Seminární práce Vít Jedlička Strana 1 / (8) 13.1.2004 Téma: Ekonomika EU – stále druhá po USA? (s důrazem na zhodnocení příčin technologického zaostávání) Úvod: Není žádným tajemstvím, že většina států západní Evropy není schopna již po několik desetiletí držet krok ve stále více globalizované ekonomice se svým největším rivalem USA. Tento vývoj s sebou nese celou řadu problémů jak v Evropě tak právě v USA, kde špatná výkonnost ekonomiky EU stojí z velké části za vysokým schodkem obchodní bilance USA1. Prosperita EU se tak stává nejen zájmem Evropanů, ale i většiny zbytku civilizovaného světa. V Evropě se stalo klišé mluvit o léku na eurosklerózu2 prostřednictvím silnější integrace, a to nejen v oblasti volného trhu, ale také v oblasti politické a měnové. V následující práci se tedy pokusím popsat jevy, které dle mého měly a mají největší vliv na špatnou ekonomickou výkonnost EU. Zmíním se také o technologickém zaostávání Evropy ve spojitosti s ekonomickým růstem a dále se budu zabývat posledním postupem institucí EU v oblasti technologického zaostávání. Celý vývoj pak zakončím zmínkou o hodnocení evropských zemí v Indexu ekonomické svobody. Obsah: Vývoj evropské ekonomické kultury Jeden z prvních, kdo si povšimnul značného rozdílu mezi evropskou a americkou mentalitou a politickou kulturou, byl Alexis de Tocqueville3. Ve své knize Demokracie v Americe (1835) popsal zásadní rozdíly mezi oběma kontinenty. Jeho hlavní postřeh, byl ten, že Američané lépe uspěli v naplňování hesel Francouzské revoluce (svoboda, rovnost, bratrství) než Francie sama. O sto let později měla Evropa možnost nejen obdivovat americký politický systém, ale také značnou ekonomickou sílu, která ukončila nejtemnější evropské období - druhou světovou válku. Po jejím skončení nabídly USA Evropě pomoc v podobě Marshallova plánu. Pomoc v této době nebyla jen v podobě finanční, ale měla i podobu ideovou. Přinesla s sebou dobrou ideu volného trhu v rámci Evropy a pomohla vytvořit dvě instituce NATO a OECD, které dodnes hrají ve světě zásadní roli. Společný trh ale evropským politikům nestačil, a tak postupně docházelo a dochází k většímu prorůstání integrace do všech oblastí života Evropana. První náznaky problému se objevily v roce 1967, kdy Jean-Jacques ServanSchreiber napsal knihu „Americká výzva“. Tato kniha varovala před vznikající technologickou mezerou mezi USA a západní Evropou. Následovně přišlo období ropné krize a stagflace a Evropa byla znovu alarmována kvůli technologickému zaostávání. V Evropě převažoval názor, že hlavním důvodem je nedostatek hospodářské a měnové spolupráce. Došlo tedy k vytvoření Hospodářské a měnové unie. V té době byla také Evropa plná euforie, která se projevila v díle Michela Alberta: Kapitalizmus proti Kapitalizmu. Ta glorifikovala úspěchy evropského takzvaného „porýnského systému“ a odporovala americkému systému. Závěr tkvěl v tom, že evropský model je nadřazený tomu americkému v tom, že upřednostňuje sociální kohezi před strohým kapitalizmem. Neuběhlo příliš mnoho času a evropská ekonomika začala upadat.
(graf 1) schématický vývoj ekonomiky USA a EU v devadesátých letech4 1
Jiří Jonáš: Jak dlouho na jeden motor?, http://www.freewebs.com/jjonas/2/227.htm Nejčastěji používáno jako souhrn vysoké nezaměstnanost, nízkého růstu HDP a vysokých rozpočtových schodů v EU. 3 Další informace http://www.tocqueville.org/ 2
4
Zdroj: Karl Ainginger: Factors explaining differences in produktivity and competitivnes, Austrian institute of economic reseach, 30.1.2002
Seminární práce Vít Jedlička
Strana 2 / (8)
13.1.2004
(graf 2) zdroj5
Ekonomický vývoj v 90tých letech Ekonomický růst se tedy po založení Evropské unie nekonal. Na ten si musela počkat až do druhé poloviny devadesátých let, kdy došlo k celosvětovém hospodářskému růstu. Tento vývoj vzbudil v řadách evropských politiků vlnu optimizmu, která je přiměla k formulování několika velice ambiciózních projektů. Lisabonská koncepce V březnu roku 2000 na summitu v Lisabonu schválila Evropská rada strategický cíl pro EU stát se do roku 2010 „nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného růstu (3%) s více a lepšími pracovními místy a s více posílenou sociální soudržností“. Tato nová strategie tedy obsahuje 9 prioritních směrů. 1. Vytvořit informační společnost pro všechny. 2. Vytvořit evropský výzkumný prostor. 3. Odstranit překážky pro podnikání. 4. Uskutečňovat ekonomickou reformu a dokončení vnitřního trhu. 5. Vytvořit integrované vnitřní trhy. 6. Lépe koordinovat makroekonomické politiky. 7. Provádět aktivní politiku zaměstnanosti. 8. Modernizovat evropský sociální model. 9. Provádět politiku udržitelného rozvoje. 6 Rok 2000 byl ještě relativně úspěšný. V hodnocení ze Stockholmu (2001) stojí, že se „podařilo vytvořit okolo 2,5 miliónu nových pracovních míst. Ve Stockholmu byl tedy k lisabonské strategii přidán další ekonomický rozměr. V roce 2002 se Evropská rada usnesla, že do roku 2010 zvýší výdaje na výzkum a rozvoj ze současných 1,9 na 3% HDP. Na tom asi na první pohled není nic špatného (USA 2,8% a Japonsko 3% HDP ročně investují do inovací). Problém je v tom, že Evropa se chystá toto zvýšení udělat cestou státních, ať už přímých nebo nepřímých dotací do výzkumu, (zvýhodnění) inovací ve vybraných soukromých podnicích. Závěry z Bruselu7 V září 2003 se summit EU v Bruselu se už nenesl v tak optimistickém duchu. Francie i Německo prožívaly silnou ekonomickou stagnaci. Přesto se evropští politici shodli na řešení situace neobvykle rozsáhlou průmyslovou politikou. Dohodli se na tom, že během příštích 10 let vynaloží 220 miliard euro na výzkum a vývoj a na stavbu mostů a železnic. Tím podle předsedy evropské komise Romana Prodiho vytvoří na půl miliónu pracovních míst a tempo růstu ekonomiky se zvýší o jedno procento. Tento projekt stavění mostů a železnic svým rozsahem velmi připomíná americký „New Deal“8. V minulosti už se ale několikrát podařilo 5 6
7 8
Centrum pro ekonomiku a politiku, Newsleter 11/2002 Luděk Urbán: Mezinárodní politika 12/2003, Lisabonská strategie, Rámec, stav vyhlídky Joshua Livestro: Bush Boom, Euro Bust, www.techcentralstation.com, 10.11.2003 Joshua Livestro: Bush Boom, Euro Bust, www.techcentralstation.com, 10.11.2003
Seminární práce Vít Jedlička Strana 3 / (8) 13.1.2004 prokázat, že americký „New Deal“ spíše prohloubil a prodloužil celou hospodářskou krizi 30tých let9. V oblasti investic do výzkumu se nová evropská politika také zdá být více než sporná. Chybou je domnívat se, že by tyto investice měly být investicemi evropských vlád nebo Evropské komise, které již mnohokrát prokázaly, že neomylně přiznávají podporu neschopným a krachujícím firmám. Např. holandský průmyslový gigant Philips získal během 80. a 90. let jak od Delorsovy Evropské komise tak od řady národních vlád miliardy euro dotací na výzkum a vývoj megachipů, plochých LCD obrazovek a high-definition televizí. Všechny tyto projekty znamenaly pro Philips obchodní neúspěch. Ovšem díky rozsáhlé síti politických kontaktů Philips dál získává masivní dotace a pobídky na další projekty. Ukazuje se , že v EU je důležitější boj o vládní dotace a známosti než konkurence na volném trhu a znalosti.10 Výsledky Lisabonského úsilí Od Lisabonského summitu vydává speciální agentura Cordis na základě informací z Eurostatu každým rokem takzvanou výsledkovou inovační tabuli11. Toto celoevropské hodnocení se věnuje současně pozici a trendům v oblasti evropských inovací. Z poslední zprávy vydané na konci roku 2003 vyplývají pro EU vysoce nepříznivá zjištění. Nejen že USA většinou nedohání, ale asi v polovině ukazatelů se od výkonů USA přímo vzdaluje. Čísla, která ve zprávě najdeme, nám například prozradí, že USA se nechává celkově patentovat v Evropě víc věcí než sami Evropané. USA tedy s výjimkou jednoho vede ve jedenácti z dvanácti ukazatelů. Jediný ukazatel, v které EU vede před USA, je počet vystudovaných inženýrů.
Zdroj: Cordis: European Inovation Scoreboard, November 2003
Dalším zajímavým údajem, který v této zprávě najdeme, je graf trendů, které jsou nejen v zemích Evropské unie, ale také v zemích EFTA, přistupujících zemích, Japonsku a USA. Máme tedy možnost porovnat celkovou mírů inovaci ve všech těchto státech naráz. Osa X nám zde ukazuje dlouhodobý trend a celkovou míru inovací a osa Y vyjadřuje krátkodobější trend. Z grafu vyplývá, že v míře inovací celkově nejdynamičtější jsou severské státy Finsko a Švédsko. Jejich úroveň je porovnatelná s USA i s Japonskem. Nejhorší vývoj na druhou stranu vykazují velké evropské státy jako Francie a Německo. Zdaleka nejhůř si pak z EU vede Itálie. Všechny přistupující státy do EU vykazují solidní změnu v trendu, která je způsobena odlivem technologií ze zápasní Evropy, ale také jejich nízkou startovní pozicí. Nejlépe z nich si pak vede Estonsko a Litva. Ze států EFTA vyniká nejvíce Island. V sedmi indikátorech z dvanácti jsou státy EFTA výkonnější než nejlepší stát EU.
9
Milton a Rose Friedmanovi: Svoboda volby, http://www.libinst.cz/sv/kapitola3.php3 nebo Gary Best: Pride, Prejudice and Politics 10 Lassez Faire 2003/11 - využívám jejich překlad článku Joshua Livestry 11 Cordis: European Inovation Scoreboard, November 2003
Seminární práce Vít Jedlička
Strana 4 / (8)
Výše daní a daňové škrty a deficity veřejných financí Předpokládaný názor, že snížení daní přispívá k ekonomické vitalitě, by ještě nedávno připadal překvapující mnoha evropským vládám, které nyní začínají adoptovat americký styl ekonomické politiky, protože tato politika přinesla Americe značný náskok před ekonomikou evrozóny. Poslední údaje indikují, že americký HDP rostl v minulých 12 měsících 12krát rychleji, než kombinovaný HDP všech zemí eurozóny. Vskutku byl výkon 12 zemí eurozóny v posledních pěti letech hořkým zklamáním. V srdci této slabé výkonnosti leží Francie a Německo, které dohromady dávají zhruba polovinu HDP eurozóny.
13.1.2004
Země Austrálie Rakousko Belgie V. Británie Kanada Dánsko Francie Německo Itálie Japonsko Nizozemí Španělsko Švédsko Švýcarsko USA Eurozóna Zdroj
Růst HDP V% 2 0,7 0,8 2 1,6 -1 -0,3 -0,2 0,3 3 -1,2 2,3 1,1 -1 2,5 0,2
Nezaměstnanost 1.6.200 2 1.6.2003 5,8 6,2 4,5 4,3 13,2 12 5 5,2 8 7,7 6,1 5,1 9,6 9,1 10,5 9,8 8,7 9 5,1 5,5 5,3 4,2 11,4 11,4 5,4 4,1 3,7 2,6 6,1 5,7 8,8 8,4
Není proto překvapení, že jak Francie tak Německo prochází procesem snižování daní ve snaze zrychlit růst ve svých ekonomikách, které uplynulých šesti měsících značně zeslábly v - těch samých měsících, ve kterých americká ekonomika ukázala známky daleko silnějšího zotavení. Jak ukazuje tabulka zvětšování rozdílu ve výkonu americké a evropské ekonomiky se odehrává hlavně v důsledku recese v několika evropských zemích. Daňové škrty však, stejně jako v USA, šly hlavně na úkor silného rozpočtového schodku, který jak u Francie tak u Německa překročil 3% definovaná v evropském Paktu stability. Tyto schodky se však díky měnové unii špatně podepisují na výkonech celé unie i státu, který schodky využívá k rozproudění vlastní ekonomiky.12 O celkovém přínosu měnové unie pro ekonomiky EU se začíná čím dál tím více polemizovat. Varovné jsou například závěry z konference o budoucnosti eura konané ve Washingtonu pod záštitou Cato institutu a časopisu The Economist, který varuje před tím, že po zavedení dolaru v Americe trvalo celých 150 let, než výhody začaly převažovat nad nevýhodami zavedení.13 Míra státního přerozdělování 12 13
bližší informace na www.petrmach.cz záznam z konference na http://www.cato.org/events/monconf21/program.html
Seminární práce Vít Jedlička Strana 5 / (8) 13.1.2004 Jak můžeme vysledovat z tabulky (1), vývoj státního přerozdělování během století rostl významným tempem. Vidíme však také, že velké evropské státy šly tímto tempem poněkud rychleji, než to bylo u obou konkurenčních vyspělých center. Dle slov našeho předního ekonoma Roberta Holmana: „Jak vidíte, podíl veřejných výdajů v ČR na HDP je poměrně vysoký. Znamená to, že je u nás kolem 40 % vytvořeného HDP přerozdělováno prostřednictvím veřejných rozpočtů. V tom se ale nikterak nevymykáme průměru vyspělých zemi, zejména evropských, jak ukazuje tabulka (tab. 1). Evropské země mají všeobecně vyšší podíl veřejných výdajů než zámořské hospodářské velmoci - USA a Japonsko. Ale tabulka ukazuje jinou zajímavou věc. V posledním století se podíl veřejných výdajů ve všech zemích neustale zvyšoval. K hlavním důvodům patří rostoucí význam veřejných statku ve vyspělých společnostech a intenzivnější přerozdělování. Ale nezanedbatelnými příčinami jsou také tlaky zájmových skupin a bujeni byrokracie. Irsko může být použit použito jako praktický příklad uskutečňování správného trendu v politice státu v zájmu ekonomického růstu. Okolo roku 1950 veřejné výdaje v Irsku činily okolo 50% HDP.Potom nastartovalo proces snižování daní a zmenšování výdajů vlády. Okolo roku 1989 byl podíl vládních výdajů na HDP už je 40% a během devadesátých let klesnul až na 30%. V důsledku toho se Irsko stalo druhou nejvíce prosperující evropskou ekonomikou po na ropu bohatém Norsku. V roce 1975 průměrný HDP na hlavu činil pouze 42% HDP v USA. Od té doby šel růst v Irsku tak rapidně nahoru, že současné HDP na hlavu představuje asi 94% HDP USA a je okolo 25% vyšší než HDP Francie nebo Německa. Vývoj veřejných výdajů ve vyspělých zemích v %HDP Zdroj: Robert Holman: Ekonomie, 2001, strana 617 187 191 192 193 196 198 Tab. 1 0 3 0 7 0 0 1994 Francie 12,6 17 27,6 29 34,6 46,1 54,9 Itálie 11,9 11,1 22,5 24,5 30,1 41,9 53,9 Německo 10 14,8 25 42,4 32,4 47,9 49 Britanie 8,3 9,1 15,4 20,7 27,9 42,6 47,2 Japonsko 8,8 8,3 14,8 25,4 17,5 32 35,8 USA 3,9 1,8 7 8,6 27 31,8 33,5
Liberalizace v EU je kontroverzní Jak je vidět na celé řadě ukazatelů mezi zeměmi EU panují značné rozdíly, proto je hodnocení celé Unie věcí vždy dosti nepřesnou. Přesto se dá určitým způsobem zobecnit, že věci, které v členských státech EU zavádí, na jedné straně přispívají k deregulaci a na druhé vytváří řadu regulací v podobě výjimek, „akčních plánů“ a regionálních politik.14 Zaleží tedy na každé jednotlivé zemi EU, jaký z těchto proudů převažuje. Bohužel, se ukazuje, že pro většinu států je vždy jednodušší implementovat nějaký plán evropské unie, než například liberalizovat problémové hospodářské odvětví.15
14
www.euroskeptik.cz
15
Donald D. Utt, Ph.D. Backgrounder: Have tax cuts save America from Eurosclerosis, www.heritage.org, 7.11.2003
Seminární práce Vít Jedlička Strana 6 / (8) 13.1.2004 Index ekonomické svobody Zajímavá, ale pro EU také velmi výstražná jsou čísla každoročně zveřejňována kanadským Fraser institutem v Indexu ekonomické svobody (2003). Tato čísla, jak dále statisticky vyplývá, se dají dát do přímé souvislosti s tempem ekonomického růstu (jak dokazují exhibit 5 a 8)Není náhodou, že se Finsko nachází na prvním místě na světě ve svobodě podnikání a současně je jedním ze dvou nejlepších inovátorů v EU. Je také vidět, že první prví šestka zemí s nejsvobodnějšími podmínkami pro podnikání je také vedoucí šestkou v EU v míře inovací. Od míry regulace na trhu práce a celkového hospodářského růstu se zase dá patřičně odvodit míra nezaměstnanosti ve vyspělých zemích. S těchto statistik tedy vyplývá neslučitelnost cílů, které si EU vytyčuje. Cíle jako aktivní politika zaměstnanosti či podpora informačních technologií pouze zvětšují celkové zásahy do ekonomiky a vytlačují tím soukromý sektor, čímž zvyšují nezaměstnanost. Další z mýtů, které výzkum vyvrací, je, že kapitalizmus, pokud není korigován sociální politikou, vytváří značně rozdíly mezi příjmy nejchudších a nejbohatších. Jinak také často formulováno jako idea, že vyšší ekonomická výkonnost je kompenzována vyšší sociální nerovnosti. I tento mýtus zpráva vyvrací (exhibit 7). Problém EU nespočívá pouze v neslučitelnosti jejich cílů, ale také ve stálé neschopnosti uvádění dohodnutých politik do praxe, jako například liberalizace, nebo spíš její nedostatek v sektoru energií, transportu a poštovních služeb16 Následující tabulka obsahuje údaje z Ekonomického indexu svobody, které jsou pro EU nejbolestnější. Státům byly udělovány body od 1 do 10 podle srovnatelných kritérií. 10 znamená nevíce svobodnou ekonomiku. 1 by naopak znamená absolutní nesvobodu. Některá čísla, která v indexu vidím, se jeví opravdu hrozivá. Zvláště když přihlédneme k pořadí, které země obsadila ve světovém žebříčku. Například Francie (121.) je v míře velikosti vlády na tom hůře než Čína (11). Pokud je číslo ztučněno, znamená to, že je země v daném ukazateli méně svobodná, než je průměr v EU.
16
Donald D. Utt, Ph.D. Backgrounder: Have tax cuts save America from Eurosclerosis, www.heritage.org, 7.11.2003
Strana 7 / (8)
Seminární práce Vít Jedlička Míra státní ho přero zdělo vání velik EU a index světové ost daní a ekonomické státní svobody 2003 ch www.fraserinstitute.ca data vybral Vít Jedlička transf .
!Česká republika
4,5
Belgie Itálie Portugalsko Francie Německo Španělsko Rakousko Nizozemí Irsko Švédsko Dánsko Velká Británie Finsko Eurozóna USA USA-EU
4,6 4,6 5,1 2,8 4,2 5,0 4,8 4,6 6,1 3,0 3,9 6,6 4,5 4,6 7,3 2,7
Poř adí ve svět ové m žebř íčku
99
97 96 85 121 107 86 88 93 55 119 114 42 101 92, 7 22 -71
Regu lace kapit álu, práce a podn ikání
5,8 5,9 5,1 5,9 6,2 5,4 6,3 6,0 6,8 6,7 6,1 6,9 7,7 6,7 6,3 7,8 1,5
poř adí
60
51 96 50 35 82 28 44 15 19 38 11 3 17 35, 9 2 -34
Reg ulac e kapi tálu
6,8 8,4 6,8 8,0 8,2 7,7 8,1 7,9 9,1 8,2 8,4 9,4 9,2 8,7 8,4 9,2 0,8
poř adí
67
21 68 34 27 40 29 36 10 26 19 4 7 17 25 8 -17
Reg ulac e na trhu prác e
5,4 4,9 3,6 4,6 5,0 2,8 5,0 4,2 5,2 5,5 3,4 4,7 7,1 3,6 4,6 7,3 2,7
poř adí
32
45 76 54 41 80 40 65 35 30 78 49 5 77 52 3 -49
Reg ulac e pod niká ní
poř adí
Poř adí na kter ém se zem ně umí stila pod le ino vač níh o žeb ř. žeb říčk u
5,1 4,5 5,0 5,2 5,3 5,6 5,8 5,9 6,0 6,3 6,5 6,6 6,8 7,9 6,0 6,9 0,9
57 39 34 32 24 22 21 20 16 12 10 9 1
5 6 2 4 3 1
13.1.2004 Nálezy Frazer institutu dokládají, že míra ekonomické svobody je v přímé úměře k výkonům ekonomiky dané země. Na ose X grafu jsou rozděleny státy do pěti skupin podle míry ekonomické svobody. Osa Y pak ukazuje jednotlivé ukazatele ekonomický růst (exhibit 8), HDP na hlavu (exhibit 5) a příjem dolních 10% obyvatelstva a jejich parita kupní síly.
Seminární práce Vít Jedlička
Strana 8 / (8)
13.1.2004
Závěr: Nezbývá tedy než doufat, že veřejnost EU se po dlouhodobé nefunkčnosti současného zaostávajícího systému začne ptát svých politiků, kteří pro ní už nebudou moci dále nacházet konejšivé a zastírající fráze a nefunkční ambiciózní projekty. Evropský sociální polštář v podobě moderního „Welfare state“ bude v budoucí době stále více konfrontován se sílící globalizaci přinášející konkurenční tlaky jak z východu v podobě sílící a liberalizující Číny a Ruska tak ze západu v podobě super-silných USA. Východisko pro Evropu poté nebude už další uzavírání a posilování vnějších hranic nebo sjednocování vnitřních daní, ale pouze tvrdá konfrontace se svými konkurenty. Tedy pokud se nechceme stát regionem, kde se turistika stane hlavním příjmem a kam se milióny Japonců a Číňanů budou jezdit dívat na středověké památky, popřípadě moderní mohyly bruselského byrokratizmu. Ko Ko lik dní to trv á
lik je tře ba list in
USA 7< Dánsko 4 Litva 11 Nizozemí 11 Velká Británie 18 Itálie 23 Rakousko 29 Polsko 31 Finsko 33 Německo 45 Belgie 56 Francie 53 Maďarsko 65 Česko 88 Portugalsko 95 Slovensko 98
4 4 7 7 6 9 9 12 4 9 7 10 5 10 11 10
Jak se zakládá firma v Evropě a v USA; zdroj www.ihned.cz a Světová banka
17
17
Zdroje: [3] Donald D. Utt, Ph.D. Backgrounder: Have tax cuts save America from Eurosclerosis, www.heritage.org, 7.11.2003 [4] European Innovation Scoreboard 2003, November 2003, Cordis [5] Hans H.J. Labohm: Eliminating Eurosclerosis, www.techcentralstation.com [6] James Gwartney, Robert Lawson: Economic Freedom of the World, 2003 Annual Report [7] Joshua Livestro: Bush Boom, Euro Bust, www.techcentralstation.com, 10.11.2003 [8] Karl Ainginger: Factors explaining differences in produktivity and competitivnes, Austrian institute of economic reseach, 30.1.2002 [9] Lenka Zlámalová: Stát reguluje víc, než je v EU běžné, hn.ihned.cz 8.1.2004 [10] Luděk Urbán: Mezinárodní politika 12/2003, Lisabonská strategie, Rámec, stav vyhlídky [11]Milton a Rose Friedmanovi: Svoboda volby, http://www.libinst.cz/sv/kapitola3.php3 [12] Robert Holman: Ekonomie, C.H. Beck, 2001 [13] Tomáš Veselý: Mezinárodní politika 12/2003 [14] Jiří Jonáš: Jak dlouho na jeden motor?, http://www.freewebs.com/jjonas/2/227.htm
Na závěr tedy ještě přehled o tom, jako moc byrokracie v evropských zemích přeje zakládání nových firem. Zdroj: Lenka Zlámalová: Stát reguluje víc, než je v EU běžné, hn.ihned.cz 8.1.2004 a Světová banka
