Hodnocení programů politiky pracovního trhu zaměřených na absolventy škol v okrese Karviná

Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií

Hodnocení programů politiky pracovního trhu zaměřených na absolventy škol v okrese Karviná Evaluation of labour market programs targeted at the school graduates in district Karviná

Bakalářská diplomová práce Obor Sociální politika a sociální práce

Autor práce: Helena Waclawiková

Vedoucí práce: Prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc

Brno 2007

5

PODĚKOVÁNÍ

Děkuji vedoucímu této práce prof. PhDr. Tomášovi Sirovátkovi, CSc za čas věnovaný konzultacím, trpělivost, cenná doporučení a upozornění, jak rovněž za zapůjčení odborné literatury. Dále děkuji zaměstnancům Úřadu práce v Karviné za vstřícný přístup a ochotné poskytnutí informací a materiálů.

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně a že jsem všechny použité informační zdroje uvedla v seznamu literatury.

Obsah

Strana

1

Účel studie 1.1 Kontext a cíle práce 1.2 Poznávací cíl 1.3 Aplikovaný cíl 1.4 Postup práce

2

Teoretická východiska 2.1 Proměny trhu práce 2.2 Faktory uplatnění absolventů škol na trhu práce 2.2.1 Působení vnějšího ekonomického prostředí 2.2.2 Výkonnost školské sféry a uplatnění absolventů škol na trhu práce 2.2.3 Faktory subjektivní povahy 2.3 Dlouhodobá nezaměstnanost absolventů škol 2.4 Programy podporující začlenění absolventů škol na trh práce

10 10 11 12 13 14 15 16

3

Metodologie 3.1 Výzkumné otázky a základní pojmy 3.2 Metoda a strategie výzkumu 3.3 Kritéria a indikátory 3.3.1 K otázce č. 1: Jak se v rámci okresu Karviná v důsledku účinnosti nového zákona o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.) změnily obecné a reálné možnosti využívání programů APZ mladými lidmi po ukončení vzdělání? 3.3.2 K otázce č. 2: Jaký vliv na uplatnitelnost absolventů na trhu práce má jejich účast v programech APZ?

19 19 19 20

Zjištění a výsledky 4.1 Problémy trhu práce okresu Karviná a postavení absolventů škol na něm 4.2 Vývoj podmínek programů APZ v letech 2004 a 2005 4.2.1 Administrativní náročnost z hlediska zaměstnavatelů 4.2.2 Výše příspěvku a počty umístěných absolventů 4.2.3 Doba poskytování příspěvku a počty umístěných absolventů 4.2.4 Druh uzavírané pracovní smlouvy a počty umístěných absolventů 4.2.5 Délka evidence a počty umístěných absolventů škol 4.2.6 Cílenost programů APZ podle stupně vzdělání 4.2.7 Vyhodnocení programů APZ z pohledu oborů vzdělání 4.3 Vliv programů APZ na zvyšování uplatnitelnosti absolventů na trhu práce 4.3.1 Účastníci programů APZ a úspěšnost při hledání nového uplatnění 4.3.2 Dlouhodobá evidence sledovaných absolventů škol a mladých do 25 let vůbec 4.3.3 Účinnost vs. náklady na vybrané programy APZ

22 22 25 25 26 28

Závěry a doporučení

40

4

5

7 7 8 8 8

5

20 21

28 29 30 31 34 34 37 37

Seznam schémat

42

Seznam tabulek

42

Seznam grafů

42

Bibliografie

44

Anotace

46

Věcný rejstřík

47

Jmenný rejstřík

48

Seznam použitých zkratek

49

Přílohy: Příloha č. 1: Obecné charakteristiky vybraných nástrojů APZ směřujících k absolventům škol

Příloha č. 2: Definice pojmu „absolvent“ Příloha č. 3: Využívání vybraných nástrojů APZ pro umísťování absolventů škol ÚP v Karviné Příloha č. 4a: Přehled vývoje podmínek pro poskytování finančních dotací u vybraných nástrojů APZ v letech 2004 a 2005 Příloha č. 4b: Přehled vývoje podmínek pro poskytování finančních dotací u vybraných nástrojů APZ v letech 2004 a 2005 Příloha č. 4c: Přehled vývoje podmínek pro poskytování finančních dotací u vybraných nástrojů APZ v letech 2004 a 2005 Příloha č. 5: Obory vzdělání absolventů vyřazených umístěním v průběhu let 2004 a 2005, se zohledněním účasti ve vybraných nástrojích APZ a ve srovnání s celkovým počtem absolventů evidovaných k 31. 12. sledovaných let a vycházejících v jednotlivých letech Příloha č. 6: Obory vzdělání, které se nejčastěji vyskytovaly u absolventů vyřazených díky programům APZ v letech 2004 a 2005 Příloha č. 7: Přehled oborů vzdělání, které se v evidenci ÚP v Karviné jeví ve sledovaných letech jako problematické Příloha č. 8: Celkové počty vyřazených absolventů škol dle jednotlivých důvodů vyřazení ve srovnání s celkovými počty vyřazených uchazečů Příloha č. 9: Důvody opětovného ukončení evidence u bývalých účastníků vybraných programů APZ (kódy G,O,Q) Příloha č. 10: Aktuální délka evidence bývalých účastníků programů APZ, kteří jsou v evidenci k 31. 3. 2007 Příloha č. 11: Číselník kódu jednotlivých skupin oborů vzdělání

6

1 Účel studie 1.1 Kontext a cíle práce Určitým mottem mé práce je myšlenka, že „dát šanci mladým lidem stojí vždycky za to“. Zhoršená ekonomická situace a vysoká míra nezaměstnaností souvisí i s horším uplatňováním absolventů škol, kteří jsou považování za jednu z rizikových skupin, a jejich úspěšnost či neúspěšnost na trhu práce citlivě reaguje na celkovou míru nezaměstnanosti (Úlovcová et al., 2006). Nižší kvalifikace, neorientovanost na trhu práce a s tím související nevhodně zvolený obor vzdělání, nedostatečná motivace k práci, chybějící praxe a řada dalších faktorů jsou mnohdy velkou překážkou pro zařazení se do pracovního procesu. Podpora tvorby dotovaných míst je jednou z možností, jak pomoci odstranit alespoň handicap nedostatečné pracovní zkušenosti. Po získání praxe se tak mladí lidé stávají hodnotnými partnery na trhu práce a jejich možnosti uplatnění jsou podstatně širší, zvláště jedná-li se o oblast s vysokou mírou nezaměstnanosti, jakou je okres Karviná. V této práci se zaměřím právě na hodnocení programů aktivní politiky zaměstnanosti, které směřují k mladým lidem při jejich prvním kontaktu s trhem práce, a to v rámci regionu Karviná. Důležitým hlediskem v tomto ohledu bude i změna zákona o zaměstnanosti (od 1. 10. 2004), v rámci které byl zrušen nástroj absolventská praxe, avšak mezi opatření APZ byly nově zařazeny cílené programy k řešení zaměstnanosti, jež mohou být realizovány prostřednictvím spolupráce úřadů práce s dalšími institucemi, a které zrušený nástroj mohou částečně nahradit. Kromě cílených programů podpora mladých lidí do 25 let a vysokoškoláků do 30 let1 může být realizována i prostřednictvím ostatních nástrojů APZ určených pro rizikové skupiny nezaměstnaných. Ve srovnání s předchozími léty se jejich umísťování, ať už na zřízených či vyhrazených SÚPM, ve srovnání s nástrojem absolventská praxe v okrese Karviná podstatně snížilo. Často se setkávám s pochybnostmi z různých stran, zda je vůbec vhodné vytvářet dotovaná místa, jelikož by tato mnohdy vznikla i bez dotace státu (tj. velká míra „mrtvé váhy“). Otázkou však zůstává, zda by na ně byli přijati právě absolventi bez praxe, kteří jsou na trhu práce považováni za ohroženou skupinu. Hrozící dlouhodobá nezaměstnanost u této skupiny je nebezpečná zejména v tom, že nedojde včas k vytvoření pracovních návyků, což má dopad nejen v oblasti ekonomické a hospodářské, ale i v oblasti sociální a kriminální. Kombinace handicapů, jako je chybějící praxe a dlouhodobá nezaměstnanost, staví pak mladého člověka do velmi těžké situace. Opatření směřující k absolventům jsou zaměřeny často na uchazeče o zaměstnání, kteří potenciál nalézt zaměstnání mají a jsou nezaměstnaní jen krátkodobě. Je to však dáno jednak samotnou definicí absolventa, jak rovněž kladením velkého důrazu na preventivnost opatření (Sirovátka et al., 2006), což vychází i z priorit Národního akčního plánu zaměstnanosti na léta 2004-2006.

1

Nově vytvořená kategorie osob, které je třeba věnovat zvýšenou pozornost, nahrazuje dříve používanou kategorii absolventů škol do dvou let po ukončení vzdělání.

7

1.2 Poznávací cíl Cílem mé práce je prozkoumat možnosti nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti obsažených v novém zákoně o zaměstnanosti a jejich praktické využití při umisťování absolventů škol na současném trhu práce v rámci okresu Karviná. Hlavní otázka, na kterou bych se chtěla zaměřit, tedy zní: Jaké možnosti pro zlepšení pozice absolventů škol na trhu práce dávají nástroje APZ dle nového zákona o zaměstnanosti? V zásadě je třeba posoudit celkovou situaci na trhu práce v okrese Karviná, zasazenou do celorepublikového kontextu, a dosavadní využívání nástrojů APZ, zvláště pak těch, které jsou zaměřeny na sledovanou skupinu mladých nezaměstnaných, jež je v zákoně o zaměstnanosti kvalifikována jako ohrožená skupina vyžadující zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání. V návaznosti na výše zmiňovanou problematiku bych se chtěla zaměřit i na zhodnocení postavení absolventů škol na trhu práce a možnosti jejich zařazení do pracovního procesu. Zmíním se i o možných důsledcích jejich nezaměstnanosti, zvláště pak té dlouhodobé, o překážkách bránících vstupu absolventů na trh práce, jak rovněž o jejich přednostech. Hlavní zájem však budu směřovat k hledání odpovědi na následující otázky: I.

Jak se v rámci okresu Karviná v důsledku účinnosti nového zákona o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.) změnily obecné a reálné možnosti využívání programů APZ mladými lidmi po ukončení vzdělání?

II.

Jaký vliv na uplatnitelnost absolventů škol na trhu práce má jejich účast v programech APZ?

1.3 Aplikovaný cíl Získané poznatky by měly informovat především vedení Úřadu práce v Karviné o rozsahu a účincích stávajících aplikovaných programů aktivní politiky zaměstnanosti, jak rovněž by se mohly stát i východiskem při posuzování vhodnosti iniciace nových cílených programů zaměřených na řešení zaměstnanosti absolventů škol bez praxe.

1.4 Postup práce Tato práce je analýzou vybrané oblasti sociální politiky (typ B), jejíž cílem je charakterizovat v současnosti existující nástroje směřující k řešení situace absolventů škol při jejich prvním kontaktu s trhem práce, a to konkrétně v rámci okresu Karviná. Součástí práce bude tedy evaluační výzkum, jehož cílem bude: - charakterizovat programy APZ řešící tuto problematiku a jejich vývoj - srovnat podmínky pro schválení projektu a přiznání dotace a efekty stávajících programů, vycházejících ze zákona č. 435/2004 Sb., s podmínkami a

8

efekty programů předchozího zákona o zaměstnanosti (1/1991 Sb.), jehož součástí byla i absolventská praxe, kterou ÚP v Karviné vcelku úspěšně využíval. - formulovat závěry a doporučení k dalšímu řešení situace sledované ohrožené skupiny, případně posoudit nutnost zásahů směřujících k dané populaci, a to i s přihlédnutím k demografickému vývoji dané věkové kategorie.

2 Teoretická východiska 9

2.1 Proměny trhu práce Trh práce jako takový se v České republice začal skutečně tvořit a vyvíjet až po roce 1989 a v průběhu probíhajících politických, hospodářských a společenských změn, prošel hlubokou transformací. Do té doby se na českém trhu práce nezaměstnanost fakticky nevyskytovala, nebyla tudíž ani potřeba zabývat se zvlášť absolventy škol, kteří jsou dnes považováni za ohroženou skupinu. Po otevření hranic konkurence, kterou tvořily globální světové trhy, přinutila podniky racionalizovat výrobní náklady včetně nákladů na pracovní sílu, a rychle reagovat na změny trhu. Výsledkem byl prudký pokles hospodářského výkonu a zhroucení poptávky po pracovní síle. Po krátkém období klidu začala klesat i zaměstnanost a prudce narůstat nezaměstnanost (Cazes, Nešporová, 2003). V souvislosti se zaváděním nových technologií a zvyšováním produktivity práce došlo k výrazným změnám poptávky z hlediska kvalifikace pracovníků a k poklesu hodnoty pracovní praxe, co v jistém smyslu zvýhodňovalo mladé kvalifikované pracovníky. Po počáteční vlně restrukturalizace se však preference zaměstnavatelů přesunuly zpět k pracovníkům v optimálním věku s praxí. Vzhledem k trvale pomalému vytváření pracovních míst jsou dnes čerství absolventi škol čím dál častěji konfrontování s nezaměstnaností. V počátečním období měla nezaměstnanost jasně transformační charakter a byla ovlivněna především neobyčejnou hloubkou transformační krize a nahromaděnými problémy přezaměstnanosti. „Tato nezaměstnanost se však brzy změnila na nezaměstnanost strukturální, která se promítá do velmi vysoké úrovně dlouhodobé nezaměstnanosti spojené s chronicky slabou agregátní poptávkou po práci a s hlubokými regionálními rozdíly ve schopnosti lidí nalézt profesní zařazení, což lze připsat na vrub nízké mobility, flexibility a kvalifikace“ (Cazes, Nešporová, 2003, s. 26). Dlouhodobá nezaměstnanost ovlivňuje životní úroveň nejen jedince, ale celé jeho rodiny, vede k chudobě, jak rovněž k pasivním i společensky nežádoucím aktivitám, což je nebezpečné zvláště u mladistvých a mladých dospělých (Festová, Vojtěch, 2006). Typickým znakem pro trh práce v průběhu 90. let 20. století byl odchod značné části pracovníků z primárního a sekundárního sektoru do sektoru terciárního. Severní Morava, která byla doposud průmyslovým srdcem republiky, se najednou se svou velmi jednostranně zaměřenou ekonomickou strukturou, orientovanou především na těžký průmysl, stala velmi problémovým regionem. Razantní restrukturalizace a uzavírání dolů a hutí způsobilo převratnou změnu na stávajícím trhu práce. Tyto změny a přesuny v rámci jednotlivých sektorů kladou nové nároky na kvalitu pracovní síly a potažmo s tím i na přeměnu celého školského systému, který ovšem na tyto změny reaguje s několikaletým zpožděním. Trh práce si žádá jiný přístup ke vzdělávání, obměnu oborů vzdělání, rychlé reakce školského systému při zavádění nových technologických poznatků do výuky, přípravu absolventů s širším oborovým zaměřením a podporou rozvoje přenositelných dovedností, co by mladým lidem mělo umožnit lepší orientaci v oboru a případný jednodušší přechod na jinou, na trhu práce momentálně poptávanější profesi. Najít uplatnění na trhu práce je stále těžší, a to zejména pro mladé lidi. Zaměstnavatelé, s ohledem na konkurenceschopnost, hledají především levnou pracovní sílu, a tou absolventi, právem, nechtějí být. Proto taky ve značné míře hledají a nacházejí uplatnění v jiných profesích, než pro které se připravovali ve škole. Tento jev je výrazný především u strojírenských, stavebních či oděvních a textilních profesí. S tím

10

pak souvisejí problémy se zajištěním mladších pracovníků pro některé nedostatkové profese, jako jsou soustružníci, zámečníci, zedníci či šičky. Obecně však vývoj trhu práce ukazuje na snížení uplatnitelnosti nekvalifikovaných a vyučených ve výrobních oborech a naopak snazší zaměstnatelnost pracovníků s maturitním či vyšším vzděláním (Vojtěch et al., 2004). Vzdělanostní kapitál se jeví jako nejdůležitější faktor moderních ekonomik.

2.2 Faktory uplatnění absolventů škol na trhu práce V následujícím schématu č. 1 jsou shrnuty základní faktory ovlivňující uplatnění absolventů škol na trhu práce, které jsou dále rozpracovány v textu. Schéma č. 1

Faktory ovlivňující uplatnění absolventů škol na trhu práce Vnější ekonomické prostředí Celková hospodářská situace Dynamika rozvoje HDP Lokální trh práce (míra nezaměst., struktura poptávky, regionální ekonom. rozvoj, apod.)

Výkonnost školské sféry Obměna oborů vzdělání (rozšíření koncepce)

Rozvoj přenositelných kompetencí

Rozvoj klíčových kompetencí

Faktory subjektivní povahy Osobnostní charakteristiky Hodnotový systém (motivace k práci…) Stupeň vzdělání, obor vzdělání Praktické zkušenosti

Zvládnuté klíčové kompetence

Uplatnění absolventů škol na trhu práce Požadavky zaměstnavatelů (možná marginalizace absolventů z pohledu teorie fronty)

Nedostatečná informovanost o TP

Nedostatečná informovanost o TP Vliv rodiny a sociálního zázemí

Chybějící spolupráce se zaměstnavateli

Špatná bytová politika (nedostatek bytů, vysoké ceny > nízká mobilita pracovní síly)

Zdravotní stav

Nereálné požadavky

Neochota změny profese

Zdroj: vlastní schéma

2.2.1 Působení vnějšího ekonomického prostředí

11

Problém nezaměstnaností mladých, a vůbec postavení absolventů škol na trhu práce, úzce souvisí s jeho dynamikou a celkovým hospodářským rozvojem, to je, mimo jiné, s hospodářskou situací státu, dynamikou vývoje hrubého domácího produktu a v neposlední řadě i s celkovou mírou nezaměstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva. „Otevření národního hospodářství zemí v procesu transformace světové konkurenci přinutilo domácí podniky přizpůsobit své vstupy (včetně vstupů pracovních), výrobní technologie a výstupy požadavkům trhu“ (Cazes, Nešporová, 2003, s. 12). Vysoký převis nabídky uvolněné pracovní síly v jistém směru zhoršil postavení absolventů škol na trhu práce. Při hledání zaměstnání mohou být tito mladí lidé určitým způsobem zaměstnavateli marginalizováni, a to např. podle teorie fronty (Granovetter a Tilly in Mareš et al., 2002) podle níž zaměstnavatelé odhadují lidský kapitál (vědomosti, zkušenosti, kvalifikaci, spolehlivost, výkonnost apod.) žadatelů o práci a seřazují je podle odhadovaného potenciálního přínosu. Ti, kdo jsou v tomto ohledu hodnoceni nízko nebo negativně (ať již reálně nebo na základě stereotypů a předsudků), se dostávají na konec fronty a mají jen malou šanci na získání pracovního místa, o které se ucházejí (Mareš et al., 2002, s. 13).

Co všechno dnes požadují zaměstnavatelé po svých budoucích zaměstnancích? Jsou to především klíčové kompetence, jejichž význam stále roste. Lze k nim zařadit nejen vzdělání a odbornou způsobilost, ale i zběhlost v cizích jazycích, zběhlost v používání výpočetní techniky, adaptabilitu a flexibilitu, ochotu učit se, zběhlost v zacházení s informacemi. Jako významné do budoucna se jeví i vyjednávací schopnosti, jednání se zákazníky a v neposlední řadě i znalost platné legislativy, a to nejen v rámci ČR, ale i znalost právních norem EU. Dále je to kreativita, praktické dovednosti, prezentační dovednosti a samostatnost (Vojtěch et. al, 2004). Mezi hlavní důvody proč se zaměstnavatelé vyhýbají zaměstnávání absolventů patří především absence praxe a zkušeností a tedy i nutnost delší doby na zapracování, někdy je to i nechuť k práci či nezájem o vystudovaný obor (Vojtěch et al., 2003). Problém nezaměstnanosti mladých není jen problémem našeho státu, ale i většiny zemí Evropské unie, kde jejich míra nezaměstnanosti dosahuje přibližně dvojnásobku míry nezaměstnaností celé ekonomicky aktivní populace (Vojtěch et. al., 2004; O’Higgins, 2001). V ČR je míra nezaměstnanosti mladých lidí ve věku 15 až 24 let (20,4 %) zhruba o 2,5 násobek vyšší, než míra nezaměstnanosti celé ekonomicky aktivní populace (Vojtěch, Doležalová, Festová, 2006). Nezaměstnanost mladých je však i regionální záležitostí. Závisí totiž z velké části na celkové míře nezaměstnanosti, která se různí region od regionu, a tudíž řešení těchto dvou problémů nelze striktně oddělovat. V Moravskoslezském kraji je ve srovnání s celou republikou nejen nejvyšší míra celkové nezaměstnanosti, ale i nezaměstnanosti absolventů škol. Jejich struktura úzce souvisí se stupněm vzdělání, a tudíž nejvyšší podíl nezaměstnaných je vyučených. V tomto ohledu „Významným faktorem, jemuž v procesu rozhodování o studijní dráze často není věnována náležitá pozornost, ačkoli ve svém výsledku zásadně ovlivňuje postavení absolventa, je situace na trhu práce a potenciální volná pracovní místa v jednotlivých oborech“ (Úlovcová et al., 2006, s. 31). Když pak k tomu přičteme pozdní reakce školského systému na strukturu trhu práce, bývá častým jevem přebytek absolventů určitých oborů vzdělání a na druhé straně v jiných profesích jejich rostoucí deficit. Šancí pro mladé je v tomto směru fakt, že globální ekonomika se rozvíjí ruku v ruce s informační a znalostní společností a jádrem konkurence a přitažlivosti pro

12

investory se proto v rostoucí míře stávají sektory informačních technologií, telekomunikací a další oblasti, založené stále více na vědě a výzkumu. V tomto směru tedy roste význam vzdělání a šance mladých lidí. (Vojtěch et al., 2003).

2.2.2 Výkonnost školské sféry a uplatnění absolventů škol na trhu práce Primární vliv na uplatnitelnost absolventů škol na trhu práce má výkonnost školské sféry a schopnost škol reagovat na potřeby trhu práce a zaměstnavatelů. Vždyť právě ve škole získávají mladí lidé základy pro budování své pracovní kariéry, a na jejich pevnosti či rozsahu pak z velké části závisí jejich pozdější úspěch či neúspěch při hledání zaměstnání. Cílem školského systému se stává vytváření podmínek pro růst celkové úrovně vzdělanosti, vytváření odpovídající struktury oborů, příprava mladých lidí pro celoživotní zaměstnatelnost, a to především kladením důrazu na širší koncepci oborů vzdělání a rozvoj přenositelných a klíčových kompetencí (Vojtěch et al., 2003). V tomhle směru jde především o kultivovaný osobní a písemný projev, schopnost rozhodovat se, nést odpovědnost, umět se začlenit do týmové spolupráce, schopnost čtení a porozumění pracovním instrukcím, schopnost pracovat s čísly, zběhlost v cizích jazycích, práce s výpočetní technikou a další. S ohledem na obecný trend trhu práce, rychlou dynamiku ekonomického a hospodářského vývoje, rozsáhlé technologické změny a vývoj technologií vůbec, význam zvládnutých klíčových kompetencí z pohledu uplatnitelnosti na trhu práce neustále roste. Škola by se měla obecně zaměřit na vytváření hodnotného lidského kapitálu ze svých žáků. Co si lze představit pod pojmem „lidský kapitál“? Jsou to nejen znalosti získané vzděláváním. Lze tu zahrnout i praktické dovednosti, komunikační schopnosti, adaptabilitu, ale i zdravotní způsobilost, tudíž i umění péče o zdraví, či motivaci k práci. Lidský kapitál2 je v ekonomických teoriích považován za jeden z výrobních faktorů, do nějž vkládané investice se vždycky vyplácí. Někdy se rozlišuje mezi specifickým lidským kapitálem, čímž jsou myšleny dovednosti nebo znalosti, které jsou velmi specifické, vázané na danou profesi a využitelné jen jedním zaměstnavatelem, a obecným lidským kapitálem, který je užitečný pro široké spektrum zaměstnavatelů. Je to výzva pro celý vzdělávací systém k postupnému přizpůsobování vzdělávacích programů novým podmínkám a k přípravě absolventů s více odbornostmi navzájem propojenými, se schopností týmové práce a otevřeností k novým přístupům a k učení. Absolvent, vstupující do pracovního procesu, musí být připravený na to, že vzdělávání je celoživotní, nikdy nekončící záležitostí (Úlovcová et. al., 2006). V současné době lze sledovat zájem mladých lidí o získání co nejvyšší úrovně vzdělání, což se odráží i v prodlužování jejich doby studia. Jejich neinformovanost o vývoji trhu práce a jeho profesní nabídce však často vede i ke kolizím nabídky a poptávky v oblasti vzdělávacího systému. Školy středního stupně, ve snaze získat žáky, otevírají obory, které na regionálním trhu práce nenajdou uplatnění, ale z hlediska zájmu rodičů a potenciálních žáků, je po nich poptávka. Tito žáci pak vytrvale sytí registr nezaměstnaných, a naopak, zaměstnavatelé si stěžují např. na nedostatek pracovníků v některých strojírenských oborech (Vojtěch, 2003). Tento nesoulad trhu 2

Tento termín zavedl do ekonomie Milton Friedman a rozvinul ho Gary Becker, který dokázal, že růst příjmů je závislý na investicích do lidského kapitálu, a to především do vzdělání a zdraví.

13

práce se sekundárním školstvím může však být způsoben nejen informačním deficitem, ale z části i neochotou daný stav respektovat a přizpůsobit se mu. Atraktivita některých oborů vzdělání (např. automechanik, podnikání v oborech, administrativní pracovník, kadeřník aj.) v očích potenciálních studentů pak zvítězí nad zdravým rozumem. Tady zůstává otevřené pole působnosti pro poradenskou a výchovnou činnost odborných pracovníků jak v rámci škol primárního vzdělávání, tak v rámci poradenské a informační činnosti úřadů práce.

2.2.3 Faktory subjektivní povahy Do subjektivních faktorů, které spoluutvářejí profil absolventa jako uchazeče, lze zahrnout nejen jeho dosažené vzdělání a praxi, jejíž absence je v tomto případě významným handicapem, ale i schopnosti, znalosti a dovednosti, které souvisí s jeho osobnostními vlastnostmi, postojem i charakterem. Můžeme tu zahrnout schopnost sebeprezentace, tudíž umění udělat dojem na zaměstnavatele, aktivní přístup při hledání zaměstnání, který pomáhá i lépe se zorientovat na trhu práce a získat cenné poznatky z oblasti mezilidské komunikace, které pak dokáže dobře využít v získaném zaměstnání. Nespornou výhodou absolventů škol jsou jejich aktuální znalosti, které si přinášejí ze škol, jejich flexibilita a adaptabilita, spočívající ve snadné přizpůsobivosti požadavkům zaměstnavatelů, často i vysoká motivace k pracovnímu výkonu a osvojení tzv. klíčových kompetencí. Přesto můžeme absolventy začlenit do kategorie osob, které se mohou setkávat s určitou diskriminací na trhu práce, a to právě z důvodu nedostatečných pracovních zkušeností. Esping-Andersen (in Mareš et al., 2002) zdůrazňuje, že je stále obtížnější na trh práce vůbec vstoupit, než se pak na něm udržet. Mladí lidé vstupující poprvé na trh práce nemohou skutečně soupeřit se staršími a zkušenějšími pracovníky. Přesto se navzájem ovlivňují. Mladí mohou na starší pohlížet jako na překážku k získání práce a mohou také zažívat pocit, že jsou pro ně, s ohledem na dlouholetou praxi, nedostižní. Starší mohou mít naopak dojem, že je mladí chtějí z jejich pozic vystrčit a nahradit. Je však nepravděpodobné, aby nějaká věková skupina nahradila jinou. Vždyť už konkrétní typy některých prací vyžadují odlišný přístup, odlišnou zkušenost a kvalifikaci. Ke kvalitám mladých patří beze sporu větší adaptabilita a mobilita, u starších je to pak, kromě zkušenosti, zodpovědnost a spolehlivost. Někdy je mladý pracovník chabou náhradou za zkušeného a zodpovědného staršího pracovníka, ten zas jinde nemůže s mladým soupeřit ve znalosti nových technologií, v ovládání výpočetní techniky apod. (O’Higgins, 2001). Míra, do jaké mohou být zastupováni starší pracovníci mladšími a naopak, má tedy své hranice. Mladí také častěji než starší opouštějí místa i dobrovolně. Blanchflower a Freeman (in O’Higgins, 2001) zjistili, že ve Spojených státech je pro mladé lidi ve věku 16-25 let typické změnit práci 7-8krát. Avšak ve srovnání s ostatními zeměmi vykazují mladí spíše menší mobilitu. Tento trend, dobrovolného opouštění pracovních míst, je pozorován, i když v menší míře, i v období recese, kdy počet pracovních příležitostí klesá. Mladí lidé totiž vyhledávají rozdílné pracovní zkušenosti a jejich změny v kariéře často souvisí s povýšením, větší odpovědností a vyšším finančním ohodnocením, zvláště pokud se jedná o vysokoškolsky vzdělané lidi (Cazes, Nešporová, 2003). Jsou zde ale i určité pochybnosti. Pro firmy může být prostě jednodušší vyhodit pracovníka mladšího než staršího – má totiž méně zkušeností, dovedností, firma méně investovala

14

do jeho zaškolení, má nižší mzdu a tudíž představuje i menší ztráty při jeho propuštění z důvodu nadbytečnosti – odstupné apod. (O’Higgins, 2001). K subjektivní faktorům, majícím vliv na pozdější koncipování vlastní životní dráhy, patří samotné rozhodování o výběru povolání či studijního oboru. V tomto ohledu má na dosažení určité úrovně vzdělání významný vliv rodina a sociální zázemí. Úroveň dosaženého vzdělání dětí je z velké části ovlivněna i vzděláním rodičů (Vojtěch et al., 2004). Se vzrůstající úrovní jejich vzdělání roste i vzdělání dětí a s ním i potenciální možnost lepšího uplatnění na trhu práce (Burda et al., 2003). Bariérou pro plynulý vstup absolventů na trh práce jsou často i jejich nereálné požadavky na finanční ohodnocení své práce, nechuť přijmout místo pod úrovní svého vzdělání nebo neodpovídající představě o výši platu, stejně jako neochota podstoupit změnu své profesní orientace. Negativním momentem, který ovlivňuje zařazení absolventů do pracovního procesu, je i velmi nízká mobilita na trhu práce, kterou způsobuje špatná situace na trhu s byty (Kotíková, Vlach, Průša, 2000).

2.3 Dlouhodobá nezaměstnanost absolventů škol Nezaměstnanost patří k průvodním jevům tržní ekonomiky, avšak nebezpečná ze sociálního a politického pohledu je především nezaměstnanost dlouhodobá. Zaměstnání hraje totiž v naší kultuře velmi významnou roli, která ovlivňuje formulaci našich cílů, našeho statusu, sociálních kontaktů i struktury našeho života. Pro většinu lidí se ztráta zaměstnání stává závažnou psychosociální zátěží a dlouhodobá nemožnost jejího získání pak postihuje celou jejich psychiku. Často je provázeno sociální izolovaností, uzavíráním se do sebe a úbytkem sociálních kontaktů (Buchtová, 2002). Alarmující skutečností je, že při dlouhodobější nezaměstnanosti počíná klesat samotný zájem o nástup do práce a nezaměstnanost může být brána jako neměnitelný osud (Výrost, Sláměník, 1997). Čím je totiž nezaměstnanost delší, tím větší obtíže se objevují při hledání práce. Důvodem je i ztráta dovedností, morální a psychické důsledky, tj. pokles sebevědomí, vnitřní nejistota, pocity nedostačivosti, snížená sebeúcta apod. (Buchtová, 2004), zkrátka dochází k postupné degradaci lidského kapitálu. Mladí lidé velmi často nemají vyhraněný názor na žebříček životních hodnot, jsou snadněji ovlivnitelní, rychle se všemu přizpůsobí a zvyknou si na život bez pravidelné docházky do práce a plnění povinností. Veškeré negativní jevy se pak plně projeví až v budoucnosti, kdy budou nuceni sami převzít zodpovědnost za zabezpečení vlastní rodiny (Kotíková, Vlach, Průša, 2000). V zemích s vysokým podílem dlouhodobé nezaměstnanosti, a to zejména mladých lidí, dochází i k projevům sociální nespokojenosti a vzrůstají projevy nevíry v demokratický systém. Obecně lze říci, že mladí lidé se častěji stávají nezaměstnanými, avšak je to součástí počátku procesu hledání práce. Důležitá je tu délka nezaměstnanosti, která vyvolává materiální strádání, fyzické a psychické zhoršení, což je podepřeno i různými výzkumy. Avšak tvrzení, že mladí lidé čelí kratší době nezaměstnanosti, zůstává otevřenou otázkou. Je to různé v různých zemích a záleží to i na celkové populaci mladých lidí. V každém případě průzkum OECD ukázal, že rozdíly v délce nezaměstnanosti mladých a starých nejsou až tak výrazné. Lidé jsou obecně více flexibilní a snadněji se učí, když jsou mladí. Faktem však je, že modely chování ustanovené v mladším věku mají tendenci přetrvávat. O to více jsou pak mladí

15

nezaměstnaní ohrožení s ohledem na jejich budoucí pracovní život. Dlouhodobě nezaměstnaní mladí v dnešní době čelí i zneužívání drog a zvýšené kriminalitě. Následky výskytu a dlouhodobějšího trvání nezaměstnanosti mladých lidí, obzvláště některých skupin, jsou pak vážné a trvalé (O’Higgins, 2001). To je rovněž jedna z mnoha příčin, proč věnovat zvýšenou pozornost vyrovnávání nerovnováhy v dostupnosti k pracovním příležitostem pro znevýhodněné mladé lidi na trhu práce.

2.4 Programy podporující začlenění absolventů škol na trh práce Význam politiky zaměstnanosti plyne z jejího poslání, jímž je přispívat k podpoře rovnováhy na trhu práce a k omezení nezaměstnanosti, a to především ohrožených skupin. Tyto skupiny definuje zákon o zaměstnanosti jako uchazeče o zaměstnání, kteří s ohledem na svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě a jiné vážné důvody potřebují zvýšenou pomoc při hledání zaměstnání. Do této skupiny, mimo jiné, spadají i fyzické osoby do 25 let věku a absolventi vysokých škol po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku (§ 33, b, c). Ve své práci se chci věnovat programům aktivní politiky zaměstnanosti směřujícím právě k těmto skupinám, které se nejen zaměřují na přizpůsobení pracovní síly, ale věnují pozornost i straně poptávky, respektive jejímu ovlivňování směrem k většímu přizpůsobení potřebám nezaměstnaných. Tyto programy počítají s deficity lidského i sociálního kapitálu (Sirovátka at al., 2003), jako je chybějící praktická zkušenost, nedostatečná motivace k práci, či nedostatek sociálních kontaktů, které mimo jiné zvyšují orientaci na pracovním trhu a možnost rychlejšího nalezení zaměstnání. V konečném důsledku se především jedná o ulehčení prvního vstupu na trh práce mladým lidem, získání první zaměstnanecké zkušenosti, zorientování se v pracovně právních vztazích a v neposlední řadě vytvoření si základu sociální sítě, která jim může ulehčit situaci při hledání dalšího pracovního uplatnění . S problémem nezaměstnanosti se v dnešní době potýkají všechny vyspělé země. Reakcí na vysokou míru nezaměstnanosti ve většině členských zemí Evropské unie byla koordinace národních politik zaměstnanosti na základě řízení prostřednictvím cílů – European Employment Guidelines (Hlavní směry zaměstnanosti), které byly přijaty v Lucemburku v roce 1997 a jsou každoročně upřesňovány. Dohodnuté priority promítají členské státy podle své situace a potřeb do konkrétních opatření národní politiky prostřednictvím Národních akčních plánů zaměstnanosti. Strukturu cílů aktivní politiky zaměstnanosti pak lze vymezit následujícím způsobem: - prosazování rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na pracovním trhu (informace, programy zvyšování motivace, programy pracovního výcviku a rekvalifikace), - přerozdělení zaměstnanosti ve prospěch nejvíce ohrožených skupin nezaměstnaných (podpora vzniku pracovních míst), - umožnění prvního kontaktu či udržení kontaktu s pracovním trhem a ochrana lidského kapitálu a kvalifikace nezaměstnaných (programy tvorby dočasných míst ve veřejném sektoru a pracovní zkušenosti pro absolventy škol),

16

-

prevence sociální exkluze a prevence zhoršování celkové kvality života nezaměstnaných (pracovně a sociálně aktivující programy, např. motivační kurzy, kluby práce atp.) (Sirovátka et al., 2003).

Ve směrnicích EU jsou tyto cíle promítnuty do požadavku zvýšení celkových výdajů na APZ (s přihlédnutím k rozpočtovým možnostem státu), zařazení alespoň 20 % nezaměstnaných ročně do těchto opatření, zvýšení důrazu na prevenci dlouhodobé nezaměstnanosti nabídkou rekvalifikačních programů či pracovní příležitosti (praxe) každé osobě do 25 let ještě před 6 měsíci trvání nezaměstnanosti, dospělým před 12 měsíci trvání nezaměstnanosti, prověření motivačních prvků systémů sociální ochrany, podpoření investic zaměstnavatelů do lidských zdrojů daňovými úlevami, podporování schopnosti starších pracovníků setrvávat co nejdéle v pracovním procesu aj. (Sirovátka et al., 2003). Tyto požadavky byly promítnuty i do Národního akčního plánu zaměstnanosti České republiky na rok 2003. V Národním akčním plánu zaměstnanosti na léta 2004 – 2006 si vláda ČR dala za cíl realizovat řadu opatření, která by měla pomoci zlepšovat zaměstnatelnost mladých lidí vstupujících na trh práce. Klade důraz na podporu rozvoje individuálních schopností, znalostí a motivace k práci a ke vzdělávání, ale i na modernizaci vzdělávacího systému (Úlovcová et al., 2006). V rámci opatření, která jsou soustředěna na mladé lidi ohrožené nezaměstnaností, je zdůrazňován význam adresnosti opatření aktivní politiky zaměstnanosti. V podstatě lze rozlišit dva základní typy programů APZ (Sirovátka, Rákoczyová, 2002): a) programy orientované na stranu poptávky, které se zaměřují podle pracovních činností a profesí, po kterých je na trhu poptávka. Jsou tržně orientovány a soustřeďují se především na nedostatek kvalifikace – jedná se o rekvalifikace b) programy orientované na stranu nabídky, které se více soustřeďují na individuální předpoklady a potřeby nezaměstnaných – kombinují různé nástroje APZ a jsou i individuálně přizpůsobeny. Jedná se především o podporu tvorby nových pracovních míst (SÚPM), veřejně prospěšné práce, příspěvek na zapracování, příspěvek na dopravu zaměstnanců, překlenovací příspěvek či cílené programy. Základní charakteristiky programů APZ, které směřují především k absolventům škol, jsou součástí přílohy č. 1. Vhodným řešením, které svým způsobem kombinuje oba typy programů, je komplexně zpracovaný individuální akční plán, jenž vychází např. z individuálního poradenství, a v dalším postupu využívá program pracovní přípravy, případně s ním spojenou pracovní zkušenost. Cílem IAP je dovedení uchazeče k samostatnému rozhodování o řešení vlastní situace při hledání pracovního uplatnění. Je založen na stanovení postupu a časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření. Pro mladé mají velký význam obzvláště poradenské programy, jelikož jim pomáhají v orientaci na trhu práce, radí, jakým způsobem samostatně vyhledávat pracovní příležitosti, jak se prezentovat před zaměstnavatelem apod.. Získají spoustu dobrých rad na své první cestě k zaměstnání, čímž úřad práce zčásti i supluje nedostatky stávající školské sféry. V rámci nového zákona o zaměstnanosti, který vešel v platnost v říjnu 2004, byl zrušen nástroj absolventská a praktikantská místa. Spočíval v tom, že zaměstnavateli, který vytvořil místo pro odbornou praxi absolventů škol (středních i vysokých) nebo pro získání kvalifikace mladistvých evidovaných úřadem práce, mohl úřad práce hradit po dobu až jednoho roku plně nebo částečně mzdové náklady spojené se zaměstnáním absolventa či mladistvého. Úkolem tohoto nástroje bylo usnadnit mladým lidem nástup

17

do prvního zaměstnání a udržet tak jejich nezaměstnanost na společensky únosné výši i v období vstupu silných populačních ročníků na trh práce. Výhodou tohoto nástroje z pohledu zaměstnavatele byl fakt, že se nemuselo jednat o nově zřízené pracovní místo, což je základní podmínkou u SÚPM. Úřad práce navíc netrval striktně na zachování pracovního vztahu po skončení dotace, jelikož hlavím cílem tohoto nástroje bylo získání praxe. Někteří zaměstnavatelé tak využívali této dotace opakovaně, čímž se pro absolventy škol značně rozšířily možnosti získání praxe. Rovněž nástroj rekvalifikace-stáže nezískal v rámci nového zákona o zaměstnanosti akreditaci rekvalifikací a byl tudíž zrušen. Tento typ rekvalifikace byl určen absolventům středních škol nebo středních odborných učilišť, kteří potřebovali získat praxi v oboru. Absolventi byli na základě dohody vysílání do organizací, jako by do práce, přičemž byli stále v evidenci úřadu práce.V případě nároku na podporu byla jim tato podpora vyplácena. Zaměstnavatel měl tak možnost „zdarma“ si otestovat případného budoucího pracovníka a pokud se absolvent v praxi osvědčil, mohl získat běžnou pracovní smlouvu. Absolventi po absolvování stáže navíc získali od zaměstnavatele osvědčení o praxi a pracovní hodnocení. Největší problém nezaměstnanosti mladých lidí bez praxe spatřuji v malé ochotě zaměstnavatelů přijímat lidi bez praxe. Při těchto nástrojích měli zaměstnavatelé možnost se přesvědčit, že nezaměstnaný ještě nemusí být bez práce kvůli nechuti něco dělat a pro firmu může být nakonec větším přínosem, než mnohaletý zaměstnanec, který ustrnul na mrtvém bodě. Absolventi, kteří takto nastupují, z velké části chtějí pracovat, jsou velmi pružní a znají i některé nové věci. Mohou tak stanovit silnou konkurenci vůči stávajícím zaměstnancům. V rámci své práce bych se mimo jiné chtěla zaměřit i na zjištění dopadu na nezaměstnanost mladých zrušením nástroje absolventská a praktikantská místa, jelikož tento byl Úřadem práce v Karviné poměrně hodně využíván.

3 Metodologie 3.1 Výzkumné otázky a základní pojmy 18

V rámci této práce bych chtěla odpovědět na následující výzkumné otázky: I.

Jak se v rámci okresu Karviná v důsledku účinnosti nového zákona o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.) změnily obecné a reálné možnosti využívání programů APZ mladými lidmi po ukončení vzdělání?

II.

Jaký vliv na uplatnitelnost absolventů škol na trhu práce má jejich účast v programech APZ?

Ve výše uvedených otázkách jsou použity pojmy, které bych chtěla nyní upřesnit: • programy APZ - pro účely této práce se jedná o nástroje využitelné pro kategorii

absolventů, tj. rekvalifikace, dotovaná a vyhrazená místa v rámci SÚPM, absolventská a praktikantská místa a nově i příspěvek na zapracování a cílené programy3 • mladí lidé po ukončení vzdělání a absolventi – dva pojmy pro určení jedné a téže

kategorie osob. Absolventem je zde myšlen uchazeč, který je nejvýše dva roky od úspěšného ukončení školy, což je definice dle zákona o zaměstnanosti č. 1/1991 Sb.. Tato kategorie osob je úřady práce i MPSV statisticky sledována i po zrušení tohoto zákona. Důvody volby právě této definice jsou uvedeny v příloze č. 2. • uplatnitelnost absolventů na trhu práce – je determinována celou řadou faktorů

souvisejících na jedné straně s nabídkovým potenciálem, se kterým absolventi na trh práce vstupují, tj. např. absolvované vzdělání, aktivní přístup při hledání zaměstnání, schopnost udělat dojem na zaměstnavatele, praxe, flexibilita, kreativita a další osobnostní charakteristiky, schopnost orientovat se na trhu práce apod., na straně druhé s podmínkami, které formují samotné prostředí trhu práce, jeho absorpční schopnost, strukturu poptávky po pracovní síle atd., a v neposlední řadě i kvalita školského systému a jeho reakce na vývoj trhu práce.

3.2 Metoda a strategie výzkumu Celá práce je smíšeným modelem evaluace. Kvantitativní přístup zahrnuje sekundární analýzu statistických dat získaných především z Úřadu práce v Karviné, které jsou doplněny o údaje z Českého statistického úřadu a MPSV ČR, a také vyhodnocení a analýzu dat získaných z kmenové databáze Okpráce4. Kvalitativní přístup jsem použila pro vyjasnění některých otázek souvisejících s provedeným výzkumem a opírá se o nestrukturované volné rozhovory s vybranými pracovníky úřadu práce5. Stavím tedy na konkrétních osobních zkušenostech odborníků v této oblasti. 3

Nový nástroj v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, nejčastěji se zabývá řešením konkrétních problémů na lokální úrovni. Tyto programy jsou obvykle financovány ze strukturálních a dalších fondů Evropského společenství. Úřad práce v Karviné realizoval v průběhu roku 2005 cílený program „Program k řešení zaměstnanosti absolventů škol bez praxe“, jehož účastníci, mimo jiné, budou rovněž předmětem zkoumání této studie. 4 Systém Okpráce slouží k evidenci a sledování uchazečů o zaměstnání a je jednotný pro všechny úřady práce v ČR. 5 Konkrétně se jedná o pracovnicí oddělení aktivní politiky zaměstnanosti, která přijímá a zpracovává podané žádosti, pracovnicí monitoringu, která v rámci pravidelných monitorovacích návštěv informuje zaměstnavatele o možnostech využití některého z nástrojů APZ, jak rovněž pracovníky poradenství a zprostředkování, kteří mají na starost výběr vhodných uchazečů na takto vzniklá místa.

19

V první fázi jsem se zaměřila na analýzu vývoje charakteristik jednotlivých nástrojů APZ a jejich administrativní náročnosti nejdříve ze strany zaměstnavatele a následně ze strany úřadu práce. Zkoumala jsem vliv změn podmínek pro získání příspěvku a výše příspěvku na tvorbu pracovních příležitostí pro absolventy škol bez praxe. V další fázi jsem pokračovala v analýze získaných dat ohledně účastníků programů, ve které jsem se zaměřila především na: a) cílenost programů APZ podle skupin oboru vzdělání b) návratnost účastníků programů zpět do evidence a jejich setrvání v nezaměstnanosti. c) cílenost programů APZ podle stupně vzdělání

3.3. Kritéria a indikátory 3.3.1

K otázce č. I.: Jak se v rámci okresu Karviná v důsledku účinnosti nového zákona o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.) změnily obecné a reálné možnosti využívání programů APZ mladými lidmi po ukončení vzdělání?

Kritériem pro zjištění rozdílů v možnostech využívání nástrojů APZ mladými lidmi jsou podmínky pro přiznání příspěvku zaměstnavatelům v rámci jednotlivých nástrojů a v návaznosti na to počty umístěných absolventů. Hlavními indikátory jsou: výše příspěvku na zřízení či vyhrazení pracovního místa pro mladé lidi a jiné kategorie uchazečů požadavek na druh uzavírané pracovní smlouvy (pracovní smlouvy na dobu určitou nebo neurčitou) dohodnutá délka trvání zaměstnání administrativní náročnost pro zaměstnavatele (počet dokladů nutných k získání dotace). Hlavními indikátory pro zjištění možnosti využívání programů APZ mladými lidmi jsou: účast absolventů v daných programech (počty absolventů škol zařazených do jednotlivých programů) cílenost daného programu podle oboru vzdělání (fakt, zda do programů APZ byli zařazování absolventi s obtížně umístitelnými obory vzdělání či naopak. Obtížně umístitelný obor vzdělání zjistím srovnáním počtu vycházejících absolventů s mírou nezaměstnanosti „čerstvých“ absolventů a s celkovým počtem evidovaných uchazečů s daným oborem vzdělání). Východiskem pro tuto analýzu jsou jednak oba zákony o zaměstnanosti, dále pak kritéria, které si stanovil a vypracoval Úřad práce v Karviné, a také vzory dohod, které úřad práce uzavírá se zaměstnavateli. V tomto směru se tedy jedná o deskriptivní a srovnávací analýzu získaných artefaktů. Dále byla provedena sekundární analýza statistických dat Úřadu práce v Karviné, udávající počty absolventů škol vyřazených z evidence z důvodu umístění v rámci aktivní politiky zaměstnanosti na jednotlivé nástroje, a to v průběhu roku 2004, kdy platil starý zákon o zaměstnanosti, a v průběhu roku 2005, kdy byl v platnosti už nový zákon o zaměstnanosti.

20

3.3.2 K otázce č. II.: Jaký vliv na uplatnitelnost absolventů škol na trhu práce má jejich účast v programech APZ? Pojem „uplatnitelnosti absolventů škol na trhu práce“ je poněkud široký a v rámci této práce nemohu sledovat všechny činitele, které ho ovlivňují. Pro účely mého zkoumání je uplatnitelností fakt, že absolventi-účastníci programů APZ se po jeho ukončení nevrátili zpět do registru nezaměstnaných, případně byli v dohledné době (pro účely této práce v období po 6 a 12 měsících evidence) z něho vyřazení. Hlavními indikátory uplatnitelnosti absolventů škol tedy jsou: návratnost účastníků programů zpět do evidence po jejich ukončení (s jakým vzděláním, s jakými obory vzdělání, jaký typ programu absolvovali)? délka evidence bývalých účastníků programů APZ (s jakým vzděláním, s jakými obory vzdělání, jaký typ programu absolvovali)? Základním informačním zdrojem této části jsou nejen artefakty získané z Úřadu práce v Karviné, ale dílčí databáze vygenerovaná ze zdrojového programu Okpráce pomocí výběrového dotazu SQL a programu Paradox 7. Vzhledem k tomu, že součástí této databáze jsou absolventi do dvou let po úspěšném ukončení vzdělání, kteří byli v průběhu roku 2004 a 2005 vyřazení z evidence z důvodu umístění v rámci nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, jedná se o záměrný kriteriální výběr. Součástí této databáze jsou údaje o věku, pohlaví, nejvyšším dosaženém vzdělání, oboru vzdělání, délce evidence, důvodu vyřazení z evidence, případně opakované evidenci, její délce a eventuálním důvodu následného vyřazení6. Dalšími dostupnými informačními zdroji byly webové stránky MPSV, ÚP v Karviné, Českého statistického úřadu, VÚPSV Praha, Regionálního informačního systému o uplatnění absolventů na trhu práce, dále příslušné zákony, literatura uvedena v bibliografii, jak rovněž rozhovory s adekvátními pracovníky úřadu práce. Velmi problematická, s ohledem na ochranu osobních dat, se stala možnost získat legální cestou kontakt na dřívější či stávající účastníky programů APZ, proto jsem je do projektu nezahrnula. Zaměřila jsem se více na hodnocení programů z pohledu pracovníků Úřadu práce v Karviné.

4 Zjištění a výsledky Cílem této části je zodpovědět otázky, které jsem si položila na začátku mé práce: 1. Jak se v rámci okresu Karviná v důsledku účinnosti nového zákona o zaměstnanosti změnily obecné a reálné možnosti využívání programů APZ mladými lidmi po ukončení vzdělání? a 2. Jaký vliv na uplatnitelnost absolventů škol na trhu práce má jejich účast v programech APZ?

6

V tomto souboru nesleduji zdravotní stav, respektive osoby se zdravotním postižením, jelikož se u těchto mladých osob tento znak téměř nevyskytuje. V dané databázi představoval 0,4 %.

21

4.1 Problémy trhu práce okresu Karviná a postavení absolventů škol na něm Jelikož uplatnění absolventů škol na trhu práce úzce souvisí z celkovou situací v rámci daného území, pokusím se nejdříve o jeho stručnou charakteristiku. Okres Karviná je vysoce průmyslovou oblastí s poměrně úzkým zaměřením, a to především na těžbu nerostných surovin a hutnictví. Zaměstnanost v těchto odvětvích klesla za posledních 10 let o téměř 45 %, což způsobilo i výrazně strukturální charakter nezaměstnanosti této oblasti. Míra nezaměstnanosti je zde už dlouhodobě druhou nejvyšší v republice a k 31. 12. 2006 dosáhla úrovně 16,9 %. Avšak v obdobích, která sleduji v této práci, dosahoval tento ukazatel daleko vyšších hodnot – v roce 2005 představoval 18,6 %, v roce 2004 19,6 % a na konci roku 2003 dokonce 20,4 %. V tomto prostředí je pro mladé lidi po ukončení vzdělání nesmírně těžké najít uplatnění. Obzvláště obtížné je to pak především pro mladé vyučence, kdy praktické dovednosti při výkonu profese hrají z pohledu zaměstnavatele poměrně velkou roli, a navíc v prostředí, ve kterém je i poměrně vysoká nabídka kvalifikované volné pracovní síly. Kromě toho, dle slov vedoucí odboru poradenství Úřadu práce v Karviné, absolventům škol chybí především zvládnutí klíčových kompetencí, umění sebeprezentace, projev jakéhokoliv zájmu o získání dané práce. Tento stav je už dlouhodobou záležitostí a není patrný rozdíl mezi absolventy jednotlivých let. V okrese Karviná je 136,3 tisíc ekonomicky aktivních obyvatel a 93,5 % z nich, tj. 127,4 tisíc, má zkušenost s nezaměstnaností. Z celkového počtu 24,5 tisíce nezaměstnaných evidovaných Úřadem práce v Karviné na konci roku 2006 bylo 56 % uchazečů evidovaných déle než rok. Lze tedy předpokládat, že většina mladých lidí přicházejících na trh práce má už určitou, alespoň zprostředkovanou, zkušenost s nezaměstnaností, kterou prožíval některý z členů jejich rodiny. Je proto důležité mladým lidem při jejich prvním kontaktu s trhem práce pomáhat nejen při hledání uplatnění, ale i v orientaci a informovanosti o tomto trhu, aby nezaměstnanost nezačali považovat za běžnou součást svého života, jak o tom píšou Výrost a Sláměník (1997) nebo i O´Higgins (2001). Jak už jsem se zmínila v teoretické části této práce, míra nezaměstnanosti mladých lidí ve věku 15 až 24 let v ČR je zhruba o 2,5 násobek vyšší než míra nezaměstnanosti celé ekonomicky aktivní populace v ČR a činí 20,4 %7. Tento stav není žádnou výjimkou a je zcela srovnatelný se stavem v zemích Evropské unie a zemích OECD. V dubnu8 2006 celková míra registrované nezaměstnanosti v České republice dosahovala 8,3 % a na úřadech práce bylo registrováno celkem 486,2 tis. nezaměstnaných. Celkový počet evidovaných nezaměstnaných absolventů v dubnu 7

8

Míra nezaměstnanosti absolventů je dána poměrem počtu absolventů – uchazečů o zaměstnání k celkovému počtu absolventů, tj. zaměstnaných, nezaměstnaných i pokračujících v dalším vzdělávání. Hodnota míry nezaměstnanosti vyjadřuje, kolik procent absolventů zůstane bez zaměstnání (Festová, Vojtěch, 2006). Počty nezaměstnaných absolventů jsou dlouhodobě sledovány úřady práce a MPSV vždy k 30. září a k 30. dubnu příslušného roku. Hodnoty z dubna lépe zachycují situaci absolventů na trhu práce, neboť představují určitý rovnovážný stav, kdy v průběhu několika předchozích měsíců již došlo k absorpci absolventů z června předchozího roku trhem práce.

22

2006 činil 33,0 tis. a jejich podíl na celkové nezaměstnanosti dosahoval 6,8 % (dle MPSV ČR). V okrese Karviná míra nezaměstnanosti v této době dosahovala 18,3 %, což představovalo 26,4 tis. registrovaných nezaměstnaných. Počet evidovaných absolventů činil v dubnu 2006 celkem 1,8 tis. a jejich podíl na celkové nezaměstnanosti byl 6,9 %. Přestože míra nezaměstnanosti okresu Karviná je více než dvakrát vyšší než celostátní hodnoty, podíl absolventů na celkovém počtu nezaměstnaných je téměř shodný s celorepublikovým podílem. Částečnou roli v tom hraje fakt, že v rámci okresu Karviná se na celkové nezaměstnanosti více podílejí starší uchazeči o zaměstnání. Zatímco podíl nezaměstnaných ve věku do 24 let na celkové nezaměstnanosti se pohybuje kolem 17 %, podíl uchazečů starších 50 let je téměř 26 %. Vývoj věkové struktury uchazečů o zaměstnání ve věkových kategoriích do 29 let a nad 50 let v okrese Karviná v průběhu let 2001 až 2006 představuje graf č. 1. V něm je zřetelně viditelná cykličnost nezaměstnanosti především u kategorie uchazečů o zaměstnání do 19 let, kteří jsou z velké části absolventy výučních oborů. U všech nižších věkových kategorií je pak viditelná jejich klesající tendence, u vyšších věkových skupin jejich nárůst, což souvisí i s celkovým vývojem nezaměstnanosti nejen v okrese Karviná, ale i v rámci celé ČR. Graf č. 1

Vývoj nezaměstnanosti v okrese Karviná ve věkových kategoriích do 29 let a nad 50 let v letech 2001 až 2006

č. 1

7 000 6 000

počet uchazečů

5 000 4 000 3 000 2 000 1 000

1/ 01 2/ 01 3/ 01 4/ 01 1/ 02 2/ 02 3/ 02 4/ 02 1/ 03 2/ 03 3/ 03 4/ 02 1/ 04 2/ 04 3/ 04 4/ 04 1/ 05 2/ 05 3/ 05 4/ 05 1/ 06 2/ 06 3/ 06 4/ 06

0

čtvrtletí/rok do 19 let

20-24 let

25-29 let

50-59 let

nad 60 let

Zdroj: vlastní graf

Tento stav je jednak výsledkem restrukturalizace, kdy velkou část dlouhodobě evidovaných starších občanů tvoří horníci s naplněnou prašnou expozicí, kteří na stávajícím trhu práce nenacházejí uplatnění, a jednak vývojem demografické situace na Karvinsku, kdy počet osob ve věku do 29 let klesá, a naopak roste počet osob starších 50 let. Navíc se u mladých lidí v posledních letech prodlužuje i období přípravy na povolání, v důsledku čeho tito mladí zůstávají delší dobu v ekonomické neaktivitě a nesytí tak registr nezaměstnaných.

23

Výstižněji ilustruje uplatnitelnost mladých nezaměstnaných na stávajícím trhu práce míra nezaměstnanosti „čerstvých“ absolventů škol9 měřená v dubnu, neboť představuje určitý rovnovážný stav, kdy v průběhu několika předchozích měsíců již došlo k absorpci absolventů z června předchozího roku. V rámci ČR tato míra činila: Tabulka č. 1

Míra nezaměstnanosti "čerstvých" absolventů v rámci ČR

Vyučení Vyučení s MZ SOŠ s MZ Gymnázium VOŠ Vysokoškoláci

2001 18,3% 19,2% 17,0% 6,6% 9,6% 6,2%

2002 20,3% 21,4% 15,2% 7,2% 12,9% 8,0%

2003 23,4% 23,5% 16,3% 6,4% 13,2% 8,8%

2004 23,2% 21,2% 15,0% 6,1% 13,6% 7,7%

2005 17,9% 16,1% 12,2% 4,8% 10,9% 5,5%

2006 15,7% 14,0% 11,0% 4,4% 9,1% 4,8%

Zdroj: Festová, Vojtěch, 2006, s. 14

Při meziročním srovnání můžeme počínaje rokem 2004 pozorovat meziroční pokles míry nezaměstnanosti u všech těchto kategorií vzdělání (Festová, Vojtěch 2006). Srovnáme-li vyhlídky absolventů na uplatnění na trhu práce podle úrovně vzdělání, je zřejmé, že existuje přímá závislost mezi úrovní vzdělání a uplatnitelností na trhu práce. V rámci okresu Karviná byl v dubnu 2006 podíl „čerstvých“ nezaměstnaných absolventů na celkovém počtu vycházejících v roce 2005 následující:

vyučenci bez MZ vyučenci s MZ gymnazisté středoškoláci absolventi VOŠ vysokoškoláci

28,7 % 27,5 % 5,5 % 19,7 % 28,8 % 20,2 %.

Při tomto srovnání jsou hodnoty ve všech kategoriích poměrně vyšší než v celorepublikovém měřítku. Nízká míra nezaměstnanosti u absolventů gymnázií je vcelku pochopitelná, jelikož většina jich pokračuje dále ve studiu. Nepoměrně vysoká míra nezaměstnanosti absolventů VOŠ a VŠ v okrese Karviná je způsobena faktem, že tito absolventi studovali na školách mimo okres, ale trvalé bydliště mají právě zde. Jako základ pro výpočet této míry nezaměstnanosti jsou použity počty vycházejících ze škol, které se nachází pouze v rámci samotného okresu Karviná, čímž validita této míry podstatně klesá a nemůžeme ji brát jako směrodatnou. Vývoj na trhu práce v okrese Karviná v posledních třech letech je stále příznivější. Klesá nezaměstnanost, zvyšuje se nabídka volných pracovních míst a v souvislosti s tím klesají i stavy nezaměstnaných absolventů škol. Avšak při pohledu na vysokou míru nezaměstnanosti především u „čerstvých“ vyučenců, roste význam směřování opatření APZ právě k těmto osobám.

9

Tato míra nezaměstnanosti je počítána z nezaměstnaných absolventů, kteří ukončili školní docházku v průběhu roku 2005 a jsou v evidenci úřadů práce k 30. 4. 2006, k celkovému počtu absolventů, kteří v průběhu roku 2005 ukončili školní docházku na školách středního a vyššího typu.

24

4.2. Vývoj podmínek programů APZ v letech 2004 a 2005 V tomto oddíle se zaměřím na podmínky poskytování příspěvků na zřízení či vyhrazení pracovních míst, jak rovněž na změny, které v průběhu let 2004 a 2005 v této oblasti proběhly. Pokusím se také vyhodnotit vliv těchto změn na počty umísťovaných absolventů škol, a to z následujících hledisek: administrativní náročnost získání příspěvku z pohledu zaměstnavatele, výše příspěvku či výše hrazené mzdy, doba poskytování příspěvku, druh uzavírané smlouvy, doba evidence zaměstnávaných uchazečů a oborová struktura zařazovaných absolventů škol.

4.2.1 Administrativní náročnost z hlediska zaměstnavatelů V tabulce č. 2 jsou seřazeny doklady, které musí zaměstnavatel předložit společně se žádostí o daný příspěvek, a to podle druhu vybraných nástrojů APZ. S ohledem na zaměření této práce se jedná o programy, které nejvíce směřují k absolventům škol. Tabulka č. 2

Srovnání administrativní náročnosti získání příspěvku zaměstnavateli v letech 2004 a 2005 Nástroje APZ v roce 2004

Ukazatel

1

Základní doklady

2

Potvrzení o bezdlužnosti ne starší než 3 měsíce

SÚPM investice

SÚPM dotace mezd

SÚPM absolventská praxe

Odborná praxe

E

O

Q

x

x

x

x

Nástroje APZ v roce 2005 SÚPM investice

SÚPM dotace mezd

Cílený program ROPO 2005

G

E

O

O

x

x

x

x

x

x

x x

x

x

CELKEM

2

Potvrzení o bezdlužnosti ne starší než 1 měsíc Čestné prohlášení o bezdlužnosti vůči ostatním zdravotním pojišťovnám Výkaz zisků a ztrát

3

x x x

Vyjádření krajské hygienické stanice

x x

Podnikatelský záměr

x

Charakteristika zřizovaných pracovních míst Program praxe

x

Vyhodnocení praxe po jejím ukončení

x

Měsíční výkazy o vyplacené mzdě

Podíl celkového počtu umístěných uchazečů na jednotlivých nástrojích APZ Podíl umístěných absolventů na jednotlivých nástrojích APZ Podíl umístěných absolventů na celkovém počtu umístěných uchazečů v jednotlivých nástrojích APZ Cílenost programů APZ k absolventům škol 1

x x x

x

x

x

5

4

5

4

a

165

377

137

403

b

19

78

137

403

Počet splněných položek nutných k získání dotace

z toho počet absolventů škol

x

x

Vyúčtování obdržených prostředků

Celkový počet umístěných uchazečů

CELKEM

x

x

6

3

5

1082

133

660

119

912

637

19

284

119

422

c

15,2%

34,8%

12,7%

37,2%

100,0%

14,6%

72,4%

13,0%

100,0%

d

3,0%

12,2%

21,5%

63,3%

100,0%

4,5%

67,3%

28,2%

100,0%

b/a

11,5%

20,7%

100,0%

100,0%

58,9%

14,3%

43,0%

100,0%

46,3%

d/c

0,20

0,35

1,70

1,70

1,00

0,31

0,93

2,16

1,00

Základní doklady představují následující položky: příslušná žádost oprávnění provozovat živnost nájemní smlouva nebo doklad o vlastnictví provozovny doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu kopie pracovních smluv uzavřených s uchazeči o zaměstnání

Zdroj: vlastní tabulka

Nejméně administrativně náročný pro zaměstnavatele se ukázal být nástroj SÚPM – výsledek dotace mezdúčetní v období rocea jeho2005, bylobdobí v tomto období i nejvyužívanějším nebo hospodářský za dvě předchozí předpokladkterý na dvě následující nástrojem nejen pro umísťování absolventů, ale i všech uchazečů. Jako dokladově nejnáročnější se pak představily SÚPM – investice. Tento program je náročný na administrativu nejen pro zaměstnavatele, ale i pro úřad práce, jelikož vyžaduje i rozsáhlejší kontrolní činnost a poměrně složité vyúčtování. V roce 2004 byl nejvíce využíván nástroj odborné praxe. Její podíl byl nejvyšší i z pohledu všech vyřazovaných 2

potvrzení, že není dlužníkem FÚ, ČSSZ a na veřejném zdravotním pojištění

3

25

uchazečů. Výhodou tohoto nástroje bylo, že jako u jediného projektu se nemuselo jednat o nově vytvořené pracovní místo. S účinností nového zákona o zaměstnanosti byl však tento nástroj, společně s SÚPM – absolventská praxe, zrušen. V roce 2005 ho měl částečně nahradit Cílený program ROPO 2005, který byl schválen pro zajištění praxe celkem 100 absolventům, a na který se podařilo v závěru umístit 119 osob. Svou administrativní náročností odpovídal nástroji SÚPM - absolventská praxe, a to hlavně s ohledem na požadavek předložení programu praxe a jeho následné vyhodnocení. To však zaměstnavatelé nevnímali jako překážku.

4.2.2 Výše příspěvku a počty umístěných absolventů Vývoj výše příspěvku či výše hrazené mzdy, doba poskytování příspěvku, druh uzavírané pracovní smlouvy a doba evidence zaměstnávaných uchazečů v souvislosti s počty přijímaných absolventů je možné detailně sledovat v přílohách č. 3 a č. 4a-c, kde spolu s narůstajícími částkami či počtem měsíců hrazené mzdy rostou i počty umístěných absolventů. Tato data jsou k dispozici pouze za vyřazované absolventy, nelze je tudíž srovnat s vlivem daných hledisek na celkové počty umísťovaných uchazečů. Graf č. 2

počet umístěných absolventů

Výše příspěvku a počty umístěných absolventů škol v letech 2004 a 2005 16 14 12 10 8 6 4 2 0

max. výše příspěvku

50 000 Kč (50 % nákladů)

80 000 Kč (50 % nákladů)

80 000 Kč (75 % nákladů)

95 000 Kč (75 % nákladů)

Nástroje APZ v r. 2004

0

0

15

4


9

4

0

6


Z výše umístěného grafu č. 2 je při zařazování absolventů škol do programů APZ zřejmá souvislost s výší dotované částky. Tento graf je zaměřen na SÚPM – investice a jasně ukazuje nejvyšší počty umístěných absolventů při dotaci, která dosáhla nejen jedné z nejvyšších částek, ale především 75 % schválených nákladů, což pro zaměstnavatele znamená významně nižší vklad vlastních prostředků vynaložených na zřízení pracovního místa. Nižší počet uchazečů při nejvyšší dotované částce je způsoben krátkým obdobím, v jakém byla možnost tuto dotaci získat. V roce 2004 to byly 3 měsíce, v roce 2005 pouze dva měsíce10.

10

Tyto údaje jsou patrné z přílohy č. 4a

26

Výše hrazené mzdy a doby jejího poskytování ve srovnání s počty umístěných absolventů škol v letech 2004 a 2005

Graf č. 3


450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

4 050 Kč / 24 měsíců



0


161

výše mzdy / doba poskyt.


10 800 Kč / 12 měsíců


403

67

137

0

0

112

0

119


Graf č. 3 je přehledem všech ostatních nástrojů APZ, které svou podporu staví na úhradě mzdy zaměstnaným uchazečům. Tady je zřejmá souvislost nejen s výší dotované částky a dobou podpory, ale i s ostatními hledisky. Nejpočetněji vyplácená mzda ve výši 7000 Kč po dobu 12 měsíců se totiž vztahuje k nástroji Odborná praxe, která nepředpokládala zřizování nového místa a byla v roce 2004 zaměstnavateli využívaná nejčastěji. Nejvyšší dotovaná mzda částkou 11 610 Kč byla záležitostí roku 2005 a vztahovala se k cílenému programu. Byla tudíž omezena možným počtem dotací. Jako nejúspěšnější výše dotace v roce 2005 byla paradoxně nejnižší dotovaná mzda, a to ve výši 4 500 Kč. Tento handicap byl však překonán dobou poskytování, která byla nejdelší možná, a to 24 měsíců. Dle slov vedoucí oddělení APZ, zaměstnavatel, který má zájem o dotaci na nově zřizované pracovní místo, se rozhoduje především podle výše dotace, na kterou může dosáhnout. Proto, pokud jde o mladé lidi do 25 let, se úřad práce snaží nastavovat podmínky dotací tak, aby byly pro zaměstnavatele co nejzajímavější. Vzhledem k tomu, že po zrušení nástroje Odborná praxe, která nepředpokládala novost pracovního místa, a tudíž byla pro zaměstnavatele velmi atraktivní, se ÚP snaží alespoň určitými úpravami podmínek jednotlivých nástrojů zaměstnavatele více motivovat k přijímání mladých lidí do zaměstnání. Netrvá například striktně na tom, aby praxe probíhala v oboru, který absolvent vystudoval, záleží tu pouze na dohodě mezi přijímaným uchazečem a zaměstnavatelem. A další novinkou je, že uchazeč do 25 let se těchto programů může účastnit i opakovaně, bez toho, aby to ovlivnilo výši dotace, kterou na něho zaměstnavatel získá. Když už pak vznikne nové pracovní místo, tak najít mezi uchazeči vhodné mladé lidi pro danou práci už nebývá problém. O změnách v podmínkách poskytovaných dotací se zaměstnavatelé mají možnost dozvědět z webových stránek ÚP nebo přímo od pracovníků monitoringů, kteří organizace v rámci okresu osobně navštěvují. Dle jejich zkušeností se cca 40 % navštívených zaměstnavatelů začne o programy APZ zajímat právě po jejich návštěvě. Pokud jde ale přímo o zaměstnávání absolventů škol, tak zaměstnavatelé spíše ocení jejich samostatnou iniciativu a zájem o práci, a domlouvají se na pracovním poměru s mladými lidmi, kteří je osobně oslovují často ještě v průběhu studia, aniž by k tomu využili úřad práce.

27

4.2.3 Doba poskytování příspěvku a počty umístěných absolventů Níže uvedený graf č. 4 se zabývá dobou poskytování dotace na mzdy a má jednoznačnou souvislost s nástrojem Odborná praxe, který dotoval mzdu absolventů po dobu jednoho roku a v roce 2004 zaměstnal největší počet absolventů (352 osob). Stejnou dobu dotoval mzdu v roce 2004 nástroj SÚPM – absolventská praxe (137 osob) a většinu doby i SÚPM – dotace mezd, a to v obou sledovaných letech. Příspěvky po dobu 24 měsíců byly spojeny s poklesem dotované mzdy na polovinu částky a po dobu 8 měsíců byly hrazeny mzdy účastníkům cíleného programu ROPO 2005, jehož kapacita byla omezena. Konkrétněji lze toto hledisko sledovat v přílohách č. 4b a 4c. S dobou, po kterou se absolventům dotuje mzda, jsou, dle slov vedoucí oddělení APZ, spojeny další ústupky ÚP směrem k zaměstnavateli. Výhodou určitě je, že pokud mladý uchazeč už nějakou tu praxi má, tak se mu tato odpracovaná doba neodpočítává z doby poskytování nynější dotace, jak tomu bylo dříve. Zaměstnavateli se tak naskytuje příležitost zaměstnat mladé lidí už s částečnou pracovní zkušeností při neomezené době v poskytování úhrady na mzdu. Graf č. 4

Doba poskytování příspěvku a počty umístěných absolventů škol v letech 2004 a 2005 počet umístěných absolventů

700 600 500 400 300 200 100 0 doba poskyt. příspěvku

8-9 měsíců

12 měsíců


11

607

24 měsíců 0


119

123

161


4.2.4 Druh uzavírané pracovní smlouvy a počty umístěných absolventů Z pohledu pracovní smlouvy, kterou zaměstnavatel uzavírá s přijímaným absolventem, se v roce 2005 jednoznačně jeví jako pro ně nejvýhodnější pracovní smlouva na dobu určitou, minimálně však po dobu poskytování dotace (viz graf č. 5). Tento fakt může evokovat představy o možném zneužívání nástrojů APZ, a tudíž i jejich sníženém účinku. Je třeba si však uvědomit, že v souvislosti se zaměstnáváním absolventů bez praxe je důležitější preventivnost těchto opatření a umožnění prvního kontaktu těchto mladých lidí s pracovním trhem. Touto záležitostí se budu ještě zabývat podrobněji v souvislosti s návratností účastníků programů APZ zpět do evidence úřadu práce.

28

Graf č. 5

Druh uzavírané pracovní smlouvy a počty umístěných absolventů škol v letech 2004 a 2005 počet umístěných absolventů

450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

na dobu neurč itou

na dobu urč itou min.na dobu 2 let

na dobu urč itou min.na dobu poskyt.příspěvku


416

17

204


0

19

403

druh pracovní smlouvy


V roce 2004 byl nejvyšší počet absolventů přijatých do pracovního poměru na dobu neurčitou. Tato podmínka byla součástí nástroje Odborná praxe, který tuto smlouvu vyžadoval mimo jiné i proto, že zákoník práce v té době neumožňoval přijmout absolventa bez praxe na dobu určitou11. I přes charakter pracovní smlouvy se cca 50 % těchto absolventů vrátilo po roce zpět do registru nezaměstnaných.

4.2.5 Délka evidence a počty umístěných absolventů škol Graf č. 6

Délka evidence a počty umístěných absolventů škol v letech 2004 a 2005


600 500 400 300 200 100 0

délka evidence

bez určení délky evid.

delší než 1 měsíc


540

67


119

112

delší než 2 měsíce

delší než 4 měsíce

delší než 18 měsíců

0

19

11

176

15

0


Vzhledem k tomu, že většina zde analyzovaných nástrojů APZ se vztahuje k hledání uplatnění pro absolventy škol a k umožnění jim získání praxe (jejíž nedostatek je zaměstnavateli považován za handicap), je stav, který představuje graf č. 6, v tomto ohledu zcela evidentní. Při zařazování absolventů do projektů nehraje velkou roli jejich 11

Pokud o to absolvent sám písemně nepožádal.

29

délka nezaměstnanosti, ba naopak, i s ohledem na zaměření NAPZ, jde u této kategorie osob především o prevenci dlouhodobé nezaměstnanosti, tudíž o co nejrychlejší zařazení se do pracovního procesu. Proto i Úřad práce v Karviné nebere na tento ukazatel velkou zřetel při zařazování absolventů do jednotlivých nástrojů APZ a dobu nezaměstnanosti absolventů vhodných pro zařazení do jednotlivých programů omezuje zcela minimálně. V roce 2005 byla nejčastější doba evidence mladých účastníků programů delší než 2 měsíce, což bylo podmínkou pro získání dotace na mzdy po dobu 24 měsíců, v roce 2004 se nejčastěji k délce evidence nepřihlíželo vůbec, což bylo podstatou při zařazování absolventů do programů Odborná a Absolventská praxe.

4.2.6 Cílenost programů APZ podle stupně vzdělání Programy APZ při řešení absolventů škol jsou silně zaměřeny na absolventy se středoškolským a vyšším vzděláním – absolventy VOŠ a VŠ. Slabší je cílenost na absolventy s vyučením s maturitní zkouškou a nejslabší na vyučence bez maturity. Ve srovnání let 2004 a 2005, v souvislosti se zrušením programu Odborná praxe, ve které nacházelo uplatnění poměrně dost vyučenců (36 %), klesla tato cílenost u vyučených absolventů i meziročně (viz tabulka č. 3). Z pohledu konkrétních oborů vzdělání byly u středoškoláků nejčastěji zastoupeny obory Ekonomika a podnikání a Veřejnosprávní činnost, u vyučenců s maturitou se opakovaly obory Gastronomie a Provoz obchodu a u vyučenců bez maturity byly nejčastějšími obory kuchař-číšník, kuchař a prodavač. Všechno jsou to obory početně velmi zastoupeny jak v celkové databázi uchazečů o zaměstnání, tak u každoročních absolventů vycházejících ze škol. Tabulka č. 3

Cílenost programů APZ při umísťování absolventů škol podle stupně vzdělání

Rok

Stupeň vzdělání

Absolventi zařazení do programu APZ a

2004 z toho:

2005 z toho:

Celkem: vyuč.bez MZ vyuč.s MZ SOŠ gymn. VOŠ VŠ Celkem: vyuč.bez MZ vyuč.s MZ SOŠ gymn. VOŠ VŠ

b

Nezaměstnaní absolventi celkem k 31. 12. c

d

Cílenost

b/d

646

100,0%

1 956

100,0%

1,00

188 68 235 29 21 105

29,1% 10,5% 36,4% 4,5% 3,3% 16,3%

1 028 226 487 60 34 121

52,6% 11,6% 24,9% 3,1% 1,7% 6,2%

0,55 0,91 1,46 1,46 1,87 2,63

438

100,0%

1 695

100,0%

1,00

107 49 172 21 24 65

24,4% 11,2% 39,3% 4,8% 5,5% 14,8%

849 225 436 57 33 95

50,1% 13,3% 25,7% 3,4% 1,9% 5,6%

0,49 0,84 1,53 1,43 2,81 2,65


4.2.7 Vyhodnocení programů APZ z pohledu oborů vzdělání

30

V tomto pododdíle se zaměřím na oborovou strukturu absolventů, kteří se stali v jednotlivých letech účastníky programů APZ a srovnám ji s mírou nezaměstnanosti „čerstvých“ absolventů v daných oborech. Podívám se i na celkové stavy uchazečů o zaměstnání v daných oborech vzdělání, čímž vznikne možnost srovnání šancí absolventů škol a zkušenější pracovní síly při hledání uplatnění na trhu práce. V příloze č. 5 jsou zobrazeny skupiny oborů vzdělání, v rámci kterých se podařilo umístit do vybraných programů APZ absolventy škol, ve srovnání s celkovým počtem umístěných absolventů. Pro lepší představu o celkové situaci v dané oborové skupině jsou uvedeny i celkové počty nezaměstnaných absolventů evidovaných k 31. 12. a celkové počty absolventů vycházejících ze škol v průběhu sledovaných let. Následující grafy č. 7 a 8 zobrazují oborovou strukturu vyučených absolventů a středoškoláků účastnících se programů APZ v letech 2004 a 2005. Graf č. 8

Graf č. 7

Struktura absolventů SOŠ a gymn. umístěných do programů APZ v letech 2004 a 2005 dle skupin oborů vzdělání

Struktura absolventů s vyučením umístěných do programů APZ v letech 2004 a 2005 dle skupin oborů vzdělání

100 p o č e t u m ís t ě n ý c h a b s o lv e n t ů

p o č e t u m ís t ě n ý c h a b s o lv e n t ů

100 90 80 70 60 50 40 30 20

90 80 70 60 50 40 30 20 10

10

0 skupina KKOV 16 23 26 28 36 41 53 63 64 65 68 72 75 78 79

0 skupina KKOV 23 26 29 31 32 33 36 41 53 63 64 65 66 69 rok 2004 28 31

9

2

0

10 33

5

1

5

3

rok 2005 35 19

1

4

0

14 10

1

2

3

21 34 20

67 45 17 2

rok 2004 1

5 13

1 14

5 11 93 6

14 39

6 24

2 29

rok 2005 2

5 15

1 16

7

17 23

4 14

6 21

1

58 2



V grafech jsou použity číselné kódy jednotlivých skupin KKOV, a to z důvodu jejich textové délky. Jejich detailní přehled je součástí přílohy č. 11.

V roce 2004 největší počty absolventů vyřazených díky APZ mělo vzdělání v následujících oborových skupinách: 63 Ekonomika a administrativa, 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus, 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie, 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost, 26 Elektrotechnika, komunikační a výpočetní technika, 66 Obchod, 62 Ekonomie. V průběhu roku 2005 bylo v rámci sledovaných programů APZ, směřovaných k absolventům škol, vyřazeno o 32 % uchazečů méně než v roce předcházejícím, což se nejvíce projevilo ve výučních oborech. Nejvíce dotovaných míst bylo vytvořeno pro následující oborové skupiny: 63 Ekonomika a administrativa, 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus, 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost, 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika. Konkrétní obory vzdělání, které se nejčastěji vyskytovaly v rámci jednotlivých skupin, i se zohledněním stupně vzdělání, jsou obsaženy v příloze č. 6. V příloze č. 7 je pak zpracován přehled oborů vzdělání, které se z pohledu absolventů škol jeví jako

31

problematické. Vychází z počtu vycházejících absolventů škol12, dále z absolventů, kteří jsou k 31. 3.13 následujícího roku po ukončení vzdělání v evidenci úřadu práce jako nezaměstnaní, a z celkového počtu uchazečů o zaměstnání ke stejnému datu. Při tomto srovnání jsem zjistila, že z pohledu výše míry nezaměstnanosti „čerstvých“ absolventů škol, by bylo možné absolutní většinu oborů vzdělání, které byly uplatněny v programech APZ, považovat za problematické s ohledem na hledání zaměstnání, a to nejen absolventy, ale často i uchazeči s dlouholetou praxí. Při detailnějším pohledu však zjistíme, že např. v oborech vzdělání jako jsou kuchař-číšník, prodavač, elektrikář, automechanik, čalouník či zámečník, sice vycházejí každoročně nejvyšší počty absolventů, avšak v registru nezaměstnaných počet uchazečů v těchto oborech projevuje stabilní, nebo v poslední době dokonce klesající tendenci. Obdobná situace je u středoškoláků v oborech ekonomika a podnikání, hotelnictví a turismus, stavebnictví či výpočetní technika. Při míře nezaměstnanosti, jaké dosahuje okres Karviná, lze ale v podstatě říci, že každé dotované místo je svým způsobem významné a nanejvýš potřebné. Míru tzv. mrtvé váhy, která hovoří o tom, že tato dotovaná místa by pravděpodobně vznikla i bez přispění úřadu práce, lze poněkud oslabit argumentem, že příspěvky na zřízená či vyhrazená místa jsou schvalovány pouze za předpokladu, že zaměstnavatel zaměstná uchazeče o zaměstnání preferované úřadem práce, a těmi jsou pro Úřad práce v Karviné především uchazeči o zaměstnání z ohrožených skupin, tj. mladí lidé do 25 let (u VŠ do 30 let), dlouhodobě evidovaní uchazeči a uchazeči starší 50 let. V závěru této kapitoly bych chtěla krátce shrnout její obsah a odpovědět tak na položenou otázku: Jak se v důsledku účinnosti nového zákona o zaměstnanosti změnily obecné a reálné možnosti využívání programů APZ mladými lidmi po ukončení vzdělání? Strategie poskytování příspěvků na APZ ÚP v Karviné inklinuje více k navyšování částek dotované mzdy a k prodlužování délky jejího poskytování. Ovšem zvyšování mezd je úzce spojeno i se zvyšováním zaručené minimální mzdy, která je pro zaměstnavatele zavazující. Podpora tvorby nových pracovních míst formou SÚPM – investice je z pohledu úřadu práce velmi žádoucí, avšak s ohledem na vyšší administrativní náročnost, a to z pohledu obou zainteresovaných stran, se pro zaměstnavatele jeví jako méně atraktivní. Po nabytí účinnosti nového zákona o zaměstnanost v říjnu 2004 došlo k zániku programu Odborná praxe a SÚPM – absolventská praxe. V důsledku toho bylo v průběhu roku 2005 umístěno v rámci programů APZ o 208, tj. o 32 %, absolventů méně, a to i přes nově schválený a realizovaný cílený program ROPO 2005. Hlavní výhodou zrušeného programu Odborná praxe byl fakt, že zaměstnavatel nemusel v tomto směru zřizovat nové pracovní místo, ale mohl absolventa bez praxe přijmout na místo už existující. V tomto programu bylo umísťováno nejvíce uchazečů s vyučením (49 %) a se středoškolským vzděláním (29 %). Přes tento pokles umístěných absolventů 12

Jedná se o absolventy škol z okresu Karviná, proto u některých oborů, které se studují v mimookresních školách (především VŠ), nebylo možné míru nezaměstnanosti „čerstvých“ absolventů vypočítat. Pokud se jednalo o větší počet nezaměstnaných absolventů, je pro srovnání uveden alespoň celkový počet nezaměstnaných v daném oboru. 13 Pro toto srovnání bylo použito datum 31.3. a ne 30.4., ze kterého vycházejí ministerské statistiky při výpočtu míry nezaměstnanosti čerstvých absolventů škol, jelikož k tomuto datu byly k dispozici přehledy této sledované kategorie podle jednotlivých oborů vzdělání.

32

při pohledu na vývoj míry nezaměstnanosti „čerstvých“ absolventů škol v tabulce č. 4 je v letech 2004 a 2005 vidět v celkové míře určitý stabilní trend a v roce 2006 došlo dokonce k jejímu mírnému meziročnímu poklesu, a to o 1,5 %. Můžeme zde rovněž pozorovat trend, který je patrný i v celkové evidenci uchazečů, že míra nezaměstnanosti roste s klesajícím stupněm vzdělání. Vidíme zde vyšší podíly u vyučenců bez maturity a nižší podíly u vysokoškoláků. Poměrně vysoká míra nezaměstnanosti u absolventů VOŠ a VŠ je způsobena její nižší validitou s ohledem na nemožnost sledovat počty vycházejících absolventů škol sídlících mimo okres Karviná. Přesto však ukazuje alespoň celkovou klesající tendenci ve vývoji tohoto ukazatele. Tabulka č. 4

Vývoj míry nezaměstnaností "čerstvých" absolventů škol v letech 2004 až 2006 v okrese Karviná

Stupeň vzdělání

absolventi vycházející v roce 2003

"čerství" absolventi evidovaní k 31.3.2004

Míra nezaměst. "čerstvých" absolventů







1 746

469

26,9%

1 720

526

30,6%

1 534

441

28,7%

vyučení s MZ

406

150

36,9%

443

124

28,0%

510

140

27,5%

gymnázium

754

25

3,3%

789

53

6,7%

779

43

5,5%

1 222

248

20,3%

1 338

279

20,9%

1 302

256

19,7% 28,8%

vyučení bez MZ

SOŠ VOŠ VŠ Celkem

69

21

30,4%

64

14

21,9%

66

19

198

75

37,9%

264

61

23,1%

267

54

20,2%

4 395

988

22,5%

4 618

1 057

22,9%

4 458

953

21,4%


Z pohledu vedoucí zprostředkování mají zaměstnavatelé o absolventy zájem, pokud na ně dostanou dotaci. Jinak raději zaměstnávají lidi s praxí. Místa, která jsou vytvářená v rámci programů APZ, není problém obsadit, obzvláště, jde-li o středoškoláky. Pro mladé vyučence bez praxe, po ukončení programu Odborná praxe, moc nabídek není a bylo by jich určitě třeba. Mladí vyučenci, kteří zůstávají delší dobu v evidenci, ztrácejí o zaměstnání zájem. Mnohdy jsou to děti dlouhodobě nezaměstnaných rodičů a nejsou tedy motivováni ani příkladem v rodině. Nezaměstnanost je pro ně přirozený stav a své finanční potřeby řeší často prací „na černo“ a sociálními dávkami. Nástupu do případných rekvalifikačních programů se často brání a všemožně vyhýbají. Pro středoškoláky a vysokoškoláky je situace poněkud příznivější, jelikož tu jsou nově Cílené programy, které jim rozšiřují možnost získání praxe. Jelikož se ale jedná o praxi v rozpočtových organizacích, nejsou tyto programy příliš vhodné pro vyučence. Zajímavý je poznatek, že pokud se mladí lidé po ukončení programu APZ vrátí zpět do evidence, tak je jednodušší najít další uplatnění právě pro mladé vyučence s praxí, než pro středoškoláky. Pro zaměstnavatele je to přece jen už trochu zkušenější a přitom levnější pracovní síla, která je více flexibilní, adaptabilní, a také často bez zdravotních komplikací, které se u těch starších přece jen vyskytují častěji.

4.3. Vliv programů APZ na zvyšování uplatnitelnosti absolventů na trhu práce

33

V tomto oddíle se budu zabývat otázkou uplatnitelnosti absolventů škol, kteří byli účastníky některého z programů APZ. Můj hlavní zájem bude směřovat k tomu, zda a v jakém počtu se účastníci programů vracejí zpět do evidence, jestli se jim daří najít znovu zaměstnání, a zda některý z nich je k 31. 3. 2007 opět nezaměstnaný a jak dlouho. Mým úkolem bude hledat odpověď na druhou otázku této práce: „Jaký vliv na uplatnitelnost absolventů škol na trhu práce má jejich účast v některém z programů APZ?“.

4.3.1 Účastníci programů APZ a úspěšnost při hledání nového uplatnění V předchozím oddíle jsem se zabývala programy APZ z pohledu oborů vzdělání a možností jejich uplatnění na trhu práce. Účelem programů APZ zaměřených na absolventy škol je především získání praxe a vyrovnání tak tohoto jejich handicapu při hledání zaměstnání. Nyní se podíváme, jak dalece se jim to daří. Vybrala jsem čtyři základní programy, na které jsou absolventi umísťování nejčastěji. V roce 2004 se jednalo o Odbornou praxi, SÚPM – dotaci mezd a SÚPM – absolventskou praxi. V roce 2005 to byly jen SÚPM – dotace mezd a Cílený program ROPO 2005. V níže uvedených grafech č. 9 a 10 jsou zobrazeny celkové počty absolventů – účastníků vybraných programů APZ v letech 2004 a 2005 s vyznačením počtu osob, které se po ukončení projektu nebo jeho přerušení vrátily zpět do evidence. Grafy č. 11 a 12 pak představují počty těchto znovu zaevidovaných uchazečů s přihlédnutím k počtu osob, které z evidence úřadu práce byly do 12 měsíců opět vyřazeny.

Graf č. 10 Počet absolventů - účastníků programů APZ v roce 2005 s přihlédnutím k počtu osob, které se vrátily zpět do evidence

450

450

400

400

350

350 p o če t ab so lv en t ů

p o č e t a b s o lv e n t ů

Graf č. 9 Počet absolventů - účastníků programů APZ v roce 2004 s přihlédnutím k počtu osob, které se vrátily zpět do evidence

300 250 200 150 100

300 250 200 150 100

50

50

0 Odb.praxe

program APZ

dotace mezd

ROPO 2005

0

SÚPMabs.praxe

program APZ

Odb.praxe

dotace mezd

ROPO 2005

SÚPMabs.praxe

dosud znovu neevid.

201

38

0

47

dosud znovu neevid.

0

180

38

0

zpět v evidenci

202

40

0

90

zpět v evidenci

0

104

81

0



Graf č. 12

Graf č. 11

Počet vrácených absolventů - účastníků programů APZ v roce 2005, kteří byli z evidence do roka opět vyřazení

450

450

400

400

350

350 p o če t a b s o lv en tů

p o če t ab so lv en tů

Počet vrácených absolventů - účastníků programů APZ v roce 2004, kteří byli do roka z evidence opět vyřazení

300 250 200 150 100

34

50 0 program APZ znovu do roka vyřaz.

Odb.praxe

dotace mezd

ROPO 2005

SÚPMabs.praxe

156

34

0

70

300 250 200 150 100 50 0 program APZ

znovu do roka vyřaz.

Odb.praxe

dotace mezd

ROPO 2005

SÚPMabs.praxe

0

85

49

0

V konečném důsledku tak názorně vidíme, kolik účastníků programů APZ své další uplatnění na trhu práce nenachází. Konkrétní číselné údaje, týkající se návratu zpět do evidence po zařazení do programů APZ, jsou součástí přílohy č. 8. Pokud budeme posuzovat úspěšnost jednotlivých programů aktivní politiky zaměstnanosti při umísťování absolventů škol z pohledu vytrvání v zaměstnání ihned po ukončení dotace, můžeme říci, že v roce 2004 našlo tímto způsobem uplatnění 45,8 % absolventů z celkového počtu účastníků programů APZ, a v roce 2005 dokonce 52,5 %. Jako nejúčinnější z vybraných programů APZ lze v roce 2004 hodnotit program Odborná praxe, kde sledovaný podíl dosáhl hodnoty 49,9 %, a SÚPM – dotace mezd se 48,7 %. V roce 2005 byl tento program rovněž velmi úspěšný a k trvalému zaměstnání absolventů škol přispěl 63,4 %. U Cíleného programu ROPO 2005 byla prvotní úspěšnost 31,9 %. Jelikož ale hlavním cílem programů APZ při práci s ohroženou skupinou mladých nezaměstnaných je především umožnění získání praxe, je důležité sledovat dále, nakolik jsou tito uchazeči s praxí schopni najít pro sebe další uplatnění. V příloze č. 9 jsou uvedeny počty a důvody opětovného vyřazení absolventů s praxí, kteří se v průběhu let 2004 a 2005 účastnili některého z vybraných programů APZ. Nejčastějším důvodem vyřazení absolventů, kteří se účastnili programů APZ v roce 2004, byl fakt, že si uchazeči sami našli zaměstnání – 58 %. Téměř v 15 % byli vyřazeni na vlastní žádost, 10,5 % uchazečů bylo umístěno úřadem práce na evidované volné pracovní místo a 7 % bylo vyřazeno sankčně, to znamená pro nespolupráci s úřadem práce. 6 % uchazečů bylo opětovně zařazeno do některého z programů APZ. Absolventi, kteří se účastnili programů APZ v roce 2005, si rovněž nejčastěji našli zaměstnání sami, a to ze 66 %. 9 % jich pak bylo vyřazeno na vlastní žádost, 7 % jich nastoupilo na soustavnou přípravu na povolání a 6 % bylo vyřazeno pro nespolupráci. 5,6 % těchto uchazečů se opětovně účastnilo některého z programů APZ. Z pohledu délky evidence nejvíce účastníků z roku 2004 bylo vyřazeno do tří měsíců od opětovného zaevidování – 32,4 %. Dalších 29 % našlo uplatnění do šesti měsíců, 16 % ukončilo evidenci do devíti měsíců a 7 % uchazečů bylo vyřazeno do roka. 15 % ze znovuzaevidovaných účastníků programů APZ z roku 2004 setrvalo v evidenci déle než rok. Pokud jde o účastníky programů z roku 2005, tak do tří měsíců bylo vyřazeno 40 % uchazečů, do šesti měsíců evidence pak 26 % uchazečů, do devíti měsíců dalších téměř 18 % a do roka ještě cca 11 %. Déle než rok setrvalo v evidenci pouze 5,6 % těchto znovuzaevidovaných absolventů. Jaká tedy byla konečná efektivita programů APZ při uplatňování absolventů škol? Z celkového počtu absolventů zařazených do vybraných programů APZ se v roce 2004 nevrátilo do registru nezaměstnaných 46 % účastníků a v roce 2005 dokonce 54

35

%. V roce 2004 se jako nejefektnější program jevily odborné praxe, u kterých téměř 50 % absolventů škol našlo na trhu práce své uplatnění a do evidence se nevrátilo. V roce 2005 se jako nejúčinnější program jevil SÚPM-dotace mezd, kdy díky němu uplatnění na trhu práce našlo 63 % zúčastněných absolventů. Skupinu účastníků programů APZ v letech 2004 a 2005 jsem sledovala ještě rok po jejich návratu do nezaměstnanosti. Z jejich celkového počtu bylo do roka po znovuzaevidovaní opět vyřazeno 78 % bývalých účastníků programů APZ z roku 2004 a 72 % z roku 2005. V konečném hodnocení našlo uplatnění na trhu práce 88 % účastníků programů APZ z roku 2004 a 87 % účastníků z roku 2005. Výše zmiňované údaje se zohledněním jednotlivých programů APZ jsou zpracovány v níže uvedené tabulce č. 5. Tabulka č. 5

Přehled nejdůležitějších ukazatelů při hodnocení programů APZ zaměřených na absolventy škol v letech 2004 a 2005 Účastníci programů APZ v letech:

Sledované důvody vyřazení z evidence odborná praxe

SÚPM - dotace mezd


SÚPM-absolventská praxe

G

O

O

Q

CELKEM

Celkové počty absolventů umístěných do vybraných programů APZ 2004 2005

403 0

78 284

0 119

137 0

618 403

Počty absolventů, kteří se po ukončení programu vrátili zpět do evidence 2004 2005

202 0

40 104

0 81

90 0

332 185

Počty absolventů škol, kteří po návratu do evidence byli do roka opět vyřazeni 2004 2005

156 0

34 85

0 49

70 0

260 134

Počty účastníků programů, kteří se do evidence po ukončení programu nevrátili 2004 2005

201 0

38 180

0 38

47 0

286 218

Podíl absolventů-účastníků, kteří se po ukončení programu do evidence nevrátili, na celkovém počtu absolventů-účastníků programů APZ 2004 2005

49,9% x

48,7% 63,4%

x 31,9%

34,3% x

46,3% 54,1%

Podíl absolventů-účastníků, kteří se do evidence nevrátili nebo kteří byli do roka opět vyřazeni, na celkovém počtu absolventů-účastníků programů APZ 2004 2005

88,6% x

92,3% 93,3%

x 73,1%

85,4% x

88,3% 87,3%


4.3.2 Dlouhodobá evidence sledovaných absolventů škol a mladých do 25 let vůbec

36

V okrese Karviná je poměrně závažným problémem dlouhodobá nezaměstnanost. Z celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání je 56 % osob evidovaných déle než 12 měsíců. Proto jsem se rozhodla zjistit aktuální14 počty nezaměstnaných sledovaných účastníků vybraných programů, a zhodnotit tento stav z pohledu jejich délky evidence. Příloha č. 10 obsahuje počty i podíly absolventů, kteří ve sledovaných letech byli účastníky programů APZ a aktuálně jsou nezaměstnaní. V březnu 2007 bylo z celkového počtu uchazečů evidovaných u Úřadu práce v Karviné déle než rok 8,7 % mladých lidí do 25 let věku. Věk se zdá být v tomto ohledu poměrně závažným hlediskem, jelikož s narůstajícím věkem roste i podíl dlouhodobě evidovaných uchazečů: do 29 let je to 16,8 %, ve věku 30 – 39 let 22,4 %, ve skupině 40 – 49 let 28,6 % a ve věku 50 a více let je až 32,2 % uchazečů evidovaných déle než 12 měsíců. Z celkového počtu absolventů, kteří byli v roce 2004 umístěni do některého z programů APZ, je k 31. 3. 2007 cca 10 % nezaměstnaných. Při pohledu na jednotlivé vybrané nástroje je nejmenší podíl nezaměstnaných u účastníků programu SÚPM – absolventská praxe, a to 7,3 % . Po 10 % evidovaných absolventů pak mají programy Odborná praxe a SÚPM – dotace mezd. V průměru ze všech účastníků programů APZ je evidováno déle než rok 3,3 % absolventů, což v absolutním vyjádření představuje 21 osob. Při hodnocení programů APZ, na které byli umístěni absolventi v průběhu roku 2005, je v březnu 2007 nezaměstnáno 15 % účastníků, přičemž při zohlednění pouze programů ponejvíce zaměřených na ohroženou skupinu mladých, tj. SÚPM – dotace mezd a ROPO 2005, činí tento podíl 13,9 %. U těchto sledovaných programů je evidováno déle než rok 3,5 % uchazečů, což v absolutní vyjádření představuje 14 osob. Příznivější stav v aktuální nezaměstnanosti, pokud jde o podíly bývalých účastníků programů APZ, je u účastníků z roku 2004. Musíme tu však zohlednit fakt, že některé projekty z konce roku 2005 skončily v podstatě nedávno. Z výsledků mého zkoumání ohledně hledání uplatnění na trhu práce účastníků programů APZ, a s ohledem na celkový příznivý ekonomický vývoj v rámci okresu Karviná, lze předpokládat, že i tento vyšší podíl u účastníků z roku 2005 bude postupně klesat. Myslím, že tyto hodnoty jsou, ve srovnání s celkovým stavem nezaměstnanosti v okrese Karviná, velmi příznivé pro hodnocení účelnosti aktivní politiky zaměstnanosti, především pokud jde o mladé lidi, a v případě této práce o absolventy škol do dvou let po ukončení vzdělání.

4.3.3 Účinnost vs. náklady na vybrané programy APZ Do karvinského regionu směřují poměrně vysoké částky určené na APZ, což souvisí s vysokou mírou nezaměstnanosti a regionálně zaměřenou státní politikou zaměstnanosti. Níže uvedená tabulka č. 6 obsahuje přehled čerpání finančních prostředků na vybrané nástroje APZ v letech 2004 až 2006.

14

Jako aktuální je myšlen stav k 31. 3. 2007.

37

Tabulka č. 6

Čerpání finančních prostředků na vybrané nástroje APZ v letech 2004 - 2006 Ukazatel

Stav k 31. 12. (v tis. Kč) 2004 2005 2006

SÚPM - investice

8 014

7 945

11 619

SÚPM - dotace mezd

7 633

32 392

30 359

SÚPM - absolventská praxe

11 890

7 527 *

0

Odborná praxe

30 020

14 104 *

0

0


3 202

11 919

* - dobíhající platby z předchozího roku


V této tabulce je vidět, že nepoměrně vyšší náklady ve sledovaných letech směřují k dotacím mezd15. Obzvláště vysoké jsou pak v roce 2005, kdy dobíhaly platby z předchozího roku na absolventské a odborné praxe. Rok 2006 se však vyznačuje poklesem v oblasti dotovaných mzdových nákladů, a naopak nárůstem nákladů na investice, což má spojitost zejména s oživením ekonomiky v rámci okresu. Na těchto místech však častěji než absolventi nacházejí uplatnění ostatní uchazeči (viz. příloha č. 8). ÚP v Karviné se snaží motivovat zaměstnavatelé k vytváření nových pracovních příležitostí a k přijímání do pracovního poměru právě absolventů škol vyššími částkami16, prodlužováním doby poskytování dotace na mzdy, zjednodušováním administrativního procesu, nepřihlížením k délce nezaměstnanosti u mladých lidí apod.. Přesto počty absolventů účastnících se programů APZ, při srovnání let 2004 a 2005, klesly a jejich účinnost z pohledu hledání uplatnění na trhu práce zůstává na téměř stejné úrovni. Přitom situace v oblasti nezaměstnanosti se od poloviny roku 2004 neustále zlepšuje. Klesá nezaměstnanost a s ní i míra nezaměstnanosti, roste nabídka volných pracovních míst. Určité vysvětlení nalézám v celkovém poklesu nezaměstnanosti mladých ve věku do 24 let, což souvisí i s demografickým vývojem, kdy v oblasti Karvinska klesá počet obyvatel ve věku do 25 let, a s tím klesá i počet vycházejících absolventů škol. Prodlužuje se i celková doba studia a přípravy na povolání, která se navíc od účinnosti nového zákona o zaměstnanosti nezapočítává jako náhradní doba zaměstnání, čímž těmto absolventům nevzniká nárok na podporu v nezaměstnanosti a je pro ně efektivnější začít si samostatně včas hledat práci. To potvrzuje i pracovnice monitoringu, která při jednání se zaměstnavateli zjistila, že tito často přijímají absolventy škol, kteří se s nimi osobně kontaktují, čímž v jejich očích projevují opravdový zájem o získání práce. V průběhu posledních let, dle vývoje hlášených volných pracovních míst Úřadu práce v Karviné, dochází u zaměstnavatelů k přehodnocení postoje k mladým lidem, což se dá usuzovat i z počtu hlášených míst vhodných pro absolventy a mladistvé. Zatímco v roce 2004 bylo těchto míst 10 % z celkového počtu nahlášených VPM, v roce 2005 činil tento podíl 15 % a v roce 2006 15

Mzdy jsou dotovány i v programech SÚPM – absolventská praxe, Odborná praxe i v cíleném programu ROPO 2005 16 Zvyšování dotované mzdy úzce souvisí i se zvyšováním minimální mzdy, kterou zaměstnavatel musí ze zákona zaměstnanci vyplatit.

38

dokonce 22 %. V příloze č. 8 vidíme i narůstající podílu absolventů, kteří byli úřadem práce umístěni na klasická volná pracovní místa. V roce 2004 to bylo 15 % z celkového počtu uchazečů, tj. 38 % z celkového počtu absolventů vyřazených umístěním, v roce 2005 bylo takto umístěno 21 % absolventů z celkového počtu uchazečů, což představovalo 42 % z celkového počtu umístěných absolventů. S ohledem na tento vývoj lze očekávat, že stávající nabídka programů APZ bude pro podporu mladých v nadcházejícím období vcelku dostačující.

39

5 Závěry a doporučení V této kapitole bych chtěla odpovědět na hlavní otázku, kterou jsem si položila na začátku této práce: „Jaké možnosti pro zlepšení pozice absolventů škol na trhu práce dávají nástroje APZ dle nového zákona o zaměstnanosti?“ Situace na trhu práce v okrese Karviná je jednou z nejhorších v rámci celé ČR. Vzhledem k tomu, že nezaměstnanost mladých lidí do 25 let, a zvláště pak absolventů bez praxe, je úzce spjata s celkovou nezaměstnaností, není jejich situace jednoduchá. K bariérám, které musí překonávat, patří nejen chybějící praxe, ale často i nízká kvalifikace, neinformovanost o trhu práce a s tím související nevhodný výběr profese, často i nezvládnuté klíčové kompetence, či nízká motivace při hledání zaměstnání, která je ovlivněna celkovou situací v rodině. Zákon o zaměstnanosti vyhrazuje tuto skupinu jako „ohroženou“ a svými nástroji se ji snaží při vstupu na trh práce určitým způsobem pomáhat. ÚP v Karviné využívá v tomto směru, kromě Individuálních akčních plánů a rekvalifikací, nástroje APZ, a to především SÚPM – dotace mezd a Cílený program, který byl schválen pro rok 2005 a následně i pro léta 2006 – 2007. Tyto programy svým charakterem jsou však více zaměřeny na středoškoláky a vysokoškoláky. Program, který byl poměrně úspěšný, a díky kterému získávali praxi především vyučenci (49 %), byl s platností nového zákona o zaměstnanosti zrušen, čímž se možnosti prvního uplatnění pro vyučené absolventy poměrně snížily. V tomto směru sice lze začít více využívat rekvalifikační programy, avšak ty se setkaly s poměrně velkým nezájmem ze strany mladých vyučených nezaměstnaných. Ti nemají zájem dále se vzdělávat a svou nepříznivou finanční situaci řeší raději nelegální prací a sociálními dávkami. Tento postoj, dle slov vedoucí poradenství ÚP v Karviné, má svůj základ už v samotném přístupu k problematice nezaměstnanosti učitelů a především výchovných poradců nejen na středních, ale už na základních školách, kdy se žáci rozhodují o svém budoucím povolání. Kromě toho, výše dosaženého vzdělání má i souvislost s celkovou vzdělanostní úrovní rodičů a nezaměstnaní vyučenci často pocházejí z rodin, ve kterých se vzdělání nepřikládá velkou úlohu, a navíc samotní rodiče jsou nezaměstnaní. Úřad práce se snaží motivovat zaměstnavatele k vytváření či vyhrazování pracovních míst pro absolventy, a to především vyššími dotovanými částkami či delší podpůrčí dobou, než jakou nabízí při zaměstnání jiných skupin uchazečů, nebo možností uzavření pracovní smlouvy na dobu určitou (alespoň po dobu dotace), což jsou fakta, která zaměstnavatele oslovují nejvíce. Z celkového počtu uchazečů umísťovaných v rámci programů APZ bylo v roce 2004 44 % absolventů škol, v roce 2005 pak 33 %. Tento způsob umísťování absolventů má výrazně preventivní charakter a nebere v úvahu jejich délku evidence. V okrese Karviná je z celkového počtu nezaměstnaných evidovaných déle než rok cca 9 % mladých lidí do 25 let věku. Aby tento podíl nenarůstal, je třeba opravdu věnovat zvýšenou péči a minimalizovat tak možnost kumulace bariér pro úspěšný vstup na trh práce, kterými pak jsou nižší stupeň vzdělání, chybějící praxe a navíc dlouhodobá nezaměstnanost. Cílenost programů APZ je v okrese Karviná směřována spíše ke středoškolákům a vysokoškolákům, přitom jako ohroženější skupinou se jeví vyučenci, a to nejen díky nižšímu lidskému kapitálu, ale i díky celkovému postavení na regionálním trhu práce, kde 52 % uchazečů z celkového počtu nezaměstnaných je vyučeno, a tudíž nabídka

40

v tomto směru vysoce převyšuje poptávku. Na konci roku 2004 na 1 VPM s požadavkem vyučení připadalo 99 uchazečů, v roce 2005 to bylo 74 osob. Do jaké míry pomáhají programy APZ jejich účastníkům při hledání dalšího uplatnění na trhu práce, vypovídá tabulka č. 7. Přestože se téměř polovina účastníků vrátí po ukončení dotací zpět do evidence, větší polovina z nich najde další uplatnění do šesti měsíců, a přes 70 % jich ukončí evidenci do jednoho roku. Tabulka č. 7

Podíly absolventů - účastníků programů APZ, kteří se vrátili po jejich ukončení zpět do evidence a doba, po které našli další uplatnění na trhu práce, dle stupňů vzdělání

Rok

Stupeň vzdělání

Absolventi zařazení do programu APZ a

2004 z toho:

2005 z toho:

Celkem: vyuč.bez MZ vyuč.s MZ SOŠ + gymn. VOŠ VŠ Celkem: vyuč.bez MZ vyuč.s MZ SOŠ VOŠ VŠ

b

646 188 68 264 21 105 438 107 49 193 24 65

100,0% 29,1% 10,5% 40,9% 3,3% 16,3% 100,0% 24,4% 11,2% 44,1% 5,5% 14,8%

Účastníci programů APZ vrácení zpět do evidence po jejich ukončení c

Účastníci programů APZ opětovně vyřazení do 6 měsíců

c/a

350 131 33 151 10 25 208 55 23 107 10 13

d

54,2% 69,7% 48,5% 57,2% 47,6% 23,8% 47,5% 51,4% 46,9% 55,4% 41,7% 20,0%

d/c

197 66 17 85 6 23 106 19 11 58 6 12

56,3% 50,4% 51,5% 56,3% 60,0% 92,0% 51,0% 34,5% 47,8% 54,2% 60,0% 92,3%

Účastníci programů APZ opětovně vyřazení do 12 měsíců e

e/c

73 29 8 31 3 2 42 12 5 23 2 0

20,9% 22,1% 24,2% 20,5% 30,0% 8,0% 20,2% 21,8% 21,7% 21,5% 20,0% 0,0%

Účastníci programů APZ opětovně vyřazení celkem f

f/c

270 95 25 116 9 25 148 31 16 81 8 12

77,1% 72,5% 75,8% 76,8% 90,0% 100,0% 71,2% 56,4% 69,6% 75,7% 80,0% 92,3%


Na základě zjištění bych doporučovala více se zaměřit na poradenskou a informační činnost směřující k vyučeným absolventům škol, jak rovněž na podporu tvorby míst pro vyučené uchazeče. Intenzivnější poradenská činnost by mohla mít větší efekt už jen díky tomu, že do evidence úřadu práce přicházejí často absolventi s nižší úrovní lidského kapitálu, se slabším zvládnutím klíčových kompetencí, s nedostatečně je podporujícím sociálním zázemím, a tudíž i s nižší motivací při hledání uplatnění na trhu práce. Určité zlepšení situace mladých prvně vstupujících na trh práce by mohla přinést i užší spolupráce úřadu práce s jednotlivými školami středního stupně, především pak s odbornými učilišti, která byla jednak pro nezájem ze strany škol, a jednak z důvodu nedostačujícího personálního zabezpečení ze strany ÚP, přerušena. V tomto směru by byla od letošního roku možnost využít pro tento styk se školami pracovníky tzv. Institutu trhu práce, který je dotovaný z ESF a který se v této době vytváří a bude působit v rámci úřadu práce. Jeho úkolem by, mimo jiné, měla být i koordinace činnosti mezi jednotlivými složkami trhu práce – úřadem práce, zaměstnavateli, školami, městy i obcemi.

41

Seznam schémat

Strana

Schéma č. 1.: Faktory ovlivňující uplatnění absolventů škol na trhu práce

Seznam tabulek

11 Strana

Tabulka č. 1: Míra nezaměstnanosti „čerstvých“ absolventů škol v rámci ČR

24

Tabulka č. 2: Srovnání administrativní náročnosti získání příspěvku zaměstnavateli v letech 2004 a 2005

25

Tabulka č. 3: Cílenost programů APZ při umisťování absolventů škol podle stupně vzdělání

30

Tabulka č. 4: Vývoj míry nezaměstnanosti „čerstvých“ absolventů škol v letech 2004 a 2006 v okrese Karviná

33

Tabulka č. 5: Přehled nejdůležitějších ukazatelů při hodnocení programů APZ zaměřených na absolventy škol v letech 2004 a 2005

36

Tabulka č. 6: Čerpání finančních prostředků na vybrané nástroje APZ v letech 2004 – 2006 Tabulka č. 7: Podíly absolventů - účastníků programů APZ, kteří se vrátili po jejich ukončení zpět do evidence a doba, po které našli další uplatnění na trhu práce, dle stupňů vzdělání

Seznam grafů

37

41

Strana

Graf č. 1: Vývoj nezaměstnanosti v okrese Karviná ve věkových kategoriích do 29 let a nad 50 let v letech 2001 až 2006

23

Graf č. 2: Výše příspěvku a počty umístěných absolventů škol

26

Graf č. 3: Výše hrazené mzdy a doby jejího poskytování a počty umístěných absolventů škol

27

Graf č. 4: Doba poskytování příspěvku a počty umístěných absolventů škol

28

Graf č. 5: Druh uzavírané pracovní smlouvy a počty umístěných absolventů škol

29

Graf č. 6: Délka evidence a počty umístěných absolventů škol

29

Graf č. 7: Struktura absolventů s vyučením umístěných do programů APZ v letech 2004 a 2005 dle skupin oborů vzdělání

31

Graf č. 8: Struktura absolventů SOŠ a gymn. umístěných do programů APZ v letech 2004 a 2005 dle skupin oborů vzdělání

31

Graf č. 9: Počet absolventů – účastníků programů APZ v roce 2004 s přihlédnutím k počtu osob, které se vrátily do evidence

34

42

Graf č. 10: Počet absolventů – účastníků programů APZ v roce 2005 s přihlédnutím k počtu osob, které se vrátily zpět do evidence

34

Graf č. 11: Počet vrácených absolventů – účastníků programů APZ v roce 2004, kteří byli do roka z evidence opět vyřazeni

35

Graf č. 12: Počet vrácených absolventů – účastníků programů APZ v roce 2005, kteří byli z evidence do roka opět vyřazeni

35

Bibliografie

43

BUCHTOVÁ, B. et al. 2002. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada Publishing BUCHTOVÁ, B. 2004. Kvalita života dlouhodobě nezaměstnaných. Československá psychologie, 48, 2, 121-135 BURDA, V., FESTOVÁ, J., ÚLOVCOVÁ, H., VOJTĚCH, J. 2003. Přístup mladých lidí ke vzdělávání a jejich profesní uplatnění. Praha: NÚOV CAZES, S., NEŠPOROVÁ, A. 2003. Transformace trhů práce střední a východní Evropy. Praha: MPSV FESTOVÁ, J., VOJTĚCH, J. 2006. Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním – 2006. Praha: NÚOV KOTÍKOVÁ, J., VLACH, J., PRŮŠA, L. 2000. Regionální analýza a koncepce zaměstnanosti, trhu práce a sociální péče. Praha: VÚPSV KREBS, V., DURDISOVÁ, J., POLÁKOVÁ, O., ŽIŽKOVÁ, J. 1997. Sociální politika. Praha: Kodex MAREŠ, P., VYHLÍDAL, J., SIROVÁTKA, T. 2002. Nezaměstnanost na trhu práce. Praha: VÚPSV, výzkumné centrum Brno MAREŠ, P. 1994. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství O‘HIGGINS, N. 2001. Youth unemployment and employment policy: A global perspective. Geneva: International Labour Office SIROVÁTKA, T., KULHAVÝ, V., HORÁKOVÁ, M., RÁKOCZYOVÁ, M. 2006. Hodnocení efektivity programů aktivní politiky zaměstnanosti v ČR. Praha: VÚPSV SIROVÁTKA, T., KULHAVÝ, V., HORÁKOVÁ, M., RÁKOCZYOVÁ, M. 2003. Hodnocení programů aktivní politiky zaměstnanosti na lokálním trhu práce. Praha: VÚPSV SIROVÁTKA, T., RÁKOCZYOVÁ, M. 2002. Rozsah a cílenost programů aktivní politiky zaměstnanosti v ČR, zájem o programy a motivace účastníků. Hodnocení programů aktivní politiky zaměstnanosti na lokálním trhu práce. Praha: VÚPSV Správa služeb zaměstnanosti: Národní akční plán zaměstnanosti na rok 2003 Správa služeb zaměstnanosti: Národní akční plán zaměstnanosti na léta 2004-2006 ÚLOVCOVÁ, H., VOJTĚCH, J., FESTOVÁ, J., TRHLÍKOVÁ, J., DOLEŽALOVÁ, G., KOFROŇOVÁ, O., KALOUSKOVÁ, P. 2006. Uplatnění absolventů škol na trhu práce – 2005. Praha: NÚOV VOJTĚCH, J., DOLEŽALOVÁ, G., FESTOVÁ, J. 2006. Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků a studentů ve středním a vyšším odborném vzdělávání v ČR a v krajích ČR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se situací v Evropské unii. Praha: NÚOV VOJTĚCH, J., ÚLOVCOVÁ, H., TRHLÍKOVÁ, J., FESTOVÁ, J., KALOUSKOVÁ, P., SUKUP, R. 2004. Uplatnění absolventů škol na trhu práce – 2004. Praha: NÚOV

44

VOJTĚCH, J., ÚLOVCOVÁ, H., TRHLÍKOVÁ, J., FESTOVÁ, J. 2003. Uplatnění absolventů škol na trhu práce – 2003. Praha: NÚOV VOJTĚCH, J. 2003. Absolventi škol Moravskoslezského kraje na trhu práce – nezaměstnanost absolventů. Praha: NÚOV VÝROST, J., SLÁMĚNÍK, I. 1997, Sociální psychologie. Sociálna psychológia. Praha: ISV Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Internetové stránky ČSÚ: Internetové stránky MPSV ČR: Internetové stránky RISA:

http://www.czso.cz/ http://www.mpsv.cz/cs/ www.risa.cz/is/dokumenty/view.do?id=221 www.risa.cz/is/dokumenty/view.do?id=222 Internetové stránky ÚP Karviná: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ka_info Internetové stránky VÚPSV Praha: http://www.vupsv.cz/

Anotace 45

Studie se zabývá hodnocením programů aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) a možnostmi, jaké tyto nástroje poskytují absolventům škol při jejich prvním kontaktu s trhem práce. Práce je zaměřena lokálně, a to na okres Karviná, který má jeden z nejhorších trhu práce v rámci České republiky. Je ohraničena i časově, a to na rok 2004 a 2005, kdy došlo ke změně zákona o zaměstnanosti, čímž se změnily i používané nástroje APZ. V okrese Karviná byly v roce 2004 stěžejními programy pro umísťování absolventů škol programy odborná praxe a absolventská praxe. S účinností nového zákona o zaměstnanosti byly tyto programy zrušeny, čímž se omezily i možnosti uplatnění mladých lidí po ukončení vzdělání. I přes zavedení cíleného programu „ROPO 2005“, zvyšování částek možných dotací či prodlužování doby jejich poskytování a dalších výhod, kterými se úřad práce snažil zaměstnavatele motivovat, počty absolventů umisťovaných v rámci programů APZ značně klesly, a to nejvíce u uchazečů s vyučením. I přes tento nepříznivý vývoj se počty mladých nezaměstnaných, ve věku do 24 let, nezvýšily. Současný trend trhu práce, zvýšená ekonomická aktivita oblasti, demografický vývoj a rostoucí zájem zaměstnavatelů o mladé pracovníky, vyvážil nepříznivé změny, které s sebou nový zákon v této oblasti přinesl. Počet slov základního textu: 11 983

Annotation The following study evaluates programs of an active employment policy (APZ) and also describes the possibilities offered to the school graduates during their first contact with the labour market. The essey is locally focused on district Karvina which represents one of the most difficult labour markets within the Czech Republic. The collected data illustrates the situation in 2004 and 2005 when the tools of APZ has changed due to introduction of a new employment law. In district Karvina in 2004 the fundamental programs for job-placements of school graduates were skills training experience and graduate experience. With the force of a new employment law these programs have been abandoned causing limited possibilities for the applicants to find the first job. As a result the number of school graduates who found a job-placement via the APZ programs significantly dropped, particularly in a case of skilled applicants. This was observed despite of an introduction of a specially targeted program „ROPO 2005“ as well as increase and extended period of government donations and other priviliges motivating employers to take school graduates on board. Nevertheless the amount of unemployed young people aged up to 24 years did not raise. The current tendency of the labour market, increase of the economic activity in the region, demografic trend and employers growing demand for younger employees balanced the negative influence of changes in the new employment law. Basic text world count: 11 983

Věcný rejstřík Absolventská a praktikantská místa

7, 9, 26, 28, 30, 32, 34, 37

46

European Employment Guidelines Faktory subjektivní povahy Cílené programy „Čerstvý“ absolvent Individuální akční plán Institut trhu práce Klíčové kompetence Lidský kapitál - specifický - obecný Míra „mrtvé váhy“ Míra nezaměstnanosti Národní akční plán zaměstnanosti Praxe - absolventská - odborná Příspěvek - na zapracování - na dopravu zaměstnanců - překlenovací Rekvalifikace - stáže Restrukturalizace Strukturální nezaměstnanost Teorie fronty Uplatnitelnost Vnější ekonomické prostředí trhu práce Výkonnost školské sféry Zaměstnatelnost

16 11, 14 7-8, 17, 19, 26-28, 32-35, 40 20, 24-25, 31-33 17, 40 41 12-14, 22, 40, 41 12-13, 15-16, 40-41 13 13 6, 32 7, 12, 14, 16, 20, 22-25, 31-33, 37-38 7, 16, 17 7, 9, 26, 28, 30, 32, 34, 37 17, 26-30, 32-34, 36-38 17, 19 17 17 16-19 18 10, 24 10 12 8, 11, 13, 19- 21-22, 24, 34 12 13 11, 13, 17

Jmenný rejstřík

47

Becker G. Blanchflower D.G. Buchtová B. Burda V. Cazes S. Doležalová G. Durdisová J. Esping-Andersen G. Festová J. Freeman R.B. Friedman M. Granovetter M.S. Horáková M. Kalousková P. Kofroňová O. Kotíková J. Krebs V. Kulhavý V. Mareš P. Nešporová A. O’Higgins N. Poláková O. Průša L. Rákoczyová M. Sirovátka T. Sláměník I. Sukup R. Tilly Ch. Trhlíková J. Úlovcová H. Vlach J. Vojtěch J. Výrost J. Žižková J.

13, 44 14, 44 15, 44 15, 44 10, 12, 15, 44 12, 44 44 14, 44 10, 12, 23-24, 44-45 14 13 12 44 44, 45 44 15, 44 44 44 12, 14, 44 10, 12, 15, 44 12, 14-16, 22, 44 44 15, 44 17, 44 7, 16, 17, 44 15, 22, 45 45 12 44, 45 7, 12-13, 17, 44, 45 15, 44 10-15, 23-24, 44, 45 15, 22, 45 44

Seznam použitých zkratek APZ

aktivní politika zaměstnanosti

48

ČSÚ ESF EU IAP MPSV ČR MSK MZ NAPZ NÚOV OECD PC RISA ROPO SOŠ SÚPM ÚP VOŠ VÚPSV VŠ

Český statistický úřad Evropské strukturální fondy Evropská unie Individuální akční plán Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky Moravskoslezský kraj maturitní zkouška Národní akční plán zaměstnanosti Národní ústav odborného vzdělávání Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj osobní počítač Regionální informační systém o uplatnění absolventů na trhu práce rozpočtové a příspěvkové organizace (zkratka pro cílený program) střední odborná škola společensky účelná pracovní místa úřad práce vyšší odborná škola Výzkumný ústav práce a sociálních věcí vysoká škola

49

Hodnocení programů politiky pracovního trhu zaměřených na absolventy škol v okrese Karviná

Recommend Documents