Global Entrepreneurship Monitor: Podnikatelská aktivita v České republice a faktory, které ji ovlivňují
Martin Lukeš, Martina Jakl FPH VŠE Tisková konference dne 18.5.2012, Praha, VŠE
OBSAH 1. 2. 3. 4. 5.
O projektu GEM Podnikatelská aktivita v ČR Podnikatelské charakteristiky obyvatelstva Podnikatelské aspirace Rámcové podmínky pro podnikání
Projekt GEM • Global Entrepreneurship Monitor (GEM) je prestižní mezinárodní projekt, který od roku 1999 každoročně zkoumá míru podnikatelské aktivity v řadě zemí světa. – Měří rozdíly v podnikatelských postojích, aktivitě a aspiracích mezi různými zeměmi. – Identifikuje faktory, které determinují míru národní podnikatelské aktivity. – Identifikuje opatření, která mohou podnikatelskou aktivitu podpořit. – Postihuje změnu podnikatelské aktivity a podmínek pro ni v průběhu doby.
• V roce 2011 bylo do projektu GEM zapojeno již 54 zemí. • V roce 2006 a 2011 se projektu účastnila též ČR.
Podnikatelský proces podle GEM
Zdroj: Global Entrepreneurship Monitor; Bosma, Wennekers, Amoros (2012)
Z jiných dostupných zdrojů
Zavedené firmy Základní požadavky 1. Instituce 2. Infrastruktura 3. Makroekonomická stabilita 4. Zdraví a základní vzdělání
Podnikatelská aktivita zaměstnanců
Z průzkumu GEM dospělého obyvatelstva
Podnikatelský profil Zvýšení efektivity
Sociální, kulturní, politický kontext
1. 2. 3. 4. 5. 6.
Vysokoškolské vzdělání a trénink Efektivita na trhu zboží Efektivita pracovního trhu Sofistikovanost finančních trhů Technologická připravenost Velikost trhu
Inovace a podnikání
Z průzkumu GEM mezi experty na podnikání
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
Podnikatelské financování Vládní politika Vládní podpůrné programy Podnikatelské vzdělávání Přenos výzkumu a vývoje Dostupnost služeb pro nové firmy Otevřenost trhu Fyzická infrastruktura Podnikatelská kultura
Podnikatelské postoje: Vnímané příležitosti a dovednosti Strach ze selhání Status podnikatelů
Podnikatelská aktivita: Typ motivace, raná podnikatelská aktivita, zapojení žen a věkových skupin, sektory podnikání, ukončení podnikání
Podnikatelské aspirace: Růst Inovace Mezinárodní orientace Tvorba společenských hodnot
Zdroj: Global Entrepreneurship Monitor; Bosma, Wennekers, Amoros (2012)
Socioekonomický rozvoj Pracovní místa, inovace, společenská hodnota
GEM ČR 2011 • Reprezentativní průzkum dospělé populace 18-64 let (N=2005), náhodná mobilní čísla • Expertní průzkum k rámcovým podmínkám (N=50), osobní dotazování • Rozšířené dotazování začínajících podnikatelů (N=804), osobní dotazování • Sběr dat: červen – srpen 2011
0%
Pákistán Alžírsko Bangladéš J a ma j k a Írán Ve n e z u e l a G u a t e ma l a Rusko M a l a j s ie Maďarsko Chorvatsko Bosna a Herceg. Polsko Jižní Afrika Mexiko R u mu n s k o Litva L o t yš s k o Tu r e c k o Barbados Slovensko Brazílie Uruguay Thajsko A rg e n t i n a P a n a ma K o l u mb i e Tr i n i da d a To b a g o Peru Chile Čína S l o v i n s ko Dánsko J a p o n s ko N ě me c k o Belgie Francie Švédsko Š p a n ě l sk o SAE Finsko Švýcarsko Singapore Norsko Irsko Ve l k á B r i t á n i e Portugalsko ČESKÁ REPUBLIKA Jižní Korea Ta i w a n Řecko N i z o z e mí Austrálie USA
Nová podnikatelská aktivita – mezinárodní srovnání
30%
25%
20%
15%
10%
7,64%
5%
Faktorově tažené e k o n o mi k y E f e k t i v n o st í t a ž e n é e k o n o mi k y
Zdroj: Global Entrepreneurship Monitor 2011, procento dospělé populace 18 – 64 let zapojené do nové podnikatelské aktivity
I n o v a c e mi t a ž e n é e k o n o mi k y
Nová podnikatelská aktivita v ČR • Počet lidí zapojených do nové podnikatelské aktivity lze v ČR odhadnout na 540.000. • V porovnání s rokem 2006 se nová podnikatelská aktivita významně nezměnila. • ALE: V ČR se v porovnání s rokem 2006 zřetelně snížil podíl počtu lidí, kteří založení firmy připravují, a těch, kteří již fungující novou firmu vedou (z 3,24 na 1,89), což je pozitivní. • V porovnání s rokem 2006 se zmenšil počet jedinců, kteří v ČR v posledním roce skončili s podnikáním či jej přerušili.
Počet aktivních podnikatelů v ČR • Na základě průzkumu GEM lze odhadnout počet lidí, kteří vlastní a zároveň aktivně řídí nějaké běžící podnikání, na 554.000 lidí. • Tento počet nezahrnuje jedince zaměstnané formou Švarc systému a může tak představovat vhodnou alternativu k mírám podnikání dostupným na základě jiných zdrojů.
Sektory podnikání • Hlavním sektorem, ve kterém jsou zakládány nové firmy, jsou služby pro koncové uživatele (38%). Podíl tohoto sektoru v porovnání s rokem 2006 vzrostl. • Naopak se snižuje podíl nové podnikatelské aktivity v průmyslu a stavebnictví. • I přesto zatím v mezinárodním srovnání zůstává podíl průmyslu výrazný a ČR je na špici spolu s dalšími středoevropskými zeměmi.
Nová podnikatelská aktivita v ČR - sociodemografie • Do nové podnikatelské aktivity je u nás zapojeno 2,6krát více mužů než žen, u zavedené 3,8krát. Nůžky mezi muži a ženami v podnikatelské aktivitě se v porovnání s rokem 2006 rozevřely. • Podnikatelsky nejaktivnější jsou u nás mladí lidé ve věku od 18 do 35 let. Jejich aktivita vůči roku 2006 vzrostla, stejně jako aktivita studentů starších než 18 let (na 6,8%). • V porovnání s rokem 2006 klesla nová podnikatelská aktivita vyučených a nezaměstnaných.
50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
zaměstnanecký status příjem domácnosti region NUTS2
základní či nedokončené čené vyučen/a čen/a středoškolské edoškolské vyšší odborné bakalářské řské magisterské doktorské
Praha Střední Čechy echy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední ední Morava Moravskoslezsko
do 10.000 CZK 10.001 - 15.000 CZK 15.001 - 20.000 CZK 20.001 - 25.000 CZK 25.001 - 30.000 CZK 30.001 - 40.000 CZK 40.001 - 60.000 CZK 60.001 CZK a více
OSVČ Nezaměstnaný stnaný Student Zaměstnán stnán druhými na… V domácnosti Zaměstnán stnán druhými na plný… V důchodu čii invalidním…
Nová podnikatelská aktivita v ČR - sociodemografie
dosažené vzdělání
Zaměstnanecká podnikatelská aktivita • Míra zaměstnanecké podnikatelské aktivity (vykonávané pro zaměstnavatele) v ČR dosáhla úrovně 3,2% obyvatel ve věku 18-64 let, respektive 5,2% ze všech zaměstnanců. Tito "vnitropodnikatelé" vedou rozjezd nové podnikatelské aktivity pro svého zaměstnavatele. • Bezpečnější alternativa k nezávislému podnikání. • V ČR je zaměstnanecká podnikatelská aktivita relativně četnější mezi mladší generací. Opět existují více než v jiných zemích rozdíly mezi touto aktivitou u mužů a u žen. • Podnikatelská aktivita vykonávaná pro zaměstnavatele je často provázena vyššími aspiracemi, pokud jde o tvorbu nových pracovních míst.
Podnikatelské charakteristiky + Schopnost improvizace a pracovitost, mladší generace kvalitně počítačově a jazykově vybaveny, v ČR aplikují zkušenosti získané během pobytu v zahraničí, zvyšuje se povědomí o startupech. - Chybí dovednosti prodejní, znalosti z marketingu, zkušenosti se sháněním zdrojů, zmapováním konkurence a s rozjezdem rychle rostoucí firmy. Češi též nejsou tolik orientováni na službu zákazníkovi.
Podnikatelská sebedůvěra • Naše populace má v porovnání s ostatními zeměmi nízkou sebedůvěru, pokud jde o přesvědčení, že má dovednosti, znalosti a zkušenosti potřebné pro zahájení nového podnikání (39% populace, USA 56%). • Podnikatelská sebedůvěra je výrazně vyšší u mužů, u vysokoškoláků, u lidí z Prahy a Středních Čech a u domácností s vysokým příjmem. Poměrně nízká u studentů. • Nejvíce si začínající podnikatelé věří, že dokážou dobře řídit každodenní provoz firmy. Nejmenší sebedůvěru mají naopak, pokud jde o schopnost přilákat dobré zaměstnance.
Podnikatelská motivace • Více než 70% lidí u nás začíná podnikat proto, že vnímá dobrou příležitost, nikoli z nutnosti. V porovnání s ostatními vyspělými zeměmi je u nás přesto ještě poměrně vysoký počet obyvatel, kteří začínají podnikat proto, že nemají jinou alternativu. • Častějším motivem (1,5krát) je u nás získání větší nezávislosti, než získání vyššího příjmu • Švýcarsko, Něměcko, Nizozemí vs. Čína, Rumunsko
0%
Írán P á k i st á n A l ž í r sk o G u at ema l a J a maj k a Ve n e z u e l a B a n g l a dé š B o s n a a H e r c e g o v i na P o l sk o R u mu n s k o Čína C h o r va tsk o Jižní Afrika A rg e n tina Tu r e ck o Maďarsko B r az í l i e Litva S l o ve nsk o Chile P an ama Rusko L o t yš sk o K o l u mb ie Peru Mexiko Thajsko Tr i n ida d a To b ag o U r u g ua y M a l a j s ie Barbados J i žn í K o r e a Irsko ČESKÁ REPUBLKA Š p a n ělsk o Ř e ck o J ap o nsk o USA N ěmec k o F i n sk o P o r tuga l sk o Ta i w a n Ve l k á B r i t á n ie S i n ga pore A u s t rá li e F r a n c ie S p o je né a r a b s k é … S l o v ins k o Š v ý c arsk o Belgie N i z o z e mí Dánsko Š v é d sk o Norsko
Podnikatelská motivace
70%
60%
50%
40%
30% 27,34%
20%
10%
Zdroj: Global Entrepreneurship Monitor 2011, procento podnikatelů začínajících z nutnosti
Podnikatelské příležitosti • Pouze 24% obyvatel vnímá dobré příležitosti pro zahájení podnikání, což je méně než v roce 2006. • Příležitosti vnímají spíše muži, lidé s ukončeným magisterským vzděláním, mladší 35 let a z domácností s vysokým příjmem. Rozdíl mezi muži a ženami ve vnímání příležitostí je značný, větší než v jiných zemích. • Nejvíce jsou příležitosti vnímány v Praze. Došlo k dalšímu prohloubení rozdílů mezi regiony. • Příležitosti jsou také více vnímány studenty a OSVČ. Studenty je třeba podpořit, aby na základě vnímaných příležitostí učinili kroky k rozjezdu vlastního podnikání. • Experti vnímají existenci příležitostí optimističtěji než obyvatelstvo. Lidé nechtějí či neumí příležitosti vyhledávat, neboť k tomu nebyli během svého vzdělávání vedeni.
Sociální kapitál, strategie • Nejčastějšími rádci začínajících podnikatelů jsou přátelé, životní partneři, zkušení podnikatelé, různí příbuzní či rodiče. Průměrně 4 různé typy zdrojů rad. • Častější je individuální podnikatelská aktivita než podnikání se společníkem. Společník se nejčastěji rekrutuje z řad přátel a známých, s nimiž však začínající podnikatel dříve nepracoval. • Nové firmy jsou nejčastěji rozvíjeny v oborech, se kterými má jedinec už předchozí zkušenost. • Větší množství společníků je spojeno s větším množstvím znalostí a zkušeností potřebných pro podnikání. • Nejčastěji volenou strategií je zaměření na vysokou kvalitu nabízených produktů a služeb. Tím však může být obtížné dosáhnout potřebné odlišnosti od konkurence.
16 Sólo: 0 Nízká: 1-4 Střední: 5-19 Vysoká: 20+
14 12 10 8 6 4 2
V mezinárodním srovnání je vysoké procento těch, kteří se chystají mít 20 a více míst (20% začínajících podnikatelů). Zdroj: Global Entrepreneurship Monitor 2009 – 2011. U zemí, kde byla data k dispozici po více období, se jedná o průměrné hodnoty z let 2009 – 2011.
Slovensko
USA
Austrálie
SAE
Polsko
Ta i w a n
Norsko
N i z o z e mí
ČESKÁ REPUBLIKA
Téměř tři čtvrtiny lidí zapojených do nové podnikatelské aktivity mají nebo plánují vytvořit během 5 let pracovní místa.
Maďarsko
Řecko
Jižní Korea
Irsko
Singapore
Švýcarsko
Portugalsko
Ve l k á B r i t á n i e
Finsko
Švédsko
Francie
Š p a n ě l sk o
S l o v i n s ko
N ě me c k o
Belgie
Dánsko
0
J a p o n s ko
Procento dosp dospělé populace (18-64 let)
Plány na růst firem
Rychle rostoucí firmy • Podle vnímání dotazovaných expertů existuje v ČR jen velmi malá podpora rychle rostoucích firem. • Lidé nevědí, jak rychlý růst firmy řídit. • Doporučením je zaměřit podporu právě na ambiciózní, rychle rostoucí firmy.
Inovace a export • Z jedinců zapojených do nové podnikatelské aktivity lze 31% označit za inovativně orientované (nové produkty, menší konkurence). • Z podnikatelů zapojených do nové podnikatelské aktivity je 6% aktivních v sektoru, který je středně či velmi technologicky náročný. V porovnání s rokem 2006 došlo k poklesu. • Poměrně značná část jedinců zapojených do podnikatelské aktivity uvedla, že využívá nejnovější technologie, ČR patří mezi prvních deset zemí v tomto kritériu. • Podnikatelská aktivita u zavedených firem je v porovnání s ostatními zeměmi výrazněji proexportně orientovaná. U nové podnikatelské aktivity je postavení ČR spíše průměrné.
Rámcové podmínky pro podnikání • České republice pomáhá hospodářský kontext, jímž je polohová renta a blízkost Německu a též existence dobrých podnikatelských příležitostí. Pozitivně jsou vnímány vlastnosti pracovních sil a snížení odvodů a daní z příjmů. • Nejvýraznější bariérou je politický, institucionální a sociální kontext, zejména korupce, přebujelá byrokracie a špatná vymahatelnost práva. Dále je kritizována vysoká daňová zátěž práce a komplikovaná a často se měnící legislativa. • V porovnání s rokem 2006 došlo k vylepšení vnímání vládní politiky ve vztahu k podnikání a ke zhoršení vnímání politického a institucionálního kontextu, zejména v souvislosti s korupcí. • Špatně je vnímáno podnikatelské vzdělávání na základních a středních školách a také národní kultura, která nepodporuje podnikání.
Fyzická infrastruktura • Fyzická infrastruktura je považována za poměrně dobrou, není významnou bariérou pro podnikání, naopak jej podporuje. • Zhoršení bylo vnímáno pouze ve vztahu k neodůvodněně přetrvávajícím vysokým cenám telekomunikačních služeb.
Nabídka služeb pro nové firmy • Nabídka služeb pro firmy je dobrá. • Zůstává obtížné identifikovat dobré poradce a pro začínající firmy je bariérou jejich finanční dostupnost.
Otevřenost trhu • Je vnímána neutrálně až pozitivně. • Výjimkou je reálná efektivita ochrany hospodářské soutěže, kdy může být pro malé a střední firmy obtížné domoci se v případě potřeby svých práv.
G u a t e ma l a Írán Pákistán Ve n e z u e l a Alžírsko J a ma j k a Chorvatsko M a l a j s ie Mexiko Uruguay Barbados Slovensko Polsko Rusko Chile A rg e n t i n a R u mu n s k o Bosna a Herceg. Jižní Afrika Čína Maďarsko K o l u mb i e Thajsko Peru Tr i n i da d a To b a g o Brazílie ČESKÁ REPUBLIKA J a p o n s ko Belgie Ta i w a n Singapore Š p a n ě l sk o N i z o z e mí Jižní Korea Austrálie Francie Řecko S l o v i n s ko Švédsko SAE N ě me c k o Norsko Ve l k á B r i t á n i e Irsko Finsko
Status úspěšných podnikatelů
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
49%
Faktorově tažené e k o n o mi k y E f e k t i v n o st í t a ž e n é e k o n o mi k y
Zdroj: Global Entrepreneurship Monitor 2011; procento populace 18-64 let, které souhlasilo, že podnikatelé ve společnosti mají vysoký status
I n o v a c e mi t a ž e n é e k o n o mi k y
Podnikatelská kultura • V mezinárodním srovnání vnímali experti situaci stejně špatně (ČR druhá nejhorší). Problém spojen s propojením podnikání a politiky a různým korupčním kauzám. • V diskuzích byl nicméně zmíněn i pozitivní vývoj: pozitivní příklady v médiích, Den D, Podnikatel roku • Experti vnímají skepticky i další aspekty podnikatelské kultury u nás. Naše společnost podle nich nepodporuje samostatnost, osobní iniciativu ani dosažení individuálního úspěchu vlastním přičiněním.
Podnikatelská kultura - doporučení • Vylepšení statusu podnikatele ve společnosti více pozitivních zpráv o podnikatelích v médiích, ocenění podnikatelů ze strany politických představitelů a respektovaných osobností. • Potřeba vytvořit více pozitivních vzorů a ocenit za podporu ekonomiky, společnosti a vytvoření míst. • Zlepšení politického a institucionálního kontextu, zejména skutečná snaha o eliminaci korupce, zvýšení transparentnosti veřejných zakázek a zlepšení fungování soudů.
Podnikatelské financování • Stále je problémem dostupnost zárodečného financování a financování expanze rostoucí firmy. • Bankovní sektor se ve vztahu k MSP profesionalizoval, otázkou je nicméně další vývoj, který bude záležet na hospodářském vývoji a opatrnosti bank. • IPO na pražské burze jsou stále naprostou výjimkou. • Rozvinula se komunita business andělů na českém trhu. Lidé si zvykají finančně podpořit vznik a růst nových firem. Business andělé nicméně nejsou adekvátně vzděláváni. • Pozitivně je vnímána snaha o vznik seed fondu a snaha o rozvoj programů v oblasti záruk.
Vládní podpůrné programy • Vítanou formou podpory podnikatelů, ale také kritizovány za komplikovanost a administrativní náročnost. • Ambivalentně vnímána problematika přímých dotací, které ve vnímání značné části expertů pokřivují trh. Doporučit lze zvýšení podílu nástrojů nepřímé podpory nebo přímé dotace cíleně zaměřit. • OPPI je vnímán v porovnání s programy jiných institucí pozitivně. • Doporučení: Rozšířit programy pro určité klíčové skupiny firem - rychle rostoucí firmy nebo startup firmy bez historie. • Větší finanční i poradenská podpora začínajících a rychle rostoucích firem formou mixu podpůrných programů, které zahrnují instrumenty jako investice formou zvýšení vlastního jmění nebo poradenství.
Vládní politika • Vládní politika je do značné míry označena za nepředvídatelnou. • Problémem i byrokratické fungování řady úřadů, byť zjednodušení přineslo například zavedení výdajových paušálů. Citlivě je vnímána komplikovaná legislativa a pomalá práce justice. • Méně problematická je daňová zátěž, kde došlo ke zlepšení, zejména v oblasti daní z příjmů. Kritizováno je pouze stále vysoké daňové zatížení práce. • Doporučení: Zjednodušení legislativy a daňového systému a snížení daňového zatížení práce.
Přenos výzkumu a vývoje • Zlepšení stavu transferu technologie a komercializace je částečně vidět, kritizována je nicméně chybějící motivace a opatrnický postoj univerzit k zakládání spin-off firem. • Též spolupráce ze strany univerzit s malými a začínajícími firmami téměř neexistuje. • Doporučení: Podpořit možnost spoluvlastnických podílů vysokých škol v nově zakládaných firmách. Inovační vouchery pro MSP.
Podnikatelské vzdělávání • Vzdělávání není zaměřeno na rozvoj postojů a dovedností nezbytných pro podnikání. • Zejména na ZŠ a SŠ je samostatnost a iniciativa v dětech spíše potlačována než podporována. Převažuje frontální výuka, velký počet dětí ve třídách a pedagogové, kteří často nemají žádnou jinou pracovní zkušenost. • Zanedbané učňovské školství. • Školství - zaměřit na podnikatelství, rozvoj tržních příležitostí a řízení rychlého rozvoje firem. • Doporučení: Změny směřující k důrazu na rozvoj samostatných, sebevědomých a iniciativních jedinců vybavených kompetencemi pro úspěšné vedení podnikání. Posílit technické obory, výuku jazyků a podporu praxe a zahraničních zkušeností. • Podpořit motivaci studentů k zakládání firem například prostřednictvím kurzů podnikání.
Děkujeme za pozornost Otázky vítány • Kompletní výzkumná zpráva ke stažení na: http://www.gemconsortium.org/docs/2309/gem-czech-republic-2011-report
[email protected] [email protected]
