Aktuální vývoj a perspektivy české ekonomiky v širším kontextu 10 let členství v EU

Aktuální vývoj a perspektivy české ekonomiky v širším kontextu 10 let členství v EU Jiří Rusnok Vrchní ředitel, člen bankovní rady ČNB

Univerzita Pardubice 28. dubna 2014

Plán prezentace

• Česká ekonomika po vstupu do EU • Reálná konvergence ČR k rozvinutým zemím • Oslabení kurzu koruny a jeho důvody • Shrnutí

2

Plán prezentace

• Česká ekonomika po vstupu do EU • Reální konvergence ČR k rozvinutým zemím • Oslabení kurzu koruny a jeho důvody • Shrnutí

3

Růst HDP po vstupu do EU zrychlil Průměrný růst HDP (v %) 8 7

ČR

Slovensko

6

Polsko

Maďarsko

5

EZ12

4 3 2 1 0 ‐1 ‐2 98 ‐ 03

04 ‐ 08

09 ‐ 13

Zdroj: Eurostat

• Česká ekonomika (ale i ostatní země střední Evropy) zažila v letech po vstupu do EU až do finanční krize výrazné oživení ekonomického růstu. • Na tato vysoká tempa se však zatím nepodařilo navázat. 4

Exporty do EU – hlavní tahoun růstu České vývozy (v mld. EUR)

Obchodní bilance (v mld. EUR) 40

140 120

Mimo EU

Mimo EU

30

Zbytek EU

Zbytek EU 100

EZ12

20

EZ12

Celkem

80

10

60

0

40 ‐10 20 ‐20 0 2000

2002

2004

2006

2008

2010

2012

‐30 2000

Zdroj: ČSÚ

2002

2004

2006

2008

2010

2012

Zdroj: ČSÚ

• Od vstupu do EU se hodnota vývozů do zemí EU zvýšila na dvojnásobek (81 % celkových exportů)... • …a přebytek obchodní bilance na pětinásobek. • Obojí potvrzuje rostoucí provázanost ČR s ekonomikami EU. 5

Vazba ČR na německý průmysl Průmyslová produkce ve strojírenství (mzr., v %)

PMI v průmyslu

65

Růst výroby

60 55 50 45 40 35 30

Pokles výroby

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 eurozóna Zdroj: ČSÚ, Bloomberg

• • •

USA

Německo

Čína

Zdroj: Bloomberg

Těsnou vazbu např. mezi českým a německým průmyslem potvrzuje i jejich souběžný cyklus. Oživení německého průmyslu zvyšuje poptávku po českém vývozu. Předstihový ukazatel PMI (index nákupních manažerů) naznačuje další oživení průmyslové výroby zejména v Německu a tedy i v ČR. 6

ČR se stala atraktivním cílem zahraničních investorů Kumulace přímých zahraničních investic z EU15 (per capita, v EUR) 10 000 ČR

9 000

Maďarsko

8 000

Polsko

7 000

Slovensko

6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2000

2002

2004

2006

2008

2010

2012

Zdroj: Eurostat

• V porovnání s ostatními zeměmi středoevropského regionu přilákala česká ekonomika relativně největší podíl zahraničních investic; převážně ze „starých“ členských států EU. 7

Finanční toky mezi EU a ČR – celkový vývoj Toky mezi EU a ČR v letech 2004-2013, čistá pozice ČR (mld. Kč)

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

• Česká republika je od vstupu do EU tzv. čistý příjemce (saldo mezi příjmy z EU a platbami do EU je trvale v přebytku). 8

Plán prezentace

• Česká ekonomika po vstupu do EU • Reální konvergence ČR k rozvinutým zemím • Oslabení kurzu koruny a jeho důvody • Shrnutí

9

Recese české ekonomiky ve srovnání s regionem (Meziroční změna v %)

• V období 2008 až 2013 však česká ekonomika prošla dvěma recesemi, z nichž druhá (4Q11 až 1Q13) byla nejdelší recesí v novodobé české historii. 10

Reálná konvergence - HDP HDP v paritě kupních sil (per capita, průměr EU15 = 100) 110

Průměr  EU15 100 90 80 70 60 50 ČR

Slovensko

Polsko

Maďarsko

40 30 1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

2011

Zdroj: Eurostat

• Na rozdíl od ostatních zemí regionu se české ekonomice po roce 2007 nepodařilo udržet trend přibližování ekonomického výkonu k zemím EU15. 11

Reálná konvergence – čistý národní důchod Čistý národní důchod (podíl na HDP v %)

Čistý národní důchod (průměr EU15 = 100) 110

88

100

86

90

84

80

82

70

80

60

78

50

76

40

74 EU15 Maďarsko Slovensko

30

ČR Polsko

20

EU15 ČR Maďarsko Polsko Slovensko

72 70

1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

2011

1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

2011

Zdroj: Eurostat (hodnoty vyjádřené v paritě kupních sil)

• V životní úrovni (měřené ČND) Slovensko předehnalo ČR a ztrátu za námi dohání i Polsko. • Podíl českého ČND na HDP dlouhodobě klesá (snižuje se podíl rezidentů na celkových příjmech z české ekonomiky). 12

Vývoj veřejných rozpočtů Veřejný dluh (podíl na HDP v %)

Saldo veřejných rozpočtů (podíl na HDP v %) 6

90

4

80

2

70

0

60

‐2 50

‐4

40

‐6

ČR Maďarsko Polsko Slovensko

‐8 ‐10 2008

2009

2010

2011

2012

2013

ČR Maďarsko Polsko Slovensko

30 20 2008

2009

2010

2011

2012

2013

Zdroj: Eurostat

• K ekonomické recesi a oddálení oživení ČR částečně přispěla také výraznější fiskální restrikce – české veřejné rozpočty díky kombinaci růstu nepřímých daní a škrtů ve výdajích dosahovaly nižšího schodku, než u sousedních států. • Nižší míra veřejného zadlužení však činí českou ekonomiku méně zranitelnější vůči případným dalším vlnám dluhových krizí. 13

Vliv fiskální restrikce • Vládní opatření na snížení deficitu VR svým rozsahem odpovídalo opatřením slovenské vlády. • Rozdíl je ve struktuře: v ČR bylo omezení deficitu dosaženo více na úkor výdajů; především investic. • Kromě toho se ČR výrazně potýkala s problémy ohledně čerpání EU fondů.

Opatření vlády pro snížení deficitů (kumulace 2010 – 2013 v % HDP) ČR Opatření na straně příjmů

Slovensko

Polsko

1,6

2,2

0,4

Nepřímé daně

1,4

1,1

0,2

Daně z příjmu FO

0,1

0,1

0,0

Daně z příjmu PO

0,0

0,2

-0,3

Odvody na sociální politiku

0,1

0,7

0,5

3,1

2,4

3,3

Spotřeba

0,6

1,2

0,5

Náhrady zaměstnancům

0,4

0,5

0,4

Sociální dávky

0,1

0,0

0,8

Veřejné investice

1,9

0,7

1,6

4,7

4,6

3,7

Opatření na straně výdajů

Vládní opatření celkem Zdroj: Lisický a kol., ECFIN

14

Pracovní síla (věk 15 – 64 let, podíl na celkové populaci v %) 74 72 70 68 66 64 Eurozóna

62

ČR

60

Maďarsko

58

Polsko

56

Slovensko

54 1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

2011

2013

2020F

2030F

2040F

Zdroj: Eurostat; Světová banka (dlouhodobé projekce)

• Od roku 2007 poklesla pracovní síla v ČR o 3 %, tedy nejvíce ze všech zemí středoevropského regionu. • Vzhledem k dlouhodobým projekcím demografického vývoje nelze očekávat v dohledné době pozitivní obrat v nastoupeném trendu. 15

Produktivita práce

• Současná produktivita ČR odpovídá produktivitě SRN v roce 1980 a USA v roce 1970 (!). • Nezbytným impulsem k návratu na trend dlouhodobého přibližování k vyspělejším ekonomikám je tedy především zvýšení produktivity.

Produkt/hodinu v USD (přepočteno na paritu kupních sil)

Rok kdy byla produktivita srovnatelná s produktivitou ČR

44,5 50,8 27,7 49,1 49,2 21,9 37,1 35,8 26,2 23,2 29,1 41,2 44,3 42,3 56,2

1976 1980 1980 1983 1995 srovnatelné 23,2 2010 1983 1985 1991 1970 (!)

Rakousko Belgie ČR Francie Německo Maďarsko Itálie Japonsko Korea Polsko Slovensko Španělsko Švédsko Velká Británie USA Zdroj: OECD

16

Plán prezentace

• Česká ekonomika po vstupu do EU • Reální konvergence ČR k rozvinutým zemím • Oslabení kurzu koruny a jeho důvody • Shrnutí

17

Hrozba deflace v EU HICP březen 2014 (meziročně v %)

Zdroj: Eurostat

• Některé země v EU procházejí bolestným deflačním přizpůsobením, riziko deflace v eurozóně je stále považováno za hrozbu pro oživení. 18

Faktory cenového vývoje – základní pojmy

• Cenový vývoj v české ekonomice je determinován faktory • zahraničními (např. cenou surovin či zahraniční inflací), • a domácími. Ty lze dělit na • nabídkové (kurz koruny, vývoj produktivity) • a poptávkové. • Často využívaným souhrnným ukazatelem působení poptávkových faktorů je tzv. mezera výstupu. Tento ukazatel měří rozdíl mezi tzv. potenciálním produktem a produktem v běžném období. • Potenciální produkt si můžeme představit jako takovou úroveň produktu, která může být vyrobena a prodána bez dodatečných tlaků na změnu cen a zaměstnanosti.

19

Mezera výstupu (v % potenciálního produktu)

8 6 4 2 0 -2 -4 -6 I/05

I/06

I/07 HP filtr

I/08

I/09

I/10 Kalmanův filtr

I/11

I/12

I/13

I/14

I/15

Produkční funkce

• Mezera výstupu je výrazně záporná, a ani při záporných úrokových sazbách by k jejímu uzavření nedošlo před koncem roku 2015. • To znamená, že česká ekonomika výrazně zaostává za svými produkčními možnostmi a vytváří protiinflační (až deflační) tlaky. • Oživení ekonomiky od 2.čtvrtletí 2013 na tomto zatím moc nezměnilo. 20

Jádrová inflace (meziročně v %)

• Nízká pozorovaná a očekávaná inflace nebyla pouze odrazem poklesu regulovaných cen; jádrová inflace je záporná již od poloviny roku 2009. • Poprvé v moderní historii se zastavil růst cen neobchodovatelných statků (tj. služeb); a opět je nutno zdůraznit, že toto není pouze důsledek snižování cen v telekomunikacích, ale i slabé poptávky. 21

Měnověpolitické úrokové sazby 6%

5%

4%

3%

2%

1%

Lombardní sazba

2T repo sazba

7.13

1.13

7.12

1.12

7.11

1.11

7.10

1.10

7.09

1.09

7.08

1.08

7.07

1.07

7.06

1.06

7.05

1.05

7.04

1.04

7.03

1.03

7.02

1.02

0%

Diskontní sazba

• Úrokové sazby jakožto standardní nástroj měnové politiky v režimu cílování inflace narazily na podzim 2012 na svou nulovou dolní mez. • V případě potřeby dalšího uvolnění MP tak bylo nutno sáhnout k jinému nástroji a v podmínkách ČR je nejúčinnější použít kurz.

22

Měnové podmínky v dlouhodobém pohledu 40

Vývoj 2T Repo sazby (v%) a kurzu koruny k euru

9

38

8

36 CZK/EUR 34

10

2T REPO (pravá osa)

7 6

32 5 30 4 28

3

26

2

24

1

22

0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

• Stejně jako v předchozích obdobích ekonomického útlumu došlo k výraznému uvolnění měnových podmínek v obou jejich složkách, poprvé se však stala omezením nulová dolní mez úrokových sazeb.

23

Potřeba dalšího uvolnění v listopadu 2013 3M PRIBOR (v %)

• S listopadovou prognózou (2013) byl konzistentní výrazný pokles tržních úrokových sazeb zřetelně pod nulovou úroveň. • To při existenci nulové dolní meze pro úrokové sazby ukázalo na významnou potřebu uvolňování měnové politiky jinými nástroji. 24

Potenciální důsledky pasivní měnové politiky

Co by se pravděpodobně stalo, pokud by ČNB nepřistoupila k intervencím? • Nastala by deflace minimálně na 2-3 čtvrtletí; spotřebitelské ceny a ceny výrobců by klesaly přibližně o 1 %; • radost spotřebitelů z klesajících cen by kalily zprávy o omezování výroby a propouštění; • koruna by posílila a oživení ekonomické aktivity by se výrazně zbrzdilo; • dosud relativně stabilní inflační očekávání domácností a firem by zamířila dolů, což by otevíralo cestu dlouhodobé deflaci. • To vše by vzdalovalo cenový vývoj primárnímu cíli ČNB – tj. cenové stabilitě vyjádřené mechanismem inflačního cílení 2% (±1%). 25

Prognóza inflace a její naplňování (Meziroční celková inflace v %)

6

Horizont měnové politiky

5 4 3 Inflační cíl 2 1 0 -1 I/12

II

III

IV 90%

I/13 70%

II

III 50%

IV

I/14

II

III

IV

I/15

II

III

30% interval spolehlivosti

• Inflace v souladu s prognózou skokově klesla na velmi nízké, avšak kladné hodnoty; bez oslabení kurzu by byla výrazně záporná. • Oproti prognóze mírně nižší číslo souvisí s hlubším propadem regulovaných cen. • Během roku 2014 se bude inflace postupně zvyšovat k 2% cíli. 26

Prognóza inflace v dlouhodobějším pohledu (Míra inflace v %) 12 10 8 6 4 2

2014 f 2015 f

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

0

• I přes oslabení devizového kurzu bude letošní inflace druhá nejnižší za poslední desetiletí. • V průměru za roky 2014-2015 bude inflace ležet jen nepatrně pod cílem ČNB. • Rizika prognózy jsou vychýlena mírně směrem dolů. 27

Vývoj kurzu koruny 28,0 27,5 27,0 26,5 26,0 25,5 25,0 24,5 24,0 23,5 1/12

7/12

1/13 CZK/EUR

7/13

1/14

Hranice 27 CZK/EUR

• Kurz velmi rychle oslabil k hranici 27 CZK/EUR; intervence byly masivní, avšak probíhaly jen v prvních dnech. • Od té doby ČNB do vývoje kurzu v souladu s jednostranných charakterem svého kurzového závazku přímo nezasahuje. • Stávající režim potrvá přinejmenším do začátku roku 2015.

28

Hodnocení mezinárodních institucí • OECD, A. Guría, Praha, březen 2014: „Rádi bychom viděli, že intervence už nejsou nutné. Ale dokud vidíme, že nutné jsou, považujeme je za přiměřené situaci…Je třeba se vyhnout příliš extrémním výkyvům na trzích. A pokud k nim dojde, tak je (jako centrální banka) musíte zmírňovat. Nechcete mít deflaci, stejně jako nechcete mít extrémní inflaci.“ • IMF, World Economic Outlook , duben 2014: „Zkušenost České národní banky ilustruje, jak výhodné je mít k dispozici další nástroje měnové politiky v případě, že měnověpolitická sazba dosáhne nulové dolní hranice. Česká republika je malá otevřená ekonomika, a tak měnový kurz představuje účinný nástroj ovlivňování cen, a protože kurz koruny byl nadhodnocený, byly devizové intervence považovány za vhodné. Centrální banka tedy přikročila k intervencím doplněným o intenzivní komunikaci, čímž zvýšila krátkodobá inflační očekávání, ale udržela dlouhodobější inflační očekávání v souladu s cílem.“ 29

Plán prezentace

• Česká ekonomika po vstupu do EU • Reální konvergence ČR k rozvinutým zemím • Oslabení kurzu koruny a jeho důvody • Shrnutí

30

Shrnutí

• Česká ekonomika zažila v letech bezprostředně po vstupu do EU výrazné oživení ekonomického růstu, těšila se masivnímu přílivu zahraničních investic a její provázanost s vyspělejšími státy EU se výrazně prohloubila. • V posledních pěti letech však trend dohánění vyspělejších zemí výrazně oslabil. Vzhledem k nepříznivým demografickým trendům musí být hlavním cílem hospodářských politik podpora dlouhodobého růstu produktivity. • Úkolem ČNB je zajišťování cenové stability, která přispívá k rozvoji podnikatelských aktivit a k dlouhodobě udržitelnému ekonomickému vývoji. Uvolnění měnové politiky prostřednictvím devizových intervencí přispívá k odvrácení rizika deflace, k rychlejšímu návratu inflace do cíle a k rychlejšímu oživení domácí ekonomiky. 31

Děkuji za pozornost

Jiří Rusnok Česká národní banka Na Příkopě 28 115 03 Praha 1 [email protected]