Global Entrepreneurship Monitor 2013 Podnikatelská aktivita v České republice Březen 2014
Martin Lukeš Martina Jakl Jan Zouhar
© Martin Lukeš, Martina Jakl, Jan Zouhar, Global Entrepreneurship Research Association Pro přípravu této zprávy byla využita GEM data, jejich interpretace a užití jsou odpovědností autorů. Tato zpráva je určena pro Ministerstvo průmyslu a obchodu a Technologickou agenturu ČR.
Poděkování Projekt je realizován za finanční spoluúčasti TA ČR. Poděkování Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR za podporu projektu a dotazovaným 40 expertům na podnikání za jejich cenné postřehy a komentáře k problematice podnikatelské aktivity v ČR. Ondřeji Dvouletému za pomoc s editací textu.
2
OBSAH Obsah ..................................................................................................................................... 3 Hlavní zjištění ........................................................................................................................ 5 O projektu Global Entrepreneurship Monitor........................................................................ 13 Metodika výzkumu GEM ..................................................................................................... 16 Podnikatelská aktivita v ČR .................................................................................................. 19 Oblasti podnikatelské aktivity ........................................................................................... 24 Nová podnikatelská aktivita v ČR podle sociodemografických skupin .............................. 26 Zavedená podnikatelská aktivita v ČR podle sociodemografických skupin ....................... 30 Podnikatelské charakteristiky obyvatel ................................................................................. 33 Podnikatelská sebedůvěra ................................................................................................. 36 Souhrnná analýza faktorů ovlivňujících zahájení podnikatelské aktivity ............................... 39 Motivace k podnikání a podnikatelské příležitosti................................................................. 43 Společníci a zkušenosti zakladatelů ...................................................................................... 48 Plánovaný růst ...................................................................................................................... 49 Spokojenost .......................................................................................................................... 50 Podpora podnikatelské aktivity v oblastech specifického zájmu ............................................ 51 Inovace ............................................................................................................................. 51 Export .............................................................................................................................. 53 Snižování energetické náročnosti ...................................................................................... 55 Odchod z podnikání.......................................................................................................... 56 Sociální podnikání ............................................................................................................ 57 Problémy v podnikání ....................................................................................................... 59 Podpora kraje ................................................................................................................... 64 Využití veřejné podpory ................................................................................................... 64
3
Rámcové podmínky pro podnikání ....................................................................................... 67 Hlavní rámcové podmínky bránící a podporující podnikání a doporučení expertů ............. 68 Souhrnné porovnání rámcových podmínek ....................................................................... 71 Podnikatelská kultura ....................................................................................................... 73 Podnikatelské financování ................................................................................................ 77 Vládní podpůrné programy ............................................................................................... 79 Vládní politika .................................................................................................................. 81 Fyzická infrastruktura ....................................................................................................... 82 Přenos výzkumu a vývoje ................................................................................................. 83 Nabídka služeb pro nové firmy ......................................................................................... 85 Podnikatelské vzdělávání.................................................................................................. 86 Domácí trh ....................................................................................................................... 89 Doporučení........................................................................................................................... 91 Literatura.............................................................................................................................. 95 Příloha 1: Seznam expertů .................................................................................................... 97 Příloha 2: Souhrnné regresní analýzy .................................................................................... 98 Příloha 3: Seznam grafů ..................................................................................................... 101 Příloha 4: Seznam tabulek .................................................................................................. 103
4
HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Podnikatelská aktivita v ČR ·
Do nové podnikatelské aktivity je v ČR zapojeno 7,33 % dospělé populace ve věku 18-64 let. Tím se ČR řadí na 50. místo z 67 zkoumaných zemí. Nová podnikatelská aktivita zahrnuje jedince, kteří dělají konkrétní kroky k rozjezdu nového podnikání, a také ty, kteří vedou firmu mladší než 42 měsíců. Počet těchto lidí v ČR lze na základě GEM odhadnout na 513.000. V porovnání s rokem 2011 nová podnikatelská aktivita mírně poklesla o 0,31 %, v porovnání s rokem 2006 o 0,52 %.
·
V ČR se dále zmenšuje rozdíl mezi počtem těch, kteří dělají kroky k založení firmy (v ČR aktuálně 4,89 %), a těch, kteří reálně novou firmu vedou (v ČR aktuálně 2,67 %). To zaprvé indikuje, že se do kroků směřujících k založení podnikání pouští méně lidí než dříve, ale také, že větší podíl z nich firmu nakonec založí.
·
Počet jedinců, kteří v ČR vedou zavedené podnikání (fungující déle než 3,5 roku), zůstává v ČR v porovnání s předchozími lety poměrně stabilní na úrovni kolem 5,3 %.
·
V porovnání s rokem 2011 mírně vzrostl (na 2,2 %) počet jedinců, kteří v ČR v posledním roce skončili s podnikáním či jej přerušili, a dané podnikání dále nepokračuje. Hlavním důvodem bylo, že podnikání nedosáhlo zisku, četnost tohoto důvodu v porovnání s rokem 2011 výrazně vzrostla.
·
Na základě průzkumu GEM lze odhadnout počet lidí, kteří vlastní a zároveň aktivně řídí nějaké běžící podnikání, na 537.000 lidí, což je podobný výsledek jako v roce 2011. Tento počet nezahrnuje díky specifické formulaci otázek jedince zaměstnané formou Švarc systému a může tak představovat vhodnou alternativu k mírám podnikání dostupným na základě jiných zdrojů.
·
Hlavním sektorem, ve kterém jsou zakládány nové firmy, jsou služby pro koncové uživatele. Podíl tohoto sektoru v porovnání s lety 2011 i 2006 roste. Naopak se snižuje podíl nové podnikatelské aktivity v průmyslu a stavebnictví. I přesto zatím v mezinárodním srovnání zůstává podíl průmyslu a stavebnictví v ČR výrazný. Z nově rozjížděných firem je časté zastoupení například kadeřnických a kosmetických služeb nebo e-shopů.
·
Vzhledem k evidentnímu trendu většího budoucího podílu firem z oblasti služeb je třeba přizpůsobit též podporu pro firmy nově vznikající v této oblasti. Zdůraznit lze důležitost přípravy životaschopných podnikatelských modelů, které poskytnou reálnou přidanou hodnotu zákazníkům.
·
Do nové podnikatelské aktivity je u nás zapojeno stejně jako v roce 2011 2,6krát více mužů než žen, což značí větší rozdíl mezi pohlavími, než je v převážné většině jiných zemí obvyklé. U zavedeného podnikání není rozdíl mezi pohlavími tak výrazný. Nižší nové zapojení žen do podnikání indikuje riziko snížení počtu žen podnikatelek v následujících letech. Doporučit lze proto tvorbu specifického podpůrného nástroje
5
zaměřeného na podporu podnikatelské aktivity žen. Podporu zaslouží též různé iniciativy, jejichž cílem je vytvářet více podnikatelských vzorů mezi ženami podnikatelkami. ·
Z lidí zapojených do nové podnikatelské aktivity v ČR představují lidé mladší 35 let více než 50 % a jejich podíl se od roku 2006 stále zvyšuje. To odpovídá názoru dotazovaných expertů, kteří uvádějí lepší počítačové, jazykové a zahraniční zkušenosti mladých lidí.
·
Do nové podnikatelské aktivity je zapojeno výrazně více lidí s vysokoškolským vzděláním. Nová podnikatelská aktivita vyučených a lidí se základním vzděláním zůstává nízká. Nejvýraznější nová podnikatelská aktivita je v Praze.
·
Různé sociodemografické skupiny mají různé motivy k zahájení podnikatelské činnosti. Mladí muži začínají téměř výlučně proto, že vnímají příležitost, naopak velký podíl starších žen začíná z nutnosti.
·
V porovnání s lety 2011 a 2006 se dále zvyšuje podnikatelská aktivita studentů starších než 18 let (na aktuálních 8,1 %). Jedná se o pozitivní zprávu, neboť podnikatelská aktivita mladých jednak pomáhá řešit celoevropský problém nezaměstnanosti mladých, jednak také studenty zakládané start-upy mají často vyšší ambice, neboť vycházejí jak ze znalosti aktuálních technologií, tak jazykové vybavenosti. Podnikání studentů stojí za to podporovat, ať již formou na podnikání zaměřených programů a kurzů, tak poradenstvím, koučinkem a mentoringem i podporou workshopů a networkingových setkání.
·
K radikálnímu poklesu nové podnikatelské aktivity došlo u nezaměstnaných, což začíná představovat vážný problém. Podnikání přestává být cestou k sebezaměstnání nezaměstnaných. Vzhledem k vyšší míře nezaměstnanosti tak roste riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Považujeme za nutné se podpoře podnikatelské aktivity nezaměstnaných výrazně aktivněji věnovat v operačních programech na další programové období, zejména ze strany MPSV. Doporučit lze zjednodušení čerpání finanční podpory podnikatelských aktivit a změkčení pravidel s tím spojených. Klíčovým může být nicméně efektivní trénink a poradenství zaměřené na tvorbu životaschopných podnikatelských modelů, spíše než na formální tvorbu podnikatelských plánů.
·
Nová podnikatelská aktivita výrazně souvisí s příjmem domácnosti. Domácnosti s vysokými příjmy nad 60.000 Kč výrazně odskočily ve své podnikatelské aktivitě od ostatních příjmových skupin.
Podnikatelské charakteristiky obyvatel, motivace a vnímání příležitostí ·
Celkem 15 % obyvatel ve věku 18-64 let uvedlo, že se během následujících 3 let chystá založit vlastní podnikání, ale zatím k tomu nečiní žádné kroky. To představuje mírný nárůst oproti roku 2011.
6
·
Podnikatelská sebedůvěra v porovnání s rokem 2011 mírně vzrostla na 43 %, ale stále si větší část společnosti nevěří, že má schopnosti, znalosti a zkušenosti pro založení nové firmy.
·
Výrazně méně si věří ženy a lidé se základním či neúplným středním vzděláním, naopak výrazně vyšší je podnikatelská sebedůvěra u jedinců z bohatých domácností a logicky též u OSVČ.
·
Logistická regresní analýza faktorů ovlivňujících vstup do podnikání prokázala, že největší vliv mají právě faktory psychologické povahy, kterými jsou podnikatelská sebedůvěra, strach z neúspěchu a vnímání příležitostí. Důležitá je i osobní znalost někoho, kdo úspěšně rozjel nové podnikání. Menší pravděpodobnost vstupu do podnikání mají ženy.
·
Zvyšuje se poměr lidí, kteří začínají podnikat proto, že vnímají dobrou příležitost, oproti těm, kteří začínají podnikat z nutnosti. Podnikání na základě vnímané příležitosti tvoří 77 % z nové podnikatelské aktivity.
·
Častějším motivem je u nás získání větší nezávislosti, než získání vyššího příjmu.
·
Pouze necelých 20 % obyvatel odpovědělo, že vnímá dobré příležitosti pro zahájení podnikání, což je méně než v předchozích letech. Jedná se o mírný pokles v porovnání s předchozími lety.
·
Příležitosti nejvíce vnímali studenti (43 %) a OSVČ (33 %). Dále se snížilo vnímání příležitostí nezaměstnanými. Více příležitostí vnímají jedinci s vyšším příjmem domácnosti, vyšším vzděláním a mladšího věku. Existují i velké rozdíly mezi regiony, kde jsou příležitosti nejvíce vnímány v Praze.
·
Dotazovaní experti byli ve svém hodnocení existence příležitostí optimističtější. Lze konstatovat, že zatímco podnikatelské příležitosti existují, velká část populace není schopna je rozpoznat a následně jich využít.
Zkušenosti a společníci ·
Častější je individuální podnikatelská aktivita než podnikání se společníkem.
·
Přípravná fáze na založení podnikání je realizována v podnikatelském týmu relativně častěji než vlastní vedení firmy, zejména zavedené, kde sólo podnikání zřetelně převažuje.
·
Nové firmy jsou v převážné většině rozvíjeny v oborech, se kterými má podnikatel či podnikatelský tým už předchozí zkušenost.
Podnikatelské aspirace ·
Začínající podnikatelé očekávají růst a tvorbu pracovních míst, což je pozitivní zjištění, neboť takoví podnikatelé jsou potřeba. 85 % lidí zapojených do nové
7
podnikatelské aktivity má nebo plánuje vytvořit během pěti let alespoň jedno pracovní místo. Podíl těchto lidí oproti roku 2011 vzrostl. ·
Naopak se mírně snížil podíl nejvíce ambiciózních jedinců, kteří očekávají vytvoření 20 a více pracovních míst.
Spokojenost ·
Spokojenější se svým životem byli jedinci z bohatších domácností, s vyšším vzděláním a mladší jedinci. Podnikající jedinci byli jen mírně spokojenější než ti nepodnikající.
Inovace a design ·
Z jedinců zapojených do nové podnikatelské aktivity lze 27,5 % označit za inovativně orientované, což představuje určitý pokles oproti roku 2011.
·
Z podnikatelů zapojených do nové podnikatelské aktivity je 7,8 % aktivní v sektoru, který je středně či velmi technologicky náročný. U zavedených firem je tento podíl dle aktuálních dat 6,4 %.
·
Poměrně značná část jedinců zapojených do podnikatelské aktivity uvedla, že využívá nejnovější technologie, u nové podnikatelské aktivity je nicméně v porovnání s rokem 2011 zřejmý pokles. Z dotazovaných existujících firem uvedlo 18 %, že příjmy za produkty či služby inovované v posledních třech letech tvoří více než 5 % celkových tržeb. Jen 5 % podnikatelů nicméně uvedlo, že tržby za inovované produkty a služby tvoří více než 75 % tržeb.
·
Podněty k inovacím jsou nejčastěji důsledkem vlastního pozorování okolí a trendů, případně přicházejí od zákazníků. Jen naprosto ojediněle podnikatelé využívají podněty z výzkumné sféry a od vysokých škol. Ty tak zatím příliš nefungují jako zdroj nápadů k zahájení inovační aktivity firem.
·
Mezi inovujícími firmami jsou poměrně běžné inovace služeb, procesů i výrobků. Méně časté jsou inovace podnikatelského modelu.
·
Z možných podpor pro rozvoj inovačních aktivit je největší zájem o tréninky a školení, dotaci na realizaci inovací a individuální poradenství. Je možné inspirovat se využitím inovačních asistentů, tak jak je tomu například v Rakousku. Naopak zájem o spolupráci s výzkumnou sférou či principiální zájem o kapitálový vstup státu jsou menší, nikoli však zanedbatelné.
·
Z výsledků vyplývá, že současná spolupráce s výzkumnou sférou i zájem o tuto spolupráci je velmi omezený. Rozvoj této potřebné spolupráce tak těžko začne sám od sebe. Je zapotřebí mixu opatření jak ve směru k firmám, tak ve směru k vysokým školám a výzkumným institucím, které by motivovaly obě strany k hledání cest, jak spolupráci rozšířit. Inspirace je možné mj. hledat v existujících systémech typu Knowledge Transfer Partnerships.
8
·
Design je považován za důležitý aspekt úspěchu v podnikání. 77 % inovativních firem jej využívá. Bariérou bývá nejčastěji finanční a časová náročnost. Podnikatelé by měli zájem o podporu, a to zejména formou odborného poradenství, ale také formou dotací pro tvorbu designu i formou podpory spolupráce s designéry.
Export ·
Dominantním exportním teritoriem je EU. Exportně aktivních v širokém slova smyslu, tj. včetně realizace služeb v zahraničí, bylo 9,2 % z podnikatelů s běžící firmou. Tento podíl je počítán i ze souboru dotázaných OSVČ, pokud by zahrnoval jen obchodní společnosti, byl by vyšší.
·
Většina z dotázaných exportujících podnikatelů nevnímala podstatné problémy spojené s exportem.
·
Přibližně polovina by nicméně uvítala nějakou formu veřejné podpory exportu. Největší zájem z možných podpor byl o pojištění exportních rizik a dotace na krátkodobý pobyt. Následovala státní garance za úvěr a zprostředkování kontaktů na zahraničních trzích za zvýhodněnou cenu. Exportní aktivitu je jistě vhodné dále podporovat.
Snižování energetické náročnosti podnikání ·
Na principiální úrovni je o snižování energetické náročnosti podnikání značný zájem (35 % podnikatelů s běžící firmou) a je tedy vhodné tuto oblast podpořit.
·
Největší zájem byl o přímou dotaci s podílem státu na úspěchu realizace energeticky úsporného opatření (66 % podnikatelů se zájmem o snižování energetické náročnosti jejich podnikání). Zájem o využití tohoto nástroje se nicméně může značně lišit dle konkrétních nastavených podmínek, ať již jde o finanční spoluúčast či náročnost administrativy a výkaznictví. Zájem byl i o státní garanci za úvěr či o zvýhodněný úvěr.
·
Z výsledků vyplývá, že v případě nedostupnosti klasických dotací je v cílové skupině zájem i o nové finanční nástroje zahrnující prvek návratnosti poskytnutých prostředků.
Odchod z podnikání ·
Ze zavedených podnikatelů, kteří podnikají alespoň 4 roky a zároveň mají alespoň jednoho zaměstnance, přemýšlí o svém odchodu z podnikání 26 % z nich. Většina nicméně buď nevnímá problémy spojené s odchodem z podnikání, nebo řeší pouze individuální budoucnost, například ve smyslu udržení příjmů.
·
Přibližně polovina podnikatelů očekává, že jejich odchodem podnikání zanikne, přibližně čtvrtina pak očekává prodej či přenechání příbuznému.
·
Pokud jde o případnou veřejnou podporu při odchodu z podnikání, relativně nejčastěji byl uveden zájem o ocenění firmy za zvýhodněnou cenu a zájem o poradenství zaměřené na plynulé předání firmy.
9
Sociální podnikání ·
Pokud jde o zapojení do aktivit se společensky prospěšným či environmentálním zaměřením, lze konstatovat, že 0,9 % dospělých ve věku 18-64 let takovou aktivitu zkouší rozjet a 2 % ji buď řídí, event. ve svém podnikání aplikují.
·
Nejčastěji se jedná o podporu zdravotně či sociálně znevýhodněných, dále o práci s dětmi a mládeží, sportovní aktivity, služby komunitě či aktivity environmentální.
·
Z těchto jedinců je 37 % zapojeno do aktivit, kde má či plánuje mít alespoň část příjmů z tržeb z příjmů za prodej výrobků či služeb. Tuto část, která tak tvoří přibližně 1 % dospělé populace, je možné považovat za sociální podnikání.
·
V souhrnu lze konstatovat, že prioritou těchto organizací je tvorba společenské hodnoty, ekonomická hodnota je až sekundární.
·
Většina sociálních podnikatelů měla zájem o odborné poradenství a informační podporu, možnosti daňového zvýhodnění a též o dotaci na zaměstnání znevýhodněných osob. Souhrnně lze říci, že je veřejná podpora v této oblasti žádaná a je možné očekávat zájem o její různé formy.
Problémy v podnikání ·
Největší problémy v podnikání jsou v celkovém souboru podnikatelsky aktivních jedinců spojeny s nedostatečným množstvím zakázek (22 % podnikatelsky aktivních jedinců) a s tím spojenou velkou konkurencí (15 %). Tento pociťovaný problém může svědčit o nedostatcích v podnikatelském modelu řady podnikajících jedinců, kdy pravděpodobně více či méně chybělo zaměření na konkrétní zákaznický segment a nabídnutí specifické přidané hodnoty zacílené na jeho potřeby a problémy, které je tento segment ochoten též zaplatit.
·
Za další poměrně významný problém je považována oblast byrokracie a problémů v legislativní oblasti (17 %), oproti roku 2011 došlo k nárůstu.
·
Naopak dobré je, že 17 % podnikatelů nepociťuje žádný výrazný problém.
·
V porovnání s rokem 2011 se zvýšil počet podnikatelů, kteří jako problém pociťují špatnou platební morálku odběratelů (11 %). Stejné množství má problém s nedostatkem financí.
·
Růstově orientovaní podnikatelé, kteří chtějí do pěti let zaměstnávat alespoň 20 zaměstnanců, pociťují jako největší problém sehnání kvalifikovaných a spolehlivých zaměstnanců (16 %). Naopak méně často vnímali jako problém konkurenci.
·
Pro nově rozjížděné firmy s inovativní orientací je největším problémem nedostatek financí následovaný byrokracií a problémy v legislativě. Pro zavedené inovativní firmy je největším problémem byrokracie a problematičnost legislativy.
10
Vnímání podpory kraje ·
Nějakou podporu kraje vnímalo pouze 5,5 % podnikatelů řídících nějaké běžící podnikání, a to nejčastěji ve formě dotací a příspěvků. Souhrnně je tedy možné konstatovat, že podnikatelé si jsou vědomi podpory kraje pouze výjimečně.
Využití veřejné podpory ·
Žádost o získání prostředků z veřejných zdrojů v minulosti podalo 14 % podnikatelsky aktivních jedinců. Z nich bylo 46 % úspěšných. V následujících 3 letech se chystá žádost určitě podat 9 % podnikatelsky aktivních jedinců, spíše podat 14 %, spíše nepodat 19 % a určitě nepodat 58 % podnikatelsky aktivních jedinců.
·
Hlavní důvody nezájmu o veřejnou podporu jsou nepotřebnost podpory (23 %) a nerelevantnost dotace pro dané podnikání (18 %). Na dalších místech jsou byrokracie a složitost administrativy s tím spojené (13 %), neprůhlednost schvalování a nedůvěra v získání (13 %), stejně jako neznalost problematiky žádostí (13 %).
·
U firem s inovativní orientací se relativně častěji jako důvod nezájmu objevila neprůhlednost a nedůvěra v získání dotace (18 % těchto firem).
Rámcové podmínky pro podnikání ·
Na základě odpovědí dotazovaných expertů pomáhá České republice otevřenost trhu z pohledu exportu i importu. Častěji byla též zmiňována schopnost podnikatelů vést úspěšně firmu.
·
Nejvýraznější bariérou je přílišné zatížení podnikatelů byrokracií a administrativou spojenou s podnikáním, nepřehledný daňový systém a častá změna zákonů. Tyto bariéry byly zmiňovány častěji než v roce 2011. Mezi další negativní faktory pak experti řadili společenské a kulturní normy v podobě nedostatku úspěšných podnikatelských příkladů či špatný obraz podnikatelů ve společnosti.
·
Nejvíce doporučení směřovalo do oblasti vládní politiky, zejména do zjednodušení legislativy, snížení byrokracie a snížení odvodů. Velmi četná byla též doporučení směřující ke zlepšení podnikatelského vzdělávání. Souhrnně tyto dvě oblasti tvoří více než polovinu všech doporučení. S odstupem na třetím místě zazněla doporučení k oblasti vládních programů. Bylo doporučováno zavést transparentnější politiku rozdělování strukturálních fondů a podporovat investice.
·
V mezinárodním srovnání je pozice České republiky mimořádně špatná v oblasti podnikatelského vzdělávání na ZŠ a SŠ. Jako další problematické oblasti jsou vnímány kulturní a sociální normy, vzdělávání na VŠ a další vzdělávání a malá dynamika trhu. Zlepšení by bylo velmi vhodné i v oblasti vládní hospodářské politiky obecně a v oblasti vládních programů na podporu podnikání. Naopak relativně dobrá situace je v oblasti fyzické infrastruktury a nabídky služeb pro nové firmy.
·
Image podnikatelů zůstává stále velmi špatná – méně než polovina naší populace vnímá, že by úspěšní podnikatelé měli vysoký status. Velmi skeptičtí jsou v této
11
oblasti i experti. Je nutné zapracovat na vytváření pozitivních vzorů, dle názoru expertů se mediální obraz podnikatelů mírně zlepšil. ·
Problematická zůstává z pohledu expertů oblast kulturních a sociálních norem. Podle nich naše kultura vůbec nepodporuje přijímání podnikatelských rizik, úspěch dosažený vlastním úsilím ani soběstačnost a nezávislost. I tvořivost a inovativnost přestává být podle dotázaných expertů naší silnou stránkou.
·
V oblasti podnikatelského financování došlo zejména ke zlepšení vnímání v oblasti existence finančních prostředků od soukromých investorů typu business angels. K pozitivnímu posunu došlo i v oblasti dostupnosti úvěrového financování.
·
Poměrně velká část populace (8 %) v posledních třech letech finančně podpořila rozjezd podnikání někoho jiného. Dominantně se nicméně jedná o menší částky do 100.000 Kč, které jsou většinou poskytnuty příbuzným, přátelům či kolegům.
·
Situace v oblasti vládních programů zůstala podobná jako v roce 2011. Zlepšilo se pouze vnímání efektivity podnikatelských inkubátorů. Nejslabší je dle názoru expertů situace ve věci efektivity vládních programů podporujících nové rostoucí firmy. V rozhovorech zaznívala doporučení k omezení podílu přímých dotací a zvýšení podílu finančních nástrojů s prvkem návratnosti.
·
V oblasti vládní politiky došlo ke zhoršení vnímání velikosti celkového daňového zatížení, naopak se mírně zlepšilo přesvědčení části expertů, že se podpora podnikání stává prioritou. Doporučení směřovala nejčastěji ke zjednodušení legislativy, snížení byrokratické zátěže při zahájení i rozvoji podnikání a ke snížení odvodů, které jsou pro začínající firmy výrazným nákladem.
·
V oblasti přenosu výzkumu a vývoje byla situace vnímána podobně jako v roce 2011. Je třeba více podpořit výzkumníky a vědce, aby komercializovali své nápady a je též třeba dále podpořit spolupráci mezi univerzitami a praxí. Jedná se nicméně o komplexní oblast, která vyžaduje mix opatření.
·
V oblasti nabídky služeb pro nové firmy se zlepšila možnost získání dobrých bankovních, právních a účetních služeb. Jako problematičtější byla vnímána cenová dostupnost dobrých dodavatelů, subdodavatelů a konzultantů.
·
Podnikatelské vzdělávání, zejména na základních a středních školách, je vnímáno jako jedna z nejslabších oblastí. Experti doporučují zásadní změny ve vzdělávacím systému a zakomponování podnikatelského vzdělávání jako jeho nedílné součásti. Je nutné zahrnout podporu kreativity, iniciativy, sebedůvěry či ochoty přijímat riziko již do raných fází vzdělávacího systému.
·
V pozdějších fázích vzdělávání je prostor zejména v propojení akademické sféry a výzkumu s praxí. Důležité je podporovat zahraniční a praktické zkušenosti studentů.
·
Domácí trh byl v porovnání s rokem 2011 vnímán jako méně dynamický. S tím je spojen i problematičtější vstup nových firem na něj.
12
O PROJEKTU MONITOR
GLOBAL
ENTREPRENEURSHIP
Projekt Global Entrepreneurship Monitor (dále GEM) byl poprvé realizován v roce 1999 za účasti deseti zemí. V roce 2013 se na něm podílelo již 69 zemí. Vizí GEMu je přispět ke globálnímu hospodářskému rozvoji prostřednictvím podnikání. GEM se zaměřuje na následující hlavní cíle: ·
Měřit rozdíly v podnikatelských postojích, aktivitě a aspiracích mezi různými zeměmi.
·
Identifikovat faktory, které determinují míru národní podnikatelské aktivity.
·
Identifikovat opatření, která mohou podnikatelskou aktivitu podpořit.
Postihnout změnu podnikatelské aktivity a podmínek pro ni v průběhu doby. GEM vychází ve svém přístupu ze dvou předpokladů. Prvním je, že prosperita hospodářství závisí na dynamickém podnikatelském sektoru. Druhým, že tento sektor potřebuje jedince se schopnostmi a motivací zahájit podnikání a navíc pozitivní pohled společností na podnikání. GEM definuje podnikání následovně: "Jakýkoli pokus na vytvoření nového byznysu nebo nové podnikatelské jednotky, jako je samostatná výdělečná činnost, vytvoření nové firmy, nebo expanze existujícího podnikání, učiněný jedincem, týmem jedinců nebo zavedenou firmou" (Bosma, Wennekers, Amoros, 2011). GEM tedy volí širší pohled na podnikání, než mají oficiální registry nově založených firem či živností. Zaměřuje se na jedince a jejich postoje a aktivitu. Jsou to totiž lidé, kdo rozjíždí nové podnikání a stejně tak lidé určují podnikatelskou orientaci firem. Podnikání je komplexní fenomén, který se vyskytuje v řadě situací. Proto žádná jednotlivá míra, bez ohledu na to, jak je precizní, nemůže zachytit podnikatelskou situaci v určité zemi. GEM přijímá holistický postoj ke studiu podnikání a poskytuje vydatnou sadu měr zaměřených na popsání podstatných aspektů podnikatelské situace v dané zemi. V tomto kontextu sběr dat v rámci GEM pokrývá celý životní cyklus podnikatelského procesu a dívá se na jedince v momentech před založením svého podnikání (nascent entrepreneurs - v této práci nazývaní "rodící se podnikatelé"), když vlastní a řídí novou firmu, která vyplácela odměny více než tři, ale méně než 42 měsíců (podnikatelé vedoucí nové firmy – v této práci nazývaní "noví podnikatelé"), a když vlastní a řídí firmu, která funguje více než 42 měsíců (vlastníci-manažeři zavedených firem – v této práci nazývaní "zavedení podnikatelé"). Zahajující podnikatelé jsou jedinci, kteří aktivně věnují čas, finance či jiné zdroje na zahájení podnikání, očekávají, že jej budou vlastnit či spoluvlastnit, ale zatím jejich firma nevyplácela platy či odměny po dobu delší než 3 měsíce. GEM považuje vyplácení jakýchkoli platů či odměn komukoli (včetně vlastníků) po více než tři měsíce za "regulérní narození" skutečného podnikání. Toto vymezení je vhodné pro 13
mezinárodní srovnání, neboť není zkresleno legislativními rozdíly v jednotlivých zemích. Firmy, které platily mzdy po více než tři měsíce a méně než 42 měsíců, mohou být považovány za nové. Když jsou rodící se podnikatelé a noví podnikatelé zvažováni dohromady, mohou být považováni za indikátor nové podnikatelské aktivity v dané zemi. Podnikatelé, kteří platili mzdy po více než 42 měsíců, jsou klasifikováni jako zavedení podnikatelé. Jejich firmy přežily období, kdy byly zranitelné kvůli tomu, že byly nové. GEM analyzuje také charakteristiky a chování této velmi důležité skupiny. Vzhledem k zaměření na jedince a nikoli na firmy představují "zavedené firmy" měřené GEM jen takové, kde jsou jedinci na trhu aktivní a kde zároveň daný podnik vlastní i řídí. Nezahrnují tedy lidi, kteří sice mají živnostenský list, ale podnikání se ve skutečnosti nevěnují. Stejně tak nezahrnují jedince, kteří firmu jen vlastní, aniž by ji řídili, ani manažery, kteří firmu řídí, ale naopak nevlastní. A nakonec pokud jeden člověk vlastní a řídí více firem, je zde počítán pouze jednou. To může mít za důsledek nižší míry, než které jsou vykazovány jinými statistikami registrovaných firem či živnostenských oprávnění. Míry GEM tak poskytují reálnější pohled na míru podnikatelské aktivity v dané zemi, pokud jsou předmětem zkoumání lidé a jejich zapojení do podnikání. Na Grafu 1 jsou znázorněny procesy, kterými jedinci mohou ve vztahu k podnikatelské aktivitě procházet, tak jak jsou konceptualizovány v projektu GEM. Mimo již výše uvedených fází jsou sem zařazeny i podnikatelské postoje či přesvědčení o svých schopnostech, které mohou ovlivňovat následné záměry vztažené k podnikání. Na druhém konci procesu je uvedeno přerušení či ukončení podnikatelské aktivity, ke kterému může dojít z negativních (krach) i pozitivních (například úspěšný prodej firmy) důvodů. Procento dospělé populace, které je zapojeno do podnikání v různých stádiích podnikatelského cyklu, je vhodný primární a základní indikátor podnikatelské aktivity v určité zemi. Pokud nikdo s podnikáním nezačíná, nemůže být v zemi ani žádná nová podnikatelská aktivita. Nicméně není důležité vědět jenom množství lidí, kteří začínají s podnikáním a kteří vlastní a řídí firmu, ale je také důležité vědět, co je k tomu motivuje a jaké jsou další charakteristiky dané podnikatelské aktivity. Vzhledem k motivaci GEM klasifikuje podnikatele podle toho, jsou-li motivováni příležitostí nebo nutností. Rozdíl mezi těmito dvěma oblastmi motivace je v tom, že někteří lidé začínají podnikat, protože rozpoznali tržní příležitost, a jiní proto, že nemohou sehnat dobré pracovní místo. Toto rozdělení je pochopitelně vhodnější pro studium podnikatelů v ranějších stádiích podnikatelského procesu. První skupina podnikající na základě příležitosti je pak dále členěna dle přesnějších motivů, z nichž nejvýznamnější jsou motiv nezávislosti a motiv zvýšení příjmu. Bez ohledu na stáří firmy existuje široký konsensus, že růstové aspirace a inovativnost jsou základní aspekty podnikatelského procesu. Rakouský ekonom Schumpeter (1934), který se jako vůbec první z významných světových ekonomů systematicky zaměřil na podnikání, chápe inovace a podnikání jako akt tvořivé destrukce, jehož prostřednictvím jsou nové produkty a služby uváděny na trh, zvyšuje se produktivita a podporuje hospodářský růst.
14
GRAF 1: PODNIKATELSKÝ PROCES DLE GEM
Přerušení či ukončení
Fáze podnikání Nová podnikatelská aktivita Potenciální podnikatelé: postoje a schopnosti
Záměry
Zahajující
Noví
Zavedení
Podnikatelský profil Sociodemografie - Pohlaví - Věk - Vzdělání
Sektor podnikání
Impakt - Růst firmy - Inovace - Internacionalizace
Zdroj: Global Entrepreneurship Monitor; Bosma, Wennekers, Amoros (2012)
Pro účely hospodářské politiky by podnikání mělo být vnímáno primárně jako výraz novosti a dynamiky. GEM definuje tři aspekty inovace: novost produktu, odlišnost od konkurence a využití technologií. GEM také hodnotí růstové aspirace firem prostřednictvím plánů podnikatelů na další růst počtu zaměstnanců a příjmů. A konečně kvantita i kvalita podnikatelských aktivit, které se v zemi realizují, je funkcí podnikatelské kapacity dané země. Hodnocení takové kapacity vyžaduje hodnocení nejcennějšího zdroje každé země - jejích obyvatel. GEM sleduje socioekonomické charakteristiky populace stejně jako subjektivní vnímání a očekávání lidí vztažená k podnikatelskému prostředí. Souhrnně řečeno, tato zpráva bude analyzovat podnikatele zahajující, nové i zavedené. Zaměří se na četnosti různých forem podnikatelské aktivity, motivaci, inovativnost, růstová očekávání, činnosti konané v rámci rozjíždění nových firem i specifika těchto firem. Dále popíše socioekonomické charakteristiky podnikajících jedinců a subjektivní vnímání obyvatel týkající se podnikání. Zpráva tak poskytne široký a pestrý popis podnikatelské aktivity v České republice jako takové včetně globálního kontextu. Dále budou ve zprávě prezentovány první souhrnné výsledky z dotazování expertů na podnikání. Toto šetření bylo zaměřeno na identifikaci faktorů, jež podnikání podporují nebo mu naopak brání. Formulována budou též úvodní doporučení pro hospodářskou politiku zaměřená na podporu podnikatelské aktivity. Konečně budou v jednotlivých částech zprávy porovnávány výsledky z letošního šetření se šetřeními realizovanými v letech 2011 a 2006.
15
METODIKA VÝZKUMU GEM Mezinárodní porovnání podnikatelské aktivity je těžké kvůli nesjednoceným mezinárodním datům. Z toho důvodu používá GEM při zkoumání podnikatelství ve všech zemích účastnících se výzkumu standardizované postupy, což umožňuje porovnat data z jednotlivých zemí. GRAF 2: KONCEPTUÁLNÍ MODEL GEM Z jiných dostupných zdrojů
Zavedené firmy Základní požadavky 1. Instituce 2. Infrastruktura 3. Makroekonomická stabilita 4. Zdraví a základní vzdělání
Podnikatelská aktivita zaměstnanců
Z průzkumu GEM dospělého obyvatelstva
Podnikatelský profil
Sociální, kulturní, politický kontext
Z průzkumu GEM mezi experty na podnikání
Zvýšení efektivity 1. Vysokoškolské vzdělání a trénink 2. Efektivita na trhu zboží 3. Efektivita pracovního trhu 4. Sofistikovanost finančních trhů 5. Technologická připravenost 6. Velikost trhu
Inovace a podnikání 1. Podnikatelské financování 2. Vládní politika 3. Vládní podpůrné programy 4. Podnikatelské vzdělávání 5. Přenos výzkumu a vývoje 6. Dostupnost služeb pro nové firmy 7. Otevřenost trhu 8. Fyzická infrastruktura 9. Podnikatelská kultura
Podnikatelské postoje: Vnímané příležitosti a dovednosti Strach ze selhání Status podnikatelů
Podnikatelská aktivita: Typ motivace, raná podnikatelská aktivita, zapojení žen a věkových skupin, sektory podnikání, ukončení podnikání
Socioekonomický rozvoj Pracovní místa, inovace, společenská hodnota
Podnikatelské aspirace: Růst Inovace Mezinárodní orientace Tvorba společenských hodnot
Zdroj: Global Entrepreneurship Monitor; Bosma, Wennekers, Amoros (2012)
Konceptuální model GEM na Grafu 2 ukazuje, jak národní podmínky ovlivňují podnikání. Hlavními komponentami podnikatelského profilu jsou podnikatelské postoje, podnikatelská aktivita a podnikatelské aspirace. Tyto komponenty jsou v rámci GEM zjišťovány prostřednictvím reprezentativního průzkumu dospělého obyvatelstva. Národní rámcové podmínky ovlivňující podnikání a inovace jsou zkoumány v rámci rozhovorů s experty na podnikání v dané zemi. Dále GEM využívá standardizované mezinárodní databáze obsahující národní data. Výzkum dospělého obyvatelstva byl v ČR proveden u celkem 5.009 dospělých ve věku 18-64 let. Pro zajištění reprezentativity byl vybrán dostatečně velký vzorek obyvatelstva. 16
Výzkum byl proveden telefonicky prostřednictvím volání na náhodně generovaná mobilní čísla, což je oproti osobnímu dotazování méně nákladné a vzhledem k rozšířenosti mobilních sítí v České republice nesnižuje reprezentativitu výzkumu. Telefonováno bylo na 78.672 náhodně vygenerovaných mobilních čísel. Z toho bylo 21.962 čísel neexistujících. Přijato bylo 27.848 hovorů, z nichž 1.528 respondentů nesplňovalo kritéria (věk pod 18 let, cizinci nehovořící česky apod.). Ze zbývajících 26.320 hovorů byl rozhovor dokončen s 5.009, tedy s 19 % oslovených. Získaný soubor byl testován na reprezentativitu vzhledem k rozložení sociodemografických znaků v populaci. Byl zjištěn mírně větší než očekávaný výskyt žen mezi respondenty oproti mužům a nižší zastoupení nejmladší věkové skupiny 18-24 let. Z toho důvodu byla pro analýzy data převážena dle pohlaví, věku, výše vzdělání a kraje tak, aby odpovídala reprezentativnímu souboru dospělé populace ČR dle aktuálních dat z ČSÚ. Telefonický průzkum byl proveden firmou Factum Invenio, s.r.o. v období srpen - září 2013 na základě detailně popsaného standardizovaného postupu, který byl pro všechny země stejný. Zahrnoval prováděcí předpisy a základní otázky pokládané všem dotazovaným, které se věnovaly tomu, jsou-li respondenti v současné době aktivně zapojeni do zakládání nové firmy či nějakou firmu řídí. V případě kladné odpovědi na jakoukoli z těchto otázek byli respondenti tázáni vždy další přesně stanovenou sadou otázek na podrobné údaje, např. počet vlastníků, oblast podnikání, očekávaný export, očekávaný počet vytvořených pracovních míst za 5 let, atd. Všichni dotazovaní byli tázáni otázkami zaměřenými na osobní minulost či budoucnost ve vztahu k podnikání, vnímání existujících příležitostí, vnímání úrovně svých schopností a dovedností pro zakládání podnikání a podobně. Otázky GEM byly navíc rozšířeny o otázky používané v rámci Panel Study on Entrepreneurial Dynamics realizované v USA (Reynolds, Curtin, 2008) a o nově vytvořené otázky věnované tématům inovací, designu, předávání firem, snižování energetické náročnosti, sociálního podnikání a novým finančním nástrojům pro podporu podnikání. Kontrola a harmonizace sady dat byla provedena konsorciem Global Entrepreneurship Research Association v Londýně a byl vytvořen konsolidovaný „master file“, který je základem pro vytvoření porovnání jednotlivých národních měr podnikatelské aktivity. Dotazování expertů na podnikatelství bylo provedeno s celkem 40 experty v devíti daných oblastech rámcových podnikatelských podmínek GEM. Tyto podmínky doplňují osm všeobecných národních podmínek, tak jak jsou zkoumány prostřednictvím Global Competitivness Index. Cílem projektu bylo poskytnout odborné náhledy na specifické podnikatelské rámcové podmínky, proto byla získána data od odborníků z různých expertních oblastí. Konkrétně se jednalo o úspěšné podnikatele z různých oblastí podnikání od poskytování netradičních služeb ve formě zážitků, přes výstavbu komerčních nemovitosti, poskytování poradenství až po výrobu SW. Kromě podnikatelů byli dotazováni také experti, kteří se v rámci své pracovní činnosti intenzivně zabývají podnikáním nebo konkrétně jednotlivými rámcovými podmínkami, které podnikání ovlivňují. Tito pracovali v oblasti státní správy a státních institucí (např. MPO, Technologické Centrum AV ČR), podpory podnikání (např. BIC, ČMZRB), v podnikatelských spolcích nebo sdruženích (American Chamber of Commerce, AMSP), jako poskytovatelé služeb (např. Ernst & Young, Havel, Holásek & Partners), investoři (CVCA, Tarpan Partners), nebo jako výzkumníci v oblasti podnikání (např. VŠE, UK, SLU). Seznam dotazovaných expertů je uveden v Příloze 1.
17
Experti byli vybíráni s ohledem na jejich podrobné zkušenosti a reputaci v jednotlivých oblastech. Výběr expertů není reprezentativní, neboť neexistuje žádná všeobjímající databáze expertů na podnikání, ze které by bylo možné je náhodně vybírat. Experti byli vybíráni tak, aby se doplňovali ve svých zkušenostech, odborném zaměření a různých pohledech na podnikání. Byli dotazováni prostřednictvím standardizovaného dotazníku buď osobně za účasti tazatele či přes email. Dotazování bylo zaměřeno na prodiskutování názorů expertů na současnou situaci v České republice, konkrétně na silné a slabé stránky v jednotlivých rámcových podmínkách, které podnikatelskou aktivitu ovlivňují. Dále bylo dotazování zacíleno na doporučení konkrétních kroků pro vylepšení rámcových podmínek pro podnikání.
18
PODNIKATELSKÁ AKTIVITA V ČR Tato kapitola je věnována podnikatelské aktivitě v ČR. Nejprve se zaměřuje na novou podnikatelskou aktivitu - její míru u nás, porovnání s ostatními zeměmi a porovnání s lety 2011 a 2006, kdy byl výzkum GEM v ČR dříve realizován. Následně se věnuje i celkové podnikatelské aktivitě a zavedené podnikatelské aktivitě - vždy je situace u nás porovnána s ostatními státy a též se situací před dvěma a před sedmi lety. Nová podnikatelská aktivita je rozebrána i podle sektorů, ve kterých se vyskytuje. Následuje podrobnější porovnání výsledků u jednotlivých skupin obyvatelstva v České republice (podle pohlaví, věku, vzdělání, příjmu domácnosti, zaměstnaneckého statusu a kraje) v mírách nové a zavedené podnikatelské aktivity. Kapitolu zakončuje bližší pohled na míru ukončené podnikatelské aktivity, která je opačnou stránkou podnikatelského procesu. Všechny části budou opět porovnány se situací v letech 2011 a 2006. Míra celkové nové podnikatelské aktivity zaujímá ve výzkumu GEM klíčovou pozici, protože je výzkumně prokázáno, že nové firmy rostou rychleji než firmy zavedené (např. Davidsson et al., 2002) a přispívají tak výrazným způsobem k tvorbě pracovních míst a často nahrazují pokles míst ve firmách velkých. GEM novou podnikatelskou aktivitu definuje jako podíl jedinců na celkové populaci v produktivním věku (18 - 64 let), kteří jsou aktivně zapojeni do rozjezdu podnikání, ať již ve fázi přípravy na zahájení podnikání (zahajující podnikatelé) nebo ve fázi zahrnující 42 měsíců od založení nové firmy (noví podnikatelé). Míra celkové nové podnikatelské aktivity v ČR (TEA - zahrnuje obyvatele, kteří dělají kroky k zahájení podnikání a ty, kteří vedou svoji firmu mladší 42 měsíců) dosáhla v roce 2013 hodnoty 7,33 %. Jinými slovy, z tisíce dospělých v produktivním věku se do nové podnikatelské aktivity pouští v ČR v průměru 73 lidí. V porovnání s rokem 2011, kdy byla nová podnikatelská aktivita na úrovni 7,64 %, došlo k jejímu malému poklesu o 0,31 %. Při porovnání let 2013 a 2006, kdy byl výzkum GEM v ČR poprvé realizován, je již pokles znatelnější, a to o 0,52 %. Z této, byť omezené časové řady se zdá, že se počet dospělých obyvatel ČR zapojených do nové podnikatelské aktivity spíše snižuje. Tento stav může být připisován situaci na trhu a celkovému problematickému výkonu ekonomiky v posledních pěti letech. Na stranu druhou je možné konstatovat, že podnikatelské aktivity se nestaly významnější substitucí zaniklých pracovních míst, jak by bylo možné doufat. Z 67 zemí účastnících se v roce 2013 projektu GEM se Česká republika umístila na 50. místě. V evropském srovnání se Česká republika nachází na 16. místě z celkem 28 evropských zemí. Jsou před ní například Irsko, Nizozemí a většina zemí střední a východní Evropy. Naopak nižší je nová podnikatelská aktivita ve Slovinsku a většině zemí západní Evropy. Podrobné srovnání nabízí Graf 3, kde je zachyceno porovnání s evropskými zeměmi, USA a průměrnými hodnotami jednotlivých světových regionů. Nejvýraznější nová podnikatelská aktivita nad 30 % byla zjištěna v Nigérii, Ekvádoru a Zambii. Nad 20 % byla též například v Chile či Indonésii. Z ekonomicky vyspělejších zemí byla nová podnikatelská aktivita nad 10 % v USA, Kanadě a pobaltských zemích, dále například v Singapuru a v Číně. Vyšší než u nás byla i na Slovensku
19
(9,5 %) či v Polsku (9,3 %). Nejnižší míra nové podnikatelské aktivity pod 5 % byla naopak v Itálii, Japonsku, Francii či Belgii. Podnikatelskou aktivitu v jednotlivých zemích ovlivňuje institucionální prostředí. To zahrnuje právní prostředí, tržní infrastrukturu, regulaci zaměstnávání, vzdělávací systém i další aspekty, které jsou částečně závislé na rozvoji té které země. Stejně tak kulturní a sociální normy ovlivňují, jaké formě podnikatelské aktivity dávají jedinci přednost. Ovlivňujícím faktorem jsou i aspekty zaměstnanosti v dané zemi. Čím větší je podíl větších organizací na celkové zaměstnanosti, tím vyšší je možné očekávat výskyt podnikatelské aktivity vykonávané pro zaměstnavatele. Zároveň čím zajímavější a lépe placená pracovní místa v existujících firmách v dané ekonomice jsou, tím vyšší jsou oportunitní náklady nezávislého podnikání. Takto je ve vyspělých zemích nezávislá podnikatelská aktivita často nahrazena podnikatelskou aktivitou, kterou jedinci vykonávají pro svého zaměstnavatele (Lukeš, Jakl, 2012). Lze očekávat, že čím je například zaměstnávání osob více regulováno a spojeno s vyššími odvody a vyšší úrovní zaměstnaneckých jistot, tím více se budou podnikaví jedinci zdráhat vstoupit do nejistého nezávislého podnikání. GRAF 3: CELKOVÁ NOVÁ PODNIKATELSKÁ AKTIVITA 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0
7,3
5,0 Průměr Evropa USA Průměr Latinská Amerika Průměr MENA Průměr Subsaharská Afrika Průměr Dálný východ a JV Asie
Itálie Francie Belgie Německo Španělsko Finsko Řecko Rusko Norsko Slovinsko Makedonie Velká Británie ČESKÁ REPUBLIKA Švýcarsko Portugalsko Švédsko Chorvatsko Lucembursko Irsko Nizozemí Polsko Slovensko Maďarsko Rumunsko Bosna a Hercegovina Litva Estonsko Lotyšsko
0,0
Zdroj: GEM 2013, % podíl dospělé populace ve věku 18-64 let zapojený do rodící se či nové podnikatelské aktivity.
Zastavme se u jedné informace, která není z výše uvedených hodnot celkové nové podnikatelské aktivity patrná. Jedná se o to, že míra nové podnikatelské aktivity je
20
složena z lidí, kteří se chystají podnikání založit a lidí, kteří svou novou firmu již řídí. Je přínosné podívat se na tyto míry zvlášť. Na Grafu 4 je prezentována míra nové podnikatelské aktivity. Ta zachycuje ty jedince, kteří řídí a vlastní nějaké nové již založené podnikání. To je definováno jako podnikání, v rámci kterého byly mzdy vypláceny alespoň 3, ale méně než 42 měsíců. Jak je z grafu patrné, Česká republika se v tomto mezinárodním srovnání posunula s 2,67 % mezi země s nižší novou podnikatelskou aktivitou. V celosvětovém srovnání je v tomto ohledu ČR až na 55. místě z 67 zemí. V porovnání s lety 2011 a 2006 však situace není tak špatná. V roce 2011 byla nová podnikatelská aktivita téměř stejná (2,71 %), v roce 2006 dokonce zřetelně nižší (1,98 %). GRAF 4: NOVÁ PODNIKATELSKÁ AKTIVITA 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0
2,7
2,0 Průměr Evropa USA Průměr Latinská Amerika Průměr MENA Průměr Subsaharská Afrika Průměr Dálný východ a JV Asie
Itálie Francie Belgie Chorvatsko Německo Španělsko Řecko Švédsko ČESKÁ REPUBLIKA Finsko Rusko Lucembursko Slovinsko Norsko Makedonie Slovensko Velká Británie Švýcarsko Maďarsko Irsko Portugalsko Rumunsko Polsko Estonsko Bosna a Herceg. Nizozemí Lotyšsko Litva
0,0
Zdroj: GEM 2013, % podíl dospělé populace ve věku 18-64 let zapojený do nové podnikatelské aktivity.
Na Grafu 5 je prezentována míra rodící se podnikatelské aktivity, jež představuje podíl jedinců, kteří konají konkrétní kroky k rozjezdu vlastního podnikání. Česká republika se v tomto srovnání řadí s 4,89 % mírně nad evropský průměr. V celosvětovém srovnání je na 45. místě z 67 zemí. V porovnání s lety 2011 a 2006 se míra rodícího se podnikání nicméně trvale snižuje. V roce 2011 byla rodící se podnikatelská aktivita 5,14 %, v roce 2006 dokonce 6,41 %. Souhrnně lze konstatovat, že v roce 2006 byla Česká republika zemí s třetím nejvyšším poměrem obyvatel, kteří plánují začít podnikat a těch, kteří vedou novou firmu. Hodnota
21
tohoto poměru ve výši 3,24 naznačovala, že velká část z těch, kteří již dělají konkrétní kroky pro zahájení vlastního podnikání, nakonec podnikat nezačne a novou firmu úspěšně nezaloží. Tento jev mohl být interpretován také tak, že podnikatelsky orientovaní lidé u nás jsou nakonec od vlastního podnikání odrazeni, a to buď kombinací jednotlivých bariér podnikatelské aktivity, nebo nedostatečnými kompetencemi spojenými s faktickým rozjezdem vlastního podnikání. Hodnota daného poměru z roku 2011 byla 1,89 a naznačovala, že více lidí své plány na podnikání převede do reality a novou firmu skutečně založí. Daný poměr má v r. 2013 hodnotu 1,83 a došlo tedy k určitému dalšímu zpevnění daného trendu, tj. většímu počtu lidí, kteří své přípravy na podnikání převedou do reality. GRAF 5: RODÍCÍ SE PODNIKATELSKÁ AKTIVITA 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0
4,9
4,0 2,0 Průměr Evropa USA Průměr Latinská Amerika Průměr MENA Průměr Subsaharská Afrika Průměr Dálný východ a JV Asie
Itálie Francie Finsko Norsko Rusko Belgie Německo Španělsko Řecko Makedonie Slovinsko Velká Británie Portugalsko Švýcarsko Nizozemí ČESKÁ REPUBLIKA Polsko Irsko Bosna a Hercegovina Švédsko Maďarsko Lucembursko Litva Slovensko Rumunsko Chorvatsko Lotyšsko Estonsko
0,0
Zdroj: GEM 2013, % podíl dospělé populace ve věku 18-64 let zapojený do rodící se podnikatelské aktivity.
Zatímco je nová podnikatelská aktivita podstatná pro dynamiku hospodářství, zavedená podnikatelská aktivita a již déle podnikající jedinci zajišťují stabilitu v soukromém sektoru. Vycházejí ze získaných zkušeností a poskytují poměrně stabilní pracovní místa. V míře zavedené podnikatelské aktivity, jež zahrnuje obyvatele, kteří vedou firmu starší než 42 měsíců, se Česká republika umístila na 49. místě z 67 zemí. Míra zavedené podnikatelské aktivity (Graf 6) byla v roce 2013 5,26 %, což je o 0,06 více než v roce 2011 a o 0,15 % méně než v roce 2006. To značí, že počet jedinců, kteří v ČR vedou zavedené podnikání, zůstává poměrně stabilní.
22
GRAF 6: ZAVEDENÁ PODNIKATELSKÁ AKTIVITA 20,0 15,0 10,0 5,3 5,0
Průměr Evropa USA Průměr Latinská Amerika Průměr MENA Průměr Subsaharská Afrika Průměr Dálný východ a JV Asie
Lucembursko Chorvatsko Rusko Itálie Francie Bosna a Hercegovina Estonsko Německo ČESKÁ REPUBLIKA Rumunsko Slovensko Slovinsko Belgie Švédsko Norsko Polsko Velká Británie Finsko Maďarsko Makedonie Irsko Portugalsko Litva Španělsko Nizozemí Lotyšsko Švýcarsko Řecko
0,0
Zdroj: GEM 2013, % podíl dospělé populace ve věku 18-64 let zapojený do zavedené podnikatelské aktivity.
Nejvýraznější zavedená podnikatelská aktivita byla identifikována v rozvojových zemích. Z evropských zemí byla nad 10 % v Řecku a ve Švýcarsku. Naopak nejnižší míra zavedené podnikatelské aktivity byla Lucembursku, Chorvatsku, Rusku, Itálii a Francii. Na Slovensku byla hodnota podobná jako u nás, a to 5,39 %. V míře celkové podnikatelské aktivity (zahrnuje zahajující podnikatele i ty, kteří vedou svoji jakkoli starou firmu) se Česká republika nachází na 54. místě z 67 zemí. Míra celkové podnikatelské aktivity dosáhla 12,04 %, což je o 0,44 % méně než v roce 2011 a 0,17 % méně než v roce 2006. Jinými slovy z tisíce obyvatel ČR v produktivním věku je 120 zapojeno nějakým způsobem do podnikatelské aktivity. Nejvýraznější celková podnikatelská aktivita byla zjištěna v Ugandě a dalších převážně afrických a latinskoamerických zemích. Nejnižší míra celkové podnikatelské aktivity byla zjištěna v Surinamu, Itálii, Francii a Rusku. Jako poslední míru nezávislé podnikatelské aktivity zmiňme, že nějakou svou firmu (jakkoli starou, ale reálně vyplácející odměny či mzdy po dobu delší než 3 měsíce) v ČR aktuálně vlastní a řídí 7,78 % obyvatel v produktivním věku, což je o 0,09 % méně než v r. 2011. To při celkové populaci ČR ve věku 18 – 64 let, která činí přibližně 6,9 miliónů obyvatel, znamená odhadovaný počet vlastníků – manažerů svých firem přibližně 537.000 lidí. Toto číslo nezahrnuje díky specifickým formulacím otázek použitých v GEM jedince zaměstnávané v rámci tzv. Švarc systému a může tak být přesnějším indikátorem podnikatelské aktivity u nás, než jsou například údaje z živnostenského rejstříku. 23
Mezi podnikatelsky aktivními jedinci bylo 67,5 % těch, kteří podnikají či podnikání rozjíždějí na základě živnostenského listu, 21,5 % vedlo společnosti s ručením omezeným, 5,4 % podnikalo na základě jiné právní formy či nechtělo konkrétní právní formu sdělit a 5,7 % ještě nemělo založenu žádnou právní formu.
Oblasti podnikatelské aktivity V České republice je hlavním sektorem, ve kterém jsou podle reprezentativního průzkumu obyvatelstva rozjížděny nové firmy, služby pro koncové uživatele (41,4 %). Podíl tohoto sektoru oproti roku 2011 vzrostl o 3,6 % a oproti roku 2006 dokonce o 14,8 %. Tento podíl je o 10 % vyšší než podíl sektoru mezi zavedenými firmami a indikuje relativní růst sektoru do budoucnosti. Na druhém místě se mezi sektory umístily služby pro firemní sektor s podílem 28,20 %, což je o 5,4 % více než v roce 2011. Tato oblast tak co do počtu nově rozjížděných firem předstihla průmysl a stavebnictví s 27,8% podílem na nové podnikatelské aktivitě. V porovnání s rokem 2011 došlo k poklesu podílu průmyslu a stavebnictví o 6,7 % a v porovnání s rokem 2006 dokonce o velmi výrazných 18,5 %. V porovnání zavedených firem zůstává zatím v mezinárodním srovnání průmysl v ČR stále významným sektorem, ČR se umístila ze sledovaných 67 zemí na osmém místě. Mezi zavedenými firmami tvořil průmysl a stavebnictví 41 % zavedených firem, což je o 2 % méně než v roce 2011. To potvrzuje pokles počtu jedinců zapojených do podnikání v oblasti průmyslu a stavebnictví. U podílu sektoru průmyslu a stavebnictví mezi nově rozjížděnými firmami je ČR na místě dvacátém. Lze tedy očekávat, že podíl zejména výrobních firem se bude v dalších letech dále snižovat. Nízký zůstal podíl primárního sektoru (těžba a zemědělství) s pouhými 2,66 % podílu na nové podnikatelské aktivitě, což je dokonce méně než v roce 2011 a může souviset s určitou konsolidací v zemědělském sektoru. Podrobnější pohled na četnost podnikatelské aktivity v konkrétnějších oblastech ekonomiky udává Tabulka 1. Podnikatelé odpovídali na otevřenou otázku, jakou činnost vykonávají ve svém podnikání, respektive u zahajujících podnikatelů jakou činnost se vykonávat chystají. Tyto volné odpovědi byly následně zakódovány dle mezinárodní klasifikace ISIS, 4. revize. V rámci nové podnikatelské aktivity (TEA) výrazně převažuje oblast velkoobchodu a maloobchodu s celkovým podílem 22 % v rámci této skupiny. Nejčastěji zde mají zastoupení e-shopy, dále maloobchod ve specializovaných obchodech a prodej a opravy motorových vozidel. Druhou nejrozšířenější oblastí mezi začínajícími podnikateli je stavebnictví s podílem 12 %, kdy se jedná zejména o různé zednické či řemeslné práce spojené s výstavbou budov. Třetí oblastí s 10% zastoupením je poté podnikání v oblasti odborných profesních služeb, které zahrnuje například reklamní činnosti či manažerské poradenství. Z dalších konkrétních četnějších (alespoň 2% zastoupení konkrétního oboru) výskytů specifických oborů je možné uvést kovovýrobu, provoz pohostinství, ubytovací služby, programování a IT poradenství, osobní finanční poradenství, úklid a údržba budov nebo kosmetika a kadeřnictví.
24
TABULKA 1: HLAVNÍ OBLASTI PODNIKÁNÍ V RŮZNÝCH FÁZÍCH TEA
Zahajující
Noví
Zavedení
Četnost
%
Četnost
%
Četnost
%
Četnost
%
Zemědělství, lesnictví
9
3%
7
3%
3
2%
14
5%
Těžební činnosti
0
0%
0
0%
0
0%
1
0%
Výroba, vč. výroby energií
29
8%
19
8%
11
8%
30
12 %
Stavebnictví
43
12 %
26
11 %
16
12 %
68
26 %
Velkoobchod a maloobchod
77
22 %
53
23 %
26
20 %
30
12 %
Doprava a skladování
9
3%
3
1%
6
5%
2
1%
Ubytování a pohostinství
33
9%
19
8%
14
11 %
27
10 %
Informace a komunikace
19
5%
14
6%
6
5%
10
4%
Finance a pojišťovnictví
15
4%
8
3%
7
5%
10
4%
Reality
6
2%
5
2%
2
2%
2
1%
Odborné profesní služby
35
10 %
23
10 %
14
11 %
26
10 %
Administrativní a podpůrné služby
25
7%
16
7%
9
7%
8
3%
Veřejná správa
1
0%
0
0%
1
1%
2
1%
Vzdělávání
7
2%
7
3%
0
0%
6
2%
Zdravotnictví
13
4%
10
4%
3
2%
6
2%
Sport, zábava a umění
11
3%
6
3%
6
5%
4
2%
Ostatní osobní služby
23
6%
17
7%
7
5%
12
5%
Celkem
355
100 %
234
100 %
131
100 %
258
100 %
Oblast podnikání
Novou podnikatelskou aktivitu můžeme dále rozdělit na podnikatele, kteří se teprve snaží o rozjezd podnikání a na podnikatele, kteří již na trhu operují a mají již nějakou firmu založenou. Mezi podnikateli, kteří se o zahájení podnikání teprve snaží, je nejvíce zastoupena oblast velkoobchodu a maloobchodu s podílem 23 %. Také zde můžeme nalézt na druhém místě poskytování služeb v oblasti stavebnictví, které mají u této skupiny 11% zastoupení. Na třetím místě pak následuje oblast odborných profesních služeb. U podnikatelů vlastnících nově založené firmy je situace velmi podobná, s tím rozdílem, že velkoobchod a maloobchod má u této skupiny podíl 20 %, na druhém místě je stavebnictví s 12 % a 11 % zastoupení mají shodně odborné profesní služby a služby v oblasti ubytování a pohostinství. Mezi zavedenými firmami převažovala mezi dotázanými oblast stavebnictví se zastoupením 26 %. Na druhém až třetím místě s 12 % nalezneme výrobní firmy jako celek a činnosti 25
související s velkoobchodem a maloobchodem. V hojném počtu mezi zavedenými firmami pak nalezneme podnikatele i v oborech ubytování a pohostinství a také odborných profesních služeb. Tyto oblasti mají ve skupině zavedených podnikatelů každá zastoupení 10 %. Z dalších konkrétních četnějších (alespoň 2% zastoupení konkrétního oboru) výskytů specifických oborů je uveďme elektroinstalace, opravy motorových vozidel, pohostinství, programování a IT poradenství, osobní finanční poradenství nebo účetnictví. Jak je vidět v Tabulce 1, složení odvětví, ve kterých podnikatele působí, je podobné napříč různými fázemi podnikatelského procesu. V České republice je tedy největší podnikatelská aktivita v oblasti velkoobchodu a maloobchodu a též ve stavebnictví. Dílčí rozdíly nicméně existují. Mezi zavedenými firmami je více výrobních firem a více podnikatelů působících ve stavebnictví. Četnější jsou též například účetní služby. Na druhou stranu v nově zakládaných firmách dominuje maloobchod a velkoobchod, zejména ve formě e-shopů. Četnější jsou též snahy rozjet firmu v oblasti úklidových služeb či kosmetiky a kadeřnictví. Souhrnně lze říci, že dominují tradiční odvětví, nicméně lze pozorovat vzestup oborů podnikání, které vyžadují lepší IT znalosti.
Nová podnikatelská aktivita v ČR podle sociodemografických skupin Přejděme k podrobnějšímu pohledu na jednotlivé sociodemografické skupiny v ČR a jejich podnikatelskou aktivitu. Na základě výzkumů podnikatelské aktivity realizovaných ve světě v posledních deseti letech již existují poznatky o tom, které sociodemografické skupiny jsou podnikatelsky aktivnější a které méně. Předcházející výzkumné studie poukázaly na vliv podnikatelských vzorů, pohlaví, věku, vzdělání, finančního kapitálu, regionu, jakož i podnikatelské sebedůvěry a dalších psychologických faktorů na to, zda se jedinec v určité zemi pustí do rozjezdu podnikatelské aktivity (Delmar, Davidsson, 2000; Reynolds, Curtin, 2008; Kim, Aldrich, Keister, 2006; Lukeš, Jakl, 2012; Pilková et al., 2012; Mueller, 2006). Výsledky studií nejsou nicméně vždy jednoznačné, navíc se v různých zemích liší. Podrobnější přehled je k dispozici např. v Lukeš et al. (2013). Pokud jde o aktuální data z České republiky, nejprve bude rozebrána nová podnikatelská aktivita a porovnání mužů a žen. Ve světě je výrazně četnější zapojení mužů do podnikání. Pouze v deseti zemích je podnikatelská aktivita mužů a žen na srovnatelné úrovni. U čtyř z nich, konkrétně u Ghany, Zambie, Brazílie a Nigérie, jsou ženy do nové podnikatelské aktivity zapojeny mírně více než muži. V České republice, stejně jako ve většině ostatních zemí, je do nové podnikatelské aktivity zapojeno více mužů než žen (v ČR 10,5 % mužů a 4,09 % žen). Tento poměr činí 2,56 a je tak podobný jako v roce 2011, kdy dosáhl hodnoty 2,63. Připomeňme, že ještě v roce 2006 činil u nás tento poměr 2,18 a do nové podnikatelské aktivity tedy bylo zapojeno relativně více žen. Z dotazovaných 67 zemí byl větší poměr pouze v Íránu, u ostatních 65 zemí bylo zapojení mužů a žen do podnikání rovnoměrnější než u nás. Rozdíl mezi novou podnikatelskou aktivitou u mužů a u žen je statisticky velmi významný (p<0,001). Na tomto místě je třeba uvést, že se jedná o zapojení do nové podnikatelské aktivity, což znamená, že tento údaj indikuje pravděpodobný vývoj – méně žen podnikatelek – v následujících letech.
26
Další důležitý pohled na podnikání v dané zemi představuje porovnání nové podnikatelské aktivity jednotlivých věkových skupin, který je představen v Tabulce 2. TABULKA 2: NOVÁ PODNIKATELSKÁ AKTIVITA JEDNOTLIVÝCH VĚKOVÝCH SKUPIN V ČR Nová podnikatelská aktivita Zapojení věkových skupin do podnikatelské aktivity
18-24 let
25-34 let
35-44 let
45-54 let
55-64 let
8,02
13,04
7,03
5,81
2,74
40
40
57
53
57
Změna oproti r. 2011 (v %)
-2,43
+3,98
+2,17
-1,05
-0,53
Změna oproti r. 2006 (v %)
+ 2,57
+3,4
+0,13
-5,43
+0,83
% z dané věkové populace Pořadí ČR (z 67 zemí)
Zdroj: Průzkum dospělé populace v 67 zemích světa v rámci projektu GEM 2013.
Z lidí zapojených do nové podnikatelské aktivity v ČR představují lidé mladší 35 let celkem 53,3 % a jejich podíl se od roku 2006 stále zvyšuje. Na růst nové podnikatelské aktivity v této věkové skupině pravděpodobně působí několik faktorů. Jedním z nich je zhoršení uplatnitelnosti na trhu práce pro absolventy škol, ke kterému došlo v souvislosti s ekonomickou krizí. Podnikání se tak jeví více zajímavou alternativou. Druhým může být rozšíření internetu, mobilních aplikací a sektoru informačních a komunikačních technologií obecně, ke kterému má mladá generace blíže a dokáže v něm nacházet dobré příležitosti. Konečně mohou hrát svou roli i předměty a vzdělávací aktivity zaměřené na podnikání, které se na vysokých a částečně i na středních školách v posledních letech rozvíjejí. Zajímavé je, že v porovnání s rokem 2011 je poměr mezi lidmi zapojenými do přípravy rozjezdu podnikání a těmi, kteří novou firmu vedou, podobný v jednotlivých věkových skupinách. Pohybuje se od 1,63 do 2,05 pro všech pět věkových skupin. Z letošních dat se tedy nedá na rozdíl od roku 2011 usuzovat, že by mladí lidé měli větší obtíže s rozjezdem podnikání. To může naznačovat růst funkčnosti podnikatelského vzdělávání na vysokých školách, stejně jako existenci různých komunit a aktivit podporujících start-upy. Rozdíl v nové podnikatelské aktivitě různých věkových skupin je celkově velmi statisticky významný (p<0,001). Zajímavý pohled poskytuje též porovnání nové podnikatelské aktivity podle zkombinovaných kritérií věková skupina, pohlaví a podnikání z nutnosti. Z toho vyplývá, že muži ve věkové skupině 18-24, kteří začínají podnikat, rozjíždějí své podnikání z důvodu nutnosti pouze v 6 % případů, muži ve věku 25-34 potom ve 14 % případů. Naopak ženy ve věku 45-54 let rozjíždějí podnikání z nutnosti ve 43 % případů. Z toho je možné usuzovat na různou povahu podnikatelských příležitostí a motivů, které různé sociodemografické skupiny následují.
27
A jak vypadá nová podnikatelská aktivita v ČR podle dalších socioekonomických kritérií? Výsledky podle zaměstnaneckého statusu, dosaženého vzdělání, příjmu domácnosti a krajů jsou prezentovány na Grafu 7. Výsledky jsou prezentovány včetně konfidenčních intervalů. Při porovnání dle zaměstnaneckého statusu je vidět jednoznačně nejvyšší míra podnikatelské aktivity u osob samostatně výdělečně činných (35 %). Tato vysoká míra je logická, neboť ten, kdo již podniká či má živnostenský list, se vedle stávající podnikatelské aktivity spíše pouští i do aktivit nových. Na druhém místě jsou potom studenti vysokých škol, jejichž nová podnikatelská aktivita se v porovnání s předchozími výzkumy znatelně zvýšila. V roce 2006 byla 4,2 %, v roce 2011 6,6 % a nyní v roce 2013 dosahuje již 8,1 %. To je dobře, od mladých lidí často studujících vysokou školu je možné očekávat větší podnikatelský drive a touhu rozjet svou pracovní kariéru prostřednictvím podnikání. Právě studenti VŠ by mohli být těmi, kteří se s ambicemi pustí do rozvoje inovativních rychle rostoucích firem. Stejně jako v roce 2011 se nová podnikatelská aktivita zaměstnanců držela na úrovních kolem 5 %, došlo k jejímu mírnému zvýšení u zaměstnanců na částečný (z 6,1 % na 6,7 %) i plný úvazek (ze 4,5 % na 5 %). To může naznačovat přetrvávající větší držení se jistoty pracovního místa u těch, kteří toto pracovní místo mají. Poměrně nízká zůstala podnikatelská aktivita jedinců v domácnosti, a to na úrovni 3,4 %, což oproti roku 2011 představuje pokles o 1,5 %. Nově jsme v rámci výzkumu GEM zkoumali i podnikatelskou aktivitu žen na mateřské dovolené. Ta dosáhla úrovně 6,1 %, která je oproti podnikatelské aktivitě žen jako takových o polovinu vyšší. Z toho lze usuzovat, že pro část žen na mateřské dovolené je zahájení vlastního podnikání zajímavou alternativou. Musíme nicméně poznamenat, že soubor žen na mateřské dovolené je poměrně malý (N=99), závěry je tedy nutné interpretovat s jistou dávkou opatrnosti. K opravdu radikálnímu poklesu nové podnikatelské aktivity došlo u nezaměstnaných, kde v roce 2013 nová podnikatelská aktivita dosahuje míry pouze 2,8 %. Přitom v roce 2011 dosahovala míra nové podnikatelské aktivity u této skupiny 9,2 % a v roce 2006 dokonce 18,9 %, tzn. téměř sedmkrát více než nyní. Tento pokles je do značné míry varující, pokud jde o sociální soudržnost ve společnosti, která je i jednou z priorit Evropské unie. Za situace, kdy jsou vyšší míry nezaměstnanosti, než na jaké jsme byli v minulosti zvyklí a je tedy obtížnější nalézt pracovní místo jako zaměstnanec, představuje pokles podnikatelské aktivity nezaměstnaných problém. Podnikání přestává být cestou k sebezaměstnání. Takto radikální pokles nemůže být vysvětlen pouze obtížnou situací na trhu, ale je třeba hledat i příčiny pravděpodobně v chybně nastavené aktivní politice zaměstnanosti realizované ze strany MPSV v uplynulých letech. Považujeme za nutné se podpoře podnikatelské aktivity nezaměstnaných výrazně aktivněji věnovat, vč. využití operačních programů na další programové období. Hlavní pointou by přitom neměla být podpora finanční, ale hlavně kvalitní trénink, respektive koučink a mentoring zaměřený na přípravu životaschopných podnikatelských modelů a osvojení podnikatelských dovedností. Nejnižší je nová podnikatelská aktivita důchodců a invalidních důchodců (2,4 %), kteří se z velké části spoléhají na sociální síť státu. Nicméně v porovnání s lety 2011 i 2006 je v této skupině patrný pokračující nárůst podnikatelských snah, což je možné hodnotit pozitivně. Rozdíl v nové podnikatelské aktivitě dle zaměstnaneckého statusu je celkově velmi významný (p<0,001). 28
Razantní rozdíly (statisticky významné na p<0,001) panují v míře nové podnikatelské aktivity mezi skupinami domácností tříděných podle příjmu. V ČR i ve světě jsou do nové podnikatelské aktivity nejvíce zapojeni jedinci z domácností s vysokými příjmy a naopak nejméně jedinci z domácností s nízkými příjmy. Zatímco u domácností s hrubým měsíčním příjmem (dále jen příjem) do 10.000 Kč je nová podnikatelská aktivita na úrovni pouhých 2,3 %, u domácností s příjmem nad 60.000 Kč dosahuje nová podnikatelská aktivita vysokých 21,6 %, což je o 4,7 % více než v roce 2011. U této nejvyšší příjmové skupiny došlo zároveň k výraznému odskoku od příjmových skupin jiných. Rozdíl mezi touto vysokopříjmovou skupinou a skupinou domácností s příjmem 40-60 tisíc Kč byl v roce 2011 přibližně 6 % a nyní je již na úrovni 12 %. Z tohoto trendu je možné usuzovat, že bohatší část populace dokáže více profitovat ze současné ekonomické situace. GRAF 7: NOVÁ PODNIKATELSKÁ AKTIVITA V ČR V JEDNOTLIVÝCH SOCIODEMOGRAFICKÝCH SKUPINÁCH 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% Základní či nedokončené Vyučen/a Středoškolské Vyšší odborné a bakalářské Magisterské Doktorské
Praha Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko
do 10.000 CZK 10.001 - 15.000 CZK 15.001 - 20.000 CZK 20.001 - 25.000 CZK 25.001 - 30.000 CZK 30.001 - 40.000 CZK 40.001 - 60.000 CZK 60.001 CZK a více
OSVČ Student Zaměstnanec - částečný úvazek Mateřská dovolená Zaměstnanec - plný úvazek V domácnosti Nezaměstnaný V (invalidním) důchodu
Muži Ženy
0%
Zdroj: Průzkum dospělé populace v České republice v rámci projektu GEM 2013
Dalším tříděním je třídění podle regionů NUTS2. To ukazuje, že míra nové podnikatelské aktivity je stejně jako v roce 2011 a 2006 nejvyšší v Praze, konkrétně 10,6 %. To nicméně představuje mírný pokles o 0,7 % oproti úrovni z roku 2011. Na druhém místě se umístil region Severovýchod (růst o 1,8 %), na třetím Moravskoslezský region (růst o 2,6 %), na čtvrtém Jihovýchod (pokles o 1,9 % v porovnání s rokem 2011). Nízká míra podnikatelské aktivity zůstala stejně jako v roce 2011 na Střední Moravě (růst o 0,3 %) a Jihozápadě (pokles o 0,9 %). Rozdíly mezi regiony jsou statisticky významné (p<0,01).
29
Posledním zkoumaným kritériem byla výše dosaženého vzdělání. Z Grafu 7 je patrná souvislost mezi výší dosaženého vzdělání a mírou nové podnikatelské aktivity. Zatímco je do ní zapojeno pouze 3,5 % lidí se základním vzděláním a 4,1 % vyučených (velmi podobný výsledek jako v roce 2011), u lidí s vysokoškolským titulem se jedná o více než 10 %. Pozitivním zjištěním je, že stejně jako v roce 2011 zůstala nejvyšší nová podnikatelská aktivita u lidí s doktorským titulem, byť se jedná vzhledem k menšímu počtu respondentů v této kategorii o údaj méně přesný. Rozdíl v nové podnikatelské aktivitě dle nejvyššího dosaženého vzdělání je celkově velmi významný (p<0,001).
Zavedená podnikatelská aktivita v ČR podle sociodemografických skupin U zavedené podnikatelské aktivity jsou výsledky v lecčem podobné jako u aktivity nové, nicméně v některých oblastech se liší. Nižší nerovnoměrnost je na základě letošních dat u zavedeného podnikání, na kterém se podílí 2,09 krát více mužů než žen (u nové podnikatelské aktivity byl poměr 2,56). Jedná se ale stále o statisticky významný rozdíl na p<0,001. U mužů dosahuje zavedená podnikatelská aktivita 7,08 % z dospělé populace ve věku 18-64 let, u žen 3,39 %. Tento poměr charakterizovaný 2/3 mužů podnikatelů a 1/3 žen podnikatelek lze ve světovém srovnání označit za poměrně běžný. V Tabulce 3 jsou prezentovány výsledky týkající se zavedené podnikatelské aktivity u jednotlivých věkových skupin. Stejně jako je nejčastější i ve světě, jsou zavedené firmy nejčastěji vedeny a vlastněny lidmi mezi 45 a 54 lety. Změny oproti výsledkům předchozích výzkumů nejsou zásadní. TABULKA 3: ZAVEDENÁ PODNIKATELSKÁ AKTIVITA JEDNOTLIVÝCH VĚKOVÝCH SKUPIN V ČR Podnikatelé vedoucí zavedené firmy Zapojení věkových skupin do podnikatelské aktivity
18-24 let
25-34 let
35-44 let
45-54 let
55-64 let
0,40
2,96
6,57
7,96
6,63
54
47
46
47
46
Změna oproti r. 2011 (v %)
-0,14
-0,9
+0,92
-1,26
+1,06
Změna oproti r. 2006 (v %)
- 1,39
-0,5
-0,89
-0,42
+1,49
% z dané věkové populace Pořadí ČR (z 67 zemí)
Zdroj: Průzkum dospělé populace v 67 zemích světa v rámci projektu GEM 2013.
30
V Grafu 8 jsou výsledky na základě dalšího členění. U příjmu domácností je zřetelná větší zavedená podnikatelská aktivita mezi lidmi z vysokopříjmových domácností (opět statisticky významný rozdíl na p<0,001). GRAF 8: ZAVEDENÁ PODNIKATELSKÁ AKTIVITA V ČR V JEDNOTLIVÝCH SOCIODEMOGRAFICKÝCH SKUPINÁCH 30% 25% 20% 15% 10% 5%
18 - 24 let 25 - 34 let 35 - 44 let 45 - 54 let 55 - 64 let
č i nedokon č ené Vyu č en/a St ř edo š kolské Vy šš í odborné, bakalá ř ské Magisterské Doktorské Základní
Severozápad Praha St ř ední Č echy Jihovýchod Jihozápad Severovýchod St ř ední Morava Moravskoslezsko
do 10.000 CZK 10.001 - 15.000 CZK 15.001 - 20.000 CZK 20.001 - 25.000 CZK 25.001 - 30.000 CZK 30.001 - 40.000 CZK 40.001 - 60.000 CZK 60.001 CZK a více
Mu ž i Ž eny
0%
Zdroj: Průzkum dospělé populace v České republice v rámci projektu GEM 2013
Pokud jde o vzdělání, rozdíly v podnikatelské aktivitě jsou statisticky velmi významné (p<0,001). Opět je patrný trend, kdy nejnižší podnikatelská aktivita je u lidí se základním vzděláním (1,8 %) a nejvyšší u lidí se vzděláním vysokoškolským (mezi 7,6 % pro lidi s ukončeným magisterským stupněm až po 15,9 % pro jedince s doktorátem), kteří jsou tak nejvíce zapojeni do vedení vlastních zavedených firem. Výjimku tvoří jedinci s titulem bakalář či diplomovaný specialista, kteří (zatím) nedostudovali magisterský stupeň studia. Z 288 dotazovaných jedinců v této skupině jich zavedené podnikání vedlo jen 11. Je třeba upozornit, stejně jako u doktorského, případně magisterského stupně na relativně velké konfidenční intervaly. Skutečný podíl této skupiny na podnikatelské aktivitě se tedy může lišit v řádu jednotek procent. Zřetelný rozdíl panuje mezi lidmi se základním vzděláním a vyučenými, což je rozdíl oproti nové podnikatelské aktivitě. To naznačuje, že zejména lidé se základním vzděláním mají potíže s přežitím jimi zakládaných firem. Oproti grafu nové podnikatelské aktivity naopak vidíme, že je zde relativně vyšší zapojení vyučených do podnikání. To může naznačovat obsazenost trhu stávajícími řemeslnými firmami či též špatnou dobu pro zahájení nezávislého podnikání. Alternativní interpretací
31
je pokles úrovně současného učňovského školství, které nevybavuje své čerstvé absolventy potřebnými kompetencemi pro úspěšné zahájení podnikání. Na závěr opět porovnejme zavedenou podnikatelskou aktivitu podle regionů. Z grafu je zřejmé, že na rozdíl od nové podnikatelské aktivity nejsou rozdíly v míře zavedené podnikatelské aktivity mezi jednotlivými regiony významné, což potvrdila i analýza rozptylu. Analýza rozptylu pro porovnání jednotlivých krajů ČR ukázala pouze statisticky významnou vyšší podnikatelskou aktivitu v Karlovarském kraji (p<0,05) v porovnání s krajem Pardubickým, Olomouckým a Moravskoslezským. O rozdílech dle věkových skupin (statisticky velmi významné na úrovni p<0,001) jsme již pojednali v předchozím textu. Opačnou stranou podnikatelské aktivity je přerušení nebo ukončení podnikání (nepočítají se prodané firmy). Celkem 2,2 % obyvatel v ČR přerušilo či ukončilo v uplynulých 12 měsících své podnikání. V porovnání s rokem 2011 došlo v této charakteristice k mírnému růstu o 0,3 %. Za hlavní důvod k ukončení podnikání respondenti uváděli, že podnikání nedosáhlo zisku (27 %, zvýšení o 10,3 % v porovnání s rokem 2011). Na dalších místech se umístily osobní důvody (19,3 %), jiná práce či pracovní příležitost (10,4 %) a nedostatek financí (9,1 %). V těchto důvodech byla četnost podobná jako v roce 2011.
32
PODNIKATELSKÉ CHARAKTERISTIKY OBYVATEL Podnikatelské postoje vyjadřují, jak jedinci přistupují podnikání. Jak pokud jde o obecné postoje k němu, tak pokud jde o hodnocení sebe sama vůči možné podnikatelské aktivitě. Podpora pozitivních podnikatelských postojů je předmětem hospodářské politiky v řadě zemí (OECD, 2010). Má-li člověk k podnikání pozitivní postoj, roste pravděpodobnost, že se do podnikatelské aktivity sám pustí. Vnímají-li jedinci, že mají dostatečné schopnosti, znalosti a dovednosti pro zahájení podnikání a nemají-li strach z neúspěchu, spíše začnou podnikat (např. Lukeš a kol., 2013). Vztah mezi postoji a přesvědčením na straně jedné a podnikatelskou aktivitou na straně druhé není pochopitelně přímo úměrný, záleží i na situačním kontextu, kterým je například možnost získat dobře placené místo jako zaměstnanec. První důležitou charakteristikou je strach z neúspěchu. V dotazování bylo zkoumáno, zda-li respondenti vnímají, že strach z neúspěchu je to, co jim brání v zahájení podnikání. S tímto tvrzením souhlasilo 42,9 % (o 3,1 % více než v roce 2011). Pokud jde o jedince, kteří vnímají dobré příležitosti pro zahájení podnikání, vnímalo 35,8 % z nich, že jim strach z neúspěchu v založení podnikání brání. Hodnoty jsou mírně vyšší než v roce 2011. Největší strach z neúspěchu pociťují v Angole (64 %), v Evropě potom v Řecku a Itálii (oboje 49 %), hodně též v Polsku (47 %). Řekové (68 %). Naopak nejméně četný je strach z neúspěchu v Ugandě (15 %), v Evropě potom v Bosně (26 %) a ve Švýcarsku (28 %). Strach z neúspěchu mají u nás více ženy (48 %) než muži (38 %). GRAF 9: STRACH Z NEÚSPĚCHU – MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ 50,0 40,0
35,8
30,0 20,0 10,0 Průměr Evropa USA Průměr Latinská Amerika Průměr MENA Průměr Subsaharská Afrika Průměr Dálný východ a JZ Asie
Bosna a Herceg. Švýcarsko Rusko Slovinsko Slovensko Chorvatsko Norsko Makedonie ČESKÁ REPUBLIKA Španělsko Velká Británie Švédsko Finsko Nizozemí Rumunsko Německo Estonsko Irsko Francie Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Belgie Polsko Itálie Řecko
0,0
Zdroj: Global Entrepreneurship Monitor 2013; procento z těch, kteří vnímají dobré příležitosti
33
Na Grafu 9 jsou porovnány jednotlivé země, pokud jde o strach z neúspěchu u jedinců, kteří vnímají dobré příležitosti pro zahájení podnikání. To lépe ukazuje, kolik z lidí, kteří vnímají dobrou příležitost, s aktivitou nezačne kvůli obavám ze selhání. Česká republika se stejně jako v roce 2011 nachází ve středu zemí na 33. místě z 67 zemí. Byť by byly samozřejmě lepší nižší hodnoty, nelze říci, že by strach z neúspěchu byl výrazným problémem. Dále byla dospělá populace dotazována na plány na budoucí zahájení podnikání. Na Grafu 10 je uveden podíl dospělých, kteří plánují v následujících třech letech zahájit vlastní podnikání, ale aktuálně zatím nedělají k jeho zahájení žádné konkrétní kroky. Lze očekávat, že z těchto lidí se alespoň část do podnikatelské aktivity pustí. Na stranu druhou vysoké procento lidí "se záměrem" v porovnání s nízkým procentem lidí vedoucích již existující nové firmy může indikovat, že přerod záměru do reality pokulhává. Důvody mohou být jak subjektivní na straně jedince, tak objektivní spojené s obtížnějšími podmínkami pro podnikání. Podíl dospělých, kteří plánují v následujících třech letech zahájit vlastní podnikání, ale aktuálně nedělají k jeho zahájení žádné konkrétní kroky, byl v roce 2013 v ČR 13,7 %, tj. na přibližně stejné úrovni jako v roce 2011. GRAF 10: ZÁMĚRY NA ZAHÁJENÍ PODNIKÁNÍ – MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ 50,0 40,0 30,0 20,0
13,7
10,0
Průměr Evropa USA Průměr Latinská Amerika Průměr MENA Průměr Subsaharská Afrika Průměr Dálný východ a JZ Asie
Makedonie Rumunsko Lotyšsko Litva Bosna a Hercegovina Chorvatsko Estonsko Polsko Slovensko Lucembursko ČESKÁ REPUBLIKA Maďarsko Francie Irsko Slovinsko Itálie Švýcarsko Švédsko Nizozemí Řecko Španělsko Finsko Belgie Velká Británie Německo Norsko Rusko
0,0
Zdroj: Global Entrepreneurship Monitor 2013; procento z dospělé populace nezapojené do podnikatelské aktivity
Jak je z Grafu 10 patrné, Česká republika je na tom se 14 % lépe, než většina vyspělých zemí západní Evropy. Na stranu druhou jsou v ostatních zemích střední Evropy záměry na podnikání vyšší.
34
K podnikatelským charakteristikám obyvatelstva se vyjadřovali i dotazovaní experti. Experti často pozitivně komentovali nástup mladé generace, která objevuje příležitosti tam, kde je starší generace neviděla. Zejména v oblasti internetu a mobilní komunikace existuje ve větších městech rozvíjející se komunita podnikatelů a investorů. Zvyšuje se povědomí o start-upech a bývalí podnikatelé jsou ochotnější k andělskému investování. Zvyšují se i dostupné znalosti o postupech a procesech, jak správně podnikat. Rozšiřuje se znalost podnikatelských modelů a do start-upové aktivity prolínají nové trendy jako je design thinking, lean start-up a další. Internetová komunita má velmi dobré povědomí o idejích obsažených v knihách Osterwaldera a Pigneura (2010), Riese (2011) či Blanka a Dorfa (2012). GRAF 11: PODNIKATELSKÉ KOMPETENCE V ČR
2,11
Podnikatelské kompetence celkem
V ČR má mnoho lidí schopnost dát dohromady zdroje potřebné pro novou firmu.
1,97
V ČR umí mnoho lidí rychle zareagovat na dobré příležitosti pro novou firmu.
2,13
V ČR má mnoho lidí zkušenost se založením nové firmy.
2,5
2,38
V ČR mnoho lidí ví, jak založit a řídit malou firmu.
V ČR mnoho lidí ví, jak založit a řídit rychle rostoucí podnik.
1,74
1
Nepravdivé
2
3
4
Pravdivé
5
Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v České republice v rámci projektu GEM 2013. Hodnota 5 znamená, že všichni experti považují dané tvrzení za zcela pravdivé, u hodnoty 1 za zcela nepravdivé. Hodnoty vyšší než 3 znamenají, že s daným tvrzením spíše souhlasí, hodnoty nižší než 3, že s ním spíše nesouhlasí. Toto vysvětlení platí i pro ostatní grafy v této zprávě, které jsou založené na odpovědích expertů na otázky v dotazníku.
Na stranu druhou je i dost lidí, kteří jsou pohodlní, nejsou ochotní jít do rizika a raději se spolehnou na podporu státu či relativní jistotu pracovního místa. Zejména došlo k výrazné redukci podnikatelské aktivity nezaměstnaných, jak již bylo uvedeno v předchozí kapitole. Vnímání podnikatelských kompetencí české populace ze strany expertů se v porovnání s rokem 2011 spíše zhoršilo. Výše uvedená zlepšení ve specifické části mladší populace se nedají vztáhnout na dospělou populaci jako celek. 35
V mezinárodním srovnání 69. zemí obsadila ČR 60. místo. Nejlépe byly vnímány podnikatelské kompetence v Lybii, z evropských zemí například v Nizozemí. Nejhůře naopak ve Francii či Španělsku.
Podnikatelská sebedůvěra Podnikatelská sebedůvěra byla řadou výzkumů potvrzena jako osobnostní charakteristika nejvíce související s následnou podnikatelskou aktivitou a podnikatelským úspěchem (např. Rauch, 2010; Lukeš, 2013). V této části jí tedy bude věnována podrobná pozornost. Prezentované informace pomohou zodpovědět otázku, jací lidé si v podnikatelské aktivitě věří více a jací méně. Na Grafu 12 je porovnána podnikatelská sebedůvěra dospělého obyvatelstva v různých zemích světa. GRAF 12: PODNIKATELSKÁ SEBEDŮVĚRA – MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ
Průměr EU USA Průměr Latinská Amerika Průměr MENA Průměr Subsaharská Afrika Průměr Dálný východ a JZ Asie
42,6
Polsko Slovinsko Slovensko Bosna a Herceg. Makedonie Španělsko Lotyšsko Chorvatsko Řecko Rumunsko Švýcarsko Velká Británie Lucembursko Irsko ČESKÁ REPUBLIKA Nizozemí Estonsko Švédsko Německo Maďarsko Litva Norsko Belgie Finsko Francie Itálie Rusko
80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0
Zdroj: Global Entrepreneurship Monitor 2013; procento z dospělé populace 18-64 let
Celkem 42,6 % obyvatel v ČR se domnívá, že má dovednosti, znalosti a zkušenosti potřebné pro zahájení nového podnikání. To je o 3,4 % více, než tomu bylo v roce 2011. Toto vlastní přesvědčení je přitom pro zahájení vlastního podnikání velmi důležité, neboť lidé, kteří si nevěří, kvůli tomu s podnikáním ani nezačnou, i když by třeba potřebné dovednosti a znalosti objektivně měli. V mezinárodním srovnání se Česká republika umístila na 48. místě z 67 zemí. V porovnání s jinými evropskými zeměmi je úroveň podnikatelské sebedůvěry spíše průměrná.
36
Nejhorší situace byla v Japonsku, kde pouze 13 % obyvatel věřilo, že na podnikání má. Nízké hodnoty byly ale též například v Rusku či Itálii. Vysokou sebedůvěru mají naopak lidé v USA (56 %), ale třeba také v Polsku (52 %) či na Slovensku (51 %). Velký rozdíl u nás panuje mezi muži a ženami (viz Graf 13). Zatímco o svých předpokladech pro podnikání je přesvědčeno 51,6 % mužů, o tomtéž je přesvědčeno pouze 33,4 % žen. U obou pohlaví je tak výsledek o několik procent vyšší než v roce 2011. Tento rozdíl v sebedůvěře může do značné míry vysvětlit zřetelný rozdíl mezi podnikatelskou aktivitou mužů a žen. GRAF 13: PODNIKATELSKÁ SEBEDŮVĚRA V ČR PODLE JEDNOTLIVÝCH SOCIODEMOGRAFICKÝCH SKUPIN
18-24 let 25-34 let 35-44 let 45-54 let 55-64 let
Základní Vyučen/a SŠ bez maturity SŠ s maturitou Vyšší odborné Bakalářské Magisterské Doktorské
do 10.000 CZK 10.001 - 15.000 CZK 15.001 - 20.000 CZK 20.001 - 25.000 CZK 25.001 - 30.000 CZK 30.001 - 40.000 CZK 40.001 - 60.000 CZK 60.001 CZK a více
OSVČ Částečný úvazek Plný úvazek Nezaměstnaný V domácnosti Student (Invalidní) důchod
Muž Žena
80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Zdroj: Průzkum dospělé populace v České republice v rámci projektu GEM 2013
Značné rozdíly je možné najít i ve srovnání dle zaměstnaneckého statusu. Dle očekávání mají největší přesvědčení o svých schopnostech úspěšně vést podnikání zejména osoby samostatně výdělečně činné (70 %). S velkým odstupem následují zaměstnanci na částečný a plný úvazek (43 %) a nezaměstnaní (39 %). Sebedůvěra nezaměstnaných se přitom v porovnání s rokem 2011 výrazně snížila z hodnot kolem 50 %. Překvapivě nízké je přesvědčení studentů (pouze 36 %). Tato malá sebedůvěra může být vysvětlením toho, proč studenti, i když vnímají hodně dobrých podnikatelských příležitostí, začínají podnikat jen poměrně málo. Vzdělávání na vysokých školách by se proto mělo zaměřit právě na podporu podnikatelské sebedůvěry studentů. Druhá oblast výrazných rozdílů existuje při porovnání příslušníků nízkopříjmových a vysokopříjmových domácností. Tak například u lidí, v jejichž domácnosti je příjem do 20.000 Kč měsíčně, je o svých předpokladech pro podnikání přesvědčeno jen méně než 35 % z nich, zatímco u nejbohatších domácností
37
(nad 60.000 Kč měsíčně) je to již 70 %. U této skupiny nejbohatších došlo přitom v porovnání s rokem 2011 ke zřetelnému zvýšení z původních 60 %. Podobně výrazný rozdíl je při porovnání respondentů podle výše ukončeného vzdělání. Zatímco u lidí se základním vzděláním je o svých předpokladech pro podnikání přesvědčeno pouze 20 %, u jedinců s magisterským či doktorským titulem je o své způsobilosti pro podnikání přesvědčeno kolem již 60 % z nich. Posledním kritériem, které nabídlo zajímavá porovnání, i když ne tak značné rozdíly, je kritérium věkové. Vidíme, že lidé ve věku 18-24 let jsou o svých předpokladech pro podnikání přesvědčeni o něco méně (37 %), pravděpodobně z důvodu chybějících zkušeností. Naopak nejvíce jsou o nich přesvědčeni lidé 25-34 letí (51 %), kteří ještě mají mladistvou sebedůvěru, ale zároveň již získali nějaké pracovní zkušenosti. Poté podnikatelská sebedůvěra u starších věkových skupin klesá. Ve skupině 55-64 let je již pokles sebedůvěry znatelný, o svých předpokladech je přesvědčeno pouze 37 % jedinců.
38
SOUHRNNÁ
ANALÝZA FAKTORŮ OVLIVŇUJÍCÍCH ZAHÁJENÍ PODNIKATELSKÉ AKTIVITY Výše uvedené statistické vyhodnocení faktorů, které ovlivňují míru nové podnikatelské aktivity, má podobu porovnání indikátorů podnikatelské aktivity na straně jedné a zvolených faktorů na straně druhé, například jak se liší zapojení do nové podnikatelské aktivity pro muže a pro ženy. Ačkoli párová porovnání jednotlivých ukazatelů přináší užitečnou prvotní informaci o vztahu sledovaných veličin, na základě získaných výsledků nelze dělat konkrétní závěry o (kauzálním) vlivu jednotlivých faktorů (Lukeš et al., 2013). Shledáme-li například, že se do nové podnikatelské aktivity ve výběrovém vzorku zapojuje výrazně více mužů než žen, nelze jednoduše tvrdit, že pohlaví je určujícím faktorem pro účast na podnikání. Pozorovaná závislost může být totiž pouze projevem rozdílů mezi vybranými muži a ženami, co do struktury jejich vzdělání, věku a dalších charakteristik, které mají vliv na sklon k podnikání. Pro odhalení kauzálních vztahů mezi ekonomickými veličinami je třeba měřit vliv určujících faktorů ceteris paribus (Wooldridge, 2002). Níže je využita metoda vícenásobné regrese, která umožňuje odhadnout parciální efekty jednotlivých faktorů, tj. vlivy očištěné o ostatní veličiny zahrnuté do regresního modelu. Na základě takto získaných výsledků lze činit přesnější a korektnější závěry ohledně významnosti a síly vlivu faktorů souvisejících se vstupem do podnikání. Tabulka 4 prezentuje výsledky logistické regrese pro rodící se podnikání, tj. pro takové jedince, kteří dělají konkrétní kroky pro rozjezd podnikání. Koeficienty uvádějí průměrné mezní efekty jednotlivých proměnných, tj. dopad jednotkové změny vysvětlující proměnné na pravděpodobnost účasti na rodícím se podnikání (pravděpodobnost vyjádřena v procentních bodech). Realizovali jsme výpočty ve dvou modelech. První model obsahoval sociodemografické proměnné pohlaví, věk (v kvadratické formě, tj. odpovídající zjištěné obrácené U-křivce), příjem domácnosti, výše dosaženého vzdělání, region na úrovni NUTS 2 a zaměstnanecký status ve vztahu k potenciálně znevýhodněným skupinám. Výsledkem je zjištění, že býti ženou značí za jinak nezměněných podmínek o 3,6 % nižší pravděpodobnost zapojení se do rodící se podnikatelské aktivity. Statisticky významný je i vliv věku a příjmu domácnosti, zejména kvůli nejvýše příjmovým domácnostem, jejichž členové mají vyšší pravděpodobnost podnikat. Pravděpodobnost rodícího se podnikání zvyšuje alespoň kompletní střední úroveň vzdělání a naopak je snížena u lidí, kteří jsou v domácnosti. Vliv regionu není významný. V druhém modelu jsme doplnili faktory psychologické povahy, jako je psychologická sebedůvěra a strach ze selhání. Dále též to, zda jedinec vnímá v oblasti, kde žije, podnikatelské příležitosti a zná-li někoho, kdo v posledních dvou letech úspěšně rozjel novou firmu.
39
TABULKA 4: ZAPOJENÍ DO RODÍCÍ SE PODNIKATELSKÉ AKTIVITY V ROCE 2013 LOGISTICKÁ REGRESE, PRŮMĚRNÉ MEZNÍ EFEKTY
žena věk věk2 / 100 podnikatelská sebedůvěra strach z neúspěchu známost podnikatele vnímání příležitostí příjem domácnosti 15.001–20.000 Kč 20.001–25.000 Kč 25.001–30.000 Kč 30.001–40.000 Kč 40.001–60.000 Kč (v) 60.001 Kč a více vzdělání výuční list SŠ bez maturity SŠ s maturitou vyšší (DiS, Bc, Mgr, PhD) region NUTS 2 Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko zaměstnanecký status nezaměstnaný (invalidní) důchodce v domácnosti mateřská / rodičovská dovolená N McFaddenovo R2 p příjem domácnosti p vzdělání p region p zaměstnanecký status
Bez psychologických faktorů -3.623*** 0.462* –0.785**
-1.061 0.407 -0.656 0.072 0.012 4.238* 0.440 2.064 3.501** 3.820** -1.318 -1.389 -1.711 0.606 -0.142 -1.203 0.035 -0.479 -1.015 -2.731** 1.893 3916 0.0883 0.0371 0.0178 0.635 0.300
S psychologickými faktory -2.844*** 0.373 –0.626* 5.311*** –2.841*** 4.355*** 3.397*** -0.472 1.237 -1.537 -0.873 -1.394 0.974 -0.250 1.277 1.616 1.224 0.517 0.249 0.347 1.416 1.823 0.369 2.311 -1.569 -1.420 -3.035 4.477 3125 0.201 0.342 0.659 0.715 0.097
Poznámky: (i) Koeficienty uvádějí průměrné mezní efekty jednotlivých proměnných, tj. dopad jednotkové změny vysvětlující proměnné na pravděpodobnost účasti na rodící se podnikatelské aktivitě (pravděpodobnost vyjádřena v procentních bodech). (ii) U kategoriálních ukazatelů je jako vztažná kategorie brána ta nejnižší (příjem do 15.000 Kč, základní vzdělání), v případě oblastí Praha, pro zaměstnání tvoří vztažnou kategorii osoby chápané jako bez znevýhodnění, tj. osoby pracující na plný nebo částečný úvazek, studenti a OSVČ. (iii) Výsledky testů o individuální významnosti jednotlivých proměnných jsou zachyceny pomocí hvězdiček: * p < 0.05, ** p < 0.01, *** p < 0.001; p-hodnoty pro souhrnnou významnost indikátorových proměnných kategoriálních ukazatelů jsou uvedeny ve spodní části tabulky. (iv) Při výpočtech byly použity standardní chyby robustní vůči heteroskedasticitě. (v) Z výpočtu byly vyřazeni v souladu s Davidsson, Gordon (2011) jedinci, kteří v uplynulých 12 měsících skončili s podnikatelskou aktivitou.
40
TABULKA 5: ZAPOJENÍ DO NOVÉ PODNIKATELSKÉ AKTIVITY V ROCE 2013 LOGISTICKÁ REGRESE, PRŮMĚRNÉ MEZNÍ EFEKTY
žena věk věk2 / 100 podnikatelská sebedůvěra strach z neúspěchu známost podnikatele vnímání příležitostí příjem domácnosti 15.001–20.000 Kč 20.001–25.000 Kč 25.001–30.000 Kč 30.001–40.000 Kč 40.001–60.000 Kč (v) 60.001 Kč a více vzdělání výuční list SŠ bez maturity SŠ s maturitou vyšší (DiS, Bc, Mgr, PhD) region NUTS 2 Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko N McFaddenovo R2 p příjem domácnosti p vzdělání p region p zaměstnanecký status
Bez psychologických faktorů -2.615** 0.127 –0.253
1.126 2.404* 1.037 0.994 2.220* 4.587** 0.390 0.740 1.554 2.134 -0.563 -1.312 -0.979 -0.301 -1.673 -0.228 -1.179 3846 0.0909 0.018 0.307 0.654 0.300
S psychologickými faktory -1.853** 0.081 –0.162 2.806*** –2.033*** 4.669*** 0.091 1.584 4.049** 1.391 1.047 1.914 2.720* -0.363 0.525 0.930 1.175 0.019 -1.895 -0.842 -0.270 -1.710 0.011 -1.196 3069 0.208 0.108 0.681 0.452 0.097
Poznámky: (i) Koeficienty uvádějí průměrné mezní efekty jednotlivých proměnných, tj. dopad jednotkové změny vysvětlující proměnné na pravděpodobnost účasti na nové podnikatelské aktivitě (pravděpodobnost vyjádřena v procentních bodech). (ii) U kategoriálních ukazatelů je jako vztažná kategorie brána ta nejnižší (příjem do 15.000 Kč, základní vzdělání), v případě oblastí Praha. (iii) Výsledky testů o individuální významnosti jednotlivých proměnných jsou zachyceny pomocí hvězdiček: * p < 0.05, ** p < 0.01, *** p < 0.001; p-hodnoty pro souhrnnou významnost indikátorových proměnných kategoriálních ukazatelů jsou uvedeny ve spodní části tabulky. (iv) Při výpočtech byly použity standardní chyby robustní vůči heteroskedasticitě. (v) Z výpočtu byly vyřazeni v souladu s Davidsson, Gordon (2011) jedinci, kteří v uplynulých 12 měsících skončili s podnikatelskou aktivitou.
Výsledky ukazují, že vliv těchto faktorů je zásadní a vysoce statisticky významný. Výrazně zvyšuje vypovídací schopnost modelu. Podnikatelská sebedůvěra, znalost úspěšného nového podnikatele a vnímání příležitostí zvyšuje pravděpodobnost zapojení do rodícího se podnikání. Naopak strach z neúspěchu tuto pravděpodobnost snižuje. I při zařazení této nové skupiny faktorů zůstává významný negativní vliv pohlaví – býti ženou – na pravděpodobnost
41
zapojení do rodícího se podnikání, částečně významný je i vliv věku. Naopak došlo ke zbezvýznamnění příjmu domácností a výše vzdělání. To lze interpretovat tak, že lidé z bohatších domácností a s vyšším vzděláním se do podnikání více pouštějí ne pro tento fakt, ale protože se méně bojí, více věří, že na to mají, vidí více příležitostí a znají spíše někoho, komu se rozjezd podnikání vydařil. Doporučením může být podpora jedinců z jiných skupin právě v těchto oblastech. Analogické výpočty jsme provedli i pro novou podnikatelskou aktivitu. Výsledky jsou prezentovány v Tabulce 5. Protože se jedná o jedince, kteří řídí a vlastní již existující podnikání, nebyla v analýze použita proměnná zaměstnanecký status, jinak proměnné i logika obou použitých modelů zůstaly stejné, tak jak bylo vysvětleno v komentáři k Tabulce 4. Při analýze sociodemografických proměnných se jako významné ukázalo opět pohlaví (nižší pravděpodobnost zapojení se do nového podnikání u žen) a příjem domácnosti (zejména vyšší nová podnikatelská aktivita u bohatších domácností). Vliv regionu, vzdělání ani věku zde nebyl významný. Při zapojení faktorů psychologické povahy se projevil logický vztah zapojení do podnikatelské aktivity se znalostí konkrétního úspěšného podnikatele, který už rozjel novou firmu. Dále se opět potvrdila důležitost podnikatelské sebedůvěry a omezující vliv strachu z neúspěchu. U žen opět platila nižší pravděpodobnost vedení nového podnikání. Významnost vlivu příjmu domácnosti na zapojení do nového podnikání již nebyla celkově významná (p>0,05). Souhrnné regresní analýzy obsahující kombinovaná data z let 2006, 2011 a 2013 jsou uvedeny v Příloze 2.
42
MOTIVACE
K PŘÍLEŽITOSTI
PODNIKÁNÍ
A
PODNIKATELSKÉ
Důležitou charakteristikou podnikatelské aktivity je motivace. Pro ekonomický rozvoj je důležité zejména takové podnikání, které je založeno kvůli vnímané podnikatelské příležitosti, spíše než takové, které vyplývá z nutnosti a je alternativou nezaměstnanosti. Podnikání z nutnosti je vymezeno jako podnikání, které jedinec začíná, protože nemá žádnou lepší možnost, jak sehnat placenou práci. Podnikatele začínající z důvodu vnímání příležitosti je dále možné rozlišit zejména na ty, kteří vnímají příležitost vydělat více peněz, nebo kteří touží zejména po nezávislosti. Situace v ČR je pozitivní v tom, že 3,3krát více lidí je zapojeno do nové podnikatelské aktivity díky tomu, že vidí dobrou příležitost (5,56 %) oproti tomu, že se do nové aktivity pouští z nutnosti (1,67 %). Tento poměr je podobný u mužů i u žen, rozdíl mezi muži a ženami není statisticky významný. V roce 2011 byl tento poměr 2,6 a došlo tak k jeho zřetelnému vylepšení. Je to dáno zejména poklesem počtu lidí, kteří by se do podnikání pouštěli z důvodu nutnosti, nikoli nárůstem těch, kteří začínají podnikat, protože vnímají dobrou příležitost. GRAF 14: PODÍL PODNIKÁNÍ Z NUTNOSTI NA NOVÉ PODNIKATELSKÉ AKTIVITĚ EVROPSKÉ SROVNÁNÍ 70 60 50 40 30
22,7
20 10 Norsko Lucembursko Švýcarsko Nizozemí Švédsko Estonsko Franice Velká Británie Finsko Irsko Itálie Německo Lotyšsko Portugalsko ČESKÁ REPUBLIKA Litva Řecko Slovinsko Maďarsko Belgie Španělsko Rumunsko Rusko Chorvatsko Slovensko Polsko Bosna Makedonie
0
Zdroj: Global Entrepreneurship Monitor 2013
Na Grafu 14 jsou vidět procentuální podíly jedinců zapojených do nové podnikatelské aktivity v jednotlivých evropských zemích, kteří se do podnikání pouštějí z nutnosti. Jak je z grafu vidět, v Makedonii a Bosně a Hercegovině většina z těch, kteří se pouští do podnikání, začíná z nutnosti, protože nemá dobrou příležitost k nalezení zaměstnání. Vysoké hodnoty podnikání
43
z nutnosti jsou i v Polsku či na Slovensku, kde přesahují 40 %. Nejnižší, méně než 10 %, je tento podíl v Norsku, Lucembursku, Švýcarsku, Nizozemí a Švédsku, kde se k vyspělosti ekonomik přidává štědrý sociální systém a lidé tak nejsou k podnikání nuceni obtížnou životní situací. Je zajímavé podívat se detailněji na motivaci lidí, kteří začínají podnikat kvůli příležitosti. V České republice je o něco více těch, kteří podnikají, aby byli nezávislí na nadřízeném, než z důvodu příležitosti k získání vyššího výdělku. Jedná se stejně jako v roce 2011 o 32 % z těch, kteří jsou zapojeni do nové podnikatelské aktivity. Podíl těch, jejichž hlavním motivem je získání vyššího příjmu, se zvýšil na 29 %. Ostatní důvody byly vnímány jako méně důležité. O něco obecnějším ukazatelem zaměřeným na oblast podnikatelských příležitostí je, zda obyvatelstvo jako celek (bez ohledu na to, zda je daný jedinec zapojen do podnikatelské aktivity) vnímá dobré příležitosti pro zahájení podnikání. Respondenti byli tázáni, zda se domnívají, že v místě, kde žijí, budou v následujících šesti měsících dobré příležitosti pro zahájení podnikání. Pouze 19,5 % odpovědělo, že takové dobré příležitosti jsou. Dalších 15,6 % odpovědělo, že neví a 76,9 %, že takové dobré příležitosti v dané lokalitě nebudou. GRAF 15: VNÍMÁNÍ PODNIKATELSKÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ – MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0
23,1
20,0 10,0 Průměr Evropa USA Průměr Latinská Amerika Průměr Subsaharská Afrika Průměr MENA Průměr Dálný východ a JV Asie
Švédsko Norsko Estonsko Lucembursko Finsko Švýcarsko Makedonie Velká Británie Lotyšsko Nizozemí Belgie Německo Rumunsko Litva Irsko Polsko Bosna a Herceg. ČESKÁ REPUBLIKA Francie Maďarsko Rusko Chorvatsko Itálie Slovensko Slovinsko Španělsko Řecko
0,0
Zdroj: Global Entrepreneurship Monitor 2013
Na Grafu 15 je uvedeno porovnání jednotlivých zemí. Mezinárodní srovnání bylo provedeno na základě procentuálního zastoupení odpovědi „ano“ z těch odpovědí, kde respondent dokázal odpovědět „ano“ nebo „ne“, nikoli ale „nevím“. Situace České republiky není v tomto kontextu příznivá. Souhlasně odpovědělo pouze 23 % obyvatel, což je 44
pokles o 1 % v porovnání s rokem 2011 a o 4 % v porovnání se situací roku 2006. Tím se ČR řadí až na 54. místo z 67 zemí. Pro dotázané respondenty je tedy v porovnání s jinými zeměmi těžké identifikovat dobrou podnikatelskou příležitost. To může naši populaci od podnikání odrazovat. Podnikatelské příležitosti naopak vnímala většina respondentů v severských zemích – Švédsku a Norsku (shodně 64 %), nejvyšší hodnoty ve světě vůbec dosáhla Nigérie s 85 %. Nejpesimističtější ohledně podnikatelských příležitostí byli stejně jako v roce 2011 Japonci s 8 % a v Evropě pak Řekové s 14 %. Je vhodné věnovat se vnímání podnikatelských příležitostí v ČR podrobněji a zjistit, jaké skupiny obyvatelstva jsou schopny podnikatelské příležitosti vnímat. Výsledky jsou uvedeny v Grafu 16. Ve vnímání příležitostí se v porovnání s rokem 2011 snížil rozdíl ve vnímání příležitostí muži a ženami, a to zejména díky poklesu vnímání příležitostí ve skupině mužů. Dobré příležitosti u nás vnímá 25 % mužů a 21 % žen. Pokud jde o zaměstnanecký status, tak stejně jako v roce 2011 vnímají nejvíce příležitostí studenti (43 %) a osoby samostatně výdělečně činné (33 %). U těch se ale vnímání příležitostí v porovnání s rokem 2011 výrazně snížilo, a to o plných 11 %. To je možné považovat za určitý varovný signál indikující tíživou situaci na trhu. Dále se snížilo vnímání příležitostí nezaměstnanými, a to z 32 % v roce 2006, 14 % v roce 2011 na aktuálních pouze 11 %. Ti spolu s důchodci a invalidními důchodci tvoří skupinu, která podnikatelské příležitosti vnímá nejméně. GRAF 16: VNÍMÁNÍ PODNIKATELSKÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ V ČR SOCIODEMOGRAFICKÉ SKUPINY 60% 50% 40% 30% 20%
18 - 24 let 25 - 34 let 35 - 44 let 45 - 54 let 55 - 64 let
základní vyu č en/a st ř edo š kolské vy šš í odborné bakalá ř ské magisterské doktorské
Praha St ř ední Č echy Jihozápad Jihovýchod Severovýchod St ř ední Morava Moravskoslezsko Severozápad
do 10.000 CZK 10.001 - 15.000 CZK 15.001 - 20.000 CZK 20.001 - 25.000 CZK 25.001 - 30.000 CZK 30.001 - 40.000 CZK 40.001 - 60.000 CZK 60.001 CZK a více
0%
Student OSV Č Zam ě stnán č áste č n ě Zam ě stnán pln ě V domácnosti Nezam ě stnaný V (invalidním) …
10%
Zdroj: Průzkum dospělé populace v České republice v rámci projektu GEM 2013
45
Stejně jako v roce 2011 stojí poznámku, že vzhledem k 43 % studentů, kteří vnímají, že v jejich regionu jsou dobré příležitosti, se do nových podnikatelských aktivit pouští jen necelých 8 % z nich. Otázkou tedy zůstává, jakým způsobem propojit vnímání příležitostí studenty se skutečnou akcí - podnikatelskou aktivitou. Je možné předpokládat, že výraznou podporu studentům mohou dát vzdělávací instituce, např. přípravou kurzů zaměřených na rozvoj podnikatelských kompetencí a postojů, pořádáním soutěží o nejlepší podnikatelský plán a podobně. Vnímání příležitostí silně souvisí s příjmem domácnosti. Lidé žijící v domácnostech s nejvyšším příjmem vnímají příležitost pro podnikání v 42 % případů, oproti tomu lidé z domácností s příjmem do 10.000 Kč pouze v 10 % případů. Další porovnání vnímání podnikatelských příležitostí je možné udělat na základě vzdělání. Z grafu je patrné, že nejvíce příležitostí vnímají lidé s ukončeným vysokoškolským vzděláním (přibližně 40 %). Oproti tomu výrazně méně jsou příležitosti vnímány lidmi bez maturity (méně než 20 %). Vnímání příležitostí je ovlivněno také věkem, kdy vnímání příležitostí s věkem klesá. Lidé v nejmladší věkové skupině vnímají příležitostí nejvíce (38 %) a lidé nad 45 let naopak nejméně (14 %). Vnímání příležitostí v nejmladší věkové skupině zůstalo na úrovni roku 2011, u starších věkových skupin ale znatelně kleslo. To indikuje možné zaostávání starších věkových skupin v nově se rozvíjejících oborech souvisejících s technologiemi, kde je vnímání příležitostí mladšími výrazně vyšší. Ještě doplňme, že zůstaly zachovány velké rozdíly mezi regiony. Zatímco v Praze vnímalo dobré příležitosti 48 % obyvatel, v Ústeckém kraji to bylo jen 12 %, na Vysočině 13 % a v Moravskoslezském kraji 14 %. V Praze se tento podíl téměř nezměnil, v dalších výše uvedených krajích v porovnání s rokem 2011 klesl. GRAF 17: PODNIKATELSKÉ PŘÍLEŽITOSTI V ČR – VNÍMÁNÍ EXPERTŮ
3,28
Příležitosti celkem V ČR existuje řada dobrých příležitostí pro založení skutečně rychle rostoucích firem.
2,95
V ČR je pro jedince lehké sledovat podnikatelské příležitosti.
2,79
V ČR v posledních pěti letech značně vzrostl počet dobrých příležitostí pro nové firmy.
3,27
V ČR existuje více dobrých příležitostí pro založení nové firmy než lidí, kteří jsou schopni jich využít.
3,75
V ČR existuje řada dobrých příležitostí pro založení nové firmy.
3,58 1 Nepravdivé 2
3
4 Pravdivé
5
Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v České republice v rámci projektu GEM 2013 a 2011.
46
V porovnání s těmito údaji byli experti při interview o něco optimističtější, neboť vnímali, že prostor na trhu existuje. Experti souhlasili, že v ČR existuje dostatek příležitostí pro založení nového podnikání a domnívali se, že existuje více dobrých příležitostí než lidí, kteří jsou schopni jich využít. Dokonce spíše souhlasili s tím, že počet dobrých příležitostí v posledních pěti letech tolik vzrostl. Naopak uznávali, že pro jedince je spíše složité sledovat podnikatelské příležitosti. V porovnání 69 států, kde probíhalo dotazování expertů, se ČR umístila na 46. místě. Nejvíce podnikatelských příležitostí vnímali experti v Ugandě, z evropských zemí potom ve Finsku a Švédsku. Nejméně potom v Řecku, Portoriku a Itálii.
47
SPOLEČNÍCI A ZKUŠENOSTI ZAKLADATELŮ Někteří podnikatelé volí cestu podnikání se společníkem, od kterého typicky očekávají větší paletu znalostí i zdrojů, možnost vzájemné konzultace či zastoupení. Podnikání je ovlivněno též předchozími zkušenostmi jedince, které se vztahují k danému oboru, marketingu, prodeji, jakož i k řízení firmy a lidí. Všichni podnikatelsky aktivní jedinci byli dotazováni na to, zda podnikají sami či se společníky. Mezi těmi, kteří se na podnikání připravují, podnikateli vedoucími nové firmy a zavedenými podnikateli jsou zajímavé rozdíly. Zavedení podnikatelé s převahou nejčastěji vedou podnikání sami (76 % z nich), výrazně méně často s jedním společníkem (16 %) a jen v 8 % případů s více společníky. U podnikatelů, kteří vedou novou firmu, je 66 % těch, kteří ji vedou sami, 19 % má jednoho společníka, 8 % dva společníky a 7 % více než dva společníky. Konečně jedinci, kteří se na založení podnikání připravují, se do něj v 53 % případů pouštějí sami, v relativně vysokých 32 % s jedním společníkem, v 10 % s dvěma společníky a v 5 % s více než dvěma společníky. Je tedy zřejmé, že rozjezd podnikání je relativně častější ve více lidech, což může rozjezd usnadnit, v průběhu podnikání leckdy některý ze společníků ale podnikání opouští. Podnikatelský tým, který dělá kroky k založení firmy, trávil touto aktivitou v průměru 34 hodin týdně. U nových firem byl počet hodin, které jedinci podnikáním trávili, v průměru 50 hodin týdně. Z toho je patrné, že faktické založení nového podnikání klade na jedince značné časové nároky. Nejzkušenější člen podnikatelského týmu měl v průměru 10,7 let zkušeností v oboru (medián 9 let) a 7,3 roku zkušeností s managementem (medián 5 let). V průměru založili společníci před daným podnikáním 1,5 firmy (SD=1,9; medián 1). Pouze 7 % nově rozjížděných firem bylo založeno bez předchozí zkušenosti v daném oboru.
48
PLÁNOVANÝ RŮST Plánovaný růst je klíčovou dimenzí nové podnikatelské aktivity, neboť nabízí příslib nových pracovních míst, vyšších daňových odvodů i příspěvek k růstu ekonomiky. GEM měří očekávání podnikajících jedinců spojená s vytvořením pracovních míst. Samozřejmě neplatí, že každý plán se stane skutečností. Podnikající jedinci mohou mít i nereálná očekávání, která nedojdou naplnění. Na stranu druhou platí, že bez prvotních ambicí a plánu na růst dojde k následnému růstu jen s výrazně nižší pravděpodobností (Stam et al., 2011). Souvislost mezi očekáváními a skutečností tedy existuje. Jedinci byli dotazováni ohledně svých plánů na vytvoření pracovních míst, konkrétně kolik pracuje v jejich firmě zaměstnanců nyní a kolik očekávají, že jich v ní bude pracovat po pěti letech. GEM dělí podnikatele na sólo podnikatele, kteří neplánují vytvořit pracovní místo pro nikoho jiného, podnikatele s nízkými (1 – 4 pracovní místa), středními (5 - 19 pracovních míst) či vysokými (více než 20 pracovních míst) očekáváními na tvorbu pracovních míst. Rozdělení je dáno povahou podnikatelské aktivity. Mezi sólo podnikateli jsou ti, kteří mají podnikání jako alternativu zaměstnání, nikoho zaměstnávat nechtějí a často začali z nutnosti. Zahrnují ale také nezávislé profesionály. Podnikatelé ze skupiny s nízkými očekáváními typicky zaměstnávají pouze členy své rodiny či blízké přátele a nechtějí zaměstnávat nikoho "cizího". Skupina se středními očekáváními chce zaměstnávat druhé, ale také chce být schopna řídit podnikání na každodenní bázi, vědět o všem, co se ve firmě odehrává, a netouží po razantním růstu. Poslední, nejambicióznější skupina chce růst, jak pokud jde o zaměstnance, tak tržby a tržní podíl. Přestože mohou být často jejich očekávání nadnesená, lze očekávat, že tato skupina jako celek vytvoří nezanedbatelný počet nových pracovních míst. Celkem 6,3 % obyvatel ČR ve věku 18-64 let odpovědělo, že je zapojeno do nové podnikatelské aktivity a buď již má, nebo se chystá v průběhu 5 let vytvořit alespoň jedno pracovní místo. Jinými slovy 85 % lidí zapojených do nové podnikatelské aktivity má nebo plánuje vytvořit nějaká pracovní místa. To je v porovnání s rozvinutými evropskými zeměmi poměrně hodně a jedná se o pozitivní ukazatel. Navíc v porovnání s rokem 2011 došlo k růstu tohoto ukazatele o 0,9 %. Z pohledu tvorby pracovních míst jsou obzvláště důležité firmy, které je možné označit jako rychle rostoucí. Celkem 1,21 % obyvatel (18-64 let) u nás odpovědělo, že je zapojeno do nové podnikatelské aktivity a chystá se mít v době 5ti let po založení firmy více než 19 zaměstnanců. Takové firmy můžeme považovat za rychle rostoucí, s velkým potenciálem pro rozvoj ekonomiky. Míra je o 0,3 % nižší než v roce 2011, ale stejně dosahuje solidní úrovně.
49
SPOKOJENOST Speciálním tématem v rámci celosvětového dotazování byla životní spokojenost, se zaměřením na porovnání spokojenosti podnikatelů a zaměstnanců. V rámci dotazování v České republice jsme se dotazovali zúženého souboru prvních 2000 dospělých obyvatel. Spokojenost byla měřena za použití Škály životní spokojenosti (Pavot, Diener, 2008), která obsahuje pět tvrzení, například „Jsem spokojen se svým životem.“ Na položky respondenti odpovídali na škále 1 – silně nesouhlasím až 5 – silně souhlasím. Škála byla i v ČR dostatečně reliabilní, Cronbachovo alfa dosáhlo hodnoty 0,73. Při porovnání různých skupin obyvatelstva lze konstatovat, že čím bohatší domácnost, tím větší spokojenost jedince. Zatímco u lidí z domácností s nejnižším příjmem lze konstatovat, že byli spíše nespokojeni (průměr 2,7 na škále 1 až 5, kde 1 znamenalo nespokojen a 5 spokojen), u lidí z nejbohatších domácností, lze říci, že jsou spokojeni (průměr 3,7). Rozdíly mezi jednotlivými vrstvami domácností jsou statisticky významné. Podobně jsou statisticky významně spokojenější lidé s vysokoškolským vzděláním, lidé do 35 let (zejména oproti starším nad 45 let), a mírně spokojenější jsou též ženy. Pozornost jsme ale věnovali spokojenosti jedinců zapojených do podnikatelské aktivity v jejích různých fázích. U jedinců, kteří do žádné podnikatelské aktivity zapojeni nebyli, dosáhla průměrná míra spokojenosti 3,35, u rodících se podnikatelů 3,39, u podnikatelů řídících novou firmu 3,45 a u zavedených podnikatelů 3,48. Se stabilitou podnikání se tedy životní spokojenost mírně zvyšuje, rozdíly nicméně nejsou zásadní. Tato zjištění podporují i názory dotazovaných expertů. Zajímalo nás, nakolik si myslí, že jsou podnikatelé spokojenější než nepodnikatelé. Experti s tím spíše souhlasili, a to zejména v oblasti pracovní spokojenosti. Podrobnější přehled je představen na Grafu 18. GRAF 18: SPOKOJENOST PODNIKATELŮ – VNÍMÁNÍ EXPERTŮ
Spokojenost celkem
3,22
V ČR podnikatelé obvykle působí jako více spokojení se svým osobním životem než nepodnikatelé. V ČR podnikatelé obvykle působí jako více spokojení se svým pracovním životem než nepodnikatelé. Existující pracovněprávní předpisy v ČR dovolují lidem mít osobní a pracovní život v perfektní rovnováze.
3,09
3,42
3,27
Všeobecné podmínky v ČR (ekonomické, společenské, politické, kulturní, …) dovolují lidem mít osobní a pracovní život v perfektní rovnováze.
3,08 Nepravdivé
1
Pravdivé
2
3
4
5
Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v České republice v rámci projektu GEM 2013.
50
PODPORA
PODNIKATELSKÉ V OBLASTECH SPECIFICKÉHO ZÁJMU
AKTIVITY
Inovace Zatímco je růst pracovních míst jedním z nejviditelnějších přínosů podnikatelské aktivity, inovace jsou potřeba pro konkurenceschopnost ekonomiky v dlouhodobém pohledu. Inovace je vnímána jako nová kombinace konkrétního produktu na konkrétním trhu, která nahrazuje zastaralé produkty a posunuje trh dopředu. GEM zkoumá inovativní orientaci podnikatelsky aktivních jedinců. Měří ji na základě subjektivních odpovědí, kdy jedinec uvedl, že nabízené výrobky či služby budou nové a neznámé pro alespoň některé zákazníky a zároveň uvedl, že buď žádné, nebo jen několik jiných firem bude nabízet stejný produkt. Inovativní orientace je tedy chápána relativně. Co je inovativní na jednom trhu, může být běžné na trhu jiném. I tak lze ale očekávat pozitivní vliv na hospodářský vývoj (Bosma, Wennekers, Amoros, 2012). 27,5 % podnikatelů zapojených do nové podnikatelské aktivity vykazuje tuto inovativní orientaci. Jedná se o pokles o 4 % v porovnání s rokem 2011. U zavedených firem je tento poměr výrazně nižší a dosahuje pouze 10,4 %. Inovativnost se nicméně nedá měřit jen tímto jediným kritériem. Jedná se spíše o více rozdílných ukazatelů, které ji mohou posoudit. Je možné využít i ukazatele zaměřené na podnikání v oboru zaměřeném na nové technologie či ve využití nejnovějších technologií. Relativně solidní procento z podnikatelů zapojených u nás do nové podnikatelské aktivity (7,8 %) podniká či se chystá podnikat v sektoru, který by bylo možné označit za středně či velmi technologicky náročný. Tento ukazatel je o 2 % vyšší než v roce 2011 a je přibližně na úrovni hodnot z roku 2006. U zavedených firem je tento podíl dle aktuálních dat 6,4 %. Zajímavý je i vývoj, pokud jde o využití nejnovějších technologií. Ty dle svého sdělení využívá 10,9 % z jedinců zapojených do nové podnikatelské aktivity (pokles o 6,9 % oproti roku 2011) a 15 % ze zavedených firem (růst o 1,2 % oproti roku 2011). Pro bližší porozumění inovacím a možnostem jejich podpory, jsme podnikatele, kteří uvedli, že jejich produkty či služby považují za nové a neznámé všichni či alespoň někteří zákazníci, podrobili sadě otázek, zkoumajících blíže otázky inovací a designu. V dalším vyhodnocení uvádíme odpovědi pro firmy, které již na trhu fungují alespoň 3 měsíce. Z 390 podnikatelů, kteří vedou funkční firmy, odpovědělo 136, že jejich produkty považují za nové a neznámé všichni či někteří zákazníci. Z těchto podnikatelů odpovědělo 45, že produkty či služby inovované v posledních 3 let tvoří méně než 5 % jejich obratu a byli proto z dalšího dotazování k tématu inovací vyřazeni. Zbývajících 91 podnikatelů odpovědělo, že v posledních třech letech inovované produkty či služby tvoří 5-24 % jejich tržeb (3,2 % ze všech aktuálně již podnikajících jedinců), 25-49 % tržeb (7 % podnikatelů), 50 % - 75 % tržeb (2,8 % podnikatelů) či více než 75% (5 % z celkového počtu současných 51
podnikatelů). Dalších 5,4 % nedokázalo podíl inovovaných produktů či služeb přesněji specifikovat. Tuto skupinu je možné popsat jako inovující podnikatele. Z těchto podnikatelů jsme na základě obsahové analýzy odpovědí, ve kterých popsali své podnikání, vytvořili menší redukovaný soubor, který je možné považovat za inovativní podnikatele v užším slova smyslu. Vyřadili jsme taková podnikání, ve kterých se sice mohou inovace též uplatnit, ale ne ve smyslu inovací produktových, technologických, ICT a podobně. Vyřazeny byly tedy hotelové služby, kosmetická studia, ryze obchodní firmy, finanční poradenství a podobně. V úzkém souboru tak zůstalo 39 inovativních firem působících v oblasti výroby, zdravotnictví, nabídky inovativních služeb a podobně. V následujícím textu uvádíme vždy výsledky pro oba soubory. Podnikatelů jsme se tázali, jak často přicházejí podněty k inovacím z různých typů zdrojů. Nejčastěji uváděli, že podněty k inovacím jsou výsledkem jejich vlastního pozorování okolí a trendů. 51 % z širšího souboru inovujících podnikatelů uvedlo často či velmi často, 63 % z užšího souboru inovativních podnikatelů. Na místě druhém byly podněty od zákazníků (34 %, resp. 42 % často či velmi často). Oba tyto zdroje lze charakterizovat jako relativně časté. S odstupem se na třetím a čtvrtém místě umístilo získávání podnětů od dodavatelů a vlastních zaměstnanců. Na pátém a šestém místě potom s odstupem následovalo získávání podnětů od jiných partnerských firem a od vysokých škol a z výzkumné sféry. 77 %, resp. 70 % z užšího souboru inovujících podnikatelů tento zdroj nevyužívá vůbec a pouze 7 %, resp. 8 % často či velmi často. Další část dotazování byla zaměřena na typ inovací, který inovující podnikatelé ve svém podnikání realizují. Nejvíce z nich, 74 %, resp. 77 % uvedlo inovaci služeb, dále 62 %, resp. 69 % inovaci procesů a 59 %, resp. 62 % inovaci výrobků. Méně uvedlo inovaci podnikatelského modelu, konkrétně šlo o 35 % z inovujících podnikatelů širšího souboru a 23 % podnikatelů užšího souboru. Inovace podnikatelského modelu může být v této souvislosti oblastí, která si zaslouží více pozornosti. Inovující podnikatelé byli dále tázáni, jaké formy podpory pro rozvoj inovačních aktivit by v budoucnu využili. Nejvíce, 65 % (resp. 59 % u užšího souboru), odpovědělo, že by využilo tréninky či školení. Na druhém a třetím místě se umístila dotace pro realizaci inovací (54 % v obou souborech) a individuální poradenství (53 %, resp. 50 %). S určitým odstupem se jako čtvrté a páté v pořadí objevila záruka státu pro lehčí přístup k úvěru (44 %, resp. 48 %) a zvýhodněný úvěr na realizaci inovací (42 % v obou souborech). Jako méně časté formy podpory, o které by podnikatelé měli zájem, byly zmíněny dotace pro spolupráci s výzkumnou sférou (31 %, resp. 23 %) a principiální zájem o kapitálový vstup státu pro financování expanze (24 %, resp. 23 %). Vzhledem k vysokému zájmu o tréninky a školení i individuální poradenství lze doporučit podporu programů v oblasti Knowledge Transfer Partnership (více informací například na http://www.ktponline.org.uk) či fungování inovačních asistentů pro MSP (více informací viz http://www.innovationsassistent.at). Extrapolací na celou dospělou populaci ČR lze odvodit, že spodní mezí počtu inovativních podnikatelů (tzn. z užšího souboru, tak jak bylo popsáno výše), kteří by o kapitálový vstup státu na principiální úrovni uvažovali, je 2.882. U zájemců o tréninky či školení v oblasti inovací je spodní mez 17.778 principiálních zájemců. Nyní popišme způsob, jakým je extrapolace v tomto případě prováděna, analogický způsob bude proveden i pro další extrapolace popsané níže v textu. Dotazováno bylo 5.009 jedinců. Podle dat ČSÚ 52
k 31. 12. 2012 žilo v ČR 6.909.277 jedinců ve věku 18-64 let. Dotazován byl tedy vždy jeden člověk z 1379,37 v ČR žijících. Z 5.009 dotazovaných jedinců bylo 8 identifikováno jako inovativní podnikatelé se zájmem o kapitálový stup státu, tedy 0,16 %. Pro výpočet intervalu spolehlivosti byla použita normální aproximace binárního rozdělení, která vede v tomto případě k výrazně konzervativnějším intervalům spolehlivosti nežli jiné běžně uplatňované metody (např. Clopperova-Personova nebo Wilsonova). Spodní mezí intervalu spolehlivosti je hodnota 0,042 %. Extrapolací na celkovou populaci dospělých ve věku 18-64 let, tj. pronásobením hodnotou 6.909.277 dostaneme hodnotu 2.882 jedinců se zájmem o tuto formu podpory. Domníváme se, že se jedná díky použité metodě výpočtu spodní meze intervalu spolehlivosti o konzervativní odhad minimálního počtu zájemců o podporu a principiální zájem tak může být ve skutečnosti vyšší. Na stranu druhou je nutné zdůraznit, že se jedná o zájem principiální a skutečný zájem bude naopak snižován vlivem různých faktorů. Těmi mohou být zejména nedostatečná informovanost podnikatelů o možnostech podpory, administrativní složitost spojená s žádostí o podporu a následným výkaznictvím, omezení možných žadatelů o podporu, nízká vlastní atraktivita podpory, daná např. podmínkou vysokého spolufinancování, či různé jiné obavy podnikatelů. Přejděme nyní k samostatné části, která byla v rámci inovací věnována designu. 86 % inovujících podnikatelů (95 % z užšího souboru inovativních) uvedlo, že považují design za důležitý aspekt, který pomáhá úspěchu v podnikání. 69 % (resp. 77 %) také uvedlo, že využívá design jako součást inovačního procesu ve svém podnikání. Vzhledem k důležitosti designu bylo dále zkoumáno, co inovující podnikatelé považují za největší bariéru pro širší využití designu ve svém podnikání. 23 % (resp. 15 %) uvedlo, že téma designu není pro jejich podnikání relevantní a 20 % (stejně v obou souborech), že žádnou bariéru nepociťují. Z konkrétních bariér byla nejčastěji uvedena finanční (21 %, resp. 18 %) a časová náročnost (19 % v obou souborech). Méně často bylo uvedeno, že zákazníci o design nestojí (10 %, resp. 15 %) či případně, že podnikatelům chybí potřebné know-how (3 %, resp. 5 %). Pokud jde o možnosti veřejné podpory v oblasti designu, 48 % inovujících podnikatelů (resp. 49 %, nebo také extrapolací počet 13.468 jedinců) odpovědělo, že by mělo zájem o odborné poradenství a informační podporu, 41 % (resp. 33 %) by mělo zájem o dotaci pro tvorbu designu a 40 % (resp. 34 %) o podporu spolupráce s designéry. Souhrnně je možno konstatovat, že design lze považovat za důležitou součást inovačního úsilí firem.
Export Ve stále globálnější světové ekonomice se mezinárodní obchod stává stále důležitějším. Není přitom dostupný jen pro velké firmy, ale díky rozvoji informačních a komunikačních technologií také pro firmy malé a střední. Je zřejmé, že mezinárodní obchod hraje větší roli v menších ekonomikách. Firmy z Číny či USA k němu nejsou tolik nuceny, neboť domácí poptávka může být postačující.
53
Zjištěná data ohledně exportní orientace jsou poměrně optimistická. V ČR dosahuje podíl nových podnikatelů, kteří mají či plánují mít více než čtvrtinu zákazníků ze zahraničí, 16,2 % (v porovnání s 20 % v roce 2011). U zavedených firem je tento podíl zřetelně nižší a tvoří 10,6 %. Je též nutné podotknout, že do ukazatele exportní orientace se řadí i podnikatelé zaměření na přijíždějící turisty, čímž je ukazatel částečně navýšen. Pro srovnatelnost s jinými zeměmi nicméně uvádíme v této podobě tak, jak je projektem GEM měřen. Z dotazovaných 390 podnikatelů, kteří mají funkční novou či zavedenou firmu, uvedlo 46, tj. 11,8 %, že je exportně aktivních. To znamená, že exportují a zahraniční zákazníci tvoří více než 25 % z celkového počtu jejich zákazníků. Na základě obsahové analýzy odpovědí, ve které podnikatelé popsali své podnikání, byl tento soubor očištěn o podnikatele, kteří z podstaty věci poskytují služby na území ČR, jako jsou lázeňské služby, wellness centrum, tlumočnické služby na území ČR a podobně. Konečný soubor tedy obsahuje 36 exportujících podnikatelů (tj. 9,2 %) a zahrnuje i podnikatele, kteří vyváží službu, například stavby v příhraničních oblastech, či právní služby. Naopak je nutné podotknout, že mezi podnikatele jsou řazeni i živnostníci; podíl exportérů mezi MSP – obchodními společnostmi by byl vyšší. Jednoznačným převládajícím exportním teritoriem byla Evropská unie (93 % exportujících podnikatelů), což je výsledek téměř identický s exportním výzkumem firmy DHL z roku 2012. Pouze 3 podnikatelé využili veřejnou podporu exportu v minulosti, někteří z nich z více zdrojů. Ve 2 případech se jednalo o EGAP, v 1 případě o podporu CzechInvestu. Pokud jde o důvody, proč exportéři nemají zájem o státní podporu, nejčastěji zaznívalo, že ji nepotřebují a vystačí si sami. Někteří též uvedli, že se nechtějí potýkat s kontrolami a administrativou, že nabízená podpora není relevantní pro jimi nabízené služby, případně, že státu nevěří či neví, jak by podporu využili. Hlavním důvodem bude nicméně to, že podnikatelé v převážné většině nepociťují problémy spojené s exportem. Problémy s exportem byly zmiňovány méně často. Několik podnikatelů uvedlo nedostatek financí či vysoké náklady, dále byly uváděny administrativní překážky spojené s celními předpisy či vízovou povinností, špatná platební morálka zahraničních partnerů, nedostatečná jazyková vybavenost a negativní vliv cestování a s ním spojené časové náročnosti. Z dotazovaných exportérů by 48 % uvítalo nějakou formu veřejné podpory exportu v budoucnu. Nejčastěji bylo uváděno pojištění exportních rizik (35 % exportérů), a dotace na krátkodobý pobyt (32 %). Následovala státní garance za úvěr (27 %), exportní poradenství (25 %) a analýza zahraničních trhů vč. zprostředkování kontaktu na možné obchodní partnery za zvýhodněnou cenu (24 %). O zvýhodněný úvěr projevilo zájem 22 %, stejně jako o možný vstup státu do firmy za účelem podpory exportu, a o dotaci na dlouhodobý pobyt. 21 % exportérů poté projevilo zájem o dotaci na veletrhy a výstavy. Další podněty k podpoře exportu byly spojeny s podporou zemědělství, v jednom případě zazněl požadavek na lepší úvěry a na dotaci na rozvoj kvalifikovaných pracovníků. Extrapolací na celkovou populaci (popis výpočtu viz část Inovace) lze určit spodní mez zájemců o podporu exportu mezi 2.282 zájemců s principiálním zájmem o dotaci na veletrhy či výstavy až po 5.929 exportérů se zájmem o dotaci na krátkodobý pobyt a 6.993 exportérů s principiálním zájmem o pojištění exportních rizik. Podpora zejména českého endogenního exportu zůstává důležitým tématem pro podporu ze strany hospodářské politiky. Výše uvedené údaje naznačují, kam by se podpora českým MSP mohla zaměřit. 54
Snižování energetické náročnosti Celkem 32 % z 662 podnikatelsky aktivních jedinců (tj. včetně těch, kteří se na založení firmy teprve připravují) uvedlo, že chce do budoucna snižovat energetickou spotřebu ve svém podnikání. Přesnější údaj poskytuje dotazování jen těch jedinců, kteří již vedou založenou firmu. Takových bylo 372. Mezi nimi má zájem o snižování energetické náročnosti podnikání 35 % z nich. Značné rozdíly jsou přitom mezi odvětvími. U již založených firem má zájem o snižování energetické náročnosti 61 % firem z oblasti zemědělství a lesnictví, 36 % průmyslových firem, 39 % z oblasti služeb pro koncové zákazníky a 30 % firem z oblasti služeb pro firemní zákazníky. O zvýhodněný úvěr by mělo principiálně zájem 40 % podnikatelů, kteří chtějí snižovat energetickou náročnost podnikání, a o státní garanci za úvěr 46 % podnikatelů. Největší zájem podnikatelé projevili o přímou dotaci s podílem státu na úspěchu realizace energeticky úsporného opatření, souhlasně se vyslovilo 66 % z nich. Počet podnikatelů se zájmem o podporu při snižování energetické náročnosti je poměrně značný. Extrapolací je možné určit, že je v ČR přibližně 179.318 podnikajících jedinců, kteří mají principiální zájem snižovat energetickou náročnost svého podnikání. Maximální velikost cílové skupiny pro jednotlivé dotační nástroje lze tak odhadnout mezi 50.100 podnikatelů s možným zájmem o zvýhodněný úvěr až po 90.354 podnikatelů s možným zájmem o dotaci státu s podílem státu na úsporách z úspěšné realizace. Je potřeba nicméně opět zdůraznit, že reálný počet zájemců by byl nižší vlivem nedostatečné budoucí informovanosti, vlivem výše s tím spojených nákladů, vlivem složitosti administrativy s dotací spojené, případně vlivem dalších faktorů. Podnikatelů jsme se dále ptali na možné další návrhy, jak by mohla podpora snižování energetické náročnosti vypadat. Získali jsme 55 odpovědí. V 15 z nich byly uváděny přímé dotace, nejčastěji zelená úsporám, a několik specifických doporučení – dotace na LED diodové žárovky, na předělání stávajících kotlů na automatizaci či na pořízení energetických panelů. Dalších 12 podnikatelů volalo po zlevnění cen energií či nafty, což by sice mohlo pomoci jim, ale rozhodně by to nepřispělo ke snižování energetické náročnosti. 7 podnikatelů uvedlo snížení administrativy a byrokracie spojené s dotacemi. Do této kategorie spadá i nedůvěra vůči státu, že zajistí stabilní a neměnné podmínky při čerpání úvěru podnikatelem na realizaci energeticky úsporného opatření. Využijeme konkrétní citaci od jednoho z dotazovaných: „Stát za dva roky řekne - dobře, nebudeme dotovat tento úvěr, podnikatel bude muset doplatit plnou cenu úvěru - stát udělá toto rozhodnutí klidně i zpětně a tratit na tom bude podnikatel.“ Dalších 6 podnikatelů uvedlo snížení daňové zátěže, ve většině případů myšleno plošně, ve dvou případech bylo doporučeno zavedení odčitatelných daňových položek při realizaci opatření směřujícího k energetické úspoře. 5 dotázaných zmínilo lepší marketingovou či informační podporu týkající se energeticky úsporných technologií, 2 potom lepší přístup k novým energeticky úsporným technologiím. Mezi zajímavé doporučení patří i podpora výkupu energeticky zpracovatelných surovin státem.
55
Odchod z podnikání Z dotázaných 168 podnikatelů, kteří vedou firmu již od roku 2009 či déle a zároveň mají aspoň 1 zaměstnance, uvedlo celých 55 %, že se chystá vést firmu ještě více než 10 let. Tito respondenti na další otázky spojené s odchodem z podnikání nebyli dotazováni. Dalších 26 % uvedlo, že se firmu chystá řídit dalších 5-10 let, 15 % 2-5 let a 4 % 1 rok či méně. Z těchto 3 skupin 17 podnikatelů uvedlo, že se otázkou podnikání intenzivně zabývá a 26 podnikatelů, že už o svém odchodu z podnikání začali přemýšlet, ale zatím toho v souvislosti s tím moc nedělají. Pro 42 podnikatelů není zatím toto téma z jejich pohledu relevantní. Zbývajících 43 respondentů jsme se tázali, jaké největší problémy vnímají ve vztahu k jejich odchodu z podnikání. 16 respondentů nevnímá žádný problém týkající se odchodu z podnikání. Toto vyšší procento podnikatelů nevnímajících problém je možné interpretovat dvěma způsoby – 1) problém opravdu nemají, což může být způsobeno tím, že očekávají zkrátka zánik podnikání a jsou s ním smířeni, 2) problém budou mít, ale nejsou si jej zatím vědomi. Dalších 13 podnikatelů uvedlo čistě osobní pohled na dobu po podnikání - nejistotu po odchodu z podnikání, pokles osobního příjmu, nejisté další uplatnění či nízký důchod. Naopak 8 podnikatelů uvedlo různé aspekty spojené s obavou, jak bude podnikání fungovat po jejich odchodu. Domnívají se, že to firma nezvládne, protože jí budou chybět podnikatelovi zkušenosti, očekávají změny v obchodních vztazích s partnery a zamýšlejí se, jak zkušenosti předat. Jednotliví podnikatelé pak uváděli různé osobní důvody spojené s koncem podnikání, nadnesli otázku výše prodejní ceny či v jednom případě, že musí vydržet ještě pár let, neboť je podnikání neprodejné. Téměř v polovině případů (48 % z nich) podnikatelé očekávají, že jejich odchodem z podnikání toto podnikání zanikne. Dalších 27 % očekává prodej či přenechání vlastnického podílu příbuznému, 9 % poté prodej vlastnického podílu zaměstnanci nebo společníkovi a jen 9 % prodej vlastnického podílu jiné firmě či externí osobě. Jeden respondent poté uvedl ponechání si vlastnického podílu či jeho části, ale stažení se ze všech výkonných funkcí. Ve věci případné podpory při odchodu z podnikání jedna třetina podnikatelů uvedla, že by měla zájem o nabídku ocenění jejich firmy za zvýhodněnou cenu, 28 % poté zmínilo poradenství pro plynulé předání řízení firmy. O účetní a daňové poradenství by mělo zájem 26 %, o vyhledávání potenciálních kupců a podporu při vyjednávání s nimi 21 % a o právní poradenství 17 % podnikatelů, kteří již zvažují odchod z podnikání. Pokud jde o možné další podpory při odchodu z podnikání, převážná většina respondentů žádný podnět neměla. Podněty, které zazněly, byly spíše obecné, související s podnikáním jako takovým, nikoli s odchodem z podnikání, např. snížení daní, ceny nafty či administrativní zátěže. Extrapolací z výzkumného souboru na celou dospělou populaci v ČR lze odvodit, že je v ČR přibližně 59.313 zavedených podnikatelů s alespoň jedním jiným zaměstnancem, kteří přemýšlí o svém odchodu z podnikání. O podporu formou ocenění firmy za zvýhodněnou cenu by mohlo mít principiální zájem alespoň 8.198 podnikatelů v ČR, o poradenství pro plynulé předání řízení firmy 6.601 podnikatelů. Je důležité vytvářet též takové podmínky, které neomezují předávání, například v oblasti legislativního umožnění transferu.
56
Sociální podnikání Samostatná část dotazování byla věnována problematice sociálního podnikání. Respondentů jsme se tázali, zda jsou zapojeni do rozjezdu či vedení nějaké aktivity nebo organizace, která má specifické společenské, environmentální či komunitní cíle. Kladně odpovědělo 3,4 % naší dospělé populace, tj. 170 respondentů. Na základě obsahové analýzy odpovědí (popis sociální, komunitní či environmentální aktivity) je možné 144 z nich považovat za jedince, kteří skutečně vedou či dělají kroky k založení organizace, která má rozpoznatelný sociální či environmentální aspekt. Dá se tedy říci, že 0,9 % dospělé populace aktuálně zkouší sociálně či environmentálně prospěšnou aktivitu rozjet, 2 % takovou aktivitu již řídí, event. ve svém podnikání aplikují. Z toho u 64 % z výše uvedených 144 jedinců se jednalo o podnikatelskou aktivitu, jež byla předmětem předchozího rozhovoru věnovaného podnikání, u 36 % se jednalo o nějakou jinou aktivitu. 17 % společensky či environmentálně zaměřených organizací ještě nebylo založeno, ostatní již založeny byly. Pokud jde o oblasti společensky prospěšných aktivit, nejčastěji byla uváděna podpora zdravotně či sociálně znevýhodněných. Následovala práce s dětmi a mládeží, vč. vzdělávání této věkové skupiny. Podobné zastoupení měly sportovní aktivity, služby komunitě či environmentální aktivity. O něco menší byla četnost aktivit v rámci oblastí kultury a vzdělávání. TABULKA 6: OBLASTI SPOLEČENSKY PROSPĚŠNÝCH AKTIVIT Aktivita
Relativní četnost (v %)
Podpora zdravotně či sociálně znevýhodněných
24,3
Práce s dětmi a mládeží, včetně vzdělávání této skupiny
13,4
Sportovní aktivity
11
Služby komunitě
10,7
Environmentální aktivity
10,5
Jiné
10
Kultura
8
Vzdělávání (mimo vzdělávání dětí a mládeže)
7,8
Nechce specifikovat
4,3
Z dotazovaných organizací má 30 někoho, kdo pro danou organizaci pracuje na plný úvazek, ve 34 organizacích pracují lidé se zdravotním či sociálním znevýhodněním.
57
37 % ze 143 respondentů odpovědělo, že alespoň část příjmů věnovaných na sociálně prospěšnou aktivitu bude pocházet z tržeb za prodané výrobky či služby. Zbytek, tzn. 63 % tak není možné počítat mezi sociální podnikatele, neboť spoléhají pouze na financování z externích zdrojů, zejména z grantů a dotací. Při porovnání těchto dvou skupin (tzn. s příjmy z prodeje a bez těchto příjmů) je patrné, že ve skupině, co plánuje mít či má tržby z prodeje je více organizací zaměřených na podporu znevýhodněných osob a na vzdělávání dospělých a naopak méně organizací, které pracují s dětmi a mládeží. Mezi sociálními podnikateli bylo 42 schopno specifikovat, jaký podíl jejich příjmů budou tvořit tržby z prodeje výrobků či služeb. U 25,5 % organizací se jedná o převažující podstatu neziskové organizace s částečným podílem tržeb z prodeje ve výši 1 – 35 % z celkových příjmů. U 24,6 % organizací jde o smíšený typ, kdy jsou příjmy z tržeb a jiné příjmy více vyváženy – příjmy z tržeb tvoří 36 % – 65 % rozpočtu. U dalších 18,2 % organizací jde o činnost dominantně financovanou z tržeb z prodeje (v rozsahu 66 % – 99 % rozpočtu), jako kofinancování jsou ovšem využity i jiné zdroje. Konečně u 31,7 % organizací se jedná čistě o podnikání, která má nicméně sociální či environmentální obsah, o jiné příjmy než příjmy z tržeb za prodané zboží a služby nicméně neusiluje. Všichni lidé zapojení do sociálně či environmentálně prospěšných aktivit (tj. sociální podnikatelé a lidé z ryze neziskového sektoru dohromady) mohli dále vyjádřit, do jaké míry se jejich organizace snaží vytvářet ekonomickou, společenskou či environmentální hodnotu, a to tak, že mezi tyto tři skupiny hodnot rozdělili 100 bodů. V souhrnu bylo průměrným bodovým ziskem u ekonomické hodnoty 20,3 bodu, u společenské hodnoty 61,4 bodu a u environmentální hodnoty 18,4 bodu. Lze tak konstatovat, že dotazovaný soubor vnímá společenskou hodnotu jako nejvyšší. 33,6 % (ze 143 jedinců) ví o existenci některého z programů MPSV či MPO podporujících sociální podnikání. Podporu některé z těchto institucí využilo v minulosti 23 % z tohoto souboru. Plných 80,5 % také uvedlo, že by ocenilo nějakou formu veřejné podpory v budoucnu. Největší zájem projevují jedinci zapojení do sociálně prospěšných aktivit, kteří se zároveň zajímají o možnost veřejné podpory (N=111), o odborné poradenství a informační podporu (76,2 %), možnosti daňového zvýhodnění (72,2 %) a dotaci na zaměstnání znevýhodněných osob (64,5 %). Menší zájem je o záruku státu pro lepší přístup k úvěru (38,9 %) či o zvýhodněný úvěr či půjčku (28,6 %). Mezi jinými nápady na veřejnou podporu nejčastěji zaznívaly granty a dotace, ať již obecně, nebo na specifické činnosti, kterým se organizace věnuje. Dále respondenti uváděli podporu úřadů, kraje a státních institucí, též změny legislativy různého typu – od daňové obligace po snížení daní a oblast mediální podpory a zviditelnění, pomoc od PR profesionálů. Již méně respondentů zmínilo finanční dary a sponzoring a jednotlivé komentáře potom cílily na různé oblasti, například příspěvky na zaměstnávání znevýhodněných skupin či příspěvky pro cílové skupiny. Na stranu druhou mezi převažujícími důvody nezájmu o podporu byla potřeba nezávislosti a soběstačnosti, kdy jedinec podporu nechce či nepotřebuje, dále respondenti uvedli nedůvěru ve stát a v to, že by mohli podporu získat. Konečně se též vyskytovaly odpovědi, že respondenti vzhledem k přílišné administrativě vnímají, že by to bylo více škody 58
než užitku. Ilustrativním komentářem bylo „Musíte zodpovědět, jak jste využila každou korunu, jestli jste ji nezneužila.“ Dále se podíváme na soubor, který bude zahrnovat pouze sociální podnikatele, ne všechny lidi působící v neziskovém sektoru. Tj. soubor jedinců, kteří uvedli, že budou mít alespoň nějaké příjmy za prodej výrobků a služeb – takových bylo 53. Z těchto respondentů ví 39,1 % o existenci některého z programů MPSV či MPO na podporu sociálního podnikání, 25,4 % již využilo některý z programů a 84,4 % má zájem o veřejnou podporu v budoucnu. Sociální podnikatelé se zájmem o veřejnou podporu (N=45) se nejvíce zajímají o odborné poradenství a informační podporu (84,3 %), možnosti daňového zvýhodnění (83,6 %) a dotaci na zaměstnání znevýhodněných osob (74,6 %). Menší, ale ne zanedbatelný zájem je o záruku státu pro lepší přístup k úvěru (49,2 %) či o zvýhodněný úvěr či půjčku (41,3 %). Souhrnně je ve skupině sociálních podnikatelů vyšší zájem o různé alternativní formy veřejné podpory než v sektoru sociálně a environmentálně prospěšných aktivit jako celku a zájem o podporu je též obecně vyšší než v jiných tematických oblastech. Ještě uveďme, že při dělení 100 bodů mezi ekonomickou, společenskou a environmentální hodnotu bylo u této skupiny respondentů průměrným bodovým ziskem u ekonomické hodnoty 33,2 bodu, u společenské hodnoty 49,7 bodu a u environmentální hodnoty 17,7 bodu. Lze tak konstatovat, že dotazovaný soubor vnímá společenskou hodnotu stále jako nejvyšší, ale v porovnání s neziskovým sektorem jako takovým kladem vyšší hodnotu i na ekonomickou hodnotu. Extrapolací je možné určit, že z jedinců, kteří vykonávají nějakou společensky prospěšnou aktivitu a zároveň mají část příjmů z tržeb za prodej výrobků či služeb, je v ČR aspoň 34.933 těch s principiálním zájmem o odborné poradenství a informační podporu či 33.701 těch se zájmem o daňové zvýhodnění. Nejméně, ale přesto 12.245, je spodní mez pro principiální zájemce o zvýhodněný úvěr či půjčku.
Problémy v podnikání Podnikatelé byli dále tázáni na to, jaké jsou jeden či dva hlavní problémy v jejich podnikatelské aktivitě. Souhrnné výsledky zobrazuje Tabulka 966. Celkem 21,7 % podnikatelsky aktivních jedinců uvedlo málo zakázek či nedostatek práce. Typické odpovědi zahrnovaly vyjádření jako „lidé nemají peníze a šetří“, „je stále méně klientů“, „malá kupní síla kvůli krizi“, „málo práce na trhu“, „neochota zaplatit za kvalitnější služby“ a podobně. Spojenou nádobou tohoto problému je pociťovaná velká konkurence, což uvedlo 14,8 % podnikatelů. Ilustrativní vyjádření jsou „velká konkurence“, „přesycený trh“, „konkurenční tlak“ nebo „internetová konkurence“. Pro obě tyto skupiny odpovědí, které zahrnují více než třetinu podnikatelsky aktivních jedinců, je pravděpodobně charakteristický určitý nedostatek v podnikatelském modelu konkrétního podnikání. Může jít o nabídku produktů a služeb, které zákazníkům neřeší žádný jejich problém, nemusí být z pohledu zákazníka jasná přidaná hodnota oproti konkurenčním firmám, podnikání mohlo začít bez zjištění aktuálního stavu konkurence v dané lokalitě či se trh může posouvat k jiným formám prodeje daných produktů, například prostřednictvím internetu.
59
TABULKA 7: PROBLÉMY V PODNIKÁNÍ Problém
N=607 % podnikatelů, kteří uvedli daný problém
málo zakázek, nedostatek práce
132
21,7
byrokracie a legislativní problémy
103
17,0
nejsou žádné problémy
102
16,8
velká konkurence
90
14,8
platební morálka odběratelů
65
10,7
nedostatek financí
64
10,5
nedostatek času
55
9,1
problémy se zaměstnanci
32
5,3
různé (např. počasí)
27
4,4
osobní důvody, psychika
24
4,0
vysoká cena vstupů
21
3,5
marketing
19
3,1
prostory na podnikání
18
3,0
komunikační problémy
15
2,5
nerovnoměrnost zakázek
15
2,5
podnikatelské prostředí
14
2,3
dodavatelé
13
2,1
nezkušenost
9
1,5
Za další častý problém byla uváděna byrokracie a legislativa, což uvedlo 17 % dotazovaných podnikatelů. Charakteristická tvrzení zahrnují „zbytečná byrokratická zátěž“, „časté změny zákonů“, „dodržování všech hygienických podmínek“, „nesmyslné kontroly“, „neskutečný zmatek v zákonech, změna střídá změnu a tak pořád dokola“, „stát podnikatele nepodporuje, vysoké daně“, „špatná vymahatelnost práva“ nebo „nepříjemné
60
úřady“. Na stranu druhou je potěšující, že 16,8 % podnikatelů uvedlo, že nepociťuje žádné závažné problémy. S určitým odstupem v četnostech uvedlo dále 10,7 % podnikatelsky aktivních jedinců, že problémem je platební morálka odběratelů. Odpovědi obsahovaly vyjádření „aby klienti platili“, „platební nekázeň zákazníků“, „druhotná platební neschopnost“, „platební morálka“, „neplatiči“ nebo „pozdní splatnost faktur“. Pro podobné procento podnikatelů (10,5 %) je problémem nedostatek financí. Ten charakterizovali jako „finanční problémy“, „nedostatek financí“, „nedostatek počátečního kapitálu“ nebo „chybí peníze na reklamu“. Pro 9,1 % podnikajících jedinců je problémem též nedostatek času. Jiné problémy v podnikání byly již méně časté, uvádělo je jen kolem 5 % podnikatelsky aktivních jedinců či méně. Těmito dalšími problémy byly potíže se zaměstnanci, různé osobní důvody, vysoké ceny vstupů, marketing, potíže s prostory pro podnikání, komunikační potíže, nerovnoměrnost zakázek, špatné podnikatelské prostředí, problémy s dodavateli nebo nezkušenost s podnikáním. V porovnání s rokem 2011 jsou patrné určité změny. Více podnikatelů si nyní v porovnání s rokem 2011 stěžovalo na nárůst byrokracie a horší platební morálku odběratelů, častěji byly zmiňovány též problémy s nedostatečným množstvím zakázek nebo nedostatkem času. Naopak více podnikatelů uvedlo, že nemá žádné problémy. Méně často byly též uváděny potíže s marketingem nebo s vysokými cenami vstupů. Tyto výše prezentované výsledky představují souhrn za všechny podnikatelsky aktivní jedince, bez ohledu na velikost firmy či budoucí plány na další růst. Bude proto zajímavé sledovat, jaké problémy pociťují ti ambicióznější, kteří do 5 let chtějí zaměstnávat alespoň 20 zaměstnanců. Výsledky jsou uvedeny v Tabulce 8. Z té je jasně patrné, že problémem pro tuto skupinu ambicióznějších podnikatelů jsou problémy se zaměstnanci (15,5 %). Ty byly charakterizovány tvrzeními jako „nedostatek disciplinovaných a etických lidí“, „nedostatek kvalifikovaných pracovníků“, „nespolehlivost lidí“ nebo „zaměstnanci neodvádějí práci tak, jak potřebujeme“. Jako významnější pociťované problémy zůstalo množství zakázek, byrokracie, nedostatek financí a platební morálka odběratelů. V relativním srovnání byla méně často zmiňována velká konkurence, častěji naopak různé osobní důvody. Poslední členění provedeme pro firmy s inovativní orientací. To jsou takové, kde jedinec uvedl, že nabízené výrobky či služby budou nové a neznámé pro alespoň některé zákazníky a zároveň uvedl, že buď žádné, nebo jen několik jiných firem bude nabízet stejný produkt. V tabulce 9 vidíme, že pro nově rozjížděné firmy s inovativní orientací je největším problémem nedostatek financí následovaný byrokracií a problémy v legislativě. Pro zavedené firmy s inovativní orientací je jako největší problém vnímána byrokracie a problematičnost legislativy.
61
TABULKA 8: PROBLÉMY V PODNIKÁNÍ U RŮSTOVĚ ORIENTOVANÝCH PODNIKATELŮ Počet podnikatelů, co očekávají do 5 let 20 či více zaměstnanců (N = 60)
% podnikatelů, kteří uvedli daný problém
problémy se zaměstnanci
15,5
málo zakázek, nedostatek práce
13,5
byrokracie a legislativní problémy
13,0
nejsou žádné významné problémy
11,6
nedostatek financí
11,1
platební morálka odběratelů
10,8
velká konkurence
8,3
osobní důvody, psychika
8,1
nedostatek času
6,7
různé (např. počasí)
5,9
komunikační problémy
4,9
prostory na podnikání
4,4
problémy s dodavateli
2,4
podnikatelské prostředí
2,4
nezkušenost
1,4
marketing
1,3
vysoké ceny vstupů
1,2
62
TABULKA 9: PROBLÉMY V PODNIKÁNÍ U INOVATIVNÍCH FIREM
Nově rozjížděné firmy (v %, N = 101)
Zavedené firmy (v %, N = 27)
málo zakázek, nedostatek práce
11,1
17,4
velká konkurence
7,8
6,3
nejsou žádné významné problémy
12,5
11,1
nedostatek financí
19,0
9,0
byrokracie a legislativní problémy
14,8
32,3
nedostatek času
10,2
6,6
marketing
2,6
6,0
vysoké ceny vstupů
1,5
0,0
platební morálka odběratelů
7,6
1,5
prostory na podnikání
5,7
3,5
problémy se zaměstnanci
4,9
2,8
osobní důvody, psychika
4,5
12,2
různé (např. počasí)
5,6
2,1
komunikační problémy
3,3
3,5
problémy s dodavateli
4,0
0,0
podnikatelské prostředí
1,5
4,8
nezkušenost
1,4
1,5
nerovnoměrnost zakázek
3,0
4,9
Problém
63
Podpora kraje Z 390 podnikatelů, kteří vedou nějaké běžící podnikání, uvedlo pouze 21, tj. 5,5 %, že nějakou podporu ze strany kraje vnímá. Nejčastěji (v 9 případech) byla uvedena podpora formou dotací a příspěvků. Ve výjimečných případech byla poté zmíněna jednak marketingová podpora a pomoc se zviditelněním se, dále informační podpora a přednášky, poskytnutí zakázek ze strany kraje, zvýhodněný nájem prostor v majetku kraje a nepřímý prospěch pro podnikatele daný například podporou památek v kraji či výstavbou průmyslových zón, ze které následně podnikatel profituje. Kraj byl též uveden jako partner v projektu, na kterém pracuje též podnikatel. Souhrnně je tedy možné konstatovat, že podnikatelé si jsou vědomi podpory kraje pouze výjimečně. Zjistit je možné také určité rozdíly mezi kraji, které je nicméně k malému množství příkladů nutné interpretovat s velkou opatrností. Největší podpora kraje byla vnímána na Vysočině (14,7 %). V Libereckém, Zlínském, Ústeckém a Karlovarském kraji naopak žádný z dotazovaných podnikatelů (15 v Libereckém, 18 ve Zlínském, 20 v Karlovarském a 30 v Ústeckém kraji) neuvedl, že by nějakou podporu kraje vnímal.
Využití veřejné podpory Podnikatelsky aktivních jedinců jsme se tázali, zda někdy v minulosti zkusili podat žádost o získání prostředků z veřejných zdrojů na zahájení či rozvoj jejich podnikání. Kladně odpovědělo 83 z 607 těchto jedinců, tj. poměrně vysokých 13,6 %. Úspěšných s alespoň jednou žádostí bylo 38, tj. 45,7 % z těch, kteří žádost podávali. Navazující otázka zkoumala, zda plánují v následujících třech letech nějakou žádost o podporu z veřejných prostředků podat. Určitě se ji podat chystá 9 % podnikatelsky aktivních, spíše ano 13,1 %, spíše ne 19,3 % a určitě ne 58,5 %. U podnikatelů, kteří uvedli, že žádost o podporu určitě či spíše podávat nebudou, nás zajímalo, co jsou jejich hlavní důvody pro nepodání. Hlavní kategorie jsou uvedeny v Tabulce 10 níže. Nejčastějším důvodem bylo, že podnikatel podporu nepotřebuje, nechce ji, nemá důvod o ni žádat či si vystačí s tím, co má. Druhým častým důvodem bylo přesvědčení podnikatele, že veřejná podpora často chápaná jako dotace není pro dané podnikání relevantní. Typické odpovědi byly „nemám na ni nárok“, „stát podporuje jiné obory či typy firem“, „je to jen pro velké firmy a ne pro malé podnikatele“, „v této oblasti se veřejná podpora získat nedá“ a podobně. V pořadí třetím hlavním důvodem byla byrokracie, administrativa a složitost spojená s podáváním žádostí a administrováním projektu. Ilustrativní odpovědi zahrnují vyjádření jako „hodně papírování“, „administrativní zátěž při vyřizování“, „administrativa je příšerná“, „obrovská byrokracie a zároveň malá šance získat, takže zkoušet to znamená ztrátu času“, „zbytečná administrativa“ či „složitá agenda“. Na čtvrtém místě byla neznalost podnikatelsky aktivního jedince, pokud jde o problematiku žádostí. Respondenti odpovídali, že o tom nepřemýšleli, neví, nemají zkušenosti či jim chybí informace. Podobně četná na místě pátém byla skupina odpovědí zahrnující nedůvěru.
64
Některé odpovědi přímo obsahovaly téma korupce či klientelismu, například „všechno je vázáno na další podmínky, které nelze bez ‘kamarádů’ splnit“. TABULKA 10: DŮVODY PRO NEZÁJEM O VEŘEJNOU PODPORU
Důvod
Četnost (v %, N = 475)
Nepotřebuje podporu
22,5
Dotace nejsou pro dané podnikání relevantní
17,8
Byrokracie, administrativa, složitost
12,9
Neprůhlednost, nedůvěra v získání
12,8
Neznalost problematiky žádostí
12,5
Jiné
8,4
Zachování podnikatelské nezávislosti
6,5
Dotace jsou principiálně nesprávné
3,4
Nechce se zadlužit, z nesplacení investice
3,2
Jiné odpovědi vyjadřovali nedůvěru v to, že by žádost mohla být úspěšná. Odpovědi byly „nevěřím, že bych to získal“, „myslím, že není šance“, „neuspěl bych“ a podobně. 6,5 % specificky odpovídalo, že by veřejnou podporou ztratili svou podnikatelskou nezávislost, což nechtějí. 3,4 % podnikatelsky aktivních zase považují dotace za principiálně nesprávné a uvítali by nižší daně a menší přerozdělování. 3,2 % jedinců poté uvedlo obavu ze zadlužení a neschopnosti splácet, riziko spojené s udržitelností či nutnost předfinancování spojené s nejistotou, zda dotace nakonec opravdu bude. Konečně 8,4 % respondentů poté uvádělo různé důvody, spojené spíše s osobními tématy jako je odchod do důchodu či ukončení podnikání. Pro následnou analýzu jsme opět vyčlenili firmy s inovativní orientací a spočítali četnosti důvodů nezájmu u těchto firem, výsledky jsou uvedeny v Tabulce 11. Relativní četnosti jsou podobné jako u celkového souboru firem, je tam nicméně jeden patrný rozdíl, kterým je vyšší nedůvěra inovativních firem v možnost získání dotace, leckdy spojená s přesvědčením o neprůhledném systému přidělování dotací.
65
TABULKA 11: DŮVODY PRO NEZÁJEM O VEŘEJNOU PODPORU U INOVATIVNÍCH FIREM Důvod, N = 88
Relativní četnost (v %)
nepotřebuje, nechce
20,3
neprůhlednost, nedůvěra
17,8
pro dané podnikání není relevantní
16,4
neznalost problematiky
13,8
byrokracie, administrativa, složitost
13,1
jiné
9,1
zachování nezávislosti
4,0
dotace principiálně nesprávné
3,6
obava ze zadlužení, nesplacení
2,7
66
RÁMCOVÉ PODMÍNKY PRO PODNIKÁNÍ GEM dlouhodobě ilustruje, že podnikatelská aktivita je tvarována rámcovými podmínkami pro podnikání. Ty pomáhají definovat "pravidla hry", jež určují, do jaké míry je podnikatelská aktivita v dané zemi produktivní. Rámcové podmínky představují vstupy pro podnikatelskou aktivitu, zrovna tak ale ovlivňují její výstupy. Rámcové podmínky pro podnikání tvoří podle GEM 9 hlavních oblastí: ·
Podnikatelské financování. Dostupnost finančních zdrojů pro nové firmy a MSP, pokud jde o investice, úvěr či dotace.
·
Vládní politika. Míra, ve které hospodářská politika a legislativa podporuje podnikání. Jedná se jak o důležitost tématu podnikání z pohledu vlády, tak o daně a regulace s podnikáním spojené.
·
Programy veřejné podpory. Existence a kvalita programů přímo zaměřených na nové firmy a MSP na národní, krajské i místní úrovni.
·
Podnikatelské vzdělávání. Míra, ve které je trénink v založení a řízení podnikání zakomponován do vzdělávacího systému na všech úrovních. Jak v základním a středním školství, tak na vysokých školách a v rámci celoživotního vzdělávání.
·
Přenos výzkumu a vývoje. Míra, ve které národní výzkum a vývoj vede k novým obchodním příležitostem a je dostupný pro MSP.
·
Nabídka služeb pro nové firmy. Přítomnost ochrany duševního vlastnictví, obchodních, právních, účetních a dalších služeb a institucí, které podporují nové firmy a MSP.
·
Domácí trh. Zahrnuje dynamiku trhu, neboli průběžné změny na trzích a míru, ve které mohou nové firmy volně vstoupit na již existující trhy.
·
Fyzická infrastruktura. Jednoduchost přístupu k fyzickým zdrojům – komunálním službám, dopravě, komunikačním službám, nemovitostem a podobně, a to za cenu, která není vůči MSP diskriminační.
·
Kulturní a společenské normy. Míra, ve které společenské a kulturní normy povzbuzují či dovolují jednání zaměřené na nové podnikatelské aktivity, jež mohou potenciálně zvýšit příjem a osobní bohatství jedince.
Mimo tyto podmínky specifické pro podnikání se nicméně experti dotazovaní v rámci GEM vyjadřují i k dalším tématům, jako jsou složení obyvatelstva, vlastnosti pracovních sil, schopnosti podnikatelů vést firmu, jakož i hospodářský, politický, institucionální a sociální kontext. Dále byly do metodiky GEM zahrnuty i nové metriky vycházející z poměrně nedávných událostí (přetrvávající ekonomická krize), případně detailnější prozkoumání názorů expertů v oblastech korupce, internacionalizace, rozdílné výkonnosti firem v závislosti na jejich velikosti nebo přístup k informacím.
67
Hlavní rámcové podmínky a doporučení expertů
bránící
a
podporující
podnikání
V letošním roce hodnotili dotazovaní experti pozitivně především otevřenost trhu v České republice a to jak z pohledu exportu, tak i importu. Jako další faktor, který pozitivně podporuje podnikání je dle expertů schopnost podnikatelů vést firmu. Zatímco v roce 2011 byl tento faktor zastoupen pouze v 5 % odpovědí, v letošním dotazování dosáhl 10 % a jde tedy o výrazné zlepšení v této oblasti. K tomu pravděpodobně přispívá stále rostoucí nabídka vzdělávacích kurzů pro podnikatele i příležitosti pro setkávání a výměnu zkušeností. Pozitivní posun můžeme pozorovat také u vnímání podnikatelů a podnikání ve společnosti. Zatímco v roce 2011 uvedlo pouze 5 % dotazovaných expertů tento faktor jako podporující podnikatelskou aktivitu, v roce 2013 je to již 9 % dotazovaných. To je způsobeno mimo jiné častějším prezentováním úspěšných podnikatelů, kteří mohou sloužit jako vzor pro ostatní aspirující podnikatele a dále pak rozvojem sociálně-prospěšných podnikatelských projektů. Experti vnímali zejména tuto vetší popularizaci podnikatelů jako pozitivní. Za zmínku stojí také obchodní a právní infrastruktura které za podporující považuje celých 8 % dotazovaných.
a
internacionalizace,
Za největší bariéru pro podnikání v České republice je experty považována oblast vládní politiky. Ta v dotazování získala celých 32 % všech odpovědí. Konkrétně se jedná o přílišné zatížení podnikatelů byrokracií a administrativou spojenou s podnikáním, nepřehledný daňový systém a v neposlední řadě až příliš často se měnící zákony. Tyto komentáře ohledně nestability, resp. předvídatelnosti zejména právních norem byly častější než v roce 2011. Mezi další negativní faktory pak experti řadí společenské a kulturní normy v podobě nedostatku úspěšných podnikatelských příkladů či špatný obraz podnikatelů ve společnosti. Nejvíce doporučení expertů směřuje do oblasti vládní politiky, zejména do zjednodušení legislativy, a snížení odvodů. Na druhém místě potom byla doporučení směřující ke zlepšení podnikatelského vzdělávání. Experti vidí prostor zejména v propojení akademické sféry a výzkumu s praxí a doporučují větší zahrnutí kreativity do vzdělávacích konceptů. Byla zmiňována také výchova k podnikání od raného věku a kontinuální zvyšování kvality. Na třetím místě se umístila doporučení z oblasti programů veřejné podpory. Zde byla doporučována transparentnější politika rozdělování strukturálních fondů a dále pak podpora investic. Porovnání rámcových výsledků s těmi z roku 2011 ukazuje několik značných posunů. Vládní politika se v letošním dotazování ve větší míře objevila na straně bariér. Naopak se v porovnání s předchozími výsledky zlepšilo vnímání podnikatelů ve společnosti a k pozitivním posunům došlo ve financování obzvláště raných fází podnikání. Údaje z dotazování v letošním roce a roce 2011 však nelze zcela porovnávat, protože došlo k rozšíření kategorií v rámci metodiky GEM a tedy i rozmělnění odpovědí mezi více možností. Stejně tak došlo ke změnám mezi dotazovanými experty a rozdíly mezi roky tak mohou více odrážet individuální názory konkrétních dotazovaných expertů než meziroční změnu. Jde nicméně stále o zachycení tendencí, nad kterými má smysl se zamyslet a je možné je brát v potaz.
68
TABULKA 12: RÁMCOVÉ PODMÍNKY PRO PODNIKÁNÍ PODPORUJÍCÍ A BRÁNÍCÍ PODNIKÁNÍ V ČR V ROCE 2013 Bariéry (N = 120)
Pozitiva (N = 120)
Doporučení (N = 110)
Relativní četnost %
Relativní četnost %
Relativní četnost %
1. Podnikatelské financování
7
7
4
2. Vládní politika
32
2
39
3. Programy veřejné podpory
6
5
8
4. Podnikatelské vzdělávání
4
1
18
5. Přenos výzkumu a vývoje
3
7
4
6. Obchodní a právní infrastruktura
0
8
1
7. Otevřenost trhu
3
10
0
8. Fyzická infrastruktura
0
7
1
9. Kulturní a sociální normy
12
9
4
10. Schopnosti podnikatelů vést firmu
6
10
3
TABULKA 12: RÁMCOVÉ PODMÍNKY PRO PODNIKÁNÍ PODPORUJÍCÍ A BRÁNÍCÍ PODNIKÁNÍ V ČR V ROCE 2013 (POKRAČOVÁNÍ) Bariéry (N = 120)
Pozitiva (N = 120)
Doporučení (N = 110)
Relativní četnost %
Relativní četnost %
Relativní četnost %
11. Hospodářský kontext
2
0
1
12. Vlastnosti pracovních sil
3
6
1
13. Složení obyvatelstva
1
0
0
14. Politický, institucionální a sociální kontext
3
1
5
15. Přetrvávající ekonomická krize
0
1
0
16. Korupce
8
0
2
17. Rozdílná výkonnost malých, středních a velkých firem
1
0
0
18. Internacionalizace
1
8
2
19. Mzdové náklady, přístup a regulace
3
3
2
20. Přístup k informacím
0
3
1
Zdroj: Obsahová analýza rozhovorů s experty na podnikání dotazovanými v ČR v roce 2013, v polích tabulky jsou relativní četnosti odpovědí v %.
Souhrnné porovnání rámcových podmínek V Tabulce 13 je znázorněno porovnání rámcových podmínek, tak jak je vnímali experti nejen v České republice, ale i v jiných evropských zemích. Jsou pro srovnání uvedeny i údaje pro USA a další světové regiony. TABULKA 13: SOUHRNNÉ POROVNÁNÍ RÁMCOVÝCH PODMÍNEK Stát / územní celek
1
2a
2b
3
4a
4b
5
6
7a
7b
8
9
Belgie
2,6
2,6
2,2
3,3
2,0
3,1
2,6
3,3
2,8
2,7
3,7
2,2
Bosna a Hercegovina
2,2
2,0
1,8
2,0
2,0
2,6
1,9
2,7
3,4
2,0
3,3
2,2
ČESKÁ REPUBLIKA
2,5 2,0 2,0 2,3 1,6 2,4 2,2 3,1 2,6 2,6 4,0 2,0 (18) (24) (18) (24) (28) (26) (22) (14) (26) (16) (11) (27)
Estonsko
2,7
2,5
3,1
3,3
2,3
3,0
2,9
3,0
3,6
2,5
4,3
3,5
Finsko
2,8
3,3
3,1
2,9
2,7
2,9
3,0
3,5
2,8
2,9
4,3
2,9
Francie
2,9
3,3
3,0
3,2
1,7
2,7
2,5
3,0
3,2
2,4
4,2
2,2
Chorvatsko
2,3
2,2
1,8
2,5
1,9
2,6
2,1
2,7
3,6
2,1
3,5
2,0
Irsko
2,6
2,9
2,8
3,2
2,0
2,8
2,9
3,4
2,7
2,9
3,9
3,0
Itálie
2,5
2,0
1,5
2,1
1,7
2,6
2,5
3,1
3,5
2,5
3,3
2,1
Litva
2,8
2,4
2,0
2,6
2,4
2,8
2,4
3,5
4,0
2,5
4,2
3,0
Lotyšsko
2,9
2,9
3,0
3,0
2,7
3,3
2,4
3,4
2,6
3,0
4,1
3,1
Lucembursko
2,6
3,4
3,4
3,6
2,2
2,9
2,8
3,3
3,0
2,9
3,9
2,4
Maďarsko
2,8
2,3
1,9
2,3
1,9
2,8
2,5
3,4
3,1
2,7
3,9
2,6
Makedonie
2,3
2,6
2,9
2,5
2,3
3,0
2,4
3,0
3,0
2,4
3,5
2,8
Německo
2,8
2,6
2,6
3,4
1,9
2,6
2,8
3,3
3,2
2,8
3,7
2,8
Nizozemí
2,8
3,0
3,2
3,0
3,1
3,3
2,8
3,8
2,9
3,3
4,6
3,1
Norsko
2,8
2,4
2,8
3,0
2,6
2,6
2,9
3,6
2,9
2,6
4,1
2,8
TABULKA 13: SOUHRNNÉ POROVNÁNÍ RÁMCOVÝCH PODMÍNEK (POKRAČOVÁNÍ) Polsko
2,7
2,6
2,1
2,7
1,8
2,4
2,1
3,0
3,8
2,8
3,6
2,8
Portugalsko
2,9
2,6
1,8
2,9
2,2
2,9
2,7
3,4
2,4
2,5
4,4
2,6
Rumunsko
2,3
2,4
2,0
2,4
2,3
2,9
2,6
3,0
3,3
2,7
2,9
2,3
Rusko
2,0
1,9
1,9
1,8
2,2
2,7
2,1
3,1
3,2
2,1
3,1
2,5
Řecko
2,0
2,1
1,8
2,0
1,7
2,6
2,2
3,2
3,2
2,2
3,6
2,3
Slovensko
2,2
1,9
1,9
2,2
1,9
2,8
1,9
2,8
3,0
2,5
3,9
1,9
Slovinsko
2,2
1,9
2,1
2,5
2,1
2,8
2,4
2,8
3,1
2,4
3,9
2,2
Španělsko
1,8
2,3
2,0
3,1
1,4
2,3
2,2
2,5
2,1
2,3
3,9
2,1
Švédsko
2,3
2,7
2,5
2,7
2,3
2,4
2,4
3,0
3,4
2,6
4,2
3,2
Švýcarsko
3,0
3,4
3,7
3,5
2,4
3,4
3,5
3,6
2,7
3,2
4,7
3,3
Turecko
2,7
2,9
2,7
2,7
2,3
2,9
2,5
3,1
3,2
2,7
3,8
3,2
Velká Británie
2,7
3,0
2,6
2,7
2,2
2,6
2,5
3,1
2,8
2,7
3,9
3,1
Evropa
2,5
2,6
2,4
2,7
2,1
2,8
2,5
3,2
3,1
2,6
3,9
2,6
USA
2,6
2,8
2,2
2,6
2,2
3,1
2,4
3,2
3,2
2,9
4,2
3,9
Latinská Amerika
2,4
2,6
2,3
2,6
2,0
3,1
2,2
2,9
2,7
2,4
3,7
2,9
MENA
2,6
2,3
2,1
2,1
1,8
2,7
2,2
2,8
3,3
2,4
3,6
2,9
Subsaharská Afrika
2,5
2,5
2,2
2,3
2,1
2,7
2,0
2,8
3,2
2,7
3,0
2,9
Dálný východ a JZ Asie
3,0
2,8
2,6
2,7
2,2
2,9
2,6
3,1
3,6
2,7
3,8
3,2
Zdroj: Global Entrepreneurship Monitor 2013. Poznámka: V tabulce jsou uvedeny průměrné hodnoty. Škála je od 1 do 5, kde 1 představuje velmi negativní vnímání, 5 naopak velmi pozitivní vnímání dané rámcové podmínky. U České republiky je navíc v závorce uvedeno pořadí z evropských zemí, které se projektu GEM účastnily. Lze říci, že čím nižší pořadí, tím v mezinárodním srovnání lépe. 1 – Podnikatelské finance; 2a – Vládní politika (obecně); 2b – Vládní politika (regulace); 3 – Vládní programy; 4a – Podnikatelské vzdělávání (na ZŠ a SŠ); 4b – Podnikatelské vzdělávání (na VŠ a odborné); 5 – Přenos výzkumu a vývoje; 6 – Nabídka služeb pro nové firmy; 7a – Domácí trh (dynamika); 7b – Domácí trh (otevřenost), 8 – Fyzická infrastruktura; 9 – Kulturní a sociální normy
Z Tabulky 13 je v evropském srovnání patrné, že v relativním srovnání je u nás jako úplně nejhorší vnímána s průměrnou hodnotou 1,6 na škále 1 až 5 oblast základního a středního 72
školství, které podle expertů vůbec nepodporují utváření podnikatelských kompetencí. Tam jsme se v Evropě umístili na předposledním místě pouze před Španělskem. Experti byli též velmi skeptičtí, pokud jde o oblast kulturních a sociálních norem – podle nich podnikání u nás příliš nepřejí (průměrná hodnota 2,0 a třetí místo od konce). Stejně nízké průměrné hodnoty dosáhla i oblast vládní politiky související s podnikáním. Komentáře expertů směřovaly k tomu, že experti nevěří, že je vláda efektivní, ať již celkově nebo v oblasti tvorby rámcových podmínek a programů na podporu podnikání. Tento názor se shoduje například se zjištěními WEF Global Competitiveness Report 2013, kde je neefektivita státní správy považována za jeden z důvodů pro zhoršení konkurenceschopnosti České republiky. Je nicméně třeba podotknout, že ani v řadě jiných zemí nebyla vládní politika vnímána příliš dobře, v relativním srovnání je tedy pozice ČR špatná, nikoli velmi špatná. Naopak, přes relativně vyšší, i když stále podprůměrnou hodnotu 2,4 je v relativním srovnání velmi špatné umístění ČR v oblasti vysokého školství ve vztahu k podnikání (4. místo od konce). Také v oblasti dynamiky na trhu je náš trh vnímán jako spíše málo dynamický. Oproti tomu nejlepšího relativního výsledku dosáhla ČR v oblasti fyzických podmínek pro podnikání (průměr 4,0 a 11. místo) a v oblasti nabídky služeb pro firmy (průměr 3,1 a 14. místo). Podrobnějším komentářům k jednotlivým rámcovým podmínkám se bude věnovat následující text. Zaměří se na devět podmínek definovaných v modelu GEM.
Podnikatelská kultura Mezi důležité faktory ovlivňující motivaci jednotlivců založit a vést podnik patří i vnímání podnikatelů v médiích, vládou a společností jako celkem. V České republice byl vývoj postojů k podnikání po roce 1989 velmi dynamický. Po počátečním boomu podnikání a obdivu podnikatelů jako symbolu nové doby došlo k řadě afér a podvodů a mediálně známých kauz a slovo podnikatel dostalo značně negativní nádech (Lukeš, Nový, 2005). Určitý pozitivní vliv aktuálně hrají média a pořady věnované podnikání, byť po úvodních čtyřech sériích pořadu Dne D další série zatím neprobíhá. Podnikatelské soutěže, například Podnikatel roku, též napomáhají pozitivnímu náhledu na alespoň některé podnikatele. Dá se říci, že část obyvatelstva se naučila od sebe rozlišovat podnikatele a podnikavce, nicméně celkově stále není image podnikatelů příliš pozitivní. Image podnikatelů velmi výrazně poškozuje propojení podnikání s politikou, stejně jako aféry spojené se zneužitím dotací. Téma podnikatelské kultury bylo v rámci projektu GEM zkoumáno několika způsoby - telefonickým dotazováním dospělé populace, rozhovory s experty na podnikání i připravenými otázkami v dotaznících pro tyto experty. Telefonický průzkum zkoumal podnikatelskou kulturu otázkou, mají-li podle respondentů podnikatelé ve společnosti vysoký status. Výsledek pro Českou republiku i další země ilustruje Graf 19. Z něj je zřejmé, že výsledek pro ČR zůstal stejně jako v předchozích letech 2006 a 2011 špatný. Méně než polovina (47,8 %) naší populace se domnívá, že česká společnost připisuje úspěšným podnikatelům vysoký status. Zbytek se nedomnívá, že by tomu tak bylo. ČR se tak umístila na třetím místě 73
od konce, jen před Malajsií a Chorvatskem. Na opačném konci spektra se nachází například Finsko, Irsko, či Velká Británie, kde přibližně 80 % obyvatelstva souhlasí s tím, že úspěšní podnikatelé mají ve společnosti vysoký status. Vůbec nejlepší status mají podnikatelé v Ugandě, kde byl podíl souhlasu 95 %. GRAF 19: STATUS ÚSPĚŠNÝCH PODNIKATELŮ – MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0
47,8
40,0 30,0 20,0 10,0 Průměr Latinská Amerika Průměr Subsaharská Afrika Průměr MENA Průměr Dálný východ a JZ Asie
Finsko Irsko Velká Británie Norsko Německo Maďarsko Rumunsko Itálie Bosna a Herceg. Švédsko Lucembursko Francie Slovinsko Rusko Makedonie Nizozemí Řecko Švýcarsko Polsko Lotyšsko Estonsko Slovensko Litva Španělsko Belgie ČESKÁ REPUBLIKA Chorvatsko
0,0
Zdroj: Global Entrepreneurship Monitor 2013; procento populace 18-64 let, které souhlasilo, že podnikatelé ve společnosti mají vysoký status
Experti v rozhovorech často zmiňovali problematické vnímání podnikatelů ve společnosti, kde je image podnikání poškozeno. Našly se ale i výjimky, kde experti vnímali zlepšení situace v této oblasti. Několik expertů též explicitně zmiňovalo chybějící podnikatelské vzory. Sice již média začala informovat o úspěšných podnikatelích, ale stejně je souhrnně možné doporučit více pozitivních vzorů a naopak vybírání jiných slov než "podnikatel", když média informují o různých kauzách a korupčních aférách. Není důvodem, aby bylo neustále opakováno „podnikatel Krejčíř“. Prezentace elit a podnikatelských úspěchů pozvedává sebevědomí národa a určitě je přínosnější referovat o nedávném úspěchu Socialbakers. Další doporučení byla prezentována již v knize Lukeš, Jakl (2012) „Podnikání v České republice“ a jsou plně platná i v současnosti, neboť v průběhu uplynulých dvou let se toho bohužel v této oblasti mnoho nezměnilo.
74
Kvantitativní vyhodnocení odpovědí expertů na otázky spojené s image podnikatele ukázalo, že je podle mínění expertů stále hodně co zlepšovat a mnoho se toho za poslední dva roky nezměnilo. Jediné s čím experti spíše souhlasili, je to, že v ČR je v zásadě podnikání považováno za přiměřenou cestu k tomu, jak se stát bohatým. Naopak zřetelně nesouhlasili s tím, že lidé u nás považují podnikatele za kompetentní a nápadité jedince, v tomto ohledu se jejich vnímání v porovnání s rokem 2011 dále zhoršilo. Naopak ke zlepšení došlo v mediální oblasti. Podle expertů média častěji než v roce 2011 referují o úspěšných podnikatelích. GRAF 20: IMAGE PODNIKÁNÍ A PODNIKATELŮ – VNÍMÁNÍ EXPERTŮ
2,65
Image podnikání a podnikatelů celkem
V ČR považuje většina lidí podnikatele za kompetentní a nápadité jedince.
2,18
V ČR je možné často vidět ve veřejných médiích příběhy o úspěšných podnikatelích.
2,87
V ČR mají úspěšní podnikatelé vysokou úroveň statusu a respektu.
2,44
V ČR považuje většina lidí zahájení podnikání za přitažlivou kariérovou možnost.
2,74
V ČR je založení nové firmy považováno za přiměřenou cestu, jak se stát bohatým.
3,1
1 Nepravdivé 2
3
4
Pravdivé
5
Zdroj: Průzkum mezi 40 experty na podnikání v ČR v rámci projektu GEM v roce 2013 a 50 experty v roce 2011. První údaj s popiskem hodnoty vždy pro rok 2013, světle šedý druhý údaj z roku 2011.
V mezinárodním srovnání 69 zemí byli čeští experti mimořádně skeptičtí. Skeptičtější byli experti pouze v Íránu (průměr 2,58). Zajímavá je poměrně vysoká skepse i v dalších zemích střední a východní Evropy, například na Slovensku. Pozitivně bylo image podnikání naopak vnímáno experty například v Izraeli, USA či Litvě (průměr vyšší než 4). Pro Českou republiku lze souhrnně konstatovat, že na negativním vnímání image podnikatelů se shodují experti s běžnou veřejností. Jedná se tedy o přetrvávající problém, který se v průběhu let nijak zvlášť nelepší. Tyto výsledky mohou souviset s hlubšími kulturními a sociálními normami. Někteří experti negativně vnímali vyhýbání se individuální odpovědnosti, preference stabilního zaměstnání a vyšší averzi k riziku jako charakteristiky české populace. Přetrvává také určité stigma neúspěchu u podnikatelů, kteří jsou nuceni své podnikání ukončit. Není to bráno za
75
přirozenou cestu učení se a vývoje. Rodiče tak nezřídka potomky od podnikání spíše odrazují, než aby je v podnikatelských aktivitách podporovali. Dva z expertů nicméně velmi pozitivně vnímali růst start-up komunity zejména mezi mladými lidmi. V tom spočívá šance na růst kulturních a sociálních norem, které budou podnikání u nás více přát. Zmiňován byl též vliv hospodářské krize, který některé lidi přinutil do podnikání a rizika s tím spojeného jít. Písemné dotazování přineslo podrobnější zhodnocení těchto kulturních charakteristik. Vnímání této oblasti experty se v porovnání s předchozími lety průběžně dále zhoršuje, a to z 2,42 v roce 2006, přes 2,22 v roce 2011 až po současných 2,04. Experti stále méně vnímají, že národní kultura podporuje tvořivost a inovativnost. U ostatních kulturních charakteristik potenciálně souvisejících s podnikáním byli ještě skeptičtější. Naše česká kultura podle nich zejména nepodporuje přijetí podnikatelských rizik, nezávislost a osobní iniciativu ani individuální úspěch jedince dosažený vlastním úsilím. GRAF 21 KULTURNÍ A SOCIÁLNÍ NORMY – VNÍMÁNÍ EXPERTŮ
2,04
Kulturní a sociální normy celkem V ČR zdůrazňuje národní kultura odpovědnost jedince (spíše než skupiny lidí), kterou má v řízení svého vlastního života.
2,26
V ČR povzbuzuje národní kultura tvořivost a inovativnost. V ČR povzbuzuje národní kultura přijímání podnikatelských rizik. V ČR zdůrazňuje národní kultura soběstačnost, nezávislost a osobní iniciativu. V ČR národní kultura velmi podporuje individuální úspěch dosažený prostřednictvím vlastního úsilí jedince.
2,67
1,72
1,87
1,82
1 Nepravdivé 2
3
4
Pravdivé 5
Zdroj: Průzkum mezi 40 experty na podnikání v ČR v rámci projektu GEM v roce 2013 a 50 experty v roce 2011. První údaj s popiskem hodnoty vždy pro rok 2013, světle šedý druhý údaj z roku 2011.
I zde byli v mezinárodním srovnání čeští experti hodně skeptičtí, ČR se ve srovnání 69 zemí umístila třetí od konce. Nejskeptičtější byli experti na Slovensku (průměr 1,89) dále pak v Chorvatsku a nízkých hodnot dosáhlo i Španělsko či Itálie. Naopak nejvíce pozitivně byly kulturní a sociální normy vnímány v USA (průměr 3,92), z evropských zemí v Estonsku a ve Švýcarsku.
76
Podnikatelské financování Pod tuto rámcovou podmínku jsou zařazeny existence a dostupnost finanční podpory a zdrojů pro nové a rostoucí firmy. Nejde jenom o dostupnost samotnou, ale také o faktory, které ji ovlivňují, např. jak rozumí finanční instituce podnikatelství, jestli jsou schopny identifikovat dobré příležitosti a jaký mají přístup k riziku. Vnímání expertů ohledně raného financování naznačuje lehké vylepšení oproti situaci v roce 2011, a tím pokles problematičnosti této oblasti pro rozvoj podnikání. Experti ale stále poukazují na fakt, že bankovní financování je i v oblasti financování inovativních projektů zaměřeno na větší, resp. velké projekty. Ve všech oblastech raného financování kromě IPO (primární emise akcií prostřednictvím burzy), se dle vyjádření expertů projevuje alespoň mírné zlepšení situace. Bankovní sektor je v oblasti financování významným hráčem pro všechna stadia podnikání. Výsledky GEM naznačují oproti situaci v roce 2011 jen lehké zlepšení situace. Vzhledem ke změnám v souboru expertů je takové zlepšení jen nejisté. Klienti z řad MSP jsou stálým tématem velkých bank v České republice, kde se neukázal s ohledem na vývoj na finančních trzích žádný útlum. Právě naopak, větší bankovní domy chtějí pozice v oblasti financování MSP vybudovat. K tomu patří také financování raných fází podnikání, kde se vedle státní ČMZRB chtějí zapojit větší bankovní domy, buď skrze využití evropských zdrojů jako EIB a/nebo skrze využití zkušeností zahraničních matek. Experti se téměř nezmiňovali o ČMZRB, vyjma celkového konstatovaní, že v současné době stále chybí peníze na poskytování menších finančních částek na podporu pro rozjezdu firem, který ČMZRB dříve nabízela. Dále experti poukazují na stále chybějící financování velice malých částek ve formě tzv. mikropůjček. Samotní podnikatelé se ukazují jako další významní hráči v oblasti financování. Stále lze zaslechnout kritiku ze strany expertů týkající se připravenosti podnikatelů financovat ze zdrojů svých a svých blízkých rozjezd podnikání. I tam ale panuje trend mírného zlepšení této situace v ČR. Ochota, respektive možnost podnikatelů financovat podnikatelské záměry z vlastních zdrojů, obzvlášť na začátku podnikání, se zlepšila. Možné příčiny jsou různé, například vetší mediální pokrytí tématu start-up i se zdůrazněním financování rozjezdu, ale také jedinci v rodinném či přátelském okruhu začínajícího podnikatele, kteří již akumulovali finanční prostředky během své kariéry a mohou poskytnout zdroje na zakládání a rozjezd firem. Z respondentů dotázaných v reprezentativním průzkumu odpovědělo 383, tj. 7,7 %, že v uplynulých 3 letech finančně podpořili podnikatelskou aktivitu někoho jiného. To je v porovnání s rokem 2011 (6,8 %) a 2006 (5,3 %) zřejmý nárůst. Jedná se nicméně hlavně o investice menšího rozsahu. Částky se pohybovaly v širokém rozpětí od 150 Kč po 12 miliónů Kč, se střední hodnotou 100.000 Kč, průměrnou hodnotou 276.631 Kč a směrodatnou odchylkou 913.303 Kč. Z jedinců, kteří finančně podpořili nové podnikání někoho jiného, poskytlo 10 % částku 10.000 Kč či menší, 32 % částku v rozmezí 12.000 – 50.0000 Kč, 23 % částku v rozmezí 50.001 – 100.000 Kč, 33 % částku mezi 100.001 – 500.000 Kč a jen 6 % částku vyšší než půl miliónu Kč. V porovnání s předchozími lety došlo tedy k nárůstu v oblasti menších poskytnutých částek, nikoli v oblasti částek vysokých. Téměř polovina (46 %) byla poskytnuta blízkým příbuzným, dalších 9 % potom jiným příbuzným. Dále 31 % případů
77
poskytnutí finanční částky šlo přátelům, 6 % kolegům z práce. Pouze 8 % z uvedených investic byla poskytnuta lidem, kteří nepatřili do sociálního okruhu investora, což odpovídá podnikatelským andělům (dále business angels) v užším a vlastním slova smyslu. Navíc u vyšších částek (200.000 Kč a výše) šlo v celém dotazovaném souboru o pouze 9 jedinců, tj. 0,18 % z dotázaných, kteří poskytli tyto relativně vyšší finanční prostředky jiným lidem mimo svůj sociální okruh. Oblast nezávislých investorů typu business angel se i podle mínění expertů oproti situaci v roce 2006 markantně rozvinula. Výsledky roku 2013 naznačují další, poměrně výrazné zlepšení situace při získávání financování od osob jiných než je zakladatel či někdo z okruhu jeho blízkých. Takoví soukromí investoři se nazývají business angels a mimo finanční podpory přinášejí i tzv. „smart money“ – chytré peníze. Jinými slovy přínosem těchto subjektů není jen investice do vlastního jmění firmy, ale také rozsáhlé znalosti a síť kontaktů. S ohledem na to, že business angel investuje vlastní prostředky, je ochoten jít do většího rizika, a tím i do ranějších fází podnikaní než venture kapitál nebo bankovní instituce. Business angels ale není z vnějšího pohledu na trhu moc vidět, s výjimkami jako např. 42angels. S tím je spojen na jednu stranu problém podnikatelů tento typ financování najít a na druhou stranu také měřitelnost. Ve výzkumu EBAN (European Business Angel Network) se Česká republika nachází na jednom z posledních míst v Evropě (například před Řeckem nebo Bulharskem). Dotazování expertů nicméně naznačuje znatelné zlepšení. Jedním z důvodů může být řada podnikatelů a bývalých vrcholových manažerů, kteří se posouvají v kariéře do úrovně, kde mají prostředky a čas se andělským financováním zabývat. Venture kapitál představuje možnost financovat rozvoj firem prostřednictvím kapitálového vstupu do nových firem v raných fázích růstu. Příkladem může být financování mezinárodní expanze u rychle rostoucích firem. Česká republika je v oblasti venture kapitálu méně rozvinuta, na což poukazují také různé statistiky, například od EVCA (European Venture Capital Association). Tam se Česká republika nachází v Evropě na jednom z posledních míst (horší výsledky v raném financování má například Řecko). Zde ale opět naznačují výsledky expertního dotazování určité zlepšení situace oproti roku 2011. I přes tyto zlepšující se tendence jsou v oblasti venture kapitálu bariéry, například v oblasti zdanění. Další faktor, který byl experty zmíněn, jsou často malé ambice začínajících podnikatelů. Tím, že se venture kapitál zajímá o atraktivní investice s potenciálem rychlého růstu, které cílí na to, stát se mezinárodní hvězdou, omezuje malé množství mezinárodně ambiciózních podnikatelů počet potenciálně vhodných investic. Řada expertů v tom vnímala také roli kultury, která představuje omezení, neboť nám ještě chybí příklady a také motivace z okolí začínajících podnikatelů. O to důležitější je naznačené zlepšení v přístupu k venture kapitálu. Podle expertů je pro vznikající podnikatelské záměry, které mají méně ambiciózní plány, stále nejvíce dostupné úvěrové financování, často nicméně za cenu vysokých úrokových sazeb spojených s kreditními kartami, kontokorentem a podobně. Financování prostřednictvím investice do vlastního jmění se podle názorů expertů rozvíjí, hledají se ale dobré, ambiciózní podnikatelské záměry. Na tomto se podepsaly také různé události roku 2013, které tento názor mohly do značné míry ovlivnit. Patří k nim například reforma občanského zákoníku, která byla s ohledem na obsah a rozsah zásahu provedena velice rychle, ale například přes trustové struktury umožnuje nový typ investic. Pro investory typu business angel se v souvislosti s novým občanským zákoníkem ukázaly určité nejistoty, například co se týká odpovědnosti statutárního orgánu, což může vést v některých případech k omezení investic. Elementem, který problematizuje názor na dostupnost vládních subvencí, byly 78
snahy okolo státního seed fondu, kde částečná negativní medializace a průtahy okolo výběrového řízení mohly negativně ovlivnit názory na dostupnost financování cestou státní podpory. Souhrnně experti stále poukazovali na to, že dobrý nápad investici najde, jenom cesta k tomu může být v České republice trochu zdlouhavější a obtížnější. GRAF 22: PODNIKATELSKÉ FINANCOVÁNÍ – VNÍMÁNÍ EXPERTŮ
2,47
Dostupnost kapitálu celkem V ČR je pro nové rostoucí firmy k dispozici dostatečné financování prostřednictvím IPO (primární veřejné úpisy akcií).
1,47
V ČR je pro nové rostoucí firmy k dispozici dostatečné financování rizikovým (venture) kapitálem.
2,82
V ČR je pro nové rostoucí firmy k dispozici dostatečné financování od soukromých osob (jiných než zakladatelé).
2,97
V ČR jsou pro nové rostoucí firmy k dispozici dostatečné vládní subvence.
2,59
V ČR je pro nové rostoucí firmy k dispozici dostatečné dluhové financování (např. bankovní úvěry).
2,62
V ČR je pro nové rostoucí firmy k dispozici dostatečné financování vlastního jmění
2,61 1 Nepravdivé 2
3
4
Pravdivé
5
Zdroj: Průzkum mezi 40 experty na podnikání v ČR v rámci projektu GEM v roce 2013 a 50 experty v roce 2011. První údaj s popiskem hodnoty vždy pro rok 2013, světle šedý druhý údaj z roku 2011.
V mezinárodním srovnání 69 zemí se ČR umístila v podnikatelském financování na 37. místě, v porovnání s rokem 2011 je možné pozorovat určité relativní zlepšení. Nejhůře byla dostupnost financování hodnocena z Evropských zemí ve Španělsku a Řecku, dále v různých rozvojových zemích, například v Portoriku. Nejlépe byla naopak hodnocena na Tchajwanu a v Singapuru, z evropských zemí ve Švýcarsku. Tyto výsledky se pro Evropu shodují do značné míry například se statistikami European Venture Capital Association pro rok 2013.
Vládní podpůrné programy Za vládní programy jsou zde považovány všechny programy pro nové a začínající firmy na všech úrovních vlády: národní, regionální a municipální. V této rámcové podmínce je také analyzována přístupnost a kvalita vládních programů, stejně jako profesionalita lidských zdrojů, které administrují tyto programy, například pokud jde o efektivitu služeb. Dotace jsou experty celkově vnímané jako problematické. Zaprvé ve smyslu přímé dotace bez „protihodnoty“, která nemá zabudován princip návratnosti. Zadruhé experti poukazovali na určité deformace trhu přes přímé dotace, kde se mohou financovat podnikatelské záměry,
79
které by si přes normální finanční trh nebyly schopny kvůli nízké kvalitě zajistit financování. V tom stát nesupluje finanční trh ve smyslu náhrady za méně dostupný venture kapitál, ale dle vnímání části expertů vytváří subsystém firem, které jsou životaschopné jen díky dotacím. Někteří experti vnímali pozitivní snahu vytvořit nástroje se zabudovanou pointou návratnosti, které do budoucna nebudou odpovídat klasickým přímým dotacím. Experti se zmiňovali pozitivně o podpůrných programech, které neodpovídají „klasickému“ schématu dotací, v jednotlivých výrocích, nicméně vidí celkovou efektivitu podpory začínajících firem kriticky, dokonce je naznačeno zhoršení. GRAF 23: VLÁDNÍ PROGRAMY – VNÍMÁNÍ EXPERTŮ
2,29
Vládní programy - celkem V ČR jsou vládní programy zaměřené na podporu nových rostoucích firem efektivní. V ČR může téměř každý, kdo potřebuje pomoc z vládního programu pro nové rostoucí firmy, najít, co potřebuje. V ČR jsou lidé, kteří pracují pro vládní agentury kompetentní a efektivní v podpoře nových rostoucích firem.
1,76
2,19
2,38
V ČR existuje přiměřené množství vládních programů pro nové rostoucí firmy.
2,58
V ČR poskytují vědecké parky a business inkubátory efektivní podporu novým rostoucím firmám. V ČR může být široký rozsah státní podpory pro nové rostoucí firmy získán prostřednictvím kontaktu s jedinou agenturou.
3,11
2,13 1 Nepravdivé 2
3
4
Pravdivé 5
Zdroj: Průzkum mezi 40 experty na podnikání v ČR v rámci projektu GEM v roce 2013 a 50 experty v roce 2011. První údaj s popiskem hodnoty vždy pro rok 2013, světle šedý druhý údaj z roku 2011.
K existujícím formám podpory státu patří hlavně projekty agentury CzechInvest ve formě CzechEkoSystem. Kritizována zůstala nadměrná administrativní zátěž firem při vykazování dotace. Tento bod byl také zmíněn jako kritický pro zahrnutí začínajících, resp. mladých firem do vládních programů, má-li již být využit klasický formát dotací. Již dříve zmiňované programy CzechAccelerator a CzechEkoSystem, ale také nakonec nerealizovaný seed fond bohužel nepřispěly k zlepšenému mínění expertů, pokud jde o snahy vlády zapojit nové rostoucí firmy do dotačních titulů a efektivní podpory. Určité důvody lze spatřit i v negativní medializaci těchto snah v letech 2012 a 2013. Výsledky roku 2013 naznačují mírné zhoršení vnímání týkající se efektivity vládních programů na podporu nových rostoucích firem. Kompetence úředníků pracujících v oblasti podpory nových firem je vnímána jako spíše nízká a v porovnání s rokem 2011 se nezměnila. Naopak k výraznému zlepšení vnímání došlo v oblasti vnímání efektivity vědeckých parků a 80
business inkubátorů. Tam je přes problematické fungování řady vědecko-technologických parků možné opět hledat důvod v medializaci vybraných parků a business inkubátorů jako například JIC, který v roce 2013 lépe než v předchozích letech dokázal ukázat na úspěchy v rámci podpory rostoucích nových firem. V mezinárodním srovnání 69 zemí se ČR umístila ve vládních programech na 49. místě. Nejhůře byly vládní programy hodnoceny v Íránu, Libyi a Rusku, z evropských zemí pak v Řecku, Bosně a Itálii. Nejlépe byly oproti tomu hodnoceny v Singapuru, Lucembursku, Švýcarsku a Německu.
Vládní politika Vládní politika zahrnuje především vytváření rámcových podmínek pro podnikání formou zákonů, regulací, norem a dalších předpisů, které ovlivňují založení i další vedení podnikání. Spadá sem i výše daňového zatížení, včetně odvodů na sociální a zdravotní zabezpečení. Nejde jen o legislativu jako takovou, ale i o její konzistenci a stálost zákonných předpisů. Vládní politika zahrnuje úrovně státu, regionu i místního zastupitelstva. Výsledky průzkumu celkově nenaznačují větší posun vnímání expertů v oblasti vládní politiky, který zůstává nedobrý. Hlavní oblasti, které byly vnímány jako nejhorší, byly oblasti zaměření hospodářské politiky na podporu nových firem, obtížnost a zdlouhavost získání různých povolení a licencí souvisejících s podnikáním. Vnímání hospodářské politiky se v porovnání s rokem 2011 alespoň částečně zlepšilo. Čím dál více byla ale experty kritizována ve srovnání s lety 2011 a 2006 nestabilita prostředí, která celkově komplikuje podnikatelům život, ale hlavně také brzdí rozjezd nových firem. Česká republika z hlediska statistických zdrojů a přehledů (například od World Bank) patří k zemím, které se vyznačují spíše vysokou zátěží při zakládání firem – tam byla Česká republika v roce 2013 až na 146. místě. Vzhledem ke snížení vyžadovaného kapitálu pro s.r.o. od 1.1.2014 můžeme nicméně v dalším roce očekávat zlepšení v této oblasti. Další problémy přichází v pozdějších fázích, kde řada expertů vnímala zátěž pro mladé firmy jako nepřiměřenou, například pokud jde o rozsáhlé výkaznictví vůči různým orgánům státní správy a samosprávy a celkový objem byrokracie. Daně byly vnímány jako další oblast, která je pro nové rostoucí firmy problematická. Experti při dotazování během interview nevnímali celkovou daňovou zátěž jako nějak zvlášť vysokou, kritizovaná byla ale předvídatelnost. Zmiňováno bylo ale vysoké daňové zatížení práce, které může byt obzvlášť pro nové rostoucí firmy nepřiměřeným nákladem a problémem pro další růst. V dotazníkovém šetření se nicméně projevilo zvyšování daní v posledních letech a experti již v porovnání s rokem 2011 vnímali daňové zatížení jako problematičtější. Samotné zakládání firem nebylo vnímáno experty v porovnání s minulými léty jako kritické ve smyslu samotného aktu zakládání. Tam sice experti vnímali prostor pro zlepšení, nicméně řada z nich poukázala na možnosti nákupu „ready-made“ společnosti. Pozitivním prvkem je jistě i možnost založení s.r.o. se základním jměním 1 Kč od 1. 1. 2014. problémem tedy není ani tak založení živnostenského podnikání či s.r.o., tam je proces jednoduchý, ale řada norem a předpisů, které brání založení podnikání ve velkém množství oborů. Podnikatelé v řadě oborů se musí vyrovnat s obrovským množstvím norem z oblasti hygieny, protipožárních opatření atd., které jsou často spíše důsledkem působení příslušné lobby,
81
než opravdu potřebným nástrojem. To je velmi zatěžuje jednak časově, jednak finančně. Například při založení nové restaurace může být vyjádření dotčených orgánů státní správy v různých fázích přípravy podnikání několikaměsíčním martýriem, které podnikatelskou aktivitu podvazuje. Vyžaduje-li podnikání postavit stavbu na zelené louce, je jeho založení či rozjezd ještě výrazně náročnější. GRAF 24: VLÁDNÍ POLITIKA – VNÍMÁNÍ EXPERTŮ
2,02
Vládní politika celkem V ČR NENÍ pro nové rostoucí firmy přehnaně obtížné vyrovnat se s vládní byrokracií, předpisy a licenčními požadavky. V ČR jsou daně a jiné vládní předpisy uplatňovány vůči novým rostoucím firmám předvídatelným a konzistentním způsobem
1,97
2,05
V ČR NENÍ výše daňového zatížení břemenem pro nové rostoucí firmy. V ČR mohou nové firmy získat většinu potřebných povolení a licencí během asi jednoho týdne. V ČR je podpora nových rostoucích firem výraznou prioritou na krajské a místní zastupitelské úrovni.
2,44
1,63
2,05
V ČR je podpora nových rostoucích firem výraznou prioritou na vládní úrovni V ČR vládní politika (např. státní zakázky) konzistentně podporuje nové firmy
2,21
1,82 1 Nepravdivé 2
3
4
Pravdivé
5
Zdroj: Průzkum mezi 40 experty na podnikání v ČR v rámci projektu GEM v roce 2013 a 50 experty v roce 2011. První údaj s popiskem hodnoty vždy pro rok 2013, světle šedý druhý údaj z roku 2011.
V mezinárodním porovnání v oblasti vládní politiky se ČR umístila na 55. místě ze 69 zemí, a to zejména díky sice se zhoršujícímu, ale stále relativně pozitivnímu vnímání výše daňové zátěže. Nejhorší situace byla vnímána v Íránu, Argentině a Itálii. Naopak nejlepší v Singapuru, ve Švýcarsku a také v Chile, která učinila v posledních letech ve směru k podpoře podnikání řadu zlepšení a je ji možné považovat za příklad dobré praxe.
Fyzická infrastruktura V této rámcové podmínce jsou analyzovány komunikační služby (telefon, internet, pošta), transport, nákup a pronájem nemovitostí a přístup ke komunálním službám (elektřina, plyn, voda, kanalizace). Souhrnně je vnímána fyzická infrastruktura jako velice pozitivní, což je podobný výsledek jako v letech 2006 a 2011 s mírně se zlepšující tendencí. Experti vnímali situaci obzvlášť
82
ve větších městech jako bezproblémovou. To je také potvrzeno například přes ročenku Doing Business od Světové banky pro rok 2013, kde je oblast infrastruktury vnímaná jako bezproblémová s výjimkou energetiky, kde je ale pro Českou republiku otázkou správnost metodologie použité Světovou bankou. GRAF 25: FYZICKÁ INFRASTRUKTURA – VNÍMÁNÍ EXPERTŮ
4,01
Fyzická infrastruktura celkem V ČR mohou nové rostoucí firmy získat dobrý přístup ke komunálním službám (plyn, voda, elektřina, kanalizace) asi během měsíce.
4,16
V ČR si nové rostoucí firmy mohou dovolit náklady na základní komunální služby (plyn, voda, elektřina, kanalizace).
4,05
V ČR mohou nové rostoucí firmy získat dobrý přístup ke komunikačním službám (telefon, internet, apod.) asi během týdne.
4,32
V ČR NENÍ pro nové rostoucí firmy příliš drahé získat dobrý přístup ke komunikačním službám (telefon, internet, apod.).
3,95
V ČR poskytuje fyzická infrastruktura (silnice, komunální služby, komunikační služby, odvoz odpadů) dobrou podporu pro nové rostoucí firmy.
3,56
1 Nepravdivé 2
3
4
Pravdivé
5
Zdroj: Průzkum mezi 40 experty na podnikání v ČR v rámci projektu GEM v roce 2013 a 50 experty v roce 2011. První údaj s popiskem hodnoty vždy pro rok 2013, světle šedý druhý údaj z roku 2011.
Písemné dotazování potvrzuje tento pozitivní trend od roku 2006 a 2011, kde je fyzická infrastruktura vnímána jako pozitivní a stále se zlepšující. Obzvlášť pozitivně jsou vnímané telekomunikační služby, jednak co se týče doby, do kdy je služba dostupná, tak je též vnímán výrazný cenový pokles v posledních dvou letech. V mezinárodním srovnání hodnotili experti u nás fyzickou infrastrukturu jako poměrně dobrou. ČR se ve srovnání zemí umístila na 19. místě ze 69 zemí. Nejlépe byla situace hodnocena ve Švýcarsku, Nizozemí a Singapuru. Nejhůře naopak v afrických zemích a z evropských zemí v Rumunsku.
Přenos výzkumu a vývoje V této rámcové podmínce je zkoumáno, do jaké míry výzkum a vývoj v dané zemi vedou k novým příležitostem a jestli jsou výsledky výzkumu a vývoje k dispozici také pro nové firmy. To zahrnuje např. legislativní rámec u patentů, spolupráci komerční a akademické
83
sféry, roli hraje i aplikovaný výzkum nebo přístup k podpoře pro high-tech iniciativy. Výsledky naznačují, že experti nevnímali žádné dramatické změny v oblasti přenosu výsledků výzkumu a vývoje. Stále se čeká na reformu vysokoškolského zákona. Chybějící efektivní tlak na komercializaci vědeckých výsledků se odráží ve stále nízké úrovni této rámcové podmínky. Velké úsilí směřované do propojení firem a akademické půdy se ještě neodrazilo v názoru expertů, kteří tuto oblast stále vnímají spíše jako méně rozvinutou. GRAF 26: PŘENOS VÝZKUMU A VÝVOJE – VNÍMÁNÍ EXPERTŮ
2,24
Přenos výzkumu a vývoje celkem V ČR existuje využitelná dobrá podpora pro inženýry a vědce, aby komercializovali své nápady prostřednictvím nových rostoucích firem. V ČR vědecká a technologická základna alespoň v jedné oblasti účinně podporuje zakládání nových technologických firem na světové úrovni.
2,06
2,65
V ČR existující pro nové rostoucí firmy dostatečné vládní subvence na pořízení nových technologií.
2,23
V ČR si mohou nové rostoucí firmy dovolit nejnovější technologie.
2,11
V ČR mají nové rostoucí firmy rovnocenný přístup k novým výzkumům a technologii jako velké zavedené firmy V ČR jsou nové technologie, vědecké a další znalosti účinně přenášeny z univerzit a veřejných výzkumných center do nových rostoucích firem.
2,31
2,03
1
2 Nepravdivé
3
4
Pravdivé
5
Zdroj: Průzkum mezi 40 experty na podnikání v ČR v rámci projektu GEM v roce 2013 a 50 experty v roce 2011. První údaj s popiskem hodnoty vždy pro rok 2013, světle šedý druhý údaj z roku 2011.
Přenos výsledků výzkumu a vývoje přes spin-off firmy naznačuje lehké vylepšení oproti výsledkům v roce 2011. To může být důsledkem určitého tlaku na komercializaci přes spin-off firmy v rámci podpory TAČR a MŠMT. Další zlepšení lze doufejme očekávat ve spojitosti s novým vysokoškolským zákonem, a s tím spojeným snížením nejistoty ohledně postupu při zakládání spin-off firem. Stejně jako v předchozích letech naznačují výsledky expertního dotazování, že je stále nevyřešená otázka týkající se motivace studentů k podnikání. Zejména přírodovědné a technické školy mají v této motivaci k podnikání velké rezervy. Aktuálně je na každé univerzitě, resp. fakultě, jestli chce zavést obory, předměty či jiné motivační přednášky věnované tématu zakládání firem. Řada expertů vnímá jejich rozšířenost jako ne zcela dostačující. Oblast spolupráce se začínajícími firmami mimo vlastního inkubátoru je velmi omezena. Ve výsledcích písemného dotazování došlo jen k dvěma zřetelným posunům. I když je situace stále špatná, došlo k určitému zlepšení vnímání transferu technologií z univerzit do nových
84
firem. Naopak experti vnímali určité zhoršení přístupu nových rostoucích firem k nejnovějším technologiím. V mezinárodním srovnání se ve vnímání expertů umístila ČR na 41. místě z 69 zemí. Nejlépe byla situace vnímána ve Švýcarsku a Singapuru, s určitým odstupem také ve Finsku. Naopak nejhůře byl přenos výzkumu a vývoje vnímán v afrických zemích, z evropských zemí poté v Bosně a Hercegovině na Slovensku.
Nabídka služeb pro nové firmy Do rámcové podmínky "nabídka služeb pro nové firmy" patří nabídka, kvalita a možnost využití komerčních služeb pro nové firmy. Jedná se o právní poradenství, účetnictví i další formy firemního poradenství. V posledních dvou letech se začalo pro nadějné začínající firmy s nabídkou služeb typu koučink a mentoring v projektu CzechEkoSystem agentury CzechInvest. Experti nicméně stejně jako v roce 2011 poukazovali na to, že výběr těchto služeb není úplně jednoduchý, protože například v oblasti akceleračních programu dochází téměř k přehlcení trhu s tímto typem služeb. Experti vnímali dobrou dostupnost v určitých regionech ČR. Zjištění z dotazníku potvrzují a doplňují zjištění z rozhovorů. Výrazné zlepšení se ukázalo u bankovních služeb. Tady se odrazilo objevení MSP a začínajících firem jako dalšího segmentu pro retail segment v bankovnictví, včetně aktuálně levných úvěrů. Poměrně bezproblémovou oblastí jsou i účetnictví a právní služby. Na druhou stranu poukazuje dotazníkové šetření na nedostatek služeb kvalitních, jejich těžší hledání a pro nové firmy horší cenovou dostupnost. Určité vysvětlení spočívá v tom, že poskytování služeb start-upům se stalo módním trendem, ale tyto služby nemají vždy potřebnou kvalitu a odpovídající cenovou relaci. V mezinárodním srovnání je pozice ČR spíše podprůměrná, dle vnímání expertů se umístila na 44. místě ze 69. zemí. Nejhůře byla tato infrastruktura služeb vnímána v Íránu a ve Španělsku. Nejlépe byla vnímána v Alžírsku, Singapuru a Nizozemí.
85
GRAF 27: OBCHODNÍ PARTNEŘI A SLUŽBY – VNÍMÁNÍ EXPERTŮ
Obchodní partneři a služby celkem
3,03
V ČR je pro nové rostoucí firmy lehké získat dobré bankovní služby (běžné účty, devizové transakce, bankovní záruky a podobně).
2,93
V ČR je pro nové rostoucí firmy lehké získat dobré právní a účetní služby.
3,19
V ČR je pro nové rostoucí firmy lehké získat dobré dodavatele, subdodavatele a konzultanty.
2,91
V ČR si nové rostoucí firmy mohou dovolit náklady na služby dodavatelů, subdodavatelů a konzultantů.
2,42
V ČR existuje dostatek dodavatelů, subdodavatelů a konzultantů, kteří mohou podpořit nové rostoucí firmy.
3,69 1
Nepravdivé 2
3
4
Pravdivé
5
Zdroj: Průzkum mezi 40 experty na podnikání v ČR v rámci projektu GEM v roce 2013 a 50 experty v roce 2011. První údaj s popiskem hodnoty vždy pro rok 2013, světle šedý druhý údaj z roku 2011.
Podnikatelské vzdělávání Rámcová podmínka vzdělávání zahrnuje rozvoj a prosazování opatření, která jsou cíleně mířena na rozvoj podnikatelských kompetencí žáků, studentů i podnikatelů samých. Zahrnují rozvoj osobnostních charakteristik důležitých pro podnikání, jako je sebedůvěra nebo osobní iniciativa, stejně jako specifických dovedností spojených s podnikáním, např. vyjednávání, komunikační, prodejní nebo manažerské dovednosti. Stejně tak obsahují dovednosti spojené s objevováním a rozvíjením tržních příležitostí. Experti se poměrně pozitivně vyjadřovali o kvalitě pracovní síly, vyzdvihávali generační obměnu a lepší připravenost mladé generace na podnikání. Mladí podle nich umí používat nové technologie a ovládají jazyky. Přínosem jsou studijní a pracovní pobyty a stáže v zahraničí, kde mladí získávají potřebné kompetence. Výrazně problematičtěji bylo ale vnímáno vzdělávání jako takové, zejména ve smyslu rizik do budoucna. Vzdělávací systém je podle expertů zastaralý a nepřipravuje nastupující generaci na to, co budou na trhu práce či v podnikání reálně potřebovat. Experti se do značné míry shodovali, že změna systému školství je nezbytná. Po návrhu doporučení v oblasti vládní politika byla oblast vzdělávání druhá nejčastější. To podtrhuje důležitost změn v této oblasti.
86
Na stranu druhou je třeba poznamenat, že podobná zjištění obsahovala již GEM zpráva z roku 2006, mnoho účinných změn se nicméně v této oblasti nestalo. Tendence ke glajchšaltování a potlačení individuality v průběhu zejména raných fází vzdělávací procesu byla patrná na MŠMT zejména v období let 2010 až 2012. Podnikatelské vzdělávání by mělo jít spíše opačným směrem. Utváření podnikatelských postojů a kompetencí má svůj počátek již na základních školách, neboť když mladí lidé slyší podrobněji o podnikání až na vysoké škole, je již často pozdě. České základní školství ve své většině nerozvíjí samostatnost a iniciativu. Hravost, kreativita a experimentování jsou spíše potlačovány. Převažuje frontální výuka, velký počet dětí ve třídách a pedagogové, kteří často nemají žádnou jinou zkušenost než právě s učením dětí. Praktickou zkušenost s podnikáním a tím, co vyžaduje, nemají většinou žádnou. Tlak MŠMT na formální splnění předpokladů pro výuku (absolvování konkrétního učitelského oboru jako podmínky pro práci učitele) je často kontraproduktivní. Ředitelé škol musí hledat cesty okolo, jak zaměstnat schopného učitele, který „nemá papír“ a naopak jsou tlačeni k najímání těch, kteří schopní být nemusí, ale požadované vzdělávání absolvovali. Systém, ve kterém prvotřídní vědec, který miluje fyziku, baví ho učit a má několik patentů, nemůže dle nyní platné legislativy od roku 2014 učit fyziku na druhém stupni ZŠ, protože nechce dále studovat pět let učitelského oboru, není dobrý. Na stranu druhou do základního školství pronikají nové či alternativní přístupy – projektová výuka, slovní hodnocení, nebo interaktivní výuka, které více napomáhají podněcování motivace a utváření podnikatelských postojů. Určitým pozitivem může být zapojení průřezového tématu člověk a svět práce do výuky. Do kurikula by takto měla být zařazena i výuka podnikatelských kompetencí. Výzvou nicméně zůstává, kdo by měl na nižších stupních škol učit, aby byla výuka opravdu podnikatelská, podporovala iniciativu studentů, jejich sebedůvěru vztaženou k podnikání a podpořila je v odvaze přijmout riziko. Podstatné je, aby již do výuky na základních školách byli častěji zapojováni lidé z praxe – podnikatelé a inovátoři, kteří něco opravdu umí a dokážou děti nadchnout. Ty totiž potřebují pozitivní vzory a potřebují s nimi být v bližším kontaktu. Podnikání by mělo být prezentováno jako něco tvůrčího, zajímavého, co je pro společnost užitečné. Podobný stav je i ve středním školství. Větší důraz by měl být kladen na technické a přírodovědné předměty, matematiku a na jazyky. Velké nedostatky jsou vnímány v oblasti podnikatelského vzdělávání – tam též směřovalo nejvíce doporučení na změny. Měly by být posilovány podnikatelské kompetence typu vyjednávání, schopnost prosadit se, marketing, podnikatelská sebedůvěra či zacházení s rizikem. Je potřeba daleko víc zapojit praxi, reflektovat, co se ve škole děje a jak vzdělávání odpovídá potřebám trhu. Pozitivní je určitě poměrně zapojení gymnázií a obchodních akademií do projektu fiktivních firem. Experti stejně jako v roce 2011 vnímali propad v úrovni učňovského školství, které považují za zanedbané. Zároveň se výrazně zhoršilo jeho image, takže se na něj často hlásí z nouze pouze děti, které se nedostanou na gymnázium či jinou odbornou školu. To vede k problematickému náboru kvalifikovaných dělníků ze strany výrobních firem. Je dobře, že se již začaly objevovat případy spolupráce lokálních zaměstnavatelů s učňovskými středisky a středními školami. Již na středních školách by měli být mladí lidé podporováni v tom, aby vyjeli do zahraničí, na stáže a studijní pobyty. Vidí pak svět v jeho pestrosti, šíři, výjezdy podporují odvahu, odlišné prostředí je často inspirující. Mělo by takto vyjíždět větší množství středoškoláků a 87
stát i školy by tyto zahraniční zkušenosti měly více stimulovat. Zajímavým podnětem je také identifikace talentovaných studentů a jejich podpora v rozvoji jejich talentu. Pokud jde o vysokoškolské vzdělávání, názory expertů se různily. Na jednu stranu bylo vyzdvihováno zlepšení v oblasti výuky praktických kurzů zaměřených na podnikání, kterých je na českých vysokých školách stále více. Do výuky jsou též zapojováni podnikatelé a investoři, studenti prezentují podnikatelské plány a soutěží o nejlepší podnikatelský plán. Přes pozitivní změny je nicméně stále co zlepšovat. Samostatnou kapitolou je pak provázání škol s podnikatelským prostředím a soukromým kapitálem. Možnost spoluvlastnického podílu školy v nově založené firmě je stále velkou výjimkou. Doporučit lze opět podporu zahraničních studijních či pracovních stáží, a to jak ze strany státu, tak ze strany jednotlivých škol. Na stranu druhou je kritizováno stále časté odtržení od praxe a akademičnost výuky. Stejně jako na nižších stupních vzdělávacího systému by pedagogové neměli předávat studentům hotové poznatky (často ne zcela aktuální), ale spíše je učit jak vyhledávat informace, kriticky je zkoumat a získané poznatky aplikovat. Další kritika systému terciárního vzdělávání směřuje na velké procento studujících v dané věkové populaci, z toho velmi často na humanitních oborech s nejasnými možnostmi uplatnění. Pokud jde o podnikatelské vzdělávání začínajících podnikatelů, lze doporučit podporu (i finanční) komunit začínajících podnikatelů, i různých seminářů, diskusních skupin, mentoringu zkušenými podnikateli, koučingu, či virtuálních inkubátorů. Zároveň je potřeba zprostředkovat začínajícím projektům realistický pohled na věc, projekty předkládané investorům jsou často přespříliš optimistické, aniž by byly konfrontovány s potřebami zákazníků a podle nich validizovány. V dotazníkovém šetření mezi experty došlo v porovnání s lety 2006 a 2011 k dalšímu propadu vnímání vhodnosti vzdělávání ve vztahu k podnikání. Relativně nejméně došlo v očích expertů ke zhoršení v oblasti ekonomického a manažerského vzdělávání. Naopak nejvíce poklesla adekvátnost vzdělávání ve vztahu k podnikání na školách základních a středních (z průměrných hodnot 2,1 – 2,4 v roce 2006 na současné 1,4 – 1,7). Základní školství je vnímáno jako stagnující, které se neadekvátně přizpůsobuje požadavkům současnosti. Zřetelný propad je možné pozorovat i v oblasti odborného, profesního a dalšího vzdělávání. V mezinárodním srovnání byla oblast podnikatelského vzdělávání členěna na dvě dílčí části - podnikatelské vzdělávání na základních a středních školách na straně jedné a vzdělávání v dalších stupních na straně druhé. Pokud jde o vzdělávání na základních a středních školách, tak se ČR umístila na špatném šestém místě od konce, pouze před Španělskem, Íránem a několika dalšími zeměmi. Nejlépe naopak dopadly Filipíny a Nizozemí. Souhrnně je možné nejen v ČR, ale i ve světě konstatovat, že rozvoj podnikatelských kompetencí na nižších stupních vzdělávání zůstává velkou výzvou. Vysokoškolské a další vzdělávání ekonomického zaměření bylo u nás vnímáno lépe, ale to platilo i pro většinu dalších zemí, ve srovnání se tedy ČR umístila jen mírně lépe, na 8. místě od konce. Hůře bylo VŠ vzdělávání vnímáno například v Angole, či z evropských zemí ve Španělsku. Nejlépe naopak na Jamajce, z evropských zemí ve Švýcarsku a Nizozemí.
88
GRAF 28: PODNIKATELSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ – VNÍMÁNÍ EXPERTŮ
2,02
Vzdělání celkem V ČR poskytují systémy odborného, profesního a dalšího vzdělávání dobrou a postačující přípravu pro založení a růst nových firem.
2,39
V ČR poskytuje úroveň ekonomického a manažerského vzdělávání dobrou a postačující přípravu pro založení a růst nových firem.
2,66
V ČR nabízejí vysoké a vyšší odborné školy dobrou a postačující přípravu pro založení a růst nových firem.
2,21
V ČR věnuje výuka na základních a středních školách 1,42 dostatečnou pozornost podnikání a zakládání nových firem. V ČR poskytuje výuka na základních a středních školách dostatečné znalosti o principech tržní ekonomiky.
1,72
V ČR podporuje výuka na základních a středních školách kreativitu, soběstačnost a osobní iniciativu.
1,74 1 Nepravdivé 2
3
4
Pravdivé
5
Zdroj: Průzkum mezi 40 experty na podnikání v ČR v rámci projektu GEM v roce 2013 a 50 experty v roce 2011.
Domácí trh Oblast domácí trh je v rámci GEM definována jako míra, ve které jsou obchodní vztahy stabilní a odolné vůči změnám, což má vliv na to, jestli mají nové firmy šanci vstoupit na trh a nahradit existující hráče. Také zahrnuje netransparentnost trhu, ochranu hospodářské soutěže a strukturu trhu (např. existenci dominance velkých firem). Výsledky interview i dotazníkového šetření naznačují určité zhoršení této rámcové podmínky v porovnání s rokem 2011. Experti v interview uváděli, že trh je v řadě oborů stabilizován a obsazen většími silnějšími hráči. Zároveň hospodářská krize omezila ochotu části zákazníků kupovat dražší inovativní produkty a služby. Zlepšilo se vnímání ochrany hospodářské soutěže. V rámci dotazníkového šetření se dále ukázalo, že řada expertů vnímá negativně potenciál pro vstup na nové trhy pro nové rostoucí firmy, což je zhoršení v porovnání s rokem 2011. Programy jako CzechAccelerator jsou zaměřeny na příliš malý okruh firem, než dokázaly projevit svůj účinek v širokém měřítku. Dále poukazuje výsledek na určitou nasycenost trhu v tom smyslu, že není ani jednoduché ani levné vstoupit na zaplněný trh jako menší začínající firma.
89
GRAF 29: DOMÁCÍ TRH – VNÍMÁNÍ EXPERTŮ
2,69
Otevřenost trhu celkem V ČR je legislativa na ochranu hospodářské soutěže efektivně a dobře uplatňována.
2,53
V ČR mohou nové rostoucí firmy vstoupit na trhy, aniž by byly nečestně blokovány zavedenými firmami.
2,78
V ČR si mohou nové rostoucí firmy dovolit náklady vstupu na trh.
2,7
V ČR mohou nové rostoucí firmy jednoduše vstoupit na nové trhy.
2,82
V ČR se trhy pro zboží a služby nabízené firmám rok od roku dramaticky mění
2,59
V ČR se trhy pro spotřební zboží a služby rok od roku dramaticky mění.
2,73 1 Nepravdivé 2
3
4 Pravdivé
5
Zdroj: Průzkum mezi 40 experty na podnikání v ČR v rámci projektu GEM v roce 2013 a 50 experty v roce 2011. První údaj s popiskem hodnoty vždy pro rok 2013, světle šedý druhý údaj z roku 2011.
V mezinárodním srovnání byla oblast otevřenosti trhu rozdělena na dynamické změny trhu a bariéry vstupu na trh. Pokud jde o dynamiku trhu, ČR se umístila na 31. místě. Nejvíce změny trhu vnímali experti v Polsku. Nejméně potom v Uruguayi a z Evropy ve Švýcarsku. V oblasti bariér vstupu na trh se ČR umístila na velmi slušném 11. místě. Nejlépe byla situace vnímána na Tchajwanu a v Nizozemí, nejhůře potom v Íránu, Rusku a ve Francii.
90
DOPORUČENÍ Model GEM, který byl představen na začátku zprávy, klade velký důraz na vliv podnikatelské dynamiky na hospodářský růst prostřednictvím využití podnikatelských příležitostí a podnikatelského potenciálu. Oboje je ovlivněno rámcovými podmínkami vztaženými k podnikání, které jsou zase ovlivněny sociálním, kulturním a politickým kontextem. Podnikatelská aktivita v ČR jako celek je v mezinárodním srovnání relativně dobrá. Míra nové podnikatelské aktivity je se 7,33 % v evropském měřítku srovnatelná s mírami v jiných zemích. V porovnání s lety 2011 a 2006 můžeme nicméně pozorovat určitý sestupný trend, kdy se do podnikání pouští méně lidí. To v kombinaci s rostoucí zaměstnaností značí, že minimálně živnostenské podnikání u nás neplní svou funkci ve snižování nezaměstnanosti. Podnikatelská aktivita nezaměstnaných se v posledních letech zásadním způsobem snížila. Naopak pozitivní informací je, že se zvyšuje podnikatelská aktivita studentů, kteří mají díky své jazykové a počítačové vybavenosti větší šanci na založení ambiciózních firem. Nízká zůstává podnikatelská aktivita žen. Dále došlo k poklesu vnímaných příležitostí na zahájení podnikání v očích obyvatel. Přetrvává též problematická oblast, kterou je velmi špatný společenský status podnikatelů. Potřebné změny identifikované na základě zjištění z reprezentativního průzkumu dospělé populace mohou být nastartovány na základě doporučení v jednotlivých oblastech rámcových podmínek pro podnikání. Ty představují skupinu různých možností zásahů na vylepšení podnikatelského prostředí u různých aktérů. Doporučení jsou založena na rozhovorech s experty na podnikání, jakož i na vlastních názorech autorů. 1. Podnikatelská kultura Jedním z hlavních výsledků v oblasti kulturního, sociálního a politického kontextu je zjištění velmi špatné situace ve vnímání úspěšných podnikatelů ve společnosti. Pouze 47,8 % dospělých obyvatel vnímá, že lidé, kteří úspěšně rozjeli nové podnikání, mají v naší společnosti vysoký status. To staví ČR na 3. nejhorší místo ze zemí, ve kterých byla data získávána. Zlepšit situaci v oblasti podnikatelské kultury je během na dlouhou trať. Z dlouhodobého pohledu je klíčové vzdělávání, kdy by již od základní školy měli být mladí lidé podporováni v osvojení si podnikatelských charakteristik, kterými jsou osobní iniciativa, přijetí vlastní odpovědnosti, sebedůvěra či tvořivost. Toto doporučení je v souladu s doporučeními ze strany OECD a Evropské Komise, která v rámci Policy Brief on Youth Employment poukazují na nutnost osvojení si podnikatelských charakteristik. To předpokládá do značné míry buď obměnění, nebo rozvoj stávajícího učitelského sboru. Z doporučení více krátkodobých je klíčová role médií i politiků. Úspěšní podnikatelé by měli dostat více prostoru a být oceňováni s větším mediálním impaktem. Při referování o různých kauzách by média měla používat jiná označení pro dané osoby než označení "podnikatel". Na druhou stranu mohou také samotné státní orgány v rámci povinné publicity více poukazovat na podnikatelské úspěchy ve smyslu úspěšných podnikatelů než na dotační úspěchy jako takové. Vláda by též měla začít skutečně realizovat deklarovaný boj proti korupci, například prostřednictvím transparentního systému veřejných zakázek či postihem politiků, kteří jsou s korupčními kauzami spojeni. S ohledem na propad v rámci různých žebříčků jako Doing 91
Business, WEF a podobně by efektivní opatření v této oblasti byla jedním z nejužitečnějších kroků pro reálné zlepšení i lepší vnímání České republiky v zahraničí. Na druhé straně by se v médiích měly častěji objevovat příklady úspěšných podnikatelů, a to nejen podle měřítka vlastního jmění či velikosti vlastněné firmy, ale i takových, kteří svým počínáním pozitivně ovlivňují život v České republice ať už tvorbou nových pracovních míst, rozvojem a inovacemi nebo budováním dobrého jména naší země zahraničí. Opět lze poukázat na využití povinné publicity pro tento účel. 2. Financování V oblasti financování zůstává určitým problémem dostupnost zárodečného financování a financování expanze rostoucí firmy. Tento problém je ve vyspělých zemích poměrně častý, jak poukázal například průzkum Funding the Future od Ernst & Young. Statistiky od EVCA nebo OECD za roky 2012, resp. 2013 ukazují na to, že pokud jde o investice venture kapitálu, pohybuje se Česká republika na posledních místech v Evropě. Doporučení lze formulovat ve smyslu posílení investic ve velmi raných fázích, například prostřednictvím business angels, aby byly následně start-upy ve stavu připravenosti pro oslovení zahraniční fondů venture kapitálu. K tomu může sloužit vhodné investiční prostředí, například ve směru možnosti daňových odpisů pro neúspěšné investice business angels nebo zvýšení povědomí o tomto způsobu investic. Problém raného financování není primárně způsoben nedostatkem zdrojů, ale tím, že aktéři nejsou schopni se najít a sladit, mají často úplně odlišné očekávání, například ohledně růstových ambicí nebo evaluace hodnoty firmy. Podpora by se dala poskytovat například formou matchmaking aktivit mezi start-up firmami a potencionálními investory, resp. více podpořit edukaci start-up firem, ale také nastavení očekávání investorů. Část expertů pozitivně vnímá vznik seed fondu a také aktivity týkající se zavedení podpůrných finančních nástrojů se zabudovanou návratností, které doporučují dále rozšířit. Určitě je potřeba lepší informovanost o konkrétních možnostech financování pro začínající firmy, a to včetně přímého působení v regionech. Dále je možné doporučit zefektivnění státní správy ve smyslu lepší koordinace mezi agenturami. Příkladem je financování akademických spin-off firem. 3. Vládní programy Vládní programy jsou na jednu stranu vítanou formou podpory podnikatelů, na stranu druhou jsou kritizovány za svou komplikovanost a administrativní náročnost, například co se týče fondů EU. Pro část podnikatelů se vlivem administrativní náročnosti stávají i přímé dotace nechtěnými možnostmi podpory. Velký prostor se nabízí v podpoře inovativního podnikání. Experti by uvítali především podporu start-upů, investice do výzkumu a vývoje, správné nastavení rozdělování strukturálních fondů a také jiné formy podpory než přímé dotace. S ohledem na konkrétní komentáře ze strany expertů a poznatků z průzkumu dospělého obyvatelstva lze hovořit o tom, že začínající podnikatelé mívají často nerealistická očekávání. Velká část obtíží má původ v přecenění očekávaného zájmu zákazníků o produkt či službu, nedostatečném zmapování konkurence či špatném marketingu. Podnikatelé by měli být podporováni též v efektivitě prodeje. I kvalitní produkty se často nechytí kvůli nedostatkům v
92
této oblasti. Doporučit lze vytváření účelových sítí od výroby až po realizaci a prodej na trhu. Například zemědělci mohou tvořit alternativní prodejní kanály, jak lépe prodají své zboží, než prostřednictvím řetězců. Je zapotřebí mít vzory. Vhodná je opět podpora médií, že to možné je, mít více klastrů, síťovat se. 4. Vládní politika Vládní politika je do značné míry označována za nepředvídatelnou. Podle názoru expertů je to nejproblematičtějším bodem. I dle zjištění World Economic Forum je nízká efektivita statní správy hlavním důvodem propadu České republiky v mezinárodním žebříčku konkurenceschopnosti. Řešením je lepší koordinace v rámci státní správy, a také zastřešení celkové strategie, na které se shodnou strany napříč politickým spektrem. Nebude tak docházet k neustálým vytvářením nových a nových strategií či legislativních změn v závislosti na nástupu nových vlád či nových ministrů. V oblasti vládní politiky též existuje výrazný prostor pro snížení administrativní a daňové zátěže podnikatelů. Experti by také uvítali zlepšení legislativy ve prospěch podnikání a to jak ve smyslu snížené daňové zátěže, tak i samotné zjednodušení zákonů. Kromě toho by podnikání prospěla podpora vlády v širším slova smyslu. Prvními jednoduchými kroky by na začátku měla být lepší předvídatelnost vládní politiky a konkrétních kroků jako například zavedení nového občanského zákoníku nebo nastavení daně z přidané hodnoty. 5. Fyzická infrastruktura Fyzická infrastruktura je považována za dobrou. Experti vnímají jako pozitivní zejména výhodnou geografickou polohu České republiky. Žádný z dotazovaných expertů se pak v letošním roce nevyjádřil k možnostem zlepšení v této oblasti. 6. Přenos výzkumu a vývoje V oblasti přenosu výzkumu a vývoje experti doporučují větší provázanost na všech úrovních od škol až po samotné firmy. Díky kooperaci akademické sféry přímo s firmami by mělo dojít k větší komercializaci výzkumu, tedy k uvedení nových výzkumných poznatků v realitu. Zájem o spolupráci je nicméně na straně firem i na straně výzkumné sféry velmi omezený a není reálné očekávat, že se intenzita spolupráce sama od sebe zvýší. Je zapotřebí ji podpořit mixem opatření, nejen finančními stimuly, ale též předáváním know-how, jak spolupráci firem a univerzit nastartovat a rozvíjet. To se týče hlavně inovačních procesů uvnitř firem, kde řada z dotazovaných inovativních firem vyjádřila zájem o podporu pro nastavení inovačních procesů. Bez tohoto předpokladu dostatečné absorpční kapacity začínajících, resp. malých a středních firem není možné výrazně zvýšit objem spolupráce výzkumné sféry a těchto firem. 7. Nabídka služeb pro nové firmy Nabídka služeb pro firmy je dobrá. Pro firmy je nicméně obtížné identifikovat dobré poradce, obtíže mohou být s jejich finanční dostupností. Stát by se měl proto více zaměřit na dostupnost poradenství a expertních konzultantů, kterých by podnikatelé mohli v rámci příznivých podmínek využít. Při dotazování podnikatelů se zájem o odborné poradenství často umísťoval na pozici preferované formy podpory. Principiální zájem ze strany podnikatelů tedy určitě existuje. Nelehkým však bude jak zajištění kvalitních poradců, tak zajištění jejich dosažitelnosti ze strany podnikatelů.
93
V rámci poradenství pro začínající podnikatele je možné doporučit více rozlišovat podle fáze rozvoje. Například pro osoby, které pracují na úplně prvním podnikatelském záměru, by bylo vhodné podpořit je formou úvodních konzultací a hlavně oponentury podnikatelského záměru co se týče možnosti implementace a životaschopnosti. Dále jsou vhodné workshopy nebo společné kurzy, které by vyvedly budoucí podnikatele z izolace, například věnované tématu přípravy podnikatelského modelu. Pro ty začínající podnikatele, kteří již například působí na trhu jeden rok, je možné nabídnout případnou revizi podnikatelského záměru, resp. nastavení udržitelného rozvoje firmy. Lze využít forem koučinku, resp. mentoringu ze strany zkušenějších podnikatelů. 8. Vzdělávání Oblast vzdělávání nepřispívá rozvoji podnikatelských kompetencí a motivaci k podnikání. Pozitivní posun je možné vnímat na některých vysokých školách v souvislosti s rozšířením předmětů věnovaných podnikání, zakládání firem a podnikatelskému financování. Podnětné jsou i soutěže o nejlepší podnikatelské plány či start-upy. Tyto kurzy, obory i soutěže je třeba dále podporovat a rozšiřovat. Je zapotřebí též podporovat zahraniční zkušenosti studentů, propojovat školy výrazněji s praxí a revidovat způsob výuky na bakalářském stupni studia směrem k jasnějšímu a praktičtějšímu uplatnění v praxi. Problém začíná nicméně již na školách základních. Vzdělávací systém by měl více podporovat iniciativu, otevřenost, sebedůvěru, ochotu přijmout riziko a přijetí odpovědnosti za sebe sama. Podnikatelské vzdělávání by mělo být explicitněji zachyceno ve vzdělávacích systémech a měl by na něj být kladen větší důraz. Podnikatelské kompetence budou v budoucnu často rozhodovat o tom, jestli mladý člověk bude bojovat s nezaměstnaností, či najde na trhu práce uplatnění. Experti navíc doporučují klást důraz na rozvoj hravosti, kreativity a experimentování u dětí. To je často v rozporu s aktuálním stavem pedagogického sboru na základních školách, kdy je kladen větší důraz na papírové splnění požadavků na úzce vymezenou pedagogickou kvalifikaci než na lidskou kvalitu, praktické zkušenosti a podnětnost učitele pro rozvoj žáků. Je nutné investovat též do učňovského školství a zlepšit nejen jeho image, ale též kvalitu odborného vzdělávání. Vhodné je motivovat též výrobní firmy, aby začali s učňovským školstvím spolupracovat na užší bázi. 9. Domácí trh Otevřenost trhu je stále více experty vnímána jako pozitivní. Kritizují však mentalitu spotřebitelů na českých trzích, kteří jsou dle nich orientování více na cenu než na kvalitu. Trend se však zlepšuje a pomalu dochází ke srovnávání standardů se západními zeměmi. Výhodou je také do jisté míry malá nasycenost trhů v České republice a existence tržních výklenků.
94
LITERATURA Blank, S., Dorf, B. (2012). The Startup Owner's Manual: The Step-By-Step Guide for Building a Great Company. USA, CA: K ans S Ranch. Bosma, N.S. (2011). Entrepreneurship, Urbanization Economies and Productivity of European Regions, In M.F. Fritsch (ed.) Handbook of Research on Entrepreneurship and Regional Development, Cheltenham: Edward Elgar, 107-132. Bosma, N., Wennekers, S., Amoros, J.E. (2012). Global Entrepreneurship Monitor. 2011 Extended Report. Entrepreneurs and Entrepreneurial Employees Across the Globe. www.gemconsorium.org Davidsson, P., Kirchhoff, B., Hatemi, J.,A., Gustavsson, H. (2002). Empirical analysis of growth factors using Swedish data. Journal of Small Business Management, 40(4): 332–349. Delmar, F., Davidsson, P. (2000). Where do they come from? Prevalence and characteristics of nascent entrepreneurs. Entrepreneurship and Regional Development, 12(1): 1–23. Kim, P., Aldrich, H., Keister, L. (2006). Access (not) denied: The impact of financial, human, and cultural capital on entrepreneurial entry in the United States. Small Business Economics, 27 (1): 5-22. Lukeš, M. (2013). Výzkum podnikatelské self-efficacy v České repubice. Psychologie pro praxi, 48(3-4): 35 – 48. Lukeš, M., Jakl, M. (2012). Podnikání v České republice. Praha: Oeconomica. Lukeš, M., Zouhar, J., Jakl, M., Očko, P. (2013). Faktory ovlivňující vstup do podnikání: začínající podnikatelé v České republice. Politická ekonomie, 61(2): 229-247. Mueller, P. 2006. Entrepreneurship in the region: breeding ground for nascent entrepreneurs? Small Business Economics, 27(1): 41–58. OECD (2010). OECD Economic Surveys: Czech Republic 2010. Osterwalder, A., Pigneur, Y. (2010). Business Model Generation. USA, NJ: John Wiley and Sons. Pavot, W., Diener, E. (2008). The Satisfaction with Life Scale and the emerging construct of life satisfaction. Journal of Positive Psychology, 3: 137–152. Pilková, A., Kovačicová, Z., Holienka, M., Rehák, J. (2012). Podnikanie na Slovensku: vysoká aktivita, nízke rozvojové ašpirácie. Bratislava: Univerzita Komenského. Rauch, A. (2010). Dispositions of entrepreneurs: Exploring entrepreneurs' personality characteristics. In: M. Lukeš a M. Laguna (Eds.) Entrepreneurship: A Psychological Approach. Praha: Oeconomica.
95
Reynolds, P.D., Curtin, R.T. (2008) Business Creation in the United States: Panel Study of Entrepreneurial Dynamics II Initial Assessment. Foundations and Trends in Entrepreneurship, 4( 3): 155–307 Ries, E. (2011). The Lean Startup. USA, NY: Penguin Group. Stam, E., Bosma, N., Van Witteloostuijn, A., De Jong, J., Bogaert, S., Edwards, N. and Jaspers, F. (2012). Ambitious Entrepreneurship. A review of the academic literature and new directions for public policy, AWT report, 41. The Hague: AWT. Wennekers, S., van Stel, A., Thurik, A. R., and Reynolds, P. (2005). Nascent Entrepreneurship and the Level of Economic Development. Small Business Economics, 24(3): 293–309. Woolridge, J. M. (2002). Introductory Econometrics: A Modern Approach, 2nd edition. Cincinnati: South-Western College Pub. World Bank (2013). Doing Business 2014. Economy Profile: Czech Republic. Washington. World Economic Forum (2013). Global Competitiveness Report 2013-2014. Geneva: WEF. www.ktponline.org.uk www.innovationsassistent.at
96
PŘÍLOHA 1: SEZNAM EXPERTŮ Bauer Bernard, DTIHK
Machotka Karel, ICC CR
Bízková Rut, TAČR
Mejstřík Michal, EEIP
Bulušek Petr, CVK
Neveselý David, Havel, Holásek & Partners
Červinka Jan, Adastra Group
Nový Ivan, FPH VŠE
Dvornák Josef, ÚPV
Nykodým Jiří, Pango Czech
Dvořák Ivan, ILA
Pardubický Tomáš, FINEP
Fuchs Jiří M., CPPT UK
Pazour Michal, TC AV ČR
Havlíček Karel, SINDAT
Rostock Poplar Michael, VI CF
Hnilica Jiří, FPH VŠE
Sotonová Nela, Designeros
Hoang Hien, Vimixa
Stupka Roman, Window Holding
Hodboďová Jana, Inovacentrum ČVUT
Šebestová Jarmila, OPF SLU
Horáková Silke, CVCA
Šedivý Jan, FEL ČVUT
Horký Vít, Brand Embassy
Šiser Roman, Česká inovace
Chvalkovská Jana, IES UK
Teplý Petr, IES UK
Kencl Lukáš, FEL ČVUT
Váchová Daniela, TC AV ČR
Klementová Jana, BIC
Vařeka Vít, AMISTA
Knap Petr, Ernst & Young
Vavříkova Linda, Firma na zážitky
Kozubek Tomáš, Tarpan Partners
Vodrážka Michal, Finmag
Ludwig Petr, Growjob
Volenec Karel, ELLA - CS
Macka Ladislav, ČMRZB
Weston Stacey, AmCham
97
PŘÍLOHA 2: SOUHRNNÉ REGRESNÍ ANALÝZY TABULKA 14: RODÍCÍ SE PODNIKÁNÍ – LOGISTICKÁ REGRESE, PRŮMĚRNÉ MEZNÍ EFEKTY roky 2006, 2011, 2013 (a) (b) rok 2011 2013 žena 2006 2011 2013 věk věk2 / 100 podnikatelská sebedůvěra strach z neúspěchu známost podnikatele vnímání příležitostí příjem domácnosti 10.001–15.000 Kč 15.001–20.000 Kč 20.001–25.000 Kč 25.001–30.000 Kč 30.001–40.000 Kč 40.001–60.000 Kč (v) 60.001 Kč a více vzdělání výuční list SŠ bez maturity SŠ s maturitou vyšší (DiS, Bc, Mgr, PhD) oblast Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko zaměstnání nezaměstnaný důchod v domácnosti N McFaddenovo R2 p rok p příjem p vzdělání p oblast
1.630 0.769
–0.326 –1.098
–0.893 –2.600* –3.236*** 0.235 –0.414* 5.919*** –2.928*** 4.357*** 2.680***
–3.664*** –3.038* –4.183*** 0.308* –0.533***
–1.248 –0.744 0.341 –0.338 0.799 0.338
–1.060 –0.400 0.483 0.443 1.750 2.283
0.653 1.911 1.610 1.133 –0.752 –0.325 –0.202 0.337 0.425 –1.426 0.158
5802 0.183 0.192 0.654 0.621 0.786
0.824 2.679* 2.724** 3.447*** –2.080* –1.434 –2.070* –0.423 –0.580 –2.803** –1.513
7510 0.0722 0.436 0.0210 0.00716 0.0791
roky 2011, 2013 (a) (b) –0.978
–0.849
–1.780 –2.802*** 0.0236 –0.129 6.109*** –3.192*** 4.930*** 3.176***
–2.427* –3.742*** 0.0980 –0.267
–2.869 –1.734 –0.592 –2.324 –0.999 –2.726 –0.341
–1.376 –1.231 0.0507 –0.337 0.717 –0.514 3.987
0.661 2.824 1.881 1.708
0.450 3.285* 3.094** 3.680**
–0.736 –0.586 0.0563 0.786 0.509 –1.120 0.826
–2.286 –2.165 –2.207 –0.454 –1.400 –3.020* –1.466
–1.310 –5.455*** –4.877*** 4456 0.198 0.565 0.306 0.462 0.787
–0.287 –4.764*** –3.886** 5620 0.0772 0.825 0.0100 0.00410 0.188
98
TABULKA 15: NOVÉ PODNIKÁNÍ – LOGISTICKÁ REGRESE, PRŮMĚRNÉ MEZNÍ EFEKTY roky 2006, 2011, 2013 (a) (b) rok 2011 2013 žena 2006 2011 2013 věk věk2 / 100 podnikatelská sebedůvěra strach z neúspěchu známost podnikatele vnímání příležitostí příjem domácnosti 15.001–20.000 Kč 20.001–25.000 Kč 25.001–30.000 Kč 30.001–40.000 Kč 40.001–60.000 Kč (v) 60.001 Kč a více vzdělání výuční list SŠ bez maturity SŠ s maturitou vyšší (DiS, Bc, Mgr, PhD) oblast Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko N McFaddenovo R2 p rok p příjem p vzdělání p oblast
1.738** 1.261**
1.018 0.685
roky 2011, 2013 (a) (b)
–0.526
–0.377
–3.344*** –1.686** 0.141 –0.238 2.840*** –1.686*** 4.813*** 0.296
–3.408*** –2.441*** 0.162 –0.286
0.297 –3.264*** –1.624** 0.180 –0.269 2.644*** –1.253** 3.978*** 0.619
0.106 –3.342*** –2.418*** 0.174 –0.281*
0.886 1.837* 0.799 1.336 2.364***
0.750 1.524* 0.979 1.434** 3.240***
1.167 2.634* 1.088 1.751* 2.242** 2.765*
0.862 2.031* 1.124 1.646* 2.728*** 4.585***
0.647 0.799 1.211 1.097
0.862 0.831 1.796** 1.958**
0.209 0.869 1.115 1.120
0.573 0.933 1.952* 2.160*
0.0894 –0.626 –0.282 0.216 –0.628 0.167 –0.472 5659 0.188 0.00747 0.0467 0.822 0.923
–0.182 –0.391 –0.462 0.00746 –0.906 –0.0728 –0.740 7322 0.0893 0.0412 0.0000411 0.101 0.828
–0.00848 –0.803 –0.428 0.238 –0.533 0.567 –1.197 4362 0.187 0.125 0.218 0.803 0.793
–0.295 –0.534 –0.504 –0.0586 –0.905 0.0339 –1.344 5502 0.0826 0.280 0.00159 0.112 0.774
99
Poznámky k Tabulce 14: (i) Koeficienty uvádějí průměrné mezní efekty jednotlivých proměnných, tj. dopad jednotkové změny vysvětlující proměnné na pravděpodobnost účasti na novém podnikání (pravděpodobnost vyjádřena v procentních bodech). Rozdíly mezi pohlavími jsou počítány zvlášť pro jednotlivé roky, pro ostatní proměnné je průměr brán vždy přes celý datový soubor. (ii) Rozdíly mezi pohlavími jsou počítány zvlášť pro jednotlivé roky, pro ostatní proměnné je průměr brán vždy přes celý datový soubor. (iii) U kategoriálních ukazatelů je jako vztažná kategorie brána ta nejnižší (rok 2006, příjem do 10.000 Kč, základní vzdělání), v případě oblastí Praha, pro zaměstnání tvoří vztažnou kategorii osoby chápané jako bez znevýhodnění, tj. osoby pracující na plný nebo částečný úvazek, studenti a OSVČ. (iv) Výsledky testů o individuální významnosti jednotlivých proměnných jsou zachyceny pomocí hvězdiček: * p < 0.05, ** p < 0.01, *** p < 0.001; p hodnoty pro souhrnnou významnost indikátorových proměnných kategoriálních ukazatelů jsou uvedeny ve spodní části tabulky. (v) Při výpočtech byly použity standardní chyby robustní vůči heteroskedasticitě. (vi) V datech zahrnujících rok 2006 je tato kategorie definována jako „40.000 Kč a více.“
Poznámky k Tabulce 15: (i) Koeficienty uvádějí průměrné mezní efekty jednotlivých proměnných, tj. dopad jednotkové změny vysvětlující proměnné na pravděpodobnost účasti na novém podnikání (pravděpodobnost vyjádřena v procentních bodech). Rozdíly mezi pohlavími jsou počítány zvlášť pro jednotlivé roky, pro ostatní proměnné je průměr brán vždy přes celý datový soubor. (ii) U kategoriálních ukazatelů je jako vztažná kategorie brána ta nejnižší (rok 2006, příjem do 15.000 Kč, základní vzdělání), v případě oblastí Praha, pro zaměstnání tvoří vztažnou kategorii osoby chápané jako bez znevýhodnění, tj. osoby pracující na plný nebo částečný úvazek, studenti a OSVČ. (iii) Výsledky testů o individuální významnosti jednotlivých proměnných jsou zachyceny pomocí hvězdiček: * p < 0.05, ** p < 0.01, *** p < 0.001; p-hodnoty pro souhrnnou významnost indikátorových proměnných kategoriálních ukazatelů jsou uvedeny ve spodní části tabulky. (iv) Při výpočtech byly použity standardní chyby robustní vůči heteroskedasticitě. (v) V datech zahrnujících rok 2006 je tato kategorie definována jako „40.000 Kč a více.“
100
PŘÍLOHA 3: SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Podnikatelský proces dle GEM ................................................................................. 15 Graf 2: Konceptuální model GEM ........................................................................................ 16 Graf 3: Celková nová podnikatelská aktivita ......................................................................... 20 Graf 4: Nová podnikatelská aktivita ...................................................................................... 21 Graf 5: Rodící se podnikatelská aktivita ................................................................................ 22 Graf 6: Zavedená podnikatelská aktivita ............................................................................... 23 Graf 7: Nová podnikatelská aktivita v ČR v jednotlivých sociodemografických skupinách ... 29 Graf 8: Zavedená podnikatelská aktivita v ČR v jednotlivých sociodemografických skupinách ............................................................................................................................................. 31 Graf 9: Strach z neúspěchu – mezinárodní srovnání .............................................................. 33 Graf 10: Záměry na zahájení podnikání – mezinárodní srovnání ........................................... 34 Graf 11: Podnikatelské kompetence v ČR ............................................................................. 35 Graf 12: Podnikatelská sebedůvěra – mezinárodní srovnání .................................................. 36 Graf 13: Podnikatelská sebedůvěra v ČR podle jednotlivých sociodemografických skupin ... 37 Graf 14: Podíl podnikání z nutnosti na nové podnikatelské aktivitě Evropské srovnání ........ 43 Graf 15: Vnímání podnikatelských příležitostí – mezinárodní srovnání................................. 44 Graf 16: Vnímání podnikatelských příležitostí v ČR sociodemografické skupiny ................ 45 Graf 17: Podnikatelské příležitosti v ČR – vnímání expertů .................................................. 46 Graf 18: Spokojenost podnikatelů – vnímání expertů ............................................................ 50 Graf 19: Status úspěšných podnikatelů – mezinárodní srovnání ............................................ 74 Graf 20: Image podnikání a podnikatelů – vnímání expertů .................................................. 75 Graf 21 Kulturní a sociální normy – vnímání expertů ........................................................... 76 Graf 22: Podnikatelské financování – vnímání expertů ......................................................... 79 Graf 23: Vládní programy – vnímání expertů........................................................................ 80 Graf 24: Vládní politika – vnímání expertů ........................................................................... 82
101
Graf 25: Fyzická infrastruktura – vnímání expertů ................................................................ 83 Graf 26: Přenos výzkumu a vývoje – vnímání expertů .......................................................... 84 Graf 27: Obchodní partneři a služby – vnímání expertů ........................................................ 86 Graf 28: Podnikatelské vzdělávání – vnímání expertů ........................................................... 89 Graf 29: Domácí trh – vnímání expertů................................................................................. 90
102
PŘÍLOHA 4: SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Hlavní oblasti podnikání v různých fázích ........................................................... 25 Tabulka 2: Nová Podnikatelská aktivita jednotlivých věkových skupin v ČR ........................ 27 Tabulka 3: Zavedená Podnikatelská aktivita jednotlivých věkových skupin v ČR ................. 30 Tabulka 4: Zapojení do rodící se podnikatelské aktivity v roce 2013 logistická regrese, průměrné mezní efekty ......................................................................................................... 40 Tabulka 5: Zapojení do nové podnikatelské aktivity v roce 2013 logistická regrese, průměrné mezní efekty ......................................................................................................................... 41 Tabulka 6: Oblasti společensky prospěšných aktivit ............................................................. 57 Tabulka 7: Problémy v podnikání ......................................................................................... 60 Tabulka 8: Problémy v podnikání U RŮstově orientovaných podnikatelů ............................. 62 Tabulka 9: Problémy v podnikání U INOVATIVNÍCH FIREM............................................ 63 Tabulka 10: Důvody pro nezájem o veřejnou podporu .......................................................... 65 Tabulka 11: Důvody pro nezájem o veřejnou podporu u inovativních firem .......................... 66 Tabulka 12: Rámcové podmínky pro podnikání podporující a bránící podnikání v ČR v roce 2013 ..................................................................................................................................... 69 Tabulka 13: Souhrnné porovnání rámcových podmínek ........................................................ 71 Tabulka 14: Rodící se podnikání – logistická regrese, průměrné mezní efekty ...................... 98 Tabulka 15: Nové podnikání – logistická regrese, průměrné mezní efekty ............................ 99
103
