Bankovní institut vysoká škola Praha Bankovní management
Hlavní příčiny světové ekonomické a finanční krize Bakalářská práce
Autor:
Pavlína Rokosová Bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Leopold Tanner, MBA
Duben 2010
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.
V Teplicích
Pavlína Rokosová
2
Poděkování Při zpracování této bakalářské práce mi svou odbornou pomoc poskytl pan Ing. Leopold Tanner, vedoucí práce, kterému bych touto cestou chtěla poděkovat.
3
Anotace Bakalářská práce se zabývá především hlavními příčinami dnešní světové hospodářské krize a krize ve třicátých letech minulého století. Cílem této práce je analýza příčin obou krizí a jejich závěrečné porovnání. Mimo jiné práce popisuje cyklické výkyvy v ekonomice a také možná opatření pro období krize.
Klíčová slova krize, hospodářská krize, finanční krize, hlavní příčiny krize, Velká hospodářská krize, opatření proti krizi
Annotation This thesis mainly focus on main causes of nowadays and great world economic crisis in 30th of twentieth century. Main object of this paper is to analyze causes of both of these crises and to compare its differences. Among others this thesis describes cyclical fluctuations in economy and possible precautions and measures in order to prevent a new cyclical crisis.
Keywords crisis, economic crisis, financial crisis, main cause within crisis, Great depression, measure against crisis
4
Obsah: Úvod: ..................................................................................................................................... 6 1.Krize jako fáze ekonomického cyklu ................................................................................. 8 1.1. Charakteristika hospodářského cyklu ......................................................................... 8 1.2. Fáze hospodářského cyklu .......................................................................................... 9 1.2.1. Typické znaky krize: ......................................................................................... 10 1.3. Typy cyklů z hlediska délky trvání .......................................................................... 12 1.4. Příčiny cyklických výkyvů ....................................................................................... 13 1.4.1. Příčiny vnější ..................................................................................................... 13 1.4.2. Příčiny vnitřní .................................................................................................... 14 1.4.3. Spekulativní bubliny - další z vnitřních zdrojů hospodářského cyklu............... 14 1.5. Přehled dalších teorií hospodářského cyklu ............................................................. 15 1.6. Předvídání hospodářských cyklů .............................................................................. 16 1.7. Jak kontrolovat výkyvy hospodářského cyklu a zmírnit jejich dopad? .................... 17 2. Historický přehled významných světových krizí a jejich příčin ..................................... 18 2.1. Velká hospodářská krize (Velká deprese) ................................................................ 18 2.1.1. Hospodářská situace ve 20. letech ..................................................................... 18 2.1.2. Situace na kapitálových trzích v letech 1929 - 1932 ......................................... 19 2.1.3. Příčiny Velké hospodářské krize ....................................................................... 21 2.2. První celosvětová krize – 1873................................................................................. 25 2.3. Ropná krize 1973 ..................................................................................................... 27 2.4. Druhá ropná krize 1979 – 1980 ................................................................................ 28 2.5. Japonská krize 1990 – 2006...................................................................................... 28 2.6. Asijská krize (1997 – 1998) ..................................................................................... 30 2.7. Ruská krize (1998) ................................................................................................... 31 2.8. Dot.com krize (2000)................................................................................................ 32 3. Současný stav světové ekonomiky a ekonomiky v ČR ................................................... 33 3.1. Analýza příčin dnešní celosvětové krize .................................................................. 33 3.1.1. Splasknutí cenové bubliny na americkém trhu nemovitostí .............................. 33 3.1.2. Poskytování riskantních hypotečních úvěrů tzv. subprime mortage ................. 34 3.1.3. Spekulace ........................................................................................................... 35 3.1.4. Boom a následná recese na amerických trzích,chyba FEDu ............................. 36 3.1.5. Sekuritizace a regulace ...................................................................................... 37 3.1.6. Vysoký rating .................................................................................................... 38 3.1.7. Nelegální operace a nepoctivé jednání .............................................................. 39 3.1.8. Panika na trzích, runy na banky ........................................................................ 39 3.1.9. Nedokonalá struktura globálních finančních trhů ............................................. 40 3.2. Ekonomika v ČR v letech 2008 - 2009 .................................................................... 41 4. Možnosti opatření pro období krize ................................................................................ 44 4.1. Poskytování garancí.................................................................................................. 44 5
4.2. Další opatření pro finanční sektor ............................................................................ 46 4.3. Fiskální opatření a opatření v oblasti veřejných financí ........................................... 47 4.4. Podpora určitých odvětví hospodářství .................................................................... 49 4.5. Sociální podpora a ochrana spotřebitele ................................................................... 51 Závěr: ................................................................................................................................... 53 Seznam použité literatury ................................................................................................ 54
6
Úvod: Světová ekonomika se již řadu let potýká s finančními problémy. Neustálé se střídající období prosperity a hospodářského útlumu jsou zcela běžným jevem, což ukazuje i pohled do historie. Již mnohokrát se stalo, že hospodářský růst vystřídala náhlá recese, která v některých případech vyústila i v hlubokou depresi. Příčiny takto vzniklých situací jsou si v určitých případech podobné, což znamená, že jsme se ještě zcela nepoučili z chyb z minulosti. Téma „Hlavní příčiny světové ekonomické a hospodářské krize“ jsem si vybrala proto, že se jedná o stále aktuální problematiku a samotnou mne zajímala hlubší analýza vzniku krize. V médiích se o současném stavu ekonomiky hovoří denně, avšak informace jsou mnohdy zkreslené a někdy dosti přehnané. Rozhodla jsem se tedy z vlastního zájmu danou situaci prozkoumat blíže. V první části své práce se zabývám výkyvy v hospodářském cyklu a jeho projevy v jednotlivých fázích se zaměřením na fázi krize, o které je v podstatě celá má práce. V druhé části jsem se zaměřila na historii a vybrala několik významných období, kdy krize nastala. Třetí část je zaměřena na současný stav světové ekonomiky. V této části se snažím o podrobný rozbor příčin dnešní celosvětové krize a také popisuji, jaký vliv měla krize vzniklá za oceánem na ekonomiku České republiky. V poslední části své práce se zabývám možnými opatřeními pro období krize a řeším otázku míry zásahu státem do ekonomiky. Účelem a cílem mé bakalářské práce je porovnání příčin současné světové krize a krize v roce 1929 a také zmínění možných dopadů na světové ekonomiky se zaměřením na USA, o což se pokusím v samém závěru.
7
1.Krize jako fáze ekonomického cyklu 1.1. Charakteristika hospodářského cyklu Hospodářský cyklus je charakterizován periodickými výkyvy celkové ekonomické aktivity na základě neustále se opakujícího nesouladu mezi reálným a potenciálním produktem národního hospodářství (kolísání reálného produktu kolem potenciálního produktu). Pokud je reálný produkt nižší než potenciální, pak národní hospodářství plně nevyužívá své výrobní zdroje, které má k dispozici (tzv. produkční mezera). Tato situace se zpravidla vyznačuje značnou mírou nedobrovolné nezaměstnanosti. Pokud je reálný produkt vyšší než potenciální, znamená to, že ekonomické zdroje, které máme k dispozici jsou přetěžovány (tzv. inflační mezera). V tomto případě hledá ekonomika způsob, jak obnovit rovnováhu, ve zvýšení míry inflace.1 Jednodušeji můžeme hospodářský cyklus popsat jako neustále se střídající období hospodářských recesí a expanzí. Někdy nastává situace, kdy si lidé jen těžko hledají práci, zisky firem mají klesající tendenci a výroba je ve značném útlumu. Takováto období netrvají obvykle příliš dlouho a ani jejich dopady nejsou příliš vážné. Příkladem může být hospodářská recese z roku 2001, která trvala od března do listopadu téhož roku. Nepříznivé hospodářské období však nemusí trvat jen několik měsíců, nýbrž i několik let či desetiletí a může mít vážné dopady na všechny sektory ekonomiky. Důkazem takovéhoto období byla velká hospodářská deprese třicátých let, kterou se budu podrobněji zabývat v další části mé práce. Jindy jsou podmínky příznivější. Zaměstnanost roste, firmy dosahují vysokých zisků a výroba jede na plné obrátky. Toto období ekonomického rozkvětu nastalo v 90. letech v USA. Dokonale fungoval trh práce i zboží, nezaměstnanost byla nízká, úroveň využití výrobních kapacit vysoká a výstup ekonomiky rostl rychle. Pojem hospodářský cyklus 1
RUSMICHOVÁ, Lada; SOUKUP, Jindřich. Makroekonomie : Základní kurs. 5. vydání. [s.l.] :
Melandrium, 2002. 167 s. ISBN 80-86175-24-3, str. 74-79
8
neboli fluktuace tedy představuje krátkodobé výkyvy ekonomické aktivity ve výstupu, příjmech a zaměstnanosti, které postihují celou ekonomiku a obvykle trvají něco mezi dvěma až deseti lety.Pro tyto výkyvy je charakteristická ekonomická expanze nebo naopak útlum ve většině sektorů ekonomiky najednou. Trajektorie hospodářské cyklu není nikdy tvořena rovnou čarou. Někdy můžeme zažívat šťastné roky hospodářské expanze (90. léta USA), ale ty mohou být vystřídány obdobím hospodářského útlumu, finanční krize nebo dokonce dlouho trvající deprese. V takovémto období výstup národního hospodářství klesá, zisky firem a reálné příjmy obyvatel se snižují a tím, jak roste počet pracovníků, kteří přicházejí o svá místa, roste i míra nezaměstnanosti. Když hospodářství dosáhne svého pomyslného dna, přijde opět oživení. To může mít různý charakter. Může být rychlé, pomalé, částečné, nebo dostatečně silné na to, aby přivedlo ekonomiku k nové konjunktuře. Hospodářský rozmach může být charakterizován dlouhým obdobím s dostatkem pracovních míst, dobře živenou poptávkou a zvyšující se životní úrovní, nebo naopak rychlým růstem cen a spekulativním chováním, které přivede ekonomiku k dalšímu poklesu. Takovéto neustále výkyvy tvoří hospodářský cyklus, který je typickou charakteristikou všech vyspělých tržních ekonomik. Je potřeba však říci, že žádné dva ekonomické cykly nevypadají úplně stejně a tedy neexistuje žádný vzorec, kterým by se dal zjistit začátek nebo délka jejich trvání. I přestože si cykly nejsou zcela podobné, můžeme nalézt určité shodné znaky, které jsou typické pro jednotlivé fáze hospodářského cyklu.2
1.2. Fáze hospodářského cyklu3 Dvě hlavní fáze hospodářského cyklu: Expanze (rozvoj, konjunktura, rozmach nabídky i poptávky)
2
SAMUELSON, Paul; NORDHAUS, William. Ekonomie. 18. vydání. [s.l.] : NS Svoboda, 2008. 776 s.
ISBN 978-80-205-0590-3, str. 466-469 3
RUSMICHOVÁ, Lada; SOUKUP, Jindřich. Makroekonomie : Základní kurs. 5. vydání. [s.l.] : Melandrium,
2002. 167 s. ISBN 80-86175-24-3. str. 74 - 79
9
Skutečný produkt roste rychleji než produkt potenciální. Daří se firmám i domácnostem, zisky i platy rostou, spotřeba statků a služeb také roste, stát přijímá více daní a může tedy více investovat. Tyto tři makroekonomické subjekty tedy mají vyšší příjmy ( strana agregátní nabídky) a mohou je utrácet (strana agregátní poptávky). Pro expanzi je také typický růst investic založen na očekávání vysokých zisků. Krize (recese, pokles agregátní nabídky i poptávky) Pokles skutečného produktu, návrat k potenciálnímu produktu. Příliv zahraničního kapitálu se zpomaluje nebo zcela ustává, stejně tak příliv zahraničních pracovních sil. Poptávka se zcela zabrzdila, firmy mají problémy s prodejem – krachují, roste nezaměstnanost, lidé mají existenční problémy. I ti, co mají práci raději šetří a neutrácí, což krizi dále prohlubuje. V pokročilém stádiu krize již ekonomika nedokáže využít všechny své výrobní faktory a tak se dostává pod hranici svých produkčních možností Tzv. Okunův zákon říká: "Každá dvě procenta poklesu skutečného HDP vůči potenciálnímu HDP znamenají zvýšení nezaměstnanosti o jedno procento". Pokud dochází k poklesu výstupu, důchodů a zaměstnanosti v průběhu šesti až dvanácti měsíců hovoříme o hospodářské recesi, která je charakterizována útlumem ve většině sektorů ekonomiky. Je-li však rozsah a délka trvání recese opravdu velká, jedná se o ekonomickou depresi.
1.2.1. Typické znaky krize: 4 Prudký pokles spotřebitelských nákupů Zvýšení firemních zásob automobilů a dalších statků dlouhodobého charakteru (pokud firmy reagují snížením zásob, HDP reálně klesá a následuje prudký pokles investic do výrobního zařízení a budov).
4 SAMUELSON, Paul; NORDHAUS, William. Ekonomie. 18. vydání. [s.l.] : NS Svoboda, 2008. 776 s. ISBN 978-80-205-0590-3, str. 469-470
10
Rostoucí míra nezaměstnanosti (klesá poptávka po práci - nejdříve ve formě zkrácení průměrného pracovního týdne, později i ve formě propouštění). Zpomalení inflace v důsledku poklesu výstupu (klesá poptávka po surovinách a jejich cena začíná kolísat). Mzdy a ceny v sektoru služeb rostou v období útlumu pomaleji (obvykle nemají tendenci kolísat). Zisky firem prudce klesají Obvykle se snižuje cena akcií (investoři začínají tušit příchod hospodářského poklesu). Pokles úrokových měr (snižuje se poptávka po úvěrech) Opakem recese je expanze. Všechny výše zmíněné faktory působí opačným směrem. Další dvě fáze hospodářského cyklu: Vrchol (převaha agregátní nabídky nad agregátní poptávkou) Bod, kde skutečný produkt dosahuje svého maxima. Firmy stále produkují vysokým tempem nové statky a služby, ale strana poptávky začína zaostávat. Ekonomika se zde nachází již za hranicemi svých produkčních možností, výrobní faktory jsou získávány ze zahraničí a tím se zvyšuje riziko přehřátí a následné hospodářské krize. Sedlo (dno, vyrovnání a oživení agregátní nabídky i poptávky) Bod, kde skutečný produkt dosahuje svého minima. Ekonomika se nachází pod hranicí svých produkčních možností, nevyužívá plně výrobní faktory a zdrojů je tedy nedostatek. Poptávka nikdy neklesne na nulu, protože žít se musí. Firmy minimalizují náklady a ceny. Ty, které krizi přežijí dostanou svou nabídku do souladu s poptávkou. Firmy hledají nové impulsy pro povzbuzení poptávky. Pokud takovýto impuls najdou, mohou začít zaměstnávat nové pracovníky, čímž se domácnostem zvýší příjmy a budou moci více utrácet, znovu se rozbíhá expanze. Pozitivem je, že ceny jsou zpravidla stlačeny na ekonomické minimum, krize eliminovala firmy, které pracovaly neefektivně, což znamená příležitost k zahájení expanze ekonomiky. 11
graf 1.1. Hospodářský cyklus, zdroj: www.deloitte.com
1.3. Typy cyklů z hlediska délky trvání5 Krátkodobé cykly zásob, tzv. Kitchinovy v trvání 3 až 18 měsíců. Příčina vlnění je spojována se změnami cyklu zásob a rozpracované výroby. Střednědobé hospodářské cykly (business cycle), tzv. Juglarovy v trvání cca 4 až 8 roků. Příčina spojována se změnami investičního cyklu, protože i investice podléhají vlnám. Dlouhodobé cykly, tzv. Kondratěvovy v trvání 40 až 60 roků. Bývají spojovány se zásadními změnami výrobních technologií, s monetárními jevy a významnými politickými událostmi
5
RUSMICHOVÁ, Lada; SOUKUP, Jindřich. Makroekonomie : Základní kurs. 5. vydání. [s.l.] : Melandrium,
2002. 167 s. ISBN 80-86175-24-3, str. 76-77
12
Bývá též uváděn Hansenův tzv. stavební cyklus v trvání 11 roků.Běžně se setkáváme též se sezónními cykly, které jsou obvykle určeny ročními obdobími (např. ve stavebnictví či zemědělství). Specifickým případem je politický hospodářský cyklus související s fázemi volebních období.
1.4. Příčiny cyklických výkyvů Příčiny cyklických výkyvů nám pomohou vysvětlit 2 teorie hospodářského cyklu. Tyto dvě teorie řeší příčiny změn v zaměstnanosti a úrovni výstupu a příčiny růstu či stagnace ekonomiky.
1.4.1. Příčiny vnější 6 Jsou to ty příčiny, které stojí mimo národní hospodářství. přírodní vlivy (změny počasí, klimatické změny, přírodní katastrofy nebo dokonce skvrny na slunci) nerovnoměrné tempo, v němž se objevují nové vynálezy a objevy (nově objevená naleziště zlata, migrace, nově objevené země nebo přírodní zdroje, vědecké objevy a technologické inovace) politické příčiny (války, revoluce, opakování voleb v pravidelných intervalech, vývoj cen ropy) nedostatečná informovanost tržních subjektů Příkladem teorie vnějšího cyklu je například objevení amerického kontinentu. Tehdejší objevitelé se vraceli zpět do Evropy se svým nově získaným bohatstvím. To zapříčinilo nárůst množství zlata a stříbra v oběhu, růst cen a ekonomický rozmach. Z toho vyplývá, že objevení Ameriky způsobilo ekonomickou expanzi.
6
SAMUELSON, Paul; NORDHAUS, William. Ekonomie. 18. vydání. [s.l.] : NS Svoboda, 2008. 776 s. ISBN 978-80-205-0590-3. str. 470
13
Naopak vnitřní teorie hledají mechanismy, které mohou vyvolat hospodářské cykly uvnitř ekonomického systému. Tento přístup vidí v každé expanzi i zárodek následující recese a hospodářského poklesu a naopak, v každé recesi zárodek expanze. Období recese a expanze tak samy o sobě vytvářejí nepravidelný, stále se opakující řetězec událostí.
1.4.2. Příčiny vnitřní 7 snaha firem maximalizovat zisk úsporami mzdových nákladů nestabilita investičních výdajů Příkladem vnitřní teorie je tzv. model multiplikátoru – akcelerátoru. Podle této teorie rychlý růst výstupu stimuluje investiční činnost. Vysoká míra investic zpětně přispívá k dalšímu růstu výstupu a tento proces se opakuje až do chvíle, kdy ekonomika dosáhne kapacitních omezení a míra růstu výstupu se zpomalí. Nižší míra růstu vede ke snížení investic a nižší úrovni zásob a to vede hospodářství do recese. Proces se opět opakuje, dokud ekonomika nedosáhne pomyslného dna, kdy dojde ke stabilizaci a oživení hospodářství.
1.4.3. Spekulativní bubliny - další z vnitřních zdrojů hospodářského cyklu 8
Nafukování a splaskávání spekulativních bublin poznamenalo vyspělé ekonomiky v období velké deprese, v průběhu devadesátých let dvacátého století i na počátku nového tisíciletí. Růst a příliv inovačních produktů v sektorech tzv. „nové ekonomiky“, které zahrnovalo počítačové technologie, software i internetové společnosti, vyvolal v průběhu let 1995 – 2000 vlnu spekulací s akciemi firem z tohoto odvětví. Mohly to být společnosti
7
SAMUELSON, Paul; NORDHAUS, William. Ekonomie. 18. vydání. [s.l.] : NS Svoboda, 2008. 776 s. ISBN 978-80-205-0590-3, str. 470-471 8
SAMUELSON, Paul; NORDHAUS, William. Ekonomie. 18. vydání. [s.l.] : NS Svoboda, 2008. 776 s. ISBN 978-80-205-0590-3, str. 470
14
zabývajícími se on-line seznamkami, nebo prodejem potravin, zajišťující bezplatné připojení k internetu nebo nabízející elektronická přání k narozeninám nebo prostě nabízející nějaké drobné, ale velmi nezbytné elektronické zboží. Mnozí studenti odcházeli z univerzit, aby se přes noc stali milionáři. Spekulativní šílenství vyvrcholilo, když lidé stáli fronty na nákup akcií firem, které zažívaly těžké ztráty a ve skutečnosti neměly žádný prodej. Hodnota firem v sektorech tzv. nové ekonomiky tak tvořila na začátku roku 2000 bublinu o velikosti 3 biliónů dolarů. Tento vývoj značně podpořil investice do počítačového vybavení, softwaru a telekomunikačních technologií, které vzrostly o 70 procent během let 1995 – 2000 a tvořily celou jednu pětinu nárůstu HDP v tomto období. Avšak skepse investorů ohledně skutečné hodnoty firem byla obrovská. Hořečnaté úsilí nakoupit akcie těchto firem dříve než vzroste jejich cena, se tak proměnilo v panickou snahu prodat je dříve než budou úplně bezcenné. Hodnota akcií typické firmy tak spadla z padesáti až sto dolarů za kus, na cenu několika pencí za jednu akcii. Studenti se vrátili zpátky do škol, možná o něco chytřejší, ale rozhodně ne bohatší.
1.5. Přehled dalších teorií hospodářského cyklu9 Monetární teorie Monetární teorie je založená na růstu a snižování peněžní zásoby a množství úvěrů.Tyto faktory jsou považovány za hlavní zdroj změn v agregátní poptávce. Příkladem může být hospodářská recese z let 1981 – 1982, kterou způsobilo zvýšení úrokových měr (na 18%). Federální rezervní systém se chtěl tímto způsobem vypořádat s tehdejší inflací. Teorie politického cyklu Hospodářský cyklus může být vyvolán i změnami v hospodářské politice, kterými se vláda snaží zvýšit své šance na znovuzvolení
9
SAMUELSON, Paul; NORDHAUS, William. Ekonomie. 18. vydání. [s.l.] : NS Svoboda, 2008. 776 s. ISBN 978-80-205-0590-3, str. 471
15
Teorie rovnovážného hospodářského cyklu Příčiny jsou přisuzovány fluktuaci výstupu a zaměstnanosti v mylném posouzení pohybu cen a mezd, které vedou lidi k chybným a iracionálním rozhodnutím ohledně množství nabízené práce. Jedna z těchto verzí této teorie odůvodňuje nárůst nezaměstnanosti v období recese, příliš vysokou cenou , za kterou někteří pracovníci nabízejí práci. Teorie reálných hospodářských cyklů Technologické inovace a další šoky ovlivňující produktivitu v určitém sektoru ekonomiky mají tendenci šířit se do ostatních odvětví hospodářství, a tím vyvolávají ekonomickou konjunkturu nebo pokles. Teorie nabídkových šoků Vysvětluje kolísání ekonomiky náhlými změnami v agregátní nabídce. Klasickým příkladem je ropná krize v sedmdesátých letech, kdy růst cen ropy zapříčinil pokles agregátní poptávky, růst inflace a nižší úroveň výstupu a zaměstnanosti. Je třeba podotknout, že žádná z těchto výše uvedených teorií nemá komplexní vysvětlení pro hospodářské cykly. Každý z těchto přístupů má pravdu jen z části.
1.6. Předvídání hospodářských cyklů10 Jednou z důležitých otázek je, zda se tyto hospodářské cykly dají nějakým způsobem předvídat či nikoliv. Ekonomové vyvinuli řadu nástrojů, které pomáhají změny v ekonomice předvídat a tím i přizpůsobit chování jednotlivých subjektů změnám ekonomických podmínek.Dříve se ekonomové snažili předvídat budoucí vývoj hospodářství pomocí rozboru velkého počtu dostupných údajů, jakými jsou například peníze nebo výroba oceli.Dnes se v praxi využívá ekonometrické modelování pomocí
10
SAMUELSON, Paul; NORDHAUS, William. Ekonomie. 18. vydání. [s.l.] : NS Svoboda, 2008. 776 s. ISBN 978-80-205-0590-3, str. 472
16
nejrůznějších počítačových technik. Ekonometrický model je tvořen soustavou rovnic, které ukazují chování ekonomik na základě odhadů z historických dat.
1.7. Jak kontrolovat výkyvy hospodářského cyklu a zmírnit jejich dopad? Keynesiánská teorie (podle Johna Maynarda Keynese) Je makroekonomická teorie, která jako hlavního původce hospodářského cyklu označila změny v agregátní poptávce. Tato teorie tedy říká, že změny v agregátní poptávce mají významný dopad na úroveň výstupu, zaměstnanosti a cenové hladiny v krátkém období. Podle Johna Maynarda Keynese je možné kontrolovat výkyvy hospodářského cyklu opatrným používáním fiskální a monetární politiky. Vlády tedy pomocí těchto dvou politik mohou ovlivnit výstup, zaměstnanost a inflaci. Fiskální politika: zdaňovat a utrácet Monetární politika: vláda jí kontroluje nabídku peněz a úrokovou míru, která má vliv na investice do kapitálových statků a na další obchody citlivé na úrokovou míru. Pomocí těchto dvou základních makroekonomických nástrojů vláda ovlivňuje celkové výdaje, míru růstu a úroveň výstupu, míru zaměstnanosti a nezaměstnanosti, i cenovou hladinu a míru inflace v ekonomice. Vlády vyspělých průmyslových zemí v průběhu poslední poloviny století poznatky keynesiánské revoluce úspěšně aplikovaly. Tržní ekonomiky stimulované expanzivní monetární a fiskální politikou , zaznamenaly do počátku sedmdesátých období nevídaného ekonomického
růstu.V osmdesátých
letech
se
však
vlády
v rámci
svých
makroekonomických politik zaměřily více na dlouhodobé cíle, jako je ekonomický růst a produktivitu. Například daňové sazby se ve většině průmyslových zemí snížily, aby se zlepšila motivace ke spoření a výrobě. Mnoho ekonomů zdůrazňuje význam veřejných úspor ve formě snížení rozpočtových deficitů jako způsob růstu národních úspor a investic.
17
2. Historický přehled významných světových krizí a jejich příčin V této kapitole bych vás ráda seznámila s některými významnými světovými krizemi a jejich příčinami. Podrobněji se zaměřím na příčiny Velké hospodářské krize (1929), abych ji v závěru své práce mohla srovnat s příčinami té dnešní (2008 - 2009).
2.1. Velká hospodářská krize (Velká deprese)11 Velká deprese je již po několik desetiletí označována za největší ekonomický kolaps, který zasáhl prakticky celý svět. Extrémní nárůst spekulačních obchodů s cennými papíry měl za následek pozdější krach na burze. Burzovní krach nastává pokud trh poklesne o desítky procent během několika dní či týdnů. Rozlišujeme v zásadě 2 typy burzovních krachů. Benigní a maligní. Benigním krachem rozumíme krach, který nemá prakticky žádné makroekonomické dopady. Takovýto typ krachu nastal například v říjnu 1987 či v září 1998, kdy krachovaly akciové trhy ve vyspělých zemích. Na druhé straně stojí krach maligní, neboli zhoubný, který je mnohem nebezpečnější a má mnohem závažnější dopady na ekonomické sektory. Tento typ krachu může trvat několik let nebo dokonce několik desetiletí, což je jednoznačně i případ hospodářské krize z roku 1929. Maligní krach je zpravidla doprovázen jak problémy mikroekonomickými, tak makroekonomickými (nezaměstnanost, problémy v bankovním sektoru, hospodářská stagnace apod.).
2.1.1. Hospodářská situace ve 20. letech Hospodářská situace v těchto letech byla velice příznivá. Rozvíjela se nová průmyslová odvětví, míra inflace byla nízká a mzdy vyšší. Vzestup zaznamenaly i kapitálové trhy. Od poloviny dvacátých let se o akciové investice začala mimo profesionálů zajímat i široká veřejnost. Zájem se stále zvyšoval a na konci dvacátých let vypuklo naprosté šílenství, kdy
11
HOLMAN, Robert, et al. Velká deprese : Sborník textů. 1. vydání. [s.l.] : Centrum pro ekonomiku a politiku, 2004. 95 s. ISBN 80-86547-38-8, str. 17
18
lidé bezhlavě investovali vše, co mohli. Někteří lidé si dokonce brali úvěry, aby mohli investovat na burze a vypůjčené peníze se jim rychle zhodnotily.12
2.1.2. Situace na kapitálových trzích v letech 1929 - 193213 První známky recese se objevily na jaře roku 1929. Jako první pocítil příznaky blížící se krize zemědělský sektor. Zvýšení nabídky pšenice v důsledku dobré úrody v předešlých letech mělo za následek výrazný pokles cen. Ani sektor podnikání nezůstal pozadu a brzy pocítil hrozbu. Tempo spotřeby se snižovalo a zásoby rostly. V květnu téhož roku poklesl Dow Jonesův index téměř o 10%. Tento první varovný signál byl však zažehnán a akciový trh se na nějakou dobu vzpamatoval. Dne 3. září 1929 byl dokonce zaznamenám historický rekord Dow Jonesova indexu, který se zastavil na hodnotě 381,17 bodů. O pouhé dva dny později varoval investory známý finanční analytik Roger Ward Babson před možným pádem akcií. I přesto, že se mu většina investorů vysmála, někteří znervózněli a to zapříčinilo, že ještě týž den klesl Dow Jonesův index o deset bodů. Přelom září a října byl ve znamení dalšího krátkodobého propadu, což mělo znamenat konec tzv. býčího trendu. 20. října přinesl tisk zprávu, že ceny mnoha akcií se dostaly na kritickou hodnotu. Tato informace znepokojila některé investory a ti začali prodávat své akcie. Následkem byl opět pokles kurzů, byť zatím pouze malý. O den později, tedy 21. října 1929 varoval analytik William Peter Hamilton, že by mohlo dojít k poklesu Dow Jonesova indexu pod hranici podpory – 325 bodů. Ještě téhož dne se tak stalo. V osudný „černý čtvrtek“ 24. října bylo obchodování zahájeno v poklidu. Byl to však pouze jakýsi klid před bouří. O chvíli později nastal obrovský prodejní boom, kdy během pouhé půlhodiny 1,6 miliónů akcií změnilo své majitele. Šlo především o akcie, které byly pořízeny na úvěr a podlehly nucenému prodeji. Mnoho investorů podlehlo panice. Všichni chtěli své akcie prodat za jakoukoli cenu. Prodejců akcií bylo tolik, že se obchodování muselo několikrát přerušit, což paniku dále prohlubovalo. Toho dne klesl Dow Jonesův index pod hranici 300 bodů. Příští den zasáhly zprávy o dění na americké burze také evropské trhy. Propadly se akcie v Londýně, Paříži,
12
HOLMAN, Robert, et al. Velká deprese : Sborník textů. 1. vydání. [s.l.] : Centrum pro ekonomiku a politiku, 2004. 95 s. ISBN 80-86547-38-8, str. 21 13
HOLMAN, Robert, et al. Velká deprese : Sborník textů. 1. vydání. [s.l.] : Centrum pro ekonomiku a politiku, 2004. 95 s. ISBN 80-86547-38-8, str. 17-24
19
Berlíně nebo v Miláně. Výprodej na newyorské burze stále pokračoval. Stále více akcionářů nebylo schopno pokrýt své úvěry hodnotou akcií či hotovostí a museli na žádost banky své pozice likvidovat. Menší banky se dostávaly do platební neschopnosti. 25. října vydal tehdejší prezident Spojených států, Herbert Clark Hoover, veřejné prohlášení o tom, že americké hospodářství a podnikání jsou zcela zdravé. Toto prohlášení uklidnilo investory a burza udržela hladinu kurzů alespoň na úrovni předchozího dne. V pondělí 28. října se opět hojně rozběhl prodej akcií. Přestože ceny stále klesaly bylo ten den zobchodováno přes 9 miliónů akcií. Dow Jonesův index klesl o necelých 13% a hodnota bodů se zastavila na čísle 260, 64. Během jednoho dne zaznamenal Dow Jonesův index kurzovou ztrátu 14 miliard dolarů. Důvěra v akcie se rozplynula. Během následujícího dne změnilo majitele téměř 16,5 miliónu akcií, index klesl o dalších 12% na 230, 07 bodů, což znamenalo pokles téměř o třetinu. 30. října došlo ke zlepšení situace. Dow Jonesův index zaznamenal svůj doposud nejvyšší denní vzestup o 12% a dosáhl 258, 47 bodů a dne 31. října dokonce optimistických 273, 51 bodů. Další oživení se však nekonalo a kurzy akcií se začaly opět propadat. Dne 13. listopadu klesl Dow Jonesův index na hodnotu 198, 69 bodů – nejnižší hodnotu za celý rok 1929. V polovině listopadu se akciový trh začal pomalu stabilizovat, světové hospodářství však stálo před mnohaletou krizí, později nazvanou Velká deprese. V červnu roku 1932 se propad kurzů zastavil, do té doby se kurzy stihly propadnout o celých 85%. Mezi lety 1929 – 1933 klesl HDP USA o 30%, ceny klesly o 25% a nezaměstnanost stoupla taktéž na 25%.
Vývoj Dow Jonesova Indexu v období Velké deprese
graf.2.1. DJIA, zdroj: www. peníze.cz 20
Deprese vzniklá v USA v důsledku zhroucení cen akcií se velice rychle šířila i do Evropy a trvala až do začátku druhé světové války.
2.1.3. Příčiny Velké hospodářské krize Názory ekonomů na příčiny Velké hospodářské krize se různí. Někteří hledali chybu v systému podnikání, v soukromém investování a ve spotřebě. Jiní si mysleli, že na hloubku a délku trvání hospodářské krize měla vliv masová spotřeba předmětů dlouhodobé spotřeby, jako jsou například automobily. V této části příspěvku bych ráda zmínila názory některých vybraných ekonomů na příčiny Velké deprese. John Maynard Keynes14 Podle Keynese slábnou ve vyspělých zemích podněty k investicím i ke spotřebě, čímž moderní kapitalismus ztrácí schopnost proinvestovat vytvořené úspory a dosáhnout vlastními silami plnou zaměstnanost. Keynes se zabýval otázkou, proč v ekonomice nepůsobí samoregulační síly, které by vyvolaly oživení. Odpovědí se stala jeho Obecná teorie. John Maynard Keynes nepovažoval recesi za náhodnou, ale ani způsobenou mikroekonomickými činiteli. Recese byla podle Keynese zcela přirozeným, pravidelně vznikajícím jevem ve vyspělé kapitalistické tržní ekonomice. Základní příčinu deprese připisoval nedostatečné efektivní poptávce spjaté s nízkými podněty k investovaní. Podle něj není kapitalistická tržní ekonomika trvale schopna vytvářet efektivní poptávku, která by umožňovala realizovat národní důchod při cenách, které kryjí výrobní náklady a přinášejí
podnikatelům
požadované
zisky
za
podmínek
plného
využití
všech
ekonomických zdrojů. Rozhodování o úsporách a investicích je v tržní kapitalistické ekonomice oddělené. Podle Keynese je rozhodování o úsporách závislé na příjmech domácností a rozhodování o investicích věcí podnikatelů. Podnikatelé nesledují zisk jako hlavní faktor k dosažení co nejvyšší úrovně užitku ze spotřeby, nýbrž se snaží nashromáždit bohatství jako takové. Podnikatel se nezajímá o to, jak budou statky, které nakupuje využity. Soustředí se pouze na to, jaký peněžní přírůstek mu tyto statky 14
HOLMAN, Robert, et al. Velká deprese : Sborník textů. 1. vydání. [s.l.] : Centrum pro ekonomiku a politiku, 2004. 95 s. ISBN 80-86547-38-8, str. 35-37
21
poskytnou. Pokud jsou vyhlídky očekávaných výnosů z investování do výroby a služeb pesimistické, může podnikatel dávat přednost držbě peněz. Podle Keynese se peníze mohou jevit jako nejlepší prostředek udržení bohatství. Pokud dochází ke ztrátě důvěry v ziskovost investic, podnikatelé mají tendenci peníze držet a tím však podporují snížení zaměstnanosti. Ve vývoji Velké deprese
hrály významnou roli ještě další specifické
faktory. Jedním z nich je institucionální uspořádání finančních trhů a jejich fungování na národní i mezinárodní úrovni. Keynes zdůrazňuje, že se jedná o nerovnovážné působení sil hlavně na kapitálových trzích, které ovlivňují oceňování kapitálových aktiv a relace cen kapitálových aktiv a cen běžné produkce a tím předurčují očekávání podnikatelů a investiční aktivitu. John Maynard Keynes nakonec dospěl k závěru, že je potřeba zásadně změnit hospodářskou politiku státu a provést reformu mezinárodního finančního systému. Milton Friedman15 Milton Friedman, nositel Nobelovy ceny ze ekonomii, tvrdí že na příčinách vzniku Velké deprese se podílela americká centrální banka. Podle něj by kolaps na newyorské burze neměl tak vážné dopady, pokud by nepřerostl v krizi v bankovním sektoru. Friedman porovnával tuto krizi s krizí v roce 1907. Tehdy krach jedné velké newyorské banky vyvolal bankovní paniku a sérii bankovních runů. Panika měla za následek, že banky omezily vyplácení vkladů. Ačkoli toto opatření bylo vůči veřejnosti drastické, zabránilo bankovním krachům a během několika měsíců byla obnovena důvěra v trh a krize zažehnána. V důsledku této situace byl Kongresem v roce 1913 přijat Federální rezervní zákon a vznikl Federální rezervní systém – obdoba centrální banky fungující jako věřitel v poslední instanci. Tato instituce měla zabránit bankovním krachům a panikám. Ve 20. letech Federální rezervní systém přispíval k vytvoření stabilní hospodářské a finanční situaci a díky změnám peněžní zásoby tlumil průběh hospodářského cyklu. Finančníci, podnikatelé i spotřebitelé získali opět víru ve stabilitu a trvalý růst. Tento znovu získaný optimismus přerostl ve spekulační bublinu na finančních trzích a signalizoval krach. Krach přišel. Optimismus se rázem změnil v pesimismus a nejistotu. Došlo k hlubokému poklesu investic i spotřeby a lidé se snažili držet peněžní hotovost. Začaly krachovat banky.
15
HOLMAN, Robert, et al. Velká deprese : Sborník textů. 1. vydání. [s.l.] : Centrum pro ekonomiku a politiku, 2004. 95 s. ISBN 80-86547-38-8, str. 12-14
22
Tentokrát však banky nepřijaly opatření v podobě omezení výplat vkladů jako v roce 1907, ale spoléhali, že se Federální rezervní systém zachová jako věřitel v poslední instanci a poskytne bankám půjčky. Federální systém selhal a navíc nepřistoupil na normální opatření v podobě zvyšování peněžní zásoby prostřednictvím nákupů vládních dluhopisů, které se běžně používá během hospodářské deprese. V roce 1931 se bankovní krize opakovala a tehdy Federální rezervní systém dokonce zvýšil úrokové sazby, čímž chtěl zabránit odlivu rezerv do zahraničí a udržet zlatý standart dolaru. Opět se nezdařilo. Během těchto bankovních krizí zkrachovalo v USA zhruba 10 000 z 25 000 bank. Friedman říká, že deprese by nebyla takového rozsahu, pokud by centrální banka tehdy místo měnové restrikce reagovala měnovou expanzí. Tyto skutečnosti však nebyly známy Keynesovi. John Kenneth Galbraith16 Naopak John Kenneth Galbraith dává počátek Velké deprese za vinu akciovému trhu, zejména chamtivosti spekulantů. Gustav Cassel17 Tento švédský ekonom kladl důraz na nestabilní hodnotu zlata, která se prostřednictvím zlatého standardu přenášela do cenové úrovně. Zlatý standard měl zajišťovat mezinárodní stabilitu cen a spravedlivé rozdělení zlata mezi země podle podílu na světovém hospodářství. Rozdělení zlata mělo fungovat podle následujícího vzorce: pokud bude v jedné ze zemí nadměrné množství zlata, stoupne zde cenová hladina, čímž se zvýší dovoz, což zhorší platební bilanci a povede k odlivu zlata na její vyrovnání. Toto bude trvat tak dlouho, dokud se cenová hladina nesrovná na světovou. Dále měl zlatý standard zabránit inflaci - tedy vyloučit politický vliv na měnu. Banky však samy obchodovaly se zlatem a udržovaly tak větší než nutné zásoby zlata. Systém tedy stále podléhal zásahům. Zlatý standard byl během první světové války zcela opuštěn, ale návrat k němu byl jedním z hlavních bodů poválečné obnovy. Ke zlatu se v roce 1924 vrátilo i za cenu deflace 16
HOLMAN, Robert, et al. Velká deprese : Sborník textů. 1. vydání. [s.l.] : Centrum pro ekonomiku a politiku, 2004. 95 s. ISBN 80-86547-38-8, str. 21 17
HOLMAN, Robert, et al. Velká deprese : Sborník textů. 1. vydání. [s.l.] : Centrum pro ekonomiku a politiku, 2004. 95 s. ISBN 80-86547-38-8, str. 45-48
23
Švédsko a o rok později i Velká Británie. problém nastal, když se ke zlatému standardu vrátila i Francie, která skupovala velké množství zlata na světových trzích. Podobně se zachovalo Nizozemí, Belgie, Švýcarsko a tehdejší Československo. V důsledku těchto událostí zmizelo z oběhu 20% světových zásob zlata a jeho cena tedy začala stoupat. Rostoucí cena se samozřejmě promítla pokračující deflace, která zasáhla celý svět. Novodobější názory na příčiny Velké deprese18 Podle modernějších analýz je jasné, že průběh Velké deprese byl o dost složitější proces a měl vícero příčin. Skutečnosti, že hospodářství USA koncem 20. let směřovalo k zastavení, ekonomický růst byl podporován expanzivní politikou levných úvěrů a spolu s ekonomikou rostl i optimismus investorů a ochota jejich ochota investovat do akcií, by samy o sobě nestačily k propuknutí Velké deprese. Americké hospodářství bylo ovlivněno ještě dalšími faktory. Významnou roli hrála provázanost komerčního a investičního bankovnictví a také zlatý měnový standard. Pro americký finanční systém byla významnou charakteristikou role bank. Funkcí banky bylo shromažďovat vklady a ty poté ve velkém množství dále investovat do akcií. Zároveň však neexistovala žádná závazná pravidla pro tvorbu rezerv na případné ztráty kursů cenných papírů. Nebezpečí se neprojevovalo dokud akcie neztráceli na hodnotě. Banky dosahovaly snadných zisků a mohly tedy poskytovat laciné úvěry. To, že by se dlužníci mohli dostat do platební neschopnosti, nebo že by ceny pozemků, na které banka ve velkém poskytovala farmářům zástavy, mohly rapidně klesnout banku nijak zvlášť nezajímalo. V den, kdy se začal hroutit burzovní systém se banky snažily situaci zachránit zásahem do trhu v podobě nákupů akcií ve prospěch jejich kurzů. Banky opět selhaly a jejich majetek, který se z velké části skládal z akcií, se začal rozplývat. Ačkoli se bankovní sektor začal ocitat ve vážných problémech, stále existovala možnost, jak americké hospodářství zachránit před nejhorším. Tuto možnost měl Federální rezervní systém. Guvernér této instituce Benjamin Strong zastával politiku nízkých úrokových sazeb, což sice přispívalo k ekonomickému růstu, ale zároveň také k přehřátí ekonomiky. V době, kdy mohl Federální rezervní systém pustit do oběhu velké množství peněz a zachránit tím americké bankovnictví před vlnou platební neschopnosti dlužníků a
18
HOLMAN, Robert, et al. Velká deprese : Sborník textů. 1. vydání. [s.l.] : Centrum pro ekonomiku a politiku, 2004. 95 s. ISBN 80-86547-38-8, str. 21-25
24
před možným bankrotem, udělal pravý opak. Zvýšil úrokové sazby a aplikoval restriktivní měnovou politiku. Důvodem, proč se Federální rezervní systém takhle rozhodl, bylo udržení stabilního kurzu dolaru vzhledem ke zlatu. Za podmínek určovaných zlatým standardem neexistovalo jiné východisko, jak udržet stabilní kurz dolaru než zavedení přísné měnové restrikce spojené s vysokými úrokovými sazbami, poklesem mezd, poklesem průmyslové produkce a vysokou nezaměstnaností. Toto řešení však mělo jediný účel – udržení zlatého standardu za každou cenu, což se zcela vymyká racionálnímu ekonomickému myšlení. I přestože Velká hospodářská krize USA trvala řadu let a měla vážné dopady na všechny sektory ekonomiky, přinesla i pozitivum v podobě ponaučení. Výsledkem byl stabilní bankovní sektor a solidní regulace kapitálových trhů. Podobná krize se již neopakovala. V roce 1987 došlo ještě k většímu poklesu kurzů akcií než v období Velké deprese a to o 26,2%, ale dopady na ekonomiku nebyly téměř žádné a americký hospodářský systém přežil ve zdraví. Pro vypuknutí Velké hospodářské krize existuje mnoho vysvětlení. Převážně se však jednalo o systémovou chybu na mikroekonomické úrovni. Jednou z nejzásadnějších chyb bylo již jednou zmíněné propojení komerčního a investičního bankovnictví, které bylo na základě Glass-Steagallova zákona roku 1932 zrušen. Dále bylo také zavedeno povinné pojištění vkladů a zákony na ochranu drobných akcionářů.
2.2. První celosvětová krize – 187319 Rok 1983 je v některé literatuře označován jako rok počátku Velké deprese. V tomto roce nastal první rozsáhlejší cyklický výkyv a došlo k burzovní a bankovní panice na finančních trzích ve Vídni a v New Yorku. Spojené státy byly v této době teprve ve fázi industrializace a modernizace a krize je tedy zasáhla minimálně. USA se dokonce vyšvihly na první místo v žebříčku nejsilnějších ekonomik, na čemž však měla podíl stagnace hospodářství Velké Británie, jejíž moc byla v té době na vrcholu. Druhá polovina 19. 19
Www.investujeme.cz : První celosvětová krize 1873 [online]. 14.8.2009 [cit. 2010-04-05]. Dostupné z WWW:
.
25
století byla pro USA, jak už bylo řečeno, obdobím rozmachu průmyslové výroby, který byl úzce spojen s pohybem lidí a zahraničních investic. Nevídaný růst vytvořil prostor k obchodování a tlumil překážky, které by obchod mohly znemožňovat. Jednotlivé země byly pod vlivem politiky volného obchodu Velké Británie. Byly rušeny dovozní a vývozní cla nebo přímé zákazy importu. Rozšiřující se železniční a námořní doprava značně zjednodušila a zlevnila obchod mezi jednotlivými zeměmi, které tak mohly těžit z absolutních i komparativních výhod a vzájemné obchodní výměny. Rozvoj před první světovou krizí
zaznamenaly i bankovnictví a burzovní obchody s cennými papíry.
Ukazovaly se nové podnikatelské příležitosti a to hlavně v podobě investic, které v té době směřovaly převážně právě na rozvoj železnic. Nově zakládané podniky potřebovaly finanční zdroje, které byly získávány v podobě akciového kapitálu, tedy prodejem akcií na burze. Na vzestupu se nacházely také úvěry – rostl počet bank, které byly ochotny je poskytovat. S růstem množství poskytovaných úvěrů rostla i zadluženost podnikového sektoru. Čím více peněz proudilo na burzu, tím více rostly ceny akcií. Ačkoli na spojné státy dopadla krize v plném rozsahu až ve 30. letech 20. století, situace v Evropě v druhé polovině byla zcela jiná. Podnikový sektor byl předlužen, bankovní bilance byly nafouknuty a úvěry na spekulace s cennými papíry a pozemky se poskytovaly v hojném počtu. Situace byla optimistická a lidé věřili že rozmach bude nadále pokračovat - hodnota pozemků stále poroste a akcie budou zhodnocovány. Optimismus nevydržel příliš dlouho. V květnu 1983, kdy došlo ke krachu vídeňské burzy a i ostatních významných světových burz, nastala celosvětová hospodářská krize. Byla narušena stabilita finančního systému a začalo krachovat mnoho investičních bank. Krize finanční vyústila v krizi hospodářskou. Tehdejší Německé císařství profitovalo z válečných náhrad po francouzsko-pruské válce vyplácených Francií. Tento přítok financí umožnil měnové uvolnění a poskytování levných úvěrů. Přebytek peněz dával prostor burzovním spekulacím a podněcoval tak nafukování bubliny na akciových trzích. Byly zakládány nové a nové akciové společnosti (tzv. gründerský boom) a věřilo se, že přinesou závratné podnikatelské příležitosti a budoucí výnosy. Přestože budoucí vyhlídky těchto nově vzniklých společností na výnosy z akcií byly pochybné, jejich akcie byly skupovány ve velkém. Se splacením francouzských reparací byl ztracen i zdroj levných úvěrů a zdálo se, že růst bude stagnovat. Zpráva o krachu na Vídeňské burze a o problémech některých amerických společností obchodovaných na burzách evropských se s největší pravděpodobností stal příčinou květnového krachu na Berlínské burze. I přesto, že na USA dopadla krize později, částečné
26
následky také zaznamenala. Po krachu na Vídeňské a dalších světových burzách roku 1983 začali investoři své investice do železnic stahovat a bublina splaskla. Příliv kapitálu ze zahraničí ustal, nedostávalo se peněz potřebných k financování a i investování se dostalo do značného útlumu. Krach na burze není však skutečnou příčinou vzniku krize. Krach je pouze viditelným projevem dlouhodobě vytvářené nerovnováhy. Optimismus v podobě vidiny trvalého růstu a rostoucích zisků je často střídán pesimismem a nedůvěrou v trh. Pak teprve nastává hospodářská a finanční krize, která ekonomiku směřuje do nové rovnováhy.
2.3. Ropná krize 197320 Prozatím největší ropná krize začala na podzim roku 1973, kdy OPEC – organizace zemí vyvážející ropu záměrně omezila těžbu ropy cca o 5%, aby ve svůj prospěch mohla ovlivňovat cenu a spolu s tím vyhlásila embargo na vývoz ropy do zemí, které podporovaly Izrael během Jomkipurské války. Embargo se týkalo hlavně Spojených států amerických a Nizozemí. Vyhlášení embarga mělo za následek prudký nárůst ceny ropy a došlo k jejímu obecnému nedostatku. Další příčinou vzniku ropné krize bylo vysoké zadlužení USA v důsledku války ve Vietnamu. Vysoké zadlužení vedlo ke stagflaci – spojení stagnace hospodářského růstu s vysokou inflací. Takto vzniklou situaci se snažil odvrátit tehdejší prezident USA Richard Nixon odpoutáním dolaru od zlatého standardu, což mělo za následek snížení hodnoty americké měny. Jelikož se cena ropy určovala a stále určuje v amerických dolarech, vývozci za ni dostali zaplaceno podstatně méně než dříve. Dne 16. října 1973 stoupla cena americké ropy ze tří dolarů za barel na více než pět dolarů a v během dalšího roku dokonce na 12 dolarů za barel. V roce 1974 bylo embargo odvoláno a krize se zmírnila. Vysoké ceny za ropu však přetrvávaly a následná inflace způsobila řadu recesí, která trvala až do počátku 80. let. Z ropné krize profitovaly především země OPEC, ale také tehdejší Sovětský svaz. Naopak nejvíce postiženi byli dovozci ze zemí třetího světa.
20
Www.krize.eu : Ropný šok [online]. 12.11. 2009 [cit. 2010-04-05]. Dostupné z WWW:
.
27
2.4. Druhá ropná krize 1979 – 1980 Tato krize byla způsobena výpadky v těžbě a distribuci ropy v důsledku války mezi Irákem a Iránem. Válka vyhnala cenu ropy na 38 dolarů za barel. Ačkoli výpadek produkce nebyl nijak závažný, panika byla obrovská a to vedlo ke skokovému nárůstu ceny ropy, která se vyšplhala na historická maxima. Pro průmyslové země západní Evropy znamenal tento fakt jednu z nejdelších recesí, která byla překonána až počátkem roku 1982.
Naopak
v rozvojových zemích měla tato situace za následek počátek dluhové krize. Rozvojové země si musely půjčovat ze všech možných zdrojů, aby zaplatily své účty za ropu. Aby se dostaly z dluhové závislosti, musely jednat o přeložení dluhů až do poloviny dvacátých let a mnohé pociťují důsledky dodnes.21
2.5. Japonská krize 1990 – 200622 Hlavní příčinou vypuknutí této krize byla obrovská spekulační bublina na trhu nemovitostí. Na tuto skutečnost však měla významný vliv úroková politika Bank of Japan. Úrokové sazby od roku 1982 neustále klesaly. Od roku 1982 do roku 1987 klesla diskontní sazba z 5,5% na 2,5% a tuto úroveň si udržela až do roku 1989. Díky výraznému poklesu úrokový sazeb bylo jednoduché získat na finančním trhu potřebný kapitál, což podpořilo japonské hospodářství, zejména export. Příznivý vliv na akcie a trh s nemovitostmi měla také peněžní politika centrální banky. Faktorem, který podpořil akciový trh, byl run na akcie tehdy státního telekomu Nippon Telephone & Telegraph. Run na tyto akcie hnal cenu vzhůru a vzbudil zájem i o další akcie. Levné úvěry a akciový trh na vzestupu byly dva důvody, které sváděly japonské podniky k investicím na kapitálovém trhu. Společnosti, které podnikaly v oboru jež ztrácel na významu, se tímto způsobem snažily vykompenzovat klesající zisky. Tyto podniky výhodně zajišťovaly potřebné bankovní úvěry svými nemovitostmi, čemuž nahrávala situace, že ceny nemovitostí a akciový trh šly
21
ČERMÁK, Petr. Www.finance.cz : Ropa - nejdůležitější komodita současnosti [online]. 17.9.2008 [cit. 2010-04-05]. Dostupné z WWW: . 22
Www.penize.cz : Největší burzovní krachy [online]. 29.7.2003 [cit. 2010-04-05]. Dostupné z WWW: .
28
společně vzhůru. Koncem osmdesátých let se vedoucí index tokijské burzy Nikkei-225 za poslední tři roky více než zdvojnásobil. Z původních 17 000 bodů počátkem roku 1987 stoupl na 38 900 bodů koncem roku 1989. Spolu s akciemi se nafukoval i trh s nemovitostmi. Cenový index obytných nemovitostí stoupl od roku 1980 z 5 800 bodů na 20 600 bodů v roce 1989. Nebyl problém zajistit úvěr v hodnotě 1,2 miliónu dolarů pozemkem v hodnotě 1 miliónu, protože se předpokládalo, že ceny se během několika měsíců srovnají. Kromě nafouknuté bubliny ve finančním sektoru, pojišťovnictví a na trhu s nemovitostmi se rozrůstala také nezaměstnanost. Mnoho rodin si díky vysokým cenám nemovitostí nemohlo pořídit vlastní byt a drahé nájmy omezovaly kupní sílu obyvatelstva. Na úkor splácení úroků se stát zadlužoval. Na tento stav dlouho japonská centrální banka dlouho nereagovala. Zatímco banky v USA a Německu opět začaly v letech 1987 - 1988 zvyšovat své úrokové sazby, Bank of Japan čekala s tímto rozhodnutím až do roku 1989. S úmyslem snížit zadluženost státu se japonská vláda rozhodla schválit daňovou reformu, která se týkala všeobecné daně z příjmu. Touto cestou se vláda snažila zvýšit státní příjmy. Banka se dále snažila zpřísnit systém úvěrování. Aby toho dosáhla zvýšila Bank of Japan během 15 měsíců úrokové sazby z 2,5% na 6%. Tento razantní a zároveň pozdní zákrok měl za následek počátek poklesu indexu Nikkei-225. V roce 1990 došlo k poklesu akciového indexu Nikkei až na hodnotu 28 000 bodů a banky se ocitaly ve vážných problémech. Zablokovaly poskytování úvěrů a u mnoha podniků to vyvolalo platbní neschopnost. Kolabující burza ovlivnila i trh s nemovitostmi. Společnosti, které ručily svými nemovitostmi za poskytnuté úvěry, se často dostávaly do problémů a nemovitosti musely prodat. Trh akcií i nemovitostí se propadal a japonská ekonomika se dostávala do stádia recese. Koncem roku 1990 se index Nikkei zastavil na hodnotě 23 849 bodů. Akciový trh stále více podléhal panice a nepomáhalo už ani opětné snižování sazeb, ke kterým se centrální banka odhodlala v polovině roku 1991. Akcie i ceny nemovitostí opět klesly. V roce 1996 ztratily ceny nemovitostí přes 50% svých cen z období boomu. V roce 2002 se akciový index nacházel již 79% pod svým maximem z roku 1989 a zastavil se na hodnotě 8300 bodů. Japonský finanční systém stále zatěžován špatnými úvěry a navíc se musel vyrovnávat s dalšími finančními ztrátami na evropských a amerických burzách. Pokus centrální banky oživit ekonomiku snížení sazeb ztroskotal. Přestože v roce 1995 poklesla sazba na 0,5% a v roce 2002 dokonce na 0,1%, japonskému hospodářství tento razantní zásah nijak nepomohla. Hospodářský propad trval až do roku 2006 a měl za následek zchudnutí velké části obyvatel, růst nezaměstnanosti a dlouhodobou deflaci.
29
2.6. Asijská krize (1997 – 1998) Počátek asijské krize je datován na červenec roku 1997, kdy thajské banky nebyly schopny dostát svým závazkům vůči investorům.. Investoři si na nákup akcií půjčovali a mnozí z nich se dostali do problémů jako Američané ve třicátých letech. V devadesátých letech zaznamenávaly některé asijské země nevídaný růst HDP, což přitáhlo pozornost investorů. Středem zájmů tentokrát nebylo Japonsko, které stále bojovalo s následky krize, nýbrž státy jihovýchodní Asie – tzv. „asijští tygři“. Státy, jako například Hongkong, Indonésie, Malajsie, Singapur, Jižní Korea, Tchaj-wan, Thajsko a dokonce i komunistická Čína zaznamenaly roční nárůst HDP v průměru mezi 5 – 9%. Levná pracovní síla v tomto regionu přilákala mnoho japonských i evropských firem, které se snažily levnou pracovní sílu využít ke snížení svých mzdových nákladů a přesouvaly hromadně výrobu do této oblasti. Umělé navázání měn „asijských tygrů“ na americký dolar bylo jednou z příčin této krize. Cenné papíry i nemovitosti byly nakupovány na úvěry, které byly bez problémů poskytovány. Opět tedy nepochopitelná kombinace levného kapitálu a pevných kurzů domácích měn těchto zemí způsobila nerovnovážný stav. Víra v pokračující hospodářský růst vyústila v investiční boom. Ani v roce 1996 ještě nikdo nezachytil varovné signály, ba naopak. Evropské i japonské banky se také chtěly podílet na vysokých výnosech, a protože v té době přitékalo do jihovýchodní Asie velké množství kapitálu z Evropy, nebyl to problém. Do poloviny roku 1997 získaly asijské země úvěry v hodnotě téměř 400 miliónů dolarů. Koncem roku 1996 se propadl thajský akciový index SET. Příčinou byl pokles cen na trhu polovodičů. Thajská ekonomika se dostala do tak velkých problémů, že 2. června musela centrální banka uvolni kurz thajské měny – bathu. Přestože se bath propadl o 18% vůči americkému dolaru, mnoho spekulantů toho využilo a investovalo stále do stále akcií. Znehodnocení bathu poškodilo thajské podniky, kterým mohutně narostl zahraniční dluh. Po devalvaci thajské měny následovaly podpůrné nákupy měn z Malajsie a Filipín, což vytvářelo tlak na ostatní měny v tomto regionu, jako byl například singapurský nebo hongkongský dolar. Zahraniční finanční společnosti začaly své investice stahovat z asijských zemí zpět. Odliv tohoto zahraničního kapitálu však situaci ještě více zhoršoval. Mnoho bank a
podniků mělo problém splácet své zahraniční dluhy. I obří korejský
koncern Kia Motors byl vážně zasáhnut krizí. Jeho situaci zachránila na poslední chvíli rozsáhlá státní pomoc. Krize samozřejmě postihla i akciové trhy. Vedoucí indexy „asijských tygrů“ se od poloviny roku 1997 výrazně propadly. Od května 1997 do září
30
1998 poklesla hodnota akcií Beijing Enterprises na 20% své původní hodnoty a hongkongský akciový index ztratil od srpna 1997 do ledna 1998 přes polovinu původní ceny.. Dalšímu propadu zabránil zásah Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. I přes tento zásah se v jihovýchodní Asii šířila bída a mnoho miliónů lidí ztratilo své zaměstnání. Nejvíce tato krize postihla Japonsko, kterému hrozil návrat hluboké recese. Akciový index Nikkei-225 ztratil v období červenec 1997 – říjen 1998 přes 7000 bodů, což znamenalo pokles o necelých 40%. Krize nepostihla pouze Thajsko a další státy jihovýchodní Asie, ale později se podílela i na krizi v Rusku a Latinské Americe.23
2.7. Ruská krize (1998)24 Ruská krize vznikla v důsledku asijské krize a příčinou jejího vzniku byl odliv zahraničního kapitálu z Ruska, který způsobil vnitřní i vnější zadluženost země. V říjnu roku 1997 šel ruský akciový index RTSI rychle ke dnu. K tomuto propadu přispěla asijská krize. Další příčina je připisována propadu cen ropy na světových trzích a obrovská rozpočtová díra v ruském hospodářství. V polovině roku 1998 již ruský akciový trh ztrácel téměř 80% své hodnoty. Rusku se stejně jako již předtím snažil pomoci Mezinárodní měnový fond a země západní Evropy. Přestože byly Rusku poskytnuty úvěry v celkové výši 27,5 miliard dolarů, pomoc nepřišla včas. Dne 17. srpna 1998 musel být uvolněn kurz rublu, který se rázem propadl o více než 50%. Propad kurzu z 6 rublů za 1 dolar na 20 rublů za dolar. Finanční trh Ruska se dostal do platební neschopnosti a zkolaboval. Kolabovaly ruské komerční banky, inflace se vyhoupla na 40% a HDP poklesl o 7% za rok 1998. Téhož dne, tedy 17. srpna
provedla vláda také jednostrannou restrukturalizaci
domácího dluhu a bylo vyhlášeno devadesátidenní moratorium na splácení zahraničních úvěrů. Následoval další akciový pokles, který se přenesl na rozvojové, ale i vyspělé kapitálové trhy. Ruský finanční sektor pomohla stabilizovat obrovská mezinárodní finanční pomoc a situace se posléze uklidnila. Krize měla také politické následky. Nejprve padla
23
Www.penize.cz : Největší burzovní krachy [online]. 29.7.2003 [cit. 2010-04-05]. Dostupné z WWW: . 24
Www.penize.cz : Největší burzovní krachy [online]. 29.7.2003 [cit. 2010-04-05]. Dostupné z WWW: .
31
vláda tehdejšího předsedy Sergeje Kirijenka a 31. prosince 1999 resignoval i prezident Boris Jelcin .
graf 2.2. zdroj: http://www.penize.cz/15902-asijska-krize-a-financni-kolaps-v-rusku
2.8. Dot.com krize (2000)25 Dot.com krize byla vyvolána tzv. „splasknutím technologické bubliny“. Proto je tato krize mnohdy také nazývána dot.com bublina. Počátky krize nalezneme opět v USA, kde nově vzniklé společnosti podnikající v oblasti počítačových technologií způsobily davové šílenství. Když se k počítačovým technologiím přidal ještě internet, šílenství bylo k neudržení. Technologický index Nasdaq 100 vzrostl díky nákupní mánii ze 600 bodů v roce 1996 na 5 000 bodů v roce 2000. Nárůst znamenal neuvěřitelných 730%. Tzv. „dot.com“ internetové společnosti vázaly kapitál z trhů a velice rychle se začaly rozrůstat. To, že tyto společnosti nevykazovaly jakoukoliv ziskovost zřejmě nikoho moc nezajímalo a burza vytvářela milionáře nejen za několik dní, ale dokonce za několik hodin či minut. Bublina byla na světě a investoři si svou chybu uvědomili opět pozdě. V březnu roku 2000 25
Www.penize.cz : Největší burzovní krachy v novodobé historii [online]. 12.4.2007 [cit. 2010-04-05]. Dostupné z WWW: .
32
bublina praskla a v roce 2002 byl index Nasdaq 100 zpátky na 800 bodech. Přímým dopadem byla hluboká nedůvěra v tento typ podnikání. Přímé škody byly omezeny na nesplácení úvěrů. Banky přišly podle odhadů zhruba o 200 miliard dolarů.
3. Současný stav světové ekonomiky a ekonomiky v ČR V této kapitole bych se ráda věnovala hlavním příčinám současné globální krize, která postihla jak vyspělé státy, tak i rozvíjející se ekonomiky koncem léta roku 2008. Je až neuvěřitelné, jak jedna zdánlivě bezvýznamná událost na jednom konci světa dokáže způsobit katastrofu na druhém kontinentu. Zprávy o současné světové krizi můžeme číst v jakémkoli tisku či slyšet v jakémkoli zpravodajství. Média jsou dnešní globální krizí doslova zaplaveny a prakticky celý svět denně sleduje hluboké poklesy finanční aktiv a úpadky finančních institucí.
3.1. Analýza příčin dnešní celosvětové krize Jak už je nám známo, obvykle bývá příčinou krize tzv. přehřátí ekonomiky, ke kterému dochází díky nafukování a splaskávání bublin na různých trzích. Ačkoli krize mohou být různého druhu, v zásadě mají společné rysy. V následující části příspěvku si detailněji probereme příčiny soudobé globální krize.
3.1.1. Splasknutí cenové bubliny na americkém trhu nemovitostí26 Důvodem vzniku cenové bubliny je fakt, že investoři nakupují akcie za vyšší ceny než je jejich reálná hodnota, a to z důvodu očekávání vysokých zisků. Splasknutí cenové bubliny bývá nečekané, ale i přesto se dá předvídat, poněvadž investoři si zcela uvědomují toto riziko a jsou tedy připraveni na to, že by tato situace mohla nastat Splasknutí bubliny bývá 26
MUSÍLEK, Petr Příčiny globální a finanční krize a selhání regulace. In Příčiny globální a finanční krize a selhání regulace. [s.l.] : [s.n.], 2008, str. 8-9
33
obvykle startérem hluboké recese. Prudký pokles finančních aktiv má dopad jak na poskytovatele finančních zdrojů (banky a investoři do cenných
papírů spojených
s hypotékami), tak na majitele nemovitostí. V historii nalezneme několik případů, kdy splasknutí nemovitostní bubliny mělo za následek bankovní krizi a posléze i dlouhodobý hospodářský pokles či stagnaci. Příkladem může být již jednou zmiňovaná Japonská krize v roce 1990, nebo situace v Rakousku roku 1874. Jelikož jsou dnes nemovitostní trhy téměř plně liberalizovány, americká cenová bublina se rozšířila i do dalších států – zejména do Velké Britanie, Španělska, Francie i do České republiky. S růstem cenové bubliny je spojována také nadměrná úvěrová expanze, která je považována za další příčinu světové krize.
3.1.2. Poskytování riskantních hypotečních úvěrů tzv. subprime mortage Úvěrová expanze bývá vyvolána novými událostmi jako jsou například nové vynálezy a poptávka po nových výrobcích či službách. V ekonomice tak dochází k růstu reálného výstupu, ale také cenové hladiny, dodatečných investic financovaných dluhovým způsobem a spekulaci založené na očekávaných kapitálových ziscích. Banky umocňují poskytování úvěrů tím, že snižují rezervy, což vede ke zvýšení peněžní nabídky a cenové hladiny. Růst cen vede jednak k optimismu, ale také ke snížení reálné hodnoty závazků, což dává podnět k dalším a dalším půjčkám. Taková situace nemůže vést k ničemu jinému než k předlužení. V této fázi je ekonomika značně oslabena a kdykoliv může propuknout krize, kterou mohou mít na svědomí jak dlužníci, tak věřitelé. Dlužníci se dostávají do platební neschopnosti a věřitelé odmítají financovat i lukrativní projekty. Tyto skutečnosti způsobují prodej aktiv pod cenou a postupem času se začíná zhoršovat kvalita úvěrového portfolia, která má negativní dopad na vlastní kapitál banky. V důsledku toho, že by se banky mohly stát insolventními začínají lidé své vložené peníze vybírat zpět, což prohlubuje vzniklou paniku. Ceny akcií začínají prudce klesat a dochází ke snížení reálného výstupu ekonomiky a zaměstnanosti. V posledních dvaceti letech zaznamenala USA obrovský příliv imigrantů, což způsobilo zvýšení poptávky po bydlení. Tito noví, často ilegální obyvatelé by se za normálních okolností poohlíželi po skromném bydlení, ale nízké úrokové sazby a mírné podmínky k získání hypotéky vedly k přehodnocení jejich rozhodnutí. Toto však bylo výhodné pro všechny účastníky trhu. Hypoteční ústavy tak
34
zvýšily počet jimi půjčených peněz, čímž mohly téměř do nekonečna na jinak vyčerpaném trhu navyšovat svůj tržní podíl.27 Takto fungovaly slavné dva ústavy Fannie Mae a Fredie Mac, které musela vykoupit vláda během své první záchranné operace v srpnu 2008. Výhody měla tato situace i pro banky, které svými penězi tyto hypotéky financovali. Tato situace přivedla do problémů i jednu z nejstarších amerických bank Lehman Brothers. Aby toho nebylo málo banky tyto tzv. toxická aktiva ještě výhodně pojišťovaly. Problém se přelil i do oblasti pojišťovnictví. Na hráčském poli se objevil další gigant trhu, tentokrát to byla největší pojišťovna světa AIG. Pojišťovna byla zachráněna balíčkem 80 miliard dolarů od americké vlády. Kdyby tak vláda neučinila, hrozil by kolaps nejen systému v USA, ale díky celosvětové působnosti této pojišťovny by kolaps postihl celý finanční a podnikatelský svět.28
3.1.3. Spekulace29 Podle Minského vytváří nadměrné dluhové financování velmi zranitelné hospodářské prostředí. Minsky rozlišuje tři skupiny deficitních jednotek. První jsou tzv. opatrné finanční jednotky, které předpokládají, že důchodové peněžní toky budou převyšovat budoucí splatné závazky. Čím větší podíl vlastního kapitálu ve finanční struktuře deficitní jednotky, tím je větší pravděpodobnost, že tato jednotka používá opatrné financování. Druhou skupinu tvoří spekulativní finanční jednotky. Ty předpokládají, že očekávané peněžní toky budou dostatečné pro splacení závazků, nikoli však pro umoření celé jistiny. Hospodaření spekulativních finančních jednotek je založeno na opakovaném refinancování svých závazků, a to buď v podobě obnovení úvěrů nebo získáním nových půjček. Poslední skupinou jsou tzv. Ponziho finanční jednotky, které nevytváří dostatečné množství peněžních toků k pokrytí úrokových závazků. Tyto jednotky buď extrémně spekulují na enormní vzestup cen spekulativních aktiv a prudký pokles úrokových sazeb nebo zakládají podnikání na základě podvodu. Čím větší podíl spekulativních finančních jednotek a jednotek Ponziho typu se v ekonomice nachází, tím větší je zranitelnost finančního 27
MUSÍLEK, Petr Příčiny globální a finanční krize a selhání regulace. In Příčiny globální a finanční krize a selhání regulace. [s.l.] : [s.n.], 2008, str. 28
KRÁM, Jiří. Kram.blog.idnes.cz : Krize - příčiny a následky [online]. 16.2.2009 [cit. 2010-04-15]. Dostupné z WWW: http://kram.blog.idnes.cz/c/70724/Krize-priciny-a-nasledky.html 29
MUSÍLEK, Petr Příčiny globální a finanční krize a selhání regulace. In Příčiny globální a finanční krize a selhání regulace. [s.l.] : [s.n.], 2008, str.11
35
systému. Boom, ke kterému došlo na americkém trhu byl financován bankovními úvěry nebo kapitálem ze zahraničí, čímž se spekulace rozšířila i mimo území Spojených států. Nadměrné poskytování úvěrů bankami podporovalo efektivní poptávku a spekulaci. Poptávka i spekulace stále rostly a způsobily další vzestup cen nemovitostí, což vyvolalo nové investice. Postupem času začala na americkém trhu převládat spekulace nad podnikáním spojená s prudkým nárůstem cen nemovitostí a ekonomické subjekty propadly této nadměrné spekulaci. Ti, co byli lépe informovaní začali včas stahovat svá nadhodnocená aktiva. Hodnota finančních i kapitálových aktiv nadále extrémně klesala. Spekulativní a Ponziho jednotky se stávají insolventními, bankám i investorům se znehodnocují aktiva a dostávají se taktéž do platební neschopnosti.Vkladatelé zahajují runy na banky. Finanční krize postihla i zahraniční státy, jelikož nemovitostní bublina byla z části financována ze zahraničních zdrojů a také proto, že americké instituce vydávaly podřadné hypoteční dluhopisy na mezinárodních trzích.
3.1.4. Boom a následná recese na amerických trzích,chyba FEDu Prudký růst HDP, nízká míra inflace , výrazný pokles politických rizik, hromadné investice a technologická revoluce způsobily na amerických trzích v devadesátých letech obrovský boom. S rostoucím trhem rostla i hodnota majetku a taktéž domácnosti zvýšily své výdaje na bydlení a spotřebu. Americký trh současně zasáhla ještě jedna rána. Organizace zemí vyvážející ropu se koncem devadesátých let dohodly na omezení těžby ropy, což způsobilo během dvou let nárůst její ceny z 11 dolarů na 32 dolarů za barel. Americké hospodářství jevilo jasné znaky přehřátí a tak zasáhl Federální rezervní systém. Došlo ke zpřísnění měnové politiky státu v podobě zvýšení úrokových sazeb z 4,25% na 6,50%. Americké blue chips charakterizovány Dow Jonesovým indexem dosahovaly koncem devadesátých let hodnoty přes 11 000 bodů. Postupně však zájem o blue chips opadl a bublina se přelila na technologický trh NASDAQ. Tento největší elektronický trh akcií na světě zhodnotil o 85%. Svého maxima dosáhla cenová bublina v březnu roku 2000. Index NASDQ dosáhl hodnoty přes 5 000 bodů. Následoval nám již známý scénář. Bublina splaskla a technologický trh ztratil během jednoho měsíce 35%. Světové akciové trhy byly v letech 2001 a 2002 ovlivněny prudkým zpomalením americké a evropské ekonomiky. V roce 2003 se opět díky Federálnímu rezervnímu systému začaly světové akciové trhy oživovat,
36
ne však tím správným způsobem.30 Federální rezervní systém snížil úrokové sazby z původních 6,5% na pouhé 1% (rok 2004). V prostředí levných úvěrů vznikla vysoká poptávka po hypotékách a rizikové banky nabízely stále více rizikových hypoték. Nemovitostní cenová bublina byla opět na světě. Alan Greenspan - předseda Rady guvernérů americké centrální banky přišel s myšlenkou, že bublinu na trzích lze rozpoznat teprve tehdy, až praskne. Když potom v důsledku úvěrové expanze vzrostla inflace, FED začal opět zvyšovat úrokové sazby. Od roku 2004 do roku 2006 vzrostly až na 5,25%. Příliš velké změny úrokových sazeb nahoru a dolů způsobily mnohem větší nestabilitu na finančních trzích než kdyby se nehýbaly.31 Index NASDAQ v letech 1994 - 2004
graf 2.3. zdroj: www.euroekonom.cz/grafy/forum-nasdaq1.png
3.1.5. Sekuritizace a regulace Počátkem devadesátých let začal finanční sektor podléhat poměrně přísné regulaci. Zpřísňování regulace vedlo ke zvýšení regulatorních nákladů ve finančních centrech a v sektoru komerčního bankovnictví. Mírnější pravidla regulace se dotkly investičních 30
MUSÍLEK, Petr Příčiny globální a finanční krize a selhání regulace. In Příčiny globální a finanční krize a selhání regulace. [s.l.] : [s.n.], 2008, str. 12-13 31
HOLMAN, Robert, et al. Americká finanční krize : Sborník textů. 1. vydání. [s.l.] : Centrum pro ekonomiku a politiku, 2008. 79 s. ISBN 978-80-86547-65-7, str. 12
37
firem a pojišťoven, což dalo globálním firmám finančních služeb prostor pro realizaci regulatorní arbitráže. Reakcí trhu na zpřísněnou regulaci byla sekuritizace. Banky, ve snaze snížit své úvěrové riziko a dosáhnout dalšího prostoru pro poskytování nových úvěrů, vyřazovaly ze své bilance úvěry s vyšším rizikem včetně druhořadých hypotečních úvěrů. Tyto úvěry byly poskytovány investičním bankám za hotovost nebo za aktiva s nízkým rizikem. Investiční banky pak získané úvěry s vyšším rizikem seskupovaly do balíků, na které vydávaly dluhopisy a ty prodávaly na trhu.32 Sekuritizace aktiv přináší určité výhody dlužníkům i věřitelům. Věřitelé mění svou pozici z rizikové na likvidní, snižují své finanční náklady a zvyšují svůj přístup k finančním zdrojům. Investoři zase získávají možnost přímého investování do přesně strukturovaných aktiv, jejichž bonita není ovlivněna celkovou úrovní původního věřitele, což značně snižuje rizikovost investice. Se sekuritizací jsou však spojeny i nevýhody. Realizace sekuritizace
může narušit
hospodaření společnosti a razantně změnit poměry mezi věřiteli a majiteli společnosti. Sekuritizace je také spojena s transakčními náklady – provize správcům, administrátorům, investičním zprostředkovatelům, právním a účetním firmám, což znamená, že výhody sekuritizačních
operací
začnou
převažovat
až
od
poměrně
vysoké
hodnoty
sekuritizovaných aktiv. Sekuritizace úvěrů tedy představuje přeměnu úrokového obchodu banky na zprostředkovatelský obchod. Bankám tato přeměna umožňuje snižovat náklady na získávání kapitálu, zlepšovat rentabilitu vlastního kapitálu a usměrňovat úvěrová a úroková rizika. Efektivní fungování trhů předpokládá dokonalou informovanost účastníků, což je zcela nemožné. Na selhávajících trzích dochází k tomu, že různí účastníci trhu nemají úplné informace a nebo nejsou schopni tyto informace správně vyhodnotit a to způsobuje investiční chyby.33
3.1.6. Vysoký rating Ratingové hodnocení bonity strukturovaných produktů a produktů typu CDOs nedokázalo adekvátním způsoben reagovat na měnící se tržní podmínky. CDOs (Collateralized debt
32
HOLMAN, Robert, et al. Americká finanční krize : Sborník textů. 1. vydání. [s.l.] : Centrum pro ekonomiku a politiku, 2008. 79 s. ISBN 978-80-86547-65-7, str. 11-12 33
MUSÍLEK, Petr Příčiny globální a finanční krize a selhání regulace. In Příčiny globální a finanční krize a selhání regulace. [s.l.] : [s.n.], 2008, str. 13-15
38
obligations) představují neregulovaný investičně-úvěrový strukturovaný produkt, který je vytvářen z portfolia důchodových aktiv. Tato aktiva jsou dle ratingového hodnocení rozděleny do několika tranší: senior tranše (AAA), mezzanie tranše (AA-BB) a akciová tranše – ta je bez ratingu. Největší rozmach zaznamenaly tyto CDOs počátkem roku 2000.34 Ratingové agentury dávaly těmto dluhopisům vysoký rating a proto je kupovali i konzervativní investoři jako byly pojišťovny nebo penzijní fondy. Úvěrová rizika tedy byla chytře skryta za neadekvátní nadhodnocený rating.35 Trh ratingového hodnocení je na finančním trhu typickým příkladem nedokonalé konkurence a má charakter oligopolu – existují zde poměrně vysoké vstupní bariéry. Dá se říci, že nad ratingovými agenturami prakticky nebyl žádný dohled.
3.1.7. Nelegální operace a nepoctivé jednání36 Pod těmito pojmy si můžeme představit například nelegální obchodní metody, manipulaci trhu, zneužívání informací apod. Na finančních trzích lze provádět obrovské peněžní transakce za minimální transakční náklady a proto se toto odvětví stává velice atraktivním nástrojem pro rozsáhlé nelegální operace, které jsou často anonymní. Státní regulace se prostřednictvím regulace tržního jednání snažila omezit výskyt tohoto typu tržního selhání. Je ovšem zvláštní, že nebyla věnována dostatečná pozornost nepřiměřenému hodnocení ratingových agentur.
3.1.8. Panika na trzích, runy na banky Po oznámení problémů významných amerických i evropských finančních institucí vypukla celosvětová finanční panika, která způsobila velké výprodeje a propady cen akcií nejen v USA, kde to vše začalo hypoteční krizí, ale i v Japonsku a také Evropě. Cena některých titulů byla silně podhodnocena. Dalším faktorem vyvolávající paniku byla stoupající cena 34
MUSÍLEK, Petr Příčiny globální a finanční krize a selhání regulace. In Příčiny globální a finanční krize a selhání regulace. [s.l.] : [s.n.], 2008, str. 13 35
HOLMAN, Robert, et al. Americká finanční krize : Sborník textů. 1. vydání. [s.l.] : Centrum pro ekonomiku a politiku, 2008. 79 s. ISBN 978-80-86547-65-7, str. 12 36
MUSÍLEK, Petr Příčiny globální a finanční krize a selhání regulace. In Příčiny globální a finanční krize a selhání regulace. [s.l.] : [s.n.], 2008, str.17
39
ropy. Chaos tedy zavládl i na trhu komoditním. V podstatě cokoli může odstartovat run vkladatelů na banku (např. neočekávané hospodářské výsledky, přírodní katastrofa nebo politická krize). Run na banku začíná pokud je individuální vkladatel přesvědčen, že ostatní vkladatelé budou také předčasně vybírat své prostředky. Finanční panika nastává, pokud jsou splněny určité podmínky. První z podmínek je, že krátkodobá pasiva převyšují krátkodobá aktiva, druhou že neexistuje věřitel schopný dodat dostatečnou likviditu finančním trhům a poslední podmínkou je, že neexistuje dostatečně důvěryhodný věřitel poslední instance. Pokud jsou výše uvedené podmínky splněny, vypůjčovatelé začnou hromadně vybírat své vklady v obavách, že to samé provedou i ostatní účastníci finančních trhů.37
3.1.9. Nedokonalá struktura globálních finančních trhů38 Jednou ze samostatných příčin a též jednou z překážek efektivního řešení neustále se opakujících celosvětových finančních panik probíhající globální krize jsou: národně orientovaní regulátoři, regulatorní a daňový dumping a neexistence akceschopného celosvětového věřitele poslední instance v období krize. Globálnímu finančnímu trhu by měla odpovídat i globální architektura reprezentovaná efektivním globálním regulatorním a dohlížecím systémem, omezenými možnostmi masové realizace regulatorních a daňových arbitráží a funkčním celosvětovým systémem věřitele poslední instance. Současné roztříštěné institucionální uspořádání globálního trhu přispívá k méně účinné ochraně vnějších investorů. Nedostatečná ochrana vnějších investorů a očekávání nepříznivého vývoje kurzů způsobují masivní výprodeje finančních aktiv vnějšími investory, což vede ke hroucení cen finančních instrumentů a vypuká finanční krize.
37
MUSÍLEK, Petr Příčiny globální a finanční krize a selhání regulace. In Příčiny globální a finanční krize a selhání regulace. [s.l.] : [s.n.], 2008, str. 17-18 38
MUSÍLEK, Petr Příčiny globální a finanční krize a selhání regulace. In Příčiny globální a finanční krize a selhání regulace. [s.l.] : [s.n.], 2008, str. 18
40
3.2. Ekonomika v ČR v letech 2008 - 2009 Příčiny krize vzniklé v USA postihly i českou ekonomiku. Ačkoli projevy krize jsou podstatně mírnější než v jiných státech, ke zpomalení ekonomiky dozajista přispěly. Jedním z faktorů, který nás do určité míry zachránil před plným dopadem finanční krize je fakt, že v devadesátých letech přestaly české finanční instituce obchodovat s finančními deriváty (CDOs, sekuritizovanými hypotékami apod.). Tuto skutečnost dokazují bilance finančních institucí i prohlášení České národní banky.39 Jak se zdá, většinu příčin vypuknutí krize nacházíme v USA, avšak nalezneme i příčiny, jejichž kořeny nalezneme v jiné části světa a to v Asii. Levný dovoz zboží z Asie (především textilií) vážně ohrožuje textilní průmysl v České republice, který není takto neskutečně levným výrobkům schopen konkurovat.
Takže
příčinou
krize
v ČR
se
vlastně
stává
nedostatečná
konkurenceschopnost. Firmy nemohly reagovat jinak než propouštěním. Pro názornost zde uvedu několik firem a počet propuštěných zaměstnanců v roce 2008. Například textilka Slezan a.s., Frýdek-Místek – 1000 propuštěných, textilka Alfatex Móda, s.r.o., Pelhřimov – 178 lidí, textilka Pleas, a.s., Havlíčkův brod – 200 propuštěných. Všechny textilky uvedly, že příčinou propouštění byl dovoz výrobků z Asie, a že současná finanční krize proces pouze urychlila. Další postiženou oblastí jsou sklárny a porcelánky, kde současná krize také nehrála až tak významnou roli. Důvodem vzniku v tomto odvětví byl opět dovoz levných zahraničních výrobků a tedy špatná konkurenceschopnost, ale je potřeba říci, že tento sektor se již řadu let potýká s poklesem zakázek. Následkem bylo skončení několika firem v konkurzu a opětovné propouštění. Tyto problémy zaznamenaly například společnosti ze skupiny Bohemia Crystalex Trading a Parcela Plus nebo sklárna Jablonex Group a.s.. Dalším postiženým odvětvím je bezpochyby automobilový průmysl. Díky celosvětové krizi a obavám lidí, že bude hůř začínají domácnosti šetřit a takový statek, jako je nový automobil se stává příliš luxusním. Poptávka po autech klesá. Problémy s nízkou poptávkou postihly nejvíce USA a západní Evropu. Americký Ford zaznamenal pokles prodeje o 34%, Chrysler o 33% a třetí velká americká automobilka General motors o 16%. Z japonských aut postihla krize nejvíce Nissan, který prodal o 37% méně aut než minulý
39
HOLMAN, Robert, et al. Americká finanční krize : Sborník textů. 1. vydání. [s.l.] : Centrum pro ekonomiku a politiku, 2008. 79 s. ISBN 978-80-86547-65-7, str. 21
41
rok. Ani Německo v tomto ohledu nijak nezaostávalo. BMW s poklesem prodeje o 30% a Porsche s poklesem dokonce o 45% se díky těmto číslům řadí mezi nejvíce postižené. Celkový prodej automobilů v USA klesl o 26% oproti minulému roku a v Británii o 21%40. Reakce firem je jasná – omezení výroby, zlevňování a propouštění. Tato situace se nevyhnula ani České republice. Největší tahoun českého automobilového průmyslu – Škoda auto musela taktéž omezit výrobu a začít propouštět. Na výrobce v ČR působí mimo světové finanční krize také zdražování surovin. Navíc se automobilky potýkají s dalším problémem. Podle návrhu Evropské komise mají automobilky snížit emise u aut, což je ovšem značně finančně nákladné, protože by se musel upravit výrobní proces. Automobilový průmysl je úzce spojen s dalšími odvětvími a tak se krize přelévá dál a dál. Krize v automobilovém průmyslu ovlivnila například růst cen některých kovů. Reakce domácností šetřit z důvodu očekávání recese, poklesu příjmů a růst nezaměstnanosti se promítla i do trhu nemovitostí. I banky už byly při poskytování hypoték obezřetnější a začaly zpřísňovat podmínky pro jejich poskytování a zvyšovat úrokové sazby. Opět nastal pokles poptávky a následný pokles cen nemovitostí. V české republice se odhaduje pokles cen nemovitostí do roku 2011 o 25-35%.41 Nemovitostní trh je také úzce spojen s dalšími odvětvími, a tak se krize dostává i do oboru stavebnictví. Stavebním firmám ubývají zakázky ze soukromého sektoru na výstavbu bytů, ale i komerčních budov. V důsledku výkyvů na světových trzích dostala ránu i česká měna, která výrazně oslabila . 17. února 2009 klesla koruna na nejnižší hodnotu vůči euru od roku 2005. Přitom ještě v roce 2008 koruna neustále posilovala a v červenci téhož roku vůbec poprvé prolomila hranici 15 korun za dolar a 23 korun za euro.42 Pokles koruny je způsoben hlavně špatnými ekonomickými zprávami a ne příliš příznivým vývojem v bankovním sektoru. Kolísání eura a dolaru vůči tuzemským zemím má přímý vliv na export i import země, protože většina zemí v této měně inkasuje tržby. Česká republika je silně závislá na dovozech a vývozech a proto je zřejmé, že krize se přenese z ostatních států i do českého hospodářství. 40
MIKESKA, Miroslav. Www.investujeme.cz : Automobilový průmysl vs. finanční krize [online]. 16.10.2008 [cit. 2010-04-20]. Dostupné z WWW: . 41
SVAČINA, Luboš. Http://finance.idnes.cz : Ceny nemovitostí mohou klesat až do roku 2014 [online]. 10.3.2009 [cit. 2010-04-15]. Dostupné z WWW: . 42
Http://strucneokrizi.ic.cz : Světová finanční krize [online]. 2008 [cit. 2010-04-15]. Dostupné z WWW: .
42
Další negativní fakt pro české hospodářství představují vyšší ceny komodit. Příčinou zvýšení ceny je stále rostoucí poptávka z rozvíjejících se zemí spojená se stávajícími otřesy na finančních trzích (slábnoucí dolar, nízké výnosy u hlavních investičních instrumentů, což částečně přispívá k využívání komodit jako investičního aktiva).43 Reforma veřejných financí spojená s reformou nepřímých daní a regulovaných cen přináší v období vysokých cen důsledky v podobě inflace. K nepříznivé hospodářské situaci přispívá také dnešní politický stav. Neustálé předhánění se předních politických stran o to, kdo je lepší, českému státu zrovna moc nepomáhá. Krize je stav, kdy by se politické vlády měly mezi sebou dohodnout, spolupracovat a snažit se vymyslet efektivní řešení Je opravdu politováníhodné, že se toto neděje. Podle většiny ekonomů se světová ekonomika potýká s největším poklesem od Velké deprese. V roce 2008 se podle údajů Českého statistického úřadu snížila průmyslová produkce o 17,4% a hodnota nových zakázek klesla o 30,2%. Lépe na tom nejsou ani ostatní evropské státy. Německá ekonomika klesla o 2,1% a Lotyšsko zaznamenalo pokles dokonce o 10,5%.44 Jsem toho názoru, že krize vzniklá v USA se v některých případech více a v některých méně podílela na nepříznivém hospodářském vývoji v České republice. Narozdíl od USA však v České republice nevypukla panika a runy na banky. Investoři a manažeři ve většině případů zachovali chladnou hlavu a neztratili důvěru v trh i přes občasnou a někdy zbytečně velkou dramatizaci některých projevů finanční krize médii. Tím bych nerada nějak bagatelizovala projevy finanční krize. Negativní dopady na českou ekonomiku jsou zřejmé i když si troufám říci, že ne všechny z nich mají své kořeny v USA. Problémy měla česká ekonomika v mnohých oblastech již dříve a světová finanční krize pouze urychlila proces nepříznivého vývoje. Podle mého názoru bylo hlavní příčinou vzniku krize ve Spojených státech snižování úrokových sazeb, nadměrné poskytování levných hypotečních úvěrů a iracionální myšlení a jednání investorů i domácností. Většina lidí žila na dluh,
43
HOLMAN, Robert, et al. Americká finanční krize : Sborník textů. 1. vydání. [s.l.] : Centrum pro
ekonomiku a politiku, 2008. 79 s. ISBN 978-80-86547-65-7, str. 35 44
Www.wikipedia.org [online]. 2009 [cit. 2010-04-22]. Dostupné z WWW: .
43
ačkoli si luxus v podobě nového domu či auta nemohla dovolit a po hypotékách sahala pouze z důvodu nízkých úrokových sazeb a zmírnění systému poskytování úvěrů.
4. Možnosti opatření pro období krize V této části své bakalářské práce se budu zabývat možnými opatřeními pro období krize v ČR v různých sektorech hospodářství. Někteří ekonomové se domnívají, že nejlepší je nedělat nic a trh se uzdraví sám. Druhá část ekonomů je naopak názoru, že by trh měl být regulován zásahy politiky. Já osobně se domnívám, že jisté zásahy do ekonomiky by se měly uskutečnit, ale míra regulace by neměla být nijak přehnaná. Otázkou zůstává, zda toto naše dnešní politická scéna zvládne, protože názory některých politiků na krizi v ČR jsou dosti protichůdné. Optimisté tvrdí, že náš finanční sektor je v podstatě zdravý a stačí tedy jen počkat až se „zveličená“ krize přežene. Naopak pesimisté varují, že se problémy ze světových ekonomik přesunou i do české ekonomiky. I ten největší optimista si však nikdy nemůže být jist, zda nenastane pravý opak. Bylo by tedy rozumné učinit jisté preventivní kroky, které se nyní pokusím nastínit.
4.1. Poskytování garancí Otázka garancí je velice ošemetná záležitost. Je totiž zřejmé, že čím vyšší garance jsou, tím více je klientům bank jedno, kam uloží své peněžní prostředky. V důsledku toho, pak trh přestává preferovat solidní a férové banky a naopak ukládá své peníze u rizikových subjektů. Na tom nejvíce tratí obezřetní finančníci a situace je nutí do stále riskantnějších operací a v podstatě se tak stávají také neodpovědnými. Trh jako celek tedy zvyšuje rizika a ti neodpovědní zabírají místo i zisky těm odpovědným. Finanční systém se tak dostává do ohrožení. Z toho je patrné, že garance by měly být omezeny na skupinu vkladatelů, která se díky své kvalifikační a sociální pozici, a také vzhledem k omezení výše vkladu, nemůže efektivně zabývat analýzou bezpečnosti vkladu. Rovněž nežádoucí je, aby skupina běžných vkladatelů nesla plnou odpovědnost za špatné umístění svých peněžních prostředků a to do výše nějakého stanoveného transakčního zůstatku. Stávající úprava v ČR poskytuje záruku fyzické osobě do výše vkladu 25 000 EUR s desetiprocentní 44
spoluúčastí, tedy do výše maximálně 90% nominální hodnoty vkladu. Smyslem tohoto opatření je zabránit runu na banky a odlivu likvidity. V ČR byl akceptován model, který zvyšuje hranici na dvojnásobek tj. 50 000 EUR a ruší desetiprocentní spoluúčast.45 I přesto, že je náhrada zvýšena na 100% nezaručuje toto opatření, že rekce lidu bude adekvátní. Pod hrozbou dnešní finanční situace si lidé bohužel nemůžou být jisti, zda jejich prostředky nebudou dočasně zablokovány. Stoprocentní garance všech bankovních vkladů částečně řeší problém možného odlivu peněz z velkých účtů, ale zároveň se stává hrozbou v podobě rychlé ztráty likvidity. Dalším záporem je zvýšení garantovaných sum. Je jasné, že v případě propuknutí krize k tomuto opatření nejspíše dojde alespoň u institucí, jejichž význam pro ekonomiku vynucuje státní zásahy. Důvodem je riziko řetězové rekce, jejíž ekonomické příčiny mohou být rozšířeny díky médiím, které často a rádi přehánějí. Dalším problémem je problém obecně nepojištěných vkladů. Tento problém se týká především vkladů finančních institucí a veřejného sektoru včetně zdravotních pojišťoven. Některé státy chtějí pojistit i tyto vklady, aby byla překonána krize důvěry na mezibankovním trhu. Jiné státy naopak omezily pojištění vkladů pouze na fyzické osoby. Zvyšování garancí a jejich stoprocentní vyplácení by mělo být pouze dočasným opatřením pro období krize a mělo by být omezeno na určitou dobu. Na normální fungování ekonomiky by totiž toto opatření při dlouhodobém využití mohlo mít negativní dopad. Otázkou také zůstává, zda by toto opatření nemělo být svěřeno do rukou zvláštní regulační autoritě (např. vláda spolu s ČNB). Vláda však v dnešní době nemá k dispozici nástroje, které existovaly na počátku tisíciletí. Instituce jako například Konsolidační banka nebo Fond národního majetku, které mohly v případě nouze zasáhnout byly nenávratně zrušeny a vláda s dnešními rozpočtovými pravidly garance vydávat nemůže. V případě potřeby by tedy bylo nutné žádat parlament, což však proces značně politizuje a prodlužuje. Je potřeba také zmínit, že výplata vkladů jde na vrub Fondu pojištění vkladů. tento fond v současné době disponuje částkou kolem 8 miliard korun, což je nedostačující suma v případě vzniku vážnějších potíží. Navíc závazky tohoto fondu již nejsou garantovány státem. Přijetí státní garance za Fond je tedy doporučeno pouze jako dlouhodobé opatření.46
45
HAVEL, Jiří. Www.blisty.cz : Opatření v období světové finanční krize [online]. 10.12.2008 [cit. 2010-0422]. Dostupné z WWW: . 46
HAVEL, Jiří. Www.blisty.cz : Opatření v období světové finanční krize [online]. 10.12.2008 [cit. 2010-0422]. Dostupné z WWW: .
45
4.2. Další opatření pro finanční sektor Při řešení problémů ve finančním sektoru je třeba brát ohled na současný stav dnešního právního systému, který není v mnoha ohledech zcela dokonalý. Český právní systém se vyznačuje
určitou
těžkopádností
a
z hlediska
časového
rozhodnutí
i
značnou
nepředvídatelností. Rozhodnutí jsou těžko vymahatelná a osoby, které se nějak prohřešily mají dostatečný prostor i čas na obranu, což může v dané situaci vést k ohrožení majetku investorů. Důvodem takto vzniklé situace je především nedostatečná zkušenost a odbornost některých orgánů, zejména soudů, policie a státních zastupitelství. Jedním z problémů účinné pomoci finanční instituci je poskytnutí kapitálu. Zvýšení základního kapitálu v ČR je však dosti náročným a složitým procesem. V období krize by ovšem finanční instituce měla mít možnost navýšit kapitál okamžitě, protože to pomůže jak samotnému subjektu, tak věřitelům. Pokud by ovšem bance hrozila například ztráta kapitálové přiměřenosti, má většina tuzemských institucí otevřen prostor pro poskytnutí podřízeného dluhu, ten je však limitován vlastním kapitálem banky a neumožňuje ani posuny ve vlastnických vztazích. Podřízený dluh může nabídnout i státní autorita. Pokud by to byla vláda, měla by mít souhlas parlamentu a také předem stanovený rozpočet na tyto mimořádné aktivity. Bance, které poklesne kapitálová přiměřenost pod zákonem stanovenou hranici, může být uloženo nápravné opatření ze strany regulátora. Pokud ovšem taková situace nastane a bance klesne kapitál pod určenou hranici, je velice pravděpodobné, že nastane run na tuto banku. Zvýšení kapitálu by se tedy v rámci zachování rovnováhy na trzích mělo řešit ihned. Měla by tedy v případě potřeby existovat možnost zvýšit základní kapitál banky na základě rozhodnutí regulátora a to z veřejných zdrojů. Regulátor by měl taktéž získat jasnější pravomoci při nucené správě a likvidaci finanční instituce. Odstraněna by dále měla být dualita rozhodováni regulátora a nuceného správce, která dříve vedla k řadě komplikací. Smyslem úpravy je urychlit proces převzetí životaschopných částí instituce solventními vlastníky. Ke zvážení korekce je rovněž zákonem stanovená povinnost odnětí licence bance, které klesne kapitálová přiměřenost pod určitou stanovenou hranici. Doplněním kapitálu je možno problém řešit rychleji a s ohledem na zájmy klientů a veřejné zdroje. Mimo jiné je prolomení kritérií hranice kapitálové přiměřenosti dosti subjektivním posouzením managementu, což mnohdy vede k nekonečným právním sporům. Dalším návrhem je v případě potřeby dostatečně připravit právní zázemí, vyčlenit finanční prostředky a odbornou fyzickou sílu pro instituci, která by měla podobnou funkci jako
46
Konsolidační banka popřípadě ověřit, nakolik by tuto funkci mohla zastávat i jiná instituce. Účel této instituce by byl v poskytování úvěrů a garancí v případě projevů úvěrové krize. Opatření v České republice by mělo také sledovat trendy ve světě. Problém dnes nenacházíme v regulaci samotné, ale spíše na straně těch, kteří toto opatření provádějí a proto by se regulátoři a jim podobní měli začít chovat odpovědněji.47 Příklady některých opatření pro finanční sektor – program ČSSD48 Věnovat stálou pozornost mezibankovnímu trhu Přijmout opatření umožňující urychlené navýšení kapitálu Zvyšovat kvalitu regulace V součinností s monetární a regulační autoritou ČNB zmírnit napětí na dluhopisových trzích Konzultovat možnost zřízení veřejné instituce, která by mohla částečně přejímat úvěrové riziko
4.3. Fiskální opatření a opatření v oblasti veřejných financí49 Někteří považují za hlavní výhodu České republiky to, že má vlastní měnu. Podíváme-li se však například na sousední Slovensko zjistíme, že to nejspíše nebude tak zcela pravda, protože slovenská ekonomika roste oproti českému hospodářství rychleji. Navíc národní měny neuchránily před problémy ani baltské státy. Časově nesladěné chování české ekonomiky vůči jádru EU by měla prohloubit kolísání kursů, které by mohly ohrožovat dovozy i vývozy z ČR. Přijetí eura by v této situaci tedy značně pomohlo, poněvadž by odstranilo kursové riziko na trzích. Odmítání eura nám zdá se v této situaci mnoho nepomáhá, ba naopak. Česká republika tím značně ztrácí důvěryhodnost u ostatních zemí 47
HAVEL, Jiří. Www.blisty.cz : Opatření v období světové finanční krize [online]. 10.12.2008 [cit. 2010-0422]. Dostupné z WWW: . 48
Www.protikrizi.cz : Program ČSSD [online]. 2008 [cit. 2010-04-22]. Dostupné z WWW: . 49
HAVEL, Jiří. Www.blisty.cz : Opatření v období světové finanční krize [online]. 10.12.2008 [cit. 2010-0422]. Dostupné z WWW: .
47
EU. Ostatně ani naše politická scéna nijak nezapůsobila svým vystupováním vůči EU. Stanovení data přijetí eura by mohlo přispět ke stabilizaci kursu. Co se týká fiskální politiky je jasné, že opatření v podobě snižování daní (daň z příjmu právnických osob a snížení daní nejbohatším) nemělo žádný efekt na zrychlení ekonomiky. Naopak z dlouhodobého hlediska se zdá, že nám tyto peníze budou chybět. Snižování daňové kvóty v ČR je jen cestou k budoucímu drastickému omezení standardních sociálních i dalších služeb. Zároveň snižování kvóty, namísto žádoucí stimulace domácí poptávky, částečně transferuje zisky a investice do zahraničí, a ve skutečnosti tedy spíše brzdí hospodářský růst. Snížení daní a odvodů na sociální pojištění je v tuto chvíli kontraproduktivní a musí být odmítnuto. Podobně úvahy o převedení části důchodového pojištění do soukromých fondů zní v tuto chvíli spíše jako vtip, stejně jako iniciativa liberalizace investic fondů spravujících penzijní připojištění.V současné době má Česká republika mnoho přebytků v položkách jako je penzijní účet, nemocenská nebo ve zdravotních pojišťovnách. Zdravotní pojišťovny mají přebytek kolem 30 miliard korun, ale díky nízkým platům ve zdravotnictví odešly tisíce lidí a řada zdravotnických ústavů uzavírá svá pracoviště pro nedostatek personálu. Podobně redukce náhradového poměru starobních důchodů je nejen neadekvátní zvyšování životních nákladů rodin penzistů, ale dále omezuje poptávku. Nesmyslná je politika záměrného snižování reálných mezd ve veřejném sektoru, či další snižování výdajů na výuku vysokých škol apod. Protože dopady krize postihly především chudší a střední vrstvy, v řadě států se zavedla oprávněná kritika vůči amorálním kompenzacím manažerů, které vedou k zakrývání problémů podniků a financovaných projektů. To by měla být pro český stát výzva k opětovnému progresivnímu zdanění a k přehodnocení majetkových daní. Nutná je také stimulace produktivních investic prostřednictvím odpisů a standardních pobídek. Co se týká rozpočtu a snižování schodku jsem si jista, že sliby dnešní vlády nejsou tak zcela reálné. Díky redukci daní a pojištění poklesly veřejné příjmy. K zamyšlení naopak je zmrazení
sazby daně z příjmu
právnických osob na úroveň z roku 2007. Dále by bylo vhodné zavést dodatečné zdanění příjmů nad určitou výši bez ohledu na jejich právní konstrukci, tj. od příjmů ze závislé činnosti až po akciové programy. Doporučuje se také snížení DPH o 1%, což by mělo dočasně podpořit poptávku.
48
Příklady opatření pro fiskální politiku – program ČSSD50 Obnovit daňovou progresi Zvážit dočasné snížení snížené sazby DPH Urychlit čerpání zdrojů z EU Zvýšit zdroje k provedení oprav a rekonstrukcí kapacit školství, zdravotnictví a sociální péče Zvážit zastavení současných privatizačních aktivit Zastavit snižování odvodů sociálního pojistného
4.4. Podpora určitých odvětví hospodářství Světová hospodářská krize nemusí nutně přinášet jen negativa, některá odvětví naopak mohou využít své pružnosti a cenové konkurenceschopnosti, protože mnoho koncových výrobců bude hledat subdodavatele. V období krize se budou také měnit spotřební návyky. Vláda by tedy měla podpořit agresivnější marketing českých firem a také se zamyslet nad diskriminací českých producentů. V současné době by bylo vhodné podpořit
velké
investiční akce, které stát může ovlivnit. Hlavní je začít využívat zdrojů z EU. V tomto ohledu Česká republika značně zaostává. Jde především o výstavbu silniční infrastruktury, investice do životního prostředí a investice do vědy a výzkumu, zejména do vysokého školství. Ke zvýšení podpory by mělo dojít v sektoru soukromých investic, a to hlavně v institucionální oblasti. Investoři si nestěžují na úroveň zdanění, ale na nečinnost, nepředvídatelnost rozhodování některých administrativních orgánů včetně soudů, policie a na chabou vymahatelnost rozhodnutí. Náprava těchto jevů by měla být důležitým úkolem. Stát by měl dále věnovat pozornost odvětvím, které krize doopravdy postihla. Současná krize sklářského průmyslu a nezájem vlády zjistit alespoň pravé příčiny je ukázkou toho, jak by se problém řešit neměl. V takovéto situaci by měl být zpracován restrukturalizační plán daného odvětví a měl by být projednán s EU. Podniky potýkající se s krizí 50
Www.protikrizi.cz : Program ČSSD [online]. 2008 [cit. 2010-04-22]. Dostupné z WWW: .
49
(v mnohých případech životaschopné) jsou ohroženy – ztráta pracovních míst, ztráta pozice na světových trzích. V mnohých odvětvích se situace může opakovat a bude případně zapotřebí překlenovacích úvěrů, garancí apod. Vláda by se měla zapojit do tvorby stabilizačních opatření v rámci EU a měla by si určit způsoby pomoci tak, aby byli v souladu s těmi evropskými. V energetice, kde stát zaujímá vlastnickou pozici, je nutno stimulovat a urychlit připravované investice.Urychlit by se mělo především rozhodnutí o výstavbě jaderné elektrárny. Je třeba nejen inovovat energetickou koncepci státu, ale z vlastnické pozice státu v ČEZ naléhat na urychlení investic. V období hospodářského poklesu je možno uzavřít výhodné kontrakty na dodávky jaderných i nejaderných zařízení. Zároveň stojíme před objektivní potřebou těchto investic, nejde proto o nic jiného než o jejich urychlení. Další otázkou je privatizace. V období světové finanční krize je zřejmé, že s ohledem na krizi velice chudý okruh potenciálních investorů bude mít značně omezený přístup k mobilizaci vlastních finančních zdrojů a zejména k získání potřebných úvěrových kapacit, a zároveň ceny privatizovaného majetku s ohledem na útlum světové ekonomiky v hodnoceních hluboce propadnou. Na světě je nyní převis levných investičních příležitostí a kapitálové trhy zřejmě dosáhly úplného dna. Privatizace tedy nemůže než být spojena s vysokou ztrátou oproti optimálnímu stavu. Vláda by zjevně měla upustit od většiny privatizačních záměrů v horizontu dvou let. Posílit by se měla standardní opatření v oblasti exportu, tj. pojistné a úvěrové kapacity, zvýšit aktivní úlohu ekonomické diplomacie zejména v oblastech vývozu investičních celků a vojenského materiálu do přípustných oblastí. Posílení je nutno dát standardním nástrojům podpory malého a středního podnikání, vhodným opatřením je navýšení základního kapitálu ČMZRB a prostředků na její programy.51 Příklady opatření pro odvětvovou politiku – program ČSSD52 Posílit kapitál Českomoravské rozvojové a záruční banky Posílit kapitál České exportní banky Posílit kapitál EGAP 51
HAVEL, Jiří. Www.blisty.cz : Opatření v období světové finanční krize [online]. 10.12.2008 [cit. 2010-0422]. Dostupné z WWW: . 52
Www.protikrizi.cz : Program ČSSD [online]. 2008 [cit. 2010-04-22]. Dostupné z WWW: .
50
Aktualizovat energetickou politiku státu Posílit investice do životního prostředí Uplatnit akcionářská práva v ČEZ Stabilizovat české zemědělství a potravinářský průmysl
4.5. Sociální podpora a ochrana spotřebitele53 V České republice by mohla vzniknout skupina lidí, kterým klesla životní úroveň a bude tudíž potřebovat například sociální bydlení nebo důchodové zařízení pro seniory, což si všichni dosud nemohli dovolit. Proto by vláda měla řešit i otázku právě sociálního bydlení, rozvoje kvality života postižených apod. Období světové finanční krize je samozřejmě výzvou pro další posun v řešení otázek průhlednosti trhů a ochrany spotřebitele. Zejména v oblasti finančních služeb by investor měl být důkladně obeznámen s riziky a parametry nabízených operací. Zároveň bychom se měli účastnit světové diskuse o tom, že některé typy finančních produktů by měly zůstat vyhrazeny výlučně kvalifikovaným investorům. Příklady sociální podpory – program ČSSD54 Zavést „novomanželské“ půjčky Zavést studentské půjčky Zpracovat návrh programu řešení problémů nesplácených hypoték Zvýšit platy ve veřejné sféře Dočasně prodloužit výplaty podpory v nezaměstnanosti s ohledem na délku předchozího zaměstnán Zkvalitnit následnou péči ve zdravotnictví Restrukturalizovat současný systém penzijního připojištění
53
HAVEL, Jiří. Www.blisty.cz : Opatření v období světové finanční krize [online]. 10.12.2008 [cit. 2010-0422]. Dostupné z WWW: . 54
Www.protikrizi.cz : Program ČSSD [online]. 2008 [cit. 2010-04-22]. Dostupné z WWW: .
51
4.7. Exit strategy – soubor opatření proti hospodářské krizi55 Je soubor krátkodobých a střednědobých vládních opatření, jak se dostat z krize ven. Dokument se zabývá hlavně korupcí a zlepšováním podnikatelského prostředí. Většina těchto opatření nevyžaduje změnu legislativy, ale vláda je může učinit bez parlamentu. Letos vláda slibuje přechod od expanzivní fiskální politiky k restriktivní. Jednoduše řečeno, vláda chce začít šetřit a nehodlá již dále investovat do hospodářského růstu. Situaci podnikatelů chce vláda řešit nefinanční podporou podnikání, jako například zavedením jednotných inkasních míst pro výběr daní, cla a pojištění. Stát dále hodlá zapojit do rozpočtu příjmy z dividend společností se státní účastí a odvodů ze zisků státních podniků. U tohoto bodu však vláda jasně říká, že tyto prostředky budou použity na investiční výdaje, na zahlazování ekologických škod apod., ale v žádném případě na spotřebu. Některá opatření tzv. Janotova balíčku budou zavedena natrvalo. Jedná se hlavně o snížení nemocenské od 31. dne jejího poskytování na 60% vyměřovacího základu. Trvale zvýšena má být daň z přidané hodnoty o 1% u obou sazeb, spotřební daň má být stále o korunu vyšší u benzínu i nafty a na stejné úrovni má zůstat také spotřební daň z lihu, piva a tabákových výrobků. Vláda navrhuje zavedení druhého daňového pásma pro fyzické osoby se sazbou 25 procent pro lidi s příjmem nad "stropy" pro sociální a zdravotní pojištění, což je příjem přes 1,71 milionu korun ročně. Další prioritou vlády je boj s korupcí. Ten chce vést prostřednictvím zvýšení efektivity veřejných zakázek, zavedení bezpečnostních prověrek pro členy komisí u nadlimitních zakázek či zpřístupnění zakázek pouze společnostem s jasnou majetkovou strukturou.
55
TÁBORSKÝ, Jiří. Www.mediafax.cz : Vláda schválila soubor opatření proti hospodářské krizi - exit strategy[online]. 8.2.2010 [cit. 2010-04-22]. Dostupné z WWW: http://www.mediafax.cz/politika/2992751Vlada-schvalila-soubor-opatreni-proti-hospodarske-krizi-exit-strategy
52
Závěr: V průběhu své práce jsem dospěla k několika poznatkům, o které se s vámi nyní podělím. První otázkou, na kterou jsem hledala odpověď je význam hospodářských cyklů. Jsem toho názoru, že hospodářské cykly a jejich výkyvy jsou do určité míry přirozeným jevem ekonomiky. Je to podobné jako v životě. Jednou nahoře, jednou dole. Je však důležité si dobře promyslet, jak proti těmto (zejména nepříznivým) jevům bojovat. Toto je velice složitá otázka, poněvadž jednotlivá odvětví jsou mezi sebou úzce propojena a i zdánlivě pozitivní zásah do jednoho sektoru ekonomiky může vyvolat negativní jev v jiném sektoru ekonomiky. Nemohu sice říci, jakým způsobem do ekonomiky zasahovat, ale k dobře promyšleným zásahům se přikláním, protože ekonomika se sama nevyléčí a udivuje mne, že si někteří odvážlivci toto dovolují tvrdit. Co se týká porovnání dnešní celosvětové krize a Velké deprese, netroufám si mezi tyto dvě krize dát znaménko rovná se. Ani číselné hodnoty ukazatelů nemůžeme srovnávat, protože dnešní hodnoty jsou podstatně nižší než údaje ze třicátých let. Obě krize však mají podobný původ. Uvedla je do chodu skutečnost, že finanční krize vedla k nadměrné redukci spotřebitelské poptávky. To však nemění nic na situaci, že současná ekonomická a finanční krize není takového rozsahu jako hluboká deprese ve třicátých letech. Netroufám si odhadnout budoucí vývoj dnešní ekonomiky a nezbývá mi nic jiného než doufat, že se situace ze třicátých let nebude opakovat. Nemohu však vyloučit, že se situace nezhorší. Jestliže státy budou nešetrně používat finanční nástroje a nepromyšleně zasahovat do ekonomiky ke zhoršení situace by zcela jistě dojít mohlo. Je tedy na každém státu, jakým způsobem se s nepříznivou situací vypořádá. Samozřejmě pokud vlády budou postupovat obezřetně a s rozmyslem následky by nemusely být tak vážné. Jedním z faktů na který bych dále chtěla upozornit, je fakt, že mnoho světových recesí má své kořeny v USA. Spojené státy se již řadu let potýkají s nemalými problémy. Některé problémy z minulých let nejsou ještě zcela vyřešeny a na americkou ekonomiku se již nabalují další a další. Co by to mohlo mít za následek? V nejhorším případě by se mohlo stát, že USA přijde o svou pozici světové ekonomické velmoci. Nevím, jak dalece je toto reálné, ale pokud se USA bude spoléhat pouze na finanční pomoc jiných států a problémy nezačne opravdu vážně řešit, zadluží se ještě více a potom si troufám říci, že tuto pozici opravdu ztratí.
53
Seznam použité literatury Tištěné zdroje: [1] HOLMAN, Robert, et al. Americká finanční krize : Sborník textů. 1. vydání. [s.l.] : Centrum pro ekonomiku a politiku, 2008. 79 s. ISBN 978-80-86547-65-7. [2] HOLMAN, Robert, et al. Velká deprese : Sborník textů. 1. vydání. [s.l.] : Centrum pro ekonomiku a politiku, 2004. 95 s. ISBN 80-86547-38-8. [3] RUSMICHOVÁ, Lada; SOUKUP, Jindřich. Makroekonomie : Základní kurs. 5. vydání. [s.l.] : Melandrium, 2002. 167 s. ISBN 80-86175-24-3. [4] SAMUELSON, Paul; NORDHAUS, William. Ekonomie. 18. vydání. [s.l.] : NS Svoboda, 2008. 776 s. ISBN 978-80-205-0590-3. Internetové zdroje [5] ČERMÁK, Petr. Www.finance.cz : Ropa - nejdůležitější komodita současnosti [online]. 17.9.2008 [cit. 2010-04-05]. Dostupné z WWW: . [6] HAVEL, Jiří. Www.blisty.cz : Opatření v období světové finanční krize [online]. 10.12.2008 [cit. 2010-04-22]. Dostupné z WWW: . [7] KRÁM, Jiří. Kram.blog.idnes.cz : Krize - příčiny a následky [online]. 16.2.2009 [cit. 2010-04-15]. Dostupné z WWW: http://kram.blog.idnes.cz/c/70724/Krize-priciny-anasledky.html [8] MIKESKA, Miroslav. Www.investujeme.cz : Automobilový průmysl vs. finanční krize [online]. 16.10.2008 [cit. 2010-04-20]. Dostupné z WWW: . [9] SVAČINA, Luboš. Http://finance.idnes.cz : Ceny nemovitostí mohou klesat až do roku 2014 [online]. 10.3.2009 [cit. 2010-04-15]. Dostupné z WWW: . [10] TÁBORSKÝ, Jiří. Www.mediafax.cz : Vláda schválila soubor opatření proti hospodářské krizi - exit strategy[online]. 8.2.2010 [cit. 2010-04-22]. Dostupné z WWW: http://www.mediafax.cz/politika/2992751-Vlada-schvalila-soubor-opatreni-protihospodarske-krizi-exit-strategy [11] Www.carmotor.cz : Finanční krize v automobilovém průmyslu [online]. 4.11.2008 [cit. 201004-15]. Dostupné z WWW: .
54
[12] Www.ekonom.cz : Největší světové krize [online]. 25.9.2008 [cit. 2010-04-05]. Dostupné z WWW: <ekonom.cz>. [13] Www.investujeme.cz : První celosvětová krize 1873 [online]. 14.8.2009 [cit. 2010-0405]. Dostupné z WWW: . [14] Www.krize.eu : Ropný šok [online]. 12.11. 2009 [cit. 2010-04-05]. Dostupné z WWW: . [15] Www.lidovky.cz : Za pokles koruny může nepodložená panika [online]. 17.2.2009 [cit. 2010-04-15]. Dostupné z WWW: . [16] Www.penize.cz : Největší burzovní krachy [online]. 29.7.2003 [cit. 2010-04-05]. Dostupné z WWW: . [17] Www.penize.cz : Největší burzovní krachy [online]. 29.7.2003 [cit. 2010-04-05]. Dostupné z WWW: . [18] Www.penize.cz : Největší burzovní krachy v novodobé historii [online]. 12.4.2007 [cit. 2010-04-05]. Dostupné z WWW: . [19] Www.protikrizi.cz : Program ČSSD [online]. 2008 [cit. 2010-04-22]. Dostupné z WWW: . [20] Http://strucneokrizi.ic.cz : Světová finanční krize [online]. 2008 [cit. 2010-04-15]. Dostupné z WWW: . [21] Www.unihostostrava.cz [online]. 2009 [cit. 2010-04-15]. Dostupné z WWW: . Další zdroje [22] MUSÍLEK, Petr. Www.gymkh.cz [online]. 20.4.2008 [cit. 2010-04-15]. Dostupné z WWW: .
55