Ekonomiky Švédska, Finska a Dánska KEU 7
Severský model: charakteristiky 1.
2.
3.
4.
5.
6.
Vysoká míra přerozdělování, rozsáhlý systém sociální péče, vysoká celková daňová kvóta, vysoká míra vyrovnávání příjmů, vysoká zaměstnanost ve veřejném sektoru Velký vliv sociálních partnerů, i když stále klesající Vysoká úroveň zaměstnanosti, aktivní politika zaměstnanosti Vysoký stupeň liberalizace trhů Zaměření na inovace a znalostní ekonomiku, vyspělý vzdělávací systém, ICT Fiskální disciplína
Makroekonomické ukazatele – 1993 (EUROSTAT) Stát
Dánsko
Finsko
Švédsko
EU_15
Tempo růstu HDP
0,0
-1,2
-2,0
-0,8
HDP na obyvatele (EU_15=100)
110
94
104
100
Deficit veřejných rozpočtů (v % HDP)
-3,7
-7,2
-11,4
-
Nezaměstnanost
9,6
16,3
9,1
10,1
Podíl výdajů veřejných rozpočtů na HDP
62
64
73
53
Faktory úspěšnosti •
•
Strukturální reformy, liberalizace trhů Znalostní ekonomika, vzdělávací systém, věda a výzkum
•
Fiskální konsolidace
•
Vysoká zaměstnanost
Švédsko: specifika ekonomiky •
Středně velká ekonomika (Belgie, Rakousko)
•
Vyspělá ekonomika 123 % EU_27 v roce 2010
•
Stát blahobytu – severský model
•
• •
Otevřená ekonomika, závislá na vývoji mezinárodního prostředí teritoriální diversifikace exportu (USA 11%, Německo 10,5%, Norsko 8,5%) Znalostní ekonomika Tradice, high-tech firmy (Sony Ericsson, Pharmacia), biotechnologie, imunologie, klinická medicína, ekologie
Švédsko: specifika ekonomiky •
•
Middle high-tech obory (strojírenství, nábytkářství, papírenský průmysl), Relativně riziková sektorální struktura ekonomiky
•
Vysoký čistý plátce do rozpočtu EU
•
Stojí mimo eurozónu
Hospodářský vývoj po 1945 •
•
•
Již před 1945: na špičce institucionálních kroků vytvářející moderní ekonomiky systém investiční strategie → investiční politika chápána jako stabilizační politika stát nabízí možnost firmám část zisku před zdaněním odložit v době konjunktur a v době recese může tento deponovaný zisk použít a investovat do státem určených odvětví
Hospodářský vývoj po 1945 • • • •
•
1948 – státní podpora bytové politiky institucionální změny plošné rodinné přídavky na děti do 16 let reforma důchodového systému – důchodový systém univerzálního typu, bez rozdílů dělení ročníků 1962 – všechny osoby trvale žijící na území SVE kryty důchodovým systémem = stát blahobytu
Hospodářský vývoj 60. – 80. léta •
•
•
• •
•
60. léta: začátek regionální politiky – odliv venkova do měst – 83 % urbanizace, regionální politika – orientace i na nezemědělské aktivity, zaměření také na arktické oblasti 70.léta: ve Švédsku nikdy neproběhla masivní etatizace – 80 % soukromé vlastnictví 1976 – 82: u vlády nebyla sociální demokracie snaha o daňovou restrikci – podařilo se – nejvyšší míra zdanění v 80.letech 1991 – od tohoto roku soc. demokracie součást koalice
Hospodářský vývoj 80. léta •
•
•
•
80.léta: oslabení konkurenceschopnosti tradičních průmyslových odvětví způsobené poklesem produktivity snaha vlády udržet zaměstnanost za každou cenu, podporovaná obrovskými státními výdaji 1983 až 1984 důrazná opatření stimulující poptávky+ devalvace měny Důsledek: růst inflace -> „zisky“ z devalvační politiky byly rychle utopeny v inflační spirále
Hospodářský vývoj 90. léta •
•
stanovení mezd: podle domácích sektorů s nejnižšími platy 1990 až 1993 poklesl HDP o téměř 5 % co do objemu
•
90.léta: deprese švédské ekonomiky
•
slumpflace = hluboký propad při vysoké inflaci
•
Následky: nárůst nezaměstnanosti nad průměr EU + pokles zam. o 12%
Hospodářský vývoj 90. léta • •
• • • •
Příčiny: vliv mezinárodní recese Strukturální racionalizace všech sektorů ekonomiky Splaskla bublina na trhu nemovitostí Zlepšení situace až 1999-2000 Silná protiinflační politika CB Striktní fiskální politika: parlament zavedl horní hranici pro vládní výdaje a také pro výdaje sociálního pojištění
Hospodářský vývoj po 2000 •
1999: reforma bankovního systému: důsledek podpory politiky levných peněz z poč. 90.let
•
Reforma důchodového systému
•
Redukce sociálního státu
Aktuální ekonomická situace •
Díky provedeným reformám jen malé dopady krize
•
Zdravý bankovní sektor
•
Dobrý fiskální pozice
•
Brzké oživení ekonomiky
•
Problém se zadlužením domácností v souvislosti s nákupem nemovitostí a nárůstem jejich cen
Rok
Makroekonomická situace Švédska (Eurostat) 2008
2009
2010
2011
2012
2013
Tempo růstu HDP
-0,6
-5,3
5,6
2,9
0,9
1,5
Míra inflace
3,3
1,9
1,9
1,4
0,9
0,4
Míra nezaměstnanosti
6,2
8,3
7,8
7,6
8,3
8,0
Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP
2,2
-0,7
0,3
0,2
-0,2
-0,1
39,9
42,7
39,4
38,6
38,2
57,2
Veřejný dluh (podíl na HDP)
Ekonomika Finska: specifika •
Vyspělá ekonomika 115 % EU_27 v roce 2008
•
Středně velká ekonomika (Dánsko a Irsko)
•
Paralela s Irskem, úspěšná ekonomika v EU
•
•
90. léta restrukturalizace a transformace ekonomiky, poválečná vazba na sovětský blok (35 % exportu v rcce1985 do SSSR) V posledních deseti letech relativně vysoká nezaměstnanost vyplývající ze strukturálních změn
Ekonomika Finska: specifika •
•
•
•
Znalostní ekonomika, ICT, biotechnologie – fenomén Nokia Kvalitní vzdělávací systém Otevřená ekonomika s přebytky zahraničního obchodu podíl na obchodu EU 60 %, Rusko 12 %
Hospodářský vývoj 50. – 70. léta •
•
•
•
paralela s Irskem dřevozpracující průmysl, teritoriální rozšiřování průmyslové struktury Finsko vstupuje do EFTA v r.1961 – spolupráce pouze okrajová návaznost na sovětský blok – 60 % exportu bylo do SSSR až do pol. 80. let
Hospodářský vývoj 80. léta •
•
transformace dřevozpracujícího a papírenského průmyslu ve prospěch chemicko-technologického reálná konkurenceschopnost průmysl.produkce v rámci EFTA na srovnatelné úrovni – 23% exportu v rámci EFTA
Reorientace ekonomiky 90. léta •
• • •
•
1955: finlandizace: vnitřní demokracie, ale zahr.pol. ovlivněna SSSR, zároveň vysoká závislost zahr. obchodu na SSSR 1991-93: deprese transformačního charakteru kolaps SSSR -> prudké dopady na F. kolapse vývozu, splasknutí bubliny na trzích aktiv a nadhodnoceným kursem národní měny 1991-1994: HDP poklesl o 13%, nezaměstnanost až 18%
Reorientace ekonomiky 90. léta •
•
1995: max.zadlužení 65% HDP 1993: Deficit rozpočtu 7% přičemž veřejný dluh se v letech 1990-93 zečtyřnásobil z 14% na 56 % HDP
Řešení: • • •
redukce sociálních výdajů zmrazení mezd podpora strategických investic, především do školství, vědy a výzkumu
Reorientace ekonomiky 90. léta •
•
kultivace tržního prostředí a institucionálního zázemí politický systém: kontinuita, rotace tří největších politických stran, z nichž dvě zpravidla vytvářejí jádro vládní koalice
Výsledky transformace •
•
•
1999 – Finsko označeno za 1. zemi, která v EU nejvíce implementovala zásady „new economics“ deregulace, fiskální stabilita hl. akcelerátory rozvoje jsou odvětví typu telekomunikace a informační technologie 2002 – Finsko vyhlášeno za nejkonkurenceschopnější ekonomiku světa
Nokia a Finsko •
2009: podíl na HDP: 1,9% (2008: 2,6%)
•
Zdroj:ETLA
Aktuální ekonomická situace •
•
• • • •
2011 – parlamentní volby - vstup euroskeptické strany Praví Finové (3 nejsilnější strana) Vládne koalice šesti stran, premiér Jyrki Katainen Rostoucí problémy ekonomiky Redukce welfare state Problém stárnutí populace Zvyšování věku odchodu do důchodu
Makroekonomická situace Finska (pramen Eurostat) Rok
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Tempo růstu HDP
1,0
-8,2
3,6
2,8
-1,0
-1,4
Míra inflace
3,9
1,6
1,7
3,3
3,2
2,2
Míra nezaměstnanosti
6,4
8,2
7,4
7,5
8,1
8,3
Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP
4,3
-2,5
-2,5
-0,7
-1,8
-1,7
Veřejný dluh (podíl na HDP)
33,9
43,3
48,7
49,2
53,6
57
Ekonomika Dánska •
Vyspělá ekonomika
•
Stát blahobytu – severský model
•
Efektivní fungování trhu práce, flexicurity
•
Otevřená ekonomika orientovaná na EU
•
Nosný sektor ekonomiky služby (finanční, obchodní aktivity, veřejné služby)
Ekonomika Dánska •
Technologicky vyspělá ekonomika (výroba léků a farmaceutik, zdravotní technika, elektrotechnický průmysl, potravinářství, nábytkářství)
•
Důraz na ekologii
•
Stabilita, nominální konvergence
•
Kvalitní infrastruktura
•
Příznivá energetická bilance (kladné saldo v oblasti ropy a plynu, 16 % spotřeby OZE)
Hospodářský vývoj 70.- 80. léta •
•
•
•
70. léta: zásoby ropy a díky 1.ropnému šoku začalo těžit ropu a zemní plyn – základní soběstačnost zvýšené ceny průmyslových výrobků, růst nákladů na pracovní sílu schodky rozpočtu 80.léta: HP strategie orientovaná spíše na růst než na blahobyt směr monetární a fiskální restrikce, ale nedošlo ke snížení výdajů ze státního rozpočtu
Hospodářský vývoj 80.-90. léta •
•
1982: středopravá koalice:
Protiinflační politika
Snaha o redukci deficitu PB
1993-2001: reformy ekonomiky: tzv. Rasmussen 1.
Privatizace státního majetku
Protiinflační a stabilizační politika
Redukce deficitů rozpočtu
Hospodářský vývoj 90. léta •
•
•
•
•
1995 – omezení výdajů ze státního rozpočtu inovace systému investičních pobídek – program technologického rozvoje dánský stát finančně participoval v malých firmách v rizikových odvětvích daňové reformy omezení podílu rozpočtu na HDP – ale ve 2.pol.90.let rostla AD
Hospodářský vývoj 90.léta •
•
•
•
1998 – Svatodušní program (v listopadu) = restriktivní politika snaha o pokles spotřeby veřejných výdajů pomocí růstu daní program vyhlášen k zabránění inflace, ale převis D nad S → snaha zabránit přehřátí ekonomiky cíl – zmírnit pasivitu OB – nízká konkurenceschopnost dánského zboží, protože byly vysoké N na pracovní sílu
Hospodářský vývoj po 2000 1999: reformy trhu práce: tzv. flexicurity • Komponenty modelu: flexibilní trh práce, aktivní pol. zaměstnanosti, velkorysé, ale selektivní sociální výdaje – snížení nezaměstnanosti 2001-2007: vláda Rasmussen II. • Zvýšení efektivnosti státního sektoru • Imigrační reforma • Obava z přehřátí ek., nedostatek pracovní síly
Aktuální ekonomická situace •
2011: parlamentní volby, premiérka Helle Thorning-Schmidt, vláda sociálních demokratů a dvou dalších levicových stran
•
Vysoká závislost na exportu do EU
•
Relativně prudký nárůst nezaměstnanosti
•
Nárůst zadlužení a deficitu rozpočtu
•
Omezovaní možnosti předčasného odchodu do důchodu
Makroekonomická situace Dánska Rok
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Tempo růstu HDP
-1,1
-5,2
1,3
1,1
-0,4
0,4
0,4
Míra inflace
3,6
1,1
2,2
2,7
2,4
0,5
0,8
Míra nezaměstnanosti
3,6
6,0
7,8
7,9
7,2
7,2
5,5
Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP
3,4
-2,7
-2,5
-1,8
-4,1
-4,3
NA
Veřejný dluh (podíl na HDP)
34,2
41,8
42,7
46,4
45,4
44,5
NA
Mezinárodní migrace (% obyvatel)
Zdroj: Světová banka
Nezaměstnanost
Zdroj: Světová banka
