Financování vládních výdajů prostřednictvím emise státních dluhopisů na českém trhu

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Financování vládních výdajů prostřednictvím emise státních dluhopisů na českém trhu Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Martin Širůček

Kateřina Kuklová

Brno 2012

Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Martinu Širůčkovi za odborné rady, cenné připomínky, pomoc, ochotu a čas, který mi při zpracování práce věnoval. V Brně dne 17. května 2012

__________________

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Financování vládních výdajů prostřednictvím státních dluhopisů na českém trhu vypracovala samostatně pod vedením Ing. Martina Širůčka a s použitím odborných zdrojů uvedených v seznamu použité literatury.

V Brně dne 17. května 2012

__________________

Abstract Kuklová, K., Government Expenditures Financed through Government Bonds on the Czech Market. Bachelor’s thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2012 The bachelor thesis Government Expenditures Financed through Government Bonds on the Czech Market covers the topics of state economies, the origin of a budget deficit and consequently a public debt. The thesis further deals with the means of financing these deficits and focuses on financing a budget deficit through an emission of government bonds. The first part contains an overview of the theoretical knowledge concerning the chosen topic of government saving bonds and a bond analysis. In the second part, an analysis and an evaluation of the pilot emission of government saving bonds from October 2011 is carried out. This part also defines the investor’s yield-risk profile and the government saving bonds are compared to selected alternative ways of investing. The aim is to evaluate a suitable investment for an investor specified by the investor’s yieldrisk profile and to compare the individual investments based on the information found. Keywords Budget deficit, public debt, financing of budget deficit, bond, Saving state bond

Abstrakt KUKLOVÁ, K., Financování vládních výdajů prostřednictvím státních dluhopisů na českém trhu. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2012. Bakalářská práce na téma Financování vládních výdajů prostřednictvím státních dluhopisů na českém trhu se zabývá problematikou hospodaření států, vzniku rozpočtového deficitu a následně veřejného dluhu. Dále možnými způsoby financování těchto deficitů se zaměřením na financování rozpočtového deficitu prostřednictvím emise státních dluhopisů. V první části práce jsou zpracovány teoretické poznatky týkající se zvoleného tématu, spořících státních dluhopisů a dluhopisové analýzy. V druhé části je proveden rozbor a vyhodnocení pilotní emise Spořících státních dluhopisů probíhající v říjnu roku 2011. V této části je také definován výnosově rizikový profil investora a provedena komparace spořících státních dluhopisů s vybranými alternativními způsoby investice. Cílem je vyhodnotit vhodnou investici pro investora specifikovaného pomocí výnosově rizikového profilu investora a jednotlivé investice mezi sebou na základě zjištěných informací porovnat. Klíčová slova Rozpočtový deficit, veřejný dluh, financování rozpočtového deficitu, dluhopis, Spořící státní dluhopis.

Obsah

5

Obsah 1

2

Úvod, cíl práce a metodika 1.1

Úvod .......................................................................................................... 9

1.2

Cíl práce ...................................................................................................10

1.3

Metodika .................................................................................................. 11

Literární rešerše

13

2.1

Veřejný dluh České republiky..................................................................14

2.2

Financování vládních výdajů ...................................................................16

2.3

Dluhopisy ................................................................................................. 17

2.3.1 2.4

Dělení dluhopisů ..............................................................................18

Státní dluhopisy .......................................................................................19

2.4.1

Emise státních dluhopisů ................................................................19

2.4.2

Státní dlouhodobé dluhopisy (Státní obligace) .............................. 20

2.5

Spořící státní dluhopisy ...........................................................................21

2.5.1

Definice ............................................................................................21

2.5.2

Nabízené druhy pilotní emise státních Spořících dluhopisů ......... 22

2.5.3

Poplatky a daně ............................................................................... 22

2.5.4

Předčasné splacení státních Spořících dluhopisů .......................... 23

2.6

Dluhopisová analýza ............................................................................... 25

2.6.1

Úročení dluhopisů z hlediska délky jejich splatnosti ..................... 25

2.6.2

Výnos dluhopisů.............................................................................. 26

2.6.3

Rizika spojená s investicí do dluhopisů.......................................... 27

2.6.4

Likvidita dluhopisů ..........................................................................31

2.7

3

9

Podílové fondy ........................................................................................ 32

2.7.1

Členění podílových fondů ............................................................... 32

2.7.2

Poplatky spojené s podílovými fondy ............................................. 33

Vlastní práce 3.1

35

Pilotní emise Spořících státních dluhopisů............................................ 35

3.1.1

Obdobné emise v zahraničí............................................................. 38

Obsah

6

3.2

Výnosově rizikový profil investora ......................................................... 39

3.3

Alternativní typy investice ...................................................................... 40

3.4

Komparace Spořících státních dluhopisů s dluhopisovými fondy......... 46

3.4.1

Likvidita vybraných investic ........................................................... 46

3.4.2

Výnos............................................................................................... 48

3.4.3

Riziko .............................................................................................. 50

3.4.4

Poplatky a daně ............................................................................... 52

3.4.5

Vyhodnocení ................................................................................... 53

4

Diskuze

55

5

Závěr

57

6

Seznam použitých zdrojů

59

A

Struktura a vývoj státního dluhu (v mld. Kč)

65

B

Žádost o úpis Spořících státních dluhopisů České republiky

67

C

Ceník poskytovaných služeb vlastníkům Spořicích dluhopisů Ministerstvem financí

69

Žádost o předčasné splacení Spořících státních dluhopisů České republiky

70

E

Aktuální rating jednotlivých států

72

F

Historické ceny podílového fondu KBC Multi Interest Cash CSOB CZK

74

Historické ceny podílového fondu ČSOB bond mix

75

D

G

Seznam obrázků

7

Seznam obrázků Obr. 1 Dluh vládního sektoru ve vybraných zemích Evropské unie (% HDP, ESA95) za rok 2010 a 2011

14

Obr. 2 Vývoj českého státního dluhu (v mld. Kč) od roku 1993 do roku 2010

15

Obr. 3 Vývoj podílu českého státního dluhu na HDP od roku 1993 do roku 2010

16

Obr. 4 Počet prodaných Spořících státních dluhopisů dle typu (v mld. Kč)

36

Obr. 5 Vývoj ceny (Kč) fondu KBC Multi Interest Cash CSOB CZK

42

Obr. 6 Složení portfolia podílového fondu KBC Multi Interest Cash CSOB CZK k 31. 10. 2011

43

Obr. 7 Složení portfolia podílového fondu ČSOB bond mix k 31. 12. 2011

45

Obr. 8

46

Vývoj ceny (Kč) podílového fondu ČSOB bond mix

Obr. 9 Vývoj podílového fondu KBC Multi Interest Cash CSOB CZK od dubna roku 2000 do dubna roku 2012

49

Obr. 10 Vývoj podílového fondu ČSOB bond mix od srpna roku 2003 do dubna roku 2012

50

Seznam tabulek

8

Seznam tabulek Tab. 1 Předčasné splacení diskontovaných spořicích státních dluhopisů

23

Tab. 2 Předčasné splacení kuponových a reinvestičních spořicích státních dluhopisů

24

Tab. 3 Srovnání ratingových stupnic tří mezinárodních ratingových agentur

29

Tab. 4

31

Vývoj ratingu ČR od roku 1993 do roku 2011

Tab. 5 Emisní strategie spořicích státních dluhopisů na rok 2012 37 Tab. 6 Základní informace o fondu KBC Multi Interest Cash CSOB CZK k 16. 3. 2012

41

Tab. 7 Ratingové hodnocení finančních institucí ratingovou agenturou Standard & Poor

43

Tab. 8 Základní informace o fondu ČSOB bond mix k 16. 3. 2012 44 Tab. 9 Ratingové hodnocení finančních institucí ratingovou agenturou Standard & Poor’s

45

Tab. 10

Možnost předčasného splacení daných investic

47

Tab. 11

Výnosy Spořících státních dluhopisů

48

Tab. 12

Průměrné roční výnosy zkoumaných podílových fondů

48

Tab. 13 Vypočítané směrodatné odchylky u jednotlivých investic

51

Tab. 14

52

Poplatky spojené s podílovými fondy

Tab. 15 Shrnutí zjištěných informací o Spořících státních dluhopisech a zkoumaných podílových fondech

54

Úvod, cíl práce a metodika

9

1 Úvod, cíl práce a metodika 1.1

Úvod

Nejen investoři, ale také občané a domácnosti přemýšlejí nad otázkou, kam vložit a investovat své volné finanční prostředky a vytvořit si tak finanční rezervy. Právě pro tento typ investorů je na trhu nepřeberné množství investičních možností. Je mnohdy velmi těžké se v nich zorientovat a vybrat si konkrétní investiční produkt. Záleží vždy na každém člověku, jaké jsou jeho investiční preference. Zda si vybere raději investici méně rizikovou přinášející nižší, za to jistý výnos. Nebo zda se přikloní raději k investici rizikovější, ale také výnosnější. Dalším hlediskem při rozhodování je také možnost co nejrychleji přeměnit své investované finanční prostředky zpět v hotovost. Naopak představitelé států neustále přemýšlejí nad způsoby, jak si co nejvýhodněji opatřit peněžní prostředky pro krytí vládních výdajů a neustále se zvyšujících rozpočtových deficitů. V říjnu roku 2011 proto představilo Ministerstvo financí České republiky novinku v podobě Spořících státních dluhopisů, kterými se zabývá tato práce. A přiblížilo se tak jiným státům, které financují své deficity prostřednictvím emise státních dluhopisů určených domácnostem a neziskovým organizacím. V době přetrvávající nejistoty na finančních trzích je právě investice do českých státních dluhopisů vhodným způsobem, jak ochránit své finance před nepříznivými dopady ekonomické krize. Tento typ investice je totiž řazen mezi nejméně rizikové investice vůbec a investorovi tak přináší jistotu vyplacení garantovaného výnosu. Spořící státní dluhopisy umožňují jednoduše a bezpečně, bez zbytečného administrativního zatížení a různých poplatků, investovat volné finanční prostředky občanů a neziskových organizací. Prostřednictvím těchto produktů se občané a neziskové organizace také podílejí na financování státního dluhu a podpoře veřejných financí.


10

1.2 Cíl práce Hlavním cílem bakalářské práce je posoudit výhodnost Spořících státních dluhopisů pro investory - fyzické osoby a neziskové právnické osoby1 v porovnání s jinými vybranými možnostmi investic. Dílčím cílem je zaměřit se na pilotní emisi tzv. Spořících státních dluhopisů probíhající v říjnu roku 2011, popsat její průběh a výsledky. Vyhodnotit výhody a nevýhody plynoucí z investice do těchto cenných papírů pro investory. Dalším dílčím cílem je zjistit, jak fungují obdobné emise v zahraničí. Co mají společného s emisí Spořících dluhopisů v ČR a v čem jsou naopak rozdílné. V závěru této práce budou formulovány návrhy a doporučení k řešení případných nedostatků a také jasně shrnuty výsledky práce.

Smyslem neziskových organizací není dosažení co nejvyššího zisku (jak je tomu u jiných právnických osob), ale jsou zaměřeny na odlišné cíle, především na veřejný zájem (Hurdík, 2009). 1


11

1.3 Metodika V první části bakalářské práce nazvané Literární rešerše jsou uvedeny základní informace týkající se vzniku a financování vládních výdajů a s tím souvisejících pojmů veřejný dluh a rozpočtový deficit. Práce se věnuje také vývoji a aktuální situaci státního dluhu České republiky. Dále způsobům, kterými lze rozpočtové deficity financovat, s hlavním zaměřením na financování prostřednictvím emise státních dluhopisů. Z toho důvodu jsou konkrétně charakterizovány dluhové cenné papíry, především pak již zmíněné státní dluhopisy, jejich legislativní úprava a emise. Dále jsou charakterizovány Spořící státní dluhopisy, uvedeny jejich druhy a náklady spojené s jejich nákupem a disponováním s nimi. Poté bude krátce představena také dluhopisová analýza, jakožto nástroj pro investory, který je upozorní na všechny faktory, jenž je potřeba zvažovat při rozhodování o plánované investici. V závěru této části se vzhledem k potřebám práce pojednává o podílových fondech, jejich definici, legislativní úpravě a členění. V další části nazvané Vlastní práce je podrobněji popsán průběh pilotní emise Spořících státních dluhopisů a provedeno následné vyhodnocení této emise. Popsány jsou také budoucí záměry Ministerstva financí týkající se dalších emisí Spořících státních dluhopisů. Dále jsou zde uvedeny příklady obdobných emisí ze zahraničí, které jsou následně porovnány s pilotní emisí Spořících státních dluhopisů v České republice. Dále je v práci definován výnosově rizikový profil investora a specifikovány alternativní typy investice. Jako alternativní typy investice jsou vybrány podílové fondy se zaměřením na fondy dluhopisové, investující převážně do českých státních cenných papírů, dluhopisů s vysokým ratingem. Z důvodu předejití měnového rizika jsou vybrány fondy denominované pouze v české měně. Následně je proveden rozbor a komparace jednotlivých druhů Spořících státních dluhopisů s vybranými podílovými fondy. Srovnání je provedeno na základě porovnání faktorů magického investičního trojúhelníku (výnos, riziko, likvidita) a srovnání poplatků či jiných nákladů spojených s nákupem a disponováním s konkrétní vybranou investicí. Z hlediska likvidity investic je srovnáváno, zda je možné konkrétní investici předčasně splatit. A pokud ano, kdy, za jakých podmínek a za jak dlouhou časovou dobu jsou při předčasném splacení investice připsány na bankovní účet investora požadované finanční prostředky. Riziko plynoucí z dané investice je porovnáváno na základě vypočtených směrodatných odchylek dle vzorce:

σ= kde

1 n ( xi − x ) 2 ∑ n i =1

n je počet hodnot, xi jsou hodnoty, kterých může náhodná veličina x nabývat, x průměrná hodnota veličiny x (Blašková, 2009).

(1)


12

σ=

∑ [R i =1

kde

2

n

i

− E (Ri )] Pi

(2)

Ri jsou výnosy, které mohou nastat s pravděpodobností Pi, E(Ri) jsou očekávané výnosové míry (střední hodnota) (Patria.cz - Analýza investice, [online]).

Výnos Spořících státních dluhopisů je komparován na základě informací a deklarovaných výnosů z těchto dluhopisů Ministerstvem financí. U zvolených podílových fondů je výnos vypočten na základě zjištěných historických výnosů těchto fondů a odhadovaného vývoje do budoucna. Z důvodu stability a existence od roku 2000 a především shodné splatnosti pohybující se kolem jednoho roku je k porovnání s diskontovaným Spořícím státním dluhopisem vybrán fond peněžního trhu s názvem KBC Multi Interest Cash CSOB CZK. Tento fond investuje především do českých státních pokladničních poukázek a dalších nástrojů peněžního trhu. Dalším fondem splňujícím daná kritéria je dluhopisový fond ČSOB bond mix. Tento dluhopisový fond je v práci dále porovnán s pětiletým kupónovým Spořícím státním dluhopisem a pětiletým reinvestičním Spořícím státním dluhopisem. Tento dluhopisový fond je vybrán z důvodu své dlouhodobé stability, dostupnosti již od roku 1990 a faktu, že investuje převážně do českých státních dluhopisů s vysokým ratingem. Produkty Československé obchodní banky jsou vybrány především z důvodu dlouhodobé existence této banky na českém trhu a také vysokému ratingovému ohodnocení od ratingových agentur. Dlouhodobý rating ČSOB hodnocený agenturou Moody‘s je řazen do stupně A1 (ČSOB, Ratingová hodnocení ČSOB a KBC, 2012, [online]). Dalším důvodem byl také fakt, že tato banka získala největší důvěru od investorů při pilotní emisi Spořících státních dluhopisů a nejvíce investorů nakoupilo Spořící dluhopisy právě na jejich pobočkách. V závěru je vyhodnocena vhodná investice pro investora specifikovaného pomocí výnosově rizikového profilu investora a jednotlivé investice jsou mezi sebou na základě zjištěných informací porovnány. V celé práci jsou používány nejen knižní zdroje zabývající se danou problematikou, ale také internetové zdroje například webové stránky Ministerstva financí ČR, České národní banky, statistického úřadu či Československé obchodní banky, která má ve svém portfoliu vybrané podílové fondy.


13

2 Literární rešerše Následující text se zaměřuje na aktuální téma hospodaření států, vzniku rozpočtového deficitu a následně i veřejného dluhu. Pojednává také o možných způsobech financování těchto deficitů a konkrétně o vývoji státního dluhu v České republice. Stejně jako všechny ekonomické subjekty, také státy hospodaří s omezeným množstvím finančních prostředků. Každý rok jsou sestavovány a schvalovány rozpočty veřejných institucí a státních podniků, místní rozpočty (v případě České republiky jsou to rozpočty krajů a obcí) a nejdůležitější státní rozpočet. Státní rozpočet může být deficitní nebo přebytkový. V případě, že vznikne záporný rozdíl mezi reálně získanými a užitými veřejnými prostředky, vzniká fiskální nerovnováha. V krátkém období se tato nerovnováha projevuje rozpočtovým deficitem, v období dlouhém pak veřejným dluhem. Růst fiskální nerovnováhy a neustálé zadlužování států je jedním z nejvážnějších ekonomických problémů dnešní doby. Za určitých okolností nemusí vzniklý rozpočtový deficit způsobovat pouze ekonomické problémy. A to především z důvodu toho, že rozpočtový deficit je možné považovat za jev zjevný, který může současně kontrolovat parlament, a zodpovědná je za něj vždy konkrétní instituce, vláda. Naopak veřejný dluh je jevem záludnějším. Nelze jej tak jako rozpočtový deficit, přiřadit z hlediska zodpovědnosti konkrétní instituci, jeho postupný vznik trvá poměrně dlouho a nikdo nemůže ani přesně říci, zda a kdy bude zaplacen. Díky těmto faktům jeho existence způsobuje velmi závažné ekonomické problémy, které s sebou často v jednotlivých zemích nesou negativní důsledky pro každoroční sestavování rozpočtů (Dvořák, 2008). Jako názorná ukázka slouží obrázek číslo 1, na kterém jsou znázorněny vládní dluhy vybraných zemí a celkový vládní dluh Eurozóny vyjádřené v procentech vzhledem k HDP dané země. Z obrázku je zřejmé, že vládní dluh všech těchto zemí neustále narůstá.


14

Obr. 1 Dluh vládního sektoru ve vybraných zemích Evropské unie (% HDP, ESA95) za rok 2010 a 2011 Zdroj: MFČR, Strategie financování a řízení státního dluhu České republiky, 2011, [online].

Pojem veřejný dluh je také historicky starší než pojem rozpočtový deficit. Zatímco s pojmem veřejný dluh se můžeme setkat již v antice, pojem rozpočtový deficit se začal objevovat až v 19. století, a to pouze v souvislosti s obdobím válečných konfliktů či výrazné ekonomické recese. Od poloviny 70. let minulého století se však stal součástí většiny veřejných rozpočtů nejen evropských zemí. Podle Dvořáka (2008) je možné rozpočtový deficit popsat jako rozdíl mezi příjmy a výdaji plynoucími v rámci fiskálního roku ze státního rozpočtu. Pokud v rámci rozpočtového období převyšují rozpočtové výdaje příjmy, je možné mluvit o vzniku rozpočtového deficitu. V opačném případě se jedná o vznik rozpočtového přebytku. Ze vzniklého rozpočtového deficitu plynou finanční neboli rozpočtové důsledky, ale také důsledky makroekonomické neboli fiskální. Finanční (rozpočtové) důsledky rozpočtového deficitu jsou pro ekonomiku státu v krátkodobém horizontu pozitivní, naopak v dlouhodobém horizontu jsou negativní. V krátkém období se totiž jedná pouze o deficit dočasný, vzniklý například vlivem rozložení výdajových šoků2 na delší časové období. Díky deficitnímu financování může stát také realizovat efektivní veřejné investice vyšší hodnoty, které není možno financovat z běžných příjmů a které by tak nemohly být nikdy uskutečněny. Naopak z dlouhodobého hlediska dochází v důsledku potřeby financování deficitu veřejných financí ke zvyšování rozpočtových výdajů a neustálému narůstání úrokové zátěže (Dvořák, 2008).

2.1 Veřejný dluh České republiky Výše veřejného dluhu nově vzniklé České republiky byla na počátku roku 1993 poměrně nízká. Tento veřejný dluh byl tvořen částí federálního dluhu 2

způsobených například v důsledku přírodní katastrofy, válečného konfliktu či recese.


15

ve výši 98 mld. Kč a existujícím státním dluhem České republiky v rámci federace, který činil 65,6 mld. Kč. Celková výše zadlužení na začátku roku 1993 byla tedy necelých 164 mld. Kč, což odpovídalo přibližně 17 % HDP. Na konci téhož roku činil státní dluh 158,8 mld. Kč, tedy 17,4 % HDP. Jak je patrné z následujícího grafu (obrázek číslo 2), až do roku 1996 se státní dluh České republiky pohyboval kolem 150 mld. Kč. Ve zmíněném roce dokonce klesl podíl státního dluhu k HDP na pouhých 11 % a zařadil se tak mezi nejnižší v Evropě.

Obr. 2 Vývoj českého státního dluhu (v mld. Kč) od roku 1993 do roku 2010 Zdroj: MFČR, Struktura a vývoj státního dluhu, [online].

Od roku 1997 však již můžeme sledovat pouze růst státního zadlužení a také růst jeho podílu k HDP (následující obrázek číslo 3). Tato skutečnost mohla být způsobena velkým množstvím faktorů, nejen zvyšováním vládních výdajů, ale také přebíráním nesplacených dluhů státních i soukromých podniků a bank či neproduktivními státními investicemi na konci 90. let. Od roku 2003 se však tempo tohoto růstu zvýšilo a státní dluh se každoročně zvyšuje minimálně o 100 mld. Kč. Podrobná struktura a každoroční vývoj státního dluhu je obsažena v tabulce v příloze A (MFČR, Struktura a vývoj státního dluhu, [online]).


16

Obr. 3 Vývoj podílu českého státního dluhu na HDP od roku 1993 do roku 2010 Zdroj: Vytvořeno z webových stánek (MFČR, Struktura a vývoj státního dluhu [online])a (Kurzy.cz, HDP 2012, vývoj HDP v ČR [online]).

2.2 Financování vládních výdajů Již v rámci každého rozpočtového období je nutné stanovit způsob financování vládních výdajů a zejména rozpočtového deficitu jiným způsobem než využitím běžných příjmů. Z tohoto hlediska můžeme rozlišit tři formy transformace rozpočtového deficitu. Těmito možnostmi krytí jsou (Kotlán, 2001), (Dvořák, 2008): 1. Dluhové krytí – tj. transformace rozpočtového deficitu do veřejného dluhu (ať již domácího či zahraničního), která mění objem emitovaných vládních obligací. Pokud vláda financuje deficit pomocí dluhového krytí, může si půjčovat finanční prostředky stejně jako každý ekonomický subjekt. Na rozdíl od ostatních ekonomických subjektů si vláda ale peníze vypůjčuje prostřednictvím emise státních cenných papírů. Věřiteli státu se tak mohou stát domácnosti, podnikatelé, komerční banky a další subjekty. Finanční prostředky získané z emise státních cenných papírů mohou být použity ke krytí vládních výdajů stejným způsobem jako daňové příjmy. Tento způsob financování však vede ke vzniku a nárůstu veřejného dluhu, který může mít podobu dluhu domácího či zahraničního (Sojková, 2010), (Dvořák, 2008). 2. Peněžní (monetární) krytí – tzn. transformace rozpočtového deficitu do nárůstu monetární báze. U peněžního neboli monetárního krytí rozpočtového deficitu je nezbytná vzájemná spolupráce mezi vládou a centrální bankou. Centrální banka, nakoupí vládou emitované cenné papíry za peníze, které vytvořila, neboli vytiskla. Vláda tak získá peníze, které použije na financování rozpočtového


17

deficitu. Tento proces se nazývá monetizace dluhu neboli peněžní kreace. Zmíněný tisk nových peněz centrální bankou způsobí vytvoření inflační mezery (Izák, 2005), (Sojková, 2010). 3. Krytí z výnosů prodeje aktiv – tj. kompenzace rozpočtového deficitu výtěžkem z prodeje hmotných vládních aktiv (např. z privatizace státního majetku). Ve vyspělých zemích jsou rozpočtové deficity nejčastěji kryty půjčkami, tedy emisemi státních cenných papírů. Ve všech zemích Evropské unie je dokonce monetizace dluhu zakázána. Všechny členské státy EMU se také zavázaly zaručit ve svých právních řádech naprostou nezávislost centrálních bank na dalších národních institucích. Naopak například Japonská centrální banka financuje deficit peněžní kreací, tedy nákupem krátkodobých i dlouhodobých vládních cenných papírů. Stejně je tomu i v USA, kde má centrální banka možnost nakoupit část dluhu (Hamerníková, Maatyová, 2010), (Dvořák, 2008). K peněžní kreaci (neboli monetizaci dluhu) se státy uchylují také z důvodu tíživé finanční situace v případech, kdy si domácí nebo zahraniční věřitelé odmítají od těchto vlád půjčovat další peníze. Nejsou si jistí, zda budou vlády schopny splatit své závazky a požadují za podstoupení vyššího rizika vyšší úrokové míry, tedy vyšší výnosy (Izák, 2005). Tato práce se zaměřuje na více používaný způsob financování rozpočtového deficitu, a to financování deficitu prostřednictvím emise státních cenných papírů – státních dluhopisů (dlouhodobé dluhopisy jsou též označovány jako obligace). Vzhledem k tomuto zaměření se další část věnuje podrobnější charakteristice dluhopisů, konkrétně dluhopisům státním se zaměřením na emisi Spořících státních dluhopisů.

2.3 Dluhopisy Obecně jsou dluhopisy spolu s ostatními cennými papíry upraveny zákonem č. 591/1992 Sb., o cenných papírech ve znění pozdějších předpisů. Tento předpis upravuje všeobecné náležitosti cenných papírů, jejich vydávání, obchodování s nimi a další ustanovení. Speciální právní normou zabývající se definicí, převoditelností, náležitostmi, emisemi, výnosy a jinými předpisy dluhopisů je zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech ve znění pozdějších předpisů. Dluhopis je zde definován jako: „zastupitelný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení dlužné částky a povinnost emitenta toto právo uspokojit.“ Emitenty dluhopisu mohou být jak právnické osoby, tak také podnikající fyzické osoby, které splňují zákonné podmínky. Mohou jimi být tedy nejen firmy, ale také například státy, které potřebují financovat své dluhy (Zákon č. 190/2004 Sb., [online]). Podle Poloučka (2004) vydává emitent dluhové cenné papíry proto, aby na dlouhou dobu získal peněžní prostředky a měl zároveň zaručeno, že věřitel od svého závazku neustoupí. Doba splatnosti bývá u dluhopisů pevně vymezena.


18

Zákon přesně stanovuje náležitosti dluhopisu, práva a povinnosti emitenta a majitele dluhopisu, možnost převoditelnosti tohoto cenného papíru, emisní podmínky a jejich schválení, uveřejňování a případné změny, možnosti stanovení výnosu z dluhopisu, ale také jeho zvláštní druhy. Způsobů stanovení výnosu z dluhopisu je podle zákona o dluhopisech více. Vybraný druh výnosu, místo a také doba na jejich uplatnění musí být v dluhopise uvedeny (Zákon č. 190/2004 Sb., [online]). Majitel dluhopisu má právo požadovat nejen splacení dlužné částky, ale také výnosy plynoucí z daného dluhopisu. Jmenovitou hodnotu daného dluhopisu je emitent povinen zaplatit jednorázově ke stanovenému datu či ve splátkách v předem určených termínech. Je zde také možnost předčasného splacení jmenovité hodnoty dluhopisu. K některým dluhopisům se vztahují i specifická práva, například právo vyměnit dané dluhopisy za jiné (tzv. vyměnitelné dluhopisy) či určitá práva prioritní (tzv. prioritní dluhopisy) (Polách, 2008). 2.3.1

Dělení dluhopisů

S dluhopisy se obchoduje jak na peněžních, tak na kapitálových trzích. Hlediskem pro rozdělení konkrétních dluhopisů na jednotlivé trhy je čas neboli délka jejich splatnosti. Na trzích peněžních se obchoduje s finančními nástroji, jejichž splatnost není delší než jeden rok. Jsou jimi například pokladniční poukázky, bankovní depozitní certifikáty a další nástroje. Naopak s finančními nástroji dlouhodobými, tedy s nástroji, jejichž splatnost je delší než jeden rok, se obchoduje na trzích kapitálových. Mezi dlouhodobé nástroje kapitálového trhu patří například akcie, hypoteční zástavní listy či v této práci zkoumané dluhopisy. Dlouhodobé dluhopisy se splatností delší než jeden rok je možné dělit podle (Polách, 2008): 1. Emitenta: 1.1. Dluhopisy veřejného sektoru. 1.2. Komunální obligace, státní dluhopisy. 1.3. Bankovní dluhopisy. 1.4. Dluhopisy korporací. 2. Výnosu: 2.1. Dluhopisy s pevným výnosem. 2.2. Dluhopisy s proměnlivým výnosem. 2.3. Dluhopisy kombinované. 3. Objemu emise: 3.1. Sériové dlužní úpisy (dluhopisy státní, firemní atd.). 3.2. Kusové dlužní úpisy (směnky).


19

Dále lze dluhopisy dělit také podle bonity emitenta (například nejbonitnější státní dluhopisy, dluhové cenné papíry vydané důvěryhodnými bankovními institucemi, dluhopisy komunální či podnikové dluhopisy), peněžních toků (dluhopisy bezkupónové a kupónové), vztahu k zahraničí (mezinárodní a domácí dluhopis, eurobond, dragon bond, globální dluhopis atd.) (Jílek (A), 2009). Podle Veselé (2007) lze dluhopisy dělit také podle toho, zda jsou emitovány na majitele či na jméno, v zaknihované či listinné podobě. Dluhopisy emitované na majitele (doručitele) je možné převést pouhým předáním těchto dluhopisů. Naopak dluhopisy emitované na jméno je nutné převádět pomocí rubopisu a předáním. Největší počet vydávaných dluhopisů (neboli obligací) jsou obligace, jejichž zaplacení garantují pouze emitenti. Tyto obligace nazýváme obligace bez záruky (debentures bonds). Vydávány mohou být také obligace se zárukou. Tuto garanci může představovat například majetek emitenta, banka či záruka státních institucí nebo obcí. Za nejlepší záruku je považována záruka státu (eligible chancery securities). Státní dluhopisy jsou tedy považovány za nejbezpečnější investici vůbec (Polouček, 2004). Zákon o dluhopisech vysvětluje také následující druhy dluhopisů: sběrné dluhopisy, podřízené dluhopisy, vyměnitelné a prioritní dluhopisy, hypoteční zástavní listy, komunální dluhopisy a pro tuto práci nejdůležitější dluhopisy státní.

2.4 Státní dluhopisy Státní dluhopisy jsou, jak již bylo zmíněno, stejně jako všechny ostatní druhy dluhopisů, upraveny v zákoně o dluhopisech č. 190/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně se státním dluhopisům věnuje § 25 a § 26. Podle Poloučka (2004) jsou za státní dluhopisy považovány dluhopisy, které emitují vlády a výnosy z nich plynoucí jsou tak vypláceny z rozpočtu emitenta, například tedy z rozpočtu státního. 2.4.1

Emise státních dluhopisů

Jak bylo řečeno, stát si může půjčovat finanční prostředky na domácím trhu či na trhu zahraničním. Na domácím trhu tak činí prostřednictvím emisí vládních dluhopisů vydávaných v domácí měně. Tyto dluhopisy ministerstvo financí nabídne k prodeji na domácím trhu. Investorům, kteří dané dluhopisy nakoupí, plynou práva a povinnosti související s vlastnictvím tohoto cenného papíru.3 Investice do dluhopisů států s vysokým ratingem jsou označovány za jedny z nejbezpečnějších vůbec. Stejně jako u všech ostatních investic, i u tohoto způsobu investice vždy nějaké minimální riziko státního bankrotu existuje. Toto Jsou jim například vypláceny úroky a v době vypršení platnosti dluhopisu také nominální hodnota, kterou investor za cenný papír zaplatil. Mají také možnost tento cenný papír podle svého uvážení dále prodávat. Díky tomu se s dluhopisy obchoduje po celém světě.

3


20

velmi nízké riziko ovšem způsobuje, že výnosy ze státních dluhopisů nejsou příliš vysoké a pohybují se pouze na úrovni inflace či mírně nad touto úrovní. Pokud si stát chce vypůjčit finanční prostředky od zahraničních investorů, opět emituje cenné papíry, které v aukci nabídne zahraničním investorům. Tyto dluhopisy se liší pouze v tom, že jsou emitované v zahraniční měně (například Euro, Dolar). V této měně jsou vypláceny také úroky. Aukce se mohou zúčastnit samozřejmě také domácí investoři, kteří musí za dluhopisy zaplatit také v měně, ve které byly dané dluhopisy emitovány (Zemánek, 2008, [online]). Vydávání státních dluhopisů se řídí podle státních dluhopisových programů či na základě zvláštního zákona, jenž umožňuje Ministerstvu financí České republiky vydat státní dluhopisy. Maximální dobu splatnosti, účel a rozsah dluhopisu stanovuje také zvláštní zákon. Kromě toho, že zákony týkající se emisí dluhopisů musí vždy projít legislativním schvalovacím procesem, je také vláda povinna představit Poslanecké sněmovně stanovisko České národní banky k návrhu dluhopisového programu. V rámci těchto programů je možné emitovat jednotlivé emise dluhopisů za odlišných emisních podmínek (Zákon č. 190/2004 Sb., [online]). Nejčastěji jsou státní cenné papíry zájemcům prodávány v aukci. Ministerstvo financí prostřednictvím centrální banky nabízí státní cenné papíry finančním institucím (například komerčním bankám) a tyto instituce je následně prodávají svým klientům, nebo si je nechávají. Existují dva druhy aukcí a to aukce holandská a americká (Aukce dluhopisová, [online]). V americké aukci předkládají účastníci své cenové nabídky, následně po vypršení určeného času manažer aukce vyhodnotí obdržené nabídky a určí cenu, za kterou je objekt dražby (například cenné papíry) zájemcům prodán. Naopak při holandské aukci seřadí manažer předložené nabídky od nejvyšší k nejnižší a předmět aukce je po vyhodnocení prodán zájemci, který nabídl nejvyšší cenu. Výnos bývá obvykle vyšší z americké aukce (Finanční a ekonomický slovník, [online]). 2.4.2

Státní dlouhodobé dluhopisy (Státní obligace)

Státní obligace (treasury bonds) jsou dalšími nástroji, s jejichž pomocí si stát půjčuje peníze. Jsou obchodovány na kapitálovém trhu a jejich doba splatnosti může být až 30 let. Státní dlouhodobé obligace jsou považovány za velmi bezpečné cenné papíry s vysokou likviditou, důsledkem zmíněných faktů jsou tedy relativně nízké výnosy plynoucí z těchto investičních nástrojů. Vydávání státních obligací je spjato se záměry vlády v oblasti hospodářské politiky, s vývojem státního rozpočtu, vznikem případného deficitu a především se způsoby jeho následného financování (Polouček, 2004). Až do roku 2011 bylo možné státní dluhopisy koupit pouze prostřednictvím přímých účastníků obchodování, kteří získali povolení k nákupu a prodeji cenných papírů vlastním jménem a na vlastní účet a byli vybráni Českou národní bankou. Česká národní banka má v České republice při emisích státních dluhopisů dominantní postavení. Stejně je tomu například v Německu, Velké Británii,


21

Itálii, Dánsku či na Slovensku. Naopak například ve Francii či Nizozemí zabezpečují emise státních cenných papírů ministerstva financí daných zemí, v Rakousku tyto emise zajišťuje speciální peněžní instituce. (Polouček, 2004). Dosud bylo investování do státních dluhopisů možné spíše pro velké investory, a to především z důvodu minimální obchodovatelné jednotky (lot) tisíc kusů. Problémem může být pro drobné investory například vysoká jmenovitá hodnota jednoho dluhopisu. Výnos z dluhopisů se navíc snižuje o srážkovou daň (Čermák, 2009, [online]). Od roku 2011 se díky primární emisi tzv. Spořících státních dluhopisů Česká republika přiblížila ekonomicky vyspělým státům, ve kterých běžně vkládají své úspory do státních dluhopisů4 také drobní střadatelé a investoři – občané a domácnosti. K 31. 1. 2012 však tvořil podíl dluhopisů držených domácnostmi pouze 1,89 % ze všech držitelů státních dluhopisů. Podíl Spořících státních dluhopisů jen 1, 39 % (MFČR, Státní dluhopisy podle typu držitele, 2012, [online]).

2.5 Spořící státní dluhopisy 2.5.1

Definice

Spořící státní dluhopisy mohou nakupovat drobní investoři, kteří mají zájem o investování svých peněz. A to dlouhodobě s pomocí státních dluhopisů, které jsou považovány za konzervativní bezpečné investiční nástroje, a které představují nástroj s garantovaným úrokovým výnosem a garancí splacení dlužné částky. Tyto dluhopisy při pilotní emisi mohli nakoupit (MFČR, Spořící státní dluhopisy: Kdo může nakupovat, [online]): 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Fyzické osoby (tuzemské i zahraniční). Občanská sdružení podle zákona upravujícího sdružování občanů. Nadace nebo nadační fondy. Registrované církve nebo náboženské společnosti. Obecně prospěné společnosti. Zahraniční osoby s obdobnou činností jako některé z osob uvedených v písmenech b) až e).

Jako všechny státní dluhopisy, také Spořící státní dluhopisy mají splacení garantováno státem a jsou tak považovány za jedny z nejbezpečnějších investic na trhu. Zakoupením těchto dluhopisů má fyzická osoba možnost podílet se na financování státního dluhu. Investor měl možnost koupit si libovolné množství těchto dluhopisů, nejméně však 1000 kusů dluhopisů, minimálně tedy dluhopisy v nominální

Podíl domácností na držbě státního dluhu se v ekonomicky vyspělých zemích pohybuje okolo 10 %.

4


22

hodnotě 1000 Kč, protože nominální hodnota 1 kusu tohoto dluhopisu byla 1 Kč. Nákup těchto investičních nástrojů bylo možné realizovat prostřednictvím jednoho ze tří distributorů, kterými byli Česká spořitelna, a.s., Československá obchodní banka, a.s. a Komerční banka, a.s. Žádost o úpis Spořících státních dluhopisů České republiky, prostřednictvím které bylo možno nakoupit tyto cenné papíry je přiložena v příloze B (MFČR, Spořící státní dluhopisy: Nabízené typy dluhopisů, [online]). 2.5.2

Nabízené druhy pilotní emise státních Spořících dluhopisů

1. Jednoletý diskontovaný Spořící státní dluhopis. Jak je již z názvu tohoto druhu dluhopisu patrné, výnos dluhopisu představuje diskont, tedy rozdíl mezi nominální hodnotou dluhopisu a jeho cenou. Kdy cena dluhopisu je nižší než jeho nominální hodnota. 2. Pětiletý kupónový Spořící státní dluhopis. Výnos z kupónového Spořícího státního dluhopisu je vyplácen investorům každý rok. V době splatnosti bude vyplacena také nominální hodnota dluhopisu. 3. Pětiletý reinvestiční Spořící státní dluhopis. Výnos z reinvestičního Spořícího státního dluhopisu získá investor až po pěti letech v době splatnosti tohoto dluhopisu. Tento výnos se každý rok místo vyplacení investorům opět reinvestuje v podobě dalších Spořících státních dluhopisů (MFČR, Spořící státní dluhopisy: Nabízené typy dluhopisů, [online]). 2.5.3

Poplatky a daně

Nákup státních Spořících dluhopisů byl v maximální možné míře osvobozen od poplatků. Investor nebyl povinen platit za zřízení a vedení majetkového účtu, kde jsou dluhopisy evidovány, předčasné splacení, změnu údajů o investorovi a další služby. Platit je nutné pouze za nadstandardní služby jako je například převod dluhopisu. Tabulka obsahující všechny poplatky spojené s nadstandardními službami u Spořících státních dluhopisů je uvedena v příloze C (MFČR, Spořící státní dluhopisy: Přehled poplatků, [online]). Zdanění státních Spořících dluhopisů se řídí stejně jako zdanění všech ostatních druhů dluhopisů zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů. Na státní Spořící dluhopisy se nevztahují žádné daňové výjimky, slevy ani osvobození, zdaňují se 15% srážkovou daní. Základ daně je vypočítáván z nominální hodnoty jednoho dluhopisu, která činí 1 Kč. Zaokrouhlením daně na celé koruny dolů je však daň nulová. Zákon č. 586/1992 Sb., přesně říká že: „Základem daně pro zvláštní sazbu daně je pouze příjem, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak. Základ daně se stanoví samostatně za jednotlivé cenné papíry, a to i v případě držby cenných papírů stejného druhu od jednoho emitenta. Základ daně se nesnižuje o nezdanitelnou část základu


23

daně (§ 15) a zaokrouhluje se na celé koruny dolů, s výjimkou dividendového příjmu, u něhož se základ daně zaokrouhluje na celé haléře dolů.“ 2.5.4

Předčasné splacení státních Spořících dluhopisů

Peníze investované do Spořících dluhopisů je možné získat i před datem řádné splatnosti a to v předem určených termínech. Vyplněnou žádost, která je přiložena v příloze D, je potřeba podat prostřednictvím distributorů. 1. Diskontovaný státní Spořící dluhopis. Tab. 1

Předčasné splacení diskontovaných spořicích státních dluhopisů

2. 1. 2012

Poslední možný den podání požadavku na předčasné splacení 28. 2. 2012

1. 3. 2012

29. 5. 2012

Podání požadavku na předčasné splacení počínaje dnem

Datum předčasného splacení 2. 4. 2012 2. 7. 2012

Zdroj: MFČR Spořící státní dluhopisy, Předčasné splacení, [online].

Z tabulky č. 1 je jasné, že předčasné splacení diskontovaného dluhopisu je možné uskutečnit pouze dvakrát do doby jeho splatnosti. První takové splacení je možné od 2. 1. 2012 a toto splacení proběhne k datu 2. 4. 2012. Vyplacena však bude jen původní částka investovaná do diskontovaných Spořících státních dluhopisů. Podmínkou pro získání výnosů vyplývajících z této investice je totiž řádné splacení dluhopisů (MFČR, Spořící státní dluhopisy: Předčasné splacení, [online]).


24

2. Kupónový a reinvestiční státní Spořící dluhopis. Tab. 2

Předčasné splacení kuponových a reinvestičních spořicích státních dluhopisů

Podání požadavku na předčasné splacení počínaje dnem 31. 8. 2012 3. 12. 2012 1. 3. 2013 31. 5. 2013 2. 9. 2013 2. 12. 2013 3. 3. 2014 2. 6. 2014 1. 9. 2014 1. 12. 2014 2. 3. 2015 1. 6. 2015 1. 9. 2015 1. 12. 2015 1. 3. 2016

Poslední možný den podání požadavku na předčasné splacení 29. 11. 2012 27. 2. 2013 29. 5. 2013 29. 8. 2013 28. 11. 2013 27. 2. 2014 29. 5. 2014 28. 8. 2014 27. 11. 2014 26. 2. 2015 28. 5. 2015 28. 8. 2015 27. 11. 2015 26. 2. 2016 27. 5. 2016

Datum předčasného splacení 31. 12. 2012 2. 4. 2013 1. 7. 2013 30. 9. 2013 31. 12. 2013 31. 3. 2014 30. 6. 2014 30. 9. 2014 31. 12. 2014 31. 3. 2015 30. 6. 2015 30. 9. 2015 31. 12. 2015 31. 3. 2016 30. 6. 2016

Zdroj: MFČR Spořící státní dluhopisy, Předčasné splacení, [online].

O předčasné splacení reinvestičního a kupónového Spořícího státního dluhopisu je možné požádat až po prvním roce jeho vlastnictví, celkem však pouze patnáctkrát. A nejdříve tedy 31. 8. 2012. Podle tabulky číslo 2 dojde k jejich vyplacení 31. 12. 2012. Na rozdíl od diskontovaného Spořícího státního dluhopisu je při předčasném splacení kuponového i reinvestičního Spořícího státního dluhopisu vyplacena také poměrná část úrokového výnosu. Výnos plynoucí z této investice se za každé úrokové období v daném poměru zvyšuje. Z tohoto důvodu je pro investory výhodné držet dluhopisy co nejdéle, nejlépe do doby řádné splatnosti (MFČR, Spořící státní dluhopisy: Předčasné splacení, [online]). Spořící státní dluhopisy jsou podrobně rozebrány a následně také porovnány s alternativními možnostmi investice v kapitole Vlastní práce. Vzhledem k tomu, že jako alternativní investice byly vybrány podílové fondy, věnuje se jejich charakteristice další podkapitola. Ještě před touto charakteristikou je však


25

v samostatné podkapitole nastíněna dluhopisová analýza, jakožto nástroj sloužící investorovi v rozhodování mezi různými typy investic.

2.6 Dluhopisová analýza Dluhopisová analýza pomáhá investorům učinit rychlá a správná rozhodnutí ohledně plánovaných investic. Říká, na jaké faktory se mají při rozhodování o svých investicích zaměřit, a zahrnuje jak faktory globální (makroekonomické), tak konkrétní faktory hodnocené u jednotlivých emisí dluhopisů. Dluhopisová analýza ohodnocuje jednotlivé dluhopisy a také určuje jejich výnosnost a rizikovost. Vzhledem k některým rozdílným vlastnostem (například konstrukce kuponu či rizikovost) krátkodobých a dlouhodobých dluhopisů, je při provádění dluhopisové analýzy důležité vždy tyto druhy dluhopisů rozlišovat (Veselá, 2007). Globální dluhopisová analýza se zabývá makroekonomickými veličinami a jejich vlivy na dluhopisové trhy, snaží se také prognózovat jejich budoucí vývoj. Makroekonomickými faktory ovlivňujícími vývoj na trzích s rozebíranými státními dluhopisy jsou (Rejnuš, 2008): • Reálný výstup ekonomiky. • Fiskální politika. • Peněžní nabídka. • Inflace. • Úrokové sazby. • Příliv, respektive odliv zahraničního kapitálu. • Kvalita investičního prostředí. Analýza jednotlivých emisí dluhopisů se zaměřuje na konkrétní dluhopisové emise. Důraz je zde kladen na specifické vlastnosti dluhopisů, délku splatnosti, výnos, likviditu či posouzení možné insolvence emitenta daného dluhopisu. Vzhledem k potřebám práce se následující podkapitoly věnují právě těmto zmíněným faktorům (Rejnuš, 2008). 2.6.1

Úročení dluhopisů z hlediska délky jejich splatnosti

Jedním z faktorů ovlivňujících nejen výši výnosů plynoucích z dluhopisů je délka splatnosti konkrétního dluhopisu. Jak říká Čermák (2009, [online]), aby si investor vybral pro svoji investici dluhopis s delší splatností, požaduje vyšší výnos. Obecně lze tedy říci, že čím je delší doba splatnosti určitého dluhopisu, tím roste také riziko insolvence emitenta, a proto se zvyšuje také míra úročení daného dluhopisu. Investor tak musí podstoupit vyšší riziko, za které ovšem získá zvýšený výnos (Rejnuš, 2008).


2.6.2

26

Výnos dluhopisů

Podle Zákona o dluhopisech č. 190/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů může být výnos stanoven: • Pevnou úrokovou sazbou. • Rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho nižším emisním kurzem. • Slosovatelnou prémií nebo prémií v závislosti na lhůtě splatnosti dluhopisu, nebo • Pohyblivou úrokovou sazbou odvozenou například z jiných úrokových sazeb či výnosů, pohybu devizových kurzů, indexů či cen komodit. Ke stanovování výnosu z dluhopisu můžeme využít více odlišných možností výpočtů. Jedná se o nominální kupónový výnos, běžný výnos, výnos do doby splatnosti, výnos za dobu držby a výnos do doby výpovědi (Veselá, 2007). • Nominální kupónový výnos (PAR YIELD). Investorům slouží jako první informace o výnosu plynoucím z dluhopisu, který se prodává za jmenovitou hodnotu nebo cenu velmi podobnou nominální hodnotě dluhopisu. Vzhledem k tomu, že nominální kupónový výnos ve výpočtu nezohledňuje celou délku životnosti dluhopisu, příjmy v podobě jmenovité hodnoty, případné kapitálové zisky ani vliv úrokových měr na cenu dluhopisu, je tento způsob výpočtu výnosu velmi nepřesný a pro investory pouze orientační. • Běžný výnos (CURRENT YIELD). Běžný výnos dluhopisu, který lze vypočítat jako podíl mezi kupónovou platbou a aktuální tržní cenou dluhopisu, je často využívanou metodou pro stanovení výnosu z dluhopisu. I tuto metodu však řadíme mezi méně přesné. Nezohledňuje možné kurzové pohyby během doby životnosti dluhopisu v důsledku pohybů úrokových měr a nepracuje s příjmy v podobě jmenovité hodnoty dluhopisu. • Výnos do doby splatnosti (YIELD TO MATURITY). Nejčastěji využívanou metodou pro určení výnosu plynoucího z dluhopisu je výnos do doby splatnosti. Výnos vypočítaný touto metodou investor získá v případě, že bude daný dluhopis vlastnit až do doby jeho splatnosti. Tato metodu ve výpočtu zohledňuje kuponové platby, jejich úroveň a rozložení, jmenovitou hodnotu dluhopisu či dobu do splatnosti dluhopisu • Výnos za dobu držby (HOLDING-PERIOD YIELD). Pro stanovení výnosu z dluhopisu, který investor získá v případě, že daný dluhopis prodá ještě před dobou jeho splatnosti, slouží výnos za dobu drž-


27

by. V tomto případě investor nezíská jmenovitou hodnotu dluhopisu ani kupónové platby, které mají být do doby splatnosti majiteli vyplaceny. • Výnos do doby výpovědi (YIELD TO CALL). U tzv. odvolatelných dluhopisů (callable bonds), kdy má emitent možnost dluhopis předčasně vypovědět se výpočet výnosu dluhopisu liší od již zmíněných metod (Veselá, 2007). 2.6.3

Rizika spojená s investicí do dluhopisů

Obecně jsou dluhopisy ve srovnání například s akciemi považovány za investice s rizikem nižším. Jak již bylo řečeno, investice do dluhopisů států s vysokým ratingem jsou označovány za jedny z nejbezpečnějších vůbec. I u tohoto typu investice však hrozí alespoň minimální riziko státního bankrotu. Proto by investoři neměli ani tuto nízkou míru rizika při svém rozhodování podcenit. Rizika, která ohrožují každou investici, můžeme rozdělit na rizika kreditní a úroková (Veselá, 2007). Úrokové riziko je riziko změny úrokových sazeb. Takovéto změny mohou nastat například následkem změněné hospodářské situace a na to následující reakce centrální banky. Toto riziko měří veličiny, kterými jsou absolutní míra variability, durace či konvexita. Podle Cohenové a Malburga (2011) měří durace dluhopisu míru citlivosti ceny dluhopisu na změny úrokových sazeb. Dodávají, že durace je pouhý odhad míry rizika a také že není statickou veličinou a v čase se mění. Vypočtená durace se využívá v bankách a finančních institucích k měření úrokových rizik a následnému rozhodování o dluhopisových portfoliích. Se zvětšující se hodnotou vypočtené durace, se zvyšuje také citlivost ceny konkrétního dluhopisu na změnu úrokových měr. Hodnotu vypočtené durace ovlivňuje především délka splatnosti dluhopisu, výše kupónové platby a úroveň úrokových měr. S růstem doby splatnosti dluhopisu roste také durace. Hovoříme-li o výši kupónové platby, můžeme říci, že nejvyšší duraci mají dluhopisy s nulovým kupónem. Naopak dluhopisy s vysokými kupóny mají hodnoty durace nízké (Veselá, 2007). Jak již bylo řečeno, durace je však pouhým odhadem měření rizika dané investice. Hlavním důvodem tohoto tvrzení je fakt, že vztah mezi cenou dluhopisu a úrokovou sazbou není lineární funkcí, což je předpokladem právě pro výpočet durace. Přesnější měření rizika plynoucího z dané investice umožňuje konvexita dluhopisu. Tu lze měřit pomocí druhé derivace funkce, kdy první derivace měří sklon dané funkce a derivace druhá měří zakřivení této funkce (Veronesi, 2010). Kreditní riziko neboli úvěrové riziko emitenta je nedílnou součástí obchodování nejen s dluhovými cennými papíry. Nikdy totiž nelze zcela zaručit, že dojde ke včasnému a úplnému zaplacení dluhu. Kreditní riziko plyne věřiteli ze skutečnosti, že emitent nebude schopen včas a ve stanovené výši splatit své závazky. Stanovení tohoto rizika vychází z úvěrového hodnocení prováděného ratingovými agenturami a také z vnitřního úvěrového hodnocení prováděného


28

samotnými finančními a nefinančními institucemi. Určit pravděpodobnost toho, zda insolvence nastane či nikoli, je velmi náročné (Jílek (A), 2009). Hodnocení ratingových agentur (vnější úvěrové hodnocení) Se záměrem pomoci investorům ocenit riziko investice ohodnotil v roce 1909 John Moody jako první na světě obligace železniční společnosti v USA. A vytvořil tak první ratingovou agenturu Moody’s Investor Service. Jako další byla v roce 1926 založena agentura Standard & Poor’s. Zmíněné agentury se postupně, spolu s mezinárodní ratingovou agenturou Fitch, staly nejvýznamnějšími a klíčovými ratingovými agenturami na světě. V dnešní době provádí nejen ohodnocování finančních dokumentů, ale také států, měst, firem, bank, penzijních fondů a řady finančních institucí (Polouček, 2004). V dnešní době na světě existuje přibližně 130 ratingových společností. Příkladem mohou být neamerické ratingové agentury Agentura Mikuni či Nippon Investor Service (Veselá, 2007). Rating označovaný také jako stanovení bonity klienta či finančního dokumentu je obrazem toho, zda je klient schopen své závazky splácet řádně a včas. Rating tedy posuzuje pouze riziko neplacení jistiny a úroku, nikoli jiná rizika. Jeho úkolem také není hodnotit výnosnost daného cenného papíru a tím pádem také neslouží k doporučení k nákupu či prodeji daného cenného papíru. Výsledkem ratingového hodnocení je ratingová známka (Polouček, 2004).


Tab. 3

29

Srovnání ratingových stupnic tří mezinárodních ratingových agentur

Spekulativní stupně

Investiční stupně

Moody's Standard Investor and Fitch Service Poor's Aaa

AAA

Aa

AA

A

A

Baa

BBB

Ba

BB

B

B

Caa

CCC

Ca

CC

C

C D D

Slovní hodnocení

Nejvyšší kvalita, velmi vysoká schopnost AAA emitenta plnit závazky, úrokové platby jsou kryty vysokou marží. Vysoká kvalita, dobrá schopnost emitenta plnit AA závazky, marže pro krytí úrokových sazeb je nižší (pravděpodobnost defaultu cca 2,5 % za 20 let). Vyšší střední kvalita, adekvátní předpoklady pro splnění povinností (pravděpodobnost defaultu A cca 4,3 % za 20 let). Přiměřená schopnost plnit závazky, změny vnějších podmínek však mohou snížit platební BBB schopnost dlužníka (pravděpodobnost defaultu cca 10 % za 20 let). Závazky obsahují spekulativní prvky. Budoucí BB plnění povinností je nejisté (pravděpodobnost defaultu cca 36,5 % za 20 let). Plnění závazků v dlouhém období je nejisté B (pravděpodobnost defaultu cca 54,5 % za 20 let). CCC Nízká kvalita, nebezpečí pro splacení. CC

Vysoce spekulativní dluhopisy.

Velmi malá pravděpodobnost úplného splacení. Většina plateb v prodlení. DDD Velmi nebezpečné dluhopisy. Všechny platby v DD prodlení nebo nesplatitelné. C

Zdroj: Veselá, 2007, s. 232.

Jak je viditelné z tabulky č. 3 ratingová agentura Moody's Investor Service používá odlišné známky k hodnocení, ale tyto známky jsou vzájemně porovnatelné a mají stejnou vypovídající schopnost jako ratingové známky dvou ostatních nejvýznamnějších agentur. Díky tomuto hodnocení je investor schopen ihned rozpoznat, zda je emitent schopen dostát svých závazků, tedy jaké kreditní riziko plyne z konkrétní investice. Za cenné papíry (dluhopisy) investičního charakteru jsou považovány obligace hodnocené v prvních čtyřech kategoriích podle klasifikace Standard & Poor’s a Fitch (AAA, AA, A, BBB) či Moody’s (Aaa, Aa, A, Baa), obligace v nižších kategoriích jsou označovány jako spekulativní investice, neboli prašivé obligace tedy „junk bonds“. Ale obecně platí, že se snižujícím se ratingem roste výnos


30

z dané investice. Právě díky vysokým výnosům z těchto obligací se v posledních letech místo názvu „junk bonds“ také používá název vysoce výnosné obligace (high-yield bonds) (Polouček, 2004). Zprávy o hodnocení emitentů nejsou využívány jen emitenty, ale také investory, obchodními společnostmi, poradenskými společnostmi, organizátory trhu s cennými papíry, regulatorními orgány či širokou odbornou veřejností. V průběhu hodnocení ratingová agentura vždy pečlivě a detailně analyzuje finanční situaci hodnoceného emitenta s důrazem na ukazatele finanční analýzy, především pak na ukazatele úrokového krytí, zadluženosti a likvidity. Celé ratingové hodnocení je tak komplikovaným a časově náročným procesem. Rating je možné dělit na krátkodobý a dlouhodobý, lokální a mezinárodní či vyžádaný a nevyžádaný. Krátkodobý rating hodnotí krátkodobé cenné papíry, jako jsou směnky či depozitní certifikáty, tedy instrumenty se splatností kratší než jeden rok, instrumenty peněžního trhu. Dlouhodobý rating naopak hodnotí ty závazky, jejichž splatnost je delší než jeden rok, instrumenty trhu kapitálového. O rating vyžádaný, který v praxi převládá, se jedná v případě, kdy subjekt sám požádá ratingovou agenturu o provedení ratingu. O rating nevyžádaný se jedná v opačném případě (Veselá, 2007).

Literární rešerše Tab. 4

Vývoj ratingu ČR od roku 1993 do roku 2011

Moody's 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

31

Baa3 Baa2 Baa1 Baa1 Baa1 Baa1 Baa1 Baa1 Baa1 A1 A1 A1 A1 A1 A1 A1 A1 A1 A1

Standard and Poor's BBB BBB+ A A A AAAAAAAAAA A A A AA-

Fitch ─ ─ AABBB+ BBB+ BBB+ BBB+ BBB+ BBB+ AAA A A A+ A+ A+ A+

Zdroj: ČNB, Srovnávací tabulka ratingového ohodnocení vybraných zemí, [online]

Z tabulky v příloze E můžeme pozorovat, že Česká republika k 10. 3. 2012 byla ratingovými agenturami zařazena mezi investiční stupně s vysokou či vyšší střední schopností splácet své dluhy, pravděpodobnost defaultu se tedy pohybuje od 2,5 % do 4,3 % za 20 let. Tabulka číslo 4 ukazuje vývoj hodnocení České republiky třemi hlavními ratingovými agenturami od vzniku České republiky roku 1993 do roku 2011. Již od svého vzniku byla Česká republika řazena mezi země s ratingovým hodnocením na investičních stupních. Od roku 2003 se postupně rating České republiky od všech agentur zvyšuje na hodnocení vyšší střední kvalita. Toto nebo přibližné hodnocení přetrvává až do současnosti. 2.6.4

Likvidita dluhopisů

Likvidita dluhopisů je chápána jako schopnost přeměnit daný dluhopis v hotové peníze v co nejkratším čase. U dluhopisů obecně platí, že čím je daný dluhopis více likvidní, tím o něj také investoři projevují větší zájem. Tento zájem se dále odráží na jeho tržní ceně a výši výnosu. Platí tedy, že s klesající likviditou dluhopisu, je potřeba zvýšit výnos z daného dluhopisu a investory tak nalákat ke koupi. Státní dluhopisy lze řadit mezi nejlikvidnější cenné papíry na trhu, vzhledem k jejich stabilitě a velmi nízké pravděpodobnosti insolvence emitenta, tedy


32

státu. Díky této skutečnosti se liší od ostatních dluhopisových cenných papírů, u kterých se mohou objevit komplikace při jejich prodeji. Rizikovost a likvidita dluhopisů spolu úzce souvisejí. S rostoucím rizikem daného dluhopisu totiž klesá zájem investorů koupit a držet tento dluhopis. Naopak, pokud se rizikovost dluhopisu snižuje, zájem investorů o tento dluhopis roste (Rejnuš, 2008).

2.7 Podílové fondy V České republice jsou podílové fondy upraveny zákonem č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon říká, že „Podílový fond je souborem majetku, který náleží všem vlastníkům podílových listů podílového fondu a to v poměru podle vlastněných podílových listů. Podílový fond není právnickou osobou.“ K vytvoření podílového fondu musí investiční společnosti získat souhlas České národní banky. Podílové fondy jsou převažujícím nástrojem kolektivního investování. Vzhledem k tomu, že nejsou právnickou osobou a nemají tedy právní subjektivitu, je za jejich správu vždy odpovědná určitá investiční společnost. Znamená to, že finanční prostředky, které investor do podílového fondu vloží, zůstávají jeho majetkem, který však spravuje investiční společnost v souladu se statutem příslušného podílového fondu (Veselá, 2007). Jejich účelem je především přijímání a shromažďování peněz od investorů a jejich následná investice do aktiv, kterými mohou být například akcie, dluhopisy, nemovitosti a podobně (Jílek (B), 2009). Zákon o kolektivním investování definuje také pojem podílový list, který „představuje podíl podílníka na majetku v podílovém fondu a se kterým jsou spojena další práva plynoucí z tohoto zákona nebo statutu. Podílové listy stejného podílového fondu a stejné jmenovité hodnoty zakládají stejná práva podílníků.“ Tyto podílové listy určitého podílového fondu získá investor po té, co do tohoto fondu vloží své finanční prostředky (Zákon č. 189/2004 Sb., [online]). 2.7.1

Členění podílových fondů

Základním členěním podílových fondů je jejich dělení na podílové fondy otevřené a uzavřené. S podílovými listy otevřeného podílového fondu se neobchoduje na kapitálových trzích. Zákon tedy ukládá investiční společnosti, do jejíhož portfolia daný podílový fond patří, povinnost na žádost vlastníka odkoupit podílový list s použitím majetku v podílovém fondu. A to za aktuální hodnotu daného podílového listu ke dni obdržení žádosti investiční společností. Odkupování podílových listů však může být za určitých podmínek dočasně pozastaveno. Není limitován počet vydávaných podílových listů otevřených podílových fondů ani počet jejich podílníků. Naopak podílové listy uzavřeného podílového listu je možné koupit a prodat pouze prostřednictvím trhu. Investiční společnost tedy podílové listy uza-


33

vřeného podílového fondu zpět od podílníků neodkupuje. Počet podílníků a také vydávaných podílových listů je u tohoto typu omezen. Jsou zakládány pouze na dobu určitou, poté je daný fond zrušen nebo přeměněn na fond otevřený (Zákon č. 189/2004 Sb., [online]). Dalším možným členěním je rozdělení z hlediska investiční politiky daného fondu na fondy růstové, růstově výnosové a výnosové neboli důchodové. Dále můžeme podílové fondy rozdělit podle druhů účtovaných poplatků na fondy se vstupním poplatkem, výstupním poplatkem či fondy bezpoplatkové. Podle typu aktiv, do kterých daný podílový fond investuje, se rozlišují fondy peněžního trhu, dluhopisové, akciové, smíšené (též balancované), zajištěné fondy fondů, nemovitostní, derivátové, hedžové a fondy rizikového kapitálu. Pro potřeby této práce budou podrobněji rozebrány pouze fondy peněžního trhu a dluhopisové fondy (Jílek (B), 2009). Fondy peněžního trhu Fondy peněžního trhu jsou považovány za nejméně rizikové a zároveň také nejméně výnosné podílové fondy. Jílek ((B), 2009) říká, že míra této výnosnosti je běžně nižší než výnosnost bankovních termínových vkladů. Naopak Československá obchodní banka na svých webových stánkách uvádí, že výnosy fondů peněžního typu bývají vyšší než výnosy plynoucí ze spořících účtů či termínovaných vkladů. Oba tyto zdroje však uvádí nízkou míru rizika u této investice. Portfolio fondů peněžního trhu je složeno převážně z krátkodobých dluhopisů, tedy dluhopisů se splatností kratší než jeden rok (např. státních pokladničních poukázek) a z investic do bankovních termínových vkladů. Dluhopisové fondy Dluhopisové fondy lze považovat za mírně rizikovější investici, při které je možné za delší časové období dosáhnout vyšší výnosnosti. Tato výnosnost je však závislá na vývoji výnosové křivky, která znázorňuje vztah právě mezi výnosem a dobou do splatnosti dluhopisu. Míra rizika investice se odvíjí od délky splatnosti dluhopisů a platí, že čím delší je tato doba, tím více je investice riziková. Běžná délka investice do dluhopisových fondů se pohybuje mezi třemi a pěti lety. Portfolio těchto fondů je většinou tvořeno nejméně rizikovými státními dluhopisy či kvalitními podnikovými dluhopisy. A to i přes fakt, že existuje mnoho jiných druhů dluhopisů (Jílek (B), 2009). 2.7.2


K podílovým fondům se vztahují čtyři druhy poplatků a to poplatek vstupní, výstupní, správcovský a poplatek za přestup. Výše poplatků souvisejících s podílovými fondy se obvykle pohybuje v desetinách procent až procentech z investovaných částek. Tato výše je rozdílná u jednotlivých druhů podílových fondů. Vstupní neboli prodejní poplatek se účtuje v případě prodeje podílového listu fondem. Jeho hodnota se tedy odečítá od celkového podílu investora na majetku fondu. Výstupní poplatek se účtuje v případě zpětného odprodeje podílo-


34

vých listů od podílníka. Tento poplatek má bránit podílníkům od odprodeje podílových listů zpět fondu. Naopak správcovský neboli manažerský poplatek se podílovému fondu platí pravidelně každý rok (Jílek (B), 2009).

Vlastní práce

35

3 Vlastní práce V této části práce je detailněji popsán průběh a vyhodnoceny výsledky pilotní emise Spořících státních dluhopisů, která se konala v říjnu roku 2011. Jsou zde také uvedeny budoucí záměry Ministerstva financí ČR týkající se dalších emisí Spořících státních dluhopisů. Dále jsou zde uvedeny příklady obdobných emisí konaných v zahraničí, které jsou následně porovnány s pilotní emisí Spořících státních dluhopisů v České republice. Tato část bakalářské práce se také zaměřuje na definování výnosově rizikového profilu investora, představení a charakterizování vybraných podílových fondů. A především provedení komparace Spořících státních dluhopisů a již zmíněných podílových fondů na základě stanovených faktorů. Je zde také provedeno následné vyhodnocení.

3.1 Pilotní emise Spořících státních dluhopisů Emise Spořících státních dluhopisů se měla odehrávat od 3. října do 1. listopadu roku 2011. Pro velký zájem investorů tuto emisi ukončil ministr financí Miroslav Kalousek již 7. října 2011. Emise tak trvala pouhý jeden týden namísto plánovaného jednoho měsíce. Plánovaná pilotní emise v objemu 10 miliard Kč byla nakonec navýšena téměř dvojnásobně. Byly tedy emitovány Spořící státní dluhopisy v celkové hodnotě 20,5 miliardy Kč. Celkem do dluhopisů investovalo více než 33 tisíc zájemců. Celkový počet prodaných jednotlivých Spořících dluhopisů znázorňuje obrázek číslo 4, ze kterého je patrné, že největší zájem mezi lidmi byl o diskontovaný jednoletý Spořící státní dluhopis. Lidé do tohoto typu dluhopisu investovali celkem 9, 5 miliardy Kč, tedy 46 % z celkového objemu emitovaných dluhopisů. Následuje pětiletý reinvestiční Spořící dluhopis, do kterého bylo investováno celkově téměř 9 miliard Kč, a dále kupónový pětiletý Spořící státní dluhopis, do kterého bylo celkově investováno 1,9 miliardy Kč.

Vlastní práce

36

Obr. 4 Počet prodaných Spořících státních dluhopisů dle typu (v mld. Kč) Zdroj: MFČR, Spořící státní dluhopisy: Konečná statistika pilotních emisí, [online].

Občané měli možnost koupit si Spořící státní dluhopisy na celkem 378 pobočkách Komerční banky, České spořitelny a Československé obchodní banky. Bezmála polovina, tedy 9,86 miliardy Kč, této emise byla prodána na pobočkách Československé obchodní banky. Téměř 40 % všech investorů koupilo dluhopisy v hodnotě 1000 - 100000 Kč, čímž se potvrdilo zaměření této emise na drobné investory. Spořící státní dluhopisy nakoupilo nejvíce lidí ve věku 61 – 70 let, největší objem těchto cenných papírů však vlastní lidé ve věku 51 – 60 let, což opět potvrzuje zájem spíše konzervativních investorů. Větší objem těchto dluhopisů vlastní muži (MFČR, Spořící státní dluhopisy: Konečná statistika pilotních emisí, 2011, [online]). Důvodů pro tak velký zájem o Spořící státní dluhopisy bylo bezpochyby více. Lákavé bylo například to, že se jednalo o vůbec první možnost investice tohoto typu u nás. Jedním z důvodů mohlo být také správné načasování této emise Ministerstvem financí do období poměrně velké finanční nejistoty. Lidé tak ve Spořících státních dluhopisech nalezli bezpečnou investici5 s vyššími výnosy. Dalším důvodem pro tuto investici je zajisté také nulové zdanění výnosů či snaha občanů pomoci státu s financováním rozpočtu a splácením neustále narůstajícího státního dluhu (MF vydalo pilotní emisi dluhopisů pro občany za 20 mld. Kč, 2011, [online]). Na rok 2012 plánuje Ministerstvo financí vydat všechny druhy Spořících státních dluhopisů v hodnotě 20 až 40 miliard Kč za obdobných podmínek, kteBezpečnost této investice potvrzuje také ohodnocení finanční způsobilosti Spořících státních dluhopisů ke dni jejich emise, k 15. 9. 2011 provedené ratingovými agenturami Standard & Poor’s na úrovni AA, Moody’s na úrovni A1 a agenturou Fitch na úrovni AA- (MFČR, Spořící státní dluhopisy: Emisní podmínky, 2011, [online]).

5

Vlastní práce

37

ré byly stanoveny pro pilotní emisi. Emise by měly být rozděleny do dvou sérií, jarní a podzimní. Obdobné emise konané dvakrát ročně jsou plánovány také pro následující léta tak, aby v roce 2014 podíl domácností a neziskových organizací na držení českého státního dluhu dosáhl 5% hranice. Jednotlivé emise by na sebe měly navazovat tak, aby bylo možné získané prostředky znovu investovat do emisí nových. Chystá se také rozšíření počtu finančních institucí, které budou tyto dluhopisy prodávat či do budoucna zavedení jejich elektronické distribuce (MFČR, Strategie financování a řízení státního dluhu České republiky, 2011, [online]). Tab. 5

Emisní strategie spořicích státních dluhopisů na rok 2012

Emisní strategie spořicích státních dluhopisů na rok 2012 Zahájení upisovacího období Indikativní datum emise Nabízená jmenovitá hodnota (mld. Kč)

Jarní série

Podzimní série

Květen Červen 10 až 20

Listopad Prosinec 10 až 20

Zdroj: MFČR, Strategie financování a řízení státního dluhu České republiky, 2011, [online].

Začátek možnosti objednávek dluhopisů pro jarní emisi je stanoven na 10. května 2012 a konec prozatím na 31. května 2012. Emise může být podle zájmu stejně jako emise pilotní ukončena dříve. Připsání dluhopisů na majetkové účty investorů je plánováno na 12. června. Ministerstvo financí České republiku nabízí stejně jako v pilotní emisi pětiletý kupónový a reinvestiční dluhopis a také diskontovaný dluhopis, jehož doba splatnosti je však prodloužena z jednoho roku na rok a půl, upraven je také výnos vyplývající z tohoto druhu dluhopisu. Novinkou je tzv. protiinflační dluhopis, u kterého je výnos určován podle vývoje spotřebitelských cen a reinvestován jednou za půl roku. Splatnost tohoto dluhopisu je stanovena na 7 let s možností předčasného splacení již po 18 měsících držení tohoto cenného papíru. Protiinflační dluhopis je určen pouze fyzickým osobám a občanským sdružením fyzických osob a omezena je také maximální hodnota objednávky na jednu osobu ve výši 5 milionů Kč. V jarní emisi rozšířilo Ministerstvo financí počet distributorů a distribučních míst a také okruh možných investorů. Distributory Spořících státních dluhopisů jsou také v této emisi Česká spořitelna, Československá obchodní banka a Komerční banka a nově také J&T Banka, a. s. Nově mohou do Spořících státní dluhopisů investovat také instituce vládního sektoru, instituce neziskového charakteru či veřejnoprávní instituce. Ostatní podmínky emise jako je nominální hodnota či daňové zvýhodnění Spořících státních dluhopisů zůstávají v nezměněné podobě. (Jakob, 2012, [online])

Vlastní práce

3.1.1

38

Obdobné emise v zahraničí

USA Možnost podobné investice existuje například v USA, kde jsou emitovány speciální státní dluhopisy nazvané spořící dluhopisy (savings bonds). V případě spořících dluhopisů USA se jedná o dluhopisy určené fyzickým osobám, občanům či residentům USA a není možné s nimi obchodovat. Je možné jej před datem splatnosti odprodat zpět státu, stejně jako v případě českých Spořících státních dluhopisů. Podobně jako české Spořící dluhopisy, lze americké spořící dluhopisy také koupit v bankovních a jiných finančních institucích (v USA přibližně v 40000 poboček). Tyto dluhopisy existovaly dříve ve třech sériích, od roku 2004 jsou však emitovány jen dvě série. Navzájem se od sebe liší jmenovitou hodnotou či výnosy, splatnost dluhopisů je většinou 30 let. Proto je tato investice považována za dlouhodobou. Vyplývající výnosy z nich nejsou zdaněny místní ani státní daní, v momentu splatnosti je zaplacena federální daň (Jílek (A), 2009). Série I představuje inflačně indexované dluhopisy, které lze koupit v nominální hodnotě od 50 do 10000 dolarů. K nominální hodnotě je každých šest měsíců připočítáván výnos, který je složen z pevné a inflační části. Pevná část je stanovena v okamžiku emise dluhopisů, zatímco inflační část se každých šest měsíců mění podle hodnoty tzv. spotřebitelského cenového indexu všech městských spotřebitelů (consumer price index for all urban consumers). Splatnost tohoto druhu dluhopisu je 30 let, ale je možné jej předčasně odprodat6 (TreasuryDirect - I Savings Bonds, [online]). Americké spořící dluhopisy série EE se splatností 30 let jsou prodávány za poloviční nominální hodnotu (jmenovitá hodnota je od 50 do 10000 dolarů). Je garantováno dosažení jmenovité hodnoty během 20 let (TreasuryDirect - EE/E Savings Bonds, [online]). Německo Dalším státem, který nabízí svým občanům možnost financovat vládní dluhy je Německo. Federální cenné papíry (Bobl, Bundesobligation, federal bond) jsou jednou z mnoha investičních příležitostí nabízených soukromým investorům v Německu. Jsou určeny pouze německým fyzickým osobám, neziskovým, dobročinným či náboženským organizacím. Tyto dluhopisy jsou emitovány německým ministerstvem financí prostřednictvím Agentury pro financování (Bundesrepublik Deutschland – Finanzagentur). Jsou nabízeny v mnoha verzích a investorům slibují atraktivní výnosy, snadnou správu, bezplatný nákup a žádné poplatky. Ale také vysokou bezpečnost investice (Bundeswertpapiere: Bundeswertpapiere und anlageziele, [online]). Tyto německé vládní dluhopisy jsou pevně úročeny a jejich splatnost je přesně vymezena na dobu pěti let. Úroky ze státních dluhopisů jsou vypláceny Předčasné odprodání je možné pouze po uplynutí jednoho roku od koupě dluhopisu stejně jako v případě pětiletých spořících státních dluhopisů.

6

Vlastní práce

39

jednou ročně. Možná je také okamžitá reinvestice do dalších federálních cenných papírů (Bundeswertpapiere: Funktionsweise, [online]). Minimální možná investice činí 110 € a maximální 250000 € za den a osobu. Nákup je možné uskutečnit prostřednictvím internetového bankovnictví na webových stránkách Agentury pro financování nebo přímým inkasem (Bundeswertpapiere: Auftragsbedingungen, [online]). Od srpna roku 2000 jsou každý rok emitovány dvě řady. Období pro koupi federálních dluhopisů od Agentury pro financování fyzickým osobami je tříměsíční a v tomto případě je koupě dluhopisů zcela zdarma. Po těchto třech měsících se uskuteční navršovací aukce pro tutéž emisi a tyto cenné papíry nakupují komerční banky, které je dále prodávají fyzickým či právnickým osobám a již za tento prodej účtují poplatky. Nákup a prodej probíhá vždy za aktuální tržní cenu, nebo za jednotkovou cenu a u právnických osob již není stanovena minimální ani maximální možná investice (Bundesobligationen: Wissenswertes auf einen Blick, [online]). Dluhopisy je možné prodat před datem splatnosti nebo držet až do tohoto data. Předčasně prodat lze dluhopisy agentuře nebo na burze za současnou cenu každý den (Bundesobligationen, Produktbroschüre, [online]).

3.2 Výnosově rizikový profil investora Základním pravidlem, podle kterého se při investování řídí každý investor, je tzv. magický (investiční) trojúhelník. Ten znázorňuje vztah mezi očekávaným výnosem, jistotou dané investice a možností v co nejkratším čase přeměnit danou investici v hotovost (likviditou) (Patria.cz - Proč investovat, [online]). Některé zdroje uvádí vztah pouze mezi rizikem a výnosem, kdy likvidita daného investičního nástroje je součástí podstupovaného rizika. Platí tedy, že čím vyšších výnosů chceme dosáhnout, tím vyšší riziko musíme podstoupit (Akcie.cz - Investiční strategie podle výše výnosu a rizika, [online]). Bohužel neexistuje taková investice, která by investorovi přinášela maximální výnos, při minimální podstoupené míře rizika a okamžité možnosti přeměnit tuto investici v hotovost. Každý investor tedy neustále váhá, ke kterému z faktorů tohoto trojúhelníku se přikloní. A který z nich bude při svých investicích preferovat. Podle těchto preferencí si také každý investor vybírá nejvhodnější nástroje do svého investičního portfolia. Podle těchto preferencí je možné investory rozdělit do tří skupin, a to konzervativní, progresivní a dynamický (Patria.cz - Proč investovat, [online]). Výnosově rizikový profil investora, který vložil své finanční prostředky do spořících státních dluhopisů, můžeme označit za spíše konzervativní. A to především z důvodu toho, že investice do státních dluhopisů jsou pokládány za jedny z nejbezpečnějších vůbec. Jejich splacení je totiž garantováno státem. Jak již bylo řečeno vysoká pravděpodobnost toho, že emitent dostojí svým závazkům, do jisté míry ovlivňuje výši úrokových měr neboli výnosů plynoucích z této investice. Bezpečnost této investice ovlivňuje také nižší míru likvidity, která bude

Vlastní práce

40

společně s výpočty rizikovosti investice a očekávanými výnosy uvedena v následujícím textu. Do stejné skupiny investorů – konzervativní investoři, řadíme také ty investory, kteří investují své finanční prostředky do podílových fondů ať již peněžního trhu či fondů dluhopisových. Míra výnosů, likvidity i rizika těchto investic bude také podrobněji probrána v následujícím textu.

3.3 Alternativní typy investice Jak již bylo zmíněno, jako alternativní investice ke Spořícím státním dluhopisům byly vybírány podílové fondy. Konkrétně fond peněžního trhu a fond dluhopisový. Fondy peněžního trhu jsou určeny spíše konzervativním investorům a také investorům, kteří mají zájem investovat své volné finanční prostředky pouze na kratší dobu. Doporučená doba investice do fondů peněžního trhu je jeden až dva roky. Tyto fondy dosahují vyšších výnosů než například spořicí účty či termínované vklady a zároveň investorům nabízí nízkou míru rizika. Investují do velice kvalitních a bezpečných instrumentů jako jsou dluhopisy s vysokým ratingem a krátkou dobou splatnosti, krátkodobé pokladniční poukázky nebo využívají termínované vklady bank. Naopak doporučená délka investice do fondů dluhopisových se pohybuje mezi třemi až pěti lety. Také výnos plynoucí z těchto fondů je ve srovnání s fondy peněžního trhu vyšší. Tyto fondy investují do převážně střednědobých až dlouhodobých kvalitních vládních dluhopisů s vysokým ratingem (ČSOB, podílové fondy, [online]).

Vlastní práce

41

KBC Multi Interest Cash CSOB CZK Tab. 6

Základní informace o fondu KBC Multi Interest Cash CSOB CZK k 16. 3. 2012

Typ Vlastní kapitál (mil.) Datum vzniku Měna Typ výnosu Cena Datum aktualizace ISIN Vstupní poplatek Minimální investice Poplatek za obhospodařování Správce / obhospodařovatel Distribuční síť Domicil

peněžního trhu 5231,23 CZK 3. 4. 2000 CZK kapitalizační 129,59 29. 3. 2012 BE0173476400 0,20% jednorázově od 5 000 Kč nebo pravidelně od 500 Kč 0,70% ČSOB AM ČSOB, ČMSS, Poštovní spořitelna Belgie

Zdroj: ČSOB, KBC Multi Interest Cash CSOB CZK, 2012, [online].

Fond KBC Multi Interest Cash CSOB CZK investuje do korunových instrumentů s pevným úročením, převážně do nástrojů peněžního trhu. Tento fond je zařazen do stupně rizika 1, odpovídající nízkému riziku. Toto tvrzení potvrzuje také fakt, že 74,23 % instrumentů, tedy převážná většina, investuje do nástrojů se splatností do 3 měsíců. Ve struktuře portfolia tohoto fondu můžeme najít také nástroje se splatností od 3 do 6 měsíců nebo nejdéle od 6 do 12 měsíců. Jak již bylo řečeno, tato relativně krátká doba do splatnosti snižuje případné riziko insolvence emitenta na minimum. Dalším potvrzením nízkého rizika plynoucího z investice do tohoto fondu je skutečnost, že (k 30. 3. 2012) 97,56 % všech nástrojů, do kterých tento fond investuje, jsou ohodnoceny ratingovou známkou A odpovídající vyšší střední kvalitě emitenta. Fond KBC Multi Interest Cash CSOB CZK je možné zařadit mezi konzervativní fondy vykazující nízkou míru kolísání kurzů, což dokazuje i obrázek číslo 5, tedy graf vývoje historických cen fondu.

Vlastní práce

42

Obr. 5 Vývoj ceny (Kč) fondu KBC Multi Interest Cash CSOB CZK Zdroj: ČSOB, Historie dluhopisového fondu KBC Multi Interest Cash CSOB CZK, [online].

Přesné složení portfolia podílového fondu je znázorněno na následujícím obrázku číslo 6. Nadpoloviční většinu portfolia (57 % z celého portfolia) tvoří české státní pokladniční poukázky. Další velkou skupinou zastoupenou v portfoliu jsou krátkodobé dluhopisy velkých zahraničních finančních institucí, například dluhopisy nizozemské SGA Societe Generale Acceptance, rakouské Erste Group Bank AG, dánské Jyske Bank a Nykredit Bank, americké Citigroup Funding Inc., francouzské BNP Paribas, Crédit Agricole a Natixis, nizozemské E.ON International Finance a ING Bank a dalších. Tabulka číslo 7 ukazuje ratingové ohodnocení těchto finančních institucí agenturou Standard & Poor's. Z této tabulky je jasné, že všechny tyto finanční instituce jsou k 29. 4. 2012 ohodnoceny známkami odpovídajícími vyšší střední kvalitě až kvalitě nejvyšší.

Vlastní práce

43

Obr. 6 Složení portfolia podílového fondu KBC Multi Interest Cash CSOB CZK k 31. 10. 2011 Zdroj:ČSOB, KBC Multi Interest Cash CSOB CZK Pololetní zpráva, 2011, [online]. Tab. 7

Ratingové hodnocení finančních institucí ratingovou agenturou Standard & Poor

Standard & Poor's Erste Group Bank AG Jyske Bank Nykredit Bank Citigroup Funding Inc. BNP Paribas Crédit Agricole Natixis E.ON International Finance ING Bank

A AAAA AAAA A A A

Zdroj: Zjištěno z webových stránek finančních institucí.

Vlastní práce

44

ČSOB bond mix Tab. 8

Základní informace o fondu ČSOB bond mix k 16. 3. 2012

Typ Vlastní kapitál (mil.) Datum vzniku Měna Typ výnosu Cena Datum aktualizace ISIN Vstupní poplatek Minimální investice Poplatek za obhospodařování Správce / obhospodařovatel Distribuční síť Domicil

dluhopisový 709,27 CZK 1. 12. 1990 CZK kapitalizační 1,3227 29. 3. 2012 770000001147 0,50% jednorázově od 5 000 Kč nebo pravidelně od 500 Kč 1% ČSOB IS ČSOB, Poštovní spořitelna ČR

Zdroj: ČSOB, ČSOB bond mix, 2012, [online].

Fond ČSOB bond mix investuje výhradně do českých státních dluhopisů s vysokou ratingovou známkou. Dále pak do dlouhodobých dluhopisů významných evropských bank či finančních institucí, kterými jsou například European Investment Bank, rakouská Erste Bank, General Electric Capital Corporation, americká Citigroup Funding Inc., Royal Bank of Scotland plc., Lloyds TSB a další. Přesné složení portfolia fondu ČSOB bond mix je uvedeno v následujícím obrázku číslo 7.

Vlastní práce

45

Obr. 7 Složení portfolia podílového fondu ČSOB bond mix k 31. 12. 2011 Zdroj: ČSOB, ČSOB bond mix Složení portfolia, 2011, [online]. Tab. 9

Ratingové hodnocení finančních institucí ratingovou agenturou Standard & Poor’s

European Investment Bank Erste Bank General Electric Capital Corporation Citigroup Funding Inc Royal Bank of Scotland plc. Lloyds TSB

Standard & Poor‘s AAA A AA+ AA A

Zdroj: Zjištěno z webových stránek finančních institucí.

Všechny instrumenty, do kterých tento fond investuje, jsou většinou ohodnoceny ratingovou známkou A, dále pak AA či AAA, což dokazuje také tabulka číslo 9. Tyto ratingové známky odpovídají vyšší střední až nejvyšší kvalitě. Pravděpodobnost insolvence emitenta je tedy minimální. I díky tomuto ratingovému hodnocení je celý fond zařazen do stupně rizika číslo 1, který znamená nízké riziko. Nejvíce investičních instrumentů v tomto fondu má dobu splatnosti mezi třemi až pěti lety, dále pak mezi jedním a třemi lety či splatnost pouze do jednoho roku. Samotnou bankou je do tohoto fondu doporučována investice minimálně na tři roky. Fond ČSOB bond mix je možné zařadit mezi konzervativní fondy. Jeho vývoj od vzniku fond až po současnost znázorňuje obrázek číslo 8, graf vývoje historických cen fondu.

Vlastní práce

46

Obr. 8 Vývoj ceny (Kč) podílového fondu ČSOB bond mix Zdroj: ČSOB, Historie dluhopisového fondu ČSOB bond mix, [online].

3.4 Komparace Spořících státních dluhopisů s dluhopisovými fondy Komparace bude provedena na základě porovnání faktorů magického investičního trojúhelníku (výnos, riziko, likvidita), dále porovnání poplatků či jiných nákladů spojených s nákupem a disponováním s konkrétní vybranou investicí. V závěru této podkapitoly budou shrnuty a vyhodnoceny všechny získané informace. 3.4.1

Likvidita vybraných investic

Z hlediska likvidity investic bude srovnáno, zda je možné konkrétní investici předčasně splatit. A pokud ano, kdy, za jakých podmínek a za jak dlouhou časovou dobu budou při předčasném splacení investice připsány na bankovní účet investora požadované finanční prostředky. K tomuto srovnání poslouží tabulka číslo 10.

Vlastní práce Tab. 10

47

Možnost předčasného splacení daných investic

Typ investice Jednoletý diskontovaný

Spořící státní Pětiletý kuponový dluhopisy Pětiletý reinvestiční KBC Multi Interest Podílové Cash CSOB CZK fondy ČSOB bond mix

Předčasné splacení

Jak často

Vyplacení finančních prostředků

Ano

2 x ročně

Do 4 měsíců

Ano Ano

Po prvním roce vlastnictví, 4 x ročně Po prvním roce vlastnictví, 4 x ročně

Do 4 měsíců Do 4 měsíců

Ano

2 x měsíčně

Do 15 dnů

Ano

2 x měsíčně

Do 15 dnů

Zdroj: Sestaveno z dat získaných z internetových stránek podílových fondů a Spořících státních dluhopisů.

Z tabulky číslo 10 je zřejmé, že všechny vybrané investice lze v případě potřeby splatit před dobou splatnosti. U diskontovaného státního dluhopisu s jednoletou dobou splatnosti má tuto možnost investor pouze dvakrát za dobu držení tohoto cenného papíru. U podílového fondu peněžního trhu KBC Multi Interest Cash CSOB CZK s podobnou dobou splatnosti je tato možnost vždy dvakrát měsíčně. O předčasné splacení kupónového i reinvestičního státního dluhopisu s pětiletou dobou splatnosti je možné požádat až po prvním roce vlastnictví. Poté je však možné žádat čtyřikrát do roka. U dluhopisového fondu ČSOB bond mix lze o předčasné splacení žádat vždy dvakrát do měsíce. V případě předčasného splacení Spořících státních dluhopisů budou majiteli finanční prostředky převedeny na bankovní účet nejpozději do 4 měsíců od požádání. Přesná data, od kdy je možné o toto předčasné splacení požádat, kdy je pro toto požádání poslední termín a kdy budou peníze vyplaceny, jsou uvedena v tabulce číslo jedna a dvě. Při předčasném splacení bude majiteli v případě pětiletého kuponového i reinvestičního Spořícího státního dluhopisu připsána také poměrná část výnosu plynoucího za dobu držení této investice. Jeden vlastník Spořících státních dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení na základě jedné žádosti požádat o předčasné splacení těchto cenných papírů v minimálním počtu kusů 1000. Může také požádat o splacení 100 % jím vlastněných Spořících státních dluhopisů maximálně však do 500 000 kusů těchto cenných papírů a nejvýše o 50 % jím vlastněných dluhopisů nad počet kusů 500 000. Po obdržení žádosti o odkup podílových fondů bankou jsou podílové listy odepsány z účtu jejich vlastníka. A peněžní prostředky za tyto podílové fondy mu budou uhrazeny nejpozději do 15 dnů od obdržení žádosti (ČSOB, Statut standardního fondu ČSOB bond mix, 2011, [online]).

Vlastní práce

48

Jako více likvidní se tedy jeví podílové fondy. O jejich předčasné splacení je možné požádat dvakrát do měsíce a peněžní prostředky investor získá nejpozději do 15 dnů ode dne podání této žádosti. 3.4.2

Výnos

Výnos Spořících státních dluhopisů bude porovnán na základě informací o deklarovaných výnosech plynoucích z těchto dluhopisů Ministerstvem financí (tabulka číslo 11). U zvolených podílových fondů bude výnos vypočten na základě zjištěných historických výnosů těchto fondů a odhadovaného vývoje do budoucna (tabulka číslo 12). Tab. 11

Výnosy Spořících státních dluhopisů

Období 11. 11. 2011 – 12. 11. 2012 11. 11. 2012 – 11. 11. 2013 11. 11. 2013 – 11. 11. 2014 11. 11. 2014 – 11. 11. 2015 11. 11. 2015 – 11. 11. 2016 Průměrný roční výnos

Jednoletý diskontovaný 2,00 % 2,00 %

Pětiletý kuponový 0,85 % 1,50 % 3,00 % 4,50 % 6,00 % 3,17 %

Pětiletý reinvestiční 0,85 % 1,50 % 3,00 % 4,50 % 6,00 % 3,41 %

Zdroj: MFČR, Spořící státní dluhopisy: Úrokové sazby, [online]. Tab. 12

Průměrné roční výnosy zkoumaných podílových fondů

2004 - 2005 2005 - 2006 2006 - 2007 2007 - 2008 2008 - 2009 2009 - 2010 2010 - 2011 2011 - 2012 Průměrný roční výnos fondu

KBC Multi Interest ČSOB bond mix Cash CSOB CZK 1,9995 % 5,2546 % 1,4724 % 2,4600 % 1,5860 % 0,7856 % 2,0429 % 1,0247 % 0,9928 % 4,5774 % 3,2635 % 3,4486 % 0,6789 % 1,3543 % 0,1860 % 4,3406 % 1,5277 %

2,9057 %

Zdroj: Vypočteno z historických cen podílových fondů.

Z tabulky číslo 11 a 12 je patrný rozdíl mezi garantovaným výnosem jednoletého diskontovaného Spořícího státního dluhopisu, jehož hodnota je 2 %, a průměrným historickým ročním výnosem podílového fondu peněžního trhu KBC Multi

Vlastní práce

49

Interest Cash CSOB CZK, jehož hodnota je 1,53 %. Na rozdíl od jednoletého Spořícího státního dluhopisu není u podílového fondu tento nižší výnos do budoucna garantován a návratnost dané investice tedy není zaručena. Pomocí grafu vývoje historických cen fondu byla také provedena predikce výnosů zmiňovaného podílového fondu do budoucna. Obrázek číslo 9 znázorňuje historický vývoj cen fondu od dubna roku 2000 do současnosti proložený trendovou přímkou, podle které se s 96% pravděpodobností budou do budoucna ceny tohoto podílového fondu pohybovat. Tato trendová přímka do budoucna naznačuje růst cen podílového fondu peněžního trhu a také tedy růst výnosů plynoucích z tohoto fondu.

Obr. 9 Vývoj podílového fondu KBC Multi Interest Cash CSOB CZK od dubna roku 2000 do dubna roku 2012 Zdroj:Vytvořeno z historických cen podílového fondu.

V tabulce číslo 11 je uveden také vypočtený průměrný výnos pětiletého kuponového a reinvestičního Spořícího státního dluhopisu, jejichž hodnoty jsou 3,17 % a přibližně 3,41 %. Průměrný historický roční výnos dluhopisového podílového fondu ČSOB bond mix je vypočten v tabulce číslo 12 a jeho hodnota je 2,91 %. Také u těchto typů investic platí, že výnosy Spořících státních dluhopisů jsou garantovány státem a návratnost investice je tedy zaručena. Naopak je tomu ovšem u dluhopisového podílového fondu, kde výnos z investice garantován není a historické výnosy opět nezajišťují výnosy do budoucna, návratnost této investice tedy opět není zaručena. Také u dluhopisového podílového fondu byla s pomocí historických cen podílového fondu ČSOB bond mix provedena predikce výnosů tohoto podílového fondu do budoucnosti. Na obrázku číslo 10 je zobrazen historický vývoj cen tohoto fondu od srpna roku 2003 proložený trendovou přímkou. Tato trendová

Vlastní práce

50

přímka udává s pravděpodobností 94 % budoucí vývoj cen fondu. A v příštích letech podle grafu naznačuje růst cen podílového fondu a také tedy růst výnosů plynoucích z investice do tohoto fondu.

Obr. 10 Vývoj podílového fondu ČSOB bond mix od srpna roku 2003 do dubna roku 2012 Zdroj: Vytvořeno z historických cen podílových fondů.

Na první pohled se tedy pro investora výhodnější investicí jeví Spořící státní dluhopisy, které dosahují ve všech případech vyšších výnosů7. A to i přes provedenou predikci podílových fondů, která do budoucna naznačuje růst jejich výnosů. Tyto výnosy však nejsou garantovány tak jako je tomu v případě Spořících státních dluhopisů. Proto si v případě investice do podílových fondů investor nemůže být jistý budoucím vývojem fondů a také tím, zda mu vůbec nějaké výnosy budou připsány, případně v jaké výši. 3.4.3

Riziko

Důležitým aspektem při rozhodování investora, kam vloží své peněžní prostředky je zajisté riziko plynoucí z jednotlivých investic. K tomuto rozhodnutí pomáhá investorovi míra volatility kurzu konkrétní investice. Rizikovost jednotlivých investic je vypočítávána pomocí statistické veličiny, kterou je směrodatná od-

Vůbec nejvyšší výnosnost vykazuje pětiletý reinvestiční spořící státní dluhopis, jehož průměrný roční výnos je 3,41 %. 7

Vlastní práce

51

chylka. Tato veličina udává variabilitu výnosů, tedy jak se výnosy odchylují od své průměrné hodnoty. Vypočtené hodnoty volatility jednotlivých investic jsou uvedeny v tabulce číslo 13. Výpočet Spořících státních dluhopisů byl proveden z garantovaných výnosů uvedených na oficiálních webových stránkách Ministerstva financí o Spořících státních dluhopisech. A volatilita u zkoumaných podílových fondů byla vypočtena z historických výnosů od začátku roku 2004. Tyto výnosy byly získány z webových stánek jednotlivých podílových fondů. Tab. 13

Vypočítané směrodatné odchylky u jednotlivých investic

Typ investice Jednoletý diskontovaný Spořící státní Pětiletý kuponový dluhopisy Pětiletý reinvestiční KBC Multi Interest Cash CSOB Podílové CZK fondy ČSOB bond mix

Směrodatná odchylka 0,00000 0,01896 0,01896 0,03759 0,11387

Zdroj: Vypočteno ze zjištěných výnosů investic.

Tabulka číslo 13 potvrzuje tvrzení o státních dluhopisech jako nejbezpečnější investici. Směrodatná odchylka jednoletého diskontovaného Spořícího státního dluhopisu je rovna 0, což vypovídá o bezrizikové investici. Zkoumaný podílový fond peněžního trhu má směrodatnou odchylku rovnu 0,03759. Tato hodnota vypovídá také o malé míře volatility kurzu, tedy nízké rizikovosti této investice. Zjištěná směrodatná odchylka odpovídá také stupni rizika 1, který na svých webových stánkách u tohoto fondu uvádí Československá obchodní banka. O bezrizikové investici můžeme hovořit také v případě pětiletých státních dluhopisů (kupónového i reinvestičního), u nichž je směrodatná odchylka, vypočtená pomocí vzorce (1) uvedeného v metodice této práce, rovna 0,01896. Tato hodnota je způsobena především zkresleným výpočtem, což dokazuje dosazení garantovaných výnosů státních dluhopisů do následujícího vzorce (2) uvedeného v metodice této práce, pro stanovení směrodatné odchylky využívajícího pravděpodobnost dosažení garantovaného výnosu. Vzhledem k tomu, že pravděpodobnost dosažení výnosu je i u tohoto typu státních dluhopisů rovna 100 %, je vypočtená směrodatná odchylka rovna 0. Tuto investici můžeme tedy také zařadit mezi investice bezrizikové. O zcela bezrizikové investici se však již nedá hovořit v případě zkoumaného dluhopisového podílového fondu ČSOB bond mix, kde je vypočtená směrodatná odchylka rovna 0,11256. Toto riziko vyplývá především z dlouhé doby trvání investice, pohybující se většinou mezi třemi a pěti lety. I tuto hodnotu je možné považovat za spíše nízkou a souhlasit tak se zařazením rizikovosti dluhopisové-

Vlastní práce

52

ho fondu do stupně číslo jedna, které provedla Československá obchodní banka na svých webových stránkách. 3.4.4

Poplatky a daně

Poplatky u Spořících státních dluhopisů jsou minimální. Poplatky jsou vybírány pouze u nadstandardních služeb, kterými jsou například mimořádný výpis z majetkového účtu na žádost majitele (za 1 účet), přechod spořicích dluhopisů na jiného vlastníka z důvodu dědictví či jiných právních důvodů a další služby. Služby jako zřízení a zrušení majetkového účtu, vedení majetkového účtu, změna údajů o majiteli účtu, předčasné splacení na základě žádosti vlastníka v souladu s emisními podmínkami či výpis z majetkového účtu k datu emise, reinvestice úrokového výnosu, předčasného splacení a splacení spořicího dluhopisu jsou zcela zdarma a nejsou tak zatíženy žádnými poplatky. Seznam všech poplatků spojených se Spořícími státními dluhopisy je uveden v příloze C (MFČR, Spořící státní dluhopisy: Přehled poplatků, [online]). V případě podílových fondů je účtován vstupní poplatek či poplatek za obhospodařování. Výstupní poplatek u těchto fondů účtován není. Výše konkrétních poplatků u vybraných podílových fondů je uvedena v následující tabulce číslo 14. Tab. 14


Jednorázový vstupní poplatek Poplatek za obhospodařování8 Celkové procento nákladů (TER)

KBC Multi Interest Cash CSOB CZK 0,2% 0,7% 0,777%

ČSOB bond mix 0,5% 1% 1,18%

Zdroj: Zjištěno z webových stránek podílových fondů.

K podílovým fondům se váže také ukazatel celkové nákladovosti Fondu označovaný TER (Total expense ratio). Tento ukazatel vyjadřuje „poměr celkových provozních nákladů k průměrné hodnotě vlastního kapitálu fondu a je vyjádřen v procentech.“ (Kuchta, 2009, [online]). V tomto ukazateli jsou zahrnuty všechny náklady spojené s fungováním daného podílového fondu. Sestavuje se z auditovaných výsledků získaných z předchozího účetního období. A samozřejmě se započítává mezi náklady odečítané od výnosů investora. Hodnoty tohoto ukazatele u jednotlivých podílových fondů jsou také uvedeny v tabulce číslo 14. Ke každé investici kratší než 6 měsíců se váží také náklady v podobě daní. Po zmíněné době 6 měsíců jsou však výnosy z cenných papírů od daně osvobozeny, což je případ všech porovnávaných investic. Toto osvobození se řídí zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Jak již bylo řečeno v případě Spořících státních dluhopisů je, z důvodu nominální hodnoty dluhopisu 1 Kč, daň nulová. 8

tento poplatek je jich zahrnut ve výnosu z daného fondu

Vlastní práce

53

Poplatky u Spořících státních dluhopisů jsou minimální a týkají se pouze nadstandardních služeb. I v případě, že by investor potřeboval některou z nich využít, zaplatí poplatek spojený s touto službou, který se pohybuje pouze v řádech několika set korun. Naopak je tomu u poplatků u podílových fondů, které jsou stanoveny procentem z investované částky a jsou povinné vždy. Povinnost platit daň z výnosů vzniká investorovi pouze v případě předčasného splacení podílových fondů, a to dříve než půl roku od počátku investice. 3.4.5

Vyhodnocení

Z hlediska likvidity je v případě potřeby u všech zkoumaných investic možné požádat o předčasné splacení. Jako více likvidní se ovšem jeví investice do podílových fondů. Především z důvodu častější možnosti předčasného splacení této investice a také z důvodu dřívějšího vyplacení peněžních prostředků na účet investora. Tato doba je na rozdíl od Spořících státních dluhopisů stanovena v zákoně a hotovost tak musí být vyplacena nejpozději do 15 dnů od podání žádostí o předčasné splacení. Výnosnějšími investicemi se jeví být naopak Spořící státní dluhopisy. Při porovnání jednoletého diskontovaného Spořícího státního dluhopisu a podílového fondu peněžního trhu, stejně jako pětiletých Spořících státních dluhopisů a dluhopisového podílového fondu, dosahují státní dluhopisy vždy vyšších výnosů. Důležitým kritériem je také garance výnosů Spořících státních dluhopisů státem. Naopak u podílových fondů není návratnost investice zaručena a vyplacená částka tak může být i nižší než částka investovaná. U obou zvažovaných investic se liší také minimální hodnota investice. Do všech druhů Spořících státních dluhopisů je to minimálně částka 1000 Kč, kdežto do podílových fondů je možné jednorázově investovat minimálně 5000 Kč nebo pravidelně 500 Kč. Investor by měl také zvážit možnost pravidelné čí jednorázové investice, kdy se výnosy z podílových fondů také liší. Za nejméně rizikové jsou považovány investice do Spořících státních dluhopisů. Důvodem je garance vyplacení výnosů státem, kdy je Česká republika ratingovými agenturami zařazena mezi emitenty s vyšší střední a vysokou schopností splácet své dluhy. Podílové fondy se tedy v porovnání se Spořícími státními dluhopisy jeví jako investice rizikovější. Také z hlediska poplatků jsou investice do Spořících státních dluhopisů výhodnější. U většiny podílových fondů je totiž nutné platit poplatek za obhospodařování (poplatek za správu), vstupní či výstupní poplatky. V údajích týkajících se výnosnosti fondu je již ve většině případů zahrnut tzv. poplatek TER, který značně ovlivňuje konečný výnos z daného fondu. V poplatku TER je také zahrnut poplatek za obhospodařování. Výše jednotlivých poplatků účtovaných u podílových fondů jsou spolu s informacemi o průměrném ročním výnosu a rizicích spojených s jednotlivými investicemi uvedeny v následující tabulce číslo 15.

Vlastní práce

54

Tab. 15 Shrnutí zjištěných informací o Spořících státních dluhopisech a zkoumaných podílových fondech

Pětiletý Jednoletý kuponový diskontovaný Spořící Spořící státní státní dluhopis dluhopis

Pětiletý reinvestiční Spořící státní dluhopis

KBC Multi Interest Cash CSOB CZK

ČSOB bond mix

Riziko

3,76%

11,39%

0,00%

0,00%

0,00%

Průměrný roční výnos

1,53%

2,91%

2,00%

3,17%

3,41%

0,20%

0,50%

-

-

-

-

-

-

-

-

0,70%

1,00%

-

-

-

0,78%

1,18%

-

-

-

Jednorázový vstupní poplatek Jednorázový výstupní poplatek Poplatek za obhospodařování Celkové procento nákladů (TER)

Zdroj: Vypočteno z údajů získaných na webových stránkách podílových fondů a Spořících státních dluhopisů.

Jak je patrné z tabulky číslo 15 u Spořících státních dluhopisů není nutné provádět očišťování o poplatky jako v případě podílových fondů. Všechny operace spojené s těmito poplatky jsou u těchto cenných papírů prováděny zcela zdarma a poplatky jsou účtovány pouze za nadstandardní služby.

Diskuze

55

4 Diskuze Investování prostřednictvím Spořících státních dluhopisů je pro fyzické osoby na českém trhu novinkou. Již název těchto státních dluhopisů je zavádějící, nejedná se o spořící produkt, ale opravdu o produkty investiční povahy. Občané si mohli v pilotní emisi koupit libovolný počet těchto dluhopisů a investovat tak své volné finanční prostředky do velmi bezpečného nástroje, ale také podpořit veřejné finance a pomoci tak financovat neustále se prohlubující zadlužování České republiky. Práce se zabývala komparací Spořících státních dluhopisů s podílovými fondy – s podílovým fondem peněžního trhu a fondem dluhopisovým. Také Markéta Šichtařová ředitelka společnosti Next Finance uvedla v článku na portálu Investia.cz jako alternativní investici dluhopisové podílové fondy (Investia.cz - Vyplatí se investovat do spořicích státních dluhopisů?, 2011, [online]). Toto srovnání přineslo zjištění, která z porovnávaných investic přinese nejen nejvyšší výnos, ale také která investice s sebou nese nejnižší riziko a je možné ji v co nejkratším čase přeměnit v hotové peníze. Výnos z dané investice byl u Spořících státních dluhopisů předem znám na pět let dopředu. Vypočítán byl tedy průměrný výnos za dobu trvání investice. Jediný problém nastal u pětiletého reinvestičního Spořícího státního dluhopisu, u kterého nejsou jednotlivé výnosy vypláceny investorovi, ale jsou znovu reinvestovány a výše výnosu je tak do značné míry závislá na výši investované částky. Proto je v tomto případě obtížné určit průměrný výnos za dobu trvání investice. V případě podílových fondů budoucí výnos znám není, a proto byl vypočítán průměrný roční výnos z historických údajů o jednotlivých fondech. Tento výpočet byl proveden za pomoci výpočtů meziročních procentních změn, a u obou fondů byla z důvodu porovnávání použita data od roku 2004. Historické výnosy však v tomto případě nezaručují výnosy budoucí. Riziko vyplývající ze zkoumaných investic bylo vypočteno na základě směrodatných odchylek podle vzorce (1) uvedeného v metodice práce. Problém však nastal u pětiletých Spořících státních dluhopisů, kde byl tento výpočet zkreslen a následně byl proto využit výpočet směrodatné odchylky podle vzorce (2). Tento vzorec poté přesněji vyjádřil bezrizikovost dané investice. Likvidita investic byla zkoumána z hlediska možnosti předčasného splacení investice. Pokud byla tato podmínka splněna, rozebíralo se dále kdy a jak často je možné o toto předčasné splacení požádat, a za jak dlouhou dobu od požádání by měly být finanční prostředky připsány na účet investora. Dalším zkoumaným jevem byla míra ovlivnění konečných výnosů poplatky účtovanými u jednotlivých investic. Z důvodu nulových základních poplatků účtovaných u Spořících státních dluhopisů, by byly o poplatky očištěny pouze zkoumané podílové fondy. Výpočet se provede ze zjištěných průměrných ročních výnosů podílových fondů a jednotlivých poplatků uvedených na webových stránkách zkoumaných podílových fondů.

Diskuze

56

V práci byla provedena také komparace pilotní emise Spořících státních dluhopisů s obdobnými emisemi v zahraničí. Byly vyhodnoceny společné a rozdílné složky jednotlivých emisí. Byly také popsány některé druhy zahraničních obdobných dluhopisů, které jsou určené fyzickým osobám. Zajímavým příkladem je americká Série I představující inflačně indexované dluhopisy. Kdy výnos těchto dluhopisů je tvořen ze dvou částí – pevného výnosu a výnosu určovaného každého půl roku podle současné míry inflace. Podobnou možnost investice chystá pro jarní emisi také Ministerstvo financí ČR v podobě dluhopisu, u něhož bude výnos určován pouze na základě aktuální míry inflace. Tyto dluhopisy by tak měli pouze chránit investorovy finanční prostředky před znehodnocením inflací. Tuto vlastnost však mají také americké inflačně indexované dluhopisy, které na rozdíl od těch českých přinášejí investorovi také určité garantované procento výnosů. Nulové procento garantovaných výnosů u plánovaného protiinflačního Spořícího státního dluhopisu obhajuje v anketě pro časopis Fondshop analytička Komerční banky Anne-Francoise Blüher. Říká, že reálných výnos u bonitních státních dlouhodobých cenných papírů je dnes v podstatě nulový a někdy je tento výnos dokonce záporný. Protiinflační Spořící státní dluhopis také srovnává s německými dluhopisy, které chrání investici před inflací. Tyto německé dluhopisy mají splatnost v roce 2020 a hodnota jejich reálného výnosu je záporná (-0,45 % p.a) (Mikeš, 2012, [online]). Jak dále uvádí Mikeš (2012, [online]) v této anketě dva ze čtyř vybraných ekonomů a portfolio manažerů považují emisi Spořících státních dluhopisů vzhledem k poměru mezi výnosem a rizikem za zajímavou investici pro investory.

Závěr

57

5 Závěr Cílem této práce bylo posoudit výhodnost Spořících státních dluhopisů pro investory - fyzické osoby a neziskové právnické osoby v porovnání s jinými vybranými možnostmi investic. Alternativními investicemi byly zvoleny investice do podílových fondů, konkrétně vybraného podílového fondu peněžního trhu a dluhopisového podílového fondu. V literární rešerši byly popsány teoretické poznatky týkající se vzniku a financování vládních výdajů a s tím souvisejících pojmů veřejný dluh a rozpočtový deficit. Dále zde byl popsán vývoj a aktuální situace státního dluhu České republiky. Tato část práce se věnovala také možným způsobům financování vzniklých rozpočtových deficitů se zaměřením na financování prostřednictvím emise státních dluhopisů. Z tohoto důvodu byly konkrétně charakterizovány dluhové cenné papíry, především pak již zmíněné Spořící státní dluhopisy. Krátce nastíněna byla také dluhopisová analýza a charakterizovány podílové fondy. V části Vlastní práce byla popsána a vyhodnocena pilotní emise Spořících státních dluhopisů a poté byla tato emise komparována s obdobnými emisemi dluhopisů určeným fyzickým osobám v zahraniční. Spořící státní dluhopisy České republiky byly porovnány s americkými Saving bonds a německými Bobl neboli Bundesobligation. Mezi jednotlivými dluhopisy byly zjištěny nejen rozdíly ve splatnosti, zdanění či vyplácení výnosů, ale také v minimální a maximální možné výši investovaných finančních prostředků. Na základě definování výnosově rizikového profilu investora bylo zjištěno, že Spořící státní dluhopisy jsou investičním nástrojem určeným především pro konzervativní investory. Díky tomuto zjištění byly vybrány alternativní investice pro tyto konzervativní investory – podílový fond peněžního trhu a dluhopisový podílový fond. Následně byla provedena komparace na základě faktorů magického investičního trojúhelníku – likvidita, výnos, riziko a dalších faktorů ovlivňujících rozhodování investora. Z hlediska podstupovaného rizika, výše výnosů i účtovaných poplatků se jako lepší investice jeví Spořící státní dluhopisy. Pouze faktor likvidity u těchto cenných papírů nedosahuje lepších výsledků než v případě zkoumaných podílových fondů. Pro investora – fyzickou osobu či neziskové právnické osoby pokládám za největší výhodu investice do Spořících státních dluhopisů její bezrizikovost neboli státní garanci vyplacení výnosů a také jednoduchost a nízkou administrativní zátěž pro investora. Stejně tak kladně hodnotím téměř nulové poplatky spojené se Spořícími státními dluhopisy a nulové zdanění výnosů z nich plynoucích. Za nevýhodu naopak již zmiňovanou omezenou likviditu Spořících státních dluhopisů, kdy předčasné splacení je možné pouze v termínech předem stanovených Ministerstvem financí České republiky. Další, jarní emise Spořících státních dluhopisů se uskuteční od 10. května 2012. Domácnosti a neziskové organizace tak mají opět možnost investovat své peníze a podpořit tak veřejné finance České republiky. Nově mají tuto možnost také instituce vládního sektoru, instituce neziskového charakteru či veřejno-

Závěr

58

právní instituce. Ministerstvo financí České republiku nabídne stejně jako v pilotní emisi pětiletý kupónový a reinvestiční dluhopis a také diskontovaný dluhopis, jehož doba splatnosti je však prodloužena z jednoho roku na rok a půl, upraven je také výnos vyplývající z tohoto druhu dluhopisu. Novinkou této jarní emise je tzv. protiinflační dluhopis úročený podle vývoje spotřebitelských cen a určený pouze pro fyzické osoby a občanská sdružení fyzických osob, omezena je také maximální hodnota objednávky na jednu osobu ve výši 5 milionů Kč. Výnosy plynoucí z tohoto dluhopisu nejsou vyplaceny investorům, ale jsou opět reinvestovány. Splatnost tohoto dluhopisu je stanovena na 7 let s možností předčasného splacení již po 18 měsících držení tohoto cenného papíru. Pro tuto emisi rozšířilo Ministerstvo financí ČR také okruh distributorů, k České spořitelně, Československé obchodní bance a Komerční bance přibyla také J&T Banka, a. s. Tato práce může usnadnit potenciálním investorům – fyzickým osobám a neziskovým právnickým osobám rozhodnutí týkající se otázky kam vložit volné finanční prostředky. A přiblížit těmto investorům problematiku týkající se investování do Spořících státních dluhopisů. Vždy však záleží na konkrétním investorovi a jeho investičních preferencích, zda se po zvážení všech zmiňovaných faktorů rozhodne, že právě pro něj je investice do Spořících státních dluhopisů výhodná či nikoli. Domácnostem a investorům, které nemají zkušenosti s investováním, poskytuje tato práce úplný přehled o Spořících státních dluhopisech.


59

6 Seznam použitých zdrojů Použitá literatura BLAŠKOVÁ, VERONIKA. Statistika I. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009, 228 s. ISBN 978-80-7375-286-6. COHEN, MARILYN A CHRISTOPHER MALBURG. Surviving the bond bear market: bondland's nuclear winter. Hoboken, N.J.: John Wiley, ©2011, 224 s. ISBN 04-709-3752-1. DVOŘÁK, PAVEL. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2008, 343 s. ISBN 978-80-7400-075-1. HAMERNÍKOVÁ, BOJKA A ALENA MAAYTOVÁ. Veřejné finance. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 340 s. ISBN 978-80-7357497-0. HURDÍK, JAN A ALENA MAAYTOVÁ. Právnické osoby a jejich typologie. 2. dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009, 108 s. Beckova edice právní instituty. ISBN 978-807-4001-680. IZÁK, VRATISLAV. Fiskální politika. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 209 s. ISBN 80-245-0976-8 (váz.). JÍLEK, JOSEF. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 656 s. ISBN 978-80-247-2963-3. (B) JÍLEK, JOSEF. Finanční trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 648 s. ISBN 978-802-4716-534. (A) KOTLÁN, IGOR A KOLEKTIV. Aplikovaná hospodářská politika. Vyd. 1. Ostrava: Institut vzdělávání Sokrates, 2001, 97 s. ISBN: 80-86572-01-3. POLÁCH, JIŘÍ. Peněžní a kapitálové trhy. Vyd. 2., nezměn. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2008. 297 s. ISBN: 978-80-7318-757-6. POLOUČEK, STANISLAV. Peníze, banky a finanční trhy: distanční studijní opora. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2004. 293 s. ISBN 80-724-8246-7. REJNUŠ, OLDŘICH. Peněžní ekonomie: (finanční trhy). Vyd. 4., aktualiz. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2008, 352 s. ISBN 978-80-214-3703-6 (Vysoké učení technické v Brně: brož.). SOJKOVÁ, LENKA. Hospodářská politika. Vyd. 2. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2010. 170 s. ISBN: 978-80-7372-663-8 (brož.). VERONESI, PIETRO. Fixed income securities: valuation, risk, and risk management. Hoboken, N.J.: Wiley, ©2010, 805 s. ISBN 978-0-470-10910-6. VESELÁ, JITKA. Investování na kapitálových trzích. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2007. 703 s. ISBN 978-80-7357-297-6 (VáZ.).


60

Použité právní předpisy Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů. Požité internetové zdroje AKCIE.CZ – Investiční strategie podle výše výnosu a rizika. [online]. [cit. 201204-24]. Dostupné z: http://www.akcie.cz/radce-investora/investicezaklady/investicni-strategie/ Aukce dluhopisová. [online]. [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.patria.cz/slovnik/399/aukce-dluhopisova.html BUNDESOBLIGATIONEN, Produktbroschüre. [online]. [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.bundeswertpapiere.de/fileadmin/Material_Deutsche_Finanza gentur/PDF/Brosch%C3%BCren/bundesobligationen.pdf BUNDESOBLIGATIONEN: Wissenswertes auf einen Blick. [online]. [cit. 2012-0423]. Dostupné z: http://www.finanziert.net/fragen/frage/1228/Bundesobligationen:Wissenswertes-auf-einen-Blick.html BUNDESWERTPAPIERE, Auftragsbedingungen. [online]. [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.bundeswertpapiere.de/fileadmin/Material_Bundeswertpapier e.de/Seite_Bundesobligationen/auftragsbedingungen.pdf BUNDESWERTPAPIERE, Bundeswertpapiere-und-anlageziele. [online]. [cit. 201204-23]. Dostupné z: http://www.bundeswertpapiere.de/ueberblick/bundeswertpapiere-undanlageziele/ BUNDESWERTPAPIERE, Funktionsweise. [online]. [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.bundeswertpapiere.de/bundesobligationen/funktionsweise/ ČERMÁK, PETR, Státní dluhopisy: bezpečná, ale skrytá investice. [online]. [cit. 2012-03-04]. Dostupné z: http://www.penize.cz/dluhopisy/51575-statnidluhopisy-bezpecna-ale-skryta-investice ČNB, Srovnávací tabulka ratingového ohodnocení vybraných zemí. [online]. [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/mezinarodni_vztahy/rating/ ČSOB, ČSOB bond mix. [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/fondy/Dluhopisovefondy/Stranky/770000001147.aspx ČSOB, ČSOB bond mix Složení portfolia. [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.csob.cz/WebCsob/Fondy/770000001147-PORTFOLIO.pdf


61

ČSOB, Historie dluhopisového fondu KBC ČSOB bond mix. [online]. [cit. 201204-02]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Fondy/Dluhopisovefondy/Stranky/historie.aspx?Isin=770000001147&Currency=CZK&Guid=976 52875-983d-4923-95aa5e7cadf7ccd4&DateFrom=1.12.1990&DateTo=2.4.2012 ČSOB, Historie dluhopisového fondu KBC Multi Interest Cash CSOB CZK. [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Fondy/Fondypeneznihotrhu/Stranky/historie.aspx?Isin=BE0173476400&Currency=CZK&Guid=02f a4b45-2f4c-4f5b-bbb05d1c8d4901c4&DateFrom=3.4.2000&DateTo=2.4.2012 ČSOB, KBC Multi Interest Cash CSOB CZK. [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/fondy/Fondy-peneznihotrhu/Stranky/BE0173476400.aspx ČSOB, KBC Multi Interest Cash CSOB CZK Pololetní zpráva. [online]. [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://www.csob.cz/WebCsob/Fondy/MULTICASH-POL-ZPRAVA.pdf ČSOB, podílové fondy. [online]. [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Lide/Sporeni-a-investovani/Stranky/Podilovefondy.aspx ČSOB, Ratingová hodnocení ČSOB a KBC. [online]. [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/csob/Vztahy-kinvestorum/Stranky/Ratingova-hodnoceni-CSOB.aspx ČSOB, Statut standardního fondu ČSOB bond mix. [online]. [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://www.csob.cz/WebCsob/Fondy/770000001147STATUT.pdf Finanční a ekonomický slovník. [online]. [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.nextfinance.cz/slovnik/ MIKEŠ, JIŘÍ, Vývoj na trhu dluhopisů. [online]. [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://www.fondshop.cz/index.asp?action=clanek&clanek_id=2473 INVESTIA.CZ - Vyplatí se investovat do spořicích státních dluhopisů?. [online]. [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.investia.cz/vyplati-seinvestovat-do-sporicich-statnich-dluhopisu JAKOB, ONDŘEJ, Objednávky spořicích státních dluhopisů od 10. května 2012. [online]. [cit. 2012-05-04]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_69647.html KUCHTA, DANIEL, Vstupní a manažerský poplatek u podílového fondu nejsou všechno. [online]. [cit. 2012-03-04]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/vstupni-a-manazersky-poplatek-u-podilovehofondu-nejsou-vsechno/


62

KURZY.CZ, HDP 2012, vývoj hdp v ČR. [online]. [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/hdp/?G=3&A=2&page=1 MF vydalo pilotní emisi dluhopisů pro občany za 20 mld. Kč. [online]. [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/zpravy/mf-vydalo-pilotniemisi-dluhopisu-pro-obcany-za-20-mld-kc/713901&id_seznam= MFČR, Spořící státní dluhopisy: Emisní podmínky. [online]. [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://www.sporicidluhopisycr.cz/cs/media/legislativa-apredpisy-emisnipodminky/FINAL_Emisni_podminky_Typ_B_reinvesticni_2011-0915.pdf MFČR, Spořící státní dluhopisy: Kdo může nakupovat. [online]. [cit. 2012-03http://www.sporicidluhopisycr.cz/cs/kdo-muze29]. Dostupné z: nakupovat.html MFČR, Spořící státní dluhopisy: Konečná statistika pilotních emisí spořicích státních dluhopisů. [online]. [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://www.sporicidluhopisycr.cz/cs/media/uzitecne-grafy-astatistiky/SSD_Konecna-statistika-pilotni-emise-20111118.pdf MFČR, Spořící státní dluhopisy: Nabízené typy dluhopisů. [online]. [cit. 201203-29]. Dostupné z: http://www.sporicidluhopisycr.cz/cs/nabizene-typydluhopisu.html MFČR, Spořící státní dluhopisy: Předčasné splacení. [online]. [cit. 2012-0329]. Dostupné z: http://www.sporicidluhopisycr.cz/cs/predcasnesplaceni%20.html MFČR, Spořící státní dluhopisy: Přehled poplatků. [online]. [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://www.sporicidluhopisycr.cz/cs/prehled-poplatku.html MFČR, Spořící státní dluhopisy: Úrokové sazby. [online]. [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://www.sporicidluhopisycr.cz/cs/urokove-sazby.html MFČR, Státní dluhopisy podle typu držitele. [online]. [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/podle_uzivatele.html MFČR, Strategie financování a řízení SD na rok 2012. [online]. [cit. 2012-0330]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Strategie_financovani_SD_rok_2 012.pdf MFČR, Struktura a vývoj SD. [online]. [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/str_vyvoj_sd.html PATRIA.CZ – Analýza investice. [online]. [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://www.patria.cz/akademie/analyzy-investice-jak-hodnotitinvestice.html


63

PATRIA.CZ – Proč investovat. [online]. [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://www.patria.cz/akademie/uvod-do-investovani-procinvestovat.html RATING - S&P, Moodys a Fitch. [online]. [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/rating-sp-moodys-a-fitch.html TREASURYDIRECT - EE/E Savings Bonds. [online]. [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.treasurydirect.gov/indiv/products/prod_eebonds_glance.htm TREASURYDIRECT - I Savings Bonds. [online]. [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.treasurydirect.gov/indiv/products/prod_ibonds_glance.htm ZEMÁNEK, JOSEF, 20. lekce - Rozpočtové schodky a státní dluh. [online]. [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: http://www.euroekonom.cz/ekonomieclanky.php?type=lekce20

Přílohy

64

Přílohy


65

A Struktura a vývoj státního dluhu (v mld. Kč) 1993 STÁTNÍ DLUH CELKEM

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

158,8

157,3

154,4

155,2

173,1

194,7

228,4

289,3

345

395,9

493,2

592,9

691,2

86,4

90,2

101,2

110,9

134,8

170

207,1

269,6

336,2

386,7

479,9

522,6

581,8

17

23,8

42

62,6

70,9

99,8

130,1

165,3

186,6

164,1

160,6

125,5

94,2

Ostatní zdroje

19,5 49,9

28,3 38,1

41,7 17,6

43,9 4,3

57,9 6

70 0,2

77 0

104,3 0

149,6 0

222,6 0

319,3 0

397 0

487,5 0

Zahraniční dluh

72,4

67,1

53,1

44,3

38,3

24,6

21,2

19,7

8,8

9,2

13,3

70,3

109,4

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

48,8

78,9

24,4

24,5

23,8

23,3

20,9

11,4

11,3

9,6

7,2

5,2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2,5

11,7

20,7

29,7

Závazky převzaté od ČSOB v konvertibilních měnách (CDZ)

38,4

33

19,8

11,5

7,8

3,4

0,1

0,1

0

0

0

0

0

Závazky převzaté od ČSOB v nekonvertibilních měnách

8,9

8,9

8,8

8,8

8,8

8,8

8,8

8,9

0,1

0

0

0

0

Směnky

0,7

0,7

0,7

0,7

0,8

1

1,1

1,2

1,5

1,6

1,6

0,9

0,8

Domácí dluh Státní pokladniční poukázky Střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy

Zahraniční emise dluhopisů Půjčky na podporu platební bilance Půjčky od EIB


2006

2007

2008

802,5

892,3

999,8

1 178,20

1 344,10

Domácí dluh 680,9 Státní pokladniční 89,6 poukázky Střednědobé a dlouhodobé st. 588,9 dluhopisy Ostatní zdroje 2,4

769,3

814,3

926,7

1 036,30

82,2

78,7

88,2

113,3

687,1 0

735,6 0

838,5 0

923 0

121,6

123

185,5

251,5

307,8

84,1

83,7

137,9

193

240,3

0

0

0

0

0

36,7

38,7

46,8

57,9

67,2

Závazky převzaté od ČSOB v konvertibilních měnách (CDZ)

0

0

0

0

0

Závazky převzaté od ČSOB v nekonvertibilních měnách

0

0

0

0

0

0,8

0,6

0,8

0,6

0,3

STÁTNÍ DLUH CELKEM

Zahraniční dluh Zahraniční emise dluhopisů Půjčky na podporu platební bilance Půjčky od EIB

Směnky

2009

Zdroj: MFČR, Struktura a vývoj státního dluhu [online]

2010

66


B Žádost o úpis Spořících státních dluhopisů České republiky

67


68

Ceník poskytovaných služeb vlastníkům Spořicích dluhopisů Ministerstvem financí

69

C Ceník poskytovaných služeb vlastníkům Spořicích dluhopisů Ministerstvem financí Popis poskytované služby

Ceny jsou uvedeny v Kč včetně DPH

Zřízení a zrušení majetkového účtu v evidenci

zdarma

Vedení majetkového účtu v evidenci

zdarma

Změna údajů o majiteli účtu

zdarma

Změna peněžního účtu vlastníka dluhopisu pro výplatu úrokového výnosu a splácení nominální hodnoty

zdarma

Úpis spořicích dluhopisů a připsání na majetkový účet*

zdarma

Vedení spořicích dluhopisů na majetkovém účtu

zdarma

Výplata úrokového výnosu a reinvestice úrokového výnosu

zdarma

Předčasné splacení na základě žádosti vlastníka v souladu s emisními podmínkami

zdarma

Přidělení náhradního identifikačního čísla (NID)

zdarma

Výpis z majetkového účtu k datu emise, reinvestice úrokového výnosu, předčasného splacení a splacení spořicího dluhopisu

zdarma

Mimořádný výpis z majetkového účtu na žádost majitele (za 1 účet)

300,-

Zápis, změna, zrušení či zápis realizace smluvního zástavního práva*

480,-

Zápis PPN (pozastavení výkonu práva nakládat s cennými papíry), změna počtu spořicích dluhopisů s PPN, zrušení PPN*

480,-

Přechod spořicích dluhopisů (dědictví)*

72,-

Přechod spořicích dluhopisů (jiný právní důvod)*

300,-

Převod spořicích dluhopisů*

480,-

Záznam o vlastnictví v evidenci podílníků (za 1 podílníka)* Zdroj: MFČR, Spořící státní dluhopisy: Přehled poplatků, [online]

480,-


70

D Žádost o předčasné splacení Spořících státních dluhopisů České republiky


71


72

E Aktuální rating jednotlivých států MOODY´S

STANDARD & POOR´S (S&P) Investiční stupně

Fitch

Francie, Německo, Nizozemsko, Rakousko, USA, Švýcarsko, Finsko, Aaa Norsko, Dánsko, Spojené království, Švédsko, N. Zéland, Kanada, Singapur, Austrálie, Lucembursko

Německo, Nizozemsko, Norsko, Švýcarsko, Singapur Dánsko, AAA Finsko, Spojené království, Kanada, Austrálie, Švédsko, Lucembursko

Rakousko, Finsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Norsko, AAA USA, Švýcarsko, Spojené království, Singapur, Dánsko, Švédsko, Kanada, Lucembursko

Aa1 Belgie, Hongkong

AA+ Hongkong, USA, Francie, Rakousko

AA+ Austrálie, Hongkong

Aa2 Slovinsko, Kuvajt Aa3

Tchaj-wan, S. Arábie, Čína, Chile, Japonsko

A1

Česká republika, Estonsko, Izrael, Korea

A2

Polsko, Kypr

Malajsie, Itálie J. Afrika, Španělsko, Malta, Slovensko Baa1 Mexiko, Rusko, Litva A3

Baa2 Kazachstán Chorvatsko, Indie, Bulharsko, Baa3 Rumunsko, Lotyšsko, Brazílie, Island, Maďarsko

AA

Nový Zéland, Belgie

AA

Japonsko, Kuvajt, Nový Zéland, Belgie

AA-

Tchaj-wan, Kuvajt, S. Arábie, Japonsko, Česká republika

AA-

S.Arábie

A+

Česká republika, Tchaj-wan, Korea, Malta, Čína, Slovensko, Estonsko

A+

Chile, Čína, Slovinsko

A

Korea, Estonsko, Izrael, Irsko, Španělsko, Slovensko

A

Chile, Izrael, Španělsko, Slovinsko

A-

Malajsie, Polsko, Malta

A-

Malajsie, Polsko, Itálie

BBB+ J. Afrika, Itálie Chorvatsko, Rusko, Bulharsko, BBB Litva, Mexiko BBB- Kazachstán, Indie, Island, Brazílie

BBB+ J. Afrika, Irsko BBB Maďarsko, Rusko, Mexiko, Litva Chorvatsko, Indie, Bulharsko, BBB- Kazachstán, Brazílie, Lotyšsko, Kypr


Ba1 Irsko Ba2 Indonésie, Turecko

Spekulativní stupně Rumunsko, Lotyšsko, Kypr, BB+ Maďarsko Vietnam, Makedonie, Černá hora, BB Indonésie, Turecko, Egypt, Portugalsko BB- Srbsko, Mongolsko B+ Bělorusko, Ukrajina

Ba3 Egypt, Portugalsko B1 Mongolsko, Vietnam Turkmenistán, Bosna a Hercegovina, B2 B Argentina Ukrajina B3 Argentina, Pákistán B- Pákistán Caa1 Kuba, Moldávie CCC+ Caa2 CCC Caa3 CCCCa Řecko D Řecko Zdroj: Rating - S&P, Moodys a Fitch, 2012, [online]

73

BB+

Makedonie, Island, Rumunsko, Indonésie, Turecko, Portugalsko

BB

Egypt

BBB+

Srbsko Vietnam, Mongolsko

B

Ukrajina

BCCC+ CCC Řecko CCCD

Historické ceny podílového fondu KBC Multi Interest Cash CSOB CZK

F Historické ceny podílového fondu KBC Multi Interest Cash CSOB CZK Příloha je vložena na přiloženém CD.

74

Historické ceny podílového fondu ČSOB bond mix

G Historické ceny podílového fondu ČSOB bond mix Příloha je vložena na přiloženém CD.

75

Financování vládních výdajů prostřednictvím emise státních dluhopisů na českém trhu

Recommend Documents