Historie vodního záchranářství Neznalost, podcenění situace a přecenění sil jsou bezprostřední nepřátelé života!
Nikdy neplav sám! Heslo YMCA
„Zachránce jednoho člověka je větší, než přemožitel jednoho města“. Konfucius (552–479 před Kr.) „Jak si dovolují ucházet se o veřejný úřad, jestliže neumějí číst ani plavat?“ (Neque natare, neque literas) Platón (427–347 před Kr.) „Zákony“ „Záchrana života je povinností všech lidí, která nemá hranic.“ R. Pitet (1900), zakladatel FIS
Historie vodního záchranářství 1767 „Maatschappij tot Redding van Drenklingen“, Amsterodam (cíl poskytovat pomoc ztroskotaným a tonoucím v pobřežních vodách a v ústí velkých řek Maasy, Šeldy a Rýna) 1768 „Anstalt für im Wasser verunglückten Menschen“, Hamburg 1774 „The Royal Human Society“, Londýn (cíl zachraňovat ztroskotané a hledat utopené) 1792 v Praze stanice podle londýnské RHS (cíl zachraňovat lidi a „křísit polomrtvé“ Adalbert Vincenz Zarda, 1755–1811, později dopisující člen RHS; zřídil stálou stanici, „pomocný dům“ na pravém břehu Vltavy po vzoru anglické RHS; zavedl oživování dýcháním z úst do úst Konec 18. století vodní záchranářské spolky ve větších přístavních městech ve Francii, Itálii, Anglii a Dánsku, a ve vnitrozemí Paříži a Vídni
Historie vodního záchranářství 1878 první Mezinárodní kongres vodních záchranářů, Marseille 1910 Záchranářský kongres ustavil FIS, Saint-Ouen u Paříže sídlo v Paříži, první prezident R. Pitet do roku 1951 1951 Záchranářský kongres v Cannes (22 států) a první Mistrovství 1971 Světová záchranářská organizace WLS, Cronulla, Austrálie 1994 ustavení spojených FIS a WLS pod jednotnou ILS Cardiff, Velká Británie 1968 VZS při ČSČK, Praha
Vodní záchranářství - tématické celky: A. TEORETICKÁ PŘÍPRAVA I. ROZTŘÍDĚNÍ VOD A PREVENCE TONUTÍ I.1. Stojaté vody (rybníky, jezera, přehradní nádrže, bazény) I.2. Tekoucí vody (řeky, potoky, kanály) I.3. Moře I.4. Zamrzlé hladiny II. ČLOVĚK VE VODNÍM PROSTŘEDÍ II.1. Lidské tělo a voda II.2. Chlad II.3. Únava a vyčerpání, křeče II.5. Strach a panika III. ZÁKLADY OVLÁDÁNÍ PLAVIDEL III.1. Metodika výcviku III.2. Plavební předpisy, vyhlášky IV. ZÁCHRANÁŘSKÁ HYDROMETEOROLOGIE
1
Vodní záchranářství - tématické celky: B. PRAKTICKÁ PŘÍPRAVA I. PLAVECKÁ PRŮPRAVA I.1. Vstupy do vody I.2. Základní plavecké dovednosti I.3. Plavecké styly II. ZÁCHRANÁŘSKÁ PRŮPRAVA II.1. Záchrana osobním zásahem a. Dopomoc b. Transport d. Sebeobrana zachránce e. Záchrana upoutaným zachráncem f. Hledání utonulého
Vodní záchranářství - tématické celky: C. ZDRAVOTNICKÁ PŘÍPRAVA
I. ZÁKLADY OŽIVOVÁNÍ A POSKYTOVÁNÍ PRVNÍ POMOCI I.1. Tonutí a utonutí I.2. Dýchání z plic do plic I.3. Nepřímá masáž srdce I.4. První pomoc a ošetření barotraumat
II.2. Záchrana pomůckami II.3. Záchrana plavidly III. POTÁPĚNÍ NA NÁDECH I.1. Potápění bez pomůcek a s ABC I.2. Nehody (barotraumata, blackout) a jejich prevence
I/I. STOJATÉ VODY
I/I. STOJATÉ VODY
A. Typy a charakter stojatých vod
B. Nebezpečí ohrožující život
Přirozené vodní nádrže jezera, plesa slepá říční ramena Umělé vodní nádrže rybníky (21 000; 49 000 ha) přehrady na řekách, údolní nádrže (100) zatopené jámy po těžbě písku nebo štěrku zatopené lomy
Vlny
frekvence a rytmus průnik vody do dýchacích cest laryngospasmus panika
Teplotní rozdíly
termoklina (skočná vrstva) chladový šok úlek svalová křeč, zástava srdce, bezvědomí
v hloubce, na povrchu, tepelná cirkulace Proudění vody Teplotní rozvrstvení teplotní gradient, vznik a rozrušení skočné vrstvy eolické vlnění (nucené vlny) Vlny Rostlinná pole
mělké vody, převážně rybníky, slepá ramena
Skryté předměty pod hladinou skok do neznámé vody Vodní rostliny
vyplavání sinice a řasy, toxicita
Stálé počasí Rostlinná pole
Proměňlivé počasí
2
I/I. STOJATÉ VODY
I/II. TEKOUCÍ VODY
C. Nejdůležitější zásady !!! Rozvaž své možnosti !!! Plav vždy jen tak daleko, abys měl dost sil se vrátit! Nezapomeň, že návrat je vždy obtížnější! !!! Zabraň chladovému šoku !!! Nevstupuj ani neskákej do vody uhřát po běhu, hře a po opalování! Před vstupem do vody se vždy zchlaď!
A. Typy a charakter tekoucích vod Typy tekoucích vod
typ
horní tok
střední tok dolní tok
koryto
úzké vysoké břehy
širší široké nižší břehy nízké břehy
dno
balvany, prahy štěrk, písek písek, bahno
tok
velký spád prudký proud
(podemleté)
!!! Neskákej do neznámé vody !!! Musíš-li skočit, použij jedině „skoku do neznámé vody“! !!! Neplav do blízkosti zarostlých míst a rostlinných polí !!! Ocitneš-li se tam za jakýchkoliv okolností, zachovej rozvahu! Zaujmi splývavou polohu na zádech a vyplav klidnými kopy hlavou směrem k volně vodě!
I/II. TEKOUCÍ VODY
mírnější, meandry
malý spád pomalý proud
I/II. TEKOUCÍ VODY B. Nebezpečí ohrožující život Přirozené překážky peřeje překonání (vchod a jazyky) víry, válce vyplavání naplavené kmeny a větve, podbřežní kořeny
A. Typy a charakter tekoucích vod Charakter tekoucích vod proudění vody nepravidelné vlny s těžkými zpěněnými hřbety pulsní vlnění protiproudy, víry, válce, vývary vratiproud zpětný proud
Umělé překážky pevné (vodní díla) jezy horní voda, vana, bílá voda, válce, vratiproudy hráze stavidla, savý vír propusti pulzní vlnění, dno, válce, peřeje náhony přívodní tunely, česlice
rychlost proudu izotachy (spojnice bodů pohybujících se stejně rychle) proudnice (nejrychlejší izotacha)
Umělé překážky volné a upoutané lodě, čluny a jiná plavidla
stav vody změny průtoku - srážky na horním toku
plavební dráha savé a obtékavé proudy
lana, řetězy, bóje, sítě, vlasce
I/II. TEKOUCÍ VODY C. Nejdůležitější zásady Izotacha
Izotacha
Peřeje
Vír
Jez
Stavidlo Česlice
!!! Neproplavávej peřejemi !!! V peřejích, otoč se na záda a nohama po proudu mírni nárazy! !!! Nebojuj zbytečně s vírem !!! Nech se stáhnout pod hladinu, kde vír vždy zeslábne! Odraž se ode dna a vyraž mohutnými záběry šikmo k hladině! !!! Nenech se strhnout pod vymleté břehy do změti kořenů a větví a česlím vodních tunelů!!! Pamatuj, že tlak vody je vždy silnější, než ty! Nepřibližuj k savému víru nad výpustným otvorem hráze! Neriskuj jistou smrt! !!! Varuj se jezů, pod nimiž se tvoří válce nebo bílá voda !!! Z válce lze uniknout jen tehdy, neztratíš-li orientaci! Využij sílu spodního proudu a vyplav odrazem ode dna nebo mocnými záběry šikmo po směru toku od jezu k hladině! !!! Neplav do blízkosti lodí !!! Nepotápěj se pod zakotvené objekty, ve tmě lze ztratit orientaci! Nezapomeň, že savé a obtékavé proudy směřují přímo k lodní vrtuli!
3
I/III. MOŘE A. Typy a charakter mořských vod Vlny orbita, gravitační vlny, eolické vlny, barické vlny, zemětřesné vlny – (tsunami), mrtvé vlny (snížené, prodloužené hřebeny vln), lom vln, stojaté vlny Příboj přirozený vlnolam, příbojová zóna, bílá voda, přenášecí vlna dno určení hloubky podle výšky vlny (koeficient 1,3) Pobřežní proudy příbřežní proud, voda je tlakem větru hromaděna u čela pláže, uniká podél okraje břehu zpětný (trhlinový) proud - 0,5-1 m pod hladinou, zakrytí vlnami Dmutí moře příliv a odliv, půldenní, zpoždění; hluchý, skočný přílivová vlna, přílivové proudy Pláže čelo pláže, bouřkový (písečný) val, plážové pravidlo
I/III. MOŘE B. Nebezpečí ohrožující život Vlny odraz vln, lom vln, nepravidelné vlnění, trojhranné vlny Příboj přenášecí vlny, pásmo bílé vody Zpětné proudy plavání kolmo, rovnoběžně s pobřežím, slábnutí proudu Živočichové v moři obratlovci hadi korálnatci ryby ostnatci (Trachinus), ropušnice (Scorpaena), perutýni (Pterois) paryby rejnoci, parejnoci, žraloci bezobratlí ostnokožci ježovky měkkýši homolice (Conus) láčkovci medúzy, čtverhranky
I/IV. ZAMRZLÉ HLADINY
I/III. MOŘE C. Nejdůležitější zásady !!! Nauč se rozeznat místa, kde vznikají zpětné proudy !!! Nepokoušej se zbytečně plavat proti zpětnému proudu, vyplav z něj do strany, kolmo na jeho směr! Nezmatkuj, šetři síly na návrat! !!! Nikdy se neodvažuj plavat ve vlnách, nejsi-li si naprosto jist, že je zvládneš !!! Pozorně sleduj chod vln, slaď s nimi své dýchání a nenech se překvapit! Vyhni se místům, kde se vlny odrážejí a tříští! !!! Zásadně se nekoupej v příboji !!! Měj stále na mysli drtivou sílu vlnobití a přenášecích vln! Nenechej se strhnout do pásma zpěněné „bílé“vody! !!! Dívej se kam šlapeš a nedotýkej se zbytečně žádného mořského živočicha, kterého neznáš!!! Zapamatuj si varovná zbarvení ryb a láčkovců a vyhni se jim!
Teplotní gradient
Zvýšený stav vody
A. Vlastnosti a druhy ledu Stojaté vody tvrdost a nosnost sladkovodní led 1,5 Mohs, 75 kg/cm2 při -11°C mořský led 1/3 pevnosti sladkovodního ledu faktory snižující nosnost ledu: nečistoty, vzduch, sníh, ohřev, proud, praskliny (o 40 - 75%) deformace konvexní prohnutí při vzestupu hladiny vody vzhůru konkávní prohnutí při poklesu hladiny vody dolů porézní led nejnižší pevnost nad bahnitými částmi dna a v rostlinných polích Tekoucí vody největší ztenčení nad hlavní proudnicí u břehů (tepelná vodivost hornin) paty pilířů mostů, mol a kotvišť vtoky a výtoky kanalizací
Kerní led
Mělké řečiště zeslabení břehem
Snížený stav vody
Hluboké řečiště Zeslabení izotachou
Provzdušněný led
Zeslabení skrytým vtokem
Násobný led
4
I/IV. ZAMRZLÉ HLADINY
I/IV. ZAMRZLÉ HLADINY
Minimální hodnoty bezpečné tloušťky ledu
Neznalost vývoje počasí a vlastností ledu, ohrožují bezprostředně život!
aby udané hodnoty bezpečné tloušťky ledu neztratily platnost, nesmí se zvýšit průměrné teploty v průběhu posledních tří dnů
B. Nebezpečí ohrožující život
počet osob 100 kg/os 1
průměrná -10 4 cm
2 4
6 cm 9 cm
teplota °C vzduchu -5 0 4 cm 4 cm 7 cm 10 cm
8 cm 11 cm
rozestup min 4m 4m
Prolomení Uvíznutí pod ledem Strhnutí pod led proudem
počítá se zimní oblečení, výstroj a vybavení záchranáře
I/IV. ZAMRZLÉ HLADINY Nejdůležitější zásady prevence !!! Na ledovou plochu nechoď nikdy sám !!! Nikdy, ani na okamžik, nenechávej děti na ledě bez dozoru! Vždy si vezmi vhodnou pomůcku, která ti usnadní záchranu při prolomení ledu! !!!Nauč se znát vlastnosti ledu a jejich změny!!! Sleduj vývoj počasí! Sníh zeslabuje led a může zakrývat nebezpečná místa! Vyhýbej se nedávno zamrzlým místům, popraskanému a poréznímu ledu a místům, kde je led zeslabený! !!!Nejezdi po ledě motorovými vozidly, není-li pro ně vyhrazena zvláštní cesta!!! Vymez a pečlivě označ bezpečnou plochu pro bruslení a nikdy tyto hranice nepřekračuj! Vyznač nebezpečná místa a otvory v ledu! Prováděj pečlivou kontrolu vyznačených míst každý den!
I/IV. ZAMRZLÉ HLADINY Nejdůležitější zásady sebezáchrany !!!Volej ihned o pomoc!!! Prolomíš-li se, nikdy nepodlehni panice! Obrať se do směru, odkud jsi přišel, tam je jisté, že je led pevný! Vyšlapáváním vody se dostaň do vodorovné polohy! Opatrně se odplaz z nebezpečných míst! !!!Nikdy se nevztyčuj!!! Snaž se jakýmkoliv způsobem rozložit tlak na led! Roztáhni ruce a nohy! Použij jakýkoliv předmět v dosahu! !!!Volej stále o pomoc!!!
I/IV. ZAMRZLÉ HLADINY Nejdůležitější zásady pomoci jedním zachráncem !!! Volej ihned o pomoc !!! K oběti se přibližuj s nejvyšší obezřetností a nikdy vestoje! Použij jakýkoliv předmět, abys rozložil tlak na led! Hoď nebo podej oběti jakýkoliv předmět, i součást oblečení Přímé podání ruky je poslední možností pomoci! !!!Volej stále o pomoc!!! Nejdůležitější zásady pomoci dvěma a více zachránci !!! Bezpečně zajišťuj zachránce, který poskytuje pomoc !!! Připrav vše potřebné, abys zabránil dalšímu prochlazování oběti i jejímu zachránci! Zorganizuj a zajisti neprodleně rychlý převoz do nemocnice!
5
Chlad
• • • • • • • • • • • •
Pokles klidové tepové frekvence v závislosti na teplotě vody % (klidová tepová frekvence 72 tepů za min. = 100 %) 40 35 30 25 20 15 10 5 0 0 5 10 15 20 25 30 35 40 0C
6
• Průměrný pokles počtu srdečních tepů 1) v závislosti na době zadržení dechu • 75 klidový tep • 70 • 60 • 50 • 40 • 10 20 30 40 50 1min 10 20 30 40 50 2min • 1) Na rozdíl od potápějících se zvířat je zpomalení srdeční činnosti u člověka závislé na teplotě vody.
7
