EUR na vývoj akcií na českém akciovém trhu

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Dopady změn devizového kurzu CZK/EUR na vývoj akcií na českém akciovém trhu Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor práce:

Ing. Martin Širůček

Lenka Slezáková

Brno 2012

Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu bakalářské práce Ing. Martinu Širůčkovi za poskytnuté rady a cenné připomínky k této práci, za odbornou pomoc, za metodické a odborné vedení a ochotnou spolupráci při zpracování bakalářské práce. Rovněž bych mu tímto chtěla poděkovat za čas, který mi věnoval.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Dopady změn devizového kurzu CZK/EUR na vývoj akcií na českém akciovém trhu“ zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Mendelově univerzitě v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne 24. května 2012

__________________

Abstract This thesis is intended for investors who are interested in investing in shares in the banking sector. It focuses on examining the influence of CZK / EUR exchange rate and shares of Komerční banka and Erste Group Bank AG. Shares and a fundamental analysis focusing mainly on the exchange rate and its influence are characterized here. It also includes recommendations for stock investors. Keywords Shares, the exchange rate, fundamental analysis

Abstrakt Tato práce je určena pro investory, kteří mají zájem investovat do akcií v bankovním sektoru. Je zaměřena na zkoumání vlivu devizového kurzu CZK/EUR a na akcie KB a Erste Group Bank AG. Jsou zde charakterizovány akcie a fundamentální analýza, která je zaměřena zejména na devizový kurz a jeho vliv. a také obsahuje doporučení pro akciové investory. Klíčová slova Akcie, devizový kurz, fundamentální analýza

Obsah

5

Obsah 1

Úvod a cíl práce 1.1

Úvod .......................................................................................................... 8

2

Cíl a metodika práce

3

Literární rešerše 3.1

15

Globální / makroekonomická analýza ............................................ 23

Vlastní práce 4.1

9

Fundamentální analýza ...........................................................................18

3.1.1 4

8

28

Vybrané odvětví a firmy.......................................................................... 28

4.1.1

Komerční banka .............................................................................. 28

4.1.2

Erste Group Bank AG...................................................................... 29

4.2

Závislost mezi devizovým kurzem CZK/EUR a akciemi komerční banky29

4.3

Odhad budoucího vývoje akcií Komerční banky ..................................... 31

4.4 Závislost mezi devizovým kurzem CZK/EUR a akciemi Erste Group Bank AG .............................................................................................................. 35 4.5

Odhad budoucího vývoje akcií Erste Group Bank AG ........................... 36

4.6

Diskuze a doporučení pro investory ....................................................... 38

5

Závěr

43

6

Seznam literatury a použitých internetových zdrojů

44

A

Tabulky

47

Seznam obrázků

6

Seznam obrázků Obr. 1

Kurz CZK/EUR versus akcie KB

30

Obr. 2

Vývoj akcií KB

30

Obr. 3

Vývoj devizového kurzu CZK/EUR

31

Obr. 4

Parabolický trend KB

32

Obr. 5

Predikce budoucího vývoje akcií KB

33

Obr. 6

Devizový kurz CZK/EUR versus akcie Erste Group Bank AG

35

Obr. 7

Parabolický trend Erste Group Bank AG

36

Obr. 8

Predikce budoucího vývoje akcií Erste Group Bank AG

37

Seznam tabulek

7

Seznam tabulek Tab. 1 Predikce budoucího vývoje akcií KB

33

Tab. 2 Pseudopredikce budoucího vývoje KB

34

Tab. 3 Predikce budoucího vývoje hodnot akcií Erste Group Bang AG

37

Tab. 4 Pseudopredikce budoucího vývoje Erste Group Bang AG

38

Tab. 5 OLS, za použití pozorování 1-156, závisle proměnná:Erste Group Bang AG

41

Tab. 6 OLS, za použití pozorování 1-156, závisle proměnná:KB

41

Tab. 7 OLS, za použití pozorování 1-156, závisle proměnná: PX

42

Tab. 8 Zdrojová data pro korelační analýzu

47

Tab. 9 Zdrojová data pro vícerozměrnou regresní analýzu

49

Úvod a cíl práce

8

1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Žijeme v moderním světě, který se každým dnem více a více rozvíjí, a to co bylo aktuální dnes, je již zítra zastaralé. v dnešním světě se člověk bez informací neobejde, a proto je lze považovat za jednu z nejdůležitějších věcí. Každého člověka už jistě někdy napadlo, jak zužitkovat své volné peněžní prostředky. Respektive, jak investovat svou finanční hotovost tak, aby došlo k co největšímu zisku při co nejmenším riziku. Dříve lidé své peníze vkládali na vkladní knížky či terminované vklady, avšak právě na nich se v dnešní době nachází tak nepatrný úrok, že se investice do těchto instrumentů téměř nevyplatí. v současnosti je jednou z dalších možností jak investovat, investování na akciových trzích, které je díky novodobým technologiím možné provádět z pohodlí domova pomocí počítače. Tento způsob investování se nesetkává jen s úspěchy, ale v nemálo případech také s neúspěchy. Mezi úspěšnými a neúspěšnými investory bývá často hlavní rozdíl v jejich informovanosti a schopnostech, jak s danými informacemi naložit. Neúspěšný investor, buď potřebné informace úplně postrádá, nebo je nedokáže správně vyhodnotit, zatímco úspěšný investor tomu má naopak. Díky moderním technologiím se k nám aktuální informace dostávají téměř okamžitě, a je tedy možné je velice rychle zpracovat. Investoři proto mají možnost na jakékoliv změny včas reagovat, ať už jde o změny makroekonomického vývoje světové či domácí ekonomiky nebo o obrat u konkrétních firem. Ovšem samotné aktuální informace nestačí, je zapotřebí vycházet také ze svých minulých zkušeností, poznatků a v neposlední řadě i vlastní intuice. To vše jsou věci, které nám mohou dopomoci k tomu stát se úspěšným investorem.


9

2 Cíl a metodika práce Tato práce si dává za cíl stanovit vliv a dopad změn devizového kurzu CZK/EUR na vývoj akcií konkrétních firem v odvětví bankovnictví českého akciového trhu. Práce je rozdělena do dvou dílčích částí a to na literární rešerši a praktickou část. První části se zabývá tím, co jsou to akcie a základními informacemi o nich, fundamentální analýzou, devizovým kurzem a některými autory, kteří se zabývali podobnou tématikou. Druhá část obsahuje základní informace o vybraném odvětví a firmách. Poté je zaměřena na provedení statistické analýzy na zjištění závislosti mezi devizovým kurzem CZK/EUR a akciemi v odvětví bankovnictví na českém trhu a na odhad jejich budoucího vývoje. Pro tuto bakalářskou práci je vybrán český akciový trh, konkrétně odvětví bankovnictví, tedy Komerční banku a.s. a Erste Group Bank AG., a to z toho důvodu, že vstupem do Evropské Unie se český bankovní trh otevřel pro zahraniční podnikatele, kteří u nás začali zakládat své pobočky bez omezení, která do této doby platila, stejně jako se evropský trh otevřel pro české obchodníky. Tato oblast je zvolena také proto, že bankovní systém v ČR má dobré kapitálové vybavení a tento stav se zlepšoval i v průběhu tzv. světové finanční krize. Výrazně zvýšené kapitálové vybavení bank v České republice, ke kterému došlo v posledních letech, může být použito na krytí budoucích neočekávaných ztrát. Úvěry poskytnuté bankami jsou ze 140 % financovány přijatými vklady od klientů, které v obdobích nejistoty na peněžních trzích umožňují stabilizaci bankovního sektoru. z tohoto hlediska patří bankovní sektor v ČR mezi nejstabilnější v Evropě - jak je uvedeno ve Zprávě o vývoji finančního trhu v roce 2010. Akciemi Komerční banky (KB) se tato práce zabývá, protože dle informací na oficiálních stránkách KB patří mezi přední bankovní instituce v České republice a v regionu střední a východní Evropy. v roce 2011 získala Komerční banka titul banka roku. Na konci srpna 2011 zvýšila agentura Standard & Poor’s ratingové hodnocení dlouhodobé úvěruschopnosti Komerční banky z a na A+. Komerční banka tedy dosahuje nejlepšího hodnocení z českých bank v souhrnu ratingů udělených třemi největšími ratingovými agenturami. Její čisté provozní výnosy byly ke konci roku 2011 v hodnotě 32 764 mil. Kč. Zároveň také proto, že na konci roku 2010 došlo ke sloučení mezi Komerční bankou a Komerční bankou Bratislava, kde KB pokračuje prostřednictvím pobočky. Dále pak akciemi Erste Group Bank AG a to z důvodu, že je jedním z největších poskytovatelů finančních služeb v Evropě a své pobočky má kromě České republiky i v Rakousku, Slovensku, Chorvatsku, Maďarsku, Srbsku, Rumunsku a Ukrajině, jak je uvedeno na oficiálních stránkách České spořitelny, která je jedním ze členů Erste Group Bank AG. Česká spořitelna získala v letošním roce již po 8 v řadě titul Nejdůvěryhodnější banka roku, také získala titul banka desetiletí a její generální ředitel se stal bankéřem roku. k 31. 12. 2011 měla 5 202 572 klientů, 654 poboček a její celková aktiva dosahovaly částky 892,6 mld. Kč. Její dlouhodobý rating je Moody‘s – A1, s & P - A, Fitch – A. Ers-


10

te Group Bank AG, také prostřednictvím své dceřiné společnosti České spořitelny zaranžovala emisi českých státních dluhopisů s desetiletou splatností v hodnotě 2,0 miliardy EUR. Jelikož mají obě banky své pobočky v zahraničí je zřejmé, že z velké části je jejich provozních zisk ovlivňován bankovními operacemi, které probíhají v Eurech. Devizový kurz CZK/EUR je zvolen z toho důvodu, že Česká republika je součástí Evropské unie, kde má již většina států tuto měnu, která je hojně využívána. Měnový pár CZK/EUR je použit také proto, že Česká republika se zavázala k přijetí Eura. a jak již bylo zmíněno výše, dané banky jsou ovlivňovány operacemi probíhajícími v Eurech. Euro je zároveň druhou nejvýznamnější mezinárodní měnou a to již od svého zavedení v roce 1999. Kromě toho, že se jedná o měnu eurozóny, používá se hojně také na mezinárodní úrovni. Denně probíhá v této měně přibližně 40% operací na devizových trzích, tedy jde o druhou nejobchodovatelnější měnu. z přehledu obratů měn z října 2011 byl nejobchodovatelnější měnový pár EUR/USD ovšem měnový pár EUR/CZK byl v těsném závěsu za ním a na třetím místě, již s větším odstupem, byl měnový pár USD/CZK. v lednu 2012 se nejobchodovatelnějším měnovým párem stal pár EUR/CZK. Po celém světě globální banky uzavírají v Eurech značné půjčky. Stejně tak řada zemí navázala své měny na euro, které slouží jako kotevní nebo referenční měna. Euro se spolu s americkým dolarem široce používá jako důležitá rezervní měna pro případ měnové krize. Koncem roku 2006 byla více než čtvrtina celosvětové držby deviz v eurech. v roce 1999 činil podíl eura pouze 18 %. Nejvíce své rezervy v eurech zvýšily rozvojové země, a to z 18 % v roce 1999 na přibližně 30 % v roce 2006. Dané informace jsou uvedeny na stránkách Evropské komise. Pro provedení analýzy jsou použita data od roku 1999 do roku 2011, z toho důvodu, že 1. ledna 1999 vznikla společná měna Euro, pro státy Eurozóny, se kterou se bude v bakalářské práci pracovat. k dispozici tedy máme celkový vývoj měny od jejího vzniku. u Erste Group Bank AG však lze použít pouze období od 1. 10. 2002, kdy se s těmito akciemi začalo obchodovat na Pražské burze, do roku 2011. Toto období je vybráno také z toho důvodu, že zahrnuje i krizi, která začala jako americká krize v roce 2007 a v roce 2008 přerostla v krizi celosvětovou. Pro sledování závislosti mezi měnovým kurzem CZK/EUR a vybranými akciemi je využita Korelační analýza. Korelační analýza je použita, jelikož se zabývá vzájemnými (většinou lineárními) závislostmi mezi veličinami. Jedna z veličin je považována za proměnnou závislou, nebo také vysvětlovanou a je obvykle značena y. Druhá proměnná, případně další proměnné, jsou považovány za nezávislé neboli vysvětlující. [1,2,10,16] Stanovit intenzitu potenciálních závislostí mezi náhodnými proměnnými statistického souboru znamená určit míru těchto závislostí, což se provádí získáním hodnot různých druhů korelačních koeficientů, případně jiných statistických parametrů. [2]


11

Mezi proměnnými může nastat: [16] • Funkční závislost (pevná) kdy dané hodnotě vysvětlující proměnné odpovídá jen příslušná hodnota vysvětlované proměnné. Můžeme ji vyjádřit vztahem y=f(x) • Stochastická závislost (volná) je závislost, kdy vysvětlovaná proměnná, případně i vysvětlující proměnné, jsou náhodnými veličinami. Určité hodnotě vysvětlující proměnné pak připadají různé hodnoty proměnné vysvětlované vybrané z určitého rozdělení. • Nezávislost nastane v případě, kdy sledovaná veličina označená jako vysvětlovaná se mění jen náhodně bez ohledu na vysvětlující proměnnou. Jelikož jde o statistický soubor náhodných veličin, jde o určení míry stochastické závislosti. Volnou neboli stochastickou závislost můžeme dále rozdělit na kladnou a zápornou či na silnou a slabou. V této analýze bude použit Pearsenův korelační koeficient a korelace mezi časovými řadami. Dále bude namodelován odhad budoucího vývoje akcií vybraných bank a to pomocí časových řad. Pearsenův korelační koeficient Tento koeficient se využívá pro měření těsnosti závislosti mezi veličinami, lze použít v případě, že se jedná o lineární data. Definiční obor tohoto koeficientu nabývá hodnot od -1 do +1. v případě, že se koeficient korelace rovná +1, tak mezi danými proměnnými existuje funkční přímá lineární závislost (pozitivní korelace), tedy při růstu hodnot x stoupají i hodnoty na ose y. Naopak pokud je hodnota korelačního koeficientu -1, jde o nepřímou funkční lineární závislost a s růstem proměnné x dochází k poklesu proměnné y. Čím více se výsledek korelačního koeficientu blíží 0, tím je závislost mezi proměnnými volnější, a čím více se v absolutní hodnotě blíží 1, tím je jejich závislost považována za silnější. Korelační koeficient tedy udává jak mírů závislosti, tak i její směr. Při výpočtu hodnoty korelačního koeficientu se v praxi nejvíce používá vzorec [1,16]

cov xy - kovariance proměnných X a Y sx - směrodatná odchylka proměnné X sy - směrodatná odchylka proměnné Y

V praktické části je použit Pearsonův koeficient korelace hlavně z toho důvodu, že jde o základní informaci o tom, zda mezi akciemi a devizovým kurzem existuje nějaká závislost. Je však potřeba uvážit zda hodnota koeficientu není způsobena příliš malým rozsahem souboru dat, nebo zda dané proměnné neovlivňuje stejným způsobem třetí činitel. k čemuž často dochází především


12

v situaci, pokud v roli nezávislé proměnné x vystupuje čas a závislá proměnná y má charakter časové řady. Pokud sledujeme současně více časových řad, je vhodné použít korelaci mezi časovými řadami. [1,16] Korelace časových řad Při zkoumání těsnosti vztahů mezi časovými řadami vycházíme z předpokladu, že každá časová řada je tvořena součtem pravidelné a nepravidelné složky. v případě, že chceme zjistit, zda mezi časovými řadami existuje určitý příčinný vztah, musíme vzít v úvahu, že statistický soubor je tvořen hodnotami období postupně na sebe navazujících. Je tedy nedostačující zabývat se jen celkovou vývojovou tendencí nebo sezónním kolísáním, jelikož tyto složky mohou mít dosti podobný vývoj. Proto se při zkoumání příčinného vztahu mezi časovými řadami používají metody, které jsou založené na měření těsnosti závislosti řad náhodné složky (tj. řad očištěných od trendu, popř. také od sezónní složky). Pokud nalezneme mezi těmito náhodnými složkami určitou závislost, pak můžeme předpokládat, že mezi sledovanými časovými řadami existuje reálně příčinná závislost. [1,17] Skutečnost, že dvě korelované časové řady yt a xy probíhají ve stejném čase nebo se i vyvíjí stejným směrem, může způsobit, že je možné pozorovat mezi proměnnými vysokou korelaci (silnou závislost), i když spolu dané jevy nemohou vůbec logicky souviset. Tento jev je nazýván zdánlivou či klamnou korelací. Hodnověrnost korelačního koeficientu je podmíněna správnou volnou trendové funkce. Příčinou klamné korelace je tedy špatně zvolená trendová funkce, která může také způsobit, že odchylky empirických hodnot od teoretických nebudou správně vystihovat náhodnou složku časových řad, což povede k tomu, že odchylky nebudou v čase náhodně uspořádány a dojde zde k výskytu autokorelace (tj. korelace mezi sousedními odchylkami od trendu), kterou je vhodné odstranit. [1,17] Záměrem práce je tedy zjištění míry závislosti mezi dvojicemi hodnot časových řad, kdy na jedné straně vždy vystupují hodnoty devizového kurzu CZK/EUR a na straně druhé hodnoty daných akcií. Časové řady, kterými se tato práce zabývá, jsou aditivního typu yt = Ty,t + εy,t, t = 1, 2, …, n xt = Tx,t + εx,t, t = 1, 2, …, n kde pro dané t značí yt empirickou hodnotu časové řady, Ty,t hodnotu trendové složky a ε y,t hodnotu náhodné složky (obdobně pro druhou časovou řadu). Po odhadnutí průběhu trendu obou uvedených řad, dostaneme posloupnost odhadů trendových hodnot, které jsou označeny jako Tx a Ty. Při určování závislosti mezi oběma řadami jsou pak korelovány odhady reziduálních hodnot, které se určí takto: ex = xt – Tx a t = 1, 2, …, n. ey = yt – Ty , Predikce budoucího vývoje Při předpovědi budoucího vývoje hrají významnou úlohu statistické prognostické metody. Ve statistické a ekonomické praxi jsou mezi nejvíce používa-


13

né řazeny metody extrapolace časových řad. Opodstatnění klasických extrapolačních metod je založeno na studiu historie předpovídaného objektu. Zákonitosti jeho vývoje v minulosti a současnosti jsou přeneseny do budoucnosti. Jsou tedy založeny na deterministickém principu, podle kterého budoucnost vyplývá z přítomnosti a sestavovány na základě předpokladu, že vývoj zkoumaného jevu je neměnný nebo má alespoň relativně stabilní existující tendence tzv. princip ceteris paribus. [1] V rozhodující míře je kvalita analýzy a prognózy ovlivněna vybraným typem modelu. Kdy model trendu je vybírán zpravidla empiricky. Statistická kritéria, která nám pomáhají posoudit, často neumožňují jednoznačně stanovit matematickou funkci, která by nejlépe vystihla danou časovou řadu a jaký typ funkce bude pro extrapolační prognózu nejvhodnějším základem. Vhodnost použití jednotlivých modelů je potřeba určovat nejen na základě formálních statistických metod, ale je nezbytné vycházet i z určitých ekonomických předpokladů o dynamice předpovídaných jevů, respektovat výsledky kvalitativní analýzy a v některých případech se opírat o intuici. [1] Získaná předpověď by neměla být jediným motivem pro rozhodování, ale měla by být porovnána např. s předpověďmi, které byly získány jinými metodami. Jelikož se jedná o předpověď založenou na předpokladu ceteris paribus, význam této předpovědi je největší v krátkém období, tedy tak na 1-3 období dopředu. [1] Při predikci budoucího vývoje je tedy nejprve určen vhodný trend a to jednak na základě věcných ekonomických kritérií, analýzy grafu, ale také podle ekonomických předpokladů či intuice. Nejprve jsou zobrazeny grafy proložené jednotlivými trendy a vybrán ten, který se zdá být nejvhodnější. Ale jelikož zde jde pouze o subjektivní pocit jsou také vypočteny hodnoty ukazatele M.E. (střední chyba odhadu), M.S.E. (střední čtvercová chyba odhadu), M.A.E. ( střední absolutní chyba odhadu), M.A.P.E. (střední absolutní procentní chyba odhadu) a M.P.E. (střední procentní chyba odhadu). Na základě těchto hodnot je poté zvolen trend, který je pro danou časovou řadu nejvhodnější.


14

Yt – empirické (skutečné) hodnoty Tt – hodnoty odhadnutého trendu n – počet proměnných

Poté jsou data očištěna od sezónní složky a následně proveden výpočet odhadu budoucího vývoje. Co se týče sezónní složky, jsou namodelovány triviální model sezónnosti, model proporcionální sezónnosti a model konstantní sezónnosti. Tyto modely jsou dále srovnány pomocí ukazatelů M.E., M.A.E. a M.S.E. Na základě těchto ukazatelů je určeno, který z modelů je nejvhodnější.

yt – empirické (skutečné) hodnoty Tj – vyrovnané hodnoty n – počet proměnných et – reziduální součet čtverců

Literární rešerše

15

3 Literární rešerše Akcie jsou nejrozšířenějším a nejvýznamnějším instrumentem kapitálových trhů. Jedná se o majetkový cenný papír vydávaný akciovou společností, která vyjadřuje podíl na této společnosti, a jsou s ním spojena určitá práva. Především právo rozhodovací a majetkové. Jde o cenný papír, který je dlouhodobý a nemá stanovenou dobu splatnosti. [11,18] Akcie jedné akciové společnosti mohou mít různou jmenovitou hodnotu. Součet jmenovitých hodnot všech emitovaných akcií je roven celkové výši základního kapitálu akciové společnosti a jednotlivé jmenovité hodnoty různých druhů akcí musí být určeny stanovami společnosti. Akcionář, tedy majitel akcie, za závazky společnosti neručí a v případě jeho smrti přecházejí obvykle akcionářská práva na dědice. [11] • Nominální hodnota akcie – jde o podíl na majetku akciové společnosti vyplývající z vlastnictví akcie. Součet nominálních hodnot všech akcií je roven celkové výši základního jmění společnosti. [14] • Tržní cena akcie (kurz) – cena, za kterou je akcie obchodována na kapitálovém trhu [14] Základní rozdělení akcií:[11] • Podle druhu: o Akcie kmenové – nerozšířenější a neobchodovatelnější, se všemi čtyřmi právy (právo podílet se na řízení společnosti, podílet se na zisku společnosti, právo na podíl na likvidačním zůstatku a přednostní právo na upsání nových, mladých akcií) o Akcie prioritní – spojeny s přednostními právy týkající se dividend nebo podílu na likvidačním zůstatku, v případě, že souhrn jmenovitých hodnot těchto akcí nepřekročí polovinu základního kapitálu. v případě, že je z prioritních akcií vyplácena dividenda mají majitele prioritních akcií často omezeno hlasovací právo. • Podle formy: o Akcie na jméno – jejich převoditelnost může být stanovami omezena, nikoli však zakázána. k těmto akciím je akciová společnost povinna vést seznam akcionářů. Pokud je převod akcie podmíněn souhlasem orgánů akciové společnosti a ta tento souhlas neudělí, pak je společnost povinna na žádost akcionáře za přiměřenou cenu akcii odkoupit. Převod je prováděn rubopisem a předáním. o Akcie na majitele (doručitele) – převoditelná bez omezení, pouhým předáním. u těchto akcií lze nejvíce uplatňovat princip ano-


16

nymního investování, jelikož noví ani staří majitelé nejsou povinni převod hlásit akciové společnosti. • Podle podoby o Akcie listinné – mají hmotnou, skutečnou podobu. Sestávají se z pláště a kuponového archu s talónem. Plášť akcie obsahuje jméno a sídlo společnosti, jmenovitou hodnotu akcie, datum emise, číselné označení akcie, podpisy členů představenstva, označení formy akcie, výši základního kapitálu a počet akcií k datu emise akcie. Kupónový arch zahrnuje kupóny, které vyjadřují právo majitele na výplatu dividendy. Talón není cenným papírem, ale papír legitimační, jež opravňuje k vyzvednutí nového kupónového archu. o Akcie zaknihované – nemají reálnou, hmotnou podobu. Neexistují ve formě listiny, ale pouze ve formě účetního záznamu v počítačovém systému centrálního depozitáře. Výnosy z akcií • dividendový výnos - jde o podíl na zisku, který plyne z vlastnictví akcie společnosti. Dividenda je vyplácena emitentem (tedy akciovou společností) do rukou toho vlastníka akcií, který držel cenné papíry v tzv. rozhodný den pro výplatu dividendy. Vyplácení dividend není nijak zaručeno. Zda budou vypláceny nebo ne, rozhoduje valná hromada, avšak většina společností se snaží o stabilní dividendovou politiku. v České republice probíhá výplata dividend zpětně za celý kalendářní či hospodářský rok. Zatímco např. v USA dochází k výplatě dividend každé čtvrtletí, v ČR je to prozatím jednou ročně. [15,19] • kapitálový výnos – pokud je cena při prodeji vyšší než nákupní cena spojená s poplatky a transakcemi, tak rozdíl mezi těmito cenami se nazývá kapitálový výnos. Tento druh zisku je pro většinu investorů mnohem zajímavější, ale také vice rizikový. [18] Významné faktory ovlivňující tržní hodnotu akcií [11] Cenu akcií ovlivňuje řada faktorů, přičemž k nejvýznamnějším z nich patří: • Konflikt zájmů mezi managementem a akcionáři – jde o jejich rozdílné zájmy a cíle. Hlavním cílem akcionářů je maximalizace tržní hodnoty firmy, kdežto hlavním cílem managementu je maximalizace jeho užitku, čehož je zpravidla dosahováno pomocí maximalizace peněžních a nepeněžních požitků. • Finanční struktura firmy – zjednodušeně jde o součet kapitálové struktury firmy a krátkodobých závazků. Výše nákladů ve firmě stanovuje výši vykázaného zisku, který je významnou determinantou tržní ceny akcií, tedy i hodnoty firmy. Existují tři hlavní proudy, které se snaží vysvětlit vztah mezi kapitálovou strukturou firmy a její tržní hodnotou, a tedy i hodnotou akcií.


1.

2.

3.

17

Miller-Modiglianiho hypotéza nezávislosti1, ta tvrdí, že pokud uvažujeme dokonalý trh a 100 % výplatní poměr, kapitálová struktura firmy nemá žádný vliv na tržní hodnotu firmy. Je založena na akademických zjednodušeních a předpokládá, že k růstu zisku vede pozitivní vliv plynoucí z použití cizího kapitálu k financování firmy. Tento zisk je však vykompenzován negativním vlivem v podobě nárůstu nákladů na vlastní kapitál v důsledku nárůstu vyplácených dividend. Hypotéza závislosti, ta je založena na myšlence lacinějšího zdroje financování v podobě cizího kapitálu, což na jedné straně povede ke snížení celkových nákladů, růstu zisku firmy a k nárůstu tržní hodnot firmy. Na straně druhé však zde není bráno v úvahu finanční riziko, které se zvyšuje s růstem podílu cizího kapitálu. Hypotéza závislosti s aplikací daňového štítu a nákladů bankrotu, která předpokládá, že využití cizího kapitálu ve firmě vytváří daňový štít, který přispívá k růstu tržní hodnoty firmy. Přičemž od určitého podílu cizího kapitálu, a tím vysokého finančního rizika, vznikají náklady, které tržní hodnotu naopak snižují.

• Zisk - je považován za stěžejní determinantu tržní ceny akcie, a tedy i tržní hodnoty firmy. Akciové kurzy reagují spíše na zisky očekávané, jelikož ty minulé jsou již v jejich hodnotách zahrnuty. s růstem očekávaných zisků rostou akciové kurzy a v případě očekávaného poklesu se jejich hodnoty snižují. • Vyplácená dividenda – je klíčovým faktorem akciových kurzů a tržní hodnoty firmy. Přitom akciové kurzy reagují především na neočekávané změny v dividendách, jak dokazuje studie J. Aharonyho a I. Swaryho2. Nepředvídatelné oznámení o poklesu dividend je doprovázeno snížením akciových kurzů, a tedy i poklesem tržní hodnoty podniku. Naopak v případě nečekaného oznámení o růstu dividend dojde ke zvýšení hodnoty akciového kurzu, a tím i k růstu tržní hodnoty podniku. • Volba investiční strategie – její vliv je však nutné posuzovat případ od případu se zohledněním specifických faktorů a okolností Na vývoj akcií má samozřejmě vliv i průběh hospodářského cyklu, jelikož v jednotlivých etapách se mění výše úrokových měr, která má dopad na tržní ceny akcií. Na počátku hospodářského cyklu jsou velice nízké úrokové sazby, nízká úroveň hrubého domácího produktu, nízké zisky u většiny firem, a s tím se často pojí i nízká nebo dokonce žádná výplata dividend. Ceny akcií jsou v tomto MODIGLIANI, F., MILLER, M. H. The Cost of Capital, Corporation Finance and the Theory of Investment, American Economic Review. June 1958, s.261-297, MODIGLIANI, F., MILLER, M. H. Corporate Income Taxes and the Cost of Capital: a Correction, American Economic Review. 163, s.433-443, MILLER, M. H. Debt and Taxes, Journal of Finance. May 1977, s.261-275 2 AHARONY, J., SWARY, i. Quaterly Dividend and Earnings Announcement and Stockholder’s Returns: An Empirical Analysis, Journal of finance 35, March 1980, s. 1-12 1


18

období nízké. Vzhledem k nízkým úrokovým sazbám je pro firmy výhodné investovat prostřednictvím cizích zdrojů do rozvoje společnosti. Investoři vzhledem k pozitivnímu očekávání budoucího vývoje zvyšují poptávku po akciích, a tedy jejich hodnota začíná pomalu růst. s růstem ekonomického cyklu se postupně zvyšují i úrokové sazby, ale dokud nejsou příliš vysoké, stoupají i ceny akcií. Těsně před vrcholem ekonomického cyklu, kdy je potřeba chladit ekonomiku a prudce se zvyšující inflaci, centrální banka začíná zvyšovat úrokové sazby. v této době jsou akciové kurzy extrémně vysoké, a to zejména v důsledku vysokých zisků, kterých firmy dosahují. Se stoupající úrokovou mírou dochází k poklesu vnitřních hodnot akcií, které investorům začínají připadat předražené a k nevýhodnosti úvěrů, které začínají negativně ovlivňovat zisky podniků, v důsledku čehož investoři prodávají své akcie a dochází ke zvyšování nabídky na akciových burzách, což způsobí pokles akciových kurzů. Právě v tento okamžik se ekonomika nachází na svém vrcholu. Poté dochází k otřesům akciových burz a kurzy akcií začínají prudce klesat. Současně se snižuje i hodnota majetku firem, vlivem čehož akciové kurzy klesají ještě více a začíná období deflace, kdy klesají jednak hodnoty akcií a současně i úrokové sazby. [7] Pro analýzu akcií a odhadu jejich budoucího vývoje se používá čtyř různých metod. Jedná se o: • Fundamentální analýzu • Technickou analýzu • Psychologickou analýzu • Teorii efektivních trhů. Každá z těchto metod má odlišné cíle, rozdílné vypovídající schopnosti, různou použitelnost i požadavky na výchozí data. Teorie efektivních trhů na rozdíl od zbývajících třech přístupů nepřipouští možnost existence cenných papírů, které jsou špatně oceněny, a zároveň také odmítá opakování nadprůměrného výnosu v dlouhém období. Psychologickou analýzu používají lidé, kteří odmítají vliv, jak technické, tak fundamentální analýzy a dávají přednost hodnocení akcií z pohledu psychologického vlivu na jejich vývoj. Technická analýza se využívá především v případě potvrzení pokračování nebo určení změny cenového trendu. v následující kapitole bude podrobněji popsána samostatná fundamentální analýza, která je všeobecně považována za nejkomplexnější a nejčastěji využívaným druhem akciové analýzy. Fundamentální analýzu je možné využít i u jiných druhů investičních instrumentů. [3,5,6,8]

3.1 Fundamentální analýza Jak již bylo zmíněno, fundamentální analýzu je možno řadit mezi nejkomplexnější, ale také nejrozsáhlejší přístup pro vysvětlení pohybu akciových kurzů.


19

Využívá se především k přípravě budoucích zásadních investičních rozhodnutí. [3,5,6,8] v případě investice do akcií bez jakéhokoliv průzkumu a hodnocení, jak se akcie pohybovali v minulosti, jak jsou na tom teď, co na jejich vývoj mohlo mít vliv a jaká je predikce jejich budoucího vývoje, se tento akt se značnou jistotou dá považovat za vyhození peněz oknem. Bez výše zmíněných činností totiž jen stěží může investor investovat tak, aby mu to přineslo zisk. Zda do obchodu vstoupit nebo ne, se zkušený investor rozhoduje jednak podle svých dřívějších zkušeností, ale také na základě dostupných informací a provedených analýz. Správně provedená analýza tak patří k nezbytným krokům při procesu rozhodování o vkladu finančních prostředků do akcií. V širší společnosti se běžně zaměňuje fundamentální analýza s pouhým aktem čtením zpráv a vytvářením domnělých důsledků, které jsou v souladu s běžným chápáním. Fundamentální analýza však zahrnuje více než čtení novinových článků, sledování masmédií, či studium webových stránek zaměřených na investování. Jde o využití vlastních zkušeností, poznatků a následného správného vyhodnocení dané situace. u pouhého pročítání již přepracovaných informací dochází ke klamavému přístupu, a to z důvodu přijetí informací takovým způsobem, který daný článek naznačuje. Rozhodovat o vkladu investičních prostředků pouze dle informací získanými z médií je možné, avšak poměrně neprofesionální.[20] Samotná fundamentální analýza zahrnuje analýzu daného subjektu. k čemu je často využíváno jeho výkonnostních ukazatelů. Výpočet těchto ukazatelů není vždy jednoduchý, ale dnes existuje spousta software programů, které poskytují, jak důležitá data, tak výstupy z nich. [20] Fundamentální analýza předpokládá, že na akciovém trhu existují, jak podhodnocené, tak nadhodnocené cenné papíry, a také, že v dlouhém období je možné opakovaně dosáhnout nadprůměrného výnosu. Zároveň je založena na předpokladu, že teoreticky vypočítané ceny neboli vnitřní hodnoty akcií, jsou odlišné od aktuálních kurzů, které jsou vytvořeny na organizovaném akciovém trhu. v případě, že se vnitřní hodnota akcie nachází nad úrovní kurzu, je tato akcie považována za podhodnocenou. v opačném případě, tedy pokud je vnitřní hodnota akcie nižší než její kurz, jedná se o akcii nadhodnocenou. [3,5,6,8] Za účelem určení vnitřní hodnoty akcie fundamentální analýza odhaluje a zkoumá základní a podstatné ekonomické, politické, sociální, geografické, demografické aj. faktory a události. Pro správné stanovení vnitřní hodnoty akcií jsou finančními analytiky prováděny různé výpočty. Ty se vzhledem k různým použitým metodám, odlišnosti informací a rozdílnosti údajů, které mají k dispozici, vzájemně liší. [6,8] Není možné, aby nějaký podnik existoval v izolovaném prostředí. Naopak podniká ve skutečných podmínkách daného státu. Je tedy zapotřebí, aby finanční analytik při zkoumání sledoval i celý systém, jehož je konkrétní podnik součástí. [6,8] Fundamentální analýzu lze z hlediska zkoumaných faktorů provádět na třech úrovních:


20

• Globální analýza – analyzuje ekonomiku a její působení na akciové kurzy jako celek. • Odvětvová (oborová) analýza – cílem je rozpoznat a zkoumat specifika jednotlivých odvětví a jejich účinek na akciové kurzy. • Analýza jednotlivých akciových společností – ve sledovaných akciových společnostech zjišťuje jejich nejdůležitější vnitřní parametry. [6,8] V minulosti byla zpracována řada studií, které se zabývaly významem globálních faktorů při ovlivňování akciových kurzů. Hondroyiannis a Papapetrou3 (2001) odhadovali mnohorozměrný VAR model, aby vyzkoušeli, zda pohyby ukazatelů ekonomické aktivity mají vliv na výkonnost akciového trhu v Řecku. Jejich studie se vztahuje na období od ledna 1984 do září 1999 s měsíčními pozorováními. Jako ukazatele ekonomické aktivity zde bylo bráno těchto pět proměnných: Reálné ceny ropy, směnné kurzy, průmyslová výroba jako náhrada za výstup produkce, sazby peněžního trhu a výkonnost zahraničního akciového trhu. Výsledky studie prokázaly, že všechny uvedené makroekonomické veličiny jsou pro vysvětlení pohybu cen akcií důležité. Habibullah a Baharumshah4 (2000) použili metodiku Toda a Yamamoto (1995) pro určení vztahu mezi malajskou burzou a makroekonomickými veličinami. Studie používá čtvrtletní údaje za období odběru vzorků 1981:1 až 1994:4. Jejich studie zahrnuje pět makroekonomické proměnných, a to peněžní nabídku, hrubý národní produkt, cenovou hladinu (index spotřebitelských cen), úrokové sazby (tříměsíční sazbu státních pokladničních poukázek) a směnné kurzy (resp. reálný efektivní měnový kurz). Výsledky analýzy ukázaly, že ceny akcií ovlivňují nominální příjem, úroveň cen a devizový kurz, naproti tomu na ceny akcií má vliv nabídka peněz a úrokové sazby. Menike5 (2006) ve své studii zkoumal vliv makroekonomických veličin na ceny akcií na rozvíjejícím se akciovém trhu na Srí Lance. Použil k tomu měsíční údaje za období od září 1991 do prosince 2002. Vícerozměrná regrese byla provedena pomocí osmi makroekonomických proměnných pro jednotlivé akcie. Nulová hypotéza, která uvádí, že peněžní zásoba, směnné kurzy, míry inflace a úrokové sazby nemají příznivý vliv na ceny akcií, byla zamítnuta na 0,05 hladině významnosti. v souladu s podobnými výsledky studií vyspělých i rozvíjejících se trhů, míra inflace a devizový kurz reagují převážně negativně na ceny akcií na Columbijské burze (CSE). 3

Hondroyiannis, G., and Papapetrou E. (2001). Macroeconomic Influence on the Stock Market. Journal of

Economics and Finance 25, 33-49. 4

Habibullah, M.S. and A.Z. Baharumshah. (2000). Testing for Informational Efficient Market Hypothesis: The Case

for Malaysian Stock Market. In M.S. Habibullah and A.Z. Baharumshah (eds.), Issues on Monetaryand Financial Economics: Studies on Malaysian Economy. Menike L.M.C.S. (2006). The Effect of Macroeconomic Variables on Stock Prices in Emerging Sri Lankan Stock Market. Sabaragamuwa University Journal, vol 6, no. 1, pp 50-67. 5


21

Bailey a Chung6 (1996), zkoumali dopad makroekonomických rizik na akciový trh na Filipínách. Závěry studie ukazují, že finanční výkyvy, pohyby devizových kurzů a politické změny pro vlastníky filipínských akcií nemohou vysvětlit filipínské akciové výnosy. Mokerjee a Yu7 (1997) se zajímali o vliv makroekonomických veličin na burze v Singapuru. Výsledky naznačují, že ceny akcií mají vazbu, jak s peněžní zásobou (M1 a M2), tak s úhrnem devizových rezerv. Nicméně ceny akcií a devizové kurzy nemají dlouhodobý vztah. Chung a Shin8 (1999) zjišťovali roli makroekonomických veličin na korejském akciovém trhu. Odhalili pozitivní závislost mezi akciovými kurzy a čtyřmi makroekonomickými veličinami, konkrétně s obchodní bilancí, devizovým kurzem, průmyslovou výrobou a peněžní zásobou. Boztosun a Kayacan9 (2005) zabývali se dopadem makroekonomických veličin na očekávané výnosy z cenných papírů ISE-30 indexu v období 2000-2004. Jejich výsledky ukazují, že ceny zlata, míra inflace, peněžní zásoba a směnný kurz jsou statisticky významné při vysvětlování výnosu z akcií uvedených v indexu. Islam10 (2003) zjišťoval, jak v krátkodobém, tak dlouhodobém horizontu rovnovážný vztah burzovního indexu v Kuala Lumpur (KLSE) a čtyř makroekonomických ukazatelů: úrokové míry, míry inflace, devizového kurzu a průmyslové produktivity). Podle jeho závěrů zde existuje významný vztah mezi makroekonomickými veličinami a KLSE jak v dlouhém, tak krátkém období. Islam a Watanapalachaikul11 (2003) došli k závěru, že je významný vztah v dlouhodobém horizontu mezi cenami akcií a makroekonomickými faktory (mimo jiné i devizovým kurzem), a to v letech 1992 až 2001 v Thajsku. Dimitrova12 (2005) studie zahrnuje ceny akcií, směnných kurzů, domácí produkce, úrokové sazby, saldo běžného účtu, ceny ropy a zahraniční produkce. Studie využívá měsíční údaje Spojených států a Spojeného království v období od ledna 1990 do srpna 2004. Použitím OLS regresní analýzy našel pozitivní vazbu mezi akciovými cenami a cenami směnných kurzů, kdy ceny akcií jsou hlavní proměnná a negativní vazbu v případě, že hlavní proměnnou jsou směn6

Bailey, Warren and Y. Peter Chung (1996), “Risk and Return in the Philippine Equity Market: a Multifactor Explo-

ration”, Pacific-Basin Finance Journal, 4:197-218. 7

Mokerjee, Rajen and Qiao Yu (1997), “Macroeconomic Variables and Stock Prices in a Small Open Economy: The

Case of Singapore”, Pacific-Basin Finance Journal, 5:377-388. 8

Chung S. Kwon and Tai S. Shin (1999), “Cointegration and Causality Between Macroeconomic Variables and Stock

Market Returns”, Global Finance Journal, 10:71-81. 9 Atan, M., Boztosun, D., & Kayacan, M. 2005. Arbitraj Fiyatlama Modeli Yaklasımının_MKB’de Test Edilmesi. 9. Ulusal Finans Sempozyumu. “Stratejik Finans”: Gazi Üniversitesi, _ktisadi ve _dari Bilimler Fakültesi, Nevsehir, Turkey (in Turkish) 10

Islam M (2003). The Kuala Lumpur stock market and economic factors:a generalto- specific error correction mode-

ling test, J. Acad. Bus. Econ., 30(2): 40-67. 11 Islam M, Watanapalachaikul s (2003). Time series financial econometrics of the Thai stock market: a multivariate error correction and valuation model, J. Global Finance, 10(5): 90-127. 12

Dimitrova D. (2005). The Relationship between Exchange Rates and Stock Prices: Studied in a Multivariate Model.

Issues in Political Economy 14.


22

né kurzy. Jeho výsledky poskytly důkazy o tom, že ceny akcií mají pozitivní dopad na domácí produkci a míra inflace je negativně spojena s cenami akcií. Ibrahim13 (1999) se ve své studii zabýval krátkodobými vlivy makroekonomických faktorů na vývoj akciového trhu v Kuala Lumpur. Odhalil dynamickou vazbu mezi indexem průmyslové výroby, peněžní nabídkou, inflací, změnou devizových rezerv, devizovým kurzem a indexem KLSE.14 Ibrahim a Aziz15 (2003) odhadovali vektorový auto-regresivní model pro zkoumání dynamických vazeb mezi cenami akcií a čtyřmi makroekonomickými ukazateli (průmyslovou výrobou, peněžní nabídkou, indexem spotřebitelských cen a směnným kurzem) v Malajsii. Studie potvrzuje pozitivní závislost mezi vývojem akciového trhu a průmyslovou výrobou a naopak negativní vztah mezi devizovými kurzy a peněžní nabídkou. Kandir 16(2008) zkoumal roli makroekonomických faktorů na vývoj tureckých akciových kurzů. a to v době od července 1997 do června 2005. Makroekonomické proměnné použité v jeho studii jsou: tempo růstu indexu průmyslové produkce, změna indexu spotřebitelských cen, tempo růstu peněžní zásoby, změna směnného kurzu, úrokové míry, rychlost růstu mezinárodní ceny ropy a návratu na MSCI World akciového indexu. Dospěl k závěru, že devizový kurz a úrokové sazby mají vliv na všechny akciové kurzy v Turecku, zatímco míra inflace je významná pouze u tří z dvanácti portfolií. Na druhou stranu došel na to, že průmyslová výroba, peněžní zásoba a cena ropy nemají na akciové výnosy vliv. K podobnému závěru dospěli Cagli, Halac a Taskin17 (2010) jejich práce zkoumala vztah mezi cenami na akciovém trhu a některými klíčovými makroekonomickými ukazateli v Turecku v období od roku 1998 do roku 2008. Wongbangpo a Sharma 18 (2002), zkoumali vztah mezi cenami akcií a některými makroekonomickými faktory, v zemích ASEAN19. Objevili silnou vazbu mezi HDP, inflací, peněžní nabídkou, úrokovými sazbami a devizovými kurzy. Studie B. Kinga20 dospěla k závěru, že makroekonomické faktory ovlivňují pohyb akciových kurzů z více než 50 %. Vzhledem k významnému vlivu makroe13

IBRAHIM, M., H. Macroeconomic variables and stock prices in Malaysia: an empirical analysis. Asian Economic Journal. Issue 13(2). pp. 495-574. 14 Kuala 15

Lumpur Stock Exchange.

Ibrahim, M. H., and Aziz, H. (2003). Macroeconomic Variables and the Malaysian Equity Market: a View

through Rolling Subsamples. Journal of Economic Studies 30, 6-27. 16

KANDIR, S., Y. Macroeconomic variables, firm characteristic and stock returns: evidence from Turkey. Internatio-

nal research journal of finance and economics, 2008. Issue 16. ISSN: 1450-2887 17 CAGLI,

E., C., HALC, U., TASKIN, D. Testing long run relationship between stock market and macroeconomic vari-

ables in the presence of structural breaks: The Turkish case. International research journal of finace and economics, 2010. Issue 48. ISSN: 1450-2887 18

WONGBANGPO, P. Stock market and macroeconomic fundamental dynamic interaction: ASEAN-5 countries.

Journal of Asian economy, 2002. Issue 13. pp.27-51 19

Indonésie, Malajsie, Singapur, Thajsko, Filipíny.

20

King, B.: Markeet and industry factors in stock price behavior. Journal of Business, January 1966


23

konomických faktorů na akciové kurzy, nemůžeme tuto oblast zanedbávat, chceme-li korektně ohodnocovat akciové instrumenty. [5] J.L.Farrel21 došel v roce 1974 k podobnému závěru. Farrel analyzoval měsíční změny cen akcí od roku 1961 do roku 1969 pomocí shlukové analýzy. Vytvořil čtyři shluky akciových skupin (růstové akcie, stabilní akcie, cyklické akcie a ropné akcie), a to na základě jejich citlivosti na globální a odvětvové faktory. Ve své studii dospěl k závěru, že pohyb akciových kurzů je makroekonomickými faktory ovlivněn z více než 30 %. Tento výsledek zajisté nepředstavuje tak velký význam těchto faktorů na změny cen akcií, jako je tomu v případě Kingovi studie, avšak je zřejmé, že ceny akcií jsou zásadním způsobem ovlivněny globálními faktory. z tohoto důvodu je i tato práce zaměřena na globální analýzu.

3.1.1

Globální / makroekonomická analýza

Na hospodářskou činnost podniků a vývoj akciových trhů z globálního hlediska má vliv celá řada faktorů. Samozřejmě je zapotřebí uvědomit si, že v mnoha aspektech spolu jejich působení vzájemně souvisí, tedy ani jeden z faktorů nepůsobí izolovaně. Za nejdůležitější se všeobecně považují především tyto: [6,7,8,9] • Reálný výstup ekonomiky • Fiskální politika • Peněžní nabídka • Úrokové sazby • Inflace • Mezinárodní pohyb kapitálu • Kvalita investičního prostředí o Schodky a nerovnováha o Cenové regulace a černý trh o Ekonomické a politické šoky o Korupce, hospodářská kriminalita a právní systém Akciové trhy jsou jednak ovlivňovány situací v domácím kurzotvorném prostředí, avšak klíčovými jsou události na globální či regionální úrovni. „Učebnicovým příkladem vlivu globálních událostí na jednotlivé národní trhy byla globální finanční krize, která způsobila, že během jednoho měsíce (od

21

Farrell, J. L.: Analyzing covariation of returns to determine homogenous stock groupings. Journal of business, April

1974


24

poloviny září do poloviny října 2008) drtivá většina národních akciových trhů ztratila více než jednu třetinu své tržní kapitalizace.“ [5] „Příkladem vlivu regionálních událostí na akciové trhy byla řecká dluhová krize (prosinec 2009 – duben 2010), která postupně přerůstala v dluhovou krizi skupiny států označovaných jako „PIIGS“22. Šířící se panika na evropských investičních trzích a nebezpečí propuknutí systémové finanční krize eurozóny si vynutily přijetí záchranného programu, a to v neočekávané výši 750mld. EUR, což vyvolalo vlnu optimismu na evropských trzích.“ [5] 3.1.1.1

Mezinárodní pohyb kapitálu

Dnešní svět je více a více globalizovaný a na akciových trzích dochází ke stále větší liberalizaci pro zahraniční investory. Ti po celém světě vyhledávají na akciových trzích instrumenty, které by jim, při co největší možné likviditě a co nejmenším očekávaném riziku, přinesly nejvyšší celkový výnos. Volatilita akciových trhu je zvyšována velkou měrou také mezinárodními spekulanty. Vzestup akciových kurzů je způsoben přílivem zahraničního kapitálu, pokles pak jeho odlivem z tuzemského akciového trhu. Vzhledem ke skutečnosti, že akcie nejvýznamnějších společností se obchodují na více světových burzách, a ne pouze na jedné, jejich pokles (vzestup) se neprojevuje pouze na jediné burze, ale posléze i na ostatních akciových trzích, tedy v celosvětovém měřítku. [6,8] Devizový kurz Devizový kurz je možné definovat jako poměr mezi dvěma cizími měnami nebo také jako cenu jedné národní měnové jednotky vyjádřenou v jiné národní měnové jednotce. Devizový kurz je určen střetáváním nabídky s poptávkou po dané měně na devizovém trhu. Devizový kurz kolísá kolem měnové parity23. Měnový kurz je možné sledovat jednak v nominálních (v běžných) cenách či v cenách reálných (stálých). Kdy s reálnými kurzy se setkávají převážně odborníci a tvůrci hospodářské politiky. My se většinou setkáváme pouze s kurzy nominálními. [4,12,13] Nominální měnový kurz představuje cenu jedné měny vyjádřenou v jednotkách měny druhé. Jinak řečeno kolik jednotek domácí měny je nutno vynaložit na získání jedné jednotky měny zahraniční. Tento způsob zápisu je nazýván přímím kótováním. Měnový kurz je vždy pojmenován podle jednotkové měny. [4] • Přímé kótování – na prvním místě je číselně vyjádřena domácí měna a druhou, jednotkovou měnou, je měna zahraniční. v případě ČR je kurz eura zapsán jako 25 CZK/EUR. [4] 22

Portugalsko, Itálie, Irsko, Řecko, Španělsko

23

Aposolutní verze terie oarity kupní síly tvrdí, že nominální měnový kurz by měl odpovídat domácí a zahraniční cenové

hladině. Také vychází z předpokladu, že všechny ceny se přizpůsobují inflaci, tzn., že ceny všech statků rostou stejnou měrou.


25

• Nepřímé kótování – jde o situaci, kdy daný kurz vyjadřuje počet jednotek zahraniční měny potřebný ke koupi jednotky domácí měny. v případě ČR by byl kurz eura zapsán jako 0,04 EUR/CZK. [4] Reálný měnový kurz je vyjádřen poměrem, v jakém jsou směněny statky jedné země za statky druhé země. Tento poměr udává kupní sílu domácí produkce ve vztahu k zahraničním statkům. Jinak řečeno lze reálný měnový kurz chápat jako poměr zahraničních cen k domácím cenám, které jsou měřeny ve stejné měně. v mezinárodním obchodě udává míru konkurenceschopnosti země. Růst reálného kurzu značí reálné znehodnocení, tedy že zahraniční zboží je v poměru ke zboží domácímu dražší. [4] Existují dva základní extrémní systémy měnových kurzů a jejich kombinace, které lze rozlišovat podle míry zásahů centrálních autorit. Jde o volně plovoucí kurz a pevný (fixní) kurz. [4] • Volně plovoucí kurzy (floating) – hodnota měnového kurzu je určena poptávkou a nabídkou soukromých subjektů na měnovém trhu, tedy zde nejsou žádné zásahy státních autorit. Dnes tento systém kurzů má Eurozóna, Spojené státy, Velká Británie, Česko a dalších několik desítek zemí. [4,12] • Pevné (fixní) kurzy – Jde o ovlivňování kurzu centrálními autoritami. Kdy si např. Centrální banka po dohodě s vládou země řekne, že pro "dobro" exportérů a zahraničních investorů bude udržovat kurz národní měny v předem stanoveném mantinelu. Systém pevného kurzu najdeme např. v Číně. [4,12] U plovoucích kurzů mohou mít změny devizového kurzu charakter:[4] • Depreciace – při růstu kurzu dochází k znehodnocení, oslabení, poklesu domácí měny a ke zhodnocení, posílení a růstu cizí měny. • Apreciace – při poklesu kurzu dochází ke zhodnocení, posílení a růstu domácí měny a ke znehodnocení, oslabení, poklesu měny cizí U pevných kurzů pak: • Devalvace – růst kurzu cizích měn a znehodnocení domácí měny • Revalvace – pokles kurzů cizích měn a zhodnocení domácí měny


26

Vliv devizového kurzu na cenu akcií Vztah mezi akciovými kurzy a devizovými kurzy se pokoušeli změřit empirické studie24 (1991). Ty však přinesly poměrně překvapivý výsledek, jelikož mezi akciovými výnosy a devizovými kurzy byla naměřena téměř nulová korelace, což poukazuje na to, že mezi oběma veličinami existuje minimum společných pohybů neutrální korelace ve sledovaném období. Jitka Veselá25 (2007) tvrdí, že mezi fundamentálními analytiky převládá názor, že vztah mezi devizovými a akciovými kurzy není vůbec jednoznačný. Stejně jako, že devizové kurzy bezpochyby významně působí na firemní úrovni, jelikož ovlivňují náklady a zisky firem. Na druhou stranu zpravidla devizové kurzy dočasně podléhají specifickým makroekonomickým a globálním vlivům, které mohou přímo či zprostředkovaně ovlivnit situaci na akciových trzích. Ibrahim26 (2000) naznačuje, že z dlouhodobého hlediska neexistuje žádný vztah mezi akciovým trhem a devizovými kurzy v Malajsii. Nicméně, v prostředí s více proměnnými, přidáním peněžní zásoby a rezervy, jsou dlouhodobé vztahy mezi akciovým trhem a devizovým kurzem evidentní. Mohidin27 (2005) zkoumal dynamický vztah mezi směnnými kurzy a cenami akcií na úrovni odvětví pro Malajsii na konci roku 1990. Zjistil, že mezi nimi silná vazba existuje v době asijské finanční krize. Také zjistil, že dopady změn devizových kurzů jsou specifické pro jednotlivá odvětví, a nikoli pro všechny stejně. Hatemi-J a Roca28 (2005) studovali souvislost mezi cenami akcií a měnovými kurzy ve vztahu k asijské finanční krizi pro čtyři země sdružení ASEAN, včetně Malajsie a Thajska. Tito autoři zjistili, že veličiny jsou značně propojeny, avšak pouze v nekrizovém období. Maysami a Koh29 (2000) použili Johansenův kointegrační test a oznámili, že Singapurský akciový trh je citlivý na úrokovou míru a devizový kurz. Kumar30 (2011) jeho výzkum se zabýval především empirickými metodami a kombinováním různých statistických metod odhalení vztahu mezi akciovým indexem (Sensex) a dalšími proměnnými. Pro indický akciový trh, odhaluje

24

blíže viz. Např. SOLNIK, B. International Investments. Addison-Wesley Publishing, 1991

25

VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2007, 703 s. ISBN 978-80-7357-297-6.

26

Ibrahim, MH 2000, ‘Cointegration and Granger Causality Tests of Stock Price and Exchange Rate Interactions in

Malaysia', ASEAN Economic Bulletin. Vol. 17, no.1, pp. 36-47. 27 Rim,

H., Mohidin, R., 2005. On the dynamic relationship between exchange rates and industry stock prices: some

empirical evidence from Malaysia. Journal of Applied Business Research 21(4), 49-60. 28

Hatemi-J, A., Roca, E., 2005. Exchange rates and stock prices interaction during good and bad times: evidence

from the ASEAN4 countries. Applied Financial Economics 15(8), 539-546. 29 Maysami, R.C., & Koh, T.S. 2000. Vector Error Correction Model of the Singapore Stock Market. International Review of Economics and Finance, 9, 79-96. 30

KUMAR, A. An empirical analysis of causal relationship between stock market and macroeconomic variables in

India. International Journal of Computer Science & Management Studies, May 2011. Vol. 11, Issue 01. ISSN: 2231-5268


27

dlouhodobou pozitivní závislost mezi akciovými kurzy, inflací a devizovými kurzy. Stejně tak Pethe a Karnik31 (2000) potvrzují pozitivní závislost indického akciového trhu s devizovým kurzem INR/USD. Zda má změna devizového kurzu vliv na změnu cen akcií bude zkoumat následující kapitola této práce, a to převážně z důvodu, který byl popsán výše. Jedná se o neexistenci jednotného názoru na to, zda jsou akciové kurzy ovlivňovány devizovým kurzem či nikoliv.

31

PETHE, A., KARNIK, A. Do Indian stock markets matter? Stock market indices and macroeconomic variables.

Economic and political weekly, 2000. Issue 35(5). pp. 349-356

Vlastní práce

28

4 Vlastní práce Tato část práce je věnována praktické fundamentální analýze, resp. její globální části. Je zde testován vzájemný vztah kurzu daných akcií a devizového kurzu CZK/EUR. Dále jsou na základě zvoleného trendu a vhodné sezónnosti provedeny předpovědi vývoje kurzu akcií Komerční banky a akcií Erste Group Bank AG. Cena akcií je z makroekonomického hlediska ovlivňována celou řadou ukazatelů, z nichž každý působí jinou silou. a jak již bylo zmíněno, tato práce se zajímá o to, jakou silou na akcie v odvětví bankovnictví působí devizový kurz. a to z toho důvodu, že v bankovnictví jsou operace s cizími měnami na denním pořádku. Dále také proto, že i přesto, že se vlivem devizového kurzu na akcie zabývala již celá řada autorů, nebyl stanoven jednoznačný názor na to, zda devizový kurz akcie ovlivňuje nebo ne. Jak bylo uvedeno v metodice práce, při analýze je pracováno s časovou řadou dat od 1. 1. 1999 do 31. 12. 2011. Komerční banka na trhu působí samozřejmě déle, ovšem ke vzniku Eura došlo až ke zvolenému datu 1. 1. 1999. Naopak akcie Erste Group Bang AG jsou mladší než zvolené období, a z tohoto důvodu jsou použitá data až od října 2002. Pro provedení analýzy je potřeba vhodně zvolit periodu zkoumaných dat. Hodnoty zvolené pro tuto práci se stanovují každý pracovní den, ovšem vzhledem k rozsahu zvoleného období by šlo o velké množství dat a analýza by byla značně a zbytečně komplikovaná. Jelikož měsíční hodnoty jsou lehce dostupné a měsíční periodu lze považovat k vybraným záměrům za vhodnou, bude tedy pracováno s měsíčními hodnotami akciových kurzů versus s měsíčními hodnotami devizového kurzu CZK/EUR.

4.1 Vybrané odvětví a firmy Jak již bylo popsáno v úvodu, zkoumaným odvětvím je bankovnictví. z důvodu analýzy, která je prováděna na Burze cenných papíru Praha, byly tedy vybrány akcie jediných bankovních společností na této burze, a to akcie Komerční banky a Erste Group Bang AG.

4.1.1

Komerční banka

Komerční banka, a.s., je mateřskou společností Skupiny KB a od října 2001 je součástí mezinárodní skupiny Société Générale, která patří mezi jednou z největších finančních skupin v eurozóně a působí ve třech klíčových oblastech: • Retailové bankovnictví, Specializované financování a Pojištění • Privátní bankovnictví, Globální investiční management a služby • Podnikové a investiční bankovnictví

Vlastní práce

29

Komerční banka se řadí mezi přední bankovní instituce v České republice a v regionu střední a východní Evropy. Jde o univerzální banku se širokou nabídkou služeb v oblasti retailového, podnikového a investičního bankovnictví. Nabízí také další specializované služby, mezi kterými můžeme najít například penzijní připojištění, stavební spoření, faktoring, spotřebitelské úvěry či pojištění. Služby jsou dostupné prostřednictvím sítě poboček KB, přímého bankovnictví a vlastní distribuční sítě. Své služby KB poskytuje rovněž ve Slovenské republice a to skrze své pobočky.

4.1.2

Erste Group Bank AG

Erste Group se řadí k jednomu z největších poskytovatelů finančních služeb v Evropě a zároveň je vedoucí retailovou bankou ve střední Evropě. Má silnou trží pozici z hlediska nabídky produktů drobného bankovnictví, služeb pro střední i malé podniky, obchodování se soukromými klienty a financování nemovitostí. Byla založena v roce 1819 jako první rakouská spořitelna. v roce 1997 Erste Group rozšířila své pobočky do střední s východní Evropy, v důsledku čehož vzrostl počet jejích zákazníků z 600 tis. na více než 17,5 mil. v současné době do skupiny Erste Group Bank patří Česká spořitelna, Banca Comerciala Romana, Erste Bank Rakousko, Slovenská sporiteľňa, Erste Bank Maďarsko, Erste Bank Chorvatsko, Erste Bank Srbsko a Erste Bank Ukrajina. Česká spořitelna je součástí Erstre Group od roku 2000. Mimo jiné hraje nezastupitelnou roli také ve financování velkých korporací a v poskytování služeb v oblasti finančních trhů.

4.2 Závislost mezi devizovým kurzem CZK/EUR a akciemi Komerční banky V teoretické části práce byl zkoumán vliv změny devizového kurzu CZK/EUR na vývoj cen akcií. Pokud se podíváme na graf č. 1. Kurz CZK/EUR versus akcie KB, na první pohled můžeme pozorovat, že mezi danými veličinami zřejmě nějaká závislost existuje. Grafy č. 2. Vývoj akcií KB a č. 3. Vývoj devizového kurzu CZK/EUR ukazují, že hodnoty devizového kurzu se vyvíjí naprosto opačným směrem než kurz akcií KB. Což by z pohledu statistiky mohlo značit závislost mezi hodnotami. Ovšem z ekonomického hlediska se zdá tato skutečnost nepravděpodobná. Jelikož při poklesu devizového kurzu CZK/ EUR dochází ke snížení zisků firem, což mívá za následek spíše pokles akciového kurzu než jeho růst. Zda jde o klamnou závislost nebo skutečnou zjistíme pomocí výpočtu korelačního koeficientu a korelace mezi časovými řadami. Při korelační analýze byl porovnáván devizový kurz CZK/EUR s průměrnými měsíčními hodnotami komerční banky. a to pro data za období od 1. 1. 1999 do 31. 12. 2011. Statistický postup výpočtu byl popsán v metodice práce.

Vlastní práce

Obr. 1

Kurz CZK/EUR versus akcie KB

Zdroj: Vlastní konstrukce dle hodnot z www.patria.cz a www.cnb.cz Obr. 2

Vývoj akcií KB

Zdroj: Vlastní konstrukce dle hodnot z www.patria.cz

30

Vlastní práce Obr. 3

31

Vývoj devizového kurzu CZK/EUR

Zdroj: Vlastní konstrukce dle hodnot z www.cnb.cz

Při této základní analýze byl spočten korelační koeficient, který je roven hodnotě -0,87896. Tento koeficient byl vypočítán z měsíčních hodnot devizového kurzu a měsíčních hodnot akcií KB. Uvedený výsledek naznačuje, že mezi výstupem cen akcií Komerční banky a devizovým kurzem CZK/EUR existuje relativně silná záporná závislost. Ovšem při výpočtu korelace časových řad devizového kurzu CZK/EUR a akcií KB vychází korelace -0,024625823. Což ukazuje téměř na úplnou nezávislost mezi danými veličinami.

4.3 Odhad budoucího vývoje akcií Komerční banky Při volbě investorů, do kterých akcií investovat a do kterých ne, hraje velkou roli jejich informovanost o situaci na akciovém trhu stejně jako jejich vlastní zkušenosti. Ovšem zrovna tak je pro jejich rozhodování důležité vědět, jaký mohou u jimi zvolených akciových titulů očekávat vývoj. Proto bude pomocí statistických metod proveden odhad budoucího vývoje akciového kurzu KB. Jak již bylo popsáno v teoretické části, nejprve jsou hodnoty akciového kurzu KB proloženy různými trendy, a to konkrétně přímkou, parabolou a exponenciálou a pomocí výpočtu vyšlo najevo, že jako nejvhodnější se jeví parabolický trend. Index determinace zvoleného trendu má hodnotu 0,859 i podle tohoto výsledku je vybraný trend vhodný a skutečné budoucí hodnoty by se tak měly na 86 % pohybovat podle trendu. Jak můžeme vidět na grafu č. 4. Parabolický trend KB, tak i podle pouhého pohledu je tento trend vyhovující. Také z ekonomického hlediska, kdy jak je vidět, dochází k menším či větším výkyvům

Vlastní práce

32

hodnot akcií v průběhu času, se dají očekávat následující hodnoty podle zvoleného trendu. Obr. 4

Parabolický trend KB


Po zvolení parabolického trendu došlo k namodelování 3 různých sezónností, aby byla reálnost budoucích hodnot co nejvíce přesná. a to triviální sezónnost, proporciální sezónnost a sezónnost konstantní. Následně byly srovnány podle ukazatelů, popsaných v metodické části práce a jako nejvhodnější vyšla sezónnost proporciální. u této sezónnosti byl pak proveden výpočet na odhad budoucích hodnot, které můžete vidět v následující tabulce č. 1. Jak můžete vidět, hodnoty by se měly pohybovat v rozmezí mezi od 3478,404 do 3746,378, což je možné vypozorovat také na grafu Predikce budoucího vývoje akcií KB č. 5. Tato predikce je založena především na hodnotách zvoleného trendu a je tedy možné, že se skutečnost bude určitým způsobem lišit. Na kolik je předpověď důvěryhodná lze zjistit na základě pseudopredikce a tzv. Theilova koeficientu nesouladu, kdy si zkusíme vypočítat predikci pro hodnoty, které však již známe a na základě vzorce

Ft - empirické (skutečné) hodnoty At - vyrovnané hodnoty At-1 – vyrovnané hodnoty minulého období

Vlastní práce

33

zjistíme důvěryhodnost předpovědi. Je-li Theilův koeficient roven 0, prognóza je shodná se skutečností, čím více se od nuly liší, tím je předpověď méně reálná. Obr. 5


Zdroj: Vlastní konstrukce dle hodnot z www.patria.cz Tab. 1


Predikce budoucího vývoje Rok/měsíc

t

t^2

trend

(1+cj)*

Vyrovnané hodnoty

2012/01 2012/02 2012/03 2012/04 2012/05 2012/06 2012/07 2012/08 2012/09 2012/10 2012/11 2012/12

157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168

24649 24964 25281 25600 25921 26244 26569 26896 27225 27556 27889 28224

3660,066 3652,18 3643,897 3635,215 3626,134 3616,655 3606,778 3596,502 3585,828 3574,756 3563,285 3551,415

0,990587 0,993263 0,998392 1,03058 0,9854 0,961774 0,997819 1,011311 1,024789 1,002437 0,987637 1,016011

3625,614 3627,576 3638,037 3746,378 3573,192 3478,404 3598,911 3637,183 3674,717 3583,469 3519,233 3608,276


Vlastní práce

34

V této analýze byla vypočtena hodnota Theilova koeficientu 0,019628, což je v procentním vyjádření 1,9628 %. Jak již bylo řečeno, tak ideální by bylo, kdyby tato hodnota byla rovna 0. Jelikož vypočtená hodnota se od nuly liší, je zřejmé, že mezi predikovanými hodnotami a hodnotami skutečnými budou existovat jisté rozdíly. v tabulce č. 2 Pseudopredikce budoucího vývoje KB, můžeme vidět, jak se při pseudopredikci reálné hodnoty liší od těch predikovaných. Skutečné hodnoty nalezneme ve sloupečku KB (Y) a odhadované hodnoty ve sloupečku YT+j. Tab. 2

Pseudopredikce budoucího vývoje KB

Pseudopredikce KB Rok/měsíc 2011/01 2011/02 2011/03 2011/04 2011/05 2011/06 2011/07 2011/08 2011/09 2011/10 2011/11 2011/12

KB (Y) 4221 4250 4369 4305 4071 4090 3759 3530 3436 3466 3118 3330

t

t

2

Tij

(1+cj)*

YT+j

145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156

21025 21316 21609 21904 22201 22500 22801 23104 23409 23716 24025 24336

3723,614 3720,51 3717,007 3713,105 3708,806 3704,108 3699,011 3693,516 3687,623 3681,331 3674,641 3667,552

0,927839 0,979287 0,976414 0,982974 0,954899 0,966645 0,985541 1,02533 1,046811 1,061921 1,036351 1,05599

3454,914 3643,448 3629,336 3649,885 3541,533 3580,558 3645,527 3787,072 3860,243 3909,282 3808,216 3872,898


Vlastní práce

35

4.4 Závislost mezi devizovým kurzem CZK/EUR a akciemi Erste Group Bank AG Nyní, stejně jako u akcií KB, bude provedena korelační analýza a predikce budoucího vývoje pro akcie Erste Group Bang AG. Pokud se podíváme na graf č. 6. Devizový kurz CZK/EUR versus akcie Erste Group Bang AG, na první pohled můžeme pozorovat, že dané veličiny jsou v grafu rozmístěny takovým způsobem, že mezi nimi zřejmě žádná závislost neexistuje a pokud ano, tak velice malá. Obr. 6

Devizový kurz CZK/EUR versus akcie Erste Group Bank AG

Zdroj: Vlastní konstrukce dle hodnot z www.patria.cz a www.cnb.cz

Při této analýze došlo k porovnávání devizového kurzu CZK/EUR a akcií Erste Group Bank AG. Statistický postup byl popsán v metodické části. Korelační koeficient devizového kurzu CZK/EUR a akcií Erste Group Bank AG za období od října 2002 do prosince 2011 dosahuje hodnoty 0,126850866. Již tato hodnota naznačuje velmi slabou závislost, nebo spíše téměř nezávislost, mezi vývojem těchto dvou veličin. Opět byl proveden výpočet korelace mezi časovými řadami, jejíž výsledek je 0,045196787. I zde je mezi hodnotami větší rozdíl, avšak zde oba uvedené koeficienty značí spíše nezávislost zkoumaných hodnot.

Vlastní práce

36

4.5 Odhad budoucího vývoje akcií Erste Group Bank AG Obr. 7

Parabolický trend Erste Group Bank AG


Stejně jako u akcií KB byly hodnoty akcií Erste Group Bank AG proloženy různými trendy. Opět se jednalo o přímku, parabolu a exponenciálu. Nejlepší vypovídací hodnotu vykazuje podle provedených výpočtů, stejně jako u akcií KB, trend paraboly. I přesto, že parabolický trend vyšel jako nejlepší, hodnota indexu deaminace je 49%. Dle této skutečnosti se bude pohyb reálných budoucích hodnot pohybovat podle trendové paraboly jen z necelých 50 %. Už jen z tohoto údaje je zřejmé, že rozhodovat se, zda investovat nebo ne, jen na základě předpovědi nelze. Při pohledu na graf č. 7 Parabolický trend Erste Group Bank AG však můžeme pozorovat, že vybraný trend je pro vývoj vybraných akcií příhodný. Nízká vypovídací hodnota je zřejmě způsobena nedostatečným množstvím dat, jelikož sklon paraboly by v případě delšího časového úseku byl pozvolnější a předpovězené hodnoty pravděpodobnější. I přes to, že z ekonomického hlediska se s největší pravděpodobností skutečné budoucí hodnoty nebudou vyvíjet stejným směrem, jako na grafu č. 7, bude predikce dle tohoto trendu orientačně provedena. Vzhledem k malému počtu dat totiž není možné dosáhnout lepšího budoucího odhadu. Jako v předchozím případě i zde došlo u parabolického trendu k namodelování 3 různých sezónností, pro co nejreálnější budoucí hodnoty, i když zde s velkou shodou predikce a skutečných hodnot počítat nemůžeme

Vlastní práce

37

z výše uvedených důvodů. Po namodelování triviální sezónnosti, proporciální sezónnosti a konstantní sezónnosti došlo k porovnání těchto sezónností na základě ukazatelů popsaných v metodické části práce. Za nejpřijatelnější byla dle ukazatelů vykázána sezónnost proporciální. Výpočet odhadů budoucích hodnot je zobrazen v tabulce č. 3 Predikce budoucího vývoje hodnot akcií Erste Group Bang AG a také v grafu č. 8 Predikce budoucího vývoje akcií Erste Group Bang AG. Jak je vidět dochází k neustálému poklesu těchto hodnot, což jak již bylo zmíněno je z ekonomického hlediska nepravděpodobné a ke zkreslenosti došlo především kvůli krátkému sledovanému období. Obr. 8

Predikce budoucího vývoje akcií Erste Group Bank AG

Zdroj: Vlastní konstrukce dle hodnot z www.patria.cz Tab. 3

Predikce budoucího vývoje hodnot akcií Erste Group Bang AG

Predikce budoucího vývoje Rok/měsíc

t

t^2

trend

(1+cj)*

Vyrovnané hodnoty

2012/01 2012/02 2012/03 2012/04 2012/05

112 113 114 115 116

12544 12769 12996 13225 13456

246,9127 213,9067 180,3589 146,269 111,6372

0,946193 0,961483 0,999204 1,030152 1,021668

233,627 205,668 180,215 150,679 114,056


Vlastní práce

38

To, že je zřejmě tato predikce jen málo důvěryhodná bylo opětovně ověřeno na základě pseudopredikce a tzv. Theilova koeficientu nesouladu. Při analýze akcií Erste Group Bank byla vypočtena hodnota Theilova koeficientu 0,037578, což je v procentním vyjádření 3,7578%. v porovnání s KB je tato hodnota vcelku o dost vyšší a i zde je vidět, že se na ni nemůžeme spoléhat, jelikož mezi odhadovanými a reálnými hodnotami budou existovat patrně velké rozdíly. v tabulce č. 4 můžeme, stejně jako u předchozího případu, vidět, jak se při pseudopredikci skutečné hodnoty odlišují od predikovaných. Kdy ve sloupečku Erste (Y) vidíme hodnoty skutečné a ve sloupečku YT+j hodnoty predikované. Tab. 4

Pseudopredikce budoucího vývoje Erste Group Bang AG

Pseudopredikce Erste Group Bang AG Rok/měsíc 2011/01 2011/02 2011/03 2011/04 2011/05 2011/06 2011/07 2011/08 2011/09 2011/10 2011/11 2011/12

Erste (Y) 886,2 937,8 878 831 846,1 859,2 803 610 480 394,9 331 345,5

t

t

2

Tij

(1+cj)*

YT+j

100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111

10000 10201 10404 10609 10816 11025 11236 11449 11664 11881 12100 12321

600,7106 574,2082 547,1639 519,5776 491,4494 462,7791 433,567 403,8128 373,5167 342,6786 311,2986 279,3766

0,936847 0,948855 0,991832 1,026446 1,016084 0,992243 1,01409 1,027741 1,031247 1,010908 0,98855 1,015157

562,7742 544,8401 542,6947 533,3182 499,3538 459,1894 439,6757 415,015 385,1882 346,4167 307,7341 283,6111


4.6 Diskuze a doporučení pro investory Jak bylo popsáno v teoretické části práce, vlivem devizového kurzu na akcie se zabývala celá řada autorů. Někteří jako třeba Solnik (1991) došli k závěru, že tento vliv téměř není. Jiní např. Kandir (2008) naopak zjistili, že vztah mezi akciemi a devizovým kurzem existuje. Výsledky této práce ukazují, jak u Komerční banky, tak u Erste Group Bank AG, že devizový kurz nemá na tyto akcie skoro žádný vliv. Co se týče Komerční banky, koeficient korelace nejprve ukázal celkem silnou negativní závislost mezi veličinami, avšak po určení korelace mezi časovými řadami, tedy korelací mezi odhady reziduálních hodnot, byla prokázána tato závislost naprosto minimální. Pokud se podíváme na výsledky Erste Group Bank AG, zde již od začátku byla vykazována naprosto nízká závislost, avšak pro změnu pozitivní, která byla potvrzena i korelací mezi časovými řadami.

Vlastní práce

39

U akcií Erste Group Bank AG i KB jsou jejich závislosti s devizovým kurzem zcela minimální, ale i tato malá vazba je u akcií Erste Group Bank AG na rozdíl od akcií KB pozitivní. Vzhledem ke skutečnosti, že závislost mezi danými akciovými tituly a devizovým kurzem téměř neexistuje, dá se tento fakt pokládat za nepodstatný. Erste Group Bank AG Akcie společnosti Erste Group Bank AG vykazuje od počátku roku nárůst. Koncem ledna byla zveřejněna zpráva investiční bankou Goldman Sachs, která uvedla, že pokud rakouská skupina Erste Bang nebude zasažena extrémně negativním vývojem, je titul v současných tržních podmínkách podhodnocen. a doporučila jejich nákup. 1. ledna 2012 byla hodnota akcie 346,20 Kč, 9. Dubna 383 Kč a 9. května 410 Kč. a podle analytiků z Berenbergu budou mít akcie Erste Group Bank AG do roka hodnotu 810 Kč. Čistý zisk skupiny Erste Group Bang AG za první čtvrtletí 2012 dosáhl 346 milionů EUR, v loňském roce byl tento zisk 260,6 milionů EUR, meziročně tedy vzrostl cca o 32,77 %. Rizikové náklady vzrostly o 26,2 %. Což bylo hlavně kvůli dodatečným ustanovením v Maďarsku, které se týkaly systému úrokové dotace na provádění devizových úvěrů stanovené právními předpisy, stejně jako v Rumunsku, což vede ke zvýšení pokrytí nesplacených úvěrů. Kvalita aktiv zůstala v Rakousku, České republice a na Slovensku stejná. Celkově podíl nesplácených úvěrů vzrostl na 8,8% k 31. březnu 2012 (konec roku 2011: 8,5%), zatímco krytí nesplacených úvěrů se zlepšil na 61,9% (k 31. prosinci 2011: 61,0%). Pokud jde o Českou spořitelnu (člena Erste Group Bank) její čistý zisk za první čtvrtletí 2012 je ve výši 4,46 mld. Kč, meziročně vzrostl o 17,2 % z 3,80 mld. Provozní zisk vzrostl o 2,8 % na 6,83 mld. Kč. Podle analytiků Citi je stále vhodné akcie v současné době nakupovat. Citi také upravila prognózu letošního vývoje ukazatele kapitálové přiměřenosti banky na 9,1 % z původních 8,8 %. Také odhadují, že po loňské ztrátě 860 milionů EUR dosáhne letos zisku ve výši 643 milionů EUR, a příští rok dokonce 1,133 miliardy EUR. Podle predikce budoucího vývoje v této práci nelze zcela jednoznačně říci, jakým směrem se budou hodnoty akcií pohybovat. Avšak dle kurzů v letošním roce je velice pravděpodobné, že jejich hodnota bude růst, jak tvrdí analytici. Také se koncem roku 2011 hodnoty akcií nacházely nejníže, hned po období finanční krize z roku 2008. Současně se oproti minulému roku zlepšuje finanční situace společnosti a můžeme tedy očekávat spíše nárůst jejich akciových kurzů. z tohoto důvodu považuji za vhodné tyto akcie ještě nyní nakupovat. Vzhledem k volatilitě akciových kurzů jak směrem nahoru, tak směrem dolů, je vhodnější kupovat tyto akcie spíše z krátkodobého hlediska. Avšak jelikož je tato cena relativně nízká, pokud by se investor dostal do situace, kdy by akcie místo růstu poklesla, nic nebrání tomu, aby si ji majitel podržel místo kratší doby déle. Jak bylo pomocí korelační analýzy zjištěno, devizový kurz nemá zásadní vliv na jejich vývoj, proto by neměl být mezi hlavními faktory při posuzování vhodnosti investice.

Vlastní práce

40

Komerční Banka Představenstvo Komerční banky schválilo v březnu přistoupení k návrhu na výměnu řeckých dluhopisů. v minulém roce byla jejich hodnota bankou snížena o 5,4 mld. Kč, kdy tato částka představuje více jak 70 % původní nominální hodnoty. v současné době tak účetní hodnota držených řeckých dluhopisů činí 2,1 mld. Kč a výměna by vzhledem k předchozímu odpisu již neměla mít výraznější dopad do hospodaření a KB přinesla po třech kvartálech, které byly negativně ovlivněny těmito řeckými dluhopisy, „normální“ výsledky. Ke konci prvního čtvrtletí 2012 došlo ke zvýšení objemu poskytnutých klientských úvěrů na 450,5 miliard Kč, meziročně tedy o 13,1 % a vkladů od klientů o 5,3 % na 564,8 miliardy Kč. Za první čtvrtletí roku 2012 dosáhl čistý zisk Skupiny 3 488 milionů Kč, což představuje ve srovnání se stejným obdobím loni mírný nárůst o 3,3 %. Čistý zisk z finančních operací za 1. čtvrtletí 2012 se oproti loňskému roku zvýšil o 42,8 %. Mezičtvrtletně je to až o 6,4 %. Celkový objem nesplacených úvěru je ve výši 16,1 mld. Kč, tedy jejich podíl je 3,6% (3,8 % v prosinci 2011). Hlavními úspěchy jsou: • Stálý růst objemu poskytnutých hypoték meziročně na 126,5 miliard Kč a zlepšování tržního podílu Komerční banky.

o 13,0 %

• Za rok 2011 přinesl penzijní fond Komerční banky pro své klienty zisk 2,04 %, což byl jeden z nejlepších výkonů vyhlášených na českém trhu penzijních fondů. PF KB byla rovněž uznán za Penzijní fond roku 2012. Tento fond realizoval v 1. Čtvrtletí zisk ve výši 260 milionů • EUR. Komerční banka působila v únoru jako hlavní manažer historicky první emise slovenských státních dluhopisů denominovaných v českých korunách. Akcie Komerční banky dosahují v letošním roce střídavých hodnot 1.1.2012 3 314 Kč, 9. 4. 2012 3 540 Kč a 9. 5. 2012 3 260 Kč. Podle analytika Jan Komáreka32, makléř z brokerjet České spořitelny, má Komerční banka vysokou kapitálovou přiměřenost, okolo 15 %, což považuje za dobré a měla by podle něj ještě pokračovat v růstu. Také doporučuje nakupovat akcie KB okolo 3000 Kč a v okamžiku kdy dosáhnou hodnoty okolo 3400 – 3500 Kč cenné papíry prodat. Také sdílí názor, že bankovní tituly je vhodné nakupovat po jejich propadu. Jak vyplývá z grafu č. 5 Predikce budoucího vývoje akcií KB, a zároveň i z historických hodnot, vývoj KB lze považovat za vcelku stabilní a lze očekávat podobné hodnoty, jaké předurčuje trend. Zároveň také dochází k volatilitě podobně jako u Erste Bank a tedy souhlasím s názorem Jana Komárka, že nákup akcií KB je zajímavou investiční příležitostí, ovšem opět spíše z krátkodobého hlediska. Pomocí korelační analýzy bylo stejně jako u Erste Bank zjištěno, že

Youtube.com: Kdy nakupovat a prodávat akcie KB a Erste? [online]. 2012 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=AXULgJsritQ 32

Vlastní práce

41

devizový kurz má na akcie KB minimální vliv a je za potřebí se při rozhodování zda investovat či nikoli ohlížet spíše na jiné faktory. Faktory ovlivňující kurzy bankovních titulů Pomocí vícerozměrné regresní analýzy byly v tabulkách č. 5 až č. 7 pro akcie KB, Erste Group Bank AG a pro PX index provedeny OLS odhady koeficientů33, podle kterých můžeme vidět, kteří činitelé jsou pro dané proměnné nejpodstatnější. Nejvýznamnějšími faktory, které mají na akcie KB, Erste Group Ban AG a PX index vliv, jsou diskontní a lombardní sazba. Přičemž diskontní sazba má negativní vliv a lombardní sazba pozitivní. Devizový kurz, tedy opravdu není stěžejním faktorem ovlivňujícím dané proměnné. Tab. 5

OLS, za použití pozorování 1-156, závisle proměnná:Erste Group Bang AG

Závisle proměnná: Erste Group Bank AG Koeficient Směr. chyba t-podíl const Diskotni_sazba Lombardni_sazba Repo_sazba_proc Spot_mezir_zmen CZK_EUR

39,0682 -1004,14 425,433 262,42 108,323 -2,72709

466,636 149,399 100,157 123,925 27,6083 15,3362

0,0837 -6,7212 4,2477 2,1176 3,9236 -0,1778

p-hodnota 0,93339 3,52E-10 3,78E-05 0,03586 0,00013 0,8591

Zdroj: Vlastní konstrukce pomocí programu Gretl dle hodnot z www.patria.cz Tab. 6

OLS, za použití pozorování 1-156, závisle proměnná:KB

const Diskotni_sazba Lombardni_sazba Repo_sazba_proc Spot_mezir_zmen CZK_EUR

Závisle proměnná: KB Koeficient Směr. chyba t-podíl

p-hodnota

6755,21 -854,321 535,925 -168,477 165,841 -150,729

2,99E-20 4,00E-05 1,00E-04 0,31587 0,0000169 1,79E-11

630,392 201,827 135,305 167,414 37,2968 20,7181

10,7159 -4,2329 3,9609 -1,0064 4,4465 -7,2752

Zdroj: Vlastní konstrukce pomocí programu Gretl dle hodnot z www.patria.cz

33

Podle koeficientů lze podle studie Kandira (2008) určit významnost proměnných.

Vlastní práce Tab. 7

42

OLS, za použití pozorování 1-156, závisle proměnná: PX

Závisle proměnná: PX Koeficient Směr. chyba t-podíl const Diskotni_sazba Lombardni_sazba Repo_sazba_proc Spot_mezir_zmen CZK_EUR

2389,5 -430,446 274,819 46,2138 74,3349 -67,3241

384,469 123,092 82,521 102,104 22,7469 12,6357

6,2151 -3,4969 3,3303 0,4526 3,2679 -5,3281

p-hodnota 4,83E-09 6,20E-04 1,09E-03 0,65148 0,00134 0,000000357

Zdroj: Vlastní konstrukce pomocí programu Gretl dle hodnot z www.patria.cz

Závěr

43

5 Závěr Tato bakalářská práce se zabývala dopadem změn devizového kurzu CZK/EUR na vývoj akcií Komerční banky a Erste Group Bank AG a odhadem jejich budoucího vývoje. Práce byla rozdělena do dvou hlavních kapitol, kdy první byla věnována především teoretickému pojetí akcií a významným faktorům, které je ovlivňují. Dále pak fundamentální analýze, resp. její globální části, a to především devizovému kurzu a jeho vlivu na akcie, ke kterému dospěli jiní autoři. Druhá část se zabývala vymezením konkrétních akcií a samotnou praktickou analýzou. Kde byl zjišťován vliv devizového kurzu na akcie KB za období od ledna 1999 do prosince 2011 a na akcie Erste Group Bank AG za období od října 2002 do prosince 2011. Byla zkoumána síla a směr závislosti, dále byl predikován budoucí vývoj daných akcií. u prognózy budoucího vývoje byla vhodně zvolena co nejpřesnější trendová funkce a sezónnost, dle kterých byl posléze namodelován budoucí odhad hodnot akciových kurzů. Z této práce vyplynulo, že devizový kurz má na dané akcie minimální vliv. Akcie jsou více ovlivňovány jinými makroekonomickými faktory, jako je například diskontní či lombardní sazba. Bylo navázáno přibližnou předpovědí budoucích hodnot vybraných akcií. Dle Theilova koeficientu bylo zjištěno, že v případě Komerční banky je možné očekávat podobný vývoj, jaký byl namodelován, avšak v případě Erste Group Bank AG je tento průběh spíše nepravděpodobný. Budoucí hodnoty Erste Group Bank AG jsou zkresleny nedostatečným množstvím podkladových dat vlivem krátkého působení této bankovní společnosti na pražské burze. Následně byla provedena diskuze výsledků, popis současné situace a byla formulována doporučení pro investory z hlediska devizového kurzu. Je důležité neopomínat fakt, že kurzy akcií jsou ovlivňovány neustále celou řadou faktorů a ne pouze faktorem jediným. a právě proto je pro každého investora velmi těžké vhodně určit, které vlivy na dané akcie působí a učinit tak správné rozhodnutí.


44

6 Seznam literatury a použitých internetových zdrojů Seznam literatury [1] HINDLS, Richard. Statistika pro ekonomy. 8. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007, 415 s. ISBN 978-80-86946-43-6. [2] JANÍČEK, Přemysl. Systémové pojetí vybraných oborů pro techniky : Hledání souvislostí. první. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 2007. 682 s. ISBN 978-80-7204-555-6. [3] JÍLEK, Josef. Akciové trhy a investování. 1. vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2009. 656 s. ISBN 978-80-247-2963-3. [4] JUREČKA, Václav a Ivana JÁNOŠÍKOVÁ. Makroekonomie: základní kurs. 2. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2009, 299 s. ISBN 978-80-248-2065-1. [5] MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2. Aktualizované a rozšířené vydání 2011. Praha: EKOPRESS, s.r.o., 2011. 520 s. ISBN 978-80-86929-70-5. [6] REJNUŠ, Oldřich. Cenné papíry a burzy. Brno: Cerm, 2009, 400 s. ISBN 978-80-214-3805-7. [7] REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 2. Rozšířené vyd. 2010. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2010. 659 s. ISBN 978-80-7418-080-4. [8] REJNUŠ, Oldřich. Teorie a praxe obchodování s cennými papíry. 1. vyd. 2001. Praha: Computer Press, 2001. 257 s. ISBN 80-7226-571-7. [9] REJNUŠ, Oldřich. Základy teorie finančních investic. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2004. 188 s. ISBN 80-715-7796-0. [10] VESELÁ, Jitka. Analýzy trhu cenných papírů. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1995. 391 s. ISBN 80-7079-426-7. [11] VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2007, 703 s. ISBN 978-80-7357-297-6. Seznam internetových zdrojů [12] 17. lekce - Měnový kurz. 17. lekce - Měnový kurz [online]. 2007 [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.euroekonom.cz/ekonomieclanky.php?type=lekce17 [13] EKONOMIKA: Devizový kurz. In: EKONOMIKA [online]. 2009 [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://ekonomikaotazky.studentske.cz/2009/02/devizovy-kurz.html [14] Euinvest.cz. Euinvest.cz: AKCIE [online]. 2012 [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.euinvest.cz/__akcie


45

[15] Investia.cz. Investia.cz: Dividendy v roce 2012 ve znamení poklesu [online]. 2011 [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.investia.cz/dividendyv-roce-2012-ve-znameni-poklesu [16] KOPP, Matýáš a Kryštof MĚKUTA. Korelační analýza: a její aplikace při hledání modelu podchlazené vody. [online] České Budějovice, 2004. [cit. 2012-05-02] Dostupné z: http://podchlazenavoda.ic.cz/podchlazena_voda.pdf. Soutěžní práce. Gymnázium, Jírovcova 8. Vedoucí práce RNDr. Ing Jan Kalová. [17] Popis náhodné složky. In: Popis náhodné složky [online]. Brno, 2009 [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: firearms.kokos.cz/PEF/Statistika/prednaska_10.ppt [18] RM-SYSTÉM: Akcie. RM-SYSTÉM: Akcie [online]. 2008 [cit. 2012-0502]. Dostupné z: http://www.rmsystem.cz/vzdelavani/cenne-papiry/akcie http://www.euinvest.cz/__akcie [19] RM-SYSTÉM: Dividendy. RM-SYSTÉM: Dividendy [online]. 2008 [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.rmsystem.cz/vzdelavani/dividendy [20] ŠTÝBR, David, Petr KLEPETKO a Pavlína ONDRÁČKOVÁ. Začínáme investovat a obchodovat na kapitálových trzích [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 156 s. [cit. 2012-05-02]. Finance pro každého. ISBN 978-80-2473648-8. Dostupné z: http://books.google.cz/books?id=9O6lsoAvB6EC&printsec=frontcover&dq =David+%C5%A0t%C3%BDbr++Za%C4%8D%C3%ADn%C3%A1me+investovat+a+obchodovat+na+kapit% C3%A1lov%C3%BDch+trz%C3%ADch&hl=cs&sa=X&ei=YyWhT6y0CsfRsga Tk4w_&ved=0CDYQ6AEwAA#v=onepage&q=David%20%C5%A0t%C3%B Dbr%20%20Za%C4%8D%C3%ADn%C3%A1me%20investovat%20a%20obchodovat %20na%20kapit%C3%A1lov%C3%BDch%20trz%C3%ADch&f=false

Přílohy

46

Přílohy

Tabulky

47

A Tabulky Tab. 8

Zdrojová data pro korelační analýzu

Měsíc/Rok CZK/EUR 1.1.1999 35,638 1.2.1999 37,715 1.3.1999 37,989 1.4.1999 37,997 1.5.1999 37,692 1.6.1999 37,152 1.7.1999 36,521 1.8.1999 36,415 1.9.1999 36,356 1.10.1999 36,587 1.11.1999 36,403 1.12.1999 36,054 1.1.2000 36,025 1.2.2000 35,709 1.3.2000 35,595 1.4.2000 36,31 1.5.2000 36,555 1.6.2000 36,017 1.7.2000 35,619 1.8.2000 35,356 1.9.2000 35,425 1.10.2000 35,275 1.11.2000 34,617 1.12.2000 34,817 1.1.2001 35,139 1.2.2001 34,64 1.3.2001 34,601 1.4.2001 34,55 1.5.2001 34,382 1.6.2001 33,975 1.7.2001 33,855 1.8.2001 34,034 1.9.2001 34,188 1.10.2001 33,562 1.11.2001 33,325 1.12.2001 32,592 1.1.2002 32,078 1.2.2002 31,789 1.3.2002 31,388 1.4.2002 30,356 1.5.2002 30,558

KB 349,03 285,78 408,4 424,24 672,51 646,28 847,42 840,13 852,76 859,95 877,05 612,5 805 933,1 1010 921 834,3 753,1 873,5 887,3 816,6 872,5 735,3 912,1 1021 1010 999,6 935 1184 1087 951,8 953,6 920,1 969,3 1020 1036 1271 1302 1584 1760 1694

Erste GB Měsíc/Rok CZK/EUR

KB

Erste GB

1.6.2002 1.7.2002 1.8.2002 1.9.2002 1.10.2002 1.11.2002 1.12.2002 1.1.2003 1.2.2003 1.3.2003 1.4.2003 1.5.2003 1.6.2003 1.7.2003 1.8.2003 1.9.2003 1.10.2003 1.11.2003 1.12.2003 1.1.2004 1.2.2004 1.3.2004 1.4.2004 1.5.2004 1.6.2004 1.7.2004 1.8.2004 1.9.2004 1.10.2004 1.11.2004 1.12.2004 1.1.2005 1.2.2005 1.3.2005 1.4.2005 1.5.2005 1.6.2005 1.7.2005 1.8.2005 1.9.2005 1.10.2005

1508 1641 1662 1737 1967 2122 2078 2060 2106 1971 1961 2075 1985 2121 2376 2354 2461 2291 2418 2611 2921 3201 2968 2830 2937 2692 2807 2831 3114 3365 3272 3452 3730 3293 2983 3026 3098 3311 3318 3586 3468

0 0 0 0 449,83 421,56 497,93 484,79 490,25 512,57 551,99 575,3 601,84 620,93 662,34 682,92 757,81 762,03 791,54 863,95 912,55 986,94 993,89 991,65 1024,39 1015,71 1000,83 1054,39 1086,13 1176,4 1177,39 1138,7 1199,21 1203,18 1129,78 1211,11 1232,93 1268,64 1315,26 1294,43 1261,7

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

30,295 29,749 30,796 30,193 30,653 30,756 31,192 31,49 31,645 31,758 31,625 31,391 31,41 31,877 32,289 32,354 31,985 31,974 32,313 32,723 32,857 32,984 32,514 31,974 31,614 31,521 31,634 31,6 31,484 31,287 30,647 30,31 29,961 29,782 30,13 30,216 30,032 30,191 29,592 29,305 29,677

Tabulky Měsíc/Rok CZK/EUR 1.11.2005 29,261 1.12.2005 28,975 1.1.2006 28,721 1.2.2006 28,409 1.3.2006 28,65 1.4.2006 28,508 1.5.2006 28,271 1.6.2006 28,385 1.7.2006 28,445 1.8.2006 28,193 1.9.2006 28,38 1.10.2006 28,29 1.11.2006 28,03 1.12.2006 27,777 1.1.2007 27,841 1.2.2007 28,231 1.3.2007 28,055 1.4.2007 28,01 1.5.2007 28,231 1.6.2007 28,545 1.7.2007 28,33 1.8.2007 27,858 1.9.2007 27,573 1.10.2007 27,336 1.11.2007 26,731 1.12.2007 26,3 1.1.2008 26,051 1.2.2008 25,376 1.3.2008 25,221 1.4.2008 25,067 1.5.2008 25,098 1.6.2008 24,314 1.7.2008 23,529 1.8.2008 24,286 1.9.2008 24,497 1.10.2008 24,787 1.11.2008 25,183

48

KB 3410 3441 3433 3392 3285 3577 3095 3262 3277 3307 3308 3431 3147 3099 3221 3495 3645 3879 3848 3954 4088 4401 4500 4266 4038 4371 3760 4070 3814,6 3973 4175 3529 3935 3742 3840 2825 3000

Erste GB Měsíc/Rok CZK/EUR

KB

Erste GB

1.12.2008 1.1.2009 1.2.2009 1.3.2009 1.4.2009 1.5.2009 1.6.2009 1.7.2009 1.8.2009 1.9.2009 1.10.2009 1.11.2009 1.12.2009 1.1.2010 1.2.2010 1.3.2010 1.4.2010 1.5.2010 1.6.2010 1.7.2010 1.8.2010 1.9.2010 1.10.2010 1.11.2010 1.12.2010 1.1.2011 1.2.2011 1.3.2011 1.4.2011 1.5.2011 1.6.2011 1.7.2011 1.8.2011 1.9.2011 1.10.2011 1.11.2011 1.12.2011

2970 2425 1666 2053 2740 2379 2560 3097 3390 3440 3583 3800 3929 3815 3750 3815 3990 3667 3400 3695 3770 3936 4015 4050 4435 4221 4250 4369 4305 4071 4090 3759 3530 3436 3466 3118 3330

416,89 322,8 215,7 331,1 433,8 450 502 629,8 750,2 771,5 760 715 693,1 724,8 705,5 778 850,5 759,9 672,9 766,5 712,2 726,9 802 749 890 886,2 937,8 878 831 846,1 859,2 803 610 480 394,9 331 345,5

1289,47 1360,89 1309 1434 1389 1377 1250 1268 1286 1328 1405 1500 1558 1601 1679 1591 1636 1663 1652 1667 1552 1461 1490 1517 1318 1302 905 970 1050 1187 1212 943 992 1012 847 502 440

Zdroj: www.patria.cz a www.cnb.cz

26,106 27,169 28,459 27,229 26,76 26,738 26,545 25,787 25,649 25,349 25,836 25,827 26,076 26,136 25,976 25,54 25,313 25,666 25,78 25,305 24,807 24,651 24,526 24,637 25,165 24,449 24,276 24,392 24,291 24,383 24,285 24,341 24,273 24,557 24,848 25,453 25,515

Tabulky Tab. 9

49 Zdrojová data pro vícerozměrnou regresní analýzu

Diskontní Měsíc/Rok sazba procenta 1.1.1999 1.2.1999 1.3.1999 1.4.1999 1.5.1999 1.6.1999 1.7.1999 1.8.1999 1.9.1999 1.10.1999 1.11.1999 1.12.1999 1.1.2000 1.2.2000 1.3.2000 1.4.2000 1.5.2000 1.6.2000 1.7.2000 1.8.2000 1.9.2000 1.10.2000 1.11.2000 1.12.2000 1.1.2001 1.2.2001 1.3.2001 1.4.2001 1.5.2001 1.6.2001 1.7.2001 1.8.2001 1.9.2001 1.10.2001 1.11.2001 1.12.2001 1.1.2002 1.2.2002 1.3.2002 1.4.2002

7,5 7,5 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 5,5 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 4,0 4,0 4,0 4,0 4,0 4,3 4,3 4,3 4,3 3,8 3,8 3,5 3,3 3,3 2,8

PX

394,7 341,2 388,1 410,1 506,7 483,9 501,9 508 502,5 498,2 477,7 489,7 554,3 644,8 644,2 604 579,4 524,8 570,5 538,6 501,6 508,1 409,9 478,5 501,8 454,2 425,5 415,2 437,7 417,7 382,3 364,1 331,9 375,3 392,5 394,6 425,1 416,1 428,7 448,6

Spotřebitelské Lombardní Repo ceny celkem sazba sazba meziroční změna procenta procenta procenta 12,5 12,5 10,0 10,0 10,0 10,0 10,0 10,0 8,0 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,3 6,3 6,3 6,3 5,8 5,8 5,5 5,3 5,3 4,8

8,0 8,0 7,5 7,2 6,9 6,5 6,3 6,3 6,0 5,5 5,3 5,3 5,3 5,3 5,3 5,3 5,3 5,3 5,3 5,3 5,3 5,3 5,3 5,3 5,3 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,3 5,3 5,3 5,3 4,8 4,8 4,5 4,3 4,3 3,8

3,5 2,8 2,5 2,5 2,4 2,2 1,1 1,4 1,2 1,4 1,9 2,5 3,4 3,7 3,8 3,4 3,7 4,1 3,9 4,1 4,1 4,4 4,3 4,0 4,2 4,0 4,1 4,6 5,0 5,5 5,9 5,5 4,7 4,4 4,2 4,1 3,7 3,9 3,7 3,2

Tabulky

50


2,8 2,8 2,0 2,0 2,0 1,8 1,8 1,8 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,3 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,3 1,3 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,3 1,3 1,0 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8

PX 451,4 412,6 450,3 451,4 442,5 430,7 464,2 460,7 465,3 472,5 492,8 520,7 555,9 535,1 568,9 618,5 602 636,7 624 659,1 691,9 774,3 823,8 818 786,5 793,5 790,2 816 875,4 911,9 1010,9 1032 1096,2 1199,9 1168,4 1136,5 1156,1 1210,1 1262,3 1350,9

Spotřebitelské Lombardní Repo ceny celkem sazba prosazba meziroční změna centa procenta procenta 4,8 4,8 4,0 4,0 4,0 3,8 3,8 3,8 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,3 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,3 3,3 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,3 3,3 3,0 2,8 2,8 2,8 2,8 2,8

3,8 3,8 3,0 3,0 3,0 2,8 2,8 2,8 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,3 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,3 2,3 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,3 2,3 2,0 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8

2,5 1,2 0,6 0,6 0,8 0,6 0,5 0,6 -0,4 -0,4 -0,4 -0,1 0,0 0,3 -0,1 -0,1 0,0 0,4 1,0 1,0 2,3 2,3 2,5 2,3 2,7 2,9 3,2 3,4 3,0 3,5 2,9 2,8 1,7 1,7 1,5 1,6 1,3 1,8 1,7 1,7

Tabulky

51


0,8 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,3 1,3 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,8 1,8 2,0 2,3 2,3 2,3 2,5 2,5 2,5 2,8 2,8 2,8 2,8 2,8 2,8 2,5 2,5 2,5 1,8 1,3

PX 1453,7 1381,3 1403,1 1473 1521,2 1547,5 1523,9 1493,7 1328,7 1390,4 1436,1 1445,5 1447,5 1538,5 1570,6 1588,9 1663,4 1628 1712,2 1806,3 1833,2 1859,1 1789,8 1789,3 1816,3 1908,3 1774,1 1815,1 1499,6 1566 1551,9 1609,8 1685 1483,5 1471,8 1478,2 1204,7 877,9 863,2 858,2

Spotřebitelské Lombardní Repo ceny celkem sazba sazba meziroční změna procenta procenta procenta 2,8 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,3 3,3 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,8 3,8 4,0 4,3 4,3 4,3 4,5 4,5 4,5 4,8 4,8 4,8 4,8 4,8 4,8 4,5 4,5 4,5 3,8 3,3

1,8 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,3 2,3 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,8 2,8 3,0 3,3 3,3 3,3 3,5 3,5 3,5 3,8 3,8 3,8 3,8 3,8 3,8 3,5 3,5 3,5 2,8 2,3

2,2 2,6 2,4 2,2 2,9 2,8 2,8 2,8 3,1 2,8 2,9 3,1 2,7 1,3 1,5 1,7 1,3 1,5 1,9 2,5 2,4 2,5 2,3 2,4 2,8 4,0 5,0 5,4 7,5 7,5 7,1 6,8 6,8 6,7 6,9 6,5 6,6 6,0 4,4 3,6

Tabulky

52

Diskontní Měsíc/Rok sazba procenta 1.1.2009 1.2.2009 1.3.2009 1.4.2009 1.5.2009 1.6.2009 1.7.2009 1.8.2009 1.9.2009 1.10.2009 1.11.2009 1.12.2009 1.1.2010 1.2.2010 1.3.2010 1.4.2010 1.5.2010 1.6.2010 1.7.2010 1.8.2010 1.9.2010 1.10.2010 1.11.2010 1.12.2010 1.1.2011 1.2.2011 1.3.2011 1.4.2011 1.5.2011 1.6.2011 1.7.2011 1.8.2011 1.9.2011 1.10.2011 1.11.2011 1.12.2011

1,3 0,8 0,8 0,8 0,5 0,5 0,5 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3

Zdroj: www.patria.cz

PX 774,2 640,9 749,7 880,6 864,6 898,2 1065,8 1162,2 1157,1 1141,4 1116,5 1117,3 1176,7 1138,7 1196,8 1276 1176,8 1103,9 1174,6 1141,1 1131,6 1156 1107,2 1224,8 1236,9 1244,1 1257,3 1261 1248,9 1225,4 1175,2 1048,4 933,9 930,3 878,9 911,1

Spotřebitelské Lombardní Repo ceny celkem sazba sazba meziroční změna procenta procenta procenta 3,3 2,8 2,8 2,8 2,5 2,5 2,5 2,3 2,3 2,3 2,3 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8

2,3 1,8 1,8 1,8 1,5 1,5 1,5 1,3 1,3 1,3 1,3 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8

2,2 2,0 2,3 1,8 1,3 1,2 0,3 0,2 0,0 -0,2 0,5 1,0 0,7 0,6 0,7 1,1 1,2 1,2 1,9 1,9 2,0 2,0 2,0 2,3 1,7 1,8 1,7 1,6 2,0 1,8 1,7 1,7 1,8 2,3 2,5 2,4

EUR na vývoj akcií na českém akciovém trhu

Recommend Documents