Ekonomicko-správní fakulta. Studijní obor: Hospodářská politika ZDANĚNÍ ALKOHOLU. Alcohol Taxation. Bakalářská práce

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Hospodářská politika

ZDANĚNÍ ALKOHOLU Alcohol Taxation Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor:

Ing. Monika JANDOVÁ, Ph.D.

Květa TOMANOVÁ

Brno 2013 Masarykova univerzita

Ekonomicko-správní fakulta

Katedra ekonomie Akademický rok 2012/2013

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro:

TOMANOVÁ, Květa

Obor:

Hospodářská politika

Název tématu:

ZDANĚNÍ ALKOHOLU Alcohol Taxation

Zásady pro vypracování:

Cíl práce: Cílem bakalářské práce je zodpovědět otázku, zda zvyšovat či sniţovat daňové zatíţení na alkohol v ČR a vybraných zemích EU. Postup práce a použité metody: 1) způsoby, smysl a dopady zdanění alkoholu 2) komparace sazeb spotřebních daní na alkohol a DPH v jednotlivých státech EU 3) vliv zdanění alkoholu na spotřebu alkoholu 4) srovnání zvyšování daně z alkoholu s přínosem do státního rozpočtu v průběhu let a posouzení vlivu výše zdanění na mnoţství pašovaného alkoholu v ČR

Rozsah grafických prací:

dle pokynů vedoucího práce

Rozsah práce bez příloh:

35 – 45 stran

Seznam odborné literatury: ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii: daňové systémy členských států EU, legislativní základy daňové harmonizace v EU. Praha: Linde, 2006. 250 s. ISBN 80-7201-593-1. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 5., aktualiz. Praha: WoltersKluwer, 2010. 275 s. ISBN 978-80-7357-574-8. Související webová stránka: www.czso.cz, www.celnisprava.cz

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Monika Jandová, Ph.D.

Datum zadání bakalářské práce:

28. 11. 2012

Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS MU je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 4. 9. 2013

………………………………………… děkan

J m éno a pří j m ení aut ora:

Květa Tomanová

Náz ev bakal á řské pr áce:

Zdanění alkoholu

Náz ev prác e v an gl i čt i ně:

Alcohol Taxation

Kat edra:

Ekonomie

Vedoucí bak al ářské práce:

Ing. Monika Jandová, Ph.D.

R ok obhaj ob y:

2014

Anotace Cílem této bakalářské práce je odpovědět na otázku, zda zvyšovat či sniţovat daňové zatíţení na alkohol v České republice a ve vybraných státech Evropské unie, jmenovitě, Švédsku, Francii, Itálii, Slovensku, Irsku a Lucembursku. První část popisuje teoretický rámec, ve kterém jsou zmíněny způsoby zdaňování alkoholu. Také vysvětluje dva hlavní důvody pro zdanění alkoholu a dopad zdanění alkoholu. V praktické části jsou porovnány daňové sazby mezi členskými státy Evropské unie. Také je zkoumán vliv daňového zatíţení na spotřebu alkoholických nápojů, na příjmy do státního rozpočtu a na velikost černého trhu.

Annotation The aim of this bachelor thesis is to answer whether to increase or decrease the tax burden on alcohol in the Czech Republic and in selected EU Member States, namely, Sweden, France, Italy, Slovakia, Ireland and Luxembourg. The first section describes theoretical framework in which ways of alcohol taxation are mentioned. It also explains two main purposes of taxes on alcohol and the effect of a tax. In the practical section there are compared tax rates in the European Union. It also examines the impact of tax on the consumption of alcoholic beverages, on tax revenues and on the size of the black market.

Klíčová slova Spotřební daň, daň z přidané hodnoty, spotřeba alkoholu, příjem z daně z alkoholu, nelegální alkohol

Keywords Excise tax, value added tax, alcohol consumption, alcohol tax revenue, illegal alcohol

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Zdanění alkoholu vypracovala samostatně pod vedením Ing. Moniky Jandové, Ph.D., a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 4. 9. 2013 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Děkuji Ing. Monice Jandové, Ph.D. za vedení bakalářské práce, a dále bych chtěla poděkovat své rodině za podporu a pochopení při psaní této práce.

OBSAH OBSAH ......................................................................................................................................................7 ÚVOD........................................................................................................................................................9 1. Zdanění alkoholu ...............................................................................................................................11 1.1. Způsoby zdanění alkoholu...........................................................................................................11 1.1.1. Základ daně a sazba daně ....................................................................................................11 1.1.2. Harmonizace daní ze spotřeby v EU.....................................................................................16 1.1.3. Základ daně a sazba daně v ČR.............................................................................................18 1.2. Smysl zdanění alkoholu ...............................................................................................................18 1.3. Dopady zdanění alkoholu ............................................................................................................19 2. Praktické aspekty zdanění alkoholu ...................................................................................................28 2.1. Komparace daní ze spotřeby v rámci Evropské unie ..................................................................28 2.2. Vliv spotřebních daní na konzumaci alkoholu ve vybraných státech Evropské unie ..................31 2.3. Vliv výše spotřebních daní na vývoj inkasa .................................................................................38 2.4. Porovnání příjmů ze spotřebních daní mezi vybranými státy a dopad výše zdanění na inkaso do státního rozpočtu ...............................................................................................................................41 2.5. Vliv výše zdanění na množství pašovaného alkoholu .................................................................47 Závěr.......................................................................................................................................................50 Seznam použitých zdrojů .......................................................................................................................54 Seznam tabulek ......................................................................................................................................61 Seznam grafů..........................................................................................................................................61 Seznam schémat ....................................................................................................................................61 Seznam zkratek ......................................................................................................................................62 Seznam příloh.........................................................................................................................................62

ÚVOD Otázka zdaňování alkoholu patří v posledních letech mezi velmi diskutovaná témata. Správné stanovení výše spotřebních daní, jednak aby do státního rozpočtu plynulo maximum příjmu z této daně, ale na druhou stranu aby zabránilo nadměrné konzumaci alkoholu, která je pro zdraví člověka škodlivá, a kdy rostou náklady na léčení, klesá produktivita práce nebo se zvyšuje podíl případů výtrţnictví, ke kterým musí policie podnikat výjezdy, bývá často problematickou záleţitostí. Pokud však stát stanoví příliš vysoké sazby daní, rozrůstá se černý trh, díky němuţ státnímu rozpočtu unikají milionové, mnohdy i miliardové částky, jak jsme mohli vidět několikrát v historii A jak ukázal rok 2012, výroba a produkce nelegálního alkoholu můţe ohroţovat zdraví i lidské ţivoty. Růst nepřímých daní je v případě zhoršující se ekonomické situace často povaţován za vhodný nástroj pro vyplnění výpadku při poklesu výběru u daní přímých. Samotné navyšování spotřebních daní z alkoholu je i z hlediska škodlivosti zdraví u populace vnímáno lépe neţ zvyšování daní z příjmů. Tato bakalářská práce si především klade za cíl zjistit, zda a do jaké míry zvyšování sazeb u daní z alkoholických nápojů působí na nárůst či pokles spotřeby, jak ovlivňuje růst daňového zatíţení jednak vyinkasovanou částku státního rozpočtu a také na mnoţství pašovaného a nelegálně vyrobeného alkoholu. Ze zjištěných informací následně mohu zodpovědět otázku, zda zvyšovat či sniţovat daňové zatíţení v České republice a vybraných zemí Evropské unie, mezi které patří Francie a Itálie, jako zástupci zemí konzumující především víno, ale také jako státy s neustále klesající spotřebou alkoholu, Lucembursko pro jeho nejvýše naměřené roční spotřeby alkoholických nápojů v rámci Evropské unie po dobu více neţ deseti let, Švédsko a Irsko, jako představitelé zemí s nejvyššími sazbami spotřebních daní z alkoholických nápojů, a Slovensko z důvodu jeho podobné výchozí ekonomické pozice jako měla Česká republika. Pro zjišťování výše uvedených vlivů sleduji u jednotlivých států vývoj spotřeby alkoholu, příčiny výkyvů ve spotřebě alkoholu a jaký dopad má změna daňových sazeb na vývoj konzumace alkoholických nápojů v roce změny, ale také v roce předchozím a následujícím, u kterých se změna daňového zatíţení také často promítne do výše konzumace alkoholu. Případnou meziroční změnu procentuelně vyčíslím, čímţ zjistím, nakolik změna daňových sazeb, popřípadě i jiných vlivů, působí na spotřebované mnoţství alkoholu. Stejnému postupu 9

podrobím i vývoj příjmů do státního rozpočtu, u kterého pozoruji nejen změnu daňových sazeb, ale také růst či pokles spotřeby, kterou mohou ovlivňovat i jiné události neţ výše daňového zatíţení. Mnoţství pašovaného a nelegálně vyrobeného alkoholu z důvodu dostupnosti dat a případné obsáhlosti textu sleduji pouze u České republiky. V úvodní části práce je kladen důraz na teoretické poznatky na způsoby zdaňování alkoholických nápojů. Dále se práce zaměří na účelovost zdaňování alkoholu, zmíněna bude i problematiku harmonizace spotřebních daní v rámci EU a v závěru kapitoly si rozebereme především teorii přesouvání nadměrného daňového břemene. V praktické části práce můţeme vidět porovnání, jak se vzájemně ovlivňuje daňové zatíţení alkoholu s jeho spotřebou, a jaký dopad má na státní rozpočet, popřípadě velikost černého trhu. V praktické části bohuţel nelze přesně vyčíslit, jaké mnoţství peněz se vybírá na HDP uvalené na alkoholické nápoje. Museli bychom jinak pracovat s odhady těchto částek, proto pro inkaso ze zdanění alkoholu pouţívám pouze výnosy ze spotřebních daní, u nelegální činnosti pak i clo. Tento fakt je nutné mít při pročítání praktické části celou dobu na mysli.

10

1. Zdanění alkoholu Tato kapitola pojednává o teoretických poznatcích daní ze spotřeby. Daně ze spotřeby patří mezi nepřímé daně a zahrnují v sobě daně všeobecné a daně selektivní. V České republice, stejně jako v Evropské unii, mají všeobecné daně podobu daně z přidané hodnoty, selektivní daně pak podobu akcízů neboli spotřebních daní. Daň z přidané hodnoty postihuje plošně téměř veškeré prodeje, zatímco akcízy jsou uvaleny jen na vybrané druhy zboţí, mezi které náleţí minerální oleje, alkoholické nápoje a tabákové výrobky. 1 U všeobecné daně kromě Dánska, kde platí systém jednotné sazby2, existují alespoň dvě sazby daně. Úvod kapitoly je zaměřen na způsoby výpočtů zdanění alkoholických nápojů a distorzní účinky, s nimiţ jsou daně ze spotřeby spojeny.

1.1. Způsoby zdanění alkoholu Zdanění alkoholu v sobě zahrnuje jak spotřební daň, tak daň z přidané hodnoty, při čemţ spotřební daň vstupuje do základu daně pro výpočet daně z přidané hodnoty. Pro obě daně ze spotřeby existuje obdobný výpočetní mechanismus, kdy se základ daně pronásobí sazbou daně. K tomu, abychom si udělali představu nejen o různých typech sazeb daní, ale i o jejich ekonomických dopadech, slouţí následující oddíl.

1.1.1. Základ daně a sazba daně Celkovou velikost spotřební daně u jednotlivých alkoholických nápojů stanovuje základ daně a jeho příslušná sazba. Základ daně představuje předmět daně stanovený v měřitelných jednotkách, a to buď ve fyzických, nebo peněţních. Daňová sazba se následně odvíjí od způsobu vyjádření základu daně.3 Při pouţití peněţní jednotky v základu daně je daňová sazba uvedena zpravidla v procentech. U základu daně stanoveného ve fyzických jednotkách pouţijeme peněţní

1

Kubátová (2006), str. 222 ačkoli i zde existují výjimky na úplně osvobození od daně 3 Vančurová, Láchová (2006), str. 16 2

11

vyjádření sazby daně a to vţdy tak, aby u obou způsobů byla daň uvedena v peněţních jednotkách.4 Základ daně se člení na: 

specifický (jednotkový)



hodnotový (ad valorem)



kombinovaný

Specifický základ daně se měří v mnoţstevních (tuny, kilogramy, kusy) nebo objemových jednotkách (litry, hektolitry). Hodnotový základ daně se uvádí v peněţních jednotkách, kde se vychází z prodejní ceny výrobku vyjádřené v národní měně. Kombinovaný základ daně je sloučení specifického a hodnotového základu daně.5 V Evropské unii základ daně pro spotřební daně z alkoholických nápojů vyjadřuje mnoţství vybraného výrobku, coţ z výše uvedeného členění představuje specifický základ daně. Hodnotový základ daně se pouţívá pro stanovení daně z přidané hodnoty, která dopadá na veškeré alkoholické výrobky. Daňové zatíţení alkoholu ovlivňuje výše sazby daně, u nichţ Evropská unie stanovuje minimální hranice. Celkovou výši sazeb daní si za předpokladu minimálních hranic určí jednotlivé členské země samy. Daňové sazby se člení podle dvou kritérií, a to buď podle druhu předmětu daně, nebo podle typu základu daně. Pro lepší představivost uvádím následující vyobrazené schéma.

4 5

Vančurová, Láchová (2006), str. 19 Svátková (2009), str. 144 – 145

12

Schéma 1: Členění sazeb daně

Zdroj: Vančurová, Láchová (2006), str. 18, upravené

Jednotná sazba daně je stejná pro všechny druhy předmětu daně nezávisle na jeho kvalitě.6 Sjednocování daňových sazeb zjednodušuje daňový systém, coţ sniţuje náklady na správu daní, a zvyšuje efektivnost výběru daní, coţ umoţňuje sníţit daňové úniky.7 Diferencovaná sazba daně se liší podle druhu předmětu daně.8 Systém tak zahrnuje více sazeb, např. sníţenou, zvýšenou, aj. Důvodem pro diferenciaci sazeb můţe být odlišný způsob zpracování výrobků, velikost produkce9 nebo sluţby, které snadněji unikají zdanění. Tyto sluţby poté podléhají niţší sazbě, kterou dodavatelé sluţeb ještě tolerují. Další příčinou bývá sníţení regresivního působení daně,10 kdy se s růstem důchodu daňové zatíţení poplatníka sniţuje.11 Pevná sazba daně se pouţívá jen na specifický základ daně. Tímto způsobem vypočtená daň reaguje na spotřebu výrobku. S růstem spotřeby roste, ceteris paribus, výnos daně, s poklesem spotřeby produktu daňový výnos, ceteris paribus, klesá.12 Lineární sazba daně se můţe aplikovat jen na hodnotový základ daně jako jeho určité procento, které s velikostí základu daně zůstává neměnné.13 6

Vančurová, Láchová (2006), str. 19 Kubátová (2006), str. 157 8 Vančurová, Láchová (2006), str. 19 9 Svátková (2009), str. 147 10 Kubátová (2006), str. 234 11 Široký (2003), str. 45 12 Svátková (2009), str. 146 7

13

Kombinovaná sazba daně je sloučením pevné a relativní sazby daně a aplikuje se na kombinovaný základ daně.14 U spotřebních daní z alkoholu se na specifický základ daně se aplikuje pevná sazba daně diferenciovaná dle jednotlivých druhů výrobků alkoholických nápojů, dle druhu výrobku v rámci jedné kategorie, jako je víno šumivé a víno tiché, ale také dle subjektu, který výrobek produkuje, např. pivo vyprodukované malým pivovarem podléhá sníţené sazbě daně. Pro určení daně z přidané hodnoty se na hodnotový základ daně pouţívá lineární sazba daně diferenciovaná podle druhu předmětu daně. K tomu, abychom si mohli představit rozdílnost v ekonomickém dopadu na trh při aplikování jednotkového nebo hodnotového základu daně, tedy působení spotřebních daní a daně z přidané hodnoty, slouţí následující graf. Graf 1: Působení jednotkové daně a daně ad valorem

Zdroj: Široký (2003), str. 43

Při zavedení jednotkové (specifické) daně se zvýší náklady firmy a křivka nabídky se v grafu a) posune směrem doleva z polohy S0 do S1. Rozdíl mezi dvěma křivkami tvoří jednotková daň. Nabízené mnoţství na trhu se sníţí na úroveň Q1 a cena vzroste na úroveň P1. Nový rovnováţný bod na trhu se vytvoří v bodě E1. Křivky původní a sníţené nabídky jsou

13 14

Vančurová, Láchová (2006), str. 19 Svátková (2009), str. 148

14

rovnoběţné, protoţe s růstem ceny výrobku, na který je uvalená jednotková daň, se absolutní částka daně nemění, tj. je konstantní. V tomto případě se jedná o daň uvalenou na prodávající. Naproti tomu při zavedení daně ad valorem (hodnotové) při zvyšování ceny produktu absolutní částka daně v ceně roste, coţ v případě uvalení daně na spotřebitele zapříčiní rychlejší pokles poptávky po výrobku a nová křivka D1 se od původní křivky D0 začne vzdalovat, a to se zvyšujícím se rozdílem ceny. Vytvoří se nový rovnováţný bod E1, cena vzroste na úroveň P1 a poptávané mnoţství na trhu klesne na úroveň Q1. Nezáleţí, zda daní ad valorem postihneme spotřebitele či prodávajícího, efekt otáčející se nové křivky k původní nastane v obou případech. V situaci zdanění prodávajícího by se otáčela křivka nabídky.15 Z tohoto porovnání vychází i rozdílnost dopadů daní při inflaci. Při růstu cenové hladiny se zastoupení jednotkové daně v ceně sniţuje, coţ působí protiinflačně.16 Do státního rozpočtu však odvádíme stále stejnou nominální částku daně, coţ se při dlouhodobém působení upravuje zvýšením pevné sazby daně.17 Oproti tomu u daně ad valorem, která je daná jako procento z ceny, výtěţnost daně se zvyšováním cen roste. Pokud se díky inflaci přiměřeně zvyšuje i příjem daňového poplatníka, není zapotřebí výrazných vládních zásahů. Zvyšování daně ad valorem naopak zapříčiní růst cenové hladiny.18 Případný vliv inflace je při hodnocení výše dopadu daňových sazeb na příjmovou stránku státního rozpočtu ze zdanění alkoholických nápojů také nutné zváţit. Mezi výhody uvalení jednotkové daně, pouţívané u spotřebních daní z alkoholu, patří její snadná administrace a nepenalizování vysoce kvalitních výrobků jako v případě daně ad valorem, aplikované u daně z přidané hodnoty. Kvalitní produkty obvykle vyţadují dlouhé období vývoje, coţ zvyšuje výrobní náklady, které se následně promítnou do daňového základu. V případě výpočtu jednotkové daně je daňové zatíţení konstantní při jakékoli výši ceny a výrobci mají tendenci vyvíjet produkty vysoké kvality. To neplatí u daně ad valorem, kdy daňové zatíţení procentuelně roste se zvyšující se cenou. Pro spotřebitele je vysoká cena neatraktivní. Výrobcům se sniţuje odbyt a v důsledku toho zisková marţe potřebná pro podnikání. Výrobci se proto snaţí své náklady co nejvíce minimalizovat, coţ ovlivňuje nejen kvalitu zboţí ale také kvalitu obalových materiálů, jejichţ cena vstupuje do základu daně. 15

Široký (2003), str. 43 - 45 Kubátová (2006), str. 239 17 Svátková (2009), str. 147 18 Široký (2003), str. 148 – 149 16

15

Jako nevýhodu zavedení jednotkové daně lze povaţovat kromě jiţ zmíněného poklesu příjmů do státního rozpočtu v inflačním období i její regresivnost, kdy podíl daňového zatíţení na ceně bude u levnějšího zboţí, které většinou spotřebovávají lidé s niţšími příjmy, vyšší neţ na draţších produktech, zatímco daň ad valorem působí progresivně a postihuje vyšším daňovým zatíţením draţší výrobky, které kupují spíše vysoko příjmoví jedinci.19 Při zavedení kombinované daně by se při správném nastavení podílu specifické a valorické sloţky mohly nevýhody obou daní sníţit a jejich výhody upřednostnit.20 Není jasné, který z těchto přístupů je pro výpočet zdanění vhodnější, protoţe kaţdý má své výhody a nevýhody a záleţí na zákonodárcích, pro jakou metodu se po důkladném analyzování rozhodnou.21 V rámci Evropské unie jsou ke zdanění alkoholických nápojů pouţívány oba druhy daní, o jejichţ harmonizačním průběhu pojednává následující oddíl.

1.1.2. Harmonizace daní ze spotřeby v EU Daně ze spotřeby v Evropské unii podléhají harmonizačnímu procesu, kdy jsou sjednocovány na jednotnou úroveň, a to z toho důvodu, ţe rozdílné daně ovlivňují volný obchod mezi jednotlivými členskými státy a narušují hospodářskou soutěţ.22 Značné rozdíly ve zdanění určitého produktu mohou vést ke ztrátě zisků a podvodům.23 Daň z přidané hodnoty jako jediná přípustná všeobecná daň ze spotřeby v Evropské unii má díky odstraňování duplicity při zdaňování nejlepší předpoklady k zachování neutrality v mezinárodním obchodu.24 Při její harmonizaci byl kromě zavedení daně samotné kladen důraz na počet daňových sazeb a jejich sjednocení. Jejím výsledkem vznikl systém se základní a sníţenou sazbou daně, kdy se standardní sazba měla původně pohybovat mezi 14 aţ 20 % a sníţená mezi 4 aţ 9 %. Nakonec byla uzákoněna minimální hranice 15 % pro základní sazbu a 5 % pro jednu aţ dvě sníţené.25

19

Richupan (2005), online Svátková (2009), str. 145 21 Richupan (2005), online 22 Široký (2010), str. 153 23 European Parliament (2000), online 24 Kubátová (2005), str. 88 25 Široký (2010), str. 123 - 124 20

16

Princip daně z přidané hodnoty spočívá ve zdanění přidané hodnoty v podobě zboţí či sluţby, o kterou plátce této daně na určitém stupni zpracování navyšuje hodnotu nakoupeného zboţí. Daň tak zamezuje duplicitě při zdaňování.26 Členské státy k výpočtu daně pouţívají nepřímou rozdílovou metodu, která se zakládá na rozdílu mezi zaplacenou daní na výstupu a daňovou povinností plátce na vstupu.27 U vzájemného obchodu Evropská unie zamýšlela uplatňovat princip země původu,28 kdy produkty a sluţby podléhají dani jiţ ve státě, ze kterého pochází,29 coţ by ale vyţadovalo zavedení jednotných sazeb daně, které by neohroţovaly hospodářskou soutěţ. Od tohoto záměru bylo ustoupeno a aplikuje se princip země spotřeby,30 kdy se komodity zdaňují aţ ve členském státě, ve kterém jsou spotřebovány.31 V průběhu harmonizování akcízů neboli spotřebních daní se Evropská unie snaţila o sjednocení sazeb u jednotlivých druhů alkoholických nápojů, kdy pro kaţdý produkt navrhovala jedinou sazbu, která tvořila průměr stávajících vnitrostátních sazeb. Tento návrh nebyl z důvodu odlišných názorů členských států přijat a místo toho vstoupily v platnost minimální sazby, které platí do dnes: 

u alkoholu a alkoholických nápojů 550 EUR za hektolitr čistého alkoholu



u meziproduktů 45 EUR za hektolitr konečného výrobku



u tichého vína a i u šumivého vína 0 EUR za hektolitr konečného výrobku



u piva 0,748 EUR za hektolitr a stupeň Plato, nebo u piva 1,87 EUR za hektolitr a stupeň alkoholu32

U piva pak směrnice Rady povoluje stanovit niţší sazby pro pivovary, jejichţ celková produkce nedosahuje 200 000 hektolitrů, a sníţené sazby pro malé producenty alkoholických nápojů, jejichţ výroba je niţší neţ 10 hektolitrů čistého alkoholu ročně.33

26

Široký (2010), str. 117 Kubátová (2005), str. 63 28 Nerudová (2005), online 29 Široký (2010), str. 118 30 Nerudová (2005), online 31 Široký (2010), str. 118 32 European Parliament (2000), online 33 Široký (2010), str. 166 27

17

I v případě spotřebních daní se, stejně jako u daně z přidané hodnoty, uplatňuje princip země spotřeby, kdy se produkt zdaňuje v členském státě, ve kterém je spotřebován, a to podle sazeb dané země.34 Minimální sazby akcízů jsou uváděny v eurech a pro přepočet na národní měny se pouţívají směnné kurzy platné první pracovní den měsíce října z předchozího roku stanoveného v Úředním věstníku Evropského společenství.35

1.1.3. Základ daně a sazba daně v ČR Daň z přidané hodnoty je v České republice na základě směrnic Evropské unie stanovena jako daň ad valorem, tj. procentem ze základu daně vyjádřeného v korunách. Spotřební daně, akcízy, uvalené na alkoholické nápoje pak mají podobu jednotkové daně.36

1.2. Smysl zdanění alkoholu Pro zdanění alkoholických nápojů uvádí literatura především následující důvody: 

příjem do státního rozpočtu



sníţení spotřeby výrobků škodlivých zdraví

Selektivní spotřební daně ve státním rozpočtu vytváří významnou příjmovou poloţku. Jejich výnos ještě umocňuje způsob stanovení daně z přidané hodnoty, která se počítá z ceny včetně spotřební daně. Takto uvalené daně na alkohol jsou výnosově stabilním a proto i snadno predikovatelným příjmem, a to především z důvodu nízké elasticity poptávky, jeţ způsobí téměř neměnnost příjmů státu, ať uţ alkoholické nápoje daněmi postihneme nebo změníme jejich výši (blíţe viz. následující podkapitola). Spotřebními daněmi jsou postihovány produkty, jeţ způsobují negativní dopady na společnost nezahrnované do trţních cen zvané externality.37 Za externality je dle Mankiwa (1998, str. 213) povaţován „vliv činností jednoho člověka na blahobyt lidí neúčastnících se této činnosti“, kde „je-li tento vliv nepříznivý, je nazýván negativní externalitou.“ Zavedená daň následně funguje jako Pigouoova neboli nápravná, a původní neefektivní alokaci posouvá 34

Široký (2010), str. 154 Svátková (2009), str. 150 - 151 36 Široký (2010), str. 115 37 David (2007), str. 51 35

18

k efektivnější, při které se ceny zdaněných alkoholických produktů zvýší a poptávané mnoţství sníţí.38 Za negativní externalitu u alkoholických nápojů můţe je povaţován neţádoucí dopad na zdravotní stav spotřebitele,39 ohroţení ţivota nebo majetku třetích osob (nehodovost,40 trestní činnost krádeţe), vyšší rozvodovost v rodinách, apod.41 Z těchto důvodů by měla daň odrazovat od konzumace alkoholu a působit tak výchovně, popřípadě pokutovat spotřebitele, aby stát mohl uhradit výdaje spojené se zvýšenými náklady pro společnost. Argumenty příjmu do státního rozpočtu a odrazení od spotřeby stojí v rozporu. Pokud mají daně sníţit spotřebované mnoţství alkoholických nápojů, nemohou být zároveň výnosově stabilní.42 Který z důvodů převáţí, záleţí na elasticitě poptávky, čím je vyšší, tím je dominantnější výchovné působení daně a naopak. Vzhledem k nízké elasticitě poptávky u alkoholu převáţí efekt přílivu peněz do státního rozpočtu nad odrazení od „škodlivého“ návyku konzumace alkoholu.43

1.3. Dopady zdanění alkoholu Zavedení daní s sebou přináší různé ekonomické důsledky, které ovlivňují chování subjektů na trhu. Dopady zdanění se zabývá daňová incidence. Ta zkoumá vliv daňového břemene na trţní mechanismus, tj. na koho je daňové břemeno uvaleno a kdo jej ve skutečnosti zaplatí. Z pohledu dopadu na subjekty se rozlišuje: 

zákonný dopad



efektivní (skutečný) dopad

Zákonný dopad postihuje daňové subjekty, kterým podle právní úpravy vzniká povinnost podat daňové tvrzení, na jehoţ základě vypočtenou daň uhradí do termínu splatnosti.

38

David (2007), str. 51 David (2007), str. 6 40 Mankiw (1998), str. 218 41 Anderson, Bauberg (2006), online 42 Kubátová (2006), str. 238 43 David (2007), str. 52 39

19

Efektivní dopad ovlivňuje pouze jednotlivce. Plátce daně se pokouší např. zvýšením ceny výrobku o přesunutí daně, kterou zaplatil státu, na jiný subjekt. Přesouvání daňového břemene mnohdy probíhá i vícekrát a v konečném důsledku se můţe rozloţit i mezi více jednotlivců. Podstatou efektivního dopadu tedy je, ţe daň ve skutečnosti uhradí někdo jiný (spotřebitelé zboţí a sluţeb, vlastníci firmy, zaměstnanci, aj.) neţ kdo ji podle zákonného dopadu zaplatil. Přesun daňového břemena na trhu probíhá buď dopředu na kupujícího, kde konečný dopad postihne spotřebitele, nebo dozadu na prodávajícího, kde se přenese na dodavatele materiálu a výrobních zařízení nebo na zaměstnance v podobě sníţení mezd. Velikost přenesení daňového břemena se pohybuje od nulové, kdy k přesunu daně nedochází vůbec, přes částečnou, kdy se daň v ceně projeví jen určitým podílem, aţ po více neţ stoprocentní.44 Celkové daňové břemeno v sobě zahrnuje: 

administrativní náklady



nadměrné daňové břemeno (ztrátu mrtvé váhy)

A) Administrativní náklady Administrativní náklady představují veškeré výdaje spojené s výběrem daní včetně nákladů daňových poplatníků. Se sloţitějším daňovým systémem, ve kterém existuje značný počet daňových sazeb, s častějším výběrem daní a se značným počtem výjimek při výběru daní administrativní náklady narůstají. Náklady vznikající na straně veřejného sektoru se nazývají náklady přímými, náklady spojené se soukromým sektorem pak nepřímými, neboli vyvolanými. Přímé náklady souvisejí s organizací daňového systému, výběrem daní, vedením registru daňových poplatníků, kontrolou správnosti vybraných daní, aj. Tyto náklady se dají snadno vypočítat, protoţe se stěţejní poloţky zaznamenávají v účetnictví státních institucí, a pohybují se kolem 1 % z vybraných daní. Nepřímé náklady dopadají na daňového poplatníka. Týkají se vyplňování daňových přiznání, seznámení s novelizacemi daní, nákladů na daňové poradce a vedení účetnictví. Vyčíslení jejich výše je komplikovanější neţ v případě nákladů přímých, a zpravidla dosahují i vyšších

44

Kubátová (2006), str. 65 – 66, David (2007), str. 17

20

částek. Nepřímé náklady působí regresivně, protoţe ve velkých podnicích náklady na vyplnění daňového tvrzení tvoří pouze nepatrnou část zisku, na rozdíl od malých podnikatelů, u kterých tyto náklady k poměru zisku představují podstatnější zátěţ.45 B) Nadměrné daňové břemeno Celkové daňové břemeno představuje jak daňový výnos, který je součinem velikosti daně a mnoţství produktů na trhu po zdanění46, tak i ztrátu poplatníků sniţující efektivnost ekonomiky, jeţ vznikla zavedením daně samotné.47 Kaţdá zavedená daň způsobuje distorze na trhu, kdy mění relativní ceny, výnosy a uţitky. U spotřebních daní se zvyšují ceny zdaněných produktů a sniţují výnosy. V důsledku zdanění poplatníci, aby maximalizovali svůj uţitek, reagují snahou se daním vyhnout. Proto upřednostní zboţí, které je pro ně cenově přijatelnější. Jinými slovy provedou substituci. Nahrazením vybraného výrobku koupí jiného, daňově méně nebo vůbec zatíţeného, se sice poplatníci mohou dani vyhnout, ale nevyhnou se jiţ újmě, kterou daň způsobí. Tuto újmu nazýváme nadměrným daňovým břemenem, popř. ztrátou mrtvé váhy. S kaţdou daní, kromě paušální, jsou spojeny dva efekty: 

důchodový



substituční

Důchodový efekt souvisí s přesunem části disponibilního důchodu od subjektu do veřejného sektoru, díky němuţ má poplatník k dispozici méně finančních prostředků, které utrácí. Jeho kupní síla se tak sníţila. Důchodový efekt se s růstem daňových sazeb zvyšuje. Substituční efekt vychází ze změny chování jednotlivce při zavedení nebo navýšení daní, kdy zdaněné zboţí substituuje, aby minimalizoval svou daňovou zátěţ a maximalizoval svůj mezní uţitek, který ovlivňuje velikost substitučního efektu. Se sniţujícím se mezním uţitkem

45

Kubátová (2006), str. 46 - 47 Široký (2003), str. 74 47 David (2007), str. 18 46

21

v důsledku růstu sazby daně substituční efekt narůstá. Tento efekt vytváří ztrátu mrtvé váhy, která se zvyšuje s narůstajícím substitučním efektem.48 Graf 2: Nadměrné daňové břemeno

Zdroj: Široký (2003), str. 92

Před zavedením jednotkové daně na výrobce se v grafu křivky nabídky S0 a poptávky D protínají v rovnováţném bodě E0, kdy se mnoţství zboţí Q0 prodává za cenu P0 a ve kterém se mezní náklady dané nabídkovou křivou rovnají meznímu uţitku spotřebitele dané poptávkovou křivkou.49 Poptávková křivka zároveň představuje ochotu spotřebitele za daný produkt při rovnováţné ceně zaplatit. Rozdíl mezi nimi tvoří přebytek spotřebitele znázorněný plochou nad úsečkou P0E0 a pod poptávkovou křivku. Nabídková křivka naopak odráţí náklady prodávajících a přebytek výrobce zobrazuje plocha pod úsečkou P0E0 aţ po nabídkovou křivku.50 Uvalení daně na výrobce vede ke sníţení výroby na mnoţství Q1 a nabídková křivka se posune z polohy S0 do S1. Prodejci zakomponují daň do prodejní ceny a cena tak vzroste do bodu P1. Při zvýšení ceny spotřebitelé zdaněné výrobky substituují a poptávají tak jejich niţší mnoţství. Nová trţní rovnováha se ustálila v bodě E1. Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce v důsledku zavedení daně poklesl a daň, která pro stát představuje plochu P1P2AE1,

48

Kubátová (2006), str. 48 – 49, Široký (2003), str. 42 Kubátová (2006), str. 50 50 Mankiw (1998), str. 175 49

22

se přerozdělila mezi prodávajícího a kupujícího. Přebytek spotřebitele nyní tvoří plochu ohraničenou úsečkou P1E1 a poptávkovou křivkou, přebytek spotřebitele plochu pod úsečkou P2A a nad nabídkovou křivkou.51 Některé obchodní transakce se neuskutečnily a nikdo z nich nemůţe mít prospěch. Tento ztracený uţitek v podobě trojúhelníku AE0E1 se nazývá ztráta mrtvé váhy neboli nadměrné daňové břemeno, o které se dělí prodávající s kupujícími.52 Ztráta mrtvé váhy se podle Davida (2007) zvyšuje vícenásobně neţ daň samotná, coţ se eliminuje zaváděním většího počtu daní s niţšími sazbami, které na druhou stranu vytváří další administrativní náklady. Daňová zátěţ se přerozdělí mezi spotřebitele a prodávající stejným způsobem, ať uţ je daň uvalena na výrobce nebo na kupující. Avšak jaká velikost daňového břemene dopadne na spotřebitele a jaká na prodávajícího uţ závisí na elasticitě nabídky a poptávky a na velikosti daně.53 Graf 3: Elasticita nabídky a nadměrné daňové břemeno

Zdroj: Kubátová (2006), str. 52, upraveno

Při pohledu na grafy elasticity nabídky zjišťujeme, ţe elasticita nabídky a nadměrné daňové břemeno specifické daně na sebe, ceteris paribus, reagují přímo úměrně, tj. čím větší je elasticita, tím je ztráta mrtvé váhy větší. Se zvyšující se elasticitou prodejci lépe reagují svým

51

Kubátová (2006), str. 50 – 51 Mankiw (1998), str. 177 53 Kubátová (2005), str. 23 52

23

nabízeným mnoţstvím. V případě neelastické nabídky by nedocházelo k ţádné substituci, čímţ by se prodávalo stejné mnoţství zboţí a nadměrné daňové břemeno by nevzniklo. Příklad vysoce elastické nabídky zastává výrobní odvětví, ve kterém lze díky volným kapacitám snadno změnit rozsah výroby, a naopak nízké elasticity trh s půdou, kde je její rozloha omezená.54 Z grafů elasticity nabídky dále vyčteme, jak se přerozdělilo daňové břemeno mezi kupujícího a prodávajícího. Při vyšší elasticitě se daň více promítne do ceny produktu a z větší části ji zaplatí spotřebitel. U niţší elasticity pak daňové břemeno dopadá více na výrobce, který jej uhradí ze svého zisku nebo sníţením výrobních nákladů. Graf 4: Elasticita poptávky a nadměrné břemeno

Zdroj: Kubátová (2006), str. 54, upraveno

U grafů elasticity poptávky můţeme pozorovat stejný vztah mezi závislostí elasticity a nadměrného daňového břemena jako u elasticity nabídky. S niţší pruţností poptávky, ceteris paribus, ztráta mrtvé váhy klesá. Při nízké elasticitě spotřebitel není schopen příliš reagovat na změnu ceny, a proto spotřebované mnoţství zboţí o mnoho neklesá. Nízkou elasticitou poptávky se vyznačují např. potraviny, tabák, alkohol, aj. U těchto produktů vzniká nízké nadměrné daňové břemeno, a proto by bylo vhodné zboţí s nízkou 54

Kubátová (2006), str. 51

24

elasticitou zdanit. To se však v případě potravin a předmětů základní potřeby neděje, jelikoţ pro nízkopříjmové skupiny představují nezbytnou nákladovou poloţku. Stát se tak zaměřuje na zdanění alkoholu a tabáku, coţ se povaţuje za spravedlivé a výchovné. Vysoce pruţná poptávka se projevuje u luxusních statků, jeţ spotřebitelé velice snadno substituují, a daňové břemeno se v důsledku toho z velké části přesune na prodávajícího. U produktů s nízkou elasticitou se daňové břemeno projeví v nárůstu cen, které zaplatí spotřebitelé.55 Jak jiţ bylo zmíněno, nadměrné ztráta mrtvé váhy roste rychleji neţ daň samotná. Mankiw (1998, str. 181 - 182) to vysvětluje tím, ţe nadměrné daňové břemeno „představuje plochu trojúhelníku a obsah trojúhelníku závisí na čtverci jeho velikosti.“ Jinými slovy pokud „výši daně zdvojnásobíme, základna i výška trojúhelníku se také zdvojnásobí, takţe ztráta mrtvé váhy se zčtyřnásobí.“ Nadměrné daňové břemeno je tak druhou mocninou výše daně. Nepřímé daně nemusí způsobovat pouze distorzní účinky na trhu, ale mohou mít vzhledem k existenci negativních externalit i nápravný charakter, jak je vidět v následném grafu. Graf 5: Nápravná daň v případě negativní spotřební externality

Zdroj: Economics Online, online, upraveno

55

Kubátová (2006), str. 53 a 68

25

Běţná situace předpokládá pareto-efektivní stav trţní ekonomiky, ve které si jeden poplatník nemůţe polepšit, aniţ by sníţil uţitek druhého. Pokud však trh postihují selhání, trţní rovnováha je od pareto-efektivní vychýlena.56 Graf představuje situaci vzniku negativní externality na straně spotřebitelů na trhu alkoholických nápojů. Optimální rovnováha je vyznačena bodem E1, ve kterém se vyrábí mnoţství Q1 při ceně P1. Vzhledem k existenci trţního selhání v podobě zvýšené pravděpodobnosti, ţe konzumenti alkoholu budou řídit pod jeho vlivem, čímţ ohroţují ţivoty a majetek druhých, se vyrábí nadbytek zboţí Q0 za cenu P0. Poptávková křivka D0 zahrnuje i tuto trţní neefektivnost o velikosti zvýrazněného trojúhelníku. Aby vláda vzniklou rovnováhu vrátila zpět do pareto-efektivní, nabízí se jí dvě moţnosti, jak této situace docílit. Můţe na spotřebitele alkoholických nápojů apelovat prostřednictvím negativních komerčních reklam, aby je odradila od konzumace, nebo uvalit na alkoholické produkty nepřímou daň. V prvním případě mnoţství spotřebovávaného zboţí poklesne do bodu Q1 a křivka poptávky se posune z polohy D0 do D1. V důsledku toho se sníţí i prodejní cena na úroveň P1 a vytvoří se nový rovnováţný bod E1. Při zavedení daně na alkoholické nápoje se naopak posune křivka nabídky, a to z polohy S0 do S1. Nabízené mnoţství poklesne na optimální úroveň Q1, ale kvůli vzniklému daňovému břemenu se prodejní cena zvýší do bodu P2. V obou situacích se sníţilo prodané mnoţství a negativní externalita vymizela.57 Zavedení nepřímé daně je však díky nízké elasticitě poptávky po alkoholických nápojích efektivnější. Obecně platí, ţe v případě pareto-efektivní rovnováhy na trhu zavádění daní, kromě paušální, které se člověk nemůţe vyhnout, vede ke sníţení celkového uţitku. Pokud ale stát vhodně zdaní produkty vykazující externality, napravuje tím trţní selhání a zvyšuje výkonnost ekonomiky.58

56

David (2007), str. 24 Schmidt (2010), online, Economics Online, online 58 Kubátová (2006), str. 62 57

26

Obě daně ze spotřeby způsobují distorze, které spotřebitelé po uvalení na daný výrobek řeší za podmínky nenulové elasticity substitucí. U zavedení selektivních daní se kupující zaměří na konzumaci jiných druhů zboţí., v případě uvalení daně z přidané hodnoty upřednostní vyuţití více volného času před spotřebou nebo šetří, aby mohli utrácet v budoucnu.59 U alkoholických nápojů neexistuje příliš substitutů, protoţe v rámci kategorie podléhají v Evropské unii kromě vína, jeţ není zdaněno přibliţně u poloviny členských států, zdanění všechny produkty. Stále však spotřebitelé mohou nahradit alkohol méně zdaněným pivem nebo jiţ zmíněným vínem. Popřípadě mohou svou spotřebu přesunout k jiným výrobcům, jeţ mohou produkovat stejně kvalitní zboţí za niţší cenu. Při existenci trţních externalit zavedení daně zvyšuje efektivnost systému a přibliţuje ho optimu, jinými slovy působí jako daň pigouovská.60 Daně ze spotřeby, jak daň z přidané hodnoty, tak spotřební daně, působí regresivně, tj. s růstem disponibilního příjmu daňové zatíţení klesá a podíl v poslední jednotce důchodu je stanoven jako menší neţ průměrný.61 Proto daňové břemeno relativně více dopadá na poplatníky s niţšími příjmy. Vysoké daně pak negativně ovlivňují spravedlivost daňového systému. Tomu se stát u daně z přidané hodnoty snaţí vyhnout zavedením diferenciované sazby a daňových osvobození. I přesto však daň dopadá většinou slabě regresivně, popřípadě proporcionálně, kdy se s růstem disponibilního příjmu daňové zatíţení nemění.62

59

Kubátová (2006), str. 239 a str. 56 Kubátová (2006), str. 239 61 Kubátová (2006), str. 31 62 Kubátová (2006), str. 234 60

27

2. Praktické aspekty zdanění alkoholu Tato část bakalářské práce je zaměřena na komparaci sazeb mezi jednotlivými státy Evropské unie a porovnání na základě spotřeby a příjmů do státních rozpočtů výši daňového zatíţení u vybraných států. V rámci České republiky práce zkoumá nastínění problematiky daňových úniků. Na základě poznatků z této kapitoly se pokusím zodpovědět otázku, zda zvyšovat či sniţovat daňové zatíţení na alkohol v ČR a vybraných zemí EU.

2.1. Komparace daní ze spotřeby v rámci Evropské unie V níţe uvedené tabulce jsou porovnávány sazby daně z přidané hodnoty a spotřební sazby u etylalkoholu a vína mezi jednotlivými státy Evropské unie. Tabulka 1: Sazby daně z přidané hodnoty a spotřebních daní na etylalkohol a víno (leden 2013)

Sazba DPH v%

Etylalkohol minimální sazba 550 EUR/hl čistého alkoholu

Tiché víno minimální sazba 0 EUR/hl produktu

Šumivé víno minimální sazba 0 EUR/hl produktu

Belgie Bulharsko Česko

21 20 21

1 962,00 562,43 1136,36

Dánsko

25

2011,96

19 20 23 21 19,6

1303,00 1565,00 2450,00 830,25 1689,05

180,50 0 93,30 190,20 – 6-15% vol 240,23 – 15-22% vol 136,00 80,64 0 0 9,07

Irsko

23

3685,00

Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko

21 18 21 21 15 27 18 21 20 23

800,01 956,82 1350,19 1278,96 1041,15 1167,48 1400,00 1594,00 1000,00 1208,08

52,75 0 0 147,68 – 6-15% vol 197,71 – 15-22% vol 0 80,64 0 0 3,66 370,64 – >5,5≤15% vol 537,81 – >15% vol 0 0 64,64 57,34 0 0 0 83,56 0 38,48

Členský stát

Německo Estonsko Řecko Španělsko Francie

28

741,28 – > 5,5% vol 0 0 64,64 57,34 0 57,64 0 240,58 0 38,48

Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Velká Británie

23 24 20 20 24 25

1192,11 750,00 1200,00 1080,00 4340,00 5917,67 63

0 0 0 0 312,00 254,69

0 34,05 0 79,65 312,00 254,69

20

3358,39

317,41

406,56

Zdroj: European commission (2013), online, upraveno

Při bliţším prozkoumání zjišťujeme, ţe nejvyššími spotřebními sazbami jsou zatíţeny severské země, zejména Švédsko a Finsko. Vysokými sazbami dále disponují Irsko a Velká Británie, popřípadě i Dánsko. Téměř dvojnásobné navýšení spotřební daně z etylalkoholu provedlo k 3. květnu 2010 Řecko, a to z 1 308 € na 2 450 € za hektolitr čistého alkoholu, v rámci reforem a škrtů souvisejících s jeho oddluţováním.64 Nejniţší sazbu si pak udrţuje Bulharsko, kde zdanění v porovnání se Švédskem činí méně neţ desetinu. Od vzniku světové krize v roce 2008 však v rámci úsporných opatření průběţně své sazby navyšují veškeré členské státy. Svou pozornost soustředí nejen na nárůst akcízů, ale také na zvyšování daně z přidané hodnoty. Jedny z nejvyšších sazeb mají opět severské státy, coţ je způsobeno historickými souvislostmi spojenými se štědrou sociální politikou v 60. a 70. letech 20. století, při které vznikaly deficity státních rozpočtů, jejichţ vyrovnání si země slibovaly právě zvyšováním nepřímých daní.65 Nejvyšší sazba daně z přidané hodnoty dosahuje 27 %, které průběţným navyšováním v posledních letech, aby získalo chybějící peníze do státního rozpočtu, dosáhlo Maďarsko. Naopak nejniţší sazbou disponuje Lucembursko, jeţ si udrţuje 15 % daňové zatíţení. Problematickou oblast představují tichá a šumivá vína, kde panuje neshoda o zavedení jiné minimální sazby z vína neţ nulové.66 Tento fakt můţeme pozorovat i ve výše vyobrazené tabulce, ve které se sazby u obou typů vín pohybují od nulové, přes symbolickou aţ po ty vyšší.

63

Vzhledem k chybnému uvedení ve zprávě Evropské komise Excise duty tables, January 2013, 1.036 v tabulce Ethyl alcohol byla částka 50 141 SEK přepočítána kurzem ke dni 1. října 2012 uvedeného v Úředním věstníku Evropského společenství, jež je součástí přílohy bakalářské práce 64 European commision (2013), online 65 Kubátová (2006), str. 227 66 European Parliament (2000), online

29

Odpor několika členských zemí je způsoben rozdílnostmi konzumace nápojů v oblastech Evropské unie. Jiţní státy jako Itálie, Španělsko, Portugalsko preferují víno, Francie kromě vína i koňak, Velká Británie a Irsko whisky a středoevropským tradičním nápojem se stalo pivo. Kaţdá ze zemí se pokouší prosadit nejniţší sazby spotřebních daní pro své kulturní nápoje. Situaci kromě toho komplikuje existence státních monopolů na prodej alkoholu v některých skandinávských zemích.67 Státy, jeţ zdaňují víno, přistoupily v době zhoršené ekonomické situace i k navyšování daní u těchto alkoholických nápojů. Následující tabulka zobrazuje spotřební sazby daně uvalené na pivo a meziprodukty v rámci Evropské unie. Tabulka 2: Sazby spotřebních daní na pivo a meziprodukty (leden 2013)

Členský stát

Sazba DPH v %

Belgie

21

Bulharsko Česko

20 21

Dánsko

25

Německo Estonsko Řecko

19 20 23

Španělsko Francie

111 180,50 - šumivé 46,01 93,30 197,71 - tiché 15-22% vol 240,23 - šumivé 15-22% vol 153,00 172,20 102,00

21

55,53

19,6

183,15 537,81 – tiché >15% vol 741,28 - šumivé 68,51 45,00 100,55 88,04

Irsko

23

Itálie Kypr Lotyšsko Litva

21 18 21 21

67

Meziprodukty minimální sazba 45 EUR/hl produktu

Široký (2010), str. 159

30

Pivo stupeň Plato minimální sazba 0,748 EUR/hl produktu

Pivo stupeň alkoholu Minimální sazba 1,87 EUR/hl produktu

1,7105

-

0,767 1,27886

-

-

8,84

0,787 2,60

6,00 -

7,48 - ≤11° Plato 9,96 - >11°≤15° Plato 13,56 - >15°≤19° Plato 0,91 - >19°Plato -

7,20

-

19,13

2,35 -

6,00 3,13 2,46

-

Lucembursko Maďarsko Malta

15 27 18

66,93 89,37 150,00

165,00 120,00 84,24 625,00 533,10

0,7933 1,50 6,05 - ≤7° Plato 26,94 - > 7°≤11° Plato 35,90 – 11°<15°Plato 44,90 - ≥15°Plato 2,00 1,90 9,34 - ≤7°Plato 14,91 - >7°≤11°Plato 18,67 - >11°≤13°Plato 22,39 - >13°≤15°Plato 26,19 - >15°Plato 0,748 -

Nizozemsko

21

141,17 – tiché >15-22% 240,58 – šumivé >15-22%

Rakousko Polsko

20 23

73,00 77,45

Portugalsko

23

65,41

Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Velká Británie

24 20 20 24 25 20

5,67 -

11,00 3,587 29,90 19,59

423,17

-

24,44

-

7,46

Zdroj: European commission (2013), online, upraveno

Nejvyšších sazeb jak u meziproduktů, tak u piva opět dosahují severské země jako je Finsko a Švédsko, dále pak Velká Británie s Irskem. Nejniţším daňovým zatíţením z meziproduktů disponuje Kypr, po kterém následuje Bulharsko. V případě piva jsou nejniţší sazby zaznamenány u Rumunska, které dodrţuje přesně minimální sazbu stanovenou Evropskou unií, a dále u Bulharska a Německa.

2.2. Vliv spotřebních daní na konzumaci alkoholu ve vybraných státech Evropské unie V této části je provedeno porovnání spotřebovaného alkoholu mezi vybranými členskými státy Evropské unie vyjádřené v litrech na osobu v průběhu jedenadvaceti let, vyjma Itálie a Lucemburska, u kterých poslední dvě měření chybí. Dlouhodobý trend v Evropě vykazuje pozvolný pokles spotřeby alkoholu, kromě severských zemí, kde se naopak projevují tendence k růstu spotřeby alkoholických nápojů. Tyto změny mohou být způsobeny různými faktory, od zvyšování nebo sniţování daňového zatíţení přes politická opatření pro kontrolu uţívání alkoholu aţ po změny v konzumačních návycích. V porovnání s ostatními kontinenty je však Evropa svou spotřebou stále převyšuje. 31

Při pohledu do grafu ve sledovaném období pozorujeme u států preferující víno, tedy Francie a Itálie, neustále sniţující se spotřebu alkoholických nápojů. U Švédska naopak konzumace alkoholu narůstá, ale i přesto zůstává jednou z nejniţších, a to 7,4 litrů na osobu starší 15 let včetně. U Lucemburska a Irska můţeme do poloviny období sledovat tendenci stoupající spotřeby, v závěru pokles aţ na původní hodnoty naměřené na počátku devadesátých let. Česká republika vykazuje během celé periody stagnační spotřebu pohybující se kolem 11,5 litrů. Slovenská měření klesala od začátku do poloviny 90. let z 13,4 litrů na 10,3 litrů a po zbylé období oscilovala kolem 10,5 litrů. Graf 6: Spotřeba alkoholu ve vybraných zemích EU (v litrech/osobu starší 15 let včetně)

20 18 16 14 12 10 8 6 4

Česko Francie Švédsko Itálie Irsko Slovensko 2010

2008

2006

2004

2002

2000

1998

1996

1994

1992

1990

Lucembursko

Zdroj: OECD (2013), online, vlastní tvorba

Francie

Trvalý pokles spotřeby alkoholu ve Francii způsobuje především upouštění od zvyku pití vína v obědovém čase a sníţení konzumace vína mezi mladými lidmi. Ti upřednostňují pivo či míchané nápoje, jeţ jsou pro ně, na rozdíl od kvalitních vín, cenově dostupnější.68 Změna ve spotřebě nemohla být způsobena rozdílnou sazbou spotřební daně z vína, která zůstala po

68

Macle (2008), online

32

celou dobu sledovaného období stejná. Na sníţení spotřeby alkoholu ve Francii má jistě zásluhy i jeden z nejznámějších zákonů proti konzumaci alkoholu a tabáku, Loi Évin, schválený na počátku 90. let minulého století.69 Navýšení spotřebních daní ve sledovaném období proběhlo poprvé v roce 1993, kdy výše sazeb na etylalkohol a meziproduktů stouply o 16%, u etylalkoholu ze 7 810 francouzských franků na hektolitr čistého alkoholu na 9 060 franků (1 362,27 ECU70), u meziproduktů z 1200 franků na hektolitr produktu na 1 400 franků (210,51 ECU), podruhé v roce 1997, kdy zdanění etylalkoholu vzrostlo o 5% a u piva o 36%, z 12,5 franků za hektolitr a stupeň alkoholu v konečném produktu na 17 franků (2,62 ECU). V roce 1996 vláda navýšila sazbu DPH z 18,6% na 20,6%, ovšem v roce 2001 ji naopak sníţila na do dnešní doby trvajících 19,6%. Další kaţdoroční navyšování spotřebních daní probíhá od roku 2009, kdy se Francie dostala do recese. Ani v jednom z uvedených let navyšování spotřební daně nebo daně z přidané hodnoty nedošlo k výraznému poklesu spotřebovaného alkoholu. Mezi lety 1990 a 2010 se tak konzumace alkoholu sníţila z 16 litrů na 12 litrů na osobu, coţ je pokles o 25 %. V roce 2011 naopak dochází k navýšení spotřeby o 5%, z 12 litrů na osobu na 12,6 litrů, coţ můţe být způsobeno neadaptací se spotřebitelů na neustálé zvyšování spotřebních daní.71 Itálie

Podobně jako ve Francii probíhá v Itálii sniţování celkové spotřeby alkoholických nápojů zapříčiněné poklesem konzumace vína v obědové pauze, především kvůli jejímu zkrácení. To je kompenzováno spotřebou draţších vín vyšší kvality nebo šumivých vín. Mírně se zvýšil podíl vypitého piva, především u mladší generace. V roce 1988 vláda schválila sníţení limitu alkoholu pro řízení motorových vozidel,72 a to společně s postupným zvyšováním spotřebních daní způsobilo změny v chování spotřebitelů, coţ umoţňovalo pokračovat v neustálém poklesu spotřeby. V roce 1992 stouplo zdanění etylalkoholu z 546000 lir na 1146600 lir (744,93 ECU), coţ představovalo 110% navýšení, v roce 1996 pak o dalších 9%. Následně sazby vzrostly v roce 2004 o 13%, a to jak u etylalkoholu na 730,87 €, tak u meziproduktů na 56,15€ a u piva na 1,59 €. V roce 2006 proběhlo poslední navyšování u etylalkoholu o 9% na 800,01€ a u meziproduktů o 22% na 68,51 €. U piva vláda zvýšila spotřební daň ještě

69

Craplet (2005), online 1 ECU bylo při přechodu na jednotnou evropskou měnu stanoveno k euru v kurzu 1:1 71 OECD (2013), online, European Commision (1990-2011), online 72 Allamani, Beccaria, Voller (2010), online 70

33

podvakrát, v roce 2006 o 40% na 2,23 € a v roce 2008 na 2,35 €. Nulová spotřební sazba tradičně zůstává na tichá a šumivá vína, která jsou i přesto zatíţena daní z přidané hodnoty, jeţ za sledované období stoupla pouze v roce 1998 z 19% na 20%. Celkové sníţení spotřeby alkoholu představuje 37% pokles z 11 litrů na osobu v roce 1990 na 6,9 litrů v roce 2009.73 Švédsko

Pozvolný nárůst konzumace alkoholických nápojů ve Švédsku ovlivnil především vstup do Evropské unie od roku 1995, kdy byla oslabována existence státního monopolu na výrobu a distribuci alkoholických nápojů,74 a růst spotřeby alkoholu se zvýšil z 5,8 litrů/osobu za rok 1998 na 7,4 litry v roce 2011,75 tj. o 27,5%. Postupnému nárůstu přispívá i dovoz alkoholu, který se zvětšuje od roku 2000,76 kdy začaly být implementovány opatření vedoucí k úplnému zrušení dovozních restrikcí spojených se vstupem Švédska do Schengenského prostoru k 1. 1. 2001. Neméně růstu spotřeby přispívá téměř 40% nárůst disponibilního příjmu mezi roky 1990 aţ 2009, kdy podstatnější zvýšení nastalo po roce 2000. 77 I přesto spotřeba alkoholu zůstává v porovnání s ostatními evropskými státy díky vysokému daňovému zatíţení velmi nízká, a to i pokud připočteme odhadovanou hodnotu černého trhu vyčíslenou na 1/5 celkové spotřeby.78 Lucembursko

Lucembursko dle statistik dosahuje nejvyšších spotřebních hodnot z celé Evropské unie, a to i přes úpravu celkové spotřeby o odhadované mnoţství zkonzumované nerezidenty. Ti v roce 1990 zvýšili celkovou spotřebu Lucemburska aţ o 70-75%. Samotnou konzumaci značně ovlivňuje nízké daňové zatíţení v kombinaci vysokého podílu na prodeji alkoholu jak turistům, tak zahraničních pracovníkům zaměstnaných v Lucembursku.79 V roce 1992 proběhlo navýšení daně z přidané hodnoty z 12,5% na nejniţší moţnou míru pro základní sazbu v Evropské unii, a to na 15%. V následujícím roce se změnily sazby pro výpočet spotřební

daně

z etylalkoholu

z 38 000 lucemburských

73

OECD (2013), online, European Commision (1990-2011), online Maruška (2005), online 75 OECD (2013), online 76 Maruška (2005), online 77 Radmstedt (2010), online 78 Maruška (2005), online 79 Karlsson, Österberg (2002), online 74

34

franků

na

41 000

franků

(1 011,14 ECU), coţ je nárůst o 8%, a byla zrušena daň z tichých i šumivých vín. V roce 1994 nastala nárůstem o 1 000 franků na dani z etylalkoholu do dnešní doby poslední změna v daních na alkohol. Navyšováním daní poklesla v roce 1994 spotřeba alkoholu o 10% z 15,2 litry na osobu na 13,7 litrů. Rostoucí a klesající spotřeba v průběhu let je ovlivněna jiţ zmíněnou konzumací alkoholu nerezidentů, kdy nejvyšších hodnot 17,7 litrů na osobu konzumenti dosáhli v letech 2004 a 2005. Od té doby se spotřeba alkoholu sniţuje, aţ na 15,3 litrů v roce 2009, coţ je 13,5% pokles.80 Irsko

Zvýšení spotřeby alkoholu v Irsku o 29% na 14,5 litrů/osobu v letech 1990 aţ 200181 bylo zapříčiněno ekonomickým růstem země, kdy se zvýšil disponibilní příjem jedince, a rozšířením otevíracích hodin podniků s prodejem alkoholu o 1h, coţ umoţnilo větší dostupnost alkoholických nápojů.82 Pokles spotřeby o 6% na 13,5 litrů byl zaznamenán aţ zvýšením spotřební daně z lihovin o 42% v roce 2003, a to z 2 761,68 € na hektolitr čistého alkoholu na 3 925 €. Od roku 2003 se spotřeba ustálila a pohybovala se mezi 13,2 aţ 13,6 litrů na osobu.83 V roce 2008 se zhroutil trh s nemovitostmi následován bankovní krizí, coţ změnilo prostředí pro provádění politiky zaměřené na omezení alkoholu, i přesto se podařilo zkrátit otevírací dobu podniků a omezit marketingovou propagaci. 84 Spotřeba během toho roku skokově poklesla o 7,5% z 13,2 na 12,2 litry/osobu, v následujícím roce dokonce o dalších 10%.85 Avšak v roce 2010 vláda sníţila daně z etanolu za účelem zvýšení zahraničního obchodu86 na 3 113 € na hektolitr, coţ opět způsobilo nárůst spotřeby v dalších letech na 11,6 litrů.87

80

OECD (2013), online, European Commision (1990-2011), online OECD (2013), online 82 Hope, Butler (2010), online 83 OECD (2013), online, European Commision (1990-2011), online 84 Hope, Butler (2010), online 85 OECD (2013), online 86 Hope, Butler (2010), online 87 OECD (2013), online, European Commision (1990-2011), online 81

35

Slovensko

Mezi roky 1991 aţ 1995 pozorujeme na Slovensku dramatický pokles spotřeby alkoholu o 25% z 13,7 litrů na osobu na 10,3 litry,88 který mohl být způsoben prudkým nárůstem cen po rozpadu Východního bloku.89 V roce 2003 stát výrazněji zvýšil spotřební daně, 90 coţ se v daném roce promítlo do poklesu konzumace alkoholu o 8% z 10,8 na 9,9 litrů na osobu. Avšak během následujících dvou let se spotřeba vrátila na svou původní výši. Další výraznější pokles byl zaznamenán aţ v roce 2010, a to o 9% na 9,7 litrů na osobu,91 kdy jej ovlivnila zhoršená ekonomická situace spojená s nepříznivým počasím pro pivovarský průmysl.92 Kromě toho můţeme na Slovensku v průběhu posledních let zvyšující se podíl alkoholu vypáleného v palírnách.93

Česká republika

Od vzniku samostatné České republiky ovlivňují spotřební daně neustálé novelizace. I přes změny v daňovém zatíţení celková spotřeba alkoholu v průběhu let spíše stagnuje. Z počátku sledovaného období docházelo k pravidelnému navyšování spotřebních daní. Roku 1994 došlo k 5,5% navýšení daně z lihu ze 180 Kč na 190 Kč na litr lihu, zatímco u révových vín pozorujeme pokles o 23% ze 7,8 Kč na 6 Kč na litr. V následujícím roce proběhlo zvýšení daně z lihu na 195 Kč na litr, z pěstitelského pálení z 90 Kč na 95 Kč na litr a u piva členěného u zdanění podle stupňovitosti kromě symbolického navýšení daní došlo i k rozlišení na malé pivovary, u nichţ se vybírala sníţená daň do produkce 200 000 hektolitrů piva za rok. Ţádná z uvedených změn nezpůsobila výraznější změnu ve spotřebě, coţ mohlo být zapříčiněno i poklesem sazby daně z přidané hodnoty v roce 1995 z 23% na 22%. Roku 1996 se o 54,5% sníţila daň z révových vín, coţ způsobilo 2% nárůst ve spotřebě vína jako výrobku, avšak při zrušení daně z tichých vín k 1. 7. 1999 nebyla ve spotřebě vína zaznamenána ţádná změna. Roku 1998 došlo k navýšení daně z lihu o 20% na 234 Kč na litr a změně ve zdaňování piva dle extraktu z mladiny a jeho sazba byla stanovena na 24 Kč na

88

OECD (2013), online Szántová, Kupčová, Bada, Goncalvesová (1997) 90 SITA (2011), online 91 OECD (2013), online 92 SITA (2011), online 93 Sedlák (2013), online 89

36

hektolitr za kaţdé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny, coţ opět neovlivnilo konzumaci alkoholických nápojů. Roku 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie, stouply daňové sazby u daně z lihu o 13% na 26 500 Kč na hektolitr etanolu, u pěstitelského pálení o 40% na 13 300 Kč na hektolitr etanolu s omezením do 30 litrů etanolu pro jednoho pěstitele za jedno výrobní období. Zároveň poklesla daň z přidané hodnoty na 19%, coţ je téměř 14% pokles. Došlo tak k 5% sníţení spotřeby alkoholu na 11,5 litrů na osobu, avšak v následujícím roce došlo k opětovnému navýšení na 12 litrů na osobu. Další růst daní proběhl v roce 2010, kdy daň z lihu vzrostla na 28 500 Kč (1136,36 €) za hektolitr, coţ představuje 22% navýšení. Stoupla i spotřební daň z pěstitelského pálení, a to o 50,5% na 14 300 Kč (570,18 €) za hektolitr, a z piva všechny sazby o 33%, u základní sazby na 32 Kč (1,27886 €) na hektolitr. Daň z šumivého vína a meziproduktů zůstala po celé období vyjma půl procentního navýšení roku 1995 na 2 340 Kč (93,30 €) za hektolitr produktu nezměněna. Vzrostla i daň z přidané hodnoty na 20%. Změny v daňovém zatíţení způsobily 6% pokles konzumace alkoholu na 11,4 litrů na osobu starší 15 let včetně.94 Tabulka 3: Spotřeba alkoholických nápojů na 1 obyvatele v ČR (v litrech čistého lihu)

Lihoviny čistý líh

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 8,3 8,3 8,2 8,3 8,4 7,6 7,8 8 8,2 8,1 8,2 7 3,3 3,3 3 3,3 3,4 3 3,1 3,2 3,3 3,2 3,3 2,8

2011 6,9 2,8

Víno čistý líh

16,1 2

19,4 2,2

16,1 2

16,2 2

16,2 1,9

16,3 1,9

16,5 1,9

16,8 1,9

17,2 2

18,5 2,1

18,5 2,1

18,7 2,1

19,4 2,2

Pivo čistý líh

159,9 159,9 156,9 159,9 161,7 160,5 163,5 159,1 159,1 156,6 150,7 144,4 142,5 4,6 4,6 4,6 4,8 4,9 4,9 5,2 5 5 5,2 5 4,8 4,8

Celkem čistý líh

184,2 184,3 181,3 184,4 186,4 184,6 188,1 184,3 185,8 183,2 177,6 170,9 168,8 9,9 9,9 9,9 10 10,2 9,8 10,2 10,2 10,4 10,5 10,4 9,8 9,8 Zdroj: Český statistický úřad (2013), online, upravené

Při bliţším prozkoumání tabulky č. 3 s rozloţením spotřeby jednotlivých druhů alkoholických nápojů pozorujeme dlouhodobý růst spotřeby vína na úkor poklesu konzumace piva zaznamenaný v posledních letech. Tento jev můţe být zapříčiněn nulovou sazbou pro tichá vína oproti zvyšujícímu se daňovému zatíţení piva a lihovin, a samotnou rostoucí oblibou vín. Klesající spotřeba piva v porovnání s konstantním nebo mírně se zvyšujícím podílem čistého

94

Černohauská (2011), online, OECD (2013), online

37

alkoholu v pivě naznačuje, ţe konzumenti upřednostňují vícestupňová piva s vyšším obsahem alkoholu, ale vypijí jich méně.

2.3. Vliv výše spotřebních daní na vývoj inkasa Spotřební daně z alkoholu jsou vzhledem ke své nízké elasticitě poptávky převáţně stabilním příjmem do státního rozpočtu, ačkoli se jejich výnos oproti výnosům z ostatních daní pohybuje v zanedbatelných částkách, pouze kolem 9 aţ 11 miliard ročně. Při pohledu do následující tabulky pozorujeme z dlouhodobého hlediska růstový trend celkového inkasa ze spotřebních daní na alkohol, a to o 51% ze 7,6 mld. korun v roce 1993 na 11,49 mld. korun roku 2012. Tento vzestup příjmové stránky státního rozpočtu ovlivňuje především navyšování daňového zatíţení. Začátkem období bylo zvětšení příjmů doprovázeno růstem spotřebních daní z lihu a lihovin celkem o 15 Kč na litr lihu během dvou let, u pěstitelského pálení o 5 Kč na litr. Prvního poklesu celkových příjmů z 10,66 mld. korun na 10,53 mld. korun si lze povšimnout jiţ roku 1999, kdy vláda stanovila daň z tichého vína na nulovou sazbu, a v následujícím roce, kdy se příjem propadl o 9% na 9,62 mld. korun. Po opětovném nárůstu inkasa ze spotřebních daní na alkohol dochází roku 2002 znovu k jeho poklesu, a to o 5% na 9,7 mld. korun zapříčiněného sníţením výběru daně z lihu a lihovin, a to i přesto, ţe mnoţství spotřebovaného lihu vzrostlo. K dalšímu poklesu na 9,15 mld. korun došlo roku 2004, coţ způsobilo především sníţení spotřeby lihovin vyvolané vzrůstem daňového zatíţení u lihu o 13%, a u pěstitelského pálení dokonce o 40%. Vliv zřejmě mělo i předzásobení prodejců lihovinami v předešlém roce, a tím způsobený pokles příjmů z daně z vína a meziproduktů. Od roku 2005 však příjem ze spotřebních daní na alkohol roste, na čemţ se pozitivně podílí nárůst výnosů ze všech třech daní. Do roku 2012 vzrostlo jejich celkové inkaso o 25,5%, z 9,15 mld. korun roku 2004 na 11,49 mld. korun.

38

Tabulka 4: Výnos ze spotřební daně z alkoholických nápojů v ČR (v mld. Kč)

SPD z piva SPD z vína a meziproduktů SPD z lihu a lihovin Celkem

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2,9 3,34 3,32 3,25 3,28 3,68 3,57 3,41 3,48 3,5 0,6 0,71 0,69 0,56 0,65 0,62 0,55 0,37 0,34 0,3 4,1 4,78 5,22 5,6 6,52 6,36 6,41 5,84 6,43 5,9 7,6

8,83

9,23

9,41 10,45 10,66 10,53

9,62 10,25

9,7

SPD z piva SPD z vína a meziproduktů SPD z lihu a lihovin

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 3,59 3,61 3,52 3,55 3,66 3,56 3,44 4,3 4,49 4,66 0,31 0,24 0,31 0,32 0,34 0,34 0,33 0,32 0,31 0,32 5,51 5,3 5,81 6,81 7,12 7,08 6,94 6,52 6,77 6,51

Celkem

9,41

9,15

9,64 10,68 11,12 10,98 10,71 11,14 11,57 11,49

Zdroj: Celní správa (2004-2012), online, Čermáková, Šimšová (2005), online, vlastní tvorba

Roku 1996 nenastala ţádná výrazná změna v inkasu spotřební daně z piva, i kdyţ vláda zavedla sníţené sazby pro malé pivovary. Aţ roku 1998, kdy se změnil způsob zdaňování piva, při kterém se zrušila diferencovanost daně dle stupňovitosti, došlo oproti předchozímu roku k růstu inkasa o 12% z 3,28 mld. korun na 3,68 mld. Pro následující roky výnos poklesl a pohybuje se kolem 3,5 mld. korun, coţ můţe být zapříčiněno při téměř nezměněné spotřebě piva zvýšenou produkcí malých pivovarů, jeţ jsou zdaňovány niţší sazbou. Významnější nárůst příjmu do státního rozpočtu nastal roku 2010 se zvýšením daní ze spotřební daně z piva o 33%, a to aţ na 4,3 mld. korun, coţ představuje 25% zvětšení výnosu. Odhadovaný výnos však představoval o 0,4 mld. korun více. Pokles v předpokládaném výběru daní způsobil nárůst odbytu nealkoholických piv a piv pocházejících od malých pivovarů. Následující roky pozorujeme postupné navyšování inkasa i přes náhlý propad ve spotřebě piva od roku 2010. Vzestup v příjmu vyvolala zejména změna preferencí spotřebitelů, kteří začali nakupovat větší mnoţství vícestupňových piv na úkor piv s niţším stupněm Plato a částečný odklon od spotřeby lihovin zaznamenaný především roku 2012. Zároveň se na navýšení inkasa podílí také rostoucí obliba piv v plastových obalech, ke kterým pivovary přechází, aby nahradily výpadek spotřeby v hostinských zařízení způsobeného úbytkem turistů a navýšením daně z přidané hodnoty roku 2010. Teoretický názor, ţe navyšování DPH způsobuje sniţování

39

kvality obalových materiálů, jenom potvrzuje skutečnost, ţe pivo v plastovém obalu díky větší propustnosti kyslíku a CO2 v porovnání se skleněnou láhví stárne rychleji.95 Ve sníţení výnosu z vína a meziproduktů o 19% na 0,56 mld. korun se odrazil pokles spotřební daně z révového vína roku 1996. V následujícím roce se ale výnos vrátil téměř do hodnoty před sníţením daně, na čemţ se mohl podílet mírný nárůst ve spotřebě vína. Avšak pro rok 1999, kdy se daň z révového vína zrušila, a pro následující roky inkaso z daně z vína a meziproduktů velmi rychle kleslo na 0,3 mld. korun, které se vyjma roku 2004, kdy došlo k poklesu o 22,5% na 0,24 mld. korun způsobené rostoucí výrobou a produkcí tichých vín podléhající nulové sazbě spotřební daně, nemění. Pozitivní vývoj byl zaznamenán od roku 2005 u inkasa z lihu a lihovin, kdy stát zavedl povinné kolkování lihovin a zvýšil kontrolní činnost pro odhalení nelegální výroby alkoholických nápojů. Výnos z lihu začal mírně oslabovat jiţ roku 2008, kdy na podzim téhoţ roku vstoupila do České republiky finanční krize, která se v následujícím roce změnila v krizi hospodářskou. Výraznější pokles v příjmu do státního rozpočtu ze spotřební daně z lihu roku 2010, a to z 6,94 mld. korun na 6,52 mld., doprovázelo 22% navýšení daně z lihu a 50,5% navýšení daně z pěstitelského pálení, coţ nepříznivě ovlivnilo jinak neměnnou spotřebu alkoholu, která se v daném roce sníţila o 15%. Mezi další příčiny u poklesu výnosu patří substituční efekt lihovin, kdy spotřebitelé nahrazují lihoviny alkoholickými nápoji s niţším obsahem alkoholu, pivem nebo vínem. V následujícím roce inkaso z lihu mírně vzrostlo, avšak i přesto stejně jako v roce 2010 nedosáhlo naplnění odhadu příjmu z této daně. Pro rok 2010 byl odhad splněn na 87%, pro rok 2011 na 89% a pro rok 2012 na 88%. V porovnání s předchozími léty, bylo roku 2009 dosaţeno 98% odhadu a pro rok 2008 byl dokonce překročen na 101%, pozorujeme značný propad v naplnění predikcí. Jako důvody pro nesplnění odhadů příjmů se kromě jiţ zmíněného povaţují i rostoucí obliba v pěstitelském pálení, jeţ je zdaněno niţší sazbou daně, a přechod k lihovinám se sníţeným obsahem alkoholu, kterého některé likérky i v zavedených produktech začaly kvůli úspoře nákladů po navýšení spotřební daně a daně z přidané hodnoty sniţovat na nejniţší povolený obsah v jednotlivých kategoriích alkoholických nápojů. V roce 2012 nepříznivě ovlivnila pokles v inkasu z lihovin i existence metylalkoholu v lihovinách a následná téměř dvoutýdenní

95

Hrdinová (2012), online

40

prohibice, která podpořila prodej tichých a šumivých vín, ale i šampaňského, sektů a likérů s niţším obsahem alkoholu. Prodej piva však nezvýšila.96

2.4. Porovnání příjmů ze spotřebních daní mezi vybranými státy a dopad výše zdanění na inkaso do státního rozpočtu Při pohledu do následující tabulky zjišťujeme, ţe nejvyššího inkasa ze spotřebních daní mezi vybranými státy dosahuje, i přes poměrně nízké daňové zatíţení vůči porovnávaným státům, Francie. Tento fakt způsobuje především vysoký počet obyvatel této země. Další zemí s podobně velkou populací je Itálie, jeţ dosahuje třetích nejvyšších příjmů ve sledovaném vzorku a která má dokonce niţší spotřební daně z alkoholických nápojů neţ Francie. Mezi země s nejvyšším daňovým zatíţením patří Švédsko, kterému v absolutním měřítku do státního rozpočtu plynou i druhé nejvyšší příjmy, a Irsko, jeţ díky tomu převyšuje výnos ze spotřebních daní z alkoholu České republiky a Slovenska, a to i přes výrazně niţší počet obyvatel. Nejniţšího inkasa dosahuje Lucembursko, coţ je způsobeno jednak nízkými sazbami ze spotřebních daní a jednak nejniţší populací mezi sledovanými státy. Dalším vlivem působícím na velikost příjmu do státního rozpočtu je zdanění vína. Irsko, Švédsko a Francie patří mezi jediné státy, které tuto poloţku na příjmové stránce státního rozpočtu zdaňují, ačkoli zdanění u Francie se pohybuje jen v symbolických částkách. Tabulka 5: Vývoj příjmů ze spotřební daně z alkoholu ve vybraných státech EU v milionech EUR (2008-2012)

ČR Švédsko Irsko Francie Itálie Slovensko Lucembursko

2008 416,57 1 208,03 1 069,95 2 520,00 1 022,99 259,76 30,73

2009 399,98 1 121,14 968,07 2 555,00 1 001,71 254,57 32,09

2010 424,01 1 219,56 826,43 2 568,88 976,27 257,01 30,70

2011 461,16 1 294,70 829,50 2 641,40 1 003,35 266,81 32,84

2012 450,08 1 425,73 846,04 2 750,93 992,02 255,28 32,99


Pro lepší ilustraci daňového zatíţení obyvatel jednotlivých států spotřebními daněmi z alkoholu je můţete porovnat v následující tabulce. Daňové zatíţení je procentuálním

96

Celní správa (2004-2012), online

41

vyjádřením podílu výnosu ze spotřebních daní z alkoholických nápojů a HDP v běţných cenách. Tabulka 6: Procentuelní daňové zatíţení spotřebních daní z alkoholu (2008-2012)

Česko Francie Švédsko Itálie Irsko Slovensko Lucembursko

2008 0,2700 0,1304 0,3625 0,0006 0,5981 0,4038 0,0008

2009 0,2813 0,1355 0,3833 0,0006 0,6005 0,4054 0,0008

2010 0,2828 0,1326 0,3485 0,0006 0,5278 0,3902 0,0006

2011 0,2966 0,1320 0,3340 0,0006 0,5151 0,3861 0,0007

2012 0,2955 0,1354 0,3484 0,0006 0,5161 0,3572 0,0007

Zdroj: Na základě dat OECD (2013) a ČSÚ (2013), vlastní tvorba

Z tohoto porovnání vyplývá, ţe nejniţšího daňového zatíţení v rámci spotřebních daní z alkoholu dosahuje Itálie společně s Lucemburskem. Naopak nejvyšším daňovým zatíţením disponuje Irsko ve výši 0,5 % na HDP. I přes nízké sazby spotřebních daní na alkohol přesahuje Slovensko daňovým zatíţením Švédsko, které má sazby minimálně pětkrát vyšší. Avšak daňové zatíţení Slovenska ve sledovaném období poměrně rychle klesá, coţ však není dáno klesajícími sazbami spotřebních daní na alkohol, nýbrţ téměř konstantním výnosem z těchto daní v čitateli vzorce k poměru navyšujícím se HDP ve jmenovateli vzorce. Sniţování daňového zatíţení pozorujeme i u Irska, u kterého skutečně došlo k poklesu daňových sazeb od roku 2010, coţ mělo podstatný vliv na meziroční 12% sníţení daňového zatíţení téhoţ roku. Mezi roky 2008 a 2009 se můţe zdát, ţe dochází k nárůstu daňového zatíţení, avšak tento efekt způsobilo převáţení klesajícího HDP nad klesajícím inkasem ze spotřební daně z alkoholu. U Francie pozorujeme téměř neměnné daňové zatíţení, ačkoli stát kaţdoročně od roku 2009 zvyšuje sazby spotřebních daní z alkoholu. Rostoucí výnosy z výběru daní z alkoholických nápojů totiţ doprovází i rostoucí HDP, který způsobuje konstantní poměr mezi čitatelem a jmenovatelem ve vzorci. Procentuelní daňové zatíţení u České republiky postupně roste, coţ při změně mezi roky 2008 a 2009 zapříčinila převaha klesajícího HDP nad klesajícím daňovým výnosem ze spotřební daně z alkoholu. Avšak nárůst mezi roky 2010 a 2011 uţ způsobila převaha rostoucího inkasa nad rostoucím HDP, která byla zapříčiněna především navýšením spotřebních daní z alkoholu v roce 2010. U Itálie a Lucemburska nelze příliš dobře pozorovat růst či pokles daňového zatíţení, jelikoţ samotné daňové zatíţení se pohybuje v desítitisícinách procenta. 42

Lucembursko

Tabulka 7: Výnos ze spotřební daně z alkoholických nápojů v Lucembursku (v mil. €)

Alkohol Meziprodukty Tichá vína Šumivá vína Pivo

2008 26,94 1,10 0 0 2,69

2009 27,39 1,05 0 0 3,65

2010 25,99 1,01 0 0 3,70

2011 28,11 1,02 0 0 3,71

2012 28,11 1,03 0 0 3,85

Celkem

30,73

32,09

30,7

32,84

32,99


Lucembursko sazby spotřebních daní z alkoholu nemění jiţ po několik let, díky čemuţ z nich do státního rozpočtu plynou i téměř shodné výnosy pohybující se kolem 32 mil. €. Neměnné výnosy podporuje i nízká inflace, která tak nesniţuje příjem do státního rozpočtu plynoucí z těchto daní. Nejvyšší příjmovou poloţkou je spotřební daň z alkoholu, jeţ v roce 2012 dosáhla 85% celkového inkasa. Slovensko

Tabulka 8: Výnos ze spotřební daně z alkoholických nápojů na Slovensku (v mil. €)


2008 199,90 0 3,36 56,50

2009 191,89 0 3,54 59,14

2010 196,88 0 4,30 55,83

2011 207,73 0 4,25 54,83

2012 195,05 0 4,15 56,08

Celkem

259,76

254,57

257,01

266,81

255,28


Slovensko rok po zavedení eura v roce 2009 rozlišilo sazbu ze spotřební daně z alkoholu na základní, jeţ oproti původní jednotné sazbě vzrostla o 15 % na 1080 € na hektolitr čistého alkoholu, a sníţenou pro pěstitelské pálení do mnoţství 43 litrů čistého lihu za rok. Tato sníţená sazba je oproti původní sazbě niţší o 57,5 %, spotřební daň tedy činí 540 € na hektolitr čistého alkoholu. To i přes klesající celkovou spotřebu alkoholu pozitivně ovlivnilo vývoj příjmů z této daně nárůstem o 3 % oproti předchozímu roku, kdy inkasovaná částka poklesla o 4% na 191,89 mil. €. Také na Slovensku pozorujeme nárůst inkasa ze spotřební daně z šumivých vín, a to od roku 2008 o 23,5 % na 4,15 mil. korun za rok 2012, ačkoli se 43

jeho sazba v průběhu období neměnila, coţ můţe být zapříčiněno zvýšenou konzumací šumivého vína. Při přechodu na euro v roce 2009 příjem ze spotřební daně z piva vzrostl o 5% na 59,14 mil. €. Avšak v ostatních letech kromě roku 2012, kdy se změnil výpočet daně z piva ze stupně Plata na stupeň alkoholu, inkasovaná částka klesala. Změna zdanění piva byla doprovázena mírným nárůstem ve výběru spotřební daně z piva. Irsko

Tabulka 9: Výnos ze spotřební daně z alkoholických nápojů v Irsku (v mil. €)

Alkohol Meziprodukty Tichá vína Šumivá vína Pivo Celkem

2008 350,92 66,46 213,25 12,19 427,13

2009 264,10 64,55 223,54 11,58 404,30

2010 243,49 50,63 201,59 10,61 320,11

2011 247,30 50,80 213,30 10,80 307,30

2012 263,85 49,21 214,82 10,16 308,00

1069,95

968,07

826,43

829,50

846,04


Příjem ze spotřební daně v Irsku nepříznivě ovlivnil především příchod finanční krize, kdy v letech 2008 i 2009 poklesla celková spotřeba alkoholu. Na sníţené spotřebě roku 2009, a tím i poklesu inkasa na 968,07 mil. €, se podílelo i navýšení spotřebních daní z šumivého vína o 20% na 656 € na hektolitr produktu, a rozčlenění sazeb tichých vín a meziproduktů podle obsahu alkoholu, kdy jejich sníţené sazby oproti původním vzrostly také o 20%. Navýšení u základních sazeb bylo u tichého vína o 74% na 476,06 € na hektolitr produktu a u meziproduktů o 66% na 656,18 € na hektolitr produktu. Příjmová stránka státního rozpočtu se sniţuje i pro rok 2010, a to na 826,43 €, ačkoli byly sazby u všech alkoholických nápojů sníţeny. Pokles se zastavil aţ v roce 2011, kdy příjem ze všech komodit zaznamenal nárůst, vyjma inkasa ze spotřební daně z piva, který nadále klesal a to aţ na 307,30 mil. €. Rostoucí trend pokračuje i v nadcházejícím roce, vyjma výnosů ze spotřebních daní u meziproduktů a šumivých vín. Celkové inkaso meziročně v roce 2012 vzrostlo na 846,04 mil. €.

44

Švédsko

Tabulka 10: Výnos ze spotřební daně z alkoholických nápojů ve Švédsku (v mil. €)


2008 441,63 20,32 413,95 332,13

2009 409,13 17,89 392,44 301,68

2010 440,99 19,03 436,87 322,67

2011 461,29 18,35 477,05 338,01

2012 488,08 20,19 538,25 379,21

1208,03

1121,14

1219,56

1294,7

1425,73


I přes to, ţe si Švédsko po celou dobu sledovaného období udrţuje nezměněné sazby spotřebních daní, mu roku 2012 rázem vzrostly příjmy ze všech komodit na 1 425,73 mil. €, coţ představuje 10% meziroční nárůst. Při dlouhodobé zvyšující se spotřebě alkoholu se jako nejpravděpodobnější vysvětlení jeví pokračování rostoucího trendu ve spotřebě alkoholických nápojů, popřípadě jej mohl ovlivnit např. zlepšený výběr daní. Naopak pro rok 2009 pozorujeme 7% meziroční pokles ve výběru všech spotřebních daní z alkoholu, který i přes rostoucí spotřebu ovlivnila světová krize. Od roku 2010 do roku 2012 v porovnání s ostatními komoditami nejvíce vrostl příjem z tichých vín, a to o více neţ 100 mil. €. Tiché víno se tím stalo nejvýnosnější komoditou mezi alkoholickými nápoji nejen pro rok 2012, ale i pro předchozí rok. Francie

Tabulka 11: Výnos ze spotřební daně z alkoholických nápojů ve Francii (v mil. €)


2008 2001,00 106,00 85,00 25,00 303,00

2009 2029,00 105,00 89,00 26,00 306,00

2010 2050,68 97,62 88,71 27,63 304,24

2011 2133,43 93,12 91,35 28,25 295,25

2012 2219,27 104,70 91,37 27,76 307,83

Celkem

2520,00

2555,00

2568,88

2641,40

2750,93


U Francie díky pravidelnému ročnímu rostoucímu zdanění všech alkoholických nápojů i přes dlouhotrvající pokles spotřeby alkoholu pozorujeme rostoucí celkové inkaso alkoholických produktů, jeţ se od roku 2008 zvýšilo z 2 520 mil. € na 2 750,93 mil. €, coţ představuje 45

9% nárůst. Zvyšující se sazba u lihovin přináší do státního rozpočtu i rostoucí příjem z této komodity. Naproti tomu při zvětšujícím se zdanění meziproduktů se jeho inkaso sniţovalo, a to aţ do roku 2012, kdy stát sazbu sníţil o 20%, na 180 € na hektolitr produktu, coţ způsobilo nárůst příjmu z meziproduktů o 12% na 104,7 mil. €. Příjem jak z tichých tak šumivých vín se pomalu zvyšuje, coţ doprovází i mírné navyšování spotřebních daní z obou alkoholických nápojů. Rostoucí daňové zatíţení dopadá i na pivo, jehoţ příjem se, a to i přes zvýšenou spotřebu alkoholických nápojů v roce 2011, včetně piva, oproti ostatním rokům razantněji propadl roku 2011, a to o 9 mil. €, coţ představuje 3% meziroční pokles. Za tento jev můţe být při nezměněné daňové sazbě piva pro rok 2011 zodpovědná oproti ostatním rokům zvýšená inflace, která meziročně stoupla z 1,44% za rok 2010 na 2,47%. Pro následující rok, kdy inflace opět poklesla na 1,34%,97 pozorujeme při zanedbatelném nárůstu spotřební daně z piva opětovné oţivení příjmu ve státním rozpočtu. Jaký výnos se státu podaří vyinkasovat letos po 162% navýšení spotřební daně z piva na 7,2 € za hektolitr, se dozvíme následující rok. Itálie

Tabulka 12: Výnos ze spotřební daně z alkoholických nápojů v Itálii (v mil. €)


2008 554,67 0 0 468,32

2009 556,46 0 0 445,25

2010 533,44 0 0 442,83

2011 540,62 0 0 462,73

2012 508,87 0 0 483,15

1022,99

1001,71

976,27

1003,35

992,02


Itálie po celou dobu sledovaného období ponechala stejné sazby spotřebních daní z alkoholu. Jediná změna nastala v navýšení daně z přidané hodnoty roku 2012 o jeden procentní bod na 21%. Celkové inkaso z alkoholických nápojů kromě roku 2011 klesá, na čemţ se výrazně podílí i dlouhodobý pokles konzumace alkoholických nápojů. Avšak dílčí výnos z piva po poklesu do poloviny sledovaného období na 445,25 mil. € v roce 2010 zaznamenává do roku 2012 9% nárůst, coţ můţe být způsobeno zvýšenou poptávkou mladší generace po této

97

Inflation.eu (2013), online

46

komoditě. V letech 2010 a 2012 pokleslo inkaso z lihovin, coţ pravděpodobně ovlivnila sníţená spotřeba alkoholu s vyšším obsahem lihu. Navýšení daně z přidané hodnoty roku 2012 mohlo způsobit i předzásobení spotřebitelů alkoholickými nápoji roku 2011, díky čemuţ po propadu roku 2010 vzrostl pro rok 2011 příjem do státního rozpočtu na 540,62 mil. €.

2.5. Vliv výše zdanění na množství pašovaného alkoholu Mnoţství pašovaného a nelegálně vyrobeného alkoholu se v České republice pro období před metanolovou kauzou odhaduje na dvacet a více procent celkové spotřeby alkoholu. Po metanolové aféře podíl černé trhu s alkoholem poklesl a k polovině roku 2013 se odhad podle prezidenta Unie výrobců a dovozců lihovin blíţí pěti aţ deseti procentům celkové spotřeby. 98 Od 1. 7. 2005 došlo zákonem č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu k povinnosti značení spotřebitelského balení lihu kontrolní páskou, coţ pozitivně ovlivnilo inkaso ze spotřební daně z lihu a lihovin, jeţ roku 2005 stouplo o 9,5% na 5,81 mld. korun a v následujícím roce dokonce o dalších 17%, ale i hospodářské výsledky likérek. Přesto je však brzy po jejich zavedení zaznamenáváno nelegální obchodování se zdařilými padělky kontrolních pásek a v postupu let rostoucí zneuţívání a opětovné pouţívání originálních kolků. V následujícím grafu můţeme pozorovat nárůst v počtu Celní správou zajištěných kontrolních pásek. Ačkoli data uvedená pro rok 2012 jsou zaznamenána jen do 31. 8. 2012, pozorujeme oproti předchozím rokům značné navýšení zadrţených zneuţitých a rizikových kolků, coţ bylo způsobeno především zvýšeným mnoţstvím kontrol, ale další vliv mohlo mít například i zvýšené procento krádeţí kontrolních pásek nebo nezodpovědnost daňových subjektů, protoţe mezi rizikové poloţky spadají i kolky ztracené, nevrácené nebo nedoloţeného pouţití.

98

Impulsy Václava Moravce (2013), online

47

Graf 7: Počet zajištěných kontrolních pásek

2010

2011

2012

949

278

450

zneužité/ rizikové



padělané

padělané

padělané

305

387 100

104 126 Zdroj: Celní správa (2012), online, vlastní tvorba

Pro odhad mnoţství pašovaného alkoholu slouţí počet zajištěných litrů nelegálně obchodovaného lihu zajištěného Celní správou a zároveň vyčíslený výpadek na daních a clu uvedený v následující tabulce. Při bliţším prozkoumání pozorujeme zvýšený nárůst odhaleného počtu případů v letech 2006 a 2007, následně v letech 2011 a 2012. Nejvyššího zjištěného daňového úniku bylo dosaţeno v roce 2012 vyčísleného na 709 mil. korun. V roce 2006 pak bylo zabaveno největší mnoţství nelegálního alkoholu, a to v celkové výši 102 mil. litrů. Tabulka 13: Kontrolní činnost v oblasti nelegálního alkoholu v ČR (2004-2012)

počet případů mil. litrů clo + daň (mil. Kč)

2004 487 46 38

2005 2006 2007 424 1 075 1 190 77 102 1,1 76 693 67

2008 436 1,1 71

2009 391 0,3 14

2010 2011 2012 641 1 293 1 869 0,4 0,5 2,7 25 109 709

Zdroj: Celní správa (2007-2012), online, vlastní tvorba

Sledované období začíná rokem 2004, kdy Česká republika vzhledem ke vstupu do Evropské unie navýšila spotřební daně z lihu. V tomto roce se podařilo zadrţet 46 mil. litrů nelegálního alkoholu v přepočtu za 38 mil. korun. Následujícího roku počet případů sice poklesl na 424, ale mnoţství zabaveného alkoholu se zvýšilo o 67% na 77 mil. litrů. Škoda, která českému státu vznikla na spotřební dani a clu, byla vyčíslena na 76 mil. korun. V důsledku zavedení povinného kolkování lihu v polovině roku 2005 sledujeme v následujícím roce 154% nárůst v počtu odhalených případů, coţ mohl způsobit nárůst mnoţství zadrţených neokolkovaných lihovin, které se od začátku roku 2006 nesměly bez kontrolní pásky prodávat. Daňový únik se pohyboval aţ ve výši 693 mil. korun. Od roku 2007 evidujeme i přes konstantní počet 48

odhalených případů 99% skokový propad v počtu zadrţených litrů alkoholu, coţ příznivě způsobilo jiţ zmíněné kolkování lihu. V následujícím roce se sníţil i počet případů zajištěného lihu, a to na 436. Opětovný nárůst v mnoţství odhalených případů nelegálního obchodování s lihem byl výrazně zaznamenán v roce 2011, tedy rok po zvýšení spotřebních daní. Nárůst daňového zatíţení mohl být motivací pro výrobu a pašování alkoholu, jehoţ se pro rok 2011 zadrţelo v přepočtu za 109 mil. korun. Rok 2012 se pojí s metanolovou kauzou, kdy byl do lihovin přiléván metanol a způsobil v České republice smrt téměř 50 lidí. V souvislosti s touto kauzou bylo zapotřebí zvýšit mnoţství kontrol prováděných Celní správou a Policií ČR, aby byl co nejdříve odhalen zdroj závadného alkoholu. Bliţší údaj o vyčíslené spotřebě pašovaného a nelegálně vyrobeného alkoholu v České republice zobrazuje následující tabulka, jeţ obsahuje data odhadovaná Českým statistickým úřadem vypracovaná především na základě dat z výročních zpráv Celní správy. Z tabulky pozorujeme v průběhu let zvyšující se podíl nelegálního obchodu s alkoholem, vyjma poklesu v letech 2003 a 2004. Nejvyšší odhadovaná hodnota je dosaţena v roce 2009, a to ve výši 2 716 mil. korun. Tabulka 14: Odhad pašovaného a nelegálně vyrobeného alkoholu (1995-2010)

mil. Kč

mil. Kč

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

1 281

1 392

1 482

1 642

1 717

1 708

1 745

1 542

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

792

962

1 676

1 565

1 271

1 383

2 716

1 542

Zdroj: Český statistický úřad (2011), online, vlastní tvorba

Tato tabulka spíše slouţí pro představu, o kolik milionů státní rozpočet ročně přichází pouze na spotřební dani a clu z alkoholu.

49

Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zodpovědět otázku, zda zvyšovat či sniţovat daňové zatíţení v ČR a vybraných zemích EU. Při doporučení navyšování nebo sniţování jednotkových spotřebních sazeb vycházím z porovnávání daňového zatíţení mezi jednotlivými státy, z výše daňových sazeb jednotlivých komodit, jejich vlivů na spotřebu a inkasované částky do státního rozpočtu. Z porovnání výše spotřebních daní a sazeb daní z přidané hodnoty mezi členskými státy jsem zjistila, ţe Česká republika patří mezi země s průměrným daňovým zatíţením. Mezi členskými státy s nejvyššími daňovými sazbami patří severské země, jako je Švédsko, Finsko, Irsko a Velká Británie. Naopak nejniţšími sazbami disponuje Bulharsko, Rumunsko, Španělsko a Itálie. Jednoznačně nejniţší sazbu daně z přidané hodnoty má Lucembursko. Toto zjištění potvrzuje i porovnávání mezi vybranými státy při uţití procentuelního daňového zatíţení, kdy Itálie s Lucemburskem dosáhly zanedbatelných hodnot. Avšak vzhledem k nemoţnosti započítat přesné DPH uvalené na alkohol do výnosů při počítání daňového zatíţení, nezpůsobují nepatrné daňové zatíţení Lucemburska spíše nízké sazby ze spotřebních daní, ale vysoké hodnoty HDP, pokud je přepočteme na počet obyvatel. Podobný jev jako u Lucemburska pozorujeme i u Francie, které i přes vyšší sazby ze spotřebních daní na alkohol neţ má Česká republika, vykazuje niţší daňové zatíţení těchto komodit v porovnání s touto zemí. Avšak pokud pozměníme interpretaci, můţeme říci, ţe Francie, Lucembursko a Itálie jsou zatíţeny velmi nízkými spotřebními daněmi vůči HDP. Je však nutno mít na mysli, ţe státům mohou plynout v porovnání s ostatními zeměmi vyšší příjmy například z přímých daní nebo jiných nepřímých daní, coţ vládě umoţňuje uvalit niţší sazby daní právě na alkoholické nápoje. Proto je při zvyšování nebo sniţování daní jednotlivé komodity nutné tento fakt zohledňovat. Vysoké daňové zatíţení na alkohol vykazují státy s vysokými daňovými sazbami, Irsko a Švédsko, ale i Slovensko, u kterého tento jev zapříčiňuje spíše nízké HDP neţ vysoké výnosy ze spotřebních daní. Zjistila jsem tak, ţe procentuelní daňové zatíţení alkoholických nápojů na HDP ovlivňuje jak pohyb výnosu ze spotřební daně, tak i pohyb hrubého domácího produktu samotného. Daňové zatíţení se proto můţe měnit, aniţ by stát jakkoli pozměnil sazby ze spotřebních daní, popřípadě sazby z daně z přidané hodnoty, jejichţ výše se také promítne do koncové ceny 50

produktu a ovlivní tak spotřebitelské chování. Z toho plyne, ţe při zkoumání procentuelního daňového zatíţení jednotlivých daní musíme zároveň sledovat nejen pohyb sazeb daní, ale i ekonomickou situaci, jeţ zpravidla ovlivňuje velikost HDP, který při výpočtu stojí ve jmenovateli, a neméně pak spotřebitelské chování, jeţ působí na velikost příjmu ve státním rozpočtu, který se ve vzorci nachází v čitateli. Z těchto důvodů mohu tvrdit, ţe procentuelní daňové zatíţení na HDP, ale i daňová kvóta, která se počítá na základě stejného principu, není příliš přesným ukazatelem. Avšak při porovnání daňového zatíţení mezi státy plně postačí pro vytvoření představy, jaký podíl mezi státy představuje konkrétní daň. V případě daňového zatíţení, nebo daňové kvóty, bych se proto zdrţela jejich hodnocení v časovém vývoji. Bakalářská práce nastiňuje dále problém, ţe při zvyšování spotřebních daní z alkoholu i přes nízkou elasticitu této komodity dochází k substitučnímu efektu a spotřebitelé přechází k méně daňově zatíţeným nápojům nebo k levnějším výrobcům, čímţ se celková spotřeba alkoholických nápojů nesníţí, anebo poklesne dočasně. Sníţí se pouze spotřeba nápoje, u kterého vzrostla sazba daně, ale vzroste u jiného, coţ především ovlivní příjem do státního rozpočtu, který při přechodu na alkohol s niţšími sazbami spotřebních daní můţe zaznamenat buď výpadek, ale i růst, pokud je navýšení spotřební daně dostatečné, aby vykompenzovalo ztrátu poklesu spotřeby u daňově více zatíţeného produktu. Daně by měly být brány jako doplňkový prostředek pro sniţování spotřeby alkoholu. Vlády by se měly zaměřit na sníţení spotřeby alkoholu změnou spotřebitelských návyků, popřípadě i smysluplnými nařízeními, které k této změně vedou. Za ideální situaci povaţuji tu, kde při určitém daňovém zatíţení inkaso ze spotřebních daní přináší konstantní příjmy do státního rozpočtu, přičemţ celková spotřeba alkoholu klesá. Dokud se příjem ze spotřební daně zvyšuje, je moţné daňové sazby navyšovat, avšak i v takové situaci musí stát zohledňovat situaci, při které existují náznaky rostoucího nelegálního trhu s lihovinami. Itálie a Francie spíše neţ na výrazné příjmy do státního rozpočtu z alkoholických nápojů kladou důraz na sniţování spotřeby, coţ zároveň s implementováním zákonů umoţňuje změnu chování spotřebitele, který omezuje přílišnou konzumaci alkoholu, coţ se dlouhodobě daří úspěšně realizovat. Primárním cílem se tak stává zdravotní stránka obyvatelstva. Oba státy vykazují sníţení zdravotních komplikaci spojené s nadměrnou konzumací alkoholu, díky čemuţ se sniţují i náklady na léčení. 51

Itálie má ve srovnání s ostatními státy Evropské unie poměrně velký prostor pro navyšování spotřebních daní z alkoholických nápojů, jak bylo dokázáno na procentuelním daňovém zatíţení na HDP. Toto zjištění způsobuje především třetí nejniţší sazba ze spotřební daně z lihovin v rámci EU. Ačkoli celková spotřeba alkoholu klesá, roste podíl vypitého piva, především u mladší generace. Ve spojení s rostoucími výnosy ze spotřební daně z piva a jeho neměnnými daňovými sazbami doporučuji spotřební daň z této komodity mírně navýšit. Francie podobně zaznamenává klesající trend v oblasti konzumace alkoholických nápojů, avšak ta jiţ v posledních letech spotřební daně postupně navyšuje. I přes to lze z tabulky procentuelního daňového zatíţení pozorovat moţnosti spotřební daně nadále navyšovat, coţ doplňuje i fakt neustálého se zvyšujícího inkasa z alkoholu. Podobně i Lucembursko si vůči výši hrubého domácího produktu můţe dovolit navyšovat spotřební daně z alkoholu. Avšak vzhledem ke konstantním daňovým výnosům z této daně při neměnných daňových sazbách Lucemburska od změny v poţadavcích Evropské unie na nejniţší sazby a v posledních letech klesající spotřebě alkoholických nápojů povaţuji z tohoto hlediska daňovou zátěţ za optimální. Švédsko a Irsko jsou známy svými vysokými spotřebními daněmi z alkoholických nápojů. I přes nejvyšší daňové zatíţení Irska pozorované mezi vybranými státy EU, se po poklesu spotřeby a příjmu do státního rozpočtu způsobené především finanční krizí, ale i navýšením spotřební daní, a následovném obnovení nárůstu konzumace alkoholických nápojů a jejich inkasa podpořené sníţením spotřebních daní, nabízí moţnost opět spotřební daně navýšit, coţ Irská vláda také v letošním roce provedla. Avšak nejsem si jistá, zda 18% navýšení spotřební daně z lihovin, 22% nárůst spotřební daně z piva a dokonce 41% navýšení spotřební daně pro šumivá vína a meziprodukty99 nepovede kromě mnou očekávaného poklesu spotřeby i ke sníţení příjmové stránky rozpočtu. Doporučila bych spíše opatrněji navyšovat daně ve dvou etapách. Avšak existuje moţnost, ţe takto stanovené spotřební daně povedou sice k poklesu spotřeby, ale zároveň k navýšení státního rozpočtu, coţ by bylo povaţováno za vhodnější stav. U Švédska můţeme i přes vysoké daňové zatíţení na alkohol pozorovat vzrůstající konzumaci alkoholických nápojů, která podporuje růst inkasované částky ze spotřebních daní. Vzhledem 99

aktuální sazby pro letošní rok uvádím v tabulkách 1 a 2

52

k odhadnuté výši černého trhu s alkoholem na 1/5 celkové spotřeby, zvaţovala bych jiné prostředky ke sniţování nebo zastavení rostoucí spotřeby, která i přesto dosahuje nejniţších hodnot v rámci EU, neţ zvyšování spotřebních daní, např. vhodně implementovaná zákonná opatření. A to i přes to, ţe disponibilní příjem Švédů v předchozích letech vzrostl. V přepočtu na procentuelní daňové zatíţení spotřební daně z alkoholu na HDP i Slovensko vykazuje vysoké hodnoty v rámci srovnání s ostatními vybranými státy. Z důvodu převáţně klesající spotřeby alkoholických nápojů, vyššího procentuelního daňového zatíţení, ale i stanovení dvou sazeb pro lihoviny, základní a sníţenou pro pěstitelské pálení, a změny ve výpočtu zdanění piva na stupeň alkoholu prozatím nedoporučuji měnit výši spotřebních daní. A to i vzhledem k téměř konstantním příjmům do státního rozpočtu, vyjma roku 2011, kdy navýšení inkasa ze spotřební daně z alkoholu podpořil mírný nárůst spotřeby. U České republiky pozorujeme po navýšení spotřební daně z lihovin roku 2010 nejen pokles ve spotřebě, ale i pokles inkasa státního rozpočtu. Mimo jiné se v tu dobu zvýšil i počet odhalených případů nelegálně obchodovaného alkoholu. Spotřebitelé přecházejí ke spotřební daní nezdaněnému vínu a produkují více lihovin pocházejících z pěstitelského pálení, jeţ je zatíţeno sníţenou sazbou z lihu. Proto se domnívám, ţe u lihovin výše zdanění překročilo pomyslný bod Lafferovy křivky, od kterého výnos z daně klesá. Nedoporučuji tak nadále navyšovat spotřební daň z lihovin, ale naopak, mírně ji sníţit. Nevhodnou komoditou pro zatíţení spotřební daní se jeví i víno, jeţ by po zavedení symbolické daně nepřineslo státu takové příjmy po odečtení nákladů způsobené jejím vybíráním, administrativou a daňovými kontrolami, jak by si představoval, ačkoli náklady na administrativu spotřební daně dosahují niţších částek neţ v případě daně z přidané hodnoty. Vyšší částky sazeb jsou v rámci konkurenčního boje se zahraničními levnými víny naprosto nevhodné. Naopak navýšení spotřební daně z piva v roce 2010 zaznamenalo zvýšený příjem do státního rozpočtu a od té doby roste. I jeho spotřeba vykazuje nejvyšší spotřebu přepočtenou na čistý líh mezi alkoholickými nápoji. Proto zde vzniká prostor pro navyšování spotřební daně z piva.

53

Seznam použitých zdrojů ČERMÁKOVÁ, Hana a Lucie ŠIMŠOVÁ. Vývoj inkasa a sazeb spotřebních daní v České republice a Evropské unii. Daně a právo v praxi. 2005, č. 12. DAVID, Petr. Teorie daňové incidence s praktickou aplikací. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2007, 111 s. ISBN 978-807-2045-228. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie: úvod do problematiky. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2005, 111 s. Vzdělávání a certifikace účetních. ISBN 80-735-7092-0. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 4., aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2006, 279 s. ISBN 80-735-7205-2. MANKIW, N. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 1998, 763 s. ISBN 80-716-9891-1. NERUDOVÁ, Ing. Danuše. Harmonizace nepřímého zdanění v Evropské unii. Daně a právo v praxi. 2005, č. 7. SVÁTKOVÁ, Slavomíra. Spotřební a ekologické daně v České republice. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009, 300 s. ISBN 978-807-3574-437. ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii: daňové systémy všech 27 členských států EU, legislativní základy daňové harmonizace v EU se základními judikáty SD EU, včetně zapracování Lisabonské smlouvy a novelizací směrnice 2006/112/ES. 4. aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2010-, sv. Praktické ekonomické příručky. ISBN 9788072017997. ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2003, xv, 249 s. ISBN 80-717-9413-9. VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2006, aneb, Učebnice daňového práva. 8., aktualiz. vyd. Praha: VOX, 2006, 324 s. ISBN 80-863-2460-5.

Legislativní dokumenty: ZÁKON č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních ZÁKON č. 199/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 587/1992 Sb. 54

ZÁKON č. 325/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 587/1992 Sb. a č. 531/1990 Sb. ZÁKON č. 260/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 587/1992 Sb. ZÁKON č. 148/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 587/1992 Sb. ZÁKON č. 303/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 587/1992 Sb. a č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu ZÁKON č. 198/1998 Sb., o spotřebních daních ZÁKON č. 129/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb. ZÁKON č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních ZÁKON č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010

Online zdroje: Alkohol v Evropě: Souhrn. In: ANDERSON, Peter a Ben BAUMBERG. Zpráva pro Evropskou unii [online]. 2006 [cit. 2013-09-04]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/healtheu/doc/alcoholineu_sum_cz_en.pdf ALLAMANI, Allaman, Franca BECCARIA a Fabio VOLLER. The puzzle of Italian drinking: Trends in alcohol consumption, harms and policy: Italy 1990–2010. NORDIC STUDIES ON ALCOHOL AND DRUGS [online]. 2010, č. 27 [cit. 2013-09-04]. Dostupné z: http://www.nordicwelfare.org/PageFiles/4910/465_478_allaman.pdf Analýza činnosti státní správy v oblasti postihování černého trhu s alkoholem. In: Celní správa

České

republiky

[online].

2012

[cit.

2013-09-04].

Dostupné

http://www.celnisprava.cz/cz/aktuality/Stranky/analyza-cinnosti-statni-spravy-v-oblastipostihovani-cerneho-trhu-s-alkoholem.aspx

55

z:

CRAPLET, Michel. France. In: Bridging the Gap: Alcohol Policy Network in the Context of a

Larger

Europe

[online].

2005

[cit.

Dostupné

2013-09-04].

z:

http://btg.ias.org.uk/pdfs/country-reports/france.pdf ČERNOHAUSOVÁ, Pavla. Vývoj DPH od roku 1993 do roku 2013. In: Danarionline [online]. 2011 [cit. 2013-09-04]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/blog/detailprispevku/articleid-824-vyvoj-dph-od-roku-1993-do-roku-2013/ Česká republika od roku 1989 v číslech: Spotřeba alkoholických nápojů a cigaret na 1 obyvatele

[online].

2013[cit.

Dostupné

2013-09-02].

z:

http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0303.pdf EUROPEAN PARLIAMENT DIRECTORATE-GENERAL FOR RESEARCH. EUROPEAN PARLIAMENT.

[online].

2000

[cit.

Dostupné

2013-09-02].

z:

http://www.europarl.europa.eu/factsheets/3_4_6_en.htm EXCISE DUTY TABLES: Part I – Alcoholic Beverages. In: European Commission [online]. Brusel,

January

2013

[cit.

2013-09-12].

REF.

1.036.

Dostupné

z:http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/excise_duties/alcoholic_ beverages/rates/excise_duties-part_i_alcohol_en.pdf EXCISE DUTY TABLES: Tax receipts – Alcoholic beverages. In: European Commission [online].

Brusel,

July

2013

[cit.

2013-09-02].

REF

1.037.

Dostupné

z:

http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/excise_duties/alcoholic_b everages/rates/excise_duties_alcohol_en.pdf Excise duty tables: 1990-2012. In: CIRCAB: Library [online]. [cit. 2013-09-04]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/excise_duties/alcoholic_beverages/rates/index_ en.htm HDP v trţních cenách. In: Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-09-04]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tec00001 Historic inflation France - CPI inflation. Inflation.eu: worldwide inflation data [online]. 2013 [cit.

2013-09-15].

Dostupné

z:

http://www.inflation.eu/inflation-rates/france/historic-

inflation/cpi-inflation-france.aspx

56

HRDINOVÁ, Radka. Místo piva ze sudu pijeme z plastu.: PET lahve pomáhají pivovarům srovnat výpadek z hospod. Ihned.cz [online]. 2012 [cit. 2013-09-15]. Dostupné z: http://life.ihned.cz/c1-57176980-misto-piva-ze-sudu-pijeme-z-plastu-pet-lahve-pomahajipivovarum-srovnat-vypadek-z-hospod KARLSSON, Thomas a Esa ÖSTERBERG. Luxembourg. In: Bridging the Gap: Alcohol Policy Network in the Context of a Larger Europe [online]. 2002 [cit. 2013-09-04]. Dostupné z: http://btg.ias.org.uk/pdfs/country-reports/luxembourg.pdf Rádio Impuls. In: Impulsy Václava Moravce: Petr Pavlík: Černý trh s alkoholem se zmenšil. I tak

tvoří

desetinu

produkce!

[online].

2013

[cit.

2013-09-04].

Dostupné

z:

http://www.impuls.cz/clanek/video-petr-pavlik-cerny-trh-s-alkoholem-se-zmensil-i-tak-tvoridesetinu-produkce/235242 MACLE, Diana. Young France Isn't Drinking Wine: The "French Paradox" is becoming a thing of the past. Wine Spectator [online]. 2008, č. 6 [cit. 2013-09-04]. Dostupné z: http://www.winespectator.com/webfeature/show/id/Young-France-Isnt-Drinking-Wine_4162 MARUŠKA, Jan. Švédský monopol maloobchodního prodeje alkoholických nápojů. Ministerstvo zahraničních věcí ČR [online]. 2005 [cit. 2013-09-04]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/stockholm/cz/ekonomika_a_obchod/sektorove_zpravy/svedsky_monopol _maloobchodniho_prodeje.html Negative externalities. In: Economics online [online]. [cit. 2013-09-02]. Dostupné z: http://www.economicsonline.co.uk/Market_failures/Externalities.html NERUDOVÁ, Ing. Danuše. Harmonizace nepřímého zdanění v Evropské unii. Daně a právo v praxi. online, 2005, č. 7. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/docd1504v1480-harmonizace-neprimeho-zdaneni-v-evropske-unii/?search_query=$issue=1I7 Nezákonné činnosti (N2). In: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Mimořádná revize národních účtů

2011

[online].

2011

[cit.

2013-09-04].

Dostupné

z:

http://apl.czso.cz/nufile/PRILOHA_1.09.pdf OECD: Health Status. OECD Stat Extracts [online]. 2013 [cit. 2013-09-04]. Dostupné z: http://stats.oecd.org/index.aspx?DataSetCode=HEALTH_STAT

57

OECD: Health polices and data. OECD: OECD Health Data 2013 [online]. 2013 [cit. 201309-04]. Dostupné z: http://www.oecd.org/els/health-systems/oecdhealthdata.htm OECD: Health policies and data. OECD: OECD Health Data 2013 - Frequently Requested Data [online]. 2013 [cit. 2013-09-04]. Dostupné z: http://www.oecd.org/els/healthsystems/oecdhealthdata2013-frequentlyrequesteddata.htm OECD iLibrary: Health at a Glance 2009: OECD Indicators. Statistics [online]. 2009 [cit. 2013-09-04].

Dostupné

z:

http://www.oecd-ilibrary.org/sites/health_glance-2009-

en/02/06/index.html?contentType=&itemId=/content/serial/19991312 RAMSTEDT, Mats. Change and stability?: Trends in alcohol consumption, harms and policy: Sweden 1990–2010. NORDIC STUDIES ON ALCOHOL AND DRUGS [online]. 2010, č. 27 [cit.

2013-09-04].

z:

Dostupné

http://www.nordicwelfare.org/PageFiles/4910/409_424_Ramsted.pdf RICHUPAN, PH.D., Somchai. ALCOHOL PRODUCTS TAXATION: INTERNATIONAL EXPERIENCES AND SELECTED PRACTICES IN ASIA. In: ALCOHOL PRODUCTS TAXATION: INTERNATIONAL EXPERIENCES AND SELECTED PRACTICES IN ASIA

[online].

2005

[cit.

2013-09-02].

Dostupné

z:

http://apapaonline.org/data/Regional_Data/Other/International_Alcohol_Taxation.pdf SEDLÁK, Jozef. Predaj alkoholu poklesol o tretinu. Pravda.sk [online]. 2013 [cit. 2013-0912]. Dostupné z:http://spravy.pravda.sk/ekonomika/clanok/256358-predaj-alkoholu-poklesolo-tretinu/ SITA. Spotreba piva na Slovensku vlani klesla o 4,5 %. In: O peniazoch.sk [online]. 2011 [cit.

2013-09-12].

Dostupné

z:http://openiazoch.zoznam.sk/cl/102920/Spotreba-piva-na-

Slovensku-vlani-klesla-o SCHMIDT, Evan. Negative Externalities of Consumption. In: Schmidtomics [online]. 2010 [cit.

2013-09-04].

Dostupné

z:

http://schmidtomics.blogspot.cz/2010/02/negative-

externalities-of-consumption.html SZÁNTOVÁ, M., V. KUPČOVÁ, V. BADA a E. GONCALVESOVÁ. VÝVOJ SPOTREBY ALKOHOLU VO VZŤAHU KOCHORENIAM PEČENE NA SLOVENSKU V ROKOCH

58

1973-1994. BRATISL. LEK. LISTY [online]. 1997, č. 98 [cit. 2013-09-04]. Dostupné z: http://www.bmj.sk/1997/09801-03.pdf Úřední věstník Evropské unie: c 296 [online]. Lucemburk, 2012 [cit. 2013-09-02]. ISSN Dostupné

1977-0863.

z:

http://eur-

lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2012:296:FULL:CS:PDF

Výsledky činnosti Celní správy ČR: Informace o výsledcích činnosti Celní správy ČR za rok 2012. In: Celní správa České republiky:

Výroční

správy

[online].

2013

[cit.

2013-09-04].

Dostupné

z:

http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/Vron%20zprvy/Informace%20o%20v%C3%BDsledc %C3%ADch%20%C4%8Dinnosti%20Celn%C3%AD%20spr%C3%A1vy%20%C4%8CR%2 0za%20rok%202012.pdf Informace o výsledcích činnosti Celní správy ČR za rok 2011. In: Celní správa České republiky:

Výroční

správy

[online].

2012

[cit.

2013-09-04].

Dostupné

z:


Výroční

správy

[online].

2011

[cit.

2013-09-04].

Dostupné

z:


Výroční

správy

[online].

2010

[cit.

2013-09-04].

Dostupné

z:


Výroční

správy

[online].

2009 59

[cit.

2013-09-04].

Dostupné

z:


Výroční

správy

[online].

2008

[cit.

2013-09-04].

Dostupné

z:


Výroční

správy

[online].

2007

[cit.

2013-09-04].

Dostupné

z:


Výroční

správy

[online].

2006

[cit.

2013-09-04].

Dostupné

z:


Výroční

správy

[online].

2005

[cit.

2013-09-04].

Dostupné

z:

http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/Vron%20zprvy/Informace%20o%20v%C3%BDsledc %C3%ADch%20%C4%8Dinnosti%20Celn%C3%AD%20spr%C3%A1vy%20%C4%8CR%2 0za%20rok%202004.pdf

60

Seznam tabulek Tabulka 1: Sazby daně z přidané hodnoty a spotřebních daní na etylalkohol a víno (leden 2013) .......28 Tabulka 2: Sazby spotřebních daní na pivo a meziprodukty (leden 2013) ............................................30 Tabulka 3: Spotřeba alkoholických nápojů na 1 obyvatele v ČR (v litrech čistého lihu) ........................37 Tabulka 4: Výnos ze spotřební daně z alkoholických nápojů v ČR (v mld. Kč) .......................................39 Tabulka 5: Vývoj příjmů ze spotřební daně z alkoholu ve vybraných státech EU v milionech EUR (20082012) ......................................................................................................................................................41 Tabulka 6: Procentuelní daňové zatížení spotřebních daní z alkoholu (2008-2012) .............................42 Tabulka 7: Výnos ze spotřební daně z alkoholických nápojů v Lucembursku (v mil. €).........................43 Tabulka 8: Výnos ze spotřební daně z alkoholických nápojů na Slovensku (v mil. €) ............................43 Tabulka 9: Výnos ze spotřební daně z alkoholických nápojů v Irsku (v mil. €) ......................................44 Tabulka 10: Výnos ze spotřební daně z alkoholických nápojů ve Švédsku (v mil. €) .............................45 Tabulka 11: Výnos ze spotřební daně z alkoholických nápojů ve Francii (v mil. €)................................45 Tabulka 12: Výnos ze spotřební daně z alkoholických nápojů v Itálii (v mil. €) .....................................46 Tabulka 13: Kontrolní činnost v oblasti nelegálního alkoholu v ČR (2004-2012)...................................48 Tabulka 14: Odhad pašovaného a nelegálně vyrobeného alkoholu (1995-2010) .................................49

Seznam grafů Graf 1: Působení jednotkové daně a daně ad valorem ..........................................................................14 Graf 2: Nadměrné daňové břemeno ......................................................................................................22 Graf 3: Elasticita nabídky a nadměrné daňové břemeno.......................................................................23 Graf 4: Elasticita poptávky a nadměrné břemeno .................................................................................24 Graf 5: Nápravná daň v případě negativní spotřební externality ..........................................................25 Graf 6: Spotřeba alkoholu ve vybraných zemích EU (v litrech/osobu starší 15 let včetně) ...................32 Graf 7: Počet zajištěných kontrolních pásek ..........................................................................................48

Seznam schémat Schéma 1: Členění sazeb daně ............................................................................................................... 13

61

Seznam zkratek ČR

Česká republika

DPH

daň z přidané hodnoty

EU

Evropská unie

EUR

euro

HDP

hrubý domácí produkt

hl

hektolitr

Kč

koruna česká

KN

kombinovaná nomenklatura

mld.

miliarda

str.

strana

Seznam příloh Příloha 1: Úřední věstník Evropské unie ................................................................................................ 63 Příloha 2: Hrubý domácí produkt v běžných cenách (v mil. €) .............................................................. 64

62

Příloha 1: Úřední věstník Evropské unie

Zdroj: EUR-Lex.europa.eu (2012), online, vlastní tvorba

Příloha 2: Hrubý domácí produkt v běţných cenách (v mil. €)

Česko Francie

2008

2009

2010

2011

2012

154269,7

142197,0

149932,0

155486,0

152310,9

1933195,0 1885761,9 1936719,7 2001398,0 2032296,0

Švédsko

333255,7

Itálie

292472,1

349945,1

387586,0

409221,3

1575143,9 1519695,1 1551885,6 1578497,1 1565916,1

Irsko

178881,6

161205,2

156586,7

161037,7

163938,0

Slovensko

64413,5

62794,4

65869,5

69108,3

71463,0

Lucembursko

37371,7

36026,9

49906,4

42625,7

44425,7

Zdroj: Český statistický úřad (2013), online, vlastní tvorba

Ekonomicko-správní fakulta. Studijní obor: Hospodářská politika ZDANĚNÍ ALKOHOLU. Alcohol Taxation. Bakalářská práce

Recommend Documents