Historie a tradice ozbrojených sil ČR Vznik a působení čs. legií v letech 1914-1918 v Rusku
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326
Vznik a působení čs. legií v Rusku v letech 1914-1918
1. Souvislosti vzniku čs. legií v Rusku a jejich působení do říjnové revoluce v roce 1917
2. Sibiřská anabáze čs. legií v letech 1918-1919
V Rusku žila početná česká kolonie, především na Volyni a na Kavkaze. Početné byly také kolonie v Petrohradu, v Moskvě, v Kyjevě i v jiných částech Ruska. V Kyjevě kolem 20 000 osob. Do Ruska odcházelo mnoho Čechů v souvislosti s prudkým rozvojem průmyslu na začátku 20. století. Celkový počet krajanů v Rusku se odhadoval na 40-60 000 osob. Dne 2. srpna 1914 vydán carský manifest o válce s Německem.
Zároveň nařízení cara o deportaci příslušníků nepřátelských států a o zabavení jejich majetku. Češi žádali o ruské občanství – snaha dokázat oddanost Rusku a vyhnout se deportaci. Krajané vytvořili komitéty pro podporu a pomoc obětem války. Dne 4. srpna 1914 – deputace krajanů k carovi, vysvětlen postoj českých krajanů k Rusku a k válce a žádali o možnost založení české jednotky v rámci ruské armády. Deklarovali loajalitu Čechů s Ruskem, setkali se i s ministrem vnitra a ministrem zahraničí Sazonovem.
Dne 12. srpna 1914 schválilo ruské ministerstvo vnitra návrh moskevských Čechů na vytvoření české dobrovolnické jednotky v ruské armádě. Rozkaz generálního štábu o vytvoření České družiny byl vydán 18. srpna 1914. Podmínky budování České družiny – velitelský sbor Rusové, ostatní ruské občanství nebo prokázané podání žádosti. Září 1914 – vznik České družiny – asi 800 osob. Dne 28. září 1914 – slavnostní posvěcení praporu na Sofijském náměstí v Kyjevě. První velitel pplk. Sazontovič.
Po složení přísahy dne 11. října odchází Česká družina na frontu – rozdělena k jednotlivým divizím a plukům – průzkum a agitace mezi vojáky RU armády. Znalost jazyka a prostředí – úspěch v podobě přechodu mnoha vojáků i celých jednotek RU armády do zajetí. Koncem listopadu 1914 – dr. V. Vondrák z kyjevské skupiny a A. Tuček ze skupiny moskevské žádají velitelství frontu a povolení rozšířit Českou družinu – bez úspěchu. Ve dnech 7.-11. března 1915 - 1. sjezd čs. spolků na Rusi v Moskvě. Střet mezi Petrohradskou a moskevskou skupinou. Sídlem svazu zvolen Petrohrad, vojenská komise – Kyjev.
Předsedou Svazu spolků se stal B. Čermák, členy vojenské komise se stali – A. Tuček, V. Vondrák, J. M. Országh, Z. Rejman.
Sjezd rozhodl o vydávání časopisu „Čechoslovan“, redaktorem se stal Bohdan Pavlů. Schváleno memorandum – žádající, aby Svaz byl pověřen organizováním vojska ze zajatců. Požadavek – ti kdo se dobrovolně přihlásí do čs. vojska bude osvobozen ze zajateckého tábora a stane se poddaným cara až do vzniku samostatného čs. státu. Opět požadavek uznání samostatného čs. státu a poskytnutí půjčky na organizování a vydržování vojska. Memorandum předáno S. D. Sazonovovi dne 13. dubna 1915. Sazonov sdělil své stanovisko k Memorandu předsedovi ruské vlády Goremykinovi dne 18. května 1915. Stanovisko jednoznačně odmítavé – čl. 6 a 23 haagské konvence z roku 1907.
Rozšíření České družiny v průběhu roku 1915, červen nový velitel pplk. V. P. Trojanov. Do konce roku vedle 4 stávajících rot vznikají 4 nové, počátkem roku 1916 změna České družiny na střelecký pluk. Do této doby do vývoje České družiny zasahovali pouze Češi v Rusku. Počátkem roku 1916 vzniká v Paříži Čs. národní rada v čele s T. G. Masarykem, E. Benešem a M. R. Štefánikem. Za hlavní úkol považovala ČsNR sjednocení odboje a vytvoření vojska. Představy Masaryka – vytvořit v Rusku dvojí vojsko – jednu část použít na ruské frontě, další část přesunout do Francie v souladu s rusko-francouzskou dohodou.
V Rusku příznivé podmínky – existoval střelecký pluk, tisíce zajatců RU armády a krajané. Dne 19. dubna 1916 rozšířen čs. střelecký pluk na brigádu.
Možný zdroj doplňování vojska – zajatci RU armády, Češi a Slováci. Podle různých odhadů jich bylo v Rusku kolem 100 000.
Tragické poměry v zajateckých táborech – nedostatek potravin, infekční nemoci. Hlášení gen. Šuvajeva – zajatecký tábor v Samarské gubernii, ze 16 000 zajatců zemřelo 6 000, v Trajickém táboře ze 4 500 zemřela polovina.
Dne 18. června 1916 požádal gen. Šuvajev cara o propuštění slovanských zajatců. Car vyjádřil souhlas dne 10. července.
T. G. Masaryk – snaha sjednotit zahraniční odboj. Do Ruska osobně nemohl, hrozila mu perzekuce – kniha z roku 1905 Rusko a Evropa. ČSNR vyslala do Rusku J. Düricha, ten se přiklonil ke skupině proruské a proti Masarykovi. V srpnu 1916 přicestoval do Ruska i gen. M. R. Štefánik. V té době byl J. Dürich přijat vrchním velitelem ruských vojsk gen. Alexejevem a také carem.
Oba vyjádřili nespokojenost s budováním čs. jednotek v Rusku, Alexejev odmítl možnost jejich transportu do Francie. Doporučil, aby budování čs. jednotek v Rusku dostal na starost gen. Jaroslav Červinka.
Stejné stanovisko sdělil car i gen. Alexejev Štefánikovi. Dne 28. srpna 1916 – schůze zástupců čs. spolků na Rusi, zástupců zajatců, vojáků a krajanů v zahraničí včetně delegátů Slovenské ligy z USA. Přijata dohoda o zásadách československé akce – došlo ke sjednocení při budování čs. zahraničního vojska.
Základem se stala čs. brigáda, která měla do konce roku 1916 celkem 5 750 vojáků. Únorová revoluce v Rusku v r. 1917 – k moci se dostaly osobnosti s kladným vztahem k Masarykovi. Vzhledem ke špatné situaci na frontě schválila ruská ministerská rada v dubnu 1917 statut pro tvoření čs. vojenských oddílů ze zajatců. Počátkem května 1917 ustavena odbočka ČsNR v Rusku. Dne 16. května 1917 přijel T. G. Masaryk do Petrohradu. Hlavním cílem Masaryka bylo vybudovat v Rusku silné čs. zahraniční vojsko a zajistit jeho přesun do Francie.
Neochota ruských úřadů, průtahy s uvolňováním zajatců, byrokracie – v první polovině roku 1917 budování čs. jednotek velmi pomalé. Z celkového počtu zajatců bylo ochotno vstoupit do s. legií kolem 20% Hlavním důvodem byly zkušenosti a prožité útrapy na frontě – část z nich pracovala v zemědělství jako levná pracovní síla pouze za potraviny. Dne 26. června vydán rozkaz o přeměně brigády na divizi. Významný mezník v budování čs. legií – Zborovská bitva.
Brusilovova ofenzíva na východní frontě – čs. brigáda zařazena do VII. Sibiřského sboru 7. armády.
Ve Zborovské bitvě byla čs. brigáda poprvé použita jako samostatný útvar. Tři střelecké pluky – 1. Mistra J. Husa, 2. Jiřího z Poděbrad, 3. Jana Žižky z Trocnova – nedostatečná výzbroj, nedostatek střeliva, ručních granátů, kulometů atd.
Boje u Zborova od 2. července 1917, brigáda dosáhla významných úspěchů. Zajala přes 4 000 nepřátelských vojáků, ukořistila 20 děl a velké množství dalších zbraní. Značné ztráty v bojích – 167 padlých v boji, dalších 17 zemřelo na následky zranění, zraněných 800 – 1 100.
Účast důstojníků a vojáků, kteří patřili později k významným vojenským činitelům armády předmnichovské republiky generálové J. Syrový, S. Čeček, R. Gajda, O. Husák, K. Voženílek, K. Kutlvašr, L. Svoboda a další. U Zborova bojovali i Češi v ruské armádě proti Čechům v armádě RU. Význam bitvy u Zborova – nemohla změnit kritickou situaci na východní front. Odstranila dosavadní nedůvěru ruského velení k čs. dobrovolníkům. Čs. brigáda zůstala jednou z mála bojeschopných útvarů na východní frontě – při následných ústupových bojích u Tarnopolu ztratila dalších 320 mužů.
Politický význam Zborovské bitvy – A. F. Kerenský povolil okamžitě co nejširší nábor do čs. legií z řad zajatců. V krátké době se přihlásilo více než 30 000 dobrovolníků. V září 1917 vzniká další pluk 4. Prokopa Velikého.
Od července 1917 vzniká pod vedením gen. J. Červinky 2. divize. 5. pražský pluk T. G. Masaryka, 6. hanácký pluk, 7. tatranský pluk a 8. slezský pluk. Na podzim vznikají ještě dva pluky záložní, rozšiřuje se dělostřelectvo, jízda a technické oddíly. Vzniká téměř 50 000 armáda neexistujícího státu. Pro T. G. Masaryka s Dohodovými státy.
silný
argument
pro
jednání
Nepříznivý vývoj na východní frontě, čs. legie součást ruské armády. Ruské velení odmítalo dát souhlas s jejich přesunem do Francie o což usiloval Masaryk. Demoralizace ruských vojsk na východní frontě na podzim 1917. Tvrdé zásahy ruského velení nepřinesly žádný výsledek. Do Francie odjela v říjnu 1917 transport asi 1 000 vojáků v čele s kpt. O. Husákem. Vznik VŘSR dne 7. listopadu 1917 – prohloubení demoralizace ruských vojsk a celkového chaosu.
Útok bolševiků na zimní palác, sídlo ruské vlády dne 7. listopadu 1917, téměř bez krveprolití. Neúspěšné snahy Kerenského s vládními vojskem znovu obsadit Petrohrad ve dnech 12. a 13. listopadu 1917. V celém Rusku vznikla složitá a nepřehledná situace. Pod vlivem bolševiků vznikají i první československé sociálně demokratické organizace. Kyjevská organizace – 700 členů – Československá sociálně demokratická strana na Rusi. Na počátku roku 1918 – 62 organizací a 5 000 členů. Rozsáhlý nábor čs. dobrovolníků a později do Rudé armády.
do
Rudých
gard
V květnu 1918 vzniká sjednocená Československá komunistická strana na Rusi.
V řadách Rudé armády bojovalo asi 10 000 Čechů. Snaha Německa a RU využít vzniklou situaci a přesunout vojska na Západní frontu. Československé legie - tři možnosti: 1. přidat se k vítězné bolševické revoluci, pomoci při vnitřní organizaci rozvrácené země a s její novou armádou bojovat proti Německu a RU.
2.
zasáhnout proti bolševikům, pomoci a následně obnovit protiněmeckou frontu.
jejich
porážce
3. zachovat přísnou neutralitu vůči vnitřním poměrům v Rusku, odchod z ruského území a bojovat proti RU na nejsnáze dosažitelné frontě.
V té době čs. legie – dvě divize, každá 4 pluky a jeden záložní pluk pěchoty. Dne 9. října vydalo vrchní velení ruských vojsk rozkaz o zřízení čs. armádního sboru, 27. října 1917 byl jeho velitelem jmenován gen. Šokorov. Názor Masaryka – zachovat neutralitu vůči vnitřnímu vývoji v Rusku.
Snaha přesunout čs. legie do Francie, v prosinci 1917 vydán dekret francouzského prezidenta o zřízení čs. armády. Dne 7. února byly čs. legie v Rusku prohlášeny za součást dohodových armád. Předpokládal se přesun čs. legií přes Sibiř do Vladivostoku.
V druhé polovině února 1918 vyjel 5. pluk s gen. Dietrichsem, skupina měla vyjednat průjezd a zajistit zásobování potravinami a dalším materiálem. Rychlý postup Němců na východ – kritická situace pro novou sovětskou vládu. Podpis Brest-litevské dohody – urychlené propuštění německých a maďarských zajatců, závazek vlády, že na ruském území nebudou cizí ozbrojené síly. Komplikace situace pro čs. legie, jednalo se o jejich urychleném odsunu z Ruska. Boje s Němci u Bachmače legie bojovaly s Rudou armádou proti Němcům. Jednání odbočky ČsNR se sovětskou vládou o odsunu legií přes Sibiř ukončena 26. března 1918.
Na nátlak Němců – požadavek odevzdání zbraní mimo potřeby pro strážní službu. Propuštěni ruští důstojníci – gen. Šokorov, gen. Dietrichs, gen. Kolomenský a další. Velitelská místa zaujali čeští důstojníci – veliteli pluků se stali – por. J. Syrový, por. S. Čeček, kpt. Gajda a další. Odevzdáno – 21 000 pušek, 216 kulometů, 44 11 automobilů, 3 500 koní, 4 letadla a 1 080 000 nábojů.
děl,
Změna postojů sovětské vlády na základě nátlaku Němců – přesun čs. legií byl zdržován z důvodů urychleného přesunu propuštěných německých a maďarských zajatců na západ.
Telegram Čičerina z 21. dubna 1918 – čs. oddíly není nutno dopravovat na východ.
Změna rozhodnutí o přepravě legií – místo do Vladivostoku – přes Murmansk a Archangelsk, na základě podnětu Britů a Francouzů. Změna se týkala především první divize, značná část druhé divize se již blížila k Vladivostoku. Legionáři – obavy z a z německých ponorek.
vnitřního
chaosu
v
Rusku
Podezřívali sovětskou vládu, že chce zabránit jejich odchodu z Ruska. Obavy, že by odzbrojení legionáři mohli být násilně zařazeni do pracovních oddílů nebo Rudé armády – toto nebezpečí reálně existovalo. Koncem dubna 1918 28 vlaků s legionáři.
–
mezi
Samarou
a
Irkutskem
15. května rozhodnuto – transporty, které se nachází na východ od Omska budou pokračovat v cestě do Vladivostoku, ostatní přes Archangelsk a Murmansk. Čeljabinský incident – 14. května 1918 Sjezd vojenských zástupců – nejvyšší orgán čs. armády v Rusku – rozhodnuto pokračovat v cestě na východ. L. Trockij požadoval úplné odzbrojení legionářů.
Zvolen jedenáctičlenný Prozatímní výkonný výbor, který řídil přepravu do Vladivostoku – vlastními prostředky. Tři skupiny – západní – por. S. Čeček, střední – pplk. Vojcechovský, východní – kpt. R. Gajda. Trockij požadoval od místních sovětů násilné odzbrojení legionářů, ty neměly dostatek sil.
Následovaly střety čs. legií s Rudou armádou a jednotkami internacionalistů. V Penze došlo a čs. rudoarmějců.
k
bratrovražednému
boji
legionářů
Boje 28. a 29. května, legionáři ovládli město – 128 padlých čs. rudoarmějců. Po předchozím obsazení Čeljabinska 27. května následovalo obsazení Tomska 31. května, Omska 7. června, Samary 8. června, Krasnojarska 19. června a Irkutska 11. července. Došlo k vytvoření povolžské fronty proti bolševikům, 17. července byl obsazen Jekatěrinburg, kde se nacházel i bývalý car z rodinou. Před obsazením města legionáři byl i s rodinou zavražděn.
Snaha Dohody o pomoc legiím – 4. června oznámily dohodové mocnosti sovětské vládě, že legie jsou součástí dohodových armád a jejich odzbrojení bude považováno za nepřátelský čin vůči Dohodě. Počátkem srpna 1918 ovládly legie transsibiřskou magistrálu.
V srpnu1918 vyhlášena mobilizace pro všechny zajatce v Rusku – vzniká 9. pluk K. H. Borovského, 10. pluk Jana Koziny, 12. pluk M. R. Štefánika. Současně byly zřízeny dva jízdní pluky a doplněno dělostřelectvo. Vzniká III. Divize – velitelem se stává pplk. Lev Prchala. Obrovský politický význam obsazení magistrály čs. legionáři – ohlas na Západě a v Americe. Využito Masarykem a Benešem.
Protiútoky Rudé armády na podzim 1918, porážky a příznaky demoralizace dlouhými boji vyčerpané armády. V září legie vyklidily Kazaň, Simbirsk, Syzraň, Stavropol a Samaru. Výsledkem i sebevražda plk. Jiřího Švece – vojáci odmítli plnit rozkazy. Pohřben v Čeljabinsku 8. října 1918.
V listopadu přijel do Ruska Štefánik a po návštěvě několika jednotek se vzdal původního plánu na další vojenské využití legií. Byla zrušena odbočka ČsNRA v Rusku a vytvořeno 5 odborů ministerstva války. V lednu 1919 jsou postupně pluky stahovány z fronty, z armádního sboru jsou vytvořeny 3. divize. Velitelem čs. vojska v Rusku se stává gen. J. Syrový.
Dne 17. ledna 1919 byl nejvyšším velitelem čs. vojska v Rusku jmenován gen. Janin. V srpnu 1919 je zřízen Evakuační úřad čsl. Vojska na Rusi, který řídil odsun legií. Poslední transport opustil Rusko 2. září 1920.
Bylo přepraveno 67 750 osob, z toho 56 459 vojáků.
