GLOBAL ENTREPRENEURSHIP MONITOR PODNIKATELSKÁ AKTIVITA V ČESKÉ REPUBLICE NÁRODNÍ ZPRÁVA 2006 MARTIN LUKEŠ MARTINA JAKL PARTNEŘI PROJEKTU:

GLOBAL ENTREPRENEURSHIP MONITOR PODNIKATELSKÁ AKTIVITA V ČESKÉ REPUBLICE NÁRODNÍ ZPRÁVA – 2006 MARTIN LUKEŠ | MARTINA JAKL

PARTNEŘI PROJEKTU:

Global Entrepreneurship Monitor Podnikatelská aktivita v České republice Národní zpráva - 2006 © Martin Lukeš, Martina Jakl, Global Entrepreneurship Research Association © photo: Daniel Hamerník

Partneři projektu: ● Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky ● Deloitte Česká republika

Realizace výzkumu dospělé populace v ČR: ● Factum Invenio, s.r.o.

Tisk: ● Label spol s r. o.

Poděkování: ● Dotazovaným 37 expertům na podnikání za jejich cenné postřehy a komentáře k problematice podnikatelské aktivity v ČR. ● Danielu Hamerníkovi za grafické zpracování. ● Jakubovi Černickému a Martině Perglové za pomoc při realizaci výzkumu. ● Pro přípravu této zprávy byla využita GEM data, jejich interpretace a užití jsou odpovědností autorů.

Tento projekt byl spolufinancován ze strukturálních fondů EU.

Předmluva Vážené podnikatelky, vážení podnikatelé, Česká republika se v roce 2006 zapojila do projektu Global Entrepreneurship Monitor (GEM) a zařadila se tak mezi 42 států, které se účastní tohoto mezinárodního projektu zabývajícího se problematikou podnikání a podnikatelské aktivity ve světě. V projektu jsou posuzovány komplexní vztahy mezi zakládáním firem a ekonomickým růstem a faktory mající vliv na podnikavost v jednotlivých zemích a zároveň jsou sledovány rozdíly mezi státy v míře podnikatelské aktivity. Jsem rád, že Česká republika v tomto mezinárodním srovnání obstála. Do nové podnikatelské aktivity je v ČR zapojeno 8 % dospělé populace, čímž se ČR řadí mezi evropské země s nejvyšším zájmem občanů o podnikání. Přitom poměrně značná část podnikatelské aktivity je realizována v sektorech využívajících nové technologie – ČR patří do první třetiny sledovaných zemí v tomto kriteriu. Připomínám také pozitivní fakt, že podnikatelská aktivita je v porovnání s ostatními zeměmi výrazně proexportně orientovaná. To zřejmě souvisí se skutečností, že čeští podnikatelé mají dobré technické vzdělání a mladší generace je kvalitně počítačově a jazykově připravena. Jak naznačují také výstupy projektu Global Entrepreneurship Monitor, sektor malých a středních podniků sehrává v České republice významnou úlohu v celkovém ekonomickém a sociálním rozvoji, při vytváření nových pracovních příležitostí a zachování sociální stability. Ministerstvo průmyslu a obchodu, v jehož kompetenci je problematika malých a středních podniků, se snaží vytvářet příznivé podmínky pro podporu dalšího rozvoje tohoto sektoru. S cílem zlepšení podnikatelského prostředí přijala vláda ČR v listopadu minulého roku usnesení o realizaci snižování administrativní zátěže drobných živnostníků a malých firem na základě materiálu, který předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. V tomto dokumentu byl uveden nástin právních norem, které drobné živnostníky a malé podniky zatěžují. Identifikace bariér administrativní zátěže pokračuje a jejich odstraňování již přineslo první výsledky. Významnou součástí podnikatelského prostředí jsou programy podpory malého a středního podnikání, a to zejména Operační program Podnikání a inovace, umožňující podnikatelům využít ve zvýšené míře v letech 2007 – 2013 prostředky ze strukturálních fondů EU a Národní programy podpory malého a středního podnikání na rok 2007, které podnikatelé mohou využívat při realizaci svých podnikatelských záměrů. Předkládaná publikace obsahuje konkrétní informace o stavu podnikatelské aktivity v naší zemi v roce 2006. Věřím, že využití těchto informací v praxi přispěje k dalšímu zlepšení podnikatelského prostředí v České republice.

Ing. Martin Tlapa, MBA náměstek ministra průmyslu a obchodu

03

O autorech Martin Lukeš, vystudoval psychologii na FF UK a podnikovou ekonomiku a management na VŠE, kde získal též doktorský titul. V současnosti působí jako ředitel Rozvojového a poradenského centra VŠE. Je též odborným asistentem na VŠE, Fakultě podnikohospodářské, katedře psychologie a sociologie řízení. Odborně se věnuje výzkumu a výuce podnikání, interkulturním výzkumům a manažerským tréninkům. Publikoval knihu Psychologie podnikání a řadu dalších článků v ČR i v zahraničí. V minulosti pracoval jako HR konzultant ve společnostech Siemens a ACE media ventures. Je členem výboru České asociace psychologů práce a organizace. Tel.: +420 224 098 632, e-mail: [email protected]

Martina Jakl, získala titul lic.oec. HSG po studiu podnikové ekonomiky na univerzitě ve švýcarském St. Gallenu. V současnosti pracuje na disertační práci na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde také vyučuje podnikatelství. Oblastmi jejího výzkumu jsou transfer znalostí a technologií, internacionalizace malých a středních podniků a nově zakládané podniky v akademické sféře. Je rovněž spoluzakladatelkou a výkonnou ředitelkou společnosti SwissCzech Technology Park v Praze, která plánuje business park určený pro offshoring švýcarských podniků včetně vědecko-technologického transferu. Tel.: +420 222 520 870, e-mail: [email protected]

04

Obsah Předmluva

3

O autorech

4

Obsah

5

Hlavní zjištění

6

O projektu Global Entrepreneurship Monitor

8

Metodika výzkumu

10

Podnikatelská aktivita v ČR

12

Motivace k podnikání a podnikatelské příležitosti

20

Podnikatelská inovativnost

24

Podnikatelství, tvorba pracovních míst a rychle rostoucí firmy

27

Podnikatelské charakteristiky obyvatel

29

Rámcové podmínky pro podnikání

34

●

Hlavní rámcové podmínky bránící a podporující podnikání a doporučení expertů

34

●

Podnikatelská kultura

35

●

Financování

39

●

Vládní programy

42

●

Vládní politika

43

●

Fyzická infrastruktura

46

●

Přenos výzkumu a vývoje

48

●

Nabídka služeb pro nové firmy

50

●

Vzdělávání

52

●

Otevřenost trhu

54

Doporučení

55

Příloha 1: Seznam expertů

59

05

Hlavní zjištění Podnikatelská aktivita v ČR ● Do nové podnikatelské aktivity je v ČR zapojeno 8% dospělé populace ve věku 18-64 let. Tím se ČR řadí přibližně do průměru 42 zkoumaných zemí a mezi evropské země s nejvyšší novou podnikatelskou aktivitou. ● V ČR je v porovnání s ostatními zeměmi velmi vysoký podíl počtu lidí, kteří se na založení firmy připravují a počtu těch podnikatelů, kteří reálně vedou novou firmu. Hodně z lidí, kteří činí určité kroky k zahájení vlastního podnikání, tedy nakonec pravděpodobně podnikat nezačne. Tento poměr je obzvláště vysoký u mužů. Je zapotřebí prozkoumat detailněji faktory, které to zapříčiňují. ● Do nové podnikatelské aktivity je u nás zapojeno 2,2krát více mužů než žen. U zavedených firem je 2,4krát více podnikatelů mužů než podnikatelek žen. ● Podnikatelsky nejaktivnější jsou u nás lidé ve věku 45-54 let. U zavedených firem to odpovídá situaci ve světě, ale v nové podnikatelské aktivitě je u nás aktivita této věkové skupiny výrazná. Naopak lidé starší 55 let jsou do nové podnikatelské aktivity zapojeni již jen zcela minimálně (méně než 2%). ● Do nové podnikatelské aktivity je zapojeno 6krát více lidí s vysokoškolským vzděláním než se vzděláním základním. U vedení zavedených firem je tento rozdíl dokonce 12ti násobný. ● Více se podnikatelské aktivitě daří ve velkých městech nad 100.000 obyvatel. Nejvýraznější podnikatelská aktivita je v Praze. ● Poměrně malá je podnikatelská aktivita studentů starších než 18 let (pouze 4,2%). ● Nová podnikatelská aktivita výrazně souvisí s příjmem domácnosti. U domácností s nízkými příjmy je přibližně 2%, naopak u domácností s vysokými příjmy je více než 15%. ● V uplynulém roce skončilo s podnikáním nebo ho přerušilo kolem 4% obyvatel ČR, což je nejvyšší procento ze všech evropských zemí, které se výzkumu účastnily.

Motivace k podnikání a podnikatelské příležitosti ● Dvakrát více lidí u nás začíná podnikat proto, že vnímá dobrou příležitost, než aby začínalo podnikat z nutnosti. V porovnání s ostatními evropskými zeměmi je u nás přesto poměrně vysoký počet obyvatel, kteří začínají podnikat proto, že nemají jinou alternativu. ● Pouze méně než třetina obyvatel vnímá dobré příležitosti pro zahájení podnikání, a to i v situaci konjunktury ekonomiky. Příležitosti vnímají spíše muži, lidé s ukončeným VŠ vzděláním, mladší 35 let, žijící ve velkých městech nad 100.000 obyvatel (či specificky v Praze) a s vyšším příjmem domácnosti. Příležitosti jsou také více vnímány studenty, ti se však do podnikatelských aktivit pouštějí jen málo.

Podnikatelská inovativnost ● Relativně velké procento z podnikatelů zapojených do nové podnikatelské aktivity (8,16%) nebo vedení zavedené firmy (8,92%) podniká v sektoru, který by bylo možné označit za středně či velmi technologicky náročný. ● Poměrně značná část podnikatelské aktivity je realizována v sektorech využívajících nové technologie, ČR patří do první třetiny zemí v tomto kritériu. ● Podnikatelská aktivita je v porovnání s ostatními zeměmi výrazněji proexportně orientovaná.

Podnikatelství, tvorba pracovních míst a rychle rostoucí firmy ● Začínající podnikatelé očekávají poměrně rychlý růst a výraznou tvorbu pracovních míst, což je pozitivní zjištění, neboť ambiciózní podnikatelé jsou potřeba. Oproti tomu podnikatelé vedoucí zavedený podnik takový růst neplánují. Poměr mezi těmito dvěma skupinami je v ČR velmi výrazný. Důvodem může být vysoké daňové zatížení práce formou odvodů

06

a neflexibilní trh práce na straně jedné, nebo nereálnost očekávání začínajících podnikatelů na straně druhé. ● Podle vnímání dotazovaných expertů existuje v ČR jen velmi malá podpora rychle rostoucích firem. Lidé zároveň neví, jak rychlý růst firmy řídit. To může být brzdou ekonomického rozvoje.

Podnikatelské charakteristiky obyvatel ● Češi se dle názoru expertů vyznačují schopností improvizace, mají dobré technické vzdělání, mladší generace jsou kvalitně počítačově a jazykově vybaveny. Naopak chybí dovednosti prodejní, znalosti z marketingu a zkušenosti se sháněním zdrojů pro firmu a obecně s rozjezdem rychle rostoucí firmy. ● Naše populace má v porovnání s ostatními zeměmi spíše nízkou sebedůvěru, pokud jde o přesvědčení, že má dovednosti, znalosti a zkušenosti potřebné pro zahájení nového podnikání. To může podvazovat podnikatelskou aktivitu v samém zárodku. Tato sebedůvěra je výrazně vyšší u mužů, u vysokoškoláků, u lidí z domácností s vysokým příjmem a o něco vyšší je ve věkové skupině 25-34 let. ● Naopak strach z neúspěchu jako limitující faktor více pociťují ženy, nezaměstnaní či lidé v domácnosti, lidé z obcí a menších měst a lidé z domácností se spíše podprůměrným příjmem.

Podnikatelská kultura ● Velmi špatného výsledku dosáhla Česká republika, pokud jde o status připisovaný úspěšným podnikatelům. Tento výsledek je druhý nejhorší ze všech zkoumaných zemí. Podnikatelé nejsou společností oceňováni, image podnikání a podnikatelů je poškozeno. To může na potenciální nové podnikatele působit demotivujícím dojmem. ● Experti vnímají skepticky i další aspekty podnikatelské kultury u nás. Naše společnost podle nich nepodporuje samostatnost, osobní iniciativu ani dosažení individuálního úspěchu vlastním přičiněním.

Rámcové podmínky pro podnikání ● V oblasti financování došlo ke zlepšení v bankovním sektoru. Naopak kapitálový trh příliš nefunguje, venture kapitál se rozjíždí pouze pomalu. Problémy jsou v oblasti zárodečného financování a financování expanze rychle rostoucích firem. ● Určité nedostatky jsou vnímány v oblasti vládní politiky. Podle názoru expertů máme komplikovanou legislativu, vysoké daňové zatížení práce, často byrokratické fungování úřadů, pomalu pracující soudy a založení samotného podnikání by mohlo být dále zjednodušeno. ● Fyzická infrastruktura je vnímána jako dobrá. ● Situace v oblasti přenosu výzkumu a vývoje je ambivalentní - existuje řada dobrých příkladů propojení akademické a komerční sféry, na stranu druhou univerzity nejsou často zaměřeny na aplikovaný výzkum a špičkoví vědci nezřídka odcházejí do zahraničí. ● Stejně tak ambivalentně je vnímáno i vzdělávání. Byť je deklarována dobrá tradice, zejména v technických oborech, kritiku sklízí to, že vzdělávání není zaměřeno na rozvoj postojů a dovedností nezbytných pro podnikání. Pro školství je výzvou, aby se více zaměřilo na podnikatelství, rozvoj tržních příležitostí a řízení rychlého rozvoje firem ● Česká ekonomika je pozitivně vnímána jako výrazně otevřená.

07

O projektu Global Entrepreneurship Monitor Projekt Global Entrepreneurship Monitor (dále GEM) se zaměřuje na tři hlavní cíle: ● ● ●

Změřit míru podnikatelské aktivity v různých zemích a porovnat země mezi sebou Identifikovat faktory, které determinují míru podnikatelské aktivity Identifikovat politiky, které mohou podnikatelskou aktivitu podpořit Ve světle těchto cílů zvolil GEM široký pohled na podnikání a zaměřuje se na roli jedinců. Nové firmy jsou totiž zakládány lidmi a stejně tak lidé určují podnikatelský postoj již zavedených firem, bez ohledu na jejich velikost. Podnikání je komplexní fenomén, který se vyskytuje v řadě situací. Proto žádná jednotlivá míra, bez ohledu na to, jak je precizní, nemůže zachytit podnikatelskou situaci v určité zemi. GEM přijímá holistický postoj ke studiu podnikání a poskytuje vydatnou sadu měřítek zaměřených na popsání řady podstatných aspektů podnikatelské situace v dané zemi. V souladu s přístupem významného amerického ekonoma Kirznera (1973, 1979) vnímá GEM podnikání jako aspekt jednání člověka, ve kterém jsou všechny činy jedince do určité míry výrazem jeho podnikatelských postojů a poskytují rámec, ve kterém mohou být systematicky studovány různé charakteristiky podnikání, jako motivace podnikatelů, inovativnost, exportní orientace, růstové aspirace a další. V tomto kontextu sběr dat v rámci GEM pokrývá celý životní cyklus podnikatelského procesu a dívá se na jedince v momentech, kdy zahajují své podnikání (nascent entrepreneurs rodící se podnikatelé), když vlastní a řídí novou firmu, která vyplácela odměny více než tři, ale méně než 42 měsíců (podnikatelé vedoucí nové firmy) a když vlastní a řídí firmu, která funguje více než 42 měsíců (podnikatelé vedoucí zavedené firmy). GEM považuje vyplácení jakýchkoli platů či odměn komukoli (včetně vlastníků) po více než tři měsíce za „regulérní narození“ skutečného podnikání. Proto rozdíl mezi rodícími se podnikateli a podnikateli vedoucími novou firmu závisí na věku firmy. Firmy, které platily mzdy po více než tři měsíce a méně než 42 měsíců mohou být považovány za nové. Když jsou rodící se podnikatelé a podnikatelé vedoucí nové firmy zvažováni dohromady, mohou být považováni za indikátor nové podnikatelské aktivity v dané zemi. Čtenáři, kteří se zajímají o proces zahájení nové firmy a vnímají podnikání jako spojené s aspektem novosti, by měli zaměřit svou pozornost na tyto míry.

-

Podnikatelé, kteří platili mzdy po více než 42 měsíců, jsou klasifikováni jako podnikatelé vedoucí zavedené firmy. Jejich firmy přežily období, kdy byli zranitelní kvůli tomu, že byli noví. GEM analyzuje také charakteristiky a chování této velmi důležité skupiny. Ve skutečnosti se můžeme hodně naučit porovnáním podnikatelů, kteří řídí nové a těch, kteří řídí zavedené firmy. Čtenáři, kteří podnikání vnímají jako spojené především s malými a středními podniky, by měli zaměřit svou pozornost na tato měřítka. Měli bychom také poznamenat, že kvůli zaměření na jedince a nikoli na firmy představují „zavedené firmy“ měřené GEM jen takové, kde jsou jedinci na trhu aktivní a kde zároveň daný podnik vlastní i řídí. Nezahrnují tedy lidi, kteří sice mají živnostenský list, ale podnikání se ve skutečnosti nevěnují. Stejně tak nezahrnují jedince, kteří firmu jen vlastní, aniž by ji řídili, ani manažery, kteří firmu řídí, ale naopak nevlastní. A nakonec pokud jeden člověk vlastní a řídí více firem, je zde počítán pouze jednou. To může mít za důsledek nižší míry, než které jsou vykazovány jinými statistikami registrovaných firem. Míry GEM tak

08

poskytují reálnější pohled na míru podnikatelské aktivity v dané zemi pokud nás zajímají lidé a jejich zapojení do podnikání. Procento populace, které je zapojeno do podnikání v různých stádiích podnikatelského cyklu, je vhodný primární a základní indikátor podnikatelské aktivity v určité zemi. Pokud nikdo s podnikáním nezačíná, nemůže být v zemi ani žádná podnikatelská aktivita. Nicméně není důležité znát jenom množství lidí, kteří začínají s podnikáním a kteří vlastní a řídí firmu, ale je také důležité vědět, co je k tomu motivuje a jaké jsou další charakteristiky dané podnikatelské aktivity. Vzhledem k motivaci GEM klasifikuje podnikatele podle toho, jsou-li motivováni příležitostí nebo nutností. Rozdíl mezi těmito dvěma oblastmi motivace je v tom, že někteří lidé začínají podnikat, protože rozpoznali tržní příležitost a jiní proto, že nemohou sehnat dobré pracovní místo. Toto rozdělení je pochopitelně vhodnější pro studium podnikatelů v ranějších stádiích podnikatelského procesu, více než 90% z nich může být zařazeno do jedné z těchto dvou skupin. Bez ohledu na stáří firmy existuje široký konsensus, že růstové aspirace a inovativnost jsou základní aspekty podnikatelského procesu. Rakouský ekonom Schumpeter (1934), který se jako vůbec první z významných světových ekonomů systematicky zaměřil na podnikání, chápe inovace a roli podnikání jako akt tvořivé destrukce, jehož prostřednictvím jsou nové produkty a služby uváděny na trh, zvyšuje se produktivita a podporuje hospodářský růst. Pro účely politiky by podnikání mělo být vnímáno primárně jako výraz novosti a dynamismu. GEM definuje tři aspekty potenciální hodnoty inovace: novost produktu, odlišnost od konkurence a využití technologií. GEM také hodnotí růstové aspirace firem prostřednictvím plánů podnikatelů na další růst a počet zaměstnanců. A konečně kvantita i kvalita podnikatelských aktivit, které se v zemi realizují, je funkcí podnikatelské kapacity dané země. Hodnocení takové kapacity vyžaduje hodnocení nejcennějšího zdroje každé země - jejích obyvatel. GEM sleduje socioekonomické charakteristiky populace stejně jako subjektivní vnímání a očekávání lidí vztažená k podnikatelskému prostředí. Souhrnně řečeno, tato zpráva bude analyzovat jak začínající podnikatele, tak podnikatele, kteří řídí zavedený podnik. U obou těchto skupin se zaměří na četnosti, motivaci, inovativnost, růstová očekávání, socioekonomické charakteristiky a subjektivní vnímání, a tak poskytne široký a pestrý popis podnikatelské aktivity v České republice jako takové i v globálním kontextu. Dále budou ve zprávě prezentovány výsledky z rozhovorů a dotazníkového šetření s experty na podnikání. Toto šetření bylo zaměřeno na identifikaci faktorů, jež podnikání podporují nebo mu naopak brání. Formulována budou též politická doporučení zaměřená na podporu podnikatelské aktivity.

09

Metodika výzkumu Mezinárodní porovnání podnikatelské aktivity je těžké kvůli nesjednoceným mezinárodním datům. Z toho důvodu GEM používá ve všech zemích účastnících se výzkumu standardizované postupy při zkoumání podnikatelství, což umožňuje porovnat data z jednotlivých zemí. Konceptuální model GEM ukazuje souvislosti jednotlivých faktorů a jejich vliv na celkovou míru podnikatelské dynamiky a následný hospodářský růst. Míra celkové podnikatelské aktivity a faktory, které ji ovlivňují, byly zkoumány s využitím třech typů informačních zdrojů:

● Reprezentativního výzkumu dospělého obyvatelstva. ● Dotazování expertů na podnikání. ● Využití standardizovaných mezinárodních databází. Výzkum dospělého obyvatelstva byl proveden u celkem 2001 dospělých, kteří tvořili reprezentativní soubor vzhledem k celé populaci. Pro zajištění reprezentativity byl vybrán dostatečně velký vzorek obyvatelstva a také při dotazování byla aplikována metodologie „random-random“, která představuje dvojitě náhodný výběr dotazovaných (např. po dovolání se na náhodně vybrané telefonní číslo je rozhovor realizován s tím členem domác-

Všeobecné národní rámcové podmínky 1. Otevřenost nár. hospodářství 2. Politika 3. Dovednosti managementu 4. Technologie, V a V 5. Infrastruktura 6. Finanční trhy 7. Pracovní trhy 8. Instituce

Podnikatelské příležitosti (Existence a vnímání)

Podnikatelská dynamika: Firmy a pracovní místa - Zakládání - Ukončení - Růst - Pokles

Sociální, kulturní a politický kontext Rámcové podmínky vztažené k podnikání: 1. Financování 2. Vládní politika 3. Vládní programy 4. Vzdělávání 5. Přenos výzkumu a vývoje 6. Nabídka služeb pro nové firmy 7. Otevřenost trhu 8. Fyzická infrastruktura 9. Podnikatelská kultura

Podnikatelský potenciál (Schopnosti & Motivace)

Konceptuální model GEM Zdroj: zpracováno podle Reynolds et al. (2005) Global Entrepreneurship Monitor: Data Collection Design and Implementation 1998-2003. Small Business Economics, 24: 205-231.

10

Hospodářský růst (HDP a pracovní místa)

nosti, který bude mít následné narozeniny jako první). Výzkum byl proveden telefonicky, což je oproti osobnímu dotazování méně nákladné a vzhledem k rozšířenosti telefonních sítí (ať již mobilních či pevných) v České republice nesnižuje reprezentativitu výzkumu. Telefonováno bylo na 12893 náhodně vybraných telefonních čísel. Požadované složení dotazovaného souboru bylo určeno na 1600 respondentů na pevných linkách a 400 respondentů na mobilních telefonech. Podmínkou dotazování respondentů na mobilních číslech bylo to, že nemají v domácnosti žádnou pevnou linku. Mobilní čísla byla náhodně generována počítačem, čísla pevných linek náhodně vybírána z existujících databází (jedinou použitou kvótou bylo zastoupení obyvatel podle krajů). Přijato bylo 6069 hovorů, z nichž 381 respondentů nesplňovalo kritéria (věk pod 18 let, cizinci nehovořící česky apod.). Ze zbývajících 5688 hovorů byl rozhovor dokončen s 2001 respondenty (401 na mobilním telefonu, 1600 na pevné lince), tedy s 35,2% oslovených. Průzkum byl proveden firmou Factum Invenio, s.r.o. na základě detailně na padesáti stranách popsaného standardizovaného postupu, který byl pro všechny země stejný. Zahrnoval prováděcí předpisy a základní otázky pokládané všem dotazovaným, které se věnovaly tomu, jsou-li respondenti v současné době aktivně zapojeni do zakládání nové firmy, řídí-li nějakou firmu či do nějaké firmy investují. V případě kladné odpovědi na jakoukoli z těchto otázek byli respondenti tázáni vždy další přesně stanovenou sadou otázek na podrobné údaje, např. počet vlastníků, oblast podnikání, očekávaný export, očekávaný počet vytvořených pracovních míst za 5 let, atd. Všichni dotazovaní byli tázáni otázkami zaměřenými na osobní minulost či budoucnost ve vztahu k podnikání, vnímání existujících příležitostí, vnímání úrovně svých schopností a dovedností pro zakládání podnikání a podobně. Široká definice podnikatelské aktivity, která zahrnuje celé spektrum od rodících se podnikatelů, přes podnikatele, kteří novou firmu již v současnosti řídí (méně než 3,5 roku), až po podnikatele vedoucí zavedenou firmu, umožňuje zachytit její co největší rozsah. Kontrola a harmonizace sady dat byla provedena konsorciem Global Entrepreneurship Research Association v Londýně a byl vytvořen konsolidovaný „master file“, který byl základem pro vytvoření porovnání jednotlivých národních měr podnikatelské aktivity. Dotazování expertů na podnikatelství bylo provedeno s celkem 37 experty v devíti daných oblastech rámcových podnikatelských podmínek GEM, ve kterých se podnikání v ČR odehrává. Tyto podmínky doplňují osm všeobecných národních podmínek, tak jak jsou zkoumány prostřednictvím Global Competitiveness Index. Cílem projektu bylo poskytnout odborné náhledy na specifické podnikatelské rámcové podmínky, proto byly realizovány rozhovory s odborníky z různých expertních oblastí. Rozhovory jsme provedli s úspěšnými podnikateli (41 % všech dotazovaných) z různých oblastí podnikání od textilní výroby přes financování a poradenství až po globální komunikační systémy. Kromě podnikatelů byli dotazování také experti, kteří se v rámci své pracovní činnosti intenzivně zabývají podnikáním nebo konkrétně jednotlivými rámcovými podmínkami, které podnikání ovlivňují. Tito pracovali v oblasti státní správy a státních institucí (např. MPO, MŠMT, ÚOHS), podpory podnikání (např. technologická centra a inkubátory, ČMZRB, CzechInvest), v podnikatelských spolcích nebo sdruženích (Hospodářská komora, AMSP), jako poskytovatelé služeb (např. Deloitte, First Tuesday Network) a nebo jako výzkumníci v oblasti podnikání (VŠE, CERGE, UK). Představení všech konkrétních dotazovaných expertů je v Příloze 1. Experti byli vybíráni s ohledem na jejich podrobné zkušenosti v jednotlivých oblastech a byli dotazováni jak prostřednictvím standardizovaného dotazníku, tak v osobním interview. Osobní dotazování bylo zaměřeno na prodiskutování názorů expertů na současnou

11

situaci v České republice, konkrétně na silné a slabé stránky v jednotlivých rámcových podmínkách, které podnikatelskou aktivitu ovlivňují. Dále bylo zacíleno na jejich doporučení konkrétních kroků pro vylepšení rámcových podmínek pro podnikání. Analýzy podnikatelské situace v České republice byly doplněny o informace ze standardizovaných databází obsahujících národní data. Jednalo se zejména o World Development Indicators (2006) publikované Světovou bankou a World Competitiveness Yearbook (2006) od IMD. Použití většího množství zdrojů z různých oblastí umožnilo získat náhled na faktory ovlivňující podnikatelskou dynamiku z více hledisek.

Podnikatelská aktivita v ČR

45% 40% 35% 30% 25% 20% 15%

7,85%

10%

Zdroj: Průzkum dospělé populace ve 42 zemích světa v rámci projektu GEM 2006

Peru

GEM celkem

Filipíny

Kolumbie

Jamajka

Čína

Indonésie

Thajsko

Uruguay

Austrálie

Island

Brazílie

Indie

Malajsie

USA

Argentina

Chile

Norsko

Řecko

Chorvatsko

Irsko

Česká republika

Kanada

Španělsko

Turecko

Lotyšsko

Maďarsko

Nizozemí

Velká Británie

JAR

Dánsko

Mexiko

Rusko

Finsko

Singapur

Francie

Nová podnikatelská aktivita (TEA), porovnání zemí

Slovinsko

SAE

Německo

Itálie

Švédsko

0%

Belgie

5%

Japonsko

obyvatelé ve věku 18-64 let zapojení do nové podnikatelské aktivity

V této kapitole se budeme věnovat podnikatelské aktivitě v ČR. Nejdříve se zaměříme na novou podnikatelskou aktivitu - její míru u nás a porovnání s ostatními zeměmi. Následně se budeme věnovat i celkové podnikatelské aktivitě a zavedené podnikatelské aktivitě vždy situaci u nás porovnáme s ostatními státy. Zmíníme se i o rozdělení nové podnikapodnikatelská aktivita (TEA) - porovnání zemí telskéNová aktivity podle sektorů.

Poté se zaměříme na podrobnější porovnání výsledků u jednotlivých skupin obyvatelstva v České republice (podle pohlaví, věku, vzdělání, příjmu domácnosti, velikosti města bydliště a regionu NUTS2) v mírách nové a zavedené podnikatelské aktivity. Kapitolu zakončíme bližším pohledem na míru ukončené podnikatelské aktivity, která je opačnou stránkou podnikatelského procesu. Míra nové podnikatelské aktivity zaujímá ve výzkumu GEM klíčovou pozici, protože je výzkumně prokázáno, že nové firmy rostou rychleji než firmy zavedené (např. ve švédském výzkumu Davidssona, Kirchhoffa, Hatemiho, Gustavssona, 2002 či českém výzkumu Lu-

12

keše, 2006) a přispívají tak výrazným způsobem k tvorbě pracovních míst a často nahrazují pokles míst ve firmách velkých. V míře nové podnikatelské aktivity (TEA - zahrnuje obyvatele, kteří se chystají začít podnikat a ty, kteří vedou svoji firmu mladší 42 měsíců) se Česká republika nachází na 20. místě ze 42 zemí, ve kterých byl výzkum proveden. Nejvýraznější nová podnikatelská aktivita byla zjištěna v rozvojových zemích - Peru (40%), Kolumbii, Filipínách a dalších. Z ekonomicky vyspělých zemí byla nová podnikatelská aktivita nejvyšší v Austrálii (12%). Z pohledu České republiky je potěšitelné, že míra nové podnikatelské aktivity u nás (7,85%) je nejvyšší ze zemí, které nově přistoupily k EU, druhá nejvyšší ze zemí Evropské unie a pátá nejvyšší ze všech evropských zemí, které se výzkumu účastnily (celkem 19 evropských zemí). Nejnižší míra nové podnikatelské aktivity (méně než 3%) je v Belgii a Japonsku. V České republice je hlavním sektorem, ve kterém jsou podle reprezentativního výzkumu obyvatelstva zakládány nové firmy, průmysl. V porovnání s ostatními evropskými zeměmi je podíl průmyslu vysoký, pravděpodobně se zde odráží průmyslová historie ČR. To souvisí i s poměrně vysokým podílem služeb pro už existující firmy, které se v Evropě považují za nejvíce rostoucí a konkurenceschopný sektor. Tam má Česká republika velice slušnou pozici s podobnou mírou jako mají např. USA nebo Německo, u kterých se dá předpokládat, že sektorální transformace už je v daleko pokročilejší fázi.

Česká republika

Spotřebitelské služby

Co je u ČR zvlášť zajímavé, je nízký počet firem, které jsou založeny v oblasti služeb pro konečné uživatele a spotřebitele. U zemí, jako je například Německo, se dá předpokládat, že se v poměrně vysokém počtu firem v tomto sektoru odráží programy, které mají za cíl podpořit živnostenskou existenci. Výsledky za ČR se naproti tomu dají dobře srovnat např. s Belgií či Irskem, které je dáváno za rolový model transformace směrem ke znalostní a vysoce konkurenceschopné ekonomice.

Nová podnikatelská aktivita podle sektoru, porovnání zemí Zdroj: Průzkum dospělé populace ve 42 zemích světa v rámci projektu GEM 2006

13

V míře celkové podnikatelské aktivity (zahrnuje rodící se podnikatele i ty, kteří vedou svoji jakkoli starou firmu) se Česká republika nachází na 25. místě ze 42 zemí, ve kterých byl výzkum prováděn. Nejvýraznější celková podnikatelská aktivita byla opět zjištěna v Peru (50%), na Filipínách a v dalších rozvojových zemích. V tomto srovnání se těsně před ČR (12,21%) dostalo Maďarsko, i tak však ČR skončila v té polovině evropských zemí s vyšší podnikatelskou aktivitou. Nejnižší míra celkové podnikatelské aktivity (méně než 5%) je opět v Belgii.

Celková podnikatelská aktivita, porovnání zemí Zdroj: Průzkum dospělé populace ve 42 zemích světa v rámci projektu GEM 2006

A nakonec v míře zavedené podnikatelské aktivity (zahrnuje obyvatele, kteří vedou firmu starší než 42 měsíců) se Česká republika umístila na 26. místě ze 42 zemí, ve kterých byl výzkum prováděn. Nejvýraznější zavedená podnikatelská aktivita byla identifikována na Filipínách (20%) a v dalších rozvojových zemích. V tomto srovnání se ČR (5,41%) nachází mírně nad průměrem evropských zemí. Nejnižší míra celkové podnikatelské aktivity byla v Rusku a ve Francii (pouze 1%). Více informací poskytuje graf na straně 15. Zastavme se ještě u jedné informace, která není z výše uvedených tabulek patrná. Jedná se o to, že míra nové podnikatelské aktivity je složena z lidí, kteří se chystají podnikání založit a lidí, kteří svou novou firmu již řídí. Nad rámec základních analýz jsme proto spočítali podíl těch lidí, kteří teprve dělají nějaké kroky k založení své firmy, a těch, kteří svou firmu již založili a teď svou novou firmu řídí. V procentuálním zastoupení u těchto dvou skupin je v ČR výrazný rozdíl. Zatímco rodících se podnikatelů je u nás 6,41% (a patří nám v porovnání zemí 9. místo), tak podnikatelů, kteří vlastní a řídí novou firmu (stáří firmy 3-42 měsíců) je pouze 1,98% (a ČR je tak až na 31. místě). Zajímavé porovnání poskytuje graf na straně 15 dole.

14

Filipíny

Čína

0

Francie

Mexiko

Česká republika

Chorvatsko

Řecko

USA

Island

JAR

Rusko

Peru

Nizozemí

Uruguay

Německo

Belgie

Itálie

Slovinsko

Švédsko

Argentina

Lotyšsko

Irsko

Chile

Kanada

Austrálie

Jamajka

Finsko

Norsko

Japonsko

Velká Británie

Singapur

Maďarsko

Dánsko

Indie

Kolumbie

Indonésie

Malajsie

SAE

Španělsko

Turecko

Brazílie

obyvatelé ve věku 18-64 let řídící a vlastnící zavedenou firmu

GEM celkem

Filipíny

Indonésie

Thajsko

Peru

Brazílie

Turecko

Kolumbie

Jamajka

Austrálie

Čína

Řecko

Finsko

Irsko

Island

Malajsie

Argentina

Uruguay

Chile

Maďarsko

Nizozemí

Norsko

Lotyšsko

Indie

Španělsko

USA

Velká Británie

Česká republika

Dánsko

Kanada

Švédsko

Japonsko

Slovinsko

Chorvatsko

Singapur

Německo

Itálie

Mexiko

Belgie

JAR

SAE

Francie

Rusko

0%

Thajsko

počet plánovaných firem dělený počtem nových firem 25%

20%

15%

10%

5,41%

5%

Zavedená podnikatelská aktivita, porovnání zemí

Zdroj: Průzkum dospělé populace ve 42 zemích světa v rámci projektu GEM 2006

Poměr plánovaných a nových firem, porovnání zemí

2006 spočítaný podíl těch lidí, kteří činí kroky směřující k založení firmy a těch, kteří ji již založili a teď novou firmu řídí. Zdroj: Na základě průzkumu dospělé populace ve 42 zemích světa v rámci projektu GEM

Poměr plánovaných a nových firem - porovnání zemí

6

5

4

3,2

3

2

1

15

Česká republika je na něm zemí s třetím nejvyšším poměrem obyvatel, kteří plánují začít podnikat a těch, kteří vedou novou firmu. Co tento výsledek naznačuje? To, že velká část z těch, kteří již dělají konkrétní kroky pro zahájení vlastního podnikání, nakonec podnikat nezačne a svou novou firmu si nezaloží. Tento jev si jistě zaslouží více pozornosti - mohl by být interpretován také tak, že podnikatelsky orientovaní lidé u nás jsou nakonec od vlastního podnikání odrazeni, a to buď kombinací jednotlivých bariér podnikatelské aktivity nebo nedostatečnými kompetencemi spojenými s faktickým rozjezdem vlastního podnikání. Určitá možná vysvětlení budou prezentována v části rámcové podmínky pro podnikání. Pozoruhodné je také porovnání tohoto poměru u mužů a u žen - zatímco u mužů tento poměr dosahuje 4,31, u žen dosahuje hodnoty pouze 1,98. Zjednodušeně řečeno, méně než čtvrtina mužů, kteří rozjíždějí vlastní podnikání, pravděpodobně s podnikáním začne. U žen s podnikáním pravděpodobně začne každá druhá, která je zapojena do přípravných podnikatelských aktivit. Tím se dostáváme k podrobnějšímu pohledu na jednotlivé socioekonomické skupiny v ČR a jejich podnikatelskou aktivitu. Nejprve se věnujme nové podnikatelské aktivitě a porovnání mužů a žen.

4,9% 10,7%

Nová podnikatelská aktivita, porovnání mužů a žen v jednotlivých zemích Zdroj: Průzkum dospělé populace ve 42 zemích světa v rámci projektu GEM 2006. U každé země je v prvním sloupci vždy uvedeno procentuální zastoupení mužů, v druhém sloupci procentuální zastoupení žen.

16

V České republice stejně jako ve většině ostatních zemí (39 ze 42 zemí) je do nové podnikatelské aktivity zapojeno více mužů než žen (10,75% mužů a 4,93% žen). Pokud jde o novou podnikatelskou aktivitu mužů i žen, je ČR na 20. místě. Jde tedy o situaci řekněme průměrnou, v porovnání s ostatními zeměmi nevybočující. Podobná, o něco horší situace je v míře zavedené podnikatelské aktivity. Do té je zapojeno 7,66% mužů (26. místo) a 3,14% žen (27. místo). Zavedenou firmu tak u nás vede přibližně 2,5krát více mužů podnikatelů než žen podnikatelek. Důležitý pohled na podnikání v dané zemi představuje i porovnání podnikatelské aktivity jednotlivých věkových skupin.

Nová podnikatelská aktivita Zapojení věkových skupin do nové podnikatelské aktivity

18-24 let

25-34 let

35-44 let

45-54 let

55-64 let

65 a více

% z dané věkové populace

5,45

9,64

9,72

11,24

1,91

1,32

Pořadí ČR (ze 42 zemí)

19

23

17

8

34

--

Podnikatelé vedoucí zavedené firmy Zapojení věkových skupin do vedení zavedených firem

18-24 let

25-34 let

35-44 let

45-54 let

55-64 let

65 a více

% z dané věkové populace

1,79

3,46

7,46

8,38

5,15

0,65

Pořadí ČR (ze 42 zemí)

22

26

21

25

28

--

Jak je vidět v tabulce, nejvíce podnikatelsky aktivní jsou u nás lidé ve věku 45-54 let. A to jak v porovnání s ostatními věkovými skupinami, tak u nové podnikatelské aktivity i v porovnání jednotlivých zemí (ČR na 8. místě). To je relativně překvapivé zjištění, neboť tradičně bývá uváděno (např. Minniti, Bygrave, Autio, 2006 v GEM zprávě za rok 2005), že do nové podnikatelské aktivity jsou nejčastěji zapojeni lidé ve věku 25-34 let. Oproti tomu relativně nejhůře jsme na tom u podnikatelské aktivity lidí v předdůchodovém věku, kde je ČR v nové podnikatelské aktivitě až na 34. místě. Pokud jde o podnikatele vedoucí zavedenou firmu, je postavení ČR vyrovnanější, ve všech věkových skupinách se umístila mezi 21. a 28. místem. Situace u nás do značné míry odpovídá situaci ve světě - zavedené firmy jsou nejčastěji vedeny lidmi mezi 45 a 54 lety. Nejnižší podnikatelská aktivita byla u nás dle očekávání u obyvatel starších 65 let, kde dosáhla pouze 1,32%, u vedení zavedených firem pouze 0,65%.

Podnikatelská aktivita, porovnání věkových skupin Zdroj: Průzkum dospělé populace ve 42 zemích světa v rámci projektu GEM 2006. Věková skupina nad 65 let nemůže být porovnána se situací v jiných zemích, neboť ve většině ostatních zemí byla dotazována populace pouze ve věku 18-64 let

Podívejme se teď na novou podnikatelskou aktivitu v ČR podle dalších socioekonomických kritérií. Výsledky podle pohlaví a věku byly prezentovány výše, pro výsledky podle krajů nebyl soubor dotazovaných dostatečně veliký. Výsledky podle dosaženého vzdělání, velikosti místa bydliště, zaměstnaneckého statusu, příjmu domácnosti a regionů NUTS2 jsou prezentovány v grafu na straně 18. Výsledky jsou prezentovány včetně konfidenčních intervalů. Nejprve se zaměřme na výši dosaženého vzdělání. Z grafu je patrná souvislost mezi výší dosaženého vzdělání a mírou nové podnikatelské aktivity. Zatímco je do ní zapojeno pouze 2,1% lidí se základním vzděláním, u vysokoškolsky vzdělaných je to již 12,8%, tedy šestkrát více! Druhým kritériem je velikost místa bydliště. Zde je patrný obecný trend, kdy s velikostí místa bydliště roste také míra podnikatelské aktivity. U měst s více než 100.000 obyvatel je do ní zapojeno 9,8%, u menších měst a větších obcí s počtem obyvatel mezi 5.000 a 20.000 je míra nové podnikatelské aktivity 6%.

17

vzdělání

Nová podnikatelská aktivita v ČR - porovnání dle socioekonomických kritérií Zdroj: Průzkum dospělé populace v České republice v rámci projektu GEM 2006

velikost místa bydlistě

zaměstnanecký status

příjem domácnosti

region

Při porovnávání u zaměstnaneckého statusu je vidět jednoznačně nejvyšší míra podnikatelské aktivity u nezaměstnaných (18,9%). Tato vysoká míra je logická, neboť podnikání představuje pro řadu z nich jedinou relevantní možnost získání dostatečného finančního příjmu. Naopak nulová je podnikatelská aktivita důchodců a invalidních důchodců, kteří se již pravděpodobně spoléhají na sociální síť státu. Velmi malá je podnikatelská aktivita studentů (pouze 4,2%), což je poměrně znepokojivé - od mladých lidí studujících většinou vysokou školu by bylo možné očekávat větší podnikatelský drive a touhu rozjet svou pracovní kariéru prostřednictvím podnikání. Právě studenti VŠ by mohli být těmi, kteří se s ambicemi pustí do rozvoje inovativních rychle rostoucích firem. Zdá se však, že toto přání neodpovídá aktuální situaci v ČR. Razantní rozdíly panují v míře nové podnikatelské aktivity mezi skupinami domácností tříděných podle příjmu. Zatímco u domácností s hrubým měsíčním příjmem (dále jen příjem) do 15.000 Kč nepřesahuje nová podnikatelská aktivita 2,4%, u domácností s příjmem nad 40.000 Kč dosahuje vysokých 17,9% a téměř 15% dosahuje i u domácností s příjmem mezi 30.000 a 40.000 Kč. A nakonec poslední třídění je podle regionů NUTS2 (pro porovnání krajů nebyl obzvláště u některých krajů dostatečně velký počet respondentů - např. Karlovarský kraj) ukazuje, že míra nové podnikatelské aktivity je nejvyšší v Praze (10,4%) a regionu Jihovýchod (9,8%), naopak nejnižší je na Střední Moravě (5,5%). Velmi podobné výsledky poskytuje i míra „rodící se“ podnikatelské aktivity bez zařazení nových firem. Zaměřme se tedy ještě na zavedené firmy, kde jsou výsledky sice také podobné, nicméně v některých oblastech odlišné.

18

Pokud jde o vzdělání, jedná se o téměř identický obrázek, kdy nejnižší podnikatelská aktivita je u lidí se základním vzděláním (0,8%) a nejvyšší u lidí se vzděláním vysokoškolským (9,7%), kteří jsou tak nejvíce zapojeni do vedení vlastních zavedených firem. Oproti grafu nové podnikatelské aktivity vidíme, že zde je vyšší zapojení do podnikání lidí se SŠ vzděláním bez maturity oproti vyučeným. Při posouzení podle velikosti místa bydliště středně velká města mezi 20.000 a 100.000 obyvatel (míra 4,6%) klesají v porovnání s novou podnikatelskou aktivitou.

V porovnání dle příjmů domácností dochází k rozdělení na nízkopříjmové domácnosti (20.000 Kč a méně) s nejnižší zavedenou podnikatelskou aktivitou (max. 2,8%), středněpříjmové domácnosti (20.001 - 30.000 Kč) se střední aktivitou (mezi 5,8% a 6,8%) a vysokopříjmové domácnosti (nad 30.001 Kč) s vysokou zavedenou podnikatelskou aktivitou (více než 9,2%). To může souviset s vyšším než průměrným příjmem podnikatelů, tak jak byl identifikován i v jiných výzkumech (Lukeš, 2006).

Zavedená podnikatelská aktivita v ČR - porovnání dle socioekonomických kritérií Zdroj: Průzkum dospělé populace v České republice v rámci projektu GEM 2006

Na závěr opět porovnejme zavedenou podnikatelskou aktivitu podle regionů. Zde dochází k odskočení Prahy s nejvyšší zavedenou podnikatelskou aktivitou (10,2%), oproti ostatním regionům (z nich je nejvyšší Jihovýchod s 6,2%). Nejnižší zavedená podnikatelská aktivita je na Severozápadě (3,6%). Opačnou stranou podnikatelské aktivity je přerušení nebo ukončení podnikání (nepočítají se prodané firmy). Celkem 3,8% obyvatel v ČR přerušilo či ukončilo v uplynulých 12 měsících své podnikání. V této charakteristice se ČR umístila na 14. místě, nejvýše ze všech evropských zemí. Toto číslo je poměrně vysoké. Hlavním uváděným důvodem byly osobní důvody (32%), dále finanční důvody (21%) a příliš velká konkurence (14%). V porovnání s jinými zeměmi byly častěji uváděny osobní důvody (ČR na 6. místě), naopak méně často nedostatek zákazníků (ČR na 31. místě).

19

, kteří ukončili podnikatelskou aktivitu

Ukončená podnikatelská aktivita - porovnání zemí Zdroj: Průzkum dospělé populace v České republice v rámci projektu GEM 2006

Motivace k podnikání a podnikatelské příležitosti Důležitou charakteristikou podnikatelské aktivity je také motivace. Pro ekonomický rozvoj je důležité zejména takové podnikání, které je založeno na vnímání podnikatelské příležitosti, spíše než takové, které vyplývá z nutnosti a je alternativou nezaměstnanosti. Situace v ČR je pozitivní v tom, že více než dvakrát tolik lidí je zapojeno do nové podnikatelské aktivity díky tomu, že vidí dobrou příležitost (5,45%) oproti tomu, že se do nové aktivity pouští z nutnosti (2,4%). Pokud jde o tento poměr (příležitost/nutnost), je však ČR až na 31. místě, tzn. poměrově v porovnání s ostatními zeměmi je u nás ještě poměrně výrazný podíl lidí, kteří začínají podnikat, protože nemají alternativu vhodného zaměstnání. Tento poměr je podobný u mužů i u žen. Oproti tomu např. v Brazílii nebo v Číně poměr žen začínajících podnikat z nutnosti přesahuje poměr žen, které začínají podnikat kvůli dobré příležitosti. O něco obecnějším ukazatelem zaměřeným na oblast podnikatelských příležitostí je, zda obyvatelstvo jako celek (bez ohledu na to, zda je daný jedinec zapojen do podnikatelské aktivity) vnímá dobré příležitosti pro zahájení podnikání. Ptali jsme se, zda se respondenti domnívají, že v místě kde žijí, budou v následujících šesti měsících dobré příležitosti pro zahájení podnikání. Souhlasně odpovědělo pouze 27% obyvatel, čímž se ČR řadí až na 31. místo. Tento výsledek je poměrně varující, neboť ČR je přeci jenom zemí, ve které transformace nebyla ještě zcela dokončena a tak by bylo možné předpokládat, že objektivně skýtá více příležitostí než zavedené tržní ekonomiky. Dotázaní obyvatelé to však stejně nevnímají - je pro ně těžké identifikovat dobrou podnikatelskou příležitost. A to navíc v době konjunktury, kdy ekonomika roste a životní úroveň lidí a kupní síla se zvyšuje.

20

0

Maďarsko

Singapur

Belgie

Japonsko

Francie

SAE

Zdroj: Průzkum dospělé populace ve 42 zemích světa v rámci projektu GEM 2006 Vnímání podnikatelských příležitostí

80

70

60

50

40

26,7

20

10 Rusko

Kolumbie

Jamajka

Filipíny

Austrálie

Thajsko

Malajsie

Island

Norsko

USA

Čína

Uruguay

Argentina

Indie

Chile

Irsko

Španělsko

Kanada

Brazílie

Česká republika

Lotyšsko

Řecko

Dánsko

Nizozemí

Velká Británie

Maďarsko

Chorvatsko

Singapur

Slovinsko

Finsko

Turecko

JAR

Mexiko

Peru

Vnímání podnikatelských příležitostí

Peru

Zdroj: Průzkum dospělé populace ve 42 zemích světa v rámci projektu GEM 2006. U každé země je v prvním sloupci vždy uvedeno procentuální zastoupení podnikatelské aktivity založené na rozpoznané příležitosti, v druhém sloupci procentuální zastoupení podnikatelské aktivity založené na nutnosti. Indonésie

Motivace k nové podnikatelské aktivitě - příležitost a nutnost

Kolumbie

Dánsko

Island

Filipíny

Argentina

Austrálie

Jamajka

Indie

Uruguay

Norsko

Finsko

Malajsie

Švédsko

Nizozemí

Kanada

Irsko

Chorvatsko

Chile

Indonésie

SAE Švédsko

Obyv. (18-64 let), u nichž je motivem k nové podnikatelské aktivitě příležitost a nutnost (%)_

10

Lotyšsko

Slovinsko

Brazílie

Velká Británie

Čína

Turecko

Španělsko

JAR

Mexiko

Česká republika

30

USA

Rusko

Itálie

Řecko

Thajsko

Francie

Itálie

Německo

Japonsko

Belgie

0

Německo

Obyv. (18-64 let), kteří se domnívají, že v následujícím půl roce budou v jejich regionu dobré příležitosti k zahájení podnikání (%)

35

30

25

20

15

2,4% 5,4%

5

21

45 40 35 30 25 20 15 10

vzdělání

velikost místa bydlistě

Vnímání dobrých příležitostí - podrobný rozbor Zdroj: Průzkum dospělé populace v České republice v rámci projektu GEM 2006

zaměstnanecký status

příjem domácnosti

65-98 let

55-64 let

45-54 let

35-44 let

18-24 let

25-34 let

Moravskoslezsko

Jihovýchod

region

Střední Morava

Severovýchod

Jihozápad

Severozápad

Praha

Středočeský kraj

30001 - 40000 Kč

více než 40000 Kč

25001 - 30000 Kč

20001 - 25000 Kč

15001 - 20000 Kč

10001 - 15000 Kč

méně než 10000 Kč

student

v domácnosti

nezaměstnaný

v důchodu nebo inval. důchodu

práce na plný úvazek

práce na částečný úvazek

více než 100000

5000 - 20000

20000 - 100000

méně než 5000

vysokoškolské

SŠ s maturitou

SŠ bez maturity

0

základní

5 vyučen/a

% obyv. 18-64 let (u porovnání věkových skupin 18 a více let)

50

věkova skupina

Je proto vhodné věnovat se vnímání podnikatelských příležitostí podrobněji - kdo jsou lidé, kteří jsou schopni podnikatelské příležitosti vnímat a kteří nikoli. Poměrně značné rozdíly existují ve vnímání příležitostí mezi muži a ženami. Dobrou příležitost vnímá 33% mužů, ale jen 21% žen. V disproporci vnímání příležitostí mezi muži a ženami je ČR na 5. místě - tzn. rozdíl mezi muži a ženami je v porovnání s ostatními zeměmi veliký. Obzvláště ženy by tedy měly být podpořeny v rozpoznávání podnikatelských příležitostí a jejich rozvíjení. Na výše uvedeném grafu je provedeno porovnání skupin obyvatelstva podle ostatních socioekonomických kritérií. Nejprve se zastavme u vnímání podnikatelských příležitostí na základě vzdělání. Z grafu je patrné, že nejvíce příležitostí vnímají lidé s ukončeným vysokoškolským vzděláním (33,2%). Oproti tomu méně jsou vnímány lidmi se základním nebo středoškolským vzděláním bez maturity (méně než 20%). Razantně více příležitostí je vnímáno lidmi žijícími ve velkých městech nad 100.000 obyvatel. Celých 36,8% obyvatel těchto měst souhlasilo s tvrzením, že v místě jejich bydliště budou v následujících šesti měsících dobré příležitosti pro zahájení podnikání. Se stejným tvrzením souhlasilo méně než 20% obyvatel menších měst a obcí. Pokud jde o zaměstnanecký status, nejvíce příležitostí vnímají nezaměstnaní (31,8%), kde je možné předpokládat, že se řada z nich aktivně snaží nějakou příležitost najít a tím získat obživu. Hodně příležitostí vnímají i studenti (30,9%). U této skupiny je tedy až s podivem, že je u nich míra nové podnikatelské aktivity tak nízká. Otázkou je, jakým způsobem propojit vnímání těchto příležitostí se skutečnou akcí - podnikatelskou aktivitou. Je možné předpokládat, že výraznou podporu studentům mohou dát vzdělávací instituce, např. vytvářením podnikatelských inkubátorů či přípravou kurzů zaměřených na rozvoj podnikatelských kompetencí a postojů.

22

Vnímání příležitostí silně souvisí též s příjmem domácností. Lidé žijící v domácnostech s nejvyšším příjmem vnímají příležitost pro podnikání v 36,8% případů, oproti tomu lidé z domácností s nižším příjmem pouze v méně než 20% případů. Při porovnání regionů existuje obrovský rozdíl mezi Prahou a zbytkem ČR. Zatímco v Praze se 36,5% obyvatel domnívá, že dobré příležitosti k podnikání v Praze existují či existovat budou, u ostatních regionů je toto procento výrazně nižší. Nejnižší je ve středočeském kraji a regionech Střední Morava a Moravskoslezsko (18% či níže). Tato specifická pozice Prahy byla potvrzována i při rozhovorech s experty. Převážně pražští experti totiž vnímali řadu dobrých příležitostí, experti v regionech již takto optimističtí často nebyli. A nakonec je vnímání příležitostí ovlivněno také věkem. Respondenti se podle věku a vnímání příležitostí dělí do třech hlavních skupin. Lidé mladší než 35 let vnímají příležitostí nejvíce (téměř 30%), lidé středního věku o něco méně (mírně nad 20%) a starší lidé nad 55 let nejméně (pod 15%). Příležitosti celkem

3.20

V ČR existuje řada dobrých příležitostí pro založení skutečně rychle rostoucích firem.

3.14

V ČR je pro jedince lehké sledovat podnikatelské příležitosti.

2.65

V ČR v posledních pěti letech značně vzrostl počet dobrých příležitostí pro nové firmy.

3.17

V ČR existuje více dobrých příležitostí pro založení nové firmy než lidí, kteří jsou schopni jich využít.

3.47

V ČR existuje řada dobrých příležitostí pro založení nové firmy.

Nepravdivé

1

Pravdivé

3.53

2

3

V porovnání s těmito údaji byli experti při interview o něco optimističtější. Často zmiňovali, že v porovnání s rozvinutými ekonomikami je u nás stále ještě více příležitostí pro podnikání ať již na tuzemském trhu, nebo s ohledem na levnou a přitom vzdělanou pracovní sílu i na trhu mezinárodním. I oni nicméně přiznávali, že výhody nižších nákladů nezůstanou dlouho a je proto zapotřebí orientovat se na obory podnikání s vyšší přidanou hodnotou. Toto přesvědčení potvrzují i výsledky písemného dotazování. Experti souhlasili, že v ČR existuje dostatek příležitostí pro založení nového podnikání a domnívali se, že existuje více dobrých příležitostí než lidí, kteří jsou schopni jich využít. Skeptičtější byli pouze v tom, že pro jedince v ČR není podle nich lehké sledovat podnikatelské příležitosti. To může souviset s ne zcela efektivní a funkční komunikací vůči podnikatelům, např. v médiích nebo ze strany podpůrných institucí.

4

5

Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v České republice v rámci projektu GEM 2006. Hodnota 5 znamená, že všichni experti považují dané tvrzení za zcela pravdivé, u hodnoty 1 za zcela nepravdivé. Hodnoty vyšší než 3 znamenají, že s daným tvrzením v průměru spíše souhlasí, hodnoty nižší než 3, že s ním spíše nesouhlasí. Toto vysvětlení platí i pro všechny ostatní v této zprávě uvedené grafy, založené na výsledcích písemného dotazování expertů

23

5 Hodně příležitostí

4

3.20 3

2

Příležitosti - mezinárodní srovnání odpovědí expertů Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v 37 zemích v rámci projektu GEM 2006

SAE

USA

Indie

Island

Indonésie

Brazílie

Peru

Austrálie

Irsko

Filipíny

Singapur

Nizozemí

Dánsko

Thajsko

JAR

Finsko

Norsko

Velká Británie

Malajsie

Chorvatsko

Mexiko

Kolumbie

Jamajka

Chile

Argentina

Slovinsko

Česká republika

Turecko

Řecko

Německo

Belgie

Lotyšsko

Rusko

Spanelsko

Itálie

Uruguay

1

Maďarsko

Málo příležitostí

V mezinárodním porovnání již výsledek tak optimistický není. Česká republika patří do spodní poloviny zemí, pokud jde o vnímání podnikatelských příležitostí v dané zemi očima místních expertů. Odpovídá tak pořadí ČR ve vnímání příležitostí ze strany obyvatelstva. Pozitivní je, že ze zemí střední a východní Evropy je situace u nás vnímána s výjimkou Chorvatska nejlépe. Nejvíce příležitostí je vnímáno ve Spojených arabských emirátech a v USA.

Podnikatelská inovativnost Členské země Evropské unie budou do budoucna závislí na své znalostní základně. Lisabonská strategie stanovuje, že do roku 2010 mají členové Evropské unie vydat 3 procenta domácího HDP na výzkum a vývoj. Pro dosažení cíle vytvořit znalostní ekonomiku je často podnikatelství vnímáno jako všelék. Longitudinální analýzy GEM naznačují, že ekonomický růst je skutečně pozitivně spojen s mírou podnikatelské aktivity. Inovativnost se nedá měřit jedním jediným kritériem, spíše se jedná o více rozdílných ukazatelů, které ji mohou posoudit. Je možné využít ukazatele zaměřené na podnikání v oboru využívajícím nové technologie nebo na sílu exportní orientace, které mohou napovědět, zda je firmy nebo národní ekonomiku možno považovat za inovativní. V této zprávě se zaměřujeme především na podnikání využívající vyspělé technologie a exportní orientaci. Relativně velké procento z podnikatelů zapojených do nové podnikatelské aktivity (8,16%) nebo vedení zavedené firmy (8,92%) podniká v sektoru, který by bylo možné označit za středně či velmi technologicky náročný. V tomto důležitém ukazateli se ČR umístila na 14. místě u nové podnikatelské aktivity a na 11. místě u zavedených firem.V grafu je vidět, že před námi je většina vyspělých zemí, nicméně relativní postavení ČR není špatné. To je podpořeno i daty z World Competitiveness Yearbook (2006). Podle této studie IMD se v ČR mladí lidé výrazně zajímají o vědu a technologie. Česká republika se v tomto ukazateli nachází v první třetině všech zemí zapojených do výzkumu. Exportní orientace může také sloužit jako pomocný indikátor inovativnosti firmy. Čím větší je exportní orientace, tím více se dá předpokládat, že firma je natolik inovativní, že o službu

24

_

20

15

8,9 8,2

10

nebo produkt bude značný zájem i v zahraničí. Závěry ohledně exportní orientace jsou poměrně optimistické. 1,2% obyvatel uvedlo, že je zapojeno do nové podnikatelské aktivity a zároveň očekává, že budou mít více než 50% zákazníků v zahraničí. Toto číslo se zdá být nízké, ale v porovnání s ostatními zeměmi řadí ČR na 9. místo ze zkoumaných zemí. U zavedených firem toto platí pro 0,46% obyvatel, což ČR řadí na 16. místo. Optimistická je exportní orientace i tehdy, porovnáme-li ji vůči nové podnikatelské aktivitě. Sestavíme-li index exportní orientace, umístí se ČR na 3. místě s hodnotou 92, kde 100 znamená, že firmy jsou rovnocenně exportně a tuzemsky orientované a více než 100, že jsou spíše exportně orientované. Před ČR je pouze Kanada a Singapur. U zavedených firem je ČR s indexem 83 na 6. místě ze zkoumaných zemí (viz graf). Německo, které je často považováno za výrazně exportně orientovanou ekonomiku, se umístilo u zavedených firem těsně pod ČR.

Švédsko

Nizozemí

Francie

Slovinsko

Dánsko

USA

Norsko

Čína

Argentina

Itálie

Kanada

Irsko

Německo

Island

Česká republika

Řecko

Austrálie

Uruguay

Finsko

Indonésie

Belgie

Japonsko

Lotyšsko

Rusko

Španělsko

Indie

Kolumbie

Chorvatsko

Malajsie

Maďarsko

JAR

Brazílie

Chile

Mexiko

Turecko

Thajsko

Singapur

SAE

Jamajka

Filipíny

0

Peru

5

Velká Británie

Obyv. (18-64 let) jejichž podnikatelská aktivita zahrnuje podnikání v technologickém sektoru (% ze začínajících, resp. zavedených podnikatelů)

25

Podnikání v technologickém sektoru Zdroj: Průzkum dospělé populace ve 42 zemích světa v rámci projektu GEM 2006. U každé země je v prvním sloupci vždy uvedeno procentuální zastoupení podnikání v technologickém sektoru u nové podnikatelské aktivity, v druhém sloupci procentuální zastoupení u zavedených firem.

Silnou orientaci české ekonomiky na export potvrzují také externí zdroje jako je IMD World Competitiveness Yearbook nebo Světová banka. Podle nejnovější zprávy IMD z roku 2006 Česká republika v roce 2005 (nejnovější data dostupná v mezinárodním srovnání) exportovala do zahraničí zboží a služby za více než 78 mld. USD. Služby na tom mají již více než 20% podíl. ČR je tak srovnatelná například s Francií nebo Německem. Už teď se ČR nachází v indexu mezinárodního obchodu na velmi dobrém 14. místě (IMD, 2006).

25

83,0 91,8

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10

Kanada

Singapur

Belgie

Česká republika

Lotyšsko

Francie

Chorvatsko

USA

Island

Švédsko

Slovinsko

SAE

Německo

Řecko

JAR

Norsko

Velká Británie

Irsko

Dánsko

Austrálie

Turecko

Japonsko

Španělsko

Indie

Finsko

Itálie

Jamajka

Malajsie

Nizozemí

Peru

Uruguay

Chile

Indonésie

Mexiko

Maďarsko

Čína

Argentina

Kolumbie

Rusko

Brazílie

Filipíny

Thajsko

0

Vysoká konkurenceschopnost české ekonomiky v oblasti inovací se také projevuje vysokým podílem high-tech na celkovém exportu průmyslové produkce v nejnovější zprávě od Světové banky World Development Indicators (2006). Česká republika se v daném srovnání pohybuje zase na předních místech. To je ještě podtrženo, když se podíváme na hodnotu tohoto exportu více než 20 mld. USD (v roce 2004, nejnovější data umožňující mezinárodní srovnání). Na základě dat zjištěných ve výzkumu GEM je možné očekávat, že na tom mají nové firmy svůj podíl a tím zvyšují konkurenceschopnost české ekonomiky.

Exportní orientace Zdroj: Na základě průzkumu dospělé populace ve 42 zemích světa v rámci projektu GEM 2006 spočítaný index exportní orientace. Hodnoty nižší než 100 znamenají, že firmy v dané zemi jsou jako celek spíše lokálně orientované, hodnoty vyšší než 100 by znamenaly, že jsou spíše exportně orientované. U každé země první sloupec ukazuje hodnotu u nové podnikatelské aktivity, druhý sloupec u zavedených firem.

Česká republika se ukazuje být poměrně na výši, pokud jde o exportní orientaci nových i zavedených firem a poměr firem operujících v technologických sektorech. V této souvislosti je možné ptát se i na ochranu duševního vlastnictví, které hraje značnou roli při podnikání v technologicky intenzivních oborech. Tady se podle názoru expertů pohybuje ČR v polovině zemí s lepší ochranou duševního vlastnictví, navíc před jinými novými členy EU jako jsou Maďarsko nebo Slovinsko. Podle European Innovation Scoreboard (2005) má však ČR velmi nízkou patentovou aktivitu. Znamená to tedy, že podmínky nejsou špatné, ale podnikatelé je tolik nevyužívají. Ochrana duševního vlastnictví - mezinárodní srovnání odpovědí expertů Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v 37 zemích v rámci projektu GEM 2006

5 Vysoká

4

2.95

3

2

26

Finsko

Austrálie

USA

Singapur

Velká Británie

Belgie

Nizozemí

Irsko

SAE

Německo

Dánsko

Norsko

Island

Spanelsko

Česká republika

JAR

Indie

Řecko

Slovinsko

Maďarsko

Malajsie

Kolumbie

Chorvatsko

Lotyšsko

Filipíny

Jamajka

Mexiko

Argentina

Uruguay

Indonésie

Turecko

Chile

Itálie

Brazílie

Peru

Rusko

1

Thajsko

Nízká

Podnikatelství, tvorba pracovních míst a rostoucí firmy Podnikatelství je vnímáno jako klíčový element pro ekonomickou konkurenceschopnost, zvláště v procesu tvorby inovací, které mají v ekonomice důležitou roli, pokud jde o dynamiku a strukturální změny. Již zmíněný Joseph Schumpeter nazval tento proces kreativní destrukcí a vnímal podnikatelství jako nutné pro nastolení změn v ekonomice prostřednictvím náhrady starých firem novými a více inovativními. Tato výměna na úrovni firem však nemusí znamenat ztrátu pracovních míst, spíše se jedná o tvorbu nových a více kvalitních míst, které nejen kvantitativně nahrazují, ale i kvalitativně přesahují redukci míst v méně kvalifikovaných oborech. S rychlostí růstu firmy souvisí předpokládaná tržní expanze. Jedním z důrazů politik podporujících podnikání by mělo být zaměření právě na nové rostoucí firmy, neboť ty vytvářejí nejvíce nových pracovních míst jakož mají i největší potenciál k ekonomickému růstu. Z našich podnikatelů zapojených do nových podnikatelských aktivit uvedlo 37%, že neplánuje další růst, 26% plánuje mírný růst, 37% růst a 2% velmi rychlý růst. Srovnáme-li situaci v ČR s ostatními zeměmi pomocí indexu tržní expanze vyjadřujícího předpokládanou rychlost růstu nových podnikatelských aktivit, umístí se ČR na pěkném druhém místě (hodnota 2,02 na škále 1 až 4, kde 1 znamená žádný růst u všech firem a 4 znamená velmi rychlý růst u všech firem). Hodnoty větší než 2,5 znamenají, že většina firem je růstově orientovaných - k tomu nedošlo v žádné ze sledovaných zemí. Dá se tedy říci, že čeští podnikatelé začínající s novými podnikatelskými aktivitami mají tendenci růst rychleji než podnikatelé v jiných zemích. Podnikatelská aktivita bývá také tradičně považována za důležitou pro tvorbu pracovních míst, proto bylo naše dotazování zaměřeno i na tento aspekt. Obyvatelé byli dotazováni ohledně svých plánů na vytvoření pracovních míst. Celkem 5,82% obyvatel (18-64 let) odpovědělo, že je zapojeno do nové podnikatelské aktivity a buď již má nebo se chystá v průběhu 5 let vytvořit alespoň jedno pracovní místo. To řadí ČR na 19. místo. Jinými slovy čtvrtina lidí zapojených do nové podnikatelské aktivity nemá v úmyslu zaměstnat nikoho jiného kromě sebe sama, naopak tři čtvrtiny mají nebo plánují vytvořit nějaká pracovní místa. V tomto poměru je ČR na 21. místě. Nejvíce „živnostenská“, bez tvorby pracovních míst je Indie, kde nějaké pracovní místo plánuje vytvořit jen 39% obyvatel zapojených do nové podnikatelské aktivity, na opačném konci stojí Rusko, kde 100% obyvatel zapojených do nové podnikatelské aktivity plánuje vytvořit alespoň jedno pracovní místo. Z pohledu tvorby pracovních míst jsou obzvláště důležité firmy, které je možné označit jako rychle rostoucí. Celkem 1,18% obyvatel (18-64 let) u nás odpovědělo, že je zapojeno do nové podnikatelské aktivity a chystá se mít v době 5ti let po založení firmy více než 19 zaměstnanců. Takové firmy můžeme považovat za rychle rostoucí, s velkým potenciálem pro rozvoj ekonomiky. V této charakteristice se ČR umístila na slušném 13. místě. Nejrůstověji orientované bylo Rusko, kde výrazné zaměstnávání plánuje 3,91% obyvatel, následované Kolumbií a Čínou. Zaměříme-li se ještě na podíl výrazně růstově orientované a celkové nové podnikatelské aktivity, zjistíme, že 15% z našich obyvatel zapojených do nové podnikatelské aktivity je výrazně růstově orientovaných, což nás řadí na 12.místo. Přesto je potřeba dívat se na tyto údaje s jistou mírou opatrnosti. Existuje totiž velký rozdíl mezi lidmi zapojenými do nové podnikatelské aktivity a těmi podnikateli, kteří vedou zavedenou firmu. Pokud tyto dvě skupiny porovnáme vzhledem k tvorbě pracovních míst, tak celkem 27,7% z těch, kteří jsou zapojeni do nové podnikatelské aktivity očekává, že bude mít za 5 let alespoň o 10 zaměstnanců (a zároveň alespoň o 50% zaměstnanců) více než dnes. Nicméně u podnikatelů vedoucích zavedenou firmu toto platí jen pro 2,2%.

27

Principiálně je rozdíl mezi těmito dvěma skupinami logický, neboť je prokázáno, že nové firmy rostou rychleji, nicméně v poměru růstových plánů těchto dvou skupin je ČR ze zemí na 5. místě po Řecku, Itálii, Francii a Německu. To je na jednu stranu pozitivní zjištění, neboť jistě potřebujeme lidi, kteří mají ambice vytvořit rychle rostoucí podnikání a pouští se do něj. Na druhou stranu to může znamenat, že noví začínající podnikatelé nemají reálný přehled o tom, co podnikání obnáší, se všemi důsledky, které z toho plynou. Možné vysvětlení tohoto jevu (růstové plány u začínajících, ale ne u existujících podnikatelů) může spočívat i v malé podpoře rychle rostoucích firem. Tato oblast byla jednou ze zkoumaných v dotazníku, který vyplňovali dotazovaní experti. Ti podporu rychle rostoucích firem vnímali jako spíše malou. V ČR podle nich neexistuje dostatek iniciativ zaměřených na rychle rostoucí firmy a ani politika zaměřená na podnikání nemá toto jako jednu z priorit, neboť si političtí činitelé nejsou tolik vědomi důležitosti daného zaměření. Pozitivně je možné hodnotit změnu směřování podpory CzechInvestu k technologicky a znalostně náročnějším investičním projektům.

Podpora rychle rostoucích firem celkem

2.47

V ČR je podpora rychlého růstu firem výraznou prioritou politiky zaměřené na podnikání.

2.38

V ČR je potenciál pro rychlý růst často používán jako výběrové kritérium, když se vybírají příjemci podpory v podnikání.

2.83

V ČR mají lidé pracující v iniciativách podporujících podnikání dostatečné dovednosti a kompetence, aby podpořili rychle rostoucí firmy.

2.45

V ČR si jsou političtí činitelé vědomi důležitosti podnikatelské aktivity zaměřené na rychlý růst.

2.54

V ČR existuje mnoho podpůrných iniciativ, které jsou speciálně šity na míru podnikatelské aktivitě zaměřené na rychlý růst.

Nepravdivé

1

Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v České republice v rámci projektu GEM 2006

28

Pravdivé

2.38

2

3

4

5

Pokud jde o mezinárodní srovnání v podpoře rychle rostoucích firem, není podle expertů situace v ČR dobrá. Česká republika se nachází na čtvrtém místě od konce, za námi jsou pouze tři latinskoamerické země. Naopak na prvním místě se umístilo Irsko, na druhém potom USA.

5 Vysoká

4

3

2.47 2

Irsko

USA

SAE

Singapur

Velká Británie

Finsko

Austrálie

Německo

Dánsko

Nizozemí

Filipíny

Malajsie

Indie

Španělsko

Belgie

Řecko

Indonésie

Norsko

Kolumbie

JAR

Maďarsko

Jamajka

Chorvatsko

Chile

Island

Thajsko

Slovinsko

Itálie

Brazílie

Lotyšsko

Mexiko

Rusko

Česká republika

Peru

Argentina

Uruguay

1

Turecko

Nízká

Podpora rychle rostoucích firem - mezinárodní srovnání odpovědí expertů Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v 37 zemích v rámci projektu GEM 2006

Podnikatelské charakteristiky obyvatel Podnikatelské charakteristiky obyvatel byly další zkoumanou oblastí. Pro skutečné podnikatelské jednání je důležité, aby lidé vnímali, že mají dostatečné schopnosti, znalosti a dovednosti pro zahájení podnikání a nebránil jim strach z neúspěchu v tom, začít podnikat. Informace v této části nám pomáhají zodpovědět otázku, zda je vůbec u nás dostatek lidí, kteří jsou schopni využít existující podnikatelské příležitosti. Pouze 38% obyvatel v ČR se domnívá, že má dovednosti, znalosti a zkušenosti potřebné pro zahájení nového podnikání. Tím se Česká republika umístila až na 30. místě ze 42 zemí. Toto vlastní přesvědčení je přitom pro zahájení vlastního podnikání velmi důležité, lidé, kteří si nevěří, tak kvůli tomu s podnikáním ani nezačnou, i když by třeba potřebné dovednosti a znalosti objektivně měli. Protože toto přesvědčení jedince o vlastní způsobilosti se ukazuje být pro podnikatele specifické a v předchozích výzkumech v ČR odlišovalo například podnikatele od vysokoškolských studentů (viz kniha Psychologie podnikání od Lukeše, Nového a kol., 2005), věnujme se mu podrobněji. Velký rozdíl panuje mezi muži a ženami. Zatímco o svých předpokladech pro podnikání je přesvědčeno 50% mužů, o tomtéž je přesvědčeno pouze 32% žen. Podobně výrazný je rozdíl, i když porovnáme respondenty podle výše ukončeného vzdělání. Zatímco u lidí se základním vzděláním je o svých předpokladech pro podnikání přesvědčeno pouze 18% a u vyučených 30%, u jedinců s maturitou je to již 46% a u vysokoškoláků dokonce 61%. Třetí oblast výrazných rozdílů existuje, porovnáme-li příslušníky nízkopříjmových a vysokopříjmových domácností. Tak například u příslušníků skupiny, kde je příjem domácnosti mezi 10.000 a 15.000 Kč, je o svých předpokladech pro podnikání přesvědčeno 22%, zatímco u nejbohatších domácností (nad 40.000 Kč) je to již 65%. Zajímavých je relativně

29

% obyv. 18-64 let (u porovnání věkových skupin 18 a více let)_

0

30

pohlaví

vzdělání

příjem domácnosti

věková skupina

65 a více let

55-64 let

45-54 let

35-44 let

25-34 let

18-24 let

více než 40000 Kč

30001 - 40000 Kč

25001 - 30000 Kč

20001 - 25000 Kč

15001 - 20000 Kč

10001 - 15000 Kč

méně než 10000 Kč

Rusko

Peru

Filipíny

Jamajka

Kolumbie

Indie

Chile

Uruguay

Chorvatsko

Argentina

Indonésie

Turecko

Brazílie

Kanada

Irsko

Austrálie

USA

Island

Velká Británie

Slovinsko

Malajsie

Řecko

Španělsko

SAE

Itálie

Maďarsko

Švédsko

Mexiko

Norsko

Německo

Česká republika

Nizozemí

Finsko

Dánsko

JAR

Lotyšsko

Čína

Thajsko

Belgie

Francie

Singapur

40

vysokoškolské

SŠ s maturitou

SŠ bez maturity

vyučen/a

základní

Žena

Japonsko

0

Muž

obyv. ve věku 18-64, kteří si věří, že mají dostatečné dovednosti, znalosti a zkušenosti pro zahájení nového podnikání (%)_

90

80

70

60

50

38,0

30

20

10

Přesvědčení o vlastních dovědnostech, znalostech a zkušenostech

Zdroj: Průzkum dospělé populace ve 42 zemích světa v rámci projektu GEM 2006

Přesvědčení o vlastních podnikatelských dovednostech, znalostech a zkušenostech, podrobný rozbor Zdroj: Průzkum dospělé populace v České republice v rámci projektu GEM 2006

80

70

60

50

40

30

20

10

vyšších 34% u domácností s nejnižším příjmem. Domníváme se, že je to z toho důvodu, že jsou zde často nezaměstnaní, kteří jsou k podnikání donuceni okolnostmi. Tito lidé se s ohledem na zachování vlastní integrity snaží sami sebe přesvědčit, že mají k podnikání předpoklady a tím se motivují k zahájení podnikání. Posledním kritériem, které nabídlo zajímavá porovnání, je kritérium věkové. Vidíme, že lidé ve věku 18-24 let jsou o svých předpokladech pro podnikání přesvědčeni méně (39%, pravděpodobně z důvodu chybějících zkušeností), naopak nejvíce jsou o nich přesvědčeni lidé 25 - 34 letí (48%), kteří ještě mají mladistvou sebedůvěru a zároveň již získali nějaké pracovní zkušenosti. Ve skupině 55-64 let je již pokles sebedůvěry značný, o svých předpokladech je přesvědčeno pouze 30% jedinců, nad 65 let potom již jenom 20%. Další důležitou charakteristikou je strach z neúspěchu. V dotazování jsme zkoumali, zda-li respondenti vnímají, že strach z neúspěchu je to, co jim brání v tom, začít podnikat. S tímto tvrzením souhlasilo 35% obyvatel, což řadí ČR doprostřed zkoumaných zemí na 21. místo. Nejmenší strach z neúspěchu pociťují obyvatelé USA (jen 21%), naopak nejvíce Řekové (58%). Při podrobnějším zkoumání českého obyvatelstva podle socioekonomických kritérií je patrné, že strach z neúspěchu brání v začátcích podnikání méně mužům (30%), vysokoškolákům (18%), z větších měst nad 100.000 obyvatel (26%), studentům (24%), lidem s příjmem domácnosti nad 40.000 Kč (19%) a z Prahy (22%). Naopak strach jako limitující faktor více pociťují ženy, nezaměstnaní či lidé v domácnosti, lidé z obcí a menších měst a lidé z domácností se spíše podprůměrným příjmem.

Strach z neúspěchu, porovnání zemí

70

60

50

40

35,0

30

20

Řecko

Rusko

Thajsko

Francie

Malajsie

Německo

Španělsko

Finsko

Lotyšsko

Itálie

Dánsko

Island

Chorvatsko

Filipíny

Uruguay

Brazílie

Indonésie

Indie

Chile

Velká Británie

Irsko

Česká republika

Austrálie

Singapur

Turecko

Argentina

Jamajka

Slovinsko

Švédsko

Peru

Nizozemí

Maďarsko

JAR

Belgie

SAE

Norsko

Kolumbie

Mexiko

Japonsko

Kanada

0

USA

10

Čína

Obyv. (18-64 let), kterým strach z krachu brání začít podnikat (%)_

Zdroj: Průzkum dospělé populace ve 42 zemích světa v rámci projektu GEM 2006

31

70 60

% obyv. 18-64 let

50 40 30 20

pohlaví

vzdělání

velikost místa bydlistě

zaměstnanecký status

Střední Morava

region

Strach z neúspěchu, podrobný rozbor Zdroj: Průzkum dospělé populace v České republice v rámci projektu GEM 2006

Na podnikatelské charakteristiky lidí jsme se dotazovali i expertů v rámci interview a písemného dotazování. Experti často oceňovali na českých pracovnících improvizaci a flexibilitu typickou pro českou kulturu, dále dobré vzdělání, zejména technického charakteru, jazykovou a počítačovou vybavenost a zahraniční zkušenosti mladší generace. Naopak na základě vlastních zkušeností pesimisticky vnímali malé prodejní dovednosti Čechů, výrazné nedostatky v marketingu, někdy nedostatek zdravé sebedůvěry a také v porovnání se západoevropskými zeměmi či Spojenými státy malou odvahu lidí zakládat pobočky a společné firmy v zahraničí. Písemné dotazování dále tyto oblasti specifikovalo. Největší nedostatky experti vnímali v předpokladech lidí pro založení a řízení rychle rostoucího podniku. Je pravdou, že toto téma je na středních školách nedotčeno, na vysokých školách se s ním teprve začíná a zkušenosti mezi našimi podnikateli do značné míry chybí, a tak je podpora závislá na možnostech podnikatelů získat ke spolupráci schopné poradce, často se zahraniční zkušeností. Nedostatek zkušeností byl dále vnímán zejména v oblasti shánění potřebných zdrojů do podnikání a rychlé reakce na podnikatelské příležitosti. V mezinárodním porovnání je umístění České republiky ne příliš povzbudivé, na osmém místě od konce. Naopak na místě nejvyšším se umístily Spojené státy. Je velkým úkolem českého vysokého školství, aby dokázalo nabídnout kurzy zaměřené na podnikatelství, rozvoj tržních příležitostí a rychlý rozvoj firem. Další doporučení v jednotlivých rámcových podmínkách, která mohou podpořit obyvatele ČR v rozvoji svých podnikatelských kompetencí, budou nastíněna v dalším textu.

32

Moravskoslezsko

Jihovýchod

Severovýchod

Jihozápad

Severozápad

Praha

Středočeský kraj

30001 - 40000 Kč

příjem domácnosti

více než 40000 Kč

25001 - 30000 Kč

20001 - 25000 Kč

15001 - 20000 Kč

10001 - 15000 Kč

méně než 10000 Kč

student

v domácnosti

v (invalidním) důchodu

nezaměstnaný

práce na plný úvazek

práce na částečný úvazek

více než 100000

5000 - 20000

20000 - 100000

méně než 5000

vysokoškolské

SŠ s maturitou

SŠ bez maturity

základní

vyučen/a

Muž

0

Žena

10

Podnikatelské kom petence celkem

2.41

V ČR má mnoho lidí schopnost dát dohromady zdroje potřebné pro novou firmu.

2.38

V ČR umí mnoho lidí rychle zareagovat na dobré příležitosti pro novou firmu.

2.43

V ČR má mnoho lidí zkušenost se založením nové firmy.

2.59

V ČR mnoho lidí ví, jak založit a řídit malou firmu.

V ČR mnoho lidí ví, jak založit a řídit rychle rostoucí podnik.

2.51

Nepravdivé

Pravdivé

2.11

1

2

3

4

5

Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v České republice v rámci projektu GEM 2006

Podnikatelské kompetence - mezinárodní srovnání odpovědí expertů Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v 37 zemích v rámci projektu GEM 2006

5 Vysoké

4

3

2.41 2

USA

Island

Austrálie

Indie

Singapur

SAE

Irsko

Řecko

Nizozemí

Norsko

Indonésie

Mexiko

Finsko

Malajsie

Filipíny

Argentina

Peru

Spanelsko

Belgie

Velká Británie

Dánsko

Kolumbie

Slovinsko

Thajsko

Turecko

Maďarsko

Chorvatsko

Chile

Brazílie

Česká republika

Uruguay

Lotyšsko

Itálie

Jamajka

Německo

JAR

1

Rusko

Nízké

33

Rámcové podmínky pro podnikání Hlavní rámcové podmínky bránící a podporující podnikání a doporučení expertů Faktorem, který podnikání podle mínění expertů nejvíce pomáhá, je otevřenost trhu. Nejčastěji byla zmiňována nižší konkurence umožňující vstup na trh a členství v EU. Jako druhý pozitivní faktor byly zmiňovány kulturní a sociální normy, nejčastěji kreativita a chuť do podnikání. Třetím pozitivním faktorem byly poté vlastnosti pracovních sil - kvalifikovaná, vzdělaná a relativně levná pracovní síla. Ani jeden z expertů neuvedl jako pozitivum podnikatelské vzdělávání ani přenos výzkumu a vývoje. Nejvýraznější bariérou podnikání jsou naopak podle mínění expertů jednotlivé aspekty vládní politiky. Nejčastěji zmiňovány byly daňová zátěž, složitá a bující legislativa a komplikovaný proces založení firmy. S výrazným odstupem se na druhém místě jako bránící faktor umístil politický, institucionální a sociální kontext (nespolehlivost a pomalost úřadů, špatná vymahatelnost pohledávek). Jako třetí pak bylo jmenováno financování. Nejvíce doporučení expertů směřuje do oblasti vládní politiky, zejména do zjednodušení daňového systému, procesu zakládání firem a snížení daňového zatížení včetně odvodů. Druhou výraznou oblastí, kam směřovala řada doporučení, bylo vzdělávání. Nejčastěji byla uváděna potřeba změnit vysokoškolské vzdělávání, které by mělo být zaměřeno na rozvoj podnikatelských dovedností, podporu sebevědomí a umožnit zahraniční zkušenosti. Na třetím místě potom byla doporučení směřující zejména ke zlepšení fungování soudů. Bariéry, pozitiva a doporučení pro podporu podnikatelských aktivit Zdroj: Obsahová analýza rozhovorů s experty na podnikání dotazovanými v ČR, v polích tabulky jsou relativní četnosti odpovědí v %.

34

Rámcové podmínky

Bariéry

Pozitiva

Doporučení

1. Financování

9

7

7

2. Vládní politika

38

3

42

3. Programy veřejné podpory

4

9

8

4. Vzdělávání

7

0

17

5. Přenos výzkumu a vývoje

1

0

9

6. Nabídka služeb pro nové firmy

1

1

1

7. Otevřenost trhu

2

23

1

8. Fyzická infrastruktura

2

6

1

9. Kulturní a sociální normy

8

17

2

10. Schopnosti podnikatelů vést firmu

6

5

2

11. Hospodářské klima

3

11

0

12. Vlastnosti pracovních sil

7

15

0

13. Složení obyvatelstva

1

3

1

14. Politický, institucionální a sociální kontext

10

2

10

Podrobnějším komentářům k jednotlivým rámcovým podmínkám se budeme věnovat v dalším textu. Zaměříme se na devět podmínek definovaných v modelu GEM, ve kterých je možné přistoupit též k mezinárodnímu srovnání.

Podnikatelská kultura To, jak lidé sami, vlády i média vnímají podnikatele, jsou důležité faktory, které ovlivňují motivaci jednotlivců založit a vést podnik. Cílem politik současných evropských vlád je, či by alespoň mělo být, podpořit pozitivní podnikatelské postoje u obyvatel (Green Paper on Entrepreneurship, Evropská komise, 2003). V Evropě v současnosti zkrachovalí podnikatelé stále čelí výraznému stigmatu neúspěšnosti, ačkoliv je prokázáno, že se učí ze svých chyb a při svém druhém pokusu o podnikání vedou své podniky úspěšněji. V České republice byl vývoj postojů k podnikání po roce 1989 velmi dynamický. Po počátečním boomu podnikání a obdivu podnikatelů jako symbolu nové doby došlo k řadě afér, podvodů a mediálně známých kauz. V polovině devadesátých let dostalo slovo podnikatel značně negativní nádech, který se mění jen pozvolna. Dá se říci, že většina obyvatelstva se pravděpodobně naučila od sebe rozlišovat podnikatele a podnikavce, nicméně stále jsme daleko od situace, kdy budou podnikatelé považováni za hrdiny společnosti, kteří ji posunují kupředu.

90 80 70 60

47,5

50 40 30 20

SAE

Finsko

Indie

Turecko

Irsko

Filipíny

Jamajka

Thajsko

Malajsie

Slovinsko

Peru

Lotyšsko

Uruguay

Dánsko

Německo

Island

Velká Británie

Chile

Austrálie

Čína

Kolumbie

Itálie

Kanada

Norsko

Rusko

Brazílie

Francie

Maďarsko

Řecko

Argentina

Švédsko

Nizozemí

JAR

Španělsko

Singapur

Indonésie

Belgie

Chorvatsko

USA

Mexiko

0

Japonsko

10

Česká republika

Obyv. (18-64 let), kteří vnímají, že společnost přisuzuje úspěšným podnikatelům vysoký status (%)

100

Status úspěšných podnikatelů - porovnání zemí Zdroj: Průzkum dospělé populace ve 42 zemích světa v rámci projektu GEM 2006

35

Téma podnikatelské kultury bylo v rámci projektu GEM zkoumáno několika způsoby - telefonickým dotazováním dospělé populace, rozhovory s experty i připravenými otázkami v dotaznících pro experty. Telefonický průzkum zkoumal podnikatelskou kulturu otázkami zaměřenými na to, jak respondenti vnímají postoje celé společnosti k podnikání. Mají-li podle nich podnikatelé ve společnosti vysoký status, preferuje-li společnost rovnostářství a podobný životní standard všech obyvatel v dané zemi, představuje-li podnikání dobrou kariérovou možnost a věnují-li média úspěšným podnikatelům dostatečnou pozornost. Zcela tristní je pro ČR výsledek, pokud jde o status připisovaný úspěšným podnikatelům. Méně než polovina naší populace se domnívá, že česká společnost připisuje úspěšným podnikatelům vysoký status. Horší situace je pouze v Japonsku. Na opačném konci spektra se nachází Finsko, kde přes 88% obyvatelstva souhlasí s tím, že společnost úspěšným podnikatelům připisuje vysoký status. U dalších oblastí věnovaných podnikatelské kultuře vychází Česká republika přibližně ve středu spektra. Například dvě třetiny obyvatel se domnívají, že společnost preferuje, aby lidé měli podobný životní standard. ČR se tak umístila na 20. místě. Podobně 65% obyvatel u nás se domnívá, že podnikání je dobrou kariérovou příležitostí, ČR je tak na 23. místě. A konečně 63% se domnívá, že média věnují úspěšným podnikatelům dostatečnou pozornost, ČR se v této charakteristice umístila na 21. místě. Image podnikání a podnikatelů bylo zkoumáno i v rozhovorech s experty na podnikání a v dotaznících, které jim byly dávány k vyplnění. Experti často reflektovali důležitou roli médií a politiků a kritizovali je za to, že slovo podnikatel je převážně spojováno

Im age podnikání a podnikatelů celkem

2.75

V ČR považuje většina lidí podnikatele za kompetentní a nápadité jedince.

2.51

V ČR je možné často vidět ve veřejných médiích příběhy o úspěšných podnikatelích.

2.51

V ČR mají úspěšní podnikatelé vysokou úroveň statusu a respektu.

2.49

V ČR považuje většina lidí zahájení podnikání za přitažlivou kariérovou možnost.

3.00

V ČR je založení nové firmy považováno za přiměřenou cestu, jak se stát bohatým.

Nepravdivé

1

Pravdivé

3.35

2

3

4

Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v České republice v rámci projektu GEM 2006

36

5

s aférami konkrétních, často obžalovaných jedinců. Tím získává negativní nádech, který společnost přijímá. Naopak byly vyzdviženy i pozitivní příklady, jako jsou nové pořady věnované podnikání nebo různé soutěže, kde podnikatelé mohou dostat zasloužené ocenění. Část expertů také zmiňovala roli české závisti, obzvláště na menších městech, kde se podnikatelé nemohou skrýt v anonymitě. Písemné dotazování přineslo další potvrzení těchto názorů. Za jediný pozitivní výsledek bylo možné označit vnímání podnikání jako cesty k tomu, stát se bohatým, neutrálně hodnocené potom bylo vnímání podnikání jako přitažlivé kariérové možnosti. Naopak experti nesouhlasili s tím, že by u nás podnikatelé měli vysokou úroveň statusu a respektu, v médiích byly často vidět příběhy o úspěšných podnikatelích a lidé považovali podnikatele za kompetentní a nápadité jedince. Mezinárodní srovnání odpovědí expertů potvrzuje nelichotivou pozici České republiky zjištěnou v telefonickém průzkumu i rozhovorech. Image a atraktivita podnikatelů a podnikání byla hůře hodnocena pouze uruguayskými experty, ve všech ostatních zemích považují experti image podnikatelů za lepší než u nás. Tyto výsledky mohou souviset s hlubšími kulturními a sociálními normami, které pravděpodobně na toto vnímání podnikatelů působí. Někteří experti negativně vnímali přílišnou levicovou orientaci českého obyvatelstva, vyhýbání se vlastní odpovědnosti a spoléhání se na stát místo na sebe sama. Na druhou stranu experti v rozhovorech velmi často vyzdvihovali českou schopnost improvizace, flexibilitu a schopnost se adaptovat na nové podmínky. Stejně tak oceňovali i schopnost Čechů přijít se zajímavými produkty, které mají potenciál být úspěšné i na mezinárodním trhu. 5 Dobré

4

2.75

3

2

Písemné dotazování přineslo podrobnější zhodnocení těchto kulturních charakteristik. Experti souhlasili s tím, že národní kultura podporuje tvořivost a inovativnost, které úzce souvisejí s výše zmíněnou improvizací. Naopak u ostatních kulturních charakteristik potenciálně souvisejících s podnikáním byli značně skeptičtější. Naše česká kultura podle nich nepodporuje přijetí odpovědnosti jedince, přijetí podnikatelských rizik, nezávislost, osobní iniciativu ani individuální úspěch jedince dosažený vlastním úsilím.

USA

Irsko

SAE

Indie

Jamajka

Kolumbie

Filipíny

Island

Thajsko

Chile

Turecko

Brazílie

Singapur

JAR

Malajsie

Indonésie

Spanelsko

Itálie

Austrálie

Velká Británie

Řecko

Dánsko

Mexiko

Nizozemí

Peru

Belgie

Lotyšsko

Maďarsko

Rusko

Argentina

Chorvatsko

Norsko

Finsko

Německo

Uruguay

Česká republika

1

Slovinsko

Špatné

Image podnikání a podnikatelů - mezinárodní srovnání odpovědí expertů Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v 37 zemích v rámci projektu GEM 2006

37

Kulturní a sociální norm y celkem

2.42

V ČR zdůrazňuje národní kultura odpovědnost jedince (spíše než skupiny lidí), kterou má v řízení svého vlastního života.

2.25

V ČR povzbuzuje národní kultura tvořivost a inovativnost.

3.32

V ČR povzbuzuje národní kultura přijímání podnikatelských rizik.

2.22

V ČR zdůrazňuje národní kultura soběstačnost, nezávislost a osobní iniciativu.

2.32

V ČR národní kultura velmi podporuje individuální úspěch dosažený prostřednictvím vlastního úsilí jedince.

Nepravdivé

1

Pravdivé

2.27

2

3

4

5

V mezinárodním srovnání dopadla Česká republika opět nelichotivě - až na šestém místě od konce, pokud jde o podporu podnikatelských charakteristik v dané kultuře. Zajímavá je podobnost situace ve všech postkomunistických zemích střední Evropy. Hůře než my se umístilo Slovinsko, Maďarsko i Rusko a jen těsně před námi Chorvatsko a Lotyšsko. Jedná se tedy o situaci, která je zřejmě pro tyto středoevropské kultury typická (mimochodem

Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v České republice v rámci projektu GEM 2006

5 Podporující

4

3

2.42 2

Kulturní a sociální normy - mezinárodní srovnání odpovědí expertů Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v 37 zemích v rámci projektu GEM 2006

38

USA

Island

SAE

Singapur

Indie

Irsko

Jamajka

Filipíny

Austrálie

Kolumbie

Řecko

Indonésie

Thajsko

Argentina

Velká Británie

Turecko

Spanelsko

Malajsie

Belgie

Brazílie

Dánsko

JAR

Finsko

Peru

Mexiko

Norsko

Nizozemí

Itálie

Chile

Lotyšsko

Chorvatsko

Rusko

Česká republika

Německo

Maďarsko

Uruguay

1

Slovinsko

Nepodporující

Německo se umístilo ještě o dvě místa hůře), souviset může s relativně silnou levicovou orientací. Na opačném pólu tabulky se umístily Spojené státy následované Islandem.

Financování Pod tuto rámcovou podmínku jsou zařazeny existence a dostupnost finanční podpory a zdrojů pro nové a rostoucí firmy. Nejde jenom o dostupnost samotnou, ale také o faktory, které ji ovlivňují, např. jak rozumí finanční instituce podnikatelství, jestli jsou schopny identifikovat dobré příležitosti a jaký mají přístup k riziku. V této oblasti panují značné rozdíly mezi kontinentální Evropou a Spojenými státy, kde má financování nových firem různými zdroji delší tradici než u nás v Evropě. To, jestli se Česká republika výrazněji liší od jiných států a identifikace příčin těchto odlišností je cílem následující analýzy. Celkově se dá říci, že financování začínajících firem je vnímáno experty jako výrazný problém, obzvláště financování pro rychle rostoucí firmy, které jsou sice v počtu začínajících firem v menšině, ale tvoří skupinu, o kterou je z pohledu hospodářské politiky značný zájem. Také financování dalšího rozvoje u technologicky orientovaných nových firem je považováno za problematické. Podle expertů se tedy při financování jedná hlavně o potíže u typu zárodečného financování a financování expanze. Financování se podle nich zaměřuje na velké projekty s nízkou mírou rizika. Tento problém není v Evropě neznámý, je diskutován např. ve Švýcarsku, které je považováno za bohatou zemi, ale i tam konstatovala minulá zpráva GEM podobné problémy při financování začínajících firem. Když se zaměříme na různé aktéry činné v této rámcové podmínce a jejich charakteristiky, došli experti k následujícím hodnocením: Bankovní sektor je v oblasti financování jistě významným hráčem. V uplynulém desetiletí došlo k výrazné profesionalizaci, dnes již není dle expertů problém získat bankovní úvěr, je-li zajištěn. Ve srovnání se situací před deseti lety se už banky začínají zajímat o klientelu MSP a nabízet jim příslušné služby. Pozitivně se experti zmiňovali o programech Českomoravské záruční a rozvojové banky, která může pomoci při startu podnikaní. I přes tento pozitivní vývoj jsou banky částí expertů vnímány jako příliš a až zbytečně se vyhýbající riziku. Dalším hráčem v oblasti financování jsou samotní podnikatelé. Podle expertů je v ČR mnoho dobrých nápadů pocházejících např. z univerzitního prostředí. Problémem však je, že lidé s těmito nápady nemají nutné znalosti pro přípravu podnikání z hlediska financování či marketingu. V důsledku pak dochází ke známému fenoménu, že investoři a začínající podnikatelé nehovoří stejnou řečí a část dobrých nápadů zbytečně nezíská financování. Oblast nezávislých investorů typu „rizikový kapitalista“ a „business anděl“ se na českém trhu teprve začíná tvořit. Velké investiční společnosti jsou na trhu již delší dobu, ale podle mínění expertů chybí investorská kultura, ve které se investují spíše menší částky do firem, které teprve začínají. Důvody jsou často hledány právě v oblasti kultury, kde tyto zdroje nejsou zvykem. Program Finanční nástroje v rámci OPPI od MPO, který má spojit veřejné a privátní zdroje, by byl určitě výraznou pomocí při vylepšení této situace. Pojem business andělé popisuje soukromé osoby, které jsou ochotny zapůjčit začínajícím podnikatelům peníze, nebo také často tzv. „Smart Money“, chytrý kapitál, kdy se oni sami také zapojí do firmy se svými znalostmi a kontakty. Tento druh financování je

39

16 14 12 10 8

5,3

6 4

Finanční podpora podnikatelské aktivity druhých - porovnání zemí Zdroj: Průzkum dospělé populace ve 42 zemích světa v rámci projektu GEM 2006

Peru

Indie

Čína

Indonésie

Kolumbie

USA

Chile

Island

Lotyšsko

Česká republika

Francie

Malajsie

Norsko

Uruguay

Thajsko

Kanada

Jamajka

JAR

Argentina

Řecko

Turecko

Austrálie

Singapur

Španělsko

SAE

Finsko

Belgie

Švédsko

Dánsko

Chorvatsko

Irsko

Mexiko

Itálie

Německo

Slovinsko

Velká Británie

Rusko

Brazílie

Filipíny

Nizozemí

0

Japonsko

2

Maďarsko

% obyv. (18-64 let), kteří poskytli finanční podporu

možné zařadit pod široký pojem rizikový kapitál, je ale umístěn v dřívější fázi podnikání. Business andělé investují do firmy od samotného počátku, v zárodečné fázi, oproti tomu rizikový kapitál normálně přichází až při dalším rozvoji nové firmy, např. financuje její internacionalizaci. V zárodečné fázi se jedná hlavně o zdroje od tzv. 3F – Family, Fools a Friends (rodina, blázni a přátelé). Po vyčerpání těchto zdrojů přicházejí do úvahy právě business andělé.

Jak je vidět v grafu, výsledek v ČR je poměrně optimistický. Přes 5% obyvatel (18-64 let) uvedlo, že v uplynulých 3 letech finančně podpořilo podnikatelskou aktivitu někoho jiného. Výsledek je však zapotřebí brát s jistou rezervou, neboť se jedná hlavně o investice menšího rozsahu. V ČR se pouze 6,5% z uvedených investic pohybovalo v hodnotě 10 miliónů Kč či výše a 11,6% investic v hodnotě 1 až 10 miliónů. 82% investic bylo tedy nižších než 1 milión Kč. Konkrétněji 40,1% bylo nižších než 100.000 Kč. Více než polovina investic šla příbuzným, pouhých 13,1% uvedených investic bylo poskytnuto lidem, kteří nepatřili do sociálního okruhu investora, což odpovídá business andělům v užším a vlastním slova smyslu. Tímto je tedy vysvětlen důvod, proč vychází ČR relativně výše v uvedeném grafu, přestože je v ní rizikový kapitál vnímán jako nerozvinutý. Rozdíl lze vysvětlit malým objemem investic a tím, že jsou peníze poskytnuty většinou rodinným příslušníkům. Kapitálový trh je také důležitým faktorem v oblasti rámcových podmínek pro podnikání. V ČR představuje omezení pro venture kapitál, neboť z pohledu venture kapitálu je možnost realizace výnosů z projektu na pražské burze limitována. Na českém kapitálovém trhu jsou primární emise akcií (IPO) od začínajících rostoucích firem absolutní výjimkou a důvod zatím není jasný. Podle expertů se to nedá vysvětlit pouze nefungujícím trhem, ale značnou roli hrají také jiné rámcové podmínky jako například kultura. Chybí zkušenosti obyvatelstva s jinými zdroji financování než jsou bankovní úvěry. To může být společně s averzí vůči riziku částečným vysvětlením, proč je u nás tak málo investorů typu business andělů.

40

Výsledky dotazníku pro experty potvrzují názory prezentované v interview a ukazují, že klasické financování prostřednictvím bankovních úvěrů je podle expertů nejdostupnější. Naopak nejméně dostupnou možností je primární emise akcií na naší burze. Jiné možnosti financování jsou považovány za spíše nedostatečné, například dostupnost rizikového kapitálu nebo financování od soukromých osob. Názor expertů se kryje s názorem široce rozšířeným mezi venture kapitalisty, kteří kritizují limitované možnosti výstupu z investic formou IPO. V této oblasti udělaly jiné burzy, jako např. Varšava, značný krok dopředu, ale pražská burza zaostala a tím je pro rychle rostoucí firmy možnost IPO na domácí půdě téměř nemožná a snižuje tak atraktivitu firmy pro investory.

Dostupnost kapitálu celkem

2.31

V ČR je pro nové rostoucí firmy k dispozici dostatečné financování prostřednictvím IPO (primární veřejné úpisy akcií).

1.57

V ČR je pro nové rostoucí firmy k dispozici dostatečné financování rizikovým (venture) kapitálem.

2.24

V ČR je pro nové rostoucí firmy k dispozici dostatečné financování od soukromých osob (jiných než zakladatelé).

2.26

V ČR jsou pro nové rostoucí firmy k dispozici dostatečné vládní subvence.

2.62

V ČR je pro nové rostoucí firmy k dispozici dostatečné dluhové financování (např. bankovní úvěry).

3.06

V ČR je pro nové rostoucí firmy k dispozici dostatečné financování vlastního jmění

Nepravdivé

1

Pravdivé

2.50 2

3

Když se podíváme na mezinárodní srovnání odpovědí expertů v oblasti financování, tak je negativní dojem expertů potvrzen, protože ČR se nachází v poslední třetině zemí s nejnižší dostupností financování. Ze států Evropské unie účastnících se projektu GEM má horší výsledek v oblasti financování nových rostoucích podniků pouze Lotyšsko. Spojené státy se svou dlouhou tradicí financování, např. prostřednictvím rizikového kapitálu, se nachází v čele tohoto grafu. Z evropských zemí jsou na tom nejlépe Nizozemí a Belgie.

4

5

Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v České republice v rámci projektu GEM 2006

Experti se nicméně shodovali v tom, že ten, kdo má dobrý nápad, dokáže sehnat potřebné financování, pouze cesta k němu může být o něco obtížnější. Je tedy možné říci, že situace je o něco lepší než v letech po splasknutí internetové bubliny, ale ne na vše je možné financování sehnat.

41

5 Vysoká

4

3

2.31 2

Nízká

Dostupnost kapitálu -

SAE

USA

Singapur

Belgie

Nizozemí

Indie

Malajsie

Austrálie

Finland

Irsko

Řecko

Itálie

Indonésie

Norsko

Velká Británie

Dánsko

Německo

Jihoafrická republika

Maďarsko

Chorvatsko

Filipíny

Mexiko

Island

Thajsko

Chile

Slovinsko

Spain

Česká republika

Rusko

Lotyšsko

Brazílie

Jamajka

Kolumbie

Peru

Argentina

Uruguay

Turecko

1

Vládní programy

-mezinárodní srovnání odpovědí expertů Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v České republice v rámci projektu GEM 2006

Za vládní programy jsou zde považovány všechny přímé programy pro nové a začínající firmy na všech úrovních vlády: národní, regionální a municipální. V této rámcové podmínce je také analyzována přístupnost a kvalita vládních programů, stejně jako profesionalita lidských zdrojů, kteří jsou v administraci těchto programů zapojeni, např. pokud jde o efektivitu služeb. Celkově se dá říci, že vládní programy jsou experty pozitivně vnímány - ovlivňují další rozvoj v ČR včetně podnikatelství. Jsou ale také považovány za velice komplikované a zbytečně administrativně náročné, např. pokud jde o vyžadované dokumenty při přihlašování zájemců. Právě v této oblasti vnímají experti největší možnosti pro zlepšení, které umožní i lepší využití finančních prostředků z programů. Částečně jsou vládní programy také kritizovány za orientaci na velké zahraniční investory a ne na tuzemské malé a střední podniky. Tam by experti rádi viděli větší podporu tuzemských MSP například formou lépe koordinované pomoci při vstupu na zahraniční trhy. Je možné navázat i na výše uvedená zjištění v oblasti dostupnosti kapitálu - část expertů kritizuje přístup státních programů k novým firmám. Podle jejich zkušeností je často vyžadována podnikatelská historie, která je podmínkou pro přihlášku do programu, čímž je podvázán možný rozvoj nových firem s velkým potenciálem. Mimo komplikované administrativy existuje prostor pro zlepšení i v dosud byrokratickém přístupu na určitých úřadech - to je podle expertů hlavním důvodem pro nevyužití, respektive problematické využití např. části strukturálních fondů Evropské unie. Výsledky písemného dotazníku jsou též poměrně kritické, co se týče efektivnosti vládních programů pro začínající firmy. Experti považovali uvedená tvrzení v oblasti vládních programů za spíše nepravdivá. To znamená, že problém malé efektivnosti vládních programů se nedá hledat jenom v jedné příčině, ale jedná se o problém multifaktoriální. Když se podíváme na mezinárodní srovnání, tak se Česká republika nachází ve středu všech zemí, pokud jde o efektivnost vládních programů jako celku. Ze zemí bývalého komunistického bloku se před námi nachází pouze Chorvatsko, naopak Slovinsko nebo Maďarsko jsou na tom hůř. Nejlépe na tom jsou podle expertů podnikatelé v Německu, kde se v minulých letech rozvinula řada programů a také se začalo dbát na jejich efektivnost.

42

Vládní programy - celkem

2.59

V ČR jsou vládní programy zaměřené na podporu nových rostoucích firem efektivní.

2.55

V ČR může téměř každý, kdo potřebuje pomoc z vládního programu pro nové rostoucí firmy, najít, co potřebuje.

2.42

V ČR jsou lidé, kteří pracují pro vládní agentury kompetentní a ef ektivní v podpoře nových rostoucích firem.

2.52

V ČR existuje přiměřené množství vládních programů pro nové rostoucí firmy.

2.73

V ČR poskytují vědecké parky a business inkubátory efektivní podporu novým rostoucím firmám.

2.65

V ČR může být široký rozsah státní podpory pro nové rostoucí firmy získán prostřednictvím kontaktu s jedinou agenturou.

Nepravdivé

Pravdivé

2.55

1

2

3

4

5

Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v České republice v rámci projektu GEM 2006

Vládní programy - mezinárodní srovnání odpovědí expertů

5

Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v 37 zemích v rámci projektu GEM 2006

3

4

Podporující

2

2.59

Singapur

Německo

USA

Irsko

Spanělsko

SAE

Finsko

Belgie

Dánsko

Norsko

Mexiko

Velká Británie

Austrálie

Island

Nizozemí

Kolumbie

Itálie

Chorvatsko

Malajsie

Řecko

Česká republika

Chile

Indonésie

Indie

Filipíny

Thajsko

Maďarsko

Jamajka

Slovinsko

JAR

Brazílie

Peru

Turecko

Rusko

Uruguay

Lotyšsko

Argentina

1

Nepodporující

Vládní politika Vládní politika zahrnuje především vytváření rámcových podmínek pro podnikání formou zákonů, regulací, norem a dalších předpisů, které ovlivňují založení i další vedení podnikání. Spadá sem i výše daňového zatížení, včetně odvodů na sociální a zdravotní zabezpečení. Nejde jen o legislativu jako takovou, ale i o její konzistenci a stálost zákonných přepisů. Vládní politika zahrnuje úrovně státu, regionu i místního zastupitelstva.

43

V rozhovorech s experty byla tato oblast často zmiňována jako jedna z nejvýraznějších bariér pro podnikání v ČR. Kritika byla zaměřena na pět hlavních oblastí. První oblastí byla legislativa jako taková. Experti kritizovali, že naše legislativa je příliš složitá, dochází k její neustálé novelizaci a legislativa bují - stále roste počet slov obsažených v zákonech a její komplikovanost. Za zcela nesystémovou byla označena praxe přilepování paragrafů věcně spojených s podnikáním do zcela nesouvisejících zákonů, čímž se z legislativy stává nepřehledný zmatek, v němž se může vyznat jen kvalifikovaný právník. Z pohledu podnikatelů byl za výrazně demotivující označen nový zákoník práce, který dle expertů výrazně zvýhodňuje zaměstnance na úkor podnikatelů. Druhou oblastí byla výše daňového zatížení. Kritizována nebyla ani tak výše daní samotných, ale neúměrně vysoké odvody na sociální a zdravotní zabezpečení. To bylo navíc dáváno do souvislosti s nečinností vlády ohledně důchodové reformy - jinými slovy experti byli skeptičtí ohledně možného (a z jejich pohledu nutného) vývoje v této oblasti. Naopak pozitivně se experti vyjadřovali k plánům na zavedení rovné daně či stropů u odvodů na sociální zabezpečení. Třetí kritizovanou oblastí bylo založení samotného podnikání. Byť bylo konstatováno určité zlepšení v porovnání s minulostí, včetně např. založení centrálních registračních míst pro podnikatele, proces založení zejména obchodní firmy by mohl být značně jednodušší. Dle vnímání expertů může být jeho komplikovanost bariérou pro skutečné založení firmy u lidí, kteří o podnikání uvažují. Čtvrtou hlavní oblastí byl přístup některých státních úředníků. Experti kritizovali, že podnikatelé jsou často vnímáni automaticky ze strany úředníků jako někdo, kdo se jistě

Vládní politika celkem

2.09

V ČR NENÍ pro nové rostoucí firmy přehnaně obtížné vyrovnat se s vládní byrokracií, předpisy a licenčními požadavky.

1.74

V ČR jsou daně a jiné vládní předpisy uplatňovány vůči novým rostoucím firmám předvídatelným a konzistentním způsobem

2.53

V ČR NENÍ výše daňového zatížení břemenem pro nové rostoucí firmy.

1.88

V ČR mohou nové firmy získat většinu potřebných povolení a licencí během asi jednoho týdne.

1.42

V ČR je podpora nových rostoucích firem výraznou prioritou na krajské a místní zastupitelské úrovni.

2.70

V ČR je podpora nových rostoucích firem výraznou prioritou na vládní úrovni V ČR vládní politika (např. státní zakázky) konzistentně podporuje nové firmy

2.38

Nepravdivé

1

1.97

Pravdivé

2

3

4

Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v České republice v rámci projektu GEM 2006

44

5

snaží stát ošidit na daních a podle toho se k nim chovají. Často je dle jejich vnímání požadováno větší množství dokumentů, než by bylo skutečně nezbytné. Výklad legislativy je přitom často nejednoznačný, je závislý na interpretaci konkrétního jedince na úřadě a podnikatel nezíská písemné vyjádření jak to má či nemá být uděláno, aby za to později nemohl být popotahován. A nakonec pátou oblastí byla pomalá práce justice, která sice dle názoru expertů funguje, nicméně příliš pomalu. Tato pomalá práce soudů se tak může stát pro malé podnikatele jejich konečnou stanicí, neboť finální vítězství v soudním řízení jim nemusí být nic platné, když jejich firma zkrachuje kvůli platební neschopnosti již několik let před konečným rozsudkem. Zjištění z dotazníků potvrzují názory expertů projevené v průběhu rozhovorů. Nejhůře byla vnímána výše daňového zatížení (včetně odvodů), dále podpora nových firem, konzistence legislativy a rychlost, s jakou je možné získat různá povolení. Relativně nejlépe (neutrálně) je vnímána podpora podnikatelů na krajské a místní zastupitelské úrovni. Ani v mezinárodním srovnání nedopadla Česká republika příliš povzbudivě. Umístila se na sedmém místě od konce, za ní bylo pouze Slovinsko a latinskoamerické země. Naopak na nejlepším místě se umístil Island, Singapur a Spojené arabské emiráty.

Vládní politika - mezinárodní srovnání odpovědí expertů Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v 37 zemích v rámci projektu GEM 2006

5 Podporující

4

3

1.81

2

Island

SAE

Singapur

USA

Finsko

Dánsko

Chile

Spanělsko

Irsko

Austrálie

Malajsie

Nizozemí

Norsko

Řecko

Lotyšsko

Německo

Velká Británie

Indie

Thajsko

Belgie

Chorvatsko

Filipíny

Mexiko

Rusko

Jihoafrická republika

Itálie

Indonésie

Turecko

Kolumbie

Maďarsko

Česká republika

Peru

Jamajka

Uruguay

Slovinsko

Brazílie

1

Argentina

Nepodporující

45

Fyzická infrastruktura V této rámcové podmínce jsou analyzovány komunikační služby (telefon, internet, pošta), transport, nákup a pronájem nemovitostí, přístup ke komunálním službám (elektřina, plyn, voda, kanalizace) anebo infrastruktura podpůrných institucí podporujících podnikání. Souhrnně se dá říci, že experti vnímají fyzickou infrastrukturu jako pozitivní, jeden z expertů ji považoval dokonce za srovnatelnou s infrastrukturou švýcarskou. Pozitivně byla vnímána zejména rozvinutost České republiky v oblasti komunikačních technologií. V jednotlivých oblastech vnímají ale experti určité problémy, které často souvisejí s regionem, ve kterém expert působí. Regionální aspekt je zde velice silný a případné nedostatky nejsou stejně relevantní pro celou republiku. Značné problémy vnímá část expertů u silniční dopravy, kde je v určitých regionech snížená dostupnost vzhledem k nedostatečné silniční síti a chybějící dálnici, což snižuje konkurenceschopnost regionu i jednotlivých firem. Další z velkých problémů je podle expertů malá mobilita obyvatelstva, která je do značné míry spojená se situací na trhu s nemovitostmi. Jednu negativní roli hraje státní regulace bydlení, která snižuje nabídku volných bytů, zejména ve velkých městech. Z pohledu podnikatelů tak snižuje možnost nalézt vhodné zaměstnance. Roli hraje i kulturní specifikum, protože část obyvatelstva není ochotna stěhovat se za prací a opustit současné bydliště. Odpovědi v písemném dotazníku podporují předchozí stanoviska. Hlavně přístup ke komunikačním službám je viděn jako pozitivum. Relativně nejhůře je vnímána podpora

Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v České republice v rámci projektu GEM 2006

Fyzická infrastruktura celkem

3.86

V ČR mohou nové rostoucí firmy získat dobrý přístup ke komunálním službám (plyn, voda, elektřina, kanalizace) asi během měsíce.

3.88

V ČR si nové rostoucí firmy mohou dovolit náklady na základní komunální služby (plyn, voda, elektřina, kanalizace).

3.80

V ČR mohou nové rostoucí firmy získat dobrý přístup ke komunikačním službám (telefon, internet, apod.) asi během týdne.

4.18

V ČR NENÍ pro nové rostoucí firmy příliš drahé získat dobrý přístup ke komunikačním službám (telefon, internet, apod.).

4.17

V ČR poskytuje fyzická infrastruktura (silnice, komunální služby, komunikační služby, odvoz odpadů) dobrou podporu pro nové rostoucí firmy.

Nepravdivé

1

46

Pravdivé

3.19

2

3

4

5

fyzické infrastruktury jako celku včetně silnic, kde experti nevnímají ani pozitivní ani negativní vliv na začínající podniky, což odpovídá kritickým hodnocením části expertů v interview. V mezinárodním srovnání se ČR nachází v lepší polovině na 16. místě z 37 zemí. Před ČR se nacházejí především vyspělé evropské země, na prvním místě se umístily Spojené státy. Podobné výsledky potvrzuje i studie Global Competitiveness Report (IMD, 2006), kde se ČR nachází na velice slušném 18. místě, pokud se týká základní infrastruktury. Výsledky IMD nepotvrzují kritiku části expertů týkající se silnic. ČR se pohybuje v první třetině zemí, pokud jde o hustotu silniční sítě. To samozřejmě neposkytuje informace např. o přetíženosti dálnice D1 nebo nedostatcích silniční sítě v určitém regionu, např. na severu Čech.

Fyzická infrastruktura - mezinárodní srovnání odpovědí expertů Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v 37 zemích v rámci projektu GEM 2006

5 Podporující

3.86

4

3

2

USA

Singapur

Island

Finsko

Belgie

Dánsko

SAE

Chile

Norsko

Austrálie

Německo

Malajsie

Nizozemí

Lotyšsko

Velká Británie

Thajsko

Česká republika

Spanělsko

Řecko

Chorvatsko

Indie

Kolumbie

Argentina

Brazílie

Slovinsko

Uruguay

Maďarsko

Filipíny

Turecko

Peru

Jamajka

Rusko

Mexiko

Indonésie

JAR

Irsko

1

Itálie

Nepodporující

47

Přenos výzkumu a vývoje V této rámcové podmínce je zkoumáno, do jaké míry výzkum a vývoj v dané zemi vedou k novým příležitostem a jestli jsou výsledky výzkumu a vývoje k dispozici také pro nové firmy. To zahrnuje např. legislativní rámec u patentů, spolupráci komerční a akademické sféry, roli hraje i aplikovaný výzkum nebo přístup k podpoře pro high-tech iniciativy. Celkově experti vnímají, že přenos výzkumu a vývoje je do určité míry problematický, protože školy nejsou nuceny tento přenos zesilovat. Sice je legislativní rámec daný, např. na využití laboratoří, ale tato možnost není v praxi moc využívána. Zisky jednotlivých kateder a útvarů univerzit totiž do značné míry přecházejí na univerzity jako celek, intenzivní práce ve spojení s praxí tedy není pro konkrétní vědce natolik atraktivní. Přenos výzkumu a vývoje díky spolupráci s komerční sférou je vnímán pozitivně, často je ale podstatný aktivní zájem firmy a její spolupráce s vysokou školou. Co podle názoru značné části expertů chybí, jsou funkční podnikatelské inkubátory v České republice, které by podpořily přenos výzkumu a vývoje prostřednictvím zakládání spin-off firem, současná nabídka ještě zdaleka nestačí pokrýt rostoucí poptávku. Otázkou také je, zda je současné vnímání podnikatelských inkubátorů jako neziskového nástroje regionálního rozvoje tou nejefektivnější cestou. Je možné, že ziskově orientované inkubátory by byly efektivnější v podpoře rychlého rozvoje v nich sídlících firem. Experty bylo kritizováno i to, že se inovace a přenos vědy a výzkumu nacházejí ne pod vlastním ministerstvem, např. pro vědu a výzkum, ale jsou zařazeny pod jiná ministerstva. Podle některých expertů by byla koncentrace pod vlastním ministerstvem výhodnější, protože tato oblast je podle jejich názoru klíčová pro další rozvoj České republiky. V oblasti univerzit jsou různé faktory, které limitují další vývoj této rámcové podmínky. K tomu zajisté patří velká oblast legislativních předpisů. Například u vysokých škol je podle expertů problematické, že mají jenom dva úkoly, které jsou pro ně stanoveny zákonem: výuka studentů a základní výzkum. Uplatnění vynálezů a inovační aktivity vysokých škol jako třetí úkol chybí, což je ale ve velké části Evropy běžná praxe. Investice vysokých škol do spin-off firem jsou teoreticky podle zákona možné, ale v praxi se ukázalo, že tento proces může trvat až dva roky, což je pro obchodní sféru nepřijatelné. Podle expertů jsou již k vidění kroky, které napomáhají vývoji v této oblasti, např. regionální snahy. Experti nicméně často nazírají na další vývoj univerzit kriticky. Jde hlavně o otázku, jestli při současném vývoji zůstanou nejlepší učitelé a vědci na školách v ČR. Existuje výrazné riziko, že ti nejlepší odejdou do zahraničí, nebo se budou orientovat na komerční sféru, protože akademická kariéra je málo atraktivní. Příčinou je systém odměňování státních zaměstnanců, který je pro mladé ambiciózní vědecké pracovníky demotivující. Stejně tak přidělování grantů často závisí na kontaktech zasloužilých pracovníků a pomáhá udržovat stávající elity, často přežívající ještě z dob komunismu. Důsledkem je, že se možnosti přenosu výzkumu a vývoje zmenšují, protože není dostatek vynálezů a možností pro spolupráci. V písemném dotazníku vnímali experti přenos výzkumu a vývoje spíše kriticky. Hlavně přenos na nové rostoucí firmy byl posuzován jako problematický, což odpovídá kritickým poznámkám v interview. Nejvíce neutrálně se vyjádřili experti k vědecké a technologické základně v České republice. Domnívají se, že alespoň v některých oblastech se pohybuje

48

Přenos výzkum u a vývoje celkem

2.38

V ČR existuje využitelná dobrá podpora pro inženýry a vědce, aby komercializovali své nápady prostřednictvím nových rostoucích firem.

2.30

V ČR vědecká a technologická základna alespoň v jedné oblasti účinně podporuje zakládání nových technologických firem na světové úrovni.

3.00

V ČR existující pro nové rostoucí firmy dostatečné vládní subvence na pořízení nových technologií.

2.32

V ČR si mohou nové rostoucí firmy dovolit nejnovější technologie.

2.36

V ČR mají nové rostoucí firmy rovnocenný přístup k novým výzkumům a technologii jako velké zavedené firmy

2.33

V ČR jsou nové technologie, vědecké a další znalosti účinně přenášeny z univerzit a veřejných výzkumných center do nových rostoucích firem.

Nepravdivé

1

Pravdivé

2.12

2

3

4

5

Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v České republice v rámci projektu GEM 2006

na světové úrovni. V interview byly zmíněny jako majáky české vědy bezlopatková turbína nebo nanovlákna. Když se podíváme na mezinárodní srovnání odpovědí expertů, tak se ČR i přes silnou kritiku expertů nachází v polovině všech zemí. Z nových členů EU je před ČR jenom Maďarsko, naopak ze starých zemí EU není za ČR žádná. Na prvním místě se nachází Spojené státy, které slouží pro velkou část Evropy jako vzorový případ díky silné orientaci na hodnocení výsledků vývoje a výzkumu prostřednictvím licencí a patentů. Na druhém místě se nachází Singapur, který už léta prosazuje velice agresivní strategii přenosu výzkumu a vývoje, např. chce vybudovat zaměření na biotechnologie na zelené louce. Z evropských zemí se nejlépe umístily Belgie a Finsko. Podle výsledků studie Global Competitiveness Report (IMD, 2006) funguje přenos výsledků z univerzit na firmy v ČR dobře. Pozitivně vnímána je i technologická spolupráce mezi firmami. Méně pozitivní je možnost financování technologického vývoje.

49

5 Podporující

4

3

2.38 2

USA

Belgie

Singapur

Finsko

SAE

Irsko

Norsko

Indie

Řecko

Dánsko

Austrálie

Velká Británie

Island

Německo

Maďarsko

Itálie

Spanělsko

Mexiko

Malajsie

Nizozemí

Česká republika

Slovinsko

Indonésie

Chorvatsko

Chile

Thajsko

Filipíny

Turecko

Lotyšsko

Brazílie

Kolumbie

JAR

Argentina

Rusko

Peru

Uruguay

1

Jamajka

Nepodporující

Přenos výzkumu a vývoje - mezinárodní srovnání odpovědí expertů Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v 37 zemích v rámci projektu GEM 2006

Nabídka služeb pro nové firmy Do rámcové podmínky „nabídka služeb pro nové firmy“ patří nabídka a kvalita komerčních služeb pro nové firmy. Jedná se o právní poradenství, účetnictví i další formy firemního poradenství. Nejde přitom jen o nabídku samotnou, ale také o to, zda si nové firmy mohou dovolit zaplatit náklady na tyto služby. Situace v této oblasti byla v rozhovorech vnímána poměrně neutrálně. Experti se vyjadřovali, že existuje nabídka celé řady služeb pro podnikatele a tyto služby pak není obtížné získat. Pokud jde o účetnictví a právní služby, je nabídka dostatečná. V organizačním poradenství a speciálních službách již je situace obtížnější - dodavatelé služeb existují, ale pro nové firmy bývá obtížné je získat. Situace se také velmi liší v regionech - podnikatelé sídlící mimo větších měst mají nabídku těchto služeb pouze omezenou. Zjištění z dotazníku potvrzují zjištění z rozhovorů. Existuje dostatek služeb pro nové firmy, je spíše lehké získat dobré bankovní, právní a účetní služby, neutrální je situace pokud jde o kvalitu dodavatelů a konzultantů a jako jediný možný problém je tak vnímána schopnost nových firem zaplatit (kvalitní) dodavatele služeb. V mezinárodním srovnání je situace ČR nevyhraněná, pohybující se lehce pod průměrem spektra zemí, o něco výše než Slovinsko a Maďarsko, ale s výjimkou Itálie níže než ostatní země Evropské unie. Nejlépe jsou služby pro nové firmy vnímány experty v USA.

50

Obchodní partneři a služby celkem

3.14

V ČR je pro nové rostoucí firmy lehké získat dobré bankovní služby (běžné účty, devizové transakce, bankovní záruky a podobně).

3.38

V ČR je pro nové rostoucí firmy lehké získat dobré právní a účetní služby.

3.37

V ČR je pro nové rostoucí firmy lehké získat dobré dodavatele, subdodavatele a konzultanty.

2.92

V ČR si nové rostoucí firmy mohou dovolit náklady na služby dodavatelů, subdodavatelů a konzultantů.

2.42

V ČR existuje dostatek dodavatelů, subdodavatelů a konzultantů, kteří mohou podpořit nové rostoucí firmy.

Nepravdivé

Pravdivé

3.59

1

2

3

4

5

Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v České republice v rámci projektu GEM 2006

Obchodní partneři a služby - mezinárodní srovnání odpovědí expertů Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v 37 zemích v rámci projektu GEM 2006

5 Podporující

4 3.14

3

2

USA

SAE

Belgie

Indie

Dánsko

Nizozemí

Island

Finsko

Norsko

Singapur

Lotyšsko

Irsko

Indonésie

Řecko

Německo

Uruguay

Austrálie

Velká Británie

Rusko

Malajsie

Filipíny

Španělsko

Chile

Česká republika

Jamajka

Argentina

Maďarsko

Itálie

Slovinsko

Thajsko

Chorvatsko

Brazílie

Turecko

JAR

Mexiko

Kolumbie

1

Peru

Nepodporující

51

Vzdělávání Rámcová podmínka vzdělávání zahrnuje rozvoj a prosazování opatření, která jsou cíleně mířena na rozvoj podnikatelských kompetencí žáků, studentů i podnikatelů samých. Zahrnují rozvoj osobnostních charakteristik důležitých pro podnikání, jako je sebedůvěra nebo osobní iniciativa, stejně jako specifických dovedností spojených s podnikáním, např. vyjednávání, komunikační, prodejní nebo manažerské dovednosti. Stejně tak obsahují dovednosti spojené s objevováním a rozvíjením tržních příležitostí. Vzdělávání je v ČR vnímáno ambivalentně. Na jednu stranu je vyzdvihována tradice kvalitního vzdělání, zejména v technických oborech, na stranu druhou je kritizován nedostatek dovedností a schopností zacházet s informacemi. Jako o něco lepší je vnímáno vzdělávání na vysokých školách oproti školám základním, které jsou stále vnímány jako zaměřené na osvojení si velkého množství informací, které poté žák neumí správně využít. Do oblasti vzdělávání byla směřována dlouhá řada doporučení dotazovaných expertů. Vzdělávání bylo vnímáno jako oblast prioritní a z dlouhodobého pohledu pro rozvoj podnikatelské aktivity nejdůležitější. Experti vyzvedávali aktivity jako je Junior Achievement, které umožňují studentům seznámit se s podnikáním již v průběhu studia na střední škole. Principiálně zazníval názor, že na to začít s podnikatelským vzděláváním není nikdy brzo, byly dávány pozitivní příklady ze zahraniční, kdy se podnikatelé zapojují do výuky již na základních školách. Experti se též domnívali, že klíčová je role učitelů. S tím je také spojena současná obtíž - učitelé samotní byli vychováváni tradičním způsobem výuky opřeným o memorování znalostí a mají tak tendenci (zvláště ti starší) stejným způsobem předávat dál. Většina z nich také nikdy sama nepodnikala a tak je problematické, kdo by měl podnikání na nižších stupních škol učit, aby byla výuka opravdu podnikatelská, podporovala iniciativu studentů a jejich sebedůvěru vztaženou k podnikání. Ze strany expertů byla požadována povinná praxe během vysokoškolského studia, která nyní většinou v systému vzdělávání chybí. Naopak vyzdvihována byla dnes již rozšířená možnost studia v zahraničí. V písemném dotazníku byli experti poměrně kritičtí. Odborné, manažerské a vysokoškolské vzdělávání posuzovali neutrálně či jen mírně podprůměrně. Naopak u výuky na základních a středních školách byli kritičtější. Tato výuka podle nich neklade dostatečnou pozornost na podnikání a zakládání nových firem, nezprostředkovává dostatečné znalosti o principech tržní ekonomiky ani nepodporuje tvořivost, soběstačnost a osobní iniciativu žáků a studentů. Zde je možné dát do souvislosti poměrně nízkou míru nové podnikatelské aktivity studentů nad 18 let, která byla pouze 4,2%. Vezmeme-li do úvahy, že VŠ studenti jsou z velké části budoucí ekonomickou elitou národa, může se jednat v dlouhodobém pohledu o výrazně problematickou oblast. Přes poměrnou kritičnost našich expertů není však pravděpodobně situace v ČR nějakým způsobem negativně výjimečná. V mezinárodním porovnání odpovědí expertů se ČR i přes kritiku nachází v polovině všech zemí. Za nejlepší považovali národní experti své vzdělávání v Singapuru a USA, naopak poměrně nízko se umístilo Německo, které je známé určitou rigiditou svého vzdělávacího systému.

52

Vzdělání celkem

2.18

V ČR poskytují systémy odborného, profesního a dalšího vzdělávání dobrou a postačující přípravu pro založení a růst nových firem.

2.94

V ČR poskytuje úroveň ekonomického a manažerského vzdělávání dobrou a postačující přípravu pro založení a růst nových firem.

2.94

V ČR nabízejí vysoké a vyšší odborné školy dobrou a postačující přípravu pro založení a růst nových firem.

2.69

V ČR věnuje výuka na základních a středních školách dostatečnou pozornost podnikání a zakládání nových firem.

2.09

V ČR poskytuje výuka na základních a středních školách dostatečné znalosti o principech tržní ekonomiky. V ČR podporuje výuka na základních a středních , školách kreativitu soběstačnost a osobní iniciativu

2.39

2.27

Nepravdivé 1

Pravdivé 2

3

4

5

Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v České republice v rámci projektu GEM 2006

Vzdělání - mezinárodní srovnání odpovědí expertů Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v 37 zemích v rámci projektu GEM 2006

5

Podporující

4

3 2.18

2

USA

Singapur

Lotyšsko

Norsko

Austrálie

Dánsko

Velká Británie

Rusko

Indonésie

Belgie

Mexiko

Maďarsko

SAE

Finsko

Řecko

Chorvatsko

JAR

Filipíny

Nizozemí

Česká republika

Irsko

Turecko

Island

Slovinsko

Spanělsko

Itálie

Argentina

Indie

Malajsie

Kolumbie

Thajsko

Německo

Peru

Jamajka

Chile

Uruguay

1

Brazílie

Nepodporující

53

Otevřenost trhu Otevřenost trhu je v rámci GEM definována jako míra, ve které jsou obchodní vztahy stabilní a odolné vůči změnám, což má vliv na to, jestli mají nové firmy šanci vstoupit na trh a nahradit existující hráče. Také zahrnuje netransparentnost trhu (např. asymetrické informace), vládní politiku, která zlepšuje otevřenost trhu (např. ochranu hospodářské soutěže) a strukturu trhu (např. existenci dominance velkých firem). Otevřenost trhu jako celek je až na výjimky v určitých oblastech považována za dostatečnou až dobrou. Jeden z expertů dokonce popsal otevřenost trhu jako až příliš velikou. Nicméně otevřenost je chápána jako pozitivum, protože umožňuje českým firmám naučit se prosadit na tuzemském trhu, což pak usnadňuje prosazení i v zahraničí. Členství v EU napomáhá lepšímu uplatnění se na těchto trzích. Spíše ojedinělými problémy ohledně otevřenosti trhu jsou již zmíněný nedostatek mobility zaměstnanců nebo velká síla obchodních řetězců při jednání s tuzemskými malými a středními firmami.

Otevřenost trhu celkem

3.01

V ČR je legislativa na ochranu hospodářské soutěže efektivně a dobře uplatňována.

2.83

V ČR mohou nové rostoucí firmy vstoupit na trhy, aniž by byly nečestně blokovány zavedenými firmami.

2.75

V ČR si mohou nové rostoucí firmy dovolit náklady vstupu na trh.

2.63

V ČR mohou nové rostoucí firmy jednoduše vstoupit na nové trhy.

2.89

V ČR se trhy pro zboží a služby nabízené firmám rok od roku dramaticky mění

2.91

V ČR se trhy pro spotřební zboží a služby rok od roku dramaticky mění.

Nepravdivé 1

Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v České republice v rámci projektu GEM 2006

Pravdivé

3.11

2

3

4

5

Na úrovni jednotlivých otázek v písemném dotazování byli experti spíše neutrální. Nejskeptičtější byli u otázky, zda si nové firmy mohou dovolit náklady vstupu na trh. V mezinárodním porovnání je Česká republika v té otevřenější polovině zemí, před většinou zemí Evropské unie. Za nejuzavřenější jsou považovány Finsko a Belgie. To je potvrzeno také v Indexu ekonomické svobody, kde se ČR pohybuje mezi polovinou a první třetinou zemí. Tím je jasně před většinou zemí střední a východní Evropy.

54

Otevřenost trhu - mezinárodní srovnání odpovědí expertů

5

Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v 37 zemích v rámci projektu GEM 2006

4

Podporující

2

3

3.01

SAE

Indonésie

Island

Rusko

Turecko

Chorvatsko

Indie

Maďarsko

Brazílie

Argentina

Thajsko

Singapur

Filipíny

Lotyšsko

Česká republika

Slovinsko

Velká Británie

USA

Nizozemí

Jamajka

Malajsie

Itálie

Dánsko

Německo

JAR

Řecko

Peru

Mexiko

Irsko

Austrálie

Norsko

Spanělsko

Chile

Kolumbie

Belgie

Uruguay

Finsko

1

Nepodporující

Doporučení Model GEM, který byl představen na začátku zprávy, klade velký důraz na vliv podnikatelské dynamiky na hospodářský růst prostřednictvím využití podnikatelských příležitostí a podnikatelského potenciálu. Oboje je ovlivněno rámcovými podmínkami vztaženými k podnikání, které jsou zase ovlivněny sociálním, kulturním a politickým kontextem. Tyto faktory jsou zkoumány v rámci projektu GEM a představují komplexní systém interakcí, kde jednotlivá doporučení mohou být aplikována jak izolovaně, tak v rámci společného působení s dalšími faktory ovlivňujícími podnikatelskou aktivitu. Podnikatelská aktivita v ČR jako celek je v mezinárodním srovnání relativně dobrá. Míra nové podnikatelské aktivity je se 7,85% v evropském měřítku dokonce vysoká. Optimistický je i podíl plánovaných rychle rostoucích firem uváděný našimi respondenty a také podíl firem v technologických oborech, které mají silnou exportní orientaci. Nicméně určitým problémem je, že sice mnoho osob uvažuje o tom, že by založilo firmu a dokonce dělá první kroky k jejímu založení, ale na cestě k němu velká část těchto osob ztratí svou původní motivaci a k založení firem nedojde. Tento poměr „ztracených podnikatelů“ je přitom v porovnání s ostatními zeměmi velmi vysoký. Je pravděpodobné, že na cestě k založení nové firmy jsou rodící se podnikatelé odrazováni jak některými nepříznivými rámcovými podmínkami (např. v legislativní oblasti), tak i negativním image podnikatelů a podnikání v české společnosti. Tímto způsobem ČR ztrácí svůj podnikatelský potenciál, který by mohl být využit díky podnikání nových rostoucích firem pro ekonomický rozvoj. Rámcové podmínky představují skupinu různých možností zásahů na vylepšení podnikatelského prostředí u různých aktérů. Tato doporučení jsou založena především na rozhovorech s experty na podnikání, jakož i vlastních názorech autorů založených na výsledcích průzkumu dospělé populace.

55

1. Podnikatelská kultura Jedním z hlavních výsledků v oblasti kulturního, sociálního a politického kontextu je zjištění velmi špatné situace ve vnímaní úspěšných podnikatelů ve společnosti. To není jenom kvalitativním názorem expertů, ale je to potvrzeno také vnímáním obyvatelstva, kde ČR dosáhla druhého nejhoršího výsledku ze všech zemí. Podle nás je toto jeden z hlavních bodů, kde by se mělo zapracovat, máme-li za cíl vylepšení podnikatelského prostředí. Zlepšit situaci v oblasti podnikatelské kultury je během na dlouhou trať. Z dlouhodobého pohledu je klíčové vzdělávání, kdy by již od základní školy měli být mladí lidé podporováni v osvojení si podnikatelských charakteristik, kterými jsou osobní iniciativa, přijetí vlastní odpovědnosti, sebedůvěra či tvořivost. To předpokládá do značné míry buď obměnění, nebo rozvoj stávajícího učitelského sboru. Z doporučení více krátkodobých je klíčová role médií i politiků. Úspěšní podnikatelé by měli dostat více prostoru a být oceňováni s větším mediálním impaktem. Při referování o různých kauzách by média mohla používat jiná označení pro dané osoby než označení „podnikatel“.

2. Financování V oblasti financování je problémem dostupnost zárodečného financování a financování expanze rostoucí firmy. Podle řady expertů by bylo možným řešením vytvořit polostátní fond na podporu začínajících firem pro financování úplného startu, např. pro vývoj prototypu u high-tech firem. Tím by se zvýšila šance pro tyto firmy dostat se vůbec do té fáze, kde se mohou ucházet o rizikový kapitál. Ale také pro rostoucí firmy je hledání kapitálu problémem, tam by se dalo doporučit zefektivnění státní podpory firmám, které rozvíjejí svůj export do zahraničí. Pomohlo by sladění státních institucí aktivních v této oblasti jako je CzechTrade, MPO, CzechInvest a MZV.

3. Vládní programy Vládní programy jsou vítanou formou podpory podnikatelů, ale jsou také ze strany velké části expertů kritizovány za svou komplikovanost a administrativní náročnost, například co se týká fondů EU. Do dnešní doby také do značné míry chyběly vhodné programy pro určité klíčové skupiny firem, jako například programy zacílené na rychle rostoucí firmy. K novým operačním programům v období 2007-2013 patří Operační program Podnikání a inovace (OPPI). Jednotlivé pilíře OPPI odpovídají z velké části doporučením vzešlým z projektu GEM. Všeobecně pozitivně je možno vnímat lepší zacílení na specifické skupiny MSP, které jsou klíčové pro znalostní ekonomiku, např. rychle rostoucí firmy anebo spin-off firmy, které napomáhají přenosu výsledků výzkumu do praxe. To odpovídá doporučením ze strany GEM, kde bylo zjištěno, že pro tyto skupiny podniků neexistuje dostatek cílených podpor. Hned v první prioritní ose OPPI (Vznik firem) má využití nových proinovačně působících finančních nástrojů (např. spolupráce v rámci iniciativy JEREMIE) řešit problematiku financování projektů začínajících firem prostřednictvím rizikového kapitálu i v úplně počáteční fázi podnikání. Novou orientaci je tedy možné vnímat pozitivně. Bankovní nástroje podpory MSP, podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb jsou hlavní zaměření prioritní osy 2 (Rozvoj firem), která mohou napomoci rozvoji firem. Do určité míry problematický může být malý důraz kladený na růst firmy jako takový a jeho prolnutí s cílem snižování regionálních disparit, čímž může dojít k rozmělnění tohoto cíle.

56

Prioritní osa 4 (Inovace) zahrnuje zvyšování inovační výkonnosti podniků a kapacit pro průmyslový výzkum a vývoj. Nově jsou zařazeny také aktivity spojené s ochranou práv průmyslového vlastnictví. Ty mohou být považovány za velice užitečné při přenosu výzkumu do praxe. V rámci této prioritní osy může dojít i ke sblížení podnikatelské sféry a univerzit, což bylo dle komentářů řady expertů bolavé místo. Prioritní osa 5 (Prostředí pro podnikání a inovace) obsahuje oblasti podpory nazvané platformy spolupráce, infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů a infrastruktura pro podnikání. Patří sem např. infrastruktura pro výzkum a vývoj (vědeckotechnické parky, inkubátory). Tato podpora byla považována v minulosti spíše za nedostatečnou v tom smyslu, že nabídka nestačí na poptávku, takže se jedná o krok správným směrem. Prioritní osa 6 (Služby pro rozvoj podnikání) zahrnuje podporu poradenských a marketingových služeb, včetně tvorby národního registru poradců, ale také zvyšování marketingových aktivit malých a středních podniků na zahraničních trzích. Nabídka služeb pro nové firmy byla považována ve výzkumu GEM za poměrně dobrou, ale i zde byly komentáře, že chybí programy zaměřené zvlášť na rychle rostoucí podniky.

4. Vládní politika Určité nedostatky jsou vnímány v oblasti vládní politiky. Podle názoru expertů máme komplikovanou legislativu, vysoké daňové zatížení práce, často byrokratické fungování úřadů, pomalu pracující soudy a založení samotného podnikání by mohlo být dále zjednodušeno. Tato oblast byla experty často zmíněna jako jedna z hlavních bariér pro podnikání v České republice. Řešením je výrazné zjednodušení právních předpisů, aby se v nich podnikatelé dokázali lépe orientovat, vydávání závazných stanovisek ze strany finančních úřadů, zjednodušení daňového systému, výrazné omezení současné praxe přilepování dodatků k různým nesouvisejícím zákonům, větší transparentnost zadávání státních zakázek a další.

5. Fyzická infrastruktura Fyzická infrastruktura je považována za dobrou. Zlepšit je zapotřebí dostupnost určitých regionů prostřednictvím rozšíření sítě dálnic. Pro některé obory začíná být citelné i např. zdražení elektrické energie a dalších komunálních služeb, které jdou často do monopolního zisku jejich poskytovatelů.

6. Přenos výzkumu a vývoje Přenos výzkumu a vývoje je považován za zlepšující se, ale značné možnosti vylepšení stále existují, zejména ve směřování ke znalostní ekonomice. Například je kritizován liknavý postoj některých univerzit k přenosu výsledků do komerční praxe. Částečně může chybět i legislativní rámec přenosu. Doporučením může být zavedení ve Švýcarsku úspěšného legislativního předpisu, kdy mají technické univerzity přímo v právním rámci předpis, že jejich třetím úkolem vedle výuky a výzkumu je přenos a zhodnocení výsledků v praxi. Dalším doporučením je změna odměňování vědeckých pracovníků, která je v současné podobě příliš závislá na věku a málo na výsledcích.

7. Nabídka služeb pro nové firmy Nabídka služeb pro nové firmy je považována za poměrně dobrou, byť některé služby zejména v menších městech a v obcích mohou být obtížněji k dispozici. Oblastí služeb firmám, která do značné míry chybí, je efektivní poradenství či coaching podnikatelů zaměřený na rozpracování identifikovaných podnikatelských příležitostí, rychlý růst nové firmy či na zprostředkování nebo zajištění externího financování.

57

8. Vzdělávání Vzdělávání by se mělo dále zaměřit na rozvoj dovedností a uplatnění znalostí v praxi. Tento proces by měl přitom začínat již na základních školách, ne až na školách vysokých. Mělo by se dále rozvíjet zapojení podnikatelů do výuky a na vysokých školách by měly být do systému vzdělávání zařazeny povinné praxe ve firmách. Vzdělávací systém na všech stupních by měl více podporovat iniciativu, otevřenost, sebedůvěru a přijetí odpovědnosti za sebe sama. Větší důraz by měl být též kladen na oblast měkkých dovedností, a to dovednosti prodejní, vyjednávací, prezentační, komunikační a týmové.

9. Otevřenost trhu Je považována za velice dobrou, jediným doporučením je ponechat otevřenost trhu alespoň na současné úrovni. Jeden z hlavních bodů doporučení je vylepšení statusu podnikatele ve společnosti. Když budoucí podnikatel necítí podporu a ocenění ze strany rodiny i společnosti, tak se i přes dobré příležitosti a podpůrné programy do rizika podnikání nepustí. Dalším důležitým poznatkem v rámci tohoto výzkumu bylo, že přenos plánů na podnikání do založení reálné nové firmy u nás v České republice nefunguje optimálně. V tomto místě ztrácí naše ekonomika výrazný potenciál, který zůstává nevyužit a politika zaměřená na podporu podnikání by sem měla upřít svou pozornost. Důležité je také zaměřit se na rychle rostoucí firmy, které slibují potenciálně největší přínos k vytváření nových pracovních míst a rozvoji naší ekonomiky. Z dlouhodobého pohledu jsou klíčové i změny ve způsobu vzdělávání.

58

Příloha 1: Seznam expertů Ing. Ondřej Bartoš je investor, konzultant a entuziasta. Je zakladatelem a výkonným ředitelem TUESDAY Business Network. Od roku 2005 působí jako investiční ředitel polského technologicky orientovaného venture kapitálového fondu MCI Management S.A. pro ČR a SR. V minulosti stál u zrodu firem Credo Int., Acron Communications, Incubator 2.0 a dalších. V současné době je členem představenstva České venture kapitálové asociace (CVCA), členem dozorčí rady Pracujme chytřeji! o.p.s., členem dozorčí rady AMISTA investiční společnosti a zastupuje MCI v několika dalších statutárních orgánech společností. Vystudoval finance a finanční řízení firmy na Vysoké škole ekonomické v Praze (2000). Jan Dobrý, lic. oec. HSG, narozen v Praze, je česko-švýcarským občanem. Po studiu podnikatelství na univerzitě v St. Gallenu začal pracovat v kanceláři pro rozvoj regionu kantonu St. Gallen. Od roku 1993 do roku 1997 působil na různých pozicích v oblasti financí a controllingu u předního švýcarského výrobce textilních strojů firmy Rieter ve Švýcarsku a v ČR. Od roku 1997 pracuje ve firmě Plaston Group jako CFO a od roku 1999 jako výkonný ředitel a člen představenstva. Ing. Blanka Elfmarková vystudovala mezinárodní obchod a politologii na VŠE. Potom pracovala v České centrále cestovního ruchu, kde se věnovala problematice spolupráce s regiony a informatice. Je spoluzakladatelkou různých společností, např. its42. Působila jako ředitelka sekce cestovního ruchu na Ministerstvu pro místní rozvoj. V současné době pracuje jako vrchní ředitelka sekce EU a mezinárodních vztahů na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Mgr. Kateřina Forstingerová je generální ředitelkou společnosti Moravia IT, a.s. Má mnohaleté zkušenosti v oblasti lokalizace a ve společnosti Moravia IT pracuje od jejího vzniku (původně zastávala pozici provozní ředitelky). V uplynulých letech řídila růst a zavedení společnosti jako globálního poskytovatele komplexních služeb, který má dnes 11 kanceláří v 9 zemích na 3 kontinentech. Je držitelkou ocenění Podnikatel roku 2000 pro ČR. Je dosud jediným zástupcem z oboru překladů a lokalizací, kterému bylo ocenění Podnikatel roku uděleno. Ing. Jiří Grund studoval Střední průmyslovou školu textilní v Jilemnici a Textilní univerzitu v Liberci, kterou ukončil jako Ing. v roce 1973. Od roku 1973 až do roku 1990 pracoval v manažerských funkcích ve s.p. Texlen, který zpracovával lněná vlákna. Od roku 1990, kdy založil společně s manželkou a dvěma syny firmu GRUND, podniká v oboru výroby a prodeje koupelnových koberců. Dnes firma zaměstnává přibližně 250 lidí v ČR a Německu. Své zboží exportuje do více než 32 zemí celého světa. Ing. Karel Havlíček, MBA, PhD. je členem vrcholového vedení průmyslového holdingu Sindat Group, kde mj. odpovídá za exportní a obchodně-akviziční aktivity do více jak 70 zemí světa. V rámci holdingu zasedá v několika správních radách a představenstvech. Je zakladatelem a místopředsedou představenstva Asociace malých a středních podniků ČR a vicepresidentem evropské asociace UEAPME sdružující hospodářské komory a sdružení MSP v EU. Je autorem nebo spoluautorem několika odborných knih a vysokoškolských skript, zaměřených na marketing a management, pravidelně publikuje v odborném tisku. Přednáší na vysokých školách v Evropě a USA.

59

Diane Ruth Holt, J.D. je senior konzultantkou regionální poradenské firmy Central European Advisory Group. V minulosti byla mezinárodním poradcem v právním oddělení italského poskytovatele elektřiny - Enel, SpA, v Římě. Dále poskytovala poradenství neziskovým organizacím a malým podnikům. Na University of Michigan, USA, získala doktorský titul. Je členkou The District of Columbia Bar, Maryland State Bar a České advokátní komory. Mluví plynně anglicky, španělsky, italsky a dobře se domluví i česky. Roger J. M. Hutter, KMU-HSG je jednatelem a zakladatelem firmy SwissCzech Agency v Praze, což je specializovaná poradenská firma pro švýcarské klienty zaměřená na offshoring a sourcing. V minulosti dlouho pracoval ve Švýcarsku jako poradce pro Ernst & Young a byl členem představenstva v různých švýcarských firmách. Po ukončení postgraduálního MBA na univerzitě v St. Gallenu založil v Praze vlastní poradenskou firmu. Ing. Martin Jahn, MBA začal po ukončení studia na Vysoké škole ekonomické v Praze v roce 1994 působit ve vládní agentuře CzechInvest. Současně s tím studoval marketing a komunikaci v USA na DePaul University a získal titul MBA. V roce 1999 byl jmenován generálním ředitelem CzechInvestu. V letech 2004-2006 byl místopředsedou vlády pro ekonomiku. Od února 2006 pracuje jako člen představenstva firmy Škoda Auto, a.s. se zodpovědností za personální oblast. Ing. Radim Jančura založil svou firmu Student Agency před 13 lety ještě při studiích na elektrotechnické fakultě Vysokého učení technického. Zpočátku zprostředkovával jen au-pair a jazykové pobyty v zahraničí. Dnes jsou jeho Student Agency a sesterská společnost Orbix největší prodejci letenek u nás. Asi k nejznámějším produktům patří žluté autobusy, které brázdí české a evropské dálnice. Připravuje nové projekty, jako vstup na železnici a provozování hotelového řetězce. Byl vyhlášen podnikatelem roku 2005. Vladimír Jansa podniká od roku 1991 v oblasti IT a telekomunikací, v posledních 7 let jako ředitel a spolumajitel společnosti ICE s.r.o., která se zabývá vývojem, výrobou a systémovou integrací specializovaných IT produktů se zaměřením na bezdrátovou datovou komunikaci a satelitní sledovací systémy. Kromě vedení společnosti se aktivně podílel na řešení a koordinaci evropských a národních vědecko-výzkumných programů. Ing. Jana Klementová pracuje od roku 1992 v BIC Plzeň - Podnikatelském a inovačním centru. Od roku 1998 je jeho ředitelkou. Hlavním zaměřením týmu, který v Plzni řídí, je podpora a služby pro malé a střední, zejména inovační firmy. Má zkušenosti v oblasti projektů realizovaných na národní i mezinárodní úrovni. Mezi realizované projekty patří i rozvoj podnikatelského inkubátoru, služby transferu technologií nebo poradenství k účasti v projektech výzkumu a vývoje. PhDr. Vladimír Kokoška je od roku 1990 spolumajitelem a jednatelem firmy Direkta Group s.r.o. Je specialistou na problematiku strukturálních fondů Evropské unie. Má praktické zkušenosti se zpracováním projektů v objemu více než 4 mld. korun. Též se věnuje pravidelné přednáškové činnosti na tato témata.

60

Ing. Jaroslava Kubů pracuje na Ministerstvu průmyslu a obchodu od roku 1996, specializuje se na problematiku podpory rozvoje malého a středního podnikání v ČR, zejména na programy podpory financované z veřejných zdrojů. Spolupracuje na projektech zaměřených na zlepšení podnikatelského prostředí s organizacemi podnikatelské samosprávy a odbornými institucemi. V současné době zastává funkci zástupkyně ředitele odboru konkurenceschopnosti. Ing. Petr Kymlička je vedoucím partnerem v divizi Management Consulting firmy Deloitte v České republice a na Slovensku, získal titul inženýr na Vysoké škole ekonomické v Praze. Jako projektový manažer působil na dlouhé řadě projektů zaměřených na strategii, restrukturalizaci, organizaci a lidské zdroje, controlling a zvýšení výkonnosti firem. Specializuje se zejména na veřejný sektor, jakož i na vybraná odvětví průmyslové výroby – stavebnictví, strojírenství, chemický, zpracovatelský a automobilový průmysl. Patří ke špičkovým a nejzkušenějším konzultantům Deloitte. doc. Ing. Lubomír Lízal, PhD. je od roku 2003 ředitelem Národohospodářského ústavu AVČR a CERGE Univerzity Karlovy v Praze. Je absolventem FEL ČVUT, obor výpočetní technika - systémové programování v Praze, doktorské studium absolvoval v roce 1998 na CERGE Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval řadu studijních pobytů v Nizozemí a USA. Specializuje se na ekonomii transformace, aplikovanou mikroekonomii, struktury trhu, správu a řízení podniků, monopoly a životní prostředí. Působil jako externí konzultant pro Světovou banku a též jako hodnotitel v 5. rámcovém programu. Je členem European Economic Association, CEPR, WDI, Canadian Economic Society, Econometric Society. Jiří Jan Lobkowicz, lic. oec. HSG je partnerem ve společnostech Capital Housing & Development, s.r.o. a Hex Capital s.r.o. působících v oblasti financování a realizace nemovitostí a investičního bankovnictví. V letech 1990-1992 působil jako poradce ministrů hospodářství a privatizace v tehdejším Československu. Před rokem 1989 zastával pozice generálního ředitele Chase Manhattan Bank ve Švýcarsku, Francii a Monaku. V rámci rodinného majetku na Mělnicku se, kromě jiného, věnuje vinařství, umění a kultuře, turismu, lesnictví a myslivosti. Ing. Ladislav Macka od ukončení studia na Vysoké škole ekonomické v Praze pracoval v bankovnictví. Svou profesionální kariéru začal ve Státní bance československé, později v Komerční bance, kde zastával různé funkce až po ředitele pobočky banky v Praze. Poté pracoval v dceřiné společnosti rakouské banky Creditanstalt Praha, a.s. V současné době zastává funkci předsedy představenstva a generálního ředitele Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s. Je prezidentem České manažerské asociace. Ing. Pavel Mráček absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze v oboru ekonomika průmyslu. Poté působil na různých pozicích v České spořitelně a Bankovním domě Skala. Od roku 1997 působí v Českomoravské záruční a rozvojové bance, a.s., která napomáhá rozvoji MSP, infrastruktury a dalších sektorů ekonomiky vyžadujících veřejnou podporu. Je ředitelem pobočky Praha.

61

prof. Ing. Ivan Nový, CSc. je profesorem na Fakultě podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze, kde působí i ve funkci proděkana pro vědu a výzkum. Od roku 1992 je vedoucím katedry psychologie a sociologie řízení. Zaměřuje se na problematiku sociologických a sociálně-psychologických aspektů podnikového řízení s důrazem na oblast vedení lidí, podnikové kultury a interkulturního managementu. Spolupracuje s řadou zahraničních výzkumných a vzdělávacích zařízení a velmi významná je také jeho poradenská činnost pro známé a velké mezinárodní i české firmy. Ing. Ladislav Pírko, CSc. ukončil jako strojní inženýr v roce 1964 ČVUT v Praze a v roce 1984 obdržel titul CSc. v ekonomii. Má více než 24 let zkušeností se zpracováním mikroekonomických dat a tříletou zkušenost s hodnocením podniků u společnosti Dun and Bradstreet. Od roku 2000 do roku 2006 je zaměstnán v Agentuře pro podporu podnikání a investic CzechInvest se zaměřením na podporu malých a středních podniků. V současnosti je externím poradcem generálního ředitele teto agentury. Ing. Václav Polák vystudoval elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze. Poté působil jako projektant v ZPA Čakovice. Následně na ústředních orgánech realizoval výzkumné práce v oblasti energetiky, sdělovací techniky a dopadu těchto odvětví na životní prostředí. V posledních patnácti letech se věnuje podnikatelskému prostředí, vytváření vhodných legislativních podmínek především pro malé a začínající podnikatele a přípravě vhodných finančních programů pro podporu podnikání. V současné době na Ministerstvu průmyslu a obchodu řídí odbor konkurenceschopnosti. prof. PhDr. Martin Potůček, CSc., MSc. je profesorem veřejné a sociální politiky, působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a na Univerzitě v Kostnici v Německu. Byl 1. místopředsedou Rady pro výzkum a vývoj vlády ČR (1999-2004), prezidentem mezinárodní nevládní organizace Network of Institutes and Schools of Public Administration in Central and Eastern Europe (2000-2002). Od roku 2000 je vedoucím Centra pro sociální a ekonomické strategie FSV UK. Je autorem a spoluautorem mnoha knižních publikací a odborných statí, věnuje se též konzultantské činnosti. RNDr. Milan Press je doktorem biochemie (Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy) a má diplom v managementu z Open University. Ve své vědecké činnosti v rámci lékařského výzkumu se zabýval genovým inženýrstvím. Byl členem zastupitelstva hl.m. Prahy (1998-2002) a poradcem místopředsedy vlády pro otázky vědy (2004). Zabývá se systémy řízení a financování vědy a inovací, podporou technologických parků. V současné době je ředitelem Technologického a inovačního centra ČVUT v Praze. RNDr. Miroslav Procházka, CSc. je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty UK, obor matematika. Pracoval jako vědecký pracovník, vedoucí sekce informatiky a také jako člen vědecké rady Výzkumného ústavu vodohospodářského v Praze. V roce 1995 působil jako poradce 1. náměstka ministra školství. V Ústavu pro informace ve vzdělávání v Praze řídil od roku 1995 divizi analýz a informací a byl mj. národním koordinátorem projektu OECD INES. Ředitelem NÚOV je od roku 2001. Je členem české komise pro UNESCO a od roku 2004 zastupuje ČR v poradním výboru pro odborné vzdělávání Evropské komise.

62

doc. PhDr. Ing. Karel Riegel, CSc. absolvoval obor psychologie na Filosofické fakultě UK v Praze a obor ekonomika a řízení na Fakultě strojní, ČVUT v Praze. Je ředitelem Psychologického ústavu FFUK v Praze, předsedou České asociace psychologů práce a organizace a vysokoškolským pedagogem. Externě pracoval např. jako konzultant ve firmě AMALTHEA, a.s., jako interní konzultant managementu v IPB, a.s., v současné době ve Škoda auto, a.s., jako kouč vrcholového managementu. Profesně se zaměřuje na problematiku psychologie v podnikání, krizový management, koučování, psychodiagnostiku, assessment centre a programy podpory změnových projektů. Ing. Roman Sviták po vystudování kybernetiky a automatizovaných systémů řízení pracoval jako programátor a analytik. Po roce 1989 začal podnikat v oblasti výpočetní techniky a spoluzaložil jednu z prvních akciových společností. V roce 1991 založil firmu Grada Publishing, dnes největší nakladatelství odborné literatury v ČR, kde působí jako předseda představenstva. O rok později založil společnost ADK vyrábějící a distribuující plánovací systémy, v níž je jednatelem. V loňském roce se stal finalistou soutěže „Podnikatel roku“. K jeho zájmům patří sporty. Má rád hudbu Ivy Bittové a klubové filmy. JUDr. Luděk Svoboda je absolventem právnické fakulty Masarykovy university v Brně. Po ukončení studia pracoval jako právník se zaměřením na obchodní a občanské právo. Od roku 1994 působí na Úřadě pro ochranu hospodářské soutěže v Brně, kde prošel několika vedoucími funkcemi. V současné době působí ve funkci ředitele Sekce ochrany hospodářské soutěže I, která se zabývá ochranou soutěže v průmyslových odvětvích a v oblasti obchodu. Ing. Helena Šebková, CSc. je ředitelkou Centra pro studium vysokého školství. Zároveň je místopředsedkyní European Higher Education Society. Má doktorát z ČVUT v Praze. Zabývá se hodnocením kvality vysokých škol a dalšími aktivitami v této oblasti. Bc. Vladimír Šiška se narodil v Ostravě v roce 1965, kde dosud stále žije. V posledních letech však působí v Praze, kde se na různých úrovních zabýval především oblastí informačních technologií a telekomunikací. Nejprve jako náměstek předsedy Úřadu pro veřejné informační systémy ČR, posléze jako náměstek ministra informatiky. V letech 2003 – 2005 zastával post poradce pro informatiku při Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR. Od roku 2004 působí jako tajemník úřadu Hospodářské komory ČR. PhDr. Miloslav Šolc je absolventem FF UK v Praze, obor psychologie. Po ukončení studia se zaměřil na oblast psychologie práce a organizace pro potřeby podnikové praxe. Zabýval se rovněž průpravou řídících pracovníků. Od roku 1990 je ředitelem CAPA, a. s., česko-holandské poradenské společnosti, která je zaměřena na strategické řízení a řízení lidských zdrojů. Ing. Kvido Štěpánek absolvoval VUT v Brně jako strojní inženýr. V letech 1981 až 1990 pracoval jako konstruktér a technolog ve firmě vyrábějící jističe. Na svém kontě má několik využívaných patentů a průmyslových vzorů. Od roku 1990 byl ředitelem podniku Isolit, od roku 1993 ředitelem a spolumajitelem Isolit Bravo spol. s r. o. V roce 2002 byl vyhlášen Podnikatelem roku České republiky.

63

Mgr. Alena Štěrbová absolvovala Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. V současnosti je prorektorkou pro rozvoj Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. V letech 2004-2006 pracovala jako náměstkyně ministryně školství pro evropskou integraci, evropské programy a mezinárodní vztahy. V letech 2001-2004 byla náměstkyní hejtmana pro oblast vzdělávání kraje Vysočina a předsedkyní Komise pro školství Asociace krajů ČR. Předtím působila jako ředitelka gymnázia. Účastnila se mnoha evropských projektů, byla členem monitorovacích a řídících výborů operačních programů (OP RLZ, SROP, Equal). JUDr. Jan Šťovíček, PhD. je absolventem právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Université Paris I. Panthéon-Sorbonne v Paříži. Do roku 2003 byl zaměstnán u Jablonský & Associates advokátní kancelář, Praha a od roku 2005 je společníkem KŠD ŠŤOVÍČEK advokátní kancelář, v.o.s., Praha. Specializuje se na fúze a akvizice, obchodní závazkové vztahy a sportovní právo. Je např. soudcem Mezinárodního odvolacího soudu FIA v Paříži a člen výkonné rady Národního výboru Mezinárodní obchodní komory (ICC) v ČR. Ing. Pavel Švagr, CSc. po ukončení studií na Vysoké škole ekonomické v Praze působil jako odborný asistent katedry managementu. V roce 1989 obhájil disertační práci v oboru ekonomika průmyslu. Spolupracoval na tvorbě několika vysokoškolských skript a odborných publikací v oboru malého a středního podnikání a v řízení a organizaci výroby. Od roku 1998 do r. 2000 působil jako poradce ministra pro místní rozvoj. Od roku 2000 je ředitelem Státního fondu dopravní infrastruktury. Ing. Pavel Švejda, CSc. je generálním sekretářem Asociace inovačního podnikání ČR. Je prezidentem asociace vědeckých a technologických parků ČR. Je absolventem fakulty stavební ČVUT v Praze. Poté pracoval v oblasti stavebnictví a vědeckého a technologického rozvoje. V roce 1989 získal doktorát na FF UK zaměřený na vědecké a technické vzdělávání. Od roku 1990 se věnuje inovačnímu podnikání, transferu technologií a vědeckým a technologickým parkům. Iniciuje vzdělávání expertů v oblasti inovačního podnikání. prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. je absolventem VŠE v oboru ekonomicko-matematické výpočty. V současnosti je profesorem a vedoucím katedry informačních technologií na VŠE v Praze, mimořádným profesorem Pfeiffer University, Charlotte, North Carolina, prezidentem České společnosti pro systémovou integraci a ředitelem poradenské firmy ITG, s.r.o. Specializuje se na strategické řízení informačních systémů, systémovou integraci, outsourcing a metodiky vývoje a provozu podnikových informačních systémů. Je autorem nebo spoluautorem sedmi knih a mnoha desítek skript, článků a příspěvků na konferencích.

64

www.gemconsortium.org