Hodnocení výkonnosti vybraného podniku na bázi ukazatele EVA

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta

Hodnocení výkonnosti vybraného podniku na bázi ukazatele EVA

Diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Bc. Marcela Basovníková

Bc. Michaela Šíblová

Brno 2012

Poděkování

Ráda bych poděkovala vedoucí diplomové práce Ing. Bc. Marcele Basovníkové za odborné rady, cenné připomínky a poskytnutý čas. Dále velice děkuji hlavní účetní paní Ing. Evě Vejmolové a předsedovi představenstva Ing. Tomáši Paříkovi za poskytnuté informace o společnosti WOOD & PAPER a.s.

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně za použití informací čerpaných z odborných pramenů uvedených v přehledu informačních zdrojů na konci práce. V Brně, dne 5. ledna 2012 ………………………………. Podpis

Abstract The thesis is aimed at performance evaluation of selected company using modern concept of EVA indicator (economic added value). The financial health of the company is sketched out by financial analysis, that comes to be a base for EVA calculation. The fundamental components are determined from the financial sheets in the years 20072010 and using the INFA method the cost of capital (equity) is calculated, which is the basics for weighted average cost of capital. For determining of the effect of the indiviual factors on the entire EVA indicator the correlation analysis is applied, moreover the concept is added with the sensitivity analysis and pyramidal decomposition. After that, based on the discovered facts there are suggested proposals for increasing the economic added value of the selected company and elimination of the effects decreasing this value.

Keywords performance, economic value added, net operating assets, net operating profit after taxes, weighted average cost of capital, INFA, correlation analysis

Abstrakt Diplomové práce se zabývá zhodnocením výkonnosti vybraného podniku prostřednictvím moderního ukazatele ekonomické přidané hodnoty (EVA). Finanční zdraví podniku je nastíněno pomocí finanční analýzy, která se stala podkladem pro výpočet ukazatele EVA. Pomocí účetních úprav jsou vymezeny z finančních výkazů pro období 2007 až 2010 základní komponenty ukazatele EVA, dále jsou pomocí stavebnicové metody INFA vyčísleny náklady na vlastní kapitál, které jsou součástí výpočtu vážených průměrných nákladů na kapitál. Pro zjištění vlivu jednotlivých veličin na vrcholový ukazatel EVA je využita korelační analýza, která je doplněna citlivostní analýzou a pyramidovým rozkladem ukazatele EVA. Na základě zjištěných skutečností jsou navržena opatření, která přispějí ke zvýšení ekonomické přidané hodnoty sledovaného podniku a eliminaci vlivů na její pokles. Klíčová slova výkonnost, ekonomická přidaná hodnota, čistá operační aktiva, čistý operační zisk, průměrné vážené náklady kapitálu, INFA, účetní úpravy, korelační analýza

Obsah

Obsah 1

ÚVOD ............................................................................................................................................ 7

2

CÍL DIPLOMOVÉ PRÁCE A ZVOLENÉ METODY JEJÍHO ZPRACOVÁNÍ ............................................... 9 2.1 2.2

3

CÍL PRÁCE ...................................................................................................................................... 9 METODIKA PRÁCE............................................................................................................................ 9

LITERÁRNÍ REŠERŠE ..................................................................................................................... 13 3.1 HODNOTA PODNIKU....................................................................................................................... 13 3.1.1 Klasické ukazatele finanční výkonnosti podniku .................................................................. 14 3.1.2 Moderní měřítka výkonnosti podniku .................................................................................. 14 3.2 KONCEPCE UKAZATELE EVA............................................................................................................. 16 3.2.1 Zisk z hlavní činnosti po zdanění (NOPAT)............................................................................ 20 3.2.2 Investovaný kapitál (C)......................................................................................................... 21 3.2.3 Průměrné vážené náklady kapitálu (WACC)......................................................................... 22 3.2.3.1 Náklady na vlastní kapitál ............................................................................................... 24 3.2.3.2 Náklady na cizí kapitál..................................................................................................... 27 3.3 TRANSFORMACE NA EKONOMICKÝ MODEL .......................................................................................... 28 3.3.1 Úpravy výkazu zisku a ztráty ................................................................................................ 29 3.3.2 Úpravy rozvahy .................................................................................................................... 31 3.4 GENERÁTORY HODNOTY V KONCEPTU EVA......................................................................................... 35 3.5 KONCEPT EVA V PODMÍNKÁCH ČESKÉ EKONOMIKY .............................................................................. 38

4

VLASTNÍ PRÁCE ........................................................................................................................... 41 4.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SPOLEČNOSTI ...................................................................................................... 41 4.2 CHARAKTERISTIKA ODVĚTVÍ ............................................................................................................. 42 4.2.1 Ceny dřeva............................................................................................................................ 44 4.2.2 Zahraniční obchod................................................................................................................ 45 4.3 FINANČNÍ ANALÝZA ........................................................................................................................ 47 4.3.1 Vertikální analýza rozvahy ................................................................................................... 47 4.3.2 Analýza výkazu zisku a ztráty............................................................................................... 49 4.3.3 Ukazatele likvidity ................................................................................................................ 52 4.3.4 Ukazatele rentability............................................................................................................ 53 4.3.5 Ukazatele zadluženosti ........................................................................................................ 56 4.3.6 Ukazatele aktivity................................................................................................................. 57 4.4 VÝPOČET EKONOMICKÉ PŘIDANÉ HODNOTY ........................................................................................ 58 4.4.1 Transformace na ekonomický model ................................................................................... 58 4.4.2 Výpočet ukazatele EVA......................................................................................................... 71 4.5 IDENTIFIKACE GENERÁTORŮ HODNOTY UKAZATELE EVA ........................................................................ 72 4.5.1 Korelační analýza ................................................................................................................. 72 4.5.2 Citlivostní analýza ................................................................................................................ 75 4.5.3 Pyramidový rozklad ukazatele EVA ...................................................................................... 77

5

DISKUSE VÝSLEDKŮ ..................................................................................................................... 80

6

NÁVRHY A DOPORUČENÍ............................................................................................................. 82

7

ZÁVĚR ......................................................................................................................................... 87

8

PŘEHLED INFORMAČNÍCH ZDROJŮ.............................................................................................. 87

SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................................................. 92 SEZNAM OBRÁZKŮ .............................................................................................................................. 93

Obsah SEZNAM TABULEK ............................................................................................................................... 94 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................................. 96

Úvod

7

1 Úvod Rok 2011 byl vyhlášen Organizací spojených národů Mezinárodním rokem lesů s cílem zvýšit povědomí a posílit trvale udržitelné obhospodařování lesů, ochranu přírody a trvale udržitelný vývoj všech typů lesů k užitku současných i budoucích generací. Jak už úvodní věta nastínila, tato diplomová práce hodnotí výkonnost podniku obchodujícího ve dřevařském průmyslu prostřednictvím ukazatele ekonomická přidaná hodnoty. Podnik Wood & Paper a.s. působí na trhu se surovým dřívím už přes deset let, silnou oporu má ve svých akcionářích, kteří podnikají jak v rakouském dřevozpracujícím průmyslu, tak českém papírenském průmyslu. Lesní hospodářství staví v České republice na dlouholeté tradici. Lesy tvoří až 35 % území naší republiky a v lesnatosti zabíráme v Evropě 12. místo. Export dřeva z ČR směřuje především právě na pily v Rakousku a Německu. Státu patří zhruba 60% všech lesních porostů. Nejvýznamnější pozici na trhu tedy zaujímá Státní podnik Lesy České republiky, který je nejvýznamnějším producentem trvale obnovitelné suroviny, dřevní hmoty, na našem území. Základem ekonomiky lesního hospodářství je a vždy byla těžba dřeva a jeho prodej. Cílem provádění těžby dříví je zvyšování stability, odolnosti, kvality a druhové rozmanitosti lesa v mladším věku. Nejvíce se u nás těží jehličnany. Firmy podnikající v dřevařském oboru nepůsobí izolovaně, ale operují v prostředí, na které působí vnější činitelé, kteří je ovlivňují. Kromě účinků působících na většinu podnikatelských subjektů, existuje celá řada dalších vazeb, možností a omezení, které jsou pro dřevařský obor od ostatních oborů odlišné. Základní surovinou, se kterou je ve výrobním cyklu pracováno, je dřevo, jehož unikátnost spočívá především v tom, že proces získávání, tedy těžby, ve většině civilizovaných zemí je určitým způsobem regulován. V oboru panuje velká konkurence, růst nabídky převyšuje růst poptávky. Naproti tomu ve světě roste spotřeba o 1–2 % ročně; u konstrukčních a dále zpracovaných výrobků ze dřeva dokonce o 5–15 % ročně. V nejsilnějších evropských pilařských státech - Rakousku, Německu, Švédsku a Finsku existuje silný tlak ze strany náhradních materiálů. Význam dřeva a dřevařských výrobků je hlavně v tom, že se uplatňují prakticky ve všech oblastech života, v mnoha průmyslových odvětvích, ve stavebnictví a v domácnostech. Dřevo je materiálem s novou budoucností. Ruku v ruce s dřevařským průmyslem jde i průmysl papíru a celulózy. Patří k malým, ale významným konkurenceschopným a perspektivním odvětvím zpracovatelského průmyslu ČR s dobrou envi-

Úvod

8

ronmentální výkonností. Český papírenský průmysl se stal po vstupu ČR do EU nedílnou součástí celoevropského papírenského průmyslu. Dřevo se v ČR využívá především k výrobě papíru, nábytku, hudebních nástrojů, hraček, sportovních potřeb, zápalek, atd. V poslední době je rozvinutá také výroba desek, lepené konstrukce a montovaných domků, tzv. dřevostaveb. Dřevo jako stavební materiál může být řešením pro zlepšení energetické účinnosti budov; řada mezinárodních vědeckých studií potvrdila, že domy s dřevěným skeletem vykazují nižší emise skleníkových plynů. Vývoj dřevozpracujícího průmyslu je tedy do značné míry ovlivňován situací ve stavebnictví. Důsledky hospodářské krize, které významně postihly právě stavebnictví, ohrožují prosperitu dřevozpracujícího průmyslu. Odvětví se v současné době vyznačuje malou kapitálovou intenzitou. Společnost Wood & Paper a.s. se dřevem hlavně obchoduje, ale nejen se dřevem z ČR, dováží

jej

také

z Rakouska,

Polska

či

Německa.

Evropská

unie

společně

s Ministerstvem zemědělství ČR zajišťuje několik dotačních programů v oblasti lesnictví či zemědělství, díky kterým mohou podniky získat nemalé finanční prostředky ze státních fondů a fondů EU. Nicméně tyto dotační programy se specializují na rozvoj venkova a zemědělství, na financování technického vybavení strojů v lesnictví, na zalesňování atd. V rámci velkoobchodu se dřevem možností dotací ubývá. Wood & Paper doposud nevyužil dotační programy, ale do budoucna uvažuje o získání dotací na školení svých zaměstnanců. Koncept ukazatele ekonomické přidané hodnoty je v dnešní době sice používán řadou společností, nicméně není v naší zemi tolik rozšířený jako v zahraniční, a to z důvodu jeho výpočtové náročnosti a rozdílným účetním mezinárodním standardům. Tento koncept je tedy využíván spíše většími společnosti. Z českých podniků stojí za zmínku např. Škoda Auto, Model Obaly, T-Mobile Czech Republic či ČEZ. Ze světových společností jsou to např. Coca Cola, Polaroid, Siemens AG, Teledyne, Tenneco a další.

Cíl diplomové práce a zvolené metody jejího zpracování

9

2 Cíl diplomové práce a zvolené metody jejího zpracování 2.1 Cíl práce Cílem diplomové práce je pomocí moderního ukazatele ekonomické přidané hodnoty, propojit účetní pohled na výkonnost podniku s ekonomickým a navrhnout doporučení pro vybraný podnikatelský subjekt, která přispějí ke zvyšování ekonomické přidané hodnoty a naopak povedou k eliminaci vlivů, které způsobují její pokles. Na základě poskytnutých finančních výkazů od společnosti Wood & Paper a.s., bude pomocí účetních úprav vypočtena hodnota ukazatele EVA za období let 2007 až 2010. K posouzení finančního zdraví podniku budou použity vybrané ukazatele finanční analýzy. Přínosem práce bude podání ekonomického pohledu na výkonnost podniku pro management analyzované společnosti.

2.2 Metodika práce Výpočet ukazatele ekonomické přidané hodnoty a jeho dílčích částí se odvíjí od teoretických poznatků a vzorců uvedených v literární rešerši. V teoretické části jsou také charakterizovány postupy při vymezení tří hlavních komponent ukazatele EVA, kterými jsou operační aktiva (NOA), průměrné vážené náklady kapitálu (WACC) a operační výsledek hospodaření podniku (NOPAT). K praktickým propočtům byly využity účetní výkazy (aktiva, pasiva, výkaz zisku a ztráty) za období let 2007 až 2010 a příloha k těmto účetním závěrkám. Na základě těchto výkazů byla provedena zjednodušená finanční analýza, která pouze doplňuje samotné hodnocení výkonnosti podniku na bázi ukazatele EVA. Společnost také poskytla finanční údaje k 30. 9. 2011, které byly použity jen pro doplnění přehledu o vývoji některých účetních položek, tzn., nejsou použity v procesu ohodnocení podniku ukazatelem EVA ve sledovaném období. Během transformace účetního modelu na ekonomický bylo provedeno několik úprav, které vycházely z literární rešerše. Především byla využita metodika účetních úprav dle autora Maříka, který se touto problematikou zabývá ve velké míře. Pomocí účetních úprav byla vymezena hodnota čistých operačních aktiv (NOA) a čistého operačního zisku (NOPAT). Problematickou částí v určení hodnoty vážených nákladů na kapitál (WACC) bylo určení nákladů na vlastní kapitál. Náklady vlastního kapitálu byly


10

vypočteny pomocí stavebnicového modelu INFA dle metodiky manželů Neumaierových, který byl podrobně popsán v literární rešerši, konkrétně v podkapitole 3.2.3.1. Metoda INFA byla aplikována na účetně upravená data odpovídající ekonomickému pohledu. Náklady na cizí kapitál byly určeny, dle konzultace s hlavní účetní podniku, jako sazba bankovních úvěrů. Podnik tuto sazbu odvozuje od úrokové sazby na mezibankovním trhu depozit – PRIBOR, ke které je připočtena riziková přirážka, která je stabilně stanovena na 1 %. Po získání všech tří základních komponent byla vypočtena hodnota ukazatele EVA pro sledované roky 2007 až 2010. Po praktickém výpočtu ukazatele EVA bylo přistoupeno pomocí korelační analýzy ke zjištění míry lineární závislosti jednotlivých faktorů na tomto ukazateli. V rámci korelační analýzy je využito Pearsonova koeficientu korelace mezi jednotlivými faktory a ukazatele EVA, které jsou přehledně zapsány v matici korelačních koeficientů (korelační matici). Vzhledem k vlastnostem korelačního koeficientu je tato matice symetrická a na hlavní diagonále obsahuje jedničky, přičemž se dá říci, že na pozici na i-tém řádku a j-tém sloupci obsahuje matice korelační koeficient mezi i-tým a j-tým faktorem, který se spočítá pomocí vztahu:

(

) ( )

 C ai , a j  R ai , a j =  D ( a ) . D a i j  0

(

)

(

přičemž C ai , a j

( )

D ( ai ) , D a j > 0 ,

pro

[1]

jinak,

) je kovariance mezi dílčími faktory a

i

a aj ,

D ( ai ) = C ( ai , ai ) je

směrodatná odchylka faktoru ai . Korelační koeficient má následující vlastnosti: • • • •

R ( ai , ai ) = 1

( ) ( ) R ( m + n.a , o + p.a ) = sgn ( n.p ) .R ( a , a ) −1 ≤ R ( a , a ) ≤ 1 a rovnosti je dosaženo právě tehdy, když existují reálné konstanty m a n , kde n ≠ 0 a platí, že P ( a = m + n.a ) = 1 , přičemž R ( a , a ) = 1 pro n > 0 a R ( a , a ) = −1 pro n < 0 . R ai , a j = R a j , ai i

i

j

i

j

j

j

i

j

i

i

j


11

Ze čtvrté vlastnosti vyplývá, že korelační koeficient nabývá hodnot od -1 do 1, přičemž míra lineární závislosti bude dále rozlišena na:

(

)

•

R ai , a j = −1 :

•

−1 < R ai , a j ≤ −0 , 5 : silná negativní závislost ( ai je silně korelováno s a j ),

•

−0 , 5 < R ai , a j < 0 : slabá negativní závislost ( ai je slabě korelováno s a j ),

•

R ai , a j = 0 :

•

0 < R ai , a j < 0 , 5 : slabá pozitivní závislost ( ai je slabě korelováno s a j ),

•

0 , 5 ≤ R ai , a j < 1 : silná pozitivní závislost ( ai je silně korelováno s a j ),

•

(

(

)

(

)

(

úplná negativní závislost ( ai je kolineární s a j ),

)

nezávislost ( ai není korelováno s a j ),

)

( ) R (a , a ) = 1: i

úplná pozitivní závislost ( ai je kolineární s a j ). (Budíko-

j

vá, M., Lerch, T., Mikoláš, Š., 2005) Korelační analýza generátorů hodnoty na vrcholový ukazatel EVA byla dále doplněna o citlivostní analýzu. Tato analýza umožňuje zjistit, jak je vrcholový ukazatel EVA citlivý na změnu dílčích faktorů při zvýšení dané hodnoty faktoru o 10 % za jinak nezměněných podmínek. Podrobněji poté byly zkoumány veličiny, které měly na vývoj hodnoty EVA největší vliv. Citlivostní analýza pro tyto veličiny byla provedena pro zvýšení daného faktoru o 10 % a o 5 %, dále o snížení o 10 % a 5 %. Ukazatel EVA byl poté rozložen pomocí pyramidového rozkladu. K tomu byla využita metoda kvantifikace vlivů činitelů, konkrétně funkcionální metoda. Rozdíl vrcholového ukazatele lze postihnout jako součet vlivů vybraných rozdílů dílčích faktorů:

∆y x = ∑ ∆xai

[2]

i

kde

x = analyzovaný ukazatel, ∆y x = přírůstek vlivu analyzovaného ukazatele, ai = dílčí vysvětlující faktor,

∆xai = vliv dílčího faktor ai na analyzovaný ukazatel x . V rámci rozkladu ukazatele EVA se vyskytuje aditivní a multiplikativní vazba. Aditivní vazbu, kde celková změna je rozdělena podle poměru změny ukazatele na celkové změně ukazatelů, vypočteme podle následujícího vztahu:


∆xai =

∆ai ⋅ ∆y , ∑ ∆ai x

12

[3]

i

kde ∆ai = ai ,1 − ai ,0 a ai ,1 , respektive ai ,0 jsou dílčí vysvětlující faktory v následujícím (index 1), respektive předchozím (index 0) období. K vyjádření přírůstku celkové změny ukazatele v případě multiplikativní vazby použijeme funkcionální metodu (z důvodu záporných indexů nebyla využita logaritmická metoda, více viz Dluhošová, 2004) – vyjdeme ze vztahu x = a1 .a2 , pak platí:

∆xa1 =

1  1  .Ra1 .  1 + Ra2  .∆yx , Rx  2 

[4]

∆xa2 =

1  1  .Ra2 . 1 + Ra1  .∆yx , Rx  2 

[5]

přičemž Rx =

a ∆a ∆x x1 − x0 je diskrétní výnos ukazatele x, Ra = i = i ,1 − 1 je dis= i x0 x0 ai ,0 ai ,0

krétní výnos dílčího faktoru ai (k výpočtům bylo využito rovnoměrného dělení vah pro jednotlivé diskrétní výnosy, více viz Dluhošová, 2004). Pomocí výše popsané metody byl sestaven pyramidový diagram, který znázorňuje změnu ukazatele EVA při změně jednotlivých faktorů za roky 2007 a 2010. (Dluhošová, 2004) Po provedených analýzách následuje diskuze výsledků, kde jsou shrnuty a popsány výstupy jednotlivých analýz. Na základě zjištěných problémových oblastí jsou navržena opatření, která přispějí k růstu ekonomické přidané hodnoty.

Literární rešerše

13

3 Literární rešerše 3.1 Hodnota podniku Za základní cíl podnikání každé společnosti je obecně považováno zvyšování její tržní hodnoty v delším časovém období. K jeho naplnění jsou také směřovány všechny aktivity podnikání. Hodnotu tedy můžeme chápat jako výhodné měřítko výkonnosti podniku, která jako jediná vyžaduje k měření komplexní informace. (Pavelková, Knápková, 2005) Hodnotové řízení podniku by mělo dle autorů Young a O´Byrne (2001) obsahovat následující prvky: •

strategické plánování a rozpočtování,

•

alokaci kapitálu,

•

měření výkonnosti,

•

systém odměňování manažerů,

•

interní komunikaci,

•

externí komunikaci.

S globalizací a internacionalizací ekonomiky a kapitálových trhů vzrostl i význam mezinárodních investorů, kteří jsou vystaveni většímu tlaku na výkonnost firem než soukromí investoři. Tato skutečnost se projevila v posílení tlaku na shareholder value, tj. tlaku na zvyšování hodnoty pro akcionáře, jehož výsledkem byl vznik nových ukazatelů – MVA, EVA, jež zájmy akcionářů i ostatních zájmových skupin lépe vystihují. Teoreticky jsou založeny na tom, že skutečnými náklady podniku jsou ekonomické náklady, nikoli náklady účetní, které předpokládají, že vlastníci (akcionáři) poskytují svůj kapitál bezplatně. (Synek, Kislingerová, 2010) Maximalizace hodnoty znamená, že vedení podniku musí usilovat o co největší přínos pro vlastníky, a to jak v podobě podílů na zisku, tak rovněž formou výnosů plynoucích z růstu cen vlastnických podílů. Odborníci reprezentovaní poradenskými firmami či univerzitní sférou vedou proti manažerům ostrou diskuzi o volbě nejvhodnějšího konceptu řízení a měření výkonnosti podniku. V ekonomické sféře se tak často mluví o tzv. válce ukazatelů, tedy klasické (tradiční) ukazatele vs. moderní ukazatele založené na hodnotovém řízení. (Pavelková, Knápková, 2005)


3.1.1

14

Klasické ukazatele finanční výkonnosti podniku

Dosavadní klasické přístupy k měření výkonnosti vycházejí zejména z maximalizace zisku, dále pak z hotovostních toků a ukazatelů rentability. K zjištění informací o peněžních tocích slouží ukazatelé cash flow. Celkové cash flow podniku lze zjistit jako součet peněžních toků z provozní, investiční a finanční činnosti podniku. Peníze produkované a spotřebované provozní činností podniku sleduje ukazatel provozního cash flow. Volné cash flow (FCF) je využitelné ve finančních analýzách a je vhodné i jako vstupní údaj pro vybrané postupy oceňování podniku. Mezi ukazatele rentability, které hodnotí schopnost podniku dosahovat zisku na základě vložených finančních prostředků, řadíme např. rentabilitu tržeb (ROS), rentabilitu aktiv (ROA), rentabilitu investovaného kapitálu (ROI), rentabilitu vlastního kapitálu (ROE) anebo zisk na akcii (EPS). Kritické námitky vzhledem k tradičním ukazatelům směřují zejména k tomu, že neberou v úvahu riziko, vliv inflace ani se nezabývají časovou hodnotou peněz. Většina těchto ukazatelů je založena na účetních údajích a především na účetním výsledku hospodaření, který je ovlivněn různorodostí účetní politiky podniku (tvorbou rezerv a opravných položek, odpisovou politikou, atd.), nebo může obsahovat výnosy a náklady, které nejsou produkovány hlavní činností podniku nebo jsou výsledkem mimořádných událostí. (Pavelková, Knápková, 2005)

3.1.2

Moderní měřítka výkonnosti podniku

Modernější přístupy hodnotového řízení se snaží o propojení všech činností v podniku, a to i lidských zdrojů. Do ukazatelů je implementována kategorie ekonomického zisku, který bere v úvahu i tzv. alternativní náklady kapitálu. Jednotlivé skupiny ukazatelů se liší tím, zda zahrnují pouze náklady na cizí nebo i na vlastní kapitál, zda jsou měřitelné na úrovni podnikových jednotek, zda jsou lehce spočitatelné, případně upravené o inflaci anebo zda v sobě zahrnují hodnocení historického nebo i budoucího vývoje. (Pavelková, Knápková, 2005) Na základě kritiky klasických ukazatelů vznikají v podnikové praxi nové přístupy k měření výkonnosti podniku.


15

Kritéria dle autorů Mařík a Maříková (2005), která by měl splňovat moderní ukazatel: •

vykazovat co nejužší vazbu na hodnotu akcií (shareholder value),

•

umožňovat využití co nejvíce informací a údajů poskytovaných účetnictvím, včetně ukazatelů, které jsou na účetních údajích postaveny,

•

překonávat dosavadní námitky proti účetním ukazatelům postihujícím finanční efektivnost (kalkulace rizika a rozsah vázaného kapitálu),

•

umožňovat hodnocení výkonnosti a zároveň i ocenění podniků.

•

ukazatel by měl umožňovat jasnou a přehlednou identifikaci jeho vazby na všechny úrovně řízení,

•

ukazatel by měl podporovat řízení hodnoty.

Najít ukazatele výkonnosti, který by odpovídal všem výše uvedeným požadavkům, je velice obtížné. Tato skutečnost vede k používání různých ukazatelů a konceptů řízení výkonnosti, nejrozšířenější z nich jsou: •

Diskontované cash flow (DCF) zohledňuje čas a riziko, při kterém jsou peněžní toky produkovány. Díky tomu se stává předmětem zájmu investorů při hodnocení výhodnosti jejich investice pomocí čisté současné hodnoty a vnitřního výnosového procenta. (Pavelková, Knápková, 2005)

•

Tržní přidaná hodnota – MVA (Market Value Added) měří rozdíl mezi tržní hodnotou podniku a kapitálem investovaným do podniku. MVA může být jak kladná, tak i záporná, ale cílem je její maximalizace. Ukazuje, kolik peněz investoři do podniku vložili a kolik peněz mohou získat zpět prodejem svých akcií na burze. (Synek, Kislingerová, 2010)

•

Excess return dle autorek Pavelkové a Knápkové (2005) jde v hodnocení výkonnosti dál než ukazatel MVA, protože bere v úvahu požadavky investora na zhodnocení jeho kapitálu, dále bere v úvahu všechny přínosy, které má z držení investic.

•

Total Shareholder Return (TSR) dokáže přímo měřit změny v bohatství akcionářů v daném období. Je funkcí výše vyplacených dividend a zvýšení nebo snížení ceny akcie na konci období v porovnání se začátkem období. Odpovídá pojetí vnitřního výnosového procenta. (Pavelková, Knápková, 2005)

•

Shareholder Value Added (SVA) představuje rozdíl mezi hodnotou celého podniku a hodnotou cizího kapitálu v tržních cenách k určitému datu. Hodnotu podniku ovlivňuje současná hodnota provozních cash flow z prognózovaného období, reziduální hodnota podniku na konci prognózovaného období a tržní hodnota neprovozního majetku. Délka prognózovaného období odpovídá délce


16

trvání konkurenční výhody, kdy podnik dosahuje výnosnosti vyšší, než jsou náklady na kapitál. (Pavelková, Knápková, 2005) •

Cash Flow Return on Investment (CFROI) je označován jako výnosnost investovaného kapitálu. Jedná se o vnitřní úrokovou míru. Hodnota podniku se odvíjí od očekávaných čistých peněžních toků v budoucnu převedených na jejich současnou hodnotu pomocí diskontní sazby odrážející očekávání výnosnosti investorem. (Pavelková, Knápková, 2005)

•

Cash Return on Gross Assets (CROGA) - výsledná hodnota poměrového ukazatele CROGA se porovnává s požadovanou výnosností kapitálu reprezentovaného váženým průměrem kapitálových nákladů WACC. Pokud je hodnota CROGA větší než WACC, překročila výkonnost dané společnosti očekávání vlastníků, tzn. (CROGA – WACC) > 0. (Kislingerová, 2001)

•

Ekonomická přidaná hodnota – EVA (Economic Value Added) – přidanou hodnotou se rozumí ekonomický zisk. Podrobněji bude o tomto významném moderním ukazateli pojednáno v následujícím textu.

3.2 Koncepce ukazatele EVA Devadesátá léta byla průlomová pro zakládání podniků v České republice. Ekonomická reforma zásadně změnila podmínky pro podnikání. V témže období se stala pojmem ekonomická přidaná hodnota. Hlavní podněty vycházejí ze Spojených států počátkem devadesátých let, kdy poradenská firma Stern, Stewart & Co. zpracovala a v roce 1991 publikovala svůj koncept Economic Value Added jako nástroj k řízení a oceňování podniků. (Maříková, Mařík, 2005) Model EVA byl uveden v roce 1989 v časopise Fortune v článku Shawna Tullyho „The Real Key to Creating Wealth“ („Skutečný klíč k vytváření bohatství“), za své úspěchy vděčí, jak už bylo výše naznačeno, newyorské konzultační firmě Stern Stewart & Co. Model je založen na ekonomickém zisku, který na rozdíl od účetního zisku představuje přebytek výnosů, zůstávající firmě po zaplacení služeb výrobních faktorů včetně nejen cizího, ale i vlastního kapitálu. Předností tohoto ukazatele je, že poskytuje managementu reálnější informace o výkonnosti firmy a současně jej motivuje k rozhodování, které vede k růstu tržní hodnoty firmy. Zainteresováním managementu na růstu přidané hodnoty je současně i naplněn zájem vlastníků firmy. EVA tak přispívá k odstranění konfliktu zájmu mezi vlastníky a manažery. (Sedláček, 2001)


17

Myšlenkový základ tohoto kriteria lze nalézt v mikroekonomii, kde se uvádí, že cílem firmy je maximalizace zisku. Nerozumí se jím však zisk účetní (rozdíl výnosy – náklady), nýbrž zisk ekonomický nebo též nadzisk. Rozdíl ekonomického zisku proti zisku účetnímu spočívá v tom, že ekonomický zisk je rozdílem mezi výnosy a ekonomickými náklady, tj. náklady, které kromě účetních nákladů zahrnují i tzv. oportunitní náklady. Oportunitní náklady (náklady ušlých příležitostí) představují „peněžní částky, které byly ztraceny tím, že zdroje (kapitál, práce) nebyly vynaloženy na nejlepší alternativní použití“. V praxi jsou oportunitní náklady především úroky z vlastního kapitálu podnikatele včetně odměny za riziko. (Kislingerová, 2010) V současné době je ukazatel EVA stále žhavějším finančním tématem. Způsoby zvyšování ekonomické přidané hodnoty popisuje řada článků. Joel M. Stern byl editorem v mnoha listech zabývajících se finanční tématikou, jako například Wall Street Journal či Financial Times. V praxi je klíčem konceptu EVA myšlenka, že hotovost je „král“ (účetní výsledky musí být upraveny tak, aby odrážely ekonomickou realitu) a že kapitál, jak cizí, tak vlastní, mají svou cenu a musí být využívány efektivně. (Stern, Ross, 2011) Podniky v dnešní době používají k vyjádření svých cílů značné množství ukazatelů. Strategické plány jsou často založeny na maximalizaci obratu či tržního podílu. Manažeři jsou odměňováni na základě dosaženého zisku či tržeb. Výrobky jsou hodnoceny na základě jejich rentability či jejich příspěvku k růstu celkového zisku. Výsledkem takovýchto často i rozporuplných cílů a ukazatelů je nesprávné

plánování

a rozhodování. A právě ekonomická přidaná hodnota odstraňuje chaos použitím jediného ukazatele, které spojuje veškeré plánování, rozhodování a činnosti v podniku. Jedná se v podstatě o systém řízení podniku, který zajišťuje společnou řeč na všech úrovních řízení. (Pavelková, Knápková, 2005) Výpočet ukazatele EVA má mnoho podob. Ekonomický model používaný pro výpočet ekonomické přidané hodnoty se vyjadřuje následujícím vztahem:

EVA = NOPAT - WACC * C .

[6]

EVA se rozpadá na tři základní části: •

provozní oblast – reprezentovaná ukazatelem NOPAT (Net Operating Profit After Taxes) = zisk z hlavní (operativní) činnosti po zdanění, což je rozdíl mezi provozními výnosy a náklady včetně započítání daně z příjmů. Cílem je zvyšovat hodnotu NOPAT pro zvýšení EVA.


•

18

oblast investic - je dána hodnotou investovaného kapitálu C vázaného v aktivech, která jsou využívána v hlavní činnosti. Skládá se z dlouhodobého majetku a čistého pracovního kapitálu. Čím nižší je hodnota investovaného kapitálu, tím je EVA vyšší. Pro tuto veličinu je používán také název NOA (Net Operating Assets – čistá operativní aktiva).

•

oblast financování - zastoupenou WACC (Weighted Average Costs of Capital) = průměrné vážené náklady kapitálu, které jsou závislé na kapitálové struktuře a nákladech jednotlivých druhů kapitálu. Snižování průměrných nákladů na kapitál vede ke zvýšení EVA. (Pavelková, Knápková, 2005)

Obr. č. 1: Výpočet ukazatele EVA a faktory, které jej ovlivňují Tržní výkonnost ("moderní ukazatel") Účetní výkonnost ("tradiční ukazatel") Provozní činnost

KONCEPČNÍ BARIÉRA

Výnosy

Zisk před zd aněním Ná klady

NOPAT

Daň

Dlo uh odob ý m ajetek

RONA

Finanční činnost

Náklady na vlastní kapitál W ACC Náklady na cizí kapitál

Investiční činnost Investovan ý kapitál

C

EVA = NOPAT - WACC x C

Čistý pracovn í kapitá l

Zdroj: Prezentace k odbornému semináři, dostupné z: http://web.fame.utb.cz/cs/docs/2_ Koncepty_rizeni_vykonnosti.ppt Konkrétní výpočet ukazatele EVA za určitý rok (t) je pak dle Maříka a kol. (2011) možno provádět dvěma možnými způsoby, které však vždy poskytují stejný výsledek: 1. Pomocí vzorce nákladů na kapitál (vzorec „Capital charge“) Operační ekonomický zisk = Operační zisk – Celkový náklad na kapitál

EVA t = NOPATt - NOA t −1 * WACCt .

[7]


19

2. Pomocí vzorce hodnotového rozpětí (vzorec „Value Spread“) Operační ekonomický zisk = (Operační rentabilita – WACC) x Operační aktiva

EVA =

( NOPAT / NOA t

t −1

- WACCt ) * NOA t −1 .

[8]

Při tomto výpočtu získáváme jako mezivýsledky dva zajímavé ukazatele: •

operační rentabilitu (NOPAT/NOA), tj. rentabilita čistých provozně potřebných aktiv

•

hodnotové rozpětí jako rozdíl mezi touto operační rentabilitou a náklady kapitálu, je to jakási ekonomická rentabilita (lze také říci, že se jedná o vyjádření ekonomické přidané hodnoty v procentech). (Mařík a kol., 2011)

Ekonomická přidaná hodnota je tvořena, pokud je EVA > 0. V případě, že EVA = 0, je výnosnost investovaného kapitálu rovna nákladům na jeho pořízení. Vyšší tvorby ukazatele EVA budou dosahovat podniky, které s menším objemem levnějšího kapitálu dosáhnou většího zisku. (Marinič, 2008) Dalším možným způsobem výpočtu ukazatele EVA je vzorec používaný Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR (MPO ČR), který vychází z účetních dat podniků a vyjadřuje se následujícím vztahem:

EVA = ČZ - re * VK ,

[9]

kde ČZ = čistý zisk

re = náklady na vlastní kapitál VK = vlastní kapitál Toto vyjádření ve své podstatě odpovídá ukazateli tzv. reziduálního zisku (RI - Residual Income), které se využívá pro srovnání výkonnosti v jednotlivých letech. Pro mezipodnikové srovnávání je možné použít pouze spread ( ROE - re ). Přístup vychází z neupravených účetních dat zisku po zdanění a vlastního kapitálu podniku. Zavedení systému konceptu EVA na úrovni top managementu je na základě zkušeností z podniků odhadována na 8 měsíců až 1 rok pro podniky s užším zaměřením podnikatelské činnosti. V případě podniků, kde probíhá jeho rozšíření na střední manage-


20

ment a postupně až k nejnižšímu stupni pracovních činností je třeba počítat s délkou první fáze cca 15 – 18 měsíců a druhé fáze 12 – 18 měsíců. (Pavelková, Knápková, 2005) Stern a Shiely (2001) definují 6 klíčových faktorů úspěchů zavedení konceptu EVA do řízení podniku: 1.

Podnik musí mít životaschopnou podnikatelskou strategii a vhodnou organizační strukturu.

2.

Využití celého potenciálu konceptu EVA vyžaduje implementaci všech 4 M:

Measurement – návrh způsobu a postupů měření tvorby hodnoty.

Management – vytváření politiky, postupů a nástrojů, které propojují rozhodovací procesy s měřením tvorby hodnoty.

Motivation – vytvoření plánu motivace manažerů a to simulací vlastnictví prostřednictvím podílu manažerů na vytvořené hodnotě

Mindset – zvyšování ekonomického povědomí zaměstnanců vzděláváním a komunikací.

3.

Podstatné je využití pobídkového systému a pokud možno napříč celým podnikem.

4.

Důležitou součástí implementace je důkladné proškolení pracovníků podniku, které by se nemělo omezovat pouze na vrcholový management.

5.

Silné přesvědčení vrcholového managementu o užitečnosti konceptu EVA a propagace EVA všemi možnými prostředky.

6.

Silné vtažení a odborná erudovanost finančního manažera, který je schopný porozumět a identifikovat klíčové možnosti ovlivnění EVA.

3.2.1

Zisk z hlavní činnosti po zdanění (NOPAT)

Provozní zisk po zdanění představuje hospodářský výsledek vygenerovaný v souvislosti s hlavní činností podniku. Nejedná se však jen o tradiční provozní zisk, ale o veličinu, která charakterizuje efekt dosažený z daného portfolia aktiv, lépe tedy odráží skutečný ekonomický přínos podniku pro jeho vlastníky. (Kislingerová, 2010)

NOPAT = EBIT * ( 1 - t ) , kde EBIT = provozní zisk, t = sazba daně z příjmů.

[10]


21

Kalkulace NOPAT zahrnuje některé speciální úpravy, jejichž cílem je přiblížit účetní pojetí podnikového zisku pojetí investorů, pro které představuje jeden z významných indikátorů výnosnosti jejich investice. (Mařík, Maříková, 2005) Autoři Mařík a kolektiv (2011) uvádějí jako hlavní zásadu pro určení NOPAT dosažení symetrie mezi NOA a NOPAT. Pokud jsou určité činnosti a jim odpovídající aktiva zařazena do NOA, pak je nezbytně nutné, aby jejich náklady a výnosy byly zařazeny do výpočtu NOPAT, a samozřejmě naopak. Dále je třeba rozhodnout, zda vzít z českého účetnictví za základ výsledek hospodaření za běžnou činnost, nebo provozní výsledek hospodaření. Obě možnosti přicházejí v úvahu a výsledek by měl být vždy stejný.

3.2.2

Investovaný kapitál (C)

Investovaný zpoplatněný kapitál (C) představuje hodnotu všech finančních zdrojů, které do podniku vložili investoři. Kislingerová (2001) uvádí, že kalkulace objemu investovaného kapitálu může probíhat dvěma způsoby. První způsob nahlíží na investovaný kapitál z provozního hlediska, tedy přes majetek (vymezení čistých operačních aktiv – NOA) a druhý přístup z finančního hlediska přes pasiva (C). Propočet velikosti investovaného kapitálu přes aktiva představuje součet stálých provozních aktiv v zůstatkových cenách a čistého pracovního kapitálu. Výpočet investovaného kapitálu přes pasiva se rovná součtu sumě účetní hodnoty vlastního kapitálu a úročených závazků. Výsledek obou přístupů musí být shodný díky bilanční rovnosti. (Kislingerová, 2001) Vymezení operačních aktiv může být v konkrétních situacích různé, závisí na povaze podnikatelské činnosti podniku. (Mařík a kol., 2011) Formálně lze velikost investovaného kapitálu zapsat dle Kislingerové (2010) dvěma postupy, a to buď přes složky aktiv: NOA = dlouhodobý majetek + oběžná aktiva – krátkodobé závazky,

[11]

nebo přes složky pasiv: C = vlastní kapitál + dlouhodobý cizí kapitál + krátkodobý cizí kapitál.

[12]


22

Tab. č. 1: Investovaný kapitál Aktiva

Vlastní kapitál

Pasiva Vlastní kapitál

Dlouhodobý majetek

Cizí kapitál Oběžná aktiva

Investovaný kapitál

Krátkodobé závazky

Pasiva, celkový kapitál

Zdroj: Kislingerová, 2010 Investovaný kapitál je také brán jako jedna z hlavních srovnávacích základen, které využívají investoři při pohledu na výkonnost podniku. Důležitým faktorem je schopnost

podniku

zhodnotit

investovaný

kapitál

s ohledem

na

riziko

spojené

s podnikatelskou činností. (Kislingerová, 2010)

3.2.3

Průměrné vážené náklady kapitálu (WACC)

Třetí hlavní složkou propočtu ukazatele EVA je zjištění sazby nákladů, která plní při výpočtu dvě základní funkce. Určuje minimální rentabilitu kapitálu a je základnou pro diskontování budoucích EVA při oceňování hodnoty podniku. (Mařík, Maříková, 2005) Dle autorek Pavelkové a Knápkové (2005) vážené průměrné náklady kapitálu počítáme z nákladů na vlastní a nákladů na cizí kapitál s vahou těchto nákladů v závislosti na podílu jednotlivých zdrojů na celkovém vloženém kapitálu. Stanovení WACC znamená uskutečnit následující postupné kroky: •

určit váhy jednotlivých složek kapitálu,

•

určit náklady na cizí kapitál,

•

určit náklady na vlastní kapitál,

•

vypočítat WACC a provést případné další úpravy.

Náklady na cizí kapitál s rostoucí zadlužeností stoupají, jak je vidět z níže uvedeného grafu, což je způsobeno stoupajícím rizikem věřitelů, kteří požadují větší výnosnost


23

půjčených prostředků. Náklady na vlastní kapitál jsou vyšší než náklady na cizí kapitál a také se zadlužením stoupají. Vlastnící nesou větší riziko, požadují tedy větší výnosnost svého kapitálu. Se zvyšující zadlužeností jejich riziko stoupá. WACC se v důsledku vlivů daní a nákladů finanční tísně vyvíjejí k úrovni zadluženosti jako „U“ křivka. Nejprve se zvyšujícím zdaněním klesají – převažuje výhoda daňového štítu (snížení daňového základu a odvedených daní). Od určité výše zadluženosti se WACC začnou zvyšovat – převládá vliv tzv. finanční tísně, vyplývající z možnosti vzniku potíží se splácením dluhů. (Pavelková, Knápková, 2005) Graf č. 1: Průběh nákladů na kapitál

náklady na kapitál

NVK

WACC

NCK

zadlužení

Zdroj: Pavelková, Knápková (2005) Obecný vzorec pro výpočet průměrných vážených nákladů kapitálu:

WACC = NCK * ( 1 - t ) * CK/K + NVK * VK/K ,

[13]

kde

NCK = náklady na cizí kapitál, tj. očekávaná výnosnost do doby splatnosti cizího kapitálu vloženého do podniku,

NVK = náklady na vlastní kapitál, tj. očekávaná výnosnost vlastního kapitálu oceňovaného podniku při dané úrovni zadlužení podniku, VK = tržní hodnota vlastního kapitálu, CK = tržní hodnota cizího kapitálu vloženého do podniku ale pouze úročeného, K = celková tržní hodnota investovaného kapitálu, K = VK + CK , t = daňová sazba z příjmů právnických osob. (Mařík a kol., 2011)


24

3.2.3.1 Náklady na vlastní kapitál Náklady na vlastní kapitál jsou dány výnosovým očekáváním příslušných investorů. Určení těchto nákladů patří v praxi ke složitějším úkolům. Na odhad nákladů vlastního kapitálu se ve vyspělých zemích používá model oceňování kapitálových aktiv neboli model CAPM, dále model diskontovaných dividend, založený na připočtení rizikové přirážky složené z rizikové přirážky za podnikatelské a finanční riziko, dále za sníženou likviditu, příp. další rizika, k bezrizikové úrokové sazbě. Další možný výpočet je na základě odvození nákladů na vlastní kapitál z průměrné rentability vlastního kapitálu v odvětví či z nákladů na cizí kapitál. Při tomto modelu využíváme poznatku, že náklady na vlastní kapitál jsou dražší než náklady na cizí kapitál, a tudíž k těmto nákladům musíme připočíst rizikovou přirážku, obvykle se používá přirážka ve výši 2 - 3 %. (Pavelková, Knápková, 2005) Sofistikovanější postup k určení nákladů na vlastní kapitál využívá, jak už bylo výše naznačeno, model CAPM nebo tzv. stavebnicový model využívaný pro potřeby Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. (Kislingerová, 2010)

ad. 1 Model CAPM Kislingerová (2010) při výpočtu nákladů na vlastní kapitál postupuje podle následujícího vztahu:

(

)

re = r f + β * rm - r f ,

[14]

kde

r f = bezriziková výnosová míra (lze ji stanovit jako míru výnosu státních obligací, resp. státních pokladničních poukázek, nebo použít hodnoty navržené na internetových stránkách MPO ČR), β = koeficient vyjadřující míru tržního rizika prostřednictvím poměření citlivosti akcie na změny tržního portfolia,

rm - r f = prémie za systematické tržní riziko. Koeficient β kvantifikuje riziko prostřednictvím měření citlivosti cenného papíru na celkové tržní pohyby porovnávající změnu výnosu. Konkrétní určení koeficientu je záležitostí dlouhodobých statistických pozorování u jednotlivých cenných papírů. Podstatnou výhodou této metody je její nesporný a zjevný exaktní základ, který je opřen o fakta, přičemž však základní vstupy tvoří údaje z kapitálových trhů. To samozřejmě použití této metody v podmínkách České republiky poněkud snižuje. Vzhle-


25

dem k malé rozvinutosti českého akciového trhu lze jen s obtížemi provést kalkulace pro odhad tohoto koeficientu a výpočet může být zavádějící, neboť v ČR se stále ještě liší kapitálová struktura podniku. (Kislingerová, 2010)

ad. 2 Stavebnicový model INFA V USA je tato metoda označována jako build-up model. Postup výpočtu je obdobný jako u většiny metod kalkulace diskontní míry. V tomto případě se však pojem stavebnicové metody používá jako technický termín pro metody, které celkovou rizikovou přirážku neodvozují z kapitálového trhu, ale zjišťují ji jako součet několika dílčích rizikových přirážek. (Mařík a kol., 2011) Základní princip tedy spočívá v tom, že k bezrizikové úrokové míře se přičte určitá přirážka za riziko. Riziková přirážka se tvoří buď jako celek v závislosti na charakteristice podniku, nebo jako souhrn dílčích položek. Přirážky vycházejí z posouzení rizika trhu, rizik oboru, výrobních rizik, rizik managementu a organizační struktury a dalších. Jádro přístupu je velmi blízké právě modelu CAPM, ale podstatou všech stavebnicových modelů je, že se na rozdíl od metody CAPM nezaměřují pouze na systematická rizika, ale i na nesystematická. Příkladem stavebnicového modelu je benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA manželů Neumaierových, který je využíván pro výpočet nákladů na kapitál pro statistické účely i Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. (Pavelková, Knápková, 2005) Tento systém slouží podnikům k ověření jejich finančního zdraví, k identifikaci hlavních předností firmy a také k odhalení nejpalčivějších problémů. Porovnává výsledky s nejlepšími firmami v odvětví či průměrnými hodnotami za odvětví. (MPO ČR, 2005) Dle autorů Neumaierová a Neumaier (2002) je model INFA dobrým východiskem pro odhad výše alternativního nákladu na kapitál ( re ) právě proto, že vyzdvihuje ve své podobě dlouhodobou i krátkodobou výkonnost podniku. Reprezentuje tak výši rizika, tj. výnosnost (zhodnocení) vlastního kapitálu, kterou by bylo možné docílit v případě investice do alternativní investiční příležitosti. Alternativní náklad na vlastní kapitál ( re ) je součtem bezrizikové sazby ( r f ) a rizikové přirážky ( RP ), která se skládá z dalších několika přirážek jako je prémie za velikost podniku ( rLA ), prémie za podnikatelské riziko ( rPOD ), prémie za finanční stabilitu ( rFINSTAB ) a z prémie za finanční strukturu podniku ( rFINSTRU ). Pro odhad re existuje několik postupů, nejlépe jej získá-


26

me z kapitálového trhu, ovšem veřejně obchodovatelných podniků je v průmyslu pramálo. Přirážky za rizika jsou stanoveny pomocí expertních odhadů, na něž se specializují ratingové firmy. Rizika se rovněž dají stanovit matematickými a statistickými výpočty. Základem jsou účetní výkazy. Vzorec pro výpočet odhadu alternativního nákladu na kapitál dle modelu INFA:

re = r f + RP

[15]

RP = rLA + rPOD + rFINSTAB + rFINSTRU ,

[16]

kde

re = odhad alternativního nákladu na vlastní kapitál r f = bezriziková výnosnost neboli sazba u bezrizikových aktiv, rLA = prémie za riziko velikosti podniku, rPOD = prémie za podnikatelské riziko, rFINSTAB = prémie za riziko finanční stability, rFINSTRU = prémie za riziko finanční struktury. (http://www.mpo.cz/cz/ministraministerstvo/ebita/) Výpočet přirážek za jednotlivá rizika dle autorů Neumaierová, Neumaier (2002): •

sazba u bezrizikových aktiv je dle manželů Neumaierových rovna úrokovým sazbám pětiletých státních dluhopisů, nicméně MPO ČR ve svých každoročních zprávách o finanční stabilitě podnikové sféry srovnává tuto bezrizikovou sazbu s výnosem desetiletých státních dluhopisů,

•

prémie za velikost podniku se vyjadřuje jako míra rizika nízké likvidnosti akcií rLA . V případě, že vlastní kapitál (VK) podniku je: - VK > 3 miliardy Kč, tak je rLA = 0 - VK < 100 miliónů Kč, tak je rLA = 5 % - ve všech zbývajících případech se tato míra rizika získá ze vztahu:

rLA = ( 3 miliardy - vlastní kapitál ) 1, 682 2

•

[17]

míra podnikatelského rizika se počítá pomocí rentability celkového vloženého kapitálu ( ROA ). Její velikost se určuje podle následujících pravidel:


-

27

ROA > ROA ∅ je rPOD = 0, kde ROA ∅ je průměrná hodnota ROA v oboru

-

ROA < 0 , je rPOD = 10 %,

- pro podniky, které vykazují kladnou výnosnost celkového kapitálu, avšak ne tak vysokou, jako je oborový průměr, platí tento vzorec: 2 rPOD = ( ROA ∅ − ROA daného podniku ) * 10  ROA ∅2  

•

[18]

míra rizika finanční stability se opírá o hodnotu ukazatele běžná likvidita (BL). V případě tohoto alternativního vzorce však platí: - BL < 100 %, tak je rFINSTAB = 10 %, - BL > 150 %, tak je rFINSTAB = 0 %, - v ostatních případech se výše této prémie určí dle následujícího vzorce:

rFINSTAB = (150 − BL daného podniku v % ) 250 2

•

[19]

výpočet výše prémie za riziko finanční struktury vychází z ukazatele úrokového krytí (UK). Platí, že: -

UK > 3, tak rFINSTRU = 0 %,

-

UK < 1, tak rFINSTRU = 10 %,

-

V ostatních případech se vychází z následujícího vzorce:

2 rFINSTRU = ( 3 - hodnota ukazatele úrokového krytí ) * 10  4  

[20]

Uvedené výpočty jednotlivých rizik lze považovat za základ, který si každý podnikatelský subjekt může upravit dle svých potřeb, specifik a odlišností. Analytik může počítat pouze s těmi přirážkami rizik, které pro daný podnik považuje za významné.

3.2.3.2 Náklady na cizí kapitál Nákladem cizího kapitálu je úrok, který podnik nese, tj. úrok, který platí podnik věřitelům, snížený o tzv. daňový štít (úroky jsou daňově uznatelným nákladem). Pokud je úrok vázán na některou z vyhlašovaných bankovních sazeb s pevnou procentní přirážkou, je důležité znát ratingové hodnocení podniku a prognózu základních makroe-


28

konomických veličin. Náklady na cizí kapitál propočteme jako vážený průměr z úrokových sazeb, které platíme z nejrůznějších forem cizího kapitálu. Informace jsou čerpány převážně z pasivní části rozvahy, jedná se o položky běžných a dlouhodobých bankovních úvěrů, dluhopisů, finančních výpomocí. Do cizího kapitálu se nezapočítávají neúročené pasiva, jako jsou například závazky vůči dodavatelům. Předpokládá se, že platby za tyto závazky jsou obsaženy v provozních peněžních tocích. Dále se do výpočtu nezahrnují rezervy, protože představují položky, které zatěžují náklady a jeví se věcně správnější je zařadit do vlastního kapitálu. (Pavelková, Knápková, 2005) Náklad na cizí kapitál lze tedy stanovit jako průměrnou úrokovou míru (i): n

∑ NÚ i = Nákladové úroky daného období / Průměrný stav úvěrů =

t

t =1

∑ ( DBÚ + KBÚ ) n

t

[21]

t

t=1

n i = úroková míra neboli náklad na cizí kapitál, NÚ = nákladové úroky, DBÚ = dlouhodobé bankovní úvěry, KBÚ = krátkodobé bankovní úvěry, n = počet období. (Marinič, 2008)

3.3 Transformace na ekonomický model Koncept řízení na základě ekonomické přidané hodnoty spočívá na tzv. ekonomickém modelu, který vychází z účetního modelu. Data obsažená v účetním modelu jsou však upravována s důrazem: •

na potřeby akcionářů,

•

na konzistenci dat potřebných k měření výkonnosti.

Dalším důležitým požadavkem je dostatečná konzistence mezi ekonomickým ziskem, operativními aktivy a náklady kapitálu. Především jde o to, aby: •

operativní aktiva byla vymezena v souladu s tím, jak chápeme základní činnosti podniku. Zda a v jakém rozsahu započítáváme do operačních aktiv finanční majetek a finanční investice,

•

byly správně vymezeny náklady a výnosy vážící se k operativním aktivům,


•

29

po vymezení operativních aktiv byla upravena i struktura financování a určeny náklady na jednotlivé finanční zdroje. (Mařík, Maříková, 2005)

Aby ukazatel EVA měřil přesně to, co měřit má, tedy skutečně čistý ekonomický výnos pro vlastníky, není možné dosadit za NOPAT provozní výsledek hospodaření a za NOA položku celkových aktiv z rozvahy. Účetní model primárně není určen pro potřeby věřitelů. Ukazatel EVA má však sloužit vlastníkům, a proto je třeba z tohoto účetního modelu sice vyjít, ale upravit jej na model tak, aby co nejvíce odpovídal ekonomické realitě podniku a blížil se pohledu kapitálového trhu. Podle nejvýznamnějších českých autorů zabývající se touto tématikou jsou nedůležitější úpravy týkající se rozvahy, jejichž výsledkem je výpočet čistých operačních aktiv (NOA). Dále jsou to hlavní úpravy výsledovky, které povedou k určení NOPAT. Ovšem tyto úpravy bývají propojené, např. určitá úprava aktiv vyvolá změnu pasiv, ale i úpravu výnosů a nákladů s dopadem na NOPAT. (Mařík a kol., 2011)

3.3.1

Úpravy výkazu zisku a ztráty

K vymezení tzv. čistého operativního zisku vedou úpravy účetního výkazu zisku a ztráty. Pro určení NOPAT se vychází z aktiv, která tvoří NOA a nejčastěji se upravuje výsledek hospodaření z běžné činnosti. Tím jsou vyloučeny výnosy a náklady z mimořádné činnosti, které zkreslují obrázek o finanční výkonnosti podniku. Úpravy výsledku hospodaření dle autorů Mařík a kol. (2011): •

vyloučení placených úroků z finančních nákladů, a to včetně implicitních úroků obsažených v leasingových platbách. Přičteme je zpět k výsledku hospodaření. Při jejich ponechání by se ve výpočtu EVA projevily dvakrát. Jednou při snížení NOPAT a podruhé v nákladech kapitálu,

•

vyloučení položek, které tvoří součást účetních mimořádných výnosů a nákladů. Dále je vhodné vyloučit i mimořádné položky v nákladech a výnosech, které se svou výší nebudou opakovat, např. odstupné pro větší počet zaměstnanců, prodej dlouhodobého majetku, rozpuštění nevyužitých rezerv, mimořádné odpisy majetku apod.,

•

vyloučení výnosů z nepotřebných aktiv,

•

do NOPAT je důležité také započítat i vliv změn vlastního kapitálu, tedy vliv aktivace nákladů investiční povahy. Je třeba vyloučit výdaje zahrnované do nákladů běžného období, jako jsou např. výdaje na výzkum a vývoj, vý-


30

daje na vzdělávání zaměstnanců, reklamu, marketing a další. Tyto výdaje bývají jednorázově zahrnuty do nákladů a je třeba je nahradit odhadem odpisů aktivovaných nákladů (doporučená doba odepisování je pět let, pokud ji nelze určit přesněji). Jejich dopad do výnosů má však dlouhodobější charakter a tím dochází ke zkreslení pohledu na výkonnost podniku, •

dále se musí do NOPAT započítat odhadnuté odpisy aktivovaných nákladů, odpisy je třeba upravit podle toho, jak je v rozvaze vykazován goodwill (opravná položka k nabytému majetku), např. je-li goodwill vykazován, jsou vykazovány i odpisy, ale předpokládáme-li, že goodwill má trvalou hodnotu, poté je třeba tyto odpisy od výsledku hospodaření vyloučit (tj. přičíst je zpět),

•

do výsledku hospodaření je třeba také započítat případné zvýšení či snížení opravných položek na zásoby a pohledávky (oproti účetním stavům),

•

zvážení tvorby a čerpání tichých rezerv (vznikajících při tvorbě nadměrných opravných položek nebo kvůli odpisové politice). Pokud byl např. majetek odepsán více, než odpovídá jeho opotřebení, je nutné vzhledem k úpravě ceny majetku snížit výši odpisů,

•

vyloučení finančních výnosů a nákladů spojených s dlouhodobým finančním majetkem, pokud majetek není uznán jako operativní aktivum. Výnosy z provozně nepotřebných aktiv je třeba z výsledku hospodaření odečíst,

Tab. č. 2: Určení velikosti operačního výsledku hospodaření NOPAT 1. HV za běžnou činnost 2. + nákladové úroky 3. - výnosy z neoperačního majetku (zejména finanční výnosy) + náklady na neoperační majetek 4. + odpisy goodwillu, má-li trvalý charakter 5. + původní náklady s investičním charakterem - odpisy nehmotného majetku vytvořeného aktivací těchto nákladů 6. + leasingová platba (původní náklad na leasing) - odpisy majetku pronajatého na leasing (část leasingové platby připadající na implicitní úroky neodečítáme) 7. - neobvyklé zisky + neobvyklé ztráty 8. Eliminovat tvorbu a rozpouštění nákladových rezerv 9. Úprava daní na úroveň NOPAT Zdroj: Mařík a kol. (2011)


31

NOPAT představuje zdaněný operativní zisk, je proto nutné opravit výši daně. Například tak, že se vyjde ze splatné daně pro daný rok a tu snížíme nebo zvýšíme o daňovou povinnost z výnosů a daňové úspory z nákladů, o které se NOPAT liší v porovnání s výsledkem hospodaření za účetní období. Případně je možné použít výši původního procentuálního daňového zatížení a tímto procentem zdanit rozdíl upravených výnosů a nákladů (Knápková, Pavelková, 2010)

3.3.2

Úpravy rozvahy

Manažeři pro své rozhodování potřebují údaje a ukazatele, které jim dávají reálné signály o správnosti jejich rozhodnutí. Proto je nutné přijmout řadu úprav, které převedou účetní data na bázi sloužící ke zreálnění pohledu na ekonomickou situaci podniku. (Knápková, Pavelková, 2010) Nezbytné kroky k úpravě rozvahy pro výpočet tzv. čistých operativních aktiv (NOA): 1. Aktivace položek, které nejsou v aktivech vykazovány, ale představují majetek (kapitál) potřebný k podnikání a k produkci operativního zisku. 2. Vyčlenění neoperativních aktiv, tzn. vyčlenění aktiv, která jsou v rozvaze uváděna, ale nepodílejí se na produkci tzv. operativního zisku. 3. Snížení aktiv o neúročený kapitál. ad 1. Aktivace položek V některých případech podnik vynaloží určité prostředky, které vykáže jako náklady běžného období, ale přitom budou mít dlouhodobější účinek, stejně jako investice. Jedná se v podstatě o pořízení nehmotného aktiva, konkrétně o investice do nových technologií, značky, vzdělávání pracovníků, apod. Tradiční účetní postupy účetnictví zahrnují tyto položky do výdajů spojených s takovými činnostmi bezprostředně do nákladů a nepočítají s nimi jako s investicemi, a tudíž nejsou součástí aktiv v rozvaze, i když představují majetek. V rámci úpravy rozvahy je tedy vhodné aktivovat náklady např. na logistiku, vzdělávání zaměstnanců, reklamu, restrukturalizaci podniku, výzkum a vývoj a další relevantní položky přinášející dlouhodobý užitek v budoucnu. Pokud tyto položky nejsou považovány za investice a postupně odepisovány s tím, jak přinášejí výnosy, zkreslují výši dosažené EVA a při jednorázovém zahrnutí do nákladů snižují výsledek EVA. (Mařík a kol, 2011 a Pavelková, Knápková, 2005)


32

V případě, že podnik hospodaří s majetkem, který má pronajatý formou leasingu, nebo má majetek v nájmu, je doporučeno toto aktivum do NOA zahrnout. Majetek pořízený formou leasingu není z právního hlediska vlastnictvím podniku a není tedy podle českých účetních standardů v účetní rozvaze vykázán. Aktiva by měla být zvýšena o tuto hodnotu majetku a úročené závazky by měly být zvýšeny o závazek vůči leasingové společnosti. V rámci úprav účetních dat by se měl tento způsob používat, jak pro aktiva pořizovaná na finanční leasing, tak i operativní leasing. (Mařík a kol., 2011) Pro aktivaci leasingu do aktiv existuje řada způsobů, Mařík, 2005 uvádí následující: 1. Do aktiv započteme tržní hodnotu sníženou o odpisy a v pasivech se vykazuje zůstatek závazku podle splátkového kalendáře. 2. Do aktiv připočteme hodnotu leasingového předmětu sníženou o odpisy a zůstatková cena se uvede i v pasivech jako závazek. 3. Do aktiv i pasiv doplníme současnou hodnotu leasingových splátek. Diskontní míra je stanovena na úrovni cizího kapitálu s obdobnou dobou splatnosti, jako je délka leasingové smlouvy při obdobném riziku. Převedení budoucích leasingových závazků s využitím diskontní sazby na čistou současnou hodnotu znázorňuje následující vztah: n

ČSH = ∑ t =1

LSt

(1 + i )

t

[22]

LS – výše leasingové splátky n – počet období t – sledované období i – diskontní úroková míra (Pavelková, Knápková, 2011) Goodwill je v českém účetnictví od roku 2003 vykazován v rozvaze a představuje kladný nebo záporný rozdíl mezi tržní (kupní) cenou podniku, nebo jeho části a cenou jeho individuálně přeceněných složek majetku snížených o převzaté závazky. Kladný goodwill se odepisuje rovnoměrně do nákladů, záporný do výnosů, po dobu 60 měsíců. V rozvaze se vykazuje v dlouhodobém hmotném majetku. Pokud následně dojde k úpravě kupní ceny, změna hodnoty goodwillu se zaúčtuje, avšak doba jeho odepisování se nezmění. Odpisy kladného goodwillu vyjadřují postupné umořování rozdílné kupní ceny a ceny individuálně přeceněných složek majetku a závazků. Pokud nedošlo k žádné transakci ve smyslu koupě, vkladu nebo ocenění majetku a závazků v rámci


33

přeměň společnosti, s výjimkou změny právní formy, položka goodwill se v českém účetnictví nevykazuje, takže není součástí aktiv v rozvaze. Pro výpočet ukazatele EVA by goodwill měl být zahrnutý do NOA v brutto hodnotě, pokud je předpoklad, že se jeho hodnota postupně snižuje. (Pavelková, Knápková, 2005) U dlouhodobého majetku vzniká problém ocenění z důvodu používání historických cen, které by měly být upraveny o reprodukční ceny (snížené o reálné opotřebení) a u dlouhodobého finančního majetku by mělo být použito tržní ocenění. Další úpravy, které by měly být u aktiv zváženy, jsou tedy úpravy na základě oceňovacích rozdílů u dlouhodobého a oběžného majetku. U zásob je nutné použít tržní ceny. V případě, že podnik používá pro ocenění metody LIFO (v ČR není dovolena od r. 2005), je nutné v případě vzniku tichých rezerv podceněním hodnoty zásob tento rozdíl k NOA přičíst. U pohledávek je potřebné zvážit, zda nejsou nadhodnoceny nebo podhodnoceny z titulu tvorby opravných položek dle daňových předpisů a v případě nadhodnocení rozdíl NOA odečíst, v případě podhodnocení rozdíl přičíst. Na základě zvolené metody odepisování nebo tvorbou nadbytečných rezerv může dojít k vytváření tichých rezerv. Je potřeba výši aktiv upravit tak, aby odpovídala ekonomickému a ne účetnímu pohledu. (Pavelková, Knápková, 2005) ad 2. Vyčlenění neoperativních aktiv Důležité je identifikovat, která aktiva jsou nezbytná pro hlavní výdělečnou činnost podniku. Cenné papíry, které nejsou považovány za dlouhodobé uložení peněz a mohou být tedy v nejbližší době prodány, jsou základem krátkodobého finančního majetku, který slouží především jako rezerva. Rezervy mají ulehčit splácení dluhů či financování investic, a pokud má tedy krátkodobý finanční majetek charakter strategické rezervy, měl by se vyloučit z operativních aktiv. (Mařík, 2001) Oproti teorii Maříka (2001), autorky Pavelková a Knápková (2005) uvádějí, že peněžní prostředky z krátkodobého finančního majetku by se měly částečně vyloučit pouze v případě, že dosahují vyšší částky, než je z hlediska provozu k zajištění likvidity nutné. Provozně nezbytná úroveň peněžních prostředků se dá odhadnout ze zkušeností z minulých let hospodaření nebo pomocí žádoucí úrovně poměrového ukazatele peněžní likvidity. Krátkodobé cenné papíry a podíly, pokud neslouží k operativní činnosti, by měly být pro potřeby výpočtu NOA vyloučeny.


34

Dlouhodobý finanční majetek ve formě dlouhodobých cenných papírů, podílů nebo půjček může mít charakter portfoliových investic nebo propojení v oblasti hlavní činnosti podniku. Důsledky činností, které mají povahu investice, tj. například nákup, držba a prodej cenných papírů nebo nemovitostí za účelem volných finančních zdrojů, nebo spekulace, by měly být vyloučeny stejně jako krátkodobý finanční majetek. Tyto investice jsou v případě podniku, kde finanční investování není hlavní činností podniku, pouze výsledkem řízení přebytků likvidity a měly by být z NOA vyčleněny. U nedokončených investic se jedná obvykle o majetek provozně potřebný, protože však není k dispozici pro tvorbu současných výsledků hospodaření, měl by být z NOA také vyloučen. (Mařík, 2001) Problémové mohou být, jak už bylo výše naznačeno, strategické investice, které jsou ziskové až v budoucích obdobích. Jejich započítání do hodnoty NOA snižuje hodnotu EVA již v období, kdy ještě nepřinášejí zisky. To způsobuje, že se management, který je zainteresován na výši dosažené EVA v běžném období, vyhýbá takovýmto investicím. Je proto možné včlenit hodnotu těchto investic do NOA až v době, kdy bylo plánováno, že investice začnou zisky produkovat, a to ve výši hodnoty investice zvýšené o kumulovaný úrok. (Pavelková, Knápková, 2005) Dále by se z aktiv měly vyloučit nevyužité pozemky a budovy, pohledávky nesouvisející s hlavní činností podniku, majetek provozně málo využitelný (nepotřebné zásoby, nedobytné pohledávky, ale doposud vykazované, ostatní nepotřebný dlouhodobý či krátkodobý majetek). (Mařík, 2005) ad 3. Neúročený cizí kapitál Upravená aktiva je nutné podle autorek Pavelkové a Knápkové (2005) snížit o pasiva, která nenesou náklad, tedy nejsou úročena. Patří mezi ně především tyto položky: •

krátkodobé závazky,

•

pasivní položky časového rozlišení,

•

nezpoplatněné dlouhodobé závazky,

•

rezervy mající charakter skutečných závazků (pokud se jedná o rezervy všeobecného charakteru, které je možné bez větších problémů rozpustit, pak se tyto rezervy zařadí do vlastního kapitálu (položky ekvivalentů vlastního kapitálu).


35

Autoři Mařík a Maříková (2005) do krátkodobých závazků, o jejichž hodnoty by měla být operační aktiva snížena, řadí: •

závazky z obchodních vztahů,

•

závazky ke společníkům a sdružení,

•

závazky k zaměstnancům,

•

závazky ze sociálního zabezpečení,

•

stát – daňové závazky a dotace,

•

závazky k podnikům s rozhodujícím vlivem,

•

závazky k podnikům s podstatným vlivem,

•

jiné závazky.

3.4 Generátory hodnoty v konceptu EVA Zjednodušeně lze určit dle autorek Pavelkové a Knápkové (2005) čtyři základní cesty, jak zvýšit EVA: 1. zvýšení tržeb neboli růst firmy – investovat jen tehdy, když nová investice vydělá více, než jsou náklady na použitý kapitál, 2. zvýšení efektivnosti hospodaření neboli snížení nákladů, a tím zvýšit zisk, 3. řízení rizika, a tím náklady na kapitál, 4. snížení kapitálu neboli odprodání nepotřebného majetku z neefektivních činností firmy. Mezi základní faktory pozitivně ovlivňující výkonnost podniku a růst jeho tržní hodnoty dle autorek Pavelkové a Knápkové (2005) patří: •

výše operativního zisku a míra jeho zdanění – výše operativního zisku je dána výší tržeb a provozních nákladů. Výše tržeb souvisí s objemem a cenou realizované produkce, výše nákladů zase s typem a úrovní výrobního procesu a se schopností efektivně využít výrobní faktory.

•

výše a struktura použitého majetku a investovaného kapitálu – výše podnikového kapitálu odpovídá výši podnikového majetku. Důležitý je potom poměr vytvořených tržeb a majetku, kterým podnik disponuje. Pokud majetek nevytváří dostatečný objem tržeb a je neefektivně využíván, snižuje se hodnota provozního zisku a tím i hodnota EVA. Současně je vyžadován vysoký kapitál na pokrytí tohoto majetku, což má opět negativní vliv na hodnotu EVA. Je nutné dodržovat pravidlo, že pokud se jedná a dlouhodobě vázaný kapitál, měl by krýt dlouhodobá aktiva a část oběžného majetku (tím je v podniku vytvořen


36

k dispozici čistý pracovní kapitál) a krátkodobý kapitál by měl být používán pouze na financování majetku přítomného po krátkou, přechodnou dobu. •

výše nákladů na podnikový kapitál – souvisí se strukturou kapitálu, tedy s podílem vlastního kapitálu a cizích zdrojů, které nesou určitý náklad, s typem a rizikovostí podnikání. Od toho se také odvíjejí možnosti kapitál získat.

Generátory hodnoty mohou být také vyjádřeny pomocí finančních ukazatelů. Vzhledem k tomu, že EVA je krátkodobý historický ukazatel, manažeři mohou podnikat kroky, které vylepší hodnotu EVA v krátkém období, ale ničí hodnotu v delším časovém horizontu. Aby nedocházelo k ničení ekonomické přidané hodnoty v delším časovém horizontu, je důležité řídit úroveň čistého pracovního kapitálu: •

optimalizovat zásoby materiálů i hotových výrobků tak, aby nebyly drženy zbytečně na skladě, ale také, aby nedocházelo k výpadkům výroby nebo neuspokojení zákazníka,

•

řídit pohledávky, snažit se o maximálně výhodnou dobu splatnosti pohledávek vzhledem k postavení podniku na trhu a situaci v daném odvětví. Zhodnocovat možnosti a přínosy z využití skont, factoringu (tj. postoupení krátkodobých pohledávek factoringové společnosti, která se stane novým věřitelem a na základě postoupení získá společnost profinancování těchto pohledávek) nebo forfaitingu (odkup střednědlouhých a dlouhodobých pohledávek), pojištění pohledávek, eskontu směnek, apod.,

•

řídit závazky vůči dodavatelům, snažit se o maximálně výhodnou dobu splatnosti závazků vzhledem k postavení podniku na trhu a situaci v daném odvětví (zhodnocovat možnosti a přínosy z využití skont),

•

sestavovat krátkodobé plány řízení cash flow (platební kalendáře) se stanovením optimální krátkodobé potřeby hotovosti (včetně zhodnocení možností a nákladů spojených s využitím kontokorentních úvěrů). (Knápková, 2010)

Diagram na následující stránce znázorňuje vliv provozní, investiční a finanční činnosti na hodnotu ukazatele EVA.


37

Obr. č. 2: Generátory hodnoty v konceptu EVA Cíl: Hodnotový ukazatel

EVA

Investovaný kapitál

NOPAT

Výnosy

Růst výnosů

Náklady

Snižování nákladů

Daňová sazba

Dlouhodobý majetek

Investovat jen do projektů, jejichž čistá současná hodnota je kladná

PROVOZ

Zdroj: Pavelková, Knápková (2005)

Náklady kapitálu

Čistý pracovní kapitál

Redukce nepotřebného majetku

INVESTICE

Náklady na cizí kapitál

Řízení čistého pracovního kapitálu

Náklady na vlastní kapitál

Optimalizovat zadlužení

FINANCOVÁNÍ

Složky hodnotového ukazatele

Generátory hodnoty

Kritické faktory úspěchu

Činnost podniku


38

3.5 Koncept EVA v podmínkách české ekonomiky Koncept ekonomické přidané hodnoty podniku je u nás využíván zatím spíše jako součást finančních analýz a reportingu než jako koncept řízení hodnoty podniku. Podniková sféra v českém ekonomickém prostředí se teprve učí chápat podnikání jako dosahování hodnoty pro vlastníky. Nicméně v silném konkurenčním prostředí, kterému naše podniky jsou a budou vystaveny, nemají na výběr. Řízení hodnoty a její dlouhodobá maximalizace však často není vyjádřena jako hlavní cíl podniku, jemuž by měly být podřízeny jeho aktivity. U veřejně obchodovatelných akciových společností může být důvodem nižší efektivnost kapitálového trhu, která netlačí manažery ke sledování změn tržní ceny akcií jejich podniků a netlačí tedy podniky do vykazování zisků a ani do výplaty dividend. Je preferována „daňová optimalizace“ s cílem ušetřit na odvedení daní státu. Důvodem také mohou být omezené možnosti použití některých modelů na výpočet nákladů na kapitál, a to zejména již zmiňovaného modelu CAPM a dividendového modelu. Obtížnější se stává vazba na hodnocení manažerů vzhledem k dosažené výkonnosti podniku. U neobchodovatelných společností je samozřejmě problematická prokazatelnost růstu hodnoty podniku vzhledem k neexistenci jejich průběžného ocenění trhem. U malých podniků je problematická malá specializace manažerů a tím často omezená kapacita pro strategické řízení, jež akceptuje nové, moderní přístupy k řízení podniku. Přestože publikování a propagace ekonomické přidané hodnoty odborníky u nás je v poslední době poměrně intenzivní, do povědomí manažerů se dostává pomalu. (Pavelková, Knápková, 2005) Význam ukazatele EVA ukazuje i hodnocení podniků a jejich řazení podle velikosti EVA, tyto prestižní soutěže již několik let probíhají v USA, SRN i v České republice. V USA je to „Stern Steward Performance 1000“, u nás již po několik let „Czech top 100“, v poslední době i „The 2005 EVA Ranking Czech Republic“. (Synek, 2007) Sdružení CZECH TOP 100 od roku 1994 sleduje české firmy na základě objektivních měřítek. Ve spolupráci s předními odborníky vytváří a vyhlašuje žebříčky 100 nejvýznamnějších firem ČR. Tyto mediálně sledované žebříčky přispívají image zúčastněných společností a jsou současně věrohodnou orientací domácích i zahraničních zájemců či případných investorů o informace z vývoje české ekonomiky a jednotlivých společností. Vítězem za rok 2010 se stala ŠKODA AUTO a.s., na druhém místě se umístil ČEZ, a.s. a třetí skončila společnost RWE Transgas, a.s. V první polovině žebříčku se


39

také pravidelně po celou dobu své existence umisťuje státní podnik Lesy ČR. (http://www.czechtop100.cz/cz/czech-top-100/o-sdruzeni) Česká kapitálová informační agentura, a.s. (dále jen ČEKIA) je vedoucí poskytovatel finančních, kreditních, obchodních a marketingových informací o firmách prostřednictvím široké nabídky databázových produktů a služeb s přidanou hodnotou. Zaměřuje se především na informace z České a Slovenské republiky. Každoročně sestavuje žebříček firem podle ukazatele EVA a poskytuje tak nezávislý pohled na finanční a nefinanční bonitu firmy. (http://www.cekia.cz/cekia-stability-award) Tab. č. 3: Žebříček 10 nejlepších českých společností v soutěži TOP 100 EVA 2009 Pořadí

Ukazatel Společnost

EVA 2009

EVA změna 2009-2008

(mil. Kč)

(mil. Kč)

ČEZ, a.s.

9 409

-8 556

2.

Telefónica O2 ČR, a.s.

8 451

473

3.

3.

T-Mobile ČR a.s.

7 159

-223

4.

59 652.

RWE Trangas, a.s.

4 311

6 659

5.

6.

Continetal HT Tyres

2 327

404

6.

9.

Philip Morris ČR a.s.

1 814

560

7.

5.

Plzeňský Prazdroj, a.s.

1 811

-655

8.

8.

Dalkia ČR, a.s.

1 314

-177

9.

3160.

VČP Net, s.r.o.

1 221

1 215

10.

413.

SMP Net, s.r.o.

1 174

1 125

2009

2008

1.

1.

2.

Zdroj: Článek z novin IPOINT: ČEKIA: V hodnocení EVA TOP 100 za rok 2009 ČEZ jednoznačným vítězem, ale i poraženým, Dostupné z: http://www.ipoint.cz/zpravy/23650545-cekiav-hodnoceni-eva-top-100-za-rok-2009-cez-jednoznacnym-vitezem-ale-i-porazenym/ Již počtvrté v řadě za sebou v žebříčku EVA TOP 100 zvítězila za rok 2009 společnost ČEZ, a.s. avšak ve srovnání s rokem 2008 si výrazně pohoršila, absolutní hodnota ukazatele EVA poklesla o 8,6 miliardy korun na hodnotu 9,4 mld. Kč. Naopak Telefónica O2 ČR, a.s. si při udržení druhého místa z roku 2008 polepšila a ještě svou hodnotu o 473 mil. Kč zvýšila. T-Mobile ČR a.s. si rovněž udržel třetí pozici z roku 2008, avšak hodnota EVA mu poklesla o 223 mil. Kč. Skokanem roku se stala společnost RWE Trangas, a.s. Prudký propad naopak zaznamenala ŠKODA AUTO. K tradičním ničitelům ekonomické přidané hodnoty patří státní společnosti. Například Dopravní podnik hl. m. Prahy vykázal zápornou hodnotu EVA za rok 2009 ve výši -6,6 miliard korun,


40

České dráhy -5,8 mld. Kč a státní podnik Lesy České republiky -4 mld. Kč. Výsledky projektu tak jasně potvrzují, že negativní důsledky ekonomické recese v České republice

se

v roce

2009,

ve

srovnání

s rokem

2008,

i

nadále

projevovaly.

(http://www.ipoint.cz/zpravy/23650545-cekia-v-hodnoceni-eva-top-100-za-rok-2009cez-jednoznacnym-vitezem-ale-i-porazenym/) Aktuální údaje za rok 2010 nejsou zveřejněny na webovém portále ČEKIA a soutěž za rok 2011 teprve proběhne.

Vlastní práce

41

4 Vlastní práce V této kapitole bude koncept ukazatele EVA aplikován na konkrétní podnikatelský subjekt. Nejprve bude charakterizováno odvětví, ve kterém společnost WOOD & PAPER a.s. působí, dále bude provedena zjednodušená finanční analýza pro zjištění finančního zdraví podniku a výsledkem této části práce bude výpočet jednotlivých dílčích částí ukazatele EVA a následně výpočet samotné ekonomické přidané hodnoty.

4.1 Základní údaje o společnosti Společnost WOOD & PAPER a.s. sídlí u Ivančic nedaleko města Brna a již název společnosti předesílá obor její působnosti, a to obchodní činnost v lesnicko-dřevařském odvětví. Na trhu se surovým dřívím v ČR a v zahraničí působí po 11 let, vznik společnosti je datován ke konci listopadu roku 2000, ale obchodní činnost zahájila až k 1. 1. 2001. Společnost byla založena třemi akcionáři, z nichž dva se nacházejí v Rakousku, Holzindustrie Maresch GmbH a PapierHolz Austria GmbH a hlavní akcionář v Česku, Mondi Štětí a.s. Díky vlastnické struktuře se ve společnosti prolínají bohaté zkušenosti z rozsáhlé oblasti zpracování dříví, logistiky a obchodu se dřívím. Obchodní možnosti vlastníků tak umožňují velkou flexibilitu nákupu dříví. Tab. č. 4: Vlastnická struktura společnosti Akcionář / Společník

podíl na základním kapitálu

Mondi Štětí a.s.

40 %

Holzindustrie Maresch GmbH

34 %

PapierHolz Austria GmbH

26 %

Celkem

100 %

Zdroj: Příloha účetní závěrky za rok 2010 Společnost Mondi Štětí a.s. je členem skupiny Mondi, která je největší soukromá společnost v České republice v oblasti výroby papíru, obalových materiálů a ekologicky nezávadné buničiny. Wood & Paper a.s. je jejím hlavním dodavatelem dřeva. Holzindustrie Maresch GmbH se zabývá pořezem jehličnaté kulatiny. Firma vlastní dvě pily nedaleko českých hranic, a to ve městě Retz a Niederfladnitz. Papierholz Austria je společnost nakupující vlákninové a kulatinové dříví pro odběratele v Rakousku a je chápána jako článek mezi vlastníky lesa a dřevozpracujícím průmyslem.

Vlastní práce

42

Společnost zaměstnává stabilně přes 20 zaměstnanců, aktuálně 25 zaměstnanců, a základní kapitál činí již od samého počátku jejího vzniku 10 mil. Kč. Dopravu dřeva zajišťují převážně přes ČD Cargo, a.s. Svým zákazníkům nabízí poradenské služby formou konzultací či asistencí a zajišťují také komplexní logistické služby umožňující přepravu dřevní hmoty, a to pomocí železniční, silniční či lodní dopravy. Wood & Paper a.s. obchoduje vedle jehličnatých kulatin a vláknin také s pilařskou štěpkou a biopalivy. Snaží se tak, majitelům lesa a jiným dodavatelům umožnit maximální zhodnocení dříví. Ve středu jejího zájmu stojí požadavek na trvalé obhospodařování lesních majetků v duchu strategie o trvale udržitelném lesním hospodářství. Společnost klade velký důraz na původ nakupovaného dříví, jelikož musí pocházet z trvale udržitelných zdrojů. Od roku 2003, kdy se zapojila do Panevropského systému certifikace lesů, získala certifikát systému ověřování spotřebitelského řetězce dřeva. V roce 2011 se dokonce připojila k certifikaci systému zpracovatelského řetězce a kontrolovaného dříví. Wood & Paper a.s. je také držitelem několika certifikátu managementu jakosti. V srpnu 2005 úspěšně absolvoval audit a získal významný ekologický statut. (http://www.wood-paper.cz)

4.2 Charakteristika odvětví Lesní hospodářství staví v České republice na dlouholeté tradici, stejně jako navazující dřevařský průmysl, který využívá jeho surovinovou základnu. V lesích ČR se ročně vytěží 11 až 14 mil. m3 dřeva, z toho přes 85 % jehličnatého. Více než 90 % vytěženého surového dřeva se dále průmyslově zpracovává. Kulatina je využívána jako surovina pro dřevozpracující průmysl a vláknina se dále využívá při výrobě celulózy a papíru. (http://www.mpo.cz/dokument84178.html) Evropské lesy pokrývají asi 200 mil. ha, z toho je 135 mil. ha hospodářských lesů, které jsou hlavním zdrojem dřeva. Největší zásoby dřeva jsou ve Skandinávských zemích a ve střední Evropě, konkrétně v Německu a Rakousku. Více jak polovina evropských lesů patří soukromým vlastníkům, což neplatí v ČR, kde je situace přesně opačná. Přes 50 % porostní plochy (1,3 mil. ha) zaujímají lesy ve správě Lesů ČR, s. p. Další významný

podíl

tvoří

soukromé

fyzické

(http://lesprace.silvarium.cz/content/view/1916/154/)

osoby,

obce

a

města.

Vlastní práce

43

Dle údajů Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ) se plocha dřevin v ČR stabilně od roku 1990 pohybuje lehce přes 2,5 mil. ha, z toho jehličnaté stromy zaujímají 1,9 mil. ha a listnaté přes 600 tis. ha. Nárůst celkových zásob dřeva je od roku 2005 doprovázen stabilním růstem realizovaných těžeb. Mezi roky 2006 a 2007 došlo k nárůstu těžby tuzemské dřevní suroviny o 4,7 %, což bylo způsobeno těžbou dřeva v důsledku likvidace větrné kalamity (v roce 2007 se vytěžilo 18,5 mil. m3). Úroveň celkového objemu ročních těžeb je zčásti ovlivňována podmínkami na trh se surovým dřívím a v roce 2010 byl přes mírné oživení patrný určitý vliv doznívající odbytové krize. Nejvíce se dřevo těží v Jihočeském kraji, dále pak v Plzeňském, v kraji Vysočina a ve Středočeském kraji. (http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=12&expand=1) Destabilizujícími faktory, které stále ještě negativně působí v podnikatelském prostředí ČR, jsou úroveň legislativy, množství právních předpisů, vymahatelnost práva a bohužel i korupce. Ekonomická a finanční krize dopadla v roce 2009 na celý evropský region, a tedy i na domácí lesnicko-dřevařský sektor v podobě snížené poptávky po dřevě a výrobcích z papíru způsobené poklesem cen, snížením příjmů, uzavíráním dřevozpracujících podniků, propouštěním a redukcí rozpočtů. Finanční krize a následné ekonomické důsledky vedly k zásadnímu posunu v lesnictví a v navazujícím zpracovatelském průmyslu, což je znát v celém řetězci od lesa až po samotný trh. Nikdy od první ropné krize v 70. letech nezažil trh s lesnickými výrobky takový pokles. (http://eagri.cz/public/web/file/60217/Zprava_o_stavu_lesa_09.pdf) Společnost Wood & Paper se zabývá prodejem dřeva, tudíž ji řadíme v souladu s novou klasifikací ekonomických činností CZ – NACE do sekce G Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel, konkrétně skupina 46.73 Velkoobchod se dřevem, stavebními materiály a sanitárním vybavením. Výše uvedené rozčlenění začala Česká republika používat od roku 2009. Nicméně díky akcionářům, s hlavní činností podnikání společnosti souvisí i dřevozpracující průmysl, který se řadí pod zpracovatelský průmysl. Ten je jedním z hlavních zdrojů tvorby hrubého domácího produktu v ČR a patří pod něj nejen zpracování dřeva, ale i výroba papíru. (http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/realizace_statistickeho_setreni_o_inovacich_v_c eske_republice) Hlavními konkurenty v odvětví působnosti společnosti Wood & Paper a.s. jsou JIP – Papírny Větřní, a.s., kteří jsou jedním z největších výrobců papíru v ČR. Dále je to Biocel Paskov a.s., který má také rakouské akcionáře a zabývá se výrobou buničiny, která se dále využívá pro výrobu hygienických výrobků, obalů pro přímé balení potravin

Vlastní práce

44

a pro výrobu grafických papírů. V oblasti dřevařského průmyslu je to mezinárodní společnost Stora Enzo Timber s.r.o., která vlastní dvě pily v městech Planá a Ždírec nad Doubravou. Jedná se o největší společnost obchodující se dřevem v Evropě.

4.2.1

Ceny dřeva

Hlavním indikátorem v oblasti obchodu se dřevem je samozřejmě jeho cena. Následující graf znázorňuje vývoj nejprodávanějších druhů dříví v České republice během posledních šesti let. Graf č. 2: Průměrné ceny surového dříví za ČR v letech 2005 až 2011

Zdroj: http://notes2.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/tab/E100321569 Z výše uvedeného grafu je patrné, že nejvíce kolísala cena nejdražšího u nás prodávané surového dřeva dubu II. třídy jakosti. V letech 2008 až 2009 se dokonce vyšplhala až na částku 7 000 Kč za m3, což nejspíše zapříčinila ekonomická krize. V současné době cena surového dubového dřeva opět roste a pohybuje se kolem 6 700 Kč za m3, což není z grafu vidět, z důvodu změny metodiky výpočtu cen surového dříví od 1. čtvrtletí roku 2011 (některé údaje nebyly do grafu zaneseny). Smrkové dříví je druhé nejdražší jehličnaté surové dřevo prodávané v České republiky, ale i tak je stabilně o polovinu

Vlastní práce

45

levnější než dubové dřevo. Nejdražší jehličnaté dříví je dřevo modřínu, jeho cena se od počátku roku 2011 pohybuje v průměru kolem 3 500 Kč za m3. Druhou nejlevnější skupinou u nás prodávaného dříví je surové listnaté a jehličnaté dříví V. třídy jakosti, které se používá pro výrobu buničiny. Jeho cena se od roku 2005 až do počátku roku 2011 pohybuje pod 1 000 Kč za m3 a v polovině roku 2011 tuto hranici překročila. Nejlevnější kategorií dřeva je dřevo VI. třídy jakosti neboli palivové dříví, kde se cena v první polovině roku 2011 pohybuje lehce nad 660 Kč za m3. (http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=12&expand=1) Z grafu můžeme vidět nárůst ceny dřeva na počátku roku 2011. Důvodem byla politika státu, která prostřednictvím státního podniku Lesy ČR vypsala v roce 2010 mnohamilionový tendr na prodej dřeva a lesnické práce, podle nějž firmy měly ve státních lesích v následujícím roce hospodařit. Tendr se řídí indexací cen dle českého statistického úřadu, díky kterému vzrostly ceny dřeva oproti II. čtvrtletí roku 2010 o 11,4% u jehličnatého dříví a 0,1% u listnatého dříví. Kvůli vysokým cenám dřeva, které na počátku roku 2011 byly už vyšší než v Polsku nebo na Slovensku, se řada společností dostala do finančních problémů. (http://www.silvarium.cz/zpravy-z-lesnictvi/firmyse-s-lcr-prou-o-cenu-dreva)

4.2.2

Zahraniční obchod

Vývoz dřeva z ČR je koncipován především do zemí Evropské unie, dále pak do Ruska. Hlavní exportéři dřeva v Evropě jsou Rakousko, Finsko a Švédsko, ve světě jsou to pak Kanada a USA. Nejvíce se dřevo těží ve velmocích jako je USA, Čína, Kanada, Brazílie a Indonésie. (http://lesprace.silvarium.cz/content/view/1916/154/) Zahraniční obchod ČR v roce 2010 po meziročním poklesu v roce 2009 opětovně rostl. Obrat zahraničního obchodu v porovnání s rokem 2009 se zvýšil o 19 % a dosáhl tak nejvyšší hodnoty od vzniku ČR. V současnosti má ČR v rámci EU-27 třetí největší podíl v dodávkách výrobků zpracovatelského průmyslu do členských států Evropské unie na

celkovém

objemu

exportu.

(http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/statistiky-

zahranicniho-obchodu/vyvoj-zahranicniho-obchodu-v-roce-2010/1000453/59965/) Hlavní vývozní činnost společnosti Wood & Paper a.s. směřuje do Rakouska, Německa a na Slovensko, což odpovídá zemím, kam exportují dřevo české společnosti. Naopak dřevo dováží především z Rakouska, Polska, Německa. Samozřejmě nejvíce obchoduje s českým dřevem.

Vlastní práce

46

Tab. č. 5: Zahraniční obchod se dřevařským zbožím se státy Evropské unie od roku 2008 až do první poloviny roku 2011 Produkt

Vývoz

Dovoz

(v mil. Kč v běžných cenách)

(v mil. Kč v běžných cenách)

2008

2009

2010

2011

2008

2009

2010

2011

4 569

5 330

3 281

3 836

1 479

2 320

1 370

1 776

33 261

30 414

16 531

16 961

39 373

35 938

19 062

20 892

27 023

24 378

12 664

13 366

13 622

11 974

5 964

5 829

Produkty lesnictví a těžby dřeva Papír a výrobky z papíru Dřevo, dřevěné, korkové a proutěné výrobky kromě nábytku Zdroj: Rok 2010, 2011: Zahraniční obchod České republiky podle CZ-CPA 1. až 2. čtvrtletí 2011, Tabulka 13, Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/6003-11, Rok 2008, 2009: Zahraniční obchod ČR podle SK v lednu až prosinci 2009P, Tabulka 19, Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/publ/6003-09-v_lednu_az_prosinci_2009 Z výše uvedené tabulky zpracované dle údajů ČSÚ je ale vidět opačný jev, než který zaznamenává zahraniční obchod celé ČR. Od roku 2009 zahraniční obchod ČR se státy Evropské unie se zboží pro dřevařský a dřevozpracující průmysl neustále klesal. Růst u těchto výrobků nastal až v roce 2011. V prvním pololetí roku 2011 vzrostl vývoz s produkty lesnictví a těžbou dřeva téměř o 17 % a dovoz vzrostl o necelých 30 %. Oproti tomu dovoz dřeva a dřevěných výrobků kromě nábytku stabilně klesá, v porovnání s rokem 2010 klesl o 2,3 %. Nicméně podíl na celkovém exportu ČR má vývoz produktů lesnictví, těžby dřeva, papíru a výrobků z papíru a ze dřeva zanedbatelný, cca 3 %. S dovozem výše uvedených produktů je to obdobné, podílí se na importu ČR necelými 4 %. Tudíž, i když zahraniční obchod celé ČR roste, export i import produktů ze dřeva, papíru a celkově lesnických výrobků může mít opačný charakter. Výsledky zahraničního obchodu v roce 2009 byly ovlivněny zejména snížením zahraniční poptávky, které se projevilo prudkým snížením zakázek pro zpracovatelský průmysl, pod který patří právě dřevozpracující průmysl. Dalším důležitým faktorem byl vývoj směnných kurzů koruny, která během roku 2009 oslabila vůči euru o 6 % a vůči americkému dolaru o 12 %, naopak v roce 2011 koruna vůči euru posílila oproti roku 2010 o 5,1 % a vůči dolaru o 16,3 %. Zahraniční obchod byl také ovlivněn nepatrným růstem vývozních cen (stouply o 0,2 %), v letech 2008 a 2009 byly ceny surového

Vlastní práce

47

dřeva v ČR na nejvyšší úrovni v průběhu posledních pěti let. Ovšem dovozní ceny se snížily o 3,5 %, což se projevilo na nárůstu importu lesnických produktů téměř o 60 %. V neposlední řadě byl důležitým faktorem pokles dovozu ropy (meziročně o 11,3 %). (http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/statistiky-zahranicniho-obchodu/vyvojzahranicniho-obchodu-v-roce-2010/1000453/59965/) Rok 2010 byl pro dřevařský a dřevozpracující průmysl zlomový, export i import poklesl dle výše uvedené tabulky oproti roku 2009 téměř o polovinu. Největší podíl v této kategorii zaujímá vývoz papíru a výrobků z papíru, který se pohybuje okolo 1,5 % podílu na exportu celé ČR. Nyní se zahraniční obchod s produkty ze dřeva a samotným dřevem postupně oživuje.

4.3 Finanční analýza V následujícím textu je provedena zjednodušená finanční analýza pomocí rozvahy a výkazu zisku a ztráty společnosti Wood & Paper a.s. v letech 2007 až 2010. Společnost také poskytla předběžné finanční výkazy ke konci září 2011, díky kterým je možno lépe predikovat vývoj výsledků společnosti do budoucna.

4.3.1

Vertikální analýza rozvahy

Během sledovaných čtyř let se v každém roce podílí oběžná aktiva téměř 99 % na celkové bilanční sumě. Stálá aktiva ani v jednom ze sledovaných let nedosahují 1 % a dokonce ostatní aktiva ani 0,5 %. Obdobná situace je i v roce 2011. Majetková struktura této společnosti odpovídá oboru jejího podnikání. Obchodní společnosti obecně preferují majetkovou strukturu přikloněnou k oběžným aktivům, díky kterým mohou platit závazky. Společnost nevlastní ani žádné budovy či pozemky, největší podíl na stálých aktivech má ve všech letech kromě roku 2007 dlouhodobý nehmotný majetek, tedy software. Podrobnější struktura oběžných aktiv ukazuje, že největší podíl ve všech letech zaujímají krátkodobé pohledávky, konkrétně pohledávky z obchodních vztahů. V porovnání s průměrným rozložením oběžných aktiv v odvětví velkoobchodu, kdy zásoby tvoří cca 18 % z celkových aktiv, je nízká hodnota zásob zarážející. Podnik však během roku vykazuje mnohem větší výši zásob, ale ke konci roku s nadcházející zimou, kdy je roz-

Vlastní práce

48

vaha sestavována, se snaží, vzhledem k sezónnosti, zásoby co nejvíce vyskladnit. V roce 2008 společnost převzala skladové zásoby od svého největšího akcionáře Mondi Štětí a.s. a rapidně tak vzrostl objem zásob. Zároveň v roce 2008 poklesly krátkodobé pohledávky, což může být způsobeno vylepšením platební morálky odběratelů, ale zároveň je snížení zapříčiněno i odlivem zákazníků, neboť poklesl obrat oproti roku 2007 o 23 %. V dalších letech poté obrat rostl, což kopíroval i růst krátkodobých pohledávek. Graf č. 3: Vertikální analýza oběžných aktiv

Zdroj: Vlastní práce zpracovaná dle výkazů společnosti Z hlediska vertikální analýzy pasiv, je možné konstatovat, že podnik využívá k financování převážně cizí kapitálové zdroje (asi 95 %), neboť vlastní kapitál zaujímá na celkových pasivech v průměru kolem 5 %. Toto rozčlenění kapitálové struktury sice opět odpovídá obchodní společnosti, ale zadlužení společnosti dosahuje extrémních hodnot. Dominantní postavení na financování cizími zdroji mají, jak je vidět z níže uvedeného grafu, krátkodobé závazky, konkrétně závazky z obchodních vztahů. Na struktuře těchto závazků má velký podíl pravidelná měsíční záloha podniku ČD Cargo a.s. za dopravu. Dlouhodobé závazky ani rezervy naopak nemají na struktuře cizích zdrojů žádný podíl. Krátkodobé bankovní úvěry pomalu narůstají a v roce 2010 měly přes 30 % podíl na celkových cizích zdrojích. Tento trend se objevuje i v roce 2011, kdy krátkodobé bankovní úvěry dosahují téměř 40 % podílu na cizích zdrojích financování.

Vlastní práce

49

Graf č. 4: Vertikální analýza cizích zdrojů

Zdroj: Vlastní práce zpracovaná dle výkazů společnosti

Analýza výkazu zisku a ztráty

4.3.2

Rok 2008 byl nejvíce postižen finanční krizí, která se projevila nižším objemem zpracovaného dříví, poklesem cen ve všech sortimentech, a tedy poklesem celkového objemu nákupu, díky čemuž se snížil i obrat podniku. Graf č. 5: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty v tis. Kč 35 000,00 30 000,00 25 000,00 20 000,00 15 000,00 10 000,00 5 000,00 0,00 -5 000,00 -10 000,00 Provozní VH

Finanční VH

2007

VH za běžnou činnost

2008

2009

VH za účetní období 2010


VH před zdaněním

Vlastní práce

50

Všechny sledované výsledky hospodaření vykazovaly v roce 2008 klesající tendenci. Finanční výsledek hospodaření dosáhl téměř záporné hodnoty 10 mil. Kč, což se projevilo v prohloubení využití externích zdrojů financování, z kterých musel podnik platit nákladové úroky. Průlom nastal v roce 2009, kdy bylo využito nejvíce vlastních zdrojů financování a finanční výsledek tak dosáhl kladných hodnot. Výsledek hospodaření za účetní období byl ve všech letech o něco menší než provozní výsledek hospodaření, až v roce 2009, díky kladnému finančnímu výsledku, dosáhl srovnatelných hodnot s provozním výsledkem hospodaření, který stále pozvolně roste. Výsledek hospodaření za běžnou činnost je ve všech letech srovnatelný s hodnotami výsledku hospodaření za účetní období, což je způsobenou tím, že podnik nevykazuje žádné mimořádné náklady ani výnosy. Společnost má své stálé obchodní partnery, se kterými vykazuje stabilně největší tržby. Za tuzemské odběratele se jedná o Mondi Štětí a.s., se kterým v roce 2010 realizoval výnosy za prodej dřevní hmoty a biopaliv ve výši 2 785 mil. Kč, což činí více jak polovinu s tržeb za celý rok 2010. U zahraničních odběratelů se jedná taktéž o jejich akcionáře, s nimi v roce 2010 podnik vykázal výnosy za prodej zboží a služeb ve výši 1 474 766 tis. Kč. Tab. č. 6: Vývoj tržeb a nákladů Ukazatel Tržby v % Tržby za prodej zboží v tis. Kč

2007

2008

Tuzem.

Zahr.

80 %

20 %

2009

Tuzem. Zahr. Tuzem. 66 %

34 %

67 %

2010

Zahr.

Tuzem.

Zahr.

33 %

63 %

37 %

3 490 641

2 816 723

3 251 288

4 671 592

3 417 375

2 744 380

3 166 570

4 531 552

Náklady vynaložené na prodané zboží v tis. Kč Zdroj: Vlastní práce zpracovaná dle výkazů společnosti Z údajů z tabulky je zřejmé, že tržby z prodeje zboží po mírném propadu v roce 2008 neustále rostou. Pokles byl zapříčiněn úbytkem dodávek pro Mondi Štětí a.s. Největší podíl na tržbách mají stabilně tržby za tuzemské odběratele, nicméně podíl zahraničních tržeb na celkovém objemu se postupně zvyšuje, v roce 2010 dosahují téměř 37 % podílu na celkovém objemu tržeb za prodej zboží. Společnost získává tržby i za zprostředkování mezinárodní i tuzemské dopravy, ale tyto položky jsou součástí tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb. S poklesem poptávky po surovinách a také po-

Vlastní práce

51

klesem nákupních aktivit se podnik potýkal ještě v prvním čtvrtletí roku 2009. Obrat podniku se ale zvyšuje a v roce 2010 dosahuje téměř 5 miliard. Náklady vynaložené na prodané zboží ve všech letech kopírují průběh tržeb za prodej zboží. Mají stejnou dynamiku růstu i poklesu a také jsou stabilně jen o 1 % nižší, což není pro podnik dobré, jejich výše by měla dle průměrných výsledků z odvětví být o 10 % nižší než tržby. Spolu s vývojem tržeb a nákladů souvisí i níže uvedené doplňkové ukazatele, jako jsou produktivita práce neboli podíl přidané účetní hodnoty na jednoho zaměstnance, podíl tržeb na jednoho zaměstnance a podíl osobních nákladů na jednoho zaměstnance. Tab. č. 7: Vývoj doplňkových ukazatelů Ukazatel Přidaná hodnota/Počet zam. (tis. Kč na 1 zaměstnance) Tržby/Počet zam. (tis. Kč na 1 zaměstnance) Osobní náklady/Počet zam. (tis. Kč na 1 zaměstnance) Počet zaměstnanců

Rok 2007

2008

2009

2010

1 730,17

1 541,13

1 675,57

2 241,17

155 573,83

128 719,52

145 809,78

198 581,38

670,38

768,57

728,26

859,00

24,00

23,00

23,00

24,00

Zdroj: Vlastní práce zpracovaná dle výkazů společnosti Produktivita práce poslední 2 roky postupně roste, což je pro společnost velice pozitivní. Podobný trend je zaznamenán i v odvětví. Rok 2008 byl opět pro sledované ukazatele zlomový, neboť zaznamenal jak pokles produktivity práce, tak i podíl tržeb na jednoho zaměstnance. V roce 2010 činí výše tržeb na jednoho zaměstnance necelých 200 mil. Kč. Společnost téměř nemění počet svých zaměstnanců, v krizových letech propustila jen jednoho zaměstnance. V roce 2010 už má opět plný stav jako před finanční krizí a nyní přibyl ještě jeden pracovník. Osobní náklady se tedy s počtem zaměstnanců logicky zvyšují. Největší vliv na tomto zvýšení mají rostoucí mzdy a s tím spojené náklady na zdravotní a sociální pojištění, které podnik za své zaměstnance odvádí.

Vlastní práce

4.3.3

52

Ukazatele likvidity

Finanční majetek nezaujímá příliš velký objem v oběžných aktivech. Hodnoty všech druhů likvidity jsou téměř ve všech sledovaných letech pod doporučenými hodnotami. Likvidita 1. stupně neboli okamžitá likvidita není dle srovnání s odvětvím až tak alarmující, neboť průměrné hodnoty v odvětví se pro roky 2007 až 2010 se pohybovaly kolem 0,15. Díky tomu, že má podnik celkově nízké zásoby, hodnoty pohotové a běžné likvidity jsou téměř srovnatelné, v roce 2007 dokonce neměl podnik žádné zásoby, a proto jsou hodnoty těchto likvidit shodné. Pohotová likvidita se pohybuje v letech 2007 a 2009 těsně v rámci doporučeného pásma. Hodnota běžné likvidity v odvětví se pohybuje mírně nad hodnotou 1, tudíž nedosahuje ani nejnižší hranice doporučeného pásma. Spíše tedy kopíruje vývoj odvětví a taktéž nedosahuje doporučených hodnot ani v jednom sledovaném roce. Graf č. 6: Vývoj ukazatelů likvidity v kontextu s doporučenými hodnotami

Zdroj: Vlastní práce zpracovaná dle výkazů společnosti Souhrnně se dá říci, že hodnoty jednotlivých druhů likvidity jsou v tomto odvětví spíše podprůměrné v porovnání s doporučenými hodnotami pro celou ČR. Pozitivní ovšem je, že nízká likvidita alespoň nesnižuje rentabilitu, neboť finanční prostředky jsou ukládány ve výnosnějších formách aktiv.

Vlastní práce

53

S analýzou likvidity je spojen ukazatel čistého pracovního kapitálu (ČPK), který udává jaká část oběžných aktiv krátkodobého majetku je financována dlouhodobými finančními zdroji. Tab. č. 8: Vývoj čistého pracovního kapitálu v tis. Kč Ukazatel ČPK

Rok 2007

2008

2009

2010

28 948

20 851

39 298

34 086

Zdroj: Vlastní práce zpracovaná dle výkazů společnosti Čistý pracovní kapitál ve sledovaných letech neustále kolísá stejně jako ukazatele likvidity. Nejvyšší hodnoty dosáhl v roce 2009 (téměř 40 mil. Kč), kdy byla hodnota krátkodobých bankovních úvěrů nejnižší a naopak hodnota krátkodobých pohledávek jedna z nejvyšších. Čistý pracovní kapitál tvoří tzv. „finanční polštář“, který podniku umožňuje pokračovat ve svých aktivitách i v případě, že by jej potkala nějaká nepříznivá situace, která by vyžadovala vysoký výdej peněžních prostředků. Wood & Paper a.s. by byl schopný takovouto situaci krátkodobě finančně ustát, neboť má stabilně zásobu přes 20 mil. Kč na pokrytí podnikové produkce. Růstový trend pokračuje i v roce 2011.

4.3.4

Ukazatele rentability

Rentabilita vloženého kapitálu je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje a dosahovat tak zisku pomocí investovaného kapitálu. Obecně je vyjadřována poměrem zisku k částce vloženého kapitálu. Je možno použít několik kategorií zisku. Nejčastěji je pro finanční analýzu využíván zisk před zdaněním úroků a daní (EBIT), díky kterému je možné zajistit mezipodnikové či oborové srovnání. Vychází z faktu, že i když budou mít podniky stejné daňové zatížení, mají rozdílnou bonitu z hlediska věřitelského, tudíž by mohla výše úroků ovlivnit náhled na tvorbu výsledku hospodaření v hlavní podnikatelské činnosti. Dále je využíván zisk po zdanění (EAT) neboli čistý zisk. Jedná se o část zisku, kterou můžeme dělit na zisk k rozdělení (dividendy prioritních a kmenových akcionářů) a zisk nerozdělený (slouží k reprodukci podniku). (Růčková, 2008)

Vlastní práce

54

Tato kategorie zisku se využívá ve všech ukazatelích, které hodnotí výkonnost podniku, a tudíž je čistý zisk převážně využíván i v níže uvedených výpočtech rentability. Následující tabulka znázorňuje porovnání rentability celkových vložených aktiv podniku s rentabilitou v odvětví. Tab. č. 9: Ukazatele rentability s použitím EBIT Ukazatel

Rok 2007

2008

2009

2010

ROA EBIT

4,93%

3,47 %

4,47 %

4,18 %

ROA EBIT v odvětví

8,56 %

11,74 %

5,23 %

5,00 %

Zdroj: Vlastní práce zpracovaná dle výkazů společnosti, Srovnání s odvětvím: Soubor ke stažení: Finanční analýza podnikové sféry za rok 2010 (příloha) a za rok 2008, dostupné z: http://www.mpo.cz/cz/ministr-a-ministerstvo/analyticke-materialy/#category238 Vývoj rentability společnosti Wood & Paper a.s. je velice nestabilní. Propad byl opět zaznamenán v kritickém roce 2008, kdy ukazatel ROA dosahoval nejnižší hodnoty. Naproti tomu průměrná ziskovost vloženého kapitálu v odvětví zaznamenala v roce 2008 obrovské zvýšení. V ostatních letech se sice podnik pohybuje pod průměrem v odvětví, ale dynamika vývoje rentability je podobná jako v oboru. Tab. č. 10: Ukazatele rentability s použitím čistého zisku Rok

Ukazatel 2007

2008

2009

2010

ROA

2,96 %

1,67 %

4,37 %

2,73 %

ROCE

3,88 %

2,43 %

5,36 %

4,47 %

ROS

0,43 %

0,27 %

0,76 %

0,39 %

ROC

1,00 %

1,00 %

0,99 %

1,00 %

ROE

53,18%

31,93 %

60,03 %

50,19 %

Zdroj: Vlastní práce zpracovaná dle výkazů společnosti V tab. č. 10 jsou vypočítány ukazatele jednotlivých druhů rentabilit s použitím výsledku hospodaření za běžné účetní období (čistý zisk) k němuž jsou přičteny nákladové úroky očištěné od daně z příjmů právnických osob. Sazba této daně v letech 2007 až 2010 dle Ministerstva financí ČR byla 24 %, 21 %, 20 % a 19 %. Nejvyšších hodnot ziskovosti dosahuje společnost v roce 2009. 1 Kč aktiv přinesla 0,0437 Kč zisku (ROA),

Vlastní práce

55

1 Kč dlouhodobě investovaného kapitálu přinesla 0,0536 Kč zisku (ROCE), 1 Kč tržeb 0,0076 Kč zisku (ROS) a 1 Kč vlastního kapitálu (ROE) 0,60 Kč zisku. Nízké rentability tržeb (ROS) dosahuje podnik z důvodu, že vynakládá velké náklady na prodej zboží a služeb, než by bylo vhodné, neboť na 1 Kč tržeb potřebuje vynaložit 99 haléřů nákladů (ROC). Podnik je sice ziskový, ale nedosahuje uspokojivých hodnot, měl by důsledněji dbát na snižování nákladů. Díky rozkladu Du Pont, který je zaměřen na rozklad rentability vlastního kapitálu (ROE), je možné vymezit jednotlivé položky ovlivňující tento ukazatel. Rentabilita vlastního kapitálu se dá rozložit jako součin rentability tržeb (ziskové rozpětí), obrat celkových aktiv a finanční páky, což je převrácená hodnota k míře samofinancování. (Růčková, 2008) Tab. č. 11: Du Pont rozklad rentability vlastního kapitálu Období

Ukazatel ROE

Zisk / Tržby

Tržby / Aktiva

Aktiva / VK

Změna 2008 / 2007

-21,25 %

-18,92 %

-17,36 %

15,03 %

Změna 2009 / 2008

28,09 %

45,88 %

8,49 %

-26,28 %

Změna 2010 / 2009

-9,84 %

-37,41 %

8,58 %

19,00 %

Zdroj: Vlastní práce zpracovaná dle výkazů společnosti Rentabilita vlastního kapitálu v roce 2008 klesla oproti roku 2007 o 21,25 %. Na tomto propadu měla největší vliv rentabilita tržeb, téměř 19 % a dále obrat celkových aktiv (17,3% vliv), na který by obchodní podnik měl klást velký důraz. I když účinek finanční páky byl pozitivní, tak nepřevážil negativní vliv ostatních ukazatelů a využívání cizího kapitálu ve větším rozsahu, snižuje ziskovost vlastního kapitálu. Oproti roku 2008 se v roce 2009 zvýšila rentabilita vlastního kapitálu o 28,09 %, a to díky ziskovosti tržeb, která měla téměř 46 % podíl na tomto nárůstu. V roce 2009 vzrostl čistý zisk trojnásobně, tržby jen o 15 % a díky tomu byla ziskovost tržeb tak vysoká. Pozitivní vliv měl i obrat celkových aktiv a záporný vliv finanční páky, tak měl za následek pozitivní pákový efekt ziskovosti vlastního kapitálu. Rentabilita celkového vloženého kapitálu je také obsažena v Du Pont rozkladu rentability vlastního kapitálu a má tedy vliv na jeho hodnotu. ROE dosahuje vyšších hodnot než ROA v každém sledovaném roce, a to znamená, že by měl fungovat ziskový účinek finanční páky a použití cizího kapitálu by mělo zvyšovat rentabilitu vlastního kapitálu. Nicméně zadluženost podniku je tak vysoká, že toto pravidlo zde neplatí a zis-

Vlastní práce

56

kovost vlastního kapitálu v letech 2008 a 2010 klesá navzdory pozitivnímu vlivu finanční páky.

4.3.5

Ukazatele zadluženosti

Společnost Wood & Paper a.s. využívá k financování své obchodní činnosti převážně cizí zdroje, konkrétně krátkodobé bankovní úvěry, tudíž je celková zadluženost ve všech sledovaných letech nad 90 %. Tab. č. 12: Ukazatele zadluženosti Ukazatel

Rok 2007

2008

2009

2010

Celková zadluženost

94,81 %

96,39 %

93,48 %

95,38 %

Míra samofinancování

5,19 %

3,61 %

6,52 %

4,62 %

Úrokové krytí

11,48

2,79

7,87

5,51

Podkapitalizování

84,57

7,09

17,42

31,28

Zdroj: Vlastní práce zpracovaná dle výkazů společnosti Z výše uvedené tabulky je patrné, že míra samofinancování tvoří jen kolem 5 %. Riziko pro věřitele je tedy velmi vysoké. Společnost nevyužívá žádné dlouhodobé zdroje financování a krátkodobá zadluženost je tedy totožná s celkovou zadlužeností. Úrokového krytí v letech 2007 a 2008 velice kolísá. V roce 2007 na 1 Kč nákladových úroků připadá až 11,48 Kč zisku, což je hodnota velice nadprůměrná a je způsobena vysokými tržbami, díky kterým mohl podnik lépe využít cizí zdroje a nákladovými úroky tak byly velice nízké. Úrokové krytí by se mělo pohybovat mezi hodnotami 3 až 8. Neschopnost platit úrokové platby ze zisku může být předzvěstí blížícího se úpadku. (Růčková, 2008) Optimálních hodnot dosahují zbylé sledované roky a v tomto směru můžeme podnik označit za bezproblémový. Ukazatel podkapitalizování dosahuje ve všech letech extrémních hodnot. Společnost je silně překapitalizovaná. Ukazatel by měl vypovídat o tom, jak dostatečně podnik využívá cizí kapitál vůči vlastnímu. Společnost sice kryje vlastním kapitálem dlouhodobý majetek, ale i používá ho i ke krytí oběžného majetku. Dle tohoto ukazatele má podnik dobrou finanční stabilitu a jistou platební schopnost. Výsledné hodnoty jsou ale naprosto mimo doporučené hodnoty, neboť ukazatel by měl být o něco vyšší jak hodnota 1. K tomuto výsledku se nejvíce blíží v roce 2008.

Vlastní práce

4.3.6

57

Ukazatele aktivity

Pomocí ukazatelů aktivity hodnotíme, jak podnik hospodaří se svými aktivy a jaké má toto hospodaření vliv na výnosnost a likviditu. Obrat celkových aktiv mírně kolísá, během sledovaných let se v podniku otočila celková aktiva 4,25krát až 6,45krát, což je velmi často, neboť v odvětví se aktiva otočí průměrně asi 2,3krát. Charakter obratu zásob a doby obratu zásob lze přisoudit odvětví, ve kterém podnik působí. Podnik nelpí na zásobách, v roce 2007 dokonce ani žádné zásoby nevykazoval, a proto ukazatele aktivity zásob dosahují tak extrémních hodnot. Pro společnost je nejlepší, aby doba obratu pohledávek byla co nejkratší a obrat pohledávek tedy co nejrychlejší. Nejvyššího obratu dosáhl podnik v roce 2007, kdy došlo k inkasu pohledávek téměř 8krát a podnik mohl tyto finanční prostředky dále investovat. Obrat závazků dokazuje, že podnik je velmi solventní, neboť své závazky platí rychleji než inkasuje pohledávky. Wood & Paper a.s. dává svým odběratelům platební podmínku maximálně 55 dní, ale to se týká pouze tuzemských zákazníků, zahraničním odběratelům uděluje platební podmínku maximálně 45 dní. Dá se tedy říci, že doba obratu pohledávek kopíruje platební podmínkou, kterou společnost svým odběratelům uděluje. Tab. č. 13: Ukazatele aktivity Ukazatel

Rok 2007

2008

2009

2010

Obrat celkových aktiv

6,45

4,25

5,15

6,01

Obrat zásob

0,00

13,88

333,30

75,57

Doba obratu zásob (ve dnech)

0,00

26,00

1,00

5,00

Obrat pohledávek

7,43

6,26

5,76

6,68

Doba obratu pohledávek (ve dnech)

49,00

58,00

63,00

55,00

Obrat závazků

9,08

6,56

6,85

10,64

Doba obratu závazků (ve dnech)

41,00

56,00

53,00

34,00

Zdroj: Vlastní práce zpracovaná dle výkazů společnosti Po rozboru finančního zdraví podniku následuje samotný výpočet ekonomické přidané hodnoty.

Vlastní práce

58

4.4 Výpočet ekonomické přidané hodnoty K dosažení výsledku ukazatele EVA je použita metoda účetních úprav, kdy je z výkazu zisku a ztráty vymezena hodnota NOPAT a z rozvahy je vymezen investovaný kapitál neboli čistá operační aktiva. Výpočet vážených průměrných nákladů na kapitál je vyčíslen v následujícím textu. Účetní model bude tedy transformován na ekonomický, hlavně proto, aby hodnota ekonomické přidané hodnoty měla vypovídající schopnost pro vlastníku podniku.

4.4.1

Transformace na ekonomický model

Transformace účetního modelu na ekonomický zahrnuje účetní úpravy rozvahy a výkazu zisku a ztráty, které jsou popsány v následujícím textu.

Vymezení investovaného kapitálu (C) Pro účely této diplomové práce byl vybrán tzv. majetkový přístup (NOA) k vymezení velikosti kapitálu vázaného v aktivech (C) nutného pro operační činnost podniku. Následně byla podle aktiv upravena i pasiva. Majetkový přístup vychází z aktiv rozvahy a skládá z následujících kroků: ad 1. Aktivace položek Aktivací položek se rozumí započítání aktiv, které podnik využívá ke své hlavní výdělečné činnosti, a nejsou zachyceny v rozvaze. •

Leasing

Společnost Wood & Paper a.s. pořizuje formou leasingu výhradně služební automobily, které splácí po čtyři roky, jedná se o tzv. operativní pronájem. Formou finančního leasingu společnost nepořídila v letech 2008 až 2010 žádný najatý majetek. V roce 2007 doplácela pouze splátku za pořízenou kopírku z roku 2004. Mařík, 2005 uvádí, že operativní leasing neumožňuje majetek aktivovat na rozdíl od leasingu finančního. Ekonomicky však platí, že operativní pronájem je formou cizího financování podnikové činnosti, a proto je třeba zvážit, zda je majetek vhodný aktivovat. V této práci bylo s přihlédnutí k hlavní podnikatelské činnosti podniku přistou-

Vlastní práce

59

peno k aktivaci operativního leasingu pomocí převodu budoucích leasingových splátek na čistou současnou hodnotu k danému roku s použitím úrokové míry krátkodobých bankovních úvěrů (viz tabulka č. 24). Níže uvedená tabulka znázorňuje výši splátek za služební automobily v jednotlivých letech k výchozímu roku 2007. Společnost vlastnila v roce 2007 osm automobilů, v roce 2008 a 2009 se počet zvýšil na deset automobilů a od roku 2010 vlastní 12 automobilů. Tab. č. 14:

Přehled leasingových splátek v tis. Kč k 31. 12. 2007 Leasingové splátky celkem

Služební auta poří-

Zaplaceno k 31. 12. 2007

Splatno v roce 2008

2009

2010

455

33

0

0

0

5955

2364

2335

0

0

292

22

258

12

0

6702

2419

2593

12

0

Kopírka

211

28

0

0

0

Celkem leasing

6913

2447

2593

12

0

zená v roce 2005 Služební auta pořízená v roce 2006 Služební auta pořízená v roce 2007 Celková hodnota pronájmu za 8 aut

Zdroj: Vlastní práce zpracovaná dle přílohy k účetní závěrce společnosti Leasingové splátky v následujících letech jsou převedeny pomocí ukazatele čistá současné hodnota (vzorec č. 22 uvedený v literární rešerši) ke konci roku 2007. Skutečná výše leasingu za daný rok je poté aktivována do rozvahy formou přičtení k dlouhodobému hmotnému majetku. Aktivace leasingu byla provedena stejným způsobem pro všechny nadcházející roky a její výše je souhrnně uvedena v níže uvedené tabulce. Tab. č. 15: Aktivace leasingu v tis. Kč Rok Aktivace leasingu

2007

2008

2009

2010

2 537

2 384

2 861

2 921

Zdroj: Vlastní práce zpracovaná dle přílohy k účetní závěrce společnosti

Vlastní práce

•

60

Oceňovací rozdíl u dlouhodobého majetku, goodwill

Vzhledem k malé výši dlouhodobého majetku, který netvoří ve sledovaných letech ani 1% z celkových aktiv, nebylo přistoupeno k aktivaci oceňovacího rozdíl ani goodwillu dlouhodobého majetku do hodnoty NOA. •

Tiché rezervy

K vytváření tichých rezerv dochází při tvorbě nadbytečných rezerv, nadhodnocování pohledávek nebo při vytváření opravných položek, např. u zásob či u pohledávek z obchodních vztahů. Společnost Wood & Paper a.s. ani v jednom ze sledovaných let nevytvořila opravnou položku k zásobám ani nevykazovala rezervy. U krátkodobých pohledávek podnik opravné položky vytváří dle analýzy doby splatnosti pohledávek, ale tento postup nevede ke tvoření tichých rezerv. Dle konzultace s účetní podniku nebyly žádné rezervy označeny jako nadbytečné a výše tichých rezerv nebyla shledána jako významná. •

Aktivace nákladů s dlouhodobými předpokládanými účinky

Do této kategorie se řadí náklady na výzkum a vývoj, náklady na reprezentaci, náklady na vzdělávání zaměstnanců, náklady na zprostředkování dopravy a další. Podnik nemá své vlastní výzkumní středisko, vedení společnosti se zúčastňuje odborných diskusí, které pořádá jejich hlavní akcionář Mondi Štětí a.s.. Náklady na výzkum a vývoj tedy nejsou uvažovány. I když podnik dbá na vzdělávání zaměstnanců, náklady na vzdělávání jsou vykazovány v nákladové položce ostatní služby společně se službami spojenými s údržbou softwaru, poštovným, údržbou administrativní budovy, náklady na logistiku atd. Jejich výše je tedy v rámci dlouhodobějších investic zanedbatelná. Do budoucna podnik uvažuje o získání dotací z EU právě na vzdělávání zaměstnanců. Důležitou položkou jsou však náklady na logistiku, které souvisí s hlavní podnikatelskou činností společnosti, a je třeba je do aktiv zahrnout. Podnik dále každoročně vynakládá náklady na reprezentaci, které jsou zahrnovány taktéž do služeb. V rámci úpravy rozvahy tyto náklady připočteme k položce dlouhodobého nehmotného majetku. V tabulce č. 16 jsou znázorněny náklady s dlouhodobějším charakterem. Podnik používá lineární odepisování majetku na základě předpokládané doby životnosti. Náklady na reprezentaci a logistiku jsou rovnoměrně odepisovány po dobu tří let a lze tedy předpokládat, že náklad přináší efekt v roce, kdy byl vynaložen a po další dva následující roky. Roční náklady jsou poměrově přiřazeny třem po sobě následujícím rokům v podobě odpisů, které jsou zahrnuty nejen do NOA, ale i do NOPAT. V tabulce jsou

Vlastní práce

61

také znázorněny odpisy let 2005 a 2006, protože pro kumulaci nákladů a odpisů se bere v úvahu i vývoj nákladů s dlouhodobějším účinkem před sledovaným obdobím, kdy podnik tyto náklady také vynakládal. Tab. č. 16:

Aktivace nákladů s dlouhodobějšími předpokládanými účinky v tis. Kč Rok

Náklady na reprezentaci Náklady na logistiku Náklady s dlouhodobějšími předpokl. účinky celkem lineární odpis 2005

2005

2006

2007

2008

2009

2010

524

563

741

826

609

843

128 087

158 609

156 707

167 436

136 090

166 187

128 611

159 172

157 448

168 262

136 699

167 030

42 870

42 870

42 870

53 057

53 057

53 057

52 483

52 483

52 483

56 087

56 087

56 087

45 566

45 566

lineární odpis 2006 lineární odpis 2007 lineární odpis 2008 lineární odpis 2009 lineární odpis 2010

55 677

Roční odpis celkem

42 870

95 928

148 410

161 627

154 136

157 330

Kumulativní náklady (PC)

128 611

287 783

445 231

613 493

750 192

917 222

42 870

138 798

287 208

448 835

602 972

760 302

85 741

148 985

158 022

164 657

147 220

156 920

Kumulativní odpisy (oprávky) Aktivované náklady s dlouhodobějšími předpokl. účinky (PC - oprávky)

Zdroj: Vlastní práce zpracovaná dle výkazů společnosti, Mařík, Maříková 2005 ad 2. Vyčlenění neoperativních aktiv V této části je důležité identifikovat aktiva, která mají operativní charakter a jsou tedy nezbytná k hlavní výdělečné činnosti podniku. •

Krátkodobý finanční majetek

Provozně nutnou výši peněžních prostředků lze odhadnout pomocí poměrového ukazatele okamžité neboli hotovostní likvidity. Hodnota tohoto ukazatele v žádném sledovaném roce nepřesáhla minimální doporučovanou hranici 0,2, tudíž žádná úprava není potřeba. •

Dlouhodobý finanční majetek

Podnik neinvestuje do dlouhodobého finančního majetku, položka je tedy nulová.

Vlastní práce

•

62

Nedokončené investice

Wood & Paper a.s. nevykazuje v letech 2007 až do současnosti žádné nedokončené investice z dlouhodobého hmotného či nehmotného majetku. •

Jiná aktiva nepotřebná k operativní činnosti

Společnost nedisponuje nevyužívanými pronajatými pozemky či budovami. Výše zásob je spíše pod oborovým průměrem, nedochází tedy k vytváření nadbytečných zásob. Z aktiv jsou ale vyloučeny všechny pohledávky, které jsou po splatnosti, neboť v aktuálním období nepřispívají k hlavní výdělečné činnosti podniku (viz níže uvedená tabulka). Tab. č. 17: Pohledávky po lhůtě splatnosti v tis. Kč Rok Pohledávky po splatnosti

2007

2008

2009

2010

60 077

71 429

81 549

99 752

Zdroj: Vlastní práce zpracovaná dle přílohy k účetní závěrce společnosti ad. 3 Neúročený cizí kapitál Aktiva je dále nutné snížit o pasiva, která nejsou úročena. Podnik z pohledu neúročených cizích zdrojů vykazuje pouze krátkodobé závazky. Pasivní položky časového rozlišení, nezpoplatněné dlouhodobé závazky, případně rezervy mající charakter skutečných závazků podnik v žádném sledovaném roce nevykazuje. Tab. č. 18: Vývoj neúročených cizích zdrojů v tis. Kč Rok Krátkodobé závazky

2007

2008

2009

2010

411 021

451 457

489 314

448 047

Zdroj: Vlastní práce zpracovaná dle výkazů společnosti Nyní můžeme přistoupit k samotnému vymezení čistých operativních aktiv (NOA).

Vlastní práce

63

Tab. č. 19: Vymezení NOA v jednotlivých letech v tis. Kč Rok 2007

2008

2009

2010

160 915

170 593

152 523

161 011

171

2 989

2 110

990

158 022

164 657

147 220

156 920

158 193

167 646

149 330

157 910

184

562

332

180

aktivace leasingu (+)

2 537

2 384

2 861

2 921

Dlouhodobý hmotný majetek upravený

2 721

2 946

3 193

3 101

0

0

0

0

107 510

169 970

78 538

243 563

0

213 374

10 062

63 067

Pohledávky

502 730

472 750

582 652

713 219

Pohledávky po splatnosti (-)

60 077

71 429

81 549

99 752

Pohledávky upravené

442 653

401 321

501 103

613 467

Krátkodobý finanční majetek

75 323

6 171

56 057

14 439

555

561

630

637

Neúročené závazky (-)

411 021

451 457

489 314

448 047

NOA

268 425

340 563

231 061

404 573

Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Náklady s dlouhodobějšími předpokládanými účinky (+) Dlouhodobý nehmotný majetek upravený DHM

Dlouhodobý finanční majetek Čistý pracovní kapitál Zásoby

Časové rozlišení

Zdroj: Vlastní práce zpracovaná dle výkazů společnosti Výsledná výše operačních aktiv NOA dosahuje naprosto odlišných hodnot oproti aktivům celkem v rozvaze. Je tedy jasně vidět rozpor mezi účetním a ekonomickým pohledem na výkonnost podniku. Po provedených úpravách v aktivech, je třeba upravit i pasiva a přes finanční přístup vymezit investovaný kapitál (C). Nejdůležitější změnou v pasivech je zařazení nových položek ekvivalentů vlastního kapitálu (EVK), které jsou použity jako vyrovnávací položky. Další změnou je přidání jednotlivých splátek leasingu k cizím zdrojům a vyřazení neúročeného cizího kapitálu. Bilanční suma upravených aktiv a pasiv musí být shodná.

Vlastní práce

64

Tab. č. 20: Vymezení investovaného kapitálu (C) v tis. Kč Rok 2007

2008

2009

2010

Vlastní kapitál

127 968

118 403

108 200

93 763

Základní kapitál

10 000

10 000

10 000

10 000

Kapitálové fondy

0

0

0

0

4 056

7 136

7 000

8 228

0

0

0

0

Výsledek hospodaření účetního období

15 967

8 039

25 529

18 368

EVK - náklady s dlouhodobými účinky (+)

158 022

164 657

147 220

156 920

EVK – pohledávky po splatnosti (-)

60 077

71 429

81 549

99 752

Cizí zdroje

140 456

222 159

122 861

310 810

Bankovní úvěry

137 919

219 775

120 000

307 889

2 537

2 384

2 861

2 921

268 425

340 563

231 061

404 573

Rezervní fondy Výsledek hospodaření minulých let

Leasing Kapitál (C) celkem


Vymezení čistého operačního zisku (NOPAT) Pro určení NOPAT je vycházeno z výsledku hospodaření z běžné činnosti. Důležité opět je, aby výnosy a náklady byly spjaty pouze s hlavní výdělečnou činností podniku. Při úpravě aktiv došlo k vyloučení některých položek, a tudíž musí dojít i k vyloučení výnosů a nákladů s těmito aktivy souvisejícími, aby byla zachována symetrie mezi NOA a NOPAT. Pro určení velikosti operačního výsledku hospodaření je postupováno dle tabulky č. 2 v literární rešerši. 1. Hospodářský výsledek za běžnou činnost Skládá se z provozního a finančního výsledku hospodaření, které jsou upraveny o daň z příjmů za běžnou činnost. Ve všech sledovaných letech dosahuje výsledek hospodaření kladných hodnot, tzn. podnik je ziskový. Nejvyšší zisk je v roce 2009, a to z důvodu, že tento rok byl jediný, kdy finanční výsledek hospodaření nebyl záporný. 2. Nákladové úroky K výsledku hospodaření je třeba zpět přičíst vyloučené placené úroky z finančních nákladů, a to včetně implicitních úroků obsažených v leasingových platbách. Velikost leasingových úroků určíme vynásobením úrokové míry z krátkodobého úvěru

Vlastní práce

65

(viz. tabulka č. 24) s výši leasingového závazku k začátku daného období. (Pavelková, Knápková, 2011) Tab. č. 21: Nákladové úroky v tis. Kč Rok 2007

2008

2009

2010

Nákladové úroky – úvěry

1 523

4 498

3 718

4 074

Nákladové úroky - leasing

82

114

84

71

Nákladové úroky celkem

1 605

4 612

3 802

4 145

Zdroj: Vlastní práce zpracovaná dle výkazů společnosti 3. Výnosy a náklady z neoperativního majetku Společnost Wood & Paper a.s. nevykazuje v analyzovaných letech žádný prodej dlouhodobého majetku, rozpouštění nevyužitých rezerv, odstupné pro větší počet zaměstnanců, mimořádné odpisy majetku, atd. Hodnota NOPAT tedy nebyla o mimořádné náklady či výnosy upravena. 4. Odpisy goodwillu Goodwill se ve výkazech společnosti neobjevuje, tudíž výše NOPAT nebyla touto položkou ovlivněna. 5. Náklady s investičním charakterem Náklady s dlouhodobějšími účinky neboli investičním charakterem byly vyčísleny v tabulce č. 16 při vymezení NOA, jedná se o náklady na reprezentaci a logistiku. Tyto náklady se v původní výši přičtou k NOPAT a odečtou se odpisy pro daný rok. 6. Leasingová platba Původní hodnota operativního a finančního leasingu je rozpuštěna formou lineárních odpisů do čtyř následujících let. Tento původní náklad je třeba do NOPAT zahrnout a odpisy jednotlivých let naopak odečíst. V níže uvedené tabulce jsou také znázorněny odpisy let 2004 až 2010, protože pro zjištění výše odpisu za daný rok se bere v úvahu i vývoj odpisů před sledovaným obdobím, kdy podnik tyto náklady také vynakládal.

Vlastní práce

66

Tab. č. 22: Odpisy leasingu v tis. Kč Rok 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

211

0

0

0

0

0

0

PC operativního leasingu

0

455

5 955

602

874

1 541

1 115

Hodnota leasingu celkem

211

455

5 955

602

874

1 541

1 115

52,75

52,75

52,75

52,75

114

114

114

114

1 489

1 489

1 489

1 489

151

151

151

151

219

219

219

385

385

PC finančního leasingu

lineární odpis 2004 lineární odpis 2005 lineární odpis 2006 lineární odpis 2007 lineární odpis 2008 lineární odpis 2009

279

lineární odpis 2010 Roční odpis celkem

52,75

114

1 603

1 753

1 972

2 243

1 033

Zdroj: Vlastní práce zpracovaná dle výkazů společnosti, Mařík, Maříková 2005 7. Neobvyklé zisky či ztráty Společnost během analyzovaného období nezaznamenala žádné zisky z neobvyklých operací. V položkách tržby za prodej dlouhodobého majetku vykazuje po celou dobu nulovou hodnotu. 8. Nákladové rezervy V letech 2007 až 2010 podnik nevykazoval rezervy v cizích zdrojích, tudíž úprava týkající se eliminace (tj. zpětného přičtení) změny nákladových rezerv v jednotlivých letech není potřeba. Výše popsané změny ve výkazu zisku a ztráty a následné vymezení NOPAT jsou zobrazeny v tabulce č. 23. Výsledný NOPAT je poté vypočten jako upravený výsledek hospodaření, který je zdaněn o dodatečně vypočtenou daň. Dodatečně vypočtená daň se určí z rozdílu mezi původním a upraveným výsledkem hospodaření, kdy se tento rozdíl zdaní dle platné sazby daně z příjmů právnických osob (24 %, 21 %, 20 % a 19 % v letech 2007 až 2010 dle údajů Ministerstva financí ČR). (Pavelková, Knápková, 2005)

Vlastní práce

67

Tab. č. 23: Vymezení NOPAT v tis. Kč Rok 2007

2008

2009

2010

VH z běžné činnosti upravený

25 459

18 181

11 191

32 295

VH z běžné činnosti původní

15 967

8 039

25 529

18 368

Nákladové úroky (+)

1 605

4 605

3 802

4 145

Původní náklady s investičním charakterem (+)

157 448

168 262

136 699

167 030

Odpisy (-)

148 410

161 627

154 136

157 330

602

874

1 541

1 115

1 753

1 972

2 243

1 033

0

0

0

0

Rozdíl (VH původní - VH po úpravách)

-9 492

-10 142

14 338

-13 927

Dodatečně vypočtená daň (-)

2 278

2 130

2 868

2 646

NOPAT

23 181

16 051

8 324

29 649

Původní hodnota leasingu (+) Odpisy (-) Nákladové rezervy


Průměrné vážené náklady na kapitál (WACC) Pro získání výše průměrných nákladů na kapitál se nejprve musí vyčíslit náklady na cizí kapitál a náklady na vlastní kapitál. Jejich součet udává hodnotu WACC pro všechny sledované roky. Výše uvedené změny v kapitálové struktuře se dále projeví na výpočtu WACC. •

Výpočet nákladů na cizí kapitál

Náklady kapitálu, který podnik získá formou dluhu, se vyjadřují v podobě úroku, který podnik musí zaplatit. Existuje řada metod k stanovení nákladů na cizí kapitál, ale jelikož společnost Wood & Paper a.s. ke svému financování využívá především krátkodobé bankovní úvěry, nejpřesnější se jeví varianta zjištění sazby těchto bankovních úvěrů. Podnik tuto sazbu odvozuje od úrokové sazby na mezibankovním trhu depozit – PRIBOR, ke které je připočtena riziková přirážka. Dle informací od účetní podniku je tato riziková sazba stabilně stanovena na 1 %. K dosažení výpočtu nákladů na cizí kapitál je třeba uvažovat působení daňového štítu. V níže uvedené tabulce je počítáno se sazbou daně z příjmů právnických osob 24 %, 21 %, 20 % a 19 % v letech 2007 až 2010 dle údajů Ministerstva financí ČR.

Vlastní práce

68

Tab. č. 24: Náklady na cizí kapitál Rok 2007

2008

2009

2010

PRIBOR

3,42%

4,20%

2,63%

1,86%

Riziková přirážka

1,00%

1,00%

1,00%

1,00%

Náklady na cizí kapitál

3,36%

4,11%

2,90%

2,32%

Zdroj: Vlastní práce zpracovaná dle výkazů společnosti, PRIBOR, Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/penezni_trh/pribor/prumerne_form.jsp Nejvyšší náklady na cizí kapitál zaznamenal podnik v roce 2008 ve výši 4,11 % a naopak nejnižší v roce 2010. Od roku 2009 až do současnosti tyto náklady postupně klesají. •

Výpočet nákladů na vlastní kapitál

Vzhledem k tomu, že společnost není obchodována na kapitálovém trhu, nemohla být využita ke zjištění nákladů na vlastní kapitál metoda CAPM ani dividendový model. U metody CAPM by musely být použity náhradní odhady koeficientu β, které mohou být zavádějící. Další možností je odvození nákladů na vlastní kapitál z průměrné rentability vlastního kapitálu v odvětví. Výsledky v odvětví jsou ale poněkud odlišné oproti sledovanému podniku. Nejvhodnější se tedy jeví stavebnicová metoda využívána MPO ČR, která sice vychází z účetních dat. Díky tomu, že byl účetní model transformován na ekonomický, je vycházeno z upravených hodnot rozvahy, díky čemuž by nemělo dojít ke zkreslení hodnoty nákladu na vlastní kapitál. K zjištění samotného výsledku alternativního nákladu na vlastní kapitál bylo postupováno dle vztahu č. 14 uvedeného v literární rešerši. Jednotlivé výpočty byly provedeny dle metodiky manželů Neumaierových. Bezriziková sazba je stanovena jako výnos desetiletých státních dluhopisů emitovaných Českou národní bankou, které zveřejňuje MPO ČR. Pro srovnání je uvedena i hodnota alternativního nákladu na vlastní kapitál v oboru působnosti společnosti.

Vlastní práce

69

Tab. č. 25: Výpočet nákladů na vlastní kapitál pomocí stavebnicové metody Rok 2007

2008

2009

2010

Sazba bezrizikových aktiv r f

4,28%

4,55%

4,67%

3,71%

Prémie za riziko velikosti podniku rLA

5,00%

5,00%

5,00%

5,00%

Prémie za podnikatelské riziko rPOD

0,00%

3,72%

0,00%

0,00%

Prémie za riziko finanční stability rFINSTAB

10,00%

10,00%

10,00%

10,00%

Prémie za riziko finanční struktury rFINSTRU

0,00%

0,94%

1,40%

0,00%

Alternativní náklad na vlastní kapitál re

19,28%

24,21%

21,07%

18,71%

Alternativní náklad na vlastní kapitál v odvětví re

10,25 %

12,88 %

19,15 %

18,93 %

Zdroj: Vlastní práce zpracovaná dle výkazů společnosti, Sazba bezrizikových aktiv i alternativní náklad na vlastní kapitál v odvětví, soubor ke stažení: Finanční analýza podnikové sféry za rok 2010 (příloha) a za rok 2008, dostupné z: http://www.mpo.cz/cz/ministr-aministerstvo/analyticke-materialy/#category238 Prémie za riziko velikosti podniku je ve všech letech stanovena jako 5 %, a to z důvodu, že vlastní kapitál je menší než 100 mil. Kč. Rentabilita celkových aktiv je v letech 2007, 2009 a 2010 větší než rentabilita v odvětví, a proto je prémie za podnikatelské riziko stanovena ve výši 0 %. V roce 2008 je ROA podniku menší než ROA v odvětví, tudíž je hodnota rPOD vypočítána podle vztahu č. 18. Míra rizika finanční stability je odvozena z běžné likvidity, ve všech letech se běžná likvidita pohybuje v nízkých číslech pod hodnotou 1, díky čemuž je stanovena prémie za riziko finanční stability ve výši 10 %. Hodnota úrokového krytí klesla v letech 2008 a 2009 pod hodnotu 3 a díky tomu, je stanovena prémie za riziko finanční struktury dle vzorce č. 20. V ostatních sledovaných letech je hodnota úrokového krytí větší než doporučená hodnota 3, tudíž přirážka za finanční strukturu podniku je nulová. Jak je patrné z tabulky č. 25 největší vliv na alternativní náklad na vlastní kapitál má prémie za riziko finanční stability. Problémovou oblastí tedy je běžná likvidita. Hodnota alternativního nákladu na vlastní kapitál sledovaného podniku je téměř ve všech letech vyšší než výše re v odvětví. Největší rozdíl je v letech 2007 a 2008, kdy výše re podniku je o 9 % nad průměrem v odvětví a v roce 2008 dokonce byla o téměř 12 % vyšší než je průměr v odvětví. V posledních dvou letech podnik zaznamenal po-

Vlastní práce

70

dobný vývoj jako odvětví. Důležitý je fakt, že náklady na vlastní kapitál mají snižující charakter. •

Stanovení vážených průměrných nákladů na kapitál (WACC)

Pro stanovení hodnoty WACC byl použit vzorec č. 13 uvedený v literární rešerši:

WACC = NCK * ( 1 - d ) * CK/K + NVK * VK/K Výše alternativního nákladu na kapitál re je rovna českému ekvivalentu náklady na vlastní kapitál ( NVK ) a náklady na cizí kapitál ( NCK ) jsou již ve zdaněné podobě. Tab. č. 26: Výpočet WACC Rok 2007

2008

2009

2010

NCK

3,36%

4,11%

2,90%

2,32%

NVK

19,28%

24,21%

21,07%

18,71%

CK / K

52,33%

65,23%

53,17%

76,82%

VK / K

47,67%

34,77%

46,83%

23,18%

WACC

10,95%

11,10%

11,41%

6,12%

WACC odvětví

8,63 %

10,18 %

15,3 %

14,52 %

Zdroj: Vlastní práce zpracovaná dle výkazů společnosti, WACC odvětví: Soubor ke stažení: Finanční analýza podnikové sféry za rok 2010 (příloha) a za rok 2008, dostupné z: http://www.mpo.cz/cz/ministr-a-ministerstvo/analyticke-materialy/#category238 Z tabulky je patrné, že vlastní zdroje financování jsou mnohonásobně dražší než cizí, největší rozdíl je v roce 2008, kdy náklady na vlastní kapitál jsou téměř 6x vyšší než náklady na cizí kapitál. Podíl vlastního a cizího kapitál na kapitálové struktuře podniku je velice vyrovnaný, výkyv je zaznamenán v roce 2008 a 2010, kdy cizí kapitál převýšil vlastní. Změna kapitálové struktury podniku je způsobena účetními úpravami, neboť před úpravou tvořil vlastní kapitál kolem 5 % na celkovém kapitálu. V porovnání s odvětvím se výše WACC podniku v letech 2007 a 2008 pohybuje nad průměrem a od roku 2009 pod průměrem v odvětví. Nízká hodnota WACC ve všech sledovaných letech svědčí o tom, že podnik je schopný pracovat s poměrně nízkými náklady na kapitál, což je pozitivní z hlediska tvorby hodnoty pro vlastníky.

Vlastní práce

4.4.2

71

Výpočet ukazatele EVA

Po vymezení základních částí ekonomické přidané hodnoty přichází na řadu samotný výpočet tohoto ukazatele, který je proveden podle vztahu č. 6.

EVA = NOPAT - WACC * C Tab. č. 27: Výpočet ukazatele hodnoty EVA v tis. Kč Rok 2007

2008

2009

2010

NOA (C)

268 425

340 563

231 061

404 573

NOPAT

23 181

16 051

8 324

29 649

WACC

10,95%

11,10%

11,41%

6,12%

-6 209,79

-21 740,70

-18 041,70

4 905,20

EVA

Zdroj: Vlastní práce autora Pro lepší názornost je uveden graf vývoje ukazatele EVA a průměrných vážených nákladů na kapitál. Graf č. 7: Vývoj ukazatele EVA a WACC v letech 2007 až 2010

Zdroj: Vlastní práce autora

Vlastní práce

72

Z výše uvedené tabulky je patrné, že hodnota ekonomické přidané hodnoty v prvních třech letech je záporná. Podnik tedy tvoří hodnotu pro své vlastníky jen v roce 2010, jelikož produkuje více, než jsou celkové náklady vloženého kapitálu. Podnik tak zhodnotil investovaný kapitál. Naopak v letech 2007 až 2009 se dá říci, že ničí hodnotu pro vlastníky, což je vidět i z grafu č. 7, neboť náklady na kapitál převýšily jeho zhodnocení. Pozitivní jevem je postupné snižování záporné ekonomické přidané hodnoty k čemuž dopomohlo snižováním nákladů na kapitál. V budoucnu se dá očekávat, že podnik bude dosahovat kladné hodnoty ukazatele EVA. Doplňkové ukazatele hodnotové rozpětí a operační rentabilita dotváření výslednou hodnotu ukazatele EVA. Operační rentabilita ukazuje ziskovost čistých operačních aktiv, kdy 1 Kč vložených čistých operačních aktiv, přinesla 0,073 Kč zisku v roce 2010. Hodnota rentability aktiv je tak mnohem vyšší po účetních úpravách než tomu bylo v původním účetním modelu. Hodnotové rozpětí znázorňuje ukazatel EVA v procentuálním vyjádření. Jedna koruna investovaného kapitálu v roce 2010 přinesla vlastníkům 0,012 Kč ekonomické přidané hodnoty. V předešlých letech investovaný kapitál nepřinesl žádnou přidanou hodnotu pro vlastníky a akcionáře, ale spíše ji ničil. Tab. č. 28: Operační rentabilita a hodnotové rozpětí Rok 2007

2008

2009

2010

Operační rentabilita (RONA)

8,64%

4,71%

3,60%

7,328%

Hodnotové rozpětí (RONA – WACC)

-2,31%

-6,38%

-7,81%

1,212%


4.5 Identifikace generátorů hodnoty ukazatele EVA K identifikaci generátorů nebo li faktorů ovlivňující hodnotu ekonomické přidané hodnoty je použita korelační analýza, dále citlivostní analýza pro rok 2010 a pyramidový rozklad ukazatele EVA pro období let 2007 a 2010.

4.5.1

Korelační analýza

Ukazatel EVA se skládá ze tří hlavních veličin - NOPAT, NOA a WACC. Každá tato veličina je tvořena dalšími prvky, které ukazatel EVA ovlivňují. Výstupem bude analýza prokazující ovlivnění dílčích veličin celkového ukazatele EVA. Míru vzájemného

Vlastní práce

73

ovlivnění zjistíme pomocí korelačního koeficientu. Postup korelační analýzy je podrobně uveden v kapitole metodika práce. Nejprve se zaměříme na faktory z nichž se skládá hodnota NOA a které ovlivňují ukazatel EVA nejvíce. Tab. č. 29: Vliv veličin tvořících NOA na ukazatel EVA Faktor

Vliv na ukazatel EVA

Dlouhodobý nehmotný majetek

0,594

Zásoby

-0,425

Pohledávky

-0,860

NOA

0,447

Zdroj: Vlastní práce autora Z tab. č. 29 je patrné, že čistá operační aktiva ovlivňují ukazatel EVA kladně. Jedná se ale o slabou závislost, kdy s růstem NOA mírně poroste i hodnota ukazatele EVA. Negativně hodnotu ekonomické přidané hodnoty ovlivňují zásoby a pohledávky. Naopak kladně hodnotu EVA ovlivňuje dlouhodobý nehmotný majetek. Silná negativní korelace pohledávek s ukazatelem EVA potvrzuje značný vliv pohledávek na výkonnost podniku. Dále bude přistoupeno k identifikace faktorů, jež determinují ukazatel WACC. Výši vybraných faktorů, které nejvíce ovlivňují ukazatel EVA, znázorňuje níže uvedená tabulka. Tab. č. 30: Vliv veličin tvořících WACC na ukazatel EVA Faktor


Cizí kapitál

0,613

Vlastní kapitál

-0,598

Náklady na VK

-0,957

Náklady na CK

-0,827

WACC

-0,858

Zdroj: Vlastní práce autora Z korelační analýzy je zřejmé, že vážené průměrné náklady kapitálu mají na vrcholový ukazatel EVA silně negativní vliv, což je v souladu s teorií. Největší vliv mají náklady na vlastní kapitál. Vlastní kapitál má záporný vliv na ukazatel EVA a naopak cizí kapi-

Vlastní práce

74

tál má vysoce pozitivní vliv. Tento fakt je způsoben tím, že do výpočtu ukazatele EVA vstupuje vlastní a cizí kapitál pouze ve formě vah (podílu) na celkovém kapitálu, tedy mezi nimi jednoznačně platí negativní vztah (Cizí kapitál / Kapitál celkem = 1 - Vlastní kapitál / Kapitál celkem). Následuje vymezení vybraných veličin determinujících NOPAT a určení jejich vlivu na ukazatel EVA. Tab. č. 31: Vliv veličin tvořících NOPAT na ukazatel EVA Faktor


Výsledek hospodaření z běžné činnosti

0,270

Původní náklady s investičním charakterem - odpisy

0,799

Tržby za prodej zboží

0,987

NOPAT

0,886

Zdroj: Vlastní práce autora Jak je vidět z výše uvedené tabulky, NOPAT vykazuje silně pozitivní korelaci s ukazatelem EVA, což koresponduje s literární rešerší. Silně pozitivní závislost vykazuje rozdíl nákladů s investičním charakterem a odpisů. Dle očekávání značný vliv mají na ukazatel EVA tržby za prodej zboží a menší kladný vliv má výsledek hospodaření z běžné činnosti. Zvyšování tržeb tedy povede ke zvyšování hodnoty ekonomické přidané hodnoty. Pro úplnost je uvedena tabulka tzv. korelační matice mezi základními ukazateli, které tvoří ukazatel ekonomické přidané hodnoty. Tab. č. 32: Vliv základních veličin na ukazatel EVA NOA

NOPAT

WACC

EVA

NOA

1,000

0,746

-0,829

0,447

NOPAT

0,746

1,000

-0,798

0,886

WACC

-0,829

-0,798

1,000

-0,858

EVA

0,447

0,886

-0,858

1,000


Vlastní práce

4.5.2

75

Citlivostní analýza

Účelem této analýzy je zjištění citlivosti ekonomické přidané hodnoty na změny faktorů, které ovlivňují její hodnotu. Analyzovány jsou vybrané dílčí faktory, které ovlivňují základní stavební kameny ukazatele EVA. Sledována je změna ukazatele EVA v roce 2010 při zvýšení hodnoty jednotlivých faktorů 10 % (viz tab. č. 33). Tab. č. 33: Citlivostní analýza ukazatele EVA pro rok 2010 2010

Faktor

Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Čistý pracovní kapitál Zásoby Pohledávky Hospodářský výsledek z běžné činnosti Náklady s investičním charakterem – odpisy NOPAT/Tržby Náklady na cizí kapitál Náklady na vlastní kapitál

re

Původní hodnota ukazatele (v tis. Kč)

Změna hodnoty o 10% (v tis. Kč)

Původní EVA (v tis. Kč)

Nová EVA (v tis. Kč)

Změna EVA (v %)

Změna EVA (v tis. Kč)

157 910 3 101 243 563 63 067 613 467

173 701 3 411 267 919 69 374 674 813

4 905 4 905 4 905 4 905 4 905

3 939 4 886 3 416 4 519 1 153

-19,69% -0,39% -30,37% -7,86% -76,49%

-966 -19 -1 490 -386 -3 752

18 368

20 205

4 905

6 742

37,45%

1 837

9 700

10 669

4 905

5 875

19,77%

970

0,622% 0,023

0,684% 2,55%

4 905 4 905

7 870 4 185

60,44% -14,68%

2 965 -720

18,71%

20,58%

4 905

3 151

-35,76%

-1 754

Zdroj: Vlastní práce autora Pro citlivostní analýzu byl vybrán rok 2010, protože podnik již v tomto roce tvořil ekonomickou přidanou hodnotu. Citlivostní analýza potvrdila, že zvyšování NOPAT má pozitivní účinek na hodnotu EVA a naopak zvyšování hodnoty NOA a WACC má negativní důsledek na ukazatel EVA. Největší vliv na růst hodnoty EVA dle citlivostní analýzy má výsledek hospodaření z běžné činnosti, v němž jsou zahrnuty celkové tržby a samozřejmě náklady vynaložené na prodej zboží a vlastních výrobků a služeb, dále kladný vliv na ukazatel EVA mají náklady s investičním charakterem bez odpisů. Významný vliv na snižování hodnoty EVA mají náklady na vlastní a cizí kapitál, z nichž větší podíl mají náklady na vlastní kapitál. Dále je to dlouhodobý nehmotný

Vlastní práce

76

majetek a čistý pracovní kapitál, především pohledávky a zásoby, kdy s jejich zvýšením hodnota ukazatele klesá. Faktory, které nejvíce působí na změnu ukazatele EVA, jsou dále podrobeny citlivostní analýze při zvýšení daného faktoru o 10 %, o 5 % a snížení původní hodnoty faktoru o 10 % a o 5 %. Tab. č. 34: Citlivostní analýza ukazatele EVA v tis. Kč pro vybrané faktory roku 2010 Původní Faktor

Pohledávky Hospodářský výsledek za běžnou činnost Náklady s investičním charakterem – odpisy NOPAT/Tržby Náklady na cizí kapitál Náklady na vlastní kapitál

re

Nová hodnota EVA v tis. Kč

EVA

Změna o

Změna o

Změna o

Změna o

v tis. Kč

– 10%

– 5%

+ 5%

+ 10%

4 905

8 657

6 781

3 029

1 153

4 905

3 068

3 987

5 824

6 742

4 905

3 935

4 420

5 390

5 875

4 905 4 905

1 940 6 660

3 423 5 782

6 388 4 028

7 870 3 151

4 905

5 625

5 265

4 545

4 185

Zdroj: Vlastní práce autora Z tabulky č. 34 je patrné, že nejvýznamnější vliv na vrcholový ukazatel EVA mají pohledávky, kdy s jejich snížením o 10 %, naroste hodnota EVA téměř dvojnásobně a při jejich zvýšením o 10 % naopak poklesne více jak o polovinu. Náklady s investičním charakterem po odečtení odpisů sice mají pozitivní vliv na růst hodnoty EVA, ale také jsou aktivovány na základě provedených účetních úprav do dlouhodobého nehmotného majetku, kde svým nárůstem naopak hodnotu EVA snižují. Ovšem nárůst v rámci NOPAT je znatelnější. Z uvedených analýz určujících faktory ovlivňující výši ukazatele EVA by měly vyplynout doporučení, která by měla směřovat do investiční činnosti podnikání z důvodu snížení investovaného kapitálu vázaného v aktivech a do oblasti financování z hlediska snižování nákladů na kapitál.

Vlastní práce

4.5.3

77

Pyramidový rozklad ukazatele EVA

Pyramidový rozklad ukazatele EVA je proveden pro změnu let 2007 a 2010 pomocí funkcionální metody. U jednotlivých generátorů hodnoty je uveden přírůstek ukazatele EVA. Z rozkladu jsou také patrné roční změny mezi léty 2007 a 2010. V roce 2010 oproti roku 2007 již podnik tvořil hodnotu pro své vlastníky. Pro pyramidový rozklad bylo použito hodnotové rozpětí (RONA – WACC) a investovaný kapitál vázaný v aktivech C neboli čistá operační aktiva NOA z důvodu lepší názornosti vlivu NOPAT a NOA na vrcholový ukazatel EVA. S růstem hodnotového rozpětí roste i hodnota EVA. Z pyramidového rozkladu je patrné, že i když je hodnotové rozpětí v roce 2010 kladné, zvýšení investovaného kapitálu mělo negativní vliv na ukazatel EVA, neboť nárůst C byl téměř dvojnásobný. WACC vyčísluje náklady na investovaný kapitál, s jejich růstem by měla hodnota EVA klesat. Vzhledem k tomu, že jsou WACC silně záporně korelované s ukazatelem EVA, jejich obrovský pokles měl pozitivní vliv na tento ukazatel. Dá se tedy říci, že čím větší bude rentabilita investovaného kapitálu a nižší náklady na kapitál, tím větší bude vytvořená hodnota pro vlastníky. Zisková marže (NOPAT / Tržby) je v obou sledovaných letech téměř na stejné úrovni, v roce 2010 se mírně zvýšila, ale i tak vliv na ukazatel EVA byl negativní. Obratovost aktiv (Tržby / C) sice poklesla, ale pokles nebyl tak rapidní a vliv na EVA byl pozitivní. Souhrnně je vliv obratovosti investovaného kapitálu a ziskové marže pozitivní, protože převážil kladný účinek ziskové marže i přesto, že poklesla. Pokles podílu výsledku hospodaření na tržbách měl negativní vliv na ziskovou marži. Stejný vliv měl i pokles podílu původních nákladů s investičním charakterem bez odpisů na tržbách. Naopak pozitivní vliv měl nárůst podílu nákladových úroků na tržbách. Dalším faktorem ovlivňujícím rentabilitu investovaného kapitálu je obratovost aktiv. Požadavkem samozřejmě je, aby se aktiva obrátila v co nejkratší době. Obrat je závislý na velikosti aktiv a na výši výnosů. V roce 2010, jak už bylo řečeno, vzrostla čistá operační aktiva téměř dvojnásobně. I když se tržby taktéž zvýšily, jejich nárůst byl v mnohem menší míře než nárůst NOA a vliv tržeb byl na hodnotu EVA negativní a vliv NOA naopak pozitivní. Ale tato neobvyklá skutečnost je způsobena především skokovými hodnotami investovaného kapitálu.

Vlastní práce

78

Investovaný kapitál vázaných v aktivech nejvýrazněji ovlivňuje čistý pracovní kapitál, kdy k nejvýznamnější změně došlo u výše pohledávek a zásob. Růst pohledávek i zásob měl za následek záporný přírůstek hodnoty EVA. Naopak krátkodobý finanční majetek vykázal růst s pozitivním vlivem. Druhou částí hodnotového rozpětí jsou vážené průměrná náklady na kapitál, jejichž pokles má pozitivní vliv na EVA. Největší vliv zaznamenal pokles podílu vlastního kapitálu na celkovém investovaném kapitálu. Nicméně mírný pokles nákladů na vlastní kapitál měl nevýrazný vliv na hodnotu ukazatele EVA. Pokles nákladů na cizí kapitál, měl již mnohem vyšší vliv na růst ekonomické přidané hodnoty.

Vlastní práce

79

Obr. č. 3: Pyramidový rozklad EVA v tis. Kč pro období let 2007 až 2010 EVA Faktor -6210 4905 = rok 2007 rok 2010 11 115 11 115 dis.výnos Delta EVA

RONA - WACC C (NOA) -2,31% 1,21% x 268 425 404 573 3,52% -0,525 136 148 1,507 -748 -152,49% 11 871 50,72%

Časové rozlišení 555 637 + 82 1,148 0 14,77%

Dlouh. Majetek 160914 161011 + 97 1,001 -1 0,06%

DHM DNM 2 721 3 101 + 158 193 157 910 + 380 1,140 -283 0,998 -2 2 13,97% -0,18%

RONA WACC 8,64% 7,33% 10,95% 6,12% -1,31% 0,848 -4,83% 0,559 2 533 -44,15% 9 337 -15,18%

VK/K 47,67% 23,18% x -24,50% 0,486 8 990 -51,39%

rf 4,28% -0,57% -13,32%

Zásoby 0 63 067 + 63 067 0 -224

NVK (re) 19,28% 18,71% -0,57% 0,970 390 -2,96%

rLA 3,71% + 0,867 390

5,00% 0,00% 0,00%

Nákladové úroky/ Tržby 0,385% + 0,040% 0,204% 0,896 0,164% 5,088 -59 408,80% 216

HV/Tržby 0,430% -0,045% -10,37%

Zdroj: Vlastní práce

DFM 0 0 0

0 0 0

Pohledávky Krátkod. FM 442 653 613 467 + 75 323 14 439 170 814 1,386 -60 884 0,192 -608 217 38,59% -80,83%

Neúročený CK 411 021 448 047 37 026 1,090 -132 9,01%

CK/K NCK 52,33% 76,82% x 3,36% 2,32% 24,50% 1,468 -1,04% 0,690 -1 343 1 300 46,82% -31,03%

rPOD 5,00% + 1,000 0

NOPAT/Tržby Tržby/C 0,62% 0,62% x 13,910 11,780 0,00% 1,003 -2,130 0,847 -52 -15,31% 2 559 0,34%

Tržby 3 733 4 765 / 772 953 1 032 1,276 181 -3 759 27,64%

ČPK 107 510 243 563 136053 2,265 -747 126,55%

0,00% 0,00% 0,00%

rFINSTAB 0,00% + 0,000 0

10,00% 0,00% 0,00%

10,00% + 1,000 0

rFINSTRU 0,00% 0,00%

0% 0

Riz. přirážka PRIBOR 1,00% 1,00% + 3,42% 1,86% 0,00% 1,000 -1,56% 0,544 0 1 300 0,00% -45,61%

C (NOA) 268 425 404 573 136 148

1,507

50,72%

6 319

Pův. náklady s inv. N na leasing–odp./T Dodat. daň/T char. – odpisy/T 0,240% 0,002% + -0,030% 0,056% - 0,061% 0,056% -0,238% 0,007 0,086% -1,851 -0,005% 0,910 -315 113 -7 -99,28% -285,07% -8,98%

Diskuse výsledků

80

5 Diskuse výsledků Záporná hodnota ukazatele EVA v letech 2007 až 2009 společnosti Wood & Paper a.s. je způsobena především nízkým operačním ziskem v porovnání s čistými operačními aktivy. Naopak pozitivní vliv na ekonomickou přidanou hodnotu má nízká kapitálová nákladovost. Z finanční analýzy společnosti Wood & Paper a.s. byla zjištěna kapitálová struktura silně zaměřena na cizí zdroje. Míra samofinancování tvoří kolem 5 %. Výpočet ukazatele EVA podle metody účetních úprav, ale dokázal, že kapitálové vybavení společnosti je vyvážené, neboť k vlastnímu kapitálu byly připočteny tzv. ekvivalenty tohoto kapitálu, které nejsou v rozvaze z účetního hlediska uváděny. Z ekonomického pohledu tedy vlastní kapitál dosahuje mnohem vyšších hodnot než skutečně vykázaný vlastní kapitál v účetní rozvaze. Díky tomu bylo také zjištěno, že náklady na vlastní kapitál jsou mnohonásobně dražší než náklady na cizí kapitál. Vedení společnosti totiž upřednostňuje krátkodobé zadlužení, které je spojeno s nižšími finančními náklady. Krátkodobé krytí oběžných aktiv cizími zdroji není až tak vysoké, aby pokrylo i část aktiv stálých, ba naopak vytváří čistý pracovní kapitál. Vývoj likvidity není tedy optimální a vysoké hodnoty pohledávek z obchodního styku silně ovlivňují ukazatel EVA, jak je patrno z provedených analýz. Podnik platí své závazky dříve, než inkasuje pohledávky, což není časově výhodné z hlediska získání finančních prostředků, ale udržuje si tak dobré vztahy se svými dodavateli. Výše zásob má taktéž podstatný vliv na zvyšování ekonomické přidané hodnoty. Ke zvýšení ekonomické přidané hodnoty je třeba dosáhnout značné výše operačního zisku. Provedené analýzy zjišťujících vliv a závislost dílčích faktorů na vrcholový ukazatel EVA tento fakt potvrdily. Podnik sice ve všech sledovaných letech dosahuje kladné hodnoty výsledku hospodaření i operačního zisku, ale jeho výše není dostačující k tvoření ekonomické přidané hodnoty pro vlastníky podniku. Samozřejmě s výší zisku souvisí i výše tržeb. Rentabilita celkového vloženého kapitálu z ekonomického i účetního hlediska je nižší než nákladovost kapitálu, tzn. ROA (RONA) < WACC, zisk s ohledem na riziko je tedy příliš nízký. Nicméně v roce 2010 RONA vypočtená z upravených dat převýšila WACC a zisk již odpovídal podstoupenému riziku. Podobně výnosnost kapitálu počítaná dle ekonomického modelu je nižší než nákladovost vlastního kapitálu, tzn. re > ROE. Ne-

Diskuse výsledků

81

rovnost veličin naznačuje, že vkladem finančních prostředků vlastníci realizují náklady ušlé příležitosti, a podnik tak není vhodným předmětem pro investování. Dle vývoje veličin ziskovosti a nákladovosti v čase lze ale předpokládat zlepšení výnosnosti podniku vůči investovanému kapitálu, neboť kapitálová struktura je z ekonomického hlediska vhodně nastavena. Z konstrukce ekonomické přidané hodnoty přes účetní model vyplývá, že by se vlastníci podniku měli v dlouhodobějším časovém horizontu zaměřit na zvyšování zisku a udržení nízké nákladovosti kapitálu. Avšak z hlediska trendu v odvětví bohužel české firmy vykazují převážně zápornou hodnotu ukazatele EVA.

Návrhy a doporučení

82

6 Návrhy a doporučení Záporná hodnota ukazatele EVA a následné zvýšení ekonomické přidané hodnoty v roce 2010 do kladných číslic, naznačuje možnost udržení ekonomické přidané hodnoty v kladných hodnotách v následujících letech. Možností zvýšení ekonomické přidané hodnoty pro daný podnik je několik, zároveň je však důležité snažit se o eliminaci prvků, které působí na její pokles. K takovým faktorům patří například pohledávky, které vykazují silnou negativní korelaci s ukazatelem EVA. Zaměřením se na nezvyšování celkových pohledávek bude zajištěna nejprve stabilizace ekonomické přidané hodnoty (nebude dosahováno poklesu EVA), případně cíleným snížením pohledávek bude zajištěna nejen stabilizace, ale i růst ukazatele EVA. •

Zajištění pohledávek

Nabízí se několik možností zajištění pohledávek. Společnost obchoduje s partnery z Německa, Rakouska, Slovenska, Polska a samozřejmě i z Česka. Zahraničním odběratelům uděluje platební podmínku max. 45 dní a českým odběratelům max. 55 dní, což je optimální délka splatnosti, kterou dávají české firmy svým zákazníkům. Pohledávky po splatnosti tvoří 10 – 20 % na celkových pohledávkách, což evokuje zaměřit se na jejich zajištění, aby dlužníci platili rychleji a nedocházelo k nedobytným pohledávkám. Mezi hlavní odběratele patří šest společností, které tvoří většinový podíl na celkovém obratu podniku. Mezi tyto společnosti také patří jejich tři akcionáři. Podnik dále obchoduje s několika desítkami společností a nebrání se ani menším obchodům s drobnými odběrateli, jako jsou fyzické osoby (vlastníci lesa). Riziko nezaplacení pohledávek není možné úplně eliminovat, ale je možné jej snížit na únosnou mez. V současné době existuje řada nástrojů jak řídit pohledávky vůči odběratelům, využití skont, factoringu, forfaitingu či eskont směnek, atd. Další možností, jak zabránit riziku nezaplacení odběratelem, je pojištění pohledávek, což by vzhledem ke struktuře odběratelů společnosti mělo být velice účinné. Tuto službu v ČR nabízejí čtyři pojišťovny, u kterých je možné pojistit si jak tuzemské, tak zahraniční pohledávky pro případ platební nevůle či platební insolvence. Jedná se o úvěrovou pojišťovnu Euler Hermes Čescob a.s., Atradius Kredit Insurance N.V. org. složka, Coface Czech Kredit Management Services, spol. s r.o. a nejdéle působící pojišťovnu na trhu se státní tradicí KUPEG úvěrová pojišťovna a.s. Smyslem pojištění pohledávek není jen ochrana pro případ neuhrazení plateb, ale také možnost preventivně předcházet možných škodám prostřednictvím průběžného sle-


83

dování bonity odběratelů. Pojistná smlouva je uzavírána na 1 rok a vztahuje se na obchodní dodavatelské úvěry, které firmy poskytují svým odběratelům při dodávce zboží nebo služeb. Každá pojišťovna má své specifické podmínky pro pojištění. V současné době je možné uzavřít pojistnou smlouvu na celé portfolio odběratelů nebo pouze na jejich část. Ovšem pojištění jen jednoho odběratele pojišťovny nenabízí, protože je to velmi rizikové a cenově náročné. Nabídky pojistných smluv jsou vypracovány zdarma na základě dotazníku, který musí společnost (dále jen klient) mající zájem o tento typ pojištění vyplnit. Součástí nabídky je i test propojištěnosti, kdy klient má možnost ještě před uzavřením smlouvy zjistit, zda jsou jeho odběratele pojistitelní a zda získá požadovanou výši úvěrového limitu na daného odběratele. Většinou se jedná o vzorek 10 odběratelů. Test propojištěnosti je jedním z důležitých faktorů při výběru pojišťovny, u které smlouvu uzavřít. Dalším důležitým faktorem je samozřejmě cena pojištění, ta se odvíjí od pojistné sazby a výši předpokládaného ročního obratu, který chce mít klient pojištěn. Pojišťovny uplatňují princip výpočtu pojistného na bázi skutečně pojištěného obratu, tzn. na základě měsíčního hlášení, ve kterém je u každého pojištěného odběratele uveden součet faktur vystavených v příslušném měsíci. Výše pojistného se pak rovná součtu nahlášených částek násobených pojistnou sazbou a bývá ve většině případů menší než 1 % z pojištěného obratu. Pojistná sazba se pohybuje v rozmezí od 0,1 % až 0,7 %. V této sazbě se odráží především výše pojistitelného obratu, poskytovaná platební podmínka, spoluúčast při výplatě pojistného plnění, obor, ve kterém pojištěná společnost působí, atd. K výplatě pojistného plnění dochází až v případě uplynutí karenční lhůty, které obvykle trvá 5 až 6 měsíců od nahlášení nezaplacené

pohledávky pojišťovně.

Pokud pohledávka

není

uhrazena

ve splatnosti, má klient od pojišťovny stanovenou lhůtu na to, aby se pokusil pohledávku inkasovat sám. Tato lhůta pokrývá i běžné zpoždění plateb. Pokud není pohledávka uhrazena ani po tomto datu, má klient povinnost nahlásit ji pojišťovně, od tohoto data většinou běží karenční lhůta. Součástí služeb, které v sobě úvěrové pojištění zahrnuje, je i vymáhání pohledávek. Společnosti Wood & Paper a.s. realizuje v posledních letech celkový obrat se všemi svými obchodními partnery kolem 4 miliard ročně. V případě, že by si pojistila alespoň malou část svého obratu, kterou realizuje např. s rizikovějšími (menšími) odběrateli, s kterými má stabilně měsíční otevřené saldo neuhrazených pohledávek kolem 2 mil. Kč, mohla by docílit efektivnějšího řízení pohledávek. Výhodou tohoto pojištění je možnost zakalkulování skutečné a předem avizované výše nákladů na toto krytí vynaložené, narozdíl od ztráty spojené s platební neschopností nebo nevůlí. Cenu pojistného nelze posuzovat pouze jako náklad navíc, ale je třeba zohlednit náklady, které


84

by společnosti vznikly, pokud by si služby spojené s obstaráváním pohledávek, zajišťovaly samy ve vlastní režii (např. sledování bonity, inkaso pohledávek po splatnosti). V současné době je ideální období na uzavírání smluv na pojištění pohledávek, neboť pojistné sazby se pohybují velmi nízko a pojišťovny jsou mnohem odvážnější v udělování úvěrových limitů i na menší společnosti. Wood &Paper a.s. obchoduje se spoustou menších odběratelů, se kterými je vždy rizikovější obchod uzavřít. Větší společnosti působící na trhu jsou solventnější ke svým zákazníkům, jelikož si tvoří rezervy pro případ neočekávaných výkyvů na trhu. •

Zvyšování tržeb

Ke zvýšení hodnoty NOPAT, potažmo hodnoty EVA, je potřeba, aby se podnik zaměřil na zefektivnění využívaných vstupů a zvyšování tržeb. Z provedené finanční analýzy vyplynulo, že tržby za prodej zboží jsou vždy jen o 1 % vyšší, než jsou náklady na zboží vynaložené. Jejich výše v porovnání s odvětvím by měla být o 10 % vyšší než náklady. Nízká hodnota účetně vykázané přidané hodnoty je způsobená vysokou hodnotou výkonové spotřeby, především položkou služeb, z nichž největší část zaujímají náklady na logistiku. Ovšem zvýšení cen produktů (služeb) k docílení zvýšení tržeb lze provést až po pečlivém marketingovém průzkumu a vyvstává zde riziko snížení poptávky. Ceny dřeva jsou určovány trhem, ale ovlivňuje je však i politika státu prostřednictvím Státního podniku Lesy ČR. Monopolní postavení na trhu tak dovoluje státnímu podniku určovat ceny dřeva, podle kterých se musí řídit ostatní podniky, aby na trhu obstály. Nicméně kvůli vysokým cenám dříví, které byly např. na počátku roku 2011 velmi vysoké, se řada společností dostala do finančních problémů. Pojištěním pohledávek těchto menších odběratelů v kombinaci s pojištěním větších obchodních partnerů, kteří nejsou součástí skupiny akcionářů, by vedení podniku předešlo problémům s platební neschopností a díky zajištění rizik z nezaplacení navíc podniku umožňuje navýšení tržeb bez zvýšení rizika. •

Běžná likvidita

Další problémovou oblastí je nízká hodnota běžné likvidity spojená s vysokými krátkodobými závazky. Ke zvýšení likvidity je možné docílit například pořízením dlouhodobého bankovního úvěru, tj. peníze získané od banky na dobu delší, jak 5 let. Společnost využívá pouze krátkodobé financování, svým dodavatelům ale platí dříve, než sama inkasuje finanční prostředky, takže nemá problém dostát svých závazků. V případě, že by využila dlouhodobý bankovní úvěr, zadlužení podniku by se tím ještě prohloubilo, což by v celkovém důsledku nebylo pro podnik pozitivní. Další možností, jak zvýšit běžnou likviditu, je platit svým dodavatelům v co nejzazších termínech


85

a udržet tak co nejdéle peněžní prostředky na bankovním účtu, což je ale pro podnik z hlediska solventnosti nevyhovující. Tudíž je třeba se opět zaměřit na oběžná aktiva, kde největší část zaujímají krátkodobé pohledávky. V případě, že by si podnik pojistil pohledávky, snížil by se tak podíl problematických nelikvidních pohledávek. Navíc využití služby inkasa pohledávek, kterou některé pojišťovny nabízí v plném proplacení, by se tak dříve dostal ke svým penězům, neboť vložení třetí strany mnohdy urychlí získání peněžních prostředků od dlužníků. Rychlejší získání finančních prostředků povede ke zvýšení likvidity, která bude mít za následek snížení nákladů na vlastní kapitál v podobě snížení prémie za riziko z finanční stability, což přispěje ke zvýšení ekonomické přidané hodnoty. •

Snížení nákladů na logistiku

Další možností, jak eliminovat snížení hodnoty ukazatele EVA, je udržení stabilní výše nákladů, popřípadě snaha o jejich snížení. Náklady na logistiku vykazované ve službách a náklady vynaložené na prodané zboží velmi ovlivňují výši zisku i hodnotu čistých operačních aktiv, které poté mají značný vliv na hodnotu EVA. Společnost si zajišťuje dopravu převážně přes ČD Cargo, a.s., využívá ale také kamionové dopravy. Služební osobní automobily využívá pro účely nákupčích podniku a dalších zaměstnanců, jejichž pracovní povinnosti přispívají k hlavní výdělečné činnosti podniku. Společnost má samozřejmě sjednané výhodnější obchodní podmínky s ČD Cargo a.s., ale v případě, že obchoduje se svými akcionáři ze sousedních zemí, stálo by za úvahu, zajistit logistiku ve spolupráci s těmito společníky. Je zde také možnost do budoucna zvážit rozšíření firemního automobilového parku o nákladní automobily a zajišťovat si tak dopravu částečně ve své vlastní režii. Pořízením nákladního automobilu formou finančního leasingu by si tak podnik snížil základ pro vyměření daně a zároveň by získal aktivum, které by z ekonomického pohledu bylo součástí jeho majetku. Užíváním aktiv, které by fakticky nebyly součástí majetku podniku, se dá předejít nákladům na jejich opravy a udržování, což by způsobilo nárůst operačního zisku. •

Lidské zdroje

Co se týče osobních nákladů, tak lidský zdroj je samozřejmě jeden z nejdražších vstupů. Personální obsazení společnosti je dle mého názoru efektivně nastaveno. Společnost zaměstnává stabilně kolem 25 pracovníků. Ve vedení společnosti stojí tři členové představenstva, účetní oddělení čítá 2 pracovnice, vedoucí oddělení 6 zaměstnanců, dále je zaměstnáno 5 nákupčích na jednotlivých regionech a 10 fakturačních referentek. Produktivita práce ve sledovaných letech pozvolna roste a tržby na jednoho zaměstnance taktéž. Osobní náklady nezaujímají na celkových nákladech ani 1 %. Nicméně


86

i pro takový menší počet zaměstnanců by bylo dobré v budoucnu zvážit možnost personálního oddělení, i když vyvstává otázka, zda by režijní náklady na toto oddělení nepřevyšovaly výnosy spojené s efektivitou uvolněných kapacit účetního oddělení. V případě zajištění pohledávek pomocí jejich pojištění, které je poměrně administrativně náročné a klade velkou zodpovědnost na osobu starající se o tento typ pojištění, by zavedení personálního oddělení uvolnilo část náplně práce hlavní účetní, která by se poté mohla věnovat administrativní činnosti spojené s tímto pojištěním. Generátory hodnoty ukazatele EVA ovšem mohou být v podobě finančních i nefinančních faktorů. Ovlivnění ekonomické přidané hodnoty v rámci finančních měřítek bylo analyzováno v této práci, nicméně také nefinanční měřítka by měla být brána v úvahu. Koncept EVA může být proto výhodně spojen například s modelem Balanced Scorecard (BSC) či s Modelem excelence EFQM. BSC je model vyvážených ukazatelů, který se skládá ze čtyř perspektiv, z finanční, ze zákaznické, z perspektivy interních procesů a z perspektivy učení a růstu. V rámci finanční perspektivy se sleduje tvorba hodnoty podniku a uspokojení vlastníků pomocí zvolených ukazatelů, z nichž je EVA jeden z nejdůležitějších. Model excelence EFQM poskytuje komplexní a systematické podklady pro úplné hodnocení podniku a umožňuje tak mezipodnikové srovnání na rozdíl od modelu BSC. Model vychází z devíti kritérií, přičemž prvních pět kritérií vychází z předpokladů pro to, aby měla společnost dobré výsledky, a následující čtyři kritéria spočívají v subjektivním hodnocení společnosti, konkrétně jak hodnotí dosažené cíle. Ukazatel EVA by se zde uplatnil v posledním kritériu klíčové výsledky výkonnosti.

Závěr

87

7 Závěr Diplomová práce byla zaměřena na hodnocení výkonnosti podniku na bázi ukazatele ekonomické přidané hodnoty. Ukazatel EVA byl vypočten z ekonomického hlediska pomocí účetních úprav. Cílem práce bylo zhodnotit výkonnost podniku prostřednictvím moderního ukazatele EVA a následně navrhnout opatření, která přispějí k jeho navýšení a eliminují jeho pokles. Výpočet ekonomické přidané hodnoty byl proveden na společnosti Wood & Paper a.s. obchodující v lesnicko-dřevařském odvětví. Před vlastním hodnocením výkonnosti byla provedena charakteristika odvětví a finanční analýza za období let 2007 až 2010. Z analýzy vyplynulo, že podnik má kapitálovou strukturu silně zaměřenou na cizí zdroje, což sice odpovídá obchodní společnosti a oboru jejího podnikání, ale zadlužení dosahuje i tak extrémních hodnot. Míra samofinancování tvoří kolem 5 %. Podnik byl ve všech letech ziskový, a i když dosahuje ročního obratu kolem 4 mld., náklady vynaložené na prodané zboží, výrobky a služby mají stejnou dynamiku růstu i poklesu a jsou stabilně jen o 1 % nižší než tržby. Nízká hodnota likvidity ve všech sledovaných letech naznačuje nedostatečnou schopnost podniku dostát svým závazkům. Avšak z ukazatelů aktivity vyplynulo, že podnik nejprve hradí své závazky a poté inkasuje finanční prostředky od odběratelů. Ukazatele rentability potvrdily ziskovost podniku, ale v porovnání s odvětvím nebylo dosaženo uspokojivých hodnot. Následně bylo přistoupeno k vymezení základních komponent ukazatele EVA a samotnému výpočtu ekonomické přidané hodnoty. Pomocí účetních úprav byl transformován účetní model na ekonomický, tzn. z rozvahy přes majetkový přístup byla vymezena hodnota čistých operačních aktiv (NOA), potažmo investovaný kapitál vázaný v aktivech (C) a poté vymezen z výkazu zisku a ztráty čistý operační zisk (NOPAT). Následně byly vypočteny průměrné vážené náklady kapitálu (WACC) dle stavebnicového modelu. Ekonomický pohled na výkonnost dokázal, že kapitálové struktura společnosti je vyvážená, neboť do vlastního kapitálu byly zahrnuty tzv. ekvivalenty vlastního kapitálu, které nejsou v rozvaze z účetního hlediska uváděny. Z ekonomického pohledu tedy vlastní kapitál dosahuje mnohem vyšších hodnot než skutečně vykázaný vlastní kapitál v účetní rozvaze. Podnik v letech 2007 až 2009 dosahoval záporné ekonomické přidané hodnoty, ale v roce 2010 tvořil hodnotu pro své vlastníky. Z provedených analýz zjišťujících ovlivnění dílčích veličin vrcholový ukazatel EVA, bylo zjištěno, že na růst ekonomické při-

Závěr

88

dané hodnoty mají nejvýraznější vliv růst operačního zisku, nízká kapitálová nákladovost a mírné snižování čistých operačních aktiv. Tyto veličiny dále ovlivňují dílčí faktory, jejichž stimulací lze dosáhnout stabilního růstu ukazatele EVA. Z korelační analýzy vyplynulo, že silně negativní závislost vůči ukazateli EVA vykazují pohledávky a náklady, jak na cizí, tak i vlastní kapitál. Naopak pozitivně korelují tržby, výsledek hospodaření. Výsledné hodnoty citlivostní analýzy prokázaly stejné závěry jako provedená korelační analýza. Provedené analýzy doplňuje pyramidový rozklad ukazatele EVA pro období let 2007 a 2010, z kterého jsou jednotlivé vlivy dílčích faktorů na přírůstek EVA jasně znatelné. Na základě zjištěných poznatků byla podniku navrhnuta opatření ke zvyšování ekonomické přidané hodnoty a eliminaci jejího poklesu. Vzhledem k tomu, že pohledávky přispívají ke snižování hodnoty EVA, jejich zajištěním prostřednictvím pojištění určitého portfolia odběratelů, umožní eliminovat snížení hodnoty EVA nebo její stabilizaci. Zajištění rizik z platební nevůle či neschopnosti navíc podniku umožňuje navýšení tržeb bez zvýšení rizika, což pozitivně ovlivňuje hodnotu ekonomické přidané hodnoty. K eliminaci poklesu ukazatele EVA bylo dále doporučeno zefektivnění hospodaření, potažmo snížení nákladů na dopravu, a to zapracováním vlastních prostředků na logistiku, konkrétně zřízení vlastního autoparku případně kombinace s železniční dopravou. K růstu hodnoty EVA bylo doporučeno zvýšit hodnotu běžné likvidity pomocí rychlejšího inkasování peněžních prostředků. V neposlední řadě by stálo za uvážení vedení podniku zapracovat zavedení efektivnějšího personálního systému, který by uvolnil kapacity v účetním oddělení. V podmínkách českého hospodářství jsou hodnoty ukazatele EVA pro odvětví i jednotlivé společnosti vesměs záporné, nicméně vývojové tendence naznačují posun do kladných hodnot, což je patrné i z výsledků ekonomické přidané hodnoty analyzovaného podniku.

Přehled informačních zdrojů

89

8 Přehled informačních zdrojů Knižní zdroje: [1]

BUDÍKOVÁ, M., LERCH, T., MIKOLÁŠ, Š. Základní statistické metody. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005. 180 s. ISBN 80-210-3886-1.

[2]

KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku. 2. přepracované a doplněné vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 367 s. ISBN 80-7179-529-1.

[3]

KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010. 811 s. ISBN 978-80-7400-194-9.

[4]

KNÁPKOVÁ, A., PAVELKOVÁ D. Finanční analýza – komplexní průvodce s příklady. Praha: Grada Publishing, a.s , 2010. 208 s. ISBN 978-80-247-3349-4.

[5]

MARINIČ, P. Plánování a tvorba hodnoty firmy. Praha: Grada Publishing, a.s , 2008. 240 s. ISBN 978-80-247-2432-4.

[6]

MAŘÍK, M. a kol. Metody oceňování podniku, Proces ocenění – základní metody a postupy. 3. vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., 2011. 494 s. ISBN 978-80-86929-67-5.

[7]

MAŘÍKOVÁ, P., MAŘÍK, M. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku. Praha: Ekopress, 2005. 164 s. ISBN 80-86119-61-0.

[8]

NEUMAIEROVÁ, I., NEUMAIER, I. Výkonnost a tržní hodnota firmy. Grada Publishing, a.s., 2002. 216 s. ISBN 80-247-0125-1.

[9]

PAVELKOVÁ, D., KNÁPKOVÁ, A. Finanční analýza, Komplexní průvodce s příklady. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 208 s. ISBN 978-80-247-3349-4.

[10] PAVELKOVÁ, D., KNÁPKOVÁ, A. Výkonnost podniku z pohledu finančního manažera. Praha: LINDE nakladatelství s.r.o., 2005. 302 s. ISBN 80-86131-63-7 [11] RŮČKOVÁ P. Finanční analýza – metody, ukazatele, využité v praxi. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2. [12] SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera – finanční analýza v řízení firmy. 2. doplněné vyd. Praha: Computer Press, 2001. 215 s. ISBN 80-7226-562-8. [13] SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 4. aktualizované a rozšířené vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 452 s. ISBN 978-80-247-1992-4.


90

[14] SYNEK, M., KISLINGEROVÁ, E. a kol. Podniková ekonomika. 5. přepracované a doplněné vyd. Praha: C. H. Beck, 2010. 498 s. ISBN 978-80-7400-336-3. [15] STERN J. M., ROSS I. Against the Grain: how to Succed in business by Peddling Heresy. New Jersey: John Wiley & Sons, 2011. 240 s. ISBN 0-471-21600-3. [16] STERN, J. M., SHIELY J. S., ROSS I. The EVA Challenge: Implementing Value Added Change in an Organisation. 2. vyd. New York: John Wiley & Sons, 2003. 250 s. ISBN 0-471-40555-8. [17] YOUNG, S. D., O´BYRNE, S. F. Eva and Value-Based Management: A Practical Guide to Implementation. New York: McGraw-Hill, 2001. 996 s. ISBN 0-07-136439-0. Internetové zdroje: [18] CZECH TOP 100, O sdružení. [online], poslední revize 2011 [cit. 4-9-2011] Dostupné z:. [19] ČEKIA, a.s., The EVA Ranking Czech Republic. [online], poslední revize 2011 [cit. 49-2011] Dostupné z: . [20] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Zahraniční obchod České republiky podle CZ-CPA 1. a 2. čtvrtletí 2011. [online], poslední revize 2011 [cit. 5-11-2011] Dostupné z: . [21] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Zahraniční obchod ČR podle SKP v lednu až prosinci 2009. [online], poslední revize 2011 [cit. 5-11-2011] Dostupné z: . [22] DLUHOŠOVÁ, D. Přístupy k analýze výkonnosti firem a odvětví na bázi metody EVA – Economic Value Added. Příspěvek do ekonomického časopisu Finance a úvěr – Czech Journal of Economics and finance. [online], poslední revize 2004 [cit. 16-12-2011] Dostupné z: . [23] FONDY EVROPSKÉ UNIE, Informace o strukturálních fondech EU [online], poslední revize 2011 [cit. 25-10-2011] Dostupné z: . [24] IPOINT – ZPRAVODAJSTVÍ. ČEKIA: V hodnocení EVA TOP 100 za rok 2009 ČEZ jednoznačným vítězem, ale i poraženým. [online], poslední revize 2010 [cit. 5-11-2011] Dostupné z: .


91

[25] KNÁPKOVÁ, D., Prezentace k odbornému semináři k projektu GA ČR 402/03/0555. [online], poslední revize 2005. [cit. 4-9-2011] Dostupné z: . [26] LESNICKÁ PRÁCE: ČASOPIS PRO LESNICKOU VĚDU A PRAXI, Trendy produkce a využití dřeva v Evropě. [online], poslední revize 1999 [cit. 16-10-2011] Dostupné z:< http://lesprace.silvarium.cz/content/view/1916/154/>. [27] MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY, Daňové tiskopisy [online], poslední revize 2011 [cit. 15-10-2011] Dostupné z: . [28] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY, Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA [online], poslední revize 2005 [cit. 4-9-2011] Dostupné z: . [29] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY, Analytické materiály a statistiky – finanční analýza podnikové sféry průmyslu a stavebnictví [online], poslední revize 2011 [cit. 3-12-2011] Dostupné z: . [30] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY, Panorama zpracovatelského průmyslu ČR 2009. [online], poslední revize 2011 [cit. 15-10-2011] Dostupné z: < http://www.mpo.cz/dokument84178.html]>. [31] WOOD & PAPER, a.s., Webové stránky společnosti [online], poslední revize 2011 [cit. 15-10-2011] Dostupné z: .

Seznam grafů

92

Seznam grafů

Graf č. 1: Průběh nákladů na kapitál …………………………………………………….. 22 Graf č. 2: Průměrné ceny surového dříví za ČR v letech 2005 až 2011 ………............. 43 Graf č. 3: Vertikální analýza oběžných aktiv……………………………………………. 47 Graf č. 4: Vertikální analýza cizích zdrojů ………………………………………………. 48 Graf č. 5: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty v tis. Kč ………………………. 48 Graf č. 6: Vývoj ukazatelů likvidity v kontextu s doporučenými hodnotami ………. 51 Graf č. 7: Vývoj ukazatele EVA a WACC v letech 2007 až 2010 ……………………… 70

Seznam obrázků

93

Seznam obrázků Obr. č. 1: Výpočet ukazatele EVA a faktory, které jej ovlivňují ………………………. 17 Obr. č. 2: Generátory hodnoty v konceptu EVA ……………………………………….. 36 Obr. č. 3: Pyramidový rozklad EVA v tis. Kč pro období let 2007 až 2010 ………….. 78

Seznam tabulek

94

Seznam tabulek Tab. č. 1: Investovaný kapitál ……………………………………………………………. 21 Tab. č. 2: Určení velikosti operačního výsledku hospodaření NOPAT ……………… 29 Tab. č. 3: Žebříček 10 nejlepších českých společností v soutěži TOP 100 EVA 2009 ... 38 Tab. č. 4: Vlastnická struktura společnosti ……………………………………………… 40 Tab. č. 5: Zahraniční obchod se dřevařským zbožím se státy Evropské unie od roku 2008 až do první poloviny roku 2011 ………………………………................. 45 Tab. č. 6: Vývoj tržeb a nákladů ………………………………………………………… 49 Tab. č. 7: Vývoj doplňkových ukazatelů ……………………………………………….. 50 Tab. č. 8: Vývoj čistého pracovního kapitálu v tis. Kč ………………………………… 52 Tab. č. 9: Ukazatele rentability s použitím EBIT ………………………………………. 53 Tab. č. 10: Ukazatele rentability s použitím čistého zisku ……………………………. 53 Tab. č. 11: Du Pont rozklad rentability vlastního kapitálu …………………………… 54 Tab. č. 12: Ukazatele zadluženosti ………………………………………………………. 55 Tab. č. 13: Ukazatele aktivity ……………………………………………………………. 56 Tab. č. 14: Přehled leasingových splátek v tis. Kč k 31.12. 2007 ………………………. 58 Tab. č. 15: Aktivace leasingu ……………………………………………………………… 58 Tab. č. 16: Aktivace nákladů s dlouhodobějšími předpokládanými účinky v tis. Kč .. 60 Tab. č. 17: Pohledávky po lhůtě splatnosti v tis. Kč ………………………………........ 61

Seznam tabulek

95

Tab. č. 18: Vývoj neúročených cizích zdrojů v tis. Kč …………………………………. 61 Tab. č. 19: Vymezení NOA v jednotlivých letech v tis. Kč ……………………………. 62 Tab. č. 20: Vymezení investovaného kapitálu (C) v tis. Kč …………………………….. 63 Tab. č. 21: Nákladové úroky v tis. Kč ……………………………………………………. 64 Tab. č. 22: Odpisy leasingu v tis. Kč ……………………………………………………… 65 Tab. č. 23: Vymezení NOPAT v tis. Kč ………………………………………………….. 66 Tab. č. 24: Náklady na cizí kapitál ………………………………………………………. 67 Tab. č. 25: Výpočet nákladů na vlastní kapitál pomocí stavebnicové metody ……… 68 Tab. č. 26: Výpočet WACC ……………………………………………………………….. 69 Tab. č. 27: Výpočet EVA v tis. Kč ………………………………………………………… 70 Tab. č. 28: Operační rentabilita a hodnotové rozpětí ………………………………….. 71 Tab. č. 29: Vliv veličin tvořících NOA na ukazatel EVA ……………………………… 72 Tab. č. 30: Vliv veličin tvořících WACC na ukazatel EVA ……………………………. 73 Tab. č. 31: Vliv veličin tvořících NOPAT na ukazatel EVA …………………………… 73 Tab. č. 32: Vliv základních veličin na ukazatel EVA ………………………………….. 74 Tab. č. 33: Citlivostní analýza ukazatele EVA pro rok 2010 ………………………….. 74 Tab. č. 34: Citlivostní analýza ukazatele EVA pro vybrané faktory pro rok 2010 ……75

Seznam příloh Příloha č. 1: Rozvaha aktiv ve zjednodušeném rozsahu pro období let 2008 a 2007 v tis. Kč Příloha č. 2: Rozvaha pasiv ve zjednodušeném rozsahu pro období let 2008 a 2007 v tis. Kč Příloha č. 3: Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu pro období let 2008 a 2007 v tis. Kč Příloha č. 4: Rozvaha aktiv ve zjednodušeném rozsahu pro období let 2010 a 2009 v tis. Kč Příloha č. 5: Rozvaha pasiv ve zjednodušeném rozsahu pro období let 2010 a 2009 v tis. Kč Příloha č. 6: Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu pro období let 2010 a 2009 v tis. Kč Příloha č. 7: Rozvaha aktiv ve zjednodušeném rozsahu k 30.9.2011 v tis. Kč Příloha č. 8: Rozvaha pasiv ve zjednodušeném rozsahu k 30.9.2011 v tis. Kč Příloha č. 9: Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu k 30.9. 2011 v tis. Kč

Příloha č. 1: Rozvaha aktiv ve zjednodušeném rozsahu pro období let 2008 a 2007 v tis. Kč označ

a

AKTIVA

b AKTIVA CELKEM (ř. 02 + 03 + 31 + 62)

A. B. B.

I.

Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek (ř. 04 + 13 + 23) Dlouhodobý nehmotný majetek (ř.05 až 12)

3 Software 7 Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek (ř.14 až 22) B. II. 3 Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Dlouhodobý finanční majetek (ř. 24 až 30) B. III. Oběžná aktiva (ř. 32 + 39 + 47 + 57) C. Zásoby (ř.33 až 38) C. I. 5 Zboží Dlouhodobé pohledávky (ř. 40 až 46) C. II. 7 C. III. C. III. 1 6 7 8 9 C. IV. C. IV. 1 2 D. I. D. I. 1

Odložená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky (ř. 48 až 56) Pohledávky z obchodních vztahů Stát - daňové pohledávky Ostatní poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Finanční majetek (ř. 58 až 61) Peníze Účty v bankách Časové rozlišení (ř. 63 až 65) Náklady příštích období

Běžné úč.

Min. úč.

období

období

Období

31.12.2008

31.12.2007

001 002 003 004 007 011 013 016 023 031 032 037 039 046 047 048 053 054 055 056 057 058 059 062 063

696 407

578 963

3 551 2 989 2 989

355 171

řád

562 562 0 692 295 213 374 213 374 212 212 472 538 418 090 53 819 39 569 21 6 171 65 6 106 561 561

171 184 184 0 578 053 0 165 165 502 565 477 969 21 721 2 735 140 75 323 79 75 244 555 555

Příloha č. 2: Rozvaha pasiv ve zjednodušeném rozsahu pro období let 2008 a 2007 v tis. Kč označ

PASIVA

a A. A.

I.

A.

II.

1

A. III. A. III.

1 3

IV A. . A. V. B. B. I. B. II. B. III. B. III.

B.

IV .

C.

I.

b PASIVA CELKEM (ř. 67 + 84 + 117) Vlastní kapitál (ř. 68 + 72 + 77 + 80 + 83 ) Základní kapitál (ř. 69 až 71 ) Základní kapitál Kapitálové fondy (ř. 73 až 76) Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku (ř. 78 + 79 ) Zákonný rezervní fond / Nedělitelný fond Statutární a ostatní fondy Výsledek hospodáření minulých let (ř. 81 + 82) Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) Cizí zdroje (ř. 85 + 90 + 101 + 113) Rezervy (ř. 86 až 89) Dlouhodobé závazky (ř. 91 až 100)

Krátkodobé závazky (ř. 102 až 112) Závazky z obchodních vztahů Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojiš6 tění 7 Stát - daňové závazky a dotace 10 Dohadné účty pasivní 11 Jiné závazky 1 5

Bankovní úvěry a výpomoci (ř. 114 až 116) 2

Bankovní úvěry krátkodobé Časové rozlišení (ř. 118 + 119)

řád

2008 období

2007 období

c

5

6

066 067 068 069 072

696 407 25 175 10 000 10 000 0

578 963 30 023 10 000 10 000 0

077 078 079

7 136 2 000 5 136

4 056 2 000 2 056

080 083 084 085 090 101 102 106

0 8 039 671 232 0 0 451 457 419 675 676

0 15 967 548 940 0 0 411 021 370 586 512

107 108 111 112

288 110 26 224 4 484

368 889 33 839 4 827

113 115 117

219 775 219 775 0

137 919 137 919 0

Příloha č. 3: Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu pro období let 2008 a 2007 v tis. Kč

a I. A. + II. II. B. B. B.

Skutečnost v účetním období

TEXT

Číslo řádku

2008

2007

b

c

1

2

01 02 03 04 05 08 09 10 11 12 13 15 16 17

2 816 723 2 744 380 72 343 143 826 143 826 180 723 2 240 178 483 35 446 17 677 12 949 4 119 609

3 490 641 3 417 375 73 266 243 131 243 131 274 873 2 146 272 727 41 524 16 089 11 359 4 187 543 6

18

449

2 024

19

0

0

22

0

0

25 26 27 30

112 2 928 449 19 687

-1 718 2 168 281 27 010

33 42 43 44

0 2 758 4 498 17 007

0 1 617 1 523 10 082

45 48

24 419 -9 152

16 281 -6 105

49

2 496

4 938

50

2 543

5 042

51

-47

-104

52 55 58

8 039 0 0

15 967 0 0

60

8 039

15 967

61

10 535

20 905

Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže (ř. 01-02) Výkony (ř. 05+06+07) 1 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Výkonová spotřeba (ř. 09+10)

1 Spotřeba materiálu a energie 2 Služby Přidaná hodnota (ř. 03+04-08) + Osobní náklady C. C. 1 Mzdové náklady C. 3 Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění C. 4 Sociální náklady D. Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetE. ku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu (ř. 20+21 ) III. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu (ř. 23+24 ) F. G Změna stavu rezerv a opr. položek v provozní oblasti a . komplexních nákladů příštích obd. IV. Ostatní provozní výnosy H. Ostatní provozní náklady * Provozní výsledek hospodaření Výnosy z dlouhodobého finančního majetku ( ř. 34 + 35 + 36) VII. X. Výnosové úroky N. Nákladové úroky XI. Ostatní finanční výnosy O . Ostatní finanční náklady * Finanční výsledek hospodaření Q Daň z příjmů za běžnou činnost (ř. 50 + 51) . Q 1 -splatná . Q . 2 -odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost (ř. 30 + 48 - 49) ** Daň z příjmů z mimořádné činnosti (ř. 56 + 57) S. * Mimořádný výsledek hospodaření (ř. 53 - 54 -55 ) Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) (ř. 52 + *** 58 - 59) Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-) (ř. 30 + 48 + 53 - 54)

Příloha č. 4: Rozvaha aktiv ve zjednodušeném rozsahu pro období let 2010 a 2009 v tis. Kč označ

a

AKTIVA

b AKTIVA CELKEM (ř. 02 + 03 + 31 + 62)

A. B. B.

I.

B. II.

Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek (ř. 04 + 13 + 23) Dlouhodobý nehmotný majetek (ř.05 až 12) 3 Software Dlouhodobý hmotný majetek (ř.14 až 22)

3 Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Dlouhodobý finanční majetek (ř. 24 až 30) B. III. C. C.

I.

Oběžná aktiva (ř. 32 + 39 + 47 + 57) Zásoby (ř.33 až 38)

5 Zboží Dlouhodobé pohledávky (ř. 40 až 46) 7 Odložená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky (ř. 48 až 56) C. III. C. III. 1 Pohledávky z obchodních vztahů 6 Stát - daňové pohledávky 7 Ostatní poskytnuté zálohy 8 Dohadné účty aktivní 9 Jiné pohledávky Finanční majetek (ř. 58 až 61) C. IV. C. IV. 1 Peníze 2 Účty v bankách Časové rozlišení (ř. 63 až 65) D. I. D. I. 1 Náklady příštích období C. II.

Běžné úč.

Min. úč.

období

období

Období

31.12.2010

31.12.2009

001 002 003 004 007 013 016 023 031 032 037 039 046 047 048 053 054 055 056 057 058 059 062 063

792 532

651 843

1 170 990 990 180 180 0 790 725 63 067 63 067 703 703 712 516 679 789 5 14 984 17 645 93 14 439 43 14 396 637 637

2 442 2 110 2 110 332 332 0 648 771 10 062 10 062 159 159 582 493 573 818 7 491 302 860 22 56 057 71 55 986 630 630

řád

Příloha č. 5: Rozvaha pasiv ve zjednodušeném rozsahu pro období let 2010 a 2009 v tis. Kč

A. A.

označ

PASIVA

řád

a

b PASIVA CELKEM (ř. 67 + 84 + 117) Vlastní kapitál (ř. 68 + 72 + 77 + 80 + 83 ) Základní kapitál (ř. 69 až 71 ) Základní kapitál Kapitálové fondy (ř. 73 až 76) Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku (ř. 78 + 79 )

c

5

6

066 067 068 069 072

792 532 36 596 10 000 10 000 0

651 843 42 529 10 000 10 000 0

077 078 079 080

8 228 2 000 6 228 0

7 000 2 000 5 000 0

083 084 085 090 101 102 106

18 368 755 936 0 0 448 047 412 216 847

25 529 609 314 0 0 489 314 466 526 910

107 108 111 112 113 115

359 4 653 24 847 5 125 307 889 307 889

400 2 718 12 696 6 064 120 000 120 000

117

0

0

I. 1

A.

II.

A. III. A. III. A. IV. A. V. B. B. I. B. II.

1 3

Zákonný rezervní fond / Nedělitelný fond Statutární a ostatní fondy Výsledek hospodáření minulých let (ř. 81 + 82) Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) Cizí zdroje (ř. 85 + 90 + 101 + 113) Rezervy (ř. 86 až 89) Dlouhodobé závazky (ř. 91 až 100)

Krátkodobé závazky (ř. 102 až 112) 1 Závazky z obchodních vztahů 5 Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního 6 pojištění 7 Stát - daňové závazky a dotace 10 Dohadné účty pasivní 11 Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci (ř. 114 až 116) B. IV. 2 Bankovní úvěry krátkodobé C Časové rozlišení (ř. 118 + 119) . I. B. III. B. III.

2010 období

2009 období

Příloha č. 6: Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu pro období let 2010 a 2009 v tis. Kč Skutečnost v účetním období 2010 2009

TEXT

Číslo řádku

a

b

c

I.

Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže (ř. 01-02) Výkony (ř. 05+06+07) Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Výkonová spotřeba (ř. 09+10) Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota (ř. 03+04-08) Osobní náklady Mzdové náklady Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu (ř. 20+21 ) Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu (ř. 23+24 ) Změna stavu rezerv a opr. položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích obd. Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Výnosy z dlouhodobého finančního majetku ( ř. 34 + 35 + 36) Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost (ř. 50 + 51) -splatná -odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost (ř. 30 + 48 49) Daň z příjmů z mimořádné činnosti (ř. 56 + 57) Mimořádný výsledek hospodaření (ř. 53 - 54 -55 ) Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) (ř. 52 + 58 - 59) Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-) (ř. 30 + 48 + 53 - 54)

01 02 03 04 05 08 09 10 11 12 13 15 16 18

4 671 592 4 531 552 140 040 94 361 94 361 180 613 2 205 178 408 53 788 20 616 14 927 5 048 641 1 341

3 251 288 3 166 570 84 718 102 337 102 337 148 517 1 627 146 890 38 538 16 750 12 054 4 107 589 1 294

19

0

0

22

0

0

25 26 27 30

2 792 28 29 011

5 692 663 25 523

33 42 43 44 45 48 49 50 51

0 4 017 4 074 23 734 29 889 -6 212 4 431 4 975 -544

0 3 734 3 718 27 724 21 335 6 405 6 399 6 346 53

52 55 58

18 368 0 0

25 529 0 0

60

18 368

25 529

61

22 799

31 928

A. + II. II. B. B. B.

1 1 2

+ C. C. C. C. E.

1 3 4

III. F. G. IV. H.

* VII. X. N. XI. O.

* Q. Q. Q.

1 2 **

S.

* ***

1

2

Příloha č. 7: Rozvaha aktiv ve zjednodušeném rozsahu k 30.9.2011 v tis. Kč označ

AKTIVA

řád

a

b

c

Běžné účetní období Brutto 1

Korekce 2

Netto 3

AKTIVA CELKEM (ř. 02 + 03 + 31 + 63)

001 1 247 142 -14 175 1 232 967

A.

Pohledávky za upsaný základní kapitál

002

0

0

0

B.

Dlouhodobý majetek (ř. 04 + 13 + 23)

003

10 234

-9 998

236

Dlouhodobý nehmotný majetek (ř.05 až 12)

004

8 727

-8 539

188

007

8 727

-8 539

188

013

1 507

-1 459

48

3 Samostatné movité věci a soubory movitých věcí

016

1 507

-1 459

48

B. III.

Dlouhodobý finanční majetek (ř. 24 až 30)

023

0

0

0

C.

Oběžná aktiva (ř. 32 + 39 + 48 + 58)

031 1 236 899

Zásoby (ř.33 až 38)

032

301 210

0

301 210

037

301 210

0

301 210

B.

I.

3 Software B.

C.

II.

I.

Dlouhodobý hmotný majetek (ř.14 až 22)

5 Zboží

-4 177 1 232 722

C.

II.

Dlouhodobé pohledávky (ř. 40 až 47)

039

0

0

0

C.

III.

Krátkodobé pohledávky (ř. 49 až 57)

048

904 624

-4 177

900 447

C.

III. 1 Pohledávky z obchodních vztahů

049

855 716

-4 177

851 539

6 Stát - daňové pohledávky

054

46 989

0

46 989

7 Krátkodobé poskytnuté zálohy

055

3

0

3

8 Dohadné účty aktivní

056

1 648

0

1 648

9 Jiné pohledávky

057

268

0

268

058

31 065

0

31 065

059

144

0

144

060

30 921

0

30 921

063

9

0

9

064

9

0

9

Krátkodobý finanční majetek (ř. 59 až 62)

C.

IV.

C.

IV. 1 Peníze 2 Účty v bankách

D.

I.

D.

I.

Časové rozlišení (ř. 64 až 66) 1 Náklady příštích období

Příloha č. 8: Rozvaha pasiv ve zjednodušeném rozsahu k 30.9.2011 v tis. Kč

označ

PASIVA

řád

Běžné úč. období

a A . A .

b

c

5

PASIVA CELKEM (ř. 68 + 85 + 118)

067

1 232 967

Vlastní kapitál (ř. 69 + 73 + 78 + 81 + 84 )

068

42 907

Základní kapitál (ř. 70 až 72 )

069

10 000

Základní kapitál

070

10 000

Kapitálové fondy (ř. 74 až 77)

073

0

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku (ř. 79 + 80

078

13 645

1

Zákonný rezervní fond / Nedělitelný fond

079

2 000

2

Statutární a ostatní fondy

080

11 645

Výsledek hospodáření minulých let (ř. 82 + 83)

081

0

Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)

084

19 262

085

1 190 060

Rezervy (ř. 87 až 90)

086

-703

Ostatní rezervy

090

-703

Dlouhodobé závazky (ř. 92 až 101)

091

0

Krátkodobé závazky (ř. 103 až 113)

102

728 763

1

Závazky z obchodních vztahů

103

674 349

5

Závazky k zaměstnancům

107

-21

6

Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění

108

324

7

Stát - daňové závazky a dotace

109

141

10 Dohadné účty pasivní

112

48 044

11 Jiné závazky

113

5 926

Bankovní úvěry a výpomoci (ř. 115 až 117)

114

462 000

Krátkodobé bankovní úvěry

116

462 000

Časové rozlišení (ř. 119 + 120)

118

0

I. 1

A . II. A . III. A . III. A . IV. A . V.

/ř.01 - (+ 69 + 73 + 78 + 81 + 85 + 118)/ B . B .

Cizí zdroje I. 4

B .

II.

B. III. B. III.

B. IV. 2 C .

I.

(ř. 86 + 91 + 102 + 114)

Příloha č. 9: Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu k 30.9. 2011 v tis. Kč Sledovaný rok a

b

c

Tržby za prodej zboží

01

3 806 640

Náklady vynaložené na prodané zboží

02

3 712 405

+

Obchodní marže (ř. 01-02)

03

94 235

II.

Výkony (ř. 05+06+07)

04

44 170

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

05

44 170

Výkonová spotřeba (ř. 09+10)

08

100 733

I. A.

II.

1

B. B.

1

Spotřeba materiálu a energie

09

1 423

B.

2

Služby

10

99 310

Přidaná hodnota (ř. 03+04-08)

11

37 672

Osobní náklady

12

15 029

+ C. C.

1

Mzdové náklady

13

9 364

C.

2

Odměny členům orgánů společnosti a družstva

14

2 040

C.

3

Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

15

3 186

C.

4

Sociální náklady

16

439

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

18

934

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu (ř. 20+21 ) Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu (ř. 23+24 ) Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období

19

0

22

0

25

703

Provozní výsledek hospodaření

30

E. III. F. G.

*

21 006

/(ř.11-12-17-18+19-22-25+26-27+(-28)-(-29)/ VII.

Výnosy z dlouhodobého finančního majetku ( ř. 34 + 35 + 36)

33

0

X.

Výnosové úroky

42

4 759

Nákladové úroky

43

4 774

Ostatní finanční výnosy

44

17 751

Ostatní finanční náklady

45

19 480

Finanční výsledek hospodaření

48

N. XI. O.

*

-1 744

/(ř.31-32+33+37-38+39-40-41+42-43+44-45-(-46)+(-47))/ Q. ** S.

* *** ****

Daň z příjmů za běžnou činnost (ř. 50 + 51)

49

0

Výsledek hospodaření za běžnou činnost (ř. 30 + 48 - 49)

52

19 262

Daň z příjmů z mimořádné činnosti (ř. 56 + 57)

55

0

Mimořádný výsledek hospodaření (ř. 53 - 54 -55 )

58

0

Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) (ř. 52 + 58 - 59) Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-) (ř. 30 + 48 + 53 54)

60

19 262

61

19 262

Hodnocení výkonnosti vybraného podniku na bázi ukazatele EVA

Recommend Documents