Evaluační zpráva projektu Podpora přírodovědného a technického vzdělávání v Pardubickém kraji

Evaluační zpráva projektu „Podpora přírodovědného a technického vzdělávání v Pardubickém kraji“ Partner 4 – Gymnázium, Pardubice, Mozartova 449

Evaluační zpráva projektu „Podpora přírodovědného a technického vzdělávání v Pardubickém kraji“ Reg.č.: CZ.1.07/1.1.00/44.0012 Partner 4 Gymnázium, Pardubice, Mozartova 449


Obsah Obsah

1

1.

Identifikace projektu

2

2.

Úvod

3

3.

Popis projektu

3

4.

Klíčové aktivity projektu

6

4.1.

Podpora realizace kurikulární reformy škol a školských zařízení

6

4.1.1.

Klíčová aktivita KA 01 (KA1) – Vybavení pro laboratoře, odborné učebny, školní hospodářství a střediska praktického vyučování

4.1.2.

6

Klíčová aktivita KA 02 (KA2) – Vybavení prostor pro výuku hmotným neinvestičním majetkem a spotřebním materiálem pro přírodovědné a technické vzdělávání

4.1.3.

Klíčová aktivita KA 03 (KA3) – Vzdělávání PP k obsluze strojů a zařízení, které byly zakoupeny v rámci projektu

4.1.4.

7 10

Klíčová aktivita KA 05 (KA5) – Celoroční pravidelně se opakující volnočasové aktivity, zaměřené na přírodovědné a technické vzdělávání žáků SŠ, jejichž obsahová náplň musí navazovat na ŠVP příslušné školy

4.2.

11

Klíčová aktivita KA 06 (KA6) – Vytváření sítí spolupracujících škol na principu burzy středoškolských služeb s cílem vzájemné výměny zkušeností

4.2.1.

15

Klíčová aktivita KA 14 (KA10) – Využívání technických památek a interaktivních expozic technického a přírodovědného charakteru k přípravě žákovských/ školních projektů zaměřených na popularizaci tohoto typu vzdělávání

4.2.2.

17

Klíčová aktivita KA 15 (KA11) – Stavební úpravy škol, které budou nezbytné pro rozvoj přírodovědného a technického vzdělávání

24

4.3.

Spolupráce institucí počátečního vzdělávání s aktéry na trhu práce

25

4.3.1.

Klíčová aktivita KA 07 (KA12) – Sdílení učeben/ dílen/ laboratoří SŠ pro povinnou výuku žáků ZŠ zaměřenou na přírodovědné a technické vzdělávání

4.3.2.

25

Klíčová aktivita KA 09 (KA14) – Programy vzájemného učení, kde žáci SŠ připravují a realizují pro žáky ZŠ vzdělávací aktivity/ projekty zaměřené na přírodovědné a technické vzdělávání

37

5.

Hlavní cíl projektu

42

6.

Naplňování monitorovacích indikátorů

43

7.

Závěrečné hodnocení projektu

44

8.

Příloha

45

1


1. Identifikace projektu Název projektu:

Podpora přírodovědného a technického vzdělávání v Pardubickém kraji

Číslo projektu:

CZ.1.07/1.1.00/44.0012

Název příjemce:

Pardubický kraj

Číslo operačního programu:

CZ.1.07

Název operačního programu:

OP Vzdělání pro konkurenceschopnost

Číslo prioritní osy:

7.1.

Název prioritní osy:

Počáteční vzdělávání

Číslo výzvy:

44

Datum zahájení projektu:

26. 8. 2013

Datum ukončení projektu:

30. 6. 2015

Doba trvání projektu:

23 měsíců

2


2. Úvod Tato evaluační zpráva byla vytvořena na základě podmínek projektu „Podpora přírodovědného a technického vzdělávání v Pardubickém kraji“. Cílem evaluační zprávy je poskytnutí zpětné vazby o samotné realizaci projektu. Předmětem hodnocení jsou zejména způsoby realizace klíčových aktivit, plnění daných cílů, přínos pro cílové skupiny projektu, udržitelnost záměrů projektu a publicita. Evaluační zpráva byla vytvořena na základě poskytnutých evaluačních dotazníků a za pomoci Metodických doporučení pro tvorbu Příručky dobré praxe a Evaluačních zpráv (Metodický dokument pro příjemce a partnery IPo výzvy č.44). Evaluační dotazníky vyplňovali pedagogičtí pracovníci i žáci ZŠ a žáci SŠ, kteří se účastnili jednotlivých aktivit v rámci projektu. Vzhledem k této škále různých zdrojů zpětných informací je možné zajistit dostatečnou míru objektivnosti zpětné vazby.

Evaluační zprávu zpracoval: Mgr. Marek Výborný Datum vypracování evaluační zprávy: 30. června 2015

3


3. Popis projektu Účast na projektu naše gymnázium vnímalo jako jedinečnou příležitost k podpoře přírodovědných oborů, které patří do RVP gymnázií a jsou integrální součástí ŠVP a to zvláště s výhledem na vybavení odborných učeben a (ne)existenci laboratoří pro předměty fyzika, chemie a biologie. Výchozí stav byl v tomto ohledu značně neutěšený. Způsoben nebyl nečinností školy či zřizovatele, ale skutečností, že do roku 2011 byl objekt školy v majetku Magistrátu města Pardubice a gymnázium zřizované Pardubickým krajem zde bylo pouze v nájmu. Na základě převodu majetkových práv na Pardubický kraj se gymnázium stalo správcem objektu a škola společně se zřizovatelem mohla začít plánovat nutné investice včetně stavebních úprav. Tato stabilizace s ohledem na dlouhodobou koncepci rozvoje školy umožnila i velmi progresivní zapojení do tohoto projektu „Podpora přírodovědného a technického vzdělávání v Pardubickém kraji“. Cílem projektového záměru byla kompletní rekonstrukce a vybavení pěti nových učeben. Konkrétně se jednalo o odbornou učebnu fyziky (dokončení její inovace a vybavení moderními výukovými pomůckami a systémy), odbornou učebnu chemie (celková inovace včetně vybavení moderní výukovou technikou), laboratoř chemie (kompletní rekonstrukce včetně nábytkového vybavení a doplnění části pomůcek pro realizaci praktických cvičení z chemie), odborná učebna biologie (kompletní rekonstrukce učebny včetně nábytkového vybavení a moderních výukových pomůcek) a laboratoř biologie (vybudování nové laboratoře pro výuku praktických cvičení z biologie/přírodopisu včetně vybavení moderními mikroskopy a dalšími výukovými systémy). Z tzv. měkkých aktivit jsme se soustředili na nabídku žákům gymnázia, která by podpořila jejich zájem o přírodovědné a technické obory, a dále na žáky pěti spolupracujících základních škol, kterým bylo možné nabídnout výuku praktických laboratorních cvičení v naší škole a také exkurze na vybraná místa (odborná pracoviště, muzea, popularizační centra apod.) navázaná na přírodovědné resp. technické vzdělávání. Zásadním problémem byly počáteční nejasnosti o celkové podobě a struktuře aktivit projektu, které se negativně promítly do přípravy projektové žádosti. Zde by bylo vhodné se do budoucna vyvarovat těmto nejednoznačnostem. Včas a přesně je třeba stanovit podmínky a 4


limity projektu včetně struktury započítávání monitorovacích indikátorů. Současně s tím se v první polovině projektu jevil jako velký problém nesoulad rekonstrukce a inovace odborných učeben a laboratoří s povinností realizace KA pro žáky spolupracujících základních škol. Gymnázium nebylo vybaveno a připraveno poskytnout odpovídající podmínky pro realizaci praktických laboratorních cvičení. Ta musela být realizována ve starých učebnách často s nedostatečným vybavením, což mělo i negativní dopad na možnosti nabídky témat cvičení a taktéž na spolupráci se základními školami. Ty často neviděly přínos v realizaci cvičení na gymnáziu v podmínkách, které se od jejich škol zásadně neodlišovaly. V jistém slova smyslu to působilo i demotivačně na žáky samotné. Tyto nedostatky byly odstraněny v polovině realizace a druhý rok znamenal pozitivní kvalitativní posun. Gymnázium bylo naopak schopné nabídnout výrazný nadstandard oproti podmínkám ne jednotlivých ZŠ. Současně se také zásadním způsobem změnily podmínky pro výuku přírodovědných předmětů na gymnáziu samotném. Moderní laboratoře a učebny se staly výraznou přidanou hodnotou, kterou škola díky zapojení do projektu disponuje. Výrazným negativem vnímaným z řad lektorů a koordinátorů byla poměrně velká administrativní náročnost celého projektu a jednotlivých KA. Mnohdy se jednalo o zbytečné zdvojování informací, vyplňování tabulek atd. a to i nad rámec požadavků ze strany ESF včetně až nadbytečných důrazů na formální stránku publicity (vyvěšování vlajky, samolepky loga, vlaječky apod.) projektu apod. Jako pozitivní se jeví intenzivní spolupráce se ZŠ a široká publicita projektu samotného. Škola ji využila k propagaci svého jména a nabídky žákům ZŠ. Výrazným způsobem projekt obohatil PR portfolio školy. Celkově posílil zájem o přírodovědné a technické obory a to jak u žáků ZŠ, tak gymnázia. Je patrné, že v posledních letech u absolventů gymnázia stoupá zájem o studium přírodovědných a technických oborů na VŠ. Domnívám se, že i s ohledem na výše popisovanou vybavenost školy, toto číslo dále poroste. Projekt tím prokázal správný směr zaměření na cílovou skupinu žáků a též strukturu KA, kde byly i KA zaměřené na úpravy učeben a jejich vybavení.

5


4. Klíčové aktivity projektu Škola realizovala v rámci projektu konkrétní klíčové aktivity, které byly vybrány s ohledem na specifický vzdělávací program a potřeby školy. Jednalo se o tyto klíčové aktivity: KA 01 (KA1), KA 02 (KA2), KA 03 (KA3), KA 05 (KA5), KA 06 (KA6), KA 14 (KA10), KA 15 (KA11), KA 07 (KA12), KA 09 (KA14).

4.1. Podpora realizace kurikulární reformy škol a školských zařízení Cílem této aktivity je využití modernizovaných učeben pro výuku a volnočasové aktivity žáků SŠ, dále také zvýšení zájmu žáků o technické a přírodovědné obory.

4.1.1. Klíčová aktivita KA 01 (KA1) – Vybavení pro laboratoře, odborné učebny, školní hospodářství a střediska praktického vyučování Odborné učebny chemie, biologie a laboratoř biologie byly vybaveny systémem 3M projektor resp. tabulí pylon. Tento moderní zobrazovací systém umožňuje pedagogům využívat vlastní interaktivní prezentace a další výukové systémy při výuce uvedených předmětů. Použití prezentací je dnes nedílnou součástí výuky a tyto pomůcky jsou u daných předmětů uvedeny v ŠVP. V případě výuky biologie v situaci, kdy jsme relativně mladá škola a nedisponujeme žádnými trojrozměrnými ukázkami (vycpaniny zvířat apod.), jsou tyto pomůcky nutnou součástí výuky. Používány jsou při hodinách chemie a biologie a to v kontextu ŠVP v minimálním rozsahu 70% odučených hodin.

6


Z uvedených dat dotazníkového šetření vyplývá, že vybavení pořízené v rámci této KA je pravidelně využíváno, jak bylo uvedeno výše. Na jeho využívání se podílejí pedagogové i žáci (týká se hlavně pylonové tabule). Realizace přínosem

byla

výrazným

k podpoře

uvedených

výuky

předmětů.

Jako

problematické se jeví záležitosti veřejných zakázek, kdy hlavní kritérium - cena - často vede k následným

problémům

s dodaným zbožím. I my jsme museli

v rámci

reklamačního

řízení řešit některé nefunkční parametry dodané techniky. Foto: Odborná učebna chemie - pylonová tabule s posuvným 3M projektorem 4.1.2. Klíčová aktivita KA 02 (KA2) – Vybavení prostor pro výuku hmotným neinvestičním majetkem a spotřebním materiálem pro přírodovědné a technické vzdělávání V rámci projektu došlo k inovaci resp. vybudování 5 nových učeben - odborné učebny chemie, fyziky a biologie a laboratoře biologie a chemie. Tyto učebny byly v rámci této 7


aktivity vybaveny laboratorními pomůckami a přístroji a specifickým laboratorním nábytkem (žákovské pracovní stoly, skříně na chemikálie apod.). Nábytkové vybavení bylo nutnou součástí celkové rekonstrukce a inovace učeben. Nákup pomůcek výrazným způsobem rozšířil možnosti praktické výuky a prezentací v rámci výuky uvedených třech předmětů a v rámci nabídky praktických laboratorních cvičení spolupracujícím základním školám. V případě fyziky jde o sérii fyzikálních stavebnic, měřící systém, který ve spojení s analytickým programem umožňuje pracovat a analyzovat data získaná při měření a další výukové pomůcky. V případě biologie jde kromě uvedeného měřícího systému o zakoupení moderních mikroskopů a binolup, které umožnily rozšířit portfolio nabízených témat laboratorních prací. V laboratoři chemie došlo ke kompletní rekonstrukci laboratorního zázemí a zakoupení některých specifických chemických sad, které umožnily rozšířit témata laboratorních cvičení. Uvedené vybavení se používá při hodinách chemie, fyziky a biologie pravidelně a to v kontextu ŠVP, kdy výrazným způsobem projekt umožnil zkvalitnit praktickou část výuky přírodovědných předmětů.

Z uvedených dat dotazníkového šetření vyplývá, že vybavení pořízené v rámci této KA je pravidelně využíváno, jak bylo uvedeno výše. Na jeho využívání se podílejí pedagogové i zásadním způsobem žáci, což dokládá aktivní zapojení žáků zvláště do výuky v laboratořích, jak to odpovídá moderním trendům ve výuce přírodovědných předmětů Realizace byla výrazným přínosem k podpoře výuky uvedených předmětů. Jako problematické se jeví často složitá kompatibilita s pomůckami, které má již škola k dispozici. 8


Podmínky výběrových řízení často neumožňují zohlednit toto hledisko a dochází tak ke zbytečnému omezení synergického efektu při vybavování školy moderními výukovými pomůckami.

Foto: Inovovaná laboratoř chemie (laboratorní nábytek a laboratorní sklo) a nová laboratoř biologie (zakryté jsou mikroskopy)

9


4.1.3. Klíčová aktivita KA 03 (KA3) – Vzdělávání PP k obsluze strojů a zařízení, které byly zakoupeny v rámci projektu Tato aktivita zahrnovala proškolení učitelů biologie, chemie a fyziky (8 osob). Vzdělávání se týkalo jednak používání měřícího systému zakoupeného v rámci projektu, který obsahuje různé sady senzorů a měřidel pro všechny tři předměty. Dále bylo školení, které se konalo ve dvou na sebe navazujících termínech, věnováno proškolení v používání 3M projektorů a další výukové techniky dodané v rámci projektu. Aktivita nepřinesla žádné mimořádnosti, nicméně byla nutnou podmínkou pro skutečně plnohodnotné využívání zakoupených pomůcek.

Z grafu vyplývá i ojedinělý kritický pohled, který byl v poznámce upřesněný konstatováním, že chyběl dostatečný čas k praktickému vyzkoušení přístrojů. I z tohoto vyplývá potřeba jasně formulovaného obsahu školení v případě podobných aktivit.

Foto:Školení v rámci KA3

10


4.1.4. Klíčová aktivita KA 05 (KA5) – Celoroční pravidelně se opakující volnočasové aktivity, zaměřené na přírodovědné a technické vzdělávání žáků SŠ, jejichž obsahová náplň musí navazovat na ŠVP příslušné školy Tato aktivita byla postavena na spolupráci s Fakultou elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice. Odborný asistent této fakulty Ing. Petr Doležel, Ph.D. z Katedry řízení procesů vedl jako lektor kroužek robotiky jako mimoškolní aktivitu určenou pro žáky Gymnázia, Pardubice, Mozartova 449. Obsahem KA bylo seznámit studenty se základními principy robotiky, mechatroniky a kybernetiky, přičemž program je rozdělen do několika ucelených bloků vždy zakončených samostatnou úlohou. Kroužek byl zakončen vyhodnocením samostatných prací studentů a vyhlášením nejúspěšnějších řešitelů. Cílem aktivity bylo podpořit technicky nadané žáky gymnázia a zacílit jejich volbu VŠ směrem k technickým a matematicko-fyzikálním oborům. Zároveň aktivita navázala na spolupráci s akademickým prostředím Univerzity Pardubice, což je jedním z cílů gymnázia. Největším přínosem bylo obohacení nabídky mimoškolních aktivit o poměrně odborně podané záležitosti elektrotechniky a moderních robotických systémů. Analýza dotazníků:

Z uvedených grafů vyplývá, že očekávání žáků byla spíše naplněna. Jako přínosná či velmi přínosná se na konci KA jevila 2/3 zúčastněných žáků. 1/3 naopak zůstala spíše pasivní.

11


Odpovědi na počátku aktivity odkazují na návaznost s předcházejícím projektem, kde gymnázium spolupracovalo s FEI Univerzity Pardubice. Pět žáků z aktivity tohoto projektu pokračovalo i nadále. Závěrečná reflexe ukazuje na zhruba 2/3 spokojenost s podobným typem aktivity. Obecně platí, že část dnešní mladé generace, její orientace na sociální sítě apod. vede k minimalizaci zájmu o podobné aktivity nad rámec běžných školních povinností.

Z grafů nevyplývá významná korelace směrem ke zvýšení zájmu o technická či přírodovědná témata. Ti, kteří měli zájem již před tím, si ho uchovali, další se spíše nepřidali. Grafy mají vzhledem k počtu účastníků méně vypovídající hodnotu.

12


Opět z grafů neplyne zásadní posun směrem k zájmu o technické obory na VŠ. Toto je dáno i do jisté míry zájmem již „vyprofilovaných“ žáků.

Graf víceméně odráží výraznější zájem o problematiku ze strany chlapců na počátku i v závěru KA se poměr ani počet účastníků nezměnil.

13


Aktivita umožnila nabídnout žákům dnes velmi populární obor s kvalitním lektorským zázemím. Ti, kteří se zúčastnili a měli o problematiku zájem, byli aktivitou doslova „pohlceni“. Jako problematická se jeví právě motivace a zájem ze strany více žáků. Množství již běžících mimoškolních aktivit a školních povinností často vede k menšímu zájmu o kroužek. Toto se projevilo zvláště mezi 1. ročníky v druhé polovině projektu. Do budoucna je výzvou hledat další cesty motivace zájmu a např. drobných úprav programu. Z dotazníku pro pedagogické pracovníky lze těžko vyvozovat relevantní závěry. Jednalo se o jednoho lektora a zároveň i ve skupině žáků byly výrazné rozdíly v přístupu a motivaci, jak bylo uvedeno výše. Aktivita nabízí zásadní a positivní krok směrem ke spolupráci s terciární vzdělávací sférou, která se jeví jako oboustranně prospěšná. Foto: praktické zkoušky v rámci aktivit kroužku

14


4.2. Klíčová aktivita KA 06 (KA6) – Vytváření sítí spolupracujících škol na principu burzy středoškolských služeb s cílem vzájemné výměny zkušeností Aktivita probíhala v rámci spolupráce se Střední průmyslovou školou chemickou Pardubice. Žáci gymnázia absolvovali v rámci aktivity na SPŠCH praktická laboratorní cvičení z chemie vykazovaná v rámci projektu parnaskou školou SPŠCH Pardubice. Vzhledem k nadstandardnímu vybavení SPŠCH poskytovala tato laboratorní cvičení zkušenosti a možnosti, které naše laboratoř chemie nemá. Zároveň byli k dispozici odborní pracovníci SPŠCH. Celkově to tedy přineslo výrazný nadstandard k ŠVP gymnázia v rámci předmětu chemie. Naopak žáci SPŠCH v rámci naší KA6 absolvovali praktická laboratorní cvičení z fyziky a biologie. Míra motivace a zájmu žáků SPŠCH byla minimální a přístup značně problematický. Jako zásadní problém se jeví i již zmiňovaná inovace učeben až po polovině projektu. Tato skutečnost zvláště v této

aktivitě

gymnázium nabídnout

znamenala, nebylo

lepší

že

schopno laboratorní

podmínky žákům SPŠCH než měla jejich

škol

ak

dispozici.

Jako

oprávněné se potom jeví výtky v první

½

laboratorní

projektu, cvičení

že mohla

tato bát

realizována na jejich vlastní škole. Foto: Žáci SŠCH při praktickém cvičení z fyziky - v té době původní neinovovaná učebna fyziky

15


Z uvedených statistických dat plynou závěry, které dokládají výše uvedené slabé stránky této aktivity. Přínosnost aktivity není zcela průkazná, využívání nabytých zkušeností je spíše sporadické. Poslední otázka nemá v kontextu náplně aktivity přílišnou vypovídací hodnotu. Celkově je tedy patrné, že tuto aktivitu by bylo vhodné přesněji redefinovat a její zaměření zvolit tak, aby měla průkaznou přidanou hodnotu pro žáky, kteří se jí budou účastnit.

16


4.2.1. Klíčová aktivita KA 14 (KA10) – Využívání technických památek a interaktivních expozic technického a přírodovědného charakteru k přípravě žákovských/ školních projektů zaměřených na popularizaci tohoto typu vzdělávání Náplní této aktivity byla série exkurzí a jedna vícedenní stáž, které byly tematicky svázány s přírodovědnými a technickými předměty dle ŠVP gymnázia. Tato KA byla určena výhradně pro žáky gymnázia. Výběr exkurzí byl rozdělen mezi předměty fyzika (JAE Dukovany, PVE Dalešice - Mohelno; Informační centrum Obnovitelné zdroje energie a vodní elektrárna Hučák), chemie (Čistírna odpadních vod VAK Hradec Králové; Berlova vápenka Třemošnice a HOLCIM Prachovice; Biocel Paskov; Sklárny Crystal Bohemia Poděbrady a pivovar Nymburk) a biologie (Botanická zahrada Liberec). Součástí byla i třídenní botanická stáž v Krkonoších. Výběr účastníků exkurze byl navázán na ŠVP a aktuálně probíraná témata v uvedených předmětech. Přínos aktivity hodnotíme jako velmi vysoký. KA umožnila žákům ukázat praktické příklady daných témat, navštívit výrobní procesy, seznámit se s ukázkami, historií i současností technických provozů. Škola v rámci svých možností zařazuje exkurze v rámci ŠVP do svého programu. Rozsah, který umožnil projekt, je ovšem nad finanční možnosti rozpočtu školy. Slabou stránkou aktivity bylo paradoxně skloubení množství exkurzí s výukovým procesem, kdy si řada dalších pedagogů oprávněně stěžovala na častou absenci a rušení výuky e třídách, které se exkurzí účastnily. Pro případnou další realizaci doporučuji hledat správnou míru rozsahu podobných mimoškolních aktivit.

17


Konkrétní ohlasy: Chemie „Všechny exkurze byly úspěšné. Navazovaly tematicky na probíranou látku v jednotlivých ročnících. V každé se našly části zajímavé více i méně. Všechny ale byly přínosné i podle ohlasů studentů nejen z dotazníků. V ČOV zaujalo nejvíce biologické čištění a výroba bioplynu. Exkurze ke zpracování vápence začala historickým náhledem v Berlově vápence, kde si studenti prohlédli expozici od počátků vápenictví po současnost, kterou si pak mohli ověřit přímo v Holcimu Prachovice. Nejvíce je zaujalo pálení vápence v rotační peci řízené přímo z moderního „velína“. Pivovar Nymburk zaujal již svou historií a samozřejmě nejvíce se líbila ochutnávka. Ve sklárnách pak všichni obdivovali šikovnost sklářů a mistrovské ruce brusičů. Biocel Paskov je obrovský nově zmodernizovaný závod na zpracování dřeva. Určitě bylo zajímavé tento proces pozorovat zblízka, ale vzhledem k tomu, že všechny procesy jsou plně automatické a řízeny z „velína“, nebyla tato exkurze pro studenty až tak atraktivní jako předešlé. Formy výstupů – kvíz, nástěnka, prezentace byly zvoleny správně. Studenti si zopakovali a prohloubili nabyté znalosti a rádi si podle fotografií připomínají průběh exkurzí. Navazující laboratorní práce a sbírka etiket jsou podle mého soudu již nadbytečné.“ Foto: Žáci při prohlídce výrobních prostor spol. BIOCEL Paskov Skupiny gymnazistů před sklárnami BOHEMIA - CRYSTAL Poděbrady

18


Biologie „V rámci projektu KA 10 absolvovali studenti dvě exkurze. Tou první byla exkurze do botanické zahrady v Liberci. Dle mého názoru bylo největším přínosem skloubení exkurze s probíráním dané látky v rámci hodin biologie. Žáci si mohli naučené poznatky nejen ověřit v praxi, ale mohli zde získat spoustu nových zajímavých informací o nejrůznějších tuzemských i exotických rostlinách. Přestože znali řadu exponátů již ze školních prezentací, vidět vše naživo a v životní velikosti je samozřejmě velký rozdíl. Paradoxně asi nejvíce studenty zaujal pavilon Akvária, ve kterém bylo k vidění mnoho organismů především z exotické fauny a flóry. I když zde byly k vidění zástupci mořských řas, pohledy studentů většinou končily na živočiších jako je například perutýn, bahník, piraňa či muréna. Druhou

exkurzí

byla

vícedenní

botanická stáž v Peci pod Sněžkou. Stáže se zúčastnilo jen 30 vybraných studentů, kteří mají seminář z biologie a tudíž tedy i zájem její studium. I zde studenty nejvíce nadchlo setkání s přírodou samou. Na ekologické farmě měli po zajímavé teoretické

přednášce

možnost

krmit

místní ovce a kozy, což bylo pro některé městské děti prvním setkáním s těmito domácími zvířaty. Kromě toho zde měli také ochočenou straku, která vám bez ostychů sedla na nataženou ruku. Bylo jen zapotřebí si chránit hodinky, řetízky a jiné blýskavé předměty. Na výšlapu s průvodcem z KRNAPu měli studenti možnost spatřit několik ohrožených a také endemických druhů rostlin. Nejvíce je ale zaujala masožravá rosnatka a především stromy poničené škodlivým kůrovcem. Na toto téma 19


vedli s průvodcem velmi zajímavou debatu. Přínos této exkurze byl pro studenty dle mého názoru ještě mnohem větší. Na vlastní oči se přesvědčili, že je potřeba o naši krajinu pečovat a nechovat se k ní lhostejně, jak se to v dnešní době často děje. Formami výstupů jsou u botanické exkurze Liberec pracovní listy a obrazový poznávací test našich i některých exotických rostlin. U botanické stáže je výstupem PowerPointová prezentace s nejrůznějšími fotkami a spoustou zajímavých informací. Z mého pohledu jsou všechny formy výstupu optimálně zvoleny. Obě dvě exkurze hodnotím jednoznačně kladně. Jsou velkým přínosem a doplňkem k probíranému učivu. Největším pozitivem je určitě názornost a praktické příklady. Mezi negativa bych zařadil špatně rozdělené financování botanické stáže. Na ubytování je zbytečně vysoká částka, která naopak chybí na financování ostatních aktivit jako je například průvodce atd. Dalším negativem je dle mého názoru přemíra administrativních věcí.“ Foto: s. 18 - Studenti gymnázia při prohlídce expozice Botanické zahrady v Liberci s.18 - Diskuse s pracovníkem KRNAPU při botanické stáži v Krkonoších Fyzika „V jaderné elektrárně Dukovany žáci na úvod prohlídky

shlédli

principy

fungování

film

popisující

jaderné

základní

elektrárny

od

reaktoru, palivových článků, výroby elektrické energie až po zpracování jaderného odpadu či kontaminovaných látek. Tyto poznatky si pak ještě rozšířili u názorných interaktivních modelů. Prohlídku

rovněž

zpestřilo

pozorování

radioaktivního záření pomocí Wilsonovy mlžné komory. Žáci se rovněž dozvěděli, jaké jsou kladeny nároky na zaměstnance elektrárny a jaké požadavky musí splňovat uchazeč o místo zde. Na závěr prohlídky zhlédli dva filmy. První popisoval situaci rozsáhlého výpadku elektrické energie – tzv. „blackout“. Druhý film vtipným způsobem upozornil, jak důležitý je pro stabilní dodávky elektrické energie správný „energetický mix“ obsahující různé zdroje – 20


obnovitelné i neobnovitelné. Při návštěvě PVE Dalešice – Mohelno se žáci dozvěděli důležité informace o tomto vodním díle, o jeho stavbě i konstrukci a seznámili se s funkcí přečerpávací vodní elektrárny. Také si měli možnost prohlédnout některé technické zajímavosti, jako například nejvyšší sypanou hráz v ČR, mohutnost přívodního potrubí, oběžné kolo Francisovy turbíny aj. Pestrý program žáky zaujal a v dotaznících exkurzi hodnotili vcelku pozitivně. Několik dotazů z jejich strany bylo směřováno i na možnosti zaměstnání v podobných provozech a na kladené nároky zde. Exkurze nezaměnitelným způsobem doplňuje učební látku o výrobě elektrické energie a tím je velmi přínosná. Kromě projektových výstupů byl dalším o něco lepší výsledek písemných prací na toto téma. Nevýhodou je poměrně velká vzdálenost a obtížné zamlouvání exkurzí přes webové rozhraní poskytovatele, neboť je o ně značný zájem a najít souběh volných termínů do obou elektráren ve vhodný den a čas lze minimálně s půlročním předstihem. Centrum obnovitelných zdrojů + MVE Hučák v HK nabízí zajímavý a pestrý program. Na úvod žáci zhlédli krátký film o vodních dílech na Labi, seznámili se jak s historií a výstavbou malé

vodní

elektrárny,

s konstrukčním základními Zopakovali

řešením,

parametry si

tak

i

funkcí

a

tohoto

možnosti

elektrické

energie

využívání

obnovitelných

díla. výroby

s důrazem zdrojů

na a

prohlédli si ukázky zařízení tyto zdroje využívající. Velmi je zaujala výstava o obnovitelných zdrojích se zajímavými interaktivními exponáty. Zde se ukázalo, že byť jsou to již gymnazisté, stále jsou to ještě děti. Proto není divu, že zařízení na tvorbu vln s instalovaným modelem vlnové elektrárny, fukary, s nimiž žáci sváděli souboje o ovládnutí plachetnice, model rozpojovače vysokého napětí, vozíčky poháněné světlem či dotykové obrazovky s hrami a kvizy byly neustále v obležení. Návštěva centra vyvrcholila prohlídkou strojovny 21


malé vodní elektrárny Hučák za běžného provozu, takže žáci viděli zařízení v činnosti. Technické vybavení je z velké části ještě původní a historický nádech mu dává malebné kouzlo, což podle reakcí kvitovali i žáci. Vysvětlení funkce alternátoru se stalo pro žáky snadněji pochopitelným, když jej měli funkční přímo před sebou. Rovněž si vybudovali konkrétní představy, jak taková zařízení vypadají ve skutečnosti a ne jen na obrázku v učebnici. Exkurze je navázána na školní vzdělávací program v oblasti environmentální výchovy a výroby elektrické energie. Stejně jako exkurze do Dukovan i tato žáky zaujala a v dotaznících ji opět hodnotili vcelku pozitivně. I přes atraktivní program a snadnou dostupnost se ukázala jedna nevýhoda a to, že řada žáků Centrum již navštívila na základní škole.“ Foto: s. 19 - Studenti gymnázia při exkurzi do JAE Dukovany s.20 - Komentovaná prohlídka MVE Hučák v Hradci Králové

22


Z dat získaných dotazníky jsou potvrzeny skutečnosti uvedené výše. Naprostá většina žáků (poměr chlapci x dívky odpovídá běžnému standardu na gymnáziích) náplň KA přivítala, uvítala by její pokračování a byla pro žáky přínosem v jejich vzdělávání. Ze srovnání posledních dvou grafů vyplývá, že i když cca polovina žáků neuvažuje o studiu přírodovědného nebo technického oboru, tak většinu aktivita dovedla k zájmu o tato témata a obory. To považuji za zřejmý pozitivní přínos celé KA i projektu samotného. Zároveň předposlední graf vyvrací všeobecně zažitou představu o čistě humanitním zaměření žáků gymnázií. Naopak na základě přihlášek na VŠ je zřejmé, že i z našeho gymnázia roste zájem o technické a přírodovědné obory na VŠ.

23


4.2.2. Klíčová aktivita KA 15 (KA11) – Stavební úpravy škol, které budou nezbytné pro rozvoj přírodovědného a technického vzdělávání V rámci této aktivity došlo ke stavebním úpravám odborných učeben fyziky, chemie a biologie a laboratoří chemie a biologie. Stavební úpravy sledovaly přípravu dotčených učeben pro realizaci KA1 a KA2 - tedy inovaci učeben a laboratoří a vybavení novou moderní výukovou technikou a pomůckami. Na základě toho se výrazným způsobem zlepšily podmínky

pro

naplňování

ŠVP

v uvedených

předmětech. Např. byla vytvořena nová laboratoř biologie, která umožnila konat praktická cvičení ve vybavené

laboratoři

v zastaralé

odborné

a

nikoli

jako

posluchárně.

doposud Podobně

umožnily stavební úpravy zmodernizovat laboratoř chemie

a

nabídnout

žákům

širší

portfolio

praktických cvičení. Zároveň bylo hlediskem splnění dalších podmínek

-

např.

dodržení

hygienických standardů atd. Stavební úpravy se týkaly zvláště úpravy podlah včetně rozvodů sítí do nových pracovních stolů, rekonstrukce vodovodních přípojek a odpadů, úpravy elektrorozvodů apod. Foto: Inovované učebny - nová laboratoř biologie a mycí kout odborné učebny chemie 24


4.3. Spolupráce institucí počátečního vzdělávání s aktéry na trhu práce Cílem aktivity je podnítit zájem žáků středních a základní škol o technické a přírodovědné obory systémem jejich vzájemné spolupráce. 4.3.1. Klíčová aktivita KA 07 (KA12) – Sdílení učeben/ dílen/ laboratoří SŠ pro povinnou výuku žáků ZŠ zaměřenou na přírodovědné a technické vzdělávání V rámci této KA byla navázána spolupráce s pěti ZŠ. Jejich žáci v době realizace projektu navštěvovali každé pondělí (každá ZŠ vždy 1x za měsíc) odpoledne gymnázium, kde pro ně v laboratořích a učebnách FYZ, CHE a BIO byla připravena praktická laboratorní cvičení. Témata byla zvolena po konzultacích s koordinátorem ZŠ tak, aby navazovala na ŠVP dané školy. Žák v rámci návštěvy absolvoval vždy dvě dvouhodinová praktická laboratorní cvičení. Kromě toho měla možnost každá ZŠ realizovat v každém školním roce dvě tematické exkurze (IQpark Liberec, PVE Dlouhé Stráně apod.) navázané na ŠVP dané ZŠ. Zkušenosti z této KA jsou velmi positivní, i když i zde se našla problémová místa. Silné stránky:  nabídka (to platí zvláště v 2. polovině realizace projektu) výrazně kvalitnějšího zázemí včetně pomůcek a výukových systémů získaných gymnáziem z projektu než mají k dispozici ZŠ (zvláště mimopardubické)  zvýšení zájmu žáků ZŠ o přírodovědná a technická témata  možnost exkurzí ZŠ, kde by žáci často neměli možnost (mimo jiné i finanční) se těchto exkurzí zúčastnit  navázání kontaktu se žáky ZŠ - PR gymnázia vzhledem k uchazečům o studium Slabé stránky  zahájení aktivity v době, kdy nebyla realizována inovace učeben a laboratoří - ½ projektu probíhala ve starých učebnách (!)  sladění KA s rozvrhy a programem jednotlivých ZŠ  občasná slabší pozornost a problematické chování žáků ZŠ  poměrně komplikovaná administrace projektu 25


Postřehy lektorů gymnázia:  značné rozdíly v počáteční motivaci žáků k činnosti a výrazné rozdíly v znalostech a dovednostech žáků v rámci škol i skupin  počáteční neustálé změny ve vyplňování požadovaných formulářů  slabé studijní předpoklady některých žáků a také špatnou kázeň, kterou narušovali průběh laboratorních prací  možnost žáků setkat se s moderními přístroji naší laboratoře - naučili se pracovat s moderními mikroskopy, binokulárními lupami a dalšími přístroji, které na základních školách nemají  některé zaujaly laboratorní práce natolik, že se chtějí studiu biologie v budoucnu věnovat, což považuji za největší úspěch tohoto projektu - celkově hodnotím praktická cvičení pro základní školy kladně  žáci se naučili se nové dovednosti - práce s laboratorním sklem, pipetování, dekantace, filtrace, destilace, extrakce, osvojili si práci s pH metrem, laboratorními váhami  pochopili nové souvislosti řešených problémů ve vztahu k praxi  žáci se naučili psát protokoly laboratorních prací - především sami vymýšleli závěry a chemické rovnice podle pozorovaných reakcí  žákům bylo třeba nejprve vysvětlit teoreticky látku, kterou posléze využívali při laboratorní práci, a tím se velice zkrátil čas pro vlastní práci praktickou  negativem byly také několikrát se měnící dokumenty Evaluace spolupracujících ZŠ ZŠ Josefa Ressla Pardubice Praktická laboratorní cvičení měla větší přínos až ve druhé polovině projektu, kdy žáci měli možnost pracovat v nově zhotovených laboratořích. Žáci si nejvíce pochvalovali laboratoř přírodopisu a chemie. Pracovali i s novými pomůckami na fyziku. Nejvíce se jim líbila praktika z přírodopisu, když pitvali kapra. Pokusy měly přínos pro žáky z matematických tříd, kteří byli schopni i jednotlivá praktika zhodnotit a rozebrat. 26


Spolupráce s Gymnáziem Mozartova byla na výborné úrovni, jak plánování PLC, exkurzí, komunikace emailem i s koordinátory. Větší problém vidím v administrativě, „zapisování žáků do MI a ne do MI“, během projektu se několikrát měnily pokyny, které zbytečně kazily výsledný dojem. Myslím si, že než se spustí takový projekt, má být vše řádně domluvené a připravené. Velkým přínosem pro žáky a bezvadné byly exkurze, které sklidily velké úspěch. Těch se zúčastnilo nejvíce žáků a nebyl problém s obsazením. Žáci si z exkurzí odnesli mnoho zajímavých poznatků i zážitků. I organizačně bylo vše zajištěno bez problémů. Když celkově zhodnotím projekt, tak musím říci, že žáci ze třídy s rozšířenou výukou matematiky, kteří mají zaměření na přírodní vědy, se celkem bez problémů zapojovali do jednotlivých PLC a myslím si, že to bude do budoucna pro ně určitě přínosem. Většina z nich chce studovat na gymnáziu nebo na elektrotechnické škole. Poznali tak nové prostředí, vyučující a snad si odnesli i nové poznatky. Jak hodnotí a vidí jednotlivé aktivity žáci: Kapr Karel -Týna, Verča, Barča, Štefan, Míša – 7.A Z návštěvy gymnázia se nám nejvíce líbilo pitvání kapra. Vybrali jsme si ze dvou kaprů toho většího. Pan učitel říkal: „Většího kapra jsme tady neměli“. Dali jsme mu jméno Karel. Pitvání byla zajímavá zkušenost a moc se nám to líbilo. Všichni jsme bedlivě pozorovali a také si pitvu natáčeli. Mikroskop - Terka, Aneta, Veronika, Jitka, Nela – 7.A Z návštěvy na gymnáziu se nám nejvíce vybaví sledování pod mikroskopem. Pozorovali jsme trepky, cibuli, která vypadá jako kupa hvězdiček. Dozvěděli jsme se, že mikroskop není zrovna levná záležitost a proto jsme s ním zacházeli „opatrně“. Také se nám líbily nové točící židle, kterými je nově vybavena učebna biologie. Foto: Žáci ZŠ při praktických lab. cvičeních - pitva kapra ještě v neinovované učebně biologie 27


ZŠ Pardubice-Polabiny, Npor. Eliáše Do tohoto projektu jsme vstupovali především proto, abychom podpořili a prohloubili zájem našich žáků o přírodovědné předměty. Dostali tak možnost pracovat v odborných učebnách vybavených moderními přístroji a pomůckami, kde si mohli prakticky vyzkoušet a ověřit své dosavadní znalosti z přírodopisu, chemie a fyziky. Snažili jsme se vybrat témata, která by byla pro žáky zajímavá, zábavná a třeba i neobvyklá, protože se s některými aktivitami na základní škole nesetkají. Jak sami v dotazníku uvedli, při rozhodování některých žáků 9. tříd ohledně volby, kde pokračovat dál ve studiu, pomohla v rámci realizace projektu tato příležitost poznat prostředí jedné ze středních škol. Na základě ohlasů a zpracování dotazníků vyplývá, že více jak polovinu žáků účast v tomto projektu nějakým způsobem oslovila a zaujala. Samozřejmě se našli také jedinci, kteří uvedli, že se zajímají spíše o jiné předměty více než o přírodní vědy. Přesto byla u některých z nich vidět na konci projektu změna názoru na přírodní vědy. Část žáků jako největší přínos pro sebe uvádí možnost samostatného či skupinového zkoumání, učit se vlastním prožitkem, kdy nacházejí souvislosti s probíraným učivem ve škole. Někteří díky tomu zjistili, jak důležité je věnovat dostatečnou pozornost nastudování pracovního postupu, přesnému odměření látek, se kterými mají pracovat a dodržování zásad bezpečnosti práce, a že jen malá chvilka nepozornosti stačí k tomu, aby se pokus nezdařil. Žákům, kteří bývají při laboratorních cvičeních pasivní, se podařilo překonat strach, že něco pokazí, špatně naměří, naučili se správně zacházet s laboratorními pomůckami a získali tak jistotu, která jim jistě pomůže při jejich dalším studiu. V předchozím školním roce jsme si vybírali témata praktických cvičení z předem připraveného seznamu. Pro naši školu bylo poměrně náročné zajistit účast žáků na praktikách s ohledem na ročník, kombinaci 2 předmětů a období, kdy se praktika uskuteční. Mnohdy 28


nebylo v našich silách zajistit, aby praktika plně navazovala na probírané učivo, a tak žáci nemohli plně využít nově nabytých zkušeností a vědomostí při své práci ve škole. Tematicky žáky nejvíce

zaujala

praktika z biologie při pitvání žížaly a kapra,

mikroskopování,

cvičení

k fyziologii člověka, v chemii výroba tajného inkoustu a ve fyzice elektrické obvody, Faradayova klec, pokusy se statickou

elektřinou

a

odstínění

signálu mobilního telefonu zabalením do alobalu. Hodnocení vyučujících a styl práce v jednotlivých předmětech je hodně subjektivní a velmi se u jednotlivých žáků lišil. Většina žáků ocenila vstřícné chování, poutavý a zajímavý výklad, snahu vše nové dostatečně vysvětlit. Na druhé straně se objevily i připomínky k náročnosti některých termínů, nedostatku času na práci či velmi rychlému tempu psaní, na které zatím, především žáci ze 7. ročníků, nejsou zvyklí. Proto bychom při plánování dalšího ročníku zauvažovali vybrat pouze 1 předmět na praktika. Bylo by vhodné nejprve prostudovat tematické plány dané školy a na základě toho sestavit cvičení, která budou odpovídat probíranému učivu. Foto: s. 27 - Žáci ZŠ při praktických laboratorních cvičeních - ještě v neinovované laboratoří chemie s. 28 - Žáci ZŠ při praktických laboratorních cvičeních z biologie s novými mikroskopy zakoupenými z projektu ZŠ Pardubice-Polabiny, Prodloužená ul. Za dobu trvání projektu se uskutečnilo 72 praktických cvičení, z nichž 34 bylo fyzikálních, 20 chemických a 18 biologických (přírodovědných) vždy pro 15 žáků základní školy. Celkový počet zapojených žáků dosáhl 208. Témata praktických cvičení byla vybírána tak, aby co nejvíce navazovala na látku probíranou na základní škole, nadprůměrný podíl 29


fyzikálních cvičení je ovlivněn aprobací učitelky zodpovědné na ZŠ za projekt. Protože byla každá třída na cvičení z jednoho předmětu v průběhu školního roku maximálně dvakrát/třikrát, nebylo ani možné, aby témata tvořila uzavřený celek, sloužila pouze jako ukázka možností práce v dané laboratoři. Největším

přínosem

bezpochyby

bylo

pro

seznámení

žáky

s novými

laboratořemi, přístroji a jejich možnostmi stejně jako s novými pedagogy a trochu jiným (více středoškolským) způsobem výkladu. Ten byl na druhou stranu občas i zdrojem nedorozumění a problémů, někteří žáci mu občas

nerozuměli.

skutečnost

může

Důvodem být

i

pro

nutnost

tuto

naplnit

monitorovací indikátor „počet zapojených osob“, která vedla k účasti žáků s nižším zájmem a předpoklady pro technické a přírodovědné obory. Spokojeni s účastí byli rozhodně žáci, kteří uvažovali a uvažují o studiu na Gymnáziu Mozartova. Pro ně představovala cvičení výrazně lepší a podrobnější „Den otevřených dveří“. Vzhledem k tomu, že zmiňované gymnázium je pro žáky ZŠ každoročně atraktivní volbou, není možné jednoznačně určit, zda účast na PLC tento zájem ještě zvýšila, ale je to pravděpodobné. Negativem projektu byla výrazná a nadměrná administrativa vyžadující neustálé vyplňování seznamů žáků a počítání jejich účastí na cvičeních z jednotlivých předmětů, formáty výkazů se navíc v průběhu projektu měnily. Vedle praktických cvičení se uskutečnily 4 exkurze, z toho 2 do IQ Parku v Liberci a 2 na přečerpávací elektrárnu Dlouhé Stráně. Foto: s. 29 - Žáci ZŠ v nové inovované laboratoři chemie ZŠ Prachovice Reakce žáků na tuto aktivitu byly různé, obvykle ve shodě s tím, jaký je přístup jednotlivců ke vzdělávání. Někteří jezdili s chutí, jiní ne. Kladně reagovali na praktická cvičení z biologie i chemie, problémem pro ně občas byla fyzika. Lze to patrně přičíst tomu, že biologie i 30


chemie z podstaty věci nabízely atraktivnější pracovní pokusy. Rovněž oba vyučující těchto předmětů uměli s dětmi dobře komunikovat. Jak hodně tyto aktivity podpořily zájem o technické obory, lze jen obtížně po tak krátké době vyhodnotit. U některých žáků vyučující vnímali lepší orientaci v daném učivu a kvalitnější abstraktní představivost vedoucí k lepšímu pochopení probíraného učiva. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že zájem o studium technických oborů nemá přibližně 45% žáků, ostatní tuto možnost připouštějí. Z toho přibližně 20% projevuje o studium vážný zájem. Oproti tomu je potěšující, že pouze přibližně 20% žáků odpovědělo, že se o technické či přírodovědné obory vůbec nebo spíše vůbec nezajímají. 80% žáků připouští určitý zájem a přibližně 29% větší zájem než konstatování „zajímám se tak napůl“. Tento rozdíl v konkrétním zájmu o studium technických oborů a v zájmu o technické obory obecně lze přičíst patrně tomu, že žáci měli možnost si v praxi vyzkoušet praktická cvičení v technických oborech. Částečně tak mohli ztratit obavu z toho, co studium těchto oborů znamená, a připustili možnost, že i tímto směrem se jejich zájem může ubírat. Velmi vhodným doplněním této aktivity byly exkurze. Obzvláště exkurze do ZOO v Praze v kombinaci s praktickými cvičeními a s prací zájmového přírodovědného kroužku na naší škole zcela jistě rozšířily znalosti některých žáků v tomto oboru. Exkurze do elektrárny Hučák a IQ parku v Liberci a následné využití poznatků z exkurzí v hodinách fyziky i chemie rovněž zanechali u žáků informační stopu. Určité nedostatky byly z počátku v koordinaci témat praktických cvičení s ŠVP školy, kde ne vždy bylo možné dodržet vhodnou návaznost probíraného učiva a znalostí žáků. Přesto lze konstatovat, že i tak byla absolvovaná cvičení vzhledem k vybavení laboratoří přínosem. Z pohledu chemie – každé použití chemického nádobí a sebemenší pokus v praxi zhmotňuje vlastní převážně abstraktní výuku.

31


Bohužel největším problémem pro mnohé účastníky byl příjezd cca hodinu po konci vyučování dle vlastního rozvrhu školy. V žácích toto vzbuzovalo rozhořčení (ať oprávněné či neoprávněné) a často to ubíralo na soustředěnosti a pracovním výkonu. Foto: s. 30 - Žáci ZŠ v nové inovované učebně fyziky používají výukové stavebnice fyziky zakoupené v rámci projektu ZŠ Třemošnice V průběhu projektu absolvovali žáci řadu aktivit - praktická laboratorní cvičení z předmětů fyzika, chemie a přírodopis, při exkurzi navštívili Informační středisko Hučák Hradec Králové a vodní elektrárnu, Zoologickou zahradu Praha a IQ park Liberec. O všechny nabídnuté aktivity projevili žáci velký zájem, největší byl samozřejmě o exkurze a robotiku. V praktických laboratorních cvičeních řešili žáci samostatně praktické i teoretické úlohy, které vhodně doplňovaly látku probranou v hodinách na základní škole. Tímto způsobem si určitě lépe osvojili předkládané učivo. Některé úlohy byly zaměřené na ověření teoretických znalostí.

Smyslem

výuky

bylo i získávání praktických laboratorních

zkušeností,

správných

pracovních

návyků,

samostatnosti

při

organizaci práce v laboratoři a zodpovědnosti za výsledky své práce. Žáci po úvodním výkladu formou samostatné práce zpracovávali a vyhodnocovali své vlastní výsledky získané měřením v laboratorních cvičeních. Přínosem bylo, že mohli s vyučujícím a se spolužáky diskutovat o zjištěných závěrech. Vlastní aktivitou žáků byly rozvíjeny především kompetence k učení a k řešení problémů. Naše žáky nejvíce zaujala chemie. Myslím si, že efekty motivačních pokusů sehrály svoji roli - model sopky, tajné písmo, vpalování znaků na papíře ohněm nebo zbarvování různých roztoků. Projevilo se to větším zájmem žáků o předmět a různými 32


všetečnými dotazy na pana učitele. Z přírodopisu se nejvíce líbila pitva kapra, kterého pan učitel doslova rozebíral kousek po kousku. Pro většinu žáků, která ve dvou

skupinách

prošla

tímto

experimentem, to byl velký zážitek. Poprvé

v životě

viděli

něco

takového, neboť rybu znají jen z talíře. Ani fyzika nebyla pro ně nudou, na pokusech si ověřili svoje znalosti. Většině žáků se experimenty podařilo dovést do úspěšného konce a byli tedy spokojeni se svojí prací. Praktická laboratorní cvičení jsou rozhodně podporou pro přírodovědné a technické obory. Svědčí o tom ohlasy z rozborů hodin, které žáci absolvovali. Exkurzní programy ve vybraných místech byly ideálním doplněním výuky a považujeme je za důležitou součást projektu. Mimo praktických ukázek a výuky zážitkem nabídly možnost naplňování cílů osobnostní a sociální výchovy. Připomínky: + pestrost nabízených experimentů, pedagogové, kteří zaujmou + vybavení laboratoří, dostatečné množství pomůcek + uhrazení nákladů na exkurzi ... - když něco zaujme, příští setkání nejdříve za měsíc - ne všichni žáci jsou potenciální studenti gymnázií - odpolední termíny, pozdější návrat domů Foto: s. 31 - Žáci ZŠ v nové inovované učebně fyziky používají při fyzikální pokusu během praktických laboratorních cvičení s. 32 – Jeden z pokusů při praktických laboratorních cvičení z chemie

33


Analýza dotazníkového šetření:

Data získaná z dotazníků k této aktivitě mohou vzhledem k počtu respondentů relevantně podat informaci o významu celé aktivity. Z formy dotazníků nelze zjistit zda a jaký dopad měla aktivita samotná resp. jak aktivita ovlivnila změnu postojů žáků. V tomto smyslu by bylo vhodné se více soustředit na cílová výstupní data a možnost srovnání změn v postojích účastníků. Dotazníky žáci vyplňovali po skončení aktivity a vyplývá z nich několik zásadních 34


výstupů. Aktivit se účastnil téměř stejný počet chlapců i dívek. Pro naprostou většinu z nich (více jak 70%) byla aktivita přínosem a positivně ji ocenili. Zároveň je patrné, že oproti převažujícímu názoru ve společnosti data nepotvrdila nezájem o technická a přírodovědná témata. Naopak zájem je velmi vysoký a dle ohlasů žáků i koordinátorů ZŠ aktivita tento zájem ještě dále podpořila a zvýraznila. Patrné je to i směrem k volbě povolání a úvaze o zvolení si přírodovědného či technického oboru. Právě zde by byla zajímavá otázka, do jaké míry toto rozhodování ovlivnila právě účast na tomto projektu. Skutečností je, že dle reakcí některých žáků i výše uvedené zpětné vazby ze ZŠ, skutečně projekt měl vliv na volbu SŠ resp. dalšího oborového zaměření žáků.

35


Jako přínosná byla aktivita vnímána i ze strany lektorů KA. Dle jejich odpovědí vnímali smysluplnost pro žáky samotné. Jako jistý problém byla vnímána neukázněnost některých žáků ZŠ a jejich slabá motivace k projektovým aktivitám. Průměrný zájem o další zapojení souvisí s náročností dalších úkolů v rámci výuky na gymnáziu. Význam této aktivity také spočíval v navázání spolupráce se ZŠ. Gymnázium mohlo, zvláště v druhé polovině projektu, nabídnout žákům ZŠ špičkové vybavení nových laboratoří a odborných učeben. Žáci se mohli seznámit s prostředím školy, lektory a mnozí z nich následně zvolili gymnázium jako svoji školu při přihlášce na SŠ. V tomto smyslu se aktivita jeví jako oboustranně smysluplná a přínosná.

36


4.3.2. Klíčová aktivita KA 09 (KA14) – Programy vzájemného učení, kde žáci SŠ připravují a realizují pro žáky ZŠ vzdělávací aktivity/ projekty zaměřené na přírodovědné a technické vzdělávání Cílem aktivity bylo vzbudit v žácích základních škol zájem o technické disciplíny a zejména o programování, mechatroniku a robotiku. Aktivita byla připravena ve spolupráci s Fakultou elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice, obsahovou část připravil a vedl jako lektor Ing. Petr Doležel, PhD.

2,5 cm

45

cm

V první části aktivity bylo připraveno projektové odpoledne „Pozvání k robotice“ na každé z pěti spolupracujících základních škol. Žáci se ve čtyřhodinovém kurzu postupně seznámili se základními pojmy robotiky, diskutovali nad možnými aplikacemi robotiky, sestavili mobilní robot po hardwarové stránce, následně mu v intuitivním vývojovém prostředí navrhli jednoduchou umělou inteligenci a snažení zakončili soutěží svých výtvorů mezi sebou. Každá dvojice žáků měla pro vývoj k dispozici platformu Lego Mindstorms NXT Education včetně vývojového prostředí NXT-G a arénu pro testování svých robotů. Odpoledne se zároveň zúčastnil tým žáků gymnázia, který byl podpůrným týmem lektorovi a pomáhal se základními operacemi žákovským týmům. Zároveň zajišťoval běžný organizační servis celého odpoledne na ZŠ.

37


Druhá část projektu potom spočívala v projektovém dni uspořádaném na gymnáziu. Tohoto dne se zúčastnili vždy dvě nejlepší dvojice z robotických dní na ZŠ. V pátek 13. 3. 2015 proběhl za účasti 21 žáků z celkem pěti základních škol robotický den. Den byl opět připraven

lektorem

a

žákovským

týmem, který se aktivně zapojil do KA5 tohoto projektu. Žáci nejprve ve dvojicích

sestavili

roboty

osazené

dotykovým senzorem a ultrazvukovým senzorem

vzdálenosti,

které

pak

naprogramovali tak, aby roboti byli schopni vyřešit jednoduché bludiště. Tato úloha byla řešena pod vedením lektorů za účelem oživení vědomostí žáků získaných na robotických odpoledních konaných v předchozích měsících. Následně byla žákům zadána druhá úloha – RoboSumo. Žáci měli za úkol sestavit a naprogramovat robota schopného vytlačit svého oponenta mimo černou čarou ohraničený kruhový ring. Úlohu již řešili kompletně samostatně a sešla se řada různých přístupů. Po dokončení práce následoval oběd a po něm program vyvrcholil soutěží o zajímavé ceny. Žáci byli rozlosování do dvou skupin po šesti, resp. pěti týmech, ve kterých bojovali systémem každý s každým. Dva nejlepší týmy z každé skupiny následně postoupily do semifinále, kde se utkaly vyřazovacím způsobem. Celkovým vítězem se po tuhém boji stal tým Tereza Racková - Stanislav Vlasák ze Základní školy Pardubice - Npor. Eliáše, Polabiny 3. Druhé místo potom obsadil tým ZŠ Třemošnice. Vítězové si odnesli hodnotné ceny. Celá aktivita byla velmi positivně hodnocena jak zúčastněnými žáky, tak i koordinátory jednotlivých ZŠ. Žáci měli jedinečnou příležitost si vyzkoušet nový velmi populární model propagace a popularizace elektrotechnických oborů. Foto: s. 36 - Robotická úloha s. 37 - Vítězové projektového dne robotiky na gymnáziu během finálového „souboje“

38


Ohlasy koordinátorů ZŠ: 1. Tato aktivita byla jednoznačně přínosná a pro žáky atraktivní. Toto je svět, se kterým dnešní žáci díky různým počítačovým hrám a používání různých aplikací umějí pracovat a co je jim na rozdíl od některých praktických cvičení z chemie, fyziky či přírodopisu blízké. Práce v hodině robotiky probíhala dobře, žáky bavila a ke splnění úkolů přistupovali aktivně. Vítězné dvojice se soutěže rovněž ochotně zúčastnili. Neznamená to, že se ale předem nějak zvlášť připravovali – trénovali. Největším přínosem jsou praktické ukázky toho, co na základní škole, která nemá dobře vybavené laboratoře, chybí. Pro menší školu je problémem i aprobované obsazení technických předmětů a s tím spojená kvalita výuky. Využití robotiky ve výuce ZŠ je spojeno opět především s personálním zabezpečením a finančními možnostmi školy vzhledem k vysoké pořizovací ceně vhodných stavebnic. 2. Někteří z našich žáků měli možnost se poprvé setkat s robotickou stavebnicí Lego Mindstorms. V praxi si vyzkoušet složení

této

stavebnice.

Zapojit

tak

matematicko-logické myšlení a vozítko naprogramovat. V závěru semináře si žáci měli možnost zasoutěžit, vítězná dvojice postoupit do dalšího kola a zahrát si tak i o věcné ceny. Pro některé z žáků to byl zážitek, a tento typ aktivity se velmi líbil. Foto: Spolupráce žáků gymnázia při KA14 - vysvětlují postup žákům ZŠ

39


Z uvedených grafů jasně vyplývá, že aktivity se účastnili vybraní žáci/zájemci, kteří aktivitu hodnotili následně jako vysoce přínosnou. Většina se jich o technická a přírodovědná témata zajímá. Je tedy patrné, že aktivita cílila na upevnění jejich zájmu o

40


technické obory a robotiku samotnou. Tím se aktivita jeví jako vysoce smysluplná a účinná s výrazně positivní zpětnou vazbou účastníků. Je tedy doporučeníhodné v aktivitě případně v obdobných projektech i nadále se ZŠ spolupracovat. Bylo by vhodné zajistit i navazující aktivity s žáky na základních školách samotných případně žáky směrovat ke spolupráci se SŠ případně i univerzitami (např. projekt BRAVO II Univerzity Pardubice).

41


5. Hlavní cíl projektu Hlavním

cílem

projektu

„Podpora

přírodovědného

a

technického

vzdělávání

v Pardubickém kraji“ bylo dosažení zvýšení zájmu žáků o technické a přírodovědné vzdělávání. Vzhledem k výše uvedenému popisu jednotlivých KA se domnívám, že hlavní cíl projektu byl naplněn. Jednak po stránce komplexní inovace učeben gymnázia, které nyní slouží výuce přírodovědných a technických předmětů. Gymnázium tak získalo výrazně modernější vybavení, které celkově zlepšilo podmínky výuky odborných předmětů, což se pozitivně projevuje v zájmu maturantů o přírodovědné a technické obory na VŠ. Dále v rámci tzv. měkkých aktivit byly žákům gymnázia i spolupracujících základních škol více přiblíženy obory přírodovědné a technické. Ne všechny aktivity vykázaly stejnou míru efektivity, což je popsáno výše v evaluační zprávě. Řada z nich se ale ukázala jako nosná a jsou možnou inspirací do budoucna. Škola má zájem v nich, i když v modifikované formě, nadále pokračovat. Vše bude záviset na pokrytí finančních nákladů na jejich realizaci. Pokud jde o statistiky uchazečů o studium na gymnáziu (viz tabulka níže), ty si nadále udržují svoji vysokou hladinu. V letošním roce podalo přihlášku 264 uchazečů, přijímáno bylo 90 uchazečů. Patrný byl vyšší zájem z těch ZŠ, které na projektu spolupracovaly s naším gymnáziem. Z neoficiálního přehledu absolventů gymnázia taktéž vyplývá, že v posledních letech poněkud stoupá zájem o přírodovědné a technické obory nabízené vysokými školami. Je patrné, že tato volby souvisí i s celkovým uplatněním absolventů následně v praxi. V tomto ohledu se domnívám, že projekt i po jeho skončení bude mít příznivý vliv na rozhodování absolventů gymnázia. Rok 2011 2012 2013 2014 2015

Počet přijímaných žáků na gymnázium 60 60 90 90 90

42

Počet uchazečů o studium na gymníziu 232 203 273 299 264


6. Naplňování monitorovacích indikátorů Monitorovací indikátory byly naplňovány dle průběhu jednotlivých KA. V rámci 5 monitorovacího období bylo požádáno v rámci nepodstatné změny o jejich snížení u monitorovacího indikátoru podpořené osoby v počátečním vzdělávání (žáci) z plánované hodnoty 4.766 osob na hodnotu 3.140 osob. Žádost ale vycházela ze skutečnosti, kdy při přípravě projektu nebyly známy přesné popisy uvedeného indikátoru resp. způsob započítávání osob v uvedených klíčových aktivitách byl posléze upravován. Jednalo opakované započítávání žáků účastnících se KA 10 a KA12, kdy původní hodnota vycházela z předpokladu opakovaného započítávání do MI. Konkrétně se jednalo o realizaci praktických laboratorních cvičení pro žáky pěti spolupracujících ZŠ. Původní verze při tvorbě projektové žádosti počítala s opakovaným započítáváním žáků do MI. Vynásobili jsme tedy počet plánovaných praktických cvičení pro žáky ZŠ počtem jejich plánovaných účastníků a tím došlo k výpočtu původní hodnoty MI. V průběhu 1. monitorovacího období bylo ovšem stanoveno, že každý žák může bát započítán pouze jednou za daný předmět (fyzika, chemie, biologie/přírodopis). Řada žáků ale navštívila PLC opakovaně případně se účastnili exkurzí, které byly součástí KA 12. Toto je dáno i velikostí spolupracujících ZŠ, které některé nemají dostatek žáků, aby mohly vyhovět upraveným podmínkám. Dle uvedené změny nemohli býti znovu započítávání žáci do MI, tato praxe platí i nyní (až do konce projektu v 06/2015). Obdobně jsme byli nuceni upravit hodnoty plánovaných MI i u KA10 - exkurze žáků gymnázia. I zde původně platilo opakované započítávání, k výsledku došlo součtem exkurzí a jejich plánovaných účastníků. Protože některých exkurzí na různá místa se účastnili stejní žáci, nemohli býti již podruhé započítávání a došlo ke snížení hodnoty MI. Faktický dopad na přínos projektu měla tato žádost ale minimální. Jedná se pouze o formální snížení MI. Z tohoto hlediska je do budoucna nutné včas přesně definovat MI a jejich naplňování, aby nedocházelo k těmto nejasnostem.

43


7. Závěrečné hodnocení projektu Realizace tohoto projektu byla pro gymnázium výrazným přínosem. Přes obrovskou administrativní náročnost a do jisté míry oprávněnou kritiku z řad realizátorů, koordinátorů či lektorů lze konstatovat, že positivní přínosy převažují. Je to jak celkové výrazné zlepšení podmínek pro realizaci ŠVP v přírodovědných a technických předmětech, tak i navázání spolupráce se ZŠ, umožnění praktické výuky v expozicích či prohlídky výrobních procesů v průmyslových podnicích nebo rozšíření nabídky volnočasových aktivit studentům. Hlavní cíl byl v řadě aktivit naplněn. Projekt ukázal na silné i slabé stránky podobných organizačně poměrně náročných projektů. Díky přístupu spolupracovníků, lektorů, koordinátorů gymnázia i SŠ a v neposlední řadě i krajského projektového týmu a jejich maximální vstřícnosti se dařilo KA naplňovat dle schválené projektové žádosti. Bude-li projekt celkově vyhodnocen a analyzován, může být podstatným pozitivním příspěvkem k přípravě realizace obdobných projektů v novém plánovacím období 2014 2020. Podařilo by se tak vyvarovat zbytečnému opakování chyb či realizaci ne zcela přínosných aktivit a naopak rozvíjet vysoce efektivní aktivity a metody, které celkově podpoří přírodovědné a technické vzdělávání. Díky tomu, že bylo umožněno i zapojení gymnázií, je patrné, že si zřizovatel uvědomuje význam všeobecného vzdělávání jako cestu potřebnou k přípravě žáků ke studiu těchto oborů v terciárním vzdělávání. Věřím, že si tuto zásadní roli gymnázií uvědomí i zaměstnavatelé a další skupiny, které ovlivňují celkovou vzdělávací koncepci v ČR. Gymnázia jsou školy, které považují přírodovědné a technické vzdělávání za integrální a podstatnou součást všeobecného vzdělávání a chtějí ho i nadále rozvíjet.

44


8. Přílohy Ukázka dotazníku pro žáky ZŠ - KA12:

"Praktická laboratorní cvičení z BIO, CHE a FYZ pro žáky ZŠ" partner 04 - Gymnázium, Pardubice, Mozartova 449 KA12 Sdílení učeben/laboratoří SŠ pro povinnou výuku žáků ZŠ zaměřenou na přírodovědné a technické vzdělávání Dotazník pro žáky ZŠ:

Prosíme Tě o vyplnění dotazníku, který je součástí vyhodnocování projektu Podpora přírodovědného a technického vzdělávání v Pardubickém kraji reg. č. CZ.1.07/1.1.00/44.0012. Tvoje odpovědi jsou naprosto anonymní a budou využity k hodnocení přínosů projektu. V rámci projektu jsi absolvoval/a výuku (exkurzi) na gymnáziu zaměřenou na přírodovědná a/nebo technická témata. Zaškrtni jednu odpověď. Pokud chceš odpověď změnit, políčko zakroužkuj a zakřížkuj novou odpověď. Q.B1a/1/a Do jaké míry byla pro Tebe tato aktivita přínosem? velmi přínosná spíše přínosná nevím spíše nepřínosná Q.B1a/2/a Bavila Tě tato forma výuky?

zcela nepřínosná

určitě ano spíše ano nevím spíše ne určitě ne Q.B1a/3/a Zúčastnil/a by ses podobné aktivity znova, kdybyste měl/a tu možnost? určitě ano spíše ano nevím spíše ne Q.B1a/4/a O přírodovědná a/nebo technická témata se

určitě ne

velmi zajímám trochu zajímám tak napůl spíše nezajímám vůbec nezajímám Q.B1a/5/a Chtěl/a bys přírodovědný a/nebo technický obor studovat na střední škole? určitě ano

spíše ano

spíše ne

nevím

určitě ne

Q.B1a/6/a Jsi chlapec dívka Q.B1a/7/a Tvoje poznámky či postřehy k této aktivitě, co Tě bavilo, zaujalo atd.:

45

Projekt „Podpora přírodovědného a technického vzdělávání v Pardubickém kraji“ Reg.č.: CZ.1.07/1.1.00/44.0012 Projekt byl spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Evaluační zpráva projektu Podpora přírodovědného a technického vzdělávání v Pardubickém kraji

Recommend Documents