GLOBAL ENTREPRENEURSHIP MONITOR 2011 PODNIKATELSKÁ AKTIVITA MARTIN LUKEŠ MARTINA JAKL V ČESKÉ REPUBLICE

GLOBAL ENTREPRENEURSHIP MONITOR 2011 PODNIKATELSKÁ AKTIVITA V ČESKÉ REPUBLICE MARTIN LUKEŠ MARTINA JAKL

Global Entrepreneurship Monitor 2011 Podnikatelská aktivita v České republice

© Martin Lukeš, Martina Jakl, Global Entrepreneurship Research Association Pro přípravu této zprávy byla využita GEM data, jejich interpretace a užití jsou odpovědností autorů. Zpráva obsahuje analýzy a doporučení na základě výzkumu dospělé populace v rámci projektu GEM, dotazování dodatečného souboru 804 podnikatelů a rozhovorů s experty na podnikání. Zpráva obsahuje také srovnání se zahraničím, částečně na základě vlastních analýz, částečně na základě analýz zpracovaných mezinárodním konsorciem publikovaných v Global Entrepreneurship Monitor – 2011 Extended Report (Bosma, Wennekers, Amoros, 2012). Partneři projektu Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky Poděkování Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR za podporu projektu. Dotazovaným 50 expertům na podnikání za jejich cenné postřehy a komentáře k problematice podnikatelské aktivity v ČR. Šimonovi Mastnému a Martinovi Smekalovi za pomoc při realizaci expertních interview. Janu Marešovi za pomoc při vyhodnocení výsledků. Šárce Vostarkové za pomoc s grafickou úpravou textu.

2

OBSAH Obsah .......................................................................................................................................... 3  Hlavní zjištění ............................................................................................................................. 4  O projektu Global Entrepreneurship Monitor ........................................................................... 10  Metodika výzkumu GEM ......................................................................................................... 14  Podnikatelská aktivita v ČR ...................................................................................................... 18  Oblasti podnikatelské aktivity ..............................................................................................24  Podnikatelská aktivita v ČR podle sociodemografických skupin .........................................25  Podnikatelské charakteristiky obyvatel ....................................................................................31  Podnikatelská sebedůvěra .....................................................................................................34  Motivace k podnikání a podnikatelské příležitosti ...................................................................38  Networking, zkušenosti a zvolené strategie .............................................................................. 44  Networking ...........................................................................................................................44  Společníci a jejich předchozí zkušenosti ..............................................................................45  Podnikatelská strategie .........................................................................................................46  Podnikatelské aspirace .............................................................................................................. 48  Plánovaný růst.......................................................................................................................48  Inovativnost ..........................................................................................................................50  Exportní orientace .................................................................................................................52  Podnikatelská aktivita zaměstnanců ......................................................................................... 54  Rámcové podmínky pro podnikání ........................................................................................... 58  Hlavní rámcové podmínky bránící a podporující podnikání a doporučení expertů .............58  Souhrnné porovnání rámcových podmínek ..........................................................................61  Podnikatelská kultura ............................................................................................................61  Podnikatelské financování ....................................................................................................65  Vládní podpůrné programy ...................................................................................................67  Vládní politika ......................................................................................................................69  Fyzická infrastruktura ...........................................................................................................70  Přenos výzkumu a vývoje .....................................................................................................71  Nabídka služeb pro nové firmy .............................................................................................73  Podnikatelské vzdělávání ......................................................................................................74  Otevřenost trhu .....................................................................................................................77  Doporučení................................................................................................................................ 79  Seznam grafů ............................................................................................................................ 82  Seznam tabulek ......................................................................................................................... 83  Literatura ................................................................................................................................... 84  Příloha 1: Seznam expertů ........................................................................................................ 86  Příloha 2: O autorech ................................................................................................................ 87 

3

HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Podnikatelská aktivita v ČR 

Do nové podnikatelské aktivity je v ČR zapojeno 7,64% dospělé populace ve věku 1864 let. Tím se ČR řadí na 34. místo z 54 zkoumaných zemí, ale mezi evropské země s vyšší novou podnikatelskou aktivitou. Nová podnikatelská aktivita zahrnuje jedince, kteří dělají konkrétní kroky k rozjezdu nového podnikání, a také ty, kteří vedou firmu mladší než 42 měsíců. Počet těchto lidí v ČR lze odhadnout na 540.000. V porovnání s rokem 2006 nová podnikatelská aktivita mírně poklesla o 0,21%.



V ČR se v porovnání s rokem 2006 zřetelně snížil podíl počtu lidí, kteří založení firmy připravují, a těch, kteří reálně novou firmu vedou. To může indikovat buď zjednodušení podmínek pro podnikání na straně jedné či naučení se části začínajících podnikatelů jak firmu úspěšně rozjet. Obojí je pozitivním znakem.



V porovnání s rokem 2006 se zmenšil počet jedinců, kteří v ČR v posledním roce skončili s podnikáním či jej přerušili.



Na základě průzkumu GEM lze odhadnout počet lidí, kteří vlastní a zároveň aktivně řídí nějaké běžící podnikání, na 554.000 lidí. Tento počet nezahrnuje jedince zaměstnané formou Švarc systému a může tak představovat vhodnou alternativu k mírám podnikání dostupným na základě jiných zdrojů.



Hlavním sektorem, ve kterém jsou zakládány nové firmy, jsou služby pro koncové uživatele. Podíl tohoto sektoru v porovnání s rokem 2006 vzrostl. Naopak se snižuje podíl nové podnikatelské aktivity v průmyslu a stavebnictví. I přesto zatím v mezinárodním srovnání zůstává podíl průmyslu v ČR výrazný.



Do nové podnikatelské aktivity je u nás zapojeno 2,6krát více mužů než žen. U zavedených firem je 3,8krát více podnikatelů mužů než podnikatelek žen. Nůžky mezi muži a ženami v podnikatelské aktivitě se přitom v porovnání s rokem 2006 rozevřely.



Podnikatelsky nejaktivnější jsou u nás mladí lidé ve věku od 18 do 35 let. To je změnou oproti roku 2006, kdy do podnikatelské aktivity bylo zapojeno relativně více lidí mezi 45 a 54 lety. V této věkové hranici nicméně zůstává nejvíce podnikatelů řídících svou zavedenou firmu.



Do podnikatelské aktivity je zapojeno výrazně více lidí s vysokoškolským vzděláním než se vzděláním základním. Relativní rozdíl mezi těmito skupinami se nicméně v porovnání s rokem 2006 snížil. Klesla nová podnikatelská aktivita vyučených.



Nejvýraznější podnikatelská aktivita je v Praze.



V porovnání s rokem 2006 vzrostla podnikatelská aktivita studentů starších než 18 let (na 6,8%). Naopak výrazně klesla nová podnikatelská aktivita nezaměstnaných.



Nová podnikatelská aktivita výrazně souvisí s příjmem domácnosti. U domácností s příjmy pod 20.000 Kč měsíčně zůstává pod 5%, naopak u domácností s vysokými příjmy nad 60.000 Kč je více než 15%.

4

Podnikatelské charakteristiky obyvatel 

Celkem 14% obyvatel ve věku 18-64 let uvedlo, že se během následujících 3 let chystá založit vlastní podnikání, ale zatím k tomu nečiní žádné kroky.



Češi se dle názoru expertů vyznačují schopností improvizace a pracovitostí. Mladší generace jsou kvalitně počítačově a jazykově vybaveny, navíc v ČR aplikují zkušenosti získané během pobytu v zahraničí. Zvyšuje se povědomí o start-upech. Naopak chybí dovednosti prodejní, znalosti z marketingu, zkušenosti se sháněním zdrojů, zmapováním konkurence a s rozjezdem rychle rostoucí firmy. Češi též nejsou tolik orientováni na službu zákazníkovi.



Naše populace má v porovnání s ostatními zeměmi nízkou sebedůvěru, pokud jde o přesvědčení, že má dovednosti, znalosti a zkušenosti potřebné pro zahájení nového podnikání. To může podvazovat podnikatelskou aktivitu v samém zárodku. Tato sebedůvěra je výrazně vyšší u mužů, u vysokoškoláků, u lidí z Prahy a Středních Čech a u domácností s vysokým příjmem.



Nejvíce si začínající podnikatelé věří, že dokážou dobře řídit každodenní provoz firmy. Nejmenší sebedůvěru mají naopak, pokud jde o schopnost přilákat dobré zaměstnance.

Motivace k podnikání a podnikatelské příležitosti 

Více než 70% lidí u nás začíná podnikat proto, že vnímá dobrou příležitost, nikoli z nutnosti. V porovnání s ostatními vyspělými zeměmi je u nás přesto ještě poměrně vysoký počet obyvatel, kteří začínají podnikat proto, že nemají jinou alternativu.



Častějším motivem je u nás získání větší nezávislosti, než získání vyššího příjmu.



Pouze 24% obyvatel vnímá dobré příležitosti pro zahájení podnikání, což je méně než v roce 2006. Příležitosti vnímají spíše muži, lidé s ukončeným magisterským vzděláním, mladší 35 let a z domácností s vysokým příjmem. Rozdíl mezi muži a ženami ve vnímání příležitostí je značný, větší než v jiných zemích.



Nejvíce jsou příležitosti vnímány v Praze. Došlo k dalšímu prohloubení rozdílů mezi regiony.



Příležitosti jsou také více vnímány studenty a OSVČ. Studenty je třeba podpořit, aby na základě vnímaných příležitostí učinili kroky k rozjezdu vlastního podnikání.



Experti vnímají existenci příležitostí optimističtěji než obyvatelstvo. Lidé nechtějí či neumí příležitosti vyhledávat, neboť k tomu nebyli během svého vzdělávání vedeni.

Networking, zkušenosti a zvolené strategie 

Nejčastějšími rádci začínajících podnikatelů jsou přátelé, životní partneři, zkušení podnikatelé, různí příbuzní či rodiče.



Častější je individuální podnikatelská aktivita než podnikání se společníkem. Společník se nejčastěji rekrutuje z řad přátel a známých, s nimiž však začínající podnikatel dříve nepracoval.



Nové firmy jsou nejčastěji rozvíjeny v oborech, se kterými má jedinec už předchozí zkušenost. 5



Větší množství společníků je spojeno s větším množstvím znalostí a zkušeností potřebných pro podnikání.



Nejčastěji volenou strategií je zaměření na vysokou kvalitu nabízených produktů a služeb. Tím však může být obtížné dosáhnout potřebné odlišnosti od konkurence.

Podnikatelské aspirace 

Začínající podnikatelé očekávají růst a tvorbu pracovních míst, což je pozitivní zjištění, neboť takoví podnikatelé jsou potřeba. Téměř tři čtvrtiny lidí zapojených do nové podnikatelské aktivity mají nebo plánují vytvořit během pěti let pracovní místa. V mezinárodním srovnání je relativně vysoké i procento těch, kteří se chystají mít 20 a více pracovních míst.



Podle vnímání dotazovaných expertů existuje v ČR jen velmi malá podpora rychle rostoucích firem. Lidé zároveň nevědí, jak rychlý růst firmy řídit. To může být brzdou ekonomického rozvoje.



Z jedinců zapojených do nové podnikatelské aktivity lze 31% označit za inovativně orientované.



Z podnikatelů zapojených do nové podnikatelské aktivity je 5,8% aktivní v sektoru, který je středně či velmi technologicky náročný. V porovnání s rokem 2006 došlo k poklesu.



Poměrně značná část jedinců zapojených do podnikatelské aktivity uvedla, že využívá nejnovější technologie, ČR patří mezi prvních deset zemí v tomto kritériu.



Podnikatelská aktivita u zavedených firem je v porovnání s ostatními zeměmi výrazněji proexportně orientovaná. U nové podnikatelské aktivity je postavení ČR spíše průměrné.



Podle expertů je ochrana duševního vlastnictví v ČR poměrně dobře uplatňována.

Podnikatelská aktivita zaměstnanců 

Míra zaměstnanecké podnikatelské aktivity (vykonávané pro zaměstnavatele) v ČR dosáhla úrovně 3,2% obyvatel ve věku 18-64 let, respektive 5,2% ze všech zaměstnanců. Tito "vnitropodnikatelé" vedou rozjezd nové podnikatelské aktivity pro svého zaměstnavatele.



Zaměstnanecká podnikatelská aktivita funguje v řadě vyspělých ekonomik jako alternativa k nezávislému podnikání. Zejména v zemích s vysokými sociálními jistotami je relativně nižší nezávislá nová podnikatelská aktivita substituována vyšší mírou podnikatelské aktivity vykonávané pro zaměstnavatele.



V ČR je zaměstnanecká podnikatelská aktivita relativně četnější mezi mladší generací. Opět existují více než v jiných zemích rozdíly mezi touto aktivitou u mužů a u žen.



Podnikatelská aktivita vykonávaná pro zaměstnavatele je často provázena vyššími aspiracemi, pokud jde o tvorbu nových pracovních míst.

6

Rámcové podmínky pro podnikání 

České republice pomáhá hospodářský kontext, jímž je polohová renta a blízkost Německu a též existence dobrých podnikatelských příležitostí. Pozitivně jsou vnímány vlastnosti pracovních sil a snížení odvodů a daní z příjmů.



Nejvýraznější bariérou je politický, institucionální a sociální kontext, zejména korupce, přebujelá byrokracie a špatná vymahatelnost práva. Dále je kritizována vysoká daňová zátěž práce a komplikovaná a často se měnící legislativa.



V porovnání s rokem 2006 došlo k vylepšení vnímání vládní politiky ve vztahu k podnikání a ke zhoršení vnímání politického a institucionálního kontextu, zejména v souvislosti s korupcí. V mezinárodním srovnání experti v ČR méně věří vládě a státní správě v tom, že je podpora podnikání skutečnou prioritou. Výrazně špatně je vnímáno podnikatelské vzdělávání na základních a středních školách a také národní kultura, která nepodporuje podnikání.



Podnikatelská kultura 

Velmi špatného výsledku dosáhla Česká republika, pokud jde o status připisovaný úspěšným podnikatelům. Výsledek byl stejně jako v roce 2006 druhý nejhorší ze všech zkoumaných zemí. Lidé vnímají, že podnikatelé nejsou společností oceňováni, image podnikání a podnikatelů je poškozeno. To může na potenciální nové podnikatele působit demotivujícím dojmem.



V mezinárodním srovnání vnímali experti situaci stejně špatně. V diskuzích byl nicméně zmíněn i pozitivní vývoj. Média začínají informovat i o pozitivních příkladech podnikatelů, nejen negativních, úspěšné byly tři série Dne D. Problém nicméně v posledním roce narůstá vzhledem k propojení podnikání a politiky a různým korupčním kauzám.



Experti vnímají skepticky i další aspekty podnikatelské kultury u nás. Naše společnost podle nich nepodporuje samostatnost, osobní iniciativu ani dosažení individuálního úspěchu vlastním přičiněním.

Podnikatelské financování     

Stále je problémem dostupnost zárodečného financování a financování expanze rostoucí firmy. Bankovní sektor se ve vztahu k MSP profesionalizoval, otázkou je nicméně další vývoj, který bude záležet na hospodářském vývoji a opatrnosti bank. IPO na pražské burze jsou stále naprostou výjimkou. Rozvinula se komunita business andělů na českém trhu. Lidé si zvykají finančně podpořit vznik a růst nových firem. Business andělé nicméně nejsou adekvátně vzděláváni. Pozitivně je vnímána snaha o vznik seed fondu a snaha o rozvoj programů v oblasti záruk.

7

Vládní podpůrné programy    

Vládní programy jsou vítanou formou podpory podnikatelů, ale jsou také kritizovány za svou komplikovanost a administrativní náročnost, například co se týká fondů EU. Ambivalentně je vnímána problematika přímých dotací, které ve vnímání značné části expertů částečně pokřivují trh. Doporučit lze zvýšení podílu nástrojů nepřímé podpory nebo přímé dotace více cíleně zaměřit. OPPI je nicméně vnímán v porovnání s programy jiných ministerstev či krajů pozitivně. Do značné míry chybí vhodné programy pro určité klíčové skupiny firem, jako například programy zacílené na rychle rostoucí firmy nebo startup firmy bez historie.

Vládní politika   

Vládní politika je do značné míry označena za nepředvídatelnou. Podle názorů expertů to je nejvíce problematický bod, který stěžuje podnikání, dokonce od něj až odrazuje. Jako problém je stále vnímáno i byrokratické fungování řady úřadů, byť zjednodušení přineslo například zavedení výdajových paušálů. Citlivě je vnímána komplikovaná legislativa a pomalá práce justice. Méně problematická je daňová zátěž, kde došlo v posledních letech ke zlepšení, zejména v oblasti daní z příjmů. Kritizováno je pouze stále vysoké daňové zatížení práce.

Fyzická infrastruktura  

Fyzická infrastruktura je považována za poměrně dobrou, není významnou bariérou pro podnikání, naopak jej podporuje. Zhoršení bylo vnímáno pouze ve vztahu k neodůvodněně přetrvávajícím vysokým cenám telekomunikačních služeb.

Přenos výzkumu a vývoje  

Zlepšení stavu transferu technologie a komercializace je částečně vidět, kritizována je nicméně chybějící motivace a opatrnický postoj univerzit k zakládání spin-off firem. Též spolupráce ze strany univerzit s malými a začínajícími firmami téměř neexistuje.

Nabídka služeb pro nové firmy  

Nabídka služeb pro firmy je dobrá. Zůstává obtížné identifikovat dobré poradce a pro začínající firmy je bariérou jejich finanční dostupnost.

Podnikatelské vzdělávání 

Je deklarována dobrá tradice, ale kritiku sklízí to, že vzdělávání není zaměřeno na rozvoj postojů a dovedností nezbytných pro podnikání.



Zejména na základních a středních školách je samostatnost a iniciativa v dětech spíše potlačována než podporována. Stále převažuje frontální výuka, velký počet dětí ve třídách a pedagogové, kteří často nemají žádnou jinou pracovní zkušenost. Požadavek na úzce zaměřené pedagogické vzdělání je bariérou pro zavedení inovací.

8



Velmi problematicky je vnímáno zanedbávání učňovského školství.



Pro školství na všech úrovních je výzvou, aby se více zaměřilo na podnikatelství, rozvoj tržních příležitostí a řízení rychlého rozvoje firem.

Otevřenost trhu 

Je vnímána neutrálně až pozitivně. Výjimkou je reálná efektivita ochrany hospodářské soutěže, kdy může být pro malé a střední firmy obtížné domoci se v případě potřeby svých práv.

Doporučení 

Doporučením je zejména vylepšení statusu podnikatele ve společnosti prostřednictvím více pozitivních zpráv o podnikatelích v médiích, četných a přesvědčivých ocenění podnikatelů ze strany politických představitelů a respektovaných osobností veřejného života. Je potřeba vytvořit více pozitivních vzorů a ocenit za podporu ekonomiky, společnosti a vytvoření pracovních míst.



Zlepšení politického a institucionálního kontextu, zejména skutečná snaha o eliminaci korupce, zvýšení transparentnosti veřejných zakázek a zlepšení fungování soudů.



Zjednodušení legislativy a daňového systému a snížení daňového zatížení práce.



Změny na všech stupních vzdělávání, zejména však v základním a středním, směřující k důrazu na rozvoj samostatných, sebevědomých a iniciativních jedinců vybavených kompetencemi pro úspěšné vedení podnikání. V dalších stupních vzdělávání posílit technické obory, výuku jazyků a podporu praxe a zahraničních zkušeností.



Podpořit možnost spoluvlastnických podílů vysokých škol v nově zakládaných firmách.



Podpořit motivaci studentů k zakládání firem například prostřednictvím kurzů podnikání.



Větší finanční i poradenská podpora začínajících a rychle rostoucích firem formou mixu podpůrných programů, které zahrnují instrumenty jako investice formou zvýšení vlastního jmění nebo poradenství.

9

O PROJEKTU GLOBAL ENTREPRENEURSHIP MONITOR Panuje všeobecná shoda nad tím, že podnikání hraje podstatnou roli pro rozvoj společnosti. Již menší shoda panuje nad tím, koho lze označit za podnikatele. Řada odborníků přijímá hledisko Josepha Schumpetera, který za podnikatele považoval ambiciózní inovátory, kreativní destruktory, kteří urychlují strukturální změny v ekonomice a fungují jako katalyzátory ekonomického růstu, tvorby pracovních míst a národní konkurenceschopnosti. Ne každé podnikání je však takto ambiciózní. I drobní podnikatelé a živnostníci přispívají k rozvoji ekonomiky – díky nim je nabídka pro zákazníky flexibilnější a počty nezaměstnaných nižší. V posledních dvaceti letech se též vnímání podnikání rozšiřuje na oblast podnikatelských aktivit, které jedinci vykonávají v rámci již existující firmy pro svého zaměstnavatele. I tyto aktivity mají s nezávislým podnikáním mnoho společného. Projekt Global Entrepreneurship Monitor (dále GEM) byl poprvé realizován v roce 1999 za účasti deseti zemí. V roce 2011 se na něm podílelo zemí již 54. Vizí GEMu je přispět ke globálnímu hospodářskému rozvoji prostřednictvím podnikání. GEM se zaměřuje na následující hlavní cíle:    

Měřit rozdíly v podnikatelských postojích, aktivitě a aspiracích mezi různými zeměmi. Identifikovat faktory, které determinují míru národní podnikatelské aktivity. Identifikovat opatření, která mohou podnikatelskou aktivitu podpořit. Postihnout změnu podnikatelské aktivity a podmínek pro ni v průběhu doby.

GEM vychází ve svém přístupu ze dvou předpokladů. Prvním je, že prosperita hospodářství závisí na dynamickém podnikatelském sektoru. Druhým, že tento sektor potřebuje jedince se schopnostmi a motivací zahájit podnikání a navíc pozitivní pohled společností na podnikání. GEM definuje podnikání následovně: "Jakýkoli pokus na vytvoření nového byznysu nebo nové podnikatelské jednotky, jako je samostatná výdělečná činnost, vytvoření nové firmy, nebo expanze existujícího podnikání, učiněný jedincem, týmem jedinců nebo zavedenou firmou" (Bosma, Wennekers, Amoros, 2011). GEM tedy volí širší pohled na podnikání, než mají oficiální registry nově založených firem či živností. Zaměřuje se na jedince a jejich postoje a aktivitu. Jsou to totiž lidé, kdo rozjíždí nové podnikání a stejně tak lidé určují podnikatelskou orientaci firem. Podnikání je komplexní fenomén, který se vyskytuje v řadě situací. Proto žádná jednotlivá míra, bez ohledu na to, jak je precizní, nemůže zachytit podnikatelskou situaci v určité zemi. GEM přijímá holistický postoj ke studiu podnikání a poskytuje vydatnou sadu měr zaměřených na popsání podstatných aspektů podnikatelské situace v dané zemi. V souladu s přístupem významného amerického ekonoma Kirznera (1973) vnímá GEM podnikání jako aspekt jednání člověka, ve kterém je podnikatelská aktivita jedince do určité míry výrazem jeho podnikatelských postojů a poskytuje rámec, ve kterém mohou být systematicky studovány různé charakteristiky podnikání, jako motivace podnikatelů, inovativnost, exportní orientace, růstové aspirace a další.

10

V tomto kontextu sběr dat v rámci GEM pokrývá celý životní cyklus podnikatelského procesu a dívá se na jedince v momentech před založením svého podnikání (nascent entrepreneurs – v této práci nazývaní "zahajující podnikatelé"), když vlastní a řídí novou firmu, která vyplácela odměny více než tři, ale méně než 42 měsíců (podnikatelé vedoucí nové firmy – v této práci nazývaní "noví podnikatelé"), a když vlastní a řídí firmu, která funguje více než 42 měsíců (vlastníci-manažeři zavedených firem – v této práci nazývaní "zavedení podnikatelé"). Zahajující podnikatelé jsou jedinci, kteří aktivně věnují čas, finance či jiné zdroje na zahájení podnikání, očekávají, že jej budou vlastnit či spoluvlastnit, ale zatím jejich firma nevyplácela platy či odměny po dobu delší než 3 měsíce. GEM považuje vyplácení jakýchkoli platů či odměn komukoli (včetně vlastníků) po více než tři měsíce za "regulérní narození" skutečného podnikání. Toto vymezení je vhodné pro mezinárodní srovnání, neboť není zkresleno legislativními rozdíly v jednotlivých zemích. Firmy, které platily mzdy po více než tři měsíce a méně než 42 měsíců, mohou být považovány za nové. Když jsou zahajující podnikatelé a noví podnikatelé zvažováni dohromady, mohou být považováni za indikátor nové podnikatelské aktivity v dané zemi. Podnikatelé, kteří platili mzdy po více než 42 měsíců, jsou klasifikováni jako zavedení podnikatelé. Jejich firmy přežily období, kdy byly zranitelné kvůli tomu, že byly nové. GEM analyzuje také charakteristiky a chování této velmi důležité skupiny. Ve skutečnosti se můžeme hodně naučit porovnáním podnikatelů, kteří jsou zapojeni do nové podnikatelské aktivity, a těch, kteří řídí zavedené firmy. Vzhledem k zaměření na jedince a nikoli na firmy představují "zavedené firmy" měřené GEM jen takové, kde jsou jedinci na trhu aktivní a kde zároveň daný podnik vlastní i řídí. Nezahrnují tedy lidi, kteří sice mají živnostenský list, ale podnikání se ve skutečnosti nevěnují. Stejně tak nezahrnují jedince, kteří firmu jen vlastní, aniž by ji řídili, ani manažery, kteří firmu řídí, ale naopak nevlastní. A nakonec pokud jeden člověk vlastní a řídí více firem, je zde počítán pouze jednou. To může mít za důsledek nižší míry, než které jsou vykazovány jinými statistikami registrovaných firem či živnostenských oprávnění. Míry GEM tak poskytují reálnější pohled na míru podnikatelské aktivity v dané zemi, pokud jsou předmětem zkoumání lidé a jejich zapojení do podnikání. Na Grafu 1 jsou znázorněny procesy, kterými jedinci mohou ve vztahu k podnikatelské aktivitě procházet, tak jak jsou konceptualizovány v projektu GEM. Mimo již výše uvedených fází jsou sem zařazeny i podnikatelské postoje či přesvědčení o svých schopnostech, které mohou ovlivňovat následné záměry vztažené k podnikání. Na druhém konci procesu je uvedeno přerušení či ukončení podnikatelské aktivity, ke kterému může dojít z negativních (krach) i pozitivních (například úspěšný prodej firmy) důvodů. Procento dospělé populace, které je zapojeno do podnikání v různých stádiích podnikatelského cyklu, je vhodný primární a základní indikátor podnikatelské aktivity v určité zemi. Pokud nikdo s podnikáním nezačíná, nemůže být v zemi ani žádná nová podnikatelská aktivita. Nicméně není důležité vědět jenom množství lidí, kteří začínají s podnikáním a kteří vlastní a řídí firmu, ale je také důležité vědět, co je k tomu motivuje a jaké jsou další charakteristiky dané podnikatelské aktivity.

11

GRAF 1: PODNIKATELSKÝ PROCES DLE GEM

Přerušení či ukončení

Fáze podnikání Nová podnikatelská aktivita Potenciální podnikatelé: postoje a schopnosti

Záměry

Zahajující

Noví

Zavedení

Podnikatelský profil Sociodemografie - Pohlaví - Věk - Vzdělání

Sektor podnikání

Impakt - Růst firmy - Inovace - Internacionalizace

Zdroj: Global Entrepreneurship Monitor; Bosma, Wennekers, Amoros (2012)

Vzhledem k motivaci GEM klasifikuje podnikatele podle toho, jsou-li motivováni příležitostí nebo nutností. Rozdíl mezi těmito dvěma oblastmi motivace je v tom, že někteří lidé začínají podnikat, protože rozpoznali tržní příležitost, a jiní proto, že nemohou sehnat dobré pracovní místo. Toto rozdělení je pochopitelně vhodnější pro studium podnikatelů v ranějších stádiích podnikatelského procesu. První skupina podnikající na základě příležitosti je pak dále členěna dle přesnějších motivů, z nichž nejvýznamnější jsou motiv nezávislosti a motiv zvýšení příjmu. Bez ohledu na stáří firmy existuje široký konsensus, že růstové aspirace a inovativnost jsou základní aspekty podnikatelského procesu. Rakouský ekonom Schumpeter (1934), který se jako vůbec první z významných světových ekonomů systematicky zaměřil na podnikání, chápe inovace a podnikání jako akt tvořivé destrukce, jehož prostřednictvím jsou nové produkty a služby uváděny na trh, zvyšuje se produktivita a podporuje hospodářský růst. Pro účely hospodářské politiky by podnikání mělo být vnímáno primárně jako výraz novosti a dynamiky. GEM definuje tři aspekty inovace: novost produktu, odlišnost od konkurence a využití technologií. GEM také hodnotí růstové aspirace firem prostřednictvím plánů podnikatelů na další růst počtu zaměstnanců a příjmů. A konečně kvantita i kvalita podnikatelských aktivit, které se v zemi realizují, je funkcí podnikatelské kapacity dané země. Hodnocení takové kapacity vyžaduje hodnocení nejcennějšího zdroje každé země - jejích obyvatel. GEM sleduje socioekonomické charakteristiky populace stejně jako subjektivní vnímání a očekávání lidí vztažená k podnikatelskému prostředí. Souhrnně řečeno, tato zpráva bude analyzovat podnikatele zahajující, nové i zavedené. Zaměří se na četnosti různých forem podnikatelské aktivity, motivaci, inovativnost, růstová očekávání, činnosti konané v rámci rozjíždění nových firem i specifika těchto firem. Dále popíše socioekonomické charakteristiky podnikajících jedinců a subjektivní vnímání obyvatel 12

týkající se podnikání. Zpráva tak poskytne široký a pestrý popis podnikatelské aktivity v České republice jako takové i v globálním kontextu. Dále budou ve zprávě prezentovány výsledky z rozhovorů a dotazníkového šetření s experty na podnikání. Toto šetření bylo zaměřeno na identifikaci faktorů, jež podnikání podporují nebo mu naopak brání. Formulována budou též doporučení pro hospodářskou politiku zaměřená na podporu podnikatelské aktivity. Konečně budou v jednotlivých částech zprávy porovnávány výsledky z šetření v roce 2011 se šetřením, které bylo realizováno v roce 2006.

13

METODIKA VÝZKUMU GEM Mezinárodní porovnání podnikatelské aktivity je těžké kvůli nesjednoceným mezinárodním datům. Z toho důvodu používá GEM při zkoumání podnikatelství ve všech zemích účastnících se výzkumu standardizované postupy, což umožňuje porovnat data z jednotlivých zemí. GRAF 2: KONCEPTUÁLNÍ MODEL GEM Z jiných dostupných zdrojů

Zavedené firmy Základní požadavky 1. Instituce 2. Infrastruktura 3. Makroekonomická stabilita 4. Zdraví a základní vzdělání

Podnikatelská aktivita zaměstnanců

Z průzkumu GEM dospělého obyvatelstva

Podnikatelský profil

Sociální, kulturní, politický kontext

Z průzkumu GEM mezi experty na podnikání

Zvýšení efektivity 1. Vysokoškolské vzdělání a trénink 2. Efektivita na trhu zboží 3. Efektivita pracovního trhu 4. Sofistikovanost finančních trhů 5. Technologická připravenost 6. Velikost trhu

Inovace a podnikání 1. Podnikatelské financování 2. Vládní politika 3. Vládní podpůrné programy 4. Podnikatelské vzdělávání 5. Přenos výzkumu a vývoje 6. Dostupnost služeb pro nové firmy 7. Otevřenost trhu 8. Fyzická infrastruktura 9. Podnikatelská kultura

Podnikatelské postoje: Vnímané příležitosti a dovednosti Strach ze selhání Status podnikatelů

Podnikatelská aktivita: Typ motivace, raná podnikatelská aktivita, zapojení žen a věkových skupin, sektory podnikání, ukončení podnikání

Socioekonomický rozvoj Pracovní místa, inovace, společenská hodnota

Podnikatelské aspirace: Růst Inovace Mezinárodní orientace Tvorba společenských hodnot

Zdroj: Global Entrepreneurship Monitor; Bosma, Wennekers, Amoros (2012)

Konceptuální model GEM na Grafu 2 ukazuje, jak národní podmínky ovlivňují podnikání. Hlavními komponentami podnikatelského profilu jsou podnikatelské postoje, podnikatelská aktivita a podnikatelské aspirace. Tyto komponenty jsou v rámci GEM zjišťovány prostřednictvím reprezentativního průzkumu dospělého obyvatelstva. Národní rámcové podmínky ovlivňující podnikání a inovace jsou zkoumány v rámci rozhovorů s experty na podnikání v dané zemi. Dále GEM využívá standardizované mezinárodní databáze obsahující národní data. Výzkum dospělého obyvatelstva byl v ČR proveden u celkem 2.005 dospělých ve věku 1864 let, kteří tvořili reprezentativní soubor vzhledem k celé populaci. Pro zajištění reprezentativity byl vybrán dostatečně velký vzorek obyvatelstva. Výzkum byl proveden

14

telefonicky prostřednictvím volání na náhodně generovaná mobilní čísla, což je oproti osobnímu dotazování méně nákladné a vzhledem k rozšířenosti mobilních sítí v České republice nesnižuje reprezentativitu výzkumu. Telefonováno bylo na 13.233 náhodně vygenerovaných mobilních čísel. Přijato bylo 7.533 hovorů, z nichž 434 respondentů nesplňovalo kritéria (věk pod 18 let, cizinci nehovořící česky apod.). Ze zbývajících 7.099 hovorů byl rozhovor dokončen s 2.005, tedy s 28,2% oslovených. Telefonický průzkum byl proveden firmou Factum Invenio, s.r.o. v období červen – červenec 2011 na základě detailně popsaného standardizovaného postupu, který byl pro všechny země stejný. Zahrnoval prováděcí předpisy a základní otázky pokládané všem dotazovaným, které se věnovaly tomu, jsou-li respondenti v současné době aktivně zapojeni do zakládání nové firmy či nějakou firmu řídí. V případě kladné odpovědi na jakoukoli z těchto otázek byli respondenti tázáni vždy další přesně stanovenou sadou otázek na podrobné údaje, např. počet vlastníků, oblast podnikání, očekávaný export, očekávaný počet vytvořených pracovních míst za 5 let, atd. Všichni dotazovaní byli tázáni otázkami zaměřenými na osobní minulost či budoucnost ve vztahu k podnikání, vnímání existujících příležitostí, vnímání úrovně svých schopností a dovedností pro zakládání podnikání a podobně. Otázky GEM byly navíc rozšířeny o otázky používané v rámci Panel Study on Entrepreneurial Dynamics realizované v USA (Reynolds, Curtin, 2008) a o nově vytvořené otázky věnované například podnikatelské sebedůvěře či tématice dotací. Kontrola a harmonizace sady dat byla provedena konsorciem Global Entrepreneurship Research Association v Londýně a byl vytvořen konsolidovaný „master file“, který je základem pro vytvoření porovnání jednotlivých národních měr podnikatelské aktivity. Dotazování expertů na podnikatelství bylo provedeno s celkem 50 experty v devíti daných oblastech rámcových podnikatelských podmínek GEM. Tyto podmínky doplňují osm všeobecných národních podmínek, tak jak jsou zkoumány prostřednictvím Global Competitivness Index. Cílem projektu bylo poskytnout odborné náhledy na specifické podnikatelské rámcové podmínky, proto byly realizovány rozhovory s odborníky z různých expertních oblastí. Rozhovory jsme provedli s úspěšnými podnikateli z různých oblastí podnikání od výroby medicínských lůžek, přes komerční nemovitosti a poradenství až po SW. Kromě podnikatelů byli dotazování také experti, kteří se v rámci své pracovní činnosti intenzivně zabývají podnikáním nebo konkrétně jednotlivými rámcovými podmínkami, které podnikání ovlivňují. Tito pracovali v oblasti státní správy a státních institucí (např. MPO, Czechinvest), podpory podnikání (např. JIC, ČMZRB), v podnikatelských spolcích nebo sdruženích (American Chamber of Commerce, AMSP), jako poskytovatelé služeb (např. Ernst & Young, PWC, Deloitte), investoři (CVCA, Credo Ventures), nebo jako výzkumníci v oblasti podnikání (např. VŠE, UK). Seznam dotazovaných expertů je v Příloze 1. Experti byli vybíráni s ohledem na jejich podrobné zkušenosti a reputaci v jednotlivých oblastech. Výběr expertů není reprezentativní, neboť neexistuje žádná všeobjímající databáze expertů na podnikání, ze které by bylo možné je náhodně vybírat. Experti byli vybíráni tak, aby se doplňovali ve svých zkušenostech, odborném zaměření a různých pohledech na podnikání. Byli dotazováni jak prostřednictvím standardizovaného dotazníku zaměřeného na jednotlivé rámcové podmínky, tak v osobním interview. Osobní dotazování bylo zaměřeno na prodiskutování názorů expertů na současnou situaci v České republice, konkrétně na silné a slabé stránky v jednotlivých rámcových podmínkách, které podnikatelskou aktivitu ovlivňují. Dále bylo dotazování zacíleno na doporučení konkrétních kroků pro vylepšení rámcových

15

podmínek pro podnikání. S relevantní částí expertů byly realizovány též rozhovory věnované problematice dotací, specificky OPPI. Výstupy z této části jsou obsahem samostatné zprávy. Standardizované dotazníky byly tvořeny sadou čtyř až sedmi tvrzení ke každé rámcové podmínce a k dalším specifickým tématům. Těmito specifickými tématy bylo například podnikání žen, společenské image podnikání, zájem o inovace, podnikatelská aktivita zaměstnanců, nebo rychle rostoucí firmy. Respondenti odpovídali na Likertově škále od 1 do 5, kde 1 znamenalo, že expert s tvrzením zcela nesouhlasí a 5, že s tvrzením zcela souhlasí. Vyhodnocení bylo následně provedeno jak po jednotlivých položkách, což je užitečné pro přesnější porozumění situaci v dané zemi, tak po jednotlivých rámcových podmínkách, což je vhodné pro mezinárodní srovnání. Pro adekvátnost vyhodnocení sad otázek, tj. rámcových podmínek jako celku, bylo spočítáno tzv. Cronbachovo alfa určující reliabilitu dané škály. Pro všechny zvažované rámcové podmínky bylo vyšší než 0,7. Škály je tedy možné považovat za reliabilní. Analýzy podnikatelské situace v České republice byly doplněny o informace ze standardizovaných databází obsahujících národní data. Jednalo se zejména o Global Competitiveness Report (2011) publikovaný Světovým ekonomickým fórem, World Development Report (2011) publikovaný Světovou bankou a World Competitiveness Yearbook (2011) od IMD. Použití většího množství zdrojů z různých oblastí umožnilo získat náhled na faktory ovlivňující podnikatelskou dynamiku z více hledisek. Nad rámec projektu GEM bylo realizováno dotazování rozšířeného souboru začínajících podnikatelů. Sběr dat byl zahájen metodou telefonického dotazování, ale vzhledem k jeho náročnosti byl po sebrání dat od 50 podnikatelů ukončen a metoda sběru dat byla změněna na face to face. Začínající podnikatelé byli vybíráni z databází (Informatik ČR), které umožnily vyfiltrovat jedince, kteří si v posledních 18 měsících založili nový živnostenský list či novou obchodní společnost. Cílovou skupinou byla tedy populace začínajících podnikatelů v ČR. V rámci jednotlivých krajů byly z databáze náhodně vybrány kontakty na tyto podnikatele. Na zadaných kontaktech se tazatelé snažili zastihnout osobně příslušného podnikatele a realizovat rozhovor. Tazatelé kontaktovali celkem 1.002 živnostníků, z toho byl v 573 případech proveden rozhovor. Podíl úspěšně dokončených rozhovorů s živnostníky tak byl 57%. Dále kontaktovali 466 podnikatelů s obchodními společnostmi, z toho byl ve 181 případech proveden rozhovor. Podíl zde úspěšně dokončených rozhovorů byl 39%. Celkem bylo zrealizováno 804 rozhovorů. Obsahem rozhovoru byly stejné otázky jako v základní části GEM, pouze některé části nerelevantní pro začínající podnikatele byly vynechány, například podnikatelská aktivita zaměstnanců pro zaměstnavatele. Pro podrobnější analýzu podnikatelské aktivity v rámci ČR byly pro různé analýzy spojeny soubory podnikatelů dohromady, tzn. jak 276 podnikatelů zachycených a dotazovaných v rámci průzkumu dospělého obyvatelstva, tak dodatečný soubor 804 podnikatelů. Z těchto celkem 1080 podnikatelů bylo 356 těch, kteří se aktivně snažili zahájit své nové podnikání, 512 aktivně řídilo svou firmu, která byla starší než 3, ale mladší než 42 měsíců, a 112 podnikatelů vedlo zavedenou firmu starší než 42 měsíců. Zároveň byli v daném souboru další podnikatelé, kteří byli zapojeni do více firem v různých fázích podnikatelské aktivity. Konkrétně 14 podnikatelů takto zároveň aktivně řídilo svou mladou firmu a rozjíždělo jiné nové podnikání, 17 řídilo svou zavedenou firmu a zahajovalo jiné nové podnikání a 16 podnikatelů řídilo jak firmu mladou, tak zavedenou. Zbývajících 53 podnikatelů neposkytlo informace pro přesné určení fáze podnikatelské aktivity.

16

Mezi zahajujícími a novými podnikateli, kteří byli subjektem dodatečných analýz, bylo potom 73% těch, kteří podnikají či podnikání rozjíždějí na základě živnostenského listu, 18% vedlo společnosti s ručením omezeným, 6% ještě nemělo založenu žádnou právní formu, 1% bylo akciových společností a zbývající 2% buď podnikala na základě jiné právní formy či nechtěla právní formu sdělit.

17

PODNIKATELSKÁ AKTIVITA V ČR Tato kapitola je věnována podnikatelské aktivitě v ČR. Nejprve se zaměřuje na novou podnikatelskou aktivitu - její míru u nás, porovnání s ostatními zeměmi a porovnání s rokem 2006, kdy byl výzkum GEM v ČR poprvé realizován. Následně se věnuje i celkové podnikatelské aktivitě a zavedené podnikatelské aktivitě - vždy je situace u nás porovnána s ostatními státy a též se situací před pěti lety. Nová podnikatelská aktivita je rozebrána i podle sektorů, ve kterých se vyskytuje. Následuje podrobnější porovnání výsledků u jednotlivých skupin obyvatelstva v České republice (podle pohlaví, věku, vzdělání, příjmu domácnosti, zaměstnaneckého statusu a regionu NUTS2) v mírách nové a zavedené podnikatelské aktivity. Kapitolu zakončuje bližší pohled na míru ukončené podnikatelské aktivity, která je opačnou stránkou podnikatelského procesu. Všechny části budou opět porovnány se situací v roce 2006. Míra nové podnikatelské aktivity zaujímá ve výzkumu GEM klíčovou pozici, protože je výzkumně prokázáno, že nové firmy rostou rychleji než firmy zavedené (např. Davidsson et al., 2002) a přispívají tak výrazným způsobem k tvorbě pracovních míst a často nahrazují pokles míst ve firmách velkých. GEM novou podnikatelskou aktivitu definuje jako podíl jedinců na celkové populaci v produktivním věku (18 - 64 let), kteří jsou aktivně zapojeni do rozjezdu podnikání, ať již ve fázi přípravy na zahájení podnikání (zahajující podnikatelé) nebo ve fázi zahrnující 42 měsíců od založení nové firmy (noví podnikatelé). Míra nové podnikatelské aktivity v ČR (TEA - zahrnuje obyvatele, kteří dělají kroky k zahájení podnikání a ty, kteří vedou svoji firmu mladší 42 měsíců) dosáhla v roce 2011 hodnoty 7,64%. Jinými slovy, z tisíce dospělých v produktivním věku se do nové podnikatelské aktivity pouští v ČR v průměru 76 lidí. V porovnání s rokem 2006, kdy byla nová podnikatelská aktivita na úrovni 7,85 %, došlo k jejímu velmi malému poklesu o 0,21%. V Tabulce 1 jsou uvedeny hodnoty jednotlivých měr podnikatelské aktivity v členění podle zemí. Země jsou přitom zařazeny do tří různých skupin dle povahy konkurenceschopnosti dané země. Toto členění vychází z Porter et al. (2002). Země na nižších stupních svého ekonomického vývoje patří mezi faktorově tažené ekonomiky, které těží zejména z dostupnosti zdrojů či nízkých cen práce. Jedná se o cenově nákladovou konkurenceschopnost (Beneš, 2006). Ekonomický rozvoj je typicky založen na rozvoji institucí, infrastruktury, makroekonomické stability, zdraví a základního vzdělání. Sem patří například Venezuela či Pákistán. Druhou skupinu tvoří efektivností tažené ekonomiky. Jejich konkurenceschopnost je dána produktivitou, respektive efektivními výrobními postupy. Produkty kladou důraz nejen na nízkou cenu, ale též na kvalitu. Pro úspěšný rozvoj by měl být důraz položen na řádné fungování trhu práce a trhu kapitálu, přilákání přímých zahraničních investic a vzdělávání pracovní síly, aby byla schopna využívat jinde vyvinuté technologie. Mezi tyto země patří například Slovensko, Polsko a Rumunsko, ale také Čína, Brazílie a další. Třetí skupina je potom složena z inovacemi tažených ekonomik. Inovace zlepšují procesy a působí tak na větší efektivnost výroby, ale též jsou zdrojem diferenciace díky novým službám a výrobkům. Ty pak mohou být prodávány za vyšší ceny. V těchto zemích jsou alespoň v některých sektorech vytvářeny inovace na špičkové světové úrovni a je dosahováno vyššího HDP na obyvatele. Je potřeba nové znalosti vytvářet i je dokázat komercializovat (Bosma,

18

Wennekers, Amoros, 2012). Mezi tyto vyspělé země je v rámci GEM řazena i Česká republika, společně se Slovinskem, zeměmi západní Evropy, USA a dalšími. TABULKA 1: MÍRY PODNIKATELSKÉ AKTIVITY – MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ Zahajující podnikatelé Faktorově tažené ekonomiky Alžírsko Bangladéš Guatemala Írán Jamajka Pákistán Venezuela průměr (nevážený) Efektivností tažené ekonomiky Argentina Barbados Bosna a Hercegovina Brazílie Čína Chile Chorvatsko Jižní Afrika Kolumbie Lotyšsko Litva Maďarsko Malajsie Mexiko Panama Peru Polsko Rumunsko Rusko Slovensko Thajsko Trinidad a Tobago Turecko Uruguay průměr (nevážený) Inovacemi tažené ekonomiky Austrálie Belgie Česká republika Dánsko Finsko Francie Irsko Japonsko Jižní Korea Německo Nizozemí Norsko Portugalsko Řecko Singapore Slovinsko Spojené arabské emiráty Španělsko Švédsko Švýcarsko Taiwan USA Velká Británie průměr (nevážený)

Noví podnikatelé

Nová podnikatelská aktivita (TEA)

Zavedení podnikatelé

Přerušení či ukončení podnikání

5.3 7.1 11.8 10.8 9.0 7.5 13.1 9.2

4.0 7.1 9.1 3.9 5.0 1.7 2.6 4.8

9.3 12.8 19.3 14.5 13.7 9.1 15.4 13.4

3.1 11.6 2.5 11.2 5.1 4.1 1.6 5.6

9.5 2.5 3.8 6.4 12.7 1.6 3.2 5.7

11.8 10.8 5.4 4.1 10.1 14.6 5.3 5.2 15.2 6.8 6.4 4.8 2.5 5.7 12.0 17.9 6.0 5.6 2.4 9.2 8.3 13.9 6.3 11.0 8.4

9.2 1.8 2.8 11.0 14.2 9.6 2.1 4.0 6.7 5.3 5.0 1.6 2.5 4.0 9.1 5.4 3.1 4.5 2.3 5.3 12.2 9.3 6.0 6.0 5.9

20.8 12.6 8.1 14.9 24.0 23.7 7.3 9.1 21.4 11.9 11.3 6.3 4.9 9.6 20.8 22.9 9.0 9.9 4.6 14.2 19.5 22.7 11.9 16.7 14.1

11.8 4.2 5.0 12.2 12.7 7.0 4.2 2.3 7.5 5.7 6.3 2.0 5.2 3.0 6.0 5.7 5.0 4.6 2.8 9.6 30.1 6.9 8.0 5.9 7.2

4.3 5.5 6.7 3.8 5.3 6.8 3.6 5.6 6.0 3.0 2.9 2.3 2.6 5.0 2.1 5.1 4.2 3.9 1.5 7.0 4.5 3.9 3.9 4.3 4.3

10.5 5.7 7.6 4.6 6.3 5.7 7.2 5.2 7.8 5.6 8.2 6.9 7.5 8.0 6.6 3.7 6.2 5.8 5.8 6.6 7.9 12.3 7.3 6.9

9.1 6.8 5.2 4.9 8.8 2.4 8.0 8.3 10.9 5.6 8.7 6.6 5.7 15.8 3.3 4.8 2.7 8.9 7.0 10.1 6.3 9.1 7.2 7.2

4.3 1.4 2.7 2.3 2.0 2.2 3.4 0.7 3.2 1.8 2.0 2.5 2.9 3.0 2.1 1.5 4.8 2.2 3.2 2.9 4.9 4.4 2.0 2.7

6.0 2.7 5.1 3.1 3.0 4.1 4.3 3.3 2.9 3.4 4.3 3.7 4.6 4.4 3.8 1.9 3.7 3.3 3.5 3.7 3.6 8.3 4.7 4.0

4.7 3.0 2.7 1.6 3.3 1.7 3.1 2.0 5.1 2.4 4.1 3.3 3.0 3.7 2.8 1.7 2.6 2.5 2.3 2.9 4.4 4.3 2.6 3.0

Zdroj: Global Entrepreneurship Monitor 2011

19

Na Grafu 3 je přehledně znázorněna míra nové podnikatelské aktivity v jednotlivých zemích, a to formou bodových odhadů na základě průzkumu a 95% konfidenčních intervalů. Konfidenční intervaly určují rozmezí, v rámci kterého by se při opakování průzkumu nacházel nový odhad s 95% pravděpodobností. Pokud se konfidenční intervaly u dvou různých zemí nepřekrývají, je možné říci, že je rozdíl v nové podnikatelské aktivitě mezi nimi statisticky významný. Tak je možné konstatovat, že v ČR je statisticky významně vyšší podnikatelská aktivita než v Německu. Totéž již ale nemůžeme konstatovat například pro porovnání ČR a Švýcarska. Při zjednodušeném pohledu, neberoucím v úvahu statistickou významnost rozdílů, je nová podnikatelská aktivita v České republice v porovnání s vyspělými zeměmi spíše vyšší (na 7. místě z 23 inovacemi tažených ekonomik). V porovnání s ostatními zeměmi taženými faktory či efektivností, je podnikatelská aktivita nižší. Ze všech 54 zemí zahrnutých v roce 2011 do projektu GEM se Česká republika umístila 34. místě. V evropském srovnání se Česká republika nachází na 8. místě z celkem 24 evropských zemí, ze kterých jsou data k dispozici. GRAF 3: NOVÁ PODNIKATELSKÁ AKTIVITA – MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ 30% 25% 20% 15% 10%

0%

Pákistán Alžírsko Bangladéš Jamajka Írán Venezuela Guatemala Rusko Malajsie Maďarsko Chorvatsko Bosna a Herceg. Polsko Jižní Afrika Mexiko Rumunsko Litva Lotyšsko Turecko Barbados Slovensko Brazílie Uruguay Thajsko Argentina Panama Kolumbie Trinidad a Tobago Peru Chile Čína Slovinsko Dánsko Japonsko Německo Belgie Francie Švédsko Španělsko SAE Finsko Švýcarsko Singapore Norsko Irsko Velká Británie Portugalsko ČESKÁ REPUBLIKA Jižní Korea Taiwan Řecko Nizozemí Austrálie USA

5%

Faktorově tažené ekonomiky

Efektivností tažené ekonomiky

Inovacemi tažené ekonomiky

Zdroj: Global Entrepreneurship Monitor 2011, procento dospělé populace 18 – 64 let zapojené do nové podnikatelské aktivity

Nejvýraznější nová podnikatelská aktivita byla zjištěna v Číně (24%), Chile, Peru a v řadě jihoamerických zemí. Z ekonomicky vyspělejších zemí byla nová podnikatelská aktivita nejvyšší na Slovensku (14,2%) a v USA (12,3%). Nejnižší míra nové podnikatelské aktivity je naopak ve Slovinsku (3,7%), Rusku (4,6%) a Dánsku (4,7%). Při pohledu na Graf 3 je zjevné, že nová podnikatelská aktivita není pozitivně spojena s úrovní ekonomického rozvoje dané země. Korelační koeficient mezi mírou nové

20

podnikatelské aktivity a HDP per capita je negativní a signifikantní na úrovni -0,54 (Bosma, Wennekers, Amoros, 2012). Důvodem je, že podnikatelskou aktivitu v jednotlivých zemích ovlivňuje institucionální prostředí. To zahrnuje právní prostředí, tržní infrastrukturu, regulaci zaměstnávání, vzdělávací systém i další aspekty, které jsou částečně závislé na rozvoji té které země. Stejně tak kulturní a sociální normy ovlivňují, jaké formě podnikatelské aktivity dávají jedinci přednost. Ovlivňujícím faktorem jsou i aspekty zaměstnanosti v dané zemi. Čím větší je podíl větších organizací na celkové zaměstnanosti, tím vyšší je možné očekávat výskyt podnikatelské aktivity vykonávané pro zaměstnavatele. Zároveň čím zajímavější a lépe placená pracovní místa v existujících firmách v dané ekonomice jsou, tím vyšší jsou oportunitní náklady nezávislého podnikání. Takto je ve vyspělých zemích nezávislá podnikatelská aktivita často nahrazena podnikatelskou aktivitou, kterou jedinci vykonávají pro svého zaměstnavatele. Lze očekávat, že čím je například zaměstnávání osob více regulováno a spojeno s vyššími odvody a vyšší úrovní zaměstnaneckých jistot, tím více se budou podnikaví jedinci zdráhat vstoupit do nejistého nezávislého podnikání a raději dají přednost realizaci podnikatelských aktivit v relativním bezpečí zaměstnaneckého postavení. Více bude o podnikatelské aktivitě zaměstnanců pojednáno v kapitole Podnikatelská aktivita zaměstnanců. Zastavme se ještě u jedné informace, která není z výše uvedených tabulek patrná. Jedná se o to, že míra nové podnikatelské aktivity je složena z lidí, kteří se chystají podnikání založit (v ČR 5,14% a 27. místo) a lidí, kteří svou novou firmu již řídí (v ČR 2,71% a 38. místo). Je přínosné podívat se na podíl těch lidí, kteří teprve dělají kroky k založení své firmy, a těch, kteří svou novou firmu již založili a teď ji řídí. V roce 2006 byla Česká republika zemí s třetím nejvyšším poměrem obyvatel, kteří plánují začít podnikat a těch, kteří vedou novou firmu. Hodnota tohoto poměru ve výši 3,24 naznačovala, že velká část z těch, kteří již dělají konkrétní kroky pro zahájení vlastního podnikání, nakonec podnikat nezačne a novou firmu úspěšně nezaloží. Tento jev mohl být interpretován také tak, že podnikatelsky orientovaní lidé u nás jsou nakonec od vlastního podnikání odrazeni, a to buď kombinací jednotlivých bariér podnikatelské aktivity, nebo nedostatečnými kompetencemi spojenými s faktickým rozjezdem vlastního podnikání. Hodnota daného poměru z roku 2011 je 1,89, došlo tedy k jeho výraznému snížení. Tuto změnu je možné hodnotit velmi pozitivně v tom smyslu, že více lidí své plány na podnikání převede do reality a novou firmu skutečně založí. Zatímco je nová podnikatelská aktivita podstatná pro dynamiku hospodářství, zavedená podnikatelská aktivita a již déle podnikající jedinci zajišťují stabilitu v soukromém sektoru. Vycházejí ze získaných zkušeností a poskytují poměrně stabilní pracovní místa. Na Grafu 4 je znázorněna míra zavedené podnikatelské aktivity v jednotlivých zemích světa. Zatímco u nové podnikatelské aktivity bylo zřejmé, že nejvyšší aktivita je v rozvojových zemích, u zavedeného podnikání již takové rozdíly nejsou patrné.

21

20% 18% 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0%

Venezuela Guatemala Alžírsko Pákistán Jamajka Írán Bangladéš Maďarsko Jižní Afrika Rusko Mexiko Barbados Chorvatkso Rumunsko Polsko Bosna a Hercegovina Malajsie Lotyšsko Peru Uruguay Panama Litva Trinidad a Tobago Chile Kolumbie Turecko Slovensko Argentina Brazílie Čína Thajsko Francie Spojené arabské emiráty Singapore Slovinsko Dánsko ČESKÁ REPUBLIKA Německo Portugalsko Taiwan Norsko Belgie Švédsko Velká Británie Irsko Japonsko Nizozemí Finsko Španělsko USA Austrálie Švýcarsko Jižní Korea Řecko

GRAF 4: ZAVEDENÁ PODNIKATELSKÁ AKTIVITA – MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ

Faktorově tažené ekonomiky

Efektivností tažené ekonomiky

Innovacemi tažené ekonomiky

Zdroj: Global Entrepreneurship Monitor 2011, procento dospělé populace mezi 18 a 64 lety, do tabulky není zahrnuto Thajsko s podílem 30,1%

V míře zavedené podnikatelské aktivity, jež zahrnuje obyvatele, kteří vedou firmu starší než 42 měsíců, se Česká republika umístila na 35. místě z 54 zemí zapojených do projektu GEM. Míra zavedené podnikatelské aktivity byla v roce 2011 5,2%, což je o 0,21% méně než v roce 2006. Nejvýraznější zavedená podnikatelská aktivita byla identifikována v Thajsku. S velkým odstupem pak v Řecku a Číně. Naopak nejnižší míra zavedené podnikatelské aktivity byla ve Venezuele a Maďarsku. Zajímavý pohled nabízí Graf 5, na němž je znázorněn podíl nové podnikatelské aktivity a zavedené podnikatelské aktivity. Hodnoty vyšší než 1 značí, že v dané zemi je více jedinců, kteří rozjíždějí novou firmu či mladou firmu řídí, než jedinců, kteří vlastní a řídí zavedený podnik. Trh v dané zemi je pak možné charakterizovat jako více dynamický, s novými hráči, kteří na něj vstupují a nahrazují podniky na trhu již déle fungující. Naopak hodnoty menší než 1 znamenají, že v dané zemi je více zavedených firem než firem začínajících, trh je tedy více rozdělen mezi existující hráče a může být obtížnější na něj vstoupit.

22

GRAF 5: PODÍL NOVÉ PODNIKATELSKÉ AKTIVITY A ZAVEDENÉ PODNIKATELSKÉ AKTIVITY – MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ 10,0

1,0

Venezuela Guatemala Alžírsko Jamajka Pákistán Írán Bangladéš Peru Jižní Afrika Panama Chile Trinidad a Tobago Mexiko Maďarsko Barbados Kolumbie Uruguay Rumunsko Lotyšsko Čína Polsko Litva Argentina Chorvatsko Bosna a Herceg. Rusko Turecko Slovensko Brazílie Malajsie Thajsko Francie SAE Singapore ČESKÁ REPUBLIKA USA Portugalsko Taiwan Austrálie Norsko Velká Británie Německo Nizozemí Dánsko Irsko Belgie Švédsko Slovinsko Jižní Korea Finsko Španělsko Švýcarsko Japonsko Řecko

0,1

Faktorově tažené ekonomiky

Efektivností tažené ekonomiky

Inovacemi tažené ekonomiky

Zdroj: Global Entrepreneurship Monitor 2011

V míře celkové podnikatelské aktivity (zahrnuje zahajující podnikatele i ty, kteří vedou svoji jakkoli starou firmu) se Česká republika nachází na 41. místě z 54 zemí, ze kterých byla data k dispozici. Míra celkové podnikatelské aktivity dosáhla 12,48%, což je o 0,27% více než v roce 2006. Jinými slovy z tisíce obyvatel ČR v produktivním věku je 125 zapojeno nějakým způsobem do podnikatelské aktivity. Nejvýraznější celková podnikatelská aktivita byla zjištěna v Thajsku, dále Číně a jihoamerických zemích. V Evropě se na čelních místech umístily Řecko a Slovensko. Nejnižší míra celkové podnikatelské aktivity byla zjištěna v Rusku a ve Francii. Jako poslední míru nezávislé podnikatelské aktivity zmiňme, že nějakou svou firmu (jakkoli starou, ale reálně vyplácející odměny či mzdy po dobu delší než 3 měsíce) v ČR aktuálně vlastní a řídí 7,87% obyvatel v produktivním věku. To při celkové populaci ČR ve věku 18 – 64 let, která činí kolem 7,04 miliónů obyvatel (k 31.12.2010 dle ČSÚ), znamená odhadovaný počet vlastníků – manažerů svých firem přibližně 554.000 lidí. Toto číslo nezahrnuje jedince zaměstnávané v rámci tzv. Švarc systému a může tak být přesnějším indikátorem podnikatelské aktivity u nás, než jsou například údaje z živnostenského rejstříku.

23

Oblasti podnikatelské aktivity V České republice je hlavním sektorem, ve kterém jsou podle reprezentativního průzkumu obyvatelstva zakládány nové firmy, služby pro koncové uživatele (37,8%). Podíl tohoto sektoru oproti roku 2006 vzrostl o více než 10%. Tento podíl je o 7% vyšší než podíl sektoru mezi zavedenými firmami a indikuje relativní růst sektoru do budoucnosti. Na druhém místě se umístil průmysl včetně stavebnictví s 34,5% podílem na nové podnikatelské aktivitě. V porovnání s rokem 2006 se nicméně podíl nové podnikatelské aktivity v průmyslu a stavebnictví snížil, a to o více než 10%. Podobně mezi zavedenými firmami tvořil průmysl a stavebnictví 43% zavedených firem. Lze tedy očekávat, že podíl zejména výrobních firem se bude v dalších letech mírně snižovat. I přesto zůstává v mezinárodním srovnání průmysl v ČR významným sektorem, ČR se umístila ze sledovaných 54 zemí na šestém místě. Předstihly ji pouze čtyři další středoevropské země a Alžírsko Na třetím místě se mezi sektory umístily služby pro firemní sektor s podílem 22,8%, což je podobný podíl jako v roce 2006. Nízký zůstal podíl primárního sektoru (těžba a zemědělství) s pouhými 5% podílu na nové podnikatelské aktivitě. Podrobnější pohled na četnost podnikatelské aktivity v konkrétnějších oblastech ekonomiky udává Tabulka 2. Základem pro ni byla data od obou dotazovaných souborů, tzn. od 276 podnikatelů dotazovaných v rámci průzkumu dospělého obyvatelstva a od dodatečného souboru 804 podnikatelů. Podnikatelé odpovídali na otevřenou otázku, jakou činnost vykonávají ve svém podnikání, respektive u zahajujících podnikatelů jakou činnost se vykonávat chystají. Tyto volné odpovědi byly následně zakódovány dle klasifikace OKEČ. Z Tabulky 2 je patrné, že v nové podnikatelské aktivitě, a to jak mezi jedinci, kteří dělají konkrétní kroky k zahájení podnikání, tak mezi vlastníky-manažery mladých firem, převažují čtyři konkrétní oblasti podnikatelské aktivity. Konkrétně se jedná o kadeřnické a kosmetické služby, stavební a zednické práce, stavebně montážní práce a pojišťovnictví a finanční zprostředkování. První místo u obou skupin přitom zaujímají kadeřnické, kosmetické a masérské služby s relativní četností 7,6%, respektive 9,4% u nových podnikatelů. Existuje přitom razantní rozdíl při porovnání se zavedenými podnikateli. Tam představují kadeřnické, kosmetické a masérské služby pouze 1,1% z podnikatelské aktivity. Co tento rozdíl znamená? Na jednu stranu může indikovat, že po tomto typu služeb vzrostla v posledních letech zcela zásadně poptávka, což vytvořilo příležitost pro jejich vznik. Pravděpodobnější však je, že se jedná o služby s relativně malými vstupními náklady a tak je hodně lidí považuje za vhodnou možnost, jak začít podnikat. Lze nicméně očekávat, že konkurence v této oblasti je výrazně vyšší než tržní poptávka, a tak řada z jedinců rozjíždějících podnikání v této oblasti bude donucena v následujících letech své podnikání ukončit. Značný rozdíl je i u podnikání finančních a pojišťovacích poradců. Je pravděpodobné, že jen menší část z těch, kteří se do tohoto podnikání pouštějí, či s ním v posledních letech začali, bude dlouhodobě schopna udržet takové příjmy, aby pro ně toto podnikání bylo dostatečným zdrojem obživy. U zavedené podnikatelské aktivity je naopak více těch, kteří působí v oblasti reklamy či firemního poradenství, a v těchto oblastech byli schopni dlouhodobě přežít.

24

TABULKA 2: HLAVNÍ OBLASTI PODNIKATELSKÉ AKTIVITY OKEČ oblast 930200 452000 453000 650000 741200 553000 722000 747000 502000 926000 523300 526110 361000 180000 741400 742000 602400 744000

kadeřnické a kosmetické služby stavební a zednické práce stavební montážní práce pojišťovnictví a finanční zprostředkování účetní a daňové poradenství restaurace dodávky a poradenství SW úklidové služby autoservis sportovní činnosti obchod s drogerií a kosmetikou e-shopy výroba nábytku výroba oděvů poradenství pro firmy architektonické a inženýrské činnosti silniční nákladní doprava reklamní činnosti

zahajující

noví

zavedení

četnost

rel. č.

četnost

rel. č.

četnost

rel. č.

32 22 19 17 11 11 11 10 10 9 9 8 8 7 7 6 6 5

7,6% 5,2% 4,5% 4,0% 2,6% 2,6% 2,6% 2,4% 2,4% 2,1% 2,1% 1,9% 1,9% 1,7% 1,7% 1,4% 1,4% 1,2%

56 53 26 30 16 21 17 8 16 2 15 15 8 6 7 7 11 15

9,4% 8,9% 4,4%

2 19 4 1 2 7 3 2 5 1 4 2 2 4 8 4 4 8

1,1%

5,1% 2,7% 3,5% 2,9% 1,3% 2,7% 0,3% 2,5% 2,5% 1,3% 1,0% 1,2% 1,2% 1,9% 2,5%

10,9% 2,3% 0,6% 1,1% 4,0% 1,7% 1,1% 2,9% 0,6% 2,3% 1,1% 1,1% 2,3% 4,6% 2,3% 2,3% 4,6%

PODÍL HLAVNÍCH OBLASTÍ 48,0% 52,9% 42,5% Poznámka: V tabulce jsou uvedeny četnosti a relativní četnosti specifických oblastí aktivity na základě zakódování otevřených odpovědí od 1080 podnikatelů dle OKEČ

Osmnáct specifických oblastí popsaných v tabulce 2 představuje vždy 42,5% až 52,9% z celkové podnikatelské aktivity daného typu, pokud hovoříme o počtu jedinců do dané aktivity zapojených a nezvažujeme výši obratu, zisku, či další finanční ukazatele.

Podnikatelská aktivita v ČR podle sociodemografických skupin Přejděme k podrobnějšímu pohledu na jednotlivé sociodemografické skupiny v ČR a jejich podnikatelskou aktivitu. Nejprve bude rozebrána nová podnikatelská aktivita a porovnání mužů a žen. Ve světě je výrazně četnější zapojení mužů do podnikání. Pouze v osmi zemích je podnikatelská aktivita mužů a žen na srovnatelné úrovni. U dvou z nich, konkrétně u Brazílie a u Thajska, jsou ženy do nové podnikatelské aktivity zapojeny více než muži. V České republice, stejně jako ve většině ostatních zemí, je do nové podnikatelské aktivity zapojeno více mužů než žen (v ČR 11,01 % mužů a 4,19 % žen). V porovnání s rokem 2006 došlo navíc k rozevření nůžek mezi novou podnikatelskou aktivitou mužů a žen. Zatímco v roce 2006 připadalo na jednu ženu zapojenou do nové podnikatelské aktivity 2,18 mužů, v roce 2011 se tento poměr pohybuje na 2,63. V nové podnikatelské aktivitě mužů je ČR na 28. místě, u žen na 44. místě. To opět ukazuje změnu v porovnání s rokem 2006, kdy byla ČR v podnikání mužů a žen na místě stejném.

25

Ještě zřetelněji se tento posun k posílení podnikatelské aktivity mužů projevuje v míře zavedené podnikatelské aktivity. Do té je zapojeno 8,18% mužů a 2,16% žen. Zatímco svoji zavedenou firmu u nás v roce 2006 vedlo přibližně 2,5krát více mužů podnikatelů než žen podnikatelek, v roce 2011 je to již přibližně 3,8krát více podnikatelů mužů. V míře zavedené podnikatelské aktivity mužů se ČR nachází na 30. místě, u žen ale až na 48. místě. Z toho je patrné, že podnikatelská aktivita žen u nás má svá značná úskalí a hospodářská politika by se měla zaměřit na podporu jejich podnikatelského úsilí. Na podmínky pro podnikání žen byla zaměřena i část strukturovaného dotazníku, který vyplňovali experti. Ti poměrně kriticky vnímali to, že ženy nejsou příliš povzbuzovány v tom, aby se pouštěly do podnikání a též to, že není dostatek sociálních služeb, které by ženy podpořily v kombinování pracovního a osobního života. V mezinárodním srovnání se ČR umístila až na 36. místě ze zkoumaných 49 zemí, kde byli experti dotazováni. Nejlépe byla situace vnímána ve Skandinávii, nejhůře v Íránu a v Maďarsku. Další důležitý pohled na podnikání v dané zemi představuje porovnání podnikatelské aktivity jednotlivých věkových skupin, který je představen v Tabulce 3. TABULKA 3: PODNIKATELSKÁ AKTIVITA JEDNOTLIVÝCH VĚKOVÝCH SKUPIN V ČR Zapojení věkových skupin do podnikatelské aktivity % z dané věkové populace Pořadí ČR (z 54 zemí) Změna oproti r. 2006 (v %)

% z dané věkové populace Pořadí ČR (z 54 zemí) Změna oproti r. 2006 (v %)

Nová podnikatelská aktivita 25-34 let 35-44 let 45-54 let 55-64 let 9,06 9,20 6,86 3,27 36 36 36 43 -0,58 -2,04 -4,38 +1,36 Podnikatelé vedoucí zavedené firmy 18-24 let 25-34 let 35-44 let 45-54 let 55-64 let 0,54 3,86 5,65 9,22 5,57 39 29 39 28 39 - 1,25 +0,4 -1,81 +0,84 +0,43 18-24 let 10,45 19 + 5,0

Zdroj: Průzkum dospělé populace v 54 zemích světa v rámci projektu GEM 2011.

Pro společnost je přínosná podnikatelská aktivita všech věkových skupin. Na jedné straně jsou mladí lidé s čerstvými nápady, znalostí jazyků, počítačů a bez hypoték a dalších závazků. Na straně druhé jsou starší lidé se zkušenostmi, kontakty a finančním zázemím, v řadě zemí též s dostatečnými znalostmi IT. Z lidí zapojených do nové podnikatelské aktivity v ČR představují lidé mladší 34 let celkem 47%. V porovnání s rokem 2006 došlo přitom k výraznému růstu nové podnikatelské aktivity u nejmladší skupiny ve věku od 18 do 24 let. Relativní podíl této věkové skupiny na nové podnikatelské aktivitě je 18,7% a ČR je v tomto měřítku mezi zeměmi na 12. místě, podobná situace je například v Německu. Vyšší podíl je například v Litvě. Na růst nové podnikatelské aktivity v nejmladší skupině pravděpodobně působí několik faktorů. Jedním z nich je zhoršení uplatnitelnosti na trhu práce, zejména pro absolventy středních škol, ke kterému došlo v souvislosti s ekonomickou krizí. Podnikání se tak jeví více zajímavou alternativou. Druhým může být rozšíření internetu, mobilních aplikací a sektoru informačních a komunikačních technologií obecně, ke kterému má mladá generace blíže a dokáže v něm nacházet dobré příležitosti. Konečně mohou hrát svou roli i předměty a

26

vzdělávací aktivity zaměřené na podnikání, které se na vysokých a částečně i na středních školách v posledních letech rozvíjejí. Pro mladé je nicméně těžší převést kroky směřující k podnikání do skutečného běžícího byznysu. Zatímco poměr podnikatelů, kteří dělají kroky k zahájení podnikání, vůči těm, kteří vedou mladou firmu, je 1,89, u věkové skupiny 18-24 let je tento poměr 3,25. Je proto zapotřebí mladé lidi v jejich zaměření na podnikání efektivně podporovat, aby jejich plány měly větší šanci dojít reálného naplnění. Oproti tomu relativně nejhůře jsme na tom u podnikatelské aktivity lidí v předdůchodovém věku, kde je ČR v nové podnikatelské aktivitě v mezinárodním srovnání až na 43. místě. Určitý pozitivní posun v porovnání s rokem 2006 je sice možné pozorovat, přesto by se na podporu podnikatelské aktivity této věkové skupiny měla též zaměřit podpora. Pokud jde o podnikatele vedoucí zavedenou firmu, je postavení ČR vyrovnanější. Situace u nás odpovídá situaci ve světě - zavedené firmy jsou i ve světě nejčastěji vedeny a vlastněny lidmi mezi 45 a 54 lety. A jak vypadá nová podnikatelská aktivita v ČR podle dalších socioekonomických kritérií? Výsledky podle zaměstnaneckého statusu, dosaženého vzdělání, příjmu domácnosti a krajů jsou prezentovány na Grafu 6. Výsledky jsou prezentovány včetně konfidenčních intervalů. Při porovnání dle zaměstnaneckého statusu je vidět jednoznačně nejvyšší míra podnikatelské aktivity u osob samostatně výdělečně činných (37,5%). Tato vysoká míra je logická, neboť ten, kdo již podniká či má živnostenský list, se vedle stávající podnikatelské aktivity spíše pouští i do aktivit nových. Na druhém místě jsou potom nezaměstnaní (9,2%). Míra je relativně vysoká, protože podnikání představuje pro řadu z nich jedinou relevantní možnost získání dostatečného finančního příjmu. V porovnání s rokem 2006 je nicméně u nezaměstnaných patrný znatelný pokles nové podnikatelské aktivity, a to na pouhou polovinu předchozí úrovně (z 18,9%). Vzrostla naopak nová podnikatelská aktivita studentů, a to na 6,6% z 4,2% v roce 2006. To je dobře, od mladých lidí často studujících vysokou školu je možné očekávat větší podnikatelský drive a touhu rozjet svou pracovní kariéru prostřednictvím podnikání. Právě studenti VŠ by mohli být těmi, kteří se s ambicemi pustí do rozvoje inovativních rychle rostoucích firem. Ve srovnání s rokem 2006 se snížila nová podnikatelská aktivita zaměstnanců, a to z úrovně kolem 10% na úroveň kolem 5%. To může naznačovat větší držení se jistoty pracovního místa u těch, kteří toto pracovní místo mají. Nejnižší je nová podnikatelská aktivita důchodců a invalidních důchodců (1,6%), kteří se z velké části spoléhají na sociální síť státu. Nicméně v porovnání s rokem 2006 je v této skupině patrný nárůst podnikatelských snah, tehdy byla její podnikatelská aktivita téměř nulová. Razantní rozdíly panují v míře nové podnikatelské aktivity mezi skupinami domácností tříděných podle příjmu. V ČR i ve světě jsou do nové podnikatelské aktivity nejvíce zapojeni jedinci z domácností s vysokými příjmy a naopak nejméně jedinci z domácností s nízkými příjmy. Zatímco u domácností s hrubým měsíčním příjmem (dále jen příjem) do 15.000 Kč je nová podnikatelská aktivita na 2%, u domácností s příjmem nad 60.000 Kč dosahuje vysokých 16,9%. Míry nové podnikatelské aktivity nad 10% dosahují i domácnosti s příjmy

27

nad 30.000 Kč. Zajímavé je na grafu 6 patrné malé "u", kde nová podnikatelská aktivita je nejnižší u domácností s příjmem 10.001 – 15.000 Kč, ne u těch s příjmem pod 10.000 Kč. Je to dáno větším podílem podnikatelsky aktivnějších nezaměstnaných v nejnižší příjmové skupině. Z trendu růstu podnikatelské aktivity dle příjmu mírně vybočuje příjmová skupina 40.001 – 60.000 Kč, kde je aktivita mírně nižší než u skupiny 30.001 – 40.000 Kč. Hypotézou, která si však vyžaduje nezávislé prozkoumání, může být větší zatížení těchto domácností hypotéčními úvěry a s tím spojenou vyšší averzí k riziku související se vstupem do nové podnikatelské aktivity. Dalším tříděním je třídění podle regionů NUTS2. To ukazuje, že míra nové podnikatelské aktivity je stejně jako v roce 2006 nejvyšší v Praze, konkrétně 12,7%. V porovnání s rokem 2006 došlo k nárůstu přibližně o procento. Na druhém místě je opět stejně jako v roce 2006 region Jihovýchod s 9%. Naopak nejnižší míra nové podnikatelské aktivity je na Střední Moravě (5,5%) a v Moravskoslezském regionu (4,8%). Posledním zde zkoumaným kritériem je výše dosaženého vzdělání. Z grafu je patrná souvislost mezi výší dosaženého vzdělání a mírou nové podnikatelské aktivity. Zatímco je do ní zapojeno pouze 3,4% lidí se základním vzděláním, u lidí s inženýrským či magisterským titulem je to 9,7% a u jedinců s doktorátem dokonce 17% (byť zde se jedná vzhledem k malému počtu jedinců v souboru o údaj nepříliš přesný).

zaměstnanecký status

příjem domácnosti

ČR

V

region NUTS2

JEDNOTLIVÝCH

základní či nedokončené vyučen/a středoškolské vyšší odborné bakalářské magisterské doktorské

V

Praha Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko

AKTIVITA

do 10.000 CZK 10.001 - 15.000 CZK 15.001 - 20.000 CZK 20.001 - 25.000 CZK 25.001 - 30.000 CZK 30.001 - 40.000 CZK 40.001 - 60.000 CZK 60.001 CZK a více

50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

OSVČ Nezaměstnaný Student Zaměstnán druhými na… V domácnosti Zaměstnán druhými na… V důchodu či invalidním…

GRAF 6: NOVÁ PODNIKATELSKÁ SOCIODEMOGRAFICKÝCH SKUPINÁCH

dosažené vzdělání

Zdroj: Průzkum dospělé populace v České republice v rámci projektu GEM 2011

Dále je zajímavý velký rozdíl mezi lidmi s vystudovanou vyšší odbornou školou (12,2%) a lidmi, kteří končí vysokoškolské vzdělání na bakalářském stupni (4,9%). Částečně to lze vysvětlit tím, že čtvrtina z dotázaných respondentů s ukončeným bakalářským stupněm pokračuje dále ve studiu. Dalším vysvětlením však může být nepříliš šťastné pojetí

28

bakalářského studia v našich podmínkách. Vysokoškolské studium se sice rozdělilo na bakalářské a magisterské, to bakalářské ovšem v porovnání s USA či západní Evropou nepřipravuje studenty na pracovní uplatnění, ale je hodně teoreticky pojato. To pak snižuje připravenost absolventů na úspěšné samostatné působení na trhu. V porovnání s rokem 2006 stojí za zmínku také zřetelný pokles nové podnikatelské aktivity u vyučených, a to z úrovně 7,9% na úroveň 4,4%. I v dalších ekonomikách tažených efektivností či inovacemi jsou lidé s vysokoškolským či vyšším odborným vzděláním nejvíce zapojeni do nové podnikatelské aktivity. Pouze u faktorově tažených ekonomik se do podnikání pouští více středoškolsky vzdělaných obyvatel. Lze předpokládat, že důvodem je v těchto zemích relativně malé procento vysokoškolsky vzdělaných, kteří pak nacházejí velmi dobré uplatnění ve významných místních firmách. U zavedených firem jsou výsledky sice také podobné, nicméně v některých oblastech odlišné. Pokud jde o vzdělání, jedná se o téměř identický obrázek (viz Graf 7), kdy nejnižší podnikatelská aktivita je u lidí se základním vzděláním (1,6%) a nejvyšší u lidí se vzděláním vysokoškolským (mezi 8,7% pro lidi s ukončeným bakalářským stupněm až po 11,1% pro jedince s doktorátem), kteří jsou tak nejvíce zapojeni do vedení vlastních zavedených firem. GRAF 7: ZAVEDENÁ PODNIKATELSKÁ SOCIODEMOGRAFICKÝCH SKUPINÁCH

AKTIVITA

V

ČR

V

JEDNOTLIVÝCH

30% 25% 20% 15% 10% 5%

příjem domácnosti

region

vzdělání

55-64 let

45-54 let

35-44 let

25-34 let

18-24 let

doktorské

bakalářské

magisterské

vyšší odborné

vyučen/a

středoškolské

základní či nedokončené

Severozápad

Střední Morava

Moravskoslezsko

Severovýchod

Jihozápad

Jihovýchod

Praha

Střední Čechy

60.001 CZK a více

40.001 - 60.000 CZK

30.001 - 40.000 CZK

25.001 - 30.000 CZK

20.001 - 25.000 CZK

15.001 - 20.000 CZK

do 10.000 CZK

10.001 - 15.000 CZK

0%

věková skupina

Zdroj: Průzkum dospělé populace v České republice v rámci projektu GEM 2011

29

Zřetelně nižší procento zavedené podnikatelské aktivity v porovnání s novou je možné pozorovat u lidí se základním a středoškolským vzděláním. To může naznačovat, že zejména tyto dvě skupiny mají potíže s přežitím jimi zakládaných firem. Podobná je situace i u vyšších odborných škol, tam nicméně může být vysvětlením relativní novost těchto škol, kdy jejich absolventi zatím neměli tolik času založit dlouhodobě fungující podnikání. Oproti grafu nové podnikatelské aktivity naopak vidíme, že je zde relativně vyšší zapojení vyučených do podnikání. To může naznačovat obsazenost trhu stávajícími řemeslnými firmami či též špatnou dobu pro zahájení nezávislého podnikání. Alternativní interpretací je pokles úrovně současného učňovského školství, které nevybavuje své čerstvé absolventy potřebnými kompetencemi pro úspěšné zahájení podnikání. To je v souladu i s výše uvedeným poklesem nové podnikatelské aktivity ve skupině vyučených. V porovnání dle příjmů domácností dochází k rozdělení na domácnosti s příjmem do 30.000 Kč, kde podnikatelská aktivita nepřesahuje v žádné ze skupin 5% a na domácnosti s vyšším příjmem nad 30.000 Kč, kde dosahuje vyšších úrovní mezi 7,8% (pro domácnosti s příjmem mezi 30.000 Kč a 40.000 Kč) a 10,6% (pro domácnosti s příjmem nad 60.000 Kč). To může souviset s vyšším než průměrným příjmem zavedených podnikatelů. V porovnání s rokem 2006 došlo, pokud jde o podnikatelskou aktivitu, k posunu domácností s příjmem mezi 20.000 Kč a 30.000 Kč k těm nízkopříjmovým. Vyšší podnikatelská aktivita je až u domácností s příjmem nad 30.000 Kč, v roce 2006 byla hranice o 10.000 Kč níže. Na závěr opět porovnejme zavedenou podnikatelskou aktivitu podle regionů. Zde dochází stejně jako v roce 2006 k mírnému odskočení Prahy s nejvyšší zavedenou podnikatelskou aktivitou (8,3%) oproti ostatním regionům. Z nich je nejvyšší Střední Morava se 7%. Nejnižší zavedená podnikatelská aktivita je opět stejně jako v roce 2006 na Severozápadě (2,6%). Opačnou stranou podnikatelské aktivity je přerušení nebo ukončení podnikání (nepočítají se prodané firmy). Celkem 1,9% obyvatel v ČR přerušilo či ukončilo v uplynulých 12 měsících své podnikání. V této charakteristice se ČR umístila na 31. místě. V porovnání s rokem 2006 došlo ke zlepšení v tomto ukazateli, konkrétně k poklesu na polovinu. Jedním z důvodů může být, že vlna ukončování podnikatelské aktivity proběhla již během krize v roce 2009 a v prvním pololetí roku 2010. Dalším důvodem může být "držení se" podnikatelské aktivity vzhledem k menším příležitostem atraktivního uplatnění na trhu práce. Za hlavní důvod k ukončení podnikání respondenti uváděli osobní důvody (20,6%), dále to, že podnikání nedosáhlo zisku (16,7%), jinou pracovní příležitost (13,7%) a nedostatek financí (8,6%).

30

PODNIKATELSKÉ CHARAKTERISTIKY OBYVATEL Podnikatelské postoje vyjadřují, jak jedinci v různých zemích hodnotí podnikání. Jak pokud jde o obecné postoje k němu, tak pokud jde o hodnocení sebe sama vůči možné podnikatelské aktivitě. Podpora pozitivních podnikatelských postojů je předmětem hospodářské politiky v řadě zemí (OECD, 2010). Má-li člověk k podnikání pozitivní postoj, roste totiž pravděpodobnost, že se do podnikatelské aktivity sám pustí. Lidé pak vnímají, že mají dostatečné schopnosti, znalosti a dovednosti pro zahájení podnikání a strach z neúspěchu jim tolik nebrání v tom, začít podnikat. Vztah mezi postoji a přesvědčením na straně jedné a podnikatelskou aktivitou na straně druhé není pochopitelně přímo úměrný, záleží i na situačním kontextu, kterým je například možnost získat dobře placené místo jako zaměstnanec. První důležitou charakteristikou je strach z neúspěchu. V dotazování bylo zkoumáno, zdali respondenti vnímají, že strach z neúspěchu je to, co jim brání v zahájení podnikání. S tímto tvrzením souhlasilo 39,8% obyvatel ČR, což nás řadí doprostřed zkoumaných zemí na 25. místo. Největší strach z neúspěchu pociťují Řekové (68%). Vysokých hodnot kolem 50% dosahují i Německo, Španělsko a Portugalsko. Strach z neúspěchu mají u nás více ženy (45,6%) než muži (34,2%). Na Grafu 8 jsou porovnány jednotlivé země, pokud jde o strach z neúspěchu u jedinců, kteří vnímají dobré příležitosti pro zahájení podnikání. To lépe naznačuje, kolik z lidí, kteří vnímají dobrou příležitost, s aktivitou nezačne kvůli obavám ze selhání. GRAF 8: STRACH Z NEÚSPĚCHU – MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ

Venezuela Guatemala Jamajka Írán Pákistán Alžírsko Bangladéš Panama Trinidad a Tobago Barbados Turecko Jižní Afrika Mexiko Chile Argentina Kolumbie Malajsie Bosna a Herceg. Brazílie Slovensko Chorvatsko Uruguay Maďarsko Čína Rumunsko Litva Lotyšsko Peru Polsko Rusko Thajsko Švýcarsko Slovinsko USA Finsko Irsko Švédsko ČESKÁ REPUBLIKA Nizozemí Velká Británie Francie Řecko Španělsko Singapore Portugalsko Taiwan Dánsko Norsko Belgie Německo Japonsko Austrálie Jižní Korea SAE

80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Faktorově tažené ekonomiky

Efektivností tažené ekonomiky

Inovacemi tažené ekonomiky

Zdroj: Global Entrepreneurship Monitor 2011; procento z těch, kteří vnímají dobré příležitosti

31

Česká republika se nachází přesně ve středu zemí s 34,6%. Byť by byly samozřejmě lepší nižší hodnoty, nelze říci, že by strach z neúspěchu byl výrazným problémem. Naopak, v evropském kontextu je pozice České republiky poměrně dobrá. Dále byla dospělá populace dotazována na plány na budoucí zahájení podnikání. Na Grafu 9 je uveden podíl dospělých, kteří plánují v následujících třech letech zahájit vlastní podnikání, ale aktuálně nedělají k jeho zahájení žádné konkrétní kroky. Lze očekávat, že z těchto lidí se alespoň část do podnikatelské aktivity opravdu pustí. Na stranu druhou vysoké procento lidí "se záměrem" v porovnání s nízkým procentem lidí vedoucích již existující nové firmy může indikovat, že přerod dlouhodobého záměru do skutečné akce v dané zemi pokulhává. Důvody mohou být jak subjektivní na straně jedince, tak objektivní spojené s obtížnějšími podmínkami pro podnikání. GRAF 9: ZÁMĚRY NA ZAHÁJENÍ PODNIKÁNÍ – MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% Jamajka Venezuela Pákistán Bangladéš Guatemala Írán Alžírsko Rusko Turecko Malajsie Barbados Jižní Afrika Litva Bosna a Herceg. Slovensko Chorvatsko Maďarsko Panama Polsko Mexiko Rumunsko Lotyšsko Thajsko Brazílie Argentina Trinidad a Tobago Peru Uruguay Čína Chile Kolumbie SAE Japonsko Německo Irsko Dánsko Finsko Španělsko Nizozemí Norsko Velká Británie Slovinsko Švýcarsko Švédsko Řecko Belgie USA Singapore Portugalsko Austrálie ČESKÁ REPUBLIKA Jižní Korea Francie Taiwan

0%

Faktorově tažené ekonomiky

Efektivností tažené ekonomiky

Inovacemi tažené ekonomiky

Zdroj: Global Entrepreneurship Monitor 2011; procento z dospělé populace nezapojené do podnikatelské aktivity

Jak je z Grafu 9 patrné, Česká republika je na tom se 14% lépe, než většina vyspělých zemí západní Evropy. Na stranu druhou jsou v ostatních zemích střední Evropy záměry na podnikání vyšší. K podnikatelským charakteristikám obyvatelstva se vyjadřovali i dotazovaní experti. Experti často pozitivně komentovali nástup mladé generace, která objevuje příležitosti tam, kde je starší generace neviděla. V oblasti internetu, aplikací na iPhone a podobně. Mladí jsou podle nich méně opatrní, s větší sebedůvěrou, nemají určité "mindráky" vůči světu. Řadu věcí viděli v cizině a snaží se je přenést i k nám. Inspirují se také různými hnízdy či komunitami startupů, které vznikají po celé Evropě. Zvyšuje se povědomí o start-upech a bývalí podnikatelé jsou ochotnější k andělskému investování. Zvyšují se i dostupné znalosti o postupech a procesech, jak správně podnikat. 32

To lze navíc spojit s tradičními charakteristikami české mentality, jako je inovativnost, improvizace, tvůrčí iniciativa a podnikavost, kterou jsme si uchovali i přes komunismus. Češi jsou také poměrně pracovití, tato pracovitost nebyla zcela přebita státem blahobytu. Do podnikání se pustí spíše než průměrný Evropan. Myšlení Čechů je poměrně flexibilní, se schopností adaptovat se na nové podmínky a řešit problémy netradičním způsobem. Češi o podnikání hodně přemýšlí, nebojí se okoukané znalosti použít a založit vlastní firmu. Potenciálem jsou studenti, kdy je výhodou, že jejich vysněnou kariérou většinou není zaměstnání ve státní správě, tak jako je tomu u řady jihoevropských zemí. Na stranu druhou je i dost lidí, kteří jsou pohodlní, nejsou ochotní jít do rizika a raději se spolehnou na podporu státu či relativní jistotu pracovního místa. Češi se také neradi stěhují a jsou tak často ve vyhledávání příležitostí omezeni na svůj region. Obecně nejsou příliš orientováni na službu zákazníkovi. Naopak ti, kteří do podnikání jdou, mívají často nerealistická očekávání. Čekají, že to půjde samo a rychle a ono to nejde, většinou bývá problémem přecenění očekávaného zájmu zákazníků o produkt či službu, nedostatečné zmapování konkurence či špatný marketing. Začínající podnikatelé také většinou nepřemýšlejí na úrovni střední Evropy a u nikových produktů pak mají problém dosáhnout kritické masy zákazníků, což omezuje jejich konkurenceschopnost. Nižší míra prodeje v zahraničí může být způsobena též mezerami v oblasti prodeje a marketingu, kdy skvělý výrobek není dostatečně dobře odpropagován. Málo také mapují světové trendy a tak jim může uniknout vývoj v jiné části světa. V expanzi do světa jsou málo ambiciózní. Ne ani tak ve smyslu exportu, který je značný, ale ve smyslu zřizování poboček, akvizic a dalšího růstu. Také je u nás vnímána menší ochota firem nést podnikatelské riziko a pouštět se do nových inovačních projektů. Firmy raději zůstávají v „bezpečné zóně“, kterou dokážou lépe odhadnout a bez problému řídit. Podnikatelé by měli být podporováni v efektivitě prodeje. I kvalitní produkty se často nechytí kvůli nedostatkům v této oblasti. Je potřeba chovat se víc klientsky a zvažovat, jak své výrobky či služby prodám. Doporučit lze vytváření účelových sítí od výroby až po realizaci a prodej na trhu. Například zemědělci mohou tvořit alternativní prodejní kanály, jak lépe prodají, než když jdou přes řetězce. Je zapotřebí mít vzory. Vhodná je opět podpora médií, že to možné je, mít více klastrů, síťovat se. Nemít pofiderní důvody pro nesdílení informací s dalšími podnikateli. Dále je určitě přínosné podporovat start-up komunity a další projekty, které pomáhají propojovat začínající podnikatele navzájem, stejně jako s podnikateli zkušenějšími a s investory. Zkušenosti již u nás jistě existují, ale pro řadu začínajících podnikatelů jsou obtížně dosažitelné. Písemné dotazování dále tyto oblasti specifikovalo. Největší nedostatky experti vnímali v předpokladech lidí pro založení a řízení rychle rostoucího podniku. Je pravdou, že toto téma je na středních školách nedotčeno a na vysokých školách se s ním teprve začíná, a to jen někde. Nedostatek zkušeností byl dále vnímán zejména v oblasti shánění potřebných zdrojů do podnikání. Vnímání podnikatelských kompetencí se v porovnání s rokem 2006 celkově nezměnilo.

33

GRAF 10: PODNIKATELSKÉ KOMPETENCE V ČR

Podnikatelské kompetence celkem

2,38

V ČR má mnoho lidí schopnost dát dohromady zdroje potřebné pro novou firmu.

2,21

V ČR umí mnoho lidí rychle zareagovat na dobré příležitosti pro novou firmu.

2,57

V ČR má mnoho lidí zkušenost se založením nové firmy.

2,57

V ČR mnoho lidí ví, jak založit a řídit malou firmu.

2,58

V ČR mnoho lidí ví, jak založit a řídit rychle rostoucí podnik.

1,98 1

Nepravdivé

2

3

4

Pravdivé

5

Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v České republice v rámci projektu GEM 2011. Hodnota 5 znamená, že všichni experti považují dané tvrzení za zcela pravdivé, u hodnoty 1 za zcela nepravdivé. Hodnoty vyšší než 3 znamenají, že s daným tvrzením spíše souhlasí, hodnoty nižší než 3, že s ním spíše nesouhlasí. Toto vysvětlení platí i pro ostatní grafy v této zprávě, které jsou založené na odpovědích expertů na otázky v dotazníku.

V mezinárodním srovnání 49. zemí obsadila ČR 26. místo. Je tedy možné říci, že podnikatelské kompetence obyvatel vnímali skepticky i experti v jiných zemích a situace ČR tak nebyla výjimečná. Nejlépe byly vnímány v Alžírsku a z evropských zemí ve Švýcarsku. Nejhůře naopak v Íránu a ve Francii.

Podnikatelská sebedůvěra Podnikatelská sebedůvěra byla řadou výzkumů potvrzena jako osobnostní charakteristika nejvíce související s následnou podnikatelskou aktivitou a podnikatelským úspěchem (např. Rauch, 2010; Lukeš, Nový, 2005). V této části jí tedy bude věnována podrobná pozornost. Prezentované informace pomohou zodpovědět otázku, zda je u nás vůbec dostatek lidí, kteří jsou schopni využít existující podnikatelské příležitosti, jací lidé si věří více a jací méně a také, v jakých oblastech je podnikatelská sebedůvěra největší a naopak nejmenší. Na Grafu 11 je porovnána podnikatelská sebedůvěra dospělého obyvatelstva v různých zemích světa.

34

GRAF 11: PODNIKATELSKÁ SEBEDŮVĚRA – MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ

Bangladéš Pákistán Írán Alžírsko Venezuela Guatemala Jamajka Malajsie Rusko Litva Maďarsko Rumunsko Turecko Thajsko Jižní Afrika Čína Lotyšsko Bosna a Herceg. Chorvatsko Polsko Brazílie Slovensko Mexiko Uruguay Kolumbie Chile Panama Argentina Barbados Peru Trinidad a Tobago Japonsko Singapore Jižní Korea Taiwan Norsko Dánsko Německo Finsko Francie ČESKÁ REPUBLIKA Švédsko Nizozemí Švýcarsko Velká Británie Belgie Irsko Portugalsko Austrálie Řecko Slovinsko Španělsko USA SAE

90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Faktorově tažené ekonomiky

Efektivností tažené ekonomiky

Inovacemi tažené ekonomiky

Zdroj: Global Entrepreneurship Monitor 2011; procento z dospělé populace 18-64 let

Pouze 39,2% obyvatel v ČR se domnívá, že má dovednosti, znalosti a zkušenosti potřebné pro zahájení nového podnikání. Tím se Česká republika umístila až na 41. místě z 54 zemí. Situace zůstává velmi podobná jako v roce 2006. Toto vlastní přesvědčení je přitom pro zahájení vlastního podnikání velmi důležité, neboť lidé, kteří si nevěří, kvůli tomu s podnikáním ani nezačnou, i když by třeba potřebné dovednosti a znalosti objektivně měli. Nejhorší situace je v Japonsku, kde pouze 14% obyvatel věří, že na podnikání má. Vysokou sebedůvěru mají naopak lidé v USA (58%), ale třeba také na Slovensku (53%). Velký rozdíl u nás panuje mezi muži a ženami (viz graf 12). Zatímco o svých předpokladech pro podnikání je přesvědčeno 48,4% mužů, o tomtéž je přesvědčeno pouze 29,9% žen. Výsledek je tak podobný jako v roce 2006. Tento rozdíl v sebedůvěře může do značné míry vysvětlit zřetelný rozdíl mezi podnikatelskou aktivitou mužů a žen. Značné rozdíly je možné najít i ve srovnání dle zaměstnaneckého statusu. Dle očekávání mají největší přesvědčení o svých schopnostech úspěšně vést podnikání zejména osoby samostatně výdělečně činné (více než 70%). S velkým odstupem následují nezaměstnaní (o něco méně než 50%), což lze opět interpretovat tak, že přesvědčují sebe sama o tom, že na podnikání mají, a tím sbírají odvahu se do něj pustit. Překvapivě nízké je přesvědčení studentů (pouze 35%). Tato malá sebedůvěra může být vysvětlením toho, proč studenti, i když vnímají hodně dobrých podnikatelských příležitostí, začínají podnikat jen poměrně málo. Vzdělávání na vysokých školách by se proto mělo zaměřit právě na podporu podnikatelské sebedůvěry studentů. Druhá oblast výrazných rozdílů existuje při porovnání příslušníků nízkopříjmových a vysokopříjmových domácností. Tak například u lidí, v jejichž domácnosti je příjem mezi 35

10.001 a 15.000 Kč měsíčně, je o svých předpokladech pro podnikání přesvědčeno 33% z nich, zatímco u nejbohatších domácností (nad 60.000 Kč měsíčně) je to již 60%. Zajímavých je relativně vyšších 39% u domácností s nejnižším příjmem. Je to pravděpodobně z toho důvodu, že jsou zde často nezaměstnaní, kteří jsou k podnikání tlačeni okolnostmi. Zřetelné jsou rozdíly i mezi jednotlivými regiony. Zatímco u lidí z Prahy a Středočeského kraje si plná polovina věří, že je způsobilá pro úspěšné vedení podnikání, u lidí ze severu Čech i Moravy je to méně než třetina. Podobně výrazný rozdíl je při porovnání respondentů podle výše ukončeného vzdělání. Zatímco u lidí se základním vzděláním je o svých předpokladech pro podnikání přesvědčeno pouze 22% a u vyučených 34% z nich, u jedinců se středoškolským vzděláním je to již 44% a u vysokoškoláků je o své způsobilosti pro podnikání přesvědčeno kolem 50% jedinců. Při porovnání hodnot s rokem 2006 je nicméně patrný pokles podnikatelské sebedůvěry u lidí s vysokoškolským vzděláním. V roce 2006 bylo o své způsobilosti pro podnikání přesvědčeno více než 60% z nich. GRAF 12: PODNIKATELSKÁ SEBEDŮVĚRA SOCIODEMOGRAFICKÝCH SKUPIN

V

ČR

PODLE

JEDNOTLIVÝCH

90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

zaměstnanecký status

příjem domácnosti

region

vzdělání

let let let let let 18-24 25-34 35-44 45-54 55-64

základní či nedokončené vyučen/a středoškolské vyšší odborné bakalářské magisterské doktorské

Praha Střední Čechy Jihozápad Jihovýchod Severovýchod Střední Morava Moravskoslezsko Severozápad

CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK více do 10.000 10.001 - 15.000 15.001 - 20.000 20.001 - 25.000 25.001 - 30.000 30.001 - 40.000 40.001 - 60.000 60.001 CZK a

OSVČ Nezaměstnaný Zaměstnán druhými na plný úvazek Zaměstnán druhými na částečný úvazek V domácnosti Student V důchodu či invalidním důchodu

0%

věková skupina

Zdroj: Průzkum dospělé populace v České republice v rámci projektu GEM 2011

36

Posledním kritériem, které nabídlo zajímavá porovnání, i když ne tak značné rozdíly, je kritérium věkové. Vidíme, že lidé ve věku 18-24 let jsou o svých předpokladech pro podnikání přesvědčeni o něco méně (38%), pravděpodobně z důvodu chybějících zkušeností. Naopak nejvíce jsou o nich přesvědčeni lidé 25-34 letí (45%), kteří ještě mají mladistvou sebedůvěru, ale zároveň již získali nějaké pracovní zkušenosti. Ve skupině 55-64 let, je již pokles sebedůvěry rozpoznatelný, o svých předpokladech je přesvědčeno pouze 37% jedinců. Podrobnější informace o podnikatelské sebedůvěře byly získány díky přípravě detailnějších otázek, které byly pokládány celému souboru 1080 dotazovaných podnikatelů. Zjištění představuje Tabulka 4. Podnikající jedinci odpovídali na škále 1 až 5, zda souhlasí, že dokážou být úspěšní ve specifické činnosti důležité pro podnikatelský úspěch. Hodnota 1 znamenala, že si v dané činnosti vůbec nevěří, hodnota 5 naopak, že si věří zcela. TABULKA 4: SEBEDŮVĚRA VE SPECIFICKÝCH PODNIKATELSKÝCH ČINNOSTECH Zahajující

Přilákat schopné zaměstnance

Noví

Zavedení

N

M

SD

N

M

SD

N

M

SD

358

3,32

1,25

503

3,23

1,23

143

3,20

1,22

Získat dostatečné finanční zdroje

370

3,67

1,09

526

3,71

0,98

143

3,38

1,19

Připravit strategii a dobře naplánovat její realizaci

372

3,89

0,98

525

3,85

0,93

144

3,94

0,94

Být v souladu s legislativou a normami

377

4,11

0,95

534

4,17

0,89

145

4,10

0,97

Vést a motivovat zaměstnance

360

3,61

1,17

499

3,40

1,24

141

3,79

1,10

Oslovit dostatečné množství zákazníků

378

4,16

0,95

537

4,28

0,85

142

3,85

1,01

Inovovat a na trh uvést jedinečné výrobky a/nebo služby

372

3,68

1,09

526

3,75

1,05

141

3,33

1,15

Přesvědčit zákazníky, aby si koupili naše výrobky a/nebo služby

376

4,09

0,92

532

4,24

0,83

141

3,96

0,91

Dobře řídit každodenní provoz

382

4,23

0,88

534

4,24

0,85

143

4,19

0,86

Vykonávat důsledné finanční řízení

373

3,98

0,95

529

4,14

0,86

145

3,99

0,90

Být lepší než konkurence

375

4,17

0,89

530

4,30

0,80

142

3,94

1,02

Zdroj: 1080 podnikatelů v obou dotazovaných souborech; poznámka: v tabulce jsou uvedeny počty respondentů (N), aritmetické průměry (M) a směrodatné odchylky (SD)

Jak je z tabulky 4 patrné, relativně nejnižší, i když stále mírně nadprůměrná sebedůvěra se týká přesvědčení podnikajících jedinců, že dokážou přilákat schopné zaměstnance. Naopak relativně nejvyšší je potom jejich přesvědčení, že dokážou dobře řídit každodenní provoz. U podnikatelů řídících mladé firmy se k tomu přidružuje přesvědčení, že dokážou oslovit dostatečné množství zákazníků. Důležité je porovnat vývoj podnikatelské sebedůvěry mezi jednotlivými skupinami podnikajících jedinců. Při porovnání zahajujících a nových podnikatelů na straně jedné a zavedených podnikatelů na straně druhé je vidět, že zahajující a noví podnikatelé si více věří, že se jim podaří získat dostatečné finanční zdroje, oslovit dostatečné množství zákazníků, inovovat a na trh uvést jedinečné výrobky a/nebo služby a celkově být lepší než konkurence. To lze interpretovat tak, že toto vyšší přesvědčení v začátku jim pomáhá se podnikání méně bát, vstoupit do něj a překonávat přicházející překážky. Nicméně s rostoucí zkušeností zjišťují, že to je o něco složitější a ne tak jednoduché. Zavedení podnikatelé naopak získávají větší sebedůvěru zejména v oblasti vedení a motivace zaměstnanců. Konkrétně v této oblasti klesá sebedůvěra nových podnikatelů v porovnání se zahajujícími. Každodenní vedení a motivování zaměstnanců je pravděpodobně oblastí, kde se noví podnikatelé setkávají s největšími problémy či alespoň tuto oblast nejcitlivěji vnímají.

37

MOTIVACE K PODNIKÁNÍ A PODNIKATELSKÉ PŘÍLEŽITOSTI Důležitou charakteristikou podnikatelské aktivity je motivace. Pro ekonomický rozvoj je důležité zejména takové podnikání, které je založeno na základě vnímané podnikatelské příležitosti, spíše než takové, které vyplývá z nutnosti a je alternativou nezaměstnanosti. Podnikání z nutnosti je vymezeno jako podnikání, které jedinec začíná, protože nemá žádnou lepší možnost, jak sehnat placenou práci. Podnikatele začínající z důvodu vnímání příležitosti je dále možné rozlišit na ty, kteří vnímají příležitost vydělat více peněz, nebo být více nezávislí, nebo udržet výši příjmu. Situace v ČR je pozitivní v tom, že 2,6krát více lidí je zapojeno do nové podnikatelské aktivity díky tomu, že vidí dobrou příležitost (5,4%) oproti tomu, že se do nové aktivity pouští z nutnosti (2,1%). Tento poměr je podobný u mužů i u žen, rozdíl mezi muži a ženami není statisticky významný. V porovnání s rokem 2006 došlo k jeho mírnému vylepšení. GRAF 13: PODÍL PODNIKÁNÍ Z NUTNOSTI NA NOVÉ PODNIKATELSKÉ AKTIVITĚ – MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ 70% 60% 50% 40% 27,34%

30% 20% 10%

Írán Pákistán Alžírsko Guatemala Jamajka Venezuela Bangladéš Bosna a Hercegovina Polsko Rumunsko Čína Chorvatsko Jižní Afrika Argentina Turecko Maďarsko Brazílie Litva Slovensko Chile Panama Rusko Lotyšsko Kolumbie Peru Mexiko Thajsko Trinidad a Tobago Uruguay Malajsie Barbados Jižní Korea Irsko ČESKÁ REPUBLKA Španělsko Řecko Japonsko USA Německo Finsko Portugalsko Taiwan Velká Británie Singapore Austrálie Francie Spojené arabské emiráty Slovinsko Švýcarsko Belgie Nizozemí Dánsko Švédsko Norsko

0%

Zdroj: Global Entrepreneurship Monitor 2011

38

Na Grafu 13 jsou vidět procentuální podíly jedinců zapojených do nové podnikatelské aktivity, kteří se do podnikání pouštějí z nutnosti. Jak je z grafu vidět, v Íránu a Bosně a Hercegovině většina z těch, kteří se pouští do podnikání, začíná z nutnosti, protože nemá dobrou příležitost k nalezení zaměstnání. Vysoké hodnoty podnikání z nutnosti jsou i v Polsku, Rumunsku nebo Číně, kde přesahují 40%. Podíl podnikání z nutnosti na nové podnikatelské aktivitě v České republice je nicméně poměrně vysoký, je-li porovnán s vyspělými ekonomikami. To značí, že je u nás ještě pořád poměrně výrazný podíl lidí, kteří začínají podnikat jen proto, že nemají alternativu vhodného zaměstnání. Nejnižší, méně než 10%, je tento podíl v Dánsku, Norsku a Švédsku, kde se k vyspělosti ekonomik přidává štědrý sociální systém a lidé tak nejsou k podnikání donuceni obtížnou životní situací. Je zajímavé podívat se detailněji na motivaci lidí, kteří začínají podnikat kvůli příležitosti. V České republice je více těch, kteří podnikají, aby byli nezávislí na nadřízeném, než z důvodu příležitosti k získání vyššího výdělku. Je u nás 1,5krát více těch, jejichž motivem je získání více nezávislosti, než jejichž motivem je získání vyššího příjmu. Česká republika se v tomto poměru nachází na desátém místě. Nejvýše je Švýcarsko, kde je sedmkrát více těch, kteří začínají podnikat kvůli nezávislosti než kvůli zvýšení příjmu. Nezávislost je klíčovým motivem také v Německu či Nizozemí. Na opačné straně žebříčku se nachází Bangladéš, kde je pětkrát více těch, jejichž motivem je vyšší příjem než těch, jejichž motivem je získání větší nezávislosti. Znatelně převažující finanční motiv je například i v Portugalsku, Rumunsku nebo Číně. O něco obecnějším ukazatelem zaměřeným na oblast podnikatelských příležitostí je, zda obyvatelstvo jako celek (bez ohledu na to, zda je daný jedinec zapojen do podnikatelské aktivity) vnímá dobré příležitosti pro zahájení podnikání. Respondenti byli tázáni, zda se domnívají, že v místě, kde žijí, budou v následujících šesti měsících dobré příležitosti pro zahájení podnikání. Na Grafu 14 je uvedeno porovnání jednotlivých zemí. Situace České republiky není v tomto kontextu příznivá. Souhlasně odpovědělo pouze 24% obyvatel, což je pokles o 3% v porovnání se situací roku 2006. Tím se ČR řadí až na 41. místo z 54 zemí. Pro dotázané respondenty je tedy v porovnání s jinými zeměmi těžké identifikovat dobrou podnikatelskou příležitost. To může naši populaci od podnikání odrazovat. Podnikatelské příležitosti naopak vnímala většina (více než 60%) respondentů v severských zemích – Švédsku, Norsku a Finsku. Nejpesimističtější byli Japonci s 6%, v Evropě pak Řekové s 11%. Je vhodné věnovat se vnímání podnikatelských příležitostí v ČR podrobněji - kdo jsou lidé, kteří jsou schopni podnikatelské příležitosti vnímat a kteří nikoli. Ve vnímání příležitostí existují mezi muži a ženami značné rozdíly. Dobrou příležitost u nás vnímá 28,1% mužů, ale jen 19,6% žen. V disproporci vnímání příležitostí mezi muži a ženami je ČR na 4. místě - tzn. rozdíl mezi muži a ženami je v porovnání s ostatními zeměmi veliký. Obzvláště ženy by tedy měly být podpořeny v rozpoznávání podnikatelských příležitostí a jejich rozvíjení.

39

GRAF 14: VNÍMÁNÍ PODNIKATELSKÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ – MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ

80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% Írán Pákistán Venezuela Jamajka Alžírsko Guatemala Bangladéš Maďarsko Chorvatsko Bosna a Herceg. Slovensko Litva Lotyšsko Rusko Turecko Polsko Rumunsko Malajsie Thajsko Jižní Afrika Brazílie Mexiko Barbados Panama Čína Uruguay Argentina Chile Trinidad a Tobago Peru Kolumbie Japonsko Řecko Jižní Korea Španělsko Portugalsko Slovinsko Singapore ČESKÁ REPUBLIKA Irsko Velká Británie Francie Německo USA Taiwan Belgie SAE Dánsko Švýcarsko Nizozemí Austrálie Finsko Norsko Švédsko

0%

Faktorově tažené ekonomiky

Efektivností tažené ekonomiky

Inovacemi tažené ekonomiky

Zdroj: Global Entrepreneurship Monitor 2011

Na Grafu 15 je provedeno porovnání skupin obyvatelstva podle ostatních socioekonomických kritérií. Nejprve se zastavme u zaměstnaneckého statusu. Nejvíce příležitostí vnímají studenti (46%) a osoby samostatně výdělečně činné (44%). V porovnání s rokem 2006 došlo k výraznému nárůstu vnímaných příležitostí u studentů (o 15%). Oproti tomu se výrazně snížilo vnímání příležitostí nezaměstnanými, a to z 32% na 14%. Ještě o něco nižší je vnímání příležitostí ze strany důchodců. Toto rozložení vnímání příležitostí svědčí o přiblížení subjektivního vnímání příležitostí reálným možnostem jednotlivých skupin se s příležitostmi setkat. Je zajímavé, že vzhledem k 46% studentů, kteří vnímají, že v jejich regionu jsou dobré příležitosti, se do nových podnikatelských aktivit pouští jen necelých 7% z nich. Otázkou tedy zůstává, jakým způsobem propojit vnímání příležitostí studenty se skutečnou akcí podnikatelskou aktivitou. Je možné předpokládat, že výraznou podporu studentům mohou dát vzdělávací instituce, např. přípravou kurzů zaměřených na rozvoj podnikatelských kompetencí a postojů, pořádáním soutěží o nejlepší podnikatelský plán a podobně. Další porovnání vnímání podnikatelských příležitostí je možné udělat na základě vzdělání. Z grafu je patrné, že nejvíce příležitostí vnímají lidé s ukončeným vysokoškolským vzděláním (nejvíce, 49%, lidé s ukončeným magisterským vzděláním). Oproti tomu výrazně méně jsou příležitosti vnímány lidmi se základním vzděláním nebo vyučenými (19%). Zajímavý je relativní pokles vnímání příležitostí lidmi s doktorským vzděláním. U nich byl největší podíl 40

těch, kteří odpověděli "nevím". Tito lidé zřejmě příležitosti více zvažují a více přemýšlejí, zda se o příležitost opravdu jedná či nikoli. Vzhledem k malé velikosti skupiny jedinců s doktorátem v souboru je však data potřeba interpretovat s opatrností. GRAF 15: VNÍMÁNÍ PODNIKATELSKÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ V ČR – SOCIODEMOGRAFICKÉ SKUPINY 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

zaměstnanecký status

příjem domácnosti

region

vzdělání

let let let let let 18-24 25-34 35-44 45-54 55-64

základní či nedokončené vyučen/a středoškolské vyšší odborné bakalářské magisterské doktorské

Praha Střední Čechy Jihozápad Jihovýchod Severovýchod Střední Morava Moravskoslezsko Severozápad

CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK více do 10.000 10.001 - 15.000 15.001 - 20.000 20.001 - 25.000 25.001 - 30.000 30.001 - 40.000 40.001 - 60.000 60.001 CZK a

Student OSVČ Zaměstnán druhými na částečný úvazek Zaměstnán druhými na plný úvazek V domácnosti Nezaměstnaný V důchodu či invalidním důchodu

0%

věková skupina

Zdroj: Průzkum dospělé populace v České republice v rámci projektu GEM 2011

Vnímání příležitostí silně souvisí s příjmem domácnosti. Lidé žijící v domácnostech s nejvyšším příjmem vnímají příležitost pro podnikání v 55% případů, oproti tomu lidé z domácností s příjmem mezi 10.001 a 15.000 Kč pouze v méně než 15% případů. V porovnání s rokem 2006 došlo k výraznějšímu rozlišení vnímání příležitostí lidmi z různých příjmových skupin. Stejně tak došlo k prohloubení rozdílů mezi regiony. V roce 2006 již panoval velký rozdíl mezi Prahou (36,5%) a dalšími regiony, v roce 2011 to v Praze bylo dokonce již 49% a rozdíl se ještě zvýšil. Následoval Středočeský kraj s 29%. Na opačném pólu spektra se nachází Střední Morava s pouhými 17%.

41

A nakonec je vnímání příležitostí ovlivněno také věkem, kdy vnímání příležitostí s věkem klesá. Lidé v nejmladší skupině vnímají příležitostí nejvíce (téměř 38%) a starší lidé nad 55 let naopak nejméně (20%). V porovnání s těmito údaji byli experti při interview o něco optimističtější, neboť vnímali, že prostor na trhu existuje. Trh není ještě tolik vyspělý a jeho náročnost není vysoká. Klienti se často spokojí s něčím zvládnutelným a přežije i firma, která není ničím jedinečná. Na jedné straně to značí možnost začít podnikat v zásadě pro každého, na stranu druhou to znamená příležitost pro podnikatele, kteří chtějí trh posunout někam dál. Roste podíl majetnějších obyvatel či dobře hospodařících firem, které mohou být osloveny diferencovaným produktem či službou, stejně jako nabízenou kvalitou. Existuje možnost nabízenou službu profesionalizovat. Na trhu existuje řada nik, které ještě nejsou dobře obslouženy. Navíc se dají kvalitní výrobky díky blízkosti vyspělých trhů dobře prodat i za hranicemi. Konkurence nicméně postupně roste a i v této oblasti přituhuje. Začínající podnikatelé se musí již více zamýšlet nad svou konkurenceschopností a volbou správné konkurenční strategie. Toto přesvědčení potvrzují i výsledky písemného dotazování. Experti souhlasili, že v ČR existuje dostatek příležitostí pro založení nového podnikání a domnívali se, že existuje více dobrých příležitostí než lidí, kteří jsou schopni jich využít. Ve srovnání s rokem 2006 pouze vnímali, že počet dobrých příležitostí v posledních pěti letech tolik nevzrostl. GRAF 16: PODNIKATELSKÉ PŘÍLEŽITOSTI V ČR – VNÍMÁNÍ EXPERTŮ

Příležitosti celkem

3,21

V ČR existuje řada dobrých příležitostí pro založení skutečně rychle rostoucích firem.

3,11

V ČR je pro jedince lehké sledovat podnikatelské příležitosti.

2,90

V ČR v posledních pěti letech značně vzrostl počet dobrých příležitostí pro nové firmy.

2,80

V ČR existuje více dobrých příležitostí pro založení nové firmy než lidí, kteří jsou schopni jich využít.

3,52

V ČR existuje řada dobrých příležitostí pro založení nové firmy.

3,72 1

2

3

Nepravdivé

4

Pravdivé

5

Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v České republice v rámci projektu GEM 2011.

42

V porovnání 49 států, kde probíhalo dotazování expertů, se ČR umístila na 28. místě. Nejvíce podnikatelských příležitostí vnímali experti v Brazílii, Švédsku a Nizozemí, nejméně potom v Íránu, Španělsku a Řecku. GRAF 17: VNÍMÁNÍ PŘÍLEŽITOSTÍ OBYVATELSTVEM A EXPERTY

% populace 18-64 let vnímající dobré podmínky pro zahájení nového podnikání

80 70

TT

60

JM VE

50

UY

SE

FI CL GT AR DZ

R² = 0,2672

AU SWNL PA

BB

AE THPK TW MY DE FR UK PL TR

MX ZA

40

IR

30

NO BD

PE

LT

20

ES GR

10

HU

BA

RU IE CZ SK LV HRPT SI

BR

SG

KR

0 2

2,5

3 3,5 Vnímání existence příležitostí experty

4

4,5

Zdroj: Global Entrepreneurship Monitor 2011, Bosma, Wennekers, Autio (2012)

Vzájemné porovnání vnímání příležitostí ze strany obyvatel a expertů je znázorněno na Grafu 17. Z něj vyplývá, že v ČR jsou experti relativně optimističtější než běžná populace, pokud jde o vnímání existence podnikatelských příležitostí. Nejhorší situace je v Řecku, Španělsku, Irsku a Maďarsku, nejlepší naopak ve Švédsku.

43

NETWORKING, ZKUŠENOSTI A ZVOLENÉ STRATEGIE Úspěšný rozjezd podnikatelské aktivity ovlivňuje to, zda se podnikatelům v začátcích podnikání podaří získat od ostatních lidí či institucí dostatek užitečných rad, díky kterým se vyhnou chybám, lépe porozumí potřebám trhu a dokážou své plány převést do reality. Někteří podnikatelé volí cestu podnikání se společníkem, od kterého typicky očekávají větší paletu znalostí i zdrojů, možnost vzájemné konzultace či zastoupení. Podnikání je ovlivněno též předchozími zkušenostmi jedince, které se vztahují k danému oboru, marketingu, prodeji, jakož i k řízení firmy a lidí. Konečně je úspěch ovlivňován tím, jakou strategii podnikatel zvolí pro odlišení se od konkurence. Všem zmíněným oblastem je věnována tato kapitola.

Networking V rámci průzkumu byli všichni zahajující a noví podnikatelé (celkem N=833) dotazováni na to, od koho získali ve vztahu ke svému podnikání nějakou radu. Z Tabulky 5 je zřejmé, že nejčastějšími rádci jsou přátelé (více než v polovině případů), v pořadí následují životní partner, zkušení podnikatelé, různí příbuzní či rodiče. Dále se jedná o zákazníky, kolegy v práci, spolupracující firmy či účetní. Pořadí pro zahajující podnikatele a podnikatele nové je přitom identické až právě po účetní, kteří jsou co do četnosti na devátém místě. Až poté se četnosti využívaných zdrojů liší. Pro zahajující podnikatele, kteří ještě nemají svou firmu, jsou četnější rady od jiných lidí rozjíždějících podnikání a možných investorů. Pro podnikatele již řídící svou mladou firmu jsou zase četnější dodavatelé či právníci. TABULKA 5: OD KOHO PODNIKATELÉ ZÍSKALI RADU PRO SVÉ PODNIKÁNÍ Zahajující Četnost Relativní četnost (%) přátelé životní partner nebo partnerka někdo s rozsáhlými zkušenostmi z podnikání jiný člen rodiny či příbuzní rodiče zákazník současní kolegové v práci firma, se kterou spolupracujete účetní někdo, kdo zahajuje podnikání dodavatel možný investor současný nadřízený právník někdo, kdo přijel ze zahraničí banka někdo z jiné země veřejná poradenská služba pro podnikatele výzkumník či vynálezce firma, se kterou soupeříte

209 157 134 108 104 89 87 80 74 70 58 43 36 34 29 28 27 16 10 6

59,5 44,6 38,2 30,9 29,6 25,4 24,9 22,8 21,1 20,0 16,6 12,3 10,3 9,7 8,3 8,0 7,7 4,6 2,9 1,7

Noví Četnost

Relativní četnost (%)

321 214 213 192 154 133 125 118 101 60 87 37 31 62 35 51 26 29 16 22

63,2 41,9 42,1 37,8 30,3 26,2 24,8 23,3 19,8 11,9 17,2 7,3 6,2 12,2 6,9 10,0 5,1 5,7 3,1 4,3

44

Průměrný počet různých typů zdrojů, od kterých radu získali, byl pro zahajující i pro nové podnikatele identický, a to čtyři různé zdroje. Mírné rozdíly panují mezi muži a ženami. Ženy v průměry získaly rady od 4,1 různých zdrojů, u mužů to bylo o něco méně – od průměrně 3,9 různých zdrojů. Mezi networkingovými aktivitami mužů a žen jsou patrné rozdíly. Ženy častěji než muži (51% žen a 37% mužů) získaly radu od svého životního partnera, muži naopak své partnerky do svých plánů na podnikání zapojovali méně často. Ženy též o něco častěji než muži získávaly rady od svých zákazníků, rodičů či využívaly veřejných služeb pro podnikatele. Muži naopak častěji získali radu od spolupracujících firem či od možného investora.

Společníci a jejich předchozí zkušenosti Všichni zahajující a noví podnikatelé byli dotazováni na to, zda podnikají sami či se společníky. V rámci spojeného souboru (N=833) bylo 76% těch, kteří podnikatelskou aktivitu realizují sami, 24% ji realizuje se společníkem. Mezi podnikateli se společníkem bylo 70% těch, kteří mají jednoho společníka a 20% těch, kteří mají společníky dva. Největší počet společníků byl 12. Polovina z respondentů, kteří mají společníka, uvedla, že budou o firmě rozhodovat ve stejné míře jako oni i jejich společníci. Třetina poté uvedla, že těmi hlavními ve firmě jsou oni sami a šestina naopak, že tím hlavním je jejich společník. Společníci se nejčastěji rekrutovali z řad přátel respondentů, se kterými respondenti předtím nepracovali (25%), životních partnerů (21%) či jiných příbuzných (21%). Podnikání s kamarádem či příbuzným, se kterým jedinec předtím pracovně nespolupracoval, je přitom poměrně rizikové. Až při společném podnikání se totiž mohou objevit neshody plynoucí z různých přístupů a různých očekávání. Ve 12% případů byl potom společníkem přítel nebo známý, se kterým již respondenti měli pracovní zkušenost, a ve 12% případů též člověk, kterého před tímto podnikáním neznali. Dotazování bylo dále zaměřeno na předchozí zkušenosti jak podnikatelů samých, tak jejich společníků. Z dat je patrné, že při podnikání se společníkem je v podnikatelském týmu více zkušeností, než při individuálním podnikání bez společníka. Samostatně podnikající jedinci uváděli v průměru 10,1 let zkušeností v oboru, ve kterém jsou podnikatelsky aktivní (SD=9,36). Pouhých 10,9% z nich uvedlo, že jsou v daném oboru zcela noví. Je tedy patrné, že nové firmy jsou nejčastěji rozvíjeny v oborech, se kterými má jedinec už předchozí zkušenost. Dotazovaní zahajující a noví podnikatelé nejčastěji uváděli (v 60,9% případů), že jde o jejich první podnikání. Stejně často (v 61,9% případů) také neměli žádnou předchozí manažerskou zkušenost. U podnikání více společníků dohromady se tato zjištění výrazně odlišují. Průměrný počet firem již dříve rozjížděných kýmkoli z podnikatelského týmu byl 2,38 (SD=5,44) a jen 34,1% podnikatelských týmů nemělo s rozjezdem firmy žádné zkušenosti. Podobné rozdíly jsou i u manažerských zkušeností. Nejzkušenější člen podnikatelského týmu měl v průměru 7,83 let manažerských zkušeností (SD=7,62) a jen 23,8% týmů nemělo žádné předchozí manažerské zkušenosti. Z tohoto porovnání je možné usoudit, že více společníků je spojeno s větším množstvím znalostí a zkušeností potřebných pro podnikání.

45

Podnikatelská strategie Podnikatelé se také liší tím, jak ke svému podnikání přistupují. Prvním aspektem je intenzita, s níž se podnikání věnují, vyjádřená počtem hodin, které týdně v průměru na dané podnikatelské aktivitě pracují. Značný rozdíl je přitom mezi podnikateli řídícími novou firmu a těmi, kteří se na založení firmy teprve připravují. Noví podnikatelé, kteří mladou firmu vedou sami, tráví podnikáním průměrně 41,3 hodiny týdně (SD=18,1). Podnikají-li ve více lidech, tak společníci dohromady tráví danou aktivitou průměrně 54 hodin (SD=45,1). Naopak podnikatelé připravující rozjezd sami tráví přípravami méně času, průměrně 27,7 hodiny týdně (SD=22,7) a při zahajování podnikání více společníky tráví tito prací na aktivitě v průměru 32,7 hodiny týdně (SD=34). Z těchto výsledků je patrné, že po skutečném rozjezdu firmy rostou časové nároky na podnikající jedince. Zadruhé též, že při podnikání více společníků dohromady klesá průměrná časová náročnost, kterou podnikání musí věnovat konkrétní jedinec. Podnikání se společníkem tak může znamenat více času, který má jedinec k dispozici na jiné aktivity. Dalším základním rozdílem mezi podnikateli je, jakou strategii zvolí, aby se odlišili od konkurence. Porter (1985) například rozlišuje tři hlavní konkurenční strategie, kterými jsou prvenství v nízkých nákladech, diferenciace díky něčemu jedinečnému (značka, technologie, zákaznický servis, prodejní síť) a fokus na určitý segment. V rámci segmentu je opět možné zaměřit se na nižší náklady či naopak na odlišení se. V rámci tohoto průzkumu byl inspirací PSED (Reynolds, Curtin, 2008), který člení možné strategie podrobněji. Podnikatelsky aktivní jedinci byli požádáni, aby pro každou z 11 strategií prezentovaných v Tabulce 6 uvedli na škále od 1 = silně nesouhlasím po 5 = silně souhlasím, jak důležitá je pro jejich podnikání. TABULKA 6: PODNIKATELSKÉ STRATEGIE Zahajující SD

Noví N

M

Zavedení

N

M

SD

N

M

SD

Mít nižší ceny Mít výrobky nebo služby nejvyšší kvality Zaměřit se na zákazníky, které ostatní opomíjejí Být s novým výrobkem nebo službou první na trhu

323 321 321 316

3,47 1,15 494 4,20 1,02 496 3,75 1,18 490 3,38 1,20 484

3,55 1,08 46 4,33 0,94 46 3,73 1,11 46 3,33 1,15 45

3,50 1,21 4,20 0,98 3,67 1,08 3,51 1,18

Dělat lépe marketing a propagaci Mít kontakt na důležité lidi Mít atraktivní moderní výrobky Mít tým zakladatelů s vysokou technickou a vědeckou odborností Vyvinout novou nebo pokročilou technologii pro tvorbu výrobků a služeb Rozvinout duševní vlastnictví, jako jsou patenty, ochranné známky apod. Kvalitnější lokalita a komfort pro zákazníka

315 320 319 312

3,64 1,13 497 3,97 1,13 498 3,72 1,17 485 2,76 1,25 481

3,67 1,11 44 4,00 1,04 46 3,70 1,16 45 2,65 1,28 45

3,86 1,11 4,15 1,15 4,09 1,20 3,27 1,29

311

2,91

1,33

480

2,86

1,31

45

3,29

1,20

307

2,64

1,27

483

2,43

1,21

45

3,18

1,28

316

3,75

1,22

491

3,71

1,14

46

3,91

1,15

Pro všechny skupiny podnikatelů, tj. podnikatele zahajující, nové i zavedené, je nejtypičtější strategií zaměření na vysokou kvalitu nabízených produktů nebo služeb. U této strategie je 46

potřeba uvést, že je poměrně riskantní v tom smyslu, že je spíše obecná a nespecifická. Tím, že většina podnikatelů uvede vysokou kvalitu produktů či služeb, je pak obtížné se od konkurence jasněji odlišit. Též může být toto tvrzení spojeno s přesvědčením, že dobrý produkt si svého zákazníka najde. To bohužel v realitě ne vždy platí. Na druhém místě podnikatelé uváděli, že je pro ně podstatné mít kontakt na důležité lidi. Na místech dalších jsou už mezi zahajujícími, novými a zavedenými podnikateli rozdíly. Zavedení podnikatelé jako důležité vnímali zejména mít atraktivní moderní výrobky, poskytnout kvalitnější lokalitu a komfort pro zákazníka a dělat lépe marketing a propagaci. Zahajující a noví podnikatelé na dalších místech uváděli jako důležité lokalitu a komfort pro zákazníka, stejně jako atraktivní moderní výrobky. Vyšší průměrná hodnota byla ale u zaměření na zákazníky, které ostatní opomíjejí, než u důrazu na lepší marketing. V tomto rozdílu je možné sledovat, že rozpoznání důležitosti marketingu přichází částečně až s rostoucí podnikatelskou zkušeností. A naopak, zaměření na ostatními opomíjené zákazníky se může v průběhu podnikání ukázat jako méně podnikatelsky přínosné v tom smyslu, že existující firmy možná měly nějaký důvod, proč se na danou skupinu zákazníku nezaměřit. Na stranu druhou mezi nejméně volené strategie patřilo zaměření na technologickou vyspělost, rozvoj duševního vlastnictví a tým zakladatelů s vysokou vědeckou odborností. To nicméně souvisí i s velkým podílem firem nabízejících služby pro konečné zákazníky, které byly součástí zkoumaného souboru. Respondenti byli dále tázáni, aby ze všech strategií, které uvedli jako důležité, vybrali tu, která je tou jednou nejdůležitější. Ve 43% případů uvedli mít výrobky nebo služby nejvyšší kvality, dále následovala strategie mít nižší ceny (18,5% případů). U této strategie je již její zaměření o něco jasnější a může vést k úspěchu u určité skupiny zákazníků. Všechny další strategie měly již četnost menší než 10%.

47

PODNIKATELSKÉ ASPIRACE Podnikání je vnímáno jako klíčový element pro ekonomickou konkurenceschopnost, zvláště v procesu tvorby inovací. Ty mají v ekonomice důležitou roli, pokud jde o dynamiku a strukturální změny. Již zmíněný Joseph Schumpeter nazval tento proces kreativní destrukcí, vnímal podnikání jako nutné pro nastolení změn v ekonomice prostřednictvím náhrady starých firem novými a více inovativními. Tato výměna na úrovni firem však nemusí znamenat ztrátu pracovních míst, spíše se jedná o tvorbu nových a kvalitnějších míst, která nejen kvantitativně nahrazují, ale i kvalitativně přesahují redukci míst v méně kvalifikovaných oborech. GEM měří plánovaný růst pracovních míst, inovativnost a internacionalizaci podnikatelů, neboť byla prokázána spojitost těchto aspektů podnikatelských aspirací s ekonomickým rozvojem (Wennekers et al., 2005; Bosma, 2011).

Plánovaný růst Plánovaný růst je klíčovou dimenzí nové podnikatelské aktivity, neboť nabízí příslib nových pracovních míst, vyšších daňových odvodů i příspěvek k růstu ekonomiky. GEM měří očekávání podnikajících jedinců spojená s vytvořením pracovních míst. Samozřejmě neplatí, že každý plán se stane skutečností. Podnikající jedinci mohou mít i nereálná očekávání, která nedojdou naplnění. Na stranu druhou platí, že bez prvotních ambicí a plánu na růst dojde k následnému růstu jen s výrazně nižší pravděpodobností (Stam et al., 2011). Souvislost mezi očekáváními a skutečností tedy existuje. Jedinci byli dotazováni ohledně svých plánů na vytvoření pracovních míst, konkrétně kolik pracuje v jejich firmě zaměstnanců nyní a kolik očekávají, že jich v ní bude pracovat po pěti letech. GEM dělí podnikatele na sólo podnikatele, kteří neplánují vytvořit pracovní místo pro nikoho jiného, podnikatele s nízkými (1 – 4 pracovní místa), středními (5 – 19 pracovních míst) či vysokými (více než 20 pracovních míst) očekáváními na tvorbu pracovních míst. Rozdělení je dáno povahou podnikatelské aktivity. Mezi sólo podnikateli jsou ti, kteří mají podnikání jako alternativu zaměstnání, nikoho zaměstnávat nechtějí a často začali z nutnosti. Zahrnují ale také nezávislé profesionály. Podnikatelé ze skupiny s nízkými očekáváními typicky zaměstnávají pouze členy své rodiny či blízké přátele a nechtějí zaměstnávat nikoho "cizího". Skupina se středními očekáváními chce zaměstnávat druhé, ale také chce být schopna řídit podnikání na každodenní bázi, vědět o všem, co se ve firmě odehrává, a netouží po razantním růstu. Poslední, nejambicióznější skupina chce růst, jak pokud jde o zaměstnance, tak tržby a tržní podíl. Přestože mohou být často jejich očekávání nadnesená, lze očekávat, že tato skupina jako celek vytvoří značný počet nových pracovních míst. Na Grafu 18 je znázorněno očekávání podnikatelů zapojených do nové podnikatelské aktivity ohledně tvorby pracovních míst ve vybraných ekonomikách.

48

16 Sólo: 0 Nízká: 1-4 Střední: 5-19 Vysoká: 20+

14 12 10 8 6 4

Slovensko

USA

Austrálie

SAE

Polsko

Taiwan

Norsko

ČESKÁ REPUBLIKA

Nizozemí

Maďarsko

Řecko

Jižní Korea

Irsko

Singapore

Švýcarsko

Portugalsko

Velká Británie

Finsko

Švédsko

Francie

Španělsko

Slovinsko

Belgie

Německo

0

Dánsko

2 Japonsko

Procento dospělé populace (18-64 let)

GRAF 18: ROZDĚLENÍ PODNIKATELSKÉ AKTIVITY PODLE OČEKÁVÁNÍ NA TVORBU PRACOVNÍCH MÍST – MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ

Zdroj: Global Entrepreneurship Monitor 2009 – 2011. U zemí, kde byla data k dispozici po více období, se jedná o průměrné hodnoty z let 2009 – 2011.

Celkem 5,4% obyvatel ČR ve věku 18-64 let odpovědělo, že je zapojeno do nové podnikatelské aktivity a buď již má, nebo se chystá v průběhu 5 let vytvořit alespoň jedno pracovní místo. Jinými slovy téměř tři čtvrtiny lidí zapojených do nové podnikatelské aktivity mají nebo plánují vytvořit nějaká pracovní místa. To je v porovnání s rozvinutými evropskými zeměmi poměrně hodně a jedná se o pozitivní ukazatel. Situace v ostatních středoevropských zemích je relativně podobná. V porovnání s rokem 2006 došlo v ČR v tomto ukazateli k mírnému poklesu. Z pohledu tvorby pracovních míst jsou obzvláště důležité firmy, které je možné označit jako rychle rostoucí. Celkem 1,53% obyvatel (18-64 let) u nás odpovědělo, že je zapojeno do nové podnikatelské aktivity a chystá se mít v době 5ti let po založení firmy více než 19 zaměstnanců. Takové firmy můžeme považovat za rychle rostoucí, s velkým potenciálem pro rozvoj ekonomiky. V této charakteristice se ČR umístila na slušném 15. místě z 54 zkoumaných zemí a došlo v porovnání s rokem 2006 ke zlepšení. Experti nicméně vnímali podporu rychle rostoucích firem jako malou (viz Graf 19). V ČR podle nich neexistuje dostatek iniciativ zaměřených na rychle rostoucí firmy a ani politika zaměřená na podnikání nemá toto jako jednu z priorit, neboť si političtí činitelé nejsou tolik vědomi důležitosti daného zaměření. Situace se v porovnání s rokem 2006 dále zhoršila. Výjimkou je mírný pozitivní posun ve vnímání kompetence lidí pracujících v iniciativách podporujících podnikání.

49

GRAF 19: PODPORA RYCHLE ROSTOUCÍCH FIREM – VNÍMÁNÍ EXPERTŮ

Podpora rychle rostoucích firem celkem

2,23

V ČR je podpora rychlého růstu firem výraznou prioritou politiky zaměřené na podnikání.

2,25

V ČR je potenciál pro rychlý růst často používán jako výběrové kritérium, když se vybírají příjemci podpory v podnikání.

2,29

V ČR mají lidé pracující v iniciativách podporujících podnikání dostatečné dovednosti a kompetence, aby podpořili rychle rostoucí firmy.

2,55

V ČR si jsou političtí činitelé vědomi důležitosti podnikatelské aktivity zaměřené na rychlý růst.

2,09

V ČR existuje mnoho podpůrných iniciativ, které jsou speciálně šity na míru podnikatelské aktivitě zaměřené na rychlý růst.

1,96 1

Nepravdivé

2

3

4

Pravdivé

5

Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v České republice v rámci projektu GEM 2011

Podpora rostoucích firem byla v mezinárodním srovnání vnímána jako velmi špatná, ČR se umístila až na 46. místě. Menší podpora pro rychle rostoucí firmy byla vnímána pouze v Íránu, Venezuele a Řecku. Naopak nejvíce chválena byla tato podpora v Irsku a Singapuru.

Inovativnost Zatímco je růst pracovních míst jedním z nejviditelnějších přínosů podnikatelské aktivity, inovace jsou potřeba pro konkurenceschopnost ekonomiky v dlouhodobém pohledu. Inovace je vnímána jako nová kombinace konkrétního produktu na konkrétním trhu, která nahrazuje zastaralé produkty a posunuje trh dopředu. Graf 20 ukazuje podíl podnikatelů s inovativní orientací na nové podnikatelské aktivitě v jednotlivých zemích světa. Inovativní orientací se rozumí situace, kdy jedinec uvedl, že nabízené výrobky či služby budou nové a neznámé pro alespoň některé zákazníky a zároveň uvedl, že buď žádné, nebo jen několik jiných firem bude nabízet stejný produkt. Inovativní orientace je tedy chápána relativně. Co je inovativní na jednom trhu, může být běžné na trhu jiném. I tak lze ale očekávat pozitivní vliv na hospodářský vývoj (Bosma, Wennekers, Amoros, 2012).

50

60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Bangladéš Jamajka Írán Venezuela Alžírsko Pákistán Guatemala Trinidad a Tobago Brazílie Malajsie Čína Rusko Bosna a Herceg. Maďarsko Barbados Slovensko Chorvatsko Thajsko Mexiko Litva Rumunsko Turecko Uruguay Panama Lotyšsko Kolumbie Polsko Argentina Jižní Afrika Peru Chile Singapore Japonsko Jižní Korea Španělsko Portugalsko Finsko Belgie Taiwan Německo Velká Británie Nizozemí Švédsko USA Norsko Austrálie Řecko ČESKÁ REPUBLIKA SAE Slovinsko Švýcarsko Irsko Francie Dánsko

Procento z celkové nové podnikatelské aktivity

GRAF 20: PODÍL PODNIKATELŮ S INOVATIVNÍ ORIENTACÍ NA NOVÉ PODNIKATELSKÉ AKTIVITĚ – MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ

Faktorově tažené ekonomiky

Efektivností tažené ekonomiky

Inovacemi tažené ekonomiky

Zdroj: Global Entrepreneurship Monitor 2009 – 2011. U zemí, kde byla data k dispozici po více období, se jedná o průměrné hodnoty z let 2009 – 2011.

Jak je na Grafu 20 vidět, situace v České republice je poměrně příznivá, neboť 31% podnikatelů vykazuje inovativní orientaci popsanou výše. Z rozvinutých ekonomik je největší inovativní orientace v Dánsku. Inovativnost se nicméně nedá měřit jen tímto jediným kritériem. Jedná se spíše o více rozdílných ukazatelů, které ji mohou posoudit. Je možné využít i ukazatele zaměřené na podnikání v oboru zaměřeném na nové technologie či ve využití nejnovějších technologií. Relativně solidní procento z podnikatelů zapojených u nás do nové podnikatelské aktivity (5,78%) podniká či se chystá podnikat v sektoru, který by bylo možné označit za středně či velmi technologicky náročný. V tomto důležitém ukazateli se ČR umístila na 21. místě. V porovnání s rokem 2006 došlo nicméně k poklesu o 2,4%. Ještě výraznější byl pokles v technologickém sektoru působících firem mezi zavedenými firmami. Relativní postavení ČR se tedy zhoršilo. Naopak velmi slušně se ČR umísťuje v měřítku využití nejnovějších technologií. Tam je v nové podnikatelské aktivitě na 9. místě (17,8% z nové podnikatelské aktivity), v zavedené podnikatelské aktivitě dokonce na místě třetím (13,8%). Dobrý výsledek v oblasti použití nejnovějších technologií je v rozporu se zjištěním WEF (2011), kde se Česká Republika umístila na jednom ze zadních míst, vypovídací hodnota byla ale ze strany NERV zpochybňována. Výsledky GEM jsou naopak v souladu například se zjištěními Eurostatu

51

(2011), kde se Česká Republika umístila na slušném 12. místě v podílu firem, které zavádějí inovace ve výrobcích nebo procesech, které jsou nové pro trh.

Exportní orientace Ve stále globálnější světové ekonomice se mezinárodní obchod stává stále důležitějším. Není přitom dostupný jen pro velké firmy, ale díky rozvoji informačních a komunikačních technologií také pro firmy malé a střední. Je zřejmé, že mezinárodní obchod hraje větší roli v menších ekonomikách. Firmy z Číny či USA k němu nejsou tolik nuceny, neboť domácí poptávka může být postačující. Na Grafu 21 je znázorněn podíl nových podnikatelů, kteří mají více než čtvrtinu zahraničních zákazníků.

50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

Bangladéš Guatemala Venezuela Írán Alžírsko Jamajka Pákistán Brazílie Čína Argentina Rusko Mexiko Thajsko Malajsie Barbados Trinidad a Tobago Kolumbie Peru Chile Turecko Panama Polsko Uruguay Slovensko Bosna a Herceg. Maďarsko Litva Jižní Afrika Lotyšsko Rumunsko Chorvatsko Japonsko Španělsko Finsko Taiwan Austrálie Švédsko USA Řecko Nizozemí Jižní Korea Norsko Německo Portugalsko Francie ČESKÁ REPUBLIKA Dánsko Velká Británie Švýcarsko Irsko Slovinsko Singapore Belgie SAE

Procento nové podnikatelské aktivity

GRAF 21: PODÍL PODNIKATELŮ S VÍCE NEŽ 25% ZAHRANIČNÍMI ZÁKAZNÍKY NA NOVÉ PODNIKATELSKÉ AKTIVITĚ – MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ

Faktorově tažené ekonomiky

Efektivností tažené ekonomikiy

Inovacemi tažené ekonomiky

Zdroj: Global Entrepreneurship Monitor 2009 – 2011. U zemí, kde byla data k dispozici po více období, se jedná o průměrné hodnoty z let 2009 – 2011.

Závěry ohledně exportní orientace jsou poměrně optimistické. V ČR dosahuje podíl nových podnikatelů, kteří mají či plánují mít více než čtvrtinu zákazníků ze zahraničí, 20 %. Z Grafu je patrná dobrá úroveň střední Evropy, pokud jde o exportní orientaci. Ještě je možné doplnit, že 0,8% obyvatel v ČR uvedlo, že je zapojeno do nové podnikatelské aktivity a zároveň očekává, že budou mít více než 50% zákazníků v zahraničí. Toto číslo v porovnání s rokem 2006 o něco kleslo a ČR se nyní řadí na 26. místo ze zkoumaných zemí. U zavedených firem toto platí pro 0,7% obyvatel, což ČR řadí na slušné 11. místo z 54 zkoumaných zemí. Je nicméně nutné podotknout, že do ukazatele exportní orientace se řadí i podnikatelé zaměření na přijíždějící turisty, čímž může být ukazatel v turisticky atraktivních zemích zkreslen. Silnou orientaci českých firem na export potvrzují i všechny hlavní zdroje věnované konkurenceschopnosti, jako je World Competitiveness Yearbook (2011) nebo studie Světové banky (2011). Podle zdrojů, které zpracoval NERV v rámci přípravy strategie konkurenceschopnosti, se export zaměřuje hlavně na stroje a dopravní prostředky. V rámci

52

zmíněné strategie konkurenceschopnosti lze doporučit zaměřit se na služby s vysokou přidanou hodnotou. Tento dojem potvrzovali i dotazovaní experti, kteří viděli zvláště v oblasti služeb největší potenciál pro podnikatelskou činnost. Podle zdrojů IMF (2011) se podařilo České Republice po roce 2000 rozšířit podíl služeb na exportu a tím držet krok s průměrem. Slovensko ve stejném období oproti tomu poznamenalo pokles v podílu služeb na exportu. Souhrnně se Česká republika nachází poměrně na výši, pokud jde o exportní orientaci nových i zavedených firem a poměr firem operujících v technologických sektorech. V této souvislosti je možné ptát se i na ochranu duševního vlastnictví, které hraje značnou roli při podnikání v technologicky intenzivních oborech. Vnímání této oblasti v dotaznících bylo poměrně pozitivní (Graf 22). Podle expertů je v ČR poměrně kvalitní legislativa na ochranu duševních práv a firmy spíše mohou věřit, že na jejich autorská práva bude brán zřetel. Určitým problémem zůstává nelegální prodej SW a jiných produktů chráněných autorským právem. GRAF 22: OCHRANA DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ V ČR – VNÍMÁNÍ EXPERTŮ

Ochrana duševního vlastnictví celkem

3,14

V ČR je široce uznáváno, že by měl být brán zřetel na práva tvůrců na jejich vynálezy.

3,36

V ČR mohou nové a rostoucí firmy věřit, že na jejich patenty, autorská práva a obchodní známky bude brán zřetel.

3,32

V ČR NENÍ nelegální prodej pirátského softwaru, videa, CD a jiných produktů chráněných autorským právem rozsáhlý.

2,72

V ČR je legislativa na ochranu duševních práv účinně uplatňována.

2,93

V ČR je legislativa na ochranu duševních práv úplná.

3,38 1

2

3

Nepravdivé

4

Pravdivé

5

Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v České republice v rámci projektu GEM 2011

Ochrana duševního vlastnictví byla pozitivně vnímána experty i v mezinárodním srovnání, kde se ČR umístila na 14. místě ze sledovaných 49 zemí. Nejlépe byla ochrana duševního vlastnictví vnímána v Singapuru, Švýcarsku a Austrálii, nejhůře potom v Íránu a Venezuele, ale také v Rusku.

53

PODNIKATELSKÁ AKTIVITA ZAMĚSTNANCŮ Speciálním tématem GEM v roce 2011 byla podnikatelská aktivita zaměstnanců pracujících pro existující organizace, nazývaná též vnitropodnikatelská aktivita nebo zjednoušeně zaměstnanecká podnikatelská aktivita. I tato aktivita může vést k vytvoření nových firem či podnikatelských jednotek. Z pohledu jedince i tato aktivita vyžaduje proaktivitu, inovativnost, následování příležitostí a schopnost implementace prvotního nápadu (Lukeš, 2007). V této zprávě jsou do podnikatelské aktivity zapojení zaměstnanci definováni jako zaměstnanci vedoucí a vyvíjející nové aktivity pro svého hlavního zaměstnavatele, jako je vývoj a zavedení nových výrobků a služeb, rozjezd nové podnikatelské jednotky nebo založení pobočky. Nejsou tam tedy zahrnuté iniciativy zaměstnanců zaměření na zlepšení interních procesů. Rozlišeny jsou fáze iniciace (tvorba, hledání a komunikování nápadů) a implementace (příprava implementace, zapojení druhých, překonávání překážek) nových nápadů (Lukeš a kol., 2009). GRAF 23: PODNIKATELSKÁ AKTIVITA ZAMĚSTNANCŮ – MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ

Bangladéš Pákistán Jamajka Írán Venezuela Alžírsko Panama Jižní Afrika Malajsie Rusko Turecko Barbados Mexiko Brazílie Trinidad a Tobago Peru Thajsko Kolumbie Čína Lotyšsko Bosna a Herceg. Polsko Argentina Chile Maďarsko Slovensko Rumunsko Litva Chorvatsko Uruguay Řecko Taiwan Jižní Korea Španělsko Singapore Portugalsko SAE Japonsko ČESKÁ REPUBLIKA Švýcarsko Německo Francie Slovinsko Velká Británie Irsko Austrálie USA Nizozemí Finsko Belgie Dánsko Švédsko

14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0%

Faktorově tažené ekonomiky

Efektivností tažené ekonomiky

Inovacemi tažené ekonomiky  

Zdroj: Global Entrepreneurship Monitor 2011; procento populace 18-64 let

Jak je z Grafu 23 patrné, vnitropodnikatelská aktivita zaměstnanců má v populaci nižší výskyt než nezávislá podnikatelská aktivita. Na rozdíl od ní dosahuje ale vyšších hodnot v rozvinutých ekonomikách než v rozvojových zemích. Korelační koeficient mezi vnitropodnikatelskou aktivitou a HDP per capita je pozitivní a signifikantní na úrovni 0,61 (Bosma, Wennekers, Amoros, 2012). Korelace mezi podnikatelskou aktivitou pro zaměstnavatele v soukromém sektoru a HDP per capita je dokonce ještě vyšší, na úrovni 0,67. Nejvyšších hodnot dosahuje vnitropodnikatelská aktivita ve Skandinávii. V České republice dosáhla její výše 3,2%. Na Grafu 24 je dále znázorněno porovnání různých typů podnikatelské aktivity v zemích sloučených do skupin dle fáze ekonomického rozvoje. Z něj je patrné, že ve faktorově 54

tažených ekonomikách jasně dominuje podnikatelská aktivita s nízkým očekáváním tvorby pracovních míst, jde tam tedy především o nezávislé zaměstnávání sama sebe, eventuelně členů rodiny. Podnikatelská aktivita zaměstnanců pro svého zaměstnavatele je naopak velmi nízká. Oproti tomu v inovacemi tažených ekonomikách jsou jednotlivé typy podnikatelské aktivity více vyrovnány – je výrazně četnější podnikatelská aktivita pro zaměstnavatele, navíc je menší rozdíl mezi více a méně ambiciózní (pokud jde o očekávání tvorby pracovních míst) nezávislou podnikatelskou aktivitou. Nezávislá podnikatelská aktivita a podnikatelská aktivita zaměstnanců pro zaměstnavatele spolu významně a negativně korelují (korelační koeficient -0,37). Tento negativní vztah je ještě silnější (korelační koeficient -0,46) pro nezávislou podnikatelskou aktivitu, kde je očekávána nízká tvorba nových pracovních míst (Bosma, Wennekers, Amoros, 2012). Vyspělé země s vysokou úrovní sociálních jistot a nízkou novou podnikatelskou aktivitou, jako je Dánsko, Belgie nebo Švédsko, mají zároveň nejvyšší míru podnikatelské aktivity zaměstnanců pro zaměstnavatele. Na stranu druhou existují i takové inovacemi tažené ekonomiky, jako je USA, Austrálie či Nizozemí, kde je relativně vysoká míra nové podnikatelské aktivity kombinována též s poměrně vysokou mírou zaměstnanecké podnikatelské aktivity. Mimo úrovně sociálních jistot hrají vysokou úlohu i pozitivní postoje společnosti k podnikání. GRAF 24: TYPY PODNIKATELSKÉ AKTIVITY PODLE FÁZÍ EKONOMICKÉHO ROZVOJE

Procento populace 18-64 let

12 10 8 6 4 2 0 Faktorově tažené ekonomiky

Efektivností tažené ekonomiky

Inovacemi tažené ekonomiky

Zaměstnanecká podnikatelská aktivita Nová podnikatelská aktivita - střední či vyšší očekávání tvorby pracovních míst Nová podnikatelská aktivita - nulové či nízké očekávání tvorby pracovních míst Zdroj: Global Entrepreneurship Monitor 2011

Dále je prezentován výskyt podnikatelské aktivity pro zaměstnavatele v jednotlivých sociodemografických skupinách. Tabulka 7 porovnává podnikatelskou aktivitu pro zaměstnavatele v ekonomikách tažených efektivností, v ekonomikách tažených inovacemi a v České republice, a to dle věkových skupin, pohlaví, dosaženého vzdělání a příjmu domácnosti. 55

TABULKA 7: PODNIKATELSKÁ AKTIVITA SOCIODEMOGRAFICKÝCH CHARAKTERISTIK Efektivností tažené ekonomiky

PRO

ZAMĚSTNAVATELE

Inovacemi tažené ekonomiky

PODLE

Česká republika

Věková skupina 18-24 let

1,1

1,4

1,5

25-34 let

2,5

4,9

4,9

35-44 let

2,3

6,2

3,3

45-54 let

1,5

5,4

4,1

55-64 let

1,1

3,0

1,2

Žena

1,3

3,1

1,7

Muž

2,3

5,7

4,6

Nižší než SŠ s maturitou

0,3

0,8

0,6

SŠ s maturitou

1,4

3,1

3,4

Vysokoškolské

4,2

8,1

10,6

Pohlaví

Vzdělání

Příjem Nízký

0,5

1,3

0,6

Střední

1,0

3,0

2,5

Vysoký

3,2

8,2

6,4

Chybějící údaj

2,0

2,6

2,1

Zdroj: Global Entrepreneurship Monitor 2011

Ze srovnání České republiky a inovacemi tažených ekonomik je patrné, že podnikatelská aktivita pro zaměstnavatele je u nás relativně četnější mezi mladší generací (do 34 let). Oproti tomu v inovacemi tažených ekonomikách je aktivita nejčetnější mezi skupinou 35 – 44 let. V České republice jsou dále v podnikatelské aktivitě pro zaměstnavatele větší rozdíly mezi aktivitou mužů a žen, kdy je aktivita žen ve srovnání s jinými zeměmi nízká. To opět ilustruje velké rozdíly mezi podnikatelskou aktivitou mužů a žen v ČR. Další znatelný rozdíl je dle výše vzdělání, kde je v ČR ve srovnání s jinými zeměmi vyšší podíl jedinců zapojených do podnikatelské aktivity pro zaměstnavatele mezi vysokoškoláky. Podnikatelská aktivita pro zaměstnavatele slouží často také jaké odrazový můstek pro vlastní nezávislé podnikání. Jak je patrné z Tabulky 8, vnitropodnikatelé neboli jedinci, vykonávající podnikatelskou aktivitu pro svého zaměstnavatele, se častěji pouštějí do zahájení svého nezávislého podnikání než ostatní zaměstnanci. Častěji též plánují zahájení podnikatelské aktivity v následujících třech letech.

56

TABULKA 8: PLÁNY NA ZAHÁJENÍ VLASTNÍHO VNITROPODNIKATELŮ A OSTATNÍCH ZAMĚSTNANCŮ

PODNIKÁNÍ

Zahajující podnikatelé

–

POROVNÁNÍ

Podnikatelské záměry

% vnitropodnikatelů

% jiných zaměstnanců

% vnitropodnikatelů

% jiných zaměstnanců

Česká republika

9

5

26

14

Efektivností tažené ekonomiky

17

8

35

24

Inovacemi tažené ekonomiky

9

3

16

8

Zdroj: Global Entrepreneurship Monitor 2011

Podnikatelská aktivita vykonávaná pro zaměstnavatele je často provázena vyššími aspiracemi. Plných 41% jedinců, kteří vedou podnikatelskou aktivitu pro svého zaměstnavatele, očekává, že tato aktivita vytvoří v průběhu příštích let alespoň 20 pracovních míst. U jedinců, kteří se podílejí na nové podnikatelské aktivitě, má stejné očekávání jen 22% z nich. Na opačném pólu pouze 7% jedinců vykonávajících podnikatelskou aktivitu pro svého zaměstnavatele neočekává v dalších 5 letech vytvoření žádného pracovního místa, u nových nezávislých podnikatelů je to plných 30%. Je tedy patrné, že i podnikatelská aktivita vykonávána v rámci existující firmy někoho jiného, je pro ekonomiku a tvorbu pracovních míst přínosná.

57

RÁMCOVÉ PODMÍNKY PRO PODNIKÁNÍ GEM dlouhodobě ilustruje, že podnikatelská aktivita je tvarována rámcovými podmínkami pro podnikání. Ty pomáhají definovat "pravidla hry", jež určují, do jaké míry je podnikatelská aktivita v dané zemi produktivní. Rámcové podmínky představují vstupy pro podnikatelskou aktivitu, zrovna tak ale ovlivňují její výstupy. Rámcové podmínky pro podnikání tvoří podle GEM 9 hlavních oblastí: Podnikatelské financování. Dostupnost finančních zdrojů pro nové firmy a MSP, pokud jde o investice, úvěr či dotace. Vládní politika. Míra, ve které hospodářská politika a legislativa podporuje podnikání. Jedná se jak o důležitost tématu podnikání z pohledu vlády, tak o daně a regulace s podnikáním spojené. Programy veřejné podpory. Existence a kvalita programů přímo zaměřených na nové firmy a MSP na národní, krajské i místní úrovni. Podnikatelské vzdělávání. Míra, ve které je trénink v založení a řízení MSP zakomponován do vzdělávacího systému na všech úrovních. Jak v základním a středním školství, tak na vysokých školách a v rámci celoživotního vzdělávání. Přenos výzkumu a vývoje. Míra, ve které národní výzkum a vývoj vede k novým obchodním příležitostem a je dostupný pro MSP. Obchodní a právní infrastruktura. Přítomnost ochrany duševního vlastnictví, obchodních, právních, účetních a dalších služeb a institucí, které podporují nové firmy a MSP. Otevřenost trhu. Zahrnuje dynamiku trhu, neboli průběžné změny na trzích a míru, ve které mohou nové firmy volně vstoupit na již existující trhy. Fyzická infrastruktura. Jednoduchost přístupu k fyzickým zdrojům – komunálním službám, dopravě, komunikačním službám, nemovitostem a podobně, a to za cenu, která není vůči MSP diskriminační. Kulturní a společenské normy. Míra, ve které společenské a kulturní normy povzbuzují či dovolují jednání zaměřené na nové podnikatelské aktivity, jež mohou potenciálně zvýšit příjem a osobní bohatství jedince. Mimo tyto podmínky specifické pro podnikání se nicméně experti dotazovaní v rámci GEM vyjadřují i k dalším tématům, jako jsou složení obyvatelstva, vlastnosti pracovních sil, schopnosti podnikatelů vést firmu, jakož i hospodářský, politický, institucionální a sociální kontext.

Hlavní rámcové podmínky bránící a podporující podnikání a doporučení expertů Faktorem, který podnikání podle mínění expertů nejvíce pomáhá, je hospodářský kontext. Je jím polohová renta České republiky a její blízkost zejména Německu a dále existence dobrých podnikatelských příležitostí. Je potřeba podotknout, že interview s experty probíhala ještě před vypuknutím evropské dluhové krize na podzim 2011. Jako druhý pozitivní faktor byly jmenovány vlastnosti pracovních sil, nejčastěji poměrně dobře vzdělaná a podnikavá 58

pracovní síla. Zdůrazněna byla pozitivní generační obměna spojená s lepší znalostí jazyků, IT a zahraničními zkušenostmi. Třetím pozitivním faktorem byly prvky vládní politiky, jako pokles daní z příjmů právnických osob v posledních letech, rovná daň, či snížení odvodů. Nejvýraznější bariérou je politický, institucionální a sociální kontext (zejména korupce, přebujelá byrokracie a špatná vymahatelnost práva). Stejně často byly zmiňovány různé aspekty vládní politiky. Nejčastěji zmiňována byla vysoká daňová zátěž práce a komplikovaná a často se měnící legislativa. S výrazným odstupem se na třetím místě jako bránící faktor umístilo financování. Nejvíce doporučení expertů směřuje do oblasti vládní politiky, zejména do zjednodušení legislativy a snížení odvodů. Na druhém místě potom byla doporučení směřující ke zlepšení politického a institucionálního kontextu, zejména k boji s korupcí a ke zlepšení fungování soudů. Třetí oblastí, kam směřovala řada doporučení, bylo vzdělávání. Nejčastěji byla uváděna potřeba změnit již základní vzdělávání, které by mělo být zaměřeno na rozvoj podnikatelských dovedností, podporu sebevědomí. V dalších stupních vzdělávání bylo doporučováno posílení technických oborů, výuky jazyků a podpora praxe a zahraničních zkušeností. Porovnání rámcových výsledků s těmi z roku 2006 ukazuje několik značných posunů. Prvním je výrazné vylepšení vnímání vládní politiky ve vztahu k podnikání. Přes existující negativa si jsou experti vědomi i pozitivních posunů, jako je snížení daní z příjmů či snížení odvodů. Druhou, naopak negativní změnou, je zhoršení vnímání politického a institucionálního kontextu. To je zapříčiněno zejména výrazným zvýšením vnímání korupce a její škodlivosti. Negativně vnímány zůstávají špatná vymahatelnost práva a byrokracie. Třetí výraznou změnou je pokles vnímání otevřenosti trhu, které bylo ještě v roce 2006 značné, ale ne již v roce 2011. Posledním znatelným posunem je lepší vnímání hospodářského kontextu, kterým je myšlena zejména polohová renta České republiky a existence podnikatelských příležitostí. Nárůst v této oblasti může být dán i nedostatkem jiných pozitivních faktorů, které experti vnímají v jiných oblastech.

59

TABULKA 9: RÁMCOVÉ PODMÍNKY PRO PODNIKÁNÍ PODPORUJÍCÍ A BRÁNÍCÍ PODNIKÁNÍ V ČR V LETECH 2006 A 2011

1. Podnikatelské financování 2. Vládní politika 3. Programy veřejné podpory 4. Podnikatelské vzdělávání 5. Přenos výzkumu a vývoje 6. Obchodní a právní infrastruktura 7. Otevřenost trhu 8. Fyzická infrastruktura 9. Kulturní a sociální normy 10. Schopnosti podnikatelů vést firmu 11. Hospodářský kontext 12. Vlastnosti pracovních sil 13. Složení obyvatelstva 14. Politický, institucionální a sociální kontext

Bariéry (N=148)

2011 Pozitiva (N=132)

Relativní četnost % 10 29 4 3 1 1 1 1 9 4 3 6 0 29

Relativní četnost % 2 16 8 3 0 1 3 8 5 5 28 17 2 2

Doporučení (N=146) Relativní četnost % 5 34 8 10 1 3 0 4 6 1 2 3 0 21

Bariéry

Rozdíl 2011 - 2006 Pozitiva

Doporučení

Relativní četnost % 1 -9 0 -4 0 0 -1 -1 1 -2 0 -1 -1 19

Relativní četnost % -5 13 0 3 0 0 -20 2 -11 0 17 3 -1 0

Relativní četnost % -1 -8 0 -7 -8 2 -1 3 4 -1 2 3 -1 11

Zdroj: Obsahová analýza rozhovorů s experty na podnikání dotazovanými v ČR v letech 2011 a 2006, v polích tabulky jsou relativní četnosti odpovědí v %, respektive rozdíly v relativních četnostech mezi lety 2006 a 2011.

Souhrnné porovnání rámcových podmínek V Tabulce 10 je znázorněno porovnání rámcových podmínek, tak jak je vnímali experti nejen v České republice, ale i na Slovensku, v Polsku, Švýcarsku či Německu. Srovnání je provedeno též vůči průměru efektivností tažených ekonomik a průměru inovacemi tažených ekonomik. Z tabulky je v mezinárodním srovnání patrné, že experti u nás zejména nevěří vládě a státní správě v tom, že je podpora podnikání skutečnou prioritou, jako výrazně špatné je vnímáno podnikatelské vzdělávání na základních a středních školách a také národní kultura, která nepodporuje podnikání. TABULKA 10: SOUHRNNÉ POROVNÁNÍ RÁMCOVÝCH PODMÍNEK Podnikatelské Podnikatelské vzdělávání vzdělávání - VŠ - ZŠ a SŠ

Podnikatelské financování

Vládní politika - podpora

Vládní politika - legislativa a daně

Vládní programy

ČESKÁ REPUBLIKA

2,23

1,83

2,1

2,23

1,79

2,59

Efektivností tažené ek.

2,35

2,43

2,23

2,44

1,95

2,75

Inovacemi tažené ek.

2,62

2,66

2,71

2,89

2,16

2,84

Slovensko

2,13

2,19

2,44

2,04

1,99

2,62

Polsko

2,52

2,86

1,94

2,58

2,02

2,46

Německo

2,95

2,94

2,85

3,63

1,92

2,68

Švýcarsko

3,5

3,35

3,49

3,42

2,6

3,5

Přenos výzkumu a vývoje

Nabídka služeb pro nové firmy

Dynamika trhu

ČESKÁ REPUBLIKA

2,24

3,03

2,89

2,84

3,89

2,22

Efektivností tažené ek.

2,18

2,93

2,96

2,39

3,6

2,62

Inovacemi tažené ek.

2,59

3,13

3,06

2,71

4,07

2,81

Slovensko

1,87

3,29

2,74

2,59

3,98

2,29

Polsko

2,21

2,9

4,15

2,91

3,44

2,77

Německo

2,85

3,3

2,88

2,95

3,84

2,64

Švýcarsko

3,46

3,89

2,5

3,12

4,57

3,29

Otevřenost Fyzická trhu infrastruktura

Podnikatelská kultura

Zdroj: Global Entrepreneurship Monitor 2011. Poznámka: V tabulce jsou uvedeny průměrné hodnoty. Škála je od 1 do 5, kde 1 představuje velmi negativní vnímání, 5 naopak velmi pozitivní vnímání dané rámcové podmínky. Směrodatná odchylka pro ČR se pohybovala pro jednotlivé rámcové podmínky v rozmezí 0,09 – 0,17, v porovnání s většinou jiných zemí byly uvnitř skupiny českých expertů menší rozdíly ve vnímání rámcových podmínek.

Podrobnějším komentářům k jednotlivým rámcovým podmínkám se bude věnovat následující text. Zaměří se na devět podmínek definovaných v modelu GEM.

Podnikatelská kultura To, jak společnost, vláda i média vnímají podnikatele, jsou důležité faktory ovlivňující motivaci jednotlivců založit a vést podnik. V České republice byl vývoj postojů k podnikání po roce 1989 velmi dynamický. Po počátečním boomu podnikání a obdivu podnikatelů jako

symbolu nové doby došlo k řadě afér a podvodů a mediálně známých kauz a slovo podnikatel dostalo značně negativní nádech (Lukeš, Nový, 2005). Vzhledem k řadě aktuálních korupčních kauz souvisejících s propojením politiky a podnikání není pravděpodobné, že by se vnímání podnikatelů v budoucnu razantně zlepšilo. Pozitivní vliv nicméně začínají hrát média. Tři série pořadu Den D slavily úspěch, pokud jde o sledovanost. Další pořady, například Cesty k úspěchu na TV Prima, nebo podnikatelské soutěže, například Podnikatel roku, též napomáhají pozitivnímu náhledu na alespoň některé podnikatele. Dá se říci, že velká část obyvatelstva se pravděpodobně naučila od sebe rozlišovat podnikatele a podnikavce, nicméně stále jsme daleko od situace, kdy budou podnikatelé považováni za hrdiny společnosti, kteří ji posunují kupředu. Téma podnikatelské kultury bylo v rámci projektu GEM zkoumáno několika způsoby telefonickým dotazováním dospělé populace, rozhovory s experty na podnikání i připravenými otázkami v dotaznících pro tyto experty. Telefonický průzkum zkoumal podnikatelskou kulturu otázkou, mají-li podle respondentů podnikatelé ve společnosti vysoký status. Výsledek pro Českou republiku i další země ilustruje Graf 25. Z něj je zřejmé, že výsledek pro ČR zůstal stejně jako v roce 2006 zcela tristní. ČR se umístila opět na předposledním místě. Méně než polovina (48,7%) naší populace se domnívá, že česká společnost připisuje úspěšným podnikatelům vysoký status. Zbytek se nedomnívá, že by tomu tak bylo. Horší situace je pouze v Chorvatsku. Na opačném konci spektra se nachází například Brazílie, Finsko, Irsko, či Velká Británie, kde více než 80% obyvatelstva souhlasí s tím, že úspěšní podnikatelé mají ve společnosti vysoký status. GRAF 25: STATUS ÚSPĚŠNÝCH PODNIKATELŮ – MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ

Guatemala Írán Pákistán Venezuela Alžírsko Jamajka Chorvatsko Malajsie Mexiko Uruguay Barbados Slovensko Polsko Rusko Chile Argentina Rumunsko Bosna a Herceg. Jižní Afrika Čína Maďarsko Kolumbie Thajsko Peru Trinidad a Tobago Brazílie ČESKÁ REPUBLIKA Japonsko Belgie Taiwan Singapore Španělsko Nizozemí Jižní Korea Austrálie Francie Řecko Slovinsko Švédsko SAE Německo Norsko Velká Británie Irsko Finsko

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Faktorově tažené ekonomiky

Efektivností tažené ekonomiky

Inovacemi tažené ekonomiky

Zdroj: Global Entrepreneurship Monitor 2011; procento populace 18-64 let, které souhlasilo, že podnikatelé ve společnosti mají vysoký status

62

Image podnikání a podnikatelů bylo zkoumáno i v rozhovorech s experty na podnikání a v dotaznících, které jim byly dávány k vyplnění. Někteří experti vnímali, že pověst podnikatelů je lepší, než byla dříve a již se nejedná o nadávku. Více se podnikatelé ukazují jako prestižní záležitost, což je pro image podnikatelů prospěšné. Úspěšní podnikatelé jako Radim Jančura či Zbyněk Frolík mají dostatek prostoru v médiích a jsou veřejností dobře přijímání. Veřejnost je více připravena podnikatele ocenit a vnímá, že pro svůj úspěch musí něco umět. K tomu přispívají i další výše zmíněné příklady mediálně úspěšných soutěží či pořadů věnovaných podnikání. Jiní experti naopak vnímali, že k tomuto posunu nedochází. Podnikatel je podle nich stále považován za "darebáka", který využívá zaměstnance a kterému ostatní, zejména na vesnici či malém městě, závidí a úředníci mu to "dávají sežrat". Image podnikatelů velmi výrazně poškozuje propojení podnikání s politikou, stejně jako aféry spojené se zneužitím dotací. Souhrnně je tedy možné doporučit ještě více pozitivních vzorů a naopak vybírání jiných slov než "podnikatel", když média informují o různých kauzách a korupčních aférách. Jeden z expertů dával za příklad Kanadu, kde uváděl, že je zákon, že 30% zpráv musí být pozitivních. Prezentace elit a podnikatelských úspěchů pozvedává sebevědomí národa. Doporučit lze také ukazování toho, co podnikání obnáší a že úspěch nepřichází zadarmo, ale je za ním většinou dobrý nápad a tvrdá práce. Podnikatel by měl být prezentován jako člověk, který hledá a zlepšuje, tím pomáhá ostatním, a když se mu to povede, tak i sám vydělá. S tím by mělo být spojeno ocenění za podporu ekonomiky, společnosti a vytvoření pracovních míst. TV kanál typu "Americký sen" by se jistě hodil pro inspiraci. Média by též měla více vizualizovat informace z ekonomických výzkumů, aby ilustrovala pozitivní vliv podnikatelů na ekonomiku, například kolik malí a střední podnikatelé vytvořili pracovních míst, odvedli na daních, přinesli novinek a podobně. V čele oceňujících by měli stát politici – vytvořit prostor, aktivně participovat na podnikatelských soutěžích, být v médiích vidět, jak podnikatele oceňují a pozitivně se o nich vyjadřují. Jak řekl jeden z expertů, dobré je i chválit malé podnikatele ve smyslu "přežil jsi už pět let, přispíváš k nabídce zboží, držíš pracovní místa - to je dobře, potřebujeme to, děkujeme". Bude-li podpora ze strany politického vedení, budou následovat i média. Je důležité podpořit model úspěchu, aby člověk, co úspěšně podniká, či něco jiného tvoří a vydělá si peníze svou aktivitou, byl více obdivovaným členem společnosti. Aktivnější roli ve vytváření lepšího image podnikatelů by měly převzít i podnikatelské asociace a hospodářské komory. Kvantitativní vyhodnocení odpovědí na otázky spojené s image podnikatele ukázalo, že je podle mínění expertů stále hodně co zlepšovat. Za jediný alespoň nikoli negativní výsledek bylo možné označit to, že experti vnímali, že v ČR je v zásadě podnikání považováno za přiměřenou cestu k tomu, jak se stát bohatým. Naopak experti nesouhlasili s tím, že by u nás podnikatelé měli vysokou úroveň statusu a respektu a že je lidé považují za kompetentní a nápadité jedince. Experti byli méně než v roce 2006 přesvědčeni, že lidé považují podnikání za přitažlivou kariérovou možnost.

63

GRAF 26: IMAGE PODNIKÁNÍ A PODNIKATELŮ – VNÍMÁNÍ EXPERTŮ

Image podnikání a podnikatelů celkem

2,62

V ČR považuje většina lidí podnikatele za kompetentní a nápadité jedince.

2,39

V ČR je možné často vidět ve veřejných médiích příběhy o úspěšných podnikatelích.

2,57

V ČR mají úspěšní podnikatelé vysokou úroveň statusu a respektu.

2,43

V ČR považuje většina lidí zahájení podnikání za přitažlivou kariérovou možnost.

2,69

V ČR je založení nové firmy považováno za přiměřenou cestu, jak se stát bohatým.

3,04 1

2

3

Nepravdivé

4

Pravdivé

5

Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v České republice v rámci projektu GEM 2011

V mezinárodním srovnání 49 zemí byli čeští experti mimořádně skeptičtí. Skeptičtější byli experti pouze v Maďarsku. Zajímavá je poměrně vysoká skepse i v dalších zemích střední a východní Evropy. Pozitivně bylo image podnikání naopak vnímáno experty například v Nizozemí, Austrálii či Turecku. Tyto výsledky mohou souviset s hlubšími kulturními a sociálními normami, které pravděpodobně na toto vnímání podnikatelů působí. Někteří experti negativně vnímali vyhýbání se vlastní odpovědnosti u značné části české populace a spoléhání se na stát místo na sebe sama. Přetrvává také určité stigma neúspěchu u podnikatelů, kteří jsou nuceni své podnikání ukončit. Není to bráno, jako například v USA, za přirozenou cestu učení se a vývoje. Rodiče tak často své děti od podnikání raději odrazují, než aby je v jejich aktivitách podporovali. Tím vytvářejí obraz podnikání spíše jako ohrožení než jako šance. Na druhou stranu je možné vyzdvihnout českou schopnost improvizace, flexibilitu a schopnost se adaptovat na nové podmínky. Stejně tak i schopnost Čechů přijít se zajímavými produkty. Písemné dotazování přineslo podrobnější zhodnocení těchto kulturních charakteristik. Vnímání expertů se v porovnání s rokem 2006 zhoršilo. Experti již nevnímali tak jako před pěti lety, že národní kultura podporuje tvořivost a inovativnost. U ostatních kulturních charakteristik potenciálně souvisejících s podnikáním byli ještě skeptičtější. Naše česká kultura podle nich nepodporuje přijetí odpovědnosti jedince, přijetí podnikatelských rizik, nezávislost, osobní iniciativu ani individuální úspěch jedince dosažený vlastním úsilím.

64

GRAF 27: KULTURNÍ A SOCIÁLNÍ NORMY – VNÍMÁNÍ EXPERTŮ

Kulturní a sociální normy celkem

2,22

V ČR zdůrazňuje národní kultura odpovědnost jedince (spíše než skupiny lidí), kterou má v řízení svého vlastního života.

2,14

V ČR povzbuzuje národní kultura tvořivost a inovativnost.

2,78

V ČR povzbuzuje národní kultura přijímání podnikatelských rizik.

2,08

V ČR zdůrazňuje národní kultura soběstačnost, nezávislost a osobní iniciativu.

2,06

V ČR národní kultura velmi podporuje individuální úspěch dosažený prostřednictvím vlastního úsilí jedince.

2,02 1

Nepravdivé

2

3

4

Pravdivé

5

Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v České republice v rámci projektu GEM 2011

I zde byli v mezinárodním srovnání čeští experti hodně skeptičtí, ČR se ve srovnání 49 zemí umístila osmá od konce. Nejskeptičtější byli experti v Portugalsku a Maďarsku. Pozitivně byly kulturní a sociální normy vnímány například na Taiwanu, ve Švýcarsku a Austrálii.

Podnikatelské financování Pod tuto rámcovou podmínku jsou zařazeny existence a dostupnost finanční podpory a zdrojů pro nové a rostoucí firmy. Nejde jenom o dostupnost samotnou, ale také o faktory, které ji ovlivňují, např. jak rozumí finanční instituce podnikatelství, jestli jsou schopny identifikovat dobré příležitosti a jaký mají přístup k riziku. Celkově se dá říct, že financování začínajících firem je vnímáno experty stále jako problém, obzvlášť když hovoříme o rychle rostoucích firmách, resp. firmách, které nejsou úplně na začátku, ale pro banky nemají dostatečnou historii a jsou tak vnímány jako příliš rizikové. Také financování dalšího rozvoje u technologicky orientovaných firem je stále považováno za problém. Čím dál více ukazují experti na fakt, že banky se zaměřují na velké projekty s nízkou mírou rizika. Celkově se ale podle expertů povědomí o financování raných fází vývoje firem zvedlo, stále nás nicméně ještě hodně práce čeká. Bankovní sektor je v oblasti financování významným hráčem. Vývoj v prvním pololetí 2012 ukáže, zda bude stále možné dostat relativně snadno bankovní úvěr. Klientela MSP začíná být u bank tématem, například i pokud jde o financování inovací. Další vývoj na finančních trzích by ale mohl mít potenciál tyto snahy opět utlumit. Lze konstatovat, že se oproti roku 2006, co se týče profesionalizace, ukázal další vývoj v bankovním sektoru. Experti se tentokrát méně

65

zmiňovali o programech Českomoravské záruční a rozvojové banky, s výjimkou poznámek ohledem (ne-)kontinuity v programech, což bylo kritizováno. Dalším hráčem v oblasti financování jsou samotní podnikatelé. Mnoho dobrých nápadů pochází např. z univerzitního prostředí, problémem však je, že lidé s těmito nápady nemají nutné znalosti pro přípravu podnikání z hlediska financování či marketingu. V důsledku pak dochází ke známému fenoménu, že investoři a začínající podnikatelé nehovoří stejnou řečí a část i velmi dobrých nápadů zbytečně nezíská financování. Oproti roku 2006 je vnímán jen mírný pozitivní posun. Nutnost podnikatelsky vzdělávat začínající studenty, absolventy i akademiky, a to obzvláště ve financování a marketingu, je uvedena ve strategii konkurenceschopnosti. Oblast nezávislých investorů typu "rizikový kapitalista" a "business anděl" se na českém trhu oproti roku 2006 rozvinula. Pojem business andělé popisuje soukromé osoby, které jsou ochotny zapůjčit začínajícím podnikatelům peníze, nebo také často tzv. "smart money", chytrý kapitál, kdy se oni sami zapojí do firmy se svými znalostmi a kontakty. Business andělé investují do firmy od samotného počátku, v zárodečné fázi, oproti tomu rizikový kapitál normálně přichází až při dalším rozvoji nové firmy, např. financuje její internacionalizaci. Z respondentů dotázaných v reprezentativním průzkumu odpovědělo 6,8%, že v uplynulých 3 letech finančně podpořili podnikatelskou aktivitu někoho jiného. To je v porovnání s rokem 2006 zřetelný nárůst. Méně pozitivní je, že velké investiční společnosti jsou sice na trhu, ale řada z nich se z financování raných firem úplně stáhla. Sice nastupuje generace business andělů, kteří své peníze prvně investují, ale neexistuje investorská komunita, která by je vzdělávala. Např. švýcarská SECA (odpovídá CVCA) dává k dispozici sadu term sheet pro business anděly jako součást jejich podpory. Stále se ještě nerozvinula investorská kultura. V roce 2012 a následujících se ukáže, zda snaha o vznik státního seed fondu bude také více motivovat investory výše zmíněných typů k investicím do raných firem. Kapitálový trh je také důležitým faktorem v oblasti rámcových podmínek pro podnikání. V ČR představuje omezení pro venture kapitál, neboť z pohledu venture kapitálu je možnost realizace výnosů z projektu na pražské burze limitována. Na českém kapitálovém trhu jsou primární emise akcií (IPO) od začínajících rostoucích firem absolutní výjimkou a důvod zatím není jasný. Podle expertů se to nedá vysvětlit pouze nefungujícím trhem, ale značnou roli hrají také jiné rámcové podmínky, jako například kultura. Chybí zkušenosti obyvatelstva s jinými zdroji financování, než jsou bankovní úvěry. Výsledky dotazníku pro experty potvrzují názory prezentované v interview a ukazují, že klasické financování prostřednictvím bankovních úvěrů je podle expertů stále nejdostupnější. Naopak nejméně dostupnou možností je primární emise akcií na naší burze. Jiné možnosti financování jsou považovány za spíše nedostatečné, jako je dostupnost rizikového kapitálu nebo financování od soukromých osob. Názor expertů se kryje s názorem široce rozšířeným mezi venture kapitalisty, kteří kritizují limitované možnosti výstupu z investic formou IPO. V této oblasti udělaly jiné burzy, jako např. Varšava, značný krok dopředu, ale pražská burza zaostala a tím je pro rychle rostoucí firmy možnost IPO na domácí půdě téměř nemožná a snižuje tak atraktivitu firmy pro investory.

66

Odpovědi expertů na jednotlivé položky dotazníku zaznamenaly oproti roku 2006 mírné zlepšení možnosti financovat vlastní jmění podnikatelem, oproti tomu došlo ke zhoršení dostupnosti vládních subvencí a bankovních úvěrů. Experti nicméně zdůrazňovali, že ten, kdo má dobrý nápad a je dobrý v jeho prezentování, dokáže potřebné financování sehnat. Pouze cesta k němu může být o něco obtížnější. GRAF 28: PODNIKATELSKÉ FINANCOVÁNÍ – VNÍMÁNÍ EXPERTŮ

Dostupnost kapitálu celkem

2,23

V ČR je pro nové rostoucí firmy k dispozici dostatečné financování prostřednictvím IPO (primární veřejné úpisy akcií).

1,62

V ČR je pro nové rostoucí firmy k dispozici dostatečné financování rizikovým (venture) kapitálem.

2,33

V ČR je pro nové rostoucí firmy k dispozici dostatečné financování od soukromých osob (jiných než zakladatelé).

2,38

V ČR jsou pro nové rostoucí firmy k dispozici dostatečné vládní subvence.

2,31

V ČR je pro nové rostoucí firmy k dispozici dostatečné dluhové financování (např. bankovní úvěry).

2,55

V ČR je pro nové rostoucí firmy k dispozici dostatečné financování vlastního jmění

2,22 1

Nepravdivé

2

3

4

Pravdivé

5

Zdroj: Průzkum mezi 50 experty na podnikání v České republice v rámci projektu GEM 2011

V mezinárodním srovnání 49 zemí se ČR umístila v podnikatelském financování na 35. místě. Nejhůře byla dostupnost financování hodnocena v Íránu a v Řecku. Nejlépe oproti tomu ve Švýcarsku.

Vládní podpůrné programy Za vládní programy jsou zde považovány všechny programy pro nové a začínající firmy na všech úrovních vlády: národní, regionální a municipální. V této rámcové podmínce je také analyzována přístupnost a kvalita vládních programů, stejně jako profesionalita lidských zdrojů, kteří administrují tyto programy, například pokud jde o efektivitu služeb. Celkově se dá říci, že vládní programy jsou experty spíše negativně vnímány. Hlavní linie kritiky směřuje proti přímým dotacím, které podle řady expertů pokřivují trh, kdy je jeden z konkurentů díky přímé dotaci zvýhodněn oproti jiným, čímž získává nespravedlivou konkurenční výhodu. Experti často komentovali, že přímé dotace společnost demoralizují, jsou spojeny s nadhodnocováním zakázek a korupce se díky nim dostala dolů i na tu nejnižší úroveň. Abychom citovali jednoho z expertů "klempíř, co opravuje kapličku, musí zakázku dvakrát nadhodnotit, aby z toho něco měl". Dříve se více hovořilo o reálných byznys plánech,

67

dnes o tom, jak je možné získat dotace. Pro podnikatele, kteří dotaci (či zakázku financovanou z dotace) neobdrželi, je pak tato situace velmi demotivující. Experti prosazovali výrazně širší využití nepřímých nástrojů podpory založených na návratné bázi. Tj. krytí rizika či poskytnutí vratného úvěru. V této souvislosti je velmi pozitivně vnímáno zahájení seed fondu. Co se týče administrace, tak tam se názory liší. MPO bylo víceméně experty zmiňováno jako vzorový příklad v pozitivním slova smyslu. Když už přímé dotace jsou, tak ty realizované v rámci programů MPO jsou lépe přijímány než dotační programy jiných ministerstev či krajů. Experti nicméně stále vnímali, že je málo podpory pro začínající firmy a problematicky je vnímána nutná historie pro velkou část programů. Podle expertů by bylo dobré podpořit začínající a zejména rostoucí firmy v přístupu k programům jako marketing, aby se zvýšilo zastoupení na zahraničních trzích. Velice pozitivně byly vnímány „vlaštovky“ start-up podpory jako CzechAccelerator, který byl hlavně zmíněn v souvislosti se změnou v kultuře. Také byla často zmíněna lepší koordinace a začlenění začínajících firem už při tvorbě strategie pro vládní programy, aby se zvýšila jejich efektivita. Výsledky písemného dotazníku jsou též poměrně kritické, co se týče vládních programů pro začínající firmy. Experti považovali uvedená tvrzení v oblasti vládních programů za spíše nepravdivá. To znamená, že problém malé efektivnosti vládních programů se nedá hledat jenom v jedné příčině, ale jedná se o problém multifaktoriální. V porovnání s rokem 2006 došlo téměř u všech položek k mírnému zhoršení vnímání rámcové podmínky vládní programy. Největší pokles byl zaznamenán u položky věnované efektivitě programů zaměřených na podporu nových rostoucích firem. Naopak téměř beze změny zůstala položka věnovaná kompetentnosti lidí pracujících pro vládní agentury podporující nové firmy. GRAF 29: VLÁDNÍ PROGRAMY – VNÍMÁNÍ EXPERTŮ

Vládní programy - celkem V ČR jsou vládní programy zaměřené na podporu nových rostoucích firem efektivní. V ČR může téměř každý, kdo potřebuje pomoc z vládního programu pro nové rostoucí firmy, najít, co potřebuje.

2,23

1,91

2,09

V ČR jsou lidé, kteří pracují pro vládní agentury kompetentní a efektivní v podpoře nových rostoucích firem.

2,42

V ČR existuje přiměřené množství vládních programů pro nové rostoucí firmy. V ČR poskytují vědecké parky a business inkubátory efektivní podporu novým rostoucím firmám. V ČR může být široký rozsah státní podpory pro nové rostoucí firmy získán prostřednictvím kontaktu s jedinou agenturou.

2,48

2,37

2,11 1 Nepravdivé 2

3

4

Pravdivé

5

Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v České republice v rámci projektu GEM 2011

68

V mezinárodním srovnání 49 zemí se ČR umístila ve vládních programech na 37. místě. Nejhůře byly vládní programy hodnoceny v Íránu, z evropských zemí pak v Řecku, na Slovensku a v Maďarsku. Nejlépe byly oproti tomu hodnoceny v Německu, Singapuru a ve Švýcarsku.

Vládní politika Vládní politika zahrnuje především vytváření rámcových podmínek pro podnikání formou zákonů, regulací, norem a dalších předpisů, které ovlivňují založení i další vedení podnikání. Spadá sem i výše daňového zatížení, včetně odvodů na sociální a zdravotní zabezpečení. Nejde jen o legislativu jako takovou, ale i o její konzistenci a stálost zákonných předpisů. Vládní politika zahrnuje úrovně státu, regionu i místního zastupitelstva. Experti si v rozhovorech byli často vědomi pozitivních posunů v oblasti vládní politiky vůči podnikání, jako je snížení daní z příjmů či snížení odvodů. I přes tato pozitiva byla oblast vládní politiky často zmiňována jako výrazná bariéra pro podnikání v ČR. Kritika byla zaměřena na pět hlavních oblastí. První oblastí byla legislativa jako taková. Experti, dokonce více než v roce 2006, kritizovali, že naše legislativa je příliš složitá, dochází k její neustálé novelizaci a legislativa bují - stále roste počet slov obsažených v zákonech a její komplikovanost. Za zcela nesystémovou a pro podnikání velmi špatnou je stále označována praxe přilepování paragrafů věcně spojených s podnikáním do zcela nesouvisejících zákonů, čímž se z legislativy stává nepřehledný zmatek, v němž se může vyznat jen kvalifikovaný právník. Druhou oblastí byly daně. Experti velmi pozitivně vnímali pokles daně z příjmů právnických osob, jakož i pokles odvodů. Kritizováno bylo nicméně stále vysoké daňové zatížení práce a nepřehlednost daňového systému. Třetí kritizovanou oblastí bylo založení samotného podnikání. Jednodušší je zahájení živnostenské činnosti, ale čas na založení obchodní firmy je stále moc dlouhý a komplikovaný. To vede dle jednoho experta k tomu, že se se zakládáním čeká a pro investory není připravena firma, ale stále jen „projekt“, což celou věc komplikuje. Dále byly také zmíněny vysoké náklady na založení a doporučením je snížení finančních prostředků nutných na založení z 200.000 Kč až na 1 Kč. Čtvrtou hlavní oblastí, která souvisí s institucionálním rámcem, byl přístup některých státních úředníků. Podnikatelé jsou dle expertů často vnímáni automaticky ze strany úředníků jako někdo, kdo se jistě snaží stát ošidit na daních a podle toho se k nim chovají. Často je dle jejich vnímání požadováno větší množství dokumentů, než by bylo skutečně nezbytné. Výklad legislativy je přitom často nejednoznačný, je závislý na interpretaci konkrétního jedince na úřadě a podnikatel nezíská písemné vyjádření, jak to má či nemá být uděláno, aby za to později nemohl být popotahován. A nakonec pátou oblastí, opět představující špatný institucionální rámec, byla pomalá práce justice, která sice dle názoru expertů funguje, nicméně příliš pomalu. Tato pomalá práce soudů se tak může stát pro malé podnikatele jejich konečnou stanicí, neboť finální vítězství v soudním řízení jim nemusí být nic platné, když jejich firma zkrachuje kvůli platební neschopnosti již několik let před konečným rozsudkem.

69

Zjištění z dotazníků potvrzují názory expertů projevené v průběhu rozhovorů. Experti nevnímali, že by vládní politika konzistentně podporovala nové firmy. Jako velmi problematické bylo vnímáno získávání různých povolení pro založení firmy, čímž není myšleno jen její zapsání, ale přebujelé a leckdy absurdní a velmi finančně nákladné požadavky spojené zejména s požární ochranou staveb či hygienickými předpisy. V porovnání s rokem 2006 došlo ve vnímání vládní politiky k výrazným posunům. Zhoršilo se vnímání předvídatelnosti a konzistentnosti uplatňování daní vůči firmám (může být způsobeno nepříliš koncepčními diskuzemi o výši DPH krátce před sběrem dat). Zhoršilo se též vnímání podpory nových rostoucích firem ze strany vlády i místních samospráv. Naopak razantně se zlepšilo vnímání výše daňového zatížení firem. GRAF 30: VLÁDNÍ POLITIKA – VNÍMÁNÍ EXPERTŮ

Vládní politika celkem

1,98

V ČR NENÍ pro nové rostoucí firmy přehnaně obtížné vyrovnat se s vládní byrokracií, předpisy a licenčními požadavky. V ČR jsou daně a jiné vládní předpisy uplatňovány vůči novým rostoucím firmám předvídatelným a konzistentním způsobem

1,90 2,18

V ČR NENÍ výše daňového zatížení břemenem pro nové rostoucí firmy.

2,76

V ČR mohou nové firmy získat většinu potřebných povolení a licencí během asi jednoho týdne.

1,57

V ČR je podpora nových rostoucích firem výraznou prioritou na krajské a místní zastupitelské úrovni.

2,02

V ČR je podpora nových rostoucích firem výraznou prioritou na vládní úrovni

1,92

V ČR vládní politika (např. státní zakázky) konzistentně podporuje nové firmy

1,54 1

Nepravdivé

2

3

4

Pravdivé 5

Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v České republice v rámci projektu GEM 2011

Mezinárodní porovnání v oblasti vládní politiky bylo realizováno ve dvou oblastech. První byla věnována tomu, jakou prioritou je podpora nových firem, druhá potom legislativním a daňovým bariérám. Experti velmi skepticky vnímali reálnou prioritu, kterou má podpora podnikání ze strany vlád. ČR skončila až na třetím místě od konce. O něco lépe byla vnímána situace u nás ve věci bariér, kde se ČR umístila na 36. místě, a to zejména díky relativně pozitivnímu vnímání výše daňové zátěže.

Fyzická infrastruktura V této rámcové podmínce jsou analyzovány komunikační služby (telefon, internet, pošta), transport, nákup a pronájem nemovitostí a přístup ke komunálním službám (elektřina, plyn, voda, kanalizace). 70

Souhrnně se dá říci, že experti vnímají fyzickou infrastrukturu, stejně jako v roce 2006, pozitivně. Jen výjimečně byla předmětem rozhovorů, neboť byla vnímána jako v zásadě bezproblémová. Diskuze byla vedena spíše okolo polohové renty České republiky. Odpovědi v písemném dotazníku podporují předchozí stanoviska – fyzická infrastruktura je považována za velmi dobrou. Hlavně snadný přístup ke komunikačním i komunálním službám je viděn jako pozitivum. Oproti roku 2006 se zhoršilo vnímání přiměřenosti nákladů komunikačních služeb, naopak o něco se zlepšilo vnímání podpory podnikání prostřednictvím fyzické infrastruktury jako celku včetně silnic.

GRAF 31: FYZICKÁ INFRASTRUKTURA – VNÍMÁNÍ EXPERTŮ

Fyzická infrastruktura celkem

3,89

V ČR mohou nové rostoucí firmy získat dobrý přístup ke komunálním službám (plyn, voda, elektřina, kanalizace) asi během měsíce.

4,15

V ČR si nové rostoucí firmy mohou dovolit náklady na základní komunální služby (plyn, voda, elektřina, kanalizace).

3,98

V ČR mohou nové rostoucí firmy získat dobrý přístup ke komunikačním službám (telefon, internet, apod.) asi během týdne.

4,24

V ČR NENÍ pro nové rostoucí firmy příliš drahé získat dobrý přístup ke komunikačním službám (telefon, internet, apod.).

3,60

V ČR poskytuje fyzická infrastruktura (silnice, komunální služby, komunikační služby, odvoz odpadů) dobrou podporu pro nové rostoucí firmy.

3,50 1 Nepravdivé 2

3

4

Pravdivé

5

Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v České republice v rámci projektu GEM 2011

V mezinárodním srovnání hodnotili experti u nás fyzickou infrastrukturu jako poměrně dobrou. ČR se ve srovnání zemí umístila na 21. místě. Nejlépe byla situace hodnocena v Singapuru, Švýcarsku a Nizozemí.

Přenos výzkumu a vývoje V této rámcové podmínce je zkoumáno, do jaké míry výzkum a vývoj v dané zemi vedou k novým příležitostem a jestli jsou výsledky výzkumu a vývoje k dispozici také pro nové firmy. To zahrnuje např. legislativní rámec u patentů, spolupráci komerční a akademické sféry, roli hraje i aplikovaný výzkum nebo přístup k podpoře pro high-tech iniciativy.

71

Experti vnímají, že přenos výzkumu a vývoje je do určité míry problematický, protože školy nejsou nuceny tento přenos zesilovat. Než budou uskutečněny reformy vysokoškolského vzdělávání, je stále více hodnocena vědecká činnost než komercializace. Stále též chybí nutné znalosti pro efektivní transfer. Intenzivní práce ve spojení s praxí se nicméně na univerzitách začíná rozjíždět, z velké části díky zajmu firem na sebe vázat budoucí absolventy co nejdříve. Trvá problém v přenosu know-how přes spin-off firmy, kde je ještě málo fungujících infrastrukturní institucí jako např. inkubátory. K diskuzi je, zda mají být inkubátory státem, resp. krajem placená činnost, nebo činnost výdělečná dle izraelského modelu ve smyslu různých typů soukromých akcelerátorů. Ale i tento typ soukromých akcelerátorů byl vnímán částí expertů negativně, neboť podle nich není pro začínající firmy poměr přínosů a nákladů až tak výhodný. Experty bylo velice často kritizováno, že vysoké školy a univerzity málo nabízí konkrétní pomoc pro začínající podnikatele ve smyslu předmětů, kterými motivují k podnikání. Další větší kritika, v souvislosti s transferem technologií, byla malá snaha vysokých škol spolupracovat právě se začínajícími firmami nebo MSP. Malé propojení akademické sféry s praxí má za důsledek, že nápady na podnikání z řad studentů i pedagogů jsou často nereálné a na trhu obtížně uplatnitelné. GRAF 32: PŘENOS VÝZKUMU A VÝVOJE – VNÍMÁNÍ EXPERTŮ

Přenos výzkumu a vývoje celkem

2,24

V ČR existuje využitelná dobrá podpora pro inženýry a vědce, aby komercializovali své nápady prostřednictvím nových rostoucích firem.

2,05

V ČR vědecká a technologická základna alespoň v jedné oblasti účinně podporuje zakládání nových technologických firem na světové úrovni.

2,69

V ČR existující pro nové rostoucí firmy dostatečné vládní subvence na pořízení nových technologií.

2,31

V ČR si mohou nové rostoucí firmy dovolit nejnovější technologie.

2,29

V ČR mají nové rostoucí firmy rovnocenný přístup k novým výzkumům a technologii jako velké zavedené firmy

2,27

V ČR jsou nové technologie, vědecké a další znalosti účinně přenášeny z univerzit a veřejných výzkumných center do nových rostoucích firem.

1,85 1

Nepravdivé

2

3

4

Pravdivé

5

Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v České republice v rámci projektu GEM 2011

V písemném dotazníku vnímali experti přenos výzkumu a vývoje spíše kriticky a toto vnímání se oproti roku 2006 mírně zhoršilo. Hlavně přenos know-how z univerzit na nové rostoucí firmy byl posuzován jako problematický, což odpovídá kritickým poznámkám v interview stejně jako v roce 2006. Nejvíce neutrálně se vyjádřili experti k vědecké a technologické základně v České republice. Domnívají se, že alespoň v některých oblastech se 72

pohybujeme na světové úrovni. V tom se ukazuje, že v porovnání mezi roky 2006 a 2011 dle názorů expertů stále zůstala dobrá základna, ale v jejím rámci stále nedokážeme zhodnotit existující výzkumné poznatky a uvést je na trh. V mezinárodním srovnání se ve vnímání expertů umístila ČR na 27. místě. Nejlépe byla situace vnímána ve Švýcarsku, ale také třeba v Německu či Nizozemí. Naopak nejhůře byl přenos výzkumu a vývoje vnímán v Nigérii, z evropských zemí poté na Slovensku.

Nabídka služeb pro nové firmy Do rámcové podmínky "nabídka služeb pro nové firmy" patří nabídka a kvalita komerčních služeb pro nové firmy. Jedná se o právní poradenství, účetnictví i další formy firemního poradenství. Nejde přitom jen o nabídku samotnou, ale také o to, zda si nové firmy mohou dovolit zaplatit náklady na tyto služby. Vnímání expertů, co se týče existence těchto služeb, bylo až jednoznačně pozitivní. Méně pozitivně až negativně byla ale shledávána dostupnost ve smyslu nalezení vhodného poradce (trochu obtížné) a finanční dostupnost, což může být obtížné pro začínající firmy. Sice existuje řada podpůrných programů na regionální úrovni, které poskytují finanční podporu, nicméně je to ale podle řady expertů nedostačující, obzvlášť pro náročnější rozjezd rychle rostoucích firem. GRAF 33: OBCHODNÍ PARTNEŘI A SLUŽBY – VNÍMÁNÍ EXPERTŮ

Obchodní partneři a služby celkem

3,03

V ČR je pro nové rostoucí firmy lehké získat dobré bankovní služby (běžné účty, devizové transakce, bankovní záruky a podobně).

2,93

V ČR je pro nové rostoucí firmy lehké získat dobré právní a účetní služby.

3,19

V ČR je pro nové rostoucí firmy lehké získat dobré dodavatele, subdodavatele a konzultanty.

2,91

V ČR si nové rostoucí firmy mohou dovolit náklady na služby dodavatelů, subdodavatelů a konzultantů.

2,42

V ČR existuje dostatek dodavatelů, subdodavatelů a konzultantů, kteří mohou podpořit nové rostoucí firmy.

3,69 1

Nepravdivé

2

3

4

Pravdivé

5

Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v České republice v rámci projektu GEM 2011

Zjištění z dotazníku potvrzují zjištění z rozhovorů. Existuje dostatek služeb pro nové firmy, je spíše lehké získat dobré právní a účetní služby, neutrální je situace pokud jde o kvalitu 73

dodavatelů a konzultantů a jako jediný problém je tak vnímána schopnost nových firem zaplatit (kvalitní) dodavatele služeb. Vnímání nabídky služeb pro nové firmy se v porovnání s rokem 2006 příliš nezměnilo. K výraznějšímu zhoršení vnímání došlo jen v oblasti bankovních služeb. V mezinárodním srovnání je pozice ČR spíše průměrná, dle vnímání expertů se umístila na 24. místě. Nejhůře byla tato infrastruktura služeb vnímána v Jižní Korey, z evropských zemí potom ve Španělsku. Nejlépe byla vnímána opět ve Švýcarsku. Velmi dobře ji také ale vnímali experti například v Lotyšsku.

Podnikatelské vzdělávání Rámcová podmínka vzdělávání zahrnuje rozvoj a prosazování opatření, která jsou cíleně mířena na rozvoj podnikatelských kompetencí žáků, studentů i podnikatelů samých. Zahrnují rozvoj osobnostních charakteristik důležitých pro podnikání, jako je sebedůvěra nebo osobní iniciativa, stejně jako specifických dovedností spojených s podnikáním, např. vyjednávání, komunikační, prodejní nebo manažerské dovednosti. Stejně tak obsahují dovednosti spojené s objevováním a rozvíjením tržních příležitostí. Experti se z velké části pozitivně vyjadřovali o kvalitě pracovní síly, vyzdvihávali generační obměnu a lepší připravenost mladé generace na podnikání. Lidé podle nich rychle chápou nové technologie. Češi jsou též dobří v oblasti software. Mladí častěji než dříve míří do ciziny, na půl roku či na rok, naučí se jazyk, otrkají se, poznají, jak to funguje v jiných zemích, navážou kontakty. Vzdělání má podle nich stále relativně dobrou kvalitu, začíná se však spíše zhoršovat a relativní úroveň v porovnání s jinými zeměmi klesá. Experti se do značné míry shodovali, že změna systému školství je nezbytná, je nicméně během na dlouhou trať. Utváření podnikatelských postojů a kompetencí má svůj počátek již na základních školách, neboť když mladí lidé slyší podrobněji o podnikání až na vysoké škole, je již často pozdě. V základním školství panují v tomto ohledu obrovské rezervy. České základní školství ve své většině nerozvíjí samostatnost a iniciativu, spíše ji v dětech ubíjí. Převažuje frontální výuka, velký počet dětí ve třídách a pedagogové, kteří často nemají žádnou jinou zkušenost než právě s učením dětí. Bohužel často také postoj, že oni jim předávají zkušenosti a děti se musí naučit to, co jim říkají, protože tak to prostě je. Prostředkem je pak často učení se nazpaměť bez hlubšího pochopení souvislostí či motivace téma dále prozkoumávat a zkoušet možnosti aplikace nabytých poznatků. Vyučující často nepřijímají nápady a návrhy dětí, trestají je za chyby a naopak je chválí za to, když plní jejich očekávání. To vede ke konformitě, konzumaci myšlenek, malé odvaze zkoušet a přicházet s novým a v případě horších známek i k nízké sebedůvěře. Jedním z důvodů je větší důraz MŠMT na formu než na obsah. Důležitější je "papír", například vystudování oboru "učitelství prvního stupně" na pedagogické fakultě, než osobní kvalita pedagoga, jeho vyrovnanost, přirozená autorita, zkušenosti z reálného světa, zájem o rozvoj dětí i rozvoj svůj a další podstatné faktory. Dle informací od jednoho z expertů lze ze SCIO testů přitom jednoduše doložit v průměru nižší kvalitu uchazečů o studium na pedagogických školách. Systém, ve kterém prvotřídní vědec, který miluje fyziku a má několik patentů, nemůže dle nyní platné legislativy od roku 2014 učit fyziku na druhém stupni ZŠ, protože nevystudoval pedagogický obor, není dobrý. Důraz na formální požadavky se bohužel v posledních letech spíše zvyšuje. 74

Na stranu druhou do základního školství pronikají nové či alternativní přístupy – projektová výuka, slovní hodnocení, nebo interaktivní výuka, které více napomáhají podněcování motivace a utváření podnikatelských postojů. Určitým pozitivem může být zapojení průřezového tématu člověk a svět práce do výuky. Do kurikula by takto měla být zařazena i výuka podnikatelských kompetencí. Převážná většina současných učitelů nicméně nikdy sama nepodnikala a tak je problematické, kdo by měl podnikání na nižších stupních škol učit, aby byla výuka opravdu podnikatelská, podporovala iniciativu studentů, jejich sebedůvěru vztaženou k podnikání. Podstatné je, aby již do výuky na základních školách byli častěji zapojováni lidé z praxe – podnikatelé, inovátoři, lidé, kteří něco opravdu umí a dokážou děti nadchnout. Podnikání by mělo být prezentováno jako něco tvůrčího, zajímavého, co je pro společnost užitečné. Ředitelé škol by měli mít větší pravomoci, klást důraz na kvalitu vzdělávacího procesu, ne na přebujelou administrativu. Podobný stav je i ve středním školství. Větší důraz by měl být kladen na technické a přírodovědné předměty a na jazyky. Jak se v této souvislosti vyjádřil jeden z expertů – dabování filmů je zločin. Dále by měly být posilovány podnikatelské kompetence typu vyjednávání, schopnost prosadit se, marketing, podnikatelská sebedůvěra či zacházení s rizikem. Je potřeba daleko víc zapojit praxi, reflektovat, co se ve škole děje a jak vzdělávání odpovídá potřebám trhu. Pozitivní je určitě poměrně zapojení gymnázií a obchodních akademií do projektu fiktivních firem. Nicméně se stále jedná o menšinu škol. Na stranu druhou možná právě technicky orientované školy by tento přesah do světa podnikání potřebovaly aplikovat nejvíce. Pro všechny je pak možné doporučit zapojení tématu inovací, vyhledávání a rozvoje podnikatelských příležitostí. Experti ve více případech vnímali značný propad v úrovni učňovského školství, které považují za zanedbané. Zároveň se výrazně zhoršilo jeho image, takže se na něj často hlásí z nouze pouze děti, které se nedostanou na gymnázium či jinou odbornou školu. To vede k omezené konkurenceschopnosti pracovní síly a k riziku postupného vymírání "zlatých českých ručiček" v budoucnosti. Souvislost je možné vidět i v datech z reprezentativního průzkumu, kde je znát pokles podnikatelské aktivity u vyučených. Již na středních školách by měli být mladí lidé podporováni v tom, aby vyjeli do zahraničí, na stáže a studijní pobyty. Vidí pak svět v jeho pestrosti, šíři, výjezdy podporují odvahu, odlišné prostředí je často inspirující. Mělo by takto vyjíždět větší množství středoškoláků a stát i školy by tyto zahraniční zkušenosti měly více stimulovat. Pokud jde o vysokoškolské vzdělávání, názory expertů se různily. Na jednu stranu bylo vyzdvihováno zlepšení v oblasti výuky praktických kurzů zaměřených na podnikání, kterých je na českých vysokých školách stále více. Do výuky jsou též zapojováni podnikatelé a investoři, studenti prezentují podnikatelské plány před porotami, školy spoluorganizují různé soutěže o nejlepší podnikatelský plán (např. Nápad roku, Startup roku). Přes pozitivní změny je nicméně stále co zlepšovat. Podnikání studentů při škole by mělo být respektováno, za určitých podmínek i podporováno, nikoli "trestáno" ve smyslu rigidního trvání na intenzivní docházce do hodin a podobně. Samostatnou kapitolou je pak provázání škol s podnikatelským prostředím a soukromým kapitálem. Možnost spoluvlastnického podílu školy v nově založené firmě je stále velkou výjimkou. Rozvoj podnikatelských kompetencí studentů by se též měl stát jedním z měřítek, kterým jsou školy, respektive jejich kvalita, hodnoceny. Doporučit lze opět podporu zahraničních studijních či pracovních stáží, a to jak ze strany státu, tak ze strany jednotlivých škol.

75

Na stranu druhou je kritizováno stále časté odtržení od praxe a akademičnost výuky. Stejně jako na nižších stupních vzdělávacího systému by pedagogové neměli předávat studentům hotové poznatky (často ne zcela aktuální), ale spíše je učit jak vyhledávat informace, kriticky je zkoumat a získané poznatky aplikovat. Též koncepce bakalářského studia není často považována za šťastnou v tom smyslu, že u nás v bakalářském studiu dominují předměty obecné či teoretické, kdežto ve světě, odkud byl systém převzat, naopak předměty výrazně více prakticky zaměřené. To vede k potenciálně problematičtějšímu uplatnění bakalářů jak na trhu práce, tak ve světě podnikání. Další kritika systému terciárního vzdělávání směřuje na velké procento studujících v dané věkové populaci, z toho velmi často na humanitních oborech s nejasnými možnostmi uplatnění. Pokud jde o podnikatelské vzdělávání začínajících podnikatelů, lze doporučit podporu (i finanční) komunit začínajících podnikatelů, i různých seminářů, diskusních skupin, mentoringu zkušenými podnikateli, koučingu, či virtuálních inkubátorů. Zároveň je potřeba zprostředkovat začínajícím projektům realistický pohled na věc, projekty předkládané investorům jsou často přespříliš optimistické. V dotazníkovém šetření mezi experty došlo v porovnání s rokem 2006 k dalšímu propadu vnímání vhodnosti vzdělávání ve vztahu k podnikání. Relativně nejméně došlo v očích expertů ke zhoršení v oblasti ekonomického a manažerského vzdělávání. Naopak nejvíce poklesla adekvátnost vzdělávání ve vztahu k podnikání na školách základních a středních. GRAF 34: PODNIKATELSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ – VNÍMÁNÍ EXPERTŮ

Vzdělání celkem

2,20

V ČR poskytují systémy odborného, profesního a dalšího vzdělávání dobrou a postačující přípravu pro založení a růst nových firem. V ČR poskytuje úroveň ekonomického a manažerského vzdělávání dobrou a postačující přípravu pro založení a růst nových firem.

2,69

2,77

V ČR nabízejí vysoké a vyšší odborné školy dobrou a postačující přípravu pro založení a růst nových firem.

2,32

V ČR věnuje výuka na základních a středních školách dostatečnou pozornost podnikání a zakládání nových firem.

1,62

V ČR poskytuje výuka na základních a středních školách dostatečné znalosti o principech tržní ekonomiky.

1,91

V ČR podporuje výuka na základních a středních školách kreativitu, soběstačnost a osobní iniciativu.

1,85 1

Nepravdivé

2

3

4

Pravdivé

5

Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v České republice v rámci projektu GEM 2011

Souhrnně experti vnímají, že oblast vzdělávání ve vztahu k rozvoji podnikatelských kompetencí není v České republice dobrá. Aktuální trendy MŠMT, zejména ve vztahu k základnímu vzdělávání, směřují navíc spíše opačným směrem.

76

V mezinárodním srovnání byla oblast podnikatelského vzdělávání členěna na dvě dílčí části – podnikatelské vzdělávání na základních a středních školách na straně jedné a vzdělávání v dalších stupních na straně druhé. Pokud jde o vzdělávání na základních a středních školách, tak se ČR umístila na nepříliš dobrém 41. místě, nicméně před Španělskem, Francií či Maďarskem. Nejlépe naopak dopadlo Nizozemí. Vysokoškolské a další vzdělávání ekonomického zaměření bylo sice vnímáno lépe, ale to i v jiných zemích. Ve srovnání tedy ČR opět obsadila 41. místo. Nejhůře bylo vnímáno experty ve Španělsku, nejlépe ve Švýcarsku.

Otevřenost trhu Otevřenost trhu je v rámci GEM definována jako míra, ve které jsou obchodní vztahy stabilní a odolné vůči změnám, což má vliv na to, jestli mají nové firmy šanci vstoupit na trh a nahradit existující hráče. Také zahrnuje netransparentnost trhu, ochranu hospodářské soutěže a strukturu trhu (např. existenci dominance velkých firem). Otevřenost trhu jako celku nebyla až na výjimky v určitých oblastech viděna jako problematická. V interview se jí proto experti věnovali jen výjimečně a zmiňovali jiné rámcové podmínky. Na úrovni jednotlivých otázek v písemném dotazování byli experti spíše neutrální. Nejskeptičtější byli u otázky, zda je legislativa na ochranu hospodářské soutěže efektivně a dobře uplatňována. V této oblasti se jejich vnímání situace v porovnání s rokem 2006 zhoršilo. Naopak se zlepšilo vnímání možností nových rostoucích firem vstoupit na nové trhy, a to za adekvátních nákladů. Opět by se dal v této souvislosti zmínit CzechAccelerator nebo další podpory přes vládní agentury nebo síť EEN. GRAF 35: OTEVŘENOST TRHU – VNÍMÁNÍ EXPERTŮ

Otevřenost trhu celkem

2,86

V ČR je legislativa na ochranu hospodářské soutěže efektivně a dobře uplatňována.

2,43

V ČR mohou nové rostoucí firmy vstoupit na trhy, aniž by byly nečestně blokovány zavedenými firmami.

2,92

V ČR si mohou nové rostoucí firmy dovolit náklady vstupu na trh.

2,89

V ČR mohou nové rostoucí firmy jednoduše vstoupit na nové trhy.

3,13

V ČR se trhy pro zboží a služby nabízené firmám rok od roku dramaticky mění

2,91

V ČR se trhy pro spotřební zboží a služby rok od roku dramaticky mění.

2,87 1 Nepravdivé 2

3

4 Pravdivé

5

Zdroj: Průzkum mezi experty na podnikání v České republice v rámci projektu GEM 2011

77

V mezinárodním srovnání byla oblast otevřenosti trhu rozdělena na dynamické změny trhu a bariéry vstupu na trh. Pokud jde o dynamiku trhu, ČR se umístila na 31. místě. Nejvíce změny trhu vnímali experti v Polsku. Nejméně potom v Uruguayi a z Evropy ve Švýcarsku. V oblasti bariér vstupu na trh se ČR umístila na velmi slušném 11. místě. Nejlépe byla situace vnímána na Taiwanu a v Nizozemí, nejhůře potom v Íránu, Rusku a ve Francii.

78

DOPORUČENÍ Model GEM, který byl představen na začátku zprávy, klade velký důraz na vliv podnikatelské dynamiky na hospodářský růst prostřednictvím využití podnikatelských příležitostí a podnikatelského potenciálu. Oboje je ovlivněno rámcovými podmínkami vztaženými k podnikání, které jsou zase ovlivněny sociálním, kulturním a politickým kontextem. Tyto faktory jsou zkoumány v rámci projektu GEM a představují komplexní systém interakcí, kde jednotlivá doporučení mohou být aplikována jak izolovaně, tak v rámci společného působení s dalšími faktory ovlivňujícími podnikatelskou aktivitu. Podnikatelská aktivita v ČR jako celek je v mezinárodním srovnání relativně dobrá. Míra nové podnikatelské aktivity je se 7,64% v evropském měřítku spíše vyšší. Optimistický je i podíl plánovaných rychle rostoucích firem uváděný respondenty. Zvyšuje se podnikatelská aktivita studentů a mladších ročníků. Na stranu druhou je možné pozorovat i určité varující změny. Z těch hlavních je možné uvést snižující se podíl nové podnikatelské aktivity žen a také vyučených. Dále došlo k poklesu vnímaných příležitostí na zahájení podnikání v očích obyvatel, i když experti vnímají, že dobrých příležitostí je dostatek. Přetrvávají též dvě problematické oblasti, kterými je nízká podnikatelská sebedůvěra obyvatel ČR a velmi špatný společenský status podnikatelů. Česká republika je stejně jako v roce 2006 na druhém nejhorším místě, pokud jde o to, jak společnost podnikatele vnímá. Potřebné změny identifikované na základě zjištění z reprezentativního průzkumu dospělé populace mohou být nastartovány na základě doporučení v jednotlivých oblastech rámcových podmínek pro podnikání. Ty představují skupinu různých možností zásahů na vylepšení podnikatelského prostředí u různých aktérů. Tato doporučení jsou založena na rozhovorech s experty na podnikání, jakož i na vlastních názorech autorů. 1. Podnikatelská kultura Jedním z hlavních výsledků v oblasti kulturního, sociálního a politického kontextu je zjištění velmi špatné situace ve vnímání úspěšných podnikatelů ve společnosti. To není jenom kvalitativním názorem expertů, kde existují i vnímání pozitivních změn, ale je to zejména potvrzeno vnímáním obyvatelstva. Toto je jeden z hlavních bodů, kde by se mělo zapracovat, máme-li za cíl vylepšení podnikatelského prostředí. Zlepšit situaci v oblasti podnikatelské kultury je během na dlouhou trať. Z dlouhodobého pohledu je klíčové vzdělávání, kdy by již od základní školy měli být mladí lidé podporováni v osvojení si podnikatelských charakteristik, kterými jsou osobní iniciativa, přijetí vlastní odpovědnosti, sebedůvěra či tvořivost. To předpokládá do značné míry buď obměnění, nebo rozvoj stávajícího učitelského sboru. Z doporučení více krátkodobých je klíčová role médií i politiků. Úspěšní podnikatelé by měli dostat více prostoru a být oceňováni s větším mediálním impaktem. Při referování o různých kauzách by média měla používat jiná označení pro dané osoby než označení "podnikatel". Vláda by též měla začít skutečně realizovat deklarovaný boj proti korupci, například prostřednictvím transparentního systému veřejných zakázek či postihem politiků, kteří jsou s korupčními kauzami spojeni.

79

2. Financování V oblasti financování je problémem dostupnost zárodečného financování a financování expanze rostoucí firmy. Řada expertů pozitivně vnímá vznik seed fondu a také aktivity týkající se záruk, které doporučují dále rozšířit. Určitě je potřeba lepší informovanost o konkrétních možnostech financování pro začínající firmy, například formou akcí typu adVenture nebo celkově lepší propagace. Dále je možné doporučit zefektivnění státní správy ve smyslu lepší koordinace mezi agenturami, ale také rozjezd programů typu CzechAccelerator, které otevírají dveře do zahraničí zvlášť mladým firmám a umožňují přístup k zahraničním investorům. Doporučení směřují také k lepšímu zacílení na specifické skupiny firem jako rychle rostoucí firmy nebo firmy s vysokým podílem VaV. 3. Vládní programy Vládní programy jsou na jednu stranu vítanou formou podpory podnikatelů, na stranu druhou jsou kritizovány za svou komplikovanost a administrativní náročnost, například co se týká fondů EU. OPPI je nicméně vnímán v tomto ohledu výrazně pozitivněji než programy jiných ministerstev či krajů. Spíše negativně jsou vnímány také přímé dotace, které dle velké části expertů pokřivují konkurenční prostředí. Doporučit lze širší využití nepřímých nástrojů podpory založených na návratné bázi. Do dnešní doby též do značné míry chyběly vhodné programy pro určité klíčové skupiny firem, jako například programy zacílené na rychle rostoucí firmy nebo startupy. Pozitivní iniciativy jako CzechAccelerator, seed fond či podpora ve formě coachingu a mentoringu začínajících podnikatelů je potřeba dále rozšířit, například na podporu lepšího vstupu na zahraniční trhy nebo podporu žen. 4. Vládní politika Vládní politiky je do značné míry označována za nepředvídatelnou. Podle názoru expertů je to nejproblematičtějším bodem. Řešením je lepší koordinace v rámci státní správy a také zastřešení celkové strategie tak, jak to bylo navrženo NERVem. Klíčové je pak její dodržení. Potřeba je dále zapracovat na odbyrokratizování, snížit daňové zatížení práce. Nutné změny jsou v boji s korupcí a posílení transparentnosti veřejných zakázek tak, aby tento trh byl více atraktivní i pro začínající a menší firmy. Dalším doporučením je posílení stability právního prostředí a zrušení praxe přílepků k zákonům. 5. Fyzická infrastruktura Fyzická infrastruktura je považována za dobrou. Je vhodné zlepšit dostupnost určitých regionů prostřednictvím rozšíření sítě dálnic, stejně tak by stát mohl efektivněji regulovat cenu komunikačních služeb či podpořit vznik konkurenčního prostředí v této oblasti. 6. Přenos výzkumu a vývoje Zlepšení v oblasti transferu technologie a komercializace je částečně vidět, nicméně experti výrazně kritizují postoj univerzit k zakládání spin-off firem. Dále je kritizována malá spolupráce ze strany univerzit s malými, ale progresivními začínajícími firmami. Jako doporučení lze dát intenzivnější zavádění inovačních voucherů, které firmy dostávají například od kraje, a mohou za ně nakoupit služby univerzity. Jiným doporučením je zakomponovat do hodnocení vysokých škol část, která přinese body za zakládání spin-off firem či realizaci kurzů cílených na rozvoj podnikatelských kompetencí. 7. Nabídka služeb pro nové firmy Nabídka služeb pro firmy je dobrá. Pro firmy je nicméně obtížné identifikovat dobré poradce, obtíže mohou být s jejich finanční dostupností. Vládní podpora by proto měla směřovat více i do této oblasti a rozšířit dostupnost kvalitních služeb jak geograficky, tak finančně.

80

8. Vzdělávání Oblast vzdělávání nepřispívá rozvoji podnikatelských kompetencí a motivaci k podnikání. Pozitivní posun je možné vnímat na některých vysokých školách v souvislosti s rozšířením předmětů věnovaných podnikání, zakládání firem a podnikatelskému financování. Podnětné jsou i soutěže o nejlepší podnikatelské plány či start-upy. Tyto kurzy, obory i soutěže je třeba dále podporovat a rozšiřovat. Je zapotřebí též podporovat zahraniční zkušenosti studentů, propojovat školy výrazněji s praxí a revidovat způsob výuky na bakalářském stupni studia směrem k jasnějšímu a praktičtějšímu uplatnění v praxi. Problém začíná nicméně již na školách základních. Vzdělávací systém by měl více podporovat iniciativu, otevřenost, sebedůvěru a přijetí odpovědnosti za sebe sama. To je často v rozporu s aktuálním stavem pedagogického sboru na základních školách, kdy je kladen větší důraz na papírové splnění požadavků na úzce vymezenou pedagogickou kvalifikaci než na lidskou kvalitu, praktické zkušenosti a podnětnost učitele pro rozvoj žáků. Je nutné investovat též do učňovského školství a zlepšit nejen jeho image, ale též kvalitu odborného vzdělávání. 9. Otevřenost trhu Je vnímána jako neutrální až pozitivní. Výjimkou je reálná efektivita ochrany hospodářské soutěže, kdy experti vnímají, že je pro malé a střední firmy obtížné domoci se v případě potřeby svých práv. To souvisí s doporučeními ve smyslu zefektivnění justice, zkrácení doby řízení a podobně.

81

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Podnikatelský proces dle GEM.................................................................................... 12  Graf 2: Konceptuální model GEM ........................................................................................... 14  Graf 3: Nová podnikatelská aktivita – mezinárodní srovnání .................................................. 20  Graf 4: Zavedená podnikatelská aktivita – mezinárodní srovnání ........................................... 22  Graf 5: Podíl nové podnikatelské aktivity a zavedené podnikatelské aktivity – mezinárodní srovnání .................................................................................................................................... 23  Graf 6: Nová podnikatelská aktivita v ČR v jednotlivých sociodemografických skupinách... 28  Graf 7: Zavedená podnikatelská aktivita v ČR v jednotlivých sociodemografických skupinách .................................................................................................................................................. 29  Graf 8: Strach z neúspěchu – mezinárodní srovnání ............................................................... 31  Graf 9: Záměry na zahájení podnikání – mezinárodní srovnání .............................................. 32  Graf 10: Podnikatelské kompetence v ČR ............................................................................... 34  Graf 11: Podnikatelská sebedůvěra – mezinárodní srovnání .................................................. 35  Graf 12: Podnikatelská sebedůvěra v ČR podle jednotlivých sociodemografických skupin ... 36  Graf 13: Podíl podnikání z nutnosti na nové podnikatelské aktivitě – mezinárodní srovnání . 38  Graf 14: Vnímání podnikatelských příležitostí – mezinárodní srovnání ................................. 40  Graf 15: Vnímání podnikatelských příležitostí v ČR – sociodemografické skupiny ............... 41  Graf 16: Podnikatelské příležitosti v ČR – vnímání expertů ................................................... 42  Graf 17: Vnímání příležitostí obyvatelstvem a experty ........................................................... 43  Graf 18: Rozdělení podnikatelské aktivity podle očekávání na tvorbu pracovních míst – mezinárodní srovnání ............................................................................................................... 49  Graf 19: Podpora rychle rostoucích firem – vnímání expertů .................................................. 50  Graf 20: Podíl podnikatelů s inovativní orientací na nové podnikatelské aktivitě – mezinárodní srovnání ............................................................................................................... 51  Graf 21: Podíl podnikatelů s více než 25% zahraničními zákazníky na nové podnikatelské aktivitě – mezinárodní srovnání ............................................................................................... 52  Graf 22: Ochrana duševního vlastnictví v ČR – vnímání expertů ........................................... 53  Graf 23: Podnikatelská aktivita zaměstnanců – mezinárodní srovnání.................................... 54  Graf 24: Typy podnikatelské aktivity podle fází ekonomického rozvoje ................................ 55  Graf 25: Status úspěšných podnikatelů – mezinárodní srovnání ............................................. 62  Graf 26: Image podnikání a podnikatelů – vnímání expertů .................................................... 64  Graf 27: Kulturní a sociální normy – vnímání expertů ............................................................ 65  Graf 28: Podnikatelské financování – vnímání expertů ........................................................... 67  Graf 29: Vládní programy – vnímání expertů .......................................................................... 68  Graf 30: Vládní politika – vnímání expertů ............................................................................. 70  Graf 31: Fyzická infrastruktura – vnímání expertů .................................................................. 71  Graf 32: Přenos výzkumu a vývoje – vnímání expertů ............................................................ 72  Graf 33: Obchodní partneři a služby – vnímání expertů .......................................................... 73  Graf 34: Podnikatelské vzdělávání – vnímání expertů............................................................. 76  Graf 35: Otevřenost trhu – vnímání expertů ............................................................................ 77 

82

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Míry podnikatelské aktivity – mezinárodní srovnání ............................................ 19  Tabulka 2: Hlavní oblasti podnikatelské aktivity ..................................................................... 25  Tabulka 3: Podnikatelská aktivita jednotlivých věkových skupin v ČR .................................. 26  Tabulka 4: Sebedůvěra ve specifických podnikatelských činnostech ...................................... 37  Tabulka 5: Od koho podnikatelé získali radu pro své podnikání ............................................. 44  Tabulka 6: Podnikatelské strategie ........................................................................................... 46  Tabulka 7: Podnikatelská aktivita pro zaměstnavatele podle sociodemografických charakteristik ............................................................................................................................ 56  Tabulka 8: Plány na zahájení vlastního podnikání – porovnání vnitropodnikatelů a ostatních zaměstnanců ............................................................................................................................. 57  Tabulka 9: Rámcové podmínky pro podnikání podporující a bránící podnikání v ČR v letech 2006 a 2011 .............................................................................................................................. 60  Tabulka 10: Souhrnné porovnání rámcových podmínek ......................................................... 61 

83

LITERATURA Beneš, M. (2006). Konkurenceschopnost a konkurenční výhoda. Brno: CVKSČE. Bosma, N.S. (2011). Entrepreneurship, Urbanization Economies and Productivity of European Regions, In M.F. Fritsch (ed.) Handbook of Research on Entrepreneurship and Regional Development, Cheltenham: Edward Elgar, 107-132. Bosma, N., Wennekers, S., Amoros, J.E. (2012). Global Entrepreneurship Monitor. 2011 Extended Report. Entrepreneurs and Entrepreneurial Employees Across the Globe. www.gemconsorium.org IMD (2011). World Competitiveness Yearbook. IMF (2011). World Economic Outlook. Tensions from the two-speed recovery. Unemployment, commodities and capital flows. Kirzner, I.M. (1973). Competition and Entrepreneurship. Chicago, IL: University of Chicago Press. Lukeš, M., Nový, I. (2005). Psychologie podnikání. Praha: Management Press. Lukeš, M. (2007). Inovace a podnikatelství v organizaci. In: Eva Bedrnová, Ivan Nový (Eds.) Psychologie a sociologie řízení, p. 480 – 501. Praha: Management Press. Lukeš, M., Stephan, U., Černíková, A. (2009). Measuring innovative behavior and innovation support. In Proceedings of The 2nd ISPIM Innovation Symposium: Stimulating Recovery-The Role of Innovation Management. New York City, 6.12.-9.12.2009. Laappenranta: University of Technology. OECD (2010). OECD Economic Surveys: Czech Republic 2010. Porter, M.E. (1985) Competitive Advantage: Creating and Sustaining Superior Performance. New York: Free Press. Porter, M.E., Sachs, J.J., McArthur, J. (2002). Executive Summary: Competitiveness and Stages of Economic Development. In M.E. Porter, J.J. Sachs, P.K. Cornelius, J.W. McArthur, K. Schwab (Eds.) The Global Competitiveness Report 2001–2002, 16–25. New York, NY: Oxford University Press. Rauch, A. (2010). Dispositions of entrepreneurs: Exploring entrepreneurs' personality characteristics. In: M. Lukeš a M. Laguna (Eds.) Entrepreneurship: A Psychological Approach. Praha: Oeconomica. Reynolds, P.D., Curtin, R.T. (2008) Business Creation in the United States: Panel Study of Entrepreneurial Dynamics II Initial Assessment. Foundations and Trends in Entrepreneurship, 4( 3): 155–307 Schwab, K. (Ed.) (2011) Global Competitiveness Report (2010-11). World Economic Forum. Stam, E., Bosma, N., Van Witteloostuijn, A., De Jong, J., Bogaert, S., Edwards, N. and Jaspers, F. (2012). Ambitious Entrepreneurship. A review of the academic literature and new directions for public policy, AWT report, 41. The Hague: AWT.

84

Wennekers, S., van Stel, A., Thurik, A. R., and Reynolds, P. (2005). Nascent Entrepreneurship and the Level of Economic Development. Small Business Economics, 24(3): 293–309. World Bank (2011). World Development Report 2011: Conflict, Security and Development.

85

PŘÍLOHA 1: SEZNAM EXPERTŮ Bartoš Ondřej, Credo Ventures Baše Petr, HUB Praha Bulušek Petr, Confima Bunček Martin, Generi Biotech Cihelník Šimon, Azacycles s.r.o Červinka Jan, Adastra Group Dittrich Martin, TIC Hradec Králové Frolík Zbyněk, Linet Hanzlík Martin, Atret Consulting Havlíček Karel, Sindat Holding Havlík Tomáš, Progrant Hrabi Michal, MIC Accelerator Hudeček Jiří, JIC Hulvej Jaroslav, Cloud4com Jež Vladislav, CVCA Juhás Michal, BookFan Kebo Vladimír, TA ČR Klementová Jana, TIC Plzeň Knap Petr, Ernst & Young Kroft Michal, NWD Legal Křížek Miroslav, CzechInvest Kulhánek Vratislav, Industrial Advisors Kulovaný František Jr., BAEST Macka Ladislav, ČMZRB Marks Arnošt, poradce

Moser Jiří, PWC Neumann Pavel, Buzzboot Novák Svatoslav, ICT Unie Nový Ivan, FPH VŠE Očko Petr, MPO Pavlas Michal, Kenoby Commercial Real Estate Polák Jan, Direkta Group Procházka Miroslav, NÚOV Pubal Karel, PWC Rudyšárová Alexandra, CzechInvest Smekal Martin, Inovum Stacey Weston, American Chamber of Commerce Syrový Jindřich, Sigmin Ševčík Miroslav, NF VŠE Šídlo Petr, Direct people Teplý Petr, EEIP Umanec Lubomír, WASTECH Váchová Dana, Technologické centrum AV ČR Voplakal Lukáš, UVM interactive Voříšek Jiří, FIS VŠE Vrba David, 3M Wagenknecht Lukáš, Deloitte Weinfurt Jan, TÜV International Zahradník Petr, Česká spořitelna Zsilinsky Roland, Roland Berger

86

PŘÍLOHA 2: O AUTORECH Martin Lukeš je odborným asistentem na VŠE, Fakultě podnikohospodářské, katedře psychologie a sociologie řízení. Odborně se věnuje výzkumu a výuce podnikání a interkulturním výzkumům. Pět let působil jako ředitel Rozvojového a poradenského centra VŠE. Vystudoval psychologii na UK a podnikovou ekonomiku a management na VŠE, kde získal též doktorský titul. Publikoval několik knih z oblasti podnikání a psychologie podnikání, nejnověji knihu Entrepreneurship: A psychological approach. Je členem výboru České asociace psychologů práce a organizace. Tel.: +420 224 098 632, e-mail: [email protected] Martina Jakl získala titul lic.oec. HSG po studiu podnikové ekonomiky na univerzitě ve švýcarském St. Gallenu a doktorský titul na Vysoké škole ekonomické v Praze. Je ředitelkou Institutu pro technologický a inovační management na VŠE. Odborně se věnuje poradenství, výuce a výzkumu v oblasti inovací, technologického transferu a podnikání. Tel.: +420 224 098 408, e-mail: [email protected].

87