farní noviny b ezen 2012 strana 3

f a r n o s t i s v. A n e ž k y ý e s k é n a S p o Ĝ i l o v Č , r o þ n í k

bĜezen 2012

noviny

XIV

Člověk, kterého Bůh volá Celý kĜesĢanský život je založen na této skuteþnosti: jsme voláni. Je tu nejen první a základní volání víry. Jsou další, každodenní volání ke službČ, k modlitbČ, k obČti, prostČ ke všemu obyþejnému, co je však jiné než zvykovost, protože je to stále nové a neþekané oþekávání výzvy pro naši svobodu. SvČtec je ten, kdo je stále pĜipravený: þeká na pĜíkazy, Bohu se nemá skákat do Ĝeþi. Tato možnost slyšet volání a odpovČdČt na nČ, se uskuteþĖuje obrácením. ýlovČk je schopen stát se jiným, dát svému životu nový smČr a nový smysl. K tomu nás vyzývá první výrok Jana KĜtitele i Krista: „ZmČĖte se a vČĜte v radostnou zvČst.“ Ježíš pĜiznává hĜíšníkovi jakési prvenství. Obrací se vždycky k prázdnotČ a nedostatku. Jen chudého chce obohatit. Je to také jediný, kdo mĤže být obohacen, protože „lékaĜe nepotĜebují zdraví, ale nemocní“.

JedinČ zatoulaná ovce je hledána, jedinČ zajatec je osvobozen, jedinČ chudák je obohacen, jedinČ nemocný je uzdravován, jedinČ pokorný je vynášen, jen to, co je prázdné je vyplĖováno, a budováno je to, co nebylo. PrávČ toto výsadní postavení hĜíšníka vedlo svatého Ambrože k tomu, jak chápe boží volání: „Pán zavolal þlovČka a Ĝekl mu: Kde jsi?“ Spravedlivý, který vidí Pána a žije v jeho blízkosti, nemusí se pĜed ním schovávat a být od nČho volán, protože je stále s ním. Ale hĜíšníka, který se Bohu vyhýbá a ukrývá se v houští ráje, toho volá BĤh: Adame, kde jsi? NeboĢ ten, který se ukrývá, se stydí. Že BĤh ho volá je znamením, že se mĤže uzdravit ze svého hĜíchu, protože BĤh volá všechny, se kterými má slitování. Yves Congar pĜipravil otec ěehoĜ

VWUDQD

IDUQtQRYLQ\EĜH]HQ 3RQGČOQt~QRURYpGRSROHGQHÄ7RVQDGQHQtSUDYGD3DQt.NYĤOL PUD]XUXãtVOXåEX7HćDE\FKWHQUR]SLVSĜHSLVRYDOSRWĜHWt³3RNOi GiVRFLiOQtSUDFRYQtNWHOHIRQ7RMHãWČQHWXãtåHRGSROHGQH]DYROi 0LOXãNDDQDKOiVtQiYUDW]QHVFKRSHQN\DYHVWĜHGXRQHPRFQt+H OHQD9FHONXWHQWêGHQSĜHGČOiYDOUR]SLVVOXåHEDVL[ÒQRURYp PUD]\VLY\EUDO\VYRXGDĖQD]GUDYtQDãLFKSUDFRYQLFLNOLHQWĤ

3URLOXVWUDFLWHSORWQtNĜLYNDMHGQpQiYãWČY\SHþRYDWHONDRSRXãWtVYĤME\WNGH MH&Y\FKi]tYHQGR&PLQXWMGHQDDXWREXVQD]DVWiYFHMHãWČPLQXW þHNiDQDVWXSXMH9DXWREXVHMH&MHGHPLQXW9\VWXSXMHDMGHPLQXWNH NOLHQWRYL9E\WČMH&MGRXVSROXGRNRXSHOQ\NGHMHMHãWČSXãWČQêSĜtPRWRS WHSORWDMHNROHP&YOKNRSURWRåHSĜLP\WtNOLHQWSRXåtYiKRUNRXYRGX3DN]SČW GR&GRSRNRMHREOpNQRXWVHD]DVHYHQGRPUD]X3HþRYDWHONXþHNiGDOãtFK PLQXWFKĤ]HQDPHWURSDNMt]GDPHWUHPDGDOãtQiYãWČYD.DåGê]DPČVWQDQHF QDYãWtYtGHQQČ±NOLHQWĤSRGOHWRKRMDNêPi~YD]HNDMDNiMHGpONDQiYãWČYXNOL HQWĤQDWHQNRQNUpWQtGHQ9SUĤEČKXGQHWDNRUJDQL]PXV]DPČVWQDQFĤRSDNRYDQČ þHOtWHSORWQtPUR]GtOĤPYĜiGXGHVtWHNVWXSĖĤDWDNVHQHQtWHG\FRGLYLWåHMHMHMLFK QHPRFQRVWY]LPQtPREGREtMHYHOPLY\VRNi 9iåHQtSĜiWHOp RG ~QRUD OHWRãQtKR URNX QDEt]t QDãH SHþRYDWHOVNi VOXåED QRYRX VOXåEX XUþHQRX SĜHGHYãtPSURVHQLRU\QHERFKURQLFN\QHPRFQpD]GUDYRWQČSRVWLåHQpREþDQ\-GH R VOXåEX GRSUDYD DXWHP D GRYR]RGYR] SRWĜHEQêFK YČFt QDSĜ GRYH]HQt YHONpKR QiNXSXQDWêGHQ 1DãLNOLHQWLVLWRWLåYHOLFHþDVWRVWČåXMtåHPDMtSUREOpPVHGRVWDW NOpNDĜLQHERNDPSRWĜHEXMt1ČNWHĜtNOLHQWLSĜtEX]QpQHPDMtMLQtMHVLFHPDMtDOHWL QHPDMtþDVQHERQHMVRXRFKRWQtVYêPEOt]NêPSRVORXåLW.OLHQWLSDNY\XåtYDMtVOXåHE WD[LVOXåE\NWHUiMHDOHSRPČUQČGUDKi1DãtPFtOHPMHQDEtGQRXWOHYQČMãtGRSUDYX DUR]KRGQČYOtGQp]DFKi]HQtVFHVWXMtFtPNOLHQWHPLMHKRSĜtSDGQêPGRSURYRGHP .H VOXåEČ GRSUDY\ MH PRåQp SĜLREMHGQDW L VOXåEX DVLVWHQþQt 1iã SUDFRYQtN SDN NOLHQWD Y\]YHGQH GRPD PĤåH PX SRPRFW VH YãtP FR NOLHQW SRWĜHEXMH REOpNiQt RERXYiQtGRSUDYDGR]DXWDGRSURYRGGRþHNiUQ\RUGLQDFH 3UDFRYQtNVVHERX PĤåHY]tWLNRPSHQ]DþQtSRPĤFN\NWHUpGRSUDYXPpQČSRK\EOLYêFKNOLHQWĤYêUD]QČ XVQDGQtPĤåHNOLHQWDGRYp]WQDYR]tNXQHERKRSRGSRĜLWFKRGtWNHP 6OXåEDGRSUDY\MHSUR]DWtPSRVN\WRYiQDSRX]HYSUDFRYQtGQ\DVOXåEXMHSRWĜHED REMHGQDWSĜHGHP1DUR]GtORGWD[LVOXåE\QHMVPHVFKRSQLSĜLVWDYLWYĤ]RNDPåLWČQD ]DYROiQt'RSUDYXVLPĤåHWHREMHGQDWXVRFLiOQtFKSUDFRYQtNĤQDSHYQpOLQFHYQDãt NDQFHOiĜLQHERPRELOQtPWHOHIRQX 3ĜHMLYiPSRNRMQêDVQDGXåVOXQQêEĜH]HQ

(YDýHUQi

farní noviny bĜezen 2012

strana 3

Vážená a milá redakce, jsme velice vdČþní Bohu, že se nám uzdravuje otec Mareþek, že vyšly únorové noviny a že jsou v nich pČkné þlánky, že jsou slouženy bohoslužby, že se koná pravidelné setkávání SFě u sv. Anežky a že tam mĤžeme pĜicházet i my neþleni i že 3. 2. od 19. hod. probČhla pĜednáška Marka Orko Váchy, kterého se navíc každý z nás mohl zeptat na to, co ho zajímalo. OdpovČdi tohoto knČze, „popularizátora vČdy“, biologa, byly pĜímé a zajímavé, i když pro toho, kdo þte jeho knihy, pĜedvídatelné (ovšem ne vždy). Moderátor JiĜí Zajíc s radostí konstatoval, že pĜednáška byla asi tou nejvíc navštívenou, která se kdy u sv. Anežky konala. A to mrzlo jen praštČlo, takže úmČrnČ tomu se úþast na pĜednášce pĜeci jen o nČjaké to procento snížila. Pro ty, kteĜí si z knih Marka Váchy (Orko je skautská pĜezdívka, kterou autor používal hlavnČ v dobČ, kdy ještČ nikdo Marka Váchu jako literáta neznal) pĜeþetli jen Modlitbu argentinských nocí (která v KT vloni vyhrála první cenu mezi þtenáĜskými tituly), doporuþuji, aby se poohlédli po jeho dalších knihách (buć v knihkupectvích nebo knihovnách), stojí opravdu zato. NapĜ. jeho kniha Šestá cesta bývá docela þasto pĜíþinou konverzí souþasné mládeže. Jazyku jeho knih totiž mládež dobĜe rozumí. ( MnČ je 62 a rozumím mu též. A pĜeþtu každou knihu, kterou napsal, poþínaje tou první, která se jmenuje Tanþící skály a vyšla v roce 2003. PoslednČ jmenovanou þtu právČ znovu.) Už se tČším na dalšího pĜednášejícího: navrhován byl Tomáš Halík, JiĜina Šiklová, prof. Mlþoch, ekonom Tomáš Sedláþek a další. ps. Koncerty bývají u sv. Anežky také bájeþné! Eva Petrusová

Jsou s námi PĜed Vánocemi jsem þetl v novinách, že Karel Gott þasto zkoumá svoji minulost, proto jsem mu poslal PĜípravu ke svaté zpovČdi. 15. února mi pĜišla odpovČć - fotogra¿e zpČváka s pĜípisem Mirkovi Karel Gott a seznamem jeho diskogra¿e. PodobnČ jsem napsal i JiĜímu Suchému o pĜíspČvek na záchranu kostela v Trmicích u Ústí nad Labem a pĜidal brožuru od Jana Vianeye. OdpovČdČl, že dČkuje a pĜeje klidné Vánoce, neboĢ z „rĤže kvítek vykvet nám.“ Miroslav ěíha, farní knihkupec SrdeþnČ Vás zveme na semináĜ SEBEÚCTA – ěEKNI TO PěÍMO, který se bude konat v termínu 13. - 15. 4. 2012. Místo konání: o.s. ýlovČk þlovČku, DČkanská vinice I. 16, Praha 4 ýasový harmonogram: zahájení v pátek 13. 4. v 17 h, (prezence od 16.30h ) a potrvá cca do 20h, v sobotu 9 - 17 h (v poledne pĜestávka na obČd), v nedČli 9 - 12h. Cena: 1600,- Kþ (Sleva pro dĤchodce, studenty, nezamČstnané a matky na mateĜské dovolené). NejpozdČji do 3. 4. 2012 je tĜeba podat závaznou pĜihlášku (viz www. clovek-cloveku.cz) a zaplatit zálohu 800,- Kþ. Zálohu je možno uhradit osobnČ nebo na náš úþet 210 159 837 / 0300. Do zprávy pro pĜíjemce uvećte své jméno. V pĜípadČ dalších dotazĤ nás neváhejte kontaktovat. Mgr. Iva Rainerová, Mgr. Klára Konvalinová, 777 153 373, www.clovek-cloveku.cz


4. strana

N

a poþátku letošního roku na farní stránky napsala na základČ návštČvy našeho kostela v rámci pĜednášek PIS paní Helena ěíhová: „...Jaké bylo moje pĜekvapení, když jsem vidČla sochu P. Marie na postranním oltáĜi. PĜesnČ tu samou máme totiž coby sádrový model doma - vytvoĜil ji mĤj otec, akademický sochaĜ Josef Vítek (1914 - 1996). Vždy dČlal napĜed sádrový model a podle nČj pak vytvoĜil sochu ze dĜeva (mnohdy s malými odchylkami). ....Škoda, že mĤj otec již není mezi námi, abych se ho mohla na podrobnosti týkající se vašeho kostela zeptat. Co vím, je, že spolupracoval s architektem ýermákem a do nČkolika jím vyprojektovaných kostelĤ vytvoĜil sochaĜskou výzdobu.“ S paní ěíhovou jsme se potkaly u nás v kostele, její domnČnka se potvrdila, jelikož na podstavci sochy P. Marie je signován Josef Vítek s datací roku 1945. Na soše Pána Ježíše na druhém oltáĜi ani na reliéfu postranních oltáĜĤ jsme žádné signatury nenašly, avšak jejich výrazná podobnost s dalšími Vítkovými pracemi je oþividná. Paní ěíhové velmi dČkuji za poskytnuté informace, fotogra¿e i zajímavé setkání. Sochař a tatínek Josef Vítek Tatínek se narodil 6.3.1914 ve ZhoĜi u Jihlavy. Po absolvování základní školy a mČšĢanky se vyuþil u svého otce ĜezbáĜem. Potom odešel do Prahy, kde navštČvoval prĤmyslovou školu a nato studoval 6 let na Umprum (UmČleckoprĤmyslová škola), mimo jiné u profesora DrahoĖovského a Horejce. Pocházel ze skromných pomČrĤ, a proto byl nucen již za dob studia si pĜivydČlávat na živobytí, což se mu daĜilo vzhledem k tomu, že byl velmi šikovný a umČl pracovat s nejrĤznČjším materiálem, zvláštČ se dĜevem. V roce 1939 ukonþil studium na Umprum a na základČ své spolupráce s architekty (hlavnČ s architektem Jaroslavem ýermákem) získal pomČrnČ velké zakázky na výzdobu kostelĤ, které se v té dobČ stavČly. To mu umožnilo, aby se oženil. Tato práce se slibnČ rozvíjela a trvala bČhem války a po válce až do roku 1948, kdy nastal konec výstavby nových kostelĤ. Po roce 1948 byly zakázky organizovány pĜes Svaz výtvarných umČlcĤ, jehož þlenem se tatínek stal a byly schvalovány komisemi, což bylo pro bezpartijní a politicky neaktivní umČlce znaþnČ problematické. Situace takĜka kritická nastala v roce 1953, kdy byla mČnová reforma. Tatínek mČl u ministerstva školství odevzdanou jednu zakázku a už dlouho þekal na její proplacení. Náhle dostal ze Svazu výtvarných umČlcĤ telegram, že si má ihned jít vyzvednout

farní noviny bĜezen 2012 peníze. Tak si ráno vyzvedl 40000 Kþ a odpoledne, po vyhlášení mČnové reformy, mČl pouhých 800 Kþ. Žádná nová zakázka v dohledu a „na krku“ šestiþlenná rodina. Tenkrát se moje maminka, která byla do té doby doma se 4 dČtmi, rozhodla, že pĤjde do zamČstnání. PĤvodnČ sekretáĜka u advokáta, hledala odpovídající umístČní. Na úĜadu práce jí ale bylo Ĝeþeno, že coby „pĜíživnice“, která až dosud nepracovala a byla „pouze“ v domácnosti, mĤže dostat místo jen jako pomocná síla v restauraci a nebo uklízeþka vagonĤ. MĤj táta zuĜil, ale co se dalo dČlat. Nakonec myla nádobí v jedné restauraci a on jí tam chodil vždy ráno zatápČt. NaštČstí to bylo pouze na pĤl roku, potom už mohla nastoupit, díky svému bývalému šéfovi, do advokátní kanceláĜe. Otec pracoval jako samostatný výtvarný umČlec až do roku 1963, kdy mu došla trpČlivost s pracným shánČním zakázek. (Když se mu koneþnČ podaĜilo nČjakou zakázku sehnat, pak mu ji komise stejnČ nepĜidČlila.) Zaþal si proto hledat místo a uchytil se na AMU, na katedĜe alternativního a loutkového divadla. Myslím, že byla škoda, že vzhledem k okolnostem, pĜedevším politickým, nemohl dál dČlat svoji sochaĜskou práci, ale on to tak nikdy nepociĢoval. Dovedl s pokorou pĜijmout tuto výzvu a prosadit se v pro nČj zcela novém oboru. Na AMU pracoval jako pedagog a vedoucí dílen na scénogra¿cké vČtvi až do odchodu do dĤchodu. Zde mohl pĜedat své bohaté zkušenosti mnoha þeským i zahraniþním studentĤm a jeho loutky jsou známé doma i ve svČtČ.

strana 5

Vlevo Kristus a Panna Maria J. Vítka, vpravo sochy Krista a Panny Marie z boþních oltáĜĤ našeho kostela

6. strana



strana 7

Přednáška M. Váchy V únoru byl hostem místního františkánského spoleþenství Marek Vácha, pĜírodovČdec, vysokoškolský pedagog, knČz a v neposlední ĜadČ þlovČk z jedenadvacátého století, tedy z þasoprostoru, kam jsme mnozí ještČ nedorazili. Kdo na jeho pĜednášce byl, ví, o þem mluvil, a kdo nepĜišel, mĤže si pĜeþíst jeho knihu Modlitba argentinských nocí. Zde zmíním jen jedno z témat pĜednášky, vztah kĜesĢanství k ekologii: Jak M. Vácha Ĝekl, kĜesĢané mají zvýšenou citlivost k lidem, kteĜí jsou nČjak hendikepovaní, tak þi onak neschopní obhájit svá práva, ale tradiþnČ opomíjejí „nČmé tváĜe“, rovnČž neschopné artikulovat vlastní potĜeby. Starost o Boží stvoĜení obecnČ se kĜesĢanĤm vytratila z mysli, což má samozĜejmČ své nepĜímé následky – stále oblíbenČjší reinkarnaþní pĜedstavy a „zelené“ iniciativy, které ovšem bývají spojené s legalizací eutanazie, mČkkých drog a s potraty na pĜání. Dluh, který má kĜesĢanství vĤþi ekologii dnes, pĜirovnal M. Vácha k dluhu, který v minulém , a hlavnČ pĜedminulém století mČlo k sociálním lidským právĤm. Když církev koneþnČ zformulovala svoji sociální nauku, strašidlo komunismu Evropu už nejen obcházelo, ale pohodlnČ se v ní zabydlelo. Pouþeni minulostí bychom tentokrát nemČli promarnit pĜíhodný þas, ale Ĝešit ekologické výzvy, než to za nás k naší vlastní škodČ udČlají jiní. Zuzana Holasová AndČl na reliefu, J. Vítek, dobová fotogra¿e

Otec byl velmi skromný a o své práci nikdy moc nemluvil. Proto taky nevíme, kde všude svoje díla má. Je nám pouze známo, že dČlal dĜevČné sochy do kostela Božského srdce PánČ v Malém BeranovČ, do kostela sv. VojtČcha v ýeských BudČjovicích – ýtyĜech Dvorech, krásnou sochu sv. Tereziþky do kostela v ChotČboĜi. Nyní jsem s pĜekvapením objevila sochu Panny Marie ve vašem kostele na SpoĜilovČ. Sádrovou kopii této sochy máme doma, proto mi ta vaše socha hned padla do oka. V tatínkovČ pozĤstalosti jsme našli pár fotogra¿í jeho dČl, ale nevíme, kde jsou umístČna. Mezi nimi jsou i fotogra¿e reliéfĤ velmi podobných tČm, které tvoĜí pozadí sochy Panny Marie ve vašem kostele. Podle stylu, v jakém je vytvoĜena socha Pána Ježíše

AndČl z boþního oltáĜe vpravo v kostele sv. Anežky

ve vašem kostele, by mohla být taky od mého otce, ale jisté to není. Vzpomínám na tatínka jako na pravdivého, šikovného a v práci poctivého þlovČka, byl a je vzorem pro nás i naše dČti. ěíkával, že jeho dílo je pĜedevším dobĜe provedené Ĝemeslo. Dovedl si se vším poradit. Když zaþal pracovat na AMU, vlastnČ o loutkách nic nevČdČl, ale brzy se z nČj stal zruþný a renomovaný loutkáĜ. MĤj švagr o nČm Ĝíká, že to byl jeden z posledních renezanþních lidí. Chce tím Ĝíci, a myslím, že to sedí, že mĤj otec byl opravdu všestranný a nebylo Ĝemeslného oboru, který by mu byl cizí. ZemĜel 8.2.1996. Helena ěíhová - Vítková PĜipravila M. Tuþková

Karneval Šnečků Letošní Masopustní karneval byl ve znamení ŠmoulĤ. Ale nechybČli ani princezny, rytíĜi, houbiþky, víly, piráti a ještČ mnoho dalších rozmanitých postaviþek. KrásnČ se nám zaþalo. Tanþili jsme pod vedením Šmoulinky Šmoulí taneþek „Krásná Šmoulí zem, tak pojćte rychle sem....“ Ovšem co se nestalo? Zlý Gargamel, nepĜítel ŠmoulĤ, vtrhl na naší zábavu a pochytal všechny Šmouly, Šmoulíþka i taĢku Šmoulu! Ale naštČstí se v sále našlo nespoþet stateþných bytĤstek, které se rozhodly, že je vysvobodí. Plnily s nadšením a zápalem všechny tČžké úkoly, rodiþe fotografovali a pomáhali dČtem s dokonþením jejich úkolĤ.A tak se v sále vesele procházela princezna po visuté laviþce, piráti skládali rozstĜíhané obrázky, indián hledal pohádkové dvojice, šašek se strefoval do svého dvojníka míþkem. Nakonec všichni nakreslili Gargamelovi obrázek té nejkrásnČjší masky našeho odpoledne. Všechno dobĜe dopadlo! Šmoulové byli propuštČni. A všechny stateþné dČti dostaly krásnou odmČnu. KK

8. strana


18. 3. IV. etapa, PodČbrady – UPOZORNċNÍ: až do odvoláSTANE NČmþice – Týnec n. L. 25 km. ní se nebudou konat úterní bohoSE Podrobnosti o místČ a hodinČ srazu služby v 18 hodin. Otec ěehoĜ bude František Reichel: 725 939 385 e-mail: bČhem své rekonvalescence sloužit [email protected] jen dČtské mše v nedČli v pĤl jedenácté, v ostatní dny budou i nadále dojíždČt bratĜi 30. 3. se koná pravidelné mČsíþní shrood P. M. SnČžné, pĜípadnČ P. SlámČþka. máždČní SFě u sv. Anežky od 16. 30 hod. BČhem postu pĜed páteþní mší v 18 hodin spoleþná modlitba kĜížové cesty. I letos vytváĜejí dČti pĜi hodinách náboženství velikonoþní pohlednice. Peníze, které za nČ získají, pošleme, jako už tradiþnČ, na misie do estonské katolické školy v Tartu. 17.3. III. etapa CyrilometodČjské pouti, Ostrá – Nymburk – PodČbrady, 22 km

(modlitba breviáĜe již od 16.15 hodin). 5. 4. v 19 hodin Stamicovo kvarteto uvede smyþcový kvartet Josefa Haydna Sedm slov Vykupitelových na kĜíži. Pravidelný úklid kostela jednou za þtrnáct dní v pátek v 8 hodin, tentokrát 9. 3. a 23. 3. Velmi vás žádáme, pĜijćte nám pomoci.

Čkdo ještČ neví, že se každých 14 dnĤ v pátek v 8 hodin ráno schází spoleþenství žen v klubovnČ našeho kostela. Je nás kolem desítky, nČkdy ménČ, nČkdy více. VČk je neomezený. Scházíme se k modlitbČ, zábavČ, ale také proto, abychom zajistily bČžný úklid kostela. Není to tČžká práce, a každý dČlá to, co uzná pro sebe za vhodné. Nikdo nikomu nic nepĜikazuje, pracujeme v tichosti v kostele. NeĜíkáme si uklízeþky, ale snažíme se udČlat nČco navíc: pĜekonat svoje bolesti a nemoci stáĜí. Úklid nám trvá pĜibližnČ hodinu. Potom se sejdeme v klubovnČ k modlitbČ za naše pĜátele, dČti, nemocné, i za ty, co už nemohou uklízet. PĜi þaji nebo kávČ si vzájemnČ sdČlujeme nové poznatky i názory ze všech oborĤ (zdravotnictví, kultura, politika). VČtšina z nás tuto bohulibou þinnost koná již nČkolik desítek let. Bohužel þas je neúprosný, léta pĜibývají a stáĜí nás omezuje. Proto se na vás obracíme s prosbou: PĜijćte, nebojte se, zkuste. Kostel je nás všech. OdmČna je jistá. (tz)

N

Hledáte dobrou církevní školu pro své dítČ? ZŠ Sv. Augustina, Hornokrþská 3, Praha 4 Krþ (u metra Kaþerov) nabízí nČkolik posledních míst do budoucí 1., 2. a hlavnČ 3. tĜídy ZŠ. Domluvte si prohlídku na tel. 602684538 - otec Juan Provecho, nebo na www.skolasvatehoaugustina.cz. Jsme škola rodinného typu, individuální, pĜátelský pĜístup k dČtem i rodiþĤm, výuka náboženství v osnovách,víra pĜirozenou souþástí života školy, jazyky s rodilými mluvþími již od první tĜídy. Škola všemi smysly, rozumem i srdcem. Nejen vzdČlání, ale i výchova podle kĜesĢanských hodnot. Naše noviny si můžete přečíst i na internetové adrese www.anezka.ic.cz. Cena: 4 Kþ. ýíslo vyšlo 4. 3. 2012 Redakce: Michaela Tuþková, Magdalena Martinovská

farní noviny b ezen 2012 strana 3

Recommend Documents