Historie, současná situace a zapojení ČR a evropských zemí do problematiky Fair Trade

Historie, současná situace a zapojení ČR a evropských zemí do problematiky Fair Trade

© 2010 Lenka Petrášková

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Historie, současná situace a zapojení ČR a evropských zemí do problematiky Fair Trade Bakalářská práce

Autor: Lenka Petrášková Vedoucí práce: Ing. Alice Neckářová Jihlava 2010

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor práce:

Lenka Petrášková

Studijní program:

Ekonomika a management

Obor:

Cestovní ruch

Název práce:

Historie, současná situace a zapojení ČR a evropských zemí do problematiky Fair Trade

Cíl práce:

1) Zmapovat informovanost, zájem a postoje obyvatel České republiky ke konceptu Fair Trade 2) Analyzovat historii, vývoj a současné aktivity Fair Trade

Ing. Alice Neckářová

RNDr. Eva Janoušková, Ph.D.

vedoucí bakalářské práce

vedoucí katedry

Katedra cestovního ruchu

Anotace Bakalářská práce pojednává o historii a současném stavu Fair Trade. Nedílnou součástí práce jsou iniciativy ze stran evropských zemí, včetně České republiky. První část je zaměřena na teoretický popis celého konceptu. Cílem této části je přiblíţit historii, vývoj a současné aktivity Fair Trade. Druhá část práce zahrnuje informace o spotřebním chování obyvatelů České republiky, vychází z dat získaných metodou marketingového výzkumu. Cílem této praktické části je zmapovat informovanost, zájem a postoj českých občanů ke konceptu Fair Trade.

Klíčová slova Fair Trade, vnímání zákazníka

Annotation The thesis deals with the history and current state of Fair Trade. An integral part of bachelor work are initiatives of European countries, including the Czech Republic. The first part focuses on the theoretical description of the whole concept. The aim of this section is to present the history, evolution and current activities of Fair Trade. The second part includes information on the consumption behaviour of the Czech population, based on data obtained by the method of marketing research. The aim of this section is to explore practical awareness, interest and attitude of Czech citizens to the concept of Fair Trade.

Key words Fair Trade, customer perception

Poděkování V první řadě bych velmi ráda poděkovala Ing. Alici Neckářové, která mi ochotně pomáhala v celé fázi zpracování bakalářské práce. Její vstřícnost a ochota spolupracovat mě vţdy posunuly o krok dál a dodaly odvahu k další činnosti. Náměty k práci byly vţdy věcné a přesné. Velice si cením všech jejích podnětů a bezodkladných reakcí na mé dotazy. Dále vděčím své rodině za bezbřehou podporu a trpělivost, kterou mi po celou dobu skýtala jejich přítomnost. V neposlední řadě děkuji účastníkům marketingového výzkumu, kteří mi svými odpověďmi byli nápomocní ke zpracování dotazníkového šetření.

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne 9. 5. 2010 ...................................................... Podpis

Obsah Úvod .................................................................................................................................. 9 Cíle práce a metodika práce .......................................................................................... 10 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 12 1

Význam Fair Trade ................................................................................................ 12

2

Vznik a vývoj Fair Trade ....................................................................................... 13

3

Základní principy a cíle Fair Trade ...................................................................... 14 3.1 Základní principy Fair Trade ........................................................................................ 15 3.1.1 Vytváření příleţitostí pro ekonomicky znevýhodněné producenty ......................................... 15 3.1.2 Kontrola a transparentnost ....................................................................................................... 15 3.1.3 Obchodní partnerství ............................................................................................................... 15 3.1.4 Spravedlivá cena ..................................................................................................................... 16 3.1.5 Dětská práce ............................................................................................................................ 16 3.1.6 Rovnost pohlaví ....................................................................................................................... 17 3.1.7 Dobré pracovní podmínky pro zaměstnance ........................................................................... 17 3.1.8 Rozvoj schopností ................................................................................................................... 18 3.1.9 Propagace Fair Trade............................................................................................................... 18 3.1.10 Zodpovědný přístup k ţivotnímu prostředí ........................................................................... 18

3.2 Cíle Fair Trade ................................................................................................................ 19

4

Fair Trade produkty ............................................................................................... 20 4.1 Potravinářské zboží ........................................................................................................ 20 4.1.1 Káva ........................................................................................................................................ 20 4.1.2 Čaj ........................................................................................................................................... 21 4.1.3 Třtinový cukr ........................................................................................................................... 22 4.1.4 Kakao ...................................................................................................................................... 23 4.1.5 Banány..................................................................................................................................... 23 4.1.6 Rýţe......................................................................................................................................... 24 4.1.7 Ostatní potraviny ..................................................................................................................... 25

4.2 Nepotravinářské zboží .................................................................................................... 25

5

Mezinárodní asociace ............................................................................................ 26 5.1 WFTO .............................................................................................................................. 26 5.2 FLO .................................................................................................................................. 27

6

5.3 EFTA................................................................................................................................ 27 5.4 NEWS............................................................................................................................... 28 5.5 FINE ................................................................................................................................. 28

6

Ochranná známka a certifikace Fair Trade ......................................................... 29 6.1 Ochranná známka Fairtrade® ...................................................................................... 29 6.2 Certifikace ....................................................................................................................... 30 6.2.1 Certifikace prostřednictvím FLO ............................................................................................ 30 6.2.2 Certifikace prostřednictvím WFTO ......................................................................................... 30

7

Fair Trade ve vybraných evropských zemích ........................................................ 31 7.1 Belgie ................................................................................................................................ 31 7.2 Dánsko ............................................................................................................................. 31 7.3 Itálie ................................................................................................................................. 32 7.4 Lucembursko................................................................................................................... 32 7.5 Německo........................................................................................................................... 33 7.6 Nizozemí........................................................................................................................... 33 7.7 Portugalsko ...................................................................................................................... 34 7.8 Řecko................................................................................................................................ 34 7.9 Švédsko ............................................................................................................................ 34 7.10 Švýcarsko ....................................................................................................................... 35 7.11 Velká Británie ............................................................................................................... 35

8

Historie a vývoj Fair Trade v České republice ...................................................... 36 8.1 České organizace zapojené do Fair Trade .................................................................... 37 8.1.1 Společnost pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání .................................................................. 37 8.1.2 Asociace pro Fairtrade............................................................................................................. 37

8.2 Propagace ........................................................................................................................ 39 8.3 Fair Trade sortiment dostupný v České republice ...................................................... 40 8.3.1 Vnímání Fair Trade produktů českými zákazníky ................................................................... 41 8.3.2 Prodejní místa .......................................................................................................................... 42

7

PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................................ 43

9

Dotazníkové šetření ................................................................................................ 43 9.1 Metodika práce ............................................................................................................... 43 9.2 Výsledky výzkumu a jejich analýza .............................................................................. 43 9.3 Hodnocení výzkumu ....................................................................................................... 56

10 Závěr ....................................................................................................................... 57 Použité informační zdroje .............................................................................................. 59 Obrazové přílohy ............................................................................................................ 61 Seznam použitých zkratek .............................................................................................. 62

8

Úvod O konceptu Fair Trade jsem se poprvé dozvěděla z geografického časopisu Koktejl. Později jsem se o této moţnosti pomoci obyvatelům rozvojových zemí dočetla z dalších informačních zdrojů, zejména z tisku a internetu. Dané problematice jsem se začala více věnovat, neboť mě publikované články velmi upoutaly. Po prostudování informací z uvedených informačních zdrojů jsem pátrala po obchodech s nabídkou zboţí označeného logem Fair Trade. Na těchto prodejních místech jsem se tázala pracovníků na podrobnější informace o konceptu, avšak jejich povědomí nebylo veliké. Byla jsem tak nucena spokojit se pouze s vlastním nákupem Fair Trade produktů. Milým překvapením bylo zjištění, ţe mnoho výrobků je opatřeno obaly se stručnými, přesto však výstiţnými údaji o konceptu a spotřebitel je tak informován o tom, jakým způsobem byl jeho výrobek vypěstován či vyprodukován a komu plynou finanční prostředky vynaloţené za nákup daného zboţí. Produkty, které patří do naší běţné spotřeby, mají svůj příběh. Káva, čaj, kakao, čokoláda a mnoho dalších produktů v sobě skrývají příběh konkrétních lidí, jejichţ ţivoty ovlivňujeme prostřednictvím našeho nákupního chování. Výrobci i pěstitelé v rozvojových zemích jsou závislí na naší kaţdodenní volbě produktů. Starosti, se kterými se potýkají, se zásadním způsobem liší od starostí obyvatel vyspělých zemí. Zatímco značná část světové populace bojuje s obezitou, oni bojují o přeţití. Jejich příjem potravy je opravdu ţalostný, avšak odhodlání se nevzdávat je obdivuhodné. Většina z nás by dané podmínky nebyla schopna zvládnout. Moţnost vzdělávat se je minimální, chybí finanční prostředky. Pro obţivu rodiny dokonce i těhotné ţeny vykonávají fyzicky velice náročnou práci. Výjimkou nejsou bohuţel ani malé děti nucené pracovat na plantáţích. Situace těchto lidí je vskutku zarmucující, ale my ji díky Fair Trade můţeme změnit. Způsobů, jak pomoci rozvojovým zemím, je mnoho. Tato forma pomoci je však jednoduchá, účelná a především se k potřebným lidem dostane v krátkém časovém období, coţ je důleţité. Některé z nás můţe od jakékoli pomoci odradit skutečnost, ţe existují podvodné organizace, které vyuţívají ochotu lidí uvolnit finanční prostředky pro chudé a potřebné, a peníze následně vkládají pouze na své účty. Přes tato úskalí bychom si měli uvědomit, ţe naše pomoc je potřebná a čekají na ni milióny obyvatel 9

rozvojových zemí. Zkusme překonat své pochybnosti a začněme pomáhat. Fair Trade je tou správnou a věrohodnou volbou. Vţdyť ţivot nám dal do vínku bohatství, o kterém se spoustě lidí ani nesnilo. Nemám na mysli jen ekonomickou stránku věci, ale především zdravotní a sociální aspekty. Přesto mnoho z nás o své finanční situaci smýšlí jako o nedostačující. Je sice dobré klást si nové cíle, nebýt spokojen se svou situací a snaţit se dokázat víc, ale neměli bychom v této době, pravda někdy nadmíru hektické, zapomínat na svět kolem nás. Zkusme přestat uvaţovat pouze o sobě, zvolme si jako jeden ze svých nových záměrů pomáhat druhým. Ţivot se tak stane smysluplnější pro nás a snazší pro lidi, kterých se naše pomoc dotkne. Fair Trade nepředstavuje charitu, ale skutečnou pomoc lidem, kteří chtějí pracovat a dosáhnout určité ţivotní úrovně. Věřím, ţe projekt má svůj smysl a je nutné, především v České republice, zvýšit informovanost o této velmi zajímavé a nenáročné formě pomoci, proto jsem se rozhodla zvolit si právě Fair trade za téma své bakalářské práce. Přestoţe jsem od první chvíle tušila, ţe informačních zdrojů, především tedy v českém jazyce, je pomálu, téma se pro mě stalo výzvou a já se rozhodla vynaloţit maximální úsilí pro splnění všech vytyčených cílů práce.

Cíle práce a metodika práce V teoretické části se budu věnovat prvním podnětům vzniku Fair Trade, průběhu, vývoji a současné situaci tohoto hnutí. V praktické části se zaměřím na marketingový výzkum, jehoţ prostřednictvím bych ráda získala data týkající se zájmu a povědomí obyvatel České republiky o této formě pomoci. Nedílnou součástí realizovaného výzkumu budou také fakta podávající skutečné informace o zapojení obyvatel České republiky do projektu prostřednictvím jejich nákupního chování. U spotřebitelů produktů značky Fair Trade budu monitorovat názory na kvalitu, cenu produktů a celkovou spokojenost zákazníků s výrobky. Stanovila jsem si následující cíle své práce. Nejprve bych chtěla přiblíţit historii, vývoj a současnou situaci konceptu Fair Trade. Oblast zkoumání budu orientovat na zapojení evropských zemí, důraz budu klást na iniciativy v České republice. K dosaţení

10

stanovených cílů mi poslouţí rešerše domácí i zahraniční odborné literatury zabývající se touto tématikou. Dalším cílem je zmapování informovanosti, zájmu a postojů českých občanů ke Spravedlivému obchodu. Za tímto účelem jsem vypracovala marketingový výzkum, jehoţ prostřednictvím oslovím 150 respondentů.

11

TEORETICKÁ ČÁST 1 Význam Fair Trade Fair Trade je příleţitost. Příleţitost pro konkrétní lidi z rozvojových zemí vymanit se z chudoby a závislosti na obchodních prostřednících. Příleţitost pro spotřebitele vyjádřit globální solidaritu a odpovědnost. Příleţitost znovu navázat ztracené spojení mezi těmi, kdo výrobky vyrábí, a těmi, kdo je spotřebovávají. Příleţitost učinit z obchodu nástroj rozvojové spolupráce. Příleţitost dozvědět se více o vzdálených zemích a kulturách.1 Fair Trade lze do českého jazyka přeloţit jako spravedlivý či poctivý obchod. Jedná se o způsob obchodu s výrobci rozvojových zemí, jehoţ úsilím je spravedlivější rozdělení příjmů plynoucích z obchodních vztahů mezi ekonomicky vyspělými zeměmi a rozvojovými zeměmi zahrnující především země Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Za dobu svého více neţ padesátiletého působení je Fair Trade důkazem toho, ţe zlepšení pracovních podmínek a kvality ţivota výrobců a zaměstnanců v ekonomicky znevýhodněných oblastech rozvojových zemí je moţné právě díky vytvoření přímějšího přístupu na mezinárodní trh. V dané situaci dochází k prodeji výrobků bez závislosti na mnoha zprostředkovatelích. Fair Trade představuje alternativní pojetí směny zboţí, v jehoţ systému se obchoduje s tradičními produkty, jakými jsou káva, čaj, kakao, čokoláda, rýţe, třtinový cukr, banány, citrusy a další druhy ovoce. Nedílnou součást nabídky Fair Trade tvoří řemeslné a umělecké výrobky zahrnující tašky, šátky, šperky, doplňky do domácnosti, koberce, hudební nástroje, hračky či oblečení. Nejen, ţe Spravedlivý obchod zajišťuje pěstitelům odpovídající výdělek, ale také napomáhá k celkovému rozvoji vesnic a regionů. Snahou celosvětového hnutí Fair Trade je zavést do mezinárodního obchodu základní etická pravidla a zásady, které nejsou běţnými obchodními společnostmi z důvodu maximalizace zisků a minimalizace nákladů

respektovány.

Varujícím

signálem

zůstává

situace,

kdy

dodavatelé

renomovaných firem v rozvojových zemích obvykle vyuţívají levné dětské práce, 1

ŠPAČKOVÁ, Š., CHMELAŘ, P.: Broţura: Informační manuál o Fair Trade. Brno: Společnost pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání o. s., 2006, s. 6.

12

pracovní doba přesahuje i třináct hodin denně, těhotné ţeny a nemocní mohou být propuštěni bez nároku na sociální podporu a pracovníci jsou nuceni manipulovat s nebezpečnými látkami bez poskytnutí základních ochranných prostředků. Fair Trade současně dává nám, spotřebitelům, jedinečnou moţnost snadno a účinně podpořit jiný ekonomický model, dát hlas jinému způsobu obchodování a výroby a v neposlední řadě získat velmi kvalitní výrobky za dobrou cenu. Fair Trade je postaven na souboru principů, které mají zajistit zemědělcům a řemeslníkům z chudých zemí i jejich rodinám důstojný ţivot.2

2 Vznik a vývoj Fair Trade Počátek Fair Trade se datuje do období po druhé světové válce, kdy jsou známy první iniciativy v USA i v Evropě. Americká nezávislá organizace Self Help Crafts, dnes známá pod názvem Ten Thousand Villages, začala na konci 40. let 20. století jako první nezisková organizace obchodovat s chudými komunitami z Jihu. Prvotní nákupy učinila organizace s obyvateli Portorika, předmětem obchodu se staly výšivky. Místní obyvatelé se díky této činnosti organizace vymanili z krize. Zanedlouho následovala britská organizace Oxfam, která se zaslouţila o podporu čínských uprchlíků vykupováním jejich nápaditých zdobných polštářků. Britský Oxfam vytvořil v roce 1964 organizaci alternativního obchodu, která se věnovala výhradně obchodování se znevýhodněnými komunitami ze zemí Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Zároveň vznikaly podobné iniciativy v Nizozemsku a dalších evropských zemích. Tradiční podoba Fair Trade se utvořila v 70. letech, významným se stává prodej širokého sortimentu řemeslného a potravinového zboţí ve specializovaných obchůdcích, na farnostech či na akcích určených pro širokou veřejnost. Řemeslné předměty tvořily především vyšívané polštáře, dečky, proutěné ošatky či ozdobné svíčky. Potravinové výrobky zahrnovaly nejprve třtinový cukr, postupem času přibyla káva, kakao, čaj,

2

Http://www.veronica.cz/?id=214/[online]. 2010 [cit. 2010-06-03]. Dostupné na WWW:

13

banány a další. Dovozci udrţovali s producenty velice úzký kontakt, byli jimi především nevládní nebo církevní organizace. Rok 1980 je důleţitým mezníkem v projektu Fair Trade, zaslouţil se o něj spolupracovník nizozemské církevní rozvojové organizace podporující malé pěstitele kávy v Mexiku. Jeho myšlenka označit produkty značkou Fair Trade se velmi ujala. Zrodil se tak nový koncept, který umoţnil oslovit a zapojit do Spravedlivého obchodu širokou veřejnost. Produkty nakupované od pěstitelů v rozvojových zemích se následně prodávaly evropským a americkým spotřebitelům. Po splnění určitých podmínek měly produkty získat logo pro odlišení se od konvenčních produktů. Tak se stalo v roce 1988, kdy v Nizozemsku vznikla značka „Max Havelaar“. Označení výrobků logem se ukázalo jako zdárný nápad. Svědčil o tom také fakt, ţe během jednoho roku získala káva se známkou Fair Trade téměř tříprocentní podíl na trhu. Celosvětová asociace pro Fair Trade značení spravující ochrannou známku Fairtrade® vznikla v roce 1997. Asociace je známá pod označením FLO (Fairtrade Labelling Organisations International) a postupně nahrazuje národní označení Fair Trade produktů, jako jsou TransFair, Rättvisemarkt, Max Havelaar apod. FLO a její dceřiná společnost FLO-Cert stanovují mezinárodní standardy pro Fair Trade, odpovídají za certifikaci výroby, značení výrobků a audit obchodu podle zmiňovaných standardů. V současné době představuje Fair Trade celosvětové hnutí, do něhoţ jsou zapojeny tisíce organizací.

3 Základní principy a cíle Fair Trade Prvním rozdílem mezi Fair Trade a konvenčním mezinárodním obchodem je jejich prvotní cíl. V konvenčním obchodu se do dodavatelsko-odběratelských řetězců zapojují firmy, jejichţ cíl se převáţně týká maximalizace zisku, popřípadě obratu nebo růstu podílu na trhu a podobně. I v případě, ţe firma nemaximalizuje zisk, tento zůstává důleţitým sledovaným ukazatelem. Společným jmenovatelem cílů je zlepšení celkové pozice dané firmy respektive zájmové skupiny, která danou firmu ovládá.3

3

MACÁKOVÁ, L. a kolektiv: Mikroekonomie základní kurz. Slaný: Melandrium, 1992, s. 146.

14

3.1 Základní principy Fair Trade Asociace WFTO (World Trade Fair Organization) stanovila následujících 10 standardů, které jsou Fair Trade organizace povinné dodrţovat.

3.1.1 Vytváření příležitostí pro ekonomicky znevýhodněné producenty Klíčovým cílem je sníţit chudobu, a to prostřednictvím obchodu. Důleţitá je podpora často opomíjených malých výrobců, ať uţ se jedná o nezávislé rodinné podniky či o producenty seskupené do různých asociací. Snahou je pomoci těmto výrobcům vymanit se z chudoby a přejít tak k ekonomické soběstačnosti.4

3.1.2 Kontrola a transparentnost Monitoring dodrţování pravidel ve Fair Trade probíhá pravidelně, a to na různých úrovních obchodního řetězce. Na interní i externí kontrole se podílí zástupci zaměstnanců, výrobců, nevládních organizací a odborů. Fair Trade prosazuje otevřený přístup k informacím vůči všem svým spotřebitelům i producentům. Transparentnost zahrnuje mimo jiné informace o producentech, dodavatelích, místech původu, procesu výroby, financích i výsledcích kontrolní činnosti. Pravidelné kontroly znamenají pro spotřebitele zvýšení důvěryhodnosti Fair Trade, zároveň mají velký význam pro výrobce, kteří tak mohou dosáhnout náleţité úrovně v oblasti kvality výrobků, řízení druţstva nebo podniku a získání obchodních dovedností.

3.1.3 Obchodní partnerství Dovozci nakupují produkty přímo od výrobců, výrobních druţstev či prostřednictvím k tomu určených exportních organizací. Proto je nezbytné udrţovat mezi dovozci a výrobci dlouhodobé a stabilní partnerské obchodní vztahy. Fair Trade organizace mnohdy poskytují příspěvky na programy producentských skupin. Záměrem těchto programů je rozvíjet obchodní a technické znalosti a dovednosti producentů. Dodavatelé

4

Http://www.wfto.com/index.php?option=com_content&task=view&id=2&Itemid=14/[online]. 2010 [cit. 2010-10-03]. Dostupné na WWW:

15

respektují a dodrţují stanovené smlouvy, produkty jsou tak dováţeny v poţadované kvalitě a v dohodnutých termínech. Organizace udrţují dlouhodobé vztahy zaloţené na solidaritě, důvěře a vzájemném respektu, přispívají tak k podpoře a rozvoji Fair Trade. Spolupracují s ostatními Fair Trade organizacemi a vyhýbají se nekalé soutěţi.5

3.1.4 Spravedlivá cena Demokraticky organizovaná druţstva výrobců a pěstitelů dostávají za své výrobky takovou cenu, která jim umoţňuje pokrývat náklady na ekologickou a sociálně šetrnou výrobu a získat prostředky pro důstojné ţivobytí. Fair Trade odběratelé poskytují pěstitelům moţnost čerpat výhodný úvěr nebo získat zálohy na uzavřené kontrakty předem, coţ je v prostředí rozvojových zemí téměř ojedinělá situace, neboť úvěry pro menší výrobce a zemědělce jsou zde prakticky nedostupné. Stanovené ceny Fair Trade produktů zahrnují odměnu pro organizace výrobců a příplatky. Tyto tzv. prémie jsou určeny k financování rozvojových projektů v místě, kde se Fair Trade produkty vyrábí. Zajímavostí je, ţe tyto prémie se nerozdělují mezi jednotlivé pěstitele, řemeslníky či zaměstnance, ale putují do společného fondu, o jehoţ vyuţití členové druţstva rozhodují společně. Z fondu se financují projekty sociálního rozvoje a ochrany ţivotního prostředí. Právě díky spravedlivé ceně můţe například sdruţení řemeslných dílen Mahaguthi v Nepálu za své vlněné, bavlněné, keramické a košíkářské výrobky prodané prostřednictvím Fair Trade organizací vyplácet řádnou odměnu svým řemeslníkům a dopřát jim mnoho dalších výhod.

3.1.5 Dětská práce Organizace se řídí Úmluvou OSN o právech dítěte, stejně tak jako právními předpisy daných zemí o zaměstnávání dětí. Organizace zajišťuje, aby nedocházelo k nuceným pracím. Pokud nastane situace, kdy jsou děti zapojeny do výroby Spravedlivého obchodu, jejich účast je vţdy pečlivě monitorována a nemá negativní dopad na jejich 5


16

blahobyt, bezpečnost, vzdělání a potřebu si hrát. Děti jsou zařazeny do výroby především proto, aby se naučili tradičnímu umění a řemeslu. Špatné pracovní podmínky a dětské práce jsou problémem v mnoha rozvojových zemích. Pákistán je jednou z nich, šije se zde aţ 80 % všech ručně šitých fotbalových míčů na světě. Firma Talon Sports získala v roce 2002 pro své míče certifikaci Fairtrade® a díky dodatečným příjmům z Fair Trade můţe podporovat zdravotní, vzdělávací a sociální programy pro své zaměstnance, včetně programu poskytování malých úvěrů. Lidé pracující pro Společnost Talon Sports získávají takovou mzdu, která pokryje ţivotní náklady celé rodiny, z tohoto důvodu se vylučuje nutnost dětské práce.

3.1.6 Rovnost pohlaví Organizace poskytují pro ţeny a muţe příleţitosti pro rozvoj jejich schopností, aktivně také podporují zájem ţen o volná pracovní místa, rovněţ i jejich snahu uplatnit se na vedoucích pozicích. Důraz je kladen na zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti těhotných a kojících ţen. Ţeny se plně účastní rozhodování o vyuţití výhod plynoucích z výrobního procesu. Jsou respektována práva všech zaměstnanců začleňovat se do odborových organizací a kolektivně vyjednávat.6 Organizace pracující přímo s výrobci jsou schopné zajistit, aby ţeny získaly takovou mzdu, která jim náleţí. V případě, kdy ţeny vykonávají stejnou práci jako muţi, získávají stejné platební ohodnocení jako muţi. Diskriminace z rasových, etnických genderových či náboţenských důvodů je vyloučena.

3.1.7 Dobré pracovní podmínky pro zaměstnance Na plantáţích, v továrnách, dílnách a ostatních podnicích, kde se lidé zdrţují za účelem práce, musí být splněny minimální sociální a zdravotní standardy dané národními zákony a konvencemi Mezinárodní organizace práce (ILO). Mezi tyto standardy náleţí právo svobodně se sdruţovat, právo na kolektivní vyjednávání, právo na odpovídající mzdu a zákaz nucené a dětské práce.

6


17

Zaměstnavatel je povinen poskytovat svým zaměstnancům mzdu, která umoţňuje uspokojení základních ţivotních potřeb. Přesčasy by měly být dobrovolné a řádně ohodnocené a pracovní místo musí být náleţitě vybaveno. Velký důraz je kladen na bezpečnost. Pro prevenci zdravotních rizik pouţívají pracovníci ochranné oděvy. V podnicích je nainstalováno řádné osvětlení a ventilace. Vybudovány jsou také nouzové východy.

3.1.8 Rozvoj schopností Organizace se snaţí prostřednictvím Fair Trade zvýšit příznivé dopady pro malé producenty, rozvíjí schopnosti a dovednosti svých vlastních zaměstnanců a členů. Drobní výrobci si tak mohou zdokonalit své manaţerské dovednosti, výrobní schopnosti a tím získat lepší přístup na místní, regionální i mezinárodní trhy.

3.1.9 Propagace Fair Trade Nedílnou součástí projektu je poskytování informací. Fair Trade organizace a jejich partneři podávají spotřebitelům informace o jednotlivých druţstvech, podnicích i konkrétních pěstitelích. Jejich úkolem je také informovat konzumenty o mnohdy kritické situaci producentů vyrábějících pro konvenční trh.

3.1.10 Zodpovědný přístup k životnímu prostředí Produkce Fair Trade výrobků probíhá za environmentálně a sociálně udrţitelných podmínek. Upřednostňují se místní přírodní materiály získané udrţitelným způsobem a obnovitelné zdroje energie. Kvalita výrobků je srovnatelná a v některých případech i přesahuje standardy na spotřebitelských trzích Evropské unie a USA. Zemědělské produkty se pěstují podle zásad ekologického zemědělství. Výrobci díky Fair Trade postupně přechází k ekologicky příznivým výrobním, zpracovatelským a pěstitelským technikám a je jim umoţněno vyuţívat metody dle uznávaných standardů. Geneticky modifikované výrobky jsou z Fair Trade zcela eliminovány.

18

3.2 Cíle Fair Trade Hnutí Fair Trade si klade 6 cílů: 1. Zlepšit ţivotní podmínky znevýhodněných výrobců zlepšením jejich přístupu na trh, posílením organizací výrobců, poskytnutím spravedlivých cen za výrobky a zajištěním kontinuity obchodních vztahů. 2. Rozvíjet příleţitosti pro znevýhodněné výrobce, zvláště ţeny a domorodé obyvatele, a chránit děti před zneuţíváním v procesu výroby. 3. Zvyšovat informovanost spotřebitelů o negativním vlivu mezinárodního obchodu na výrobce tak, aby svou kupní sílu mohli vyuţívat pozitivním způsobem. 4. Dávat příklad obchodního partnerství skrze vzájemný dialog, respekt a transparentnost. 5. Přispívat ke kampaním za změnu pravidel konvenčního mezinárodního obchodu. 6. Chránit lidská práva podporou rozvoje sociální spravedlnosti, environmentálně přijatelného chování a ekonomického zabezpečení.7 Zapojení do Fair Trade představuje svobodné rozhodnutí jak pro pěstitele nebo řemeslníka (resp. jeho organizaci) v rozvojové zemi, tak pro spotřebitele v Evropě. Jsou to ovšem v první řadě spotřebitelé, kteří určují rozsah Fair Trade; čím více Fair Trade výrobků se prodá, tím více výrobců se do Fair Trade můţe zapojit. V roce 2005 přesáhl celosvětový prodej Fair Trade výrobků jednu miliardu euro a dále roste tempem mezi 20 aţ 40 procenty ročně. Výrobky Fair Trade jsou k dostání na více neţ 80 000 prodejních místech v Evropě (z toho necelé tři tisíce představují specializované Fair Trade obchody). Potenciál Fair Trade však ještě zdaleka není vyčerpán.8

7

Http://www.fairtrade.cz/index.php?clanek=59/[online]. 2010 [cit. 2010-18-03]. Dostupné na WWW: < http://www.fairtrade.cz/index.php?clanek=59/> 8 ŠPAČKOVÁ, Š., CHMELAŘ, P.: Broţura: Informační manuál o Fair Trade. Brno: Společnost pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání o. s., 2006, s. 8.

19

4 Fair Trade produkty Ţivotní prostředí a jeho ochrana je pro Fair Trade organizace velmi podstatná, proto dohlíţí, aby byly produkty baleny do recyklovatelných nebo biologicky odbouratelných materiálů. Dále dbají na to, aby se vyuţívaly technologie šetrné k ţivotnímu prostředí a docházelo ke sniţování spotřeby energie. Přeprava po moři se uplatňuje ve všech dostupných oblastech.

4.1 Potravinářské zboží Sortiment Fair Trade výrobků obsahuje zejména tropické a subtropické zemědělské zboţí, které se v Evropě pěstuje nadmíru obtíţně, i přesto však patří tyto produkty do našeho kaţdodenního ţivota. K nejdůleţitějším výrobkům patří káva, čaj, kakao, třtinový cukr, čokoláda, cukrovinky, sušené ovoce, ořechy, rýţe, koření, marmeláda, víno a ovocné nápoje. Nejţádanějšími produkty jsou káva, banány a kakao.

4.1.1 Káva Káva je uţ po staletí ceněna pro svou chuť a povzbuzující účinky a dodneška zůstává jednou z nejhodnotnějších zemědělských plodin. Pravě proto se stala hlavním vývozním artiklem mnoha nejchudších zemí, které leţí ve vhodných zeměpisných šířkách. Například Etiopii káva přináší 54 % příjmů ze zahraničního obchodu.9 Káva se stala prvním potravinovým produktem, se kterým se v 70. letech začalo obchodovat právě v rámci Fair Trade. O oblibě této kávové pochoutky svědčí i fakt, ţe je hlavním zdrojem obţivy mnoha pěstitelů v rozvojových zemích a řadí se na druhé místo nejvíce obchodovaných komodit po celém světě. První místo stále zaujímá ropa. Pěstitelé kávy se však potýkají s problémy dlouhodobě nízkých cen a nestabilním mezinárodním trhem. Nepříznivou situaci navíc zhoršují spekulace s kávou. Malí neorganizovaní pěstitelé se tak stávají bezmocní vůči místním vypočítavým obchodníkům, kteří od nich kávu vykupují. V období po sklizni pěstitelé nutně potřebují finanční hotovost, toho jsou si obchodníci dobře vědomi, proto si mohou dovolit své

9

Http://www.fairtrade.cz/upload/pavelch-horka_kava.pdf/[online]. 2010 [cit. 2010-19-03]. Dostupné na WWW:

20

producenty tlačit do kouta a pěstitelé jsou tak nuceni svou kávu prodat prakticky za jakoukoliv cenu, která jim je nabídnuta. Současný obchod probíhající v nejchudších oblastech světa je charakteristický znevýhodněnými, izolovanými a neorganizovanými malovýrobci, kteří doslova dotují kávu prodávající se v ekonomicky vyspělých zemích. Na levnou kávu doplácejí nejen ekonomicky ale i sociálně, navíc trpí i ţivotní prostředí. Zoufalá situace se netýká pouze kávy, podobné je tomu také například u čaje, kakaa či banánů. Fair Trade však nabízí spravedlivější způsob obchodování, který uspokojí potřeby jak pěstitelů, tak spotřebitelů. Pěstitelé získají výdělek, který jim po právu náleţí, a spotřebitelé si koupí kávu, kterou si mohou vskutku vychutnat. Všechna káva z Fair Trade pochází výhradně od demokraticky řízených organizací, které sdruţují malé pěstitele. Obchodní podmínky zahrnují spravedlivé výkupní ceny pro organizace pěstitelů, moţnost čerpat úvěr, dlouhodobé obchodní vztahy, podporu větší samostatnosti pěstitelů při vývozu kávy a další.10 Z celosvětového hlediska se obchod s Fair Trade kávou neustále rozvíjí. Kvalitní káva zaručuje svým pěstitelům spravedlivou odměnu a svým konzumentům opravdový poţitek. Stále se zvyšující zájem o tento druh zboţí dokazují kaţdoročně rostoucí odběry spotřebitelů.

4.1.2 Čaj Další významnou plodinou je čaj. Celosvětově se nejvíce pěstuje v Indii a Číně. Tyto země jsou také proslulé svou vysokou spotřebou čaje, proto je za největšího vývozce povaţována Srí Lanka. K dalším tradičním zemím zabývajícím se pěstováním kávy patří Keňa, Indonésie, Turecko a Japonsko. Pěstování a následné zpracování čaje znamená obţivu pro statisíce lidí nejen v Asii, ale také v Africe a Latinské Americe. Zajímavostí je, ţe k vývozu čaje dochází v jeho raném stadiu zpracování. Konečné fáze zpracování, tedy mísení a balení, jsou uskutečňovány aţ v zemích konečné spotřeby.

10


21

Vlivem inflace ceny čaje dramaticky poklesly. O tom svědčí fakt, ţe od 70. let se výkupní ceny čaje prakticky vůbec nezměnily. Malí i velcí pěstitelé jsou proto nuceni sniţovat mzdy a uţívat agrochemii, která nepříznivě působí na přírodu a zdraví zaměstnanců pracujících na plantáţích, kde se čaj pěstuje. Práci na čajových plantáţích vykonávají převáţně ţeny a spočívá ve sběru této plodiny. Sběračky často ţijí v chatrčích umístěných přímo na čajových plantáţích, jsou tak odříznuté od okolního světa. Za svou těţkou práci jsou ohodnoceny tak malým platem, který stěţí uţiví je samotné. V Africe je pěstování čaje jediným finančním zdrojem pokrývajícím náklady na zdravotní péči, školné či ošacení. Zprostředkovatelé sesbíraný čaj od pěstitelů vykupují za účelem dalšího prodeje, za to jim plyne významná část zisku. Fair Trade opět dokazuje, ţe bezohlednost vůči zemědělcům z chudých zemí lze zlomit, a to formou ekologicky šetrné výroby a sociálně odpovědného obchodního partnerství. Spravedlivý obchod usiluje o co moţná nejvyšší stupeň zpracování čaje přímo v zemi pěstování. Prosazuje slušné pracovní podmínky a sociální zabezpečení sběraček a zaměstnanců zpracovatelských závodů, nabízí jejich dětem vzdělání, které představuje jedinou šanci na lepší budoucnost. Organizace se také řídí konvencemi Mezinárodní organizace práce. Dalším způsobem pomoci je skutečnost, ţe určitá finanční hotovost z prodaných Fair Trade čajů je investována do místního rozvoje.

4.1.3 Třtinový cukr Cukr patří mezi nejdůleţitější světové komodity na celém světě. Ve 127 zemích světa se kaţdoročně vyrobí na 135 milionů tun cukru. Pro mnoho zemí znamená prodej cukru nejdůleţitější zdroj příjmů do státního rozpočtu. Například na Kubě představuje cukr 70% vývozu, v Belize tvoří cukr 40% celkového vývozu. Přesto se však miliony zemědělců pěstujících cukrovou třtinu potýkají s problémy vydělat si na slušné ţivobytí.11 Brazílie, Evropská Unie a Thajsko jsou největšími světovými exportéry cukru. Přesto však mnohem větší důleţitosti nabývá plodina pro menší země, pro které je cukr

11

Http://www.fairtrade.net/sugar.html#c3908/[online]. 2010 [cit. 2010-01-04]. Dostupné na WWW:

22

výrazem obţivy a které jsou na jeho vývozu závislé. K těmto zemím řádíme Belize, Dominikánskou republiku, Guyanu, Fidţi, Kubu či Mauritius. Severovýchodní oblast Brazílie je povaţována za jednu z nejvýznamnějších míst pro pěstování cukrové třtiny, zároveň však patří do nejchudšího brazilského regionu s nejniţšími výdělky, nejvyšším podílem dětské práce a nejniţší vzdělaností.

4.1.4 Kakao V největším mnoţství se kakao pěstuje ve dvou afrických zemích, na Pobřeţí Slonoviny a v Ghaně. Pěstitelé však získávají za kakao velmi nízkou cenu, proto dochází k ţalostné situaci, kdy se začíná rozmáhat dětská a nucená práce. Častými případy jsou situace, kdy jsou otroci k práci donuceni násilím či jsou zavlečeni pod záminkou slušného výdělku. Novodobí otroci pochází z okolních zemí, jako jsou Mali, Burkina Faso

a

Benin

a

Togo.

Mezinárodního

institut

pro

tropické

zemědělství

na západoafrických kakaovníkových plantáţích uvádí, ţe v hazardních podmínkách pracuje více neţ 280 tisíc dětí ve věku 9 aţ 12 let. Fair Trade klade důraz na nutnost zabránit otrockým pracím a dodrţovat konvence stanovené Mezinárodní organizací práce. Z tohoto důvodu je kakao se známkou Fair Trade vykupováno za cenu, která neklesá pod stanovenou minimální hranici ani v případě, kdy by došlo k propadu cen na světovém trhu.

4.1.5 Banány Monopolizace je typická pro produkci banánů na celém světě, to znamená, ţe na poli mezinárodního obchodu existuje pouze několik málo nadnárodních firem, které zásadně ovlivňují výkupní cenu banánů, tedy celý trh s komoditou tohoto druhu. Situace je provázena nebezpečnými pracovními podmínkami a nadměrným uţíváním pesticidů. Tyto látky nejenţe váţně ohroţují zdraví pěstitelů a jejich rodin, ale také znečišťují přírodní zdroje a nepříznivě působí na spotřebitele. Fair Trade umoţňuje pěstitelům banánů lepší pracovní podmínky, přijatelné mzdy, přístup ke vzdělání a zajišťuje jim zdravotní péči. Prémie z Fair Trade jsou vyuţívány k postupnému přechodu na ekologický způsob pěstování tohoto exotického ovoce.

23

Banány jsou po obilí, cukru, kávě a kakau pátým nejprodávanějším produktem na světě. Největšími pěstitelskými zeměmi jsou Indie, Brazílie, Ekvádor, Filipíny, Čína a Indonésie. Protoţe však pěstují toto cizokrajné ovoce výhradně pro svou spotřebu, nepatří mezi přední vývozce. Země s největším vývozem banánů jsou Ekvádor (34 % ročního světového vývozu), Kostarika (18 % světového vývozu), Kolumbie (13 % světového vývozu), Filipíny (9 % světového vývozu), Guatemala (6 % světového vývozu), Honduras a Panama (4 % světového vývozu). Na světovém obchodu s banány se nejvíce podílí Evropská Unie, která ročně dováţí přes 4 miliony tun banánů. V rámci celého světa zaujímají banány nejvyšší podíl na trhu Fair Trade výrobků, který činí téměř 50 %. Cenu banánů lze srovnat s banány v konvenčních obchodech.

4.1.6 Rýže K největším pěstitelům rýţe patří Čína, Indie, Indonésie a Bangladéš. Rýţe se pěstuje ve většině asijských a afrických zemí, především však pro vlastní spotřebu, proto se největší producenti neztotoţňují s největšími světovými exportéry, kterými jsou Thajsko, Vietnam, USA, Čína a Pákistán. Trh s rýţí nabízí převáţně dlouhozrnnou odrůdu Indica, krátkozrnnou odrůdu Japonica a voňavé odrůdy zvané Basmati či Jasmine. Světový trh s rýţí se vyznačuje velkou nestabilitou způsobenou závislostí na kaţdoroční úrodě. Nevylučují se ani takové poklesy, kdy se například některé státy jeden rok pyšní vývozem této plodiny a druhý rok jsou tyto státy postaveny do role importérů. Vlády některých zemí závislých na rýţi jako zdroji potravy pro místní obyvatele musely stanovit vývozní licence. Současné podmínky pěstování rýţe nejsou nikterak příznivé, neboť dochází ke zvyšování pouţívaných umělých hnojiv a pesticidů, které tvoří nebezpečí pro ryby, tradičně chované na rýţových polích. V oblasti rýţe spravedlivý obchod naráţí na problémy týkající se cel ze stran dovozců a omezení vývozu exportujících zemí. Přes všechny překáţky se jiţ 16 let dováţí malé mnoţství voňavé jasmínové rýţe ze severovýchodního Thajska. Poptávka po rýţi roste. Největší zájem je o exotické druhy, jako jsou černá, fialová, červená či bílá voňavá rýţe. Na rozdíl od jiného zboţí je prodej Fair Trade rýţe stále v počátcích, svědčí o tom její velice malé dováţené mnoţství. 24

4.1.7 Ostatní potraviny Nabídka Fair Trade artiklů je vskutku pestrá. Kromě běţného sortimentu uvedeného v předchozím textu si mohou zákazníci vybrat méně známé pochutiny, ke kterým patří jihoafrická jablka, palestinský kuskus, bolivijská quinoa12, maté a mnoho dalších lákadel. Na popularitě si získávají ovocné šťávy. Dalšími dostupnými produkty jsou mango, ananas, sušené ovoce, ořechy, olej, čočka, fazole, sója, chilli omáčky, koření, víno apod. Sortiment Fair Trade potravin se neustále rozšiřuje. Trendem se stala výroba tzv. komponovaných produktů, které zčásti vyuţívají Fair Trade suroviny a zčásti suroviny evropské. Výsledkem jsou například Fair Trade sušenky, müsli tyčinky nebo omáčky, které jsou cenově dostupnější neţ 100 % Fair Trade výrobky a pro jejichţ výrobu by všechny sloţky ve Fair Trade kvalitě nebyly k dostání.13

4.2 Nepotravinářské zboží Fair Trade nabízí vedle potravinového zboţí také rukodělné výrobky, mezi které patří např. proutěné či keramické zboţí, hudební nástroje, nábytek, originální šperky, hračky, peněţenky či bavlněné šátky. Bylo to právě zboţí nepotravinového charakteru, které hrálo v počátcích Fair Trade hodně významnou roli. Dnes tvoří dovoz uměleckých výrobků významnou část celkového obratu Fair Trade v Evropě. Fair Trade sdruţení mají v nabídce na 5 000 druhů těchto výrobků. Nabídka zahrnuje nejen jiţ zmiňované rukodělné zboţí a umělecké předměty, ale také oděvní doplňky, řezané i dekorační květiny nebo jedinečné produkty jako Fair Trade míče z Pákistánu či kuchyňské nádobí z Indie. Umělecké a řemeslné zboţí se od potravin liší především svou schopností zachytit kouzlo spojení neobvyklých materiálů, tradic a kulturních zvyklostí. Přestoţe se výroba těchto produktů vyznačuje velkou náročností, je značně uţitečná, neboť právě díky této produkci dochází k podpoře místní kultury. Typická je výroba v malých dílnách

12 13

druh pšenice, která se pěstuje převáţně v Peru a Bolívii ŠPAČKOVÁ, Š., CHMELAŘ, P.: Broţura: Informační manuál o Fair Trade. Brno: Společnost pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání o. s., 2006, s. 10.

25

nenáročných na vybavení, zboţí lze vyrábět i v běţných domácnostech. K produkci se pouţívají místní suroviny, jsou vytvářeny originály a především se udrţují tradice a dovednosti z oblasti řemesel. Mnoho zákazníků vyţaduje výrobky, které jsou jedinečné a neopakovatelné, coţ přispívá k omezené moţnosti tyto rozmanité produkty vyrábět ve velkém mnoţství. Poţadavky na nízké ceny nejsou v této oblasti tak četné jako tomu bývá v jiných odvětvích. Na jedné straně působí v rámci Fair Trade organizace zaměřené na marketing, jejichţ pracovní náplní je poskytovat producentům potřebný servis a radit s návrhy designů výrobků. Na straně druhé existují projekty nevládních organizací, které mají pod záštitou znevýhodněné, chráněné dílny, projekty pro ţeny a mnoho dalších.

5 Mezinárodní asociace Asociace působící v oblasti Spravedlivého obchodu dosahují mezinárodních rozměrů a hrají v celém projektu důleţitou roli. Zprostředkovávají komunikaci mezi Fair Trade organizacemi a navenek prezentují Fair Trade v celém svém rozsahu.

5.1 WFTO International Federation for Alternative Trade (IFAT) se stala první organizací na poli Fair Trade. Vznikla v roce 1989, avšak na jaře 2009 byla přejmenována na World Trade Fair Organization (WFTO). V současné době zastřešuje více neţ 350 organizací z celého světa. Jedná se o sdruţení výrobců, dovozců i prodejců, které vytváří celý Fair Trade řetězec. WFTO působí v Africe, Asii, Evropě, Latinské Americe, Severní Americe a Tichomoří. Její aktivity zasahují do 70 zemí výše uvedených regionů. Prostřednictvím politiky, advokacie, marketingu, kampaní a monitorování usiluje o proniknutí na trh.14

14


26

Členství v asociaci je podmíněno bezpodmínečným dodrţováním všech deseti principů Spravedlivého obchodu. Členové asociace získávají privilegia uţívat logo WFTO. Organizace je naopak oprávněna přísně sledovat jednání všech svých členů. Pro tyto účely si zřídila monitorovací systém. Záměrem pro tento krok bylo posílit důvěryhodnost těchto organizací ve vztahu k politikům, obchodníkům i spotřebitelům. Poté, co příslušníci asociace projdou monitorovacím systémem, jsou registrováni jako Fair Trade organizace a získávají známku FTO. Součástí WFTO jsou i regionální sdruţení v Africe, Asii a Latinské Americe: Cooperation for Fair Trade in Africa (COFTA) – sdruţení afrických Fair Trade výrobců a organizací, Asia Fair Trade Forum (AFTF) – sdruţení asijských Fair Trade výrobců a organizací a Latino America (IFAT) – sdruţení latinskoamerických Fair Trade výrobců a organizací.15

5.2 FLO Mezinárodní certifikační organizace Fairtrade Labelling Organizations International (FLO) sídlí v západoněmeckém městě Bonn a sdruţuje na 20 národních certifikačních center. Předmětem činnosti organizace je vytváření standardů, které jsou podmínkou pro certifikaci výrobků ochrannou známkou Fairtrade®. Oprávnění udílet vybraným produktům tuto ochrannou známku mají právě certifikační centra. FLO zodpovídá za kontrolu daných center a dohlíţí na dodrţování standardů.

5.3 EFTA Formální zaloţení společnosti European Fair Trade Association (EFTA) spadá do roku 1990. Evropská asociace spravedlivého obchodu sídli v Nizozemí. Jedná se o společenství jedenácti největších importérů z devíti evropských zemí. Partnery jsou Rakousko, Belgie, Francie, Německo, Itálie, Nizozemí, Španělsko, Švýcarsko a Velká Británie. Ke konkrétním dovozcům patří Fair Trade Organisatie z Nizozemí, Gepa z Německa, CTM Altromercato z Itálie, Traidcraft z Velké Británie, Claro

15

Http://www.fairtrade.cz/index.php?clanek=123/[online]. 2010 [cit. 2010-03-04]. Dostupné na WWW:

27

ze Švýcarska, Oxfam Wereldwinkels a Magasins du Monde Oxfam z Belgie, SolidarMonde z Francie, EZA z Rakouska a IDEAS a Intermon Oxfam ze Španělska. Účelem partnerství je podpořit aktivity jednotlivých členů a oboustranně mezi sebou spolupracovat. Organizace se schází na kolektivních zasedáních, kde dochází k vzájemné výměně cenných informací a rozvoji společných projektů. EFTA zavedla databázi zvanou Fairdata, ve které jsou evidovány veškeré údaje o dodavatelích a jejich produktech. Organizace má svou kancelář také v Bruselu, ta je odpovědná za realizace projektu Fair Procura financovaným Evropskou Unií. Cílem projektu je vést orgány veřejné správy a ostatní instituce cestou k trvale udrţitelnému rozvoji.16

5.4 NEWS Roku 1994 byla zaloţena Síť evropských Fair Trade obchodů – Network of European Worldshops. Sdruţené asociace pochází z 13 zemí Evropy a specializují se na Fair Trade obchody. Zajišťují prodej výrobků se známkou Fair Trade. Formou různých činností usilují o zvyšování povědomí o Fair Trade a související rozvojové problematice. Jednou z těchto aktivit je pořádání pravidelných kaţdoročních Dnů pro Fair Trade, kde se návštěvníci mohou dozvědět veškeré informace o projektu a ochutnat férové menu.

5.5 FINE Organizace WFTO, FLO, EFTA a NEWS roku 1998 kolektivně zaloţily mezinárodní asociaci s názvem FINE. Jedná se o nejvyšší zastřešující platformu pro Fair Trade spolupráci, která se zasazuje o podporu Fair Trade systému na evropské i mezinárodní úrovni. Od dubna roku 2004 působí v Bruselu advokátní kancelář pro Fair Trade, jejíţ činností je zastupovat společné zájmy partnerů na politické úrovni.

16

Http://www.eftafairtrade.org/[online]. 2010 [cit. 2010-04-04]. Dostupné na WWW:

28

6 Ochranná známka a certifikace Fair Trade 6.1 Ochranná známka Fairtrade® Exkluzivním vlastníkem mezinárodní certifikační známky Fairtrade® je Fairtrade Labelling Organisations International, která na trhu působí od roku 1997. Celosvětová asociace dbá o stanovování mezinárodních standardů pro Fair Trade, certifikaci výroby, audit obchodu podle stanovených standardů a kontrolu označování produktů touto známkou. Známka Fairtrade® je zaregistrovaná u OHIM (Office for Harmonization in the Internal Market – Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu) jako ochranná známka Evropského společenství, tedy poţívá právní ochrany ve všech členských zemí a rovněţ je registrována u WIPO (World Intellectual Property Organisation – Světová organizace duševního vlastnictví) jako mezinárodní ochranná známka pro dalších více jak 50 států mimo členských zemí Evropské unie, v kterých poţívá právní ochrany. V České republice ochranné známky Fairtrade® smluvně spravuje Asociace pro fair trade. Psaní označení spravedlivého obchodu tu jako „Fair Trade“, tam jako „Fairtrade“ není libovůle autorů nebo nepozornost jazykového korektora – mluvíme-li o Fair Trade ve smyslu celého hnutí za spravedlivý obchod včetně například necertifikovaných řemeslných výrobků, Fair Trade organizací akreditovaných v rámci systému IFAT apod., píšeme velká písmena a slova oddělujeme mezerou. Mluvíme-li o konkrétním systému certifikace výrobků černomodrozelenou známkou, která je majetkem Fairtrade Labelling Organisations, píšeme slova dohromady s velkým počátečním písmenem, případně dohromady velkými písmeny.17 Výrobky označené známkou Fairtrade® umoţňují snadnější orientaci zákazníků na trhu. Známka představuje nástroj komunikace mezi producentem a spotřebitelem a reprezentuje celý certifikační systém. Ochranná známka Fairtrade® je udělována pouze výrobkům, které odpovídají poţadovaným standardům a projdou nezávislou vstupní kontrolou i následným monitoringem. Počet výrobků nesoucích tuto známku se neustále 17


29

rozšiřuje. Označení produktů logem Fairtrade® má opravdu pozitivní dopad pro celé hnutí, neboť díky této nezávislé známce proniklo Fair Trade zboţí do běţných obchodů. Více neţ 70% Fair Trade sortimentu lze v současné době zakoupit v konvenčních maloobchodech.

6.2 Certifikace O certifikaci se starají především organizace FLO a WFTO, existují tedy dva systémy certifikačních procesů.

6.2.1 Certifikace prostřednictvím FLO Samotný proces certifikace, udělování certifikátů a následný monitoring týkající se dodrţování stanovených standardů zaštiťuje jiţ zmiňovaná firma FLO-Cert, dceřiná společnost mezinárodní certifikační organizace Fairtrade Labelling Organizations International. Certifikaci vydává společnost FLO-Cert a je nutností ji v rozmezí 1-3 let aktualizovat. Udělovaný certifikát typu ISO 65 patří do světově rozšířeného způsobu certifikace produktů a garantuje nezávislé rozhodování o certifikaci, transparentnost celého procesu certifikace a zapojení managementu řízení kvality. Uţívání mezinárodní ochranné známky Fairtrade® je podmíněno úspěšnou certifikací. Standardy

pro

udělení

certifikace

se

týkají

sociálního,

ekonomického

a

environmentálního rozvoje.

6.2.2 Certifikace prostřednictvím WFTO World Trade Fair Organization udílí certifikaci příslušným subjektům. Současný trh čítá na 350 organizací s oprávněním uţívat certifikaci FTO (Fair Trade Organizations). Jsou mezi nimi jak malé producentské organizace, tak i velké sítě obchodních organizací s obraty několik milionů eur. Certifikace je doprovázena monitorovacím systémem a revizemi vykonávanými obchodními partnery. Stejně jako u FLO, je certifikace podmíněna deseti principy uvedenými v této práci v kapitole č. 3.

30

7

Fair Trade ve vybraných evropských zemích

Spravedlivý obchod stále roste, důkazem je zvyšující se zájem evropských spotřebitelů o nákup produktů označených známkou Fairtrade®. Obyvatelé Evropské Unie patří mezi největší konzumenty těchto artiklů. Odbyt v Evropské Unii představuje aţ 70 % celosvětového obratu. Výrobky s ochrannou známkou Fairtrade® patří do nabídky více neţ 55 000 evropských supermarketů a 2 800 specializovaných Fair Trade obchodů.

7.1 Belgie Belgie patří do zemí vyznačujících se dlouholetou tradicí Fair Trade. K největším tamním organizacím patří Oxfam Wereldwinkels a Magasins du Monde Oxfam. Společnost Oxfam Wereldwinkels si pro svou činnost spočívající v prodeji Fair Trade potravin vyčlenila obchodní divizi s názvem Oxfam Fair Trade. Kaţdoročně se oddělení pyšní obratem pohybujícím se kolem 5 milionů eur. Společnost se specializuje na dovoz Fair Trade potravin, které lze zakoupit v celkem 175 obchodech po celé Belgii.18 Řemeslné výrobky a textil jsou specializací organizace Magasins du Monde Oxfam. V rámci organizace existuje v zemi 75 provozoven. Roční obrat, který zahrnuje pouze prodej Fair Trade komodit, činí téměř 3 miliony eur. V zemi proběhly velké informační kampaně, na kterých se podíleli významné belgické osobnosti. Moţná i právě proto jsou výrobky s ochrannou známkou Fairtrade® lehce dostupné a jsou součástí nabídky téměř jednoho tisíce supermarketů.

7.2 Dánsko Dánsko patří mezi země, které jiţ mnoho let projevují zájem o podporu rozvojových zemí světa. Není tedy překvapením, ţe i Spravedlivý obchod je zde velice rozšířen. Velký podíl má na tom také organizace Max Havelaar, jejíţ výrobky si mohou lidé zakoupit v 2 700 supermarketech v zemi. Zato však specializovaných Fair Trade obchodů je v Dánsku pomálu. Zatím jich jsou pouhé dvě desítky, z nichţ polovina je součástí dánského sdruţení FairNet.

18

Http://www.fairtrade.cz/index.php?clanek=124/[online]. 2010 [cit. 2010-06-04]. Dostupné na WWW:

31

Největším importérem je společnost U-Landsimporten se zaměřením na potraviny. Butik Salam a U-Landsforeningen Svalerne jsou organizace dováţející především výrobky řemeslné. Kávu a čaj Fairtrade® si mohou občané zakoupit v dánském parlamentu i na ministerstvu ţivotního prostředí. Zajímavostí jsou iniciativy spojené se snahou o spojení s místní ekologickou produkcí, která spočívá ve spolupráci s asociací bioproduktů Urtekram.

7.3 Itálie Fair Trade hnutí v Itálii je tvořeno nejen velkými a malými společnostmi, ale také nadšenými jednotlivci, kteří v místě svého bydliště provozují své vlastní Fair Trade podniky. K velkým druţstvům se řadí Cooperativa Chico Mendes se sídlem v Miláně a Cooperativa Mandacarú provozující svou činnost v provincii Trento. Sdruţení nezávislých druţstev CTM Altromercato je největším italským a zároveň druhým největším evropským Fair Trade dovozcem. Neobvyklý nápad zavést na italský trh Fair Trade kavárny a restaurace se nadmíru ujal a stal se doslova fenoménem. Fair Trade produkty jsou dostupné v 2 700 supermarketech a největší odbyt je patrný v severní části země, tedy ve více prosperující oblasti. Obyvatele Sicílie či Sardinie moţnost podpory Fair Trade hnutí ve větší míře nezaujala.

7.4 Lucembursko Přestoţe Lucembursko patří svou rozlohou do velmi malých zemí, nemění nic na tom fakt, ţe povědomí o existenci Fair Trade hnutí je velké. Existuje zde pět specializovaných Fair Trade obchodů, které jsou součástí společné koordinační platformy Arbechtsgrupp Drett-Welt-Butteker. Zboţí nabízené ve Fair Trade podnicích je dováţeno především prostřednictvím německých či belgických dovozců. Některé tamní pekárny zavedly ojedinělé pouţívání Fair Trade surovin. Lucemburské obce zas při vytváření vánočních balíčků určených místním dětem přidávají Fairtrade® čokolády. 32

7.5 Německo V Německu je provozováno neuvěřitelných 700 Fair Trade obchodů, země tedy představuje pro Fair Trade největší trh na světě. Působí zde celosvětově největší dovozce, kterým je německá společnost Gepa. Roční obrat firmy činí úctyhodných 40 milionů eur. Dalšími dovozci jsou El Puente a Dritte-Welt Partner. Výrobky lze zakoupit ve 20 000 prodejních místech. V zemi jsou patrné snahy propojit výrobky bio s produkty Spravedlivého obchodu. Fairtrade® káva i čaj jsou kaţdodenně konzumovány v německém parlamentě i prezidentské kanceláři.

7.6 Nizozemí K nejrozvinutějším Fair Trade zemím náleţí Nizozemí, vděčí tak svým největším finančním podílem za prodané výrobky. Právě v této zemi byl otevřen první specializovaný obchod s Fair Trade produkty, stalo se tak v roce 1969. V průměru se kaţdý občan této země podílí na nákupu Fair Trade výrobků v hodnotě 2,12 eur za rok. Podle uskutečněného průzkumu se ukázalo, ţe v rámci evropských zemí jsou Fair Trade konceptu nejvíce znalí právě občané Nizozemí. Fair Trade Organisatie je nizozemským dovozcem a současně třetím největším evropským dovozcem Fair Trade výrobků s obratem 18 milionů eur ročně. Druhý největší nizozemský dovozce De Evenaar se soustřeďuje na nepotravinářské zboţí. Společnost Agrofair se sídlem v Nizozemí je největším dovozcem čerstvého Fair Trade ovoce v Evropě. Vlastníky společnosti jsou z jedné poloviny evropští Fair Trade dovozci a z druhé poloviny organizace Fair Trade pěstitelů. Fair Trade zboţí je k dostání v 90 % nizozemských supermarketů, dále také ve školách, městských institucích, na ministerstvech a v parlamentu. Některé firmy zavádí tyto produkty jako součást vánočních balíčků pro své zaměstnance.

33

7.7 Portugalsko Zapojení Portugalska do projektu Spravedlivého obchodu se uskutečnilo v roce 1999, kdy byl zahájen provoz prvního Fair Trade obchodu a to ve městě Amarante. V současné době země disponuje 10 Fair Trade podniky, jejichţ zboţí je dováţeno převáţně italskými a španělskými importéry. Země zároveň zavádí i vlastní projekty, jejichţ prostřednictvím spolupracuje s portugalsky mluvícími rozvojovými státy, ke kterým patří Mozambik, Východní Timor a Kapverdy.

7.8 Řecko V Řecku existuje pouze jedna organizace dováţející produkty s ochrannou známkou Fairtrade®, je jí organizace Cosmos Art spolupracující s nizozemskou Fair Trade Organistie. Organizace zaloţila svůj vlastní podnik se sídlem v Athénách a zboţí distribuuje do dalších 100 provozoven, avšak Fair Trade obchody jako takové se v Řecku prozatím nevyskytují. Problém spočívá v nezájmu a malém povědomí řecké veřejnosti o Fair Trade hnutí. Důvodem jejich nákupního chování je však i jejich nepříznivá ekonomická situace.

7.9 Švédsko Ze skandinávských zemí zaujímá Švédsko nejvyšší ţebříček co do zájmu občanů o produkty Spravedlivého obchodu. Země je provázána dlouholetou tradicí Fair Trade. K dovozcům patří Sackeus s obratem 1,7 milionu eur ročně, Alternativ Handel a North & South Exchange. Některé obchody vyuţívají dovoz prostřednictvím nizozemských a německých importérů či si zboţí dováţejí samostatně. Produkty jsou k dostání v 750 supermarketech. Do prodejního řetězce je zároveň zapojeno na 1 000 církevních organizací, které výrobky Fair Trade nabízí po celé zemi.

34

7.10 Švýcarsko Švýcarsko má nejrozvinutější trh s Fair Trade produkty na světě. Trţní nabídka zahrnuje 60 druhů kávy, med, kakao, čokoládu, čaj, banány, pomerančovou šťávu, rýţi, ovoce, řezané květiny a mnoho dalších. Podíl finančních prostředků vynaloţených na Fair Trade produkty zaujímá vedoucí postavení ze všech evropských zemí a činí 6,75 eur na osobu za rok. Největším dovozcem je Claro Fair trade AG. Společnost zároveň řídí vlastní síť Fair Trade obchodů specializovaných na prodej potravin, řemeslných výrobků a biokosmetiky. Další významnou organizací je Caritas Fairness se zaměřením na řemeslné výrobky. Švýcarský maloobchodní trh potravin ovládají ze 75 % řetězce Migros a Co-op, které dodávají Fair Trade výrobky do 2 100 provozoven. V současné době se švýcarští občané nejvíce poptávají po produktech ekologického zemědělství zároveň certifikovaných jako Fair Trade. Dalším oblíbeným artiklem je Fairtrade® káva, která je dodávána do Mezinárodního výboru Červeného kříţe, institucí OSN i regionálních či federálních úřadů.

7.11 Velká Británie Obyvatelé Velké Británie poměrně dobře znají projekt Fair Trade. Největším britským dovozcem je společnost Traidcraft se specializací na potraviny a ročním obratem činícím 15 milionů eur. Společnost si zavedla svou vlastní síť dobrovolných prodejců po celé zemi, významnou část prodeje uskutečňuje také prostřednictvím poštovních objednávek. Dalším a zároveň druhým největším importérem je společnost Oxfam, která se specializuje na řemeslné zboţí. Méně známými jsou pak organizace Equal Exchange a Sharp Earth ze Skotska. Fair Trade výrobky si mohou spotřebitelé zakoupit na více neţ 3 100 prodejních místech. Kampaň propagující koncept Fair Trade oslovila velkou část veřejnosti a díky ní dnes školy, obecní zastupitelstva a další instituce přichází do kaţdodenního kontaktu s Fair Trade produkty. 35

8 Historie a vývoj Fair Trade v České republice První iniciativa v oblasti Fair Trade se u nás objevila jiţ v první polovině 90. let. Podnět přišel tak jako u většiny podobných hnutí, jako byl fair trade, ze zahraničí respektive ze „Západu“. Iniciátorka hnutí u nás, duchovní Věra Lukášová, byla inspirována zkušeností s podobným obchůdkem v Německu. O několik let později, v roce 1994 se z jejího podnětu spojily čtyři praţské sbory Českobratrské církve evangelické: Jarov, Libeň, Salvátor a Vinohrady, a zaloţily Obchůdek jednoho světa a neziskovou organizaci Jeden svět. Obchůdek funguje, jiţ od dob svého zaloţení na čistě dobrovolnické bázi a prodávají se v něm pouze řemeslné výrobky.19 V České republice sice nemá hnutí Fair Trade tak dlouhou tradici jako v zemích západně od našich hranic, nicméně vybojovalo si své místo pod sluncem a začíná se mu kaţdým rokem dařit lépe a lépe. Podle výzkumů si nemálo zákazníků cení také vysoké kvality fair trade zboţí. Stále větší část z něj má navíc certifikát bio, coţ kvalitu produktů i výdělky producentů zvyšuje. Kontrolu zajišťuje mezinárodní certifikační agentura Fairtrade Labelling Organization International, která vytváří minimální standardy, uděluje certifikáty a namátkově provádí kontroly v celém řetězci.20 Zboţí je do naší země dopravováno prostřednictvím německých, rakouských, francouzských, italských nebo britských Fair Trade organizací, které jsou v přímém kontaktu s druţstvy producentů. K německým importérům patří Gepa a El Puente. Z Rakouska k nám zboţí dováţí EZA a Eine Welt Handel, z Itálie Commercio Alternativo – Equo Solidale a z Francie společnost Lobodis. Na některých českých výrobcích se mohou zákazníci setkat s logem Hand in Hand německé společnosti Rapunzel. Tento certifikát je soukromou známkou společnosti a spojuje zásady Fair Trade a ekologického zemědělství.

19

Http://www.fairtrade-asociace.cz/site/cs/notice/11/[online]. 2010 [cit. 2010-07-04]. Dostupné na WWW:

20

Http://www.literarninoviny.cz/civilizace/civilizace/392/[online]. 2010 [cit. 2010-07-04]. Dostupné na WWW:

36

8.1 České organizace zapojené do Fair Trade Spravedlivému obchodu se věnuje řada tuzemských společností. K nejvýznamnějším z nich náleţí Asociace pro Fairtrade, v jejímţ rámci působí organizace: EXCELLENT PLZEŇ s.r.o., Fair Trade Centrum s.r.o., Jeden svět o.p.s., Mammacoffee s.r.o., Fairově s.r.o. a Ekumenická akademie Praha. Svůj podíl na osvětě a obchodu s Fair Trade výrobky mají také rozvojové a vzdělávací organizace, střediska ekologické výchovy, ekologické poradny, organizace pracující s dobrovolníky a další.

8.1.1 Společnost pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání Rozvojovou spoluprací a zvyšováním povědomí české veřejnosti o Fair Trade se zabývá Společnost pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání. Jde o nevládní neziskovou organizaci se statusem občanského sdruţení. Společnost se zaslouţila o zavedení nových forem rozvojového vzdělávání v České republice, které se týkají rozvojového vzdělávání pro mateřské školy, spotřebitelské výchovy nebo výuky cizích jazyků. K její činnosti patří pořádání přednášek, workshopů a seminářů. Šíří informace o Fair Trade prostřednictvím médií a vytváří informační materiály, ke kterým patří například elektronický zpravodaj zvaný JAMBO. Společnost provozuje Fair Trade obchody v Brně, kde má své sídlo, dále pak v Olomouci, Pardubicích, Praze, Poličce a Trutnově. Sortiment těchto poboček zahrnuje potravinové i rukodělné výrobky, které dováţí italská organizace Commercio Alternativo. Spolupracuje s mezinárodními, národními i regionálními organizacemi, kavárnami, čajovnami, prodejnami biopotravin apod.

8.1.2 Asociace pro Fairtrade V srpnu roku 2004 vznikla jako první ve střední a východní Evropě Asociace pro Fairtrade, kterou zaloţily organizace zabývající se problematikou Fair Trade. Jde o sdruţení právnických osob, jejichţ zájmem je podporovat Fair Trade a dohlíţet na pouţívání ochranné známky Fairtrade® tak, aby nedocházelo k záměně s jinými produkty. Dohled nad správným uţíváním značky Fairtrade® má asociace ve svých pravomocech od roku 2009, kdy se stala partnerem mezinárodní skupiny Fairtrade Labelling Organizations International. Snahou asociace je rozvíjet a podporovat tento druh obchodu v České republice. Její činnost je částečně financována Ministerstvem zahraničních věcí. 37

Úkolem Asociace pro Fairtrade je především zvyšování obecného povědomí o Fair Trade, jeho principech a cílech a organizování propagačních kampaní na podporu těchto výrobku. Asociace bude také podporovat stávající obchůdky, poskytovat poradenství a iniciovat vznik nových obchůdků a míst určených k prodeji Fair Trade produktu.21 Za průkopníka je v asociaci povaţován Obchůdek jednoho světa, který se stal vůbec prvním Fair Trade obchůdkem ve východní Evropě. Nynějším provozovatelem je společnost Jeden svět o.p.s. Jedním ze zakladatelů asociace byla také Ekumenická akademie Praha. Jedná se o občanské sdruţení zabývající se vzděláváním a osvětou formou přednášek, studijních pobytů, seminářů a konferencí. V roce 2004 uvedla společnost do provozu velkoobchod Fair Trade zboţím a později téţ několik maloobchodů v Praze. Svou činností se specializuje na trvale udrţitelný rozvoj, sociální spravedlnost, vztahy církve a společnosti a další. V rámci asociace působí dále neméně významní EXCELLENT PLZEŇ s.r.o., Fair Trade Centrum s.r.o., Mammacoffee s.r.o. a Fairově s.r.o. EXCELLENT PLZEŇ s.r.o. vznikla v roce 2007 jako malá rodinná firma, která v rámci svého podnikání provozovala pouze jednu prodejnu. Pozitivní vnímání a zájem spotřebitelů o Fair Trade produkty dokazuje skutečnost, ţe od svého vzniku rozšířila společnost svou působnost do deseti dalších prodejních míst. Firma zvýšila počet svých odběratelů a v dubnu 2009 poprvé pronikla do hypermarketů. Za rok 2007 dosáhla obdivuhodného milionového obratu a za rok 2008 se její obrat dokonce téměř zdesetinásobil. Společnost navázala spolupráci s řetězcem Globus. K další její činnosti patří organizování osvětových programů, kde si lidé mohou mimo jiné pochutnat na snídaních připravených z Fair Trade produktů. V rámci projektu Fair kancelář usiluje společnost o získání odbytu u různých firem a zavedení Fair Trade výrobků do jejich běţné spotřeby. Fair Trade Centrum, s.r.o. od roku 2005 zabezpečuje distribuci produktů Spravedlivého obchodu v rámci České i Slovenské republiky. Společnost je velkoobchodním 21

HEJKRLÍK, J.: Broţura: Fair Trade: Spravedlivý obchod v České republice. Praha: Asociace pro Fairtrade, 2004, s. 3.

38

distributorem a ve své nabídce má neuvěřitelných 3 500 Fair Trade výrobků. Své sídlo má ve Znojmě a kromě kamenných obchodů nabízí Fair Trade sortiment prostřednictvím elektronického obchodu. Velmi úzce spolupracuje s rakouskou společností Eine Welt Handel AG, která se za pouhých dvacet let své existence zaslouţila o vytvoření úctyhodných třiceti Fair Trade projektů. Mammacoffee s.r.o. zavedla jako první společnost na českém trhu certifikovanou praţírnu Fair Trade kávy a v současné době provozuje kavárenskou síť na několika místech v Praze, kde má také své sídlo. Dovezenou kávu si společnost sama praţí a následně ji dodává do firem a restaurací. Mammacoffee je však jedinou firmou na českém trhu, která zboţí dováţí a zároveň zpracovává, ostatní firmy si tento luxus nemohou dovolit. „Firmy jsou odkázány na velké evropské distributory, coţ je nešvar na českém trhu, který je poměrně malý,“ uvedl předseda představenstva Společnosti pro Fair Trade Tomáš Bílek. Podle něj by obrat firem musel být mnohem vyšší, aby se jim vyplatilo výrobky dováţet, zpracovávat a následně i balit.22 Fairově s.r.o. vznikla v roce 2006 s cílem zvýšit přístupnost Fair Trade produktů českým spotřebitelům. Stala se distributorem mnoha bio obchodů, kaváren a čajoven. Firmám zajišťuje mimo jiné Fairtrade® kávu do automatů. V polovině roku 2009 začala společnost jako první dodávat zboţí do maloobchodní sítě Tesco.

8.2 Propagace Běţné způsoby propagace se u nás zatím nepouţívají. Nejčastějším metodou představování celého konceptu jsou osobní prezentace, jejichţ prostřednictvím se zájemci dozvídají veškeré podrobnosti o hnutí Fair Trade, vysoké kvalitě férových produktů a moţnosti kaţdého zapojit se do této formy pomoci. Spravedlivý obchod je prezentován na různých odborných konferencích, veletrzích, besedách a přednáškách pro publikum. Konají se také propagační akce s ochutnávkami Fair Trade pochutin.

22

Http://www.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/trhu-s-fair-trade-zbozim-se-loni-opet-darilo/[online]. 2010 [cit. 2010-10-04]. Dostupné na WWW:

39

Oslovení veřejnosti probíhá téţ prostřednictvím médií, konkrétně se jedná o informační články či diskuse. Na propagaci Fair Trade se podílí především Společnost pro Fairtrade a rozvojové vzdělávání, dále pak neziskové a podnikatelské subjekty. Společnost pro Fairtrade realizuje v rámci globálního rozvojového vzdělávání mnoho projektů spojených s propagací Spravedlivého obchodu. Příkladem je program vytvořený pro základní a střední školy s názvem Svět v nákupním košíku, jehoţ cílem je seznámit děti s problémy tzv. třetího světa. Jde o osvětovou kampaň upozorňující na sociálně a ekologicky problematický původ mnoha výrobků a plodin dováţených z rozvojových zemí. Zajímavý je téţ projekt zvaný Hrajeme si fér (Playing Fair Alternatives), kterého se účastní nejen Společnost pro Fairtrade, ale také italská organizace Pangea, řecká organizace Gaia, maltská organizace Kopperativa Kummerc Gust a portugalská organizace Reviravolta. Pro tento program byla vytvořena stolní strategická hra Fair Play zabývající se problematikou Fair Trade. Záměrem projektu je poukázat na negativa současné textilní výroby a informovat o vhodnějších alternativách zahrnujících právě Fair Trade. Fair Trade projekty podporuje řada institucí, patří k nim Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Rakouská rozvojová agentura (Austrian Development Cooperation), Czech Royal Dutch Embassy, Evropská komise, Nadace Partnerství a North-South Centre Rady Evropy. Mediálním partnerem je Český rozhlas, který přispívá na kampaň Svět v nákupním košíku.

8.3 Fair Trade sortiment dostupný v České republice Nabídka zboţí je vskutku bohatá. Sortiment zahrnuje typické produkty, jako je káva, čaj, třtinový cukr nebo čokoláda. Předmětem nákupu se však mohou stát i další produkty, mohou jimi být různé druhy koření (hřebíček, skořice, koření na pizzu a další), povzbuzující nápoje, různé marmelády, medy, pomazánky, vína, oleje, sladké tyčinky, oříšky, sušené ovoce aj. V nabídce specializovaných obchodů se stále častěji objevují rukodělné výrobky, jako je keramika, výrobky z kůţe a oblečení. Přestoţe k výrobě těchto řemeslných výrobků dochází za stanovených podmínek hnutí Fair Trade, nelze zboţí certifikovat a označit, neboť není moţné určit jednotný způsob postupu při jejich výrobě. 40

Detailní popis českého trhu s výrobky Fair Trade je součástí ročenky Český trh s biopotravinami a je zveřejňován u příleţitosti Světového dne Fair Trade, který připadá na druhou květnovou sobotu.

8.3.1 Vnímání Fair Trade produktů českými zákazníky Produkty Spravedlivého obchodu se stále více dostávají do povědomí tuzemských spotřebitelů. Podle průzkumu agentury Network Media Service, s.r.o. se za rok 2009 setkalo s výrobky Fair Trade více neţ 43% tuzemských respondentů. Jedna čtvrtina dotázaných si výrobky zakupuje občas či výjimečně a pouhá 3 % si je zařadila do pravidelné spotřeby. Většina respondentů povaţuje hnutí za sympatické, dle jejich poznatků prý větší spotřebě brání malá informovanost spotřebitelů a malá dostupnost produktů. Necelých 50 % dotázaných povaţuje vysoké ceny za největší překáţku malého zájmu o Fair Trade produkty. K nejvíce nakupovaným výrobkům patří Fairtrade® káva, čaj a čokoláda. Na celkovém obratu se kakao, čokoláda a cukrovinky podílejí 28 %. Druhé místo zaujímá káva se svým 26 % podílem a třetí ţebříček zastává čaj s podílem obratu činícím 18 %. Nejméně nakupovaným artiklem je sušené ovoce, které tvoří 1 % obratu. Nepotravinářské zboţí zaznamenalo velký růst, došlo k rozšíření sortimentu a zvýšení dostupnosti. Nákup textilu, oblečení a dalších řemeslných výrobků tvoří 12 % obrat. Podle agentury Green Marketing utratili Češi za výrobky s ochrannou známkou Fairtrade® v roce 2009 rekordních 50 milionů korun, v roce 2008 to bylo 41 milionů korun a v roce 2007 obrat činil 27 milionů korun. Pozadu není ani Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, která připravuje zavedení kávy Fairtrade® do svého sněmovního bufetu, konkrétní datum uvedení však není dosud znám.

41

8.3.2 Prodejní místa Rostoucí celoroční obraty a zvyšující se počet míst, kde lze výrobky Fair Trade zakoupit, dokazuje stále větší zájem spotřebitelů zapojit se do Spravedlivého obchodu. Fair Trade produkty lze zakoupit v mnoha desítkách obchodů. K prodejním místům patří specializované obchody zaměřené právě na tento druh zboţí, obchody se zdravou výţivou, prodejny biopotravin, kavárny, čajovny a vybrané obchodní řetězce. Spotřebitelé mají moţnost své oblíbené produkty nakupovat jak v kamenných obchodech, tak i prostřednictvím internetového prodeje. Produkty s ochrannou známkou Fairtrade® jsou v prodeji nejen ve velkých městech, jako je Praha, Brno, Plzeň a Ostrava, ale také v menších městech po celé České republice, patří mezi ně mimo jiné Vlašim, Tábor, Česká Lípa, Jihlava a Poděbrady. Specializované Fair Trade obchody jsou provozovány pod názvem NaZemi a nachází se v Praze, Brně, Olomouci, Znojmě, Pardubicích a Trutnově. Společnost DM drogerie markt s.r.o. prodává Fair Trade potraviny jiţ více neţ 3 roky a svůj sortiment neustále zvětšuje. Na jaře roku 2009 zavedl několik férových produktů český obchodní řetězec Terno. Hypermarket Globus jiţ 1 rok nabízí Fairtrade® instantní a mletou kávu, instantní čokoládu, červené víno a různé druhy čajů. Makro Cash & Carry ČR s.r.o. poskytuje tyto produkty u příleţitosti speciálních akcí. Široký sortiment vlastních Fair Trade produktů dováţených z Velké Británii má ve své nabídce řetězec Marks and Spencer. Také na prodejních pultech řetězce Brněnka působícího v Brně a jiţní Moravě naleznou zákazníci zboţí s ochrannou známkou Fairtrade®. Nejvíce výrobků Fair Trade nakoupí Češi v prodejnách biopotravin, 50 %. Druhým nejvýznamnějším prodejním místem jsou supermarkety s podílem 20 %, dále specializované prodejny Fair Trade, 11 % a 8 % se prodá přes nezávislé prodejny potravin. Významným odbytištěm je také prodej přes internet, který se na celkovém obratu podílel 6 %. V gastronomii se uplatnila 2 % dováţených výrobků Fair Trade.23

23

Http://www.ekolist.cz/txt_tzpr_full.stm?x=2093827/[online]. 2010 [cit. 2010-15-04]. Dostupné na WWW:

42

PRAKTICKÁ ČÁST

9 Dotazníkové šetření 9.1 Metodika práce Podkladem pro vypracování praktické části práce se pro mě stal marketingový výzkum, který byl proveden na vzorku 150 respondentů. Respondenti byli vybíráni náhodně. Dotazníkové šetření jsem uskutečnila zčásti osobním dotazováním a zčásti rozesíláním dotazníků prostřednictvím internetu. Výzkum byl proveden anonymně. Při tvorbě dotazníku jsem se snaţila zformulovat otázky srozumitelně a přehledně. Dotazník obsahuje šestnáct otázek, z nichţ dvanáct otázek tvoří otázky uzavřené, dvě otázky otevřené a dvě otázky kombinované.

9.2 Výsledky výzkumu a jejich analýza Převáţná část otázek dotazníku se zabývá problematikou Fair Trade. Otázky týkající se profilu respondenta jsou obsaţeny v závěru dotazníku. Vzorek marketingového výzkumu zahrnuje 64 respondentů muţského pohlaví a 86 respondentů ţenského pohlaví. Data získaná od účastníků dotazníkového šetření jsem aplikovala do grafů podle genderového hlediska. Graf č. 1: Je respondentům ženského pohlaví známý pojem Fair Trade? 18 žen 21%

ano

ne

68 žen 79%

Zdroj:Vlastní šetření

43

Graf č. 2: Je respondentům mužského pohlaví známý pojem Fair Trade? 19 mužů 30%

45 mužů 70% ano

ne

Zdroj: Vlastní šetření

První otázka zkoumala obecné povědomí lidí o Fair Trade. Odpovědi muţů i ţen se jen nepatrně lišily. Ukázalo se, ţe vyšší informovanost panuje u respondentů ţenského pohlaví. Graf č. 3: Kde se dotazované ženy s pojmem Fair Trade setkaly? počet respondentů 15

16 14 12 10 8 6 4 2

14 10

8

11

9

8 5

4 2

0


Druhá otázka se týkala pouze respondentů, kteří na předchozí otázku odpověděli kladně. Tato kombinovaná otázka zahrnovala jak výběr z moţností, tak i volnou odpověď. Ţeny se o konceptu dozvěděly především prostřednictvím internetu, od přátel či rodinných příslušníků a dále si také konceptu nejvíce povšimly samy v obchodech s potravinovým zboţím. Volná odpověď byla vyuţita celkem jedenácti dotázanými ţenami, devět z nich označilo školu jako svůj informační zdroj a dvě ţeny se poprvé setkaly s Fair Trade produkty ve svém zaměstnání. 44

Graf č. 4: Kde se dotazovaní muži s pojmem Fair Trade setkali? počet respondentů 12

10

10

9

8

7

8

5

6 3

4 2

1

0

2

0


Muţi uváděli jako nejčastější setkání s Fair Trade prostřednictvím internetu, stejně jako ţeny. Důleţitým zdrojem informací se stali přátelé a rodinní příslušníci. Na třetí příčce se umístila média s těsným náskokem před tiskem. Moţnost volné odpovědi vyuţili dva respondenti, kteří uvedli školu jako svůj první informační zdroj.

Graf č. 5: Jak tento druh obchodu hodnotí ženy? počet respondentů

35

35 27

30 25 20

17

15 7

10 5

0

0

vynikající

velmi dobrý

dobrý

průměrný

špatný


45

Graf č. 6: Jak tento druh obchodu hodnotí muži? počet respondentů 24

25

22

20 14

15

10 4

5

0 0 vynikající

velmi dobrý

dobrý

průměrný

špatný


Třetí otázkou jsem zjišťovala, jak respondenti posuzují celkový koncept Fair Trade, jehoţ cílem je zlepšit ţivotní podmínky pěstitelů rozvojových zemí. Téměř 41 % oslovených ţen povaţuje projekt za velmi dobrý. Muţi hodnotí tento druh obchodu stejně, 37,5 % z nich si myslí, ţe je velmi dobrý. Ţádný z respondentů nepovaţuje projekt za špatný.

Graf č. 7: Staly se někdy výrobky Fair Trade součástí nákupů žen?

30 žen 35%

56 žen 65%

ano

ne


46

Graf č. 8: Staly se někdy výrobky Fair Trade součástí nákupů mužů?

22 mužů 34%

42 mužů 66%

ano

ne


Předchozí dva grafy vyjadřují podíl ţen i muţů na koupi Fair Trade produktů. V otázce jsem se respondentů tázala, zda své finanční prostředky někdy pouţili na nákup produktů s logem Fair Trade. Překvapivé je, ţe rozdíl mezi ţenami a muţi činí pouhé 1 %. Výsledky ukazují, ţe nákup Fair Trade produktů uskutečnilo pouhých 34 % oslovených muţů a 35 % oslovených ţen. Následovaly čtyři otázky, které jsem kladla pouze respondentům majícím zkušenost s nákupem Fair Trade výrobku. Ostatní respondenti, tedy ti, jenţ si výrobek s logem Fair Trade dosud nikdy nezakoupili, pokračovali ve svých odpovědích aţ od deváté otázky.

Graf č. 9: Jaký konkrétní Fair Trade výrobek si ženy zakoupily? produkt 1

ovoce

2

kakao

2

šperky

2

čaj

12

čokoláda 10

káva 1

koření 0

2

4 6 8 počet respondentů

10

12


47

Graf č. 10: Jaký konkrétní Fair Trade výrobek si muži zakoupili? produkt

1

burákové máslo

2

oříšky

5

káva

7

čokoláda 1

bio výrobky

4

sušenky 1

taška

1

pohlednice 0

2

4

6

8

počet respondentů


Pátá otázka patřila mezi otázky volné, kde si respondenti sami zvolili svou odpověď. Zájem muţů a ţen o rozlišné produkty je zde patrný. Čokoláda a káva byly nejčastější poloţkou nákupu u ţen. Následovaly šperky, ovoce, kakao, čaj a koření. Toto zboţí zaujalo téměř identickou pozici. Muţi projevili největší zájem o čokoládu. Široké zastoupení má dále káva a sušenky. Čtvrté místo zaujímají oříšky. Méně nakupovali muţi tašky, pohlednice, bio výrobky a burákové máslo.

Graf č. 11: Jaké je hodnocení kvality zakoupených výrobků podle žen?

kvalita

0

špatná

3

průměrná

5

dobrá

12

velmi dobrá 10

vynikající 0

5

10

15

počet respondentů


Účelem šesté otázky bylo zjistit, co si spotřebitelé myslí o jakosti nakoupeného zboţí. Největší procento ţen ohodnotilo kvalitu známkou velmi dobře. V těsném záběru 48

skončilo hodnocení vynikající. Následoval posudek dobrý. Poslední příčku obsadila jakost průměrná. Špatná kvalita výrobků nebyla vůbec označena. Graf č. 12: Jaké je hodnocení kvality zakoupených výrobků podle mužů?

kvalita

špatná

0

průměrná

0 4

dobrá

8

velmi…

10

vynikající 0

2

4

6

8

10

počet respondentů


Nejvíce respondentů muţského pohlaví ohodnotilo kvalitu zakoupeného zboţí za vynikající. Následovala známka dobrá. Třetí a zároveň poslední místo patří dobré kvalitě. Muţi nevyuţili moţnost průměrného či špatného hodnocení kvality. V tomto případě se mohu přiklonit k většinovému názoru muţů. Jakost výrobků povaţuji za vynikající, neboť konzumace Fair Trade potravin pro mě vţdy představuje doslova labuţnický záţitek. Velice jsem si tento druh zboţí oblíbila.

Graf č. 13: Jaký názor na cenu zakoupených Fair Trade produktů převažuje u žen?

cena nízká 12

přijatelná 9

průměrná 7

vysoká 2

velmi vysoká 0

2

4

6

8

10

12

počet respondentů


49

V sedmé otázce jsem se zabývala finančními náklady vynaloţenými na nákup Fair Trade výrobků. Převaţující skupina ţen povaţuje cenu výrobku za přijatelnou. Následují ceny průměrné a vysoké. Nízká cena výrobku nebyla vybrána ţádnou z dotázaných ţen. Graf č. 14: Jaký názor na cenu zakoupených Fair Trade produktů převažuje u mužů? cena 0

nízká

8

přijatelná průměrná

6

vysoká

6 2

velmi vysoká 0

2

4

6

8

počet respondentů


Stejně tak většina muţů hodnotí stanovenou cenu za přijatelnou. Odpovědi průměrných a vysokých cen jsou vyrovnané. Ani jeden z muţů nepovaţuje finanční ohodnocení produktu za nízké.

Graf č. 15: Doporučily by dotazované ženy koupi Fair Trade produktů svým známým, přátelům či rodině? odpověď 4

nevím 0

ne

26

ano

0

5

10

15

20

25

30

počet respondentů


50

Záměrem osmé otázky bylo posoudit, zda by vyzkoušený výrobek spotřebitelé doporučili k zakoupení svým známým, přátelům či rodinným příslušníkům. Z grafu zachycujícího odpovědi ţenského pohlaví je zřejmé, ţe většina ţen by doporučení uskutečnila, avšak objevily se i ţeny, které by s doporučením váhaly. Dobrou zprávou je, ţe ţádná z dotázaných ţen nezvolila zápornou odpověď.

Graf č. 16: Doporučili by dotazovaní muži koupi Fair Trade produktů svým známým, přátelům či rodině? odpověď 0

nevím

0 ne

22 ano

0

5

10

15

20

25

počet respondentů


Z grafu zobrazujícího odpovědi muţů není patrné jakékoli váhání. Muţi se jednohlasně shodli na doporučení.

Graf č. 17: „Koupí produktu se známkou Fair Trade podpoříte pěstitele v rozvojových zemích a přispějete mimo jiné k lepším životním podmínkám dětí.“ Ovlivní toto tvrzení nákupní chování žen natolik, že by byly ochotné si dané produkty kupovat pravidelně? 24 žen 28%

10 žen 12%

52 žen 60% ano

ne

nevím


51

Do deváté otázky jsem zahrnula tvrzení zachycující význam nákupu produktů Fair Trade pro rozvojové země. Zajímalo mě, jak si s touto otázkou respondenti poradí a jaký bude rozdíl v odpovědích muţů a ţen. Moţnost pomáhat pěstitelům rozvojových zemí a podporovat lepší ţivotní podmínky dětí respondenty oslovila. Více neţ polovina, tedy 60 % ţen, by byla ochotna si výrobky kupovat pravidelně. Následovala významná skupina 28 % ţen, které tvrzení nepřesvědčilo a s regulérním nakupováním Fair Trade produktů by váhalo. Rezolutní „ne“ odvětilo 12 % ţen. Graf č. 18: „Koupí produktu se známkou Fair Trade podpoříte pěstitele v rozvojových zemích a přispějete mimo jiné k lepším životním podmínkám dětí.“ Ovlivní toto tvrzení nákupní chování mužů natolik, že by byli ochotní si dané produkty kupovat pravidelně? 15 mužů 23%

32 mužů 50%

17 mužů 27% ano

ne

nevím


U muţů jsem předpokládala větší zdrţenlivost, coţ se mi také potvrdilo. Pouhou polovinu muţů tvrzení oslovilo a byli by ochotni uskutečňovat pravidelné nákupy produktů. Kategorie záporných odpovědí měla téměř 30 % svých uchazečů. Celkem 23 % muţů ovlivnilo tvrzení jen zčásti, pravidelných nákupů Fair Trade sortimentu by se spíše zdráhali. Jeden z muţů učinil prohlášení, ţe pokud budou produkty splňovat nároky na chuť, kvalitu a budou za přijatelnou cenu, je ochoten je nakupovat pravidelně. Předchozí tvrzení pro něj nabylo spíše sekundárního významu.

52

Graf č. 19: Nachází se v blízkosti bydliště žen obchod nabízející Fair Trade produkty? 8 žen 9%

41 žen 48%

37 žen 43% ano

ne

nevím


V deváté otázce jsem se zaměřila na povědomí lidí o výskytu obchodů s Fair Trade zboţím v blízkosti bydliště respondentů. Téměř polovina oslovených ţen nevěděla o výskytu jakéhokoli obchodu nabízejícího zboţí s touto značkou. Další velká většina, tedy 43 % ţen, tvrdilo, ţe se v blízkém okolí jejich bydliště obchod nevyskytuje. Pouhých 9 % ţen na otázku vyuţilo odpovědi „ano“.

Graf č. 20: Nachází se v blízkosti bydliště mužů obchod nabízející Fair Trade produkty? 8 mužů 12%

35 mužů 55%

21 mužů 33% ano

ne

nevím


Odpovědi muţů se podobaly tvrzením ţen. Nejvíce respondentů aplikovalo jako moţnost odpovědi „nevím“ a to celých 55 %. Následovalo 33% negativních odpovědí a nakonec 12 % muţů si bylo vědomo, ţe se v jejich blízkém okolí obchod s Fair Trade produkty nachází. 53

Graf č. 21: Co by motivovalo ženy ke koupi Fair Trade výrobků? motivace zodpovědnost za prostředí, ve kterém žiji

1

umožnění konkurenceschopnosti

1

8

zvědavost

20

osobní užitek- zaručená kvalita 15

originální dárek

41

charita 0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

počet respondentů


Jedenáctou otázkou jsem zkoumala motivaci respondentů ke koupi produktů s ochrannou známkou Fairtrade®. Otázku jsem zvolila jako kombinovanou, tudíţ si dotázaní lidé mohli nejen zvolit z vybraných moţností, ale také navrhnout svůj vlastní podnět. Velké procento ţen trvalo na pomoci potřebným, tedy charitě. Druhé místo ţebříčku obsadil osobní uţitek. Třetí nejčastější motivací by byl originální dárek. Jedna z ţen uvedla za svůj stimul umoţnění konkurenceschopnosti pro pracovníky v rozvojových zemích. Myšlenka zodpovědnosti za prostředí, ve kterém ţije, uvedla další z dotázaných ţen. Graf č. 22: Co by motivovalo muže ke koupi Fair Trade výrobků?

motivace 15

zvědavost

19

osobní užitek-…

17

originální dárek 13

charita 0

5

10

15

20

počet respondentů


Pro muţe je však největším stimulem osobní uţitek. Těsně za ním se umístila moţnost originálního dárku. Častou odpovědí muţského pohlaví byla také zvědavost. Charitu

54

jako motivaci muţi umístili dle svého hodnocení aţ na poslední příčku. Moţnost vlastní odpovědi muţi na rozdíl od ţen nevyuţili ani v jednom případě.

Graf č. 23: Kolik českých korun jsou ženy ochotné připlatit si za Fair Trade produkty oproti běžně srovnatelným produktům? příplatek 13

41 Kč a více

7

31-40 Kč

25

21-30 Kč

30

11-20 Kč 11

do 10 Kč 0

5

10

15

20

25

30

počet respondentů


Poslední otázka zabývající se problematikou Fair Trade se týkala finančních nákladů. Konkrétně jsem se zajímala, kolik korun českých by byli respondenti ochotni připlatit si za zboţí s logem Fair Trade s porovnáním cen běţně nakupovaných produktů. V této otázce se muţi projevili jako velmi štědří. Největší zastoupení u ţen měla stupnice 11–20 Kč, velká skupina ţen by byla ochotna zaplatit 21–30 Kč a třetí místo zaujala škála 41 Kč a více. Graf č. 24: Kolik českých korun jsou muži ochotní připlatit si za Fair Trade produkty oproti běžně srovnatelným produktům? příplatek

20

41 Kč a více 16

31-40 Kč

5

21-30 Kč

8

11-20 Kč

15

do 10 Kč 0

5

10

15

20

počet respondentů


55

Muţi, jak jiţ jsem uvedla, se ukázali jako potenciálně štědří spotřebitelé. Nečastěji uváděli, ţe by byli ochotni připlatit si 41 Kč a více za produkt Fair Trade srovnatelný s běţným produktem. Velmi frekventovanou odpovědí byla také suma ve výši 31–40 Kč. Nejméně se vyskytovala odpověď zahrnující částku 21–30 Kč.

9.3 Hodnocení výzkumu Velkým překvapením pro mě byla ochota oslovených lidí odpovídat na mé otázky. Návratnost dotazníků zasílaných prostřednictvím internetu byla téměř 90 %. Převáţná většina oslovených respondentů, kteří slyšeli o konceptu Fair Trade poprvé právě ode mne, se zajímala o podrobnější informace, ty jsem velmi ráda poskytla. Navíc jsem doporučila prodejny v nejbliţším okolí, kde lze výrobky s ochrannou známkou Fairtrade® zakoupit. Komunikace s respondenty mě velice obohatila, neboť jsem získala pro mě nové informace o této formě pomoci. Dozvěděla jsem se například, ţe společnost Telefónica O2 se aktivně podílí na podpoře rozvojových zemí. Zapojuje se do Fair Trade v mnoha směrech, příkladem je kaţdoroční pořádání velikonočních trhů s prodejem Fair Trade výrobků. V červnu loňského roku podpořila společnost Světový den proti dětské práci a to tak, ţe ve svých prodejnách rozdávala zdarma svým zákazníkům Fair Trade produkty spolu s informačními letáky. Z výsledků výzkumu vyplývá, ţe informovanost českých občanů o konceptu Fair Trade je malá. Dobrou zprávou však je, ţe zájem oslovených lidí se ukázal jako poměrně velký, proto by projektu pomohlo zviditelnit se širšímu okruhu spotřebitelů. Jak jsem se dozvěděla od prodejce Fair Trade produktů, problémem v tomto případě jsou nedostatečné finanční zdroje. Pochůzkový prodej je uskutečňován dobrovolníky, kteří svou činnost vykonávají bez nároku na honorář. Zatím se v naší zemi bohuţel neprojevil větší zájem ze stran sponzorů, kteří by byli ochotni investovat do reklamních kampaní. V mnoha evropských zemích se však koncept vskutku ujal. Je tedy jen otázkou času, aspoň doufám, kdy se naše země bude na Spravedlivém obchodu podílet větší měrou.

56

10 Závěr Podle mého mínění se mi podařilo splnit cíle, které jsem si vymezila v úvodu bakalářské práce. V teoretické části jsem nastínila počátky, průběh a aktuální stav hnutí Fair Trade. K vypracování této části mi byly pomocníkem především kniţní tituly a internetové zdroje. Praktická část je výsledkem terénního průzkumu, jehoţ prostřednictvím jsem byla schopná splnit svůj další cíl práce, tedy získat informace o povědomí a zájmu českých občanů o této metodě pomoci obyvatelům rozvojových zemí. Fair Trade povaţuji za vhodný projekt, díky kterému se finanční prostředky dostanou tam, kam mají. Naše spotřební chování ovlivňuje ţivoty ostatních. Nákupem Fair Trade produktů nejen uspokojíme a potěšíme své smysly, obvykle se totiţ jedná o velice kvalitní zboţí, ale zároveň i uděláme dobrý skutek a alespoň trochu přispějeme lidem, kteří naši pomoc potřebují. Ţivot obyvatel rozvojových zemí je velmi obtíţný, je však v našich silách ho přinejmenším ulehčit. Přestoţe jde o dlouhodobý proces, svým nákupem pomůţeme alespoň mírně zvýšit ţivotní úroveň těchto obyvatel, děti budou mít snadnější přístup ke vzdělání a nebudou v mnoha případech nucené pracovat. Naše pomoc se můţe dotknout i těhotných ţen, jejichţ pracovní nasazení na plantáţích se sníţí a budou tak moci více odpočívat a věnovat se své rodině. Je nutné si uvědomit, ţe Fair Trade není charitou, ale obchodem, který umoţňuje lidem ţijícím v rozvojových zemích spravedlivou odměnu za vykonanou práci. Výkupní ceny Fair Trade výrobků pokryjí producentům výrobní náklady a zajistí i slušnou obţivu pro jejich rodiny. Díky tomuto projektu mají lidé zajištěnou potřebnou lékařskou péči a mohou přijímat kvalitnější stravu. Nezapomíná se ani na ţivotní prostředí, které je nedílnou součástí našeho ţivota i ţivota budoucích generací. Při veškeré výrobě a pěstování se klade důraz na trvale udrţitelný rozvoj, který podle zákona o ţivotním prostředí č. 17/1992 Sb. zachovává moţnost uspokojovat základní ţivotní potřeby budoucím generacím a přitom nesniţuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. Trvale udrţitelný rozvoj v sobě skýtá tři roviny, ekonomickou, sociální a environmentální. V sociální rovině jde o naplnění základních vitálních potřeb, ke kterým náleţí například potřeba důstojného ţivota, právo na zdraví, vzdělání, sociální rovnost či rozvoj osobnosti. Ekonomická rovina v sobě zahrnuje rostoucí příjmy obyvatel a celkový hospodářský růst. Co se týká environmentálního pilíře, jedná 57

se o vlastní ochranu ţivotního prostředí a přírodních zdrojů, které se mohou stát neobnovitelnými. Součástí tohoto rozvoje je také etika, tedy chování lidí vůči sobě navzájem podle nepsaných pravidel slušného chování. Zapojení České republiky do této problematiky je v porovnání s ostatními evropskými zeměmi téměř zanedbatelné. Avšak kaţdoroční rostoucí obraty z uskutečněných nákupů Fair Trade produktů jsou důkazem, ţe spotřební chování obyvatel České republiky pomalu získává ten správný směr. Pokud bude tato rostoucí tendence zájmu nadále pokračovat a to nejen v naší zemi, ale v rámci celého světa, budeme se moci o efektu naší pomoci sami přesvědčit. Chování obyvatel vyspělých zemí je klíčové pro ţivoty lidí ţijících v zemích rozvojových. Je v naší moci dokázat, ţe lhostejnost je nám cizí, a podílet se tak na podpoře obyvatel chudých zemí. Začnou-li lidé více přemýšlet o sloţení svých nákupních vozíků a zařadí-li do nich Fair Trade produkty, učiní radost nejen sobě vzhledem k vysoké kvalitě zboţí, ale především se jejich pomoc dotkne těch, kteří se na produkci či pěstování daného zboţí podílí. Budou-li lidé stále více uvolňovat své finanční prostředky za nákup Fair Trade zboţí a zařadí-li je do kaţdodenní spotřeby, zajistí chudým lidem odpovídající platové ohodnocení za jejich pracovní nasazení, které je nezbytné pro jejich ţivobytí, a jejich ţivotní úroveň se posune o krok dál. Ţivoty mnoha z nás jsou obklopeny hojností, bylo by tedy na místě začlenit do našeho blahobytu sortiment Fair Trade produktů a umoţnit tak více neţ miliónu chudých lidí důstojně a soběstačně ţit. Z uskutečněného výzkumu vyplynulo, ţe podstatnou roli v nákupním chování českých spotřebitelů hraje cena jednotlivých produktů. Informovanost občanů České republiky o Fair Trade je bohuţel nedostačující. Pro získání více příznivců konceptu by podle mého názoru bylo ţádoucí zvolit a aplikovat určitou marketingovou a komunikační strategii. Jak jsem se mohla sama přesvědčit prostřednictvím svého dotazníkového šetření, početná skupina respondentů tuto moţnost pomoci rozvojovým zemím vítá a zajímá se o podrobnosti celého hnutí, coţ povaţuji za důleţitý předpoklad pro příznivý vývoj konceptu ze strany českých spotřebitelů. V současné době představuje Fair Trade sice malou, ale stále rostoucí poloţku celosvětového obchodu. Doufám, ţe myšlenka Spravedlivého obchodu se zeměmi třetího světa přinese i v České republice své ovoce a stane se tak běţnou součástí ţivota kaţdého z nás. 58

Použité informační zdroje Odborné publikace [1] HEJKRLÍK, J.: Broţura: Fair Trade: Spravedlivý obchod v České republice. Praha: Asociace pro Fairtrade, 2004. [2] LITTRELL, M.A., Dickson M.A.: Social Responsibility in the Global Market: Fair Trade of Cultural Products. London: SAGE Publications Ltd, 1999. ISBN 0-76191463-3. [3] LITVINOFF, M., MADELEY, J.: 50 Reasons To Buy Fair Trade, London: Pluto Press, 2007. ISBN 074532584X. [4] MACÁKOVÁ, L. a kolektiv: Mikroekonomie základní kurz. Slaný: Melandrium, 1992. ISBN 80-86175-41-3. [5] NICHOLLS, A., OPAL, CH.: Fair trade: market-driven ethical consumption. London: SAGE Publications Ltd, 2005. ISBN 14 12901049. [6] RAYNOLDS, L. T., MURRAY, D. L., WILKINSON, J.: Fair Trade: The challenges of transforming globalization. New York: Routledge, 2007. ISBN 0-41577203-6. [7] STIGLITZ, J. E., CHARLTON, E.: Fair Trade For All: How Trade Can Promote Development. New York: Oxford University Press, 2005. ISBN 0-19-929090-3 [8] ŠPAČKOVÁ, Š., CHMELAŘ, P.: Broţura: Informační manuál o Fair Trade. Brno: Společnost pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání o. s., 2006.

Studie a dokumenty v elektronické podobě [1] BOOTH, P., WHETSTONE, L. Half a Cheer for Fair Trade [online]. 2010 [cit. 2010-04-03]. Dostupné z: . [2] Fair Trade Definition and Principles[online]. 2010 [cit. 2010-03-11]. Dostupné z: < http://www.onevillage.org/fairtradedefinition.pdf >. [3] PÉREZ, V. Shaping Global Partnerships: Fairtrade Labelling Organizations International Annual Report 2006/2007[online]. 2010 [cit. 2010-04-15]. Dostupné z: .

59

[4] KOCKEN, M. SIXTY Years of Fair Trade [online]. 2010 [cit. 2010-03-18]. Dostupné z: . [5] KRIER, J. M. Fair Trade in Europe 2001[online]. 2010 [cit. 2010-02-23]. Dostupné z: < http://www.european-fair-trade-association.org/efta/Doc/FT-E-2001.pdf >. [6] KRIER, J. M.: Fair Trade in Europe 2005[online]. 2010 [cit. 2010-03-02]. Dostupné z: < http://www.fairtrade.net/uploads/media/FairTradeinEurope2005.pdf >.

Internetové zdroje [1] World Trade Fair Organization. Dostupné z: < http://www.wfto.com/> [2] Společnost Fairově. Dostupné z: < http://www.fairove.cz/> [3] Fairtrade Foundation. Dostupné z: < http://www.fairtrade.org.uk/> [4] The Cooperation for Fair Trade in Africa. Dostupné z: < http://www.cofta.org/> [5] Asociacion

Internacional

de

Comercio

Justo

Latinoamerica.

Dostupné

z: < http://www.ifat-la.org/> [6] Asociace pro Fairtrade. Dostupné z: < http://www.fairtrade-asociace.cz/> [7] Czech fairtrade o.s. Dostupné z: < http://www.profairtrade.cz/> [8] European Fairtrade Association. Dostupné z: < http://www.eftafairtrade.org/> [9] Literárky v síti. Dostupné z: < http://www.literarninoviny.cz/> [10] Fair Trade e-shop. Dostupné z: < http://www.fair-bio.cz/> [11] Mladá fronta a.s. Dostupné z: < http://www.e15.cz/> [12] Globus. Dostupné z: < http://www.globus.cz/cs/fair-trade.html/> [13] Etické spotřebitelství o.s. Dostupné z: < http://www.etickyspotrebitel.cz/cs/fairtrade/> [14] Fair Trade Centrum s.r.o. Dostupné z: < http://www.fairtradecentrum.cz/> [15] Excellent Plzeň s.r.o. Dostupné z: < http://www.explzen.cz/fair-trade/index.php/> [16] Jeden svět o.p.s. Dostupné z: < http://www.jedensvet.org/> [17] Ekolist.cz. Dostupné z: < http://www.ekolist.cz/> [18] Svět v nákupním košíku. Dostupné z: < http://www.svetvnakupnimkosiku.cz/> [19] Spravedlivý obchod. Dostupné z: < http://www.spravedlivyobchod.cz/>

60

Obrazové přílohy Obrázek č. 1: Logo Fairtrade Labelling Organizations International

Obrázek č. 2:

Obrázek č. 3:

Logo italské Fair Trade organizace

Logo Fair Trade organizací

Obrázek č. 4:

Obrázek č. 5:

Logo britské Fair Trade organizace

Logo rakouské Fair Trade organizace

Obrázek č. 6:

Obrázek č. 7: Logo německé společnosti Rapunzel

Logo německé Fair Trade organizace

61

Seznam použitých zkratek AFTF- Asia Fair Trade Forum COFTA- Cooperation for Fair Trade in Africa EFTA- European Fair Trade Association FLO- Fairtrade Labelling Organizations International FTO- Fair Trade Organization IFAT- International Federation for Alternative Trade ILO- International Labour Organization NEWS- Network of European Worldshops OHIM- Office for Harmonization in the Internal Market WFTO- World Trade Fair Organization WIPO- World Intellectual Property Organisation

62

Historie, současná situace a zapojení ČR a evropských zemí do problematiky Fair Trade

Recommend Documents