CH YŠECKO 2/2015 Obèasník ze ivota obce Chyšky a okolí
strana 2
CHYŠECKO - obèasník ze života obce Chyšky a okolí 2/2015
Èinnost obce v letošním roce
pokraèování se str. 1 ní, které velkým odbìratelùm elektrické energie naøizuje mít vlastní trafostanici. Tato skuteènost a další náklady na obnovu otopných tìles se staly dùvodem, aby si zastupitelstvo obce nechalo vypracovat studii. Ze studie vyplývá, že se zmìnou vytápìní budou ušetøeny náklady na provoz vytápìní a bìhem nìkolika let by investice mìly být uhrazeny. Souèasnì nebude potøeba vynakládat finanèní prostøedky na stavbu trafostanice. Zastupitelstvo pøedpokládá, že po zpracování územní a projektové dokumentace bude vybrán investor a celá akce by mohla být zrealizovaná bìhem školních prázdnin roku 2016. I na tuto akci byla jmenovaná pracovní skupina. V souèasnosti byla vybrána firma, která zpracuje projektovou dokumentaci pro územní a stavební øízení.
V letošním roce byla do plánu èinnosti obce zaøazena výmìna oken a dveøí v Kulturním domì v Ratiboøi, která byla podpoøena z dotace Jihoèeského kraje. Akce se uskuteènila bìhem letních mìsícù. Výmìnu oken provedla vítìzná firma TSH Plast z Malšic. Zaèištìní oken a dveøí (zednické práce) provedli èlenové hasièského sboru, kteøí si tak mohli vylepšit finanèní stav své pokladny. Navštivte jejich klubovnu v kulturním domì a mùžete se pøesvìdèit, jak vypadá kulturní dùm po opravì støech, komínù, výmìnì oken a dveøí. Vše obec uskuteènila bìhem roku 2014 a 2015 za èástku témìø jednoho milionu. V dùsledku pøevodu venkovního elektrického vedení do zemì firmou E.ON Distribuce, byla obec postavena do situace, uložit rozvody veøejného osvìtlení také do kabeláže a vymìnit veøejné osvìtlení v Záluží, v èásti Hnìvanic a na Ratiborci. Pøipravuje se akce na Kvašśovì a v Branišovicích. V letošním roce byly v plánu Chyšky a s tím i spojená výmìna veøejného osvìtlení. Zastupitelstvo se rozhodlo využít pro osvìtlení lamp s ledkovými svìtly po vzoru mìsta Protivína. Protože se jednání s vlastníky pozemkù, pøes které má kabeláž vést zpozdilo, uskuteèní E.ON Distribuce akci na poèátku roku 2016. Z uvedených dùvodù se tak oprava a výmìna veøejného osvìtlení v Chyškách bude realizovat také na jaøe 2016. Obec tak má delší èas se na ní lépe pøipravit. Bìhem roku byli obèané vyzváni k podání návrhù a pøipomínek k umístìní lamp v obci, ke kterým zastupitelstvo pøihlédlo a zaøadilo je do projektu. Nyní je zpracovávána projektová dokumentace, která využije z velké èásti trasy kabelového vedení E.ONU. Obec tímto zpùsobem žádá obèany, kteøí se budou jako vlastníci pozemkù vyjadøovat k výstavì veøejného osvìtlení, o jejich vstøícnost. Oprava a výstavba chodníku, která byla v plánu, se zpozdila pøi projednávání s vlastníky pozemkù, a proto byl zpracova-
ný projekt podán k územnímu a stavebnímu øízení až v záøí. Vzhledem k pokroèilé roèní dobì a povinnosti obce vyhlásit výbìrové øízení na dodavatele, bylo zastupitelstvem rozhodnuto realizovat akci v roce 2016. Obec má tak možnost požádat o dotaci, která by obci ušetøila èást nákladù. Další akce, jako je oprava místních komunikací, vybudování zpevnìných ploch u fotbalového høištì, oprava pøístupu k Mateøské škole v Chyškách, jsou v realizaci. Za velmi dùležité lze považovat, že se podaøilo uskuteènit opravu pøístupové cesty do Radíkov a Mezného, i když zde obec øešila a ještì øeší urèité komplikace. Celkem úspìšná je oprava obecní cesty mezi obcí Vodìrady a Radíkovy, která by mìla být alternativou stávajícího pøístupu. V letošním roce se øeší i situace, které v plánu obce nebyly. Mezi ty nejdiskutovanìjší je ukonèení èinnosti restaurace „U Krtka“, která je souèástí Kulturního domu v Chyškách. Souèasný vlastník se rozhodl objekt restaurace prodat a jako prvnímu ji nabídl obci. Podle posledního rozhodnutí zastupitelstva ze záøí má zastupitelstvo zájem restauraci koupit. Dùvodù pro koupi je nìkolik, napø. jedná se o jeden objekt, zajištìní servisu ke kulturním akcím poøádaných v sále, zajištìní vaøení jídel (obìdù), apod. Jak situace dopadne? Spokojeni by mìli být obèané v Ratiboøi a Branišovicích. Zde se neplánovanì opravily støechy kaplièek. Nespokojeni se mohou cítit obèané Nálesí. Zde se nepodaøila oprava místní kaplièky. Snaha byla, ale bohužel v dùsledku velkého množství zakázek dodavatele se oprava po dohodì pøesune na pøíští rok. Finanèní prostøedky, urèené na její opravu, byly použity na opravu právì v Ratiboøi a v Branišovicích. Díky zvýšené aktivitì obce v poøádání kulturních akcí, byly finanèní prostøedky použity mimo jiné na úhradu dopravy na divadelní pøedstavení do Prahy a Jistebnice. V plánu èinnosti obce je i poøádání setkání dùchodcù. Tato setkání poøádal dlouhá léta Èeský èervený køíž Chyšky. Letos se poøádání a organizace akce ujalo zastupitelstvo. „Šéfem“ pracovní skupiny, která má celou záležitost na starosti, je pan Prášek z Rùžené. Setkání by se mìlo uskuteènit v listopadu. V tomto výètu akcí a èinnosti obce nelze podchytit vše, ale to podstatné bylo snad sdìleno. Èinnost a aktivity obce jsou projednávány zastupitelstvem na jeho jednáních. Na jednání zastupitelstva jste srdeènì zváni. Možná se vytvoøí tradice a zasedání zastupitelstva budou organizována jednou v roce i v nejvìtších obcích – v Ratiboøi a v Kvìtuši. Miroslav Maksa, starosta
Informace z hospodaøení obce DAÒOVÉ PØÍJMY - vybrané položky Položky Sdílené danì
Skuteènost
Rozpoèet schválený
7709050.43 10680000.00
%
Rozpoèet upravený
%
72.18 10744752.00 71.75
Rozdíl 3035701.57
Místní poplatky
496397.00
512500.00
96.86
513500.00 96.67
17103.00
Správní poplatky
10245.00
13000.00
78.81
13000.00 78.81
2755.00
Daò z nemovitostí
717680.04
1000000.00
71.77
1000000.00 71.77
282319.96
Odvody z vybr.èin.
35798.34
40000.00
89.50
40000.00 89.50
4201.66
Plnìní rozpoètových pøíjmù a výdajù - PØÍJMY Paragraf Daòové pøíjmy, dotace Pìstební èinnost Pitná voda Odvádìní a èištìní odpadních Èinnosti knihovnické
Skuteènost
Rozpoèet schválený
9345063.81 12662136.00
Ostatní záležitosti kultury Rozhlas a televize Zájmová èinnost v kultuøe Ostatní zájmová èinnost a Ostatní ambulantní péèe Bytové hospodáøství Nebytové hospodáøství Pohøebnictví Komunální služby a územní Sbìr a svoz komunálních Sbìr a svoz ostatních Využívání a zneškodòování Èinnost místní správy Obecné pøíjmy a výdaje z Finanèní vypoøádání minulých CELKEM PØÍJMY
Rozpoèet upravený
%
73.80 12826029.00 72.86
Rozdíl 3480965.19
1200.00
2000.00
60.00
2000.00 60.00
800.00
700.00
3000.00
23.33
3000.00 23.33
2300.00
35033.00
0.00
0.00
35200.00 99.53
167.00
1490.00
1700.00
87.65
1700.00 87.65
210.00
2000.00
450.00
1000.00
42800.00
39800.00
3000.00 84.67 45.00
460.00
1000.00 45.00
550.00
55800.00 76.70
13000.00
908.00
15000.00
6.05
6.05
14092.00
23936.00
100000.00
23.94
100000.00 23.94
76064.00
558177.00
800000.00
69.77
800000.00 69.77
241823.00
69959.00
140000.00
49.97
140000.00 49.97
70041.00
7000.00
30000.00
23.33
30000.00 23.33
23000.00
143499.00
115000.00
210235.00 68.26
66736.00
26000.00
26000.00
2502.50
0.00
55298.50
50000.00
2099.00
2000.00
20141.75
30000.00
1360.00
0.00
10340157.56 14019636.00
15000.00
26000.00 0.00
67.14 0.00
0.00
3000.00 83.42
497.50
65700.00 84.17
10401.50
3000.00 69.97
901.00
30000.00 67.14
9858.25
1360.00
0.00
73.75 14352024.00 72.05
4011866.44
Rozpoèet upravený
Rozdíl
Plnìní rozpoètových pøíjmù a výdajù - VÝDAJE Paragraf Pìstební èinnost Vnitøní obchod Silnice Pitná voda
Skuteènost
Rozpoèet schválený
%
8444.80
30000.00
28.15
0.00
5000.00
0.00
291976.36
1175000.00
24.85
%
30000.00 28.15 5000.00
21555.20
0.00
5000.00
1415000.00 20.63
1123023.64
0.00
100000.00
0.00
Odvádìní a èištìní odpadních vod a nakládání s kaly Úpravy drobných vodních tokù
175242.84
650000.00
26.96
13400.00
80000.00
16.75
80000.00 16.75
66600.00
Mateøské školy
578667.00
771000.00
75.05
771000.00 75.05
192333.00
Základní školy
2486293.00
3000000.00
82.88
3000000.00 82.88
513707.00
119690.45
160000.00
74.81
163000.00 73.43
43309.55
12.96
105000.00
Èinnosti knihovnické Ostatní záležitosti kultury Poøízení,zach.a obnova hodnot míst.kultur,nár,a hist.po Èinnosti registrovaných církví a náboženských spoleèností Rozhlas a televize
33365.00
30000.00
3887.00
30000.00
35000.00
35000.00
13554.00
50000.00
14900.00
100000.00
0.00
100000.00
735000.00 23.84
559757.16
34000.00 98.13
635.00
3.70
101113.00
40000.00 87.50
5000.00
27.11
50000.00 27.11
36446.00
18000.00
82.78
38000.00 39.21
23100.00
428103.00
647000.00
66.17
562000.00 76.17
133897.00
Ostatní záležitost kultury, církví a sdìl. prostøedkù Ostatní tìlovýchovná èinnost
38911.20
90000.00
43.23
90000.00 43.23
51088.80
90000.00
95000.00
94.74
90000.00
0.00
Využití volného èasu dìtí a mládeže Ostatní zájmová èinnost a rekreace Lékaøská služba první pomoci
6500.00
6500.00
6500.00
0.00
149292.50
77200.00
7724.00
8000.00
45766.00 0.00 0.00
Ostatní záležitosti sdìlovacích prostøedkù Zájmová èinnost v kultuøe
Ostatní ambulantní péèe Prevence pøed drogami, alkoholem, nikotinem a jin. závislostmi Pomoc zdravotnì postiženým Bytové hospodáøství
210200.00 71.02
60907.50
96.55
8000.00 96.55
276.00
65000.00
70.41
65000.00 70.41
19234.00
3000.00
0.00
3000.00
0.00
3000.00
5000.00
0.00
5000.00
0.00
5000.00
323429.05
550000.00
58.81
550000.00 58.81
226570.95
46487.00
185000.00
25.13
185000.00 25.13
138513.00
253039.00
1825000.00
13.87
1471900.00 17.19
1218861.00
19341.00
40000.00
48.35
0.00
193000.00
0.00
Komunální služby a územní rozvoj jinde nezaøazené Sbìr a svoz nebezpeèných odpadù Sbìr a svoz komunálních odpadù Sbìr a svoz ostatních odpadù (jiných než nebezp. a komunál.) Využívání a zneškodòování komunálních odpadù Péèe o vzhled obcí a veøejnou zeleò Ochrana obyvatelstva
2967433.30
2381591.00
477.00
10000.00
4.77
319163.05
605000.00
52.75
52099.10
30000.00
69285.20
80000.00
33553.70
195000.00
0.00
100000.00
0.00
Požární ochrana - dobrovolná èást Zastupitelstva obcí
396259.13
448000.00
88.45
Nebytové hospodáøství Veøejné osvìtlení Pohøebnictví Územní plánování
Èinnost místní správy %
2540.00
Obecné pøíjmy a výdaje z finanèních operací Pojištìní funkènì nespecifikované Ostatní finanèní operace Finanèní vypoøádání minulých let CELKEM VÝDAJE
40000.00 48.35 193000.00
20659.00
0.00
193000.00
3863984.00 76.80
896550.70
10000.00
4.77
9523.00
605000.00 52.75
285836.95
56000.00 93.03
3900.90
86.61
80000.00 86.61
10714.80
17.21
195000.00 17.21
161446.30
0.00
100000.00
535000.00 74.07
100000.00
138740.87
696772.00
980000.00
71.10
980000.00 71.10
283228.00
1615015.48
2372000.00
68.09
2400800.00 67.27
785784.52
3321.80
5000.00
66.44
5000.00 66.44
1678.20
23198.00
100000.00
23.20
100000.00 23.20
76802.00
84953.87
130000.00
65.35
130000.00 65.35
45046.13
34311.00
32951.00
11478855.83 17393242.00
34311.00 66.00 19140695.00 59.97
0.00 7661839.17
CHYŠECKO - obèasník ze života obce Chyšky a okolí 2/2015
Støípky z chyšecké kroniky Bìhem 2. svìtové války byla kronika uzavøena. Zápis byl obnoven až v roce 1945. Roky 1949 – 1969 jsou v kronice zapsány velmi struènì, každý rok pouze nìkolika vìtami. Dnešní støípky jsou posbírány z let 1945 – 1980. • 5. kvìtna 1945, když volal pražský rozhlas o pomoc, tvoøily se v Chyškách hlouèky lidí, plných oèekávání, co se bude dít. V 15 hodin byly vyvìšeny èeské prapory na poštì a škole, byly zamazány nìmecké nápisy. V Chyškách bylo odzbrojeno 80 maïarských vojákù, kterým bylo zabaveno 5 pušek a 40 granátù. V 9 hodin veèer bylo hlášeno, že od Nechvalic pøijíždìjí tøi auta plnì ozbrojených Nìmcù. Tìm se podaøilo pøepadnout strážnici v è. 57, odebrat zbranì a vzít 6 obèanù jako rukojmí. Ti museli pak pøed Nìmci odstraòovat záseky až k Pøeborovu, kde byli propuštìni a vrátili se pìšky domù. 8. kvìtna postøílelo SS v Sedlci 20 lidí a panovala obava, že by mohli pøijet i do Chyšek. Naštìstí se pøes vytvoøené záseky do Chyšek nedostali. Další dny projíždìly Chyškami stovky aut, plných Nìmcù. 14. kvìtna v 9 hodin ráno vítali slavnostnì obleèení obèané a dívky v národních krojích pøijíždìjící Sovìty. • V roce 1946 byla velmi tuhá zima. Muži mìli povinnost, odstraòovat ruènì sníh z cest. Obec byla stále bez elektrifikace. • Také v roce 1947 byla tuhá zima. Povinnost mužù odklízet sníh trvala, ale kromì toho prohrnoval silnice i pluh, tažený koòmi. Konì zapùjèil pan Josef Boháè z Výšky. Byl katastrofální nedostatek vody. Studny se zamykaly a voda se vydávala pouze v urèitou hodinu. Byly ustanoveny protipožární žòové hlídky. Muži ve vìku 16 – 65 let hlídali pole od 23 hodin veèer do 4 hodin ráno. • V roce 1949 bylo zavedeno první elektrické osvìtlení v Chyškách. • V sále u Èižinských bylo v roce 1951 otevøeno kino. První film, který se promítal se jmenoval Pìtistovka. V Chyškách byla zøízena mateøská školka.
• V roce 1952 se vyskytlo v Podchýšské Lhotì nìkolik pøípadù slintavky u dobytka. • Mandelinka bramborová potrápila zemìdìlce v roce 1953. • 1. èervence 1955 bylo založeno JZD. • V roce 1957 byl v celé vsi vybudován rozhlas. • V roce 1958 se zaèalo se stavbou zdravotního støediska, které bylo otevøeno v roce 1959 a zaèal v nìm ordinovat MUDr. Václav Vodièka. • V roce 1960 se zaèala stavìt nová škola. Byla také asfaltována silnice z Chyšek do Milevska. V tomto roce byla taktéž zavraždìna dìvèata Souèkova z Podchýšské Lhoty. Tento hrùzný èin otøásl lidmi v širokém okolí. • Veterinární lékaø MVDr. František Vlastník pøišel do Chyšek v roce 1961 a bydlel v domì u Horných. • V roce 1962 byla dokonèena stavba školy. • V roce 1963 si JZD zøídilo kanceláøe z bývalé školy. • O dva roky pozdìji zaèalo JZD stavìt v Chyškách bytovku. • V roce 1967 byl dokonèen vodovod na Nové Vsi. Bylo na nìm odpracováno 2.096 brigádnických hodin. • 30. èervna 1968 byl v místním kostele vysvìcen knìzem kardinál Miloslav Vlk. • V roce 1970 napadlo ohromné množství snìhu. Nìkteré vesnice byly nìkolik dnù odøíznuté od svìta. 9. srpna toho roku byla otevøena hasièská zbrojnice a stavìla se autobusová èekárna na návsi. Stále panoval nedostatek vody. Byla navážena pitná i užitková voda. • V roce 1971 byl v Nové Vsi otevøen kulturní dùm. 10. kvìtna byly v Chyškách
zapoèaty práce na novém vodovodu. • V roce 1972 se slouèila družstva Chyšky, Ratiboø a Nosetín. Vzniklo JZD Rozvoj, které mìlo zpoèátku sídlo v Ratiboøi a jeho pøedsedou byl Václav Podlipský. Družstvo hospodaøilo na 1 726 ha a mìlo 256 trvale pracujících èlenù. Do Chyšek zaèala dojíždìt jednou za 14 dnù dámská kadeønice. Do Nové Vsi byla zavedena telefonní linka k Pudilovùm. 4. èervence byl uveden do provozu nový vodovod v Chyškách – 1. etapa. • V roce 1973 se do Nové Vsi asfaltovala silnice nákladem 350 000,- Kè. V tom roce bylo v obci Chyšky 42 automobilù. Masopustního prùvodu v Chyškách se zúèastnilo 78 masek. V èervnu udeøil blesk do stavení è. 47 u Pudilù. Dùm se vznítil v 5,30 hodin ráno. Naštìstí nedošlo k vìtší škodì. V srpnu byla dokonèena druhá etapa vodovodu. Pøi støílení padlo 1 335 ran a bylo použito 293 kg trhavin. Problémem bylo zdejší kamenité podloží. Na stavbì vodovodu bylo odpracováno 6.782 hodin, z toho 3.042 hodin zdarma. Do konce roku mìlo vodu 80 % domácností. V listopadu se zaèalo s adaptací zdravotního støediska. Lékaø ordinoval v Kulturním domì v Nové Vsi. • V roce 1974 hospodaøilo JZD na 1 877 ha a mìlo 393 èlenù. Úroda byla špatná. Obilí bylo napadené rzí a brambory plísní. JZD koupilo tøídièku brambor a pojízdnou sušièku obilí. ÈSAD zavedlo v tomto roce strojky na jízdenky. V obci byla zavøena masna – jezdí pouze pojízdná.
strana 3 chyšecku 39 soukromých zemìdìlcù. Byla vybudována spojovací chodba mezi základní školou a jídelnou. V základní škole byla zavedena osmiletá školní docházka a první rok se uèily množiny. Byla opìt otevøena masna – pan Procházka ze Støíteže. • V roce 1977 bylo veliké vlhko. Kombajny se boøily na polích – 16 ha obilovin zùstalo nesklizených. Autobus jezdil z Chyšek do Milevska 4-5 x dennì. Jízdenka se poøídila za 4,- Kè (pøes Ratiboø za 5,- Kè). • 17. února 1978 byl slavnostnì otevøen nový Kulturní dùm v Chyškách. 19. 12. se otevøela v kulturním domì nová knihovna. 31. 12. došlo k ohromnému výkyvu poèasí. Zatímco v poledne byla teplota + 12 st. Celsia, o pùlnoci byla 21 stupòù pod bodem mrazu. Rozdíl 30 stupòù všechny velmi pøekvapil. • V roce 1979 vystupovala v Chyškách dechová hudba Moravanka, na kterou pøilo 800 lidí. • Rok 1980 byl velmi vlhký. Díky poèasí se nepodaøilo sklidit 30 ha luk. Stanislava Hejnová - kronikáøka
zdravotní støedisko
• V roce 1975 se asflatovala silnice do Podchýšské Lhoty a stavìl se Kulturní dùm v Chyškách. Základní škola mìla 195 žákù a mateøská škola 43. 6. ledna byla otevøena nová prodejna v Kvìtuši. • V roce 1976 byla velmi špatná úroda snad všeho. Kromì JZD hospodaøilo na
Stavba KD Chyšky
Nejdùležitìjší je srdce
Miroslav Jordánek O. Praem a promluvila též PhDr. Vladimíra Bendová, která pøítomné pøivítala také za Naše Chyšecko. Na pøípravì výstavy se podílela Mgr. Lenka Pešièková.
Dne 17. ledna letošního roku uplynulo 100 let od narození našeho významného rodáka, akademického malíøe Antonína Šíta. Narodil se v Prèici, studoval na uèitelském ústavu v Pøíbrami, ale dráha uèitele ho nelákala. Pøihlásil se na Akademii výtvarných umìní v Praze. Studoval až do uzavøení vysokých škol v roce 1939 u profesora Maxe Švabinského. Studia pak dokonèil až v roce 1946 u profesora Jakuba Obrovského.
U pøíležitosti významného výroèí Antonína Šíta vydala Øímskokatolická farnost Chyšky za finanèní podpory Jihoèeského kraje, Královské kanonie premonstrátù na Strahovì, obce Chyšky, mìsta Sedlec-Prèice a mìsta Milevsko katalog k výstavì „Nejdùležitìjší je srdce“. Galerie Procházka, spol. s r.o. z Èeských Budìjovic vydává u této pøíležitosti malou monografii „Antonín Šít“. Obec Chyšky podpoøí vydání tím, zakoupí èást výtiskù této monografie. Výtisky této knihy budou poskytnuty k propagaci obce a jako dar pøi významných pøíležitostech. Stanislava Hejnová
– výstava ke 100. výroèí narození ak.mal. Antonína Šíta Po sedmi letech života v Praze se však vrací do Nosetína, aby se postaral o svou nemocnou matku. Ta zùstala se dvìma chlapci sama v roce 1916, když se jí nevrátil manžel z ruského zajetí na Sibiøi. Pomáhal jí s malým hospodáøstvím a tvoøil jako samostatný výtvarník. Ve svém malém ateliéru na zahradì tvoøil vìtšinu dìl, která jsou dnes v Alšovì jihoèeské galerii, Prácheòském muzeu v Písku, Oblastní galerii v Náchodì nebo v
soukromých sbírkách. Nejvìtší èást jeho díla je uložena v depositáøi Královské kanonie premonstrátù na Strahovì. Antonína Šíta si mnoho lidí pamatuje jako tichého, skromného a uzavøeného èlovìka. Žil v malé chalupì na okraji Nosetína a maloval v ateliéru na zahradì. Byl obklopen pøírodou a znal nelehký život ve zdejší rázovité krajinì. Jeho obrazy jsou výmluvným svìdectvím o životì zdejších lidí, o kráse a surovosti zdejší pøírody. Antonín Šít zemøel v roce 1983 a je pochován na chyšeckém høbitovì. Pøesto není zapomenut. Øímskokatolická farnost Chyšky díky podpoøe Královské kanonie premonstrátù na Strahovì, Jihoèeského kraje, obce Chyšky, mìsta Sedlce-Prèice, mìsta Milevska, Prácheòského muzea v Písku a Galerie Procházka v Èeských Budìjovicích realizovala projekt „Nejdùležitìjší je srdce“. Od 16. srpna do 29. záøí se uskuteènila výstava obrazù A. Šíta v Barokní prelatuøe Milevského kláštera, od 9. do 30. øíjna 2015 pak probìhne další výstava v ambitech Strahovského kláštera. Také na chyšecké faøe byla pøipravena výstava malíøových obrazù. Její vernisáž probìhla 23. srpna za hojné úèasti místních i pøespolních návštìvníkù. Výstavu zahájil pan starosta Ing. Miroslav Maksa, Pater Mgr. Jindøich Zdík
Sousedská setkání
Po odmlce pro Vás opìt Obecní knihovna v Chyškách pøipravila další Sousedská setkání. Sousedská setkání budou probíhat v zasedací místnosti Obecního úøadu v Chyškách, v nepravidelných termínech – pøibližnì dvakrát do mìsíce. Setkávat se budeme v pozdních odpoledních hodinách. Budeme si povídat s pozvanými hosty o zajímavých tématech. Sousedská setkání zaèala 8. 10. 2015 pøednáškou „Prevence zdraví“. Lidé z blízka i okolí se mohou setkat, popovídat si, posedìt a zavzpomínat. Všichni jste srdeènì zváni.
strana 4
CHYŠECKO - obèasník ze života obce Chyšky a okolí 2/2015
Budou mít Chyšky v kostele unikátní varhany? První zmínka o tom, že by se mìlo nìco udìlat s varhanami v našem kostele, protože ty staré vykazují mnoho funkèních vad, které omezují jejich používání, padla již v roce 2009. Varhany, které dnes v kostele hrají, byly poøízeny po první svìtové válce a jedná se o nástroj z dílny Èeòka Skopka z Tábora. Kolem roku 1990 prošly opravou, ale stav se o mnoho nezlepšil.
hlavním partnerem projektu, se realizace nových varhan zaèíná pøibližovat.
jejich propojování. Mechanika varhan je pøesnìjší, než mechanika u hodinek.
A èím jsou varhany od pana Pradelly výjimeèné? To nám øekl sám pan Pradella, když navštívil minulé Velikonoce Chyšky a zastavil se v podveèer na chyšecké faøe. Již technické parametry varhan, které budou vyrobeny pøesnì na míru, èiní z varhan unikát. Pro døevìné prvky bude použito vzácné døevo – cedr, eben, zimostrázové døevo, mahagonové døevo, výbìrová borovice, dub a smrk. Píšśaly budou odlity do písku dle starodávných procesù. Kùže, použitá na tìsnìní bude prvotøídní kvality. Na tónové ventily dvojitá jehnìèí, na mìch dvojitá beraní kùže. Ta totiž jako první podléhá výkyvùm teplot a vlhkosti.
Je jisté, že pokud se celá vìc podaøí, budou mít Chyšky nástroj, který není nikde jinde v naší republice. Máme šanci být výjimeèní. Jak se vyjádøil Mgr. Jaromír Kánský v varhanáøské dílny Kánský a Brachtl: „Pradellovy varhany pro Chyšky pøedstavují pozoruhodný a osobitý nástroj s novým zvukem, který mùže být inspirací pro vnímavé èeské varhanáøe. V pøípadì realizace tohoto nástroje se bude jednat o výjimeèný poèin v rámci kulturního obohacení naší zemì.“
Stavba varhan, které jsou nejsložitìjším a nejkomplexnìjším nástrojem, vyžaduje spoustu disciplín.Pøedpokládá cit pro architekturu, aby nástroj ladil s prostorem, vyžaduje spoustu grafické práce a precizních propoètù, znalost matematiky a fyziky, zejména dynamiky zvuku. Pøedpokládá znalost vlastností mnoha materiálù a pravidla
Žádný z oslovených odborníkù se nepøiklonil k názoru, že by bylo vhodné investovat do jejich další opravy peníze.
Na podporu nových varhan probíhá veøejná sbírka formou adopce píšśal. Nové varhany jich budou mít celkem 958. Zatím bylo adoptováno 95 píšśal v celkové hodnotì 232 000,- Kè. Pokud by kdokoliv chtìl poøízení nových varhan podpoøit, mùže tak uèinit v sakristii chyšeckého kostela, v kanceláøi kláštera v Milevsku nebo na úèet è. 1077300690287/0100. Stanislava Hejnová
Zbývaly tedy další dvì možnosti, buïto zakoupit nìjaký nepoužívaný starší nástroj nebo poøídit varhany nové. Zakoupení staršího nástroje by nemuselo být v koneèném dùsledku tou nejlevnìjší variantou. Pan dìkan Berka byl od poèátku pøesvìdèen, že by bylo dobré, aby se zakoupily varhany nové. Vìdìl, že taková investice by byla podporou celému Chyšecku. V roce 2010 navštívil Chyšky pøední svìtový stavitel varhan Giovanni Pradella. Zásluhou pana dìkana Berky a také zásluhou varhaníka MgA Miroslava Pšenièky (rodáka z Milevska) zavítal tento známý varhanáø do Chyšek, pøestože jeho varhany poslouchají v takových mìstech jako je Tokio, Milano, Basilej nebo Brémy. Pan Pradella si prohlédl interiér kostela a vypracoval pro Chyšky návrh varhan. Tento návrh podpoøilo mnoho hudebních odborníkù, diecézní organolog a široká varhanní veøejnost nejen z Èech.
S tìmito doporuèeními seznámil P. Zdík Jordánek, který se varhanám zaèal vìnovat poté, co odešel z Chyšek dìkan Jakub Berka, farnost a byla ustanovena komise. V komisi byli èlenové Farní rady a vìtšina tìch, kteøí se ve farnosti vìnují hudbì. Ti rozhodli pomìrem 31:2 pro variantu nových varhan. Varhany by mìly stát 8 700 000,- Kè, což je pro farnost astronomická èástka. Díky štìdrým dárcùm, kteøí se rozhodli poøízení nových varhan podpoøit a pøedevším díky firmì Carbounion Bohemia, která se stala
Na nebi hrdého Albionu Do øad RAF (Royal Air Force – Britské královské letectvo) byli postupnì pøijímáni èeskoslovenští letci, tak jak se jim podaøilo uniknout, zejména z okupované Francie a posléze i z jiných zemí. Zde je èekalo vøelé pøijetí, protože se schylovalo k velkým leteckým bitvám. Èeskoslovenští letci vytvoøili postupnì 4 perutì, z nichž jako první byla založena 310. (èeskoslovenská) stíhací peruś. Ta vznikla dne 10. èervence 1940 na svém prvním pùsobišti na letišti Duxford. Byla vyzbrojena stíhacími letouny Hawker Hurricane Mk. 1. Druhou èeskoslovenskou stíhací jednotkou, která vznikla v rámci RAF , byla 312. (èeskoslovenská) peruś, která vznikla dne 29. srpna 1940 na stejném letišti Duxford. Jejími pøíslušníky se stali pøevážnì bývalí stíhací piloti z jednotek francouzského letectva, proto nepøekvapuje, že v oficiálním znaku 312. perutì se objevil èáp, kterého tyto jednotky nesly. Poslední samostatnou stíhací jednotkou, která vznikla v RAF (10. kvìtna 1941) a jejíž létající personál byl složen z èeskoslovenských letcù, byla 313. (èeskoslovenská) stíhací peruś ve výzbroji, kterou byly rùzné verze stíhacích letounù Supermarine Spitfire. Piloti všech našich perutí létali po celou dobu 2. svìtové války a všechny perutì byly postupnì v roce 1942 vyzbrojeny dnes legendárními stíhacími letouny Supermarine Spitfire. Jedinou bombardovací perutí, jejíž personál byl složen z èeskoslovenských letcù, byla 311. (èeskoslovenská) bombardovací peruś Ta vznikla 29. èervence 1940. Její budoucí bojovou èinností byly noèní nálety. Již 2. srpna 1940 se pøepravila na svoji první váleènou základnu Honnington v hrabství Suffolk. Jejím prvním velitelem byl jmenován velmi zkušený pøedváleèný letec, táborský rodák W/Cdr (Wing Commander-podplukovník) Karel Mareš, který používal krycí jméno Toman. Jako výzbroj byly peruti pøidìleny bombardovací letouny Vickers Wellington, pøevážnì verze Mk.1c. Naši stíhaèi bojovali nejenom v øadách èeskoslovenských perutí, nìkteøí z nich bojovali výhradnì v anglických perutích. Nebylo výjimkou, že pilot prošel za svoje bojové nasazení nìkolika perutìmi. Celkem létali naši piloti nejménì u 62 britských perutí. U tìchto perutí létali pøevážnì v období od záøí 1940 do poloviny roku 1942, vìtšinou na standartních britských stíhacích letounech Hawker Hurricane, verzích Mk. I a II a Supermarine Spitfire verzí Mk. I až Mk.V. Piloti u britských perutí buï odlétali bojovou tùru (pøedepsaný poèet bojových letù- u stíhaèù se jednalo o 200 bojových hodin) , nebo byli pøeveleni k èeskoslovenským perutím, popø. dále létali jako instruktoøi èi zalétávali nové stroje. Po tomto období, tedy od poloviny roku 1942 do konce roku 1944, létali vìtšinou jednotlivci pøevážnì na Supermarine Spitfire Mk. IX u nìkolika britských perutí. Nìkolik našich letcù létalo i v rámci polských perutí a zde „hvìzdou první velikosti“ byl bezesporu Sgt. Josef František. Nenápadný stíhaè, který mìl sice znaèné problémy s kázní, ale jakmile se dostal do vzduchu, tak se museli mít Nìmci na pozoru. Bojoval s Poláky v rámci 303. polské stíhací perutì, v dobì od 2. záøí 1940 do 29. záøí 1940 dokázal sestøelit 17 nìmeckých letadel. Byl jako první Èechoslovák vyznamenám britským vyznamenáním DFM (Záslužnou leteckou medailí –vyznamenání pro poddùstojníky za úspìchy v boji) . Bohužel Sgt. František zahynul za nevyjasnìných okolností dne 8. øíjna 1940 pøi návratu z bojového letu v kabinì stíhacího letounu Hawker Hurricane Mk. 1 , kódové oznaèení RF-F, sér. èíslo R4175. Celkem pùsobilo u britských perutí nejménì 220 našich pilotù, kteøí jistì sestøelili
85 nìmeckých letadel, 40 sestøelili pravdìpodobnì a 130 poškodili, v boji zahynulo nebo se stalo nezvìstnými 82 našich pilotù, nejménì 55 bylo zranìno a 12 z nich se dostalo do nìmeckého zajetí.
Co se týká britských bombardovacích perutí, i u nich pùsobili Èechoslováci, ale spíše jedinci pøevážnì na typech Mosquito, popø. Lancaster, Zajímavé pùsobení Èechoslovákù pøineslo jejich pøidìlení k 138. speciální peruti RAF, která se svými letouny Whitley Mk. V a Halifax Mk. II se podílela na vysazování parašutistù nad okupovanými zemìmi Evropy, vèetnì okupovaného Èeskoslovenska. Èlenové osádky pod velením F/O (nadporuèíka) Lea Anderleho byli jedinými ès. pøíslušníky RAF, kteøí bojovali pro Nìmcùm nad naším územím, kdy v roce 1942 zaútoèili na letištì Pardubice. Desítky našich pilotù pùsobily dále u perutí RAF, které mìly za úkol transportní lety. Jednalo se zejména o 24. peruś, pøevážnì s letouny Hudson a Dakota Mk.I/III ( v RAF oznaèována legendární americká DC-3). Pøíslušníci této perutì se napø. úèastnili nebezpeèných letù ve Støedomoøí, ale létali i s významnými osobami v souvislosti s konferencemi v Moskvì a na Jaltì. Zajímavou oblastí èinnosti R.A.F. , kde èeskoslovenští letci pùsobili, byly prùzkumné lety. Vzlétali v kabinách prùzkumných letounù Mosquito PR Mk. IX a XVI u 544. Perutì. Jejich cílem byl prùzkum a fotografování rùzných cílù po okupované Evropì. Nìkolik èeskoslovenských letcù pùsobilo u dalších speciálních perutí RAF, kde mìli za úkol záchranu letcù z moøe. Pùsobení v rámci RAF bylo tedy pomìrnì široké. Za dobu 2. svìtové války celkem nárokovali naši stíhaèi a palubní støelci 204 jistì sestøelených nepøátelských letounù (202 nìmeckých a 2 italské), 67 jich nárokovali jako pravdìpodobnì sestøelené a 130 jich mìli poškodit. Ztráty byly bolestné, celkem padlo nebo se stalo nezvìstnými celkem 505 letcù, dalších nejménì 206 utrpìlo zranìní a 52 z nich bylo zajato. Martin Strouhal památník letcùm bøezen 201
CHYŠECKO - obèasník ze života obce Chyšky a okolí 2/2015
Mateøská škola Chyšky V mateøské škole pracujeme podle Rámcového programu pøedškolního vzdìlávání, na jehož základu máme vypracován svùj Školní vzdìlávací program s názvem „ Rok je dlouhý copánek, na konci má korálek.“ Nabízíme kvalitní péèi a pøedškolní vzdìlání všem dìtem naší školy. Náš vzdìlávací program je obohacen o další specificky zamìøené projekty. Nyní byl zahájen projekt „Plaváèek“. Plaveckou výuku zajišśuje Plavecká škola Tábor. Dalším je „Dìtský úsmìv“ – projekt, ve kterém probouzíme u dìtí zájem o aktivní èištìní zubù. Øeè a výslovnost procvièujeme v projektu „Brousek pro tvùj jazýèek.“ Využíváním netradièních technik a materiálù se zabýváme v projektu „Malí šikulové.“ Projekt „Bezpeèná školka“ zahrnuje osvojování dovedností a poznatkù o zdraví, bezpeèí a ochranu pøed nebezpeènými vlivy.
Zájem o ekologickou výchovu a vzdìlávání probouzíme u dìtí v projektu „Chráníme pøírodu.“ Se základy angliètiny a prvními anglickými slovíèky se dìti zábavnou formou seznamují v projektu „Angliètinka pro nejmenší.“ Zamìøujeme se na všestranný rozvoj dìtí, na rozvíjení dìtské tvoøivosti, vynalézavosti a hravosti. Velký dùraz klademe na úzkou spolupráci s rodièi ve veškeré výchovì a v èinnostech školy. Usilujeme o to, aby první vzdìlávací krùèky dítìte byly stavìny na promyšleném, odbornì podepøeném a lidsky i spoleèensky hodnotném základì a aby èas prožitý v mateøské škole byl pro dítì radostí, pøíjemnou zkušeností a zdrojem dobrých a spolehlivých základù do života i vzdìlávání. Jana Bardová, øeditelka MŠ Chyšky
2. roèník výstavy Naše Chyšecko ve fotografii
strana 5
Veøejné sportovištì Prostor kolem fotbalového høištì se díky své poloze pøímo nabízí k rùzných sportovním aktivitám, k posezení, èi odpoèinku. Zkrátka mùžeme zde trávit èas aktivnì i pasivnì, každý podle svých možností. Trvalo docela dlouhou dobu, než se toto místo zaèalo promìòovat do dnešní podoby. Myšlenka byla pøitom velmi stará. Vznikla a zaèala se rozvíjet pøi spoleèných setkáních a rozhovorech s panem Jaroslavem Kokrmentem, který pøišel právì s nápadem vytvoøit sportovištì nejen pro fotbal, ale i jako místo pro soutìže a hry pro dìti i dospìlé. Zaèalo se s budováním høištì pro nohejbal a volejbal a spøádaly se další plány. Jak to tak nìkdy bývá, pøijdou situace, které bohužel nemùžeme ovlivnit. Bolestnì nás zasáhla smrt pana Jaroslava Kokrmenta, který byl takovým hnacím motorem plánované akce. Dlouhou dobu se pak nenašel nikdo, kdo by mi pomohl v realizaci našich plánù pokraèovat. Neúspìšná byla akce vytvoøit pro dìti krátkou terénní cyklo-traś.V letošním roce došlo pøece jenom k prùlomu. Noví zastupitelé souhlasili s nákupem venkovních posilovacích strojù. Koupily se tedy tøi duo-stroje, které byly na konci prázdnin nainstalovány a zpøístupnìny veøejnosti. Bìhem prázdnin byly pracovníky obce vybudovány pro dìti hrazdy a kladiny z pøírodního materiálu. Dìti tak mohou mimo již zabudovaných houpaèek využívat i nìco nového. V pøíštím roce plánujeme ve spolupráci s fotbalisty obnovit høištì pro volejbal a nohejbal. Mìlo by sloužit pro tréninky malých fotbalistù, malou kopanou a pro všechny, kteøí budou mít chuś jen tak si zahrát s míèem.Pokud bude zastupitelstvo stejnì pøístupné jako letos, bude možné nakoupit další posilovací stroje a herní prvky pro dìti. Bylo by dobré vytvoøit také prostor pro pøíjemné posezení. Do budoucna lze uvažovat i s vybudováním pøírodní tribuny pro diváky fotbalových zápasù. Prostor by se mohl stát jedním ze zajímavých míst na procházkové trase Chyšky-høištì-Nová Ves-Chyšky. Vìøím, že Vás èlánek zaujal a zajdete si nové stroje vyzkoušet nebo alespoò se podívat, jaký pøíjemný prostor nám u høištì vzniká. Ing. Miroslav Maksa
– Poøád se nìco dìje byl úspìšný Od nedìle 5. èervence do nedìle 12. èervence, v období mezi chyšeckými poutìmi, se konala již podruhé výstava fotografií nazvaná Naše Chyšecko ve fotografii. Letošní roèník nesl podtitul „Poøád se nìco dìje“. Vystavené fotografie doložily bohatý spoleèenský život v obci nejen v souèasnosti, ale i v letech dávno minulých. Výstava se konala v režii spolku Naše Chyšecko a je jednou z mnoha akcí projektu Naše Chyšecko žije kulturou. Tento projekt podpoøila Poštovní spoøitelna prostøednictvím Nadace Via. Výstavní prostory Obecního úøadu v Chyškách, kde se výstava konala, navštívilo 233 lidí. Velký podíl na konání výstavy mají zejména ti, kteøí fotografie na výstavu zapùjèili. Vedle autorù fotografií to byli i chyšeètí pamìtníci, kteøí ochotnì poskytli fotografie ze svých osobních archivù. Velké díky za zapùjèení fotek patøí Alenì Jandové, Hanì Køížové, Ivanì Dvoøákové, Janì Dolejší, Jaroslavu Kubecovi, Jaroslavì Maksové, Jindøichu Beranovi, Jiøinì Šupinové, Josefu Fukovi, Lence Kváèové, Marii Koutníkové, Miroslavu Maksovi ml., SDH Kvìtuš, Stanislavu Hornému, Tereze Maksové, Vítu Fáberovi, Vladimíru Korandovi a Vlastì Volfové. Výstava by se nekonala bez laskavého po-
skytnutí prostor v budovì Obecního úøadu v Chyškách, dìkujeme zamìstnancùm obecního úøadu a Jaroslavì Maksové za pomoc pøi pøípravì a organizaci výstavy. Velký podíl na pøípravì a konceptu výstavy mají èlenky spolku Lenka Pešièková a Vladimíra Bendová s pomocí Aleny Jandové. Právì ony pøipravily tematické rozèlenìní fotografií podle událostí a výstavu ve svém volném èase kompletnì instalovaly. Výstavu v nedìli 5. èervence otevøela vernisáž za hudebního doprovodu Marcely Brožové, která zazpívala a zahrála na ukulele. Vernisáže se zúèastnilo více než 30 návštìvníkù a výstavní síò praskala ve švech. Jménem spolku Naše Chyšecko ještì jednou dìkuji všem, kteøí se podíleli na pøípravì výstavy i návštìvníkùm za jejich zájem. Pøíští rok se výstava uskuteèní již potøetí opìt v termínu mezi chyšeckými poutìmi. Zájemci, kteøí by do dalšího roèníku chtìli zapùjèit fotografie, nechś kontaktují spolek Naše Chyšecko na e-mailové adrese nasechysecko(zavináè)email.cz. PhDr. Vladimíra Bendová pokladník spolku Naše Chyšecko
Nové auto v Chyškách Obec pro zajišśování služeb obèanùm využívá mimo jiné multikáru, kterou poøídila v roce 1989, tedy pøed 26 lety. Pro svoji konstrukci a víceúèelovost je využívána v mnoha obcích. Také naše obec ji ke své spokojenosti užívala dlouhá léta. Její technický stav se bìhem let zhoršoval a bylo potøeba vynakládat stále vìtší finanèní prostøedky, aby byla provozuschopná a splòovala podmínky silnièního provozu. Dalším jejím nedostatkem je poèet sedadel - neumožòovala pøepravu více osob. Na tuto skuteènost upozoròovalo stále více obèanù a obec nemohla být k tìmto pøipomínkám lhostejná. Rada tedy øešila technický stav, pøihlédla i k názoru obèanù a navrhla zastupitelstvu øešení – nahradit multikáru novìjším typem multikáry nebo jiným typem vozidla s vyšším poètem sedadel. Zastupitelstvo povìøilo èleny rady a ze zastupitelstva pana Mgr. Jiøího Pešièku, jako odborníka, výbìrem vozidla, které bude splòovat požadavky obce. Z informací vyplynulo, že cena nové multikáry pøesáhne milión korun. Za repasovanou multikáru by ale obec zaplatila minimálnì stejnì velké peníze jako za nové vozidlo od jiného výrobce. Bylo rozhodnuto koupit vozidlo s vícemístnou kabinou, do terénu, se sklápìèkou, s možností montáže dalších nástaveb. Vítìzným vozidlem se stala tøístranná sklápìèka s náhonem 4x4, nosností 1,5 t a kabinou pro šest lidí. Vozidlo budete moci vídat na území obce. Ing. Maksa Miroslav
strana 6
CHYŠECKO - obèasník ze života obce Chyšky a okolí 2/2015
Letošní suchý a teplý rok
provìøoval hasièe i techniku V období od 1. 1. 2015 do 31. 8. 2015 museli hasièi zásahové jednotky JPO III Chyšky – Kvìtuš kromì bìžných technických výjezdù i zasahovat u øady požárù. Opìt se ukázalo, jak je dobré mít ochotné hasièe a akceschopnou techniku. Ve výše uvedeném období byly provedeny tyto zásahy: 10. 3. 2015 Peterkùv vršek Chyšky (travní porost) – okres Písek – zasahovala jedn. Chyšky 8. 7. 2015 Ostrý u Jistebnice (sklad sena) – okres Tábor – zasahovala jedn. Kvìtuš 24. 7. 2015 osada Ounuz (les) – okres Tábor - zasahovala jedn. Chyšky, Kvìtuš 1. 8. 2015 osada Branišovice (obilné pole) – okres Písek – zas. jedn. Chyšky, Kvìtuš 8. 8. 2015 Stoklasná Lhota (pole, les) – okres Tábor – zasahovala jedn. Kvìtuš 11. 8. 2015 osada Vodìrady (balíkovaè) – okres Písek – zasahovala jedn. Chyšky 13. – 15. 8. 2015 osada Božetice (stohy slámy) – okres Písek – zasahovala jedn.Chyšky, Kvìtuš Všem zasahujícím èlenùm jednotek patøí upøímné podìkování. Kubec Jaroslav, starosta okrsku
Záøijový výlet na Šumavu Pøi našich turistických výšlapech jsme se rozhodly, že navštívíme naši malebnou Šumavu. Jak jsme øekly, tak jsme udìlaly. Odjezd byl urèen na osmou hodinu ranní v pátek 18. záøí, v poètu pìti žen. Po nezbytném nákupu malých potravinových zásob a veselé cestì jsme bezpeènì dorazily do krásné obce Prášily a po dobrém obìdì v hostinci „ U Michala“ s pøíznaèným poøekadlem „Kdo nás mine - hlady zhyne“ (a to jsme nemohly dopustit) nás èekal útulný pøíbytek u Milana Vlny. První odpolední výšlap byl na asi 4 km vzdálené Vysoké Lávky. V sobotu jsme uskuteènily plánovaný 20 ti kilometrový okruh Národním parkem na Prášilské jezero, Poledník i s výstupem na vyhlídkovou vìž. Zde nás ale èekal smutný pohled v jeho okolí na zdevastovanou èást Šumavy po vichøici Kyril a po kùrovci. Tato èást je ponechána pøirozenému vývoji a døevo se zde netìží. Cestu zpìt kolem Prášilského potoka, pøes Frantùv most jsme dobøe zvládly. Nedìlní trasa zaèínala na Modravì, kam jsme dorazily autem. Využily jsme rady zdejšího
Starosta Chyšek Ing. Miroslav Maksa pøijal místní mladé hasièe Chyšecký starosta Ing. Miroslav Maksa pøijal v zasedací místnosti obecního úøadu již tradiènì mladé hasièe, kteøí jsou organizováni u Sboru dobrovolných hasièù Chyšky.
vìreèném vyhodnocení okresní celoroèní soutìže Plamen 16. kvìtna ve Varvažovì obsadili mladší žáci 1. místo a starší žáci skonèili na 2. místì.
Na pøátelském setkání mladí hasièi se svými vedoucími pohovoøili o své èinnosti, která zahrnovala nejen známou celoroèní soutìž Plamen, ale také pohárovou soutìž O putovní pohár starosty OSH Písek.
Starosta obce Ing. Miroslav Maksa podìkoval mladým hasièùm za práci a informoval o èinnosti obce a další spolupráci. Pøi této pøíležitosti pøedal mladým hasièùm a jejich vedoucím Pamìtní list za vzornou reprezentaci obce pøi soutìži mladých hasièù. Obec se také spolu s chyšeckými hasièi podílí finanènì a materiálnì na jejich èinnosti. V závìru setkání nechybìlo ani malé obèerstvení. Mgr. Josef Vachta
Pravidelnì se také úèastní výtvarné a literární soutìže Požární ochrana oèima dìtí. Pomáhají i pøi jiných èinnostech, jmenujme tøeba Pochod svatého Floriána, úklid u hasièské zbrojnice a další. Pøi zá-
Informaèního støediska a vyšly krásnou šumavskou pøírodou na 13 ti kilometrovou cestu smìrem k Tøíjezerní slati a kolem Roklanského potoka zpìt do Modravy. Cestou do Prášil jsme si zanotovaly „Na silnici do Prášil, jeden mladý cestáø žil…“ . Zdálo se nám, že tøi dny výletu ubìhly moc rychle a už nám nezbývalo než sbalit své vìci, zajít si na výborný sváteèní obìd k Michalovi a Prášilùm zamávat na rozlouèenou. Na krásy Šumavy bychom se rády podívaly zase na jaøe. Turistky Chyšky
Náš spoleèný koníèek je zpìv
V sobotu 15. srpna se na Farské zahradì konalo další z mnoha setkání Vokalistek z Chyšek a sboru Chorus Egrensis z Aše, který byl na týdenním soustøedìní na faøe v Sepekovì. Nejprve probìhla zkouška spoleèného repertoáru a pak jsme všichni posedìli u nového stolu na Farské zahradì. Celkem 25 èlenù sboru z Aše a 12 chyšeckých Vokalistek se pøíjemnì pobavilo. V nedìli jsme si spoleènì zazpívali pøi mši svaté, pøi které jsme se zároveò louèili s panem faráøem Zdíkem, který odlétá na studijní pobyt do USA. Bylo nám spolu hezky a už se tìšíme na další setkání. Mgr. Hana Prášková
Z èinnosti Skautského oddílu Letošní letní skautský tábor se nesl v pirátském duchu na motivy knihy Ostrov pokladù od R. L. Stevensona v dobì od 5. 7. – 18. 7. 2015 u lesa Èábelky u Sepekova. foto a více informací o nás http://www.skauti-chysky.estranky.cz/ Pravidelné schùzky v tomto školním roce: každý pátek - vyjma prázdnin - od 16:00- do 17:15 hodin v klubovnì na faøe - celoroèní hra „Bádání s vynálezcem Alvou“ Mgr. Václav Kašpar
Louèení s panem faráøem Zdíkem V nedìli 23. srpna jsme se louèili s naším panem faráøem. Pater Mgr. Jindøich Zdík Miroslav Jordánek O. Praem v naší farnosti konèí a odlétá na studijní pobyt do USA. Rozlouèení probìhlo v rámci zahájení výstavy obrazù Antonína Šíta na faøe v Chyškách. Panu faráøi podìkoval starosta Ing. Maksa a popøál mu hodnì štìstí v jeho dalším pùsobení. Pana faráøe nahradí Páter Pius Zdenìk Vágner. Stanislava Hejnová
CHYŠECKO - obèasník ze života obce Chyšky a okolí 2/2015
Rozlouèení s mateøskou školou V obøadní síni se ve støedu 24. èervna odpoledne v obøadní síni obce setkali žáci tøetí tøídy mateøské školy se svými rodièi, aby se rozlouèili se školkou. Dìti obdržely na upomínku se školkou øadu dárkù. Pøi louèení ukáplo dojetím i pár slz u rodièù i u dìtí. Ing. Miroslav Maksa
strana 7
Pøijetí florbalistù na obecním úøadu Ve støedu 17. èervna 2015 došlo v zasedací síni Obecního úøadu v Chyškách k slavnostnímu pøijetí mladších a starších žákù, cvièitelù a trenérù florbalového oddílu pøi odboru ASPV TJ Chyšky starostou obce Ing. Miroslavem Maksou. Ten jim podìkoval za významnou reprezentaci obce a chyšecké tìlovýchovy, pøedal jim Pamìtní list obce Chyšky za sportovní reprezentaci obce, drobné dárky a pøi dobrém pohoštìní a obèerstvení s nimi diskutoval o jejich trénincích, zápasech a dosažených úspìších na florbalových høištích. Mladí florbalisté donesli starostovi ukázat krásné poháry za jejich loòské prvenství mladších žákù a za tøetí místo starších žákù na druhé oficiální Republikové soutìži ASPV ve florbale v Pardubicích. Mladší žáci, kteøí obhájili loòské prvenství, hráli v Pardubicích v této sestavì: Jakub Štván, st., Tomáš Koudelka, Adam Fridrich, Petr Šimák, Lukáš Kváèa, Jakub Štván-ml., Tereza Kváèová, Radoslav Jerz, Pavel Melkes, Roma Bolek a Kateøina Bolková Starší žáci, kteøí byli tøíkrát po sobì druzí, skonèili nyní na tøetí pozici a hráli v této sestavì: Vlastimil Dvoøák, Miroslav Doubek, Vojtìch Štván, Adam Pešièka, Jiøí Pešièka, Ondøej Pinta, Vojtìch Beèka, Dominik Dubský a Václav Strouhal. Trenéøi a cvièitelé družstev: Josef Fuka, Martin Strouhal, Ladislav Štván. Tato umístìní budou chyšeètí obhajovat letos 14. listopadu, a opìt v Pardubicích. Na závìr pøijetí se kluci vyfotografovali s panem starostou. Mgr. Josef
Hezká tradice v Ratiboøi
Rozlouèení se základní školou Poslední den v èervnu se v obøadní síni obecního úøadu uskuteènilo setkání žákù deváté tøídy základní školy, rodièù a uèitelù. Žáci se rozlouèili se školou, pøevzali bìhem slavnosti vysvìdèení. Na rozlouèenou dostali od školy a obce upomínkové dárky Ing. Miroslav Maksa
V Ratiboøi panovala v sobotu 15. srpna odpoledne soutìžní nálada. Postarali se o to místní dobrovolní hasièi, kteøí zde založili a udržují hezkou tradici. Každý rok v sobotu pøed poutí uspoøádají soutìže pro dospìlé i dìti a zároveò spoleèné posezení pøed kulturním domem. Také letos se sešlo na høišti u kulturního domu témìø 40 dospìlých a 15 dìtí, aby si zasoutìžili, spoleènì se pobavili a zažili i spoustu legrace. Podpoøit soutìž pøijeli i obyvatelé okolních vesnic. Soutìž byla rozdìlena do tøech kategorií – muži, ženy a dìti. Muži mìli dokonce dvì podkategorie – ženatí a svobodní. Na høišti bylo vytvoøeno 6 drah, na každé dráze byla jiná soutìž a každé družstvo muselo všechny dráhy absolvovat. Muži zaèínali bìžkováním po trávì. Nazout bìžky a po trávì se pøesunout na konec dráhy. Tam už èekal další závodník. Jeho úkolem bylo skákání do pneumatik a házení kroužkù na vìšák. Tøetí závodník pinkal pinponkovým míèkem a také musel složit dìtské kostky dle pøedlohy. Ètvrtý házel tenisovým míèkem na plechovky. Disciplíny se zdají celkem jednoduché, ale otáèet se kolem døevìného kolíku a stále se ho dotýkat hlavou, to není žádná legrace. V poslední dráze byl slalom s dvoukolovou kárkou a to už byl konec soutìže. Sportovní nadšení a touha po vítìzství byly opravdové a tak rozdíl jedné vteøiny mezi ženatými a svobodnými muži vypovídal o tom, že snaha byla veliká. Radost tìch svobodných, kteøí o vteøinu vyhráli ještì vìtší. Potom pøišly na øadu soutìže žen a dìtí. Soutìžily ve stejných disciplínách. Maminky tak nejprve pøedvedly dìtem, co disciplíny obnášejí a už soutìžily dìti. Postup byl obdobný. Krásnì namalovaný medvìd mìl díru v bøiše a do ní se házely míèky. Další disciplínou bylo házení šipek
na balónky, skládání polystyrenových puzzlí, které si hasièi sami vyrobili, házení míèkù na plechovky a bìh pøes lávku. Všechno bedlivì sledovali rozhodèí, aby byly výsledky spravedlivé. Pak pøišlo na øadu vyhlášení výsledkù a rozdání cen. Všechny dìti obdržely balíèek sladkostí, aby žádné nebylo smutné z horšího výsledku. Potom už pøišlo na øadu posezení s opékáním klobás. Všichni pøítomní se dobøe bavili, dìti si i tady našly zábavu, skotaèily a jezdily na kolech. Zábava se vydaøila, domù se nepospíchalo. Ti nejvytrvalejší dospìlí pøivítali spoleènì nový den. Stanislava Hejnová (podklady Stanislav Èapek)
CHYŠECKO - obèasník ze života obce Chyšky a okolí 2/2015
strana 9
Naše Chyšecko žije kulturou Spolek Naše Chyšecko v létì 2015 realizoval projekt nazvaný Naše Chyšecko žije kulturou. Tento projekt podpoøila Poštovní spoøitelna prostøednictvím Nadace Via èástkou 93 300 Kè v rámci programu Sousedíme si. Vedle kulturních akcí bylo financováno vybavení na chyšeckou náves a zaøízení potøebné k poøádání kulturních akcí. Za farou visí tabule na kreslení, bylo zakoupeno pítko a zaøízení k promítání a to není všechno. Èást financí byla použita také na nové lavièky. Díky projektu však mohly být podpoøeny i dvì brigády a øada kulturních akcí. V období mezi chyšeckými poutìmi probìhla již podruhé výstava fotografií Naše Chyšecko ve fotografii a setkala se opìt s diváckým zájmem. Fotografie zapùjèilo 19 autorù a výstavu navštívilo 233 zájemcù.
O víkendu 25. a 26. èervence chyšecká náves ožila letním kinem. V sobotu promítaný film Teorie všeho shlédlo více než 40 divákù. V nedìli na pohádku Tøi bratøi z dílny otce a syna Svìrákových pøišlo dokonce více než 70 divákù. Vzhledem ke kladným ohlasùm a vašemu zájmu mùžeme slíbit, že letní kino uspoøádáme i pøíští rok. Sluneèné nedìlní odpoledne 23. srpna zpestøil Víśa Marèík hrou Robinson Crusoe. Na prostranství pøed farou se sešlo témìø 120 lidí, aby obdivovalo skvìlé herecké výkony Víti Marèíka. Jeho hry nejen pobaví, ale i pouèí a pøimìjí diváky k zamyšlení. Robinson Crusoe je poselstvím o významu lidské svobody. Ve stejný den, 23. srpna, byla zahájena Vý-
stava dìl Antonína Šíta na chyšecké faøe, která potrvá do 30. záøí. Originály obrazù zapùjèili premonstráti ze svých sbírek. V Chyškách mùžete obdivovat krajiny Chyšecka a Nosetínska a seznámit se s tvorbou nosetínského rodáka, akademického malíøe Antonína Šíta. Letos si pøipomínáme 100. výroèí jeho narození. U této pøíležitosti bude o malíøi ve štítu fary nainstalována informaèní tabule. Bìhem letních mìsícù se také podaøilo dokonèit místo pro pøecházení na rohu pekaøství. Po pøedlouhých úøedních peripetiích tak místo pro pøecházení zpøehlednilo køižovatku a pøispìje k vìtší bezpeènosti silnièního provozu v Chyškách. Místo pro pøecházení finanènì podpoøila Obec Chyšky. Nestavìlo se však jen ve vozovce, ale byla opravena zídka za kostelem a vydláždìno podloží pod lavièkami u høbitova. Novou dlažbu najdete i kolem ohništì za farou.
Další projekt spolku Naše Chyšecko v letošním roce se nazývá Jdeme do finále a je podpoøen programem V pohybu Nadace Vodafone. Projekt doprovázela crowfundingová kampaò na HitHitu, kterou jste jistì mnozí zaznamenali a také do ní pøispìli. S vaší podporou jsme úspìšnì získali 30 399 Kè, které Nadace Vodafone zdvojnásobí. Pøíspìvek využijeme k poøízení kolostavù, houpaèek, lavièek a hlavnì na podporu kulturních akcí na pøelomu roku 2015 a 2016. První takovou akcí je Chyšecké džemování konané 20. záøí. Základem èinnosti spolku Naše Chyšecko je ovšem zájem lidí setkávat se a spoleènì se úèastnit kulturních a dalších akcí a brigád na zvelebení místa, kde všichni žijeme. Dìkujeme všem, kteøí se zapojují! Sledujte náš web: www.nasechysecko. cz a facebookový profil a zachovejte nám pøízeò. Je za námi všemi vidìt kus práce! Vladimíra Bendová
Sraz rodákù a výroèí 111 let založení SDH V sobotu 22.8.2015 se v obci Hnìvanice konala oslava 111. výroèí založení sboru dobrovolných hasièù. Pøi té pøíležitosti se místní hasièi rozhodli uspoøádat historicky první sraz rodákù obcí Hnìvanice a Branišovice. Souèástí oslav byla ukázka techniky záchranných sborù. SDH Chyšky dorazilo s cisternami, ZZS Milevsko se sanitkou a jako zpestøení akce se dostavili hasièi ze Zbislavi se starou hasièskou støíkaèkou, v pìkných dobových uniformách. Pøítomní si mohli zblízka prohlédnout a vyzkoušet všechny pøistavené vozy a popøípadì získat cenné informace. Dále probìhlo soutìžní klání mezi sbory místních hasièù a hostù z SDH Ratiboø. Za hnìvanické nastoupila družstva mužù a dorostencù a za ratiboøský sbor družstvo mužù. V pøi-
pravené štafetì s názvem „Zachraò bejby“ bylo nutné pøekonat nìkolik pøekážek a zachránit ohrožené batole z plastové roury. Všechna družstva se daného úkolu zhostila nad oèekávání, v koneèném poøadí zvítìzilo družstvo SDH Ratiboø pøed dorostenci z Hnìvanic, tøetí místo patøilo místním mužùm. Samozøejmì nechybìly soutìže pro nejmenší, kde jednoznaènì zvítìzila støelnice. Tam si vìtší i malé dìti mohly vystøelit hodnotné ceny, a protože cen bylo opravdu hodnì, museli se støelby zúèastnit i mnozí dospìlí. Dalším bodem oslav bylo pøedání ocenìní èlenùm místního sboru. Medaile a ocenìní pøedali zástupci okrsku Hnìvanice pan František Mácha a Jiøí Kubíèek, kteøí zároveò podìkovali za vykonanou práci všem hasièùm. Rodáci, kteøí dorazili, si mohli
také prohlédnout album s dobovými fotografiemi, kde v mnoha pøípadech poznávali své kamarády z mládí a pochopitelnì i sami sebe. Na akci se sešlo bezmála 250 hostù. Pro nì bylo pøipraveno bohaté obèerstvení a nechybìla ani muzika, pøi které si všichni rádi zazpívali a zatancovali. Nebo jen probírali s kamarády a vrstevníky své mládí, vždyś se nìkteøí nevidìli tøeba i 30 let! Celý prùbìh oslav provázelo pìkné sluneèné poèasí a snad si všichni pìkné odpoledne v Hnìvanicích užili. Mnozí se dotazovali, kdy se bude konat další sraz rodákù. Z toho soudíme, že se vše povedlo tak, jak mìlo a na pøíští setkání v Hnìvanicích se všichni rádi pøijdou opìt pobavit. Jiøí Pešièka
strana 10
CHYŠECKO - obèasník ze života obce Chyšky a okolí 2/2015
Základní škola Chyšky Shromáždìním všech žákù, uèitelù a zamìstnancù školy zaèal 1. záøí 2015 nový školní rok v základní škole. Do školy nastoupilo celkem 101 žákù, poprvé usedlo do školních lavic 18 prvòáèkù. Ti nejstarší, deváśáci, si pro nì pøipravili uvítací program, rozdali dárky a spoleènì se vyfotografovali. Nový školní rok pøinesl žáèkùm první a druhé tøídy rozšíøenou výuku anglického jazyka a všem dìtem širokou nabídku zájmových útvarù – divadelní, taneèní, výtvarný a pøírodovìdný kroužek, hru na flétnu, kroužek mladých zdravotníkù, pro žáky druhého stupnì je novì otevøena Konverzace v anglickém jazyce. Na škole se i letos vyuèuje jako nepovinný pøedmìt náboženství, dìti z první až páté tøídy mohou ráno i odpoledne navštìvovat školní družinu. Aktivnì pracuje žákovský parlament a Ekotým.
Ekoškola si i pro tento školní rok pøipravuje øadu akcí. První z nich byla pobytová exkurze pro èleny Ekotýmu v Novohradských horách. Tato akce se uskuteènila díky dotaci Jihoèeského kraje a finanèní podpoøe zøizovatele. Žáci navštívili Tereziino údolí, historickou kovárnu, interaktivní uèebnu Jihoèeské univerzity a další zajímavá místa. Poznali floru a faunu Novohradských hor. V záøí navštívili naši školu èlenové Ekotýmu ze ZŠ T.G. Masaryka Písek. Obì školy si vzájemnì vymìnily své zkušenosti. Na sklonku záøí probìhla certifikace Pøírodní zahrady. Oslavou získání titulu Pøírodní zahrada byla velká Zahradní slavnost – s písnièkami, prohlídkou zahrady a prodejem výrobkù. V pøedvánoèním období škola plánuje øadu akcí, o kterých budete vèas informováni a na nìž jste srdeènì zváni. Mgr. Monika Bardová, øeditelka školy
Certifikace zahrady ZŠ Chyšky 24. záøí probìhla certifikace zahrady ZŠ Chyšky. Podaøilo se nám získat certifikát Pøírodní zahrada. Jak se to vše sebìhlo? Nefunkèní dopravní høištì se postupnì promìòovalo. Nejdøíve se budovala pøírodní uèebna, slavnostnì byla otevøena v záøí 2011. Dìti pak samy navrhovaly, jak by si zahradu pøedstavovaly. Jejich obrázky byly vystaveny i v prostorách obecního úøadu. Na základì dìtských výkresù vznikl návrh ing. Pýchové z èeskobudìjovické Cassiopei. Na jaøe 2012 zaèaly první práce, vznikaly záhony, suchá zídka, smyslový chodník, vrbová chýše. Pokraèovalo se výsadbou keøù a stromkù. Ve školním roce 2013/14 pøibyly informaèní tabule a v loòském školním roce jsme vybudovali jezírko. Na zahradì nepoužíváme chemické látky na ochranu rostlin, prùmyslová hnojiva ani rašelinu. Máme radost z toho, že spoleèná práce žákù a uèitelù byla ohodnocena tímto prestižním ocenìním. Ing. Karolína Tvrdíková
Rozlouèení s prázdninami na Nové Vsi V sobotu 29.8.2015 pøipravili èlenové SDH Nová Ves rozlouèení s prázdninami pro dìti a dospìlé, které se konalo na høišti v Nové Vsi. Hned na úvod si dìti vyzkoušely svoje smysly, když poslepu a s rukama za zády chytaly ústy bonbónky, zavìšené na provázcích. Poté následovalo plnìní úkolù soutìžních. Dìti se rozdìlily do dvou družstev a závodily o nejrychlejší èas ve støíkání na terè, ve skládání hlavolamu, poznávání stromù podle listù, stavìní kostek do komínkù a v dalších povedených úkolech. Na závìr zábavného odpoledne si všichni pochutnali na voòavých buøtech, popovídali se sousedy, dìti staèily probrat èást svých prázdninových zážitkù a všichni se tìšili na první školní den. Lenka Caltová
Soutìž pro dìti V prùbìhu záøí vyhlásila Obecní knihovna v Chyškách soutìž pro dìti. Za úkol mìly nakreslit své zážitky z prázdnin. Celkem se sešlo 33 krásných prací. Všechny výtvarné práce byly odmìnìny malou pozorností a vystaveny ve vestibulu obecního úøadu.
Lenka Kváèová
CHYŠECKO - obèasník ze života obce Chyšky a okolí 2/2015
Atletické závody v Pacovì Pacov - V sobotu 1. srpna 2015 se v Pacovì, na stadiónu U Svaté Anny, s umìlým povrchem POLYTAN WS, uskuteènil 44. roè. atletických závodù „Cena mìsta Pacova v hodu diskem a BANES mítink“, „Memoriál Stanislava Zelenky“ na 100 m a 400 m mužù, „Velká cena BANES“ v bìhu na 1500 m a v dálce a „Memoriál Blahomila Zajíce“ v hodu kladivem. Závody, za pøíjemného letního poèasí, uspoøádal domácí atletický oddíl TJ Slavoj
BANES Pacov. Na pacovském stadiónu se pøedstavili i nìkteøí èeští reprezentanti a reprezentantky, napø. bronzový medailista z letošního pražského halového ME ze štafety 4x400 m, druhý nejlepší letošní èeský ètvrtkaø a nejlepší letošní èeský bìžec na 600 m Jan Tesaø, druhý nejlepší letošní èeský koulaø a nejlepší letošní èeský diskaø Jan Marcell, ètvrtý nejlepší letošní èeský kouláø a pátý nejlepší letošní èeský kladiváø Jaromír Mazgal, nejlepší letošní èeská koulaøka Jana Kárníková, druhá nejlepší letošní èeská kladiváøka Kateøina Šafránková, bývalá èeská diskaøka, bronzová medailistka z LOH 2004 v Athénách a bronzová medailistka z MS 2005, tè. na MD, Vìra Pospíšilová-Cechlová, zahranièní atleti v èele s ukrajinským sprinterem a dálkaøem Olehem Danylyukem a jeho kolegou diskaøem Ivanem Panasiukem. Pøed startem bìhu mužù na 1 500 m se v rozhlase rozezvuèel rozhovor se vzácnou návštìvou na tìchto závodech èeským reprezentantem Jakubem Holušou, letošním
strana 11
halovým mistrem Evropy v bìhu na 1500 m z Prahy a nedávným pokoøitelem 32 let starého èeského rekordu v bìhu na 1500 metrù, který zabìhl na mítinku Diamantové ligy ve Stockholmu v èase 3:34,26 min. Na cenì Pacova startoval i Miroslav Doubek, dorostenec chyšeckého atletického oddílu, který nejprve v bìhu na 1500 m dobìhl mezi muži na desátém místì (druhý dorostenec) v èase 5:59,46 min. a zaøadil se na prùbìžné osmé místo jihoèeských dorosteneckých tabulek v bìhu na 1500 m. Doubek také absolvoval druhý rozbìh na 400 m mužù a dobìhl v nìm na ètvrtém místì v èase 65,38 sec. a celkovì v závodì obsadil osmé místo (druhý dorostenec). Tímto èasem je v prùbìžných letošních jihoèeských tabulkách na 12. místì. Na 1.snímku z archivu Josefa Fuky je zleva Miroslav Doubek, èeský reprezentant Jakub Holuša a trenér Josef Fuka. Mgr.Fuka Josef
Víkend pro dobrou vìc 11. a 12. èervence se v obci Chyšky konala charitativní akce s názvem ,,Víkend pro dobrou vìc“. Tento projekt se konal na podporu Daniela Grafonera, chlapce, který se potýká s nelehkým životním osudem. Akce zaèínala v sobotu, kdy se proti sobì postavili v prvním utkání dìti vs. rodièe a následnì chyšeètí fans vs. chyšecké ženy. Veèer pokraèoval program v místním kulturním domì, kde po sobì vystoupily kapely The Needs, Paradoxy a Tiret. Celý víkend pak vyvrcholil nedìlním zápasem mezi týmy FC Chyšky a výbìrem místní trenérské legendy Josefa Bardy. Ve výbìru se objevili i sportovci jako Miroslav Slepièka, David Juraèka nebo Aleš Koèí. Celý program navštívilo pøes 700 lidí a pro Dana se vybralo 42,500 Kè. Organizátoøi byli s akcí velmi spokojeni.
HC HASIÈI KVÌTUŠ
deset let hokeje v Kvìtuši Vše to zaèalo na podzim roku 2005. Sedíme veèer v Kvìtušské klubovnì, objeví se Milan Tábor z Dmýštic a povídá: kluci z Pøeborova mají zítra veèer v Milevsku led, pojïte se sklouznout... Vzali jme pracovní rukavice, tepláky a šli... Jednou, dvakrát a v prosinci 2005 už mìla Kvìtuš svùj tým. V lednu se na leïì objevili Hasièi Kvìtuš v plné výzbroji a díky sponzorùm i v nových dresech. Zaèalo se hrát pravidelnì na Milevském stadionu s ostatními týmy, kteøí se nechtìli pøihlásit do Milevské ligy.
žík servis, Poliklinika Milevsko, EFAFLEX, HC Antihockey Tábor, HC Petrovice, HC Mokøíce, HC Berani Milevsko, HC Kuèeø, kluci z Chyšek a Milevska a další. Dakrát se hokejisté z Kvìtuše zùèastnili turnaje Milevsko Hockey Tour, poprvé v písku na ètvrtém a podruhé v Milevsku na tøetím místì.
Postupem let se vytvoøil okruh vesnic, které sestavili své týmy a se kterými hrajeme dodnes. V prùbìhu let se proti hasièùm z Kvìtuše na ledì postavili Sudomi Pøeborov, HC Nechvalice, HC Nadìjkov, HC Køi-
Od roku 2006 se Kvìtušští hokejicté každoroènì zúèastòují exhibièního utkání Challenge Hockey Tour, poøádaného Evropskou policejní asociací, proti týmu Czech Panthers s podtextem Hasièi proti policajtùm. Až do roku 2012 se tyto utkání hrály v Tesla Arénì v Praze - Holešovicích, v roce 2013 se hrálo na stadionu v Milevsku, kde byla postavena i velkoplošná projece.
Chvíle na støídaèce...
Kvìtušské roztleskávaèky...
HC Hasièi Kvìtuš mají i své roztleskávaèky s originálním programem. Dìkujeme dìvèatùm za jejich odvahu.
První rok na ledì...
V souèané dobì má HC Hasièi Kvìtuš 20-ti èlenou základnu a 9 roztleskávaèek, zápasy jsou každou sobotu veèer v Milevsku. Ale není to jen o hokeji... Každoroènì poøádáme pouśový fotbalový zápas Kvìtuš - Nadìjkov s doprovodným programem... Dìkuji všem hráèùm, rodinám a dalším, kteøí se na tìchto našich aktivitách podílejí, za nezmìrnou dávku èasu, trpìlivosti a finanèních prostøedkù, které jsou potøeba a doufám, že ve stejné pohodì jako dnes budeme slavit i dalších deset let hokeje v Kvìtuši. Vladimír Pruška
V Tesla arénì v Praze - Holešovicích
2015
CH YŠECKO
Obèasník ze ivota obce Chyšky a okolí
0 000100 000023
