Ekonomiky Francie a Itálie v EU KEU 4
Hospodářský vývoj Francie • Poloprezidentský systém • Státní intervencionismus • Centralismus, relativně malá úloha regionů (kontrast k Německu) • Přetrhaná politická kontinuita po 1789 (království, 2 císařství, 5 republik) • Poměrně velký počet velkých firem, omezení SME sektoru – spíše velké firmy
Prezident vs. vláda • prezident dohlíží nad dodržováním ústavy • vyhlašuje výjimečný stav, kdy přebírá veškerou legislativní a výkonnou moc • může vyslat své vojáky kamkoliv bez podpory parlamentu • neodvolatelný
• omezenější pravomoci • odpovědná parlamentu • hlavním úkolem je příprava zákonů a vykonávání exekutivy • Hlasování o důvěře vlády má právo vyvolat pouze předseda vlády jen když vláda se nedrží programu nebo pokud vláda špatně řídí svou politiku
Rozdělení na departmenty
http://tresordesregions.mgm.fr/
Ekonomika Francie • Mírně nadprůměrně vyspělá v rámci EU_27 • Nadprůměrná úroveň produktivity práce (nejvyšší z 5 velkých ekonomik) • Rigidní trh práce, nevyužité kapacity • Drahá pracovní síla -> vysoké investice do kapitálu • Demografický potenciál, nejvyšší porodnost v EU • Největší muslimské a židovské menšiny v Evropě • Rozvinutý sociální systém • Vysoký podíl státních služeb
Ekonomika Francie • Nízká míra liberalizace trhů • Vnější konkurenceschopnost, zahraniční obchod v posledních letech zhoršování obchodní bilance • Význam sektoru služeb (největší počet turistů světa) • Vysoké daňové zatížení firemního sektoru a zdanění práce • Energetická bilance – jaderná energetika • Exportér elektrické energie
HDP tempo růstu 1950-2013, %
Zdroj: francouzský stat. úřad. http://www.insee.fr/en/themes/tableau.asp?reg_id=0&ref_id=NATTEF08112
HDP na obyvatele 1949-2012, %
http://www.bdm.insee.fr/bdm2/affichageSeries.action? idbank=001641714&page=graphique&codeGroupe=1336&recherche=criteres
Nezaměstnanost, 1975-2013,%
http://www.bdm.insee.fr/bdm2/affichageSeries.action? idbank=001616917&page=graphique&codeGroupe=688&recherche=criteres
Vývoj po 1945 • po 1945: přijetí Marshallova plánu (12% z celkového objemu • Od 1947: HP indikativního plánování • Preference nabídkové strany • Vládní priority na cca 5leté období • Stimuly: rozpočet, pomoc při investování, rekvalifikace pracovní síly • 1945-59: 4. republika • 1959: 5. republika, návrat Ch. de Gaulla
Vývoj po 1945 • 1947-61: období rekonstrukce, investiční programy, • 1947 – J. Monnet – 1. plán modernizace a vybavení – zejména obnova infrastruktury • 50. léta – zestátnění přirozených monopolů • 1954 – 57 – 2. plán orientace na zpracovatelský průmysl • 60. léta – hospodářský a sociální rozvoj
Vývoj po 60. léta • 50.-70. léta – tzv. zlaté třicetiletí • 1958: počátek decentralizace • 60. a 70. léta: proces dekolonizace, zejména Afrika, Indočína • 1964 – ministr G. D‘Esting – návrat k rozpočtové rovnováze • Do 70. let: intenzifikace zemědělství, z důvodu dekolonizace • 70. léta - veřejná infrastruktura, urbanizace
Vývoj 70. léta • 1976 - podpora sektorů budoucnosti – masivní státní činnost, oprava hospodářských a sociálních nerovnováh • 4. největší producent prům. zboží světa • Rostoucí zadluženost • 80.léta: modernizace v oblastech technologie, školství, zdravotnictví, nevýrobní sféra • 1986: plán v souvislosti s přípravou na JVT
Vývoj 80. léta • Dlouhodobé vládní cíle: doprava + TGV, rekvalifikace, dobudování jaderných elektráren • 1981-1992: vláda prezidenta Mitteranda • nástup této vlády znamenal zesílení státního intervencionismu, posíleny některé soc.dávky, snižována nezaměstnanost tím, že se snižovala pracovní doba
Vývoj 80. léta • 1984 – změna hospod.politiky – monetaristický obrat, bez změny vlády, redukce daní pro podnikatele, • fáze reprivatizace • Kohabitace – soc. prezident + pravicový premiér J. Chirac • EU: osa Paříž – Berlín • 90. léta: strukturální problémy (nezam.) -> zavedení 35hodinového týdne
Vývoj 90. léta • 1995 – F. Mitterand končí, na post prezidenta se dostává J. Chirac • FDI investice – 4.místo na světě, 3.nejatraktivnější příjemce PZI • 2001 – 2005: uvažovala o daň. reformách – ne příliš zásadní, vysoké soc. dávky • premiér Raffarin navrhl reformy – redukce soc. garancí – začátek komplexní důchodové reformy
Dlouhodobý vývoj HDP ve Francii
http://www.j-bradforddelong.net/Econ_Articles/ucla/ucla_marshall2.html
Vývoj po 2000 • Premiér D. de Villepin – snaha o důchodovou reformu, neprošla kvůli odborům • 2004: protesty proti směrnici o liberalizaci služeb • 2007: odmítnutí Evropské ústavy v referendu • 2007: Sarkozy – snaha o reformy -> pokles popularity -> koncentrace na zahraniční pol. • 2008: nutnost řešení dopadů krize
Ekonomický vývoj po 2008 • Zpomalení a státní zásahy • 2008/09: opatření ke stabilizaci a konsolidaci finančního sektoru (BNP Paribas 2,55 mld eur, SocGen 1,7mld eur, Crédit Mutuel 1,2 mld eur, Caisse d´épargne 1,1 mld eur) • Strategický investiční fond • Plán na podporu investic v hodnotě 26 mld eur • 2010: posun hranice pro odchod do důchodu z 60 na 62 let
Aktuální ekonomický vývoj • • • •
2010-2011 – řešení eurokrize Tlak na delegaci fiskálních pravomocí na EU Vytvoření european economic goverment Snaha o větší zapojení ECB do řešení krize – odpor Německa • Problematický bankoví sektor, který drží dluhopisy států jižního křídla eurozóny • Hluboké deficity rozpočtu (až 6 %HDP) a rostoucí dluh
Aktuální ekonomický vývoj • Od 2012: prezident F. Holland (socialista) • Vysoká podpora ve volbách, ale prudký pokles popularity • Problematické body kampaně př. 75 % daň z příjmu pro bohaté atd. • Řada slibů nelze splnit kvůli ekonomické situaci země • 2013 – vojenská intervence v Mali s cílem stabilizace situace
Aktuální ekonomický vývoj 2013: • Francouzsko-německý úřad pro obnovitelné zdroje energie • Nový plán úspor ve výši 50 mld euro do r. 2017 • Zvýšení zákl. sazby DPH z 19,6 % na 20 %, pokles snížené sazba DPH z 5,5 % na 5 % • Veřejná investiční banka (BPI) - koncept nové ekonomické finanční politiky, podpora menších a středních podniků. 2014: Pakt zodpovědnosti (Pakt pro podniky) - pokles zátěže odvodů podniků a odstranění zbytečné administrativy výměnou za více pracovních míst
Francie: struktura ekonomiky • A 2,5 %, I 22 %, S 75,5 % - podíl na HDP • Zemědělství - největší evropský producent zem. produktů 20,5 % na celkové produkci • Průmysl - potravinářský průmysl, automobilový průmysl, chemický průmysl, průmysl zpracování materiálů, (ocel, hliník, kaučuk), farmaceutický průmysl, módní průmysl, letecký průmysl • Služby - 67 % pracovních sil • Finanční sektor, cestovní ruch (75 mil turistů), státní služby
Makroekonomická situace Francie (Eurostat) Rok
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Tempo růstu HDP
0,7
-1,8
1,5
2,0
0,0
2,0
Míra inflace
3,2
0,1
1,7
2,3
2,2
1,0
Míra nezaměstnanosti
7,8
9,5
9,7
9,9
10,2
10,8
Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP
-3,3
-7,5
-7,1
-5,3
-4,8
-4,9
Veřejný dluh (podíl na HDP)
68,2
79,2
82,4
85,8
90,2
93,5
Francie a ČR • 4. nejdůležitějších obch. partner pro ČR • ČR: aktivní saldo obchodu se zbožím
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/interaktivni-exportni-profil-zeme-francie-24553.html#!&chapter=2
Ekonomika Itálie
Ekonomika Itálie • • • •
Průměrně vyspělá v rámci EU_27 (99 %) Podprůměrná úroveň produktivity práce Dlouhodobě pomalá růstová dynamika Velmi špatné postavení z hlediska mezinárodních srovnání konkurenceschopnosti • Vnější i vnitřní deficity ekonomiky • Problém mzdového nárůstu po zavedení eura – ztráta konkurenceschopnosti • Nemožnost depreciace měn. kurzu jako při liře
Ekonomika Itálie • 17. 3. 2011 – 150 let od založení
•
Zdroj: The Economist
Charakteristiky • Regionální diferenciace S x J (teritorální dualismus) • Velký vliv jednotlivých regionů (opak Francie) • Sjednocení Itálie až v roce 1861 (Garibaldi) • Značná role malých a středních podniků v ekonomice (98 % soukromých firem) • Parlament může vyslovit nedůvěru vládě, aniž by bylo nutné vypsat nové volby (cca 60 vlád od 1945)
Specifika • Rozdíly S x J – duální charakter ekonomiky • Vysoká míra soukromých úspor
•
http://www.economywatch.com/economic-statistics/Italy/Gross_National_Savings_Percentage_of_GDP/
Disparity Itálie
http://www.geocurrents.info/geonotes/election-returns-andeconomic-development-in-italy
Vývoj po 1945 • Po 1945: příjemce Marshallova plánu • 1950-63: vysoká tempa růstu ekonomiky v průměru 6% ročně • Období 1958-63: italský hospodářský zázrak • otevření ekonomiky zahraničnímu kapitálunestačila na industrializaci ekonomiky • Plná zaměstnanost, migrace prac.síly J->S • Komparativní výhoda levné prac.síly • Firmy: Fiat, Olivetti
Vývoj 70. léta • 70. léta: recese, následek ropných šoků • neměli dávky v nezaměstnanosti, nárůst daňových sazeb • mnoho úniku kapitálu do zahraničí, kapitál se vůbec nezhodnocoval • 80. léta: budování státu blahobytu – zaměřeno na stabilizaci trhu práce • Problémy: inflace, deficity OB, růst mezd nekoresponduje s produktivitu práce
Vývoj 80. léta • Vysoká ochrana pracovníků před propuštěním: růst nezaměstnanosti • Průměrná roční inflace do 80. a 90. léta: 7% • Rostoucí veřejný dluh, po 1991 větší než 100% HDP • Aktuální situace: • Daňová reforma: vyrovnání poměru přímých a nepřímých daní • Vysoký podíl šedé ekonomiky na HDP
Vývoj 90. léta • 1992 – krize evropského měn.systému, • lira vypadla z evropského měn.systému, nedokázala se udržet v oscilačním pásmu • Vstup do eurozóny: snížilo inflaci a náklady na obsluhu st. dluhu (snížení rizikových přirážek státních dluhopisů) x růst mzdových nákladů • Nízká tempa růstu po roce 2000 (0,8 % ročně)
Hospodářská politika • intervencionistická, keynesiánská, orientace na stranu agregátní poptávky • centralismus • praktikována průmyslová politika – na vytvoření segmentu malých firem • rodinný kapitalismus – část produktu realizována rodinami
Ekonomika Itálie • Vysoká zadluženost (podíl veřejného dluhu nad 100 % HDP) • Nízká míra zaměstnanosti • Regionální diferenciace (nezaměstnanost 4,4% sever; 6,6 střed; 14 % jih) • Nevýhodná demografická perspektiva • Nízká míra liberalizace trhů • Závislá na dovozu energetických surovin, jejichž podíl na celkové potřebě se pohybuje na úrovni 75-80%
Ekonomika Itálie • Struktura ekonomiky: HDP A 2,5 %, I 27 %, S 70,5 % • Rozhodující sektor služeb: • Cestovní ruch (cca 40 mil. zahraničních turistů) • Hotelové činnosti • Restaurace, opravny • Státní služby • Nadprůměrný význam zemědělství (15 % produkce v EU) • Rostlinná výroby • Konkurenti v EU – Francie, Španělsko, Nizozemsko • Průmysl: • Strojírenství, dopravní prostředky, chemický průmysl • Textil, obuv, nábytkářství • Restaurace, opravny
Makroekonomická situace Itálie (Eurostat) Rok
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Tempo růstu HDP
-0,6
-5,0
1,7
0,5
-2,5
-1,9
Míra inflace
3,5
1,2
1,6
2,9
3,3
1,3
Míra nezaměstnanosti
6,7
7,8
8,3
8,9
11,2
12,7
Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP
-2,7
-5,4
-4,5
-3,8
-3,0
-3,0
106,1
116,4
119,3
120,7
127,0
132,0
Veřejný dluh (podíl na HDP)
Itálie: příčiny zaostávání • Příčina není na straně zaměstnanosti nebo investičních výdajů, ale spíše technologické zaostávání • Strukturální zaostávání (zaostávání nosných odvětví, věda a výzkum, inovace, lidský kapitál, vzdělávací systém) • Vnější konkurenceschopnost (pokles exportní výkonnosti, nízký příliv PZI) • Nízká míra liberalizace ekonomiky
Příčiny poklesu vnější konkurenceschopnosti • Nutná fiskální konsolidace – jeden ze států PIIGS • Nízkonákladová konkurence • Specializace italské ekonomiky (textil, obuvnický průmysl, nábytkářství) • Konkurenti Itálie – Mexiko, Čína, Indie
Nárůst nákladovosti obsluhy dluhu • Vývoj úroků 10letých státních dluhopisů, %
Aktuální situace • Podzim 2011 – vládní krize kvůli neřešené ekonomické situaci, odchod premiéra Berlusconiho • 2012 – 2013 úřednická vláda, premiér Mario Monti – bývalý komisař EU pro vnitřní trh • Snaha o Reformy trhu práce, liberalizace služeb
Aktuální situace • 2/2013 – řádné volby – patový výsledek • Středolevý blok v čele s Demokratickou stranou s 29,5 vs. Berlusconi 29,5 % • 4/2013 – premiér Enrico Letta – velká koalice • 9/2014 – politická krize, odchod několika ministrů z vlády • 2/2014 – nový premiér Matteo Renzi, cíl: stabilizace ek. Situace • 2/2015 – prezident Sergio Mattarella
Itálie a ČR • 6. největší exportní trh • Kladné saldo české OB s Itálií
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/interaktivni-exportni-profil-zeme-italie-28219.html#!&chapter=2
