmíněn odbornou způsobilosti na základě kvalifikace získané na příslušné vysoké, vyšší odborné či střední škole nebo složením náročné zkoušky u akreditované školy. Dnes už práce průvodce a delegáta většinou není příležitostnou letní brigádou. Jedná se většinou o celosezónní nebo také celoroční zaměstnání jako každé jiné, vyžadující kvalitní odbornou přípravu. Turistický průvodce či pobytový zástupce (delegát) je vyhledávaným studijním oborem na řadě středních a vyšších odborných škol. A to platí nejen pro zahraniční ale i pro tuzemský cestovní ruch. Studium je ukončeno maturitou nebo absolventskou prací a závěrečnou zkouškou. Kromě odborných znalostí je kladen důraz na výuku několika světových jazyků. Asociace a další profesní organizace průvodců usilují již několik let o lepší úpravu povolání průvodců v českém právním systému a zavádění častějších kontrol průvodců. Některé úpravy se již podařilo prosadit. Průvodci cestovního ruchu byli dle živnostenského zákona zařazeni mezi živnosti vázané na odbornou způsobilost. Nařízením vlády byl stanoven obsah živnosti a uložena povinnost splnění odborné způsobilosti i pro zaměstnance. Ministerstvo pro místní rozvoj určilo v roce 2001 vyhláškou č. 295/2001 Sb., o provádění a obsahové náplni zkoušky odborné způsobilosti - 21 -


pro výkon průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu základní náplň odborné způsobilosti. Tato vyhláška se stala určitou překážkou pro některé zahraniční cestovní kanceláře, které využívají jako průvodce cizince. I když je možné zkoušku skládat v cizím jazyce, požaduje totiž po uchazečích prokázat pohovorem základní znalost českého jazyka, například volným překladem textu z denního tisku. To je zejména pro cizince z Asie, kteří většinou neovládají ani jiný světový jazyk než mateřštinu, nepřekonatelný problém. Není to však praxe ve světě neobvyklá. Řada států naši možnost skládat zkoušku v cizím jazyce ani nepřipouští. Záměrem není diskriminovat cizince, ale stanovit rovné podmínky hospodářské soutěže pro všechny. Odborná způsobilost, kterou musí splnit český občan, je požadována i po zahraničním uchazeči. Průvodci nejsou spokojeni se současnou právní úpravou a zejména jejím prosazením v praxi. Neustále usilují o komplexní řešení dané problematiky přesným vymezením činnosti turistického průvodce, požadované kvalifikace, jednotným označením průvodců a jednotnou evidovanou celostátní licencí. Dále prosazují úpravu výkonu průvodcovské činnosti na místech mimořádného významu v České republice, stanovení přísnějšího kontrolního mechanismu a postihu za porušení zákona. Ministerstvo pro místní rozvoj se pokouší tuto problematiku průvodců řešit v rámci jedné právní normy. Zařazeny a upravovány by tak měly být i kapitoly ohledně průvodcovské služby (přesné vymezení působnosti a obsahu služby, odborná způsobilost – kvalifikace, jednotné označení průvodců, penalizace za porušení zákona. Tyto a další kroky by jistě pomohly řešit dlouhodobý problém s černými průvodci a ve svém důsledku prospět ke spokojenosti turistů, domácích i zahraničních.

- 22 -


6.

PRAKTICKÁ PRAVIDLA PRO CHOVÁNÍ PRŮVODCŮ CESTOVNÍHO RUCHU

6.1. PSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY V ČINNOSTI PRŮVODCE CESTOVNÍHO RUCHU Stát se a být dobrým průvodcem znamená naučit se rozumět nejen sobě, ale i jiným lidem. K tomu přispívá znalost psychologie, která se zabývá psychikou člověka v různých sférách jeho života a v jeho činnostech. Prostřednictvím psychiky člověk poznává svět a psychika umožňuje koordinovat a regulovat vlivy, které na něho působí. Průvodcovská činnost souvisí s velkým množstvím psychologických problémů. Průvodce cestovního ruchu je aktivně působící subjekt mezi účastníky cestovního ruchu. Jeho prostřednictvím se přenášejí všechny informace a zabezpečuje se plnění stanoveného a naplánovaného programu. Podle svých schopností, zkušeností a osobních kvalit uplatňuje průvodce určitý styl práce. Z hlediska přístupu průvodce k účastníkům a umožnění jejich účasti na spolupráci se rozlišuje: a) průvodce s autokratickým stylem práce – přijímá všechna rozhodnutí sám, neumožňuje žádnou spoluúčast kolektivu doprovázených účastníků. Jedná se o negativní typ průvodce cestovního ruchu, b) průvodce s liberálním stylem práce – také nepracuje se skupinou, ponechává jí však naopak úplnou volnost. Schopnosti a vědomosti často nestačí na výkon této funkce. Pokud se tyto skutečnosti neodhalí během kvalifikační zkoušky a průvodce vykonává svou činnost, má na úspěchu zájezdu či prohlídky jen minimální vliv. Svou činností způsobuje dezorganizaci a chaos, c) průvodce s demokratickým stylem práce – průvodce spolupracuje se skupinou účastníků, vede skupinu za její přímé účasti, respektuje názory a náměty členů skupiny. Předností tohoto stylu práce je využití motivace, kázně a integrace skupiny. Tyto uvedené styly práce průvodce se v praxi vyskytují zpravidla v určitých kombinacích, za nejvýhodnější se považuje ten, ve kterém převažuje demokratický styl.

6.2. SPOLEČENSKÝ PROTOKOL PRŮVODCE CESTOVNÍHO RUCHU – VŠEOBECNÉ NORMY A ZÁSADY SPOLEČENSKÉHO CHOVÁNÍ

Společenský protokol představuje souhrn ustálených a všeobecně uznávaných zásad chování v různých situacích. Pro průvodce cestovního ruchu zahrnuje chování vůči účastníkům akce, pracovníkům cestovních kanceláří, pracovníkům ubytovacích, stravovacích a dalších zařízení. Pro dodržování norem chování je důležitý návyk, protože jak slušné, tak i neslušné chování se dlouhodobým návykem stává samozřejmostí. Neslušné, netaktní chování, které se stalo zvykem, se jen velmi těžko napravuje, velmi nesnadno se mu odvyká. Proto by se měl průvodce snažit co nejdříve překonat a odstranit své nesprávné návyky. Obecně společenský protokol obsahuje základy společenského styku, společenské přednosti, seznamování a představování, etiketu ústního a písemného projevu, etiketu telefonického styku, specifika etikety v různých zemích a regionech, společenské podniky a jejich organizaci. Společenská významnost Jedním ze základních pravidel společenského styku, od kterých se odvíjí ostatní pravidla, je zásada společenské významnosti. Společenská významnost určuje, kdo vstupuje první do dveří, kdo koho první pozdraví, kdo první usedá u stolu a začíná jíst, kdo koho představuje a v jakém pořadí a další.

- 23 -


Základní hierarchie společenské významnosti určuje, že významnější (ekvivalentní výraz je společensky starší vs. mladší) je: • • • •

starší nežli mladší; žena nežli muž; nadřízený nežli podřízený; známá, populární, zasloužilá osobnost. Průvodce je vůči účastníkům akce vždy v postavení osoby společensky mladší.

Oslovení a tykání / vykání Při oslovování se používají tituly související se vzděláním (doktor, inženýr, magistr), pracovní nebo funkční tituly (ředitel, předseda, vedoucí) a občanské tituly (pán, paní, slečna). Oslovuje se zásadně v pátém pádě (pane Svobodo, NE: pane Svoboda). Tykání nabízí osoba společensky starší osobě společensky mladší, ale tato osoba jej může odmítnout. Je možné, aby mladší osoba požádala starší osobu o tykání a sama zůstala u vykání. Průvodce cestovního ruchu si s účastníky akce zpravidla vyká a oslovuje je příjmením spolu s případným občanským nebo akademickým titulem. Pracovní nebo funkční tituly může průvodce cestovního ruchu používat při komunikaci s cestovními kancelářemi, jejich zástupci nebo se zástupci dodavatelských společností. Pozdravení a představování Při setkání pozdraví jako první osoba společensky mladší. POZOR, ruku při představování nebo pozdravu jako první nabízí osoba společensky starší. Nepřijetí podané ruky je hrubě urážlivé. Muž si při podání ruky vždy sundá rukavici, žena si může rukavici ponechat. Pokud představujeme dvě osoby navzájem, představíme vždy nejprve osobu společensky mladší osobě společensky starší. Stolování a společenské podniky Stolování je společenskou událostí, která má v oblasti cestovního ruchu významné postavení. Součástí poskytování průvodcovských služeb je velmi často i zajištění stravovacích služeb, kterých se průvodce spolu s účastníky akce sám účastní a jako reprezentant nejen příslušné cestovní kanceláře, ale i příslušného regionu nebo země by měl ovládat základní pravidla kultury stolování. Měl by znát základní společenské podniky (raut, koktejl, večeře apod.), vhodný oděv na tyto podniky a společenský protokol, který se při daných podnicích dodržuje. Držení těla Držení těla má být přirozené a vzpřímené. Nejsou vhodné ruce založené na prsou, v kapsách nebo za zády, prudké pohyby a výrazná gestikulace, příliš ležérní postoj. Poloha těla při sezení má být vzpřímená a záda by se měla opírat o opěradlo. Není vhodné se při sezení posouvat do pololeže apod. Kolena a kotníky nohou u ženy by se měly dotýkat, muži mohou sedět s koleny mírně od sebe nebo se zkříženými kotníky. Hlas a výraz tváře Výraz tváře má být milý a přátelský, hlas klidný, s přiměřenou intenzitou. Výraz tváře i sílu hlasu je ale třeba přizpůsobit konkrétní situaci. Průvodce by neměl používat slangové a vulgární výrazy. Je třeba neopomenout, že základní společenskou normou je přirozenost chování. Jen ta umožňuje průvodcům uplatnit svoje vlastnosti, temperament, vkus, vtip, vždy však v určité míře, aby se mohli uplatnit i ostatní účastníci. Schopnost umět se chovat vždy a ke každému slušně a zdvořile, nikoho neurážet a nikomu vědomě neubližovat je zásadou společenského taktu. Taktní člověk si získává sympatie okolí spontánně, svým vhodným způsobem chování, jistotou a porozuměním pro danou společenskou situaci. - 24 -


6.3. ETICKÉ KODEXY Etický kodex představuje soubor konkrétních pravidel a požadavků na chování, které vycházejí z principů, hodnot a zvyklostí společenství a vymezují určitý standard jednání. Etický kodex je vyjádřen písemně. Podpisem nebo přihlášením se k etickému kodexu se jednotlivec či firma zavazuje k dodržování konkrétních pravidel a postupů. Nejsou právně závazné, mají spíše charakter doporučení. V případě nedodržení zásad může dojít k určitému postihu. Požadavky vyplývající z etického kodexu zpravidla nejsou právně vymahatelné, ale jejich porušení má pro jedince společenské následky ve formě např. negativní reklamy, vyloučení ze skupiny, v jejímž okruhu etický kodex platí apod. Etický kodex tímto způsobem pomáhá zajišťovat, aby jednání členů společenství odpovídalo stanoveným zásadám. Etické kodexy pro průvodce cestovního ruchu jsou definovány příslušnými profesními sdruženími průvodců a jsou zveřejněny v interních materiálech sdružení a na internetu. V posledních letech se kladou na chování podnikatelských subjektů v jednotlivých odvětvích podnikání stále větší požadavky. Tyto požadavky jsou součástí etického podnikání a bývají vymezeny v etickém kodexu. • • • • • • • • • • • • •

Vytvořený etický kodex: zlepšuje image a reputaci firmy (sdružení) na veřejnosti i u zákazníků, dává vedení a zaměstnancům nástroj umožňující upevňovat firemní kulturu odrážející hodnoty uznávané danou firmou, vymezuje firemní politiku ve vztahu k různým zainteresovaným skupinám ve všech možných oblastech, omezuje nekonzistentnost a subjektivitu v rozhodování, je ochranou při obvinění z neetického jednání nebo při porušení zákona, přispívá ke zlepšení finančního hospodaření firmy, zvyšuje loajalitu zaměstnanců, hrdost být zaměstnancem dané firmy a usnadňuje tak získávání vysoce kvalifikovaných pracovníků, napomáhá naplňovat odpovědnost managementu, spočívající v utváření příznivého pracovního klima podporujícího integritu a vynikající výkonnost, pomáhá v zavádění další regulace a je důležitým předpokladem efektivního vedení, je katalyzátorem pozitivních změn, zvětšuje výkonnost organizace a její konkurenční schopnost, zlepšuje a zjednodušuje komunikaci s partnery, napomáhá dobré a otevřené komunikaci, zabraňuje nadřízeným, aby po podřízených požadovali nesprávné jednání apod.

Asociace průvodců ČR se po vzoru mnoha ostatních profesních sdružení i firem rozhodla vypracovat Etický kodex průvodce cestovního ruchu. V současné době je připravováno jeho znění. Etický kodex průvodce cestovního ruchu by měl zahrnovat výše uvedené normy a zásady společenského chování. Určitou výchozí úrovní a komplexnější úpravou je Světový etický kodex cestovního ruchu. Zásady Světového etického kodexu cestovního ruchu byly přijaty členy Světové organizace cestovního ruchu (WTO) na valném shromáždění v Chile dne 1. října 1990. Ve Světovém etickém kodexu cestovního ruchu je vysloven závazek, že se členové WTO a zástupci světového průmyslu cestovního ruchu budou chovat eticky a budou dodržovat zásady vymezené v kodexu. Etika v podnikání je vedle vytvoření společného trhu, hospodářské a měnové unie přednostním požadavkem evropské integrace. V rámci vstupu ČR do EU je vypracování etických kodexů a dodržování etických zásad nezbytnou součástí každého podnikatelského odvětví a je jedním z faktorů hospodářského růstu ekonomiky. Etický kodex přispívá k vytvoření důvěryhodného a transparentního prostředí úspěšného podnikání v České republice.

- 25 -


7.

MEZINÁRODNÍ PLATEBNÍ STYK JAKO VÝZNAMNÁ SOUČÁST OBORU PRŮVODCOVSKÉ ČINNOSTI PO VSTUPU ČR DO EU

7.1. PLATEBNÍ STYK Mezinárodním platebním stykem (MPS) rozumíme všechny druhy operací, při nichž dochází k bezhotovostnímu vyrovnávání vzájemných dluhů a pohledávek mezi jednotlivými subjekty, a to buď v jiné měně, než je měna domácí, nebo mezi subjekty v různých zemích s odlišnou domácí měnou, a jsou proto většinou spojeny s konverzí jedné měny do měny druhé. Tuzemský platební styk (TPS) se liší od MPS tím, že probíhá v domácí měně mezi subjekty působícími ve stejném státě. TPS probíhá prostřednictvím účtů subjektů u jejich domácích bank, které jsou napojeny na centrální clearing (organizovaný většinou na úrovni centrální banky) umožňující vzájemné vyrovnání mezi bankami bez nutnosti vést vzájemně účty, jinak nutné pro provádění bezhotovostního platebního styku. Příkladem může být centrální clearing České národní banky, ve kterém jsou vedeny účty všech bank oprávněných k obchodování na území ČR (tedy každá z bank má pouze jeden účet). Z těchto a na tyto účty jsou pak uskutečňovány všechny korunové bezhotovostní platby prováděné na vrub klienta uhrazující banky a ve prospěch klienta banky jiné. Pokud jde o platby mezi klienty téže banky, platby se uskutečňují pouhým převodem z jednoho klientského účtu na jiný klientský účet v rámci účetnictví téže banky, tedy u plateb v CZK bez nutnosti použití centrálního clearingu. K převodu z jednoho na jiný klientský účet v rámci účetnictví jedné banky dochází i u plateb z účtu a na účet v cizí měně, pokud jsou oba tyto účty vedeny v téže měně u téže banky (např. účty v EUR vedené u KB). Z uvedeného vyplývá, že MPS je spojen především s operacemi zahraničního obchodu. Nicméně k němu dochází i u operací neobchodní povahy, jako jsou zahraniční dary, alimenty a jiné druhy zahraničních remitencí. Situaci, ke které dochází vstupem ČR do EU (prozatím nikoliv do EMU – Evropské měnové unie), lze charakterizovat takto: •

•

od okamžiku vstupu do EU přestávají být všechny subjekty (fyzické i právnické osoby) omezovány ve svých aktivitách státními hranicemi, tzn. že jakékoliv dodávky zboží či služeb z nebo do ČR nepředstavují automaticky operaci zahr. obchodu, od vstupu ČR do EU je za operaci zahraničního obchodu považována pouze ta dodávka zboží či služeb, která překročí vnější hranici EU, tzn. že všechny operace probíhající v rámci jednotného hospodářského prostoru EU jsou operacemi vnitrostátními (výhody bezcelního prostoru, společné nebo harmon. legislativy ap.),

•

vzhledem k tomu, že ČR prozatím není členem EMU, je její situace podobná situaci jiných ne-členských zemí, např. Švýcarska, Norska ap., tzn. že vyrovnání těchto operací bude probíhat v podstatě jako doposud, tj. v rámci MPS,

•

jak ukazují zkušenosti dosavadních členů EU, vyvolává vstup nových členů, tedy i ČR, postupně podstatné změny v myšlení i chování subjektů těchto zemí: dochází k tomu, že po překonání psychologických i jazykových barier rozšiřují tyto subjekty, doposud působící pouze na vnitřním trhu své země, své aktivity více či méně na celé území EU a mohou tak využívat výhod bezcelního prostoru a mnohdy nižších domácích výrobních nákladů.

- 26 -


Pokud bychom předpokládali vstup ČR i do EMU, dovršil by se tak proces integrace v tom smyslu, že se všechny operace při dodávkách zboží a služeb uvnitř EU stanou, vzhledem k používání EUR jako měny domácí, operacemi na vnitřním trhu, a vyrovnávání vzájemných dluhů a pohledávek z takových obchodů plynoucích bude probíhat prostřednictvím TPS. Do doby, než se tak stane, bude však nutno, aby se všechny subjekty (fyzické i právnické osoby), seznámily s principy, metodami, výhodami i úskalími MPS.

7.2. DOSAVADNÍ STAV V OBLASTI MPS Operace v rámci mezinárodního obchodu i operace v rámci ostatních mezinárodních hospodářských vztahů, které vyvolávají potřebu finanční úhrady, se uskutečňují na podkladě mezistátních dohod, respektive při jejich neexistenci podle podmínek přímo dohodnutých mezi příslušnými subjekty. Platby se pak uskutečňují těmito možnými platebními prostředky: volně směnitelné měny Jde o měny, za které lze volně nakoupit valuty a devizy, jimiž lze kamkoliv volně platit a jež jsou národními (domácími) měnami příslušných států. Jsou to především: americký dolar (USD), euro (EUR), britská libra (GBP), švýcarský frank (CHF), japonský yen (JPY). (Pozn.: Za volně směnitelnou měnu se oficiálně považuje měna země, která přijala ustanovení VIII. článku pravidel Mezinárodního měnového fondu /MMF/, podle kterých země nesmí bez souhlasu MMF omezovat platby a převody u běžných transakcí; nesmí používat diskriminační měnová opatření nebo zavádět systém několika měnových kursů bez schválení MMF; zavazuje se odkupovat od jiného člena MMF vlastní měnu na jeho žádost, pokud ten prokáže, že ji získal z titulu běžných transakcí, nebo pokud jí chce vyrovnat závazky vzniklé z běžných operací.) clearingové měny Používané při vzájemném vyrovnávání peněžních pohledávek a závazků nejčastěji dvou, ale i více, států jejich započtením. Příslušné platby se realizují prostřednictvím clearingových měn na základě uzavřených mezistátních platebních dohod doprovázených kontingentními listinami uvádějícími množství a druhy zboží a služeb, jejichž vývoz je v rámci dohody oboustranně povolen (starší občané si patrně ještě pamatují tzv. „jugoslávský clearing“). I když se v současné době klasické clearingové měny téměř nevyskytují, lze jejich obdobu vidět u tzv. barterových dohod, k nimž však nedochází na mezistátní úrovni, nýbrž pouze na úrovni mezipodnikové, i když většinou za souhlasu příslušných devizových míst. národní měny Jde o měny, které zpravidla nejsou měnami volně směnitelnými, tzn. že jejich použití je omezeno na obchody uvnitř příslušného státu bez možnosti jejich transferu do zahraničí, resp. o měny s velmi nízkou frekvencí použití v mezinárodním obchodě, tudíž obtížně obchodovatelné. zlato Jedná se o tzv. finanční zlato, které se při směně vyskytuje ve formě slitků nebo prutů o různé hmotnosti a ve formě mincí, používané hlavně při transakcích mezi centrálními bankami jednotlivých států. Lze jím platit i za ně kupovat volně směnitelné, clearingové i nesměnitelné měny.

- 27 -


Užitečné pojmy valuta = platné bankovky, státovky a mince znějící na cizí měnu; (valutou v jiném slova smyslu se též rozumí datum, ke kterému je určitá položka na účtu efektivní, tj.vyvolává debetní nebo nese kreditní úroky, resp. je od příslušného data použitelná), deviza = pohledávka znějící na cizí měnu, většinou ve formě zůstatku na účtu, směnečné nebo šekové pohledávky ap. bonita = schopnost subjektu (osoby, firmy, banky, teritoria) dostát svým (většinou finančním) závazkům. Stupeň bonity je vyjadřován hodnotově a představuje zejména limit, do něhož je možno poskytovat bez většího rizika úvěr, ale i vstoupit do jiných ekonomických vztahů (kontrakt ap.). Pro posuzování bonity významných firem, bank a jednotlivých teritorií existují tzv. ratingové společnosti. Pokud jde o bonitu teritoria, posuzují schopnost teritoria vyprodukovat jako celek takové množství deviz (většinou exportu schopného zboží či služeb), které pokryje celkové dovozní potřeby včetně dluhové služby, tj. splácení dřívějších devizových dluhů a úroků. likvidita = schopnost subjektu udržet majetek v takovém složení prostředků, které by umožňovalo být neustále bonitní. Jde především o dostatečné rezervy hotových peněžních prostředků, nostro účet = termín používaný pouze v mezibankovním styku; jde o účet zejména ve volně směnitelné měně, vedený na jméno jedné banky u banky druhé, a to většinou ve státě, kde je příslušná měna měnou domácí (např. USD-účet ČSOB u Citibank, New York), loro účet = rovněž termín používaný pouze v mezibankovním styku; tak nazývá účet banka, jež ho vede ve svých knihách pro banku jinou. Z toho vyplývá, že účet uvedený jako příklad v předchozím odstavci je nazýván ČSOB nostro účtem, zatímco Citibank ho nazývá loro účtem, SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunications – Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci) = mezinárodní počítačově řízená komunikační síť určená pro výměnu zpráv mezi bankami na celém světě, hotovostní platební styk = přesun platných platidel od jednoho subjektu ke druhému, většinou bez účasti bank, bezhotovostní platební styk = realizace plateb mezi subjekty prostřednictvím bank, a to především za pomoci systému nostro a loro účtů, platební cesta = řetěz bank, jež jsou v kontokorentním vztahu, tj. propojených nostro a loro účty, vedoucí od plátce ke konečnému beneficientovi (příjemci platu); přesná znalost platební cesty umožňuje minimalizaci doby úhrady a nákladů na ni, riziko = nebezpečí vzniku ztráty mající svůj původ v druhé straně kontraktu nebo v politické či ekonomické situaci daného teritoria, popř. v charakteru prodávaného zboží či služby; v této souvislosti je nejčastější riziko platební neschopnosti, liknavosti či nevůle, platební termín = doba či datum, kdy má být příslušná hodnota zaplacena věřiteli (dodavateli), a to buď podle kontraktu či podle obecných zásad (např. není-li nic jiného dohodnuto, platí zásada donosnosti dluhu k věřiteli, tj. věřitel má nárok, aby příslušná částka byla připsána na jeho účet nejpozději k danému datu; jinak může na dlužníkovi požadovat úroky z prodlení), bankovní instrumenty = nástroje, které banka nabízí klientům ke snížení či eliminaci platebních rizik, platební instrumenty = bankovní instrumenty, u nichž se předpokládá, že jejich prostřednictvím příslušný plat skutečně proběhne (např. hladký plat),

- 28 -


platebnězajišťovací instrumenty = bankovní instrumenty, které stojí jakoby opodál, a to pro případ neplnění zajišťovaných povinností (závazků) a v případě jejich řádného plnění nejsou vůbec použity (např. bankovní záruka), dokumentární instrumenty = bankovní instrumenty předpokládající předložení dokumentů svědčících o dodávce zboží či služby bance, nedokumentární instrumenty = bankovní instrumenty, u nichž nejsou dokumenty překládány bance (např. hladký plat), Zajišťování obchodních operací pomocí bankovních instrumentů Snaha předejít soudním sporům v obchodě, resp. odsunout soudní při až na nejzazší místo, kdy je naprosto nevyhnutelná, vedla ke vzniku bankovních platebních a platebnězajišťovacích instrumentů. Jejich prostřednictvím banky plnění kontraktu napomáhají, nebo různým způsobem vstupují do různých stadií realizace kontraktu na podporu jedné či druhé smluvní strany. Činí tak buď poskytnutím určité služby (např. dokumentární inkaso), nebo vlastním závazkem (např. dokumentární akreditiv), jehož kvalita samozřejmě závisí na dobrém jménu a bonitě zapojené banky. Za poskytnutí služby či převzetí závazku účtuje banka klientovi pro sebe odměnu, jejíž výše závisí jednak na výši bankovních nákladů, jednak na výši rizik spojených s transakcí, které banka na sebe přebírá. Při stanovení výše odměn uplatňuje banka vůči klientovi zpravidla svou obchodní politiku, tzn. zvýhodňuje ty, o něž má zájem, a znevýhodňuje, případně odrazuje ty, na nichž jí relativně „nezáleží“. Banka může při uplatňování své hospodářské autonomie (právo na nezávislost rozhodnutí) dokonce poskytnutí služby či svého závazku klientovi odmítnout. Při poskytování bankovního závazku (např. záruky, směnečného avalu atd.) na podporu smluvního závazku svého klienta (ať už odběratele či dodavatele) postupuje banka stejným způsobem jako při poskytování úvěru. Je tomu tak proto, že banka musí svůj závazek považovat za eventuální budoucí úvěr klientovi, pokud by klient nebyl schopen sám dostát svým smluvním závazkům, a tím si úvěr vynutil, neboť bance by v případě neplnění takového závazku hrozila především ztráta dobrého jména. Přehled bankovních instrumentů: HLEDISKO TŘÍDĚNÍ

BANKOVNÍ PLATEBNÍ INSTRUMENTY •

ZÁVAZKOVÉ, K NIMŽ PATŘÍ PŘEDEVŠÍM: DOKUMENTÁRNÍ AKREDITIV (L/C),STANDBY AKREDITIV (STANDBY L/C),

ÚLOHA BANKY A VÝŠE JEJÍ

BANKOVNÍ SMĚNEČNÝ AVAL, ZÁRUKA, INDEMNITA

ODPOVĚDNOSTI

•

BEZZÁVAZKOVÉ, JAKO JE NAPŘ.: HLADKÝ PLAT (PŘÍMÁ ÚHRADA), DOKUMENTÁRNÍ INKASO

• PRACNOST A ODBORNÁ NÁROČNOST (POTŘEBA ODBORNÉ PROHLÍDKY DOKUMENTŮ)

DOKUMENTÁRNÍ, NAPŘ.: DOKUMENTÁRNÍ AKREDITIV , DOKUMENTÁRNÍ INKASO

•

NEDOKUMENTÁRNÍ, NAPŘ.: HLADKÝ PLAT, NEDOKUMENTÁRNÍ ZÁRUKA

• POUŽITELNOST, RESP. ÚLOHA, KTEROU INSTRUMENTY HRAJÍ V PROCESU ZAJIŠŤOVÁNÍ

PLATEBNÍ, NAPŘ.: DOKUMENTÁRNÍ AKREDITIV, DOKUMENTÁRNÍ INKASO, HLADKÝ PLAT

•

PLATEBNĚZAJIŠŤOVACÍ, NAPŘ.: ZÁRUKA, INDEMNITA, STANDBY AKREDITIV

- 29 -


Závazkové a akcesorické.

instrumenty

se

dále

podle

povahy

závazku

dělí

na

abstraktní

Abstraktní závazkové instrumenty jsou charakterizovány bezpodmínečným závazkem, který je oddělen od závazku kontraktního. K jeho plnění ze strany banky musí dojít, jakmile nastanou okolnosti instrumentem pro plnění předvídané (např. předložení bezzávadových dokumentů na podkladě dokumentárního akreditivu nebo prohlášení beneficienta platební záruky, že hlavní dlužník nezaplatil). U abstraktního závazku se ručitel předem zříká možnosti uplatnit námitky hlavního dlužníka. Akcesorické závazkové instrumenty tvoří jakoby příslušenství ke kontraktu, u nichž ručitel může použít (v případě uplatnění) veškerých námitek hlavního dlužníka z kontraktu (např. při platební záruce námitka, že dodané zboží, jehož placení bylo zajištěno akcesorickou platební zárukou, nefunguje apod.). Jak z uvedeného vyplývá, nabízejí banky klientům poměrně rozsáhlý výběr instrumentů, jimiž lze obchodní transakce zajistit proti nejrůznějším rizikům plynoucím z realizace příslušných kontraktů. Záleží pouze na tom, aby všechna rizika byla předvídána, odhadnuta jejich výše a vybrán příslušný bankovní instrument, resp. kombinace instrumentů, jejichž parametry a cena by byly adekvátní potřebám zajišťovaných obchodů. Proto je třeba znát jejich základní charakteristiku a hlavní rozdíly, které ovlivňují jejich použití. Hladký plat Hladký plat je bezzávazkový, nedokumentární platební instrument. Mluvíme o něm všude tam, kde jde o provedení platebního příkazu klienta ve prospěch jiného klienta nebo klienta jiné banky, pokud však nejde o případ TPS. Hladký se nejmenuje pro svou jednoduchost (může být i značně složitý), ale proto, že neobsahuje bankovní závazek a nemá vazbu na dokumenty. Hladký plat může: předcházet dodávku zboží či služby, pak mluvíme o tzv. hladkém platu akontačním (z hlediska prodávajícího maximální zajištění), nebo následovat po dodávce zboží či služby, pak jde o hladký plat po dodání (z hlediska prodávajícího minimální zajištění). Připsáním na účet beneficienta se stává hladký plat definitivním a nelze jej bez souhlasu beneficienta stornovat. Dokumentární inkaso Dokumentární inkaso je bezzávazkový, dokumentární platební Je vázán na předání dokumentů (kryjících dodávku zboží či služby).

instrument.

Dobře fungující dokumentární inkaso obsahuje dokumenty představující zboží či službu, resp. dokumenty, bez nichž se odběratel nemůže ke zboží dostat. Někdy se místo placení požaduje akceptace směnek (v případě, že jde o úvěr). Dokumentární inkaso poskytuje dodavateli jistotu, že se odběratel nedostane k dokumentům (v případě dispozičních dokumentů tedy ani ke zboží) dříve, než zaplatí, resp. než akceptuje směnky. Nezabezpečuje ho však proti neochotě odběratele kontrahované zboží odebrat. Dokumentární inkaso se vyskytuje v těchto formách: D/P = Documents against Payment (Dokumenty proti placení), kde se jedná o hotovostní (okamžitou) formu placení, D/A = Documents against Acceptance (Dokumenty proti akceptaci), kde je výsledkem akceptovaná směnka cizí nebo vystavená směnka vlastní – jde o úvěrový instrument.

- 30 -


Dokumentární akreditiv Dokumentární akreditiv je závazkový, dokumentární platební instrument. Jde o dlouhodobě užívaný, oblíbený, dokonale propracovaný, ale i drahý instrument. Dodavateli skýtá jistotu, že splní-li akreditivní podmínky, tj. předloží-li požadované dokumenty, dostane zaplaceno, a to i tehdy, kdyby odběratel nemohl nebo nechtěl odebrat zboží a zaplatit. Odběratel má naproti tomu jistotu, že dodavatel nedostane zaplaceno dříve, než dodá a předloží příslušné dokumenty svědčící o dodávce. Banka pověřená výplatou může - je-li o to otevírající bankou požádána - akreditiv potvrdit, čímž vstupuje do stejného závazku vůči beneficientovi jako banka otevírající. Musí tedy akreditiv po splnění akreditivních podmínek proplatit, i kdyby otevírající banka mezitím zbankrotovala či jinak nemohla svůj závazek splnit. Tím je zajištěno i riziko platební neschopnosti banky kupujícího, eventuálně teritoria, jde-li o případ zahraničního obchodu. Bankovní záruka Bankovní záruka je závazkový, dokumentární nebo nedokumentární platebnězajišťovací instrument. Oproti akreditivům představuje levnější prostředek zajištění. Pokud jde o povahu závazku, dělí se na abstraktní a akcesorické. Abstraktní záruky jsou takové, které jsou odtrženy od kontraktu a musí být plněny (vyplaceny) na první požádání bez námitek, tj. bez možnosti uplatnit námitky odběratele, např. z titulu nekvalitní dodávky, nefungujícího stroje či nedodržení kontraktem předepsaných výrobních parametrů. Naproti tomu při uplatnění (žádosti o výplatu) akcesorické záruky lze vznést námitky hlavního dlužníka, např. proti kvalitě plnění kontraktu dodavatelem (dodávka vadného, nefungujícího zboží apod.). Záruky značně působí v oblasti morální, tj. nutí svou pouhou existencí hlavního dlužníka, aby plnil svůj závazek dříve, než beneficient záruku uplatní u garantora (rukojmího - banky, která záruku vystavila). V západních zemích uplatnění záruky značně poškozuje jméno hlavního dlužníka a zřídkakdy k němu dochází. Indemnita (slib odškodnění) Indemnita je závazkový, dokumentární nebo nedokumentární platebnězajišťovací instrument. Svou formou i použitím se velmi blíží záruce. Je používána zejména k zajištění toho, kdo je žádán, aby učinil něco nad rámec svých povinností, a proto nesmí utrpět žádnou škodu. Výstavce indemnity se zavazuje takovou škodu v případě vzniku plně nahradit (např. při ztrátě konosamentů je indemnitou zajišťován výstavce duplikátů). Standby akreditiv Standby akreditiv je závazkový, dokumentární platebnězajišťovací instrument. Je to vlastně záruka ve formě akreditivu, tzn. její uplatnění (čerpání) je vázáno na předložení dokumentů. Na rozdíl od dokumentárního akreditivu, kde jsou předkládány dopravní dokumenty svědčící o plnění (uskutečnění dodávky), jsou u standby akreditivu předkládány dokumenty nazývané negativní (svědčící o neplnění). Jde např. o prohlášení beneficienta (dodavatele), že odběratel nezaplatil, s přiloženou kopií příslušné nezaplacené faktury.

- 31 -


Bankovní aval Bankovní aval je závazkový, nedokumentární zajišťovací instrument. Avalem rozumíme spolupodpis směnky směnečným ručitelem (v tomto případě bankou). Aval směnky bonitní bankou činí ze směnky hotové peníze, neboť takový instrument je možné ihned prodat na finančním trhu. Akceptací cizí směnky, resp. vystavením směnky vlastní uznává totiž směnečník svůj finanční dluh vůči oprávněnému držiteli směnky bez ohledu na stav obchodního závazku a avalista se k tomuto závazku solidárně připojuje. Doporučuje se akceptovat nebo podpisovat směnku jen tehdy, kdyby se v případě obchodu za hotové platilo. Prodaná směnka (a to je téměř každá) je totiž instrument abstraktní (jako akreditiv) a nelze proti ní uplatňovat námitky, např. z titulu nekvalitní dodávky. Odmítnutí placení se stává předmětem směnečného soudu, který je velmi rychlý a natrvalo poškodí pověst neplatícího směnečníka, nehledě na to, že směnečník je odsouzen k zaplacení všech nákladů spojených s takovým vymáháním, a ty bývají značně vysoké. Předchozí text pojednával o platebním styku z hlediska jednotlivých instrumentů, resp. operací. Neukázal však, jak lze nabízené instrumentárium použít komplexně, např. při procesu zajišťování složitých kontraktů na velké částky při komplikovaných dodacích i platebních podmínkách. Účelem takového procesu je především předcházení různým rizikům spojeným s realizací složitých kontraktů, resp. jejich minimalizace. Netřeba zdůrazňovat, že výběr platební podmínky i platebního či platebnězajišťovacího instrumentu je vždy předmětem smlouvy, a tedy záležitostí pozice smluvních stran. V této souvislosti často mluvíme o trhu prodávajícího, resp. trhu kupujícího, což udává, která ze smluvních stran je ve vzájemném vztahu rozhodující. Je-li např. prodávajícím renomovaná firma dodávající perfektní zboží či služby, která má na trhu dominantní nebo dokonce monopolní postavení, nebude zřejmě možné, aby kupující trval na abstraktních bankovních zárukách za vrácení akontace či za dobré provedení kontraktu. Tato firma si naopak bude pravděpodobně klást tvrdé platební podmínky, nebude-li kupujícím firma téhož typu. Naopak, bude-li prodávajícím malá, neznámá firma nabízející zboží či služby nevalné kvality, při velké konkurenci na trhu, bude platební podmínka velmi měkká, eventuálně bude požadován nezajištěný úvěr pro nesolidního zákazníka. Je samozřejmé, že se způsoby zajištění mohou velmi lišit, proto nelze jednoznačně určit, která forma zajištění je tou nejvhodnější. Velmi záleží na odborných znalostech a zkušenostech obou kontraktních partnerů a nezřídka se stává, že ten zkušenější využije svého výhodnějšího postavení a obohatí se na úkor svého méně zkušeného partnera, což nelze v tržních vztazích (nejsou-li porušovány platné zákony) považovat za trestné či protiprávní. Obranou jsou pouze znalosti a zkušenosti.

- 32 -


7.3. ZÁVĚR Jak již bylo řečeno, vlastní vstup ČR do EU v květnu 2004 sice nevyvolal bezprostředně žádné změny dosavadního způsobu placení, tzn. že ten, kdo obchoduje pouze v CZK, resp. s českými subjekty v rámci českého domácího obchodu, bude až do doby vstupu ČR do EMU své závazky platit a své pohledávky dostávat prostřednictvím svého (svých) korunového účtu (korunových účtů) u banky působící na českém trhu, tedy v rámci TPS. Samozřejmě, že i nadále jsou u plateb v CZK využívány rovněž dosavadní platební nástroje, používané však spíše fyzickými osobami, jako jsou platební karty, šeky, poštovní poukázky apod. Pokud však dochází k situaci, kdy se aktivity dotyčného subjektu rozšiřují i na jinou měnu, než je CZK, např. na EUR, je vyžadováno, aby se příslušný subjekt podrobně seznámil s principy a nástroji MPS, které jsou stručně popsány výše, a přistoupil na podmínky obchodování za pomoci MPS. Již dnes můžeme s jistotou prohlásit, že k podstatné změně došlo zejména vlivem značného rozšíření jednotného hospodářského prostoru, a to nejen již zmíněným rozšířením akčního radia českých subjektů, ale především po zrušení celních bariér i vlivem přílivu aktivit doposud cizích subjektů na území ČR. V této souvislosti přichází v úvahu především volné obchodování subjektů sousedních zemí, jako je Německo, Polsko, Slovensko a Rakousko, ale i dalších zemí, na našem území. Můžeme říci, že dochází rovněž k naplnění očekávání, ve velmi krátké době dochází v důsledku zvýšeného konkurenčního tlaku u českých domácích subjektů ke změně dosavadních obchodních vztahů, která vyvolává nutnost a potřebu využívání MPS. Letité zkušenosti zemí zakládajících EU poukazují na fakt, že subjekty, které jsou na změny vyvolávané rozšiřováním teritoria EU dobře připraveny a nebrání se mu, mají větší možnost a pravděpodobnost v novém prostředí otevřeného trhu přežít a dále se aktivně rozvíjet.

- 33 -


8.

PŘÍLOHY

8.1. PŘÍLOHA 1 – SLOVNÍK KLÍČOVÝCH POJMŮ PRO ŽIVNOST PRŮVODCOVSKÁ ČINNOST Česko – Anglický slovník klíčových pojmů pro živnost průvodcovská činnost all inclusive – all inclusive sazba, při které je do ceny zahrnuto ubytování, strava a určené nápoje, společně s užíváním stanovených zařízení animátor – animateur/activity fyzická osoba odpovídající za plánování a dozor nad programy v rámci volného času a sportovními programy, která povzbuzuje cestující, aby se těchto programů účastnili, a mluví jazykem, jemuž rozumí většina cestujících apartmá - apartment ubytování poskytující oddělenou místnost pro spaní a místnost se sedací soupravou a kuchyňským koutem asistence během cesty – assistance during travel informace a pomoc poskytovaná cestujícím během smluvně stanovených částí jejich cesty, včetně kontaktního čísla pro zavolání po celých 24 hodin/365 dní asociace - association sdružení subjektů na základě dobrovolného členství a psané nebo nepsané dohody, vymezující práva a povinnosti členů; zpravidla zastupuje v přesně vymezených případech své členy vůči třetím subjektům a plní i další funkce autokar – sight - seeing coach autobus upravený pro přepravu na delší vzdálenosti autokempink – camping site kemp vybavený pro přechodné ubytování motorizovaných účastníků cestovního ruchu bakšiš – baksheesh slovo arabského původu, které se používá především v islámských zemích a označuje menší finanční částku za poskytnuté drobné úsluhy (nošení zavazadel apod.) bezcelní zóna – duty-fee zone vymezené území, kde zakoupené zboží nepodléhá clu, např. tranzitní prostor na letištích bungalov – bungalow samostatná ubytovací jednotka, lehká stavba – zpravidla přízemní domek v uzavřeném prostoru rekreačního zařízení a s místem pro zaparkování aut, určený především pro rekreační využití celní poplatek – customs duty poplatek vyměřovaný za dovoz některých druhů zboží zahraničními návštěvníky, je vyměřen na základě celního sazebníku cestování a cestovní ruch – travel and tourism činnost lidí, kteří cestují mimo místo svého trvalého pobytu a/nebo zde pobývají za účelem zábavy, pracovně nebo z jiných důvodů

- 34 -


cestovní agentura – travel agency podnik, který prodává a rezervuje služby cestovního ruchu pro cestující/spotřebitele; na rozdíl od cestovní kanceláře nesmí organizovat zájezdy cestovní kancelář (touroperátor) – tour operator podnik organizující zájezdy a zajišťující služby cestovního ruchu pro přímý prodej cestujícím nebo prodej přes zprostředkovatele cestovní pas – passport nejčastěji využívaný mezinárodně unifikovaný cestovní doklad, který osvědčuje totožnost osoby a její příslušnost k danému státu cestovní pojištění – travel insurance/ holiday insurance pojišťovací produkt vymezený obsahem pojistné smlouvy pro pojistné události, které mohou postihnout cestujícího cestovní poradenství – travel consulting služba, při níž poskytovatel služeb cestovního ruchu podává cestujícím/spotřebitelům informace a rady cestovní poukaz – travel voucher poukaz opravňující k tomu, aby byly poskytnuty stanovené služby cestovního ruchu, a k získání veškerých informací potřebných k jejich užívání cestovní smlouva – travel contract písemná smlouva mezi provozovatelem cestovní kanceláře a zákazníkem, kterou se provozovatel cestovní kanceláře zavazuje, že zákazníkovi poskytne zájezd, a zákazník se zavazuje, že zaplatí smluvenou cenu cestující - traveller fyzická osoba, která se pohybuje z místa na jiné místo čas pro registraci – check-in time doba, do níž se musí cestující dostavit k využívání smluvně stanovené služby cestovního ruchu delegát (zájezdu) – resort representative placený zástupce cestovní kanceláře, který dlouhodobě v pobytovém místě funguje jako vedoucí zájezdu; jeho úkolem je starat se o dodržování smlouvy cestovní kanceláře se zahraničním partnerem, řešit případné reklamace, pomáhat klientům a průvodcům cestovního ruchu, nabízet fakultativní výlety připravené cestovní kanceláří doba letu – flight time celková doba od okamžiku, kdy se letadlo začne pohybovat svou vlastní silou za účelem odstartování až do okamžiku, kdy se na konci letu zastaví doplatek – balance payment rozdíl mezi zaplacenými zálohami a cenou služeb cestovního ruchu doplňkové služby cestovního ruchu – ancillary services služby komplementární základním službám cestovního ruchu, např. služby průvodců cestovního ruchu, turistických informačních center, cestovních kanceláří, cestovních agentur, půjčoven sportovních potřeb, směnáren, prodej upomínkových předmětů doprava – transfer přesun z místa poskytování jedné služby cestovního ruchu do místa poskytování jiné služby cestovního ruchu (např. mezi letištěm a hotelem atd.) doprovod zájezdu – tour escort zástupce cestovní kanceláře (touroperátora), který poskytuje základní informace cestujícím

- 35 -


doprovodný program – associated programme program (kulturní, sportovní, poznávací zájezd atd.) nabízený účastníkům větší akce před vlastní akcí, v jejím průběhu nebo po jejím skončení dvoulůžkový pokoj - double room pokoj s dvěma lůžky ve formě dvoulůžka nebo ve formě dvou lůžek umístěných vedle sebe dvoulůžkový pokoj – twin – twin room pokoj se dvěma oddělenými lůžky ekoturismus – ecotourism forma cestovního ruchu jejíž účastníci jsou motivováni využitím chráněných výtvorů přírody, přírodních rezervací, kulturních památek atd. tak, aby nebyly cestovním ruchem nadměrně narušovány etický kodex, kodex chování a jednání – code of conduct základní psané nebo nepsané zásady chování a činnosti, obecné nebo specifické pro daný obor činnosti horský průvodce – mountain guide fyzická osoba, která provádí návštěvníky v horských oblastech, přičemž tato osoba musí mít příslušné znalosti, zkušenosti a vhodnou kvalifikaci hotel - hotel dle pojetí EU je hotel zařízení s recepcí, službami a dalším příslušenstvím, v němž se poskytuje ubytování a ve většině případů stravování; podle běžného českého pojetí je hotel ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služby s tím spojené (zejména stravovací); hotely se člení do pěti tříd; hotel garni má vybavení jen pro omezený rozsah stravování (nejméně snídaně) a člení se do čtyř tříd hosteska – host/hostess fyzická osoba, která vítá a informuje návštěvníky na letištích, nádražních stanicích, hotelích, na výstavách a veletrzích a při různých programech a/nebo která obsluhuje pasažéry v dopravních prostředcích charterová doprava – charter transport najímání dopravních prostředků jako celku nebo jejich části od poskytovatele služeb cestovního ruchu incentivní (motivační) cesta – incentive travel pomůcka pro řízení zaměstnanců, která využívá cestovního ruchu k motivaci a/nebo vyhledávání účastníků vhodných k vyšším výkonům na podporu cílů organizace individuální cesta – independent travel cesta, kterou si organizuje cestující samostatně nebo s pomocí poskytovatele služeb cestovního ruchu itinerář - itinerary podrobný plán cesty obvykle stanovující data, časy a místa jednolůžkový pokoj – single room pokoj se zařízením pro spaní (vybavený stálým lůžkem na spaní) pouze pro jednu osobu. V rámci standardních zájezdů se zpravidla za využívání tohoto typu pokoje doplácí příplatek za jednolůžkový pokoj katalog cestovní kanceláře – travel brochure publikace, která podrobně popisuje destinace, do nichž se cestuje, služby a ceny za služby cestovního ruchu a rezervační podmínky

- 36 -


klasifikace ubytovacích zařízení – accommodation rating; grading scheme třídění ubytovacích zařízení podle kvality zajišťovaných služeb; obvyklá je klasifikace do pěti tříd, označená jedním až pěti symboly, nejčastěji * komplex služeb - package soubor služeb nabízených k plnému uspokojení zákazníka a úspěšného programu s těmito službami spojeného konec cesty – end of the journey datum a/nebo čas poslední smluvně stanovené služby cestovního ruchu koordinátor – co-ordinator fyzická osoba odpovídající za plánování a dozor nad programy v rámci volného času a sportovními programy, která povzbuzuje cestující, aby se těchto programů účastnili, a mluví jazykem, jemuž rozumí většina cestujících krátkodobý městský zájezd – city break cesta do města s alespoň jedním přenocováním, obvykle s programem návštěvy památek, který může být volitelný nebo zahrnut v ceně kyvadlová doprava – shuttle transport přeprava cestujících mezi dvěma místy buď pravidelně nebo s frekvencí stanovenou poskytovatelem služby lázeňský cestovní ruch – spa travel forma cestovního ruchu, při níž je účast charakteristická pobytem v lázních, ať již za účelem regenerace, poznání nebo sociálních kontaktů lázeňský hotel – spa hotel hotel s vlastními léčebnými procedurami, který je umístěn v lázních lehátkový vlak s přepravou vozidel – car sleeper train (motorail) vlak s místy na sezení a/nebo s lehátkovými vozy, který převáží vozidla a jejich majitele letovisko - resort středisko cestovního ruchu zaměřené na letní rekreaci maximální počet cestujících – maximum number of travellers počet cestujících stanovený v cestovní nabídce a v podmínkách cestovní smlouvy, na který je omezena velikost skupiny minimální/maximální délka pobytu – minimum/maximum stay nejkratší a nejdelší pobyt (počet nocí nebo počet hodin v jednom dni) cestujícího v destinaci požadovaný pro použitelnou sazbu stanovenou poskytovatelem služeb cestovního ruchu minimální doba spojení – minimum connection time předepsané časové období pro cestujícího, který přestupuje z jedné přepravní služby na druhou od jednoho plánovaného času příjezdu jedné služby do plánovaného času odjezdu další minimální počet cestujících – minimum number of travellers počet cestujících, který je požadován k tomu, aby se uskutečnila služba cestovního ruchu, uvedený v cestovní nabídce a v potvrzení rezervace místa odjezdu a návratu – departure and return points místa, kde cesta podle podmínek cestovní smlouvy začíná a končí místenka – seat reservation volitelné nebo povinné přidělení stanoveného sedadla

- 37 -


místní zástupce – local representative fyzická osoba nebo agentura v místě destinace pověřená touroperátorem k poskytování praktické pomoci cestujícím a vyřizování administrativních záležitostí motel - motel ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty poskytující přechodné ubytování a služby s tím spojené pro motoristy, člení se do čtyř tříd nadměrná zavazadla – excess baggage zavazadla cestujícího, která překračují počet kusů a/nebo velikost a/nebo hmotnost povolených zavazadel zahrnutých v ceně dopravy náhrada za cestujícího – replacement of a traveller třetí strana využívající službu cestovního ruchu místo cestujícího, který si ji původně rezervoval, podle podmínek cestovní smlouvy návazná doprava – connecting transport kombinace dvou dopravních prostředků převážejících cestujícího z jednoho místa na druhé návštěvník - visitor cestující, jež přijel na místo, které není jeho trvalým bydlištěm navštívit – to visit fyzicky vstoupit na místo s kulturní nebo přírodní zajímavostí stanovené v itineráři nízkonákladový let – „low cost“ flight let prodávaný za nízkou cenu, která je zpravidla omezena určitými podmínkami obchodní cestující – business traveller cestující za účelem odborných, obchodních nebo jiných komerčních aktivit obstarávání vstupenek – ticket service prodej a/nebo zajišťování všech druhů vstupenek odvětví cestovního ruchu – tourism sector/ tourism industry část ekonomiky, jejíž funkcí je naplnění potřeb návštěvníků a zaměřená ve větší míře na návštěvníky než na místní obyvatele ochrana proti platební neschopnosti – insolvency protection finanční záruka poskytnutá k zajištění vrácení peněz zaplacených cestujícími nebo k repatriaci v případě platební neschopnosti poskytovatele služeb cestovního ruchu opce - option smlouva mezi poskytovatelem služeb cestovního ruchu a cestujícím o zamluvení určitých služeb cestovního ruchu, které budou k dispozici pro rezervaci do určitého data památka – monument hmotný nebo nehmotný objekt nebo jev spojený s minulostí Země, přírody nebo lidstva památková péče – monument preservation úhrn činností a opatření zaměřených k zajištění památek, jejich ochraně a cílevědomé péči o kulturní památky panoramatická prohlídka – panoramic tour prohlídka města nebo oblasti, v normálním případě bez návštěvy pension – pension (establishment offering accommodation) ubytovací zařízení s nejméně pěti pokoji, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem, člení se do čtyř tříd

- 38 -


plná penze – full board sazba, při které je do ceny ubytování zahrnuta snídaně, oběd a večeře počítačový informační a rezervační systém – computer information and booking system elektronický systém, jímž lze šířit informace o dostupnosti a cenách služeb cestovního ruchu a provádět přes něj rezervace podmínky cestovní smlouvy – conditions of a travel contract právně vymahatelné podmínky smlouvy mezi cestujícím/spotřebitelem a poskytovatelem služeb cestovního ruchu polopenze – half board sazba, při které je do ceny ubytování zahrnuta snídaně a dále buď oběd nebo večeře poskytovatel služeb cestovního ruchu – provider of tourism services organizace poskytující služby cestovního ruchu velkoobchodníkům, cestovním kancelářím i přímo cestujícím – letecká společnost, železniční společnost, hotel, restaurace apod. povolená zavazadla – baggage allowance zavazadla cestujícího omezená počtem kusů a/nebo velikostí a/nebo hmotností, jejichž přeprava je zahrnuta v ceně dopravy pravidelná doprava – regular transport přeprava cestujících po vymezené trase a podle jízdního řádu prodej na poslední chvíli - last moment způsob podpory prodeje v cestovním ruchu, nabídka a prodej služby cestovního ruchu, package nebo zájezdu v termínu několik dní před termínem jejich realizace; typické je výrazné snížení nabídkové ceny prodej v první chvíli – first moment sale prodej služby cestovního ruchu nebo zájezdu, který může být realizován jako součást prodejní (marketingové) strategie prodejce bezprostředně po uvedení produktu cestovního ruchu na trh produkt cestovního ruchu – tourist product souhrn veškeré nabídky soukromého či veřejného subjektu podnikajícího v cestovním ruchu nebo cestovní ruch koordinujícího prohlídka s průvodcem – guided tour výlet stanovené délky ke zhlédnutí uvedeného kulturního nebo přírodního dědictví města a/nebo oblasti, vedený průvodcem turistů provize – commission odměna za určitou činnost nebo za zprostředkování obchodního případu vyjádřená procenty z hodnoty obchodu nebo pevnou částkou za obchodní případ provizní smlouva – commission contract smlouva o poskytnutí provize, sjednané nebo obvyklé odměny zprostředkovávající obchod, za činnost spojenou s uzavřením obchodu

pro

subjekt

průvodce cestovního ruchu – tourist guide fyzická osoba, která provádí návštěvníky v jazyce podle jejich výběru a poskytuje výklad o kulturním a přírodním dědictví oblasti, přičemž tato osoba má obvykle specializaci na příslušnou oblast vydanou a/nebo uznávanou příslušným úřadem předběžná rezervace zájezdu – pre-booking prohlášení cestujícího, že chce uzavřít cestovní smlouvu, jsou-li veřejné podmínky smlouvy přijatelné

- 39 -


přerušení cesty - stopover nutná zastávka během cesty na místě mezi místem odjezdu a místem destinace, smluvně stanovená předem a specifikovaná v přepravním dokumentu přestávka na cestě - layover povinné přerušení cesty mezi příjezdem jedním dopravním pokračování stejným nebo jiným dopravním prostředkem

prostředkem

a

příjezdový cestovní ruch - incoming cestovní ruch do dané země, realizovaný obyvateli jiných zemí přijímající země – host country země, která hostí mezinárodní návštěvníky přímý let – direct flight let z jednoho místa s možným mezipřistáním, ale bez přestupování na jiné letadlo příplatek/sleva za místo odjezdu – supplement/reduction for place of departure změna ceny zájezdu/cesty v závislosti na místě odjezdu cestujícího, odlišného od místa, které bylo specifikováno v základní ceně příruční zavazadlo – hand baggage zavazadla cestujícího omezená počtem kusů a/nebo velikostí a/nebo hmotností, která cestující může mít během přepravy při sobě registrovaná zavazadla – checked-in baggage zavazadla, za něž během přepravy odpovídá její poskytovatel repatriace - repatriation zpětná doprava cestujících domů v případě nepředvídaných událostí (např. bankrot cestovní kanceláře, nemoc, úraz nebo smrt cestujícího, válečná situace) rezervace zájezdu – travel booking uzavření cestovní smlouvy na základě potvrzení rodinný pokoj – family room pokoj se třemi nebo více lůžky, z nichž alespoň dvě jsou vhodná pro dospělé osoby sezóny pro cestování – travel seasons časová období, např. hlavní sezóna, mezisezóna nebo mimosezóna, během nichž se mohou měnit ceny v závislosti na poptávce po daných službách cestovního ruchu služby cestovního ruchu – tourism services služby poskytované cestujícím, návštěvníkům a turistům smluvní odpovědnost – contracual liability míra, kterou jsou všechny smluvní strany legálně vázány podmínkami a povinnostmi smlouvy specializovaný průvodce – specialized guide průvodce vyškolený, trénovaný nebo vzdělaný pro určitou oblast aktivit nebo odborného výkladu (tématicky nebo regionálně, místně) specializovaný zájezd – special interest tour předem připravený a zorganizovaný zájezd, zaměřený na uspokojení potřeb a požadavků skupin lidí se specifickými zájmy a zaměřením sportovní instruktor – sports instructor fyzická osoba, která vyučuje konkrétní sport a která může mít příslušnou kvalifikaci storno ze strany cestujícího – cancellation by a traveller vypovězení smlouvy o zájezdu nebo služby cestovního ruchu cestujícím před využitím služby

- 40 -


storno ze strany poskytovatele služeb cestovního ruchu – cancellation by a provider of tourism services vypovězení cestovní smlouvy poskytovatelem služeb cestovního ruchu před poskytnutím služeb stornovací poplatky – cancellation charge náklady vzniklé cestujícímu při zrušení cestovní smlouvy studio - studio ubytování v jednom pokoji s kuchyňským koutem transfer - transfer přeprava z jednoho místa služeb cestovního ruchu na jiné místo, které může být ukončením těchto služeb a/nebo počátkem jiné služby cestovního ruchu (pozn. místa služeb cestovního ruchu jsou např. letiště, stanice vlaku, autobusová zastávka, přístav, hotel, restaurace, navštěvovaná místa apod.) trasa - route itinerář, vymezený bod po bodu, s místy destinace a veškerými zastávkami a změnami na trase turista - tourist cestující, který se zdrží v navštíveném místě alespoň 24 hodin za účelem využití volného času a v tomto místě též přespí v hromadném nebo soukromém ubytovacím zařízení (statistická definice dle WTO) ubytovací hostinec – guest house zařízení, umístěné často na venkově, nabízející pokrmy a nápoje, ve kterém je též poskytováno ubytování ubytování - accommodation poskytnutí alespoň lůžka na spaní a hygienického zařízení ubytování v soukromí – private house where guest accommodation soukromý dům, ve kterém je poskytováno ubytování pro hosty a ve většině případů je podávána snídaně včasná rezervace – early booking rezervace cesty do omezené časové lhůty po zveřejnění popisu cesty, spojená se snížením ceny cesty a/nebo jinými výhodami vedoucí zájezdu – tour manager fyzická osoba, která řídí a kontroluje itinerář v zastoupení cestovní kanceláře (touroperátora), zajišťuje, aby se plnil program, jak je popsán v katalogu cestovní kanceláře (touroperátora) a prodáván cestujícímu, a poskytuje praktické místní informace venkovský cestovní ruch – rural tourism souborné označení pro druh cestovního ruchu s vícedenním pobytem a s rekreačními aktivitami na venkově (procházky a pěší turistika, projížďky na kole atd.) virtuální cestovní kancelář – virtual travel agency organizace, která nabízí a prodává vlastní zájezdy, zájezdy připravené jinými cestovními kancelářemi a další služby cestovního ruchu všem zájemcům na světě a to pouze prostřednictvím sítě Internet (nejčastěji prostřednictvím služeb WWW, e-mailu) volitelné doplňkové služby cestovního ruchu – optional tourism service služby cestovního ruchu, které nejsou zahrnuty v ceně cestovní smlouvy, cestující si je může podle vlastní volby zakoupit

- 41 -


voucher - voucher poukázka na čerpání předem objednaných, zaplacených a potvrzených služeb cestovního ruchu všeobecné podmínky účasti na zájezdech – general conditions základní vnitřní předpis cestovních kanceláří obsahující pravidla pro účast klientů na zájezdech této cestovní kanceláře, je součástí cestovní smlouvy mezi cestovní kanceláří a jejím klientem; vychází z platných zákonů a obsahuje zpravidla vymezení způsobu uzavření cestovní smlouvy, způsob úhrady ceny zájezdu, stornovací podmínky, podmínky odstoupení cest.kanceláře od smlouvy, pojistné podmínky, reklam. podmínky výjezdový cestovní ruch - outgoing cestovní ruch obyvatel dané země, realizovaný cestou do jiných zemí výlet (exkurze) – tour (excursion) kratší cesta (zpravidla ne delší než jeden den) podniknutá s různou motivací, a to samostatně nebo jako součást zájezdu vyšší moc – force majeure (act of god) neobvyklé a nepředvídatelné okolnosti, které nemůže uplatňující strana ovlivnit, a jejichž důsledkům nebylo možno předcházet ani po vynaložení veškeré potřebné péče začátek cesty – beginning of the journey datum a/nebo čas první smluvně stanovené služby cestovního ruchu zájezd – package tour zájezdem se rozumí předem sestavená kombinace alespoň dvou z následujících služeb, je-li prodávána nebo nabízena k prodeji za souhrnnou cenu a je-li služba poskytována po dobu přesahující 24 hodin nebo když zahrnuje ubytování přes noc; kombinace může zahrnovat tyto služby: • • •

doprava, ubytování, jiné služby cestovního ruchu, jež nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část zájezdu nebo jejichž cena tvoří alespoň 20 % souhrnné ceny zájezdu;

zájezdem však není kombinace služeb cestovního ruchu prodávaná jinému podnikateli za účelem jeho dalšího podnikání, nebo jejíž nabídka nesplňuje znaky živnostenského podnikání (vymezení dle §1 zákona č. 159/1999 Sb., v platném znění) zájezd na míru – customized package tour zájezd na zakázku sestavený přesně podle požadavků zákazníka – jednotlivce nebo skupiny zájezd na podporu prodeje – sales promotion tour jednodenní nebo vícedenní cesta v kombinaci s prodejem oznámená v cestovní nabídce zajišťování víz – visa service pomoc při získání povolení od konzulátu nebo místního imigračního úřadu ke vstupu do země, opuštění země nebo tranzitu základní cena – basic price nejnižší cena za konkrétní zájezd nebo službu cestovního ruchu základní jízdné – fare basis podmínky stanovené poskytovatelem přepravy pro řízení její kapacity, které berou v úvahu různé faktory, jako roční období, délku cesty, počet cestujících, platební a stornovací podmínky (pozn. pro různé základní jízdné mohou existovat různé ceny a časové limity pro rezervaci, platbu, vydání jízdenky, změnu rezervace a stornování)

- 42 -


základní služby cestovního ruchu – basic tourism services služby, které zajišťují uspokojování základních potřeb návštěvníků a úhrada jejichž čerpání zpravidla také činí největší část cestovních výdajů záloha - deposit zálohová platba, kterou platí cestující z ceny služeb cestovního ruchu zavazadla – baggage označení všech předmětů osobní potřeby cestujícího v příslušných obalech (např. kufry, batohy). Jsou zpravidla dopravována do cílového místa přepravy společně s cestujícím závazná přihláška na zájezd – binding application for package tour potvrzená objednávka zájezdu, pro obě smluvní strany je závazná. Zpravidla se realizuje podpisem cestovní smlouvy mezi objednatelem a cestovní kanceláří změna knihování – booking alteration/re-booking změna termínu nebo obsahu rezervace na žádost zákazníka zprostředkování cestovního pojištění – travel insurance service prodej cestovního pojištění kryjícího rizika při cestování mezi pojišťovnami a cestujícími (pozn. mezi rizika cestování patří např. zrušení nebo zkrácení cesty, nemoc, potřeba pohotovostní služby včetně repatriace, ztráta nebo poškození zavazadla, odpovědnost za škody)

- 43 -


8.2. PŘÍLOHA 2 - KONTAKTNÍ ADRESY DŮLEŽITÝCH SUBJEKTŮ PRO ŽIVNOST PRŮVODCOVSKÁ ČINNOST Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky Těšnov č. 5, 110 00 Praha 1 tel.: 224 230 572, fax: 224 230 606 http:// www.socr.cz e-mail: [email protected] Asociace průvodců ČR Milan Mazanec Uralská 3, 160 00 Praha 6 tel.: 233 330 654 http://www.asociacepruvodcu.cz/ e-mail: [email protected] Sdružení průvodců ČR Václavské náměstí 27, 111 21 Praha 1 tel.: 222 247 000, fax:224 227 842 http://www.sdruzenipruvodcu.cz/ e-mail: [email protected] Asociace turistických informačních center - A.T.I.C. ČR 5. května 1325/18, 140 00 Praha 4 tel.: 241 403 638, fax: 466 612 474 http://www.atic.cz e-mail: [email protected] Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism Vinohradská 46, 120 41 Praha 2 P.O.Box 32 Tel.: 221 580 111, fax: 224 247 516 http://www.czechtourism.cz

- 44 -


8.3. PŘÍLOHA 3 - SEZNAM VZDĚLÁVACÍCH ZAŘÍZENÍ, KTERÁ PROVÁDĚJÍ ZKOUŠKY PRO VÝKON PRŮVODCOVSKÉ ČINNOSTI V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU

V souladu s ustanovením § 1 odst. 1/ vyhlášky č. 295/2001 Sb., o provádění a obsahové náplni zkoušky odborné způsobilosti pro výkon průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu, Ministerstvo pro místní rozvoj, po projednání s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy uveřejňuje seznam vzdělávacích zařízení oprávněných k provádění zkoušky odborné způsobilosti pro výkon průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu pro školní a akademický rok 2005/2006 – seznam byl zveřejněn v Obchodním věstníku č. 38/2005 ze dne 21.9.2005, strana A/22. Seznam vzdělávacích zařízení:

•

Vysoká škola obchodní v Praze, o.p.s. Masná 13, 110 00 Praha 1 Tel: 222 323 537, 222 311 397 fax: 222 327 041 Jazykovou část zkoušky možno složit v jazyce: českém, slovenském, německém, polském, maďarském, ruském, ukrajinském, litevském, lotyšském, běloruském, moldavském, anglickém, francouzském, španělském, portugalském, italském, holandském, vlámském, dánském, švédském, norském, finském, irském, bulharském, rumunském, srbochorvatském, srbském, slovinském, řeckém, maltském, tureckém, arabském, hebrejském, indonéském, japonském, čínském, korejském, thajském, bengálském, hindském, mongolském, laoském, vietnamském a malajském.

•

AHOL - Vyšší odborná škola o.p.s. Petruškova 4, 700 30 Ostrava – Zábřeh Tel: 596 743 969, fax: 596 748 334 Jazykovou část zkoušky možno složit v jazyce: německém, anglickém, španělském, francouzském, ruském, italském, polském, chorvatském, portugalském, maďarském a řeckém.

•

Obchodní akademie, Vyšší odborná škola cestovního ruchu a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, s.r.o. SNP 170, 500 03 Hradec Králové Tel: 495 541 548, fax: 495 542 521 Jazykovou část zkoušky možno složit v jazyce: německém, anglickém, ruském

•

Hotelová škola a Vyšší odborná škola hotelnictví a turismu Komenského 156/III, 290 01 Poděbrady Tel: 325 612 540 - 2, fax: 325 614 292 Jazykovou část zkoušky možno složit v jazyce: anglickém, německém, francouzském, španělském, ruském

•

Vyšší odborná škola a Hotelová škola Tyršova 34, 746 95 Opava Tel: 553 711 628, fax: 553 711 581 Jazykovou část zkoušky možno složit v jazyce: anglickém, francouzském, německém, španělském

•

Soukromá vyšší odborná škola a střední škola zahraničního obchodu a cestovního ruchu Goodwill, s.r.o. P. Holého 400, 738 01 Frýdek-Místek Tel: 558 633 822, fax: 558 622 859 Jazykovou část zkoušky možno složit v jazyce: anglickém, německém, španělském

- 45 -


•

Integrovaná střední škola cestovního ruchu a vyšší odborná škola Senovážné nám. 12, 370 01 České Budějovice Tel: 386 354 769, fax: 386 354 265 Jazykovou část zkoušky možno složit v jazyce: anglickém, německém

•

Vyšší odborná škola Tolstého 16, 586 01 Jihlava Tel: 567 141 111, fax: 567 300 727 Jazykovou část zkoušky možno složit v jazyce: anglickém, německém, francouzském, ruském, španělském

•

Střední škola cestovního ruchu, s.r.o. 1. máje 823, 756 61 Rožnov pod Radhoštem Tel: 571 842 261, fax: 571 842 261 Jazykovou část zkoušky možno složit v jazyce: anglickém, německém, francouzském, ruském

•

Hotelová škola Bohemia, s.r.o. Víta Nejedlého 482, 537 01 Chrudim Tel: 469 630 249, fax: 469 630 203 Jazykovou část zkoušky možno složit v jazyce: anglickém, německém

•

Integrovaná střední škola obchodní Husova 9, 370 21 České Budějovice Tel: 387 023 711-2, fax: 387 023 739 Jazykovou část zkoušky možno složit v jazyce: anglickém, německém, ruském, francouzském, španělském

•

Obchodní akademie a hotelová škola Zborovská 519, 511 01 Turnov Tel: 481 350 011, fax: 481 321 825 Jazykovou část zkoušky možno složit v jazyce: anglickém, německém, francouzském, ruském

•

Střední odborné učiliště a Střední odborná škola potravinářská a služeb Charbulova 106, 618 00 Brno Tel: 548 424 111-2, fax: 548 216 331 Jazykovou část zkoušky možno složit v jazyce: anglickém

•

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta Institut celoživotního vzdělávání - Katedra cest. ruchu Vančurova 2904, 390 01 Tábor Tel: 381 415 105, fax: 381 251 714 Jazykovou část zkoušky možno složit v jazyce: anglickém, německém, ruském, francouzském, španělském, chorvatském, holandském

•

Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu Rokitanského 62, 500 03 Hradec Králové Tel: 493 331 246, fax: 495 518 039 Jazykovou část zkoušky možno složit v jazyce: anglickém, německém, francouzském, ruském

•

HOTELOVÁ ŠKOLA Vincenze Priessnitze Dukelská 680, 790 01 Jeseník Tel: 584 412 924, fax: 584 401 248 Jazykovou část zkoušky možno složit v jazyce: anglickém, německém, ruském, francouzském

- 46 -


•

Střední hotelová škola Vršovická 43, 101 00 Praha 10 Tel: 271 001 531, fax: 271 724 552 Jazykovou část zkoušky možno složit v jazyce: anglickém, německém, francouzském, španělském

•

Střední obchodní škola specializační a Vyšší odborná škola ARITA, spol. s r.o. Němčická 1749/4, 142 00 Praha 4 Tel: 235 300 144, 732 350 420 Jazykovou část zkoušky možno složit v jazyce: anglickém, německém, ruském, francouzském, španělském, italském, holandském, maďarském srbském, chorvatském, polském, švédském, dánském, arabském, japonském, hebrejském, řeckém, finském, norském, slovenském, běloruském, čínském, litevském, tureckém a ukrajinském.

•

Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství, s.r.o. Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1 Tel: 224 142 685, fax:224 142 685 Jazykovou část zkoušky možno složit v jazyce: anglickém, španělském, italském, ruském, německém, čínském a slovenském.

- 47 -

francouzském,

Hospodářská komora České republiky Obor informačních míst pro podnikatele. pro živnost

Recommend Documents