Jedná se o předběžnou a nehotovou verzi, prosíme necitovat bez souhlasu autorek Kubíčková, Jindřichovská
8. Hodnotový management: Ukazatele EVA a MVA 8.1. Rozdílné zájmy manažerů a akcionářů Strategie hodnotového managementu (Value-Based Management) byla dlouhou dobu předmětem zájmu finančních manažerů a teoretiků. Z tohoto zájmu se zrodila velmi užitečná metoda měření hodnoty firmy pro akcionáře: ekonomická přidaná hodnota (Economic Value Added - EVA). Oproti jiným metodám předchází tato metoda důležitým nedostatkům, které budou představeny v této kapitole. Hodnotový management poskytuje manažerům nástroje a techniky na podporu rozvoje a zavádění strategií pro vytváření hodnoty. Vedle toho poskytuje pobídky, které motivují manažery, aby realizovali pouze ty strategie, které vytvářejí hodnoty. V této kapitole se budeme zabývat čtyřmi důležitými koncepty hodnotového managementu, které získaly popularitu nejen v amerických, ale i v evropských společnostech. V posledních desetiletích, vyvolala rostoucí konkurence na světových kapitálových trzích a stoupající vliv institucionálních investorů zvýšenou popularitu koncepce řízení založené na hodnotách pro manažery. To také vyvíjí intenzivnější tlak na podniky, které se soustředí se na hodnotovou orientaci. Vytváření hodnoty vyžaduje investice, které generují vyšší výnosy než jsou kapitálové náklady na investice. To znamená především, že manažeři musí být schopni identifikovat a implementovat strategie, které v daném ekonomickém prostředí vytváří přidanou hodnotu. Ale protože teorie vlastnických práv (Property rights theory, H. Demsetz, 1967) a teorie zastoupení (Agency Theory, Jensen and Meckling, 1976) tvrdí, že se zájmy manažerů a akcionářů mohou často lišit, je tato schopnost nedostatečná. Manažeři musí mít takovou motivaci, která je v souladu se strategií vytváření hodnoty. V opačném případě může manažerské chování motivované vlastními sebezájmy zničit hodnotu firmy. Hodnotový management propojuje oba pohledy. Hodnotové řízení poskytuje manažerům metriky a analytické techniky pro stanovení strategie tvorby přidané hodnoty, a zároveň dává do souladu manažerské a akcionářské zájmy propojením manažerských odměn a přímou podporu vytváření hodnot. Popularita hodotového řízení začíná stoupat přibližně v 80. letech dvacátého století. V důsledku tohoto nového chápání se zavádějí komplexní systémy řízení, které pomáhají managementu společnosti dosáhnout maximální hodnoty. Mezi nejdůležitější metriky hodnotového managementu patří ekonomická přidaná hodnota (EVA), která byla vyvinuta konzultační firmou Stern Stewart & Co. Dále se budeme zabývat hotovostní mírou výnosu z investice (CFROI), vyvinutou konzultační firmou Holt Planning Associates / Boston Consulting Group (HOLT/BCG), a dále návratností investovaného kapitálu (ROIC) vyvinutou společností McKinsey McKinsey & Company. Řízení na základě hodnoty je takový přístup, který narovnává celkové cíle společnosti a používané analytické postupy a procesy řízení s cílem směrovat rozhodování managementu ke klíčovým faktorům hodnoty.
Všechny tyto metody jsou matematicky spojeny s řadou klíčových faktorů určujících hodnotu (value drivers). Další podstatná výhoda této metriky založené na skutečných hodnotách, je, že bere v úvahu i další podmínky vytváření hodnoty a postihuje případná rizika jako náklady kapitálu, vliv inflace a náklady příležitosti. Tyto faktory nejsou bežně u tradičního účetnictví zaměřeného na měření výkonu brány v úvahu. Vzhledem k velké důležitosti se budeme nejprve zabývat podstatou přístupu hodnotově orientovaného řízení, kterou pak využívá metoda EVA / MVA - koncept společnosti Stern and Stewart. 8.2 Podstata přístupu Value Based Management (VBM). Hlavním cílem řízení podniku pro akcionáře je dlouhodobá maximalizace jeho zisku a růst jeho tržní hodnoty, tj. růst cen akcií. Tento přístup přichází z ekonomik s vyvinutými kapitálovými trhy. Hodnota podniku je určena hodnotou firmy pro akcionáře. Tu představuje zvyšující se cena akcie. Cena akcie ukazuje, jak je podnik hodnocen stávajícími a potenciálními investory. Pokud tedy chceme hodnotit úspěšnost podnikové sféry, je třeba nejprve vymezit pojetí a způsob hodnocení úspěšnosti. Maximalizace hodnoty pro vlastníky (shareholdery) je předpokladem zvyšování hodnoty pro všechny zúčastněné, kteří jsou s podnikem spjati (stakehodery). Management podniku musí usilovat o co největší přínos pro akcionáře, a to jak ve formě dividend, tak ve formě zisků plynoucích z růstu cen akcií. Těžištěm teorie řízení hodnoty je propojení cílů akcionářů s cíli a rozhodováním managementu podniku tak, aby vedlo k maximální hodnotě podniku pro vlastníky, akcionáře (shareholder value). Mechanicky si to můžeme přiblížit jako stále rostoucí rozdíl mezi hodnotou investovaného kapitálu a jeho současnou tržní hodnotou. Toto rozpětí vyjadřuje, jak velkou hodnotu podnik během své dosavadní existence vytvořil. Tvorba hodnoty podniku se tedy realizuje dvou rovinách, jednak na úrovni podniku pomocí růstu zisku a majetku firmy a pak na kapitálových trzích. Na úrovni podniku dochází k tvorbě hodnoty pomocí výrobní a prodejní činnosti. Na kapitálových trzích se hodnota realizuje pomocí oceňovacích mechanizmů. Na počátku devadesátých let 20. století přišla finanční teorie s novými nástroji měření výkonnosti podniku, které jsou blíže spjaty s realizací hodnoty na kapitálových trzích. Nové metody přistupují k firmě z pohledu kapitálového trhu a ekonomičtí konzultanti vytvořili nové ukazatele efektivnosti podniku. Tento nový styl se nazývá přístup hodnotově orientovaného řízení - Value Based Management (VBM). 8.3
Koncept EVA - Economic Value Added
Primární cíl každého podniku je zvyšování hodnoty pro vlastníky (akcionáře). Ekonomická přidaná hodnota (EVA - Economic Value Added) je nejlepší dostupný nástroj měření hodnoty. EVA měří ekonomický a nikoliv pouze účetní zisk. Výpočet ukazatele EVA ukazuje rozdíl mezi náklady kapitálu a výnosem kapitálu. Ukazatel EVA je také velice vhodný motivační nástroj. Pomocí EVA můžeme vyčíslit ekonomickou hodnotu celé společnosti nebo i jejích jednotlivých součástí - divizí.
Pro některé podniky se ukazatel EVA nehodí, ale základní principy hodnotového managementu se s pomocí trochu odlišných ukazatelů dají aplikovat všude. Výpočet EVA je pro každou firmu specifický, a neexistuje jednoduchý návod, který by byl vhodný pro všechny firmy. EVA je způsob měření hodnoty, ale nikoliv strategie sama o sobě. K plnému využití pozitivních dopadů ukazatele EVA je potřeba ji zavádět v podnikové hierarchii shora od členů představenstva a ředitelů jednotlivých divizí. EVA jako měřítko hodnoty a cílový ukazatel může tak motivovat manažery podniku. Zaměstnanci nebudou jednat v souladu se zájmy akcionářů, pokud k tomu nebudou mít patřičnou motivaci a to jak krátkodobou, tak dlouhodobou. EVA může také napomoci zlepšit práci a výsledky individuálních divizí nebo podnikatelských jednotek a odměňovat manažery za zlepšení jejich výsledků. Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele EVA, tím větší hodnotu pro vlastníky přináší. Ukazatel EVA je stanoven jako absolutní, a je tedy ovlivňován velikostí podniku. Proto byly navrženy také ukazatele relativní, které je možné využít i pro srovnání mezi podniky. Např. Hodnotové rozpětí (srovnání podniků s rozdílnou velikostí, kapitálovou strukturou, rizikovostí apod. ) nebo Relativní EVA, které umožňuje srovnání podniků s různou pracovní a kapitálovou intenzitou.
Význam hodnoty pro akcionáře V tržní ekonomice existují podniky proto, aby vytvářely hodnotu pro akcionáře, ale vrcholoví manažeři podniků se nesnaží hodnotu akcií firmy vždy maximalizovat, protože cítí konflikt s jinými podnikovými cíli. Hodnota pro akcionáře není v konfliktu s občanskou rolí manažerů nebo s ostatními zaměstnanci podniku, dodavateli, klienty, s životním prostředím nebo místní komunitou a dalšími členy podnikového okolí. Podniky, které mají k ostatním participantům svého okolí správný postoj, vykazují obvykle vyšší výkonnost než ty které, tento přístup nemají. Tato skutečnost naznačuje, že skutečná hodnota pro akcionáře může být vytvořena jenom tehdy, když je také ostatním členům komunity poskytnut spravedlivý podíl na podnikových výsledcích.
8.4. Konstrukce a přínos ukazatele EVA Ukazatel EVA byl vyvinut konzultační firmou Stern Stewart & Co., v 90 tých letech 20. století. Velké firmy jako Coca-Cola, GE a AT&T jej začaly téměř okamžitě používat k internímu měření tvorby hodnoty firmy. Participanti a analytici na kapitálových trzích začali zkoumat ukazatel EVA společností stejně podrobně jako předtím zkoumali poměry EPS a P/E. Firma Stern Stewart & Co. si později značku EVA patentovala. Ukazatel EVA měří reziduální příjem, tedy rozdíl mezi náklady kapitálu a výnosem kapitálu. Vyjadřuje se jako hodnota v korunách (nebo příslušné měně). K výpočtu EVA, je potřeba přiřadit náklady každé komponentě firemního financování (kapitálu a krátkodobému a dlouhodobému dluhu). Výsledné vážené průměrné náklady kapitálu (WACC) jsou jednou z nejdůležitějších komponent ukazatele EVA. Tento ukazatel vyžaduje transparentní a důvěryhodnou kalkulaci - protože existují různé způsoby, jak zjistit náklady kapitálu – konkrétně u nákladů na akciový kapitál.
Nejjednodušší způsob jak vypočítat ukazatel EVA je odečíst investovaný kapitál násobený náklady kapitálu od čistého provozního zisku po zdanění (NOPAT).
Ukazetel EVA je možné zvýšit několika způsoby, konkrétně 1) zvýšením čistého provozního zisku NOPAT; 2) snížením nákladů kapitálu - WACC; a 3) snížením investovaného kapitálu (odstraněním hodnoty).
8.5
kapitálu, který nepřispívá k růstu
Nedostatky některých dalších používaných metod
1. Tradiční způsoby měření hodnoty, včetně čistého zisku a zisku na akcii - EPS mohou být snadno zmanipulované a hlavně neberou v úvahu náklady firemního kapitálu. 2. Ukazatele založené na trhu, jako hodnota přidaná trhem (Market Value Added - MVA), nadměrný výnos nebo současná hodnota budoucích růstových příležitostí (present value of growth opportunities - PVGO) mohou být vypočteny jenom pro společnosti obchodované na kapitálovém trhu. 3. Ukazatele založené na cash flow, jako například operační cash flow (Cash Flow from Operations - CFO) a investiční výnos cash flow return (cash flow return on investment CFROI), neberou v úvahu ani náklady na akcie ani náklady na dluh. Ukazatel EVA je naopak velmi přesný, protože bere v úvahu náklady na dluhové financování i náklady na financování kapitálem. Ukazatel EVA je možno spočítat pro celý podnik nebo pro jednotlivé divize uvnitř společností. Může tedy být použit jako motivační nástroj ve firmě. Manažeři konstruují provozní náklady firmy tak, aby uspěla na konkurenčním trhu. Ale v současnosti musí podniky uspět i na kapitálovém trhu, a to například tím, že budou snižovat náklady kapitálu - WACC. Ekonomická přidaná hodnota (EVA) je měřítko ekonomické výnosnosti, které počítá tvorbu hodnoty pro akcionáře, ale odlišuje se od jiných tradičních měřítek úspěšnosti jako např. čistý zisk nebo zisk a na akcii (EPS). EVA vyčísluje, jak velký zisk v podniku zůstane po odečtení nákladů kapitálu, a to jak nákladů na dluh, tak nákladů na kapitál. Oba druhy nákladů se odčítají od provozního zisku. Je to jednoduchá myšlenka, ale je výstižná, protože skutečná kalkulace ziskovosti by měla vzít náklady kapitálu v úvahu. K tomu, abychom pochopili rozdíl mezi ukazatelem EVA a tradičním ukazatelem čistý zisk, uvedeme příklad: Společnost XXX, a.s. vytvořila v loňském roce zisk 100,000 Kč s využitím kapitálu v hodnotě 1 mil. Kč. Podle tradiční účetní metody byla společnost úspěšná, protože podle ukazatele ROE dosáhla ziskovosti ve výši 10%. Ale firma fungovala na trhu teprve jeden rok a odbyt jejích výrobků podléhá značné volatilitě, nejistotě a riziku. Dlužní závazky a požadovaný výnos, který chtějí akcionáři ze svých investic
dosáhnout vyžaduje, aby firma vázala dost peněz v dalších investicích. A to zvyšuje náklady kapitálu na 13 %. To znamená, že přestože společnost dosáhla v minulém roce zisku, ztratila z pohledu akcionářů 3 %. Naopak kdyby byl celkový používaný kapitál (včetně dluhu a akciového kapitálu) společnosti XXX, a.s. 100 mil. Kč, a náklady kapitálu (úrok z dluhů a náklady na upisování nových akcií) ve výši 13 mil. Kč za rok, společnost XXX, a.s. vy přičetla ekonomickou hodnotu svým akcionářům jenom, když by byl zisk větší než 13 mil. Kč. Když XXX., a.s. vydělá 20 mil., bude její EVA 7 mil. Kč. Jinými slovy, podle metody EVA je společnost XXX, a.s. zatížena určitým nákladem na kapitál, protože, uvazuje peníze investorů, aby tak mohla podpořit svou činnost. Jak vidíme na uvedeném příkladě, jsou zde určité skryté náklady příležitosti, které kompenzují investory za to, že se vzdají využívání vlastních finančních prostředků. Ukazatel EVA zachycuje tyto skryté náklady, které jiná tradiční měřítka nepostihují, 8.6 Výpočet ukazatele EVA Výpočet ukazatele tedy zahrnuje čtyři kroky: 1. Výpočet čistého provozního zisku po zdanění (Net Operating Profit After Tax - NOPAT) 2. Výpočet čistého investovaného kapitálu (Total Invested Capital - TC) 3. Výpočet nákladů kapitálu (Weighted Average Cost of Capital - WACC) 4. Výpočet EVA: EVA = NOPAT – WACC% * (TC)
Schéma výpočtu:
*
*
-
Zpracováno podle Stern Stewart & Co Jednotlivé kroky se zdají být dosti přímočaré, ale to je často zavádějící. Například NOPAT není spolehlivý indikátor hodnoty akcionářů. NOPAT může ukázat ziskovost podle účetních
pravidel - všeobecně uznávaných účetních principů (Generally Accepted Accounting Principles, GAAP). Ale účetní zisk málokdy odráží objem hotovosti, která na konci roku akcionářům zůstane. Podle konzultační firmy Stern Stewart & Co. musí firmy provést ve výkazu zisků a zrát a v rozvaze celou řadu úprav, například v oblasti výzkumu a vývoje, zásob, přeceňování aktiv, odpisů a amortizace goodwillu. Tyto výpočty a úpravy zisku se musí provést před vlastní kalkulací ukazatele EVA. Vyčíslení vážených průměrných nákladů kapitálu (WACC) je ještě složitější. WACC jsou komplexní funkcí kapitálové struktury (skladby dluhu a aktiv v rozvaze), volatility akcií měřené ukazatelem beta a prémie za tržní riziko. Malé změny v těchto vstupních proměnných mohou vyústit ve velké změny výsledných nákladů kapitálu (WACC). WACC (weighted average cost of capital) jsou průměrné vážené náklady kapitálu, které lze vypočítat podle vzorce:
D
E
WACC = kd * ----- * (1-t) + ke * ---TC TC
kde: kd = náklad na cizí kapitál (cost of debt), D = dluh závazky (debt) E = vlastní kapitál (equity), ke = náklad na vlastní kapitál (cost of equity), resp. očekávaná výnosnost vlastního kapitálu, TC = kapitál celkem (total capital) = D + E, t = sazba daně z příjmů firmy (tax). Častým problémem mohou být náklady na vlastní akciový kapitál ke. Ty se zpravidla vyčíslí prostřednictvím modelu oceňování kapitálových aktiv (capital assets pricing model – CAPM). Náklady vlastního kapitálu vypočteme ze vztahu: ke = rf + β * (rm - rf ) ke = rf + β * (rm - rf )
kde: ke = náklady vlastního kapitálu, které z pohledu investora představují požadovanou výnosnost akcie, rf = bezrizikový výnos – výnos státních dluhopisů, β = míra tržního (systematického) rizika příslušné akcie. Koeficientem β je v nákladech kapitálu vyjádřeno systematické riziko individuální akcie, (rm – rf) je riziková prémie kapitálového trhu odpovídající systematickému riziku tohoto trhu. Riziková prémie trhu se počítá jako rm (výnos kapitálového trhu) minus rf (bezriziková sazba). Je však třeba si uvědomit, že pro menší podniky může být tento přístup problematický z důvodu nedostatku dat. Proto se k nákladům na kapitál často přistupuje ohodnocením přes tzv. „rizikovou prémii“ (risk premium), která představuje náklady na kapitál nad náklady na dluh firmy. Obvykle se jedná o 2-3 procenta. Jak již bylo zdůrazněno, když se ukazatel EVA používá konsistentně, může napomoci k identifikaci nejlepších investic, to znamená, že podnik bude schopen generovat větší hodnotu než jeho konkurenti. Za jinak stejných podmínek firmy s vysokým ukazatelem EVA za určitou dobu předčí v ziskovosti další firmy s nižším nebo negativním ukazatelem EVA.
Vlastní úroveň hodnoty ukazatele EVA není tak důležitá, jako je změna této hodnoty. Podle výzkumu konzultační firmy Stern Stewart & Co. je ukazatel EVA kritický faktor výkonnosti firemních akcií. Když je ukazatel EVA kladný, ale očekává se jeho pokles, není to příliš dobrý signál pro kapitálový trh. Naopak, i když je ukazatel EVA negativní, ale očekává se jeho nárůst do kladných čísel, je to pro nákup příslušné akcie dobrý signál. Přestože ukazetel EVA má jistě i svoje slabé stánky, je to měřítko určování hodnoty firem, jehož popularita stále roste. To naznačuje, že trh reflektuje základní princip v tomto ukazateli obsažený. Ukazatel EVA také mimo jiné umožňuje podívat se kriticky na tradiční ukazatel EPS a na něm založené předpovědi o budoucím vývoji firem.
Zpracováno podle Stern Steward & Co. 8.7 Transformace účetních dat na vstupy pro výpočet ukazatele EVA Koncept ukazatele EVA spočívá na tzv. ekonomickém modelu, proto musíme účetní data upravit na data ekonomická. Data získaná v účetnictví se tedy upravují tak, aby se zejména: - plnila potřeby akcionářů, -„potlačila“ zásady opatrnosti, - vymezila rozsah čistých operativních aktiv (net operating assets) NOA potřebných k základnímu poslání podniku.
PROPOČET OPERAČNÍCH AKTIV: Net Operating Assets - NOACÍLEM je: - z aktiv vyčlenit neoperační aktiva - aktivovat v tržním ocenění položky, které účetně v aktivech vykazovány nejsou - aktiva snížit o neúročený cizí kapitál
VYLOUČENÍ NEOPERAČNÍCH AKTIV
Krátkodobý finanční majetek „Pokud má položka krátkodobé cenné papíry a podíly charakter strategické rezervy, zastáváme názor, že se nejedná o aktivum operační, tedy provozně nutné, a je správné odečíst je z bilanční sumy“. Pozn. lze také krátkodobý finanční majetek rozdělit např. dle limitu likvidity na provozně potřebnou a provozně nadbytnou část. Dlouhodobý finanční majetek „Mají-li finanční investice portfoliový charakter (tj. pouze uložení peněz), pak by měly být z NOA vyčleněny. Pokud ve spojení s investicí dochází i k propojení mezi hlavní činností a společností, do které bylo investováno, pak doporučujeme takovou finanční investici v NOA ponechat. V souvislosti s tím je třeba provést i úpravu NOPAT (začlenit výnosy z investice do NOPAT, bude-li součástí NOA a naopak). Nejsou-li k dispozici dostupné informace o charakteru finančních investic, pak je doporučeno, je do NOA nezahrnovat“. Vlastní akcie Akcie by neměly tvořit součást čistých operačních aktiv (NOA). Nedokončené investice Tento majetek je obvykle provozně potřebný, ale nepodílí se na tvorbě současných výsledků hospodaření, a tedy je doporučeno nedokončené investice z NOA vyloučit. Jiná aktiva nepotřebná k operační činnosti Např. nevyužité či pronajaté pozemky a budovy, nadbytečné zásoby. Účetní hodnotu těchto aktiv je tedy účelné z NOA vyloučit.
Bottom - up approach
Top - down approach
Provozní výsledek hospodaření po odpisech
Tržby a výkony
+ placené úroky na operační leasing
+ placené úroky na operační leasing
+ nárůst zásob při účtování metodou LIFO
+ nárůst zásob při účtování metodou LIFO
+ odpis goodwillu
+ ostatní výnosy
+ navýšení rezerv na nedobytné pohledávky
- náklady na prodané výrobky a výkony
+ navýšení čistých aktivovaných nákladů
- náklady na prodej a administrativu
na výzkum a vývoj
- odpisy
= upravený výsledek hospodaření
- upravené daně pro potřeby
před zdaněním
NOPAT
- upravené daně pro potřeby NOPAT
- upravené daně pro potřeby NOPAT
= NOPAT
= NOPAT
Zpracováno podle Stern Stewart & Co EVA a podniková kultura
8.8
Odměňování manažerů za jejich výkony je praxe založená na výnosech minulých let. Na rozdíl od toho odměňování za dosahovanou tržní hodnotu, funguje na bázi výhledu do budoucnosti. Takže firmy, které platí za minulou výkonnost vlastně mimoděk, platí manažery za to, že snižují budoucí potenciál tvorby hodnoty. Pokud bude firma chtít zavést měřítko založené na ukazateli EVA k měření výkonnosti ve společnosti musejí všichni zaměstnanci porozumět tomuto cíli a také tomu, jak jejich činnost k naplnění cíle přispívá. V tomto ohledu se ukazatel EVA přibližuje ke šlágru z let 80., ke trendu TQM “total quality management”. Podobně jako kvalita, je i hodnota, zodpovědností každého zaměstnance. Proto představují tréninkové programy pro manažery a zaměstnance klíčovou komponentu každého plánu zavádění měření ukazatelem EVA. Zavádění měření na základě ukazatele EVA do praxe je pro každou firmu velmi specifické. Zavedení metody EVA bude přínosem zejména pro podniky s následujícími charakteristikami:
8.9
Podniková struktura se skládá z relativně nezávislých podnikatelských jednotek. Nejedná se o jednu velkou maticově strukturovanou organizaci, která v podstatné míře sdílí jedny vstupní zdroje. Manažeři jsou motivování k vysokým výkonům adresnými pobídkami, a ne celopodnikovými cíli (jako např. akciemi nebo akciovými opcemi) nebo jsou odměňováni podle rozhodnutí výkonové komise. Ředitel je sám velký proponent metody EVA. Nikoliv jen ten, kdo ji trpně snáší, a nerozumí, proč by se tento ukazatel měl zavádět. Vedoucí podnikových jednotek mají dlouhodobé smlouvy a tak jsou motivováni dlouhodobými cíli a pobídkami. Ekonomická přidaná hodnota a hodnota přidaná trhem
Hodnota přidaná trhem (Market Value Added - MVA) je definována jako rozdíl mezi současnou tržní hodnotou firmy a hodnotou přidanou vlastníky firmy, která bere v úvahu finanční strukturu a s ní spojené náklady. Alternativní název může být tržní přidaná hodnota nebo trhem přidaná hodnota. Obvykle se používá zkratka MVA. Je to pojem, který označuje velmi významné hodnotové měřítko výkonnosti podniku. MVA měří rozdíl mezi tržní hodnotou podniku a hodnotou investovaného kapitálu a vyjadřuje bohatství vlastníků (akcionářů). Autorem tohoto měřítka je rovněž americká konzultační firma Stern Stewart Management Services Inc., která jej
vytvořila v roce 1993. Podobně jako metoda EVA se i metoda MVA používá k ohodnocení firem na kapitálových trzích. ZMěNIT PříKLAD K tomu, abychom pochopili rozdíl mezi metodami EVA a MVA, uvedeme krátký příklad: O společnosti Blue Light, a.s. máte následující informace: Společnost má vlastní kapitál ve výši 25 mil. Kč, závazky 20 mil. Kč. Náklady na vlastní kapitál jsou 20 % a náklady na dluh před zdaněním jsou 14 %. Daň ze zisku činí 20 %. Zisk po zdanění (Earnings After Taxes) společnosti Blue Light, a.s. činí 5 mil. Kč. Vypočtěte hodnotu firmy podle metody EVA (Economic Value Added). U společnosti Blue Light, a.s. dále víte následující informace: Společnost má v oběhu 25 000 akcií a jejich cena je 1 235 Kč za jednu akcii. Určete hodnotu přidanou trhem MVA. Pro výpočet ekonomické přidané hodnoty EVA si uvědomíme, že: Vlastní kapitál (E) Závazky (D) Náklady na vl. kapitál (ke) Náklady na dluh (kd) Daňová sazba (T) Zisk po zdanění (PAT)
25 000 000 Kč 20 000 000 Kč 20 % 14 % 20 % 10 000 000 Kč
WACC = D/(D+E)* Kd*(1-T) + E/(D+E)* Ke = = 20 000 000/(20 000 000+ 25 000 000)*0,14*(1-20%) + 25 000 000/(20 000 000+ 25 000 000)*0,20 = 16,0889% EVA je tedy: EVA = NOPAT - C * WACC, neboli EVA = PAT + D*Kd - (Vl Kap + Dluh) * WACC EVA = 10 000 000 + 20 000 000 * 14% - (20 000 000+25 000 000)*0,160889 = = 5 560 000 Kč.
Hodnota přidaná trhem (MVA). Tržní kapitalizace: počet akcií *cena akcie = 25 000 * 1 235 Kč = 30 875 000 Kč Účetní hodnota firmy = aktiva celkem - závazky = 45 000 000 – 20 000 000 = 25 000 000, tj. vlastně hodnota vlastního kapitálu. Hodnota přidaná trhem (MVA) je tržní kapitalizace minus účetní hodnota firmy. MVA = 30 875 000 - 25 000 000 Kč. tj. 5 825 000 Kč. V tomto zjednodušeném příkladě jsme ukázali, že metody EVA a MVA jsou široce použitelné v hodnotovém managementu.
8.10
Shrnutí kapitoly
Kapitola se zabývá hodnotovým managementem (Value-Based Management) a metodami měření hodnoty podniku, zejména ukazatelem EVA. Logika této metody je vysvětlena a porovnána s dalšími tradičními ukazateli a metodami měření hodnoty podniku, které jsou již tradičně používány na kapitálových trzích. Metoda EVA může být použita k hodnocení hodnoty i uvnitř podniku. EVA je tedy objektivnější hodnocení, protože bere v úvahu náklady dlužního i akciového kapitálu. Využití této metody k výpočtu hodnoty firmy přispívá ke zohlednění skrytých nákladů kapitálu, které tradiční metody ve svých výpočtech nezohledňují. Doplnující metodou hodnocení je metoda MVA, která se opírá o aktuální cenu akcie na trhu.