Hodnocení aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Brno-venkov. Bakalářská práce

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav ekonomie

Hodnocení aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Brno-venkov Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Marie Počarovská

Vypracoval: Jakub Vlasák

Brno 2008

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V České dne 22. května 2007

…………………………………….

Touto cestou bych chtěl poděkovat vedoucí bakalářské práce, Mgr. Marii Počarovské, za neocenitelnou spolupráci a metodické vedení. Její připomínky a podněty byly nezbytnou součástí vzniku této práce.

Abstrakt Tématem a hlavním cílem této bakalářské práce je porovnání efektivnosti nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Brno-venkov na jedné straně a České republiky na straně druhé. Komparace se týká let 2004-2007. Postupně je porovnáván vývoj průměrné míry nezaměstnanosti, pasivní složka politiky zaměstnanosti z hlediska výdajů a nejvýznamnější nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jako jsou Rekvalifikace, Společensky účelná pracovní místa a Veřejně prospěšné práce. Součástí práce jsou uvedena doporučení pro budoucí vývoj a plnění cílů vytyčených Evropskou Unií v rámci Lisabonské strategie

Abstrakt The theme and the aim of this bachelor thesis is to compare an effect of active policy instruments in Brno-venkov on the one hand and Czech republic on the other hand. The term of the comparison is 2004-2007. The unemployment rate is compared at first. It follows by passive part of policy employment as far as costs concerned. Finally the most important and significant instruments like Reskilling and Comunity service are compared. The part of the thesis is also recommendation to following year and recommendation to successfully full the aims of EU which are described in Lisabon strategy.

1. ÚVOD ................................................................................................................................ 8 2. CÍL A METODIKA PRÁCE ............................................................................................. 9 3. TEORETICKÁ ČÁST...................................................................................................... 10 3.1. Trh práce a jeho specifika ............................................................................................ 10 3.2. Nezaměstnanost............................................................................................................ 11 3.2.1. Nezaměstnanost jako ekonomický a sociální problém ........................................ 11 3.2.2. Měření nezaměstnanosti ....................................................................................... 11 3.2.3. Typy nezaměstnanosti .......................................................................................... 13 3.3. Politika zaměstnanosti.................................................................................................. 14 3.3.1. Evropská strategie zaměstnanosti......................................................................... 14 3.3.2. Národní plán zaměstnanosti ................................................................................. 15 3.3.3. Lisabonská strategie pro růst a pracovní místa .................................................... 16 3.3.4. Národní program reforem..................................................................................... 17 3.3.5. Plnění cílů Lisabonského programu v ČR (NPR) za rok 2007 ............................ 19 3.4. Politika zaměstnanosti ČR ........................................................................................... 21 3.4.1. Pasivní politika zaměstnanosti ............................................................................. 22 3.4.2. Aktivní politika zaměstnanosti............................................................................. 22 3.4.3. Cíle APZ............................................................................................................... 26 4. VLASTNÍ PRÁCE........................................................................................................... 28 4.1. Charakteristika okresu Brno–venkov ........................................................................... 28 4.2. Vývoj nezaměstnanosti v ČR a okrese Brno-venkov................................................... 29 4.2.1. Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo.................................................... 31 4.3. Výdaje na politiku zaměstnanosti ................................................................................ 33 4.3.1. Výdaje na Aktivní politiku zaměstnanosti ........................................................... 35 4.3.2. Uplatnění jednotlivých nástrojů APZ.................................................................. 37 4.4. Společensky účelná pracovní místa.............................................................................. 39 4.5. Rekvalifikace................................................................................................................ 41 4.6. Veřejně prospěšné práce............................................................................................... 46 5. ZÁVĚR............................................................................................................................. 50 6. LITERATURA................................................................................................................. 53 7. PŘÍLOHY......................................................................................................................... 55

Seznam zkratek APZ ČR ESF EU EURES MPSV MÚ NAPZ NPR NPZ OP RLZ OZP PPZ SPZ SSZ SÚPM THP VPP

Aktivní politika zaměstnanosti Česká republika Evropský sociální fond Evropská Unie European employment service Ministerstvo práce a sociálních věcí Městský úřad Národní akční plán zaměstnanosti Národní program reforem Národní plán zaměstnanosti Operační program rozvoje lidských zdrojů Osoby se zdravotním postižením Pasivní politika zaměstnanosti Státní politika zaměstnanosti Správa služeb zaměstnanosti Společensky účelná pracovní místa Technicko hospodářský pracovník Veřejně prospěšné práce

1.

ÚVOD

V dnešní globálně integrované a informační společnosti je práce pro lidstvo stále jednou z nejvýznamnějších sociokulturních aktivit a náplní lidského života. I přes určitý odpor k práci, únavu a nechuť se při ztrátě zaměstnání lidem zviditelní nejen její ekonomická funkce, kterou bychom mohli vyzdvihnout starým českým příslovím:“Bez práce nejsou koláče“, ale i funkce seberealizační a sociální. V České republice došlo v roce 1989 nejen ke změně politické, ale také ke změně na pracovním trhu, lépe řečeno díky zavedení tržní ekonomiky vznikl skutečný pracovní trh. Dobu, vyznačující se přezaměstnaností, pro níž je charakteristická převaha poptávky práce před nabídkou, nízká produktivita práce, neefektivní využívání pracovních sil a nízká pracovní morálka, střídá po roce 1990 fenomén nezaměstnanosti, který se vyznačuje opačným jevem - převahou nabídky práce před poptávkou. Nezaměstnanost není pouze problém států bývalého východního bloku, ale je typická pro všechny státy s vyspělou tržní ekonomikou. Nezaměstnanost je všeobecně považována za negativní jev. Jev, který se může dotknout kohokoliv z nás, i když pravděpodobnost, že si vybere právě nás, lze snižovat vlastní snahou, aktivitou a svým vzděláním. Mezi nejohroženější skupiny lidí, kterých se nezaměstnanost týká, patří ženy na mateřské dovolené, absolventi škol, občané s nízkou nebo žádnou kvalifikací, lidé staršího produktivního věku a zdravotně postižení. V roce 1990 byl přijat nový zákon o zaměstnanosti (č.1/1991 Sb.), jenž změnil interpretaci „práva na práci“. Toto bylo dosud vykládano jako právo na pracovní umístění v souladu s odpovídající kvalifikací a bylo vystřídáno právem na práci užitečnou a společensky prospěšnou. Tj. právo na pracovní uplatnění těm, kteří chtějí pracovat a práci hledají, právo na rekvalifikaci nezbytnou pro pracovní uplatnění a právo na hmotné zabezpečení v případě nezaměstnanosti. Smyslem této interpretace je odstranit nepružnost trhu práce a dát práci těm lidem, kteří jsou na trhu práce znevýhodněni. Na tyto problémy reaguje politika zaměstnanosti ČR svojí aktivní složkou. Cílem aktivní politiky zaměstnanosti je pomocí svých nástrojů navrátit ohrožené obyvatelstvo na pracovní trh. Politika zaměstnanosti České republiky, jakožto státu Evropské Unie, je legislativně řízena Evropskou strategií zaměstnanosti.

8

2.

CÍL A METODIKA PRÁCE

Hlavním cílem této práce je porovnání efektivnosti nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Brno-venkov na jedné straně a v České republice na straně druhé. Komparace je zaměřena hlavně na nejvýznamnější nástroje, kterými jsou Společensky účelná pracovní místa, Veřejně prospěšné práce a Rekvalifikace. Porovnání je prováděno z hlediska množství vynaložených výdajů na jednotlivé nástroje a z hlediska jejich využití. Dílčím cílem je ve výše zmíněných lokalitách srovnání pasivní složky politiky zaměstnanosti, vývoje nezaměstnanosti v letech 2005–2007 (včetně nejaktuálnějších údajů z roku 2008) a vývoje počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo. Dalším neméně významným cílem je znázornění vývoje struktury obtížně umístitelných uchazečů jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Brno-venkov a jejich následného uplatnění na trhu práce. Informace ke komparaci aktivní i pasivní politiky zaměstnanosti v České republice a okrese Brno-venkov byly čerpány z internetového portálu Ministerstva práce a sociálních věcí, přesněji z jeho statistických údajů a výročních zpráv z let 2004-2007. Dále pak z Českého statistického úřadu a telefonických a osobních pohovorů s pracovníky Úřadu práce Brno-venkov a MPSV. Důvodem komparace pouze nejvýznamnějších nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti byla možnost čerpání omezených celorepublikových dat z portálu MPSV a jejich následné porovnání s daty daného okresu. U ostatních nástrojů údaje pro celou ČR neexistují, zpracovávají je pouze jednotlivé úřady práce, porovnání tudíž není možné. U Společensky účelných pracovních míst a Veřejně prospěšných prací byl porovnán vývoj (počet vytvořených míst, umístěných uchazečů a velikost výdajů) pouze v letech 20042006 kvůli nedostupnosti celorepublikových dat za rok 2007. Pro okres Brno-venkov byla data za rok 2007 dostupná a jsou zahrnuta ve výpočtech a grafech.

9

3.

TEORETICKÁ ČÁST 3.1. Trh práce a jeho specifika

Práce a následné pracovní uplatnění nepochybně náleží k základním potřebám člověka. Práce je vědomá a účelná činnost a její kvalita závisí na fyzických a duševních schopnostech člověka. Je výchozím bodem pro ekonomický i společenský status jedinců, rodin a v podstatě také pro prosperitu a stabilitu celé společnosti [2] Typickým prvkem tržní ekonomiky je existence trhu zboží, služeb a trhu výrobních faktorů, mezi který právě trh práce patří. Trh práce je však trhem specifickým tím, že práce je funkcí pracovní síly a je tudíž úzce svázaná s osobností člověka. Další specifikem trhu práce je, že „nositelé práce, tedy domácnosti, práci nabízí a firmy tuto práci poptávají“.[1] Trh práce je v tržní ekonomice rozhodující v tom smyslu, že: •

Zabezpečí ekonomiku potřebnými pracovními silami a to jak velikostí, tak strukturou oborovou, profesní, věkovou…atd. a umožní tedy produkci statků a služeb.

•

Zabezpečí zajištění pracovních sil odpovídajícími prostředky, především pracovními příjmy, ale také zajištění určité sociální pozice, prestiže, seberealizace a vzdělání. [2]

Stejně jako na jiných trzích stojí nabídka práce a poptávka po práci ve vzájemné soutěži, avšak s tím rozdílem, že na trhu práce nefungují standardní tržní mechanizmy vyrovnávající nabídku po práci s poptávkou prostřednictvím ceny práce, tedy mzdy. Mezi hlavní příčiny odlišnosti trhu práce od trhů ostatních patří: •

Podniky se nerozhodují jen podle ceny práce, ale podle dalších skutečností, jako jsou rizikovost práce a prestiž.

•

Firmy se snaží udržet určitý kmenový počet zaměstnanců, do jejichž kvalifikace se snaží investovat. Stejně tak zaměstnanci mají zájem setrvat u firmy díky atraktivnosti zaměstnání, nebo obavám z nezaměstnanosti.

•

Trh práce je segmentován, jak kvalifikačně, tak územně a segmentace trhu práce má za následek snížení vlivu konkurence na trhu práce a rozdíly ve mzdách různých profesních skupin pracovníků v různých územích.

10

•

Projevuje se vliv kolektivního vyjednávání na mzdy činností odborů.

•

Trh práce je výrazně ovlivňován ze strany státu pomocí Zákoníku práce, což ovlivňuje stranu nabídky práce.[2]

Uvedené příčiny mají za následek, že mzdové sazby jsou obvykle nepružné směrem dolů a vyvolávají dlouhodobější nerovnováhu mezi poptávkou a nabídkou práce, což zapřičiňuje vznik nedobrovolné nezaměstnanosti [1]

3.2. Nezaměstnanost 3.2.1. Nezaměstnanost jako ekonomický a sociální problém Nezaměstnanost je nejen ekonomický problém, kdy ekonomika nevyrábí tolik produkce, kolik je schopna, dochází k mrhání společenské práce a HDP je pod úrovní své potenciální hodnoty, ale také sociální jev, kdy část aktivní populace nemůže uplatnit svoji pracovní sílu.[2] „Její vysoká míra nepříznivě ovlivňuje celkové společenské klima, zhoršuje hospodářskou situaci státu, spokojenost a zdraví lidí. Práce je nejdéle působící sociální oporou a její ztráta především ponižuje člověka, který umí a chce pracovat, narušuje jeho obvyklou psychickou pohodu a poškozuje život jeho rodiny“. [3] Nezaměstnaností nejsou ohroženy všechny skupiny stejně. V 90.letech se díky rostoucí nezaměstnanosti vyřadila na okraj společnosti romská komunita. Další ohroženou skupinou jsou osoby se zdravotním postižením. Omezený přístup na trh práce mají také lidé nad 50let, mladiství, absolventi škol, matky s malými dětmi a lidé bez kvalifikace. 3.2.2. Měření nezaměstnanosti „Pro potřebu měření nezaměstnanosti je nutné se seznámit s ekonomickým statutem, který vyjadřuje základní rozdělení obyvatelstva v produktivním a poproduktivním věku podle zařazení na trhu práce. Tato populace je členěna na ekonomicky aktivní obyvatelstvo, tj. zaměstnaní a nezaměstnaní a dále na ekonomicky neaktivní obyvatelstvo, tj. všechny osoby, které nebyly zaměstnány během daného referenčního období a nejsou v současnosti ekonomicky aktivní“. [2]

11

•

Ekonomicky aktivní: jsou lidé, kteří jsou zaměstnaní nebo nezaměstnaní, ale práci si aktivně hledají

•

Ekonomicky neaktivní: jsou lidé, kteří nejsou zaměstnáni, ale práci aktivně nehledají

Speciální ukazatele: •

Pracovní síla: všechny osoby nad 15let a starší, kteří splňují podmínky k zařazení mezi zaměstnané nebo nezaměstnané

•

Zaměstnaní: to jsou lidé, kteří vykonávají jakoukoliv práci, a rovněž ti, kteří práci mají, ale právě nepracují z důvodu nemoci, stávce, dovolené

•

Nezaměstnaní:jsou všechny osoby nad 15let, které ve sledovaném období o nebyly zaměstnány o hledaly aktivně práci, čímž se rozumí registrace u úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, nebo vynaložily úsilí o získání práce o byly připraveny nastoupit do práce hned, nebo do 14dnů [2]

Míra nezaměstnanosti: vyjádřena v procentech jako podíl nezaměstnaných na celkové pracovní síle. K výpočtu se používá tento vzorec:

u=

U × 100 (%) L

kde: u = míra nezaměstnanosti U = počet nezaměstnaných L = počet pracovních sil

Míra registrované nezaměstnanosti: Je ukazatel, jehož konstrukce vychází z dostupných zdrojů úřadu práce a státní statistiky kde je: •

Čitatel: přesná evidence registrovaných, neumístěných uchazečů o zaměstnání, vedená úřady práce v okrese trvalého bydliště uchazeče

12

•

Jmenovatel: počet registrovaných, neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadu práce, plus počet zaměstnaných v národním hospodářství s jediným nebo hlavním zaměstnáním podle výsledku šetření [1]

Od roku 2004 Ministerstvo práce a sociálních věcí provedlo změnu ve výpočtu míry registrované nezaměstnanosti, kdy je jmenovatel rozšířen o počet pracujících cizinců ze třetích zemí(mimo EU) s platným povolení k zaměstnávání a o počet cizinců s platným živnostenským oprávněním. Rozdíl mezi různými mírami nezaměstnanosti je v použité metodice stanovení čitatele a jmenovatele, ale rovněž i přesnosti dat a časové srovnatelnosti obou údajů. Poněvadž má metodika velký vliv na hodnotu vypočítané míry nezaměstnanosti, je nutno vždy velmi důsledně rozlišovat, o jaký ukazatel se jedná.

3.2.3. Typy nezaměstnanosti Na trhu práce se v dnešní době vyskytují tři rozdílné typy nezaměstnanosti: •

frikční nezaměstnanost: „Tento typ je spojen s životním cyklem a stálém hledání lepšího pracovního místa. Lidé, kteří nově, či opětovaně vstupují na trh práce, nebo mění pracovní místo, nemají často potřebné informace a chtěná pracovní místa, jejichž nalezení určitou dobu trvá. Frikční nezaměstnanost je přechodná a poměrně krátkodobá“. [2]

•

strukturální nezaměstnanost: se objevuje tam, kde je nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovnících. Příčina nesouladu vzniká proto, že poptávka po určitém druhu práce se zvyšuje, zatímco poptávka po jiném druhu se snižuje a nabídka se ani v jednom případě nepřizpůsobuje dostatečně rychle. Díky tomu se můžeme často setkat s nerovnováhami u jednotlivých povolání nebo oblastí, protože určité sektory se rozvíjejí, zatímco jiné upadají. Vliv na to mají také změny v technologiích výroby. Tato nezaměstnanost může trvat i několik let a je spojena s nutností rekvalifikace. [1]

•

Cyklická nezaměstnanost: tato nezaměstnanost souvisí s hospodářským cyklem, ve fázi kontrakce. Vzniká tehdy, je-li celková poptávka po práci nízká a vede ke snižování mzdových sazeb. Výsledkem je další pokles poptávky po

13

výrobcích a následně snížení jejich nabídky. Cyklická nezaměstnanost trvá různě dlouhou dobu, dokud nezačne produkt opět růst. [1]

Dále rozlišujeme dobrovolnou, nedobrovolnou nezaměstnanost a přirozenou míru nezaměstnanosti: •

Dobrovolná nezaměstnanost: je taková nezaměstnanost, kdy část pracovních sil nechce při určitých mzdách pracovat, pracovní místa existují, ale není o ně při stávající velikosti mzdy zájem. [2]

•

Nedobrovolná nezaměstnanost: o ní hovoříme tehdy, jestliže při daných mzdových sazbách existuje více pracovníků, kteří chtějí pracovat než existujících pracovních míst. To znamená, že poptávka po práci je vyšší než nabídka. [2]

•

Přirozená míra nezaměstnanosti: je taková míra nezaměstnanosti, při niž jsou síly, které působí ke zvyšování a snižování cenové a mzdové inflace vyrovnané. Přirozená míra nezaměstnanosti je nejnižší mírou nezaměstnanosti, která je udržitelná. Vyjadřuje tedy nejvyšší udržitelnou úroveň zaměstnanosti a odpovídá potenciálnímu produktu země. [4]

3.3. Politika zaměstnanosti Politikou zaměstnanosti se myslí soubor opatření, které mají za cíl vytvořit podmínky pro rovnováhu na trhu práce a k efektivnímu využití pracovních sil. Tato politika usiluje o harmonizaci nabídky a poptávky na trhu práce a zpružnění mechanizmů působících mezi nimi. [2] Politika zaměstnanosti se orientuje buď k podpoře aktivního přístupu pracovníka na trhu práce pomocí aktivní politiky zaměstnanosti, nebo aktivit spojených s zabezpečením nezaměstnaných formou podpor a dávek v rámci pasivní politiky zaměstnanosti. 3.3.1. Evropská strategie zaměstnanosti Evropská unie věnuje otázkám zaměstnanosti a nezaměstnanosti dlouhodobě mimořádnou pozornost. V roce 1997 se konal Lisabonsky summit členů Evropské Unie, jehož výsledkem bylo vytvoření Evropská strategie zaměstnanosti. Evropská strategie 14

zaměstnanosti, která se vžila pod názvem Lisabonská strategie, byla koncipována na období 2000-2010 a odkazovala na záměr, vytvořit z EU nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější

znalostní

ekonomiku

založenou

na

preferenci

aktivní

politiky

zaměstnanosti před politikou pasivní. Mezi základní pilíře společné evropské strategie zaměstnanosti v oblasti trhu práce patřily: •

Znalosti: celoživotní rozvoj znalostí a dovedností jako prostředek zvýšení zaměstnanosti a adaptability pracovní síly i konkurenceschopnosti na trhu statků a služeb

•

Soutěživost a dynamika: kladen důraz na podporu a rozvoj malého a středního podnikání

•

Kvalita pracovních míst a nová organizace práce: jako nástroj zajištění adaptability firem a současného zabezpečení pracovníků

•

Sociální koheze: plná zaměstnanost jako forma začlenění všech sociálních skupin na základě rovných příležitostí, zohlednění regionální dimenze [5]

Evropská strategie zaměstnanosti neměla být chápána pouze jako prostředek přeměny evropské ekonomiky sledující cíl dotáhnout se na ty nejlepší světové ekonomiky. Jde spíše o snahu o naplnění evropské vize budoucnosti, jejíž podstatou je modernizace hospodářství EU při zachování jejího specifického sociálního modelu.

3.3.2. Národní plán zaměstnanosti Situace na trhu práce i celospolečenské uspořádání jsou však v jednotlivých členských zemích značně odlišné. Na základě toho vznikaly v členských státech dokumenty konkretizující postupy k plnění cílů v rámci pilířů vytvořených Evropskou strategií zaměstnanosti. V roce 1999 ČR přijala, podobně jako tomu bylo o rok dříve v zemích Evropské unie, "Národní plán zaměstnanosti"(NPZ). Tento dokument je zpracován v intencích metodiky EU a je zaměřen na rozvoj lidských zdrojů. Je reakcí jak na realitu trhu práce ČR, tak i na skutečnost našeho vstupu do EU. Nedílnou součástí je to, že posunuje těžiště pozornosti od pasivních k aktivním opatřením politiky zaměstnanosti, tzn. že preferuje tvorbu pracovních míst, adaptabilitu a flexibilitu

15

pracovníků před sociálními dávkami a ostatními pasivními nástroji zaměstnanosti. NPZ je rozčleněn do základních čtyř priorit: •

Podpora zaměstnanosti: zvýšit zaměstnanost je možné díky zabezpečení odpovídající kvalifikace a flexibilitou pracovní síly, dále se zaměřuje na odstraňování bariér vstupu na trh práce pro nejvíce ohrožené skupiny osob a také se snaží motivovat pracovníky ke vstupu do zaměstnání a setrvání v něm pomocí různých opatření (zavedení předmětu “volba povolání“ do škol, zvýhodnění ekonomicky aktivních před ekonomicky neaktivními jedinci optimálním nastavením minimální mzdy a životního minima a vytvořením ekonomických stimulů pro zaměstnání zdravotně postižených

•

Podpora podnikání: hlavní snahou je zlepšení podmínek pro podnikání nejen malého a středního, ale také velkých domácích a zahraničních investorů. Důvodem je nutnost oživení makroekonomického vývoje a vyrovnání odlišných podmínek na trhu ČR.

•

Podpora schopnosti podniků a zaměstnanců přizpůsobit se změnám: orientuje se převážně na adaptabilitu podniků a zaměstnanců organizace práce a různých forem pracovní doby. Očekává lepší komunikaci mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a vytváření podmínek pro zkracování pracovní doby, případně práci na zkrácený pracovní úvazek.

•

Podpora rovných příležitostí všech osob: cílem tohoto pilíře je odstranění všech forem diskriminace a přijímání opatření sloužící lidem, kteří mají ztížený přístup k trhu práce. [2]

Tyto pilíře jsou vzájemně propojeny a panuje mezi nimi určitá synergie. NPZ je pak v jednotlivých letech konkretizován a specifikován v dokumentu "Národní akční plány zaměstnanosti" (NAPZ).

3.3.3. Lisabonská strategie pro růst a pracovní místa Naplňování strategie v první polovině stanoveného období nicméně nenaplnilo očekávání, v roce 2005 proto došlo k zásadnímu přehodnocení cílů a obsahové náplně Lisabonské strategie. Evropská rada nově stanovila prioritní oblasti a rovněž nastavila efektivnější

16

systém implementace stanovených politik. Revidovaná Lisabonská strategie, od roku 2005 pod názvem Lisabonská strategie pro růst a pracovní místa byla zaměřena na ekonomický pilíř, kterým je hospodářský růst a vytváření nových pracovních míst. Hlavní směry zaměstnanosti pro rok 2005-2008. •

provádět politiky zaměstnanosti zaměřené na dosažení plné zaměstnanosti, zlepšení kvality a produktivity práce a posílení sociální a územní soudržnosti

•

podporovat celoživotní přístup k práci

•

zajistit inkluzívní trhy práce, zvýšit přitažlivost práce a zajistit, aby se práce vyplatila osobám hledajícím zaměstnání včetně osob znevýhodněných a neaktivním osobám

•

zlepšit přizpůsobování se potřebám trhu práce

•

podporovat pružnost kombinovanou s jistotou zaměstnání a omezit segmentaci trhu práce s náležitým zřetelem na úlohu sociálních partnerů

•

zajistit vývoj nákladů práce a mechanismy systémů stanovování mezd příznivé pro zaměstnanost

•

zvýšit a zlepšit investice do lidského kapitálu

•

přizpůsobit systémy vzdělávání a odborné přípravy novým kvalifikačním požadavkům [8]

3.3.4. Národní program reforem V rámci nově ustavených změn, přijala Česká republika, obdobně jako ostatní členské státy, na podzim roku 2005 Národní program reforem (NPR) na období 2005-2008, který je základním strategickým dokumentem pro oblast zaměstnanosti. Tento program reforem obsahuje úkony stanovené Lisabonskou strategií a zároveň poskytuje příležitost přiblížit široké veřejnosti priority hospodářské politiky, respektive politiky zaměstnanosti. NPR je závazný stručný politický dokument ve vztahu k Lisabonské strategii o prioritách a opatření v ČR, s cílem stimulovat hospodářský růst a zaměstnanost v nadcházejícím tříletém období (2005-2008). Týká se oblastí: •

makroekonomické a mikroekonomické

•

politiky zaměstnanosti 17

Evropská komise každoročně vyhodnocuje priority a pokroky dosažené členskými státy v rámci plnění lisabonských cílů ve Zprávě o pokroku. Oblast politiky zaměstnanosti Mezi klíčové strukturální problémy trhu práce patří nízká regionální a profesní mobilita zaměstnanců, nepružná reakce na požadavky zaměstnavatelů v kvalifikaci a dovednostech, nepřehledný systém sociálních dávek s nízkou frekvencí posuzování sociální situace žadatelů, vysoké daňové zatížení práce a zejména vývoj míry zaměstnanosti u mužů a žen ve věku 55-64. Politika zaměstnanosti se proto ve větší míře zaměřuje na změnu a zvyšování kvalifikace, zlepšování dovedností pracovní síly (nezaměstnané i zaměstnané). NPR se v oblasti zaměstnanosti zaměřuje na tři hlavní priority •

Flexibilita trhu práce: Dynamický vývoj ekonomiky vyžaduje pružný pracovní trh. Pokud Česká republika podmínky pracovního trhu nepřizpůsobí, pak hrozí, že se dostane do dlouhodobých problémů doprovázených nezaměstnaností a vysokými sociálními náklady. ČR bude proto zvyšovat podíl investic do lidského kapitálu, podporovat dojíždění a stěhování za prací a vytvoří legislativní podmínky pro flexibilní pracovně právní vztahy. Důležitou součástí je i modernizace politiky zaměstnanosti.

•

Začleňování na trhu práce: Úkolem politiky zaměstnanosti je usnadňovat účast na zaměstnanosti prostřednictvím podpor přístupu ke kvalitnímu zaměstnání pro všechny muže a ženy schopné pracovat, potírat diskriminaci na trhu práce a předcházet vylučování lidí ze světa práce. Začleňováním na trhu práce se myslí především snížení nezaměstnanosti mladých do 25let, prosazování rovných příležitostí žen a mužů, zvýšení participace starších osob, zvýšení profesní mobility efektním systémem rekvalifikací. V nejbližších letech se předpokládá postupný dvojnásobný nárůst rekvalifikací a trojnásobný nárůst poradenských činností jako odpověď na společenské a ekonomické potřeby na úkor ostatních nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a zjednodušení přístupu cizinců na trh práce.

•

Vzdělávání: Z hlediska dlouhodobé konkurenceschopnosti je nezbytné, aby ČR rozvíjela kvalifikovanou, adaptabilní a mobilní pracovní sílu. Uplatnění závisí hlavně na vzdělání, kvalifikaci, ochotě dále se učit a rekvalifikovat. Zvýšení

18

úrovně vzdělanosti (jazykové, práce s informacemi a ovládat informační. a komunikační technologie) prostřednictvím moderního, kvalitního a flexibilního systému vzdělávání a odborné přípravy, je tak nezbytnou podmínkou růstu. V důsledku stárnutí populace a tedy prodlužování aktivního života bude do budoucna stále více aktuální přizpůsobování programu dalšího vzdělávání potřebám střední a starší generace, a to tak, aby bylo možné lépe sladit pracovní, studijní a osobní život. [9] 3.3.5. Plnění cílů Lisabonského programu v ČR (NPR) za rok 2007 Jak už bylo zmíněno, součástí NPR byly tři základní oblasti, oblast makroekonomická, mikroekonomická a oblast politiky zaměstnanosti. V oblasti politiky zaměstnanosti byly postupně vytvořeny tři směry, flexibilita trhu práce, začleňování na trh práce a vzdělání. Flexibilita trhu práce: •

Rozšíření smluvní volnosti v pracovně právních vztazích: vláda schválila technickou novelu Zákoníku práce, preferující rozšíření stávající smluvní volnosti v pracovně-právních vztazích

•

Snížení zákonných nemzdových nákladů práce: po neúspěšném pokusu v roce 2006 došlo v roce 2007 k zavedení stropu pro vyměření základu sociálního a zdravotního pojištění (čtyřnásobek průměrné mzdy) reformou veřejných financí. Toto opatření přispěje k vytvoření lepších podmínek pro zaměstnávání vysoce kvalifikované pracovní síly

•

Stimulace účinků přímých daní a dávek: Dne 1. ledna 2007 nabyly účinnosti zákony o pomoci v hmotné nouzi, o životním a existenčním minimu a dále novela zákona o státní sociální podpoře; v rámci této úpravy byla posílena finanční motivace k nalezení práce a došlo ke zpřísnění podmínek nároku na dávky.

•

Zvýšení územní mobility: Na rozvoji mobility se významně podílí celoevropský informační a poradenský systém EURES, který je dostupný na všech úřadech práce a úspěšně se implementoval do podvědomí lidí hledajících práci

•

Modernizace politiky zaměstnanosti: Připravuje se zásadní změna organizačního uspořádání služeb zaměstnanosti (nutnost zvýšení zaměření a efektivnosti politiky zaměstnanosti a sociální politiky na osoby, které pomoc nejvíce

19

potřebují) a vytvoření Národního úřadu pro zaměstnanost a sociální správu (1.ledna 2009), jehož cílem je sjednocení veškeré administrativy do jednoho místa Začleňování na trh práce: •

Realizace programů financovaných z Evropského sociálního fondu (ESF): v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti úřady práce realizují národní projekty, „Návrat do práce“ , „Najdi si práci“ a „Příprava na práci“, zaměřené na osoby na okraji trhu práce (romové, zdravotně postižené osoby, věkově starší , osoby mladé do 25 let a osoby bez kvalifikace nebo s nízkou úrovní kvalifikace). Dále pak nadregionální grantový program „Začlenění skupin ohrožených sociálním vyloučením.“

•

Snížení nezaměstnanosti mladých do 25let: Pokračoval pozitivní vývoj ve snižování nezaměstnanosti osob mladších 25 let. Na poklesu se podílel rostoucí zájem zaměstnavatelů, uplatňování individuálních akčních plánů úřadů práce, zvyšující se počet studujících na středních a vysokých školách a rovněž legislativní změny, které zpřísnily podmínky získání podpory v nezaměstnanosti u absolventů škol.

•

Zvýšení participace starších osob na trhu práce: Byly přijaty kroky, jejichž hlavní snahou je zvýšit motivaci věkově starších pracovníku k setrvání na pracovním trhu. Byla také zahájena příprava nové vládní strategie aktivního stárnutí na další období.

•

Zvýšení profesní mobilitu efektivním systémem rekvalifikací: Rekvalifikace se stala jedním z nejvýznamnějších nástrojů řešení strukturální nezaměstnanosti v ČR. Cílem rekvalifikace je zajistit pracovníka takovými znalostmi, aby byl schopen reagovat na požadavky zaměstnavatele. Na zvyšování a změně kvalifikace má velký podíl Evropský sociální fond (ESF) v operačním programu rozvoje lidských zdrojů (OP RLZ).

•

Zjednodušení přístupu cizinců na trh práce: Probíhá příprava zavedení systému tzv. zelených karet s cílem zjednodušit poskytování pracovního povolení a povolení k pobytu na území ČR pro zahraniční pracovníky.

20

Vzdělávání: V oblasti vzdělání je kladen důraz na reformy týkající se lepší vybavenosti každého jedince klíčovými dovednostmi a vědomostmi, na lepší uplatnění ve studiu, osobním životě a na trhu práce. Zahájení projektu „Bílá Kniha terciárního vzdělávání“ zaměřena na reformu terciárního vzdělání. Dále je kladen důraz na zvýšení počtu studentů na přírodovědných a technických vysokých školách v rámci projektu „Národní program výzkumu II“. Pro období

2007-2013

v rámci

projektu

„Operační

program

Vzdělávání

pro

konkurenceschopnost“ je kladen důraz na větší provázanosti spolupráce mezi vysokými školami a podniky. [10]

3.4. Politika zaměstnanosti ČR Státní politiku zaměstnanosti vytváří stát. Spolu s ním se na ní podílejí i další subjekty činné na trhu práce, zejména zaměstnavatelé, odborové organizace, ale také územní samosprávné celky, profesní organizace a sdružení osob se zdravotním postižením. Financování politiky zaměstnanosti Zdrojem financování státní politiky zaměstnanosti jsou •

příspěvky na státní politiku zaměstnanosti, které jsou založeny na platbách pojistného, které platí zaměstnavatelé, zaměstnanci a OSVČ

•

státní rozpočet čerpající prostředky k financování z daní

•

možnosti čerpání peněz z evropských fondů [2]

Právní rámec Politika zaměstnanosti vychází ze zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Je koordinována MPSV ČR prostřednictvím Správy služeb zaměstnanosti, která připravuje záměry legislativních předpisů a metodické pokyny pro úřady práce, zejména pro oblast aktivní politiky zaměstnanosti. Zákon číslo 435/2004 Sb. ale také respektuje věcné i legislativní aproximace s politikami zaměstnanosti zemí EU.

21

3.4.1. Pasivní politika zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti je jednou ze dvou složek politiky zaměstnanosti, zahrnuje v podstatě vyplácení dávek v nezaměstnanosti. Tyto dávky slouží nejen jako náhrada za pracovní příjem, ale také k motivaci k novému pracovnímu uplatnění. Jsou vypláceny pouze po určitou dobu (do 50let věku 6měsíců, od 50 do 55let 9měsíců, nad 55let 12 měsíců ) a v určité výši (50% první tři měsíce a 45% po zbývající dobu) v závislosti na předchozím výdělku. Trvá-li nezaměstnanost déle než je stanovena podpůrčí doba, jsou nezaměstnaní za určitých podmínek zajištěni dávkami ze systému sociální pomoci [11] Byl schválen návrh vlády ve změně dávek v nezaměstnanosti, kdy všem osobám uvedeným výše se zkrátí doba, po kterou mají nárok na pobírání dávek o jeden měsíc. Změna nastane i ve výši a počtu měsíců. První dva měsíce budou osoby s nárokem na dávku v nezaměstnanosti pobírat 65% předchozího průměrného čistého příjmu. Třetí a čtvrtý měsíc 50 % a zbylé měsíce ve výši 45 %. Maximálně mohou získat 12 249 Kč a tento strop zůstane nezměněn.

3.4.2. Aktivní politika zaměstnanosti Význam aktivní politiky zaměstnanosti Druhou složkou státní politiky zaměstnanosti je aktivní politika zaměstnanosti,(APZ) jejímž cílem je napomáhat uchazečům vrátit se do pracovního procesu. APZ obsahuje různé formy podpory zřizování nových pracovních míst poskytované zaměstnavatelům při zaměstnání uchazečů o zaměstnání, i uchazečům samotným při zahájení samostatné výdělečné činnosti a rekvalifikace. APZ realizují v ČR především úřady práce řízené Správou služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Při aplikaci nástrojů vycházejí jednak z doporučení Správy služeb zaměstnanosti a jednak z analýz a prognóz regionálního trhu práce. APZ podporuje sociální průchodnost ekonomických reforem, strukturální změny zaměstnanosti, sociálně-ekonomický rozvoj v regionech, snižuje finanční náročnost státního rozpočtu na pasivní politiku zaměstnanosti, podněcuje k hledání nových forem a metod aktivního využití lidských zdrojů a podporuje sledovaný

22

směr hospodářského rozvoje a umožňuje zapojení jednotlivých skupin uchazečů do zaměstnání. [7] Nástroje APZ Nástroje, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou zejména •

rekvalifikace

•

investiční pobídky

•

veřejně prospěšné práce

•

společensky účelná pracovní místa

•

překlenovací příspěvek

•

příspěvek na dopravu zaměstnanců

•

příspěvek na zapracování

•

příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program

Rekvalifikace Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající kvalifikace uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání. Rekvalifikaci může provádět pouze akreditované zařízení a vzdělávací nebo zdravotnické zařízení, které má akreditované vzdělávací programy. Rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody mezi úřadem práce a uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání, vyžaduje-li to jeho uplatnění na trhu práce. Za účastníka rekvalifikace hradí úřad práce náklady rekvalifikace a může mu poskytnout příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací. Rekvalifikaci zajišťuje úřad práce příslušný podle místa bydliště uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání.

23

Rekvalifikace může být na základě dohody s úřadem práce prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců. [12]

Investiční pobídky Smyslem investičních pobídek je podpora zavádění nové nebo již stávající výroby v oblasti zpracovatelského průmyslu a podpora projektů v oblasti strategických služeb a technologických center. Pobídky jsou nabízeny bez rozdílu českým i zahraničním investorům ve formě: [13]: •

slevy na dani z příjmu právnických osob

•

podpory na vytvářená pracovní místa

•

podpory na školení a rekvalifikace

•

dotace na podnikatelskou činnost

Právnické nebo fyzické osobě lze poskytnout investiční pobídky, pokud prokáže, že může splnit všeobecné podmínky stanovené zákonem o investičních pobídkách a zvláštní podmínky stanovené zákonem o zaměstnanosti, resp. zákona o daních z příjmu. [12]

Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšnými pracemi (VPP) se rozumí časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání. Pracovní příležitosti jsou vytvářeny na základě dohody s úřadem práce, který na ně může zaměstnavateli poskytnout příspěvek. [12] Obecně lze VPP přiřadit k nástroji aktivní politiky nejméně perspektivnímu. Existují dva základní trendy VPP:

24

•

řešení situace těch nezaměstnaných, kteří mají nedostatečné pracovní návyky nebo jiné problémy se zaměstnáváním, ale zároveň se očekává, že by měli ještě zaměstnání nalézt (krátkodobě nezaměstnaní, ženy a uchazeči s vyšším dosaženým vzděláním). Typické pro tyto skupiny jsou delší programy VPP usilující o jejich integraci na trh práce

•

řešení pro takové nezaměstnané, u kterých se neočekává, že by se mohli uplatnit na trhu práce (omezující zdravotní stav a vyšší věk), typicky se jedná o krátkodobé, opakující se programy VPP, dávající alespoň nějakou náplň [6]

Společensky účelná pracovní místa Společensky účelnými pracovními místy se rozumí pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Společensky účelným pracovním místem je i pracovní místo, které zřídil po dohodě s úřadem práce uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Na společensky účelná pracovní místa může úřad práce poskytnout příspěvek. [12] „Typický účastník tohoto nástroje jsou ženy, nezaměstnaní ve středním věku se středním vzděláním a krátkodobě nezaměstnaní“ [6] Překlenovací příspěvek Překlenovací příspěvek může úřad práce na základě dohody poskytnout osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání a které byl poskytnut příspěvek v rámci tvorby společensky účelných pracovních míst. Příspěvek se poskytuje nejdéle po dobu 3 měsíců. [12] Příspěvek na dopravu zaměstnanců Příspěvek na dopravu zaměstnanců poskytuje úřad práce zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel zabezpečuje každodenní dopravu svých zaměstnanců v případech, kdy hromadnými dopravními prostředky prokazatelně není provozována doprava. Příspěvek se poskytuje maximálně ve výši 50 % nákladů vynaložených na dopravu zaměstnanců. U zvláštní dopravy zaměstnanců s těžším zdravotním postižením se příspěvek poskytuje ve výši 100 % nákladů. [12]

25

Příspěvek na zapracování Příspěvek na zapracování může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči a to maximálně po dobu 3měsíců. Příspěvek tvoří nejvýše polovinu minimální mzdy.[12] Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Příspěvek na nový podnikatelský program může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program a z tohoto důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. [12] 3.4.3. Cíle APZ Obecně se odborná literatura shoduje v tom, že v aktivní politice zaměstnanosti jde o: •

prosazování rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na pracovním trhu, zejména snižováním nákladů na hledání zaměstnání (informace) a nápomocí přizpůsobení pracovní síly požadavkům trhu práce (o to usilují programy zvyšování motivace, programy pracovního výcviku a rekvalifikace)

•

přerozdělení

nezaměstnanosti

ve

prospěch

nejvíce

ohrožených

skupin

nezaměstnaných (například dlouhodobě nezaměstnaných) s předpokladem, že se tak zlepšuje celková zaměstnatelnost pracovní síly, a proto i poptávka po práci a zaměstnanost (tyto cíle jsou realizovány především podporou vzniku pracovních míst v soukromém a veřejném sektoru) •

umožnění prvního kontaktu či udržení kontaktu s pracovním trhem a ochrana lidského kapitálu a kvalifikace nezaměstnaných (v tomto případě jde zejména o programy tvorby dočasných míst ve veřejném sektoru a pracovní zkušenosti pro absolventy .škol)

•

prevence sociální exkluze a prevence zhoršování celkové kvality života nezaměstnaných (k tomuto cíli se vztahují pracovně a sociálně aktivující programy včetně specifických programů, které nevedou přímo k zaměstnání či zvýšení kvalifikace, například jde o motivační kurzy, kluby práce).

26

Uvedené cíle se projevují ve směrnicích EU a jsou mezi sebou vzájemně provázány. Podobné cíle jsou deklarovány v "Národním plánu zaměstnanosti" (Usnesení vlády ČR č. 418 z 5.5.1999) a v "Národním akčním plánu zaměstnanosti“. Dále jsou vymezeny jako základní požadavky zvýšení celkových výdajů na APZ a s přihlédnutím k rozpočtovým možnostem i zvýšení těchto výdajů na jednu osobu, zařazení alespoň 20 % nezaměstnaných ročně do těchto opatření, zvýšení důrazu na prevenci dlouhodobé nezaměstnanosti nabídkou rekvalifikačních programů či pracovní příležitosti. Mezi další cíle patří zajištění praxe každé osobě do 25 let ještě před 6 měsíci trvání nezaměstnanosti, dospělým před 12 měsíci trvání nezaměstnanosti, prověření motivačních prvků systémů sociální ochrany, podpoření investic zaměstnavatelů do lidských zdrojů daňovými úlevami, podporování schopnosti starších pracovníků setrvávat co nejdéle v pracovním procesu. [6]

27

4.

VLASTNÍ PRÁCE 4.1. Charakteristika okresu Brno–venkov

Z hlediska vyšších územně správních celků patří okres Brno-venkov do Jihomoravského kraje, který je dále tvořen okresy Blansko, Brno-město, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Okres Brno-venkov tvoří prsten okolo okresu Brno-město. Nemá vlastní okresní město a sídla okresních orgánů (úřad práce Brno - venkov) se nacházejí ve městě Brně. Spolu s Brnem tvoří základ brněnské sídelní aglomerace. Okres Brno-venkov je rozdělen do sedmi správních obvodů s pověřenými městy - Ivančice, Kuřim, Pohořelice, Rosice, Šlapanice, Tišnov a Židlochovice. Rozloha okresu činí 1 499 km2. K 30.9.2007 žilo v celém regionu okresu Brno-venkov 194 417 trvale bydlících obyvatel, (50,7 % žen). Území okresu je rozděleno do 187 obcí, z nichž 13 má status města. Největšími sídly na území okresu jsou Kuřim (9 941 obyvatel), Ivančice (9 220 obyvatel), Tišnov (8 316 obyvatel), Šlapanice (6 618 obyvatel) a Rosice (5 364 obyvatelé). Okres Brno – venkov se může pyšnit aktivní migračním saldem (3 239 osob) na jeho poměrně vysoké hodnotě se podílely obce v bezprostřední blízkosti Brna a obce s dobrou dopravní dostupností do Brna v rámci dopravního integrovaného systému. (IDS-JMK). Právě blízkost velké městské aglomerace činí tento okres z hlediska bytové výstavby velmi atraktivní. Okres Brno-venkov má i přes strukturální změny v hospodářství v posledním desetiletí zemědělsko-průmyslový charakter. Díky příznivým půdním a klimatickým podmínkám má na území okresu bohatou tradici zemědělství, které je zaměřeno na výrobu obilovin, okopanin a na pěstování ovoce, zeleniny i vinné révy. Zemědělská půda zabírá více než 57 % z celkové plochy okresu. Podíl zaměstnaných v zemědělství však neustále klesá. Díky své poloze má okres Brno-venkov značnou intenzitu dopravy. Silniční doprava (dálnice Brno-Praha-Bratislava-Ostrava) i železniční trasy zákonitě procházejí územím okresu a tím kladně ovlivňují hospodářství i rozvoj podnikatelských aktivit. I přesto velká část obyvatel dojíždí za prací do města Brna, a proto je okres Brno-venkov významně 28

závislý na trhu práce v brněnském okrese, který využívá téměř 60 % obyvatel, jak díky pracovnímu uplatnění, tak díky vyšším výdělkům. [18]

Mapa č. 1:Hranice okresu Brno-venkov k 1.1.2007

okres Brno-venkov před 1.1.2007(162) obce z okresu Blansko (14) obce z okresu Znojmo (4) obce z okresu Břeclav (7)

4.2. Vývoj nezaměstnanosti v ČR a okrese Brno-venkov Tabulky č.1 a č.2 ukazují vývoj průměrné míry nezaměstnanosti v okrese Brno-venkov a v celé ČR v letech 2005 - únor 2008.

Tabulka č. 1:Vývoj průměrné nezaměstnanosti v okrese Brno-venkov Vývoj nezaměstnanosti v okrese Brno-venkov XII.04 VI.05 XII.05 VI.06 XII.06 VI.07 průměrná míra nezaměstnanosti v %

7,2

6,6

6,7

Zdroj MPSV

29

5,8

5,7

4,8

XII.07

II.2008

4,5

4,5

Tabulka č. 2:Vývoj průměrné nezaměstnanosti v ČR Vývoj nezaměstnanosti v ČR XII.04 VI.05 XII.05 VI.06 XII.06 průměrná míra 9,5 8,6 8,9 7,8 7,7 nezaměstnanosti v % Zdroj MPSV

VI.07

XII.07

II.08

6,3

6,0

5,9

Graf č. 1:Vývoj nezaměstnanosti 2005-2008

I.0 8

IV .0 5 VI I. 0 5 X. 05 I.0 6 IV .0 6 VI I. 0 6 X. 06 I.0 7 IV .0 7 VI I. 0 7 X. 07

12 10 8 6 4 2 0 I.0 5

míra nezaměstnanosti v [%]

Průměrná míra nezaměstnanosti

období ČR

Brno-venkov

Zdroj: MPSV + vlastní práce

Podle grafu č.1 je míra nezaměstnanosti v okrese Brno-venkov pod úrovní celorepublikové nezaměstnanosti a to celou dobu od roku 2005. Míra nezaměstnanosti dosáhla v Brněvenkov k 29.2.2008 hodnoty 4,5 %, zatímco míra nezaměstnanosti v ČR byla ke stejnému datu 5,9 %. V pomyslném žebříčku 77 okresů České republiky podle výše míry nezaměstnanosti se tak okres Brno-venkov v průběhu roku 2007 pohyboval mezi 58. místem (leden) a 53. místem (duben). Toto dobré umístění okresu Brno-venkov je zapříčiněno hlavně blízkostí města Brna, které nabízí velké množství pracovních příležitostí. Klesající trend míry nezaměstnanosti kopíruje křivku nezaměstnanosti v celé ČR, jenž je zapříčiněn silnou ekonomikou a fází růstu hospodářského cyklu.

30

4.2.1. Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo Počet uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo je ukazatelem, který v sobě zahrnuje počet neumístěných uchazečů v daném období a současně počet volných pracovních míst.

Volná pracovní místa – stav a vývoj v ČR •

Počet volných pracovních míst:v evidenci Úřadů práce v celé ČR dochází od roku 2005 každým rokem k nárůstu volných pracovních míst. V roce 2005 to bylo 54 210 volných míst, v roce 2006 59 408 míst. Nejmarkantnější nárůst však nastal až v roce 2007 na 97 961 míst, což je oproti roku 2006 nárůst o 65 % . V únoru roku 2008 bylo evidováno na Úřadech práce po celé ČR 150 328 volných pracovních míst, tzn. růst o 54 % oproti roku 2007. Podle údajů z MPSV jde o nejvyšší počet volných pracovních míst v historii ČR.

•

Počet uchazečů: rapidní pokles uchazečů o zaměstnání je patrný neustále každým rokem . V únoru 2005 to bylo 555 046 a v únoru 2008 255 033 což je pokles o 300 013uchazečů, vyjádřeno relativně o 54 %.

Volná pracovní místa – stav a vývoj v okrese Brno-venkov •

Počet volných pracovních míst evidovaných Úřadem práce Brno-venkov během let 2005 až 2007 neustále roste. V lednu roku 2005 činil počet volných míst v evidenci ÚP Brno-venkov 568, v lednu roku 2007 to bylo již více než 1 500 míst (1 584) a koncem února roku 2008 2 711 volných míst, což v relativním vyjádření činí nárůst o 477 % oproti roku 2005.

•

Počet uchazečů: počet uchazečů v evidenci Úřadu práce měl oproti počtu volných pracovních míst opačný charakter. V roce 2005 činil počet uchazečů o zaměstnání 7 113, o rok později to bylo 6 610, v roce 2007 6 445 a na konci února roku 2008 to bylo 5 077 osob, což tvoří pokles o 28,6 % oproti roku 2005.

V souvislosti s poklesem počtu uchazečů v evidenci a zvýšením počtu hlášených volných pracovních míst se tento ukazatel od roku 2005 postupně snižoval. V únoru 2008 byl na ÚP Brno-venkov počet uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo 1,8.

31

Ve srovnání roku 2007 s rokem 2006, kdy byl průměrný počet evidovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo 4,8 uchazeče, došlo k výraznému poklesu o 2,5 uchazeče na 2,3 uchazeče. Ještě větší rozdíl je oproti roku 2005, kdy průměrný počet uchazečů na jedno pracovní místo byl 11,2, což je pokles o 8,9 uchazeče.

16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 XI I.2 0 III 05 .2 VI 005 .2 0 IX 05 .2 X I 005 I.2 0 III 05 .2 VI 006 .2 0 IX 06 .2 X I 006 I.2 0 III 06 .2 VI 007 .2 0 IX 07 .2 X I 007 I.2 0 II. 07 20 08

0,0

počet uchazečů na prac.místo

Graf č. 2:Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo v okrese Brno-venkov a České republice v letech 2005 až 2007

období ČR

Brno-venkov

Zdroj: MPSV + Vlastní práce

Podle grafu č.2 je patrné, že okres Brno-venkov od roku 2006 kopíruje klesající trend jako je tomu v ČR. V roce 2005 byla hodnota počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo v sledovaném okrese vyšší, kdy průměrná hodnota byla 11,2 uchazečů oproti 9,2 v ČR, avšak od konce roku 2005 se situace změnila a pozorované hodnoty byly menší než celorepublikový průměr. V roce 2006 byl průměr ČR 5,9 oproti 4,8 v Brně-venkov .V roce 2007 3,3 v ČR oproti 2,3 uchazeči v sledovaném okrese.

32

4.3. Výdaje na politiku zaměstnanosti Situace v ČR V následující tabulce je zaznamenáno množství finančních prostředků poskytnutých na Politiku zaměstnanosti v letech 2004 až 1.poloviny 2007 v absolutním i relativním vyjádření v ČR Tabulka č. 3:Výdaje na politiku zaměstnanosti v ČR v letech 2004-1.pol.2007 Výdaje na politiku zaměstnanosti v ČR v [tis Kč] 2004 2005 2006 absolutně

absolutně

APZ 3 939 856 4 027 853 PPZ 7 030 047 7 046 845 SPZ 10 969 903 11 074 698 Zdroj: MPSV + vlastní práce

změna 2005/2004

absolutně

změna 2006/2005

1,02 1,00 1,01

5 300 675 7 307 521 12 608 196

1,32 1,04 1,14

1.pol 2007 absolutně 2 222 282 3 779 619 6 001 901

Z následující tabulky je patrné, že celkové výdaje od roku 2004 na politiku zaměstnanosti rostou a to od roku 2004 do 2006 o 1 638 293 tis Kč, což je nárůst o 15 %. Podle hodnocení Evropské unie by měly státy přispívat na politiku zaměstnanosti nejméně 2 % HDP. ČR přispívá pouze 0,5 % HDP, což je zcela nedostačující. Celkové výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti sice nerostou takovým tempem (5 %) jako celkové SPZ, ale tvoří neustále větší podíl výdajů než na politiku aktivní. Výdaje na pasivní politiku přesahují 7mld (2004-2006) Kč, což je téměř 65 % celkových výdajů. Tyto hodnoty jsou neustále daleko za doporučením Evropské Unie, která preferuje výdaje na nástroje aktivní politiky před politikou pasivní. Hlavní důvod růstu výdajů na PPZ je zapříčiněn vyšší průměrnou podporou v nezaměstnanosti a vyšším podílem uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti (růst počtu rekvalifikací, pomalejší pokles starších osob v evidenci ÚP). U APZ je zajímavý velký nárůst v roce 2006 oproti roku 2005, který tvořil více než 30 %, díky neúplnosti dat v roce 2007 není možné přesně určit, zda tato tendence pokračovala i v tomto roce, avšak pololetní ukazatele naznačují, že by tomu tak být mělo. Od roku 2007 pokračuje trend změny struktury výdajů na APZ způsobený rostoucím zapojením prostředků z ESF a klesá podíl výdajů na nástroje APZ realizované úřady práce.

33

Graf č 3:Podíl výdajů APZ a PPZ na Státní politice zaměstnanosti v ČR

tis Kč

Podíl výdajů na celkové politice zaměstnanosti v ČR [tis Kč] 14000000 12000000 10000000 8000000 6000000 4000000 2000000 0

PPZ APZ

2004

2005

2006

1.pol 2007

rok


Situace v okrese Brno-venkov V následující tabulce je zaznamenáno množství finančních prostředků poskytnutých do Politiky zaměstnanosti v letech 2004 až. 2007 v absolutním i relativním vyjádření v sledovaném okrese Brno-venkov.

Tabulka č. 4:Výdaje na politiku zaměstnanosti Brno-venkov 2004-2007 Výdaje na politiku zaměstnanosti v Brno-venkov v [tis Kč] 2004 2005 2006 2007 změna změna změna absolutně absolutně absolutně absolutně 2005/2004 2006/2005 2007/2006 APZ 27 629 22 460 0,81 73 390 3,27 19 694 0,27 PPZ 108 241 100 420 0,93 104 007 1,04 111 017 1,07 SPZ 137 874 124 885 0,91 179 403 1,44 132 718 0,74 Zdroj: MPSV + vlastní práce

Díky dostupnosti údajů bylo možné analyzovat v okrese Brno-venkov vývoj i v roce 2007. Výdaje na SPZ byly srovnatelné s rokem 2004 a to ve velikosti i struktuře. V letech 2005 a 2006 dochází k velkým skokům v státní politice zaměstnanosti, nejprve pokles o 9 % a následně v roce 2006 růst o 44 %, který je zapříčiněn růstem výdajů na APZ o 300 % V roce 2007 je hodnota APZ menší než hodnota v roce 2004, kdy činí pouhých 19 694 tis Kč. Absolutní i relativní pokles nákladů na aktivní politiku zaměstnanosti v roce 2007 souvisí

s poklesem

míry

nezaměstnanosti

a

s vyšším

využíváním

projektů

spolufinancovaných z ESF. Oproti ČR je podle grafu patrné, že podíl výdajů APZ na SPZ je mnohem menší ve všech letech kromě roku 2006, kdy je situace podobná. Na základě těchto údajů usuzuji na zhoršenou činnost úřadu práce Brno-venkov, která však může být

34

zapříčiněna nedostatkem finančních zdrojů a také horší situací na trhu práce v sledovaném okrese. Graf č. 4:Podíl výdajů APZ a PPZ na Státní politice zaměstnanosti v Brno-venkov

Podíl výdajů na celkové politice zaměstnanosti Brno-venkov 200000 tis.kč

150000 PPZ

100000

APZ

50000 0 2004

2005

2006

2007

roky Zdroj: MPSV + vlastní práce

4.3.1. Výdaje na Aktivní politiku zaměstnanosti

Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti v ČR v letech 2004-2006 Následující graf ukazuje poměr výdajů nejvýznamnějších nástrojů APZ v ČR mezi lety 2004-2006. Jako nejvíce využívaným nástrojem po celé období jsou SÚPM, jejichž podíl neustále narůstá. Oproti roku 2004, kdy tvořily 36 % veškerých výdajů na APZ, došlo v roce 2006 k nárůstu na 44 %. Tento nárůst pokračuje i v roce 2007. Jedním z důvodů je také to, že Příspěvky na praxe absolventů v roce 2005 doznívají a díky novému Zákonu o zaměstnanosti přechází právě pod SÚPM. Jako dalším nejvíce využívaným nástrojem jsou Veřejně prospěšné práce, které sice nejsou do budoucna perspektivní, ale snaží se poskytnout práci lidem s nejmenší šancí na získání zaměstnání. Podíl tohoto nástroje představuje více než 30 % všech výdajů. Významným nástrojem také zůstávají Rekvalifikace, které se podílí na celkových výdajích 15 %, avšak jejich podíl klesá. Pouze 3 % se týkají výdajů na osoby se zdravotním postižením. Nejvíce prostředků na APZ bylo směrováno do regionů s nejvyšší mírou nezaměstnanosti; z celkového objemu finančních prostředků úřadů práce na APZ (včetně prostředků ESF) bylo nejvíce použito v Ústeckém, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji

35

Z uvedených skutečností plyne, že by stát měl finanční prostředky určené na APZ více alokovat do perspektivních nástrojů APZ jako jsou Rekvalifikace a Podpory absolventů a mladistvých, oproti Veřejně prospěšným pracím, jež se jeví perspektivní pouze z krátkodobého hlediska.

Graf č. 5:Výdaje na nástroje APZ v ČR v letech 2004-1. pol.2006

Výdaje na nástroje APZ v ČR 2004- 1.pol 2007 100% 80% 60% 40% 20% 0% 2004

2005

2006

1.pol 2007

rok Absolventi

SÚPM

Rekvalifikace

VPP

OZP


Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti v Brno-venkov 2004-2007 Situaci v okrese Brno-venkov lze lépe sledovat díky dostupnosti dat v roce 2007, avšak při porovnání s hodnotami, které máme pro sledovaný okres i celou ČR lze vidět, že situace je docela podobná jako u ČR, kdy nejvýznamnějším nástrojem jsou SÚPM, která sice v roce 2004 oproti ČR netvořila takové procento zastoupení výdajů (Brno-venkov 29 %), ale v následujících letech její míra roste, 47 % v roce 2006, především proto, že tento nástroj převzal i úlohu dřívějšího Příspěvku na praxi absolventů. V roce 2007 tvoří více jak majoritní podíl (57 %). Na základě toho se SÚPM jeví jako nejúčinnější a nejoblíbenější nástroj APZ a je reakcí na měnící se potřeby trhu práce. Rekvalifikace, které tvořily v roce 2004 30 % výdajů, jsou mnohem více zastoupeny než v rámci celé ČR a dochází stejně jako v ČR k jejich poklesu. Důvodem snížení výdajů byl pokles počtu rekvalifikovaných uchazečů, změna struktury rekvalifikačních kurzů a úhrada některých rekvalifikací z jiných zdrojů (např. projekt Phare 2003 , zdroje z ESF v roce 2007). Podobná situace jako v ČR je s Veřejně prospěšnými pracemi, které sice netvoří 30 % výdajů jako v ČR, ale pouze čtvrtinu a podíl pomalu narůstá. 36

Graf č. 6:Výdaje na nástroje APZ v Brno-venkov v letech 2004-2007

Výdaje na nástroje APZ v Brno-venkov 2004-2007 100% 80% 60% 40% 20% 0% 2004

2005

2006

2007

rok Absolventi

SÚPM

Rekvalifikace

VPP

OZP


4.3.2. Uplatnění jednotlivých nástrojů APZ Podíl jednotlivých nástrojů na celkovém umístění uchazečů v ČR prostřednictvím APZ v letech 2004-2006 Tento graf nám udává, kolika procenty se podílely jednotlivé nástroje APZ, z počtu vytvořených míst pomocí APZ, na umístění uchazečů na Úřadech práce v celé ČR. Můžeme si všimnout, že i přes snižující se náklady na rekvalifikace v průběhu let 20042006 (viz Graf č.5) tvoří podíl umístěných uchazečů o zaměstnání právě pomocí rekvalifikace téměř 50 %. Hlavní příčinou snižujících se nákladů je, jak už bylo zmíněno, financování z ESF a jeho operačních programů.

37

Graf č. 7:Podíl jednotlivých nástrojů na celkovém umístění uchazečů v ČR prostřednictvím APZ

Umístění uchazečů pomocí nástrojů APZ v ČR 2004-2006 48% 19%

SÚPM VPP Rekvalifikace OZP absolventi

3%2%

28%


Podíl jednotlivých nástrojů na celkovém umístění uchazečů v Brno-venkov prostřednictvím APZ v letech 2004-2007 Situace je ve sledovaném okrese Brno-venkov velice podobná stavu v ČR, pouze s tím rozdílem, že SÚPM a Rekvalifikace jsou zastoupeny stejnou měrou a to necelými 40 %. SÚPM jsou v Brně-venkov velice oblíbeným nástrojem APZ a to nejen svou velikostí, ale také díky množstvím vynaložených výdajů. Graf č. 8:Podíl jednotlivých nástrojů na celkovém umístění uchazečů Brno-venkov prostřednictvím APZ

Umístění uchazečů pomocí nástrojů APZ Brnovenkov 2004-2006

38%

18%

SÚPM VPP Rekvalifikace OZP

4% 40% Zdroj: MPSV + vlastní práce

38

4.4. Společensky účelná pracovní místa Společensky účelnými pracovními místy jsou pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání. K SÚPM patří též pracovní místo zřízené uchazečem o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Tato pracovní místa mají umožnit trvalé nebo dlouhodobější zaměstnání uchazečům o zaměstnání, kterým nelze v současné době zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Situace v ČR Graf č. 9:Počet vytvořených míst a umístěných uchazečů v ČR 2004-2006

27500 27000 26500 26000

1300000 1250000 1200000 1150000

25500 25000 24500 24000

1100000 1050000

Výdaje [tis Kč]

počet míst

SÚPM ČR

vytvořeno umístěno Výdaje

1000000 2004

2005

2006

rok


Z grafu č.9 je patrné, že od roku 2005 je počet vytvořených míst mnohem menší, než počet umístěných uchazečů. V roce 2005 tento rozdíl činil více než 1 000 míst. Domnívám se, že důvodem této diference je velký počet vytvořených a zároveň neobsazených míst z let minulých, která se postupně zaplňují. Rok 2005 je výjimečný i z hlediska nákladů, kdy i přes nižší počet vytvořených míst došlo k prudkému navýšení nákladů oproti roku 2004 a to o necelých 15 %, tyto náklady pak následně klesaly v roce 2006. U růstu nákladu v roce 2005 nelze zobecnit příčinu, situace se odvíjí podle rozhodnutí o poskytnutí příspěvku APZ a jeho výše je plně v kompetenci daného úřadu práce. ÚP při rozhodování o poskytnutí příspěvku a jeho výši vychází z konkrétní situace na trhu práce ve svém správním obvodu, tzn. z počtu a struktury uchazečů o zaměstnání a z počtu a struktury volných pracovních míst, dále z dalších možností uplatnění konkrétního uchazeče, z výše finančních prostředků určených na realizaci APZ, z míry rizikovosti podnikatelského záměru a z předpokládané výše příspěvku.

39

Situace v okrese Brno-venkov

Graf č. 10:Počet vytvořených míst a umístěných uchazečů v Brno-venkov 2004-2007

SÚPM Brno-venkov 15 000

300

10 000

200 5 000

100 0

Výdaje [tis Kč]

počet míst

400

0 2004

2005

2006

2007

rok Vytvořeno míst

Umístěno uchazečů

výdaje


Vývoj v okrese Brně–venkov můžeme porovnávat díky dostupnosti údajů i v roce 2007. Ve sledovaném okrese je statistika odlišná od celorepublikových statistik, kdy si můžeme všimnout, že počet vytvořených míst každým rokem nepatrně převyšuje počet míst obsazených uchazeči. Odlišná situace je i ve výdajích, které v roce 2005 zaznamenaly nárůst o více než 38 % oproti roku 2004 (ČR 15 %). Tyto výdaje následně nepoklesly jako v ČR, ale ještě vzrostly a to o18 % v roce 2006 a o dalších 8 % v roce následujícím. Následující tabulka porovnává velikost výdajů na vytvoření jednoho pracovního místa v ČR a sledovaném okrese Brno-venkov. Tabulka č. 5:Náklady na vytvoření 1 pracovního místa v rámci SÚPM 2004-2006 Náklady na 1 pracovní místo v [tis Kč] rok

ČR

Brno-venkov

2004

71,73

23,38

2005

50,86

27,92

2006 44,44 Zdroj: MPSV + vlastní práce

31,76

Velikost nákladů celorepublikových mnohem více převyšují výdaje okresní. Tento rozdíl se však každým rokem postupně snižuje. Důvod nižší velikosti výdajů na jedno pracovní místo shledávám v tom, že sledovaný okres je v určitém propojení s městem Brnem, které

40

díky své velikosti, koncentrací velkého množství podniků a firem různých oborů se zaběhlou produkcí a výrobou snižuje náklady na vytvoření SÚPM.

Struktura uchazečů v okrese Brno-venkov Veškeré příspěvky na SÚPM byly použity především na podporu pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané, pro uchazeče do 25 let věku, pro nezaměstnanné nad 50 let věku a pro osoby se zdravotním postižením. Vybrané skupiny uchazečů umístěných na společensky účelná pracovní místa jsou zaznamenány v níže uvedené tabulce.

Tabulka č. 5:Struktura uchazečů SÚPM Brno-venkov Struktura umístěných uchazečů na SÚPM Brno-venkov 2004 2005 2006 počet osob % počet osob % počet osob % dlouhodobě evidovaní 174 65,7 197 61,6 194 59,9 OZP 35 13,2 34 10,6 56 17,3 uchazeči nad 50let 35 13,2 40 12,5 63 19,4 uchazečíi do 25let 46 17,4 133 41,6 115 35,5 ženy s dětmi* 49 18,5 *od roku 2005 v evidenci ostatních uchazečů Zdroj: MPSV + vlastní práce

2007 počet osob 164 49 60 109 -

4.5. Rekvalifikace Jako nástroj zaměřený na odstraňování nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, z hlediska kvalifikace pracovní síly patří mezi dlouhodobě perspektivní nástroj APZ. Od roku 2006 čerpá ČR nemalé prostředky na tento nástroj z Evropských fondů. Rekvalifikace byly novelou zákona o zaměstnanosti provedené zákonem č. 382/2005 Sb. (§ 108 odst. 1) s účinností od 1.1. 2006 rozšířeny. Lze jich využít nejen pro získání nové nebo rozšíření stávající kvalifikace, ale také k jejímu zvýšení a prohloubení, včetně udržování a obnovování. Účinnost rekvalifikací je statisticky zjistitelná podle dat a údajů, avšak individuální motivace, aktivizace a zvýšení zaměstnatelnosti, tj. přechodu z pasivity do aktivity je pro rozvoj osobnosti uchazeče nedoceněna.

41

% 53,1 15,9 19,4 35,3 -

Situace v ČR Rekvalifikace byly zaměřeny především na obtížně umístitelné skupiny, (mladé do věku 25 let, dlouhodobě nezaměstnané, s žádnou nebo nízkou úrovní kvalifikace, věkově starší osoby, osoby vracející se na trh práce, např. matky po mateřské nebo rodičovské dovolené, apod). V roce 2004 tvořily tyto „problémové skupiny“ 70 % všech účastníků rekvalifikací. V roce 2007 to bylo více než 100 %, kvůli různému promíchání účastníků do jednotlivých skupin. Hlavním cílem rekvalifikací byla orientace zejména na konkrétní pracovní uplatnění, u mladistvých pak i na návrat do školského systému pro získání nejnižšího stupně středoškolského vzdělání, u skupiny uchazečů ohrožených vyloučením z trhu práce se jednalo o jejich sociální integraci postupným zapojováním do pracovního procesu často kombinací nástrojů APZ a poradenských služeb, jak v programech zaměstnanosti aktivní politiky zaměstnanosti, tak ve většině projektů ESF. Struktura jednotlivých skupin, které jsou nejvíce ohroženy na trhu práce a zároveň účastníky rekvalifikace je znázorněna v tabulce č.6. Tabulka č. 6:Struktura obtížně umístitelných osob v rekvalifikaci v ČR Struktura obtížně umístitelných osob v rekvalifikaci v ČR 2004 2005 2006 2007 osob osob osob osob absolventi a mladiství

6 996

8 543

11 645

10 468

8 558

8 380

8 548

9 987

10 556

6 983

18 739

22 578

3 746

7 045

9 245

11 200

3 260

3 182

4 979

5 757

33 116

34 133

53 156

59 990

sledovaná sk. v [%]

69,06

70,91

99,33

104,69

výdaje v [tisKč]

480 635

408 250

357 299

300 000

ženy pečující o děti do 15let dl. evidovaní(nad 6měs) osoby nad 50let OZP celkem sledovaná sk.


42

Sledovanou skupinou v tabulce č. 6 se myslí suma obtížně umístitelných uchazečů. Sledovaná skupina v % se považuje podíl těchto uchazečů na celkovém počtu osob v rekvalifikaci. V roce 2007 je relativní vyjádření více než 100 %, což je zapříčiněno tím, že jednotlivé skupiny se mohou prolínat.

Graf č. 11:Počet zahájených a ukončených rekvalifikací a výdajů v ČR 2004-2007

Rekvalifikace v ČR 2004-2007 600000

60 000

400000

40 000 200000

20 000 0

Výdaje [tis Kč]

Počet míst

80 000

0 2004

2005

2006

2007

rok Zahájeno rekvalifikací

Ukončeno rekvalifikací

Výdaje


V ČR došlo v počtu zahájení rekvalifikací od roku 2004 k poklesu v roce 2005 o 14 %. Tento pokles je však v následujícím roce kompenzován růstem o 30 % oproti roku 2005 a pokračuje v růstu i v roce 2007 (7 %). Rekvalifikací, jako účinného nástroje APZ, využívaly všechny úřady práce. Nejvíce prostředků bylo na tento nástroj vynaloženo v krajích s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Rekvalifikací ukončených úspěchem bylo každý rok kolem 90 %, viz tabulka č.7. Úspěchem se rozumí množství uchazečů, kteří úspěšně absolvovali závěrečné zkoušky a dostali diplom nebo potvrzení o úspěšném ukončení rekvalifikace. Účinnost rekvalifikací se zaměstnání osob do 12 měsíců po rekvalifikaci je v průměru za sledované období 45 %. Účinností se myslí počet uchazečů, kteří díky rekvalifikaci našli pracovní uplatnění na trhu práce. Nejrozšířenější rekvalifikace jsou rekvalifikaci pro dělnické profese a THP, jejichž účinnost je 49,5 %. Křivka výdajů na rekvalifikace každým rokem klesá, i přes prudké navýšení zahájených rekvalifikací v roce 2006. Hlavní důvod jsou finanční prostředky z Evropského sociálního fondu, z něhož ČR začala čerpat v roce 2006 a podíl těchto prostředků každým rokem narůstá.

43

Tabulka č. 7:Počet osob v rekvalifikaci v ČR 2004-2007 Rekvalifikace v ČR 2004 2005 2006

2007

zahájeno rekvalifikací

47 951

41 318

53 517

57 301

ukončeno rekvalifikací

42 176

39 136

51 766

56 581

uspělo

37 240

35 973

46 393

49 946

úspěšnost v %

88,30

91,92

89,62

88,27

ESF

0

43

13 571

31 116


ESF se myslí počet rekvalifikačních kurzů, které byly poskytnuty uchazečům díky podpoře z Evropského sociálních fondu a nebyly na ně vynaloženy prostředky z státního rozpočtu. Situace v okrese Brno-venkov V počtu zahájených rekvalifikací, umístěných uchazečů a výdajů je situace odlišná od situace v ČR. Po poklesu zahájení rekvalifikací v roce 2005 (9 %) došlo k mnohem razantnějšímu nárůstu v roce 2006 a to o 75 %. Odlišná je i situace v roce 2007, kdy nedošlo k růstu jako v ČR, ale k poklesu o 5 %. V roce 2005 bylo ukončeno rekvalifikací více, než rekvalifikací zahájených. Příčinou je, že došlo k ukončení rekvalifikací z roku 2004. Z hlediska výdajů dochází v roce 2005 k poklesu, důvodem je pokles počtu rekvalifikovaných uchazečů, změna struktury rekvalifikačních kurzů a úhrada některých rekvalifikací z jiných zdrojů (Phare 2003). Růst výdajů v roce 2006 způsobil růst mzdové úrovně a zvýšení zákonné minimální mzdy. K nejrazantnějšímu poklesu výdajů došlo v roce 2007, kdy stejně jako v celé ČR dochází k přílivu finančních prostředků z ESF.

44

Graf č. 12:Počet zahájených a ukončených rekvalifikací a výdajů v Brno-venkov 2004-2007

Počet míst

1000

6000000 5000000 4000000 3000000 2000000 1000000 0

800 600 400 200 0 2004

2005

2006

výdaje[Kč]

Rekvalifikace Brno-venkov

2007

rok Zahájeno rekvalifikací

Ukonč eno rekvalifikací

Výdaje


Podobná jako v ČR je struktura uchazečů rekvalifikací, kdy obtížně umístitelné skupiny tvoří převážnou většinu (76 % v roce 2004 a 111 % v roce 2007). Struktura těchto špatně umístitelných uchazečů je znázorněna v tabulce č.8. Nejvíce zastoupenou skupinou jsou dlouhodobě evidovaní, jejich podíl je každým rokem okolo 30 %, což je podobné jako u ČR. Dále pak těhotné matky a ženy starající se o děti do 9 měsíců, jejichž podíl je nepatrně nižší. Tabulka č. 8:Struktura obtížně umístitelných osob v rekvalifikaci v Brno-venkov Struktura obtížně umistitelných osob v rekvalifikaci v Brnovenkov 2004 2005 2006 2007 osob osob osob osob absolventi a 78 41 159 128 mladiství těhotné ženy a 108 118 247 239 matky do 9m dl.evidovaní(nad 109 117 218 281 6měs) osoby nad 50let

45

44

100

117

OZP

47

48

81

84

387

368

805

849

76,79

79,65

99,75

111,13

5 222 660

4 058 497

4 411 362

1 862 469

celkem sledovaná sk. sledovaná sk.v [%] výdaje v [Kč]


45

Sledovanou skupinou v tabulce č. 8 se myslí suma obtížně umístitelných uchazečů. Sledovaná skupina v % se považuje podíl těchto uchazečů na celkovém počtu osob v rekvalifikaci. V roce 2007 je relativní vyjádření více než 100 %, což je zapříčiněno tím, že jednotlivé skupiny se mohou prolínat. Úspěšnost uchazečů při nástupu do zaměstnání po absolvování rekvalifikace díky nedostupnosti údajů uvádím pouze za roky 2006 a 2007 v tabulce č.9. Při porovnání roku 2006 a 2007 si můžeme všimnout, že v roce 2007 je úspěšnost u každého kvartálu vyšší. Tabulka č. 9:Počet osob zaměstnaných po rekvalifikaci Brno-venkov Počet osob zaměstnaných po rekvalifikaci v [%] měsíce

2006

2007

0-3

30

38

0-6

47

55

0-9

58

65

63

69

0-12 Zdroj: MPSV + vlastní práce

Tabulka č. 10:Rekvalifikace v Brno-venkov 2004-2007 Rekvalifikace Brno-venkov 2004 2005 2006 2007 zahájeno 504 462 807 764 rekvalifikací ukončeno 487 480 817 747 rekvalifikací uspělo

419

420

766

712

úspěšnost v %

86,04

87,50

93,76

95,31

ESF

0

0

341

573


ESF se myslí počet rekvalifikačních kurzů, které byly poskytnuty uchazečům díky podpoře z Evropského sociálních fondu a nebyly na ně vynaloženy prostředky z rozpočtu Úřadu práce Brno-venkov

4.6. Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšné práce jsou jedním z nástrojů APZ, který se snaží o umístění uchazečů s nejmenší pravděpodobností uplatnit na trhu práce. Veřejně prospěšnými pracemi (VPP)

46

se rozumí časově omezené pracovní příležitosti, které vytváří zaměstnavatel nejdéle po dobu 12 měsíců. Pracovní příležitosti jsou vytvářeny na základě dohody s úřadem práce, který na ně může zaměstnavateli poskytnout příspěvek. Cílem a hlavním přínosem tohoto nástroje APZ je zejména udržení a obnovení základních pracovních návyků a motivace k práci a získání finančních prostředků z pracovní činnosti, nikoliv ze sociálních podpor nebo podpor v nezaměstnanosti. Volná místa jsou vytvářena nejčastěji obecními, státními institucemi, ale také charitativními a sociálními institucemi. Práce se týká zejména v oblastech úklidu komunikací, údržby veřejného prostranství, sekání trávy, hrabání listí a osekávání větví. Situace v ČR Graf č. 12:Vývoj Veřejně prospěšných prací v ČR v letech 2004-2006

19 000 18 000 17 000 16 000 15 000 14 000

950 000 900 000 850 000 800 000 2004

2005

výdaje [tis Kč]

počet míst

VPP ČR

2006


umístěno uchazečů

Výdaje

Zdroj: MPSV + vlastní práce Na základě grafu č.12 je situace v počtu míst a uchazečů podobná v ČR jako u SÚPM, kde počet umístěných uchazečů převyšuje počet vytvořených míst. Hodnota výdajů v roce 2005 i přes mnohem menší počet vytvořených míst a umístěných uchazečů (pokles o 10 %) je téměř shodná. V roce 2006 došlo k nárůstu výdajů o 7 % oproti roku 2005. Příčina je v růstu počtu vytvořených míst (o 10 %) a umístěných uchazečů (7 %). Další příčinou růstu výdajů přisuzuji k růstu mzdových nákladů.

47

Situace v okrese Brno-venkov Graf č. 13:Vývoj Veřejně prospěšných prací v Brno-venkov v letech 2004-2007

počet míst

200

6 000

150

4 000

100 2 000

50 0

0 2004

2005

2006

výdaje [tis Kč]

VPP Brno-venkov

2007


umístěno uchazečů

Výdaje


V okrese Brno-venkov počet vytvořených míst převyšuje počet umístěných uchazečů. Oproti ČR je situace odlišná v roce 2005, kdy nedošlo k poklesu počtu vytvořených míst, ale naopak jeho nárůstu o 40 %. Tento růst je vystřídán v dalších letech pozvolným snižováním vytvářených míst a také množstvím výdajů. Výdaje na VPP v okrese Brnovenkov tvoří 25 % celkových výdajů na nástroje APZ (ČR 30 %). Struktura uchazečů Brno-venkov Tato forma APZ byla převážně využívána velmi obtížně umístitelnými uchazeči. Jejich struktura je zachycená v tabulce č. 11. Největší procento zastoupení tvoří osoby nad 50let, jejichž podíl každým rokem narůstá. V roce 2007 činil téměř 50 % všech uchazečů. V okrese Brno-venkov patří mezi nejčastější zaměstnavatele obecní a městské úřady (nejvíce MÚ Ivančice, MÚ Tišnov, MÚ Dolní Kounice, MÚ Židlochovice, OÚ Veverská Bítýška, MÚ Újezd u Brna, OÚ Zakřany). Tuto formu dotací ale využívají i jiné subjekty, především charitativní a sociální organizace, kde touto formou zaměstnání nacházejí uplatnění i vzdělanější uchazeči.

48

Tabulka č. 11:Struktura umístěných uchazečů Brno-venkov 2004-2007 Struktura umístěných uchazečů pomocí VPP 2005

2006

2007

počet osob

%

počet osob

%

počet osob

%

OZP

33

23,7

31

21,8

39

29,3

nad 50let

49

35,3

57

40,1

63

47,4

do 25let

17

12,2

12

8,5

7

5,3

dl. evidovaní

35

25,2

36

25,4

22

16,5

ostatní

5

3,6

6

4,2

2

1,5

celkem

139

100

142

100

133

100


49

5.

ZÁVĚR

Při hodnocení nezaměstnanosti, kdy porovnání probíhalo v období 2005-leden 2008, je míra průměrné nezaměstnanosti v okrese Brno-venkov po celé období nižší než v ČR a má stejně jako míra průměrné nezaměstnanosti v ČR klesající tendenci. Tato hodnota se zastavila u ČR na 5,9 % a Brně-venkov 4,8 %. V dalších měsících je očekáván pozvolný pokles jak ve sledovaném regionu, tak celé ČR díky silné ekonomice a fázi růstu hospodářského cyklu. S ukazatelem průměrné míry nezaměstnanosti koresponduje ukazatel počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo, jehož hodnota má též klesající charakter v obou sledovaných územích, jež je zapříčiněn každoročním nárůstem pracovních míst a právě poklesu míry nezaměstnanosti. Díky neustálému (v poslední době slábnoucímu) ekonomickému růstu a neutuchávajícímu přílivu zahraničních investorů do všech okresů, má ČR problém s obsazením volných pracovních míst kvalifikovanou pracovní silou. Proto by mělo dojít ke sladění vzdělávacího systému, zlepšení dostupnosti a kvality vzdělání, rozšíření počtu rekvalifikací a rekvalifikačních programů v souladu s potřebami trhu. Výdaje na státní politiku zaměstnanosti v ČR, které v sobě zahrnují složku pasivní i aktivní od roku 2004 do roku 2006 vzrostly o necelých 15 % a tvoří okolo 0,5 % HDP. Což je zcela nedostatečné při porovnání se státy Evropské Unie (15), které přispívají na Státní politiku zaměstnanosti 2 % HDP. Výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti tvoří v ČR téměř 70 %. Na základě těchto hodnot bude mít ČR veliké problémy, ke splnění cílu Lisabonské strategie preferující aktivní složku, před složkou pasivní. ČR by měla razantně navýšit množství finančních prostředků na politiku zaměstnanosti, k přiblížení se úrovně průměru EU a alokovat tyto zdroje na aktivní složku, aby byla schopna splnit cíl Lisabonské strategie. V okrese Brno-venkov výdaje na SPZ neměly růstovou tendenci jako v ČR, ale spíše průběh připomínající sinusoidu. Výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti ve sledované okrese ještě převyšují procento výdajů v ČR. Po celé období, kromě roku 2006, tvoří výdaje na PPZ v průměru 80 %. Úřad práce Brno-venkov by měl usilovat o navýšení peněžních prostředků na politiku zaměstnanosti a změnit dosavadní strategii, jež bude místo pasivní politiky preferovat a podporovat aktivní politiku.

50

Výdaje na aktivní složku politiky zaměstnanosti v ČR tvoří zbylých 30 % výdajů na SPZ. Za sledované období došlo k nárůstu výdajů na APZ o 30 % a při porovnání s vybranými státy EU, které měly v roce 2005 míru nezaměstnanosti blízké úrovni ČR (Německo, Finsko, Portugalsko a Itálie), je celková úroveň na opatření APZ asi pětkrát (Portugalsko, Itálie) až osmkrát (Německo, Finsko) menší. Proti vybraným zemím je v ČR výrazný rozdíl ve financování a počtu účastníků zejména v oblasti rekvalifikací. V ČR je dále výrazně menší podpora integrace zdravotně postižených. ČR by se měla víc orientovat na rekvalifikaci a další vzdělání. Měla by co nejvíce využívat možnosti čerpání prostředků z ESF a pozorně monitorovat efektivitu jednotlivých nástrojů APZ jak z hlediska vynaložených prostředků, tak její účinnosti. Výdaje na jednotlivé nástroje APZ v ČR byly rozmístěny hlavně do VPP, SÚPM a Rekvalifikací. Nejvíce výdajů bylo použito na SÚPM. Podíl výdajů převyšuje v prvním pololetí roku 2007 50 % a měl od roku 2004 (36 %) rostoucí tendenci. Podobná situace je i v Brně-venkov. SÚPM jsou nejvíce využívaným nástrojem a jeho podíl každým rokem narůstá. Druhou nejpočetnější výdajovou položkou byly VPP, které ač jako neperspektivní nástroj, tvořily v ČR po celé období 30 % výdajů. V Brně-venkov není pozice VPP tak silná, ale přesto tvoří celou čtvrtinu výdajů. Podíl výdajů na Rekvalifikace, jakožto nástroj perspektivní a Evropskou Unií podporovaný, tvoří v ČR po celé období 15 % a neustále klesá, díky podpoře nemalými finančními prostředky z ESF od roku 2006. V Brně-venkov byly výdaje na rekvalifikace při srovnání mnohem větší než v ČR v roce 2004 (30 %). Avšak v následujících letech klesaly na hodnoty jako v ČR a v roce 2007 došlo k mnohem výraznějšímu poklesu než v ČR, který je zapříčiněn nejen dotacemi na rekvalifikační kurzy z ESF, ale snazšími podmínkami k jejich získání díky městu Brnu a jeho pracovních možnostech. I přes klesající míru nezaměstnanosti a rostoucí zaměstnanosti přetrvávají na trhu práce v ČR i okrese Brno-venkov strukturální problémy. Zejména nedostatek motivace k práci, kterou by stát měl řešit pomocí změn v daňové a sociální politice, na základě zvýšení rozdílu mezi minimální mzdou a životním minimem. Dalším problémem je opakovaná a dlouhodobá nezaměstnanost, diskriminace starších pracovníků a nedokonalý systém vzdělání. ČR by se měla zaměřit převážně na dlouhodobě nezaměstnané, podporu podnikatelských subjektů v zaměstnání osob se zdravotním pojištěním a příjmout takovou legislativu, která by umožňovala flexibilnější pracovní vztahy, aby omezila růst

51

nezaměstnanosti žen, převážně matek na mateřské dovolené a z hlediska demografického vývoje umožnit imigraci kvalifikovaných pracovníků.

52

6.

LITERATURA

Monografie [1] KLÍMA, J. Makroekonomie. 2. vyd. Brno: B.I.B.S., 2004. 124 s. ISBN 80-86575-71-3. [2] KREBS, V. Sociální politika. 3. vyd. Praha: ASPI, 2005. 502 s. ISBN 80-7357-050-5. [3] BUCHTOVÁ, B. Nezaměstnanost : psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 236 s. ISBN 80-247-9006-8. [4] SAMUELSON, P.A., NORDHAUS, W.D.: EKONOMIE, Praha: Nakladetelství Svoboda, 1995. 1011 s. ISBN 80-205-0494-X [5] ŽIŽLAVSKÝ, M. -- WINKLER, J. Český trh práce a Evropská strategie zaměstnanosti. Brno: Masyrykova univerzita, Fakulta sociálních studií, 2004. 241 s. ISBN 80-210-3565-X. [6] SIROVÁTKA, T. Hodnocení efektivity programů aktivní politiky zaměstnanosti v ČR. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2006. 187 s. ISBN 80-870-0706-9 [7] Aktivní politika zaměstnanosti v České republice .... -- Vyd. 1.. -- Praha : Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, 1998-

. -- sv. ;. Sign: 4-1050.203

Internetové zdroje [8]

Hlavní

směry

politik

zaměstnanosti

členských

států

dostupných

na:

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/evropskastrateg/hlavni_smery_zamestnanosti_2005 -2008.pdf) [9]

Národní

lisabonský

program

dostupný

na:

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan/narodni_lisabonsky_program_ 2005-2008.pdf [10] Zpráva o plnění Národního lisabonského programu 2005-2008 dostupná na: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan/plneni_2007.pdf

53

[11] Informace o zaměstnanosti z MPSV dostupné na: http://portal.mpsv.cz/sz [12] Zákon č. 435/2004., o zaměstnanosti dostupná na: http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/z_435_2004 [13] URL http://www.czechinvest.org/investicni-pobidky [14] Statistiky z portálu MPSV dostupné na : http://portal.mpsv.cz/sz/stat [15] Výroční zpráva za rok 2004 v Brno-venkov dostupná na : http://portal.mpsv.cz/sz/local/bo_info/sz/zpravy/2004 [16] Výroční zpráva za rok 2005 v Brno-venkov dostupná na http://portal.mpsv.cz/sz/local/bo_info/sz/zpravy/2005 [17] Výroční zpráva za rok 2006 v Brno-venkov dostupná na http://portal.mpsv.cz/sz/local/bo_info/sz/zpravy/2006 [18] Výroční zpráva za rok 2007 v Brno-venkov dostupná na http://portal.mpsv.cz/sz/local/bo_info/sz/zpravy/2007 [19] Data z Českého statistického úřadu dostupná na: http ://www.czso.cz

54

7.

PŘÍLOHY

Příloha 1: Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo –vývoj v ČR a Brno-venkov Česká Republika uchazeči

volná místa

II.08 355 033 150 328 I.08 364 544 145 921 XII.07 354 878 141 343 XI.07 341 438 141 371 X.07 348 842 143 571 IX.07 364 978 137 528 VIII.07 372 759 113 492 VII.07 376 608 124 034 VI.07 370 791 123 334 V.07 382 599 119 552 IV.07 402 932 113 958 III.07 430 474 107 763 II.07 454 737 104 910 I.07 465 458 97 961 XII.06 448 545 93 489 XI.06 432 573 99 064 X.06 493 788 101 228 IX.06 454 180 97 582 VIII.06 458 729 94 265 VII.06 458 270 88 269 VI.06 451 106 86 001 V.06 463 042 80 914 IV.06 486 163 74 128 III.06 514 759 70 485 II.06 528 154 66 498 I.06 531 235 59 408 XII.05 510 416 52 162 XI.05 490 779 52 994 X.05 491 878 55 121 IX.05 503 396 55 801 VIII.05 505 254 59 285 VII.05 500 325 56 790 VI.05 489 744 56 994 V.05 494 576 57 250 IV.05 512 557 55 864 III.05 540 456 55 941 II.05 555 046 56 068 I.05 561 662 54 217 Zdroj: MPSV + vlastní práce

míra počet nezaměstnanosti uchazečů/volné [%] místo 5,9 6,1 6,0 5,6 5,8 6,2 6,4 6,4 6,3 6,4 6,8 7,3 7,7 7,9 7,7 7,3 7,4 7,8 7,9 7,9 7,7 7,9 8,3 8,8 9,1 9,2 8,9 8,4 8,5 8,8 8,9 8,8 8,6 8,6 8,9 9,4 9,6 9,8

2,4 2,5 2,5 2,4 2,4 2,7 3,3 3,0 3,0 3,2 3,5 4,0 4,3 4,8 4,8 4,4 4,9 4,7 4,9 5,2 5,2 5,7 6,6 7,3 7,9 8,9 9,8 9,3 8,9 9,0 8,5 8,8 8,6 8,6 9,2 9,7 9,9 10,4

55

Brno-venkov míra poč. volná uhazeči nezaměstnanosti uchazečů/volné místa místo [%] II/2008 4 905 I.08 5 077 XII.07 4 923 XI.07 4 801 X.07 4 928 IX.07 5 220 VIII.07 5 249 VII.07 5 201 VI.07 5 095 V.07 5 229 IV.07 5 577 III.07 5 927 II.07 6 318 I.07 6 445 XII.06 5 571 XI.06 5 456 X.06 5 683 IX.06 5 948 VIII.06 5 870 VII.06 5 783 VI.06 5 643 V.06 5 826 IV.06 6 017 III.06 6 314 II.06 6 570 I.06 6 610 XII.05 6 452 XI.05 6 294 X.05 6 458 IX.05 6 730 VIII.05 6 673 VII.05 6 426 VI.05 6 307 V.05 6 344 IV.05 6 472 III.05 6 714 II.05 6 979 I.05 7 113 Zdroj: MPSV + vlastní práce

4,5 4,7 4,5 4,4 4,6 4,9 5,0 4,9 4,8 4,9 5,2 5,5 5,9 6,0 5,7 5,5 5,8 6,2 6,2 6,0 5,8 6,0 6,2 6,5 6,8 6,9 6,7 6,5 6,8 7,1 7,1 6,8 6,6 6,6 6,7 7,0 7,3 7,5

1,8 1,9 1,8 1,7 1,7 2,0 2,0 2,1 2,0 2,1 2,5 2,8 3,3 4,1 3,4 3,4 4,1 4,6 4,7 4,6 4,5 4,9 4,9 5,4 5,8 7,3 8,3 8,4 8,6 11,6 11,7 11,1 10,7 11,4 13,5 14,5 12,1 12,5

2 659 2 711 2 697 2 775 2 917 2 662 2 630 2 433 2 531 2 433 2 237 2 141 1 915 1 584 1 650 1 607 1 380 1 280 1 240 1 245 1 266 1 184 1 229 1 177 1 141 909 779 746 752 579 569 577 589 555 480 462 577 568

56

Příloha 2: Výdaje na jednotlivé nástroje APZ v ČR a Brno-venkov v absolutním vyjádření Výdaje na nástroje aktivní politiky zaměstnanosti ČR 2004 2005 2006 1.pol 2007 změna změna absolutně absolutně absolutně absolutně 2005/2004 2006/2005 Absolventi 418 018 144 687 0,35 143 0,00 0 SÚPM 1 030 597 1 184 356 1,15 1 071 803 0,90 460 702 Rekvalifikace 480 635 408 250 0,85 357 299 0,88 125 206 VPP 833 189 838 951 1,01 899 298 1,07 266 884 OZP 88 848 101 188 1,14 97 447 0,96 20 330 CELKEM 2 851 287 2 677 432 0,94 2 425 990 0,91 873 122 Zdroj: MPSV + vlastní práce

Pozn:obsahují pouze výdaje na nejvyužívanější nástroje APZ

Výdaje na nástroje aktivní politiky zaměstnanosti Brno-venkov 2004 2005 2006 absolutně

absolutně

Absolventi 3 416 SÚPM 5 938 Rekvalifikace 5 677 VPP 4 130 OZP 1 005 CELKEM 20 166 Zdroj: MPSV + vlastní práce

změna 2005/2004

802 9 014 4 163 5 567 620 20 166

0,23 1,52 0,73 1,35 0,62 1,00

absolutně

změna 2006/2005

0 10 270 4 520 5 523 1 100 21 413

0,00 1,14 1,09 0,99 1,77 1,06

2007

absolutně 0 11165 1907 5166 1140 19 378,00

změna 2007/2006

1,09 0,42 0,94 1,04 0,90

Pozn:obsahují pouze výdaje na nejvyužívanější nástroje APZ

Výdaje na nástroje APZ v ČR a Brno-venkov v relativním vyjádření ČR % 2004 absolventi 14,66 SÚPM 36,14 Rekvalifikace 16,86 VPP 29,22 OZP 3,12 celkem 100 Zdroj: MPSV + vlastní práce

2005 5,40 44,23 15,25 31,33 3,78 100

2006 0,01 44,18 14,73 37,07 4,02 100

57

2007 0,00 52,70 14,30 30,10 2,32 100

2004 16,94 29,45 28,15 20,48 4,98 100

Brno-venkov % 2005 2006 3,98 44,70 20,64 27,61 3,07 100

0,00 47,96 21,11 25,79 5,14 100

2007 0,00 57,62 9,84 26,66 5,88 100

Příloha 3: Jednotlivé nástroje APZ: Společensky účelná pracovní místa SUPM - ČR v[tis Kč] 2004 vytvořeno 26 825 umístěno 26 646 výdaje 1 119 445 naklady na 41,73 1misto Zdroj: MPSV + vlastní práce

2005 25 277 26 721 1 285 544

2006 26 310 27 023 1 169 250

50,86

44,44

SUPM - Brno-venkov v[tis Kč] 2004 2005 2006 vytvořeno 297 345 358 umístěno 297 340 355 výdaje 6 943 9 633 11 370 naklady na 1misto

23,38

27,92

31,76

2007 344 309 12 305 35,77


Veřejně prospěšné práce

2004 absolutně výdaje 4130 [tis Kč] vytvořeno 110 míst umístěno 112 uchazečů Zdroj: MPSV + vlastní práce

VPP Brno-venkov 2005 2006 2007 změna změna změna absolutně absolutně absolutně 2005/2004 2006/2005 2007/2006 5567

1,35

5523

0,99

5166

0,94

154

1,40

149

0,97

143

0,96

139

1,24

142

1,02

133

0,94

Veřejně prospěšné práce v ČR 2004 2005 2006 změna změna absolutně absolutně absolutně 2005/2004 2006/2005 Výdaje [tis Kč] 833 189 vytvořeno míst 17 727 umístěno uchazečů 18 246 Zdroj: MPSV + vlastní práce

838 951

1,01

899 298

1,07

15 645

0,88

17142

1,10

16 846

0,92

18011

1,07

58

59

Hodnocení aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Brno-venkov. Bakalářská práce

Recommend Documents