MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra psychologie
E-mailová komunikace mezi uchazeči o zaměstnání a zástupci firem (bakalářská práce – obor psychologie)
Vypracovala: Hana Šancová Vedoucí práce: Doc. PhDr. Zbyněk Vybíral, Ph.D.
Brno 2007
Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně, a že jsem všechny použité informační zdroje uvedla v seznamu literatury. V Brně dne 7, 5, 2007 2
…………..……………………..
Děkuji vedoucímu práce Doc. PhDr. Zbyňkovi Vybíralovi, PhD. za cenné náměty a připomínky a zaměstnancům firmy, kterou nemohu jmenovat, za přístup k výzkumným materiálům. 3
Obsah 1 Úvod.................................................................................................................................... - 1 2 Průvodní dopis z pohledu psychologie lidské komunikace ................................................ - 2 2.1 Vymezení pojmu a složek komunikace........................................................................ - 2 2.2 Žádost o zaměstnání jako předmět komunikace........................................................... - 2 2.2.1 Komunikační styly a motivy komunikace............................................................... - 3 2.2.2 Komunikační proměnné průvodního dopisu .......................................................... - 5 2.2.3 Průvodní dopis jako zdroj informací o kandidátovi ............................................... - 6 2.2.4 Žargon průvodních dopisů...................................................................................... - 9 2.2.4.1 „Syndrom Apollo“ ......................................................................................... - 10 2.2.5 Specifika e-mailové komunikace mezi uchazeči a personalisty........................... - 13 2.3 Průvodní dopis z pohledu teorie transakční analýzy ................................................. - 15 2.3.1 Výběrové řízení z pohledu TA ............................................................................. - 15 2.3.2 Ego-stavy.............................................................................................................. - 16 2.3.2.1 Rodič............................................................................................................. - 16 2.3.2.2 Dospělý ......................................................................................................... - 17 2.3.2.3 Dítě................................................................................................................ - 17 2.3.3 Transkace.............................................................................................................. - 18 3 Výzkum ego-stavů......................................................................................................... - 20 3.1 Převýzkum.................................................................................................................. - 20 3.2 Cíl výzkumu ego-stavů, výzkumné otázky a hypotézy .............................................. - 21 3.2.1 Základní výzkumná otázka.................................................................................... - 21 3.2.2 Dílčí výzkumné otázky.......................................................................................... - 22 3.2.3 Hypotézy................................................................................................................ - 22 3.2.4 Zkoumané proměnné ............................................................................................. - 23 3.3 Výběr vzorku .............................................................................................................. - 25 3.4 Validita výzkumu ....................................................................................................... - 27 3.5 Četnost výskytu ego-stavů ve vzorku......................................................................... - 29 3.5.1 Jazykové atributy jednotlivých ego-stavů ............................................................. - 30 3.5.1.1 Dospělý ego-stav............................................................................................ - 30 3.5.1.2 Rodičovský ego-stav...................................................................................... - 31 3.5.1.3 Dětský ego-stav.............................................................................................. - 33 3.5.2 Testování hypotézy číslo 1 .................................................................................... - 36 3.6 Četnost výskytu jazykových atributů jednotlivých ego-stavů a pozice, o kterou má uchazeč zájem................................................................................................................... - 36 3.6.1 Testování hypotézy číslo 2................................................................................... - 38 3.6.2 Testování hypotézy číslo 3................................................................................... - 39 3.6.3 Testování hypotézy číslo 4................................................................................... - 41 3.6.4 Testování hypotézy číslo 5................................................................................... - 42 3.7 Četnost výskytu jazykových atributů jednotlivých ego-stavů a věk uchazeče........... - 43 3.7.1 Testování hypotézy číslo 6................................................................................... - 44 3.7.2 Testování hypotézy číslo 7................................................................................... - 45 3.8 Četnost výskytu jazykových atributů jednotlivých ego-stavů a gender uchazeče ..... - 45 3.8.1 Testování hypotézy číslo 8................................................................................... - 47 3.8.2 Testování hypotézy číslo 9................................................................................... - 47 3.9 Četnost výskytu jazykových atributů jednotlivých ego-stavů a vzdělání uchazeče... - 48 3.9.1 Testování hypotézy číslo 10................................................................................. - 49 3.9.2 Testování hypotézy číslo 11................................................................................. - 49 4
3.10 Četnost výskytu jazykových atributů jednotlivých ego-stavů a délka praxe uchazeče... 50 3.10.1 Testování hypotézy číslo 12............................................................................... - 52 3.10.2 Testování hypotézy číslo 13............................................................................... - 53 3.10.3 Testování hypotézy číslo 14............................................................................... - 54 3.11 Četnost výskytu jazykových atributů jednotlivých ego-stavů a míra splnění požadavků na inzerovanou pozici....................................................................................................... - 55 3.11.1 Testování hypotézy číslo 15............................................................................... - 57 3.11.2 Testování hypotézy číslo 16............................................................................... - 58 3.12 Četnost výskytu jazykových atributů jednotlivých ego-stavů a délka zprávy ......... - 59 3.12.1 Testování hypotézy číslo 17............................................................................... - 60 3.13 Shrnutí výsledků zkoumání ego-stavů .................................................................. - 61 3.14 Diskuse zkoumání ego-stavů................................................................................. - 65 4. Výzkum rozporných prohlášení v průvodních dopisech ................................................. - 71 4.1 Cíl výzkumů rozporů výzkumné otázky a hypotézy............................................... - 71 4.1.1 Výzkumné otázka................................................................................................. - 72 4.1.2 Hypotézy .............................................................................................................. - 72 4.2 Témata rozporných prohlášení................................................................................ - 73 4.3 Rozporná prohlášení a pozice, o kterou má uchazeč zájem.................................... - 74 4.4 Rozporná prohlášení a gender uchazeče ................................................................. - 75 4.5 Rozporná prohlášení a věk uchazeče ...................................................................... - 76 4.5 Rozporná prohlášení a praxe uchazeče ................................................................... - 77 4.6 Diskuse výzkumu rozporů v původních dopisech .................................................. - 77 5 Závěr ................................................................................................................................. - 80 -
5
1 Úvod Snad každý z nás se někdy ocitne v pozici uchazeče o zaměstnání. Těm šťastnějším se to stane několikrát za život, jiní absolvují výběrová řízení i několikrát ročně. Našim cílem je co nejlépe prezentovat svou osobu, přesvědčit zástupce firmy, že jsem tím správným člověkem pro jeho firmu. Prezentovat svou osobu v co nejlepším světle však pro každého znamená něco jiného. To jsem měla možnost poznat během své více než pětileté praxe v personalistice, která byla úzce spjata s náborem a výběrem zaměstnanců. Denně jsem pročítala množství materiálů zaslaných uchazeči a snažila se z nich odhadnout, kdo by mohl být vhodných zaměstnancem. Z toho pramenily některé postřehy o používaných zvyklostech, stereotypech, formulacích či způsobech sebeprezentace. Postrádaly však obecný rámec, do kterého bych je mohla zasadit. Tímto rámcem se mi stala teorie transakční analýzy a především ego-stavy. Základním materiálem pro analýzu jsem zvolila průvodní dopis k žádosti o zaměstnání. Důvodů bylo několik. Personalisté se při studiu materiálů zaslaných uchazeči věnují především životopisu, průvodní dopis zůstává neprávem opomíjen. Druhým důvodem byla osobitost průvodních dopisů. Průvodní dopis je pro zaměstnavatele důležitým zdrojem informací o uchazeči. Může si udělat úsudek o profesionalitě, kompetentnosti a osobnosti kandidáta ze vzhledu, obsahu a kvality průvodního dopisu. Při jejich psaní neexistuje tolik pravidel, kterých je nutné se držet. Nejde jenom o prostá životopisná fakta, uchazeč má větší možnost se projevit. Jeho formulace tak více odráží individuální styl, jakým se jedinec vyjadřuje a kterým se často sociálně zařazuje. Významnou roli hrála i dostupnost materiálů uchazečů. Postřehy získané zpracováním těchto zajímavých a autentických písemností jsem chtěla zprostředkovat mimo úzký okruh personalistů, kteří k nim mají přístup.
-1-
2 Průvodní dopis z pohledu psychologie lidské komunikace
2.1 Vymezení pojmu a složek komunikace Komunikace je nedílnou součástí našeho života, je základem lidské interakce (Hayesová, 1998). Obsahuje široký repertoár lidských činností, které můžeme obecně definovat jako „interakce pomocí symbolů“ (Vybíral, 2000). „Komunikace je sdělování určitých významů v procesu přímého nebo nepřímého kontaktu. V tomto smyslu je komunikace základní složkou mezilidské interakce, která je uskutečňována na základě společenského konsenzu, tj. sdíleného souboru významů, na základě kterého jsou lidé schopni se dorozumívat.“ (Vykopalová, 2000) Autoři paloaltské školy definovali lidskou komunikaci jako „médium pozorovatelných manifestací lidských vztahů“ (Watzlawick, Beavinová, Jackson in: Vybíral, 2005) a v jejím rámci rozlišili tři základní složky. Syntax, která zkoumá vztahy mezi znaky včetně problematiky komunikačních kanálů, komunikační kapacity, komunikačních šumů či redundance. Sématika se věnuje významům, které připisují slovům, symbolům, metaforám a dalším projevům jednání různí komunikátoři. Základem studia komunikační pragmatiky jsou vztahy mezi jednotlivými stranami komunikace v konkrétním kontextu. Spadají sem i takové jevy jako ovlivňování, přesvědčování, vnímání předkládaného sebepojetí druhého apod. (Vybíral, 2005).
2.2 Žádost o zaměstnání jako předmět komunikace Průvodní dopis je obvyklou součástí dokumentace zasílané zaměstnavateli v souvislosti s žádostí o zařazení do výběrového řízení. Je to dokument v tištěném nebo elektronickém formátu, vytištěný z počítače, psaný na stroji nebo ručně. Jeho cílem je poskytnout zástupci firmy doprovodné informace týkající se kandidáta a výběrového řízení, které se nevyskytují v životopise nebo zdůraznit některé informace, které se v životopise vyskytují, ale uchazeč je považuje za zvlášť relevantní (například proč chce uchazeč nyní změnit profesní zaměření či udělat „nestandardní“ krok v kariéře). Průvodní dopis může nahradit sekci v životopise zvanou Profesní cíl, pokud je třeba ji poněkud rozvést. Podle doporučení řady internetových serverů zabývajících se personální inzercí a poradenstvím, by měl průvodní dopis obsahovat následující informace, resp. části: 1. Jméno, adresa a kontakt uchazeče 2. Datum -2-
3. Jméno, adresu a název společnosti – potenciálního zaměstnavatele 4. Oslovení 5. Referenční číslo (v případě inzerátu), nebo název pozice 6. Průvodní dopis by měl být tvořen třemi odstavci: •
účel (reakce na inzerát, reakce na předešlou schůzku nebo na doporučení jiné osoby atd.) a cílová pozice
•
informace o tom, proč chce uchazeč pracovat pro společnost a co může nabídnout z hlediska vzdělání, praxe a kvalifikace. Doporučuje se uvést pracovní zkušenosti dle pracovní nabídky a nejsilnější stránky.
•
vyjádření sympatií k nové práci
•
žádost o případnou schůzku nebo spolupráci, popř. poděkování
7. Pozdrav a podpis s čitelně napsaným vlastním jménem. (www.jobpilot.cz, 4.3.2007) Průvodní dopis je tedy součástí rozsáhlejší komunikační výměny, kde jako účastníci komunikace vystupují uchazeč o zaměstnání, který určitou informaci vysílá, a příjemce zástupce firmy, který je zodpovědný za výběrová řízení (v našem případě personalista). Tato komunikace je zpravidla iniciována ze strany firmy zveřejněním nabídky volného pracovního místa. Iniciátorem však může být i uchazeč, který formou nespecifického průvodního dopisu dává najevo svůj zájem o blíže neurčenou práci ve firmě. Na zaslané materiály může navazovat ze strany personalisty reakce: -
pozitivní – uchazeč je pozván k bližšímu pohovoru telefonicky, e-mailem nebo písemně poštou,
-
negativní – uchazeč je odmítnut – většinou písemnou formou nebo e-mailem,
-
doplňující – personalista vyzve uchazeče písemně nebo telefonicky k doplnění dalších informací,
-
žádná – což je velice neprofesionální a doufám, že ojedinělé jednání.
2.2.1 Komunikační styly a motivy komunikace Plaňava (2005) v komunikaci rozeznává pět komunikačních stylů, které chápe jako spojení účelu, způsobu i okolností mezilidského komunikování. Prvním z nich je konvenční komunikační styl, jehož účelem je potvrdit dosavadní stav, zabránit rozpakům a nejistotě. Konverzační styl slouží kromě výměny názorů i k sebeprosazení, prožití pocitu sounáležitosti nebo pobavení. Operativní styl používáme při uspokojování běžných potřeb, pokud musíme něco zařídit, udělat apod. Vyjednávací styl se objevuje při řešení problémů. O sféře života, -3-
kde nachází uplatnění poslední uvedený styl, vypovídá jeho pojmenování osobní nebo intimní. Komunikace mezi uchazeči a personalisty je typickým příkladem operativní komunikace s jasným a účelným vymezením rolí, pozic a kompetencí. Jak uvádí Plaňava a kol. (2003), jsou tato sdělení typicky jasná, stručná až strohá, korektní a zdvořilá s minimálními a uměřenými emočními projevy. Funkční asymetrie, která je pro tento styl příznačná, v tomto případě nemusí být pravidlem. Zvláště pokud oslovujeme kandidáta na manažerskou pozici přímo nebo prostřednictvím headhuntingové agentury1, může to být uchazeč, který komunikaci řídí a určuje její pravidla. Vybíral (2005) rozlišuje pět hlavních funkcí, kterým může jakákoliv komunikace sloužit. Podstatou informační funkce je předat informace, zkušenost, názor nebo jakékoliv jiné sdělení pouze s oznamovacím cílem. Informační funkce komunikace dává příjemci návod nebo recept. Persuasivní funkce se zaměřuje na změnu názoru adresáta, jeho ovlivnění, manipulaci nebo získání na svou stranu. Prioritou vyjednávací nebo operativní funkce je dospět k dohodě. Jako poslední je uváděna funkce zábavní, jejíž cílem je rozptýlení a rozveselení některého nebo i všech účastníků komunikace. Mikulaštík (2003) doplňuje ještě další komunikační funkce - vzdělávací a výchovnou, socializační, poznávací, funkci osobní identity, svěřovací a únikovou funkci. Pokud bychom se podívali na průvodní dopis optikou těchto funkcí, ve zjevné rovině převažuje informační funkce komunikování. Cílem dopisu je prezentovat zájem zúčastnit se výběrového řízení a poskytnout požadované informace o své osobě relevantní k výběrovému řízení nebo získat podrobnější informace o obsazované pracovní pozici. Přesvědčovací funkci průvodního dopisu reprezentuje zjevná i skrytá snaha ovlivnit personalisty, získat je na svou stranu - tedy být pozván k bližšímu pohovoru. Funkce instruovat se projevuje implicitní informací pro personalistu, jak údaje v průvodním dopise či životopise chápat a interpretovat, a jak k nim přistupovat. V materiálech týkajících se výběrového řízení výrazněji vystupuje i sebe-prezentační funkce komunikace, která spočívá ve snaze kandidáta předvést se, vyvolat dojem, exhibovat. Ve většině případů je spojena s přesvědčovací funkcí - tedy snahou přesvědčit o svých kompetencích pro zvolené zaměstnání. V ojedinělých případech jsem se však setkala s kandidáty, u kterých se tato funkce komunikace stává primární. Uchazeči nejde o získání zaměstnání, ale o sebe-prezentaci. Tito uchazeči předem ví, že nabídku zaměstnání nepřijmou (nové zaměstnání nehledají). Jde jim pouze o potvrzení si svého sebehodnocení, 1
Personální agentura zabývající se přímým vyhledáváním zaměstnanců zpravidla na manažerské pozice. Poptávající firma zadá přesné požadavky na kandidáta a personální agentura na základě sítě osobních kontaktů -4-
uznání ze strany personalistů a manažerů, dokázání si, že na to mají. V těchto případech hraje roli i zábavní funkce komunikace – uchazeč se výběrovým řízením baví, představuje pro něj zdroj rozptýlení. Uchazeči komunikují s různou motivací.2 Pokud bychom použili klasifikaci, kterou uvádí Plaňava (2005), vstupuje ze strany uchazečů nejčastěji do hry kombinace poznávacího, sebeprezentačního
a mocensko-kontrolního komunikačního motivu. Vybíral (2005) chápe
motivaci ke komunikaci
porovnání s jejími funkcemi jako více latentní odhodlání
komunikanta.3 Z tohoto pohledu převažuje ze strany kandidátů kognitivní, zjišťovací, sebepotvrzovací a přesilová motivace. Specifickou roli hraje motivace adaptační. Některými sděleními uchazeči signalizují svou profesní roli, potažmo svou pozici v sociálním světě. Formálními komunikačními prvky a udržováním konvencí výběrových řízení dávají najevo svou konformitu. Pro některé, kteří se v prostředí výběrových řízení pohybují, jde o jednoduchou a přirozenou věc. Pro část uchazečů to však představuje vynaložení značného úsilí spojeného s vyhledáním informací v literatuře, na internetu nebo osobní seznámení se s nepsanými pravidly výběrového řízení, jejichž dodržování má vliv na úspěch ve výběrovém řízení.
2.2.2 Komunikační proměnné průvodního dopisu V polovině 20. století se ve studiu mezilidské komunikace zaměřila pozornost na kontexty, ve kterých k ní dochází (Vybíral, 2005). Pokud bereme v úvahu, že průvodní dopis je v tomto smyslu částečně jednosměrnou komunikací, při jeho stylizaci hrají roli následující proměnné: - STIMUL ke komunikaci – většinou záměr uchazeče získat dané zaměstnání, který může být motivován vnitřně nebo tlakem okolí (např. rodiny nebo Úřadu práce) - OSOBNOSTNÍ PROMĚNNÉ pisatele dopisu – dlouhodobé povahové rysy i momentální rozpoložení, které většinou v době hrozící nebo reálné ztráty zaměstnání může sehrát významnou roli. - VNITŘNÍ KONTEXT ve kterém se nachází pisatel dopisu. Podle Vybírala (2005) zahrnuje celou řadu zkušeností se světem a informací o něm, paměť, schémata myšlení, postoje (především k vnějšímu stimulu), očekávání, emoce apod. Je důležité, že vnitřní oslovuje (většinou telefonicky) potenciální uchazeče s konkrétní nabídkou. 2 Plaňava (2005) rozeznává pět základních komunikačních motivů: kontaktově-vztahový, mocensko-kontrolní, poznávací, relaxačně-rekreační a sebe-prezentační. -5-
kontext není neměnný, je vytvářen a proměňován novými zkušenostmi, znalostmi, asociacemi, osobnostními rysy, emocemi a především vztahem ke komunikačnímu partnerovi. V případě průvodního dopisu hraje z hlediska vnitřního kontextu nejdůležitější roli prožívání situace změny, případně ztráty zaměstnání i předcházející zkušenosti se stejnou nebo podobnou situací. - VNĚJŠÍ RÁMCOVÝ KONTEXT představují charakteristiky historické, sociální a kulturní, které rozvíjejí význam komunikovaného sdělení. Odráží jazykové prostředí, ve kterém se komunikuje. Z hlediska žádosti o zaměstnání hrají nejdůležitější roli kulturní vzorce, především naše vnímání toho, co je normální, slušné, přiměřené, vhodné, spisovné, jaké jsou v dané oblasti tradice, pravidla nebo zvyklosti. Kulturní kontext a konformita utváří podobnost průvodních dopisů jinak úplně odlišných uchazečů. V této oblasti je odrazem vlastních zkušeností s výběrovým řízením (na obou stranách), rad a zkušeností okolí nebo studiem různých materiálů (knížek, internetu, časopisů, brožur Úřadu práce apod.) Vnější kontext nás nutí, abychom v určité situaci vystupovali v určité roli, pro niž je charakteristické „naplňování očekávání, jež má většině příslušníků daného lidského společenství spojená s chováním v určité pozici, profesi, situaci“ (Vybíral,2005:39). Role uchazeče o zaměstnání není v naší společnosti považována za příliš pozitivní, naopak řada lidí ji vnímá jako ponižující. Málokdo má s touto rolí spojeny primárně příjemné pocity, ale přesto je nucen ji alespoň krátkodobě naplňovat. S tím souvisí i její negativní dopad na sebepojetí člověka. - KOMUNIKAČNÍ JAZYK – Mikulaštík (2003) odlišuje jako samostatnou proměnnou, můžeme jej však zahrnout pod vnější rámcový kontext, stejně jako např. KOMUNIKAČNÍ KANÁL. Všechny tyto proměnné mají vliv na to, jak zaslaný průvodní dopis vypadá. Z hlediska mé analýzy je podstatné, že jde o nepředvídatelné tedy nekontrolovatelné intervenující proměnné.
2.2.3 Průvodní dopis jako zdroj informací o kandidátovi Průvodní dopis je obvyklou součástí dokumentace zasílané zaměstnavateli v souvislosti s žádostí o zařazení do výběrového řízení. Často bývá personalisty opomíjen ve prospěch životopisu. Podle průzkumu firmy Robert Half Finance and Consulting specializované
3
Vybíral (2005) rozlišuje osm základních druhů motivace ke komunikaci, a to motivaci kognitivní, zjišťovací a orientační, sdružovací, sebepotvrzovací, adaptační, přesilová, požitkářské a existenciální. -6-
na nábor zaměstnanců je v USA manažeři a personalisté shledávají v 9% případů průvodní dopis jako slabou stránku kandidáta (Campbell, 2006). Průvodní dopis je pro zaměstnavatele významným zdrojem informací o kandidátovi. Může si udělat úsudek o profesionalitě, kompetentnosti a osobnosti kandidáta ze vzhledu, obsahu a kvality průvodního dopisu i dalších zaslaných dokumentů. Jeho formulace odráží individuální vyjadřovací styl, kterým se často sociálně zařazuje. Ten může napovídat i o důležitých charakterových rysech. Omezením je fakt, že jde o záměrně volený (tedy uvědomovaný) styl projevu, který odráží chování v roli. Proto z něj můžeme zpravidla usuzovat méně trvalé osobnostní charakteristiky než z neuvědomovaného komunikačního stylu (Vybíral, 2005). Existuje řada informačních zdrojů v tištěné i elektronické podobě, které dávají uchazečům o zaměstnání návod, jakým způsobem se prezentovat svému potenciálnímu budoucímu zaměstnavateli jako vhodný kandidát. Forma doporučované prezentace se často liší s ohledem na kulturní odlišnost prostředí, ze kterého autor pochází. Zvyklosti českých firem v oblasti výběrového řízení reprezentované českými knižními autory (např. Hroník, 1999 a Siegel, 2005) se liší od typických postupů firem amerických, japonských, korejských a dalších. V souvislosti se vstupem do Evropské unie a rostoucí globalizací ekonomiky se v našem prostředí objevuje stále více zahraničních firem i cizinců - uchazečů o zaměstnání. Proto by také materiály uchazečů měly být personalisty posuzovány v rozdílném kulturním kontextu, jak země původu uchazeče, tak i firemní kultury jeho předcházejícího zaměstnavatele. K základním zásadám psaní průvodního dopisu (podle Campbell, 2006) patří jeho zaměření přímo na firmu a pozici, jednoduchost a přímost formulací – bez chyb a překlepů. Průvodní dopis by měl být a ve většině případů je psán pro jedinečnou příležitost (Hroník, 1999). Většina česky psané literatury se zaměřením na hledání zaměstnání, například Siegel (2005 a 2003) vychází z toho, že všechny podstatné informace pro zaměstnance firmy, kteří žádosti o zaměstnání posuzují (dále jen personalisté), by se měly objevit pouze v životopise. Průvodní dopis by měl tedy obsahovat kromě adresy, data a oslovení pouze název pracovní pozice a zdroj, odkud jsme se o ní dozvěděli. V řadě případů však uchazeči o zaměstnání zasílají spíše průvodní dopis, který je typický v USA. Jeho hlavním cílem je prodat sám sebe (marketee yourself). Stěžejní část dopisu zdůrazňuje zkušenosti uchazeče vzhledem k obsazované pozici a přínos, který by mohl mít pro firmu (Blaine, 2002). Někteří autoři (Lorenzen, 1992) rozlišují „Letter of Application“ (kdy žádáme o specifickou pozici a cílem -7-
je interview) a „Prospecting Letter“ (neucházíme se o specifickou pozici, ale tážeme se zda by pro nás nebylo něco vhodného). Z amerických pramenů pocházejí také doporučení prezentovaná na řadě internetových serverů s nabídkami volných pracovních míst. Autoři serveru www.jobs.cz (2007) poukazují na to, že ačkoliv lze zaslat životopis bez průvodního dopisu, je zřejmé, že kvalitním a zajímavým průvodním dopisem, který akcentuje, proč právě vy jste tím správným člověkem, kterého by firma měla přijmout, můžete vzbudit u personalisty zájem poznat vás osobně. Jiří Suchan (ředitel personální agentury Manmark Ekonomy, 2007) tvrdí, že personalista věnuje zpočátku materiálům uchazeče v průměru 30 sekund, za den přečte někdy desítky CV. Proto zdůrazňuje výstižnost a přehlednost, aby vzbudil zájem personalisty přečíst si celé vaše CV. Jeho hlavním cílem je tedy dosáhnout pozvání na interview. Formát a sloh průvodního dopisu ovlivňuje země původu uchazeče nebo firmy. Průvodní dopis jako příloha k životopisu se používá téměř všude.4 Liší se však obsahem i formou. Jak ukazuje mezinárodní srovnání (Varner, 1991) vhodný průvodní dopis v USA by byl v Evropě zvláštní a v Japonsku by neuspěl. Pro USA je typický pozitivní a asertivní sloh, který je vždy ušitý přímo na míru firmě a vždy psán na počítači. Také je zvykem po jeho zaslání kontaktovat firmu telefonicky. Kanaďani vnímají americký způsob formulací jako obchodně zaměřený. V Evropě a Austrálii je průvodní dopis amerického stylu považován za příliš „tlačící na pilu“, asertivní, chvástavý a obsahující příliš mnoho informací, které snad ani nemohou být pravdivé. Ve většině zemí jsou akceptovány průvodní dopisy psané na počítači nebo psacím stroji. Pro Japonsko (především s ohledem na jazyk a písmo) a řadu afrických zemí jsou typické ručně psané průvodní dopisy i životopisy. V Austrálii a Izraeli jsou akceptovatelné obě formy (ručně i na počítači psané) těchto písemných materiálů (Varner, 1991). V České republice je ručně psaný průvodní dopis výjimkou, která zvláště u žádostí o kvalifikované a manažerské pozice působí neprofesionálním dojmem. Nejčastěji jej používají starší kandidáti s nižším vzděláním, kteří nemají přístup k výpočetní technice. Některé firmy však uchazeče k ručnímu napsání průvodního dopisu vybízejí v inzerátu s odkazem na grafologický rozbor. V českých podmínkách se vlivy evropské, americké a možná i s pozůstatky z komunistické éry mísí – prostě co dopis, to originál. Ačkoliv je průvodní dopis formalizovaná záležitost a příručky uvádějí přesný formát, obsah a řadu doporučení, jak vhodný průvodní dopis sestavit, novější studie ukazují, že 4
Výjimkou je Velká Británie, kde jej uchazeči přikládají pouze pokud jsou k tomu přímo vyzvání. -8-
pravidla psaní průvodních dopisů už nejsou tak rigidní, jak byla ještě před několika lety. „Jediné pravidlo je, že neexistují žádná pravidla“ (Prosby, 1999:5). Jak ale ukazují výzkumy (např. Penrose, 1983), bezchybný průvodní dopis s přiměřenou úpravou častěji vyvolá pozitivní odezvu. Průvodní dopis nám tak dává jisté omezené možnosti nahlédnout do osobnosti uchazeče. Kritérii pro hodnocení uchazeče prostřednictvím průvodního dopisu jsou pro personalisty vzhled dopisu (formát, čeština, jasnost, stručnost, dojem) a obsah dopisu (relevance k obsazované pozici, schopnosti, entuziasmus apod.) (Hindle, 2000). V malých firmách jsou procedury prescreeningu ještě méně formalizované a velkou roli při posuzování uchazečů hrají osobnostní vlastnosti a zkušenosti manažera (Carrol, Marchington, Earnshaw, Tailor, 2000). I malé firmy však ve stejné míře jako velké hledají u uchazeče nejen potřebné zkušenosti a znalosti, ale i motivaci a osobnostní vlastnosti důležité pro obsazovanou pozici (Barber, Wesson, Roberson, Taylor, 1999), o nichž mohou získat informace v průvodním dopise.
2.2.4 Žargon průvodních dopisů Cílem uchazečů je představit se zástupcům firmy v co nejlepším světle. Způsobu, jakým jednotliví účastníci komunikace prezentují sami sebe odpovídá termín sebeprezentace. Ten je také úzce provázán se sociální rolí, která je jeví jako reciproční (Hayesová, 1998). Podle Goffmana (1999) se jednotlivé role, které během svého života hrajeme, postupně internalizují, až se stanou skutečností. V tomto smyslu je „cílený výběr a využívání jazykových a šíře komunikačních možností s to navodit vnímání i průběh určitého druhu skutečnosti“ (Vybíral, 2005:137). Snahou uchazečů je podpořit nebo změnit prostřednictvím lexikálních a syntaktických možností vnímání a pojímání skutečnosti na straně příjemce. Vhodně napsaný průvodní dopis může navodit dojem serióznosti, profesionality, inteligence, kompetentnosti, vzdělanosti,
pečlivosti,
určitého
sociálního
statutu
nebo
naopak
neprofesionality,
nespolehlivosti, povrchnosti a zmatenosti. Průvodní dopis je jedním z příkladů obchodní korespondence. Psaní obchodních dopisů je základní součástí práce manažerů a řady úředníků. Obchodní dopis i jakákoli oficiální písemnost má tři základní prvky: -
struktura a vzhled – rozčlenění do odstavů a dodržování zásad kancelářské normy, což je začátečníky často podceňováno,
-
obsah – vlastní sdělení, -9-
-
styl a tón – v praxi ovšem často těžko oddělitelný od obsahu (Adaire, 2004).
Pro písemný styk platí zásady jednoduchosti, srozumitelnosti, otevřenosti, stručnosti, průzračnosti a energičnosti. Tyto zásady korespondují se zmiňovanými pravidly rétoriky. Navrhují upřednostňovat známá slova před cizími, konkrétní výrazy před abstraktními, jednoduchá slova před složenými, krátká před dlouhými (Fowler in Adaire, (2004). Všechny tyto prospěšné zásady neberou v úvahu psychologickou dimenzi komunikace, tedy snahu o sebeprezentaci uchazeče, který počítá s omezenými možnostmi personalistů ověřovat si pravdivost uvedených informací. Ve snaze prezentovat se v co nejlepším světle porušují často uchazeči o zaměstnání výše uvedená pravidla, používají klišé, redundantních projevů, nicneříkajících obecných tvrzení. Jejich snahou je tímto způsobem prezentace podtrhnout význam sdělení. Zásady formulování průvodního dopisu (i obecné firemní korespondence) nabízejí paralelu řečnickému umění. Podle Cicerona (Vybíral, 2005:221) je úkolem řečníka: 1.
Dokázat pravdu, tedy být přesvědčivý a mluvit k věci – v aplikaci na průvodní dopis tedy pravdivě, jasně a přesvědčivě prezentovat svůj zájem a své kvality.
2.
Získat si sympatie naslouchajícího – tedy upoutat jeho pozornost.
3.
Pohnout k jednání – v případě průvodního dopisu k prostudování životopisu a pozvání na pohovor.
Nevyhýbají se mu také některé z řečnických nešvarů, které Cicero (in Vybíral, 2005) kritizuje, jako pochlebovačství, přetvářka, licoměrnost, mnohomluvnost či okázalost. Jedním z projevů snahy uchazečů o co nejlepší sebeprezentaci je používání cizích slov a odborných výrazů ve všech materiálech zasílaných potenciálnímu zaměstnavateli. Uchazečova motivace může spočívat zejména ve snaze: -
zapůsobit jako vzdělaný a inteligentní,
-
být považován za profesionála v oboru – být zařazen k těm, kteří se vyznají v dané v problematice,
-
záměrně navodit pocit převahy nad personalistou, který řadu termínů nezná (možná tím i zmírnit nepříjemné pocity pojící se s rolí uchazeče),
-
dosáhnout prestiže označovaného – což je markantní v případě vzletných anglických názvů některých pracovních pozic a činností.
- 10 -
2.2.4.1 „Syndrom Apollo“ Dalším projevem sebeprezentačních snah uchazečů je přikrášlování skutečnosti prostřednictvím vhodné formulace. Týká se především tvrzení o dosažených úspěších, kdy uchazeči demonstrují, jak dobře si vedli u předchozích zaměstnavatelů. Tato tvrzení mohou být pravdou, zamlženou, zveličenou a nadsazenou skutečností nebo lží. Úkolem personalistů je pečlivou analýzou těchto tvrzení separovat fakta a fikci. Jak uvádí Yate (2001) nejčastěji se přikrášlená tvrzení vyskytují v následujících případech: - finanční částky, kterou uchazeč vydělal pro firmu, např. začínající obchodník prodávající máslo přinesl firmě měsíčně kontrakty za 20 miliónů, - finanční částky, kterou firmě ušetřil, např. účetní, který vymyslel nový SW, jehož prostřednictvím získal pracovní úspory, které umožnily firmě propustit 50% zaměstnanců, - časové úspory, kterých dosáhl svou prací (např. dělník objevil novou technologii či zlepšovací návrh, který ušetřil 50% výrobního času). Nemůžeme podezírat uchazeče přímo ze lhaní, také díky jeho problematické definici. P. Ekman (in Vybíral, 2003) vytyčil dvě základní kritéria lhaní. Prvním kritériem je úmysl uchazeče lhát a možnost volby. Uchazeči mohou být skutečně přesvědčeni, že kritéria inzerátu splňují, danou problematiku (například angličtinu nebo znalost účetnictví) na požadované úrovni ovládají. Jedná se zde tedy spíše o problematiku adekvátního sebehodnocení. Druhým kritériem je nenaznačení adresátovi, že je obelháván. Přikrášlování skutečnosti vzletnými formulacemi je v materiálech uchazečů poměrně časté, personalisté s ním počítají a jsou připraveni „číst mezi řádky“. Proto se domnívám, že ani druhá podmínka lhaní, tak jak je definuje Ekman, není obecně naplněna. V průvodních dopisech jde spíše o polopravdu nebo o pasivní neřečení pravdy, než o výslovné lhaní. „Při tzv. polopravdivém způsobu informování neřekne mluvčí vše, co je pro příslušnou mluvu v dané chvíli a daném kontextu – a to hlavně z hlediska adresáta, resp. adresátovy informovanosti – relevantní.“ (Vybíral, 2002:21) Uchazeč v průvodním dopise, životopise nebo během pohovoru sice říká pravdu, ale neřekne vše, některé informace utajuje, zamlčuje či zamlžuje. K polopravdám řadí Vybíral (2003:24) také „nic neříkající (lépe řečeno: všezahrnující) zevšeobecnění, které autorovi výroku ponechá možnost a výhodu, aby se v budoucnu odvolal jak na výklad V, tak na protikladný či alternativní výklad non-V.“ Personalista se poté potýká s problémem nerozlišitelnosti resp. neposouditelnosti pravdivosti uchazečova tvrzení. Uchazeč použije natolik obecně vymezené pojmy a tvrzení, že je - 11 -
na personalistovi, aby provedl vlastní denotaci a konotaci – doplnil konkrétnější význam. Například v životopisech uchazeči běžně uvádějí formulaci: vedení běžné administrativy. Personalista si pod tímto obecným tvrzením může představit širokou škálu činností od razítkování dopisů, řazení zpráv do kartotéky podle abecedy, zpracování účetních dokladů až po složité vyřizování přepravních dokladů mezinárodní dopravy. Konkrétní významy tvrzení může personalista přiřadit na základě různých mechanismů, např. svých mentálních reprezentací a stereotypů, kontextu - tedy dalších informací v životopise, ale i požadavků uvedených v inzerátu, na který uchazeč odpovídá. Yate (2001) tento jev nazývá Apollo Syndrome. Je pojmenován po nižším úředníkovi zaměstnaném na Cape Kennedy, který v životopise a při interview u dalšího zaměstnavatele tvrdil, že měl lví podíl na úspěšnosti mise Apollo, protože poskytoval klíčovou podporu nejdůležitějším vědcům. Ve skutečnosti jim vařil kafe, bez kterého by nevydrželi být vzhůru tak dlouho, aby dovedli raketoplán úspěšně na Zem. Jeho tvrzení znělo doslovně „provided key support to top scientist“. Za slova, která obvykle ukazují na tento jev, považuje Yate: dosáhnout, dokázat, uskutečnit, realizovat, splnit. Při identifikaci těchto zkreslení hraje roli také písemná forma sdělení. V naší kultuře máme sklon přisuzovat písemnému sdělení větší vážnost než ústnímu. Personalisté si musí uvědomit, že jsou-li tato slova vytištěna na hlavičkovém papíře, nedělá to z nich pravdu. Významnými
pomocníky
uchazeče
při
vytváření
co
nejpříznivějšího
dojmu
prostřednictvím profesionálně zpracovaného životopisu a průvodního dopisu (ale i při získávání dalších informací týkajících se výběrového řízení) jsou internetové servery zaměřené na inzerci volných pracovních míst. Na řadě z nich lze najít velmi podrobné návody k jejich sepsání včetně vzorů a doporučených formulací, které je vhodné použít. Domnívám se, že ačkoli tyto servery nejsou přímými účastníky komunikační výměny mezi uchazeči a personalisty, podílejí se rozhodujícím způsobem na vytváření zvyklostí a „folklóru“ této komunikace. Některé z nich dokonce uvádějí přímé návody jak „nalakovat své zkušenosti narůžovo“ například tím, že namísto vlastních úsudků o sobě je lépe použít vyjádření bývalých kolegů nebo nadřízených nebo pozitivně formulovat i negativní skutečnost. Server www.jobpilot.cz (2007) uvádí mj. následující příklady: „Umím přijmout zodpovědnost a dobře se adaptuji na změnu. vs.
- 12 -
Můj předchozí zaměstnavatel Vám potvrdí, že jsem byl pověřen vysokou zodpovědností a s úspěchem jsem reagoval na všechny změny.
Ačkoliv jsem doposud neměl žádnou příležitost získat širší zkušenost v oboru financí, disponuji obecným přehledem a praxí na poli finanční analýzy. vs. Mám kvalitní obecný přehled v oblasti financí a získal jsem cennou zkušenost na poli finanční analýzy.“
2.2.5 Specifika e-mailové komunikace mezi uchazeči a personalisty Vzorek, který jsem zvolila pro analýzu, je složen z e-mailových odpovědí uchazečů na pracovní inzeráty. Proto považuji za důležité zmínit specifika internetové a e-mailové komunikace s ohledem na jejich aplikaci na komunikaci mezi uchazeči o zaměstnání a personalisty. Lidská schopnost užívat umělé médium jako nástroj pro sdělování informací, pro jejich uskladnění a transport, je historicky poměrně nová. Otevřela další dimenze lidské komunikace, které jsou výrazně odlišné od komunikace tváří v tvář (Dvořáková, 2005). Vybíral (2005:271) považuje za hlavní přínosy internetu v oblasti komunikace „umožnění informační dostupnosti a prostupnosti, interaktivnost při výměně zpráv a rychlost při zprostředkování kontaktu“. Tato pozitiva sehrála klíčovou roli i při pronikání internetu do oblasti trhu práce. S rozvojem internetových pracovních serverů a e-mailové komunikace se rozšiřuje zasílání životopisu a průvodních materiálů elektronickou poštou. Tento trend je typický pro kvalifikovanější uchazeče s přístupem k internetu, kteří tímto způsobem reagují na inzeráty uveřejněné na pracovních serverech (např. www.jobs.cz, www.prace.cz, www.sprace.cz, www.jobpilot.cz). Tyto servery dávají uchazečům příležitost odpovědět na inzerát přímo z jejich stránek. Do aktivovaného okna vázaného k určitému volnému místu napíší vzkaz pro personalisty a připojí svůj životopis. Tento často krátký vzkaz často nahrazuje průvodní dopis.5
5
V některých případech je průvodní dopis připojen stejně jako životopis ve zvláštní příloze ve formátu MS Word. - 13 -
E-mailová komunikace je jednou z forem elektronické komunikace. Na rozdíl od on-line komunikace vykazuje e-mail řadu podobností s písemnou formou komunikace. Mezi odesláním a obdržením odpovědi následuje různě dlouhá časová prodleva, většinou známe příjemce zprávy. Její významnou vlastností je nekontaktnost a tedy i absence neverbální složky komunikace. Z toho plyne i fakt, že partneři nemají v reálném čase možnost si ihned ověřit, zda byla zpráva pochopena v souladu se záměrem. Proto se o této formě komunikace mluví jako o částečně jednosměrné (Gabura, 2004). E-mailovou poštou zasílané průvodní dopisy můžeme zařadit ke komunikaci digitální, která převádí sdělení zápisem (převodem do znaků), který vyjadřuje to, co chceme říci. Pro analogové (v podstatě neverbální) sdělení v nich není prostor. Primárně je komunikace mezi uchazeči a personalisty zaměřena na přenos věcných informací, tzn. komunikují spolu o obsazích. Vztahová rovina sdělení není (standardně) prioritní. Z hlediska synchronicity jde o komunikaci asynchronní, kdy „mezi vysláním zprávy a odpovědí nastane časová prodleva“ (Vybíral, 2005:51). Průvodní dopis k žádosti o zaměstnání je jednosměrnou fází, na které můžeme asynchronní komunikaci rozdělit. Její výhodou je, že si můžeme to, zda a jakým způsobem na nabídku zaměstnání odpovíme, předem důkladně rozmyslet. Nevýhodou je, že nemáme představu o „protistraně“ – nevíme, s kým komunikujeme, a nemáme okamžitou zpětnou vazbu, podle které svá sdělení průběžně korigujeme. Použití internetu v procesu žádosti o zaměstnání vnáší do původně přísně formální komunikace řadu polooficiálních jazykových prvků. Nástroje internetové komunikace podle Joinsona (1998) eliminují obavy z odhalení sebe sama i úzkost ze sociálních situací. Prostředím internetu ovlivněná komunikace se stává „otevřenější, uvolněnější, obsahuje více vymyšlených údajů, je ironičtější, agresivnější a bezohlednější“ (Dušková, Vaculík, 2002:61). V oblasti internetové komunikace je tento trend považován za důsledek disinhibice. Toto odložení zábran a skrupulí je podle Johna Sulera (2003, in Vybíral, 2005:273) důsledkem anonymity neviditelnosti, asynchonicity, solipsistické introjekce, neutralizace statusu a interakčnímich efektů. Pokud bychom však porovnali míru naplnění těchto podmínek pro elektronicky a písemně zasílané žádosti o zaměstnání, nenacházíme významnější rozdíly, které by vysvětlovaly menší formálnost elektronicky zasílaných průvodních dopisů. Nabízí se zde hypotéza (která by si zasloužila bližší zkoumání), že menší formálnost elektronicky zasílaných provodních dopisů, ačkoliv neodpovídá šesti Sulerovým faktorům disinhibice, je dána: - 14 -
-
omezenějšími možnostmi formální úpravy formátu u elektronických žádostí a
-
obecnými zvyklostmi (nebo spíš zvykem osob pohybujících se) v oblasti elektronické komunikace, které se odrážejí i v oficiálních písemnostech.
2.3 Průvodní dopis z pohledu teorie transakční analýzy Jednou z možností analýzy informací získaných z průvodního dopisu je použití nástrojů transakční analýzy, především ego-stavů. Transakční analýza, jejímž duchovním otcem je kanadský psychiatr a psychoanalytik Eric Berne (1910 - 1970), je propracovanou a srozumitelnou psychologickou teorií o lidském myšlení, emocích a chování a zároveň efektivní přístup používaný na poli psychoterapie, poradenství, ve vzdělávacích programech, v tréninku managementu organizací, organizačních a socio-kulturních analýzách a sociální psychologii. Název transakční analýza (dále jen TA) vystihuje zaměření této metody na transakce – tedy výměny sdělení mezi lidmi. TA má své kořeny v psychoanalýze, vychází však také z kognitivních a behaviorálních škol. Především ve své aplikaci v psychoterapii využívá fenomenologickou metodologii a v jejím centru stojí klient (Lister – Ford, 2006). Mezi základní stavební kameny transakční analýzy podle Catrine Lister – Ford patří: - vývojový model jedince formulovaný pomocí ego-stavů, - teorie komunikace, která se zaměřuje na to, jak vnitřní svět ovlivňuje mezilidskou komunikaci a zaměřuje se na pochopení samotných interakcí, - psychologické hry chápané jako opakující se vzorce chování, které posilují a udržují scénáře, - scénáře považované za nevědomé životní plány vycházející většinou ze zážitků z dětství, - I am OK – I am not OK, což je pravděpodobně nejznámější výrok TA, který vyjadřuje vytvoření a posílení pozice, která vystihuje postavení a hodnotu každého člověka.
2.3.1 Výběrové řízení z pohledu transakční analýzy Z hlediska TA uvažuje Berne (1992) o základních lidských potřebách – hladu po podnětech a hladu po struktuře. Hlad po podnětech může být transformován do hladu po uznání. Z pohledu uchazečů o zaměstnání mohou být jejich motivy existenční (hledají práci, protože potřebují zdroj obživy). V některých případech (zvláště u manažerů a specialistů) může být hledání nového zaměstnání odrazem právě potřeby hladu po nových podnětech a po uznání. Existují jedinci (o kterých jsem se zmínila v kapitole 2.2), u kterých se - 15 -
hlad po uznáním ve formě symbolického pohlazení (od pozvání na pohovor po vítězství ve výběrovém řízení) stává klíčovou součástí životního scénáře či oblíbenou hrou. Berne (1997) rozlišuje z hlediska struktury 6 různých způsobů chování, které mohou mezi dvěma či více lidmi nastat. Jde o stažení, rituál, aktivity, zábavy, hry a intimitu. Celý proces výběrového řízení můžeme zařadit mezi aktivity neboli práci, která je charakteristická tím, že je orientovaná na vnější situace. Je programována materiálem, se kterým se pracuje, což jsou v tomto případě požadavky na kandidáta, firemní procesy a kultura nebo obvyklé personální postupy v dané kultuře. Pracovní transakce jsou typické tím, že probíhají v rovině ego-stavů dospělý – dospělý.
2.3.2 Ego-stavy Ego-stavy jsou jedním ze základních konceptů teorie transakční analýzy. Vycházejí ze struktury psychiky, která odpovídá různým způsobům a úrovním komunikace. Když lidé komunikují v tom nejširším slova smyslu, činí tak v jednom ze tří různých ego-stavů. Ego-stav je specifický způsob myšlení, prožívání a chování. Každý ego-stav má svůj původ v specifické části mozku (Berne, 1997). V našem já lze rozlišit tři základní části (stavy, ve kterých funguje): rodič, dospělý a dítě. Jejich prostřednictvím model ego-stavů mapuje významné ranné zážitky (ego-stav dítě archeopsychický), důležité vlivy druhých (ego-stav rodič - exteropsychický) a integraci předchozích dvou do reality (ego-stav dospělý - neopsychický) (Lister-Ford, 2006; Berne, 1992). V každém okamžiku naše jednání vychází z jednoho z těchto tří ego-stavů. Během transakcí jedinci přecházejí z jednoho ego-stavu do jiného, avšak vždy jeden dominuje nad ostatními. Změny ego-stavů se odrážejí ve změnách chování, postoje, slov, gest a tónu komunikace. 2.3.2.1 Rodič Rodičovský ego-stav vychází ze zvnitřnělého hlasu autority, přijatých podmínek a postojů, které si jedinec osvojil, když byl dítětem. Je odrazem ego-stavů rodičovských osobností a reprodukcí jednání vlastních rodičů nebo jiných autorit. „Rodič“ je ta část, která myslí, cítí a jedná jako rodičovské a jiné (pro nás důležité) autoritativní postavy. Působí na nás prostřednictvím názorů a soudů. Je především nositelem hodnot, “ví“ co je dobře a co ne. Ochraňuje, pečuje, kárá, trestá, nabádá, zakazuje, hodnotí, je udržovatelem tradice. Dělá mnohé věci určitým zavedeným způsobem, protože „tak se to dělá“. - 16 -
Teorie transakční analýzy rozlišuje mezi „rodičem pečujícím a kontrolujícím“. Pro „kontrolujícího (kárajícího) rodiče“ je charakteristická přísnost, autoritativnost a rychlé utváření absolutních hodnotících soudů bez dostatečných informací. Dusí „dítě“ množstvím příkazů a pravidel, trestá, ovládá, kritizuje, zakazuje a přikazuje. Oproti tomu pro „pečujícího rodiče“ je prioritou prospěch „dítěte“. Proto chrání, odměňuje, opatruje, radí, utěšuje a zaplavuje starostlivostí. „Pečující rodič“ je pojímán spíše pozitivně, jako ten, který pomáhá „dítěti“, aby se cítilo dobře, ale může být i příliš majetnický a ochranitelský (Gabura, 2004). 2.3.2.2 Dospělý Dospělý ego-stav je sférou rozumu a usiluje o objektivní hodnocení skutečnosti. Je to ta část, jejíž cítění, myšlení a jednání se vztahuje k naší aktuální situaci. Je charakterizován jako klidný, objektivní, sebejistý a samostatný. Svým způsobem práce s informacemi třídí vnější svět a do vnitřního vnáší realismus, dělá racionální rozhodnutí, za která nese zodpovědnost. Využívá vlastních zkušeností a usměrňuje aktivitu rodiče i dítěte. Nachází uplatnění především při řešení problémů, kdy je schopen navrhnout řešení na základě zpracovaných faktů (Berne, 1992). V komunikaci se dospělý ego-stav projevuje neverbální přirozeností, seriózností, vyzrálostí, sebekontrolou, logikou, tolerancí, jasným vyjadřování vlastních názorů a aktivním nasloucháním.
V
jeho
verbálním
i
neverbálním
chování
nejsou
patrné
emoce
(Mikulaštík, 2003). 2.3.2.3 Dítě Dětský ego-stav je charakterizován „instinktivním, impulsivním a vysoce emotivním chováním. Obsahuje pozůstatky z minulosti, část já, která byla zafixována v ranném dětství. Dítě je ta část, která myslí, cítí a jedná způsobem, který ve člověku zbyl z doby, kdy byl dítětem. Vyjadřuje se prostřednictvím pocitů a instinktivních reakcí – jeho cílem je naplnění osobních potřeb.“ (Vybíral, 2005) Berne (1992) ve své teorii rozlišuje „dítě“ přirozené, adaptované a vzpurné. Chování „přirozeného dítěte“ (někdy nazývaného svobodné nebo tvořivé) je charakterizováno hravostí, nevázaností, otevřeným vyjadřováním emocí, intuitivností, spontánností, zvídavostí a přirozeností. „Aadaptované dítě“ je vedeno snahou zalíbit se dospělým. Proto se snaží vyhnout rozhodování a zodpovědnosti. V komunikaci se projevuje povolností, poslušností, pocity viny, přitakáváním, poddajností a ochotou. Často žádá o radu či prosí o pomoc. - 17 -
Naopak „Vzpurné dítě“ je v opozici, není příliš ochotné se podřizovat. Je tvrdohlavé, svévolné a negativistické, na všechno má vlastní názor.
2.3.3 Transakce Jak už napovídá sám název, transakce je centrálním konceptem teorie transakční analýzy a je úzce spjata s ego-stavy, které ji charakterizují. Za transakci Berne (1997) považuje jakoukoliv interakci mezi dvěma nebo více osobami. Je základní jednotkou společenského styku a lze ji rozložit na transakční podnět a transakční reakci. Během transakce každá z osob komunikuje v jednom ze tří z výše zmíněných ego-stavů. Jakákoli komunikace může být rozložena do série základních transakcí. Jednoduchá analýza transakce se zabývá tím, že určuje, který ego-stav vyvolal transakční podnět, a který na tento podnět reagoval. Berne (1992) rozlišuje komplementární – doplňující se transakce, kdy probíhá paralelní komunikace mezi dvěma ego-stavy. Reprezentuje případ, kdy člověk oslovený z určité vrstvy odpovídá zpět směrem k této vrstvě. Oproti tomu v případech křížových neboli zkřížených transakcí se ego-stavy účastníků komunikace vzájemně nedoplňují. Odpovídající porušuje symetrii a reaguje na jiný ego-stav než je ten, z kterého nebo na který byl oslovený. Může dojít k přerušení komunikace nebo se naopak vytvoří prostor pro netradiční řešení a naruší zaběhnuté stereotypy. U třetího typu, tzv. postranních transakcí, odlišuje Berne zjevnou a skrytou rovinu transakce. Skryté transakce mají několik úrovní – transparentní úroveň slouží jen k odvedení pozornosti a pravý význam se nachází ve skryté části informace, kterou nemusíme vždy dešifrovat. Nejjednodušší transakce jsou ty, při nichž podnět i reakce vycházejí z dospělého obou zúčastněných stran. Ty jsou také charakteristické pro „práci“, jak ji charakterizuje Berne (1997). Transakční podnět i reakce jsou doplňkové, tzn. vyvolaná reakce je správná a očekávaná. Tento typ transakce se předpokládá v interakci mezi personalistou a uchazečem o zaměstnání. Obecně jsou personální inzeráty, jako výchozí komunikační transakce procesu výběrového řízení stylizovány z dospělého ego-stavu. I když to nemusí být pravidlem. Aby firmy zaujaly specifické uchazeče, používají například Tvořivého dítěte6. Všechny inzeráty, na které odpovídali uchazeči, na jejichž průvodní dopisy jsem se zaměřila, jsou stylizovány z pozice dospělého ego-stavu.
6
Jako například v inzerátu počítačové firmy hledající programátory. Na letáku s výrazně uvedeným počítačovým kódem je chyba a výzva k potenciálním uchazečům, kteří jsou schopni je opravit, aby se přihlásili do výběrového řízení. Takového inzeráty jsou spíše výjimkou, souvisí s image firmy a cílovou skupinou oslovených uchazečů. - 18 -
Aby byla reakce (tzn. odpověď uchazeče na inzerát) efektivní, tzn. doplňková, měla by vycházet také z dospělého ego-stavu. V tomto případě může komunikace dále přirozeně pokračovat. Méně standardní je reakce, která vychází z jiného než dospělého ego-stavu uchazeče k dospělému ego-stavu nebo tzv. druhotná transakce (v níž se vyskytuje aktivita více než dvou ego-stavů). Takováto odezva připadá personalistovi (neznalému TA) „nějaká divná“, jeví se mu, že uchazeč „vypadl z role“, ale k přerušení komunikace zpravidla nedochází. K přerušení může dojít, když se vyskytne křížová transakce. Nejtypičtější je případ, kdy uchazeč reaguje z pozice rodič k ego-stavu dítěte. Výskyt jiného než dospělého ego-stavu v komunikaci mezi uchazečem a personalistou může ovlivnit postupně zvnitřňování role, ve které se často vyskytujeme. To vede k tomu, že se výrazněji zafixovávají některé z úrovní ega. Příkladem může být častější používání rodičovského ego-stavu u učitelů, manažerů, právníků nebo lékařů. Role dospělého je typická pro vědecké a výzkumné pracovníky a odborníky v technických profesích. Role dítěte je charakteristická naopak pro umělce a tvořivé jedince, kteří se nenechávají svazovat pravidly (Mikulaštík, 2003). Použitý ego-stav může ovlivnit také skutečnost, že uchazeči mohou formulovat průvodní dopis ve stavu frustrace a beznaděje, což Campbell (2006) považuje za jednu z nejčastějších chyb. Píší průvodní dopis ve špatné náladě, v situaci, kdy ztratili práci, na což často navazují další životní komplikace. Při psaní průvodního dopisu a životopisu je dobré se od těchto pocitů oprostit a psát s čistou hlavou.
- 19 -
3 Výzkum ego-stavů
3.1 Předvýzkum Ve svém zaměstnání personalistky jsem denně pročítala materiály desítek uchazečů, které se často velmi odlišovaly z hlediska tónu, formální úpravy, použitých formulací, klišé, polopravd apod. V rámci seminární práce do předmětu Komunikační analýzy jsem se podívala na tyto rozdíly optikou teorie transakční analýzy. Tato práce mi posloužila jako předvýzkum, z něhož jsem vycházela při formulování hypotéz, stanovení vzorku a volbě metody. Jako vzorek jsem v předvýzkumu použila 100 e-mailů, které přišly do e-mailové schránky zahraniční společnosti. Odpovědi byly doručeny v období od 8. 12. do 19. 12. 2006. Nejzávažnějšími problémy při stanovování vztahů mezi proměnnými v rámci předvýzkumu se jevily nevyváženost vzorku z hlediska jednotlivých pozic a interpretace jazykových atributů v dopisech cizinců7. Ve zvoleném vzorku měly nejvyšší podíl odpovědi uchazečů na pozice studentských brigád a na pozice v administrativě. Naopak kandidáti na manažerská místa byli zastoupeni pouze čtyřmi ze sta. Tento způsob výběru stejně jako náhodný výběr se tedy z hlediska naplnění kvót jednotlivých typů pozic ukázal jako nevhodný. Akcentuje inzeráty, které jsou zrovna aktuálně uveřejněny a pozice, o něž je největší zájem a nejvíce kandidátů s přístupem na internet splňuje jejich požadavky. Na takto zvoleném vzorku v předvýzkumu byl sledován výskyt jazykových atributů jednotlivých ego-stavů celkově a ve vztahu k jednotlivým pozicím, věku, vzdělání, délce zprávy a genderu uchazeče. Ačkoliv teorie transakční analýzy uvádí, že typ činnosti práce, kam spadá i výběrové řízení, je charakteristický použitím dospělého ego-stavu (Berne, 1997), ve vzorku se vyskytly také jazykové atributy ostatních ego-stavů. V dopisech uchazečů výrazně převažoval dospělý ego-stav. 68% uchazečů komunikovalo pouze z této pozice. Výskyt jazykových atributů (kromě dospělého) v ostatních dopisech se kromě dospělého ego-uvádí tabulka č. 1. Vyšší bylo zastoupení rodičovského ego-stavu ve skupině žadatelů o manažerské pozice a ego-stavu adaptovaného dítěte mezi uchazeči o absolventské pozice a studenty. Nebyly však sledovány proměnné, které by mohly výrazně ovlivňovat tyto vztahy. Proto byl výzkum
7
Ve vzorku se objevilo 13 cizinců, z toho 8 Slováků. - 20 -
rozšířen o sledování počtu let praxe, zkušeností na manažerské pozici a míry splnění požadavků uveřejněných v inzerátu. Tab. 1: Četnost výskytu jiných než dospělého ego-stavu v odpovědích uchazečů ve vzorku předvýzkumu
Ego-stav rodič dítě
adaptované svobodné vzpurné
Počet výskytů v průvodních dopisech 6 17 5 6
Na základě zjištění z předvýzkumu byl upraven způsob výběru průvodních dopisů do vzorku, stanoveny jednotlivé kategorie pozic a formulovány následující výzkumné otázky a hypotézy.
3.2 Cíl výzkumu ego-stavů, výzkumné otázky a hypotézy Cílem této části výzkumu je deskripce komunikačního vztahu a komunikačních prostředků používaných v průvodním dopise k žádosti o zaměstnání vycházející z teorie transakční analýzy. Prostředkem je rozkrytí používaných ego-stavů nejen v celkovém vzorku, ale především jejich souvislost s proměnnými, které se týkající pozice, o kterou uchazeč žádá, ale i přímo uchazeče, jako věk a gender uchazeče, vzdělání, počet let praxe, zkušenosti na manažerské pozici nebo míra splnění požadavků uváděných v inzerátu. Vzhledem k omezením plynoucím z povahy analyzovaného materiálů není záměrem výzkumu odhalení skutečných vnitřních postojů a osobnostních charakteristik uchazečů, ale popis jejich komunikační strategie a obrazu, který o sobě nabízejí personalistům – tedy způsobu jejich sebeprezentace.
3.2.1 Základní výzkumná otázka Jakou podobu má z pohledu ego-stavů komunikační interakce mezi uchazeči o zaměstnání a personalisty v průvodním dopise k žádosti o zaměstnání (v podmínkách zahraniční technicky zaměřené firmy) a jak souvisí s osobnostními proměnnými uchazeče?8
8
V rámci tohoto výzkumu jsou mezi osobnostní proměnné zahrnuty: věk, gender, vzdělání a pracovní zkušenosti uchazeče. Jsou tedy obsahově blízké proměnným demografickým. - 21 -
3.2.2 Dílčí výzkumné otázky 1.
Jaké výrazové prostředky užívají ve svých dopisech uchazeči o zaměstnání?
2.
Jakému ego-stavu (podle teorie transakční analýzy) odpovídají výrazové prostředky použité v průvodních dopisech k žádosti o zaměstnání?
3.
Existuje vztah mezi použitím výrazových prostředků jednotlivých ego-stavů a pozicí, o kterou má uchazeč zájem?
4.
Existuje vztah mezi použitím výrazových prostředků jednotlivých ego-stavů a věkem uchazeče?
5.
Existuje vztah mezi použitím výrazových prostředků jednotlivých ego-stavů a genderem uchazeče?
6.
Existuje vztah mezi použitím výrazových prostředků jednotlivých ego-stavů a vzděláním uchazeče?
7.
Existuje vztah mezi použitím výrazových prostředků jednotlivých ego-stavů a délkou pracovních zkušeností uchazeče?
8.
Existuje vztah mezi použitím výrazových prostředků jednotlivých ego-stavů a délkou pracovních zkušeností uchazeče na manažerské pozici?
9.
Existuje vztah mezi použitím výrazových prostředků jednotlivých ego-stavů a mírou splnění inzerovaných požadavků na pozici?
10. Existuje vztah mezi použitím výrazových prostředků jednotlivých ego-stavů a délkou dopisu?
3.2.3 Hypotézy Na základě výše uvedených výzkumných otázek a informací získaných předvýzkumem byla formulována řada hypotéz. První hypotéza je deskriptivního typu, tzn. popisuje, jak systém vypadá a z čeho se skládá. Ostatní popisují vztah mezi jednotlivými proměnnými. 1.
V průvodních dopisech k žádosti o zaměstnání se vyskytují jazykové atributy všech ego-stavů (tzn. rodičovského, dospělého a dětského), a to nerovnoměrně.
2.
V průvodních dopisech
uchazečů o manažerské pozice se jazykové atributy
rodičovského ego-stavu vyskytují častěji než u ostatních uchazečů. 3.
V průvodních dopisech uchazečů o absolventské pozice a brigády při studiu se jazykové atributy dětského ego-stavu vyskytují častěji než u ostatních uchazečů.
4.
V průvodních dopisech uchazečů o administrativní práci se jazykové atributy dětského ego-stavů vyskytují častěji než u ostatních uchazečů. - 22 -
5.
V průvodních dopisech uchazečů o technické pozice se jazykové atributy dospělého ego-stavu vyskytují častěji než u ostatních uchazečů.
6.
S věkem se zvyšuje v průvodních dopisech četnost použitých jazykových atributů rodičovského ego-stavu.
7.
S věkem se snižuje v průvodních dopisech četnost použitých jazykových atributů dětského ego-stavu .
8.
Muži používají v průvodních dopisech jazykové atributy rodičovského ego-stavu častěji než ženy.
9.
Ženy používají v průvodních dopisech jazykové atributy dětského ego-stavu častěji než muži.
10. Uchazeči s vyšším vzdělání používají v průvodních dopisech jazykové atributy rodičovského ego-stavu častěji než uchazeči s nižším vzděláním. 11. Uchazeči s nižším vzdělání používají v průvodních dopisech jazykové atributy dětského ego-stavu častěji než uchazeči s vyšším vzděláním. 12. Uchazeči s delšími pracovními zkušenostmi používají v průvodních dopisech jazykové atributy rodičovského ego-stavu častěji než lidé s kratší praxí. 13. Frekvence výskytu jazykových atributů dětského ego-stavu klesá s počtem let praxe. 14. Uchazeči s pracovními zkušenostmi na manažerské pozici používají v průvodních dopisech jazykové atributy rodičovského ego-stavu častěji než uchazeči bez praxe v managementu. 15. Uchazeči, kteří nesplňují požadavky kladené firmou v inzerátu, používají jazykové atributy dětského ego-stavu častěji než uchazeči, kteří tyto požadavky splňují. 16. Uchazeči, kteří splňují požadavky kladené firmou v inzerátu, používají jazykové atributy dospělého ego-stavu častěji než uchazeči, kteří tyto požadavky nesplňují. 17. S délkou dopisu klesá míra použití dospělého ego-stavu.
3.2.4 Zkoumané proměnné Z důvodů výběru zkoumaného vzorku je pro účely této práce průvodní dopis k žádosti o zaměstnání omezen na jakoukoliv formu sdělení adresovaného zástupcům firmy zaslaného do e-mailové schránky speciálně určené k účelům výběrového řízení.9 Toto sdělení může mít formu e-mailu, dokumentu přiloženému k e-mailu (např. ve formátu MS Word, Acrobat 9
Firmy používají pro účely výběrového řízení speciální e-mailové schránka, jejichž adresy jsou prezentovány na internetu. Jejich formát je zpravidla: kandidá
[email protected],
[email protected],
[email protected] apod. - 23 -
Reader) nebo zprávy přímo generované v prostředí internetového serveru zaměřeného na inzerci volných pracovních míst, kde jsou nabídky firmy umístěny. Předmětem analýzy bylo pouze „tělo zprávy“ včetně oslovení a závěrečného pozdravu. Z analýzy byly vyloučeny jména, adresy a datum na začátku zprávy a jméno (podpis), kontakty a datum uvedené za ním. Všechny průvodní dopisy k žádosti o zaměstnání zařazené do výzkumného vzorku jsou analyzovány z hlediska jazykových atributů a charakteristik příslušejících k jednotlivým ego-stavům, které jsou uvedeny v teoretické části práce a dále podrobněji operacionalizovány a analyzovány. Monitorovanými proměnnými jsou citoslovce, zdrobněliny, dětské výrazy, superlativa, emocionální projevy (velká písmena, podtržený text, víc než 1 vykřičník za větou, emotikony
-
smajlíky, …) kárání, přikazování, pochlebování, výroky absolutních
hodnotících soudů a další netypické formulace. Klíčovým znakem pro identifikaci však není jen použití výrazu, ale také tón věty a její kontext. Například použití vykřičníků může být znakem rodičovského ego-stavu (v případě imperativů), ale i dětského ego-stavu (u emočně zabarvených sdělení). Informace o pozici, o kterou má uchazeč zájem, byla získána z předmětu e-mailu, přímo z dopisu nebo ze zpráv generovaných internetovým serverem. Informace o věku, vzdělání, genderu, délce praxe a zkušeností na manažerské pozici vycházejí z údajů uvedených v životopise (s rizikem nemožnosti jejich faktického ověření). V případě klíčové proměnné, tedy četnosti jazykových atributů jednotlivých ego-stavů, se jedná o odpověďovou proměnnou. Podle Ferjenčíka (2000) jsou odpověďové proměnné výstupem organismu, což může být více či méně pozorovatelné chování nebo prožívání. Hodnoty odpověďových proměnných odrážejí vstupní informace, tzv. podnětové proměnné, a charakteristiky systému, tzv. organismické proměnné. V tomto případě je podnětovou proměnnou pozice, resp. inzerát na pozici, o kterou má uchazeč zájem (hypotézy 2 – 5). Organismické proměnné zde představují účastníka komunikace – uchazeče o zaměstnání, tedy jeho věk, gender, vzdělání a pracovní zkušenosti (hypotézy 6 – 16). Odpověďovou proměnnou kromě již zmíněné četnosti výskytu jazykových atributů jednotlivých ego-stavů je i délka průvodního dopisu. Výzkum se tedy snaží zjistit vztahy mezi podnětovými a odpověďovými
proměnnými,
organismickými
a
odpověďovými
proměnnými
i odpověďovými proměnnými navzájem. Nemůžeme zde mluvit o klasickém rozdělení nezávislých a závislých proměnných, protože zvolený design výzkumu neumožňuje libovolně manipulovat s hodnotami podnětových ani organismických proměnných. Navíc i v logickém smyslu není vždy patrné, - 24 -
která proměnná je závislá. Navíc při zvoleném výzkumném designu nelze logicky rozhodnout, zda nezávislou proměnnou je praxe na manažerské pozici, která je příčinou komunikace z pozice určitého ego-stavu nebo naopak to, že uchazeč používá při komunikaci určitého ego-stavu, je příčinou toho, že se vypracoval na manažerskou pozici. Z těchto důvodů je cílem výzkumu zjišťování vzájemných vztahů mezi proměnnými nikoliv určení kauzality.
3.3 Výběr vzorku Základní jednotku výzkumu je průvodní dopis k žádosti o zaměstnání. Tato skupina je však podstatně zúžena, což logicky vyplývá z použitého analyzovaného materiálu. Z důvodu dostupnosti jsem použila pouze elektronické žádosti o zaměstnání nikoliv všechny. Nejsou zahrnuty žádosti zaslané poštou. Nakládání s osobními údaji, mezi které patří i informace o zájemcích o práci, podléhá kontrole podle Zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů. Životopisy a další obdobné materiály, ze kterých lze přímo nebo nepřímo zjistit identitu osoby, lze dlouhodobě uchovávat pouze s výslovným a písemným souhlasem uchazeče. Životopis, který uchazeč předal zaměstnavateli za účelem výběrového řízení, se pro účely tohoto zákona považuje za podklad pro jednorázové posouzení, tj. rozhodnutí zaměstnavatele, zda jej nebo ji přijímá do práce či nikoliv. Po ukončení výběrového řízení je tedy nutné písemnosti vrátit nebo údaje zlikvidovat. Z tohoto důvodu je vzorek nutně časově omezen na uchazeče, kteří se účastní aktuálně probíhajících výběrových řízení. Ze základního souboru byly vyřazeny zprávy uchazečů, které obsahovaly pouze životopisy bez průvodního dopisu a dopisy, kde absentují jakékoliv životopisné údaje. Výběrovým souborem je tedy 1064 kompletních průvodních dopisů v elektronické formě zaslaných do e-mailové schránky zahraniční firmy zabývající se výrobou a vývojem v oblasti elektroniky a strojírenství v období od listopadu 2006 do února 2007. Do výběrového souboru jsou tedy zahrnuti i uchazeči z předvýzkumu, což však nemá žádný dopad na výsledky výzkumu. Na základě zkušeností z předvýzkumu a specifikace cíle výzkumu jsem ze vzorku vyloučila všechny cizince s výjimkou Slováků. Důvodem je rozdílné kulturní a jazykové prostředí, jiné zvyklosti při výběrovém řízení, které jsou popsány v kapitole 2.2.3. Bez znalostí jazyka rodilého mluvčího je také obtížné vyhnout se nepřesnostem v jemných jazykových nuancích při rozeznávání výrazových prostředků jednotlivých ego-stavů. Výzkum - 25 -
je zaměřen na české prostředí, zahrnutí zahraničních uchazečů by naopak narušovalo jeho validitu a nebylo by v souladu s jeho cílem. Z důvodů všech uvedených omezení výzkumného vzorku lze za základní soubor (tedy populaci, na kterou jsou výsledky výzkumu zobecnitelné) považovat všechny uchazeče o zaměstnání ve zkoumané firmě a s jistými rezervami jej rozšířit na významné zahraniční technicky zaměřené firmy zabývající se výrobou a vývojem. To však neznamená, že by výsledky tohoto výzkumu nebyly použitelné pro personalisty jiných společností i užitečnými informacemi pro uchazeče o zaměstnání. Během předvýzkumu jsem identifikovala několik skupin pozic, které mají určité společné znaky. Ve výběrovém souboru je počet uchazečů v těchto skupinách značně nevyvážený. Abych odstranila problémy s analýzou dat z toho plynoucí, rozhodla jsem se změnit způsob výběru vzorku na stratifikovaný náhodný výběr. Soubor jsem tedy rozdělila podle jednotlivých pozic, o které se respondenti ucházeli. Pozice jsem podle společných znaků rozdělila do pěti skupin. Z každé skupiny bylo náhodným výběrem vybráno 30 uchazečů. Konkrétní zprávu jsem vybrala vždy jako každou x-tou v chronologickém pořadí, kdy x bylo určeno podílem zpráv ve výběrovém souboru a zvoleného počtu zpráv ve vzorku. První zpráva v pořadí byla vybrána losem. Způsob slučování pozic do skupin a počty zpráv ve výběrovém souboru a ve vzorku jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 2:
Počet průvodních dopisů ve výběrovém souboru a ve vzorku podle jednotlivých pozic a skupin pozic
Ve výběrovém souboru Student 94 Trainee 85 Dělník 115 Skladník 44 Personální administ. 140 Účetní 49 Ostatní administrativa 134 Manažeři 87 Vývojoví inženýři 150 IT technici 122 Ostatní technici 44 CELKEM 1 064 Pozice
Ve vzorku 15 15 20 10 10 10 10 30 15 10 5 150
- 26 -
Skupina pozic
Ve výběrovém souboru
Ve vzorku
Studenti a absolventi
179
30
Dělníci
159
30
Administrativa
323
30
Manažeři
87
30
Technici a vývojáři
316
30
1 064
150
CELKEM
Jednotlivé skupiny pozic jsou vzhledem ke svým charakteristickým znakům vymezeny následovně: -
STUDENTI A ABSOLVENTI – skupina slučuje uchazeče o práci na částečný pracovní úvazek, kterou je možno vykonávat při studiu. Požadavkem na tyto pozice je vysokoškolské studium. Mezi absolventy patří uchazeči o tzv. Trainee program, tedy pozici přímo vytvořenou pro absolventy vysoké školy bez bližší profilace. Absolvent se během prvního roku pracovního poměru zúčastní „kolečka“ po firmě, kdy vystřídá několik typů pozic a teprve poté je rozhodnuto o jeho cílovém pracovním zařazení.
-
DĚLNÍCI A SKLADNÍCI – uchazeči o manuální práci v elektrotechnické nebo strojní výrobě a ve skladu.
-
ADMINISTRATIVA – práce spojená s vyřizování spisové agendy různého druhu.
-
MANAŽEŘI – vedoucí pracovníci s podřízenými.
-
TECHNICI – zaměstnanci pracující ve vývoji a výrobě ve strojní a elektrotechnické oblasti. Technická činnost zahrnuje „soubor činností, pracovních postupů, prostředků a znalostí, které umožňují využívat přírodní bohatství k průmyslové produkci“ (Všeobecná encyklopedie, 1999). Tyto pozice předpokládají technické vzdělání. Je třeba poznamenat, že ne všichni uchazeči splňují požadavky kladené na pozice.
Například ne všichni uchazeči o manažerské pozice mají zkušenosti s vedením podřízených. Ne všichni uchazeči o absolventské pozice a studentské brigády jsou skutečně absolventi a studenti. Někteří uchazeči o dělnické, technické nebo administrativní pozice mohou mít naopak praxi ve vedení podřízených. Výše uvedeným způsobem výběru (tedy naplněním kvót jednotlivých skupin) došlo ke změně poměru mezi pohlavími, věkovými a vzdělanostními skupinami mezi základním souborem a výběrem. Nedomnívám se však, že by tyto změny výrazným způsobem zkreslily výsledky. Počet jednotek ve vzorku, tedy 150 průvodních dopisů k žádosti o zaměstnání, jsem zvolila kvůli přiměřenému rozsahu zkoumaného materiálu. Domnívám se, že jde o vzorek dostatečně obsáhlý k tomu, aby z něj byly získány relevantní závěry. Jsem přesvědčena, že by jeho rozšíření nepřineslo výrazně odlišné výsledky.
3.4 Validita výzkumu Významná skupina intervenujících proměnných, které ohrožují externí validitu výzkumu, vychází z výše uvedených omezení výběru vzorku. Především ve vzorku jsem - 27 -
použila pouze uchazeče o zaměstnání v určité firmě, která je specifická svým zaměřením (elektrotechnická a strojní výroba a vývoj), a také svou image na trhu práce. Skupina uchazečů, kteří reagují na její volná místa, je tedy specifickým výsekem pracovního trhu. Další omezení validity vyplývá z použití žádostí pouze v elektronickém formátu, a tedy zúžení vzorku pouze na uchazeče s přístupem k internetu. Z těchto omezení plyne nemožnost zobecnění výsledků výzkumu na celou populaci na trhu práce, a také absence některých pozic, které se ve sledované firmě nenacházejí (např. obchodníků). Omezení vzorku na určité časové období dané legislativními omezeními by nemělo externí validitu výzkumu poznamenat. Během existence firmy v ČR se na trhu práce nevyskytly výraznější výkyvy a konstantní je také způsob vnější prezentace firmy vzhledem k uchazečům (v tomto případě především formát a způsob formulace personálních inzerátů). Výsledky výzkumu jsou však v širším ohledu poznamenány faktorem, který Ferjenčík (2003) nazývá historie. Zvyklosti a pravidla týkající se výběrového řízení nejsou neměnné. To, co se vyskytuje v průvodních dopisech ve zkoumaném vzorku jako výjimečný jev, může být za několik let jejich typickým znakem. Významným pozitivem zvoleného výzkumného designu posilujícím jeho interní validitu je vyloučení odpovídání respondentů sociálně žádoucím způsobem. Jedná se o autentické zprávy uchazečů, které nejsou primárně vytvořeny jako předmět výzkumu. Proto nemají jejich autoři tendenci formulovat je způsobem, který je sociálně žádoucí z hlediska cíle výzkumu. Můžeme tedy předpokládat, že zrcadlí přímo způsob respondentovy sebeprezentace v této konkrétní situaci. Naopak ohrožení interní validity spočívá v očekáváních ze strany experimentátora. Protože se v oblasti náboru zaměstnanců pohybuji dlouhá léta, mám utvořené jisté stereotypy, které by mohly zkreslit výsledky. Částečně lze tento efekt vyloučit přesnou operacionalizací, tedy stanovením sledovaných jazykových atributů. Další možností, kterou jsem využila, je „zaslepení výzkumníka“ při posuzování dopisu vzhledem ke sledovaným osobnostním proměnným. Průvodní dopis je analyzován a kódován vždy před otevřením dokumentu s životopisnými údaji. Jisté nápovědy o těchto údajích však zanechává i název pozice, o kterou se respondent uchází a některé informace v průvodním dopise uvedené. Vzhledem k povaze výzkumu však nelze uplatnit dvojitou kontrolu naslepo, kdy ani výzkumník ani subjekt neznají úroveň nezávislé proměnné (Ferjenčík, 2000). Potenciální efekt různého vyhodnocování materiálů různými výzkumníky je odstraněn tím, že všechny jednotky byly vyhodnocovány jedním výzkumníkem. - 28 -
Dalším zdrojem ohrožení interní validity výzkumu je neekvivalentnost skupin. Vzhledem k tomu, že hodnoty proměnných jsou přiřazeny nezávisle na výzkumníkovi, skupiny nejsou v proměnných nezahrnutých do výzkumu rovnocenné. Z toho důvodu mohou interindividuální rozdíly ve skupinách uchazečů ovlivňovat četnost použití jazykových atributů jednotlivých ego-stavů. Například dominance a submisivita uchazečů, které mohou ovlivňovat komunikační styl, se pravděpodobně budou vyskytovat ve skupině manažerů v jiném poměru než ve skupině administrativních pracovníků. Kromě toho, že nejsme schopni tuto proměnnou ovlivňovat, nejsme navíc vzhledem k povaze výzkumného materiálu ji ani schopni měřit.
3.5 Četnost výskytu ego-stavů ve vzorku Celý proces náboru a výběru zaměstnanců patří podle teorie transakční analýzy Erica Berneho (1997) do kategorie aktivit neboli práce. Pracovní transakce jsou typické tím, že komunikace probíhá v rovině ego-stavů dospělý – dospělý. Ačkoliv se atributy dospělého ego-stavu vyskytly ve všech průvodních dopisech, v řadě z nich byly indentifikovány také výrazové prostředky jiných ego-stavů. Podobně jako v předvýzkumu, kromě formulací odpovídajících dospělému ego-stavu se ve více než polovině případů (u 77 dopisů) vyskytla jedna nebo více formulací, vět nebo odstavců odpovídajících jazykovým charakteristikám rodičovského nebo dětského ego-stavu. Jak uvádí tabulka č. 3, nejčastěji se kromě dospělého ego-stavu vyskytly formulace charakteristické pro ego-stav adaptovaného dítěte. Jazykové atributy ego-stavu pečujícího rodiče ve zkoumaném vzorku nebyly zaznamenány. Tab. 3: Frekvence výskytu jednotlivých ego-stavů ve zkoumaném vzorku
Ego-stav Jen dospělý ego-stav Rodičovský ego-stav + dospělý ego-stav Ego-stav kárající rodič + dospělý ego-stav Ego-stav oečující rodič + dospělý ego-stav Dětský ego-stav + dospělý ego-stav Ego-stav adaptované dítě + dospělý ego-stav Ego-stav přirozené dítě + dospělý ego-stav Ego-stav vzpurné dítě + dospělý ego-stav CELKEM
- 29 -
Počet průvodních dopisů 73 16 16 0 61 41 13 7 150
Počet průvodních dopisů v % 48,7% 10,7% 10,7% 0% 40,7% 27,3% 8,7% 4,7% 100%
Převahu dospělého ego-stavu potvrzuje také ukazatel průměrného procentuálního zastoupení jazykových atributů jednotlivých ego-stav.10 Průměrné procentuální zastoupení jazykových atributů dospělého ego-stavu ve všech zprávách bylo 84%. Průměrná míra zastoupení jazykových atributů rodičovského nebo dětského ego-stavu ve zprávách, kde byl tento výskyt zjištěn, byla 32% a medián 29%. To znamená, že pokud se ve zprávě vyskytly formulace charakteristické pro rodičovský nebo dětský ego-stav v průměru zaujímaly necelou třetinu zprávy. Zbylé 2/3 odpovídaly dospělému ego-stavu. Jejich podíl na celkové délce zprávy však přesáhl polovinu zprávy pouze v devíti případech. Vzhledem k těmto devíti extrémním případům, které ovlivňují hodnotu průměru, jsem v následujícím grafu, který ukazuje průměrné procentuální zastoupení jazykových atributů jednotlivých ego-stavů ve zprávách, použila hodnotu mediánu. Obr. 1: Medián procentuálního zastoupení jazykových atributů jednotlivých ego-stavů podle skupin zpráv, ve kterých se tyto atributy vyskytují 100% 90%
29%
28%
27%
71%
72%
73%
39%
80% 70% 60% 50%
100%
40% 30%
61%
20% 10% 0%
Pouze Dospělý ego-stav
Ego-stav Dospělý Ego-stav Dospělý Ego-stav Dospělý Ego-stav Dospělý a Rodič a Adaptované a Přirozené dítě a Vzpurné dítě dítě
Medián procentuálního zastoupení Ego-stavu vzporného dítěte ve skupině Medián procentuálního zastoupení Ego-stavu přirozeného dítěte ve skupině Medián procentuálního zastoupení Ego-stavu adaptovaného dítěte ve skupině Medián procentuálního zastoupení Rodičovského ego-stavu ve skupině Medián procentuálního zastoupení Dospělého ego-stavu ve skupině
10
tato proměnná vznikla podílem počtu slov ve formulacích, které odpovídají jednotlivým ego-stavům a celkového počtu slov ve zprávě (bez adresy, data a popisu). - 30 -
3.5.1 Jazykové atributy jednotlivých ego-stavů 3.5.1.1 Dospělý ego-stav Z dospělého ego-stavu vycházejí formulace vzorových průvodních dopisů, které se objevují v příručkách, na internetu i v odborné literatuře. To odpovídá i Berneho (1997) poznatku, že dospělý ego-stav je charakteristický pro pracovní aktivity, ke kterým patří i celý proces výběrového řízení. Typické formulace vycházející z dospělého ego-stavu jsou faktická sdělení týkající se inzerátu a pozice, na kterou uchazeč reaguje, uvedení způsobu možného kontaktování nebo navržení následujících možností komunikace. Příkladem typické e-mailové zprávy vycházející z dospělého ego-stavu může být: „Dobrý den, zaujalo mě volné místo účetní uveřejněné na www.jobs.cz. Životopis najdete v příloze.Nastoupit mohu ihned. V případě zájmu mne kontaktujte na tel: 602 – 602 602. S pozdravem XY“11 V těchto čtyřech větách najdeme strohá fakta bez jakéhokoliv osobního zabarvení. Jedná se o čistě operativní transakci, reakci z pozice dospělého ego-stavu uchazeče směrem k dospělému ego-stavu personalisty. Obecně lze říci, že zprávy obsahující pouze faktická sdělení jsou častěji psány z pozice dospělého ego-stavu. V některých zprávách uchazeč zmiňuje své důvody zájmu o pozici, silné stránky, důvody pro změnu zaměstnání nebo svůj přínos pro potenciálního zaměstnavatele. Tím se komunikace dostává do osobnější roviny, projevují se emoce a objevují se v ní formulace odchylující se od dospělého ego-stavu. 3.5.1.2 Rodičovský ego-stav Rodičovský ego-stav vyskytující se ve zprávách může mít charakter kritizujícího nebo kárajícího rodiče. Komunikace je většinou zamýšlena směrem k „dítěti“ personalisty, kterého považuje za nekompetentního úředníka. Je „dotčen“, že s ním nejedná přímo vedení firmy. Tento postoj může souviset s komunikačními stereotypy v současném zaměstnání nebo s předchozí negativní zkušeností s výběrovým řízením. Příkladem může být odpověď 63-letého vývojáře navigačních systémů, která začíná netradičním pozdravem „Vážení přátelé, …“ evokujících „rovnostářský“ vztah nestandardní pro první kolo výběrového řízení. Tato odpověď se celá nese v „nezvykle neuctivém“ duchu a končí modrou barvou zvýrazněnou větou: „…Kromě automatické odpovědi bych ocenil kontakt na odpovědnou osobu….“ 11
do textu vkládám přesný přepis e-mailů včetně pravopisných chyb nebo případně absence interpunkce. Záznamy komunikace jsou ohraničeny uvozovkami a zvýrazněny kurzivou. - 31 -
Implicitně obsažená kritika signalizuje postoj „Já jsem OK, ty nejsi OK“. Uchazeč předpokládá, že personalisté by mu odeslali pouze automatickou odpověď a jeho žádostí by se dál nezabývali. Proto chce převzít větší kontrolu nad situací. Dalším jazykovým atributem charakteristickým pro rodičovský ego-stav jsou příkazy. Přikazující „rodič“ dává najevo jistotu, že bude pozván k pohovoru. Personalistu považuje za nekompetentního posoudit, kdo je vhodným uchazečem a svými formulacemi mu nedává možnost volby, zda jej na pohovor pozve či nikoliv. Uchazeč zdánlivě rozhoduje za personalistu a snaží se mu svůj názor vnutit a přikázat. Formulace jsou asertivní a obsahují imperativy. Tento přístup se vyskytuje ve dvou skupinách uchazečů. U uchazečů s manažerskou praxí může být projevem zvnitřnělého způsobu komunikace v zaměstnání. Druhou skupinou jsou uchazeči, kteří nesplňují požadavky, které jsou na pozici kladené. Akcentuje snahu překonat překážku v podobě personalisty. Jako příklad uvádím průvodní dopis vedoucího oddělení vývoje významné zahraniční společnosti s mezinárodní praxí, který se uchází o podobnou pozici. Nevyjadřuje jakékoliv pochyby o tom, že by mohly být jeho materiály v prvním kole výběrového řízení zamítnuty. „Dobrý den, rád bych si sjednal se zástupci Vaší firmy konzultační schůzku ohledně nabízené pracovní pozice Design Manager. XY“ Podobně i 36-letý uchazeč se třemi lety zkušeností na manažerské pozici. Ve svém dopise nežádá či neprosí, ale udílí personalistům příkazy podobně jako svým podřízeným. Žádost se jeví jako neadekvátní i s ohledem na to, že všechna volná místa jsou dostupná na internetových stránkách. „Dobry den,zasilam vam k nahlednuti muj CV s prehledem me dosavadni praxe. Obratem zašlete aktualni vhodne pozice na Morave k posouzeni. Děkuji. XY“. Podobně závěrečná věta uchazeče zaměstnaného na pozici vedoucího oddělení naznačuje, že je zvyklý udílet příkazy. Obsahuje jasný povel – rychle odpovězte. „Dobrý den.Mám zájem o práci na uvedené pozici. Přiloženě zasílám životopis.Vaši odpověď očekávám co nejdříve.XY“ Dalším jazykovým projevem typickým pro rodičovský ego-stav, formulovaným nepřímo spíše v latentní rovině, jsou generalizované soudy. Příkladem může být zpráva uchazeče v současné době pracujícího ve vývoji v USA. Naznačuje postoj Já jsem OK, vy jste ? (ještě se rozhodnu podle toho, co se dozvím). „Dobry den, zajimalo by mne co je u vas zajimaveho k dipozici. Divam se po necem spise pro vlastni uspokojeni, pozvednuti kraje, vysoka kvalita a spolehlivost, tedy rozhodne ne zadne cinske, tw firmy a podobne. Muzeme si promluvit telefonem.(-9h). XY. - 32 -
Ve svých formulacích generalizuje a uvádí obecné soudy. Skrytě odsuzuje ty, kteří jsou vlastněni čínskými majiteli nebo tw firmy. To jsou ti špatní, nekvalitní a nespolehliví a jejich zaměstnanci nepřispívají k rozvoji kraje. Jeho zájem o práci je uveden podmíněně – práci nepotřebuje, požaduje pouze informace. 3.5.1.3 Dětský ego-stav V analyzovaném vzorku e-mailové komunikace se vyskytly tři formy ego-stavů vycházející z pozice „dítěte“: adaptované – poslušné dítě, vzpurné dítě a svobodné – tvořivé dítě. Adaptované dítě Mezi ostatními typy dětského ego-stavu se nejčastěji vyskytl ego-stav adaptovaného či poslušného dítěte. Uchazeči, kteří z něj vycházejí, dávají najevo své podřízené podstavení vzhledem k zástupcům firmy. Formulace vyjadřující jejich zájem o práci naznačují výrazně nižší postavení. Jejich dopisy vyznívají spíše jako ponížená prosba o práci než jako rovnocenná komunikace. „…Dovoluji si zaslat Vám tuto žádost s prosbou o zařazení do výběrového řízení. Předem děkuji za odpověď – jakoukoli. „ Kandidát formuluje svou žádost uctivým tónem. Slovo žádost akcentuje ještě slovem prosba. Jedno z nich je nadbytečné. Svou poznámkou „-jakoukoli“ dává najevo, že s jistou pravděpodobností očekává negativní vyrozumění. Dalším příkladem uchazeče, který formuluje svůj dopis z podřízeného postavení, je 18-letý absolvent SOU strojního. „Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o práci. Doufám, že na moji žádost zareagujete abych Vás přesvědčil o mých znalostech a schopnostech. Pokud mi nevyhovíte, prosím Vás, abyste moji žádost založili do registru uchazečů.Práci ve vícesměnném provozu nevidím jako žádnou překážku.Budu velmi rád, pokud mé materiály vezmete v úvahu. Předem děkuji za čas věnovaný mé žádosti. Těším s na Vaši dopověď. XY.“ Dalším jazykovým atributem typickým pro ego-stav adaptovaného dítěte je nepřiměřené pochlebování a lichocení potenciálnímu zaměstnavateli, například: „…Velice rád bych začal svou profesní kariéru ve společnosti ABC, neboť se jedná o mezinárodní velmi silnou společnost, ve které bych mohl doufám uplatnit své teoretické odborné i jazykové znalosti a přitom dále se vzdělávat a zdokonalovat v nových dovednostech a znalostech. …“ „…Mám velký zájem pracovat pro tak velkou a úspěšnou společnost. …“ - 33 -
„…Proto teď hledám firmu s pevným zázemím, což ABC bezpochyby je….“ „…Vzhľadom k tomu, že hľadám prácu v Brne a okolí a Vašu spoločnosť považujem za jednu z najvýznamnejších firiem investujúcich v ČR, zasielam Vám svoj životopis. …“ „…Tesilo by ma keby som mohol pracovat v svetoznamej firme….“ Uchazeči dávají najevo, že je zajímavá nabídka zahraniční společnosti velmi motivuje způsobem, který je staví do podřízeného postavení. Toto vyjádření silného zájmu o práci může být doprovázeno podbízením nebo nabídkou nepřiměřených, často i nelegálních praktik postihujících zaměstnance, např. zdůraznění ochoty neomezeně pracovat přesčas, bez nároku na mzdu – na zkoušku, nelegálním způsobem si obstarat SW, na kterém by pracovali z domu apod. Dalším jazykovým atributem ego-stavu adaptovaného dítěte je zdůrazňování slabých stránek nebo nesplnění požadavků inzerátu. „… Vím, že ještě nemám příliš mnoho zkušeností, ale rád se učím novým věcem a co nejrychleji se budu snažit rozšířit své znalosti požadovaným směrem….“ „… Obávám se, že má angličtina není na nijak pokročilé úrovni - ovládám opravdu jen základní komunikaci….“ Z teorie transakční analýzy vyplývá, že pokud najde adaptované dítě protějšek v pečujícím rodiči personalisty (nebo spíše personalistky), který ocení jeho snahu a motivaci, zvyšují se jeho naděje na úspěch ve výběrovém řízení. Personalistovi je uchazeče líto a snaží se mu ze všech sil poradit a pomoci. Vzpurné dítě Vzpurné nebo vzdorovité dítě má mnoho společných znaků s rodičovským ego-stavem a ego-stavem adaptovaného dítěte. Jeho formulace často odpovídají jazykovým atributům rodičovského ego-stavu, ale jeho důvody vychází z ego-stavu adaptovaného dítěte. Identifikace jeho výskytu je charakteristická tím, že použití určitých formulací je třeba posuzovat také z hlediska celkového tónu a kontextu dopisu. Cílem uchazečů je působit dojmem sebevědomého, nediskutujícího rodičovského ego-stavu. Snaží se napodobit formální komunikační styl, nicméně je patrné, že s podobným způsobem vyjadřování nemají příliš mnoho zkušeností. Celkový dojem je díky neadekvátnímu použití superlativů a sebevědomých prohlášení (zvláště v kontrastu s nenaplněním požadavků na volné místo) neupřímný a strojený. Podobným způsobem komunikuje pubescent, který si není jistý sám sebou, ale okázale dává najevo své zdánlivé - 34 -
sebevědomí. Důvody, proč kandidáti vystupují v této pozici, jsou obdobné jako u adaptovaného dítěte. Vědomí konkurence na trhu práce či nedostatků v požadavcích kladených na pozici nahrazují přehnaným sebevědomím až „vzpurností“. „Vážený pane AB, dovoluji si Vás oslovit s žádostí o zařazení do výběrového řízení na pozici NÁBOROVÝ SPECIALISTA, inzerovanou na www.XYZ.cz. V současné době pracuji na pozici Manažera výběrových řízení, avšak vzhledem k nemožnosti dalšího osobního rozvoje a profesního růstu uvažuji o změně svého uplatnění. Mým profesním cílem je získání kreativní práce, v těsném kontaktu s lidmi. Pracuji zcela samostatně a věřím, že bych svým vysoce iniciativním a vstřícným přístupem byla společnosti prospěšná. Jsem si jista, že Vámi nabízenou práci jsem schopna zvládnout s odpovídajícími výsledky. V případě potřeby zaměstnavatele se nebráním dalšímu vzdělávání (naopak tuto možnost bych uvítala). Bližší informace o mé osobě naleznete v přiloženém CV. V případě zájmu o osobní setkání preferuji čas 7-8:30 a poté 16:45 a dále, kterýkoli den. Prosím o kontakt e-mailem. S pozdravem XY.“ Důležitou informací výrazně měnící kontext sdělení o jistotě, že je schopna práci vykonávat je, že uchazečka – zaměstnankyně personální agentury, nesplňuje dva ze tří základních požadavků, a to vysokoškolské vzdělání a aktivní znalost angličtiny. Ačkoliv proklamuje význam své práce pro zaměstnavatele (vznešeným názvem zastávané práce manažer výběrových řízení) a zdůrazňuje samostatnost, přiznává, že si není schopna zařídit uvolnění v rámci pracovní doby či soukromý telefonát. Je možné, že se cítí ohrožená, má strach, aby se kolegové či nadřízení nedozvěděli, že si hledá nové zaměstnání. Svobodné dítě Svobodné nebo tvořivé dítě si nedělá příliš starostí s formálností situace a zvyklostmi, kterými se formulování průvodních dopisů řídí, avšak není neuctivé. Jeho projev se vyznačuje nezvyklými „hravými“ formulacemi, vtipem, nevázanými projevy emocí, nadsázkou nebo nezvyklým použitím několika vykřičníků nebo emotikonů (smajlíků). Personalisté mají zpravidla tyto kandidáty rádi, protože jim zpříjemňují chvíle pročítání velkého množství stereotypních materiálů. Tyto kandidáti je zaujmou a častěji si je zapamatují, protože jejich dopisy (pozitivně) vybočují z řady. Příkladem mohou být některé formulace z žádosti 25-letého středoškoláka o místo v oblasti informačních technologií. „Dobrý den; Zaujal mě Váš inzerát. (http://www.abc.def.+ěščřž.pid) Poslední dva roky jsem se profesně "věnoval" správě serverů,, serverovych aplikací, konfiguraci a údržbě doménového prostředí, nastavování CITRIX farem a jiným podobným radovánkám. Sama o sobě by tato praxe nebyla ničím zajímavá nebýt toho, že jsem tuto činnost vykonával po celé Evropě právě v síti ABC (doména: europe1). Rád bych nabyté zkušenosti zůročil a pozice IT Specialisty (byť jen na krkrátké 3 měsíce) mi připadá jako dobré místo odkud začít. V případě - 35 -
Vašeho zájmu o jakékoli doplňující informace jsem Vám plně k dispozici i v těchto dnech vánočních a povánočních s pozdravem XY“ Další uchazečkou, která použila ve svém dopise neformální sloh typický spíše pro ústní komunikaci s projevy emocí je dvacetiletá středoškolačka. Uchází se o práci ve výrobě. „Dobrý den, všimla jsem si že hledáte spoustu nových zaměstatnců a tak bych Vám také ráda poslala životopis. Tak doufám, že se brzy uslyšíme nebo i uvidíme. Přeji krásný den!! S pozdravem XY.“ Použití jednoho nebo několika vykřičníků může být v určitém kontextu (mimo imperativů) znakem dětského ego-stavu. V následujícím případě je zdůrazněním prosby a zájmu o místo. „Dobrý den, posílám Vám můj životopis, je v příloze. Prosím, ozvěte se mi!!! Děkuji!“ Dalším jazykovým atributem typickým po ego-stav přirozeného dítěte, který se vyskytl v průvodních dopisech, jsou zdrobněliny. „…Jsem velice schopná, mladá, aktivní, učenlivá osůbka…“ „Jestli jsem Vás malinko zaujala,budu moc ráda,když mně kontaktujete. Jsem sice vyučená cukrářka,ale ráda se učím novým věcem..“ Dalším výrazovým prostředkem typickým pro ego-stav přirozeného dítěte jsou emotikony (smajlíky), například: „…Jinak preji pekne svatky☺. XY“.
3.5.2 Testování hypotézy číslo 1 V průvodních dopisech k žádosti o zaměstnání se vyskytují jazykové atributy všech ego-stavů (tzn. rodičovského, dospělého a dětského), a to nerovnoměrně. Rovnoměrnost rozložení jednotlivých ego-stavů lze testovat statistikou χ2 (chí-kvadrát), založenou na porovnání empirických a očekávaných četností výskytu proměnné12. Hodnota χ2 je rovna 99,467 a její statistická signifikance je blízká nule13. Hypotézu č. 1 o nerovnoměrnosti výskytu jednotlivých ego-stavů můžeme tedy přijmout. Ačkoliv jsou podle teorie transakční analýzy pracovní transakce (zastoupené průvodními dopisy) typické použitím dospělého ego-stavu, vyskytují se v nich nerovnoměrně také jazykové atributy ostatních ego-stavů. Poměrně vysoký výskyt komunikace z pozice dětského ego-stavu může souviset také s interkulturálními rozdíly.
12
Všechny statistické výpočty ve výzkumu byly prováděny v 95% intervalu spolehlivosti. Zamítáme nulovou hypotézu: Rozložení jazykových atributů jednotlivých ego-stavů (dítě, dospělý a rodič) je rovnoměrně stejné. - 36 13
3.6 Četnost výskytu jazykových atributů jednotlivých ego-stavů a pozice, o kterou má uchazeč zájem Jak je uvedeno v kapitole „3.3 Výběr vzorku“, jsou všechny průvodní dopisy rozděleny do 5 skupin podle pozice, o kterou měl uchazeč zájem. Následující kontingenční tabulka č. 4 uvádí počet dopisů, ve kterých se vyskytly jazykové atributy jednotlivých ego-stavů. Dospělý ego-stav není uveden, protože se vyskytuje ve všech průvodních dopisech.
Tab. 4: Počet průvodních dopisů, ve kterých se vyskytly sledované ego-stavy.
STUDENTI A ABSOLVENTI DĚLNÍCI A SKLADNÍCI ADMINISTRATIVA MANAŽEŘI TECHNICI A VÝVOJOVÍ INŽENÝŘI CELKEM
počet v% počet v% počet v% počet v% počet v%
Kárající Adaptované Přirozené Vzpurné CELKEM rodič dítě dítě dítě 2 14 3 4 23 7% 47% 10% 13% 77% 3 7 4 0 14 10% 23% 13% 0% 46% 0 8 2 3 13 0% 27% 7% 10% 44% 8 7 0 0 15 26% 23% 0% 0% 49% 3 5 4 0 12 10% 17% 13% 0% 40% 16 41 13 7 77
Údaje napovídají, že se jednotlivé ego-stavy nevyskytují ve všech skupinách pozic rovnoměrně. Rovnoměrnost rozložení na základě hodnot reziduí testuje statistika χ2. Pro zvolený vzorek je hodnota Pearsonova χ2 rovna 37,035 a její dvoustranná signifikance je 0,002, což naznačuje nerovnováhu v rozložení četností. Vzhledem k tomu, že 60% buněk (tedy více než 20%) má očekávanou hodnotu nižší než 5, není jeho použití statisticky korektní, resp. není dostatečně spolehlivé. Rozdíly v rozložení ego-stavů v jednotlivých skupinách pozic ukazuje srovnání empirických a očekávaných četností v jednotlivých buňkách. Empirická četnost je pozorovaná hodnota v políčku. Očekávaná četnost je hodnota, která by se v políčku objevila, pokud by bylo rozložení rovnoměrné. V tabulce 5 jsou uvedena také rezidua, která udávají rozdíl mezi empirickou a očekávanou četností.14 Nejvýraznější rozdíly mezi oběma hodnotami se vyskytují ve skupině studentů a absolventů a skupině manažerů. 14
Žlutá políčka ukazují buňky, ve kterých je empirická četnost vyšší než bychom očekávali. Modrá naopak ukazuje buňky, ve kterých je empirická četnost nižší než bychom očekávali. - 37 -
Tab. 5: Empirická a očekávaná četnost výskytu jednotlivých ego-stavů a rezidua ve skupinách pozic Skupina pozic
Ukazatel
empirická četnost očekávaná četnost reziduum empirická četnost Dělníci a očekávaná četnost skladníci reziduum empirická četnost Administrativa očekávaná četnost reziduum empirická četnost Manažeři očekávaná četnost reziduum empirická četnost Vývojáři a očekávaná četnost technici reziduum empirická četnost CELKEM očekávaná četnost Studenti a absolventi
Jen Výskyt dalšího ego-stavu mimo dospěl. ego-stavu dospělý Kárající Adaptov. Přirozené Vzpurné ego-stav CELKEM rodič dítě dítě dítě 7 2 14 3 4 30 14,6 3,2 8,2 2,6 1,4 30 -3,1 -0,8 2,7 0,3 2,5 9,4 16 3 7 4 0 30 14,6 3,2 8,2 2,6 1,4 30 0,6 -0,1 -0,5 1,0 -1,4 3,6 17 0 8 2 3 30 14,6 3,2 8,2 2,6 1,4 30 1,0 -2,1 -0,1 -0,4 1,5 5,1 15 8 7 0 0 30 14,6 3,2 8,2 2,6 1,4 30 0,2 3,2 -0,5 -1,9 -1,4 7,2 18 3 5 4 0 30 14,6 3,2 8,2 2,6 1,4 30 1,4 -0,1 -1,5 1,0 -1,4 5,4 73 16 41 13 7 150 16 41 13 7 150 73
3.6.1 Testování hypotézy číslo 2 V průvodních dopisech uchazečů o manažerské pozice se jazykové atributy rodičovského ego-stavu vyskytují častěji než u ostatních uchazečů. K testování této hypotézy lze použít srovnání průměrného výskytu jazykových atributů rodičovského ego-stavu ve skupině uchazečů o manažerské pozice a zbytkem vzorku. Zjišťujeme, zda rozdíl ve výskytu jazykových atributů rodičovského ego-stavu mezi oběma skupinami je způsoben výběrovou chybou nebo zda existuje také v základním souboru.15 Ke srovnání průměrného výskytu jazykových atributů rodičovského ego-stavu použijeme T-test pro dva nezávislé průměry. Ve skupině uchazečů o manažerské pozice se rodičovský ego-stav vyskytl u 27% uchazečů, v ostatních skupinách to bylo u 7% uchazečů. Jednostranná signifikance statistiky t je rovna 0,013.16 Lze tedy konstatovat, že rozdíl v četnosti výskytu jazykových atributů rodičovského ego-stavu mezi skupinou uchazečů o manažerské pozice a ostatními uchazeči (který činí 20%), není způsoben výběrovou chybou a objevuje se také v základním souboru.17
15
Nulová hypotéza bude znít: Ve frekvenci výskytu jazykových atributů rodičovského ego-stavu mezi skupinou uchazečů o manažerské pozice a ostatními skupinami (zbytkem souboru) není rozdíl. 16 Signifikance charakteristiky F Levenova testu je blízká nule, proto je použita statistika t pro nestejné rozptyly. 17 Zamítáme nulovou hypotézu o neexistenci rozdílu mezi skupinami. - 38 -
Ke zjištění míry těsnosti vztahu lze použít koeficient Φ (Fí), který je vhodný pro situaci, kdy kontingenční tabulka má 2 x 2 buňky. Celková souvislost mezi zájmem o manažerskou pozici a výskytem jazykových atributů rodičovského ego-stavu je na střední úrovni18, Φ = 0,259. Její statistická významnost je 0,002, což potvrzuje výsledky T-testu. Tento výsledek můžeme interpretovat zvnitřněním často používaného ego-stavu. Předpokládáme, že část uchazečů o manažerské pozice má jisté zkušenosti s vedením podřízených. Ve svém zaměstnání jsou zvyklí komunikovat z pozice rodičovského ego-stavu. Dalším možným vysvětlením je sociální žádoucnost směřovaná k zástupcům firmy. Uchazeči o manažerské pozice předpokládají, že se od nich komunikace z pozice rodiče očekává a přispívá ke splnění požadavků na volné místo. Důležitou roli mohou také hrát osobnostní charakteristiky uchazečů o manažerské pozice. Můžeme předpokládat, že uchazeč, který má zájem získat manažerský post, bude dominantnější než zbytek populace, tedy bude mít i větší sklon používat v komunikaci rodičovského ego-stavu. 3.6.2 Testování hypotézy číslo 3 V průvodních dopisech uchazečů o absolventské pozice a brigády při studiu se jazykové atributy dětského ego-stavu vyskytují častěji než u ostatních uchazečů. Při testování této hypotézy postupujeme analogicky s předcházejícím případem hypotézy číslo 2. Zjišťujeme, zda rozdíl ve výskytu jazykových atributů dětského ego-stavu mezi skupinou uchazečů o absolventské pozice a studentské brigády a ostatními skupinami je způsoben výběrovou chybou nebo zda existuje také v základním souboru. Ve skupině uchazečů o absolventské a studentské pozice se některý z typů dětského ego-stavu vyskytl u 70% uchazečů, ve zbytku vzorku to bylo u 33% uchazečů. Jednostranná signifikance statistiky t je blízká nule19. Můžeme tedy tvrdit, že zjištěný rozdíl mezi oběma skupinami se s 95% pravděpodobností vyskytne také v základním souboru a přijmout hypotézu, že
18
De Vaus (1990) navrhuje následující interpretaci asociačních koeficientů: Hodnota koeficientu: interpretace souvislosti 0,01 – 0,09 triviální, žádná 0,10 – 0,29 nízká až střední 0,30 – 0,49 střední až podstatná 0,50 – 0,69 podstatná až velmi silná 0,70 – 0,89 velmi silná 0,90 – 0,99 téměř perfektní
19
Signifikance charakteristiky F Levenova testu je 0,466, proto je hodnota statistiky t pro stejné rozptyly. - 39 -
dětský ego-stav se v dopisech uchazečů o absolventská místa a studentské brigády vyskytuje častěji než ve zbytku vzorku20. Abychom zjistili, který z typů dětského ego-stavu se na rozdílu mezi skupinami podílí nejvíce, můžeme testovat stejným způsobem i frekvenci výskytu jazykových atributů ego-stavu adaptovaného dítěte, přirozeného dítěte a vzpurného dítěte. Hodnoty výskytu jazykových atributů dětského ego-stavu i hodnoty statistických signifikancí T-testu jsou uvedeny v tabulce 6. Tab. 6: Výskyt jazykových atributů dětského ego-stavu u uchazečů o absolventské pozice a studentské brigády a ve zbytku souboru a hodnoty T-testu
Ego-stav
Dětský (celkem) Adaptované dítě Přirozené dítě Vzpurné dítě
Zastoupení ve skupině uchazečů o absolventské pozice a brigády 70% 47% 10% 13%
Zastoupení ve zbytku vzorku 33% 23% 8% 3%
Jednostranná signifikance t-testu pro dva nezávislé průměry 0,000 0,011 0,287 0,052
Φ
Platnost hypotézy
0,299 0,217 0,124 0,205
ANO ANO NE NE
Z tabulky vyplývá, že jazykové atributy všech typů dětského ego-stavu se vyskytují ve skupině uchazečů o studentské a absolventské pozice častěji než ve zbytku vzorku. Ovšem pouze u ego-stavu adaptovaného dítěte je tento rozdíl statisticky signifikantní. Rozdíly ve výskytu ego-stavů přirozeného a vzpurného dítěte mohly být způsobeny výběrovou chybou. Na vyšším výskytu jazykových atributů dětského ego-stavu ve skupině uchazečů o absolventské a studentské pozice se tedy rozhodujícím způsobem podílí ego-stav adaptovaného dítěte. Hodnota koeficientu Φ, která určuje míru těsnosti vztahu mezi výskytem jazykových atributů dětského ego-stavu a zájmem o absolventské a studentské pozice, je rovna 0,299. Souvislost mezi těmito dvěma znaky je tedy na střední úrovni. Její statistická signifikace je blízká nule. Interpretace je analogická předcházející hypotéze. Tento výsledek může být vysvětlen zvnitřněním často používaného ego-stavu. Uchazeči v této skupině se v běžném životě často vyskytují v situacích, kde komunikují z pozice dítěte, například ve vztahu k rodičům nebo učitelům. Také personalistu vnímají jako autoritu, která rozhoduje o jejich další kariéře a komunikují s ním z podřízeného postavení. Nedostatek zkušeností a významný převis 20
Zamítli jsme nulovou hypotézu, že ve frekvenci výskytu jazykových atributů dětského ego-stavu mezi skupinou uchazečů o absolventské a studentské pozice a ostatními uchazeči (zbytkem souboru) není rozdíl. - 40 -
poptávky po absolventských místech a studentských brigádách nad jejich nabídkou, se může odrážet v nedostatku důvěry v pozitivní výsledek výběrového řízení, což také (vzhledem k zástupcům firmy) snižuje jejich pomyslnou komunikační pozici. Jistou roli zde mohou hrát představy studentů a absolventů o očekávaném způsobu komunikace ze strany personalisty. 3.6.3 Testování hypotézy číslo 4 V průvodních dopisech uchazečů o administrativní práci se jazykové atributy dětského ego-stavu vyskytují častěji než u ostatních uchazečů. Ve skupině uchazečů o pozice v administrativě se některý z typů dětského ego-stavu vyskytl u 43% uchazečů, ve zbytku vzorku to bylo u 40% uchazečů. Rozdíl ve frekvenci výskytu dětského ego-stavu mezi uchazeči o administrativní pozice a zbytkem vzorku je poměrně malý (3%) a není statisticky signifikantní (Sig. (t) = 0,371)21 Rozdíly mezi skupinami mohly být vytvořeny výběrovou chybou22, a nemůžeme přijmout hypotézu č. 4, že frekvence výskytu jazykových atributů dětského ego-stavu je ve skupině uchazečů o administrativní pozice vyšší než ve zbytku souboru. Z hodnot reziduí uvedených v tabulce 4 lze usoudit, že u některý typů dětského ego-stavu se mohou pro zvolenou hypotézu objevit signifikantní rozdíly. Tuto hypotézu můžeme testovat jednotlivě pro ego-stav adaptovaného dítěte, přirozeného dítěte a vzpurného dítěte. Výsledky jsou uvedeny v tabulce č. 7. Tab. 7 Výskyt jazykových atributů dětského ego-stavu u uchazečů o administrativní pozice a ve zbytku souboru a hodnoty T-testu
Ego-stav
Dětský (celkem) Adaptované dítě Přirozené dítě Vzpurné dítě
Zastoupení ve skupině uchazečů o administrativní pozice 43% 27% 7% 10%
Zastoupení ve zbytku vzorku 40% 28% 9% 2%
Jednostranná signifikance ttestu pro dva nezávislé průměry 0,371 0,484 0,333 0,062
Platnost hypotézy NE NE NE NE
Žádný ze zjištěných rozdílů ve frekvenci výskytu jazykových atributů jednotlivých typů dětského ego-stavu mezi uchazeči o práci v administrativě a zbytkem souboru není statisticky signifikantní, tzn. s 95% pravděpodobnostní jej v základním souboru nenajdeme. Stejně tak
21
Signifikance charakteristiky F Levenova testu je 0,56, proto je hodnota statistiky t pro stejné rozptyly. - 41 -
hodnota koeficientu Φ (0,027) a jeho statistická signifikance (0,740) neukazují mezi výskytem jazykových atributů dětského ego-stavu (ani jeho jednotlivých typů) a zájmem o pozice v administrativě žádnou souvislost. Nelze tedy potvrdit hypotézu, která vyplývala z dat předvýzkumu, že uchazeči o administrativní pozice zvnitřňují dětský ego-stav, protože se často nacházejí v pozici podřízených. Lze předpokládat, že uchazeči o práci v administrativě považují personalisty za rovnocenné partnery ve stejné míře jako zbytek souboru. Což odpovídá zařazení personalistů mezi administrativní pozice, tedy na stejnou úroveň s uchazeči v této skupině. 3.6.4 Testování hypotézy číslo 5 V průvodních dopisech uchazečů o technické pozice se jazykové atributy dospělého egostavu vyskytují častěji než u ostatních uchazečů. Protože formulace z pozice dospělého ego-stavu se vyskytly ve všech průvodních dopisech, je lépe využít pro testování této hypotézy proměnnou procentuální zastoupení jazykových atributů dospělého ego-stavu ve zprávě23. Hodnotu průměru a mediánu tohoto ukazatele pro jednotlivé skupiny pozic uvádí tabulka č. 8. Tab. 8 Průměr a medián pro jednotlivé skupiny pozic ukazatele procentuálního zastoupení slov odpovídajících dospělému ego-stavu
Skupina pozic Studenti a absolventi Dělníci a skladníci Administrativa Manažeři Vývojoví inženýři a technici
Průměr 78,99 81,83 85,45 82,18 89,90
Medián 79,74 100,00 100,00 93,82 100,00
Průměrný počet slov dospělého ego-stavu v průvodních dopisech uchazečů o technické pozice je 90%, u ostatních uchazečů je to 82%. Jednostranná signifikance statistiky t je rovna 0,87
24
. Také hodnota koeficientu Φ není statisticky signifikantní25. Rozdíl ve vzorku není
velký, mohl být způsoben výběrovou chybou. Hypotézu o vyšším výskytu dospělého ego-stavu ve skupině uchazečů o technické pozice tedy nemůžeme přijmout. 22
Nemůžeme tedy zamítnout nulovou hypotézu, ve frekvenci výskytu jazykových atributů dětského ego-stavu mezi skupinou uchazečů o administrativní pozice a ostatními uchazeči (zbytkem souboru) není rozdíl. 23 Tento ukazatel je definován jako podíl počtu slov formulací z pozice dospělého ego-stavu a celkového počtu slov ve zprávě vyjádřený v procentech. 24 Signifikance charakteristiky F Levenova testu je 0,01, proto je použita hodnota statistiky t pro nestejné rozptyly. 25 Nemůžeme tedy zamítnout nulovou hypotézu, že ve frekvenci výskytu jazykových atributů dospělého ego-stavu mezi skupinou uchazečů o technické pozice a ostatními skupinami (zbytkem souboru) není rozdíl. - 42 -
Zjištěné výsledky nekorespondují s Mikulštíkovým tvrzením (2003), že role dospělého je typická pro vědecké a výzkumné pracovníky a odborníky v technických profesích. V průvodních dopisech se nepotvrdilo, že by technikům a výzkumným pracovníkům odpovídal způsob racionálního, přesného, praktického a neemocionálního vyjadřování (typického pro dospělý ego-stav) signifikantně více než ostatním uchazečům.
3.7 Četnost výskytu jazykových atributů jednotlivých ego-stavů a věk uchazeče Analýza vztahu mezi četností výskytu jednotlivých ego-stavů a věkem uchazeče je v tomto případě omezena rozložením této proměnné ve vzorku. Z grafu č. 2 je patrné, že rozložení věku ve vzorku neodpovídá věkovému rozložení ekonomicky aktivního obyvatelstva. Je ovlivněno skladbou aktivních zájemců o práci, skladbou obsazovaných pozic a pravděpodobně i tím, že práce ve velké zahraniční firmě je zajímavější pro mladší lidi. Průměrný věk uchazečů ve vzorku je 30,53 let, medián je 28 let. Nejmladší uchazeč má 19 let, nejstarší 63 let. Obr. 2: Počet uchazečů v jednotlivých věkových skupinách
85
90 80 70 60 50 40
30
30 20 10
13
13
8
1
0 do 20
21-30
31-40
41-50
51-60
nad 61
počet uchazečů
Výskyt jazykových atributů jednotlivých ego-stavů ve věkových skupinách je uveden v tabulce č. 9. Nejvyšší hodnoty reziduí a tedy nerovnováha mezi věkovými kategoriemi je ve frekvenci výskytu rodičovského ego-stavu 26.
26
Statistickou významnost těchto rozdílů lze testovat Pearsonovým χ2. Vzhledem k tomu, že více než 20% buněk má očekávanou hodnotu menší než 5, není jeho použití statisticky korektní (tzn. není dostatečně spolehlivý). - 43 -
Tab. 9: Empirická a očekávaná četnost výskytu jednotlivých ego-stavů a rezidua ve věkových skupinách věk do 20
21-30
31-40
41-50
51-60
nad 61
ukazatel skutečná četnost očekávána četnost rezidua skutečná četnost očekávána četnost rezidua skutečná četnost očekávána četnost rezidua skutečná četnost očekávána četnost rezidua skutečná četnost očekávána četnost rezidua skutečná četnost očekávána četnost rezidua
Celkem
Rodič 1 1,39 -0,36 2 9,07 -3,77 5 3,20 1,19 4 1,39 2,46 3 0,85 2,53 1 0,11 2,90 16
Ego-stav DA DP 2 4 3,55 1,13 -1,01 2,96 28 7 23,23 7,37 1,76 -0,21 9 1 8,20 2,60 0,37 -1,16 2 0 3,55 1,13 -1,01 -1,16 0 1 2,19 0,69 -1,78 0,40 0 0 0,27 0,09 -0,62 -0,31 41 13
DV 1 0,61 0,54 6 3,97 1,59 0 1,40 -1,35 0 0,61 -0,83 0 0,37 -0,64 0 0,05 -0,22 7
3.7.1 Testování hypotézy číslo 6 S věkem se zvyšuje v průvodních dopisech četnost použitých jazykových atributů rodičovského ego-stavu. Průměrný věk 16-ti uchazečů, kteří použili jazykové atributy rodičovského ego-stavu, je 42,19 let, u ostatních uchazečů je to 29,14 let. Třináctiletý rozdíl je měřeno T-testem pro porovnání dvou nezávislých průměrů statisticky významný (Sig = 0,00127). K testování míry souvislosti výskytu charakteristik rodičovského ego-stavu a věku uchazeče použijeme koeficient eta. Jeho hodnota je 0,416, což znamená podstatnou závislost. Její statistická významnost je blízká nule28. To koresponduje s výsledky T testu. Můžeme tedy přijmout hypotézu, že s věkem se zvyšuje v průvodních dopisech četnost použitých jazykových atributů rodičovského ego-stavu. Tato skutečnost může být výsledkem zvnitřnění ego-stavu často používaného v běžném životě – starší lidí jsou v rodinném životě častěji v roli rodiče. Také jejich pracovní kariéra je delší, s větší pravděpodobností pracují na seniorských a vedoucích pozicích, kde komunikují 27
Signifikance charakteristiky F Levenova testu je 0,014, proto použijeme hodnotu statistiky t pro nestejné rozptyly. 28 Zamítáme nulovou hypotézu, že věk nemá vliv na výskyt jazykových atributů rodičovského ego-stavu. - 44 -
z pozice rodičovského ego-stavu se svými podřízenými. To potvrzuje i vyšší věkový průměr uchazečů o manažerské pozice. Jistou roli může hrát i skutečnost, že v pozici personalisty specializovaného na nábor zaměstnanců často pracují mladší ženy. Takto utvořený stereotyp personalisty je základem pro jednání, kdy starší uchazeči nepovažují personalisty za rovnocenné partnery. 3.7.2 Testování hypotézy číslo 7 S věkem se snižuje v průvodních dopisech četnost použitých jazykových atributů dětského ego-stavu . Průměrný věk 61-ti uchazečů, kteří použili jazykové atributy dětského ego-stavu je 26,79 let, u ostatních uchazečů je to 33,1 let. Hladina významnosti statistiky t je blízká nule29. Míra souvislosti mezi výskytem jazykových atributů dětského ego-stavu a věkem uchazeče je charakterizována koeficientem eta. Jeho hodnota je 0,320, což ukazuje na střední závislost. Její statistická významnost je rovna 0,0130. Můžeme tedy přijmout hypotézu, že s věkem se snižuje v průvodních dopisech četnost použitých jazykových atributů dětského ego-stavu. Tato hypotéza platí pouze pro dětský ego-stav jako celek. V případě všech jeho jednotlivých typů nejsou hodnoty eta statisticky signifikantní. Tato skutečnost koresponduje s potvrzením vztahu mezi výskytem dětského ego-stavu u pozic absolventů a studentů a její vysvětlení je analogické – tedy zvnitřnění často používaného ego-stavu. Mladší uchazeči se v běžném životě často vyskytují v situacích, kde komunikují z pozice dítěte, například ve vztahu k rodičům, nadřízeným nebo učitelům. Také personalistu vnímají často jako autoritu, se kterou komunikují z podřízeného postavení.
3.8 Četnost výskytu jazykových atributů jednotlivých ego-stavů a gender uchazeče Ve zkoumaném vzorku se poměr mužů a žen liší od průměrných hodnot české populace. Ve vzorku je 70% mužů a 30% žen. Je to dáno především zaměřením firmy na výrobu a vývoj v oblasti elektrotechniky a strojírenství, ze kterého vychází specifická struktura poptávaných volných míst. V této oblasti jsou tradičně muži (na řadových i manažerských postech) více zastoupeni. 29
Signifikance charakteristiky F Levenova testu je blízká nule, proto použijeme hodnotu statistiky t pro nestejné rozptyly. 30 Zamítáme nulovou hypotézu, že neexistuje souvislost mezi výskytem jazykových atributů dětského ego-stavu a věkem uchazeče. - 45 -
Zastoupení jazykových atributů jednotlivých ego-stavů ve vzorku uchazečů zvlášť pro muže a ženy je uvedeno v tabulce 10. Vzhledem k poměru mužů a žen ve vzorku jsou pro posouzení nerovnováhy v četnosti výskytu jednotlivých ego-stavů rozhodující hodnoty reziduí. Z těchto hodnot lze soudit, že zastoupení jednotlivých ego-stavů mezi muži a ženami není rovnoměrné. U mužů jsou častěji zastoupeny ego-stavy dospělý a zvláště rodičovský, u žen se naopak častěji vyskytují všechny typy dětských ego-stavů. Tab. 10: Četnost jazykových atributů jednotlivých ego-stavů ve skupině mužů žen Ego-stav jen dospělý ego-stav
Kárající rodič
Adaptované dítě
Přirozené dítě
Vzpurné dítě Celkem
Proměnná Počet uchazečů Procento uchazečů Rezidua Počet uchazečů Procento uchazečů Rezidua Počet uchazečů Procento uchazečů Rezidua Počet uchazečů Procento uchazečů Rezidua Počet uchazečů Procento uchazečů Rezidua Počet uchazečů Procento uchazečů
Muži 55 75% 1,39 15 94% 2,19 27 66% -0,68 5 38% -2,59 3 43% -1,60 105 70
Ženy 18 25% -1,39 1 6% -2,19 14 34% 0,68 8 62% 2,59 4 57% 1,60 45 30
Celkem 73 100 16 100 41 100 13 100 7 100 150 100
Do vztahu genderem a četností výskytu jazykových atributů jednotlivých ego-stavů však mohou intervenovat další proměnné. První z nich je pozice, o kterou má uchazeč zájem. Podíl mužů a žen ve všech skupinách pozic je uveden v tabulce 11. Tab. 11: Zastoupení mužů a žen ve skupinách pozic
POZICE studenti a absolventi dělníci a skladníci administrativa manažeři vývojoví inženýři a technici Celkem
ABSOLUTNÍ ČETNOST muži ženy 14 16 25 5 12 18 25 5 29 1 105 45
RELATIVNÍ ČETNOST muži ženy 47% 53% 83% 17% 40% 60% 83% 17% 97% 3% 70% 30%
Hodnoty ukazují, že nejvýraznější nerovnost mezi muži a ženami se vyskytla u uchazečů o manažerské, dělnické a technické pozice. Na rozdíly mezi muži a ženami lze nazírat v - 46 -
souvislosti se vztahem mezi výskytem ego-stavů a typem pozice. Proto může být vyšší zastoupení rodičovského ego-stavu mezi muži částečně vysvětleno vyšším zastoupením mužů mezi uchazeči o pozice manažerů a vice versa, větší četnost výrazových prostředků odpovídajících rodičovského ego-stavu mezi uchazeči o manažerské pozice vyšším podílem mužů mezi těmito uchazeči. Další proměnnou, která může zkreslovat vztah mezi genderem a výskytem ego-stavů stejným způsobem je věk uchazeče 31 .
3.8.1 Testování hypotézy číslo 8 Muži používají v průvodních dopisech jazykové atributy rodičovského ego-stavu častěji než ženy. Míra asociace mezi výskytem výrazových prostředků rodičovského ego-stavu a genderem uchazeče je charakterizována koeficientem Φ, který je vhodný pro nominální proměnné (tedy kontingenční tabulky 2 x 2). Celková souvislost mezi genderem a výskytem jazykových atributů rodičovského ego-stavu je na hranici mezi nízkou a střední, Φ = 0,179. Jelikož její statistická významnost této hodnoty je 0,02832, hypotézu č. 8 můžeme přijmout. Je však nutné si uvědomit, že výše uvedené vzájemné souvislosti mezi sledovanými proměnnými komplikují interpretaci. Zejména skutečnost, že muži v našem kulturním prostředí častěji zaujímají manažerské pozice, kde je pravděpodobnější zvnitřnění rodičovského ego-stavu. 3.8.2 Testování hypotézy číslo 9 Ženy používají v průvodních dopisech jazykové atributy dětského ego-stavu častěji než muži. Celková souvislost mezi genderem a výskytem jazykových atributů dětského ego-stavu měřená koeficientem Φ je na střední úrovni (Φ = 0,228). Jelikož její statistická významnost je 0,005 33, hypotézu č. 8 tedy můžeme přijmout. Interpretace tohoto výsledku může být obdobná – ženy se častěji nacházejí v řadových pozicích a jsou tedy zvyklé se svými nadřízenými komunikovat z pozice dětského ego-stavu. 31
Průměrný věk mužů ve vzorku je 32 let, u žen je to 27 let. Musíme zamítnout nulovou hypotézu o neexistenci vztahu mezi genderem a výskytem jazykových atributů rodičovského ego-stavu 33 Musíme zamítnout nulovou hypotézu o neexistenci vztahu mezi genderem a výskytem jazykových atributů dětského ego-stavu. - 47 32
Do tohoto vztahu intervenují také další proměnné. Ženy ve zkoumaném vzorku měly v průměru nižší věk a kratší pracovní zkušenosti než muži.
3.9 Četnost výskytu jazykových atributů jednotlivých ego-stavů a vzdělání uchazeče Rozložení vzdělanostních skupin ve zkoumaném vzorku se výrazně odlišovalo od průměrných hodnot české populace, a to ve prospěch osob s vyšším vzděláním. Tato nerovnováha odráží velké množství pozic s požadavkem vysokoškolského vzdělání a metodu výběru vzorku omezenou na osoby s přístupem k internetu. Zastoupení jednotlivých úrovní vzdělání ve zkoumaném vzorku je uvedeno tabulce 12. Tab. 12: Vzdělanostní struktura vzorku
Základní Vyučen Střední Vyšší odborné Dokončeno středoškolské – student VŠ VŠ bakalářské VŠ magisterské VŠ doktorandské CELKEM
Počet 1 18 31 4 20 2 71 3 150
Četnost Procenta v% kumulativní 1% 1% 12% 13% 21% 33% 3% 36% 13% 49% 1% 51% 47% 98% 2% 100% 100
Zastoupení jazykových atributů jednotlivých ego-stavů zvlášť pro jednotlivé vzdělanostní stupně je uvedeno v tabulce 13. Zvýšení přehlednosti a vyrovnání počtu uchazečů byly kumulovány kategorie základní + vyučen, střední + vyšší odborné + studenti VŠ a dokončené všechny stupně vysokoškolského studia. Tabulka ukazuje, že největší rozdíly oproti očekávaným hodnotám (tedy rezidua) jsou v použití jazykových atributů ego-stavu přirozeného dítěte, a to ve směru se zvyšujícím se vzděláním klesá frekvence komunikace z pozice přirozeného dítěte. Jazykové atributy rodičovského ego-stavu vykazují opačný směr, ale rozdíly nejsou tak výrazné. Opět zde musíme uvažovat o souvisejících proměnných, které mohou zkreslovat sílu tohoto vztahu. Závislost může ovlivnit podíl mužů a žen - ve skupině s vysokoškolským vzděláním je 80% mužů, mezi středoškoláky je jich 56% a mezi vyučenými uchazeči je jich 68%. Významnou roli hrají také specifické požadavky na pozici. Například ve skupině se základním
vzděláním
a
vyučených
jsou
- 48 -
pouze
uchazeči
o
práci
v dělnických
a administrativních profesích. Naopak uchazeči o manažerské pozice jsou až na jedinou výjimku vysokoškoláci. Tab. 13: Četnost a rezidua výskytu ego-stavů ve skupinách podle vzdělání
jen dospělý Kárající rodič Adaptované dítě Přirozené dítě Vzpurné dítě
Empirická četnost Rezidua Empirická četnost Rezidua Empirická četnost Rezidua Empirická četnost Rezidua Empirická četnost Rezidua
Celkem
dokončené dokončené základní+vyuč střední a vyšší vysokoškolské en odborné 10 23 40 -1,28 0,98 0,37 1 4 11 -1,02 1,53 -0,82 3 16 22 -1,21 0,37 0,45 5 7 1 2,93 1,34 -3,24 0 5 2 -1,03 1,95 -1,20 19 55 76
celkem 73 16 41 13 7 150
3.9.1 Testování hypotézy číslo 10 Uchazeči s vyšším vzdělání používají v průvodních dopisech jazykové atributy rodičovského ego-stavu častěji než uchazeči s nižším vzděláním. Vzdělání je proměnná ordinální, proto můžeme pro testování této hypotézy použít některý z koeficientů pro měření souvislostí mezi ordinálními znaky, např. GoodmanKruskalovo gamma, Kendalovo tau c nebo Somersovo d. Ani jeden z těchto koeficientů nemá hodnotu signifikance menší než 0,05 (všech koeficientů je shodná Sig.=0,108)34. Hypotézu č. 10 o vztahu mezi výši vzdělání a výskytem jazykových atributů rodičovského ego-stavu nemůžeme přijmout. Neplatnost hypotézy o vztahu mezi vzděláním a komunikací z pozice rodičovského ego-stavu může být důsledkem existence dvou stejně početných skupin pozic vysokoškoláků se specifickými charakteristikami: Manažeři – starší vysokoškoláci s praxí spíše zvnitřňující rodičovský ego-stav a Absolventi – mladší vysokoškoláci bez praxe spíše zvnitřňující dětský ego-stav.
34
Nemůžeme tedy přijmout nulovou hypotézu o neexistenci vztahu mezi úrovní vzdělání a výskytem jazykových atributů rodičovského ego-stavu. - 49 -
3.9.2 Testování hypotézy číslo 11 Uchazeči s nižším vzdělání používají v průvodních dopisech jazykové atributy dětského ego-stavu dítěte častěji než uchazeči s vyšším vzděláním. Také v tomto případě je signifikance u všech výše uvedených koeficientů pro určování závislosti ordinárních znaků35 vyšší než 0,05 (Sig.=0,089)36. Nemůžeme tedy tvrdit, že existuje vztah mezi frekvencí výskytu jazykových atributů rodičovského ego-stavu a úrovní dosaženého vzdělání. Hypotézu č. 11 zamítáme. Hodnoty reziduí ovšem ukazují, že pro ego-stav přirozeného dítěte může být závislost významnější. Je vhodné zvolenou hypotézu č. 11 zúžit pouze na použití ego-stavu přirozeného dítěte37. Celková souvislost mezi výskytem jazykových atributů přirozeného dítěte a dosaženým vzděláním je na mírné až střední úrovni. Hodnota Kendallova tau c =-0,174, hodnota Somersova d = - 0,147, jejich statistická významnost je rovna 0,00138. Přijímáme hypotézu o souvislosti mezi vzděláním a výskytem výrazových prostředků ego-stavu přirozeného dítěte. Se zvyšujícím se vzděláním klesá výskyt výrazových prostředků ego-stavu přirozeného dítěte. Interpretace může souviset s větší kontrolou emočních projevů, které nejsou typické pro formální písemnosti, u uchazečů s vyšším vzděláním. Lze předpokládat, že ti mají většinou s tímto typem písemností a formálními pravidly pracovních vztahů větší zkušenosti. Proto vědí, jak mají typicky tyto písemnosti vypadat, a jak se formálně vyjadřovat.
3.10 Četnost výskytu jazykových atributů jednotlivých ego-stavů a délka praxe uchazeče Z dat získaných v předvýzkumu bylo možno usoudit, že pro absolventy je typická komunikace z pozice ego-stavu adaptovaného dítěte a uchazeči s delší praxí, případně s praxí na manažerské pozici komunikují častěji z pozice rodičovského ego-stavu. Proto byla ve zkoumaném vzorku sledována celková délka praxe v hlavním pracovním poměru a délka praxe na vedoucí – manažerské pozici. Údaje bylo možné získat z životopisů. Vzhledem k míře podrobnosti uváděných životopisných údajů byla délka praxe evidována v letech. Na praxi kratší než 1 rok nebyl brán ohled, a tito uchazeči byli zahrnuti do skupiny 35
Goodman-Kruskalovo gamma, Kendalovo tau c nebo Somersovo d Nemůžeme tedy přijmout nulovou hypotézu, že mezi výskytem jazykových atributů dětského ego-stavu a vzděláním uchazeče neexistuje žádný vztah. 37 Testujeme nulovou hypotézu: Mezi výskytem jazykových atributů ego-stavu přirozeného dítěte a vzděláním uchazeče neexistuje žádný vztah. 38 Musíme zamítnout nulovou hypotézu o neexistenci rozdílu v proměnné mezi vzdělanostními skupinami. - 50 36
absolventů. Podobně nebyly zohledněny pracovní poměry na zkrácený pracovní úvazek při studiu. Tab. 14: Průměrný počet let celkové praxe a praxe na manažerské pozici pro různé skupiny ve vzorku. počet let praxe Základní + vyučen Středoškolské a vyšší odborné Vysokoškolské Muži Ženy Absolventi a studenti Dělníci a skladníci Administrativa Manažeři Technici
9,89 4,53 9,16 9,11 3,91 2,1 9,83 4,43 14,13 7,27
počet let praxe na manažerské pozici 0,16 0,25 2,99 2,22 0,24 1,1 0,87 0,47 4,8 0,9
Průměrný počet let praxe všech uchazečů ve vzorku je 7,5 roku. 29% uchazečů jsou absolventi. Zkušenosti na manažerské pozici má pouze 18% uchazečů. Jejich průměrná délka praxe na manažerské pozici je 2,8 roku. Tabulka 14 uvádí průměrný počet let celkové praxe a praxe na manažerské pozici pro jednotlivé skupiny pozic, pro muže a ženy a vzdělanostní kategorie. Tab. 15: Četnost a rezidua výskytu ego-stavů ve skupinách délky praxe Ego-stav jen dospělý
Kárající rodič
Adaptované dítě
Přirozené dítě
Vzpurné dítě Celkem
Ukazatel Empirická četnost Podíl na celkovém výskytu ego-stavu Rezidua Empirická četnost Podíl na celkovém výskytu ego-stavu Rezidua Empirická četnost Podíl na celkovém výskytu ego-stavu Rezidua Empirická četnost Podíl na celkovém výskytu ego-stavu Rezidua Empirická četnost Podíl na celkovém výskytu ego-stavu Rezidua Empirická četnost Podíl na celkovém výskytu ego-stavu
- 51 -
Žádná praxe 15 34 -2,30 1 2 -2,15 16 36 1,60 6 14 1,39 6 14 3,36 44 100
1 - 5 let 6 a více praxe let praxe 26 32 55 54 1,10 1,10 2 13 4 22 -1,72 3,63 14 11 30 19 0,46 -1,92 4 3 9 5 -0,05 -1,26 1 0 2 0 -1,00 -2,18 47 59 100 100
Celkem 73 49 16 11 41 27 13 9 7 5 150 100
Jak odpovídá charakteru požadavků na jednotlivé pozice, výrazně nejdelší celkovou praxi i praxi na vedoucí pozici mají uchazeči o manažerské pozice. Naopak nejkratší průměrná praxe je ve skupině studentů a absolventů. Také u mužů jsou hodnoty celkové i manažerské praxe vyšší než u žen. Pokud rozdělíme praxi jako intervalovou veličinu do tří skupin, mohou nám o vztahu mezi četností výskytu jazykových atributů jednotlivých ego-stavů a délkou praxe napovědět hodnoty reziduí z tabulky 16. Rozdíly v hodnotách reziduí naznačují významnou závislost mezi proměnnými. U dospělého a rodičovského ego-stavu je úměra přímá – s délkou praxe se zvyšuje i četnost výskytu jazykových atributů dospělého a rodičovského ego-stavu. U všech typů dětského ego-stavu je směr závislosti opačný – s rostoucí délkou praxe výskyt charakteristik dětského ego-stavu klesá. Tab. 16: Četnost a rezidua výskytu ego-stavů ve skupinách podle manažerské praxe Ego-stav
jen dospělý
Kárající rodič
Adaptované dítě
Přirozené dítě
Vzpurné dítě Celkem
Ukazatel Empirická četnost Podíl na celkovém výskytu ego-stavu Rezidua Empirická četnost Podíl na celkovém výskytu ego-stavu Rezidua Empirická četnost Podíl na celkovém výskytu ego-stavu Rezidua Empirická četnost Podíl na celkovém výskytu ego-stavu Rezidua Empirická četnost Podíl na celkovém výskytu ego-stavu Rezidua Empirická četnost Podíl na celkovém výskytu ego-stavu
Bez Má manažerské manažerskou celkem praxi praxe 49 24 73 45 57 49 -1,30 1,30 4 12 16 4 29 11 -4,43 4,43 35 6 41 32 14 27 2,24 -2,24 13 0 13 12 0 9 2,35 -2,35 7 0 7 6 0 5 1,69 -1,69 108 42 150 100 100 100
Proměnná délka praxe na manažerské pozici byla rekódována pouze na dvě skupiny, protože téměř tři čtvrtiny vzorku zkušenosti s vedením podřízených nemají. Hodnoty reziduí naznačují závislost mezi oběma proměnnými. Její směr v případě jednotlivých ego-stavů kopíruje směr celkové délky praxe. Je logické a obvyklé, že uchazeči s manažerskou praxí mají také delší praxi celkovou, tzn. určitý počet let pracují na řadové pozici, a teprve poté nastoupí na vedoucí pozici.
- 52 -
3.10.1 Testování hypotézy číslo 12 Uchazeči s delšími pracovními zkušenostmi používají v průvodních dopisech jazykové atributy rodičovského ego-stavu častěji než lidé s kratší praxí. Průměrná délka praxe uchazečů, kteří použili jazykové atributy rodičovského ego-stavu, je 19,38 let. U ostatních uchazečů je to 6,14 let. Hladina významnosti statistiky t je blízká nule39. Lze tedy říci, že zjištěný rozdíl v průměrech se s 95% pravděpodobností vyskytne také v základním souboru. Míra souvislosti mezi výskytem jazykových atributů dětského ego-stavu a počtem let pracovních zkušeností uchazeče (jako intervalovou veličinou) je charakterizována koeficientem eta. Jeho hodnota je 0,724 (Sig.=0,000), což potvrzuje velmi silný vztah mezi oběma proměnnými40. Platí tedy, že čím má uchazeč delší praxi, tím je vyšší pravděpodobnost, že bude v průvodním dopise komunikovat z pozice rodičovského ego-stavu. Potvrzení této hypotézy můžeme opět spojit s tím, že uchazeči s delší praxí bývají starší, v zaměstnání se zpravidla pohybují ve vyšších pozicích. Proto jsou zvyklí v osobním i pracovním životě komunikovat častěji z pozice rodičovského ego-stavu, a ten poté přenášejí i do komunikace provázející výběrové řízení. 3.10.2 Testování hypotézy číslo 13 Frekvence výskytu jazykových atributů dětského ego-stavu klesá s počtem let praxe. Průměrná délka praxe uchazečů, kteří použili jazykové atributy dětského ego-stavu, je 3,67 let, u ostatních uchazečů je to 10,21 let. Hladina významnosti statistiky t je blízká nule41. Lze tedy tvrdit, že zjištěný rozdíl v průměrném věku se s 95% pravděpodobností vyskytne také v základním souboru42. Asociace mezi výskytem jazykových atributů dětského ego-stavu a délkou praxe uchazeče je charakterizována koeficientem eta. Jeho hodnota je - 0,474 (což by ukazovalo na střední až podstatnou závislost), ale není signifikantní (Sig.=0,247)43. Mezi počtem let 39
Zamítáme tedy nulovou hypotézu o neexistenci rozdílu v průměrné délce praxe mezi oběma skupinami. Zamítáme nulovou hypotézu, že mezi četností výskytu jazykových atributů rodičovského ego-stavu a věkem uchazeče není souvislost. 41 Signifikance charakteristiky F Levenova testu je 0,000, proto použijeme hodnotu t pro nestejné rozptyly. 42 Zamítáme nulovou hypotézu, že neexistuje rozdíl mezi průměrnou délkou praxe u uchazečů, kteří použili jazykových atributů dětského ego-stavu, a zbytkem vzorku. 43 Nemůžeme zamítnout nulovou hypotézu o neexistenci vztahu mezi použitím jazykových atributů dětského ego-stavu a počtem let praxe. - 53 40
praxe a četností použitých výrazových prostředků dětského ego-stavu není statisticky významná souvislost. Pokud bychom zkoumali míru závislosti pro jednotlivé typy dětského ego-stavu, budeme postupovat analogicky. Žádná z hodnot koeficientu eta pro jednotlivé typy dětského ego-stavu není statisticky signifikantní. Z toho vyplývá, že výskyt vyjadřovacích prostředků žádného z typů dětského ego-stavu s délkou praxe nesouvisí. Tento výsledek nekoresponduje se zjištěním, že pro uchazeče o studentské a absolventské pozice (tedy většinou bez praxe) byla závislost mezi frekvencí výskytu jazykových atributů dětského ego-stavu statisticky prokázána. Pokud tedy proměnnou délka praxe rekódujeme na 2 skupiny – absolventy a uchazeče s praxí, můžeme pro ověření závislosti použít koeficient Φ. Hodnota koeficientu Φ je rovna 0,301 a statistická signifikance blízká nule44. To odpovídá střední míře závislosti mezi proměnnými. Na základě tohoto výsledku lze přijmout přeformulovanou hypotézu: Absolventi používají jazykových atributů dětského ego-stavu častěji než uchazeči s praxí. Původní hypotéze: Frekvence výskytu jazykových atributů dětského ego-stavu klesá s počtem let praxe, tedy skupina absolventů vyhovuje. Její neplatnost je odrazem výskytu charakteristik dětského ego-stavu u uchazečů s praxí. Tab. 18: Podíl absolventů a uchazečů s praxí, koeficient Φ a signifikance pro typy dětského ego-stavu
Ego-stav Adaptované dítě Přirozené dítě Vzpurné dítě Dítě - celkem
Podíl absolventů ve skupině 39% 46% 86% 46%
Φ
Signifikance
Závislost
- 0,131 - 0,114 - 0,274 - 0,301
0,110 0,163 0,001 0,000
Není signifikantní Není signifikantní Střední Střední
Reformulovanou hypotézu můžeme testovat pro jednotlivé typy dětského ego-stavu. Hodnoty koeficientu Φ a jeho statistická signifikance (uvedeny v tabulce 18) ukazují, že rozhodujícím činitelem této závislosti je ego-stav vzdorovitého dítěte. Pro adaptované a přirozené dítě není souvislost statisticky významná. 3.10.3 Testování hypotézy číslo 14 Uchazeči s pracovními zkušenostmi na manažerské pozici používají v průvodních dopisech jazykové atributy rodičovského ego-stavu častěji než uchazeči bez zkušeností v managementu. 44
Zamítáme nulovou hypotézu, že mezi skutečností, zda je uchazeč absolvent nebo má praxi a výskytem jazykových atributů dětského ego-stavu neexistuje souvislost. - 54 -
Tuto hypotézu je možné testovat dvěma způsoby podle toho, zda pojmeme praxi na manažerské pozici jako dichotomickou (uchazeči s manažerskou praxí a bez ní) nebo intervalovou proměnnou (počet let praxe). V prvním případě lze použít koeficient Φ. Jeho hodnota potvrzuje střední závislost mezi proměnnými (Φ = 0,362), její statistická významnost je blízká nule45. Ve druhém případě je hodnota koeficientu eta = 0,562 (Sig = 0,000)46, z čehož lze usoudit na podstatnou závislost. Oba způsoby operacionalizace hypotézy č. 14 vedou k výsledku, že můžeme přijmout hypotézu, že uchazeči s pracovními zkušenostmi na manažerské pozici používají v průvodních dopisech jazykové atributy rodičovského ego-stavu častěji než uchazeči bez zkušeností v managementu. Dokonce ji můžeme zpřesnit: S délkou praxe na manažerské pozici roste frekvence výskytu jazykových atributů rodičovského ego-stavu. Tento výsledek lze vysvětlit zvnitřněním komunikačního stylu a ego-stavu používaného v zaměstnání při komunikaci směrem k podřízeným. Lidé v manažerských pozicích jsou také ve firemní hierarchii na vyšší úrovni než řadoví personalisté, kteří jim poskytují servis. To může vést k tomu, že personalisty potenciálního nového zaměstnavatele nevnímají jako rovnocenné komunikační partnery a jednají s nimi jako s potenciálními podřízenými. Vliv může mít také přesvědčení uchazeče, že personalista komunikaci z pozice rodičovského ego-stavu od uchazeče na manažerské pozici očekává a k úspěšnému manažerovi patří. Důležitou roli mohou také hrát osobností charakteristiky uchazečů manažerskou praxí. Můžeme předpokládat, že lidé na manažerských postech budou dominantnější než zbytek populace, tedy budou mít i větší sklon používat v komunikaci rodičovského ego-stavu.
3.11 Četnost výskytu jazykových atributů jednotlivých ego-stavů a míra splnění požadavků na inzerovanou pozici Informace získané v předvýzkumu ukazovaly, že se dětský ego-stav vyskytl často u uchazečů, kteří nesplňovali inzerované požadavky. Z tohoto zjištění vycházejí hypotézy o vztahu mezi použitím jazykových atributů jednotlivých ego-stavů a mírou splnění inzerovaných požadavků. Nejdůležitější požadavky na uchazeče spočívají v dosaženém vzdělání, požadované praxi a jazykových znalostech. Na některé pozice (např. studentská
45
Zamítáme nulovou hypotézu o neexistenci vztahu mezi výskytem jazykových atributů rodičovského ego-stavu a skutečností, zda má uchazeč praxi na manažerské pozici. 46 Zamítáme nulovou hypotézu o neexistenci vztahu mezi výskytem jazykových atributů rodičovského ego-stavu a délkou praxe na manažerské pozici. - 55 -
a absolventská místa nebo vývojový technik) není praxe požadována. Proměnná míra splnění požadavků byla kódována následujícím způsobem: 1 – splňuje nad rámec stanovených požadavků 2 – splňuje všechny požadavky 3 – částečně nesplňuje (tzn. nesplňuje jeden z požadavků) 4 – nesplňuje (tzn. nesplňuje více než jeden požadavek) Více než polovina uchazečů (54%) požadavky plně nebo částečně nesplňovala, což jistě není pro firmu příjemné zjištění. Absolutní a relativní četnost míry splnění požadavků v jednotlivých skupinách pozic, u mužů a žen a ve skupinách podle vzdělání je uvedena v tabulce 19. Je patrné, že muži splňují požadavky častěji než ženy. Podle skupin pozic jsou v plnění požadavků nejúspěšnější dělníci, absolventi a studenti také proto, že požadavky na tyto pozice jsou nejméně náročně. V nejmenší míře naopak požadavky naplňují uchazeči o práci v administrativě (především jazykové požadavky) a manažeři. Tab. 19: Rozložení míry splnění požadavků v jednotlivých skupinách
Muži Ženy Absol. a studenti Dělníci Administrativa Manažeři Technici Základní + vyučen Střední a VOŠ Vysokoškolské Celkem
6 1 0 2 1 2 2 0 2 5 7
46 15 15 18 5 9 14 12 19 30 61
41 21 10 10 17 12 13 6 26 30 62
12 8 5 0 7 7 1 1 8 11 20
6% 2% 0% 7% 3% 7% 7% 0% 4% 7% 5%
44% 33% 50% 60% 17% 30% 47% 63% 35% 39% 41%
39% 47% 33% 33% 57% 40% 43% 32% 47% 39% 41%
Nesplňuje
Nesplňuje částečně
Splňuje
Celkem 105 45 30 30 30 30 30 19 55 76 150
Splňuje nad rámec
Relativní četnost Nesplňuje
Nesplňuje částečně
Splňuje
Splňuje nad rámec
Absolutní četnost
11% 18% 17% 0% 23% 23% 3% 5% 15% 14% 13%
O vztahu mezi použitím jazykových atributů jednotlivých ego-stavů a míře splnění požadavků vypovídají četnosti jejich použití a hodnoty reziduí (viz tab. 20). Z hodnot reziduí lze usoudit, že četnosti jsou rovnoměrně rozloženy a mezi proměnnými neexistuje vztah. Výraznější nerovnováha se vyskytuje u uchazečů, kteří použili výrazové prostředky rodičovského ego-stavu. Uchazeči tedy užívají rodičovského ego-stavu ve větší míře, pokud splňují požadavky nad rámec, což jim dodává sebevědomí a pocit převahy nad zástupci firmy. Vyšší výskyt než rovnoměrný je i ve skupině uchazečů, kteří požadavky nesplňují a snaží se překrýt nedostatky v požadavcích asertivní komunikací. - 56 -
Tab. 20: Počet uchazečů podle jednotlivých ego-stavů a míry splnění požadavků Ego-stav
jen dospělý
Kárající rodič
Adaprované dítě
Přirozené dítě
Vzpurné dítě Celkem
Hodnota Počet Relativní četnost Rezidua Počet Relativní četnost Rezidua Počet Relativní četnost Rezidua Počet Relativní četnost Rezidua Počet Relativní četnost Rezidua Počet Relativní četnost
splňuje nad rámec 3 4 -0,31 3 19 2,83 1 2 -0,79 0 0 -0,83 0 0 -0,60 7 5
splňuje plně 31 42 0,44 4 25 -1,35 17 41 0,12 6 46 0,42 3 43 0,12 61 41
splňuje nesplňuje částečně 33 45 0,94 5 31 -0,87 16 39 -0,35 5 38 -0,22 3 43 0,08 62 41
celkem
6 8 -1,79 4 25 1,45 7 17 0,83 2 15 0,23 1 14 0,08 20 13
73 100 16 100 41 100 13 100 7 100 150 100
3.11.1 Testování hypotézy číslo 15 Uchazeči, kteří nesplňují požadavky kladené firmou v inzerátu, používají jazykové atributy dětského ego-stavu častěji než uchazeči, kteří tyto požadavky splňují. Proměnnou splnění požadavků rekódujeme na dichotomickou (sloučíme 2 kategorie a získáme 2 hodnoty – splňuje x nesplňuje). Hodnoty statistické signifikance koeficientu Φ jsou ve všech případech větší než 0,0547. Lze tedy tvrdit, že ve zkoumaném souboru jako celku není vztah mezi proměnnými vztah. Hypotézu č. 15 tedy nemůžeme přijmout. To, že se neprokázal vztah v souboru jako celku, může však také znamenat, že vztah je platný pouze pro některé skupiny (např. vysokoškoláky, manažery nebo dělníky) nebo pouze pro některý typ dětského ego-stavu (např. vzdorovité dítě). Tuto možnost lze ověřit hodnotami koeficientu Φ pro různé ego-stavy a skupiny uchazečů. Ve skupinách rozdělených podle vzdělání nebo genderu hodnoty statistické signifikance koeficientu Φ neukázaly souvislost mezi proměnnými. Vztah statisticky významný se vyskytl ve třech případech. Z hodnot uvedených v tabulce 21 vyplývá, že platnost hypotézy č. 15 je omezena pouze na uchazeče o manažerské pozice. Uchazeči v této skupině, kteří požadavky nesplňují, používají jazykové atributy dětského ego-stavu (především ego-stavu adaptovaného dítěte) častěji než
47
Nemůžeme zamítnou nulovou hypotézu o neexistenci vztahu mezi proměnnými. - 57 -
ti, kteří je splňují. Pro tyto uchazeče o manažerské pozice není použití ego-stavu adaptovaného dítěte typické. Nevyhovující uchazeči v této skupině si mohou uvědomovat své rezervy v plnění požadavků, a to je nutí komunikovat s personalistou z podřízené pozice. Snaží se mu zavděčit a získat si jeho přízeň. Tab. 21: Statisticky signifikantní vztahy mezi splněním požadavků a výskytem jazykových atributů dětského ego-stavu ve skupinách pozic.
Skupina pozic Dělníci a skladníci Administrativa Manažeři
Ego-stav Dětský Dítě adaptované Dítě vzdorovité Dětský Dítě adaptované
Φ 0,391 0,390 0,389 -0,420 -0,420
Sig. 0,032 0,033 0,033 0,021 0,021
Síla vztahu Střední Střední Střední Střední - Podstatná Střední - Podstatná
Ve skupině dělníků a skladníků a uchazečů o pozice v administrativě je směr závislosti opačný. Jazykové atributy dětského ego-stavu se vyskytují u uchazečů, kteří splňují požadavky častěji než u těch, kteří požadavky nesplňují. Možné vysvětlení vychází z typické komunikační pozice dělníků. Ti se ve firemní organizační struktuře nacházejí v pozici podřízených. Proto zaměstnanec, který úspěšně vykonává práci dělníka nebo skladníka – tzn. také splňuje požadavky na pozici, je zvyklý komunikovat z pozice adaptovaného dítěte a tento komunikační styl přenáší také do výběrového řízení. Tyto dílčí výsledky pro jednotlivé skupiny jsou sice zajímavé, avšak pouze orientační. Jejich generalizace je omezena malým počtem uchazečů v jednotlivých skupinách. 3.11.2 Testování hypotézy číslo 16 Uchazeči, kteří splňují požadavky kladené firmou v inzerátu používají jazykové atributy dospělého ego-stavu častěji než uchazeči, kteří tyto požadavky nesplňují. Protože dospělý ego-stav se vyskytl ve všech průvodních dopisech, použijeme jako testovací proměnnou četnost průvodních dopisů formulovaných pouze z pozice dospělého ego-stavu (tedy těch, ve kterých se nevyskytly jazykové atributy jiných ego-stavů). Signifikance koeficientu Φ je vyšší než 0,0548. To znamená, že mezi těmito proměnnými neexistuje statisticky významný vztah a hypotézu č. 16 nemůžeme přijmout. Podobně jako v předcházejícím případě, můžeme však tento vztah hledat pro jednotlivé skupiny uchazečů, rozdělené podle pozic, vzdělání, délky praxe apod.
48
Nemůžeme zamítnout nulovou hypotézu, že mezi skutečností, zda uchazeči splňují nebo nesplňují požadavky uveřejněné v inzerátu, a použitím dospělého ego-stavu neexistuje vztah. - 58 -
Statisticky významné vztahy existují ve skupině dělnických a manažerských pozic. Hodnota Φ ve skupině uchazečů o vedoucí pozice je 0,484, což značí podstatnou závislost (Sig. = 0,008). To znamená, že uchazeči o manažerské pozice, kteří splňují požadavky, komunikují z pozice dospělého ego-stavu častěji než ti, kteří je nesplňují. Tedy ti manažeři, kteří splňují požadavky, komunikují fakticky a racionálně, personalistu považují za rovnocenného komunikačního partnera. Naopak ti, kteří požadavky nesplňují, dávají více prostoru nerovnovážné komunikaci, více se projevují z pozice „dítěte“ nebo „rodiče“. Téměř stejná míra souvislosti, ale opačného směru se vyskytuje u dělnických pozic. (Φ = -0,520, Sig. = 0,004). V případě těchto uchazečů je frekvence použití jazykových atributů dospělého ego-stavu nižší, pokud podmínky inzerátu splňují než v případě, kdy je nesplňují. Možné vysvětlení je analogické předcházející hypotéze. Podobně jako v předchozím případě je třeba poznamenat, že analyzované skupiny jsou malé na to, abychom mohli z těchto výsledku činit zobecňující závěry.
3.12 Četnost výskytu jazykových atributů jednotlivých ego-stavů a délka zprávy Z informací získaných v předvýzkumu bylo patrné, že průměrná délka dopisů, které byly formulovány z pozice dospělého ego-stavu, byla menší než u dopisů, kde se vyskytly jazykové atributy dětského a rodičovského ego-stavu. Nový výzkum tyto výsledky kopíruje. Jako ukazatel délky zprávy byl zvolen počet slov49. Nejkratší zpráva měla 6 slov („Dobry den, posilam Vam zivotopis na pozici IT-Helpdesk.“). Nejdelší zpráva měla 395 slov. Průměrná délka průvodního dopisu je 67 slov a medián, který není citlivý na extrémy, má hodnotu 52 slov. Délka dopisu může odrážet pozornost a množství času, který se uchazeči rozhodnou věnovat přípravě podkladů pro výběrové řízení. V tabulce 22 jsou tyto hodnoty uvedeny pro jednotlivé skupiny uchazečů. Nejdelší průvodní zprávy se vyskytly ve skupině studentů a absolventů, těsně za nimi jsou manažeři. Dělníci a skladníci psali zprávy v průměru poloviční délky. Průměrná délka zprávy roste s úrovní vzdělání. Rozdíl mezi muži a ženami není výrazný. Z toho můžeme soudit, že s úrovní vzdělání roste i množství času, kteří uchazeči věnují přípravě na výběrové řízení, resp. který investují do své budoucí kariéry.
49
Do tohoto počtu nebyla zahrnuta hlavička a patička dopisu, tedy jméno, adresa, kontaktní údaje firmy a datum (většinou uváděny v hlavičce dopisu), datum, jméno (resp. podpis) na konci zprávy a kontaktní údaje uchazeče za podpisem. - 59 -
Tab. 22: Střední hodnoty, minimum a maximum počtu slov ve zprávě ve skupinách uchazečů
Dělníci a skladníci Vývojoví inženýři a technici Administrativa Manažeři Studenti a absolventi Muži Ženy Základní + vyučen Střední a vyšší odborné Vysokoškolské CELKEM
Počet uchazečů 30 30 30 30 30 105 45 19 55 76 150
Průměr
Medián Minimum Maximum
41 50 72 83 88 66 69 35 64 77 67
29 44 51 72 79 49 55 30 52 65 52
9 6 14 12 16 6 14 10 6 9 6
105 139 276 395 208 395 182 105 276 395 395
Informace z předvýzkumu ukázaly na vztah mezi četností výskytu jazykových atributů dospělého ego-stavu a délkou zprávy. Údaje o průměrné délce zprávy ve skupinách uchazečů, kteří použili jazykové atributy určitého ego-stavu jsou uvedeny v tabulce 23. Je logické, že se v delších zprávách, kde uchazeč věnuje prostor osobnějším záležitostem (své motivaci nebo vystižení svého přínosu pro firmu), může formulace z pozice jiného než dospělého ego-stavu vyskytnout častěji. Tab. 23: Průměrný počet slov ve skupinách uchazečů, kteří použili jazykových atributů jednotlivých ego-stavů
Ego-stav Jen dospělý ego-stav Rodičovský ego-stav Dětský ego-stav CELKEM
Průměr 57 62 80 67
3.12.1 Testování hypotézy číslo 17 S délkou dopisu klesá míra použití dospělého ego-stavu. Délka zprávy měřená počtem slov je intervalovou proměnnou. Pro vyčíslení míry použití dospělého ego-stavu lze použít podílu počtu slov ve formulacích, které odpovídají jazykovým atributům dospělého ego-stavu, na celku zprávy. Souvislost mezi proměnnými můžeme odhadovat z bodového grafu 3. Umístění bodů v tomto grafu ukazuje, že jistá souvislost mezi proměnnými existuje, nicméně z něj nelze rozhodnout o její významnosti. Pro vyjádření vztahu míry souvislosti pro dva intervalové znaky lze použít Pearsonova koeficientu lineární korelace R. Hodnoty tohoto koeficientu nejsou statisticky signifikantní - 60 -
(Korelace = - 0,020, Sig. = 0,904)50. To znamená, že mezi těmito proměnnými vztah neexistuje nebo že nemá lineární povahu. Hypotézu č. 17 nemůžeme přijmout. Obr. 3: Počet slov a procentuální vyjádření podílu formulací dospělého ego-stavu 450 400 350 300 Počet 250 slov 200 150 100 50 0 0
20
40
60
80
100
120
Procentuální vyjádření podílu formulací Dospělého egostavu
3.13 Shrnutí výsledků zkoumání ego-stavů V kapitole 3.2 bylo nastíněno několik hypotéz týkajících se průvodních dopisů k žádosti o zaměstnání jako jedné sekvence komunikační interakce mezi uchazeči o zaměstnání zástupci firmy. Tyto hypotézy byly zkoumány na vzorku 150 elektronických zpráv. Kvantitativní analýza spočívala ve statistickém testování vztahů mezi jazykovými atributy jednotlivých ego-stavů a řadou osobnostních proměnných uchazečů. Tabulka 24 poskytuje souhrnné informace o výsledcích tohoto testování, míře závislosti proměnných včetně rozhodnutí a přijetí či zamítnutí hypotézy.
50
Nemůžeme zamítnout nulovou hypotézu, že mezi délkou dopisu a mírou použití dospělého ego-stavu neexistuje vztah. - 61 -
Tab.24: Přehled přijatých a zamítnutých hypotéz
Hodnota koeficientu
Pozice
Hypotéza 1. V průvodních dopisech k žádosti o zaměstnání se vyskytují jazykové atributy všech ego-stavů (tzn. rodičovského, dospělého a dětského), a to nerovnoměrně. 2. V průvodních dopisech uchazečů o manažerské pozice se jazykové atributy rodičovského ego-stavu vyskytují častěji než u ostatních skupin. 3. V průvodních dopisech uchazečů o absolventské pozice a brigády při studiu se jazykové atributy dětského ego-stavu vyskytují častěji než u ostatních skupin. 4. V průvodních dopisech uchazečů o administrativní práci se jazykové atributy dětských ego-stavů vyskytují častěji než u ostatních skupin.
- 62 -
Věk Gender Vzdě lání
Sig.
Přijetí hypotézy
0,000
ANO
Φ = 0,259
střední
0,002
ANO
Φ = 0,299
střední
0,000
ANO
0,371
NE
0,870
NE
není statisticky významná není statisticky významná
5. V průvodních dopisech uchazečů o technické pozice se jazykové atributy dospělého ego-stavu vyskytují častěji než u ostatních skupin. 6. S věkem se zvyšuje v průvodních dopisech četnost použitých jazykových atributů rodičovského ego-stavu. 7. S věkem se snižuje v průvodních dopisech četnost použitých jazykových atributů dětského ego-stavu. 8. Muži používají v průvodních dopisech jazykové atributy rodičovského ego-stavu častěji než ženy. 9. Ženy používají v průvodních dopisech jazykové atributy dětského ego-stavu častěji než muži. 10. Uchazeči s vyšším vzdělání používají v průvodních dopisech jazykové atributy rodičovského ego-stavu častěji než uchazeči s nižším vzděláním.
Síla vztahu
Eta = 0,416
podstatná
0,000
ANO
Eta = 0,320
střední
0,000
ANO
Φ = 0,179
nízká až střední
0,028
ANO
Φ = 0,228
střední
0,005
ANO
není statisticky významná
0,108
NE
Pozn.
Neplatí pro ego-stavy přirozeného a vzpurného dítěte Neplatí pro žádný z typů dětského ego-stavu
Neplatí pro adaptované a vzdorovité dítě
11. Uchazeči s nižším vzdělání používají v průvodních dopisech jazykové atributy ego-stavu dětského ego-stavu častěji než uchazeči s vyšším vzděláním. 12. Uchazeči s delšími pracovními zkušenostmi používají v průvodních dopisech jazykové atributy rodičovského ego-stavu častěji než lidé s kratší praxí.
není statisticky významná
0,089
NE
velmi silná
0,000
ANO
není statisticky významná
0,247
NE
Φ = 0,301
střední
0,000
ANO
Eta = 0,562
podstatná
0,000
ANO
› 0,05
NE
› 0,05
NE
› 0,05
NE
Eta = 0,724
Praxe
13. Frekvence výskytu jazykových atributů dětského ego-stavu klesá s počtem let praxe. Absolventi používají jazykových atributů dětského ego-stavu častěji než uchazeči s praxí.
Požadavky
14. Uchazeči s pracovními zkušenostmi na manažerské pozici používají v průvodních dopisech jazykové atributy rodičovského egostavu častěji než uchazeči bez zkušeností v managementu. 15. Uchazeči, kteří nesplňují požadavky kladené firmou používají jazykové atributy dětského ego-stavu častěji než kteří tyto požadavky splňují. 16. Uchazeči, kteří splňují požadavky kladené firmou používají jazykové atributy dospělého ego-stavu častěji než kteří tyto požadavky nesplňují.
v inzerátu uchazeči, v inzerátu uchazeči,
17. S délkou dopisu klesá použití dospělého ego-stavu.
- 63 -
není statisticky významná není statisticky významná není statisticky významná
Hypotéza platí pro egostav přirozeného dítěte (tau c =-0,174)
Hypotéza přeformulována ↓ Hypotéza neplatí pro adaptované a přirozené dítě S délkou pracovních zkušeností na manažerské pozici roste výskyt jazykových atributů rodičovského ego-stavu. Platí pouze pro uchazeče o manažerské pozice Platí pouze pro uchazeče o manažerské pozice
Jiný pohled nám dávají vztahy mezi proměnnými, pokud výsledky shrneme podle ego-stavů. 1. Četnost výskytu jazykových atributů rodičovského ego-stavu souvisí s51: -
délkou praxe – uchazeči s delší praxí komunikují z pozice rodičovského ego-stavu častěji než ti s kratší praxí (velmi silná závislost),
-
zkušenostmi na manažerské pozici – uchazeči se zkušeností s vedením podřízených používají jazykové atributy rodičovského ego-stavu častěji než uchazeči bez této zkušenosti (podstatná závislost),
-
pozicí – u uchazečů o manažerské pozice se vyskytuje rodičovský ego-stav častěji než ve zbytku souboru (střední závislost),
-
věkem – s věkem roste četnost výskytu charakteristik rodičovského ego-stavu (podstatná závislost),
-
pohlavím - u mužů se vyskytuje častěji než u žen (nízká až střední závislost).
2. Četnost výskytu jazykových atributů dětského ego-stavu jako celku souvisí s: -
pozicí – u uchazečů o absolventské pozice a studentské brigády se vyskytuje dětský ego-stav častěji než ve zbytku souboru (střední závislost),
-
věkem – s věkem se snižuje četnost výskytu jazykových atributů dětského ego-stavu (střední závislost),
-
pohlavím – ženy komunikují z pozice dětského ego-stavu častěji než muži. (střední závislost),
-
praxí – u absolventů se dětský ego-stav vyskytuje častěji než u uchazečů s praxí (střední závislost).
3. Četnost výskytu jazykových atributů ego-stavu adaptovaného dítěte souvisí s: -
pozicí – u uchazečů o absolventské pozice a studentské brigády se vyskytuje ego-stav adaptovaného dítěte častěji než ve zbytku souboru (střední závislost),
-
splněním požadavků inzerátu – uchazeči o manažerské pozice, kteří nesplňují požadavky, komunikují častěji z pozice adaptovaného dítěte než ti, kteří je splňují (střední až podstatná závislost),
-
splněním požadavků inzerátu – uchazeči o pozice dělníků a skladníků, kteří splňují požadavky, komunikují z pozice adaptovaného dítěte častěji než ti, kteří je nesplňují (střední závislost).
4. Četnost výskytu jazykových atributů ego-stavu přirozeného dítěte souvisí s: -
51
pohlavím – u žen se vyskytuje častěji než u mužů (střední závislost),
řazeno sestupně podle síly závislosti - 64 -
-
vzděláním – s výší vzdělání se snižuje výskyt jazykových atributů ego-stavu přirozeného dítěte (mírná až střední závislost).
5. Četnost výskytu jazykových atributů ego-stavu vzpurného dítěte souvisí s: -
získanou praxí – absolventi komunikují z pozice vzpurného dítěte častěji než uchazeči s praxí (střední závislost).
6. Naopak oproti očekávání a teoretickým předpokladům četnost výskytu jazykových atributů dospělého ego-stavu: -
dospělý ego-stav není výhradně se vyskytujícím ego-stavem v průvodních dopisech,
-
nesouvisí s délkou průvodního dopisu,
-
nesouvisí se zájmem o technickou pozici – neprokázal se předpoklad, že uchazeči o technické pozice používají jazykové atributy dospělého ego-stavu častěji než zbytek vzorku,
-
nepotvrdil se předpoklad, že uchazeči, kteří splňují požadavky komunikují z pozice dospělého ego-stavu častěji než ti, kteří je nesplňují.
3.14 Diskuse zkoumání ego-stavů Základním teoretickým východiskem výzkumu ego-stavů je zařazení výběrového řízení z hlediska teorie transakční analýzy mezi pracovní aktivity, kterým odpovídá komunikace z pozice dospělého ego-stavu. Tento předpoklad potvrzuje nalezení jazykových atributů dospělého ego-stavu ve všech analyzovaných průvodních dopisech ve vzorku. Výskyt výrazových prostředků dětského a rodičovského ego-stavu sice není podle Berneho (1997) pro pracovní aktivity charakteristický, nicméně pro personalisty zabývající se výběrovými řízeními není překvapující. Výrazné je zastoupení dětského ego-stavu ve 40% analyzovaných průvodních dopisů. Takto vysoký výskyt lze spojovat s interkulturními rozdíly ve výběrovém řízení, které ve svých výzkumech uvádí Varner (1991). V porovnání s americkými zvyklostmi, kde je komunikační pozice obou partnerů vyrovnanější, je pozice českých uchazečů nižší. Proto se nám jeví americké průvodní dopisy příliš asertivní a chvástavé. Důsledkem těchto rozdílů může být i vyšší výskyt výrazových prostředků typických pro dětský ego-stav v průvodních dopisech. Interkulturní porovnání výskytu jednotlivých ego-stavů v tomto typu komunikace může být námětem dalšího zkoumání. Teoretickým základem pro formulaci hypotéz bylo tvrzení, že uchazeči zvnitřňují role, ve kterých se často vyskytují. Zafixovaný způsob komunikace a používané výrazové - 65 -
prostředky potom „kontaminují“ i komunikaci, pro kterou takový ego-stav není charakteristický (Mikulaštík, 2003). Předpokládali jsme, že častěji z pozice rodičovského ego-stavu v soukromém životě komunikují starší uchazeči, protože se pravděpodobněji nacházejí v postavení skutečného rodiče vzhledem ke svým potomkům. V profesním životě jsou to uchazeči se zkušenostmi na manažerské pozici a uchazeči s delší praxí – tzn. na seniorské pozici. Tito uchazeči by tedy měli na základě zvnitřnění rolí používat v průvodních dopisech ve vyšší míře než ostatní uchazeči jazykové atributy rodičovského ego-stavu. To potvrdily nalezené souvislosti mezi četností výskytu rodičovského ego-stavu a zájmem o manažerskou pozicí, genderem, věkem, délkou praxe a zkušenostmi na manažerské pozici. To znamená, že nejčastěji přenášejí komunikaci z pozice rodičovského ego-stavu do transakcí týkajících se výběrového řízení starší muži s delší praxí, zkušenostmi na vedoucí pozici, kteří mají zájem o volná místa v managementu. Nejvyšší míra souvislost byla nalezena mezi délkou pracovních zkušeností (Eta=0,724), která tedy z uvedených proměnných nejlépe predikuje výskyt jazykových atributů rodičovského ego-stavu. Existují však další proměnné a souvislosti, které mohou do těchto vztahů zasahovat a poskytovat alternativní vysvětlení. Jednou z nich je vnímání pozice personalisty jako komunikačního partnera ve firemní hierarchii. Personalisté jsou v organizační struktuře zařazeni níž než manažeři, kterým poskytují servis. Uchazeči s manažerskou praxí mohou být ze své stávající firmy zvyklí s personalisty jednat z pozice nadřízených a tento komunikační styl přenášejí do transakcí výběrového řízení. Uchazeči mají také určitou představu o ideálním kandidátovi na manažerskou pozici, tedy vytvořený stereotyp manažera. Snaží se svůj průvodní dopis tomuto stereotypu přizpůsobit a předpokládají, že potenciální zaměstnavatel od nich takovýto způsob komunikace očekává. Jde o jistou formu sociální žádoucnosti směrem k zástupcům firmy. To může vysvětlovat výskyt výrazových prostředků charakteristických pro rodičovský ego-stav u uchazečů o manažerské pozice, kteří sami zkušenosti s vedením podřízených nemají. Jiný stereotyp, který může do komunikace mezi uchazeči a personalisty vstupovat, je typický personalista – náborář. V těchto pozicích se často nacházejí (jak ve firmách, tak v personálních agenturách) mladší ženy. Uchazeči, kteří mají větší zkušenosti s výběrovým řízením, mohou svůj průvodní dopis formulovat s ohledem na tento stereotyp personalistky. To může ovlivnit vyšší výskyt rodičovského ego-stavu v dopisech starších uchazečů.
- 66 -
Významným intervenujícím faktorem, který nejsme schopni zvoleným výzkumným designem postihnout, jsou osobnostní charakteristiky uchazečů. Existují jisté osobnostní vlastnosti, které ovlivňují způsob komunikace. Lze například předpokládat, že ve skupině uchazečů s manažerskou praxí a ve skupině uchazečů se zájmem o manažerské pozice bude výskyt dominantních osobností vyšší než v ostatních skupinách. Nelze tedy rozhodnout, zda komunikace z pozice rodičovského ego-stavu souvisí s praxí v managementu, s vyšším výskytem dominantních jedinců v této skupině nebo vzájemnou souvislostí mezi těmito proměnnými. Je pravděpodobné, že dominantní jedinec, který pracuje na manažerské pozici, ve větší míře zafixuje komunikaci z pozice rodičovského ego-stavu a častěji ji přenese do jiného prostředí než jedinec submisivní. U těchto úvah by však bylo potřebné jejich ověření výzkumem. Analýze komunikace z pozice dětského ego-stavu potvrdila souvislost mezi věkem, genderem, praxí a zájmem o absolventské pozice a studentské brigády. U všech proměnných ukazují koeficienty na střední míru závislosti. Nelze tedy vymezit jednu proměnnou, jejíž vliv by byl dominantní. Z pozice dětského ego-stavu bude nejpravděpodobněji komunikovat mladší žena bez praxe, která se uchází o absolventskou nebo studentskou pozici. Taková uchazečka v osobním i pracovním životě častěji vystupuje jako dítě svých rodičů, žák nebo pomocná brigádnická pracovní síla. To jsou role, pro které je typická komunikace z pozice dětského ego-stavu. Jejich zvnitřněním se tento způsob komunikace přenáší do transakcí provázejících výběrové řízení, kterým použití dětský ego-stav neodpovídá. Podobně jako v případě rodičovského ego-stavu však do těchto vztahů vstupují další proměnné umožňující alternativní interpretaci. Mladí absolventi komunikují s personalisty s podřízené pozice, vnímají je jako komunikačního partnera, který rozhoduje o jejich další kariéře. Tato pozice je akcentována výrazným převisem poptávky po volných místech pro absolventy a studenty nad jejich nabídkou ze strany firem. Typickou náplní práce absolventského nebo studentského pracovního místa je zaučování se a pomocné práce. Proto mohou absolventi předpokládat, že je pro tuto práci komunikace z pozice dětského ego-stavu typická a tento způsob vyjadřování se od nich očekává. Hypotézy vycházející z přenesení často používaného ego-stavu do ostatních oblastí komunikace se nepotvrdily v případě administrativních a technických pozic. Předpokládali jsme, že uchazeči o administrativní profese se ve svém běžném pracovním prostředí nacházejí v pozici podřízených vzhledem ke svému vedoucímu. Administrativa je také vnímána jako servis pro produkční útvary. Tito zaměstnanci tedy častěji než ostatní komunikují z pozice - 67 -
dětského ego-stavu, který poté přenášejí do transakcí provázející výběrové řízení. Tento předpoklad se v analyzovaném souboru nepotvrdil. Převážila skutečnost, že zájemci o práci v administrativě vnímají personalistu jako rovnocenného komunikačního partnera ve stejné míře jako ostatní uchazeči. Tomu odpovídá také zahrnutí personalistiky mezi administrativní agendu, tedy zařazení personalistů na stejnou úroveň ve firemní hierarchii jako uchazečů o administrativní práci. V průvodních dopisech se nepotvrdilo tvrzení, že komunikace z pozice dospělého ego-stavu je typická pro vědecké a výzkumné pracovníky a odborníky v technických profesích (Mikulaštík, 2003). Ve zkoumaném souboru se neprokázal statisticky významně vyšší výskyt dospělého ego-stavu u uchazečů o technické pozice (zahrnujících především vývojové elektro-inženýry a strojní konstruktéry) v porovnání s ostatními uchazeči ve vzorku. Toto zjištění mohlo být ovlivněno celkovou povahou zkoumaného vzorku – uchazečů o práci ve firmě zaměřené na výrobu a vývoj v oblasti strojírenství a elektrotechniky, kde mohou být jisté sympatie k technice na vyšší úrovni než u zbytku populace. Souvislost mezi použitím jazykových atributů určitého ego-stavu a úrovní vzdělání se potvrdila pouze u ego-stavu přirozeného dítěte. Uchazeči s vyšším vzděláním komunikují z pozice tohoto ego-stavu méně často než ti z nižším vzděláním. Ego-stav přirozeného dítěte je charakteristický spontánností, nevázaností, otevřeností vyjadřování emocí - tedy prvky, které by se při dodržování formálních zásad firemní korespondence v průvodních dopisech neměly objevit. Jejich výskyt v dopisech uchazečů s nižším vzděláním může souviset s menšími zkušenostmi s formální firemní komunikací a nižším povědomím o existenci takovýchto pravidel. Statistickým testováním se nepotvrdila hypotéza, že uchazeči, kteří nesplňují požadavky kladené v inzerátu budou komunikovat častěji z pozice adaptovaného dítěte. Předpokládali jsme, že vědomí si svých rezerv v plnění požadavků se odrazí v projevech povolnosti, poslušnosti, poddajnosti a ochoty, které jsou pro tento ego-stav charakteristické. Platnost této hypotézy se potvrdila pouze ve skupině uchazečů o manažerské pozice. Opačný směr závislosti se objevil ve skupině uchazečů o dělnické pozice. Dělníci a skladníci, kteří požadavky splňují, komunikují z pozice dětského ego-stavu častěji než ti, kteří je nesplňují. Možná interpretace vychází z jejich charakteristické komunikační pozice ve firemní organizační struktuře. Dělníci a skladníci se typicky nacházejí v pozici podřízených, kde jejich komunikace častěji vychází z dětského ego-stavu. Proto je zaměstnanec, který úspěšně vykonává práci dělníka nebo skladníka – tzn. také splňuje - 68 -
požadavky na pozici, zvyklý komunikovat z pozice adaptovaného dítěte, a tento komunikační styl přenáší také do výběrového řízení. Ve skupině uchazečů o administrativní pozice byla zjištěna střední míra souvislosti mezi výskytem výrazových prostředků ego-stavu vzdorovitého dítěte a mírou splnění požadavků. Pro tento výsledek nelze nalézt v kontextu tohoto výzkumu adekvátní interpretaci. V ostatních skupinách se dětský ego-stav vyskytuje nezávisle na míře naplnění inzerovaných požadavků. Při generalizaci těchto souvislostí pro jednotlivé skupiny pozic je třeba vzít v úvahu malý počet uchazečů v jednotlivých skupinách. Vypovídací hodnotu výše zmíněných výsledků výrazně ovlivňují vzájemné vztahy mezi jednotlivými osobnostními proměnnými. Při zvoleném designu výzkumu nejsou zkoumané osobnostní proměnné nezávislé v tom smyslu, že jsme schopni určovat jejich hodnotu. V některých případech jsou tyto proměnné vzájemně se vylučující. Lze jen obtížně nalézt velmi mladého uchazeče s dlouhou praxí nebo uchazeče s praxí na manažerské pozici, ale bez celkové praxe. Pokud jsou tedy proměnné vzájemně závislé, je problematické určit jejich míru vlivu na četnost použití jazykových atributů jednotlivých ego-stavu v průvodních dopisech. Zjednodušeně řečeno: Jak můžeme rozhodnout, zda konkrétní uchazeč komunikoval z pozice rodičovského ego-stavu proto, že je muž, je starší, má delší praxi, má zkušenosti v managementu nebo proto, že má zájem o vedoucí pozici? V předvýzkumu vyvstal předpoklad, že krátké zprávy jsou psány z pozice dospělého ego-stavu. V delších zprávách, které častěji obsahují informace osobního charakteru (např. silné stránky uchazeče, důvody ke změně zaměstnání, důvodů zájmu o pozici), se častěji vyskytují formulace, které nedopovídají dospělému ego-stavu charakteristickému pro pracovní transakce. Ačkoliv průměrná délka dopisů, které vycházely pouze dospělého ego-stavu, je nižší než u ostatních zpráv, nebyla nalezena statisticky významná lineární souvislost mezi těmito proměnnými. To, že v delších dopisech se vyskytují častěji formulace z pozice rodičovského nebo dětského ego-stavu, neplatí obecně pro všechny uchazeče. Možnostem zobecnění výsledků výzkumu mimo zkoumanou firmu je věnována samostatná kapitola 3.4. Jsou omezeny dvěma skupinami faktorů. První skupina ohrožuje externí validitu a odráží způsob výběru vzorku, především jeho zúžení na jednu firmu, jednu formu průvodních dopisů (elektronické žádosti) a specifický okruh pozic. Je možné, že všechny uchazeče o práci v této firmě spojuje existence nějaké další nám neznámé proměnné, která se ve zbytku populace takto výrazně nevyskytuje. S ohledem na to mohou být výsledky zobecněny pouze na elektronické žádosti o zaměstnání v obdobných zahraničních firmách - 69 -
působících ve stejném nebo příbuzném odvětví v případě, že neproběhnou výrazné změny ve zvyklostech týkajících se formulace průvodních dopisů. Slabou stránkou zkoumaného vzorku je také absence skupin uchazečů, kteří se mohou být typičtí ve svých komunikačních stereotypech, např. učitelé, umělci, obchodníci, zdravotníci. Druhá skupina faktorů, která ohrožuje interní validitu, je spojena s neekvivalentností porovnávaných skupin, interindividuálními rozdíly, nekontrolovatelností osobnostních vlastností uchazečů a s výše zmíněnými vzájemnými souvislostmi mezi vstupními proměnnými. I rozsah této práce napovídá, že zkoumaný materiál nabízí široké pole pro další výzkumy. Jednou z cest může být prohloubení zjištěných výsledků, především s ohledem na osobnostní vlastnosti uchazečů a jejich postoje v rámci výběrového řízení. To by předpokládalo uskutečnění osobních pohovorů (popř. osobnostních testů uchazečů o zaměstnání) a jejich komparaci se zaslanými materiály. Druhou cestou je rozšíření vzorku o další profese a porovnání výsledků našeho výzkumu například se skupinou obchodníků, lékařů, učitelů, umělců apod. Vzhledem k důvěrnosti zaslaných informací a legislativním restrikcím se obávám, že rozsáhlejší výzkum v tomto designu, který by překonal omezení validity plynoucí z výběru vzorku, je jen obtížně realizovatelný.
- 70 -
4. Výzkum rozporných prohlášení v průvodních dopisech V návaznosti na své pracovní zkušenosti s výběrovým řízením jsem do práce zahrnula také stručný mapovací výzkum týkající se fenoménu lhaní v průvodních dopisech. Lži jsou jedním z faktorů, které významně komplikují personalistům zpracování materiálů uchazečů i celé výběrové řízení. Je plýtvání časem personalisty i uchazeče, pokud se pohovor uskuteční na základě nepravdivých nebo polopravdivých informací plynoucích z materiálů uchazeče, který ve skutečnosti nesplňuje základní podmínky inzerátu. Podstatně větší ztráty na obou stranách vznikají, pokud se rozpory zjistí po uzavření pracovního poměru. Ačkoliv definice lhaní v literatuře (např. Ekman in Vybíral, 2003) zdůrazňují úmysl uchazeče. Ten nelze analýzou takovýchto písemných materiálů identifikovat a prokázat. Proto pro účely této studie lze za lži považovat tvrzení, která jsou fakticky nebo hypoteticky v rozporu s jinými údaji v životopise nebo inzerátu. Naopak skutečné lži, které jsou ze strany uchazeče úmyslným uvedením personalisty v omyl, nejsme schopni bez rozhovoru s uchazečem, případně zjištěním referencí od předchozích zaměstnavatelů, zjistit. V řadě případů je neidentifikujeme ani za těchto podmínek. Proto vhodnějším pojmem pro proměnnou mapovanou tímto výzkumem jsou rozporná prohlášení, resp. rozpory v průvodních dopisech k žádosti o zaměstnání. 4.1 Cíl výzkumů rozporů výzkumné otázky a hypotézy Cílem této časti výzkumu je deskripce rozporných prohlášení (skutečných nebo hypotetických) v průvodních dopisech uchazečů o zaměstnání. Soustřeďuje se na jejich obsahovou analýzu a zjištění vztahu s osobnostními proměnnými sledovanými v předcházející části výzkumu – tzn. pozice, o kterou má uchazeč zájem, věk, gender a délka praxe. Účelem této části výzkumu je tedy zjistit, zda výskyt rozporů souvisí s výše zmíněnými osobnostními proměnnými nebo nikoliv. Za rozporná prohlášení jsou považovány ty informace vyskytující se v průvodním dopise, které nejsou v souladu s jinými informacemi uvedenými v životopise, inzerátu na volné místo nebo získanými z jiných zdrojů52 nebo informace, které vzbuzují v tomto směru pochybnosti.
52
Například úroveň znalostí požadovaných na certifikovanou zkoušku z angličtiny, studijní plány oborů vysokoškolského studia. - 71 -
Vzhledem k povaze zkoumaného materiálu není v možnostech výzkumu ani jeho cílem zjistit úmysly, vědomost či nevědomost těchto rozporů nebo provést analýzu osobnostního profilu uchazeče, v jehož dopise se vyskytly. 4.1.1 Výzkumné otázky
Základní výzkumná otázka: Jakou podobu mají rozporná prohlášení v průvodních dopisech k žádosti o zaměstnání a jaká je jejich souvislost s osobnostními proměnnými?
Dílčí výzkumné otázky: 1.
Jakých témat se týkají rozpory v průvodních dopisech k žádosti o zaměstnání?
2.
Vyskytují se rozpory v průvodních dopisech k žádosti o zaměstnání rovnoměrně ve všech skupinách pozic?
3.
Vyskytují se rozpory v průvodních dopisech k žádosti o zaměstnání rovnoměrně u mužů a žen?
4.
Vyskytují se rozpory v průvodních dopisech k žádosti o zaměstnání rovnoměrně ve všech věkových kategoriích?
5.
Vyskytují se rozpory v průvodních dopisech k žádosti o zaměstnání rovnoměrně u absolventů a uchazečů z praxí?
4.1.2 Hypotézy Na základě výzkumných otázek a zkušeností z personální praxe jsou formulovány následující hypotézy: 1. Rozpory v průvodních dopisech k žádosti o zaměstnání se vyskytují ve všech skupinách uchazečů, a to nerovnoměrně. 2. Rozpory v průvodních dopisech k žádosti o zaměstnání se vyskytují častěji u žen než u mužů. 3. U mladších lidí se vykytují rozpory v průvodních dopisech k žádosti o zaměstnání častěji než u starších. - 72 -
4. U absolventů se vykytují rozpory v průvodních dopisech k žádosti o zaměstnání častěji než u uchazečů s praxí. Jelikož jednotlivé proměnné, které se objevují také ve výzkumu ego-stavů, jsou operacionalizovány v předchozí části práce, považuji za nadbytečné způsob jejich měření a kódování opakovat. Také externí a interní validita v této části výzkumu je omezena stejným způsobem jako v předchozí části. 4.2 Témata rozporných prohlášení Rozporná prohlášení se objevila v 29 průvodních dopisech, což je téměř ve 20% vzorku. V šesti dopisech se objevil více než jeden rozpor. V příloze číslo 1 jsou uvedeny formulace rozporných prohlášení nebo prohlášení vzbuzujících pochybnosti včetně zdůvodnění, v čem spočívá jejich skutečný či hypotetický rozpor. Tyto rozpory se týkaly pěti základních témat uvedených v tabulce 25 (včetně četností). Tab. 25: Téma skutečných nebo potenciálních rozporů včetně četnosti výskytu
Téma vyjádření týkající se splnění požadavků inzerátu silné stránky praxe studium pracovní motivace schopnosti (doplnit si znalosti)
Počet uchazečů 14 8 7 2 2 1
Nejčastěji se objevily rozpory v prohlášeních týkajících se splnění požadavků inzerátu. Typickou je formulace z dopisu uchazeče, který nesplňuje požadavky na praxi ani vzdělání, a přesto píše: „…Vzhledem k tomu, že mě zmíněná pozice zaujala a s přihlédnutím k mým dosavadním znalostem, zkušenostem a dosaženému vzdělání, se domnívám, že podmínky kladené na tuto pracovní pozici splňuji. …“. V osmi případech se neshodovala nebo vzbuzovala pochybnost prohlášení týkající se silných stánek uchazeče. Jejich rozporuplnost se projevila vzhledem k praxi a zkušenostem uchazeče. Například formulace: „ …Mohu nabídnout především: • velice dobré komunikační a organizační schopnosti • velmi dobrou znalost anglického jazyka slovem i písmem. …“ Potenciální rozpornost těchto prohlášení se objevuje v kontextu s životopisem uchazečky, která je vyučenou dámskou krejčovou s jednoletou praxí na pozici šičky a v loňském roce - 73 -
složila zkoušku z angličtiny PET ( což je základní zkouška, která neodpovídá aktivní znalosti jazyka). V sedmi případech se rozpory vztahují k praxi uchazečů. Tito uchazeči zveličují a nadsazují své pracovní zkušenosti, označují je neadekvátními superlativy. „…Při svém předchozím zaměstnání jsem byl zodpovědný za kompletní zajištění zakázek. Náplní mé práce, bylo především nákup a objednávky materiálu, kompletní zajištění výroby měřících přístrojů, předvedení přístrojů u klientů popř. školení zaměstnanců, zajištění servisu a práce na vývoji měřících přístrojů….“ Toto prohlášení se stává hypoteticky rozporné při porovnání se životopisem uchazeče, kde uvádí, že na této pozici (která je jeho jedinou praxí) pracoval pouze jeden měsíc a odešel ve zkušební době. Můžeme spekulovat, zda během jednoho měsíce stihnul všechny tyto činnosti plnohodnotně zastat. Další témata jsou zastoupena jednotlivě – celkem se vyskytly u pěti uchazečů. Jejich příklady lze najít v příloze zahrnující kompletní seznam. 4.3 Rozporná prohlášení a pozice, o kterou má uchazeč zájem Uchazeče, u kterých se objevily v průvodních dopisech rozpory, lze rozdělit na skupiny použité ve výzkumu ego-stavů. Předpokládáme, že uchazeči, kteří mají zájem o pozice, kde výrazně převyšuje poptávka po volných místech nad nabídkou, budou mít větší sklony uvádět rozporné informace. Pod tlakem trhu práce se snaží zaujmout a přesvědčit o svých kvalitách i za cenu nepravdy. Mezi uchazeči, u kterých se objevily rozpory, byli nejčastěji žadatelé o absolventské pozice a studentské brigády (v 11 případech). Téměř stejně často se rozpory vyskytly u uchazečů o administrativní pozice (10 uchazečů). V dalších skupinách byla četnost výskytu výrazně nižší – uchazeči o dělnické pozice – 5 kandidátů, manažerské pozice – 2 kandidáti, technické pozice – 1 kandidát. Toto rozložení odpovídá předpokladu, že nejvíce rozporů se objevilo u pozic, o něž je největší zájem – tedy ve skupině absolventů a studentů a uchazečů o administrativní pozice. Tito uchazeči pod tlakem konkurence se častěji vědomě či nevědomě odchylují od pravdy. Naopak vzhledem ke specifickým požadavkům a současné situaci na trhu práce je největší zájem právě o technické pozice a technicky zaměřené manažery. U těchto pozic nabídka volných míst výrazně převyšuje poptávku a uchazeči si mohou vybírat z řady možností. Proto nemají potřebu v průvodních dopisech skutečnost jakkoliv „přikrášlovat“. - 74 -
Testování hypotézy č. 1: Rozpory v průvodních dopisech k žádosti o zaměstnání se vyskytují ve všech skupinách uchazečů, a to nerovnoměrně. Nerovnoměrnost výskytu rozporů v jednotlivých skupinách pozic lze testovat charakteristikou χ2 (chí-kvadrát), založenou na porovnání empirických a očekávaných četností výskytu
proměnné.
Statistická
signifikance
hodnoty
χ2
neparametrického
testu
53
pro ekvivalentní skupiny je 0,006 . Můžeme říci, že rozdíly ve výskytu rozporů mezi jednotlivými skupinami nejsou způsobeny výběrovou chybou. Protože se zároveň rozpory vyskytly ve všech skupinách pozic, můžeme hypotézu o nerovnoměrnosti rozložení rozporných prohlášení mezi skupinami přijmout. 4.4 Rozporná prohlášení a gender uchazeče Předpokládáme, že ženy se vyskytují častěji na administrativních pozicích, kde je převis nabídky nad poptávkou významnější a jejich podíl na nezaměstnaných dlouhodobě vyšší (www.cso.cz, 2005). Proto by měly mít větší tendenci k rozporným prohlášením v průvodních dopisech. Rozdíly ve výskytu rozporů v dopisech mužů a žen jsou uvedeny v tabulce 26. Je z ní patrné, že rozdíly jsou zanedbatelné. Hodnota rezidua, které vyjadřuje rozdíl mezi očekávanou a skutečnou hodnotou v buňce je 0,6. To znamená, že rozdíl oproti rovnoměrnému rozložení mezi muži a ženami není ani jeden celý uchazeč. Tab. 26: Četnost výskytu rozporů ve skupině mužů a žen
Nevyskytly se rozpory Vyskytly se rozpory Celkem
Počet v% Počet v% Počet v%
Muž 86 71,07% 19 65,52% 105 70%
Žena 35 28,93% 10 34,48% 45 30%
Celkem 121 100% 29 100% 150 100%
Testování hypotézy č. 2: Rozpory v průvodních dopisech k žádosti o zaměstnání se vyskytují častěji u žen než u mužů.
53
Zamítáme tedy nulovou hypotézu, že rozporná prohlášení se vyskytují ve všech skupinách pozic rovnoměrně. - 75 -
Vzhledem k tomu, že se jedná o kontingenční tabulku 2 x 2, budeme testovat sílu vztahu její významnost koeficientem Φ. Souvislost mezi proměnnými je velmi slabá (Φ = 0,048) a statisticky nevýznamná (Sig.=0,558)54. Z toho plyne, že rozdíly mohly být způsobeny výběrovou chybou. Hypotézu č. 2 o existenci rozdílu ve výskytu rozporů mezi muži a ženami tedy nemůžeme přijmout. Nepotvrdil se tedy předpoklad, že ženy, které jsou ve sledované firmě při získávání zaměstnání v nevýhodě, mají tendenci k častějšímu výskytu rozporů v průvodních dopisech. 4.5 Rozporná prohlášení a věk uchazeče Předpokládáme, že u mladších uchazečů, kteří mají menší zkušenosti s firemní praxí i s výběrovým řízením, bude výskyt rozporů v průvodních dopisech vyšší. Použijeme rozdělení do věkových kategoriím po deseti letech. O nerovnoměrnosti rozložení vypovídají hodnoty reziduí, které však nejsou v žádné buňce vyšší než 1. Proto se lze domnívat, že mezi věkovými skupinami neexistují ve výskytu rozporů významné rozdíly Tab. 27: Četnost výskytu rozporů ve věkových skupinách
Nevyskytly se rozpory Vyskytly se rozpory Celkem
Počet v% Počet v% Počet
do 20 21-30 31-40 41-50 51-60 11 67 25 11 6 9 55 21 9 5 2 18 5 2 2 7 62 17 7 7 13 85 30 13 8
nad 61 1 1 0 0 1
celkem 121 100 29 100 150
Testování hypotézy č. 3: U mladších lidí se vykytují rozpory v průvodních dopisech k žádosti o zaměstnání častěji než u starších. Protože věk je proměnná intervalová, můžeme k testování vztahu mezi věkem a výskytem rozporů v průvodních dopisech použít koeficientu eta. Jeho hodnota je poměrně vysoká (eta = 0,472), ale statisticky nevýznamná (Sig. = 0,410)55. To znamená, že rozdíly mohly být způsobeny výběrovou chybou. Hypotézu č. 3 o existenci rozdílu ve výskytu rozporů mezi mladšími a staršími uchazeči tedy nemůžeme přijmout.
54
Nemůžeme zamítnout nulovou hypotézu, že mezi výskytem rozporů v průvodních dopisech a genderem uchazeče není žádná souvislost. 55 Nemůžeme zamítnout nulovou hypotézu, že mezi výskytem rozporů v průvodních dopisech a věkem uchazeče není žádná souvislost. - 76 -
4.5 Rozporná prohlášení a praxe uchazeče V předchozí kapitole byl vysloven předpoklad, že u uchazečů, kteří mají větší zkušenosti s firemní praxí a výběrovými řízeními, se budou rozpory v průvodních dopisech objevovat méně často. Vhodnější proměnnou než věk se k ověření tohoto předpokladu zdá délka praxe uchazeče. Pokud tedy porovnáme dvě skupiny – absolventy a uchazeče z praxí, zjistíme, že hodnoty očekávaných a skutečných četností se v skupinách příliš neliší – hodnota rezidua je 0,7. Tab. 28: Četnost výskytu rozporů ve skupině absolventů a uchazečů s praxí
nevyskytly se rozpory vyskytly se rozpory Celkem
Počet v% Počet v% Počet
Má praxi 87 72 19 66 106
Absolvent 34 28 10 34 44
Celkem 121 100 29 100 150
Testování hypotézy č. 4: U absolventů se vykytují rozpory v průvodních dopisech k žádosti o zaměstnání častěji než u uchazečů s praxí. K testování vztahu mezi zkušenostmi a výskytem rozporů lze použít koeficientu Φ. Hodnota koeficientu Φ = 0,055 a její signifikance je rovna 0,498. Souvislost mezi proměnnými je velmi slabá a statisticky nevýznamná56. Hypotézu č. 4 o existenci rozdílu ve výskytu rozporů mezi absolventy a uchazeči s praxí tedy nemůžeme přijmout. Nepotvrdil předpoklad, že se u méně zkušených uchazečů objevují rozpory mezi průvodním dopisem a životopisem častěji. 4.6 Diskuse výzkumu rozporů v průvodních dopisech Tato část výzkumu se věnovala mapování rozporů v průvodních dopisech jako fenoménu, který je blízký konceptu lhaní. Z povahy zkoumaného materiálu plyne nemožnost ověření tvrzení (natož potvrzení vědomého záměru) rozhovorem s uchazečem, zjištěním referencí nebo jiným způsobem. Proto je lhaní v průvodních dopisech v rámci dostupných materiálů konceptem neoperacionalizovatelným, a tedy i neměřitelným a v podstatě nezkoumatelným.
56
Nemůžeme zamítnout nulovou hypotézu, že mezi skutečností, zda je uchazeč absolvent nebo má praxi, a výskytem rozporů v průvodních dopisech není žádná souvislost. - 77 -
Z tohoto důvodu se výzkum se zaměřil na faktické rozpory nebo prohlášení vzbuzující pochybnosti v porovnání s životopisem, inzerovanými požadavky nebo obecně známými skutečnostmi. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda výskyt těchto rozporů souvisí nějakým způsobem s osobnostními proměnnými uchazečů. Rozporná prohlášení se vyskytla téměř ve 20% průvodních dopisů. Týkala se těchto témat: vyjádření týkajících se splnění požadavků inzerátu, silných stránek uchazeče, jeho praxe, studia, motivace k zaměstnání a schopností uchazeče. Jejich témata se tedy neshodovala tématy zkreslení informací uchazeči, které uvádí Yate (2001). Patří mezi ně finanční částka, kterou uchazeč vydělal firmě; finanční částka, kterou uchazeč uspořil firmě a časová úspora, které dosáhl svou prací. Kromě rozdílů ve zkoumaném konceptu je rozdíl dán především interkulturně. Ve zkoumaném vzorku průvodních dopisů a životopisů se prohlášení, která uvádí Yate vůbec nevyskytla. Testováním statistické signifikance χ2 byla potvrzena hypotéza o nerovnoměrném rozložení výskytu rozporů v jednotlivých skupinách uchazečů. Nejčastěji se rozpory objevily ve skupině uchazečů o absolventské pozice a studentské brigády shodně s uchazeči o administrativní práci. Nejméně byly zastoupeny u uchazečů o technické pozice a manažerů. Rozdíly korespondují s postavením těchto pozic na trhu práce. V případě technických a manažerských pozic (v technické oblasti) výrazně převyšuje nabídka volných míst počet kvalitních kandidátů. Proto tito uchazeči nemají zapotřebí přikrášlovat své osobní údaje nebo lhát. V případě uchazečů o studentské, absolventské a administrativní pozice je situace opačná. Vzhledem k tomu, že manažeři a technici patří ve zkoumaném vzorku k nejzkušenějším, lze se také domnívat, že pokud by měli v úmyslu lhát, učiní tak sofistikovanějším způsobem než jsou snadno odhalitelné rozpory. Nepotvrdily se hypotézy, že výskyt rozporů v průvodních dopisech souvisí s genderem, věkem nebo délkou pracovních zkušeností uchazeče. Lze tedy říci, že výskyt rozporných prohlášení je důsledkem jiných proměnných nezahrnutých do výzkumu, například osobnostních vlastností, nevědomých procesů, situačních faktorů, nedostatku pozornosti věnované přípravě materiálů pro výběrové řízení, úmyslným uvedením personalistů v omyl. Zjištění příčin výskytu rozporných prohlášení by mohlo být zajímavým námětem dalšího výzkumu. Ačkoliv se může zdát, že výzkum závislosti mezi osobnostními proměnnými a výskytem rozporných prohlášení v průvodních dopisech nepřinesl žádné výsledky, je jeho podstatných zjištěním, že tyto proměnné spolu nesouvisejí. Personalisté by tedy měli - 78 -
v případě, že se rozpory objeví v průvodním dopise uchazeče, tuto skutečnost zohlednit při posuzování osobnostních vlastností uchazeče a dále je zkoumat během pohovoru. Není nutné znovu opakovat omezení interní a externí validity, která jsou shodná s výzkumem ego-stavů a jsou rozvedena v kapitole věnující se validitě výzkumu a v diskusi výsledků. Domnívám se, že hlubší výzkum mapující lhaní v průvodních dopisech a životopisech není v rámci analýzy písemných materiálů realizovatelný a je tedy otázkou výzkumného designu, který je spojen s rozhovory s uchazeči. Výzkumy v této oblasti by jistě přivítali personalisté, kterým by mohly pomoci identifikovat lživé informace během výběrového řízení. Mimo rámec ego-stavů a rozporných prohlášení jsou průvodní dopisy cenným autentickým materiálem, který poskytuje další rozsáhlé možnosti pro jeho zpracování. Je možné se zaměřit například na použití komunikačních polotovarů (vzorových průvodních dopisů uveřejněných v literatuře a na internetu) nebo obsahovou analýzu vzhledem k informacím, které jsou doporučovány v průvodním dopise uvést (viz str. 3-4).
- 79 -
5 Závěr V práci jsme se zabývali sebeprezentací uchazečů o zaměstnání v jejich průvodních dopisech z hlediska teorie transakční analýzy, především jedné její složky, a to ego-stavů. Zajímala nás souvislost mezi výskytem jazykových atributů jednotlivých ego-stavů a pozicí, o kterou se uchazeč zajímá a životopisnými proměnnými, jako jsou věk, gender, vzdělání a délka pracovních zkušeností uchazeče. V souboru 150 průvodních dopisů k žádosti o zaměstnání jsme identifikovali jazykové atributy jednotlivých ego-stavů. Ve všech zprávách se vyskytly jazykové atributy dospělého ego-stavu, což koresponduje se zařazením výběrového řízení z pohledu teorie transakční analýzy mezi pracovní činnost, pro které je použití dospělého ego-stavu charakteristické. V 10% dopisů se vyskytly také výrazové prostředky charakteristické pro ego-stav kárajícího rodiče a ve 40% dopisů se objevily jazykové atributy dětského ego-stavu. Hypotézy vycházely z tvrzení, že lidé zvnitřňují často používaný ego-stav, který kontaminuje také komunikaci, pro kterou není charakteristický (Mikulaštík, 2003). Testováním vztahů mezi četností výskytu jednotlivých ego-stavů byly potvrzeny statisticky významné souvislosti mezi výskytem jazykových atributů jednotlivých ego-stavů a některými osobnostními proměnnými. Další výzkumný cíl se vztahoval k obsahové analýze rozporných informací v průvodních dopisech a jejich vztahu k osobnostním proměnným. Bylo identifikováno šest oblastí, kterých se nesrovnalosti v průvodních dopisech týkají – vyjádření týkajících se splnění požadavků inzerátu, silných stránek uchazeče, jeho praxe, studia, motivace k zaměstnání a schopností uchazeče. Nebyl prokázán vztah mezi výskytem těchto rozporů a věkem, genderem, délkou pracovních zkušeností uchazečů a pozicí, o kterou měli zájem. Existuje množství odborné i populární literatury zabývající se průvodními dopisy i výběrovým řízením obecně. Je však zaměřena na zvyklosti, postupy a doporučení jak jej správně formulovat. Ambicí této práce bylo zmapovat jiné aspekty tohoto tématu, a tak vyplnit dosavadní prázdnou položku při jeho zpracování. I s ohledem na omezenou zobecnitelnost výsledků, je řada zjištění užitečných pro personální praxi. Domnívám se, že mohou být inspirací personalistům při posuzování průvodních dopisů i uchazečům při jejich formulování.
- 80 -
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: 1. Adaire, J. (2004) Efektivní komunikace. Praha: Alfa Publishing. 2. Barber, A. E., Wesson, M. J., Roberson, W. M., Taylor, M. S. (1999) A tale of two job markets: Organizational size and its effect on hiring practises and job search behaviour. Personnel Psychology. 52, č. 6, str. 841 – 867. 3. Berne, E. (1997) Co řeknete, až pozdravíte. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. 4. Berne, E. (1992) Jak si lidé hrají. Liberec: Dialog. 5. Blaine, C. ( 2002) Utah carmeeer guide for adults. Salt Lake City:Utah State Dept. for Workforce Services. 6. Campbell, B. E. (2006). Error-proofing the job application process. Black Enterprise. č. 6 str. 72. 7. Carrol, M., Marchington, M., Earnshaw, J., Tailor, S. (2000) Recruitment in small firms – processes, methods and problems. Employee Relation. 21, č. 3, str. 236 - 250. 8. Disman, M. (2003) Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. 9. Dvořáková (2005) Textová analýzy seminární diskusní e-learningové skupiny (diplomová práce). Brno: FSS MU. 10. Ferjenčík, J. (2000) Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál. 11. Gabura, J., Gabura, P. (2004) Sociálna komunikácia. Bratislava: O. S. Sociálna práca. 12. Hayesová, N. (1998) Základy sociální psychologie. Praha: Portál. 13. Hindle, P. (2000). Developing employment interview and interviewing skills in smallgroup project group. Journal On Geography in Higher Education. 24, č. 1, str. 29-36. 14. Hroník, F. (1999) Jak se nespálit při výběru zaměstnanců. Praha: Computer press. 15. Lawshe, C. H. (1983) A simplified approach to the evaluation of fairness in employee selection procedures. Personnel Psychology. 36, str. 601 – 608. 16. Lister-Ford, C. (2006) Transakční analýza v poradenství a psychoterapii. Praha: Portál. 17. Lorenzen, E. A. (1992) Job search correspondence. Indiana State Univ:Terre Haute. 18. Mikulaštík, M. (2003) Komunikační dovednosti v praxi. Praha: Grada Publishing. 19. Pentose, J. M. (1983) A discrepancy analysis of the job-getting proces and a study of résumé techniques, Journal of Business Communication. 21, č. 3, str. 5 – 15. 20. Siegel, Z. (2005) Jak úspěšně hledat a získat zaměstnání. Praha: Grada Publishing. - 81 -
21. Siegel, Z. (2003) Jak hledat a najít zaměstnání. Praha: Grada Publishing. 22. Sparrow, S. ( Rethinking recruitment. Caterer & Hotelkeeper, 196, Retrieved January 5, 2007, from Business Source Premiér. 23. Suchan, J. (2007) Jak napsat CV. www.sprace.cz. 24. Plaňava, I., Plešingerová, D., Rieger, Z. (2003) Mezilidská komunikace. Brno: Masarykova Univerzita. 25. Plaňava, I. (2005) Průvodce mezilidskou komunikací. Praha: Grada Publishing. 26. Prosby, O. (1999) Résumés, applications and cover letters, Occupational Outlook Quarterly. č. 2, str. 2-14. 27. Varner, I. I. (1991) A coparison of career placement procedures in selected coutnries, Journal of Education for Business. 66, č. 6, str. 25-42. 28. Vaus D. A. de. (1990) Analyzing Social Science Data. London: Sage. 29. Všeobecná encyklopedie (1999) Praha: Nakladatelství Diderot. 30. Vybíral, Z. (2000) Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál. 31. Vybíral, Z. (2002) Sdělování a skrývání pravdivých informací -psychologie lhaní (habilitační práce). Brno, FSS MU. 32. Vybíral, Z. (2003) Lži, polopravdy a pravda v lidské komunikaci. Praha: Portál. 33. Vybíral, Z. (2005) Psychologie komunikace. Praha: Portál. 34. Vykopalová, H. (2000) Vybrané kapitoly ze sociální psychologie v kontextu komunikace. Olomouc: Univerzita Palackého. 35. Weiss, J., Weiss, L.(1999) Core Concepts of Transactional Analysis, Retrieved December 12, 2006, from www.itaa-net.org 36. Yate, M. (2001) Hiring the best. Avon, Massachusetts: Adams Media.
- 82 -
Příloha č. 1 – Seznam rozporných a pochybnosti vzbuzujících prohlášení včetně důvodů pochybností Po prostudování Vašich uveřejněných požadavků TRAINEE PROGRAMu mám za to, že bych mohl být vhodným kandidátem. Domnívám se ,že mám překlady pro Vámi nabízené pracovní místa Domnívám se, že mé znalosti a zkušenosti odpovídají požadavkům na výše uvedenou pozici Domnívám se, jak dokládá můj přiložený životopis, že plně splňuji všechny předpoklady, které na kandidáta kladete. Mám bohaté zkušenosti s administrativní prací a jsem proto přesvědčena, že jsem pro Vás nejvhodnějším kandidátem. Předpokládám, že vzhledem ke svým dovednostem a časovým možnostem jsem vhodným kandidátem na tuto pozici. Čestně prohlašuji, že jsem v příloze uvedl pravdivě všechny skutečnosti, že nejsem právně stíhán a splňuji požadavky pro přijetí do pracovního poměru. Společnosti kterem hladate vhodneho kandidata na pozice operatora, mam dosavadni zkusenosti i vzdelavani. mohu vam tedy poskytnout hodnotnou pomoc, pri naplnovani cilu vasi firmy. Považuji se za velice cílevědomého a snaživého, někdy možná až přehnaně pečlivého a myslím si, že bych mohl hodnotně přispět společnosti XY. Vámi výše uvedené podmínky splňuji. Jsem přesvědčena, že jsem pro Vás vhodnou kandidátkou. O toto místo mám zájem, protože se domnívám, že odpovídá mé kvalifikaci a poskytuje dobrou perspektivu do budoucnosti. Mé schopnosti odpovídají Vašim požadavkům a jsem ochotný učit se novým věcem O nabízenou pozici mám zájem a dle detailů uvedených v inzerátu splňuji požadavky pro tuto práci. Věřím, že má kvalifikace a zkušenosti odpovídají Vašim požadavkům. Vzhledem k tomu, že mě zmíněná pozice zaujala a s přihlédnutím k mým dosavadním znalostem, zkušenostem a dosaženému vzdělání, se domnívám, že podmínky kladené na tuto pracovní pozici splňuji, Při svém předchozím zaměstnání jsem byl zodpovědný za kompletní zajištění zakázek. Náplní mé práce, bylo především nákup a objednávky materiálu, kompletní zajištění výroby měřících přístrojů, předvedení přístrojů u klientů popř. školení zaměstnanců, zajištění servisu a práce na vývoji měřících přístrojů. mm mnoho zkuenost z rznch druh promotions i administrativy, - 83 -
Nesplňuje požadavky na znalost angličtiny Uchazeč o pozici v trainee programu. Nesplňuje základní předpoklad - není absolvent. Má mnohaletou praxi. Nesplňuje požadavky na znalost angličtiny Uchází se o studentskou brigádu, ale není studentem. Nezmiňuje znalost AJ, kterou nemá dostatečnou. Nesplňuje požadavky na praxi. Zkušenosti neodpovídají požadavkům. Zaměření vzdělání nelze posoudit, není specifikováno. Uchazeč ukončil střední školu v roce 2005 a od té doby byl nezaměstnaný. Nesplňuje požadavky na znalost angličtiny. Nesplňuje požadavky na znalost angličtiny Uchazeč odpovídá požadavkům na vzdělání. Nesplňuje požadavky na praxi a angličtinu. Nesplňuje požadavky na znalost angličtiny Nevyhovující znalost angličtiny.
Nesplňuje vzdělání a praxi.
Jedinou jeho praxí je 1 měsíc. Je sporné, že za jeden měsíc zvládl plnohodnotně zvládnout všechny tyto činnosti Rozsah a šíře zkušeností je sporná. Má zkušenosti průběžně 2 roky při studiu - mechendiser a 3 měsíce jako
administrativní pracovník v realitní kanceláři. Množství zkušeností je sporné. Jediná Mam hodne zkusenosti s lidmi a s administrativou, co se tyce praxe byla v rámci hotelové školy napr. praci na recepci‌ jako recepční - omezená na 14 dní v roce. Praxi mám v oblasti PROMO - dlouhá léta až do teď jsem Bohaté zkušenosti jsou sporné. pracovala jako hosteska, takže omunikace se zákazníky je mi Uchazečka byla zaměstnaná 2+1 vlastní. V tomto roce jsem získala bohaté zkušenosti na pozici měsíc ne brigádě při studiu jako asistentky - tudíž oblast administrativní práce mi není cizí. Oblast asistentka. Zkušenosti jako hosteska financní je mi blízkou a ráda se zase přiučím novým věcem. je při studiu nárazově během 3 let. Z môjho profesijného života mám skúsenosti s prácou s ľuďmiUchazeč má praxi jako číšník a organizáciou práce, motiváciou a riadením zamestnancov. pomocný kuchař. Profesně se orientuji na práci řidiče a skldníka a mám v tomto směru bohaté zkušenosti a mnohaletou praxi, viz CV. Mohu Vám Délka trvání praxe je 4 roky. nabídnou zkušenosti s provozem v Brně a okolí, časovou flexibilitu, ochotu učit se novému, loajalitu a spolehlivost Možnost pracovat v této oblasti jsem měl ve společnosti ? na Ve společnosti T-mobile pracoval při úseku péče o zákazníka, kde jsem se naučil především studiu jenom 1 rok. Je sporné, zda komunikaci s lidmi a nalezení nejvhodnějších řešení a odhadu bohaté zkušenosti jako vedoucí, jsou osobnosti zákazníka. Bohaté zkušenosti jsem získal také jako relevantní pozici v administrativě, o vedoucí skautského oddílu nebo oddílu aikido. kterou se uchází. Má praxi ve stavebnictví a obchodě Mým cílem je být významným přínosem pro Vaši společnost a je jednostranná, je sporné nakolik tím pomoci zvýšit její prosperitu uplatňováním a předáváním mých může zvýšit prosperitu společnosti. rozsáhlých zkušeností v oblasti leadershipu, komunikace, vztahů Uchazeč neodpovídá požadavkům na a obchodních dovedností, zejména v trainee programu. pozici. Jsem komunikativni, samostatna, mam prijemne vystupovani a Posuzování příjemného vystupování jsem spolecenska. je sporné. Je to vyučená kuchařka s praxí v Jsem velice schopná, mladá, aktivní, učenlivá osůbka. supermarketu. Uchazeč je vyučený číšník s praxí Som flexibilná, praktická a cieľavedomá osobnosť. Mám kladný jako číšník a pomocný kuchař s prístup k riešeniu problémov a k zvládaniu záťažových situácií. přestávkami nezaměstnanosti. Uchazeč je vyučený prodavač s praxí Som mladý, svedomitý človek s veľkou chuťou do práce jako řidič VZV, pomocný skladník, častá nezaměstnanost. Siroke spektrum studijnich a pracovnich zkusenosti z domova i ze zahranici, profesionalni pristup v jednani s klientem, Uchazeč má dvě nedokončené VŠ, schopnost dobre komunikovat, prijemne vystupovani, praxe na pozici dělníka, rozhodnost, primost, logicke a analyticke mysleni, schopnost příležitostného učitele angličtiny a posoudit veci z pohledu sirsi hermeneutiky, flexibilita, otevrenost prodavače v zahradním centru. pro nove myslenky a jejich nasledne realizovani. Dopis je dost stylisticky chudý. Je v Nabízím: - Jazykové znalosti: Vybroušená čeština. Pokročilá něm hrubá chyba a stylistická chyba angličtina. Základy FJ a RJ. (vyšinutí z větné vazby). Má diplomová práce na téma „ Koroze tenké vodivé vrstvy v Hodnocení nezmiňuje s jakým prostředí SF6“ byla hodnocena jako velmi obtížná úspěchem ji udělal. Uchazeč reaguje na pozici HR administrátor, kde jde o rutinní Vámi nabízená možnost mě zaujala a je pro mě velkou výzvou. zadávání dat do počítače. Je sporné, zda tato práce může být výzvou pro vysokoškoláka s pětiletou praxí v - 84 -
ekonomické oblasti a aktivní angličtinou. Uchazečka žádnou zkušenost Práce v administrativě mě baví a naplňuje v administrativě neuvádí. Je sporné, jak velký problém je doučit se aktivní angličtinu pro uchazečku, Jediná podmínka, kterou nesplňuji je že neumím anglicky, ovšem které je 32 let, angličtinu se učila ve není problém se časem doučit. škole a momentálně neuvádí ani základní znalost. Mohu nabídnout především: • velice dobré komunikační a Složila zkoušku z angličtiny PET, což organizační schopnosti • velmi dobrou znalost anglického jazyka neodpovídá velmi dobré znalosti. slovem i písmem Oblast rizeni vyroby tvorila velkou cast me specializace Oblast řízení výroby je ve “Podnikova ekonomika a management”, jez jsem absolvovala na studovaném oboru v menšině fakulte Podnikohospodarske Vysoke skoly ekonomicke v Praze. stěžejní je ekonomie.
- 85 -
