TÉMA 1
Základní pojmy
Renata Mudrová
Produkt (HDP, HNP, HNI) Gini koeficient Platební bilance
HDP – definice dle ČSÚ
HDP, HNP, HNI
HDP
Je hodnota finální produkce jednotlivých sektorů ekonomiky v daném roce na území určitého státu
Nominální HDP
Reálný HDP
Běžné ceny
Stálé ceny
Domácí výrobní faktory Zahraniční výrobní faktory O čem vypovídá úroveň HDP (absolutně, relativně)?
Hrubý domácí produkt (HDP) je klíčový ukazatel vývoje ekonomiky. Představuje souhrn hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvích v činnostech považovaných v systému národního účetnictví za produktivní (tj. včetně služeb tržní i netržní povahy) (zdroj: ČSÚ) Jinými slovy, vyjadřuje celkovou hodnotu toho, co bylo na území ČR za dané období vyprodukováno
Problémy s HDP
HDP je pouze o vyrobeném množství zboží a služeb za daný rok, nikoliv celkové „bohatství“ ekonomiky Ag Agregátní regátní HDP nám nedává informace o distribuci příjmu/bohatství Nezahrnuje netržní zboží (služby domácností) a šedou ekonomiku Žádná ocenění volného času, efektů na životní prostředí a jiných aspektů souvisejících s kvalitou života.
Výkonnost dané ekonomiky
1
HNP
Co je to HNP? je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období občany daného státu resp. HNP je výsledkem používání výrobních faktorů ve vlastnictví občanů dané země Oproti HDP zahrnuje zahraniční produkci z výrobních faktorů vlastněných rezidenty a naopak nezahrnuje domácí produkci z výrobních faktorů vlastněných cizozemci.
HDP v. HNP HDP je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na území daného státu HNP je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období občany daného státu (jak na území tohoto státu, tak v cizině).
Vztah HDP a HNP
O čem svědčí skutečnost, že existují „otevřené nůžky“ mezi HDP a HNP?
Zahraniční investice
HNI
Co je to HNI? Součet všech příjmů a důchodů vydělaných občany za daný rok Národní důchod = HDP – znehodnocení – nepřímé daně – čistý důchod z výrobních faktorů v zahraničí
Ekonomický růst
Co je ekonomický růst?
Tempo růstu reálného hrubého domácího produktu
Gini koeficient
Jaké má vláda, potažmo stát nástroje k ovlivňování ekonomického růstu (HDP)? Fiskální politika Monetární politika Hospodářská politika
2
Měření příjmového rozdělení Pokud chci porovnávat příjmová rozdělení v různých zemích, potřebuji jednoduché indikátory Co použít? použít?
Lorenzova Lore nzova křivka 100
“Ideálníl” Lorenzova křivka Absolutní rovnost
Rozdíl mezi průměrným příjmem mezi určitým procentem lidí s nejvyšším a nejnižším příjmem Podíl celkového příjmu například v top 5% lidí s nejvyšším příjmem Nebo více komplexní – Gini Koeficient
% příjmů
Absolutní nerovnost
50 Více realistická Lorenzova křivka
50
0
% domácností
100
Lorenzova křivka a Gini koeficient Gini koeficient měří odchylku od „ideální“ Lorenzovy křivky 100
% of incomes
0 = absolutní rovnost
1 = absolutní nerovnost
A
A-B
50
G=
B 0
50
A− B ⋅100 A
G=0 absolutní rovnost G = 100 absolutní nerovnost
Jeden má vše, ostatní nemají nic
Rozvojové země
Všichni mají stejný příjem
Velmi široké spektrum, od 0,25 po 0,71
Rozvinuté ekonomiky
Všeobecně nižší (pod 0,4)
100
Gini koeficient – Širší srovnání WDI 2015
Platební bilance
3
Platební bilance
Systematický statistický výkaz či záznam všech účetních transakcí (operací) za určité období (zpravidla jeden rok) mezi národní ekonomikou a zahraničím, přesněji mezi devizovými tuzemci a devizovými cizozemci. Horizontální struktura
Výkonová bilance Export zboží a služeb – Import zboží a služeb Součet obchodní bilance a bilance služeb
Vertikální struktura Členění PB na kreditní a debetní položky
Export zboží – Import zboží Bilance zboží
Členění PB na zboží, služby, prvotní důchody, druhotné důchody atd.
Obchodní bilance
Role mezinárodního obchodu
Úvod do studia mezinárodního obchodu
Proč má tolik ekonomů na obchod (a otevřenost ekonomik) tak pozitivní pohled?
Obchod umožňuje specializaci specializaci!!
Proč s ekonomy naopak nesouhlasí vládní úředníci a podnikatelé? podnikatelé ?
Obchod vede k intenzivnější konkurenci
Mohou i zde nastat tržní selhání – např. toho typu, že by obchod motivoval ekonomiku k dlouhodobě neefektivní specializaci? specializaci?
Zdroje dat o MO
Teorie MO byla jedním z průkopníků používání empirických testů v ekonomické teorii Obchodní data – zdánlivě hojná a snadno dostupná, ale i přesto obsahují mnoho skrytých problémů Hlavní zdroje: zdroje:
WTO
Světová banka
IMF
International trade statistics Trade profiles, tariff data
Eurostat – zejména databáze COMEXT U.N.
ČSÚ (obchod ČR)
Některá fakta o nejnovějším vývoji lze najít WTO – World Trade Statistical Review 2016 https://www.wto.org/english/res_e/statis_e/wts_e.htm WTO – World Trade Report 2016 (SMEs) https://www.wto.org/english/res_e/publications_e/wtr16_e.ht m
Directions of Trade (DOTS) statistics (dostupné (dostupné v knihovně CERGECERGE-EI) International Financial Statistics – časové řady (dostupné v knihovně CERGECERGE-EI EI))
Některé sektory ekonomiky tím mohou trpět (→ nezaměstnanost nezaměstnanost))
WDI (World (World Development Indicators Indicators))
Dodatečné pozitivní dopady rostoucích výnosů z rozsahu
Obchod zmírňuje či eliminuje nedostatečné vybavení výrobními faktory a zdroji Obchod rozšiřuje spotřebitelům možnosti volby Obchod vede k intenzivnější konkurenci
COMEXT: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/newxtweb/ COMTRADE: http://comtrade.un.org/ www.czso.cz www. czso.cz
4
Globální Glo bální obchodní statistiky
Některé z problémů s daty o obchodu
Řada statistik pouze obsahuje data o obchodu zbožím Obchod se službami (invisible trade) se měří a porovnává podstatně obtížněji (a samozřejmě na něj potřebujeme jinou klasifikaci) klasifikaci) Problémy s cenami! cenami!
Data o obchodu versus data o HDP
Finální destinace versus oficiální statistika
Nepřímý obchod Jak zaúčtovat české výrobky použité ve výrobě německých výrobků exportovaných do Číny?
Měnové faktory Než se data ocitnou ve finální tabulce, projdou opakovaně konverzí do různých měn – často při různé úrovni měnových kurzů.
Měli bychom považovat obchod uvnitř EU (tzv. intra intra--EU trade) trade) za mezinárodního obchod? A co například Čína – co uděláme s Hongkongem, Macau a Tchajwanem Tchajwanem? ? Co například rere-exporty a re re--importy? Měli bychom zahrnout obojí – jak původní exporty tak rere-exporty? Jak zacházet se službami? službami?
Hodnota v mld USD
Světové exporty v 2015
Rotterdam effect a chybějící hranice v Evropě
Kupodivu taková otázka má více jak jednu odpověď… Proč? Proč ?
Obchodní data zahrnují i data o výrobcích z druhé ruky a polotovarech
Ceny FOB ((exporty exporty)) v. CIF ((importy importy)) – „obchod s Marsem?“ Transferová ceny (intra (intra--company obchod obchod)) Záměrná manipulace s celními statistikami
Jaká je hodnota celkového mezinárodního obchodu v roce 2015? Kdo je byl #1 exporté exportér v roce 2015 2015?
Světové exporty zboží (včetně intra-EU trade)
16 482
Světové exporty zboží (mimo intra-EU trade)
13 080
Světový export komerčních služeb (včetně intra-EU trade)
4 755
Světový export komerčních služeb (mimo intra-EU trade)
3 670
Zdroj: WTO Trade Statistics 2016
Globální obchod 2015 Globální 2015: Obchod s Marsem Pokud porovnáme celkové celosvětové exporty zboží s celkovými celosvětovými importy zboží, zjistíme, že se nerovnají… Jak je to možné? možné?
Základní ukazatele obchodu ∑q ⋅ p Hodnota obchodu = vývoj obchodu v běžných cenách V = ∑q ⋅ p Fyzický objem = vývoj obchodu ve stálých cenách ∑q ⋅ p Q = ∑q ⋅ p Cenové indexy = index cen importu, exportu ∑q ⋅ p P = ∑q ⋅ p Reálné směnné relace = index ukazující i 1
i 1
i 0
i 0
i 1
i 0
i 0
i 0
i
x
i
i
x
i
Hodnota v mld USD
Světový export 2015 Světový export zboží ( včetně intra-EU trade )
16 482
Světový import zboží ( včetně intra-EU trade )
16 725
“Bilance”
- 243
relativní vývoj exportních a importních cen, „kupní síla exportu“
Q
P ($)
Q
P($)
2002
100000
10
1000
20000
2003
200000
15
1000
15000
i 1
Vx
Auta
Rok
⋅ p1i
i
i 0
i
⋅ p0i
∑q ⋅ p = ∑q ⋅ p i 1
= 0.86
Qx
i 0
i
i 0
i
i 0
= 1.05
Px
∑q = ∑q
i 0
i 0
i
TT =
Px PM
Ukazatele otevřenosti ekonomiky
Příklad (export země X):
∑q = ∑q
i 1
i
x
Zdroj: WTO Trade Statistical Review, 2016
Košile
i 0
i 0
⋅ p1i
i 0
⋅ p0i
i
Export na obyvatele Podíl exportu (či exportu + importu) na HDP
Vhodné použít přepočet dle parity kupní síly (PPP) = zohlednění rozdílných cenových hladin ve srovnávaných zemích
= 0.79
i
5
Co nás nás dále zajímá a proč?
Otevřenost obchodu 1991 1991--2014 Export Expo rt zboží a služeb (% HDP) HDP)
Komoditní struktura obchodu = čím se obchoduje Nutné použít nějakou standardní klasifikaci výrobků např. členění dle SITC (Standard International Trade Classification) Teritoriální struktura obchodu = kdo s kým obchoduje
Gravitační vztah
Proč je to důležité? Na teritoriální a komoditní struktuře může záviset citlivost ekonomik na různé šoky ve světové ekonomice Příklad: Souvislost teritoriální a komoditní struktury obchodu ČR s vhodností přijetí Eura...
Source of data: WDI
MO: Používané klasifikace •
•
Komoditní struktura
•
•
Klasifikace podle charakteru výrobku • HS (Harmonized Commodity Description and Coding System) • SITC (Standard International Trade Classification) Klasifikace podle činností • CPA (Classification of Product by Activities), dříve též SKP (Standardní klasifikace produkce), Související klasifikace – další data o odvětvích (počty zaměstnanců, zisk, aktiva…) • ISIC (International Standard Industrial Classification of All Economic Activities) • NACE (Nomenclature statistique des activités économiques dans la Communauté européenne) u nás dříve OKEČ (Odvětvová klasifikace ekonomických činností) • Kompatibilita mezi klasifikacemi podle činností Informace o klasifikacích • ČSÚ, U.N. Statistical Division, Eurostat
SITC, rev. 4
SITC, rev. 4 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Potraviny a živá zvířata Food and live animals Nápoje a tabák Beverages and tobacco Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv Crude materials, inedible, except fuels Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály Mineral fuels, lubricants and related materials Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky Animal and vegetable oils, fats and waxes Chemikálie a příbuzné výrobky jinde neuvedené Chemicals and related products, n.e.s. Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu Manufactured goods classified chiefly by material Stroje a dopravní prostředky Machinery and transport equipment Průmyslové spotřební zboží Miscellaneous manufactured articles Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné Commodities and transactions not classified elsewhere in SITC
•
•
Seskupení komodit SITC odráží – Materiály použité ve výrobě – Výrobní stádia – Tržní praktiky a použití produkty – Důležitost komodit ve světovém obchodu – Technologické změny. Struktura: – Sekce (one-digit codes) – Divize (digit codes) – Skupiny (3-digit codes) – Podskupiny (4-digit codes) – Položky (5-digit codes)
6
HS • • •
• •
Víceúčelová nomenklatura zboží používaná pro celní sazebníky a statistické klasifikace po celém světě Přes 98% světového obchodu klasifikováno HS Struktura: Level 1: sections Level 2: chapters (2 místný kód); Level 3: headings (4 místný kód) Level 3: one-dash or two-dash sub-headings (6 místný kód);
• •
Klasifikace ekonomické aktivity Evropská implementace ISIC V ČR CZ-NACE (nahradila OKEČ) od 2008 Statistická klasifikace ekonomické aktivity v Evropských společenstvích Cíl: Založit běžnou klasifikaci ekonomické aktivity mezi státy EU Struktura: Level 1: 21 sekcí na základě písmen A až U; Level 2: 88 divizí 2 místný numerický kód (01 až 99); Level 3: 272 skupin 3 místný numerický kód (01.1 až 99.0); Level 4: 615 tříd 4 místný numerický kód (01.11 to 99.00).
Je klasifikace produktů (zboží i služeb) na úrovní EU Produktová klasifikace na základě společných charakteristik Charakteristiky poskytují základ pro sběr a výpočet statistik produkce, spotřeby, mezinárodního obchodu a dopravy produktů CPA je částí integrovaného systému statistické klasifikace rozvinuté především pod záštinou United Nations Statistical Division. Struktura: Level 1: 21 sekcí (alfabetický kód); Level 2: 88 divizí (2 místný numerický kód); Level 3: 261 skupin (3 místný numerický kód); Level 4: 575 tříd (4 místný numerický kód); Level 5: 1 342 kategorií (5 místný numerický kód); Level 6: 3 142 subkategorií (6 místný numerický kód).
HS headings and sub-headings využívané pro více agregované výrobkové klasifikace HS velmi detailní, možnost využití i pro vlastní klasifikace
NACE (OKEČ) • • • • • •
CPA • • •
NACE A B C
AGRICULTURE, FORESTRY AND FISHING MINING AND QUARRYING MANUFACTURING
D E F G
ELECTRICITY, GAS, STEAM AND AIR CONDITIONING SUPPLY WATER SUPPLY; SEWERAGE, WASTE MANAGEMENT AND REMEDIATION ACTIVITIES CONSTRUCTION WHOLESALE AND RETAIL TRADE; REPAIR OF MOTOR VEHICLES AND MOTORCYCLES TRANSPORTATION AND STORAGE ACCOMMODATION AND FOOD SERVICE ACTIVITIES INFORMATION AND COMMUNICATION FINANCIAL AND INSURANCE ACTIVITIES REAL ESTATE ACTIVITIES PROFESSIONAL, SCIENTIFIC AND TECHNICAL ACTIVITIES ADMINISTRATIVE AND SUPPORT SERVICE ACTIVITIES PUBLIC ADMINISTRATION AND DEFENCE; COMPULSORY SOCIAL SECURITY EDUCATION HUMAN HEALTH AND SOCIAL WORK ACTIVITIES ARTS, ENTERTAINMENT AND RECREATION OTHER SERVICE ACTIVITIES ACTIVITIES OF HOUSEHOLDS AS EMPLOYERS; UNDIFFERENTIATED GOODS- AND SERVICES-PRODUCING ACTIVITIES OF HOUSEHOLDS FOR OWN USE ACTIVITIES OF EXTRATERRITORIAL ORGANISATIONS AND BODIES
H I J K L M N O P Q R S T U
CZ-NACE A - ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBÁŘSTVÍ B - TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ C - ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL D – VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY, PLYNU, TEPLA E – ZÁSOBOVÁNÍ VODOU; ČINNOSTI SOUVISEJÍCÍ S F - STAVEBNICTVÍ G - VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD; OPRAVY A ÚDRŽB H - DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ I - UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ A POHOSTINSTVÍ J - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI K - PENĚŽNICTVÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ
L - ČINNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ M - PROFESNÍ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI N - ADMINISTRATIVNÍ A PODPŮRNÉ ČINNOSTI O - VEŘEJNÁ SPRÁVA A OBRANA; POVINNÉ SOCIÁLN P – VZDĚLÁVÁNÍ Q - ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE R - KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A REKREAČNÍ ČINNOSTI S - OSTATNÍ ČINNOSTI T - ČINNOSTI DOMÁCNOSTÍ JAKO ZAMĚSTNAVATELŮ; U - ČINNOSTI EXTERITORIÁLNÍCH ORGANIZACÍ A O
Komoditní struktura
V současné době podíly skupin na MO celosvětově z hlediska komoditní struktury ztrácí na významu – mnohem důležitější je, kdo generuje významnou část přidané hodnoty finálního výrobku
Dominantní postavení výrobků zpracovatelského průmyslu 1955 – 45% na vývozech, 1970 – 60%, 2006 – 71,6%
Nerostné suroviny
Zemědělské produkty
Převaha kovozpracujícího průmyslu
17% (2006)
8% (2006)
7
Export průmyslových výrobků % exportů zboží
Struktura Stru ktura exportů zboží v roce 2013 Každá kategorie jako % celkových exportů zboží POZOR: Tento druh dat se stává stále méně a méně relevantním. Mnohem zajímavější: kdo generuje významnou část přidané hodnoty finálního výrobku?
Poznámka: -Chybí data pro low income countries -Developed countries mají zvyšující se podíl exportů služeb v porovnání s exportem zboží
Zdroj dat: WDI
Zdroj dat: WDI
Země s nejvyšším podílem High High--Tech Exportů Export ů v 2013
High Tech Exporty v 2013 % exportu zboží
High--tech Export High Exporty y (% exportu zboží) JEŠTĚ JEDNOU: tento druh dat se stává stále méně a méně relevantním!
Source of data: WDI
Příklad:: Obchodní bilance USA s iPhone Příklad iPhone USD mln mln,, data za 2009
Čína
Japonsko
Korea
Německo
Zbytek světa
Svět celkem
Tradiční měřítko
-1,901.2
0
0
0
0
-1,901.2
Měřítko přidané hodnoty
-73.5
-684.8
-259.4
-340.7
-542.8
-1,901.2
Zdroj dat: WDI
Koncentrace obchodu: obchodu: Exporty Exporty Herfindahl--Hirschmann index normalizovaný na hodnoty od 0 do 1 Herfindahl
Čím více se index blíží 1, tím více se jedná o více koncentrovaný trh.
Tradiční statistiky: Čína exportuje high tech produkty do USA, USA mají hluboký deficit obchodní bilance s Čínou, Realita: jen velmi malý zlomek skutečné hodnoty ve skutečnosti zůstává v Číně, zbytek je utracen za komponenty a za platby za patenty / technologie do Korei, Japonska či Německa
Zdroj: Miroudot, S., Global Forum on Trade Statistics, 2-4 April 2011
Zdroj: UNCTADSTAT
8
Index diverzifikace: diverzifikace: Exporty Exporty Index diverzifikace normalizovaný normalizovaný na hodnoty od 0 do 1
Intra--Industry (TwoIntra (Two-Way) Trade Zajímavý aspekt vývoje mezinárodního obchodu Čím dál tím vyšší role tzv. vnitroodvětvového obchodu v mezinárodním obchodu
Index diverzifikace ukazuje, zda se struktura exportů či importů produktů určité skupiny zemí odlišuje od struktury ve světě. Tento index odhaluje rozsah rozdílu mezi strukturou obchodu skupiny zemí a světovým průměrem. Čím více se index blíží 1, tím větší je rozdíl od světového průměru.
Tj. země vyvážejí a dovážejí de facto podobné výrobky
Source: UNCTADSTAT
Kdo s kým obchoduje - teorie Gravitační model obchodu (Gravity Model) Velikost vzájemného obchodu dvou zemí závisí
Teritoriální struktura
Pozitivně na jejich velikosti a vyspělosti Negativně na jejich vzdálenosti Vzdálenost –
Teritoriální struktura
Teritoriální struktura
Vyspělé země USA, Německo, Japonsko – cca 25% Od roku 1950 se podíl vyspělých zemí zvýšil z 63% na 73% v roce 1973, následuje pokles na 66% v roce 1981 a následně do 1989 se tento podíl pohybuje kolem 73%. V roce 2007 se vyspělé země podílely 60%. Mezi 1993 – 2007 průměrné tempo 7,5%.
nejen geografická, ale i kulturní
Rozvojové ekonomiky V roce 2007 se podílely 37,5% Čína, Indie Od roku 1950 do roku 2007 zvýšení o 8% Průměrné tempo růstu 1993 – 2007 dosáhlo 12%
9
Teritoriální struktura
Největší světoví exportéři a importéři v roce 2015 2015 Členové EU jako jednotlivé země, země, export zboží
Evropská unie
Exportér
V roce 2007 více jak 38% Podíl na vývozu vyspělých zemí
1950
Podíl na dovozu vyspělých zemí 1950
– 55%, 2007 – 65% – 59%, 2007 – 61%
Importér
Podíl
China
13.8
1
United States
13.8
2
United States
9.1
2
China
10.1
3
Germany
8.1
3
Germany
6.3
4
Japan
3.8
4
Japan
3.9
5
Netherlands
3.4
5
United Kingdom
3.7
6
Korea, Republic of
3.2
6
France
3.4
7
Hong Kong, China
3.1
7
Hong Kong, China
3.3
domestic exports
0.1
retained imports
0.8
re-exports
3.0
Vzájemný obchod (2007) vývoz, 64% dovoz ČR – 85% vývoz, 80% dovoz
Podíl
1
68%
8
France
3.1
8
Netherlands
3.0
9
United Kingdom
2.8
9
Korea, Republic of
2.6
10
Italy
2.8
10
Canada
2.6
Zdroj: Source: WTO – World Trade Statistical Review, 2016
Největší světoví exportéři a importéři v roce 2015 2015
Trade Cloud: Světové exporty v 201 2015 5 Čím větší jméno země, tím větší role v exportech
EU jako celek, celek, export zboží Exportér
Zdroj: Export, World Cloud (2013), WITS - UNSD COMTRADE Na tomto linku si můžete „hrát“ s vlastní vizualizací: http://wits.worldbank.org/trade-cloud-visualization.html
Podíl
Importér
Podíl
1
United States
17.3
2
Extra-EU(28) imports
14.4
3
China
12.6
11.5
4
Japan
4.9
4.8
5
Hong Kong, China
4.2
retained imports
1.0 3.3
1
China
17.4
2
Extra-EU(28) exports
15.2
3
United States
4
Japan
5
Korea, Republic of
4.0
6
Hong Kong, China
3.9
6
Korea, Republic of
domestic exports
0.1
7
Canada
3.3
re-exports
3.8
8
Mexico
3.0
7
Canada
3.1
9
India
2.9
8
Mexico
2.9
10
Singapore
2.2
9
Singapore
2.7
10
domestic exports
1.3
re-exports
1.4
Russian Federation
retained imports
0.9
2.6
Zdroj: Source: WTO – World Trade Statistical Review, 2016
Globální Glob ální obchod dle úrovně rozvoje
Globální Glob ální obchod dle úrovně rozvoje
Export Exp ort zboží a služeb, služeb, USD, Klasifikace Světové banky
Export Exp ort zboží a služeb, služeb, USD, Klasifikace Světové banky
Caveat emptor: the composition of WB aggregates (low/high income) is not constant!
Zdroj dat: WDI
Caveat emptor: the composition of WB aggregates (low/high income) is not constant!
Zdroj dat: WDI
10
Low Income Countries
Relativní Relati vní role rozvíjejících se zemí
Podíl na světovém obchodu, obchodu, HDP, HDP, populaci opulaci
Role hlavních kategorií zemí v exportu, exportu, 19901990-2014
Zdroj: UNCTADSTAT
Zdroj dat: WDI
„Stylizovaná fakta“ o obchodu
Low Income Economies: Současná definice Země s HNI na obyv menším než $10 $1026 26
Afghanistan
Gambia, The
Niger
Benin
Guinea
Rwanda
Burkina Faso
Guinea-Bisau
Sierra Leone
Burundi
Haiti
Senegal
Central African Republic
Korea, Dem Rep.
Somalia
Chad
Liberia
South Sudan
Comoros
Madagascar
Tanzania
Congo, Dem. Rep
Malawi
Togo
Eritrea
Mali
Uganda
Ethiopia
Mozambique
Zimbabwe
Světovému obchodu dominuje vzájemný obchod RTE RTE jsou i dominantním obchodním partnerem RZ Velikost vzájemného obchodu dvou zemí je pozitivně spjata s jejich ekonomickou velikostí a vyspělostí, negativně se vzájemnou vzdáleností Obchoduje se především s průmyslovými výrobky, jejich podíl se zvyšuje na úkor surovin, potravin, paliv Míra otevřenosti roste s vyspělostí ekonomiky Míra otevřenosti klesá s velikostí ekonomiky Otevřené ekonomiky rostou rychleji
Nepal
Zdroj: World Bank
Zahraniční obchod ČR a Československa
Zahraniční obchod České republiky a Československa
Do roku 1990 – intenzivní obchodní vztahy s východním blokem
Zajímavá komoditní struktura obchodu
Vůči RVHP jako vyspělá ekonomika Vůči RTE spíše jako méně rozvinutá země
V důsledku rozpadu RVHP a tradičních vztahů mezi firmami, recese v zemích SVE
Dnešní situace:
Rychlá reorientace na západní trhy Dominuje obchod s vyspělými tržními ekonomikami (zejména s EU) Hlavní exportní artikl: produkty třídy SITC 7 (stroje a zařízení)
11
Teritoriální struktura ZO ČSSR v roce 1989
Zdroj: Facts on Czechoslovak Foreign Trade - 1990 Součet je vyšší než 100 – všechny jednotlivé kategorie zemí nejsou disjunktní
Komoditní struktura vývozu v roce 1989
Zdroj: Facts on Czechoslovak Foreign Trade - 1990
Obchod ČR se světem
ČR: Změny struktury exportu po r. 1990
Hodnota obchodu, obchodu, tisíce USD
Zdroj dat: CSU - STAZO
Obchod ČR se světem
Obchod ČR se světem
Hlavní exportní partneři 2014 Podíl EU28: 82.2%
Komoditní struktura exportu: exportu: SITC, 2014 Code
Zdroj dat: CSU - STAZO
Stat. Hodnota (tis. USD)
Podíl (%)
0
Food and live animals
6 280 963
3.6
1
Beverages and tobacco
1 319 744
0.8
2
Crude materials, inedible, except fuels
4 296 750
2.5
3
Mineral fuels, lubricants and related materials
4 754 913
2.7
4
Animal and vegetable oils, fats and waxes
501 988
0.3
5
Chemicals and related products, n.e.s.
11 629 827
6.6
6
Manufactured goods classified chiefly by material
28 921 257
16.5
7
Machinery and transport equipment
96 291 953
55.0
8
Miscellaneous manufactured articles
20 636 440
11.8
9
Commodities and transactions n.e.c. in the SITC
382 978
0.2
Zdroj: CSU - STAZO
12
Obchod ČR se světem
Český export zboží dle sektorů, sektorů, 2014
Komoditní struktura importu: importu: SITC, 2014
Obchodní data v CPA(2008) klasifikaci klasifikaci,, mln Euro
Code
Stat. Hodnota (tis USD)
Podíl (%)
0
Food and live animals
7 643 537
1
Beverages and tobacco
5.0
951 285
0.6
2 3
Crude materials, inedible, except fuels
3 877 807
2.5
Mineral fuels, lubricants and related materials
12 999 265
4
Animal and vegetable oils, fats and waxes
8.4
383 932
0.2
5
Chemicals and related products, n.e.s.
17 939 170
11.6
6
Manufactured goods classified chiefly by material
27 116 712
17.6
7
Machinery and transport equipment
66 631 185
43.2
8
Miscellaneous manufactured articles
16 259 792
10.5
9
Commodities and transactions n.e.c. in the SITC
430 509
0.3
Zdroj: Eurostat COMEXT
Zdroj dat: CSU - STAZO
Hlavní obchodní partneři ČR (2014, export)
Zdroj: WTO 2016
Hlavní obchodní partneři ČR (2014, import)
Zdroj: WTO 2016
Co vyvodit z gravitačního modelu?
Naše současná struktura zahraničního obchodu se zdá být přirozenou Dramatická reorientace obchodu v 90. letech tak byla spíše návratem k normálu a kompenzací předchozích pokřivení Současná teritoriální struktura exportu bude patrně převládat i nadále, ke změně bude docházet jen v dlouhém období
Děkuji za pozornost
13
