Německo, Rakousko KEU 4
Východiska po 1945 • Před 1945: podřízení ek. válečným účelům • Centrálně plánovaná ekonomika • Přídělový systém při ponechání soukromého vlastnictví • Regulace zahraničního obchodu • Cenové a mzdové stropy • Po 1945: 4 zóny – USA, VB, Fr, SSSR • Program 4D - demokratizace, denacifikace, demilitarizace a dekartelizace
Východiska po 1945 • • • •
Vznik politických stran – CDU/CSU, FDP, SDP 1947 – Bizonie – USA, VB 1948 – Trizonie – základ BRD 23. květen 1949 vznik Spolkové republiky Německo (SRN) • 1948 – 1952: čerpání Marshallova plánu • 7. říjen 1949 založena Německá demokratické republika (NDR)
Východiska po 1945 • • • •
1949 – svobodné volby – CDU/CSU + FPD Kancléř Konrád Adenauer Ministr hodpodářství Ludwig Erhard Cíle Adenauera: – Odříznutí se od minulosti – tj. orientace na Západní Evropu (Francii), odklon od pruského militarismu a protestatismu, zastánce minimálního státu
Měnová reforma • Po 1945 – hyperinflace způsobená financováním války • Nutnost obnovení důvěryhodnosti měny současně s tržními reformami • 1948 – Zákon o zásadách hospodaření a cenové politiky po měnové reformě • Zrušeno 90 % cenových předpisů, neplatil již mzdový strop
Měnová reforma • Výměna peněz v poměru 100:6,5 • Z oběhu staženo 93 % peněz • Mzdy, důchody a nájemné byly vypláceny v poměru 1:1 • 1952 - Zákon o vyrovnán škod - vyrovnání nákladů způsobených válkou a poválečným uspořádáním
Hospodářská politika v 50. letech • Nutný právní rámec a nová ústava pro fungování tržní ekonomiky • Vytvoření konkurenčního prostředí • Stabilita měny • Ochrana hospodářské soutěže • Sociální konsenzus ve společnosti ALE • Pevné ceny základních surovin, energie, potravin, nájemného
Hospodářská politika v 50. letech • Tzv. sociálně tržní hospodářství (Sozialmarktwirtschaft) • Proexportní zaměření • Protiinflační a proinvestiční charakter 50. léta • Příznivý cenový vývoj • Vysoká tempa růstu HDP • Klesající nezaměstnanost (1950 – 12%) • Vytvoření odborů podle britského vzoru
Hospodářská politika v 50-60. letech • Konec 50. let – nedostatek pracovních sil • Gastarbeiteři – díky vysokým tempům růstu • 1961 – Berlínská zeď – konec přílivu uprchlíků z NDR • 70. léta – 2 miliony cizinců – Turecko, Jugoslávie, Itálie • Sociální politika – bytová výstavba • 1957 – důchodová reforma – penze navázány na výši platů
Keynesiánství 1966 - 82 • 1966 – recese hospodářství • Úsporná opatření po volbách – prohloubení dopadů • Rostoucí vliv SPD • Od 1967 – velká koalice • Příklon ke keynesiánství, odklon od ordoliberalismu • Růst státních zásahů
Keynesiánství 1966 - 82 • 1967 - Zákon na podporu stability a růstu hospodářství – stabilita cen, vysoká zaměstnanost, vnější rovnováha při přiměřeném hospodářském růstu – magický čtyřúhelník • Dopady: růstu státních výdajů, zadlužování státu, daňové úlevy a podpora poptávky • Konec 60. let inflace jako důsledek odbory požadovaného růstu mezd • 70. léta – stabilita měny (jediný cíl)
Keynesiánství 1966 - 82 • 1972 – volby vyhrává SPD, kancléř Willy Brandt • Větší práva zaměstnancům, organizace veřejných prací • Další tlak na fiskální politiku, růst zadlužení • Nastartování tzv. Ostpolitik • 1977 – Program pro budoucí investice zvýšené výdaje do infrastruktury – druh fiskálních stimulů • 1982 – třetí pokles ekonomiky
Hospodářská politika 80. let • 1982 – CDU vyhrála volby, ve vládě s FDP, kancléř H. Kohl, kancléřem do 1998 • Omezení fiskálních výdajů, stabilizace rozpočtu • Omezení sociálních výdajů • Ústup od zásahů do ekonomiky • Snížení daňové zátěže podniků • 1989 – téměř vyrovnaný rozpočet, ale podíl dluhu na HDP byl 50%
Znovusjednocení • 9.11. 1989 – pád berlínské zdi • 1. 7. 1990 – Smlouva o hospodářské, měnové a sociální unii • Hospodářská unie – centrální plánování nahrazeno sociálně tržním modelem • Soukromé vlastnictví, svoboda podnikání, neregulované ceny a volná směnitelnost DM • Převzetí bankovního i daňového systému
Znovusjednocení Měnová unie: • Zákonná měna DM, směnný poměr 1:1, platy a část úspor vyměněny 2:1 • Na černém trhu – 7:1 • Dopad: silné nadhodnocení východoněmecké měny • Bundesbanka – jediná CB
SNR vs. NDR 1991 - 2008
Důsledky sjednocení • Kolaps výroby na východě • Nárůst nezaměstnanosti trvalého charakteru • 1992 – transfery 95 % HDP nových zemí, 1996 – 34% • Cca 50% transferů – náklady sociálního charakteru • Momentálně tvoří transfery cca 3 % federálního HDP
Důsledky sjednocení • Transfery: infrastruktura, veřejné budovy, životní prostředí • Tzv. Solidaritätssteuer – forma zdanění příjmu určená na obnovu nových spolkových zemí • Celkové odhadované náklady na sjednocení cca 1.3 bln eur • V. Německo ztratilo cca 9 % své populace • Saldo migrace 1990 – 2008: 1,5 mil. osob
Důvody „neúspěchu“ • Šoková terapie bez „přechodného“ období – nárazové vytvoření vnitřního trhu • Tlak německých odborů na výši mezd na Východě – vysoké jednotkové pracovní náklady • Mnoho podniků prodáno za 1DM a restrukturalizováno
Jednotkové náklady na prac. sílu
Konec 90. let • Nespokojenost s ekonomickým a politickým vývojem v obou částech země • Na Východě tzv. Ostalgie • CDU – problém s úplatkářskou aférou kancléře H. Kohla, pokles preferencí • 1998 – spolkové volby a vítězství SDP • Vytvoření koalice se Zelenými • Kancléř G. Schröder (1998 – 2005)
Agenda 2010 • 2002 – 2. vítězství G. Schödera – socialisté u moci se zelenými (Die Grünen) • Ekologická daň • Reforma zdravotnictví - poplatky za návštěvu ordinace, spoluúčast • 2001 – reforma penzijního systému soukromého penzijního připojištění se státní podporou • Pokles daně z příjmu právnických a fyzických osob
Agenda 2010 • Pokračování reforem zdravotnictví či penzijního systému • Cíl: zvýšit konkurenceschopnost Německa snížením daňové zátěže a odvrátit negativní dopad demografického vývoje • Reformy trhu práce tzv. Harz I – IV zjednodušení pro fyzické i právnické osoby • Snížení dlouhodobé nezaměstnanosti
Reformy Hartz • Cíl: snížit nezaměstnanost na polovinu z čtyř milionů osob na dva • Podpora v nezaměstnanosti: • Před reformou: 60 % mzdy po dobu maximálně 32 měsíců • Reforma: ALG 1 a ALG 2 • ALG 1: max. 12 měsíců (původní podpora odvíjející se od výše platu)
Reformy Hartz • • • •
ALG 2: osoby žijící samostatně 347€ osoby žijící v manželství 312 € lidi ve věku 14-25 let 278 € práci nezaměstnaných se nevylučuje s pobíráním státní podpory tzv. 1 euro job • Mini-jobs: 400 euro • Midi-jobs: do 800 euro + osvobozen od daně, ale platí pojištění
Reformy Hartz • Důsledky reformy: • Pokles nezaměstnanosti a dlouhodobé nezaměstnanosti zejména původních vyšších příjmových skupin • Reforma soc. zákoníků tzv. Sozialgesetzbuch • Pokles popularity, předčasné volby - 2005
Období velké koalice • 2005 – velká koalice, kancléřka A.Merkelová • Návrat k magickému 4úhelníku + ekologie • Trh práce – problém rigidity trhu a pozice odborů • Trvající přechodné období pro EU-10+2 do 2011 • Odliv mozků – lékaři, techničtí odborníci, VŠ učitelé, zejména do V. Británie, USA, Švýcarska
Období velké koalice • Cenová hladina – relativně bez problémů, míra inflace nižší než referenční hodnota Maastrichtských kriterií • Zahraniční obchod – do 2007, největší exportér světa • Relativně vysoká míra otevřenosti ekonomiky cca 38 % • Dlouhodobě přebytky BÚ platební bilance
Opatření v krizi roku 2008 • Výrazné fiskální stimuly • Problém – pokles zahraničního obchodu • Vyšší míra úspor a nižší míra spotřeby v domácí ekonomice • 2008 – Konjunkturpaket cca 50mld EUR • Opatření kurzarbeit, šrotovné, zrychlené odpisy, minořádné odpisy pro malé podniky, investice do infrastruktury
Opatření v krizi roku 2008 • • • • •
2009 – Konjunkturpaket II – 50 mld. Eur Snížení daně z příjmu, zvýšení přídavků na děti Aktivní politika zaměstnanosti Investice do infrastruktury, zelených energií Září 2009 – volby- koalice CDU/FDP – lze očekávat liberálnější politiku, radikálnější reformy
Hospodářská strategie po krizi • Omezení budoucího zadlužení • Federální rozpočet: od 2015 nové dluhy ve výši max. 0,35% HDP • Spolkové země: od 2020 nesmějí tvořit žádné nové dluhy • Malé a střední podniky: tzv. mikrokredity • Do 2011 : snížení byrokratických nákladů o 25% oproti stavu v roce 2006
Aktuální hospodářská situace • • • • •
Po 2009 – hospodářský motor EU Profituje z reforem Schröderovy vlády Trvalé přebytky běžného účtu PB Největší vliv na rozhodování v eurokrizi Snaha o export německého hospodářského modelu na jih Evropy • 2011-2012 – iniciativy paktu fiskální stability • Konec 2011 – zpomalení tempa růstu
Aktuální hospodářská situace • 2013 – volby, vítězství CDU: 3. kancléřské období A. Merkel • Od 2014 – velká koalice s SPD • Témata voleb: – – – –
Zavedení minimální mzdy dle sektorů a spolkových zemí Energiewende Pozice Německa v eurokrizi (bankovní unie atd) Povinná místa v jeslích pro děti starší 1 roku
Míra nezaměstnanosti, %
•
http://www.pub.arbeitsagentur.de/hst/services/statistik/000000/html/start/gif/b_aloq_zr.shtml
Makroekonomická situace Německa (EUROSTAT)
Rok
2008
2009 2010 2011 2012 2013 2014
Tempo růstu HDP
1,1
-5,1
3,7
3,0
0,7
0,4
0,1
Míra inflace
2,8
0,2
1,2
2,5
2,1
0,6
0,2
Míra nezaměstnano sti
7,5
7,8
7,1
5,7
5,5
5,1
4,9
Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP
-0,1
-3,2
-4,3
-0,8
0,1
0,1
NA
Veřejný dluh (podíl na HDP)
66,7
74,5
82,5
80,0
81,0
78,4
NA
Export Německa • • • •
Do 2008: největší exportér světa (2009: Čína) 2009/10: hospodářské oživení po krizi Typický znak PB: přebytky OB Export: sofistikované průmyslové produkty s vysokou přidanou hodnotou • Největšími německými vývozci jsou Severní PorýníVestfálsko, Bádensko-Virtembersko a Bavorsko, následovány Dolním Saskem a Hesenskem (více než 60 % zcela převažující vliv)
Vývoj zahraničního obchodu
Vývoj zahraničního obchodu (EUROSTAT)
Rakousko
Obecné informace • • • • • •
Počet obyvatel: 8,3 milionu Rozloha: 83 870 km² Vstup do EU: 1995 Prezident: Heinz Fischer, volený na 6 let Premiér: Werner Faymann Vláda: od 2013, pokračující velká koalice SPÖ a ÖVP
Obecné informace • Parlament: – Národní rada, Nationalrat, má 183 členů, kteří jsou voleni v přímých všeobecných volbách na dobu pěti let. – Spolková rada, Bundesrat, zastupující jednotlivé spolkové země
• 9 spolkových zemí a 15 statutárních měst
Politický systém Politické strany: •ÖVP – lidová strana •SPÖ – soc. dem. •Grünen – zelení •FPÖ – svobodná strana •BZÖ – Bündnis Zukunft Österreich
Hospodářský vývoj po 1945 • 1945: rozdělení na 4 okupační zóny • 1947: přijetí Marshallova plánu • 26.10. 1955: Staatsvertrag: zisk suverenity a vyhlášení neutrality Rakouska po podpisu se SSSR • Zakotvení neutrality v ústavě
Hospodářský vývoj po 1945 • 1947 – 66 : období vlády velké koalice ÖVP a SPÖ • Měnové reformy, Čerpání Marshallova plánu • Realizátor reforem – Reinhard Kamitz, ministr financí • 1955: vstup od OSN (70. léta: Vídeň sídlo OSN) • Budování sociálně tržní hospodářství • 1955 – všeobecné pracovní pojištění • 1959 – 45hodinový pracovní týden
Hospodářský vývoj po 1945 • 50. a 60. léta: období hospodářské obnovy • Vysoký ekonomický růst, plná zaměstnanost a nízká nezaměstnanost • Silná pozice odborů v rámci tripartity • Velký podíl průmyslové výroby v rukou státu • Zejména síťová odvětví, banky, prům. podniky • Vedeny jako akciové společnosti státu
Hospodářský vývoj 60. a 70. léta • 1967-1983 – vláda sociálních demokratů, kancléř Bruno Kreisky, původně ministr zahraničí • 1968 – nový hospodářský plán, ale obtížná realizace • 1970 – menšinová vláda soc. demokratů • Snaha o obnovení sociálního smíru • 1971 – většinová vláda • Příznivý ekonomický vývoj do roku 1975
Hospodářský vývoj 60. a 70. léta • • • • •
Opatření po ropných šocích po roce 1975 Tzv. austrokeynesianismus Snaha o udržení plné zaměstnanosti Ekonomie poptávkové strany Mzdy a ceny stanoveny na základě dohody tripartity • Udržení silné měny • 1976: fixní kurz mezi DM a šilinkem
Hospodářský vývoj 60. a 70. léta • • • • •
Důsledky: Nejprve pokles nezaměstnanosti, zejména díky vysokému podílu státu, inflační tlaky Hluboké deficity státního rozpočtu 1982: deficit ve výši 5,6 % HDP Vysoký růst nezaměstnanosti mladých lidí (babyboom generace) -> nutnost reforem, restrukturalizace, fiskální konsolidace
Hospodářský vývoj 80. léta • 1978 – odmítnutí jaderných elektráren v referendu • 80. léta: po krizích a ropných šocích tlak na modernizaci ekonomiky, propad zestátněného průmyslu • 1983 – volby – vláda socialistů se svobodnými demokraty, kancléř Fred Sinowatz • 1986 – velká koalice socialisté a lidovci – kancléř Franz Vranitzky • 1989 – nárůst zahraničně politické role Rakouska díky pádu železné opony
Hospodářský vývoj 80. léta • Nový směr hospodářské politiky Znaky: • Privatizace, deregulace hospodářství • Konsolidace rozpočtu a snížení rozpočtových deficitů • Rostoucí míra nezaměstnanosti (1981: 1,5 %; 2. polovina 80. let: 6 %, 90. léta: 7 %)
• Strukturální krize (př. těžký průmysl ve Štýrsku, textilní průmysl ve Vorlabersku)
Hospodářský vývoj po 1989 • Pokles významu státního sektoru • Změna v tocích FDI z čistého příjemce na čistého investora • Růst exportů, reorientace na EU-10 • Zmenšení významu německé ekonomiky pro obchod • Internacionalizace rakouských firem • Z EU-15 profituje nejvíce z východního rozšíření
Hospodářský vývoj po 1989 • • • •
90. léta – období ekonomického růstu Jeden z nejbohatších států Západní Evropy Důraz na životní prostředí a školství Problémy – vysoký podíl průmyslu na HDP (40%) • Příliš nákladná sociální síť, brzký odchod do důchodu • 1995 – vstup do EU po rozpadu SSSR
Ekonomika Rakouska • Dlouhodobý ekonomický růst lehce nad průměrem eurozóny • Rozsáhlý sociální systém, budování státu blahobytu • Výdaje státu/HDP: 52 % (2013) • Soc.partnerství (Soz. Partnerschaft) zastřešuje 5 subjektů • • • • •
Vláda Federální komora průmyslu a obchodu Agrární spolková komora Federace svazu práce Komora pracovníků
Makroekonomická situace Rakouska (EUROSTAT)
Rok
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Tempo růstu HDP
1,4
-3,8
2,3
2,8
0,9
0,2
0,7
Míra inflace
3,2
0,4
1,7
3,6
2,6
2,1
1,6
Míra nezaměstnano sti
4,4
3,8
4,4
4,2
5,2
4,9
5,0
Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP
-0,9
-4,1
-4,4
-2,5
-2,5
-1,5
NA
Veřejný dluh (podíl na HDP)
63,9
69,5
71,8
72,8
74,0
75,0
NA
Východní rozšíření a Rakousko • Vysoký objem FDI (3. největší investor po N, Niz.) • Zdvojnásobení exportů (1989: 6,39 %; 1999: 13,31 %; 2005: přes 22 %)
• Nová pracovní místa (ca. 57.000) • Geografická poloha: Vídeň je východoevropskou centrálou mnoha MNCs • 2011: otevření trhu práce státům EU-10
FDI Inflows
https://en.santandertrade.com/establish-overseas/austria/foreign-investment
Krize 2008/09 • 2009: nejprudší propad po 1945 o -4 % HDP • Tzv. Konjunkturpakete 1 a 2 ve výši cca 3,5 % HDP roku 2008 • Opatření: investice do infrastruktury: 1,4 mld. • Snížení finanční zátěže podnikatelům: 2 mld. • Zvýšení disp. příjmů domácností 5,9 mld. • Navýšení vládní spotřeby 370 mil. • + daňová reforma (2,1 % HDP)
Aktuální situace • Poměrně solidní ekonomický vývoj, nízká míra nezaměstnanosti, ale rostoucí celkové zadlužení • V kontextu eurokrize patří k tzv. severnímu křídlu • Velmi podobný ekonomický model jako Německo: • Úzce specializované průmyslové firmy, zaměstnanci jako lidský kapitál firmy • Nicméně vyšší význam služeb, zejména turismus, finančnictví než v Německu
Zahraniční obchod Rakouska
http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/teritorialni-informace-zeme/rakousko.html
Rakousko a ČR • Nejdůležitější obchodní partner v CEE • Cca 14 % FDI v ČR pochází z Rakouska • Cca 50 % investic Rakouska: banky, finančnictví a pojišťovnictví
