ˇ ´ VYSOKE ´ UCEN ˇ ´I TECHNICKE ´ V PRAZE CESK E ´ FAKULTA STAVEBNI ´ OBOR: GEODEZIE A KARTOGRAFIE
Semestr´ aln´ı pr´ ace z pˇ redmˇ etu Kartografick´ a polygrafie a reprografie
2008
Chmel´ık Jiˇ r´ı, Duˇ skov´ a Pavla
1
´ ´ TISKY ) KNIHTISK ( VYZNAMN E 1. Pˇ redch˚ udci knihtisku 1.1 Gutenberg a jeho vyn´ alez ˇ 2. Knihtisk v Cech´ ach 2.1 Prvn´ı tiskaˇ ri a tisk´ arny
3. Knihtisk na Moravˇ e
4. Jak ovlivnil vyn´ alez knihtisku kniˇ zn´ı kulturu?
5. Obsah prvn´ıch tisk˚ u
6. P´ısmo a ilustrace a u ´ prava knih
7. Z´ avˇ er 7.1 Pouˇ zit´ e zdroje
2
1. Pˇ redch˚ udci knihtisku
Snaha zaznamenat lidsk´e pozn´an´ı a myˇslenky prov´azela lidstvo od jeho poˇc´atku. Staˇr´ı ˇ ıˇ Egypt’an´e, C´ nan´e a Japonci uˇz d´avno pouˇz´ıvali techniku razidel. Jedn´ım z krok˚ u, kter´ y vedl k vyn´ alezu knihtisku, bylo uˇz´ıv´an´ı dˇrevorytu. V dˇrevˇen´ ych ploch´ach byla ryt´ım vyhloubena m´ısta, kter´ a se nemˇela otisknout. Uˇz´ıvalo se jich k rychl´emu rozmnoˇzen´ı obr´azk˚ u n´ aboˇzensk´eho obsahu. Postupnˇe se k obr´azk˚ um pˇripojoval text a toho pˇrib´ yvalo. Dˇrevoryt˚ um prov´ azen´ ym textem ˇr´ık´ame deskotisky, protoˇze se dˇrevo brzy opotˇrebovalo byly dˇrevˇen´e desky odl´ev´ any do kov˚ u. Obr´azk˚ um, kter´e vznikly z tˇechto desek se ˇr´ık´ a kovoryty. ”Vˇsechny tyto ˇremesln´e techniky byly mostem k vynalezen´ı vlastn´ıho knihtisku, o jehoˇz prvenstv´ı se vedly spory mezi Nˇemci, Francouzi i Holand’any.” Je vˇsak pravdˇepodobn´e, ˇze Johann Gutenberg byl prvn´ı.
1.1
Gutenberg a jeho vyn´ alez
Johann Gutenberg se narodil v Mohuˇci kolem roku 1400. Zprvu se vˇenoval zlatnictv´ı a v´ yrobˇe zrcadel. Pokusy ˇ o lit´ı p´ısma se zab´ yval v letech 1434-1444 ve Strasburku. V roce 1448 se vr´atil do Mohuˇce a pokraˇcoval v pr´ aci na sv´em vyn´alezu. Naˇsel zde sponzora sv´ ych pokus˚ u, mohuˇcsk´eho mˇeˇst’ana, Jana Fausta. Ten mu sice poskytl finanˇcn´ı prostˇredky, ale nakonec se s n´ım soudil o vr´acen´ı p˚ ujˇcky a dal zabavit Gutengergovu d´ılnu se vˇsemi n´astroji. On si vˇsak zaloˇzil novou d´ılnu. Gutenberg vybil do mˇekk´eho kovu sv´ ymi zlatnick´ ymi raz´ıtky jednotliv´ a slova a vˇety do rovn´ ych ˇr´adk˚ u a z tˇechto ˇr´adkov´ ych matric oklep´av´an´ım z´ıskal ˇstoˇcky. Bylo nutn´e vynal´ezt nejen techniku lit´ı p´ısmen, ale tak´e vhodnou kovovou smˇes, pak tiskaˇrsk´ y lis a tiskaˇrskou barvu. Kdyˇz byla p´ısmenka jedObr. 1.1: Johann Gutenberg notlivˇe a v dostateˇcn´em mnoˇzstv´ı, s´azela se do ˇr´adk˚ u. Jednotliv´e ˇr´adky sazby byly spojov´any r´amem. Podm´ınkou pro v´ yrobu tiˇstˇen´e knihy byl i dostatek pap´ıru, pergamen se stal vz´acn´ ym a drah´ ym materi´alem. Nejstarˇs´ı Gutenberg˚ uv tisk poch´az´ı pravdˇepodobnˇe z roku 1445, jde o zlomek o posledn´ım soudu, psan´ y v nˇemˇcinˇe, tzv. zlomek knihy Sybiliny. Potom tiskl Donaty. Prvn´ı tisk, u kter´eho m˚ uˇzeme urˇcit datum vytiˇstˇen´ı, je zlomen kalend´aˇre pro rok 1448 (vytiˇstˇen´ y tedy o rok dˇr´ıve). Prvn´ı u ´plnˇe zachoval´ y Gutenberg˚ uv tisk je tzv. Tureck´ y kalend´aˇr pro rok 1455 (opˇet tedy vytiˇstˇen´ y o rok dˇr´ıve). Gutenberg nejdˇr´ıve tiskl kalend´aˇre, pak mal´e kn´ıˇzky, kter´e nemˇely v´ıce neˇz 28 stran, a aˇz pozdˇeji tiskl n´akladn´e knihy, bible. K nejzn´amˇejˇs´ım z jeho tisk˚ u patˇr´ı dvoud´ıln´ a 42ˇra´dkov´a bible (na str´ance je 42 ˇr´adk˚ u) vytiˇstˇen´a v letech 1452 - 1455. V letech 1457 - 1458 vydal Gutenberg dalˇs´ı bibli, 36ˇr´adkovou (36 ˇr´adk˚ u na str´ance). 3
ˇ 2. Knihtisk v Cech´ ach
ˇ Tiskaˇrsk´e umˇen´ı si brzy naˇslo cestu z Nˇemecka do Cech. Rok 1468 je povaˇzov´an za ˇ nejstarˇs´ı datum v dˇejin´ ach ˇcesk´eho knihtisku. V Cech´ach pomˇernˇe brzy ocenili pˇrednosti knihtisku pˇred rukopisn´ ym rozmnoˇzov´an´ım knih. Druh´a polovina 15. stolet´ı byla pˇr´ızniv´ a ˇ ˇ zaveden´ı knihtisku v Cech´ ach. Cesk´ y st´at se po husitsk´ ych v´alk´ach zaˇcal opˇet rozv´ıjet, vstupoval do mezin´ arodn´ıch, obchodn´ıch i kulturn´ıch styk˚ u s ostatn´ım svˇetem. Praha se st´avala stˇrediskem evropsk´eho obchodu, zaˇcala vzkv´etat ˇremesla a to i ta d˚ uleˇzit´a pro zaveden´ı knihtisku. Stˇrediskem ˇcesk´e kniˇzn´ı kultury byla praˇzsk´a univerzita zaloˇzen´a roku ˇ 1348. Do Cech zaˇcal pronikat humanismus. Psan´e knihy se vyr´abˇely na pap´ıˇre dov´aˇzen´em z It´alie. Prvn´ı obchod s pap´ırem byl v Praze od roku 1381 a prvn´ı pap´ırna byla zaloˇzena roku 1370 v Chebu. Za vl´ ady Jiˇr´ıho z Podˇebrad se jevila siln´a touha po knize. Neopisovaly se jen knihy s n´ aboˇzensk´ ym obsahem, n´ ybrˇz i svˇetsk´e, z´abavn´e i pouˇcn´e. Popt´avku po knize zes´ılila uˇz pˇred t´ım husitsk´ a reformace, kdy se v ˇcesk´ ych zem´ıch ˇcetly s velk´ ym z´ajmem polemick´ e trakt´ aty, spisy n´ aboˇ zensk´ e i filozofick´ e, P´ısmo svat´ e, postily a k´ az´ an´ı. ˇ adan´e byly knihy o c´ırkevn´ım pr´ Z´ avu, motlitby, ˇ zivotopisy svat´ ych, kroniky, historick´ e rom´ any, herb´ aˇ re a dalˇ s´ı. Z´ajem o knihu se rozˇs´ıˇril vlivem husitstv´ı na ˇsirok´e kruhy ˇcten´ aˇrstva. P´ısemnictv´ı se poˇceˇst’ovalo a opouˇstˇelo mezin´arodn´ı latinu. V ˇcesk´ ych ˇ zem´ıch se pˇred zaveden´ım knihtisku prov´adˇel tak´e tisk o jednom listˇe. Nejstarˇs´ı v Cech´ach tiˇstˇen´a kniha nen´ı obsahu n´ aboˇzensk´eho, n´ ybrˇz je to obl´ıben´a Kronika trojansk´ a (prozaick´e d´ılo staroˇcesk´e z´ abavn´e literatury, zpracov´ avaj´ıc´ı l´ atku o dobyt´ı Tr´ oje). Byla ruˇcnˇe vysazena z p´ısma zvan´eho ˇcesk´ a bastarda (lomen´e p´ısmo pˇripom´ınaj´ıc´ı ˇsvabach) a zdobena inici´ alkami ˇrezan´ ymi ve dˇrevˇe (dˇrevoˇrez). Vytiˇstˇena v Plzni asi roku 1468. Datum je dosud sporn´e, protoˇze byla nalezena rukopisn´a pˇredloha pro sazbu, jeˇz m´a tak´e datum 1468. Kronika troj´ ansk´ a byla pravdˇepodobnˇe tiˇstˇena o nˇeco pozdˇeji. Plzeˇ n se povaˇzuje za kol´ebku knihtisku u n´as. Svou roli, zde hraje fakt, ˇze kontakty Plznˇe a Nˇemecka, ze kter´eho k n´am znalost knihtisku pˇriˇsla, nebyly naruˇseny jako v huˇ sitsk´ ych oblastech Cech. Prvn´ı tisky nebyly zpravidla opatˇreny m´ıstem tisku, jm´enem tiskaˇre, ani rokem vyd´ an´ı. Je tedy velmi sloˇzit´e urˇcit kdy, kde a k´ ym byly tiˇstˇeny. Dalˇs´ımi ˇcesk´ ymi prvotisky jsou Nov´ y z´ akon, kter´ y byl vytiˇstˇen dvakr´at a Pasion´ al. Pasion´ al byl tiˇstˇen dvˇema barvami a byl doplnˇen rejstˇr´ıkem. Oba tisky byly s´azeny ˇceskou bastarˇ dou. Za m´ısto vzniku b´ yv´ a povaˇzov´ana Plzeˇ n. V Cech´ ach se tiskly t´eˇz knihy latinsk´e, nˇemeck´e, italsk´e, francouzsk´e, hebrejsk´e, polsk´e i ˇspanˇelsk´e. Mezi prvn´ı latinsk´e prvotisky ˇcesk´eho p˚ uvodu patˇr´ı Statuta provincialia Arnesti. Tento tisk je opatˇren u ´daji o autoru, n´ azvu, m´ıstu a datu tisku. I zde byla pouˇzita ˇcesk´a bastarda. Dalˇs´ımi tisky jsou Missale ecclesiae Pragensis a Agenda Pragensis.
4
2.1
Prvn´ı tiskaˇ ri a tisk´ arny
Mezi prvn´ı tiskaˇre na naˇsem u ´zem´ı patˇril Johann Alakraw, kter´ y p˚ usobil ve Vimperku. Ve sv´ ych tisc´ıch uˇz´ıval italskou rotundu. K prvn´ım praˇzsk´ ym tiskaˇr˚ um patˇril Jonata z Vysok´eho M´ yta a od roku 1488 p˚ usobila v Praze tisk´ arna Sever´ ynova-Kampova. Jedn´ım z nejvˇetˇs´ıch dˇel t´eto tisk´ arny byla Praˇ zsk´ a bible z roku 1488, d´ale zde vytiskly Ezopovy bajky, kroniku zvanou Martimiani, a n´astˇenn´ y kalend´ aˇr na rok 1489. V roce 1495 vytiskla Pasion´ al ˇ cesk´ y od Jakoba de Voragine a ˇradu dalˇs´ıch. Produkce t´eto tisk´arny byla kol´ısav´a. Pouˇz´ıvala ˇcesk´eho p´ısma, bastardy, a pozdˇeji rozˇs´ıˇrila druhy p´ısma o zahraniˇcn´ı kupovan´ a, hlavnˇe texturu a ˇsvabach. Dalˇs´ım praˇzsk´ ym tiskaˇrem byl Beneda, kter´ y ve sv´ ych tisc´ıch pouˇz´ıval ˇsvabach. Z jeho tvorby je v´ yznamn´ y pouze spis mistra praˇzsk´e univerzity a duchovn´ıho spr´ avce strany podoboj´ı V´aclava Korandy mladˇs´ıho Trakt´ at o velebn´ e a boˇ zsk´ e sv´ atosti olt´ aˇ rn´ı, kterak m´ a pˇ rij´ım´ ana b´ yti od vˇ ern´ ych kˇ rest’anu z roku 1493 s prvn´ım ˇcesk´ ym tiˇstˇen´ ym tituln´ım listem.” Tiskaˇrsk´ a d´ılna p˚ usobila v tak´e v Kutn´e Hoˇre, kde byla vytiˇstˇena ilustrovan´ a bible, zvan´a Kutnohorsk´ a. Dalˇs´ım Obr. 2.1: tisk´arna v´ yznamn´ ym tiskaˇrem byl Mikul´aˇs Bakal´aˇr, kter´ y p˚ usobil v Plzni a ˇ o d´ıla n´ vydal 29 tisk˚ u. Slo aboˇzensk´eho obsahu, filozofick´e spisy, slovn´ıky, cestopisy, zpˇevn´ıky, a kalend´ aˇre. P´ısma, kter´a pouˇz´ıv´a Bakal´aˇr nenapodobuj´ı p´ısmo rukopis˚ u, ale uˇz´ıv´a urˇcit´ y druh ˇsvabachu.
5
3. Knihtisk na Moravˇ e
Knihtisk na Moravˇe se soustˇred’oval do Brna a Olomouce. V Brnˇe p˚ usobil tiskaˇr Konr´ ad Stahel, kter´ y vytiskl v roce 1486 dvoubarevn´ y tisk Agenda Olomucensis. Pˇribliˇznˇe ve stejnou dobu p˚ usobil v Brnˇe i Maty´ aˇs Preinlein. Z jejich d´ılen vyˇsly n´aboˇzensk´e knihy, uˇcebnice latiny, kalend´ aˇre, ale i spisy pr´ avnick´e a historick´e. Maty´aˇs Preinlein odeˇsel z Brna do Olomouce, kde vydal satirick´ y latinsk´ y spis a spis gramatick´ y. Jeho tisk´arna vˇsak zanikla vlivem p˚ usoben´ı dalˇs´ıho tiskaˇre v Olomouci, Konr´ada Baumgartena, prvn´ıho koˇcovn´eho tiskaˇre u n´ as. Jeho tisky byly latinsk´eho, n´aboˇzensk´eho nebo filozofick´eho obsahu. Do Olomouce ho patrnˇe pozval Augustin K¨asenbrod, aby pracoval pro potˇreby olomouck´e kapituly. Baumgarten pouˇz´ıval dolnonˇemeckou texturu, italskou i vlastn´ı rotundu a bastardu. Na konci tisk˚ u um´ıst’oval sv˚ uj signet v podobˇe erbu.
6
4. Jak ovlivnil vyn´ alez knihtisku kniˇ zn´ı kulturu ?
D˚ uleˇzit´ ym momentem tohoto procesu byl pokles ceny knihy, kter´a se stala pˇr´ıstupnˇejˇs´ı ˇsirˇs´ım vrstv´ am obyvatelstva. Zat´ımco ruˇcnˇe psan´a kniha vznikala nˇekdy i roky a jej´ı cena byla tud´ıˇz vysok´ a, tiˇstˇen´ a kniha byla vyrobena v kr´atk´em ˇcase a ve vˇetˇs´ım mnoˇzstv´ı. Tiskly se knihy, kter´e vyhovovaly ˇsirˇs´ım vrstv´am ˇcten´aˇr˚ um. Tak´e c´ırkev brzy vyuˇzila moˇznosti knihtisku pro ˇs´ıˇren´ı a upevˇ nov´ an´ı katolick´eho n´aboˇzenstv´ı. Bible byla nejˇcastˇeji tiˇstˇenou knihou t´eto doby. Knihtisk vedl k pravideln´emu kniˇzn´ımu obchodu. Knihy mohly b´ yt v kr´atk´em ˇcase rozˇs´ıˇreny a pomˇernˇe ˇsirok´e spektrum ˇcten´aˇr˚ u se seznamovalo s nov´ ymi poznatky a myˇslenkami. Uˇcenci i vzdˇelan´ı mˇeˇst’an´e mˇeli moˇznost budovat sv´e knihovny. Tak´e pro univerzity a ˇskoly znamenal knihtisk pˇrevrat v ˇs´ıˇren´ı znalost´ı, myˇslenek, n´azor˚ u a poznatk˚ u. S rostouc´ım poˇctem knih roste i poˇcet knihoven. Ke st´avaj´ıc´ım c´ırkevn´ım a kolejn´ım knihovn´ am pˇrib´ yvaly stˇredovˇek´e mˇestsk´e knihovny, soukrom´e knihovny ˇslechtick´e ’ a mˇeˇst ansk´e.
7
5. Obsah prvn´ıch tisk˚ u
Zat´ımco poˇc´ atc´ıch knihtisku pˇrevaˇzovala n´aboˇzensk´a t´ematika, v poˇctu titul˚ u pˇrevaˇzuj´ı knihy svˇetsk´e. V n´ aboˇzensk´e literatuˇre dominuj´ı pˇredevˇs´ım tisky biblick´e: napˇr. Praˇ zsk´ a ˇ aˇ a Kutnohorsk´ a bible, Nov´ y z´ akon a Zalt´ r. Ze svˇetsk´ ych knih byly vyd´av´any don´aty, latinsk´e gramatiky pro ˇskoln´ı potˇrebu a slovn´ıky. Velmi obl´ıben´e byly kalend´aˇre, kter´e spojovaly kalend´ arium pˇr´ısluˇsn´eho roku s r˚ uzn´ ymi pokyny z oblasti ˇzivotospr´avy a l´ekaˇrsk´ ymi radami. Objevuj´ı se l´ekaˇrsk´e tisky, botanick´e spisy a herb´aˇre, d´ıla vˇedeck´a, astronomick´ a, pranostiky a horoskopy, hospod´aˇrsk´e pˇr´ıruˇcky, kter´e se t´ ykaly ˇremesel, tˇeˇzby nerost˚ u, chovu dom´ ac´ıch zv´ıˇrat. Tak´e se objevuj´ı prvn´ı kuchaˇrky. Knihtisk se uplatnil i v oblasti pr´avnick´ ych tisk˚ u. D˚ uleˇzit´e jsou i kroniky, d´ıla o historii n´aroda, c´ırkevn´ı dˇejiny, legendy a spisy ze ˇzivota svat´ ych. K d˚ uleˇzit´ ym tisk˚ u patˇr´ı i cestopisy a d´ıla, kter´a umoˇzn ˇovala pozn´an´ı dalek´ ych svˇet˚ u, nov´ ych zem´ı. St´ale ˇcastˇejˇs´ı jsou d´ıla filozofick´a, mravok´arn´a a d´ıla antick´ ych uˇcenc˚ u a spisovatel˚ u. Pˇrib´ yv´a knih tiˇstˇen´ ych v n´arodn´ıch jazyc´ıch a ˇrady ˇcten´aˇr˚ u se rozˇs´ıˇrili i o ty, kteˇr´ı neznali latinsk´ y jazyk.
8
6. P´ısmo a ilustrace a u ´ prava knih
V prvn´ıch tiˇstˇen´ ych knih´ach se pouˇz´ıvala p´ısma, kter´ a byla vyrobena podle vzoru ˇcesk´ ych rukopis˚ u a tiskaˇri si ˇ je sami ryli a odl´evali. V Cech´ ach se pouˇz´ıvala ˇcesk´ a bastarda (Kronika troj´ansk´a, Nov´ y z´akon), dalˇs´ım p´ısmem byla textura (Agenda Pragensis), zaˇcala se pouˇz´ıvat p´ısma italsk´eho a nˇemeck´eho p˚ uvodu rotunda a fraktura. St´ ale ˇcastˇeji si tiskaˇri p´ısma kupovali a upouˇstˇeli od sv´e vlastn´ı v´ yroby. Objevuje se dvoubarevn´ y tisk ˇcern´ y a ˇcerven´ y. Zpoˇc´atku byly knihy bez ilustrac´ı, jejich v´ ytvarnou podstatu tvoˇrilo jen p´ısmo, inici´aly a celkov´a u ´prava tiˇstˇen´e Obr. 6.1: tiˇstˇen´ a kniha strany. Snahou bylo co nejvˇernˇejˇs´ı napodoben´ı rukopisn´eho kodexu, typu knihy, na kterou byli ˇcten´aˇri zvykl´ı. Do knih zaˇc´ın´ a pronikat ilustrace, nebot’ obr´azky dok´azaly vzbudit z´ajem ˇcten´aˇr˚ u. V poˇc´atc´ıch se osvˇedˇcil dˇrevoˇrez. ”Za prvn´ı tiˇstˇenou ilustrovanou praˇzskou knihu povaˇzujeme Ezopa ˇ zivot s fabulemi, kter´ a vyˇsla z lisu Severinova-Kampova moˇzn´a uˇz v roce 1487 nebo 1488.” Jak jiˇz bylo uvedeno prvn´ı tisky neuv´adˇely m´ısto sv´eho vzniku, tiskaˇre ani rok tisku. ” Bylo nutno vytvoˇrit zvl´ aˇstn´ı stranu vˇenovanou pouze reprezentaci nab´ızen´e knihy a vytˇcen´ı jej´ı osobit´e povahy. Tak vznikla provˇzdy uˇz nepostradateln´a souˇc´ast tiˇstˇen´e knihy, tituln´ı list. Jeho osamostatˇ nov´ an´ı bylo ovˇsem postupn´e. Z poˇc´atku to b´ yvala jen strana vyplnˇen´ a dˇrevoˇrezovou ilustrac´ı a nadepsan´a incipitov´ ym z´ahlav´ım, nebo jen titul sdˇeluj´ıc´ı na zvl´ aˇstn´ı stranˇe obsah spisu a doporuˇcuj´ıc´ı zakoupen´ı knihy.” Velk´ ymi zmˇenami proˇsla i vazba knihy. Vazby rukopisn´e knihy byly n´adhern´ ymi umˇeleck´ ymi d´ıly. K jejich v´ yrobˇe se uˇz´ıvalo zlato, stˇr´ıbro, drah´e kameny i slonovina. V´ yroba byla n´akladn´a a knihaˇri-ˇremesln´ıci se objevuj´ı uˇz ve 13. stolet´ı. Hromadn´a v´ yroba knih, kterou knihtisk zapoˇcal, vylouˇcila n´akladnou v´ yzdobu. Takˇze spolu s knihou zlevˇ nuje i vazba a to znamen´a jej´ı zjednoduˇsen´ı. K v´ yzdobˇe vazby se pouˇz´ıv´ a slepotisk a zaˇc´ın´a se uˇz´ıvat ”v´aleˇcek”, kter´ ym se otiskl ornament na koˇzen´ y podklad. V´ aleˇckov´a v´ yzdoba knihy byla rychl´a, nen´akladn´a, m´enˇe pracn´ a a odpov´ıdala potˇreb´ am vyvolan´ ym rychl´ ym vytiˇstˇen´ım knihy.
9
7. Z´ avˇ er
Gutenberg sv´ ym vyn´ alezem dozajista zp˚ usobil zmˇeny, kter´e pˇrerostly svou dobu a p˚ uvodn´ı z´ amˇer. Knihtisk b´ yv´ a srovn´av´an s objevem Ameriky. S t´ım lze jednoznaˇcnˇe souhlasit, nebot’ otevˇrel cestu k ”nov´ ym svˇet˚ um”, ch´apeme-li je jako cestu k nov´emu pozn´an´ı a nov´ ym myˇslenk´ am. Knihtisk v´ yraznˇe zmˇenil form´aln´ı i obsahovou str´anku tisk˚ u. Kniha pˇrestala b´ yt jedineˇcn´ ym umˇeleck´ ym d´ılem, kter´e mohlo b´ yt pouze v majetku kl´aˇster˚ u, univerzit ˇci bohat´ ych jedinc˚ u. Stala se nepostradatelnou potˇrebou student˚ u, uˇcenc˚ u, bohat´ ych, ale i m´enˇe movit´ ych vrstev. To co kniha ztratila na sv´e ok´azalosti, nahradila moˇznost mnoha kopi´ı jednoho titulu vyroben´eho v kr´atk´em ˇcase. Rychlost v´ yroby byla velk´ ym pozitivem. Stejnˇe tak kladnˇe m˚ uˇzeme hodnotit pokles ceny, kter´ y umoˇznil cestu knihy k ˇsirok´ ym vrstv´ am. Velkou zmˇenou proˇsla i obsahov´a str´anka knih. Zat´ımco ruˇcnˇe psan´e knihy byly vˇetˇsinou n´ aboˇzensk´eho charakteru a v latinsk´em jazyce, tisk rozˇs´ıˇril zpracov´ avan´ a t´emata a to v n´ arodn´ıch jazyc´ıch. Vˇsechny tyto okolnosti znamenaly vzestup vzdˇelanosti. ”Svat´e umˇen´ı” jak nazval knihtisk Mikul´aˇs Cusanus, dalo lidstvu do rukou tiˇstˇenou knihu, u ´ˇcinn´ y a mocn´ y prostˇredek, kter´ y byl nˇekolik stolet´ı v´ yhradn´ım ˇsiˇritelem informac´ı. I kdyˇz se tv´ aˇr knihy v pr˚ ubˇehu let mˇenila, z˚ ust´av´a nejlepˇs´ım pˇr´ıtelem ˇclovˇeka dodnes.
7.1
Pouˇ zit´ e zdroje
www.ottovaencyklopedie.cz http://cs.wikipedia.org ˇ ´ M. L. Struˇcn´e dˇejiny knihtisku. 1. vyd. Praha: Solc ˇ ˇ aˇcek, 1948 CERN A, a Sim´
10
