Technická univerzita v Liberci FAKULTA P ÍRODOV DN -HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Katedra:
Sociálních studií a speciální pedagogiky
Studijní program: Sociální práce Studijní obor (kombinace):
Sociální pracovník
ŽENY ZÁVISLÉ NA ALKOHOLU WOMEN ADDICTED TO ALCOHOL Bakalá ská práce: 08–FP–KSS-3016
Autor:
Podpis:
Josef KAPRAS Adresa: Je manická 495/16 463 12, Liberec 25 - Vesec
Vedoucí práce: Mgr. Kate ina Miškovská Konzultant: Po et stran
graf
obrázk
tabulek
pramen
p íloh
65
40
0
0
20
4
V Liberci dne: 15.04.2009
TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA P ÍRODOV DN -HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Katedra sociálních studií a speciální pedagogiky
ZADÁNÍ BAKALÁ SKÉ PRÁCE Jméno a p íjmení:
Josef Kapras
Adresa:
Je manická 495/16, 463 12 Liberec 25 - Vesec
Studijní program:
Sociální práce
Studijní obor:
Sociální pracovník
Kód oboru:
7502R022
Název práce:
ŽENY ZÁVISLÉ NA ALKOHOLU
Název práce v angli tin :
WOMEN ADDICTED TO ALCOHOL
Vedoucí práce:
Mgr. Kate ina Miškovská
Termín odevzdání práce:
15. 04. 2009
Bakalá ská práce musí spl ovat požadavky pro ud lení akademického titulu „bakalá “ (Bc.). …………………………………………… vedoucí bakalá ské práce …………………………………………… d kan FP TUL
………………………………. vedoucí katedry Zadání p evzal (student): Josef Kapras
Datum: 25. 02. 2008
Podpis studenta: …………………….......
Cíl práce: Vytvo ení sociální analýzy evidovaných žen se syndromem závislosti na alkoholu na psychiatrickém odd lení Krajské nemocnice Liberec, a.s., ve v kové kategorii 20-50 let za období let 1998-2007.
Základní literatura: KALINA K. a kol., Drogy a drogové závislosti 1. 1 vyd. Praha: Ú ad vlády
eské republiky,
2003. ISBN 80-86734-05-06. KALINA K. a kol., Drogy a drogové závislosti 2. 1 vyd. Praha: Ú ad vlády
eské republiky,
2003. ISBN 80-86734-05-06. NEŠPOR K., Z stat st ízlivý: praktické návody pro ty, kte í mají problém s alkoholem, a jejich blízké. 1.vyd. Brno: Host, 2006. ISBN 80-7294-206-9. SKÁLA J., Až na dno!? Fakta o alkoholu a jiných návykových látkách. 4.vyd. Praha: Academia, 1988. . 616.896.1 VÁGNEROVÁ M., Psychopatologie pro pomáhající profese. 3.vyd. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-678-0.
PROHLÁŠENÍ
Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalá skou práci se pln
vztahuje zákon
. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na v domí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalá ské práce pro vnit ní pot ebu TUL. Užiji-li bakalá skou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si v dom povinnosti informovat o této skute nosti TUL; v tomto p ípad
má TUL právo ode mne
požadovat úhradu náklad , které vynaložila na vytvo ení díla, až do jejich skute né výše. Bakalá skou práci jsem vypracoval samostatn s použitím uvedené literatury a na základ konzultací s vedoucím bakalá ské práce a konzultantem.
V Liberci dne: 15.04.2009
Josef Kapras
POD KOVÁNÍ
Mé pod kování pat í paní Mgr. Kate in Miškovské za vedení mé bakalá ské práce. P edevším jí d kuji za cenné p ipomínky, nám ty a as, který vzniku mé bakalá ské práce v novala. D kuji také své rodin za trp livost, které se mi p i vzniku této bakalá ské práce dostalo.
ANOTACE
Cílem bakalá ské práce je zpracování sociální analýzy žen postižených syndromem závislosti na alkoholu, které byly evidovány na psychiatrickém odd lení Krajské nemocnice Liberec, a.s., v období let 1998 – 2007. Bakalá ská práce je koncipována do dvou základních ástí. V teoretické ásti práce jsou za pomoci odborné literatury vysv tleny základní pojmy vztahující se k problematice závislosti na alkoholu, v etn závislostních model a forem primární, sekundární a terciární prevence. Praktická ást je v nována analýze dat získaných studiem zdravotnické dokumentace pacientek závislých na alkoholu. Zjišt né údaje jsou interpretovány a konfrontovány s hlavními p edpoklady bakalá ské práce. Na podklad zjišt ných skute ností je vypracován návrh opat ení p ispívajících k zlepšení prevence žen závislých na alkoholu. Klí ová slova: alkohol, abusus, syndrom závislosti na alkoholu, stadia vývoje závislosti, prevence, intervence, lé ba
ANNOTATION
The goal of this bachelor assignment is to utilize social analysis of women racked by a syndrome of alcoholism. They were registered at the psychiatric department at the County Hospital in Liberec, during years of 1998 – 2007. The bachelor assignment is divided into two basic sections. In the theoretical part, the basic concepts are explained using scientific literature. Those concepts are applicable to alcohol problems, including addiction models and forms of primary, secondary and tertiary prevention. The practical part is focused on analyzing data acquired by studying medical documentation of females with alcohol addiction. The data is then interpreted and confronted by the main hypotheses of this bachelor assignment. On the base of realized facts is drawn up a draft of measures contributing to improve prevention for females dealing with alcoholism. Key words: alcohol, abusus, syndrom of alcoholism, progress of alcohol addiction, prevention, intervation, treatment
ANNOTATION
Ziel dieser Bachelor-Arbeit sei es eine soziale Analyse zu verarbeiten, über Frauen, die mit dem Syndrom der Alkoholabhängigkeit betroffen sind und wurden an der Psychiatrie des Bezirkskrankenhaus Liberec von 1998 auf 2007 registriert. Die Bachelor-Arbeit wird in zwei Hauptkapitel eingeteilt. Im theoretischen Teil der Arbeit werden unter Zuhilfenahme der fachlichen Literatur die Grundbegriffe der AlkoholProblematik erklärt, einschließlich der Begriffen wie Abhängigkeitsmodelle oder primäre, sekundäre und tertiäre Verhütungsmethoden. Der praktische Teil zuwendet sich der Analyse von den Daten, die aus der
Gesundheitsdokumentation
der
trunksüchtigen
Patientinen
entgenommen
wurden.
Die festgestellten Daten wurden mit den Hauptprämissen der Bachelor-Arbeit bewertet und konfrontiert. Aufgrund der festgestellten Gegebenheiten wurde einen Maßnahmenantrag zur Verbesserung der Prävention bei den trunksüchtigen Frauen ausgearbeitet. Schlüsselwörter: Alkohol, Abusus, Sydrom der Alkoholabhängigkeit, Entwicklungsgang der Abhängigkeit, Prävention, Intervention, Terapie
OBSAH SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ............................................................................................. 3 ÚVOD ............................................................................................................................................. 4 1 TEORETICKÁ ÁST.................................................................................................................. 5 1.1 Vymezení pojm ................................................................................................................... 5 1.1.1 Alkohol...........................................................................................................................5 1.1.1.1 Metabolizmus alkoholu ...........................................................................................6 1.1.2 Alkoholismus .................................................................................................................7 1.1.3 Osoba závislá na alkoholu..............................................................................................7 1.1.4 Bažení (crawing) ............................................................................................................8 1.1.5 Syndrom závislosti .........................................................................................................8 1.2 Bio-psycho-socio-spirituální model závislosti ...................................................................... 9 1.2.1 Biologická úrove ..........................................................................................................9 1.2.2 Psychologická úrove ..................................................................................................10 1.2.3 Sociální úrove .............................................................................................................10 1.2.4 Spirituální úrove .........................................................................................................11 1.3 Negativní užívání alkoholu ................................................................................................. 12 1.3.1 Riziko vzniku závislosti na alkoholu ...........................................................................12 1.3.2 Stadia vývoje závislosti na alkoholu ............................................................................13 1.3.3 Psychické následky dlouhodobého užívání alkoholu...................................................14 1.3.4 Sociální d sledky závislosti na alkoholu .....................................................................14 1.4 Závislost na alkoholu u žen................................................................................................. 16 1.4.1 Alkohol v t hotenství ...................................................................................................17 1.5 Lé ba ................................................................................................................................... 18 1.5.1 Diferencovaná pé e ......................................................................................................18 1.5.2 Detoxifikace .................................................................................................................20 1.5.3 Alkoholické a toxické psychózy ..................................................................................20 1.5.4 Systém pé e o uživatele návykových látek ..................................................................21 1.5.5 Specifika závislosti na alkoholu u žen .........................................................................23 1.6 Prevence .............................................................................................................................. 25 1.6.1 Peer programy ..............................................................................................................26 1.6.2 Prevence v rodin .........................................................................................................26 1.6.3 Problémy s alkoholem u rodi ....................................................................................27 1.6.4 Prevence na úrovni spole nosti ....................................................................................28 1.6.5 Svépomocné programy.................................................................................................29 1.6.5.1 Anonymní alkoholici.............................................................................................29 1.7 Intervence ............................................................................................................................ 31 1.7.1 Riziková populace ........................................................................................................31 1.7.2 Intervence u t hotných žen závislých na alkoholu.......................................................32 1.7.3 Intervence u závislých matek s d tmi ..........................................................................34 2 PRAKTICKÁ ÁST.................................................................................................................. 35 2.1 Místo pr zkumu .................................................................................................................. 35 2.2 Cíl ........................................................................................................................................ 38 2.3 Hypotézy ............................................................................................................................. 38 2.4 Výb rový vzorek ................................................................................................................. 38 2.5 Výzkumná metoda............................................................................................................... 40
1
2.6 Sb r dat................................................................................................................................ 41 2.7 Prezentace a interpretace dat ............................................................................................... 41 2.7.1 Rodinný pr zkum.........................................................................................................42 2.7.2 Osobnostní profil..........................................................................................................44 2.7.3 Pr zkum závislosti .......................................................................................................50 2.8 Komentá ............................................................................................................................. 59 2.9 Návrh opat ení..................................................................................................................... 61 ZÁV R.......................................................................................................................................... 62 SEZNAM POUŽITÝCH INFORMA NÍCH ZDROJ ............................................................... 63 SEZNAM P ÍLOH ....................................................................................................................... 65
2
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AA
hnutí Anonymních alkoholik
ARND
porucha nervového vývoje spojená s alkoholem
CNS
centrální nervový systém
DSM-IV
Diagnostický a statistický manuál - 4. vydání
F10.0
diagnóza - akutní intoxikace
F10.2
diagnóza - syndrom závislosti
F10.3
diagnóza - odvykací stav
F10.4
diagnóza – odvykací stav s deliriem
F31.3
diagnóza – bipolární afektivní porucha s lehkou nebo st ední depresí
F32.0
diagnóza – lehká depresivní fáze
F43.2
diagnóza –poruchy p izp sobení
FAS
fetální alkoholický syndrom
JIP
jednotka intenzivní pé e
KNL
Krajská nemocnice Liberec, a.s.
USA
Spojené státy americké
3
ÚVOD Tématem bakalá ské práce je závislost žen na alkoholu. Téma jsem zvolil pro jeho spole enskou aktuálnost a pot ebu zmapování situace v organizaci, ve které pracuji. Cílem této bakalá ské práce je vytvo ení sociální analýzy evidovaných žen se syndromem závislosti na alkoholu na psychiatrickém odd lení Krajské nemocnice Liberec, a.s. (dále jen KNL), ve v kové kategorii 20 - 50 let za období let 1998 - 2007. Tato bakalá ská práce odpovídá i na další otázky k tématice syndromu závislosti, nap . jaká je v ková struktura závislých žen, jaká je jejich zam stnanost, jaké mají vzd lání, jaké d vody ženy uvádí pro vznik jejich závislosti, kolik žen bylo p ijato s diagnózou delirium tremens, jaké jsou projevy jejich abstinen ních p íznak , atd. Hlavní p edpoklady bakalá ské práce vycházejí ze dvou hypotéz, z nichž jedna p edpokládá v tší míru výskytu závislosti na alkoholu u žen z d vodu snížení jejich sociálního postavení. Druhá hypotéza p edpokládá, že více jak polovina žen, které ukon ily lé ení na psychiatrickém odd lení KNL, se op t vrátí k závislé konzumaci alkoholu. Bakalá ská práce je ur ena pro management KNL a p edevším pro psychiatrické odd lení KNL. Tato bakalá ská práce je strukturována na ást teoretickou a ást praktickou. V teoretické ásti je vysv tlena základní terminologie závislosti na alkoholu, projevy, prevence a lé ba. V praktické ásti byl proveden výzkum výskytu závislosti na alkoholu pacient psychiatrického odd lení, p i emž metodou výzkumu bylo zvoleno studium dokument . V záv re né ásti jsou popsány výsledky výzkumu analýzy dokument a na jejich základ byly navrženy nám ty a postupy práce s ženami s alkoholovou závislostí na psychiatrickém odd lení KNL.
4
1 TEORETICKÁ
ÁST
V teoretické ásti je vymezena úvodní ást pro vysv tlení základních pojm , užívaných v problematice závislostí na alkoholu, dále pak p íznaky osob závislých na alkoholu, pr b h vzniku závislosti, stadia vývoje závislosti na alkoholu a lé ba alkoholové závislosti. Konzumace alkoholických nápoj
je
asto dopl kem jídla, doprovází nejr zn jší
spole enské akce, zvyky a m že být v dom vyhledávána pro ú inky alkoholu na nervový systém a psychickou
innost
lov ka. Jestliže dochází k požívání alkoholických nápoj
v nevhodném množství, v nevhodné dob , v ku i zdravotním stavu, mluvíme o zneužívání alkoholických nápoj . To samo o sob
nemusí, ale m že vést ke škodám postihujícím
jak jednotlivce, tak i celou spole nost. Riziko p echodu od požívání ke zneužívání alkoholu, coby návykové látky, je jak p i spole enských zvyklostech, tak ve v domém vyhledávání. Tyto sociální p í iny závislosti jsou viditelné navenek, v tší problémy vznikají u p í in spíše individuálních, psychogenních nebo endogenních, vznikajících uvnit osobnosti.1
1.1 Vymezení pojm Tato kapitola blíže popisuje n které d ležité pojmy úzce související s problematikou závislosti na alkoholu.
1.1.1 Alkohol Alkohol, neboli ethanol, je krátkodob
ú inkující hypnosedativum, které v malých
dávkách odstra uje úzkost a nap tí, zlepšuje náladu, vyvolává euforické stavy a ovliv uje centrální nervový systém
lov ka. Již v malém množství zhoršuje koordinaci pohyb
a zpomaluje reakce. Ve vyšších dávkách zp sobuje útlum, vst ebává se ze zažívacího traktu do krve a metabolizuje v játrech.2
1 srov. SKÁLA, Jaroslav. Až na dno!? Fakta o alkoholu a jiných návykových látkách. 4.vyd. Praha: Academia, 1988. s. 35 2 srov. HARTL, Pavel. – HARTLOVÁ, Helena. Psychologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. s. 30
5
P i jeho výrob se uplat uje p sobení kvasinek p i kvašení cukr . Tento proces je v p irozeném prost edí možný nejvýše do 14% alkoholu (p i vyšší koncentraci se kvasinky zni í p sobením jejich vlastního produktu). Dalším procesem vzniká ocet.3 Na alkohol v r zných koncentracích má t lo odlišné reakce. Vyjad uje se v jednotkách promile pro dané množství krve. Vzhledem k tak malému množství p ítomného alkoholu v krvi je patrné i nebezpe í, vyplývající z jeho nadm rné konzumace:4 •
0,3 – 0,5 ‰ alkoholu na 100 ml krve – dostavuje se pocit uvoln nosti a euforie, vzr stá sebed v ra, zpomalují se motorické reakce,
•
1‰ alkoholu na 100 ml krve a vyšší – je narušena koordinace pohyb , jsou siln narušeny senzorické a motorické funkce,
e
se stává mén
z etelná, u
lov ka
se projevují sklony k agresivnímu jednání i smutku, •
vyšší jak 4‰ alkoholu na 100 ml krve – tato koncentrace již m že zp sobit smrt. Hladina alkoholu v krvi je ovlivn na adou faktor , mezi nejd ležit jší pat í pohlaví
jedince, jeho hmotnost a rychlost konzumace. Zajímavý je p vod slova alkohol. Výraz pochází z arabského al-kahal, což v p ekladu znamená "jemná substance".5
1.1.1.1 Metabolizmus alkoholu P i konzumaci postupuje alkohol zažívacím systémem a p es vláse nice a cévy do krevního ob hu a celého organizmu. Nejv tší množství alkoholu jde do mozku, mén do sval a nejmén do kostí, chrupavek a tukové tkán . Vylu ování z t la probíhá okysli ováním rychlostí 0,15% za hodinu v játrech, 7% lov k vylou í dechem a 3% mo í. Játra rozkládají alkohol pomocí enzymu alkoholdehydrogenázy. Jeho hlavní fyziologická role spo ívá zvlášt v detoxifikaci acetaldehydu a dalších aldehyd , které mají na lidské orgány toxický vliv, dále pak p em nu na kyselinu octovou a dále rozklad
3 srov. Farmakogenetika [online] [cit. 2008-06-13]. Dostupné z: http://www.zdravotnickenoviny.cz/scripts/detail.php?id=131560 4 srov. HARTL, Pavel. – HARTLOVÁ, Helena. Psychologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. s. 31 5 srov. Alkoholismus [online] [cit. 2008-06-11]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Alkoholismus#Pam
6
pokra uje ve všech tkáních až na vodu a kysli ník uhli itý. Ke zpomalování metabolické p em ny alkoholu dochází u pokro ilých piják a po podání antabusu.6 Vzhledem k neustálým metabolickým proces m uvnit lidského organizmu je u lov ka neustále 0,002‰ alkoholu v krvi. Je to hlavn
zp sobeno p em nou cukr
v t le. Aktivita
alkoholdehydrogenázy po narození stoupá a po p ti letech dosahuje normální stav jako u dosp lých.7
1.1.2 Alkoholismus Pat í mezi nejzávažn jší a nejrozší en jší formy závislosti. Je definován jako "choroba, vznikající v d sledku opakovaného, astého a nadm rného požívání alkoholických nápoj . D sledkem je chorobný návyk, ztráta kontroly nad pitím, poruchy t lesného i duševního zdraví, dále poruchy osobnosti (nap . psychotické poruchy) a mezilidských vztah ."8 V tšina definic dále zahrnuje také aspekty neschopnosti dlouhodob abstinovat, ztrátu kontroly jako neschopnost dodržení si svého p edsevzetí o množství konzumovaného alkoholu, vliv d di nosti, atd. Tuto nemoc je možno jako všechny ostatní duševní i t lesné poruchy lé it. Pr b h závislosti na alkoholu je r zný. Odlišuje se mimo jiné podle toho, jaký druh alkoholu je zneužíván.
1.1.3 Osoba závislá na alkoholu Pro osobu závislou na alkoholu se d íve používal termín alkoholik. Jedná se o lov ka závislého na požívání alkoholických nápoj , což vede k problém m v rodinném, pracovním a spole enském život . Závislost na alkoholu je p evážn závislých žen každoro n
problémem u mužské populace, avšak procento
stoupá. Alkohol je rizikový zejména pro ženy st edního v ku.
V dnešní dob je pom r muž a žen závislých na alkoholu zhruba 4:1.9
6 srov. HARTL, Pavel. – HARTLOVÁ, Helena. Psychologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. s. 310 7 srov. Farmakogenetika [online] [cit. 2008-06-13]. Dostupné z: http://www.zdravotnickenoviny.cz/scripts/detail.php?id=131560 8 HARTL, Pavel. – HARTLOVÁ, Helena. Psychologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. s. 31 9 srov. HARTL, Pavel. – HARTLOVÁ, Helena. Psychologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. s. 31
7
1.1.4 Bažení (crawing) V Mezinárodní klasifikaci nemocí je bažení popsáno jako „silná touha nebo pocit puzení užívat látku nebo látky“.10 Tento pojem je používán i pro jiné recidivy, a již ve spojení se zhoršeným sebeovládáním nebo v definici pro patologické hrá ství. K tomu se vážou i typické p íznaky o ekávání od alkoholu a jiných návykových látek, v etn chování, jak ukazuje tabulka dle Nešpora v p íloze .1. Léka ský
a
psychologický
výzkum
prokázal
souvislost
mezi
bažením
a nekontrolovatelným pitím a jinými návykovými látkami. N které výzkumy ukazují, že u žen závislých na alkoholu vzniká bažení
ast ji než u muž , a to v souvislosti s negativními
náladami. „Bažení se dá p ekonat, ale bez nadsázky lze íci, že komplikuje lé bu prakticky všech návykových nemocí.“11
1.1.5 Syndrom závislosti Lze definovat jako soubor psychických (emo ních, kognitivních a behaviorálních) a somatických zm n, které se vytvo í jako d sledek opakovaného užívání psychoaktivní látky, v tomto p ípad
užíváním alkoholu. Závislost p edstavuje životní styl a m že se vytvo it
jak na biologické, tak i psychické úrovni. Závislost se projevuje p íznaky, které trvají ur itou dobu (12 m síc dle DSM-IV):12 •
silná pot eba získat a užívat tuto látku,
•
neschopnost kontroly a sebeovládání ve vztahu k jejímu užívání, takový lov k užívá návykovou látku ve v tším množství a ast ji, než by si p ál,
•
abstinen ní syndrom, který je reakcí na snížení obvyklé dávky nebo na abstinenci,
•
pot eba návykové látky se stává dominantní, ostatní zájmy ustupují do pozadí, jedinou snahou lov ka je obstarat si návykovou látku,
•
pot eba užívání návykové látky p etrvává, p estože lov k ví, že je pro jeho zdraví škodlivá; užívání drogy mu vadí, cht l by je omezit, p estat, ale nedokáže to.
10 Program DDRSTP II - CR- Glosá základních pojm [online] [cit. 2008-08-28]. Dostupné na WWW:http://kverek.webpark.cz/problematika/prob_02/125.htm 11 NEŠPOR, Karel. Bažení (Crawing): Spole ný rys mnoha závislostí a zp soby zvládání. 1.vyd. Praha: Sportpropag a.s., 1999. s. 7 12 srov. VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. 3.vyd. Praha: Portál, 2002. s. 288
8
Z uvedených p íznak vyplývá hlavní problém v nadm rném pití alkoholu, a tím je silný vznik závislosti a bažení po alkoholických nápojích. Lidé se vlivem užívání dostávají do sociální izolace a celkového fyzického opot ebení organizmu. Jde o problém spole enský, protože bez ádné pomoci, která vyžaduje oboustrannou spolupráci, nemají tito lidé tém
žádnou šanci
sami sv j problém závislosti vy ešit.
1.2 Bio-psycho-socio-spirituální model závislosti P í iny závislosti na alkoholu a jiné závislosti na drogách jsou velmi komplexní. Z praxe nebyla potvrzena žádná predispozice pro vznik závislosti. Znamená to tedy, že se u n kterých závislost rozvíjí v psychologické rovin na základ zvýšeného požívání alkoholických nápoj , jinde m že hrát roli genetická i vrozená dispozice nebo sociokulturní vazby na alkohol spojené s rituály.V dci se dnes shodují, že faktor , které ovliv ují vznik závislosti, m že být více, protože všechny orgány v t le, které postihuje abusus alkoholu, reagují na alkohol p i vstupu do t lesných pochod v interakci p i jeho odbourávání. „Návykové zneužívání alkoholu nebo drog vede k vytvá ení psychofyziologických stav , které jsou ve své podstat
nev domé,
nedobrovolné a mají sebeposilující charakter vytvá ejícího se bludného kruhu.“13
1.2.1 Biologická úrove Za biologické faktory lze považovat dobu t hotenství matky, kde matka mohla být alkoholi ka nebo toxikomanka a tedy zda docházelo k ovliv ování plodu p ed narozením (fetální alkoholový syndrom). Jedinou ov enou genetickou závislostí je vrozená vyšší tolerance v i alkoholu u potomk rodi
závislých na alkoholu. Tento jedinec „více snese“, nemívá vážné
problémy p i intoxikaci a po jejím odezn ní. Rizikovým faktorem je zvýšené pití, kterým musí takový jedinec dosáhnout o ekávaného ovlivn ní, a obvyklé vyhledávání jedinc se stejným biologickým založením nebo pití s vytrénovanými pijáky. Tak se biologický faktor v interakci s individuální pot ebou a v sociální interakci stává komplexním rizikovým faktorem.14
13 KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogové závislosti 1. 1 vyd. Praha: Ú ad vlády eské republiky, 2003. s. 91 14 srov. RADIMECKÝ, Josef. Prevence a adiktologie pro odborníky pracující v ústavní výchov a preventivn výchovné pé i. 1.vyd. Praha: K Effect s.r.o., 2007. s. 27
9
U alkoholik dochází k odlišné hormonální sekreci adrenálních žláz. Játra mén ukládají cukr a dochází k zm nám hodnot krevního cukru. Nejd ležit jší je však vliv alkoholu na mozkovou tká a ovlivn ní center v limbickém systému. N které výzkumy poukazují na to, že n které nervové tkán u alkoholik preferují alkohol p ed cukrem v metabolickém procesu. Mnohé však dosud není zcela objasn no.15
1.2.2 Psychologická úrove Psychogenní faktory se vytvá í již v období nitrod ložního vývoje a porodu. Jedná se o psychické zážitky a prožívání. Jestliže žena prožívá t hotenství jako stresovou záležitost, p enáší se informace o stresu i na plod. P i použití tlumivých látek se informace o jejich použití p i stresu p enese na plod a dojde k „zapamatování“ si efektu. Jestliže n kdy pozd ji bude aplikována stejn p sobící látka, zažije organizmus sice nový, ale d íve poznaný efekt. Pozitivní zp tná vazba m že rychle posilovat vznik návyku. Dalšími faktory jsou úrove postnatální pé e o dít , diferenciace jeho pot eb, podpora v dob dospívání, pomoc v krizi a adekvátní pomoc v ešení r zných stav deprese, úzkosti i psychotických stav . Pokud není možnost pomoci, m že dojít k sebemedikaci a k po átku rozvoje abusu a vzniku závislosti.16
1.2.3 Sociální úrove Sociální úrove si všímá vlivu vztah s okolím, které formují zrání jedince v kladném nebo záporném smyslu. Mezi vlivy pat í okolnosti jako je rasová p íslušnost, spole enský status rodiny, úrove sociálního zajišt ní, vlastní prost edí jedince a další specifi t jší ovliv ování (nap . kvalita rodinných vztah , proces sociálního u ení s podílem rodiny a jejími pravidly a morálkou).17 V dnešní dob výrazn stoupá riziko nízké stimulace zrání mladého lov ka rodinou. Mladiství tak hledají své vzory mimo rodinu, pot ebu p ijetí, sounáležitosti, sm ování k nezávislosti a v extrémním p ípad pot ebu p ežití v bec. 15 srov. KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogové závislosti 1. 1 vyd. Praha: Ú ad vlády eské republiky, 2003. s. 92 16 srov. KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogové závislosti 1. 1 vyd. Praha: Ú ad vlády eské republiky, 2003. s. 92 17 srov. RADIMECKÝ, Josef. Prevence a adiktologie pro odborníky pracující v ústavní výchov a preventivn výchovné pé i. 1.vyd. Praha: K Effect s.r.o., 2007. s. 28
10
Ješt specifi t jší situace nastává, pokud jsou v rodin s d tmi závislé osoby. Dít je konfrontováno s pitím alkoholu i braním drog jako s normou. Závislost se v rodin
asto tají,
místo opilosti se mluví o únav z práce nebo o nemoci. V rodin vznikají disharmonické vztahy, dochází ke zm nám nálad a postoj , sliby nejsou reáln napl ovány. Jestliže žije jedinec v t sné blízkosti se závislým, je asto vystaven zneužívání jak na fyzické, tak emo ní úrovni s možnými patologickými dopady jako nap . kodependence (závislost na druhém). Vedle rodiny hraje nezastupitelnou roli kolektiv vrstevník . Je pot eba podpo it dospívajícího jedince, navést ho na zdravý a aktivní rozvoj diferencovaných vztah , zájmových inností, v etn vyrovnávání se s autoritami a dalšími vlivy okolí. Zde je d ležité apelovat na dosp lé a hlavn rodi e, kte í by se m li chovat tak, aby d ti a dospívající m li co nejlepší vzory k napodobování pro sv j vlastní život i v rámci ovliv ování svého okolí.18
1.2.4 Spirituální úrove Jde o úrove , která p esahuje lov ka jako takového, to co považuje jako nejvyšší autoritu. „Jde o intimní oblast p ímého prožitku toho, co je za každodenním úsilím, co dává smysl tomuto úsilí, co dává smysl životu v bec.“19 Nejvíce propagovanou úrovní se stala práv díky hnutí Anonymních alkoholik , kte í ve svých krocích a heslech hovo í o vztahu k Vyšší moci, s jejíž pomocí by m lo dojít k obnovení zdraví a navrácení smyslu života. Je však nutné poznamenat, že je akcentován p ímý prožitek Božství, nikoliv ú ast v církvi a ovliv ování její naukou a vírou. Tyto uvedené pojmy sami o sob
zn jí prázdn
a neur it
svým obsahem, ale
v terapeutických programech a programech primární prevence je pot eba pamatovat na p ístupy, které se dotýkají této roviny pot eb. Je však nutné, aby tyto p ístupy ovládal také terapeut, jeho otev enost této problematice je p edpokladem pro vnit ní ozdravení lov ka. Možnosti terapeuta nebo blízké osoby jsou r znorodé. Používá se empatický rozhovor, hlubinné zážitkové metody typu relaxace, meditace, jóga, holotropní dýchání a další k navození vnímavosti pro spiritualitu a aktivaci vnit ních ozdravných proces .20
18 srov. KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogové závislosti 1. 1 vyd. Praha: Ú ad vlády eské republiky, 2003. s. 93 19 KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogové závislosti 1. 1 vyd. Praha: Ú ad vlády eské republiky, 2003. s. 93 20 srov. KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogové závislosti 1. 1 vyd. Praha: Ú ad vlády eské republiky, 2003. s. 94
11
1.3 Negativní užívání alkoholu Závislost na alkoholu vzniká jak v rovin psychické, kde alkoholik eší problémy únikem do alkoholu, tak v rovin biologické, projevující se abstinen ním syndromem. Nadm rné užívání se m že zm nit v nadužívání, neboli abúzus. Závislost vzniká jako následek dlouhodobého, pravidelného nadužívání alkoholu.
asová délka, pot ebná ke vzniku závislosti, je individuální
a trvá zpravidla n kolik let. U mladistvých se závislost m že vytvo it rychleji v ádu n kolika m síc .21
1.3.1 Riziko vzniku závislosti na alkoholu Toto riziko je dáno spolup sobením n kolika faktor . Mezi základní faktory ovliv ující alkoholovou závislost pat í:22 1. Genetická dispozice:
lov k, kterému p ináší alkohol p íjemné pocity v d sledku jeho
metabolické dispozice, má v tší riziko vzniku závislosti. Jestliže alkohol alespo od za átku p ináší p íjemné zážitky, ovliv uje se tím proces dalšího u ení negativního pití (nap . zbavení úzkosti, posilování sebev domí díky konzumaci alkoholu). P íkladem jsou osoby impulzivní, bez sebeovládání, nezdrženlivé, s poruchou osobnosti, ast ji užívají alkohol, nedovedou pít s mírou a snadn ji si mohou vytvo it závislost. 2. Faktor u ení: užívání alkoholu m že vzniknout nap . pod vlivem party, nápodobou rodi nebo jiného modelu. S nástupem pozitivních prožitk
po požití, kde lov k má pocity
zvýšené jistoty, síly, sebehodnocení, moci, atd., se zvyšuje riziko vzniku závislosti. Negativní sociální d sledky se objevují pozd ji a nemají na rozvoj závislosti podstatný vliv. Alkohol uvol uje psychické nap tí, dodává sebejistotu konzumujícímu, asto zlepšuje náladu nebo zvyšuje pocit smutku až deprese. Osoby, které zažívají p íjemné pocity z užívání nebo jsou pro nezdrženlivé pití povahov založeni, mají ur itou predispozici ke vzniku závislosti s možnými negativními fyzickými a sociálními d sledky.
21 srov. SKÁLA, Jaroslav. Až na dno!? Fakta o alkoholu a jiných návykových látkách. 4.vyd. Praha: Academia, 1988. s. 36 22 srov. VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. 3.vyd. Praha: Portál, 2002. s. 290
12
1.3.2 Stadia vývoje závislosti na alkoholu Pro lepší pochopení zm n v psychosociální rovin
lov ka konzumujícího alkohol jsou
níže uvedena všeobecná stádia vývoje alkoholové závislosti:23 1. Po áte ní fáze: Piják zjistil, že alkohol mu p ináší p íjemnou náladu, pomáhá odstra ovat obavy a dodává sebed v ru. Využívá jej k tomuto ú elu a zvyká si na n j, takže p estávky mezi jednotlivým pitím se zkracují. Pije rychleji, zejména když za íná pít, aby rychle dosáhl hladiny alkoholu. Neopíjí se, pije jen tolik, kolik pot ebuje. 2. Varovná fáze: Piják snáší stále v tší dávky alkoholu a také v tší dávky pot ebuje, aby dosáhl žádoucí nálady. Pití je stále ast jší a d vody k n mu jsou stále mén závažné. Vyskytuje se již ast jší opilost. 3. Rozhodná fáze: Piják se stává na alkoholu závislým. Nedovede se ovládnout, nedovede p estat. N kdy pije i n kolik dní po sob . Ke stav m opilosti dochází asto. Objevují se "okénka", tj. mezery ve vzpomínkách na to, co se událo p edchozí den v dob opilosti. Vznikají problémy s okolím. Lidé kritizují alkoholikovo pití, ten to cítí jako k ivdu a další d vod k napití.
asto se tento lov k rozhoduje nebo slibuje, že p estane pít nebo bude pít
mén , ale nedokáže to dodržet. 4. Kone ná fáze: Jedinec závislý na alkoholu již bez alkoholu nedokáže žít. Dává si i "ranní doušky", aby byl schopný pracovat. Bez alkoholu se cítí zle, špatn se soust e uje, t esou se mu ruce, bolí ho hlava. Malá dávka alkoholu tyto pocity odstraní. Tolerance v i alkoholu se snižuje. Osoba závislá na alkoholu se již opije daleko rychleji než d íve. Opije se i ve zcela nevhodné situaci. Dochází k celkovému úpadku osobnosti v pracovní, spole enské i rodinné oblasti. Tato všeobecná stadia vývoje alkoholové závislosti byla poprvé formulována americkým alkohologem eského p vodu E. M. Jelínkem. Všechny fáze jsou velmi trefn a výstižn popsány, což umož uje spolehlivé ur ení v jaké fázové úrovni se závislá osoba nachází.24 23 srov. HARTL, Pavel. – HARTLOVÁ, Helena. Psychologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. s. 559 24 srov. VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. 3.vyd. Praha: Portál, 2002. s. 291
13
1.3.3 Psychické následky dlouhodobého užívání alkoholu Mezi nejd ležit jší psychické poruchy, které zasahují centrální nervový systém (CNS) lov ka vystaveného dlouhodobému p sobení a vlivu alkoholu, adíme:25 •
Alkoholový abstinen ní syndrom vzniká jako reakce na nedostatek nebo vynechání individuáln
dané dávky. Projevují se symptomy jako úzkost, neklid, depresivní
až podrážd ná nálada, malátnost, vegetativní problémy jako nap . pocení, t es a bolesti hlavy, n kdy halucinace a záchvaty k e í. Existuje ješt alkoholový abstinen ní syndrom s deliriem, který má bou liv jší reakci se siln jšími vegetativními projevy, záchvaty k e í, mohou nastat i poruchy v domí, bludy (paranoidn -perzeku ní) a halucinace. Delirium tremens trvá asi 72 hodin a zhruba v 10% je smrtelné. •
Alkoholické psychózy a halucinózy vznikají jako reakce na snížení dávky alkoholu. Mohou nabýt nep íjemné sluchové podoby, kdy postižený slyší hlasy osob, diskutujících o n m. asto se dostavují d sivé sny.
•
Amnestické alkoholové poruchy a demence se dostavují v p ípadech dlouholetého nadužívání alkoholu, kdy dochází k poškození CNS s následkem poruch pam ti a postupným úpadkem inteligence. Sem
adíme nap . Korzakovovu alkoholickou
psychózu, která je charakteristická celkovou tupostí, apatií, demencí a sociální degradací ve všech sm rech. Alkohol jednozna n ovliv uje psychiku lov ka a p i dlouhodobém nadužívání asto dochází k nevratnému poškození CNS. K poškození zdraví dochází komplexn , protože je do t la dopravován zažívacím ústrojím a p i jeho odbourávání v t le se do innosti zapojuje ada orgán . Rizika jsou tudíž vysoká, bohužel ve sv tové spole nosti málo zd raz ovaná.
1.3.4 Sociální d sledky závislosti na alkoholu Sociální d sledky p sobící na okolí, které p ichází do styku s lidmi závislými na alkoholu, jsou asto devastující jak pro spole nost, tak pro rodinu. Práv rodina, kde se nachází jedinec se závislostí na návykové látce, trpí nejvíce.
25 srov. VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. 3.vyd. Praha: Portál, 2002. s. 292
14
Postihnuty jsou tyto sociální oblasti:26 •
Rodina, ve které je n který z len závislý na alkoholu, trpí zna nou zát ží v rámci celého rodinného systému. Závislí jedinci jsou asto agresivní, jednají v afektu, jsou bezohlední k partner m i d tem. V jejich jednání p evládá lhaní a nespolehlivost. V rodin ztrácejí svoji roli, prestiž a úctu, stávají se nenávid nými a opovrhovanými. Následuje vyhasnutí emo ních vztah , odcizení, osam lost a prázdnota.
lov k závislý
na alkoholu devastuje svou rodinu materiáln , sociáln , psychicky a stres, který takový lov k vyvolává, vede k r zným variantám ešení, kterými m že být rozpad rodiny nebo paradoxn za átek pití ostatních len rodiny. Závislý lov k není schopen uspokojiv plnit svoji rodi ovskou roli, naopak negativn
ovliv uje zdravotní (t hotenství)
a psychický stav dít te s rizikem budoucí deprivace (subdeprivace). •
Zam stnání nelze vykonávat osobou závislou na alkoholu. Dochází zde ke zhoršení pracovní výkonnosti, koncentraci pozornosti, pomalosti a v tší chybovosti. lov k bývá podrážd ný, nervózní, mívá ast ji špatnou náladu, nedodržuje docházku. Opakem je asto zvýšené sebev domí, nespokojenost nad ízených považují za neopodstatn nou. Závislost snižuje míru sebekritiky, dochází k absencím, fluktuaci a na konec ke ztrát zam stnání. Výsledkem je postupné chátrání, nezam stnanost a ztráta profesní role.
•
Spole nost reaguje na pití alkoholu o ekáváním, že lidé v dí, kde leží hranice p ijatelného chování. V eské spole nosti je tolerance k alkoholu velká, drobné výkyvy nejsou považovány za vážné a tém
nejsou sankcionovány. Pokud ovšem lov k ztratí
schopnost regulace pití alkoholu, postoj spole nosti se m ní, závislost není tolerována. lov k získává nízký sociální status, je odmítán, stigmatizován a vzhledem k ovlivn né psychice není schopen adekvátn vnímat a reagovat na reakce okolí, nemá náhled na situaci. Pod vlivem alkoholu vzr stá riziko nehod, úraz , materiálních škod a trestných in . asto tito lidé kon í jako bezdomovci, parazitující na spole nosti. Vztah v tšiny lidí k alkoholu lze nazvat konzumací, tj. užíváním v p im eném množství a p i vhodných p íležitostech - nap . sklenice piva po ob d . V rodinách je mírná konzumace alkoholu a s ním spojené jednání ve v tšin p ípad tolerována. V zam stnání je alkohol striktn zakázán. Spole nost se snaží d ti a mladistvé p ed alkoholem chránit zákonem, u dosp lých je tolerován do ur ité míry spole enské únosnosti. V ková hranice pro podávání alkoholických nápoj je v eské republice 18 let, ale nap . v USA a Japonsku 21 let. 26 srov. VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. 3.vyd. Praha: Portál, 2002. s. 294
15
1.4 Závislost na alkoholu u žen Ve statistikách jsou ženy z celkového po tu závislých na alkoholu zastoupeny 10 – 14%. Je to dáno tím, že p evážná ást závislých žen udržuje svoji závislost v anonymit . Jestliže však dojde k plnému propadnutí a odkrytí závislosti na alkoholu v dob , kdy vychovává nezletilé d ti, jsou d sledky pro rodinu tém
vždy katastrofální. „To velmi ovliv uje i ve ejné mín ní, které je
v i ženám závislým na alkoholu tvrdší a p ísn jší.“27 V porovnání s muži mají ženy závislé na alkoholu svá specifika, daná nejen fyziologickou stavbou t la, jak uvádí Nešpor:28 •
Závislost na alkoholu se u žen rozvíjí po kratší dob pití a menších dávkách alkoholu.
•
Ženy dosahují vyšší hladiny alkoholu v krvi p i stejné dávce. D vodem je nižší obsah vody v t le a mén aktivní alkoholdehydrogenáza v žalude ní sliznici.
•
Pití alkoholu se d je ast ji tajn a o samot .
•
Zvýšenou pozornost je t eba v novat zdravotním problém m, které jsou u žen ast jší a nastávají d íve. Mezi nejzávažn jší pat í jaterní onemocn ní, rakovina prsu, fraktury kr ku femuru, hypertenze, duševní onemocn ní, atd.
•
Alkohol v kombinaci s léky jako benzodiazepiny, barbituráty
i fenothiaziny
nep edvídateln ovliv uje chemické procesy v t le ženy. •
Zvýšené riziko rakoviny prsu je specifickým rizikem nadm rného požívání alkoholu u žen a je zjistitelné už p i relativn nízkých dávkách alkoholu.
•
Vyšší konzumace alkoholu u žen ast ji navazuje na zát žové životní události a zdá se, že u žen je i vyšší výskyt depresí a úzkostných stav .
•
Psychiatrická onemocn ní se u žen zneužívajících alkohol vyskytují ast ji než u muž .
•
Ženy pom rn
asto kombinují alkohol s tlumivými léky, hypnotiky a analgetiky. Tyto
kombinace jsou pro ženy zvlášt nebezpe né. •
Na vznik závislosti se mohou podílet rodinné vztahy. Nap . u žen vzniká závislost na alkoholu nebo na drogách ast ji než u muž v souvislosti se soužitím s partnerem, který alkohol i jiné psychoaktivní látky sám škodliv užívá nebo je na nich závislý. Dalším p íkladem je syndrom prázdného hnízda, kdy dospívající i dosp lé d ti opoušt jí rodinu a osamostat ují se.
27 HOSEK, Jan. Sám proti alkoholu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing s.r.o., 1998. s. 32 28 srov. NEŠPOR, Karel. Z stat st ízlivý: praktické návody pro ty, kte í mají problém s alkoholem, a jejich blízké. 1.vyd. Brno: Host, 2006. s. 107
16
•
Návykové látky v t hotenství s sebou nesou etná rizika pro dít . U žen v reproduk ním v ku je t eba v novat pot ebnou pozornost prevenci fetálního alkoholického syndromu a poškození plodu jinými psychoaktivními látkami.
•
Ženy závislé na alkoholu mohou mít p i vyhledání odborné pomoci v tší zábrany a narážet i na další problémy, jako je nepochopení okolí nebo nezajišt ná pé e o d ti. Z tohoto vý tu je patrné, že ženy jsou více ohroženy závislostí na alkoholu. Prokázání
závislosti je obtížn jší vzhledem k astému utajování skute ného stavu. Je pot eba zd raznit, že zvláš u t hotných žen závislých na psychoaktivních látkách je nebezpe í trvalého poškození plodu a poporodních komplikací. V tomto ohledu je d ležitá prevence již v d tském v ku.
1.4.1 Alkohol v t hotenství Alkohol a jiné návykové látky v t hotenství jsou spojeny s etnými riziky. Pat í jsem nap . anémie, endokarditis, hepatitis, eklampsie, potraty, abrupce placenty, nižší porodní váha, chromozomální aberace, vrozené vady, poškození CNS. Rizika pro matku i plod mohou p inášet i t žké odvykací syndromy. „K tomu se u t chto žen p idružují další související problémy jako nedostate ná výživa, menší pé e o zdraví a horší schopnost využívat pot ebnou zdravotní pé i.29 Je t eba si uv domit, že koncentrace alkoholu v t le matky je shodná jako u plodu, kde množství alkoholu vztaženo na kilogram hmotnosti je mnohonásobn vyšší. Porod u ženy pod vlivem alkoholu p edstavuje smrtelné ohrožení dít te, protože novorozenec neumí alkohol po odd lení od krevního ob hu matky odbourávat. Mezi nejzávažn jší rizika prenatální expozice alkoholem pat í:30 •
Fetální alkoholický syndrom (FAS), projevuje se abnormalitami v oblasti hlavy a obli eje, zp sobuje opožd ný nebo disproporcionální r st a závažné postižení centrálního nervového systému.
•
Další vrozené vady zp sobené alkoholem (nap . vady srde ní, skeletu, o ní, a jiné).
•
S alkoholem spojená porucha nervového vývoje (ARND) se m že nap . projevovat menší velikostí hlavy p i narození, strukturální zm nou mozku, r znými neurologickými
29 srov. HOSEK, Jan. Sám proti alkoholu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing s.r.o., 1998. s. 33 30 srov. KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogové závislosti 2. 1 vyd. Praha: Ú ad vlády eské republiky, 2003. s. 243
17
p íznaky a možnými poruchami v oblasti chování a vnímání (špatný prosp ch, hyperaktivní chování, neschopnost správného ešení sociální situace, poruchy e i, poruchy spánku). Podle odborník
m že i malé množství alkoholu v t hotenství poškodit plod. P es
placentu se alkohol dostává p ímo ke tkáním a orgán m plodu a negativn ovliv uje jejich chemické procesy. Poruchy u novorozenc , spojené s požíváním alkoholu matkou, jsou stálé a nelze je lé it, pouze chirurgicky upravit n které fyzické problémy. O d ti se syndromem FAS se starají speciální školy a denní pe ovatelská centra, n které z nich ale musejí trávit as v psychiatrických lé ebnách nebo ústavech.
1.5 Lé ba Do poloviny 70. let minulého století byla lé ba závislosti p evážn uniformní. Lidé, kte í byli pro svoji závislost na alkoholu hospitalizováni, prošli detoxifikací a svoji lé bu ukon ili po 28 dnech. Po lé b m li možnost seznámit se se svépomocnými skupinami a pro podporu abstinování mohli využít poradenství. Dnes je lé ba obdobná, ale vzhledem k tomu, že asto není dlouhodob p ínosná a relapsy se objevují mnohem ast ji, snaží se odborníci hledat nové cesty.31 Vágnerová formulovala jasné pravidlo, poukazující na jádro lé by závislosti na alkoholu: „lé ený alkoholik nesmí už nikdy pít, ani v malých dávkách.“32
1.5.1 Diferencovaná pé e "Diferencovanou pé í myslíme to, že se r zné lé ebné postupy používají u r zných pacient s r zným stupn m t eba i téhož onemocn ní."33 Záleží, v jakém stavu se pacient nalézá. Jiný p ístup bude k pacientovi v akutní fázi i krizi a jiný u stabilizovaného spolupracujícího pacienta. P i stanovení lé ebného plánu má velký význam rodina, p átelé, vrstevníci a další oblasti každodenní sociální sféry. 31 srov. ROTGERS, Frederick a kol. Lé ba drogových závislostí. 1.vyd. Praha: Grada Publishing s.r.o., 1999. s. 9 32 VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. 3.vyd. Praha: Portál, 2002. s. 296 33 NEŠPOR, Karel. – CZÉMY, Ladislav. Lé ba a prevence závislostí. 1.vyd. Praha: psychiatrické centrum Praha, 1996. s. 17
18
P i návrhu lé by je pot eba se zabývat faktory, které mají a mohou mít rozhodující ú inek pro stanovení vhodných postup :34 •
faktory týkající se t lesného stavu pacienta (nap . p ítomnost t lesného odvykacího syndromu, r zné druhy poškození v závislosti na alkoholu a jiných návykových látkách),
•
prom nné týkající se duševního stavu, jako duševní poruchy nesouvisející s užíváním návykových látek (nap . deprese, porucha osobnosti), dále organické poškození mozku, p ítomnost alkoholické nebo toxické psychózy, úrove sociálních dovedností, schopnost sociální adaptace, pracovní návyky,
•
faktory týkající se druhu návykové látky a doby její konzumace,
•
d ležité faktory týkající se rodiny, zda rodina spolupracuje a emo n pacienta podporuje nebo došlo k rodinné dysfunkci, dále závislost osoby blízké ve spole né domácnosti, reakce rodiny na zm nu situace a její aktivní spolupráce po terapii,
•
faktory sociální sít sociálních vztah (nap . p átelé holdující alkoholu nebo užívající jinou návykovou látku),
•
další sociální systémy, které zahrnují trávení volného asu, reklamy (nap . na alkohol), legislativu, reakce sd lovacích prost edk ,
•
faktory týkající se možnosti lé by v dané lokalit , kapacita lé ebných za ízení, kvalifika ní p edpoklady zam stnanc
t chto za ízení a v neposlední ad
ochota
pacienta ke spolupráci i zvolení vhodné intervence. Tyto faktory jsou vhodné pro sestavení specifické lé ebné intervence pro pacienta a podle stupn závislosti se zejména jedná o formy:35 •
minimální lé ebné intervence,
•
krátkodobou ambulantní pé i (nap . individuální nebo rodinná terapie),
•
st edn
dlouhou nebo delší ambulantní terapii (nap . anonymní osoba závislá
na alkoholu), •
krátkodobou ústavní lé bu a navazující ambulantní lé ení,
•
dlouhodobou lé bu v terapeutické komunit
asto p esahující jeden rok.
Z výše uvedeného je patrné, že je pot eba lé bu navrhovat podle individuálních problém daného lov ka, rozlišujeme t lesný a duševní stav pacienta, rodinné zázemí, kvalitu jeho 34 srov. NEŠPOR, Karel. – CZÉMY, Ladislav. Lé ba a prevence závislostí. 1.vyd. Praha: psychiatrické centrum Praha, 1996. s. 17 35 srov. NEŠPOR, Karel. – CZÉMY, Ladislav. Lé ba a prevence závislostí. 1.vyd. Praha: psychiatrické centrum Praha, 1996. s. 18
19
sociální sít
i jak dlouho byl ovliv ován návykovou látkou. Tyto a další aspekty rozhodují
o za azení do p íslušné lé ebné intervence.
1.5.2 Detoxifikace P i konzumaci alkoholu dochází k intoxikaci organizmu. Lehká intoxikace v tšinou nevyžaduje léka ské ošet ení, avšak hodnoty 4 – 5 ‰ alkoholu v krvi se považují za kritický stav. V t chto p ípadech je pot eba zajistit vitální funkce, podávat vitamín skupiny B a thiamin. Naloxon se používá pro zmírn ní dopadu ú ink alkoholu na mozek. Vzhledem k tomu, že alkohol ovliv uje metabolismus a hlavní orgánové funkce v t le, je pot eba též monitorovat hladinu krevního cukru a draslíku. U pacienta závislého na alkoholu je pot eba lé it i odvykací syndrom, který se symptomaticky projevuje nap . pocením, t esem, úzkostí, podrážd ností, zvýšením krevního tlaku, nespavostí, neklidem. Pokro ilé stavy se mohou vyzna ovat i epileptickými záchvaty nebo deliriem. I zde platí podávání dostatku minerál , hlavn draslíku, vitamín skupiny B (zejména thiamin) a z lék nap . clomethiazol (Heminevrin). Jestliže není Heminevrin k dispozici, používá se diazepam ve vyšších dávkách.36
1.5.3 Alkoholické a toxické psychózy Tyto
poruchy
jsou
charakteristické
halucinacemi,
narušením
vnímání,
bludy,
psychomotorickými poruchami a nadm rnými emocemi. „Diagnostické odlišení psychózy od intoxikace není vždy snadné, proto je asto rozhodující a ur ující rychlost odeznívání symptom spojených s užíváním alkoholu.“37 Pro ucelený pohled na problematiku jsou zde uvedeny n které závažné alkoholické psychózy podle Nešpora:38 •
Delirium tremens – jedná se o psychózu bezprost edn
ohrožující život. Smrt je
zp sobena rozvratem minerálních a vodních hladin v t le. Proto je d ležité dodávat minerály (ho ík, draslík) a tekutiny. Z hlediska vlastní lé by se používá clomethiazol 36 srov. ROTGERS, Frederick a kol. Lé ba drogových závislostí. 1.vyd. Praha: Grada Publishing s.r.o., 1999. s. 232 37 NEŠPOR, Karel. – CZÉMY, Ladislav. Lé ba a prevence závislostí. 1.vyd. Praha: psychiatrické centrum Praha, 1996. s. 51 38 srov. NEŠPOR, Karel. – CZÉMY, Ladislav. Lé ba a prevence závislostí. 1.vyd. Praha: psychiatrické centrum Praha, 1996. s. 52
20
ve vyšších dávkách, jelikož má nízkou toxicitu a nemá nep íznivé ú inky na kognitivní funkce. Je také možné použít diazepam ve vysokých dávkách. Pacienti by m li být pod nep etržitým dohledem, je vhodné monitorování jejich vitálních funkcí a umíst ní v klidné místnosti s polosv tlem. •
Alkoholická halucinóza a alkoholická paranoidní psychóza – zp sobuje rizikové jednání pod vlivem psychotických p íznak s možným suicidiálním pokusem. D ležitý je nep etržitý dohled. Podávána jsou neuroleptika (Haloperidol).
•
Alkoholová epilepsie – hrozí u pacient , u nichž jsou v anamnéze epileptické záchvaty p i odvykacím syndromu. K lé ení se používá Heminevrin nebo diazepam ke zvládnutí odvykacích potíží a prevenci záchvat . V lé b asistuje také neurolog, protože tento stav vyžaduje intenzivní pé i a m že mít i život ohrožující pr b h.
•
Alkoholická demence a Korsakovova psychóza – je charakterizována poruchou dlouhodobé i krátkodobé pam ti. Není p ítomen defekt pracovní pam ti, který lze vyšet it jednoduchým testem íselné ady. Bezprost ední vybavování není narušeno, je však snížena schopnost vybavit si minulé zážitky. Pacienti nejsou schopni si vštípit nové pam ové obsahy, je porušena konsolidace pam ti. Lé í se hlavn somatické stavy, podávají se vysoké dávky vitamínu skupiny B (thiamin) a nootropní léky. U pacienta je pot eba zam stnávat a cvi it pam . U výše uvedených psychóz je pot eba sledovat t lesný stav a lé it možné somatické
komplikace. Pacienti si asto sv j stav neuv domují, nechápou jeho p í inu, proto je pot eba je po odezn ní vhodn informovat. Na druhou stranu je však pravda, že tyto psychózy nevznikají náhle, ale po ur ité dob nadm rného pití alkoholu. D ležitá je správná edukace a práce s pacientem po odezn ní alkoholické psychózy.
1.5.4 Systém pé e o uživatele návykových látek Sou asný systém pé e o uživatele návykových látek je tvo en jak státními, tak nestátními institucemi. Hlavními pilí i systému pé e jsou:39
39 srov. RADIMECKÝ, Josef. Úvod do adiktologie. 1.vyd. Praha: K Effect s.r.o., 2007. s. 37
21
•
Terénní programy: p edstavují specifickou formu sociálních služeb poskytovaných p ímo na ulici. Cílovou skupinou jsou rizikoví jedinci a skupiny, které nejsou v kontaktu s žádnými sociálními nebo zdravotnickými za ízeními.
•
Kontaktní centra: jsou to nízkoprahová za ízení ur ená pro práci s jednotlivci nebo skupinami, které nemají snahu spolupracovat se standardními institucemi. Centra nabízejí poradenství, screeningové testy, krizovou intervenci, aj.
•
Ambulantní centra: mohou být státní i nestátní instituce poskytující služby široké cílové skupin . Mohou to být jak experimentující, tak pravidelní uživatelé návykových látek, ale také rodinní p íslušníci uživatel
nebo soudem uložená lé ba. Ambulantní centra
se zabývají farmakoterapií, poradenstvím, psychoterapií, vzd láváním, aj. •
Denní stacioná e: jsou za ízení intenzivní denní pé e na pomezí pé e ambulantní a ústavní. Za ízení jsou ur ena pro uživatele návykových látek s dobrým sociálním zázemím. Cílem je nap . dosažení a udržení abstinence, podpora osobnosti, zlepšení sociálního fungování. Podstatou denního stacioná e je strukturovaný lé ebný program.
•
Detoxifika ní jednotky: slouží k podpo e odvykacích stav
a intoxikací návykovou
látkou, které nevyžadují pobyt na jiném lé ebném za ízení (nap . JIP). Jednotky jsou asto za len ny v rámci nemocnic nebo jsou sou ástí za ízení st edn dobé i dlouhodobé lé by. Dále poskytují farmakologickou lé bu, poradenství, následnou pé i. •
St edn dobá ústavní lé ba: probíhá ve zdravotnickém za ízení formou psychiatrické lé by. Doba trvání je v délce 3 – 6 m síc . Cílem lé by je trvalá a nep etržitá abstinence. Cílovou skupinou jsou uživatelé dlouhodob
užívající návykové látky, kte í mají
motivaci k lé b . Lé ba obsahuje skupinovou terapii, farmakoterapii, program prevence relapsu, rehabilitaci, aj. Rozd lení lé by je do 4 fází: detoxifikace, adaptace, aktivní lé ba a p íprava na návrat do p vodního prost edí. •
Terapeutické komunity: jsou specializovaná pobytová za ízení, která se zam ují na lé bu na základ udržení si abstinence jako životního stylu. Cílovou skupinou jsou lidé závislí na návykových látkách, kte í podstupují lé bu v délce 6 – 18 m síc . Komunity jsou
asto nestátního charakteru. Jejich program obsahuje skupinovou terapii,
individuální terapii, pracovní aktivity, rehabilitaci, aj. •
Dolé ovací programy: poskytují ambulantní za ízení následné pé e. Cílovou skupinou jsou abstinující osoby s minimáln
t ím sí ní dobou abstinování. Cílem lé by je
stabilizace životního stylu spojeného s abstinencí. Program využívá psychoterapii, prevenci možného relapsu, sociální práci, léka skou pé i, chrán né bydlení, aj.
22
•
Substitu ní programy: podstatou je náhrada p vodn používané návykové látky jinou látkou, která je „bezpe n jší“. Cílovou skupinou jsou lidé závislí na opiátech.
1.5.5 Specifika závislosti na alkoholu u žen V 80. letech minulého století byla rozdílnost mezi skupinou žen a muž
brána
ve specifických problémech spojených s t hotenstvím a mate stvím. Jednalo se tedy p edevším o biologickou rozdílnost. Ale již na za átku 90. let byl problém brán ucelen i ze sociálního hlediska. Vzhledem ke spole enskému klimatu, kdy je na ženy vyvíjen tlak, který s sebou nese reálná rizika, která brání ženám vystoupit z anonymity, je mnohem více problematické zahájit v asnou lé bu závislosti na návykových látkách. Hrozící stigmatizace a vystoupení z anonymity, kdy prozrazení znehodnotí roli nap . matky nebo manželky, je pro v tšinu žen t žko p ekonatelná. D sledky jsou takové, že ženy maskují skute né d vody tím, že trpí r znými medicínskými i somatickými potížemi (studie odborník hovo í až o 45,9% žen oproti 19,4% muž ). Za zmínku také stojí problematika správné diagnostiky nemoci u žen. Je velký rozdíl v postojích žen a muž , co se tý e pocitovosti a p ístupu k nemoci. Ženy se více soust e ují na psychickou stránku nemoci, mén na objektivní p íznaky.
asto pak dochází místo lé ení
k p edepisování uklid ujících lék . Mnohé gender rozdíly se projevují i u pacient s duálními diagnózami. Klinické studie populace lé ených žen s poruchou p íjmu potravy vykazují vysoký výskyt drogové a alkoholové závislosti. Hypotéza, že užíváním návykových látek se ženy snaží kontrolovat svoji váhu a jídelní návyky, m že být reálná p i pozorování etných za ízení, které se zabývají a nabízejí pouze ženské programy, kde je neodmyslitelnou sou ástí práv problematika poruch p íjmu potravy. Je vhodné se zamyslet i nad dostupností lé ebných služeb pro ženy. Výzkumy provád né v Evropské Unii poukazují na nízký po et t chto za ízení, specializujících se na ženy. P itom za ízení, která se touto problematikou zabývají a nabízejí poradenství a pot ebné služby ženám, vykazují výrazné využívání ze strany ženské populace. Práv dostupnost hraje významnou roli
23
v rozhodování žen, zdali využijí nabízené služby nebo p jdou za svým léka em pro další dávku uklid ujících drog.40 Shrneme-li gender problematiku z výše uvedených poznatk , vyplývají z nich dv lé ebná hlediska:41 1. Specifické gender problémy: jedná se o témata specifická pro ženskou populaci. Jde zejména o: •
poruchy p íjmu potravy,
•
problematiku užívání uklid ujících lék ,
•
téma prevence užívání návykových látek u mladých dívek,
•
téma rozdílnosti diagnostikování muž
a žen z psychologického
a sociologického pohledu, •
specifika problém
v oblasti duševního zdraví u žen, nap . specifika
v psychosexuální traumatizaci (zneužívání, znásiln ní), •
prevence v oblasti bezpe ného sexu,
•
specifické problémy spojené s t hotenstvím a mate stvím uživatelek návykových látek.
2. Dostupnost služeb: je hlavním d vodem, pro
se ženy mén
asto odváží
vystoupit z anonymity a využít služby. Je zde n kolik základních možností: •
je d ležité, aby nabízené programy byly koncipovány tak, aby nebyly náro né na as, ešily problematiku pé e o d ti b hem programu,
•
služby by m ly být zam eny na jejich specifické problémy, nap . poradenství pro t hotné ženy závislé na psychoaktivních látkách,
•
d ležitá je definovaná role ženské poradkyn , která nabízí tyto služby,
•
zda by nem ly být ur ité léky na p edpis vydávány pouze specialisty,
•
v praxi velmi výhodné anonymní služby, nap . poradenství po telefonu,
•
vhodné jsou i r zné typy svépomocných skupin, nap . setkávání maminek, svépomocné kluby, svépomocné telefonní sít (u nás nap . Pavu ina).
Motivace k lé b u žen nej ast ji souvisí se zdravím a rodinou. Tyto ženy mají mén asté problémy se zákonem. Velmi d ležitá je pro ženy rodinná terapie. Ženy zvlášt dob e
40 srov. KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogové závislosti 2. 1 vyd. Praha: Ú ad vlády eské republiky, 2003. s. 238 41 srov. KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogové závislosti 2. 1 vyd. Praha: Ú ad vlády eské republiky, 2003. s. 241
24
p ijímají psychoterapii, relaxa ní techniky a jógu. Lé ba p ináší asto dobré výsledky, lé bu je ale t eba zahájit v as.
1.6 Prevence Cílem prevence je dosažení co nejnižších škod, které zp sobují návykové látky a všeobecn nejrozší en jší návyková látka – alkohol. K tomu se dále váží i vzniklé etné zdravotní komplikace, riziko intoxikace a r zných úraz . „Cílem není p edat maximum informací bez ohledu na to, jak budou použity. Ú inná prevence má ovlivnit chování ve smyslu podpory zdraví.“42 Pro ú innou preventivní strategii je pot eba v nejvyšší možné mí e spl ovat dv základní kritéria: snižovat nabídku ve smyslu dostupnosti návykových látek a snižovat poptávku po návykových látkách. P i dodržování p ístup dochází k jejich ú innému posílení. V praxi se asto m žeme setkat i s negativními jevy prevence. Dob e mín né rady a postupy se mohou míjet ú inkem bez pozitivního efektu a n kdy mohou p sobit i škodliv . Jedná se zvláš o prevenci u mladistvích, kde dob e mín ná p ednáška o návykových látkách naopak vzbudí zájem a chu experimentovat. Je proto d ležité, aby prevence byla soustavná a systematická, ne ob asná nebo formou jednorázových akcí.43 Pro p ehlednost preventivních postup lze úsp šn využít rozd lení preventivních krok do t í oblastí:44 1. Primární prevence: cílem je p edejít užívání všech typ návykových látek nebo ho oddálit. Cílovou skupinou je ta ást populace, jež návykové látky neužívá. 2. Sekundární prevence: cílem je snížit poptávku po užívaných látkách. Cílovou skupinou je ta ást populace, jež návykové látky užívá (formou experimentu, rekrea n , p íležitostn ). 3. Terciární prevence: cílem je snižování nep íznivých zdravotních d sledk užívání psychoaktivních látek. Cílovou skupinou jsou uživatelé návykových látek. Dnes již víme a historie nám to potvrzuje, že strategie jako zastrašování, emo ní nátlak nebo neosobní informování, se ukázaly neú inné pro dosažení pozitivního vlivu. Je pot ebné 42 NEŠPOR, Karel. – CZÉMY, Ladislav. Lé ba a prevence závislostí. 1.vyd. Praha: psychiatrické centrum Praha, 1996. s. 20 43 srov. NEŠPOR, Karel. Z stat st ízlivý: praktické návody pro ty, kte í mají problém s alkoholem, a jejich blízké. 1.vyd. Brno: Host, 2006. s. 33 44 srov. RADIMECKÝ, Josef. Úvod do adiktologie. 1.vyd. Praha: K Effect s.r.o., 2007. s. 10
25
také rozlišit, o jaké individuální znevýhodn ní (nap . duševní porucha, životní styl, rodinné problémy) se jedná. U osob se zvýšeným rizikem k návykovým látkám jsou obecn ú inné pozitivní alternativy ešení. Ú innost vhodných preventivních strategií dle Nešpora je uvedena v p íloze . 2.
1.6.1 Peer programy U b žné populace dospívajících, tzv. st edn rizikových, je nutnou sou ástí ú inného preventivního programu aktivní ú ast vybraných a p edem p ipravených vrstevník (tzv. peer programy). Peer programy se asto nasazují v prevenci škod p sobených návykovými látkami u d tí. Postupuje se výcvikem dobrovolník blízce v kov starých se zkoumanou skupinou. Vyškolení dobrovolníci jsou pak sou ástí programu nebo projektu, který se implementuje na dané cílové skupiny, ur ené pro prevenci. Peer programy mají uplatn ní i u dosp lé populace. Jsou známé i peer programy ur ené pro starší generaci.45
1.6.2 Prevence v rodin Pro prevenci v rodin je vhodná st edn omezující výchova. U rodi e musí být viditelný zájem o problémy svého dít te, snaha porozum t mu, poradit a dob e se o dít starat. Na druhé stran však prosazuje ur ité postupy i pravidla a zárove trvá na jejich dodržování. Problémové d ti v rodin mají svá výchovná specifika a je nutné jim v novat zvláštní pozornost a v as reagovat. Zvlášt u d tí se sklonem k násilnému jednání se zvyšuje riziko r zných potíží v etn problematické adaptace ve spole nosti, problém pod vlivem alkoholu a rizika kriminality.46 Pro lepší pochopení dané problematiky se nej ast ji uvádí tyto principy a zásady prevence v rodin :47 •
získat d v ru dít te a um t mu naslouchat,
•
um t s dít tem o návykových látkách hovo it,
45 srov. NEŠPOR, Karel. – CZÉMY, Ladislav. Lé ba a prevence závislostí. 1.vyd. Praha: psychiatrické centrum Praha, 1996. s. 21 46 srov. RADIMECKÝ, Josef. Úvod do adiktologie. 1.vyd. Praha: K Effect s.r.o., 2007. s. 16 47 srov. NEŠPOR, Karel. – CZÉMY, Ladislav. Lé ba a prevence závislostí. 1.vyd. Praha: psychiatrické centrum Praha, 1996. s. 22
26
•
p edcházet nud ,
•
pomáhat dít ti p ijmout hodnoty, které mu usnadní návykové látky odmítat,
•
vytvo it vhodná rodinná pravidla,
•
pomoci dít ti bránit se proti nevhodné spole nosti,
•
posílit sebev domí dít te,
•
spolupracovat s dalšími dosp lými. Prevence v rodin pat í mezi základní pilí e ochrany d tí a mladistvích proti návykovým
látkám. Mezi ú inné strategie jist pat í nabízení jiných alternativ než je alkohol. Vhodný m že být sport, zájmové kroužky a jiné podobné aktivity. Dít by m lo být „zam stnáno“ tak, aby nepoci ovalo nutnost si návykovými látkami n co kompenzovat. Tato doporu ení mohou fungovat pouze v p ípad , že jsou rodi e svému dít ti vzorem a oporou.48
1.6.3 Problémy s alkoholem u rodi Pití rodi , u kterých se v ase vyp stuje závislost na alkoholu, více ohrožuje d ti v t chto rodinách. Pro tyto rodiny se doporu uje následující:49 •
Na dít má velmi pozitivní vliv lé ba rodi e závislého na alkoholu, jestliže je úsp šná.
•
Vzhledem k tomu, že rodi selhává ve své roli, je vhodné, aby funkci p evzal do asn nebo dlouhodob jiný len rodiny (nap . prarodi ).
•
Pro dít je nezbytné vytvo it „p edvídatelné“ prost edí, ve kterém mají v ci sv j ád. Tím jsou hlavn myšleny základní principy rodiny, ve které funguje nap . vst ícnost k dít ti, evidování jeho narozenin, ur itá doba kdy chodí spát, atd.
•
asto dochází k tomu, že roli selhávajícího rodi e p ebírají nejstarší sourozenci a tím je p ed asn za adí do role dosp lého. P itom není možné, aby dít tuto roli zvládlo, velmi asto role p esahuje jejich síly a možnosti a následky na sebe nenechají dlouho ekat. Je proto nutné zachovat dít ti jeho status, orientovat ho na záležitosti p íslušející jeho v ku a ne init ho odpov dným za v ci, které není schopen ovlivnit.
•
Jestliže u rodi e závislého na alkoholu dojde k p ekro ení hranice únosnosti, je nutné a žádoucí požádat o pomoc instituce mimo rodinu (nap . zdravotníky, policii). P edevším
48 srov. NEŠPOR, Karel. Z stat st ízlivý: praktické návody pro ty, kte í mají problém s alkoholem, a jejich blízké. 1.vyd. Brno: Host, 2006. s. 98 49 srov. SKÁLA, Jaroslav. Až na dno!? Fakta o alkoholu a jiných návykových látkách. 4.vyd. Praha: Academia, 1988. s. 82
27
okolí by p i známkách týrání, podez ení ze soustavného zanedbávání nebo sexuálního zneužívání, m lo tento fakt neprodlen ohlásit. Rodi závislý na alkoholu m že nep ízniv ovlivnit psychický a zdravotní stav svého dít te. Jeho možné problémy v chování jako nap . agresivita, podrážd nost, labilní chování, jsou asto p enášeny na dít . Rodi pro n není vzorem, dochází k narušení vztah v rodin , ztrát respektu, odporu. Psychika d tí m že být narušena a jak uvádí Vágnerová, „je zvýšené riziko, že d ti v rodinách alkoholik budou trp t n jakou formou deprivace, respektive subdeprivace.“50
1.6.4 Prevence na úrovni spole nosti Ve spole nosti, která je cílen a koordinovan seznamovaná s problémy zp sobenými alkoholem a jinými návykovými látkami, dochází k ú inn jší prevenci. Je však pot ebné správn ešit cílovou skupinu a její složení. V p ípad nap . cílové populace mládeže bude optimální prevencí p sobení rodiny, školy, sd lovacích prost edk , atd.51 Každý si jist v duchu ekne, že ve skute nosti jsou to ideální p edstavy, avšak v praxi t žko fungující. Ve vysp lých státech se však da í tyto programy na místních úrovních provád t a jsou životaschopné, je ale pot ebné, aby na jejich realizaci m la zájem širší spole nost. Nap . v USA a severských zemích tvo í léka ské spole nosti ú innou protiváhu úzkým zájm m producent tabákových výrobk a alkoholických výrobk . Je pot eba zd raznit, že „tyto zisky úzké skupiny výrobc návykových látek a jejich spojenc p inášejí ekonomické i zdravotní škody zbytku spole nosti. Podle japonských odhad stojí jeden jen, který získá stát na daních za alkohol, t i jeny škod, které alkohol zp sobí. Americké odhady hovo í o jednom dolaru zisku z daní za alkohol ku dv ma dolar m škod.“52 Velmi markantní pokrok je hlavn u tabákových výrobk . Zde jsou ztráty ješt vyšší, proto Sv tová banka zastavila tabákovému pr myslu jakoukoliv podporu. Ve sv t i u nás existují d kazy o škodlivosti reklamy pro lidi závislé na alkoholu a zejména na d ti a dospívající. V boji za snížení po tu lidí s problémy s alkoholem je vhodné snižovat dostupnost této návykové látky nap . omezením prodejní doby a míst, kde se m že konzumovat, a dále uvést do funkce tvrdou da ovou politiku ve vztahu k alkoholu. Nadále musí 50 VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. 3.vyd. Praha: Portál, 2002. s. 294 51 srov. RADIMECKÝ, Josef. Prevence a adiktologie pro odborníky pracující v ústavní výchov a preventivn výchovné pé i. 1.vyd. Praha: K Effect s.r.o., 2007. s. 69 52 NEŠPOR, Karel. – CZÉMY, Ladislav. Lé ba a prevence závislostí. 1.vyd. Praha: psychiatrické centrum Praha, 1996. s. 25
28
platit d razný zákaz prodeje alkoholu mladistvým a mladým lidem a ú inná prevence bránící v ízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu. Bohužel po et dopravních nehod idi pod vlivem alkoholu stoupá. V eské republice legislativa kone n
„p itvrdila“. Jízda
pod vlivem alkoholu je klasifikována jako trestný in a sankce jsou jak v podob bodového systému (3 – 7 trestných bod p i zjišt ní alkoholu), ztrátou svobody až na 1 rok, tak i možností policejního orgánu zabránit v další jízd , ud lit pen žitý trest nebo zákaz innosti.53
1.6.5 Svépomocné programy Svépomocné programy jsou významné pro celou
adu r zných druh
aktivit.
Ve vysp lých zemích je to nejb žn jší zp sob intervence u osob, které se ocitnou v nejr zn jších psychologicky zát žových životních situacích. V ad stát Evropy je b žnou praxí doporu ení léka e nebo sestry pro vstup do svépomocných skupin pro lidi se stejným osudem jako postižený. Stejné postupy se uplat ují i v p ípadech t žké nemoci, úmrtí partnera i p íbuzného, lidí sexuáln nebo jinak zneužívaných v d tství, poruch p íjmu potravy, psychóz, zhoubných nádor , aj. Pro vysv tlení významu svépomoci v nejširším slova smyslu se uvádí termín svépomocný program i aktivita jako podpora, kterou uživatel m že získat mimo formální pé i, když se pokouší bu
abstinovat od drog nebo redukovat rizika spojená s jejich užíváním.
V užším slova smyslu má tento termín využití pro velmi konkrétní programy jako je hnutí Anonymních alkoholik nebo Anonymních narkoman . V eské republice je registrováno asi 50 organizací, které uplat ují p ímé svépomocné aktivity pro r zné diagnostické skupiny nebo pro stavy náro ných životních situací. Jde nap . o program sekundární vým ny nebo n které terénní programy. Celá ada dalších skupin svépomocných program pracuje neformáln .54
1.6.5.1 Anonymní alkoholici Je to celosv tové svépomocné hnutí (dále AA), p vodem z USA, které zahrnuje lidi, kte í mají problém s alkoholem nebo jinými návykovými látkami a cht jí se této závislosti zbavit. 53 srov. Nová pravidla silni ního provozu [online] [cit. 2008-06-20]. Dostupné z: http://www.novapravidla.cz/HLAVNI-ZMENY-V-PRAVIDLECH/JIZDA-POD-VLIVEM-ALKOHOLU-A-DROG 54 srov. KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogové závislosti 2. 1 vyd. Praha: Ú ad vlády eské republiky, 2003. s. 84
29
Hnutí AA pracuje s modely svépomocných skupin a ve své filosofii používají n které duchovní principy. Své postoje shrnulo hnutí AA ve 12 krocích ke zdraví (viz p íloha . 3).55 Vznik hnutí se datuje do roku 1935 a v sou asnosti zahrnuje okolo 96 tisíc skupin ve 134 zemích. Stalo se vzorem pro vznik dalších organizací, pracujících na stejných principech, jako nap . Anonymní narkomané nebo Anonymní hazardní hrá i.56 Ú innost faktor
p ístupu hnutí lze shrnout do základních obecn platných bod , které
ukazují cestu pro postupné uzdravení závislých osob :57 1. P iznání ztráty kontroly:
lov ku se vymklo užívání psychoaktivních látek, stává
se závislým a svoji závislost není schopen ovlivnit vlastním rozhodnutím, v lí nebo morálkou. Tato závislost ne iní lov ka bezmocným v ostatních v cech. 2. P ijetí modelu nemoci:
lov k v této fázi se musí zbavit obranných mechanizm
(pop ení, racionalizace, bagatelizace, atd.) a uznat negativní bio-psycho-sociální d sledky konzumace. Význam p ijetí modelu nemoci je v možnosti snáze p ekonat pocity viny, studu a zlosti. 3. Abstinence: je nejd ležit jším rozhodnutím po p ijetí modelu nemoci. AA zd raz ují úst ední roli abstinence k dosažení cíle se vylé it a uzdravit. 4. Spiritualita: AA podporují své leny, aby uv ili v existenci n eho siln jšího, co je mimo lov ka, obrátili se k této síle a sv ili se jí. Aby byl spirituální model p ínosem pro maximum len , obchází se ožehavé problémy tím, že se síla definuje jako „síla v tší, než je lov k sám“ a sm uje do spole enství. Tím se m že lov k v procesu uzdravování otev ít a sv it se druhým, což mu umožní p ístup k novému poznání, alternativním behaviorálním strategiím k ešení vlastních problém a své závislosti. 5. Podpora spole enství: spoluú ast s lidmi, trpícími stejnými problémy, napomáhá zmírn ní pocit
viny, úzkosti, vý itek a poskytuje pocit sounáležitosti, porozum ní,
pomoc v ešení problém spole n a posilování motiva ních vzorc abstinence. 6. Uv dom ní, sebepoznání, sebekritika, odpov dnost: lov k si musí uv domit své slabé stránky a ve skupin
nebo v individuálním poradenství se v nuje pozornost jeho
motiv m, reakcím na stres, zlosti, strachu a následk m alkoholického životního stylu. Možnost sdílení vlastních pocit má praktické d sledky v náhradách škod tam, kde je to možné a posílení zdravé sebekontroly s p evzetím odpov dnosti. 55 srov. Anonymní alkoholici – farnost Litom ice [online] [cit. 2008-09-10]. Dostupné z: http://www.umc.cz/litomerice/view.php?cisloclanku=2005092602 56 srov. NEŠPOR, Karel. Návykové chování a závislost. 3.vyd. Praha: Portál, 2000. s. 123 57 srov. KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogové závislosti 2. 1 vyd. Praha: Ú ad vlády eské republiky, 2003. s. 86
30
Spole ným problémem hnutí AA je alkoholismus. Muži a ženy, kte í jsou leny AA, si uv domují, že jsou a vždy budou alkoholici. Jsou to lidé, kte í rozpoznali, že nejsou schopni zvládnout alkohol v žádné form , a proto vyhledali pomoc. D ležitou v cí je to, že se nesnaží vy ešit tento problém sami o sob , tento sv j problém dále sd lují p ed ostatními alkoholiky a tím posilují svoji i jejich víru v uzdravení.
1.7 Intervence Problémy, které velmi asto zp sobuje pití alkoholu, mají prohlubující se charakter a zanechávají výrazné psychosociální stopy u lidí závislých na návykových látkách a zvlášt na alkoholu. Pacienti se velmi asto dostávají pozd do lé ení nebo lé ení odmítají. D vodem m že být také stigmatizující prvek, který nadm rná konzumace alkoholu p ináší. V asnost je velmi d ležitým prvkem lé ení, protože prvotní stadia závislostí, která jsou lé ená, mají snadn jší pr b h, jsou levn jší a úsp šn jší. V praxi není možné, aby v asnou intervenci zajiš ovali až odborníci. Je pot eba, aby probíhala již v ordinacích všeobecných léka , na pracovištích, ve školách, formou linek d v ry, rodinné terapie. Velmi vhodnou praktickou pom ckou v praxi se ukázala tabulka p ílohy . 4 od Nešpora, vypracovaná z velké ásti pacienty. Poukazuje na nej ast jší o ekávání od alkoholu a ešení situací bez požití návykové látky.58 V této souvislosti se krom pojmu „ asná intervence“ také používá pojem „minimální intervence“. Jde o dva r zné pojmy, které se však mohou áste n krýt. O minimální intervenci spíše uvažujeme jako o jedné z forem asné intervence.59
1.7.1 Riziková populace Do rizikové populace adíme p edevším ty pacienty, kte í jsou návykovými látkami ohroženi více než b žná populace. Jsou to tyto skupiny nemocných:60
58 srov. NEŠPOR, Karel. Bažení (Crawing): Spole ný rys mnoha závislostí a zp soby zvládání. 1.vyd. Praha: Sportpropag a.s., 1999. s. 14 59 srov. NEŠPOR, Karel. – CZÉMY, Ladislav. Lé ba a prevence závislostí. 1.vyd. Praha: psychiatrické centrum Praha, 1996. s. 27 60 srov. NEŠPOR, Karel. – CZÉMY, Ladislav. Lé ba a prevence závislostí. 1.vyd. Praha: psychiatrické centrum Praha, 1996. s. 27
31
1. Nemocní
s chronickým
bolestivým
onemocn ním:
u
nich
m že
docházet
k nadm rnému užívání tlumivých látek v rámci svých obtíží, což zakládá možnou t lesnou i duševní závislost na nich. Zde se proto doporu ují nefarmakologické lé ebné postupy (fyzikální terapie, rehabilitace, akupunktura). Samoz ejm i ošet ující léka musí znát možná rizika užívání a volit vhodnou skladbu a kombinaci r zných lék nebo využívat relativn bezpe ných farmak (nap . spasmolytika). 2. Nemocní s duševními problémy a chorobami: u t chto pacient
asto hrozí, že léka
správn nerozpozná jejich duševní nemoc a nelé í ji vhodným zp sobem. Nez ídka jsou p i lé b duševních poruch používána psychofarmaka (nap . hypnotika). U nich je riziko návyku v tší. 3. Nemocní s nerozpoznaným škodlivým užíváním alkoholu a lék
nebo závislostí
na nich: tito pacienti nemají ur enu správnou diagnózu závislosti, ale „krycí diagnózu“ nap . migrény, neurotické poruchy. Taková lé ba, která nebere v úvahu závislost pacienta na návykové látce, nemá lé ebný ú inek a m že závislost ješt zhoršit. 4. Pracovníci ur itých profesí: zde se jako nebezpe ná kombinace jeví snadná dostupnost návykových látek a stres. Velmi rizikovou skupinou ve vztahu k návykovým látkám jsou nap . léka i a další zdravotni tí pracovníci, stavební d lníci,
íšníci, pracovníci
zahrani ního obchodu. Uvedené skupiny rizikové populace zahrnují hlavn osoby s ur itým mentálním nebo fyzickým omezením, které je teoreticky p edur uje k možnému zvýšenému konzumování alkoholu. Pro b žnou populaci je velké riziko v ur itých druzích zam stnání a profesí, kde je vysoká dostupnost návykových látek a vliv pracovních faktor .
1.7.2 Intervence u t hotných žen závislých na alkoholu Rozhovor s klientkou se má vést nekonfronta n a s porozum ním. S výjimkou situací, kdy jsou zákonné d vody k nedobrovolné lé b z d vod z ejmé nebezpe nosti sob nebo okolí, je t eba respektovat klient inu odpov dnost a právo se rozhodovat podle dostupných informací.
32
Léka
by
m l
posilovat
p esv d ení
klientky,
že
zm na
k
lepšímu
je
možná.
U nespolupracujících klientek je t eba opakovan vyjad ovat obavy o jejich zdraví, být p ipraven pomoci ve vhodnou dobu, pokra ovat ve sledování, znovu navrhovat specializovanou lé bu, p ípadn
i spolupracovat s rodinou klientky, navrhnout alespo
v omezeném asovém úseku.
abstinenci na zkoušku
61
Alkohol a drogy u t hotných žen jsou vysoce stigmatizujícím problémem, o n mž bude málokterá žena ochotna hovo it spontánn a otev en . Z uvedeného d vodu nemusí být p i intervenci prostá otázka typu “Kolik vypijete alkoholu?” tou nejš astn jší strategií. Podle Rotgerse je doporu ován následující postup a možné otázky:62 1. Otázky týkající se alkoholu a jiných návykových látek v etn tabáku by m ly být rutinní sou ásti rodinné, pracovní i sociální anamnézy. 2. Klí ový význam má otev ený, neodsuzující a pochopení vyjad ující p ístup. Bez toho asto nelze ani stav náležit posoudit. 3. Informace týkající se škodlivého užívání alkoholu jsou d ležité i u net hotných gynekologických klientek jako prevence v p ípad , že ot hotní. 4. A) Za íná se nejmén vzn tlivými otázkami typu: “M l n kdo ve vaší rodin problémy s pitím alkoholu?” “Pila jste n kdy pivo, víno nebo destiláty?” “Kdy jste za ala s pitím alkoholických nápoj ?” B) Tématicky navazují další otázky: “Jak asto jste tehdy pila?” “Kdy jste byla poprvé opilá?” “Kolik jste tehdy pila?” “M la jste n jaké problémy kv li pití?” “Kolik alkoholu jste tehdy vydržela?” C) Dále následují otázky týkající se sou asnosti, nap .: “Kolik alkoholu vydržíte nyní?” “Kolik vypije najednou?” “Kolik nyní pijete?” 61 srov. KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogové závislosti 2. 1 vyd. Praha: Ú ad vlády eské republiky, 2003. s. 245 62 srov. ROTGERS, Frederick a kol. Lé ba drogových závislostí. 1.vyd. Praha: Grada Publishing s.r.o., 1999. s. 223
33
V p ípad negativní alkoholové a drogové anamnézy nejsou další otázky nutné. V p ípad pozitivní anamnézy je vhodné zjiš ovat, jaké negativní d sledky má alkohol nebo jiná návyková látka v r zných oblastech života klientky. P i správn provád ném diagnostickém rozhovoru si klientka uv domí problémy, které jí návykové chování p sobí, a možná rizika. Je zapot ebí klást otázky srozumiteln . Diagnostický rozhovor by m l zahrnovat otázky týkající se množství alkoholu nebo jiné psychoaktivní látky a frekvence jejího užívání v týdenních nebo delších obdobích a dále jak dlouho užívání trvá. U klientek, které se pro návykovou nemoc lé ily, je t eba se ptát, jakou formou a co se p i lé b osv d ilo. Cenná bývá i anamnéza z okolí, protože údaje od klientky mohou být neobjektivní.63
1.7.3 Intervence u závislých matek s d tmi P ístupy v ešení problému závislých matek se velmi liší, a to nejen v naší spole nosti, ale i v jednotlivých evropských zemích. Je z ejmé, že neexistuje spole ný postup a je tedy pot ebné ešit každý konkrétní p ípad individuáln . Na za átku pé e o matku závislou na alkoholu je pot eba si ujasnit, jaké budou cíle a co o ekáváme od této pomoci. Priority ešení musí jednozna n obsahovat stanovené hranice pomoci. Klientem v tomto p ípad je jednozna n matka, ke které sm uje pomoc. Jestliže matka projevuje zájem o dít , chce ho mít u sebe a vychovávat ho, je to kladný motiva ní signál a snažíme se jí umožnit jim jejich spole ný pobyt. Snaha ovšem m že narážet na fakt, že dít je chrán no dalšími institucemi, které se ho snaží právn chránit. Je zde d ležitá spolupráce v postupu v této obtížné situaci a nalezení spole ného ešení. Na druhé stran tam, kde dochází k zanedbávání dít te, musí být postup p íslušných institucí samoz ejm radikáln jší. Jak uvádí Kalina, „specifi nost této klientely spo ívá v tom, že hledáme ideální ešení minimáln pro dv osoby, pro matku a dít . Vyvstává otázka priorit, komu vlastn pomáháme a jaký cíl sledujeme.“64
63 srov. NEŠPOR, Karel. Z stat st ízlivý: praktické návody pro ty, kte í mají problém s alkoholem, a jejich blízké. 1.vyd. Brno: Host, 2006. s. 109 64 KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogové závislosti 2. 1 vyd. Praha: Ú ad vlády eské republiky, 2003. s. 246
34
2 PRAKTICKÁ
ÁST
Praktická ást bakalá ské práce je v nována pr zkumu a prezentaci syndromu závislosti na alkoholu u žen evidovaných na psychiatrickém odd lení KNL. Úvodní ást p ibližuje místo pr zkumu, kterým byla KNL a dále blíže popisuje innost psychiatrického odd lení, na kterém pr zkum probíhal.
2.1 Místo pr zkumu S ú inností od 1.
ervence 2007 p ešla Krajská nemocnice Liberec z p ísp vkové
organizace na akciovou spole nost. KNL pat í mezi zdravotnická za ízení, která poskytují své služby v p sobnosti celého Libereckého kraje i jeho spádových oblastí. Pé e o pacienty probíhá na 46 odd leních, což je 137 pracoviš . Odd lení se strukturáln d lí na zdravotnická odd lení (ošet ovatelská pé e, diagnostické, chirurgické a nechirurgické obory), nezdravotnická odd lení (technický a ekonomický úsek) a ostatní odd lení (nap . léka ská knihovna, nemocni ní lékárna). Nemocnice má k dispozici v sou asné dob 973 l žek, z toho je 734 akutní pé e, 97 intenzívní pé e a 142 následné pé e. KNL klade velký d raz na vysokou úrove
medicínské i ošet ovatelské pé e. V tšina pracoviš získala akreditaci
pro vzd lávání léka . KNL je výukovým pracovišt m pro p ípravu student nap . Léka ské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové a dále je výukovým pracovišt m pro žákyn St ední a vyšší zdravotnické školy. Mezi hlavní
innosti KNL pat í lé ebn
preventivní l žková a ambulantní pé e
v základních, hlavních, specializovaných a vysoce specializovaných oborech. Provozování l žkové následné a dlouhodobé pé e, základních a specializovaných diagnostických služeb, ústavní lékárny a dopravní zdravotní služby. Cílem KNL je odborná výchova a postgraduální vzd lávání pracovník ve zdravotnictví, pln ní zvláštních úkol v souvislosti se zajišt ním obrany státu a likvidací následk p írodních i jiných katastrof a hromadných nešt stí. Dále sem pat í zajiš ování podp rných technickohospodá ských inností a služeb souvisejících s hlavní inností.65
65 srov. Krajská nemocnice Liberec,a.s. [online] [cit. 2008-11-16]. Dostupné z: http://www.nemlib.cz/web/index.php?menu=1
35
Hlavní právní p edpisy a sm rnice, které se uplat ují pro pracovníky ve zdravotnictví a souvisejících služeb:66 •
zákon . 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné zp sobilosti k výkonu zdravotnického povolání léka e, zubního léka e a farmaceuta,
•
zákon
. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání zp sobilosti k výkonu
neléka ských zdravotnických povolání a k výkonu inností souvisejících s poskytováním zdravotní pé e, •
zákon . 111/2007 Sb., kterým se m ní zákon . 20/1966 Sb., o pé i o zdraví lidu.
Psychiatrické odd lení KNL: Psychiatrické odd lení KNL pro dosp lé pacienty se nachází v samostatné budov v areálu nemocnice. Má 51 l žek a skládá se ze dvou stanic - uzav ené p íjmové, která se nachází v p ízemí a otev ené, která je situována v prvním pat e. Tato stanice je režimová a psychoterapeuticky orientovaná. V p ízemí se nachází detoxifika ní st edisko a p íjmová ambulance, která pracuje nep etržitým provozem 24 hodin denn . Tato ambulance neprovozuje a nenahrazuje b žnou ambulantní pé i. Psychiatrické odd lení poskytuje komplexní pé i pokrývající prakticky celý rozsah oboru psychiatrie. Diagnostikuje a lé í organicky podmín né stavy poruch psychiky, stavy zp sobené užíváním alkoholu nebo jiných psychotropních látek, psychotické stavy, afektivní poruchy, neurózy, reaktivní stavy, atd. Provádí se zde psychofarmakoterapie, psychoterapie individuální a p edevším skupinová, relaxa ní techniky, pracovní terapie, arteterapie a režimová terapie.67 Personální složení psychiatrického odd lení KNL: •
primá ,
•
6 léka ,
•
vrchní sestra,
•
ošet ující personál v po tu 20 sester,
•
psycholog,
•
sociální pracovnice.
66 srov. Zákony R [online] [cit. 2008-11-18]. Dostupné z: http://www.zakony.cz 67 srov. Krajská nemocnice Liberec,a.s. [online] [cit. 2008-11-16]. Dostupné z: http://www.nemlib.cz/web/index.php?menu=1
36
Stanice na psychiatrickém odd lení KNL:68 Resocializa ní stanice: Je ur ená pro pacienty se socializa ními poruchami. Mezi socializa ní poruchy jsou azeny deprese ( asto souvisejí s ur itým ro ním obdobím), úzkosti, neurotické poruchy, sociální fobie, atd. Lé ba je provád na medikamentózn
a psychoterapeuticky. Tito pacienti mají
možnost navšt vovat r zné p ednášky, které souvisejí p ímo s jejich onemocn ním. Na odd lení se konají resocializa ní ve erní kluby. Každý pátek je pak na program za azena tzv. „lou ící skupina“, kdy se vždy pacienti lou í s n kým, kdo ze zdravotnického za ízení odchází. Protialkoholní stanice: Jedná se o samostatný úsek pro lé bu alkoholové závislosti u dosp lých muž i žen s kapacitou l žek pro 5 muž a 5 žen. Platí zde zásada dobrovolnosti. Doba lé by je nej ast ji 3 m síce. Lé ba je režimová s psychoterapeutickým programem, pracovní terapií, arteterapií, relaxa ními a nácvikovými technikami. Pacienti nemají první týden po nástupu na lé bu vycházky, návšt vy a nemají k dispozici telefon. Velkým p ínosem jsou tzv. K-setkání, kam vylé ení alkoholici mohou p ijít a navštívít pacienty, kte í se zde teprve lé í. Práv oni jim mohou sd lit, jak se chovat „venku“ a na co si dát pozor v každodenním život . Ze statistik vyplývá, že lé ba je úsp šná pro cca 20% pacient , tzn., že z 10 pacient se poda í vylé it 2. Zbytek pacient op t alkoholu propadne. Detoxifika ní stanice: Tato stanice, též nazývaná DETOX, je ur ena jedinc m závislým na návykových látkách. Má kapacitu 5 l žek a jde o pln uzav enou stanici. Pr m rná doba pobytu je 14 dní. V rámci detoxifika ního programu má každý pacient vlastní lé ebný režim. Do n ho jsou zahrnuty i klinické a laboratorní rozbory ke zjišt ní úsp šnosti lé by. Na izolovaném pokoji nesmí mít pacient žádné vlastní p edm ty, aby nezap í inily podn ty k chuti na drogu. Pokud by pacient porušil lé ebný režim (pašoval na lé ení vlastní p edm ty, nespolupracoval p i lé b , nedodržoval režim), m že být jeho lé ení p ed asn ukon eno. V tšina pacient , kte í projdou detoxifika ním programem, je dále p edána do ambulantní pé e psycholog pracovnic.
68 srov. Krajská nemocnice Liberec,a.s. [online] [cit. 2008-11-16]. Dostupné z: http://www.nemlib.cz/web/index.php?menu=1
37
a sociálních
2.2 Cíl Cílem pr zkumu bakalá ské práce byla sociální analýza evidovaných žen se syndromem závislosti na alkoholu na psychiatrickém odd lení KNL. Na základ zjišt ných dat bylo dalším krokem této práce vypracovat návrh opat ení p ispívajících k zlepšení prevence žen závislých na alkoholu a možné promítnutí výsledných výstup do praktického fungování psychiatrického odd lení i s ohledem na zkvalitn ní pracovních podmínek pro ošet ující personál i služeb ur ených hospitalizovaným klient m.
2.3 Hypotézy Formulace p edpoklad
bakalá ské práce se opírá o teoretické znalosti p edm tu
závislosti na návykových látkách u lov ka. Hlavní p edpoklady této bakalá ské práce jsou: •
P edpokládám, že vznik závislosti na alkoholu u žen je zp soben z více jak 80% ztrátou i snížením jejich sociálního postavení.
•
P edpokládám, že více jak 50% žen, které ukon ily lé ení, se op t vrátí k závislé konzumaci alkoholu.
2.4 Výb rový vzorek Téma bakalá ské práce bylo konzultováno s vrchní sestrou psychiatrického odd lení KNL a sm r pr zkumu byl áste n sm ován na zjišt ní údaj , využitelných pro protialkoholní a detoxika ní stanici. Statistické výsledky byly ur eny pro pot eby psychiatrického odd lení. Pro sb r dat byla použita kvantitativní metoda. Výb rový vzorek byl stanoven po konzultaci s vrchní sestrou. P edpokládaný po et klient protialkoholní a detoxika ní stanice byl odhadován na 200 v rámci zkoumaných let 1998 – 2007. S ohledem na možné d kladné prozkoumání dokumentace byl zvolen pomocný filtr, s jehož pomocí byl zkoumán vzorek pacientek, kterým bylo v dob nastoupení lé by 20 – 50 let. Pro p ehlednost byly vstupní údaje o skute ném po tu z n kolika pohled vyjád eny pomocí grafického znázorn ní, kde první hodnota ve výse i je po et klientek a druhá procenta.
38
Graf . 1: P ehled celkového po tu klientek 32; 23%
110; 77%
výb rový vzorek
vy azeno
Z celkového po tu 142 klientek, lé ených na psychiatrickém odd lení v rámci sledovaného období let 1998 – 2007, nevyhovovalo v kovému filtru 20 – 50 let 32 klientek. Z analýzy v kové struktury vyplývá, že všechny vy azené klientky byly starší 50 let. Ve výb rovém vzorku z stalo 110 klientek, což odpovídá 77% z celkového po tu. Graf . 2: P ehled po tu pacientek ve výb rovém vzorku za zkoumané roky
Po et klientek
20 15 10
14
13
12
11
10
14 10
9
8
9
6 5
2
3
6 4
3
1
3
4
0
0
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Zkoumané roky výb rový vzorek
vy azeno
Graf . 2 popisuje rozložení po tu lé ených klientek za jednotlivé zkoumané roky ve výb rovém vzorku a pro kompletnost je zde uveden i po et klientek, které nevyhovovaly v kovému filtru. Sou et obou hodnot dává výsledný po et lé ených klientek v rámci roku. Z grafu je patrné, že zatímco v roce 1998 nastoupilo lé bu 10 klientek, další roky mají vzr stající tendenci s nejvyšším po tem 18 lé ených v roce 2004.
39
Graf . 3: P ehled po tu pacientek výb rového vzorku s nedokon eným lé ebným pobytem
16; 15%
94; 85%
dokon ený lé ebný pobyt
Z analýzy dokument
nedokon ený lé ebný pobyt
vyplynulo, že 16 klientek z výb rového vzorku nedokon ilo
lé ebný pobyt ve lh t 3 m síc (viz graf . 3). P esto mohou ve výb rovém vzorku z stat, protože tématem této bakalá ské práce není podmínka ukon ené lé by na psychiatrickém odd lení, ale zjišt ní sociální analýzy žen závislých na alkoholu z vybraného vzorku. A koliv 16 klientek ukon ilo sv j lé ebný pobyt d íve, byly k dispozici jejich vstupní i výstupní anamnestické údaje s hodnocením jejich nedokon eného pobytu. Ve zkoumaném období 10 let došlo v 15% p ípad
k d ív jšímu ukon ení lé ebné
odvykací k ry. Nelze hodnotit jestli jde o vysoké íslo p ed asných odchod z lé by. Tyto ženy jsou zde asto dobrovoln , nicmén mohou nastat situace a d vody, které vedou ke zm n postoj a hierarchického p euspo ádání priorit.
2.5 Výzkumná metoda Vzhledem ke zvolenému tématu bakalá ské práce bylo za výzkumnou metodu zvoleno studium dokumentace. Tato metoda nejlépe umož uje získat objektivní a pot ebná data o cílové skupin . Základním souborem výb ru byl zvolen archiv psychiatrického odd lení KNL. P ístup ke zdravotnické dokumentaci mi byl umožn n se souhlasem primá e a vrchní sestry psychiatrického odd lení a po mém podpisu slibu ml enlivosti.
40
Za pomoci vrchní sestry jsem se nejd íve seznámil s principy vedení zdravotnické dokumentace a byly mi vysv tleny n které léka ské pojmy, které se v praxi užívají. Díky t mto informacím jsem tak byl schopen vyhledat v dokumentech pot ebná data, která se stala zdrojem pro výzkumnou ást bakalá ské práce, v níž jsou takto zjišt ná data komparována s p edpoklady, které byly pro výzkumnou ást stanoveny.
2.6 Sb r dat Sb r dat se uskute nil v archivu psychiatrického odd lení KNL, kde je k dispozici veškerá zdravotnická dokumentace pacient , kte í prošli n kterým z poskytovaných typ lé by. V návaznosti na téma mé bakalá ské práce jsem se zam il pouze na ženy, které se v daném asovém období podrobily protialkoholní lé b . Dokumenty byly k dispozici v podob zdravotnických karet. Z dostupných materiál jsem získal veškeré podrobné údaje o klientkách a mohl si tak jednotlivé informace zapisovat a t ídit za pomoci výpo etní techniky. Doba nutná na shromážd ní pot ebných dat 110 žen, které byly evidovány v období let 1998 – 2007 a podrobily se protialkoholní lé b na psychiatrickém odd lení KNL, byla necelé 4 m síce. asový plán studia dokument probíhal voln od 8. zá í 2008 do 6. února 2009.
2.7 Prezentace a interpretace dat Tato kapitola je v nována rozboru dat získaných studiem dokumentace pacientek. Prvním krokem bylo tématické vyt íd ní dat, druhým krokem hledání spole ných znak , použitelných pro srovnávací sociální analýzu. Takto vytvo ené portfolio je následn použito pro shrnutí p edpoklad a pro záv re né resumé bakalá ské práce. Z d vodu flexibiln jší orientace mají výse e kolá ových graf
dv hodnoty, první
hodnota ur uje po et klientek a druhá hodnota odd lená st edníkem vyjad uje procentuální ást. Grafické znázorn ní v etn doprovodného komentá e je rozd leno do t í základních kapitol: •
rodinný pr zkum
- základní rodinná anamnéza pacientek,
•
osobnostní profil
- charakteristika a abúzus,
•
pr zkum závislosti
- profil pacientek z pobytu na protialkoholní lé b .
41
2.7.1 Rodinný pr zkum Graf . 4: Rodi e
2; 2%
13; 12%
33; 30%
7; 6%
55; 50%
nežijí
Graf
oba žijí
otec
matka
neví o nich
. 4 zobrazuje status rodi . 55 klientek udává oba žijící rodi e. Spolu
se 40 klientkami, které uvád jí jednoho z rodi , m žeme teoreticky hovo it o možné podpo e a pomoci klientkám od rodi . 19 klientek z t chto 90 poukázalo na možné neshody s rodi i. Graf . 5: Sourozenci
7; 6%
3; 3%
15; 14%
37; 34%
48; 43%
nemá
1
2
3
více jak 3
Graf . 5 se zabývá rozložením po tu sourozenc . T etina klientek uvedla, že nemá žádné sourozence, 48 klientek uvádí nejvíce 1 sourozence. Naopak pouze 3 klientky uvedly více jak 3 sourozence.
42
Graf . 6: D ti
13; 12%
20; 18%
45; 41%
32; 29%
nemá
1
2
více jak 2
Klientky mají nej ast ji 2 d ti. Naopak 20 jich uvádí, že nemají žádné d ti. V grafu jsou zahrnuty jak d ti nezletilé, tak zletilé. 8 klientek, které mají zletilé dít
i d ti, uvád jí neshody
a hádky z d vodu pití. Graf . 7: Nezletilé d ti
20; 18% 43; 39%
47; 43%
ano
ne
nemá d ti
Graf . 7 znázor uje po et nezletilých d tí v rodin s klientkou závislou na návykové látce. Naproti tomu 47 klientek má své d ti dosp lé, z toho 26 bydlí samostatn
a 21 bydlí
ve spole né domácnosti. Z dokument nebylo možné zjistit, kdy došlo k odchodu d tí z domova, nicmén
lze p edpokládat, že 43 nezletilých a 47 zletilých d tí se setkává nebo setkalo
s nadm rným nezvladatelným pitím alkoholických nápoj minimáln u jednoho ze svých rodi .
43
2.7.2 Osobnostní profil Graf . 8: V k
4; 4%
29; 26%
8; 7% 23; 21%
22; 20%
20-25 let
24; 22%
26-30 let
31-35 let
36-40 let
41-45 let
46-50 let
Graf v kové struktury respondentek poukazuje na nejnižší zastoupení ve v kové kategorii 20 – 25 let, kde jsou 4 klientky, a v kategorii 26 – 30, kde je po et 8 klientek. Ostatní 4 skupiny v kových kategorií ukazují zhruba stejný po et lé ených klientek. Graf . 9: V k z pohledu po tu ukon ených a neukon ených lé ebných program 30
Po et klientek
25
24
22 19
20
18
15 10 5 0
7 4
4 0
20-25
1 26-30
31-35
2 36-40
5
4
41-45
46-50
V ková kategorie dokon ený lé ebný plán
Graf
. 9 znázor uje po ty úsp šn
nedokon ený lé ebný plán
dokon ených hospitalizací v po tu 94 klientek
a 16 nedokon ených hospitalizací v termínu. Z grafu je patrné, že starší v kové kategorie vzhledem k po tu klientek mají i více nedokon ených program .
44
Graf . 10: Vzd lání
1; 1% 5; 5%
21; 19%
44; 40% 39; 35%
základní
st ední bez maturity
vyšší odborné
vysokoškolské
st ední s maturitou
Z hlediska vzd lání je nejvíce zastoupena skupina klientek se st edoškolským vzd láním s maturitou. Nejmén rizikové jsou skupiny s nadstavbovým studiem nebo vysokoškolským vzd láním. Nejvyšší rizikovou skupinou jsou skupiny nekvalifikované
i bez maturitního
vzd lání a existuje zde vysoké riziko vzniku problém p i uplatn ní se na trhu práce. Graf . 11: Rodinný stav
5; 5% 1; 1%
16; 15%
35; 32%
53; 47%
svobodná
vdaná
rozvedená
ovdov lá
družka
V grafu rodinného stavu jednozna n dominuje manželský svazek s po tem 53 klientek. Z toho 28 klientek uvádí, že mají z d vodu svého alkoholového návyku problémy ve svém vztahu. To dokazuje i po et 35 klientek, které jsou rozvedené.
45
Graf . 12: Zam stnání
3; 3%
13; 12% 16; 15%
52; 46%
11; 10% 15; 14%
nezam stnaná služby
pomocná síla administrativa
d lnice vedoucí funkce
Z grafu . 12 lze vy íst, že 52 klientek je nezam stnaných. Nezam stnanost je vysokým stupn m rizika, které m že vést ke zm nám v chování a psychice lidí. Je to velice zát žový prvek. Problémové jsou p edevším nekvalifikované profese, kde je vysoká pravd podobnost nezam stnanosti. Graf . 13: Prožité d tství a dospívání 1; 1%
37; 34%
2; 2%
1; 1% 1; 1%
68; 61%
oba rodi e
Graf
matka
otec
p íbuzní
p stouni
d tský domov
. 13 m l za cíl analyzovat jednu z možných p í in neharmonického d tství
a dospívání s p ípadnou predispozici k návykovým látkám. Je patrné, že 68 klientek uvádí své prožité d tství v kompletní rodin , 37 klientek vychovávala matka a 2 klientky byly sv eny do pé e otci. Po jednom procentu jsou uvedeny náhradní formy výchovy bez rodi .
46
Graf . 14: Rodinný život
5; 5%
14; 13%
31; 28%
60; 54%
sama
partner
rodi e
sama s d tmi
Graf . 14 poukazuje na partnerský i manželský život u 60 klientek s d tmi i bez nich. Naopak 31 klientek uvádí samostatný život, 5 klientek uvádí život s d tmi. U osamocených klientek existuje zvýšené riziko ešit svoji situaci návykovou látkou. Graf . 15: idi ský pr kaz
50; 45%
60; 55%
ano
ne
V dokumentaci 50 klientek uvedlo, že vlastní idi ský pr kaz. 5 z nich uvedlo, že aktivn ne ídí, ostatní ídí aktivn
v r zné mí e. Vzhledem k tomu, že tyto ženy mají rizikovou
náklonnost k alkoholu, nelze vylou it zneužívání návykové látky p sobící p i ízení motorového vozidla a protispole enský dopad na možné st ety a havárie s jinými ú astníky silni ního provozu.
47
Graf . 16: Kou ení tabáku
36; 33%
58; 52% 16; 15%
silný ku ák
slabý ku ák
neku ák
Graf . 16 zobrazuje kou ení u klientek. Jen t etina klientek jsou neku a ky. Plných 74 jich aktivn kou í tabák. Z pr zkumu vyplynulo, že 16 dotázaných kou í do 10 cigaret za den a 58 kou í nad 10 cigaret za den. N které klientky vykou í krabi ku a více cigaret za den. Graf . 17: Užívání drog a omamných látek
2; 2% 6; 5% 4; 4%
98; 89%
užívá
p íležitostn
zkusila
ne
Oproti kou ení je graf . 17, zkoumající užívání drog a omamných látek, p ízniv jší. Vyzkoušení drogy uvedly 4 klientky. K p íležitostnému užívání drog se doznalo 6 klientek. 2 z celkového po tu 110 klientek uvádí dlouhodobé užívání drog. Regulaci trvalého užívání drog výrazn p ispívá nap . finan ní nedostupnost.
48
Graf . 18: Kriminalita
3; 3%
107; 97%
ano
ne
Z grafu je patrné, že u klientek se neprojevila vazba závislosti na alkoholu spole n s možným pácháním trestného inu. Analýza dokument
poukázala u 3 klientek na trestní
stíhání. Graf . 19: Pokus o suicidium
7; 6%
6; 5%
97; 89%
pokus
Graf
myšlenky
ne
. 19 p ibližuje míru ohrožení sebevražednými úmysly u závislých klientek.
97 z nich udává, že nemají suicidiální sklony a myšlenky. 6 klientek udává sebevražedné sklony bez pokus tak u init. 4 z nich udávaly velmi silné suicidiální myšlenky s p edstavami skoku z budov, z mostu i pod vlak. 7 klientek bylo p ijato s pokusem o suicidium, 3 z nich uvedly opakovaný pokus o suicidium.
49
2.7.3 Pr zkum závislosti Graf . 20: Po et podstoupených lé ení s diagnostikovanou závislostí na alkoholu
16; 15%
19; 17%
33; 30%
42; 38%
1x
2x
3-5x
více jak 5x
Graf . 20 znázor uje po ty podstoupených lé ení klientek. Analýzou dokumentace bylo zjišt no, že 19 klientek má svoji první hospitalizaci s diagnózou závislosti na alkoholu. Opakované problémy s nadužíváním alkoholu je diagnostikováno u 91 pacientek, z toho 33 jich nastoupilo podruhé, 42 podstoupilo 3 – 5 hospitalizací a 16 bylo lé eno více jak 5x. Graf . 21: Diagnóza 1; 1%
1; 1%
1; 1% 4; 4%
2; 2% 3; 3%
98; 88% F10.0 akutní intoxikace
F10.2 syndrom závislosti
F10.3 odvykací stav
F10.4 odvykací stav s deliriem
F31.3 bipolární afektivní porucha
F32.0 lehká depresivní fáze
F43.2 poruchy p izp sobení
Diagnóza F10.2 – syndrom závislosti, je dominantní v grafu . 21 u 98 klientek. Ostatní diagnózy jsou zastoupené v malé mí e.
50
Graf . 22: Odborné léka ské doporu ení
5; 5%
15; 14% 7; 6%
83; 75%
praktický léka
ambulantní léka
léka RZP
bez doporu ení
Z grafu je patrné, že pouze 5 klientek nastoupilo lé ení po konzultaci s praktickým léka em pro dosp lé. 83 klientek uvádí ambulantní p íjem, 7 klientek bylo k lé b p edáno léka em rychlé záchranné služby a 15 klientek p išlo bez doporu ení léka e. Graf . 23: Druh p ijetí do lé ebného programu
110; 100%
lé ebný program
Graf
. 23 p ibližuje druhy p ijetí do lé ebného programu. Všechny klientky
psychiatrického odd lení byly p ijaty k lé ebnému pobytu. Další možné alternativy p ijetí jsou sociální d vody, diagnostický režim a ochranná lé ba. Sociální d vody a diagnostický režim je využíván minimáln , model ochranné lé by na psychiatrickém odd lení KNL není používán v bec.
51
Graf . 24: Srovnávací model nástup klientek na lé ení v rámci roku
Po et klientek
18 16 14 12 10
16 14 11
12 9
8 6 4
6
10 8
7
8 5
4
í je li s n to pa d pr os in ec
í zá
ún or b ez en du be n kv te n er ve n er ve ne c sr pe n
le de n
2 0
M síce
Graf . 24 uvádí jednotlivé m sí ní nástupy klientek na protialkoholní lé ení. Není bez zajímavosti, že nejsiln jší nástupy jsou v ervenci a srpnu, tedy v za átku druhého pololetí. První pololetí má nejsiln jší zastoupení v lednu a únoru. Graf . 25: D vod nadužívání alkoholických nápoj
10; 9%
6; 5% 2; 2% 3; 3%
11; 10%
6; 5%
33; 30% 39; 36% samota
vztahové problémy
osobní problémy
ztráta zam stnání
rozvod, rozchod
úmrtí v rodin
parta
nemoc v rodin
Graf . 25 rozd luje d vody lé by podle anamnestických dat v dokumentaci klientek. Nej ast ji uvád ným d vodem jsou osobní problémy blíže nespecifikované v po tu 39 klientek, nespecifikované vztahové problémy uvádí 33 klientek a v 11 p ípadech byla uvedena jako d vod samota. Ostatní položky grafu jsou specifikované osobní, vztahové a rodinné d vody, celkem v po tu 27. Specifickou skupinou je pití v part ve 2 p ípadech.
52
Graf . 26: Možný návykový vzorec nadm rné konzumace alkoholu
3; 3% 37; 34%
56; 50% 14; 13%
neuvádí
partner
rodi
p átelé
Grafické znázorn ní jasn poukazuje na fakt, že 56 klientek nemá ve svém blízkém sociálním okolí osobu i osoby s nadužíváním alkoholu. Velmi alarmující je pití u rodi klientek, kde mohl vzniknout návykový vzorec chování a pití již v raném d tství. 14 klientek má partnera závislého na alkoholu a 3 klientky uvádí jako vzor své blízké p átele. Graf . 27: D vod lé by ze závislosti na alkoholických nápojích
6; 5% 7; 6%
7; 6%
7; 6%
3; 3% 66; 61%
14; 13%
sama
partner
rodi e
zam stnavatel
akutní intoxikace
d ti
léka
Graf . 27 uvádí hlavní d vody, pro které se klientky ú astnily lé by. Samostatné rozhodnutí u inilo 66 klientek, 14 klientek uvedlo jako d vod lé by svého partnera, 7 klientek nastoupilo na lé ení kv li d tem, svému zam stnání i po konzultaci s léka em. 6 pacientek bylo hospitalizováno pro akutní intoxikaci. 3 klientky uvádí jako d vod lé by své rodi e.
53
Graf . 28: Užívání alkoholu v rámci dne
36; 33%
57; 52% 17; 15%
asto
ob as
ne
Graf . 28 znázor uje možné užívání alkoholu p es den. Až 57 klientek uvedlo, že pijí velmi asto s r znou frekvencí celý den, v r znou dobu a v r zném množství. 17 klientek p ipouští, že se ob as „propijí“ do druhého dne. T etina klientek užívá alkohol v ur itou dobu, p i práci, u televize, když nejsou doma d ti, apod. Graf . 29: Aktivní omezování pití alkoholických nápoj
29; 26%
5; 5% 76; 69%
asto
ob as
ne
Žluté pole grafu poukazuje na 76 klientek, které uvedly, že nejsou schopny kontrolovan pít alkoholické nápoje a neomezují se v pití. Oproti tomu 29 klientek má snahu aktivn omezovat pití, zkoušejí abstinovat v r zných asových horizontech. 5 klientek uvádí ob asné pokusy své pití kontrolovat.
54
Graf . 30: Preferovaný druh alkoholického nápoje
24; 22%
28; 25%
58; 53%
pivo
Z grafu
víno
tvrdý alkohol
. 30 je patrná obliba pití vína v 58 p ípadech. Kvalita vína nerozhoduje.
Nej ast ji se jednalo o ervené krabicové víno. 24 klientek preferuje pivo v množství asto p esahujícím 10 lahví na den. 28 klientek uvádí pití tvrdého alkoholu, preferována je vodka bez rozlišení zna ky výrobc , ale za p ijatelnou cenu. Graf . 31: Touha po pití alkoholických nápoj
21; 19% 38; 35%
51; 46%
malá
st ední
velká
Graf . 31 je postaven na subjektivních pocitech po nadužívání alkoholických nápoj . P i abstinování vzr stá krom jiného i touha znovu se napít. Klientky se samy za azovaly do 3 kategorií – s malou, st ední a silnou touhou se napít. Dokumentace uvádí malou touhu po pití u 21 klientek, 51 klientek se uvedlo ve st edu a 38 klientek uvádí silnou touhu napít se.
55
Graf . 32: Frekvence pití
3; 3%
6; 5%
19; 17%
30; 27%
52; 48%
nep etržit
tém
denn
Graf frekvence pití p ehledn
n kolikrát týdn
zobrazuje tém
m sí n
nárazov
denní pití alkoholických nápoj
u 52 klientek. Spole n s 19 klientkami, které pijí nep etržit „v tahu“, jsou nejrizikov jšími skupinami. Pití n kolikrát v týdnu uvádí 30 klientek a jde o st ední rizikovou skupinu. Pouhých 9 klientek uvádí ob asné pití, a to m sí n v 6 p ípadech a nárazov (tzv. „kvartální pití“) ve 3 p ípadech. Graf . 33: Akutní amnézie – „okénka“
24; 22%
58; 53% 28; 25%
asto
ob as
nikdy
Stav akutní amnézie uvádí v dokumentaci 24 klientek jako jejich astý projev nadužívání alkoholu. 28 klientek p iznává ob asné stavy ztráty pam ti. 58 klientek uvádí, že netrpí problémy s výpadkem pam ti.
56
Graf . 34: Ranní doušky
42; 38%
68; 62%
ano
ne
Z grafu . 34 je patrné, že až 42 klientek podléhá ranním doušk m. Tyto p íznaky jsou azeny do finální fáze závislosti na alkoholu. Jak uvád jí klientky, alkohol po ránu jim pomáhal k nástupu do práce a do nového dne. 68 klientek podle dokumentace neguje ranní doušky. Graf . 35: Projevy abstinence
26; 24% 53; 48%
2; 2% 4; 4% 8; 7% 10; 9%
7; 6%
t es
deprese
nervozita
pocení
halucinace
bez projev
zmatenost
Graf . 35 zobrazuje nej ast ji uvád né abstinen ní p íznaky u p ijímaných klientek. Tém
polovinu všech p íznak abstinence v po tu 53 p ípad tvo í t es t la. V po tu 10 p ípad
pak nervozita, zmatenost v 8 p ípadech a deprese u 7 klientek. Jako hlavní znak p íznak má malé zastoupení pocení ve 4 p ípadech a halucinace ve 2 p ípadech. Dokumentace uvádí 26 klientek, které p i p íjmu nem ly projevy abstinen ních p íznak a jiné p íznaky neuvedly.
57
Graf . 36: Delirium tremens
8; 7%
102; 93%
ano
ne
Delirium tremens se projevuje p i abstinenci, asto u lidí, kte í nadužívají alkohol n kolik let. P i nedodání alkoholu do t la vzniká reakce organizmu v podob halucinací zrakových a t lesných, zvýšení sugestibility, t esu t la, zvýšení teploty, u t etiny hrozí epilepsie, apod. Jde o stav ohrožující život. Tento stav ve svém život zažilo 8 klientek. Graf . 37: Preferovaná odborná léka ská pé e
5; 5% 3; 3%
102; 92%
do asná ambulantní
trvalá ambulantní
ústavní lé ba
Graf . 37 p ibližuje odbornou léka skou pé i, která je poskytována osobám závislým na alkoholu. Jednozna n v po tu 102 p evládá do asná pé e s návratem do klient ina sociálního prost edí. U 5 p ípad se p ikro ilo k trvalé ambulantní pé i a u 3 klientek k ústavní lé b .
58
2.8 Komentá V této kapitole jsou p iblížena data, která odpovídají na stanovené p edpoklady bakalá ské práce. První p edpoklad se zakládá na domn nce, že vznik závislosti na alkoholu u žen je zp soben z více jak 80% ztrátou i snížením jejich sociálního postavení. Na tento p edpoklad odpovídají grafy . 38 a . 39. Oba grafy jsou komparací dat graf
. 10, 12, 14, 18 a 25.
Graf . 38: První výzkumná otázka - rizikové body 60
55
Po et klientek
50 40
33
30 21 20 10 1
0
4
5
0 1
2
3
Dosažené body
Graf . 39: První výzkumná otázka - výsledek 110 42; 38%
68; 62%
0 Cílová skupina klientek bez rizika
59
s rizikem
Graf . 38 ukazuje získané rizikové body klientek a to tak, že údaje každé klientky z kompara ních graf byly ohodnoceny bodem 0, jestliže neohrožují její sociální postavení a naopak bodem 1 p i ohrožení i ztrát sociálního postavení. Rozsah bodové škály rizikových bod je od 1 do 5 za každou klientku. Všechny body jsou poté se teny a je vypo ítán pr m r. Získaný pr m r vyjad uje riziko snížení nebo ztráty sociálního postavení. Z výsledk grafu . 39 je patrné, že první domn nka nebyla potvrzena, nebo získaný výsledný pr m rný údaj 38% udává hodnotu, která nespl uje daný p edpoklad. Druhá domn nka o ekávala, že více jak 50% žen, které ukon ily lé ení, se op t vrátí k závislé konzumaci alkoholu. Hodnoty grafu . 40 vychází z dat grafu . 20. Graf . 40: Druhá výzkumná hypotéza - výsledek 110
91; 83%
19; 17% 0 Cílová skupina klientek lé ena poprvé
lé ena opakovan
Z grafu . 40 vyplývá, že po et opakovan lé ených klientek dosahuje 83%. Stanovený p edpoklad se tedy potvrdil. Znamená to, že pouze 2 z 10 žen závislých na alkoholu se dokáží pln vylé it a poté celoživotn abstinovat.
60
2.9 Návrh opat ení Na základ výsledných dat, která z výzkumu vyplynula, je možné ur it n kolik opat ení, která by mohla eliminovat vznik syndromu závislosti na alkoholu u žen. Vzhledem k rozsáhlosti sociální analýzy jsou uvedeny ty významné oblasti, které je možné v praxi ú inn realizovat. Velkým problémem se ukázala být zna ná míra nezam stnanosti žen, které podstoupily odvykací lé bu. Ženy závislé na alkoholu rychle ztrácejí svou profesní zp sobilost a dostávají se do situace, kdy si práci ani nehledají a místo aktivního zapojení do pracovního života se rad ji oddávají pití alkoholu. V takových p ípadech by mohl pomoci ú ad práce, který by již v dob protialkoholní lé by mohl klientky motivovat ú astí v rekvalifika ních kurzech a následn s nimi spolupracovat p i hledání vhodného pracovního místa. Dalším opat ením, které by mohlo snížit možný výskyt syndromu závislosti na alkoholu, by mohla být v tší informovanost ve ejnosti o možnostech pomoci v prvotních fázích objevující se alkoholové závislosti. P íkladem takové pomoci m že být vyhledání psychologa, který se závislostmi zabývá. Pokud tato ambulantní pomoc selže nebo je nedostate n ú inná, pak je nutné se obracet na odborníky z oblasti ústavní protialkoholní lé by. Jako velmi efektivní se mi jeví spolupráce s rodinami klientek, které jsou hospitalizované i ukon ily pobyt na psychiatrickém za ízení. Zde je pomoc sociálního pracovníka nezastupitelná a s pomocí dalších subjekt , jako hnutí Anonymních alkoholik
i dobrovolné
dolé ovací skupiny, se zvyšuje možná budoucí spolupráce klientky s protialkoholním za ízením. Práv
skupiny dobrovolných, úsp šn
abstinujících bývalých klient , organizují
pod záštitou psychiatrického odd lení KNL n kolikrát za rok sezení a seminá e i pro bývalé klientky. Hlavní myšlenkou t chto setkání je rovnost zú astn ných, protože mluv í, který byl také jeden z nich, je schopen lépe chápat poslucha e a vcítit se do jejich pocit a myšlenek. V návaznosti na studium dokumentace bych zárove
doporu il pomoc sociálního
pracovníka, který zpravidla s týmem poskytujícím odvykací lé bu spolupracuje i po ukon ení lé by klientky. Mnoho pacientek totiž lé bu ukon í a dál již nepokra uje žádná vazba na postupné zlepšování sociální situace klientek, tudíž je možné, že jejich motivace k abstinenci velice rychle opadne a vzhledem k problém m, které se v jejich život mohou za ít op t objevovat, p estanou svou situaci zvládat, nemají se s kým o problémech poradit, a jediným ešením se pro n stane op t alkohol.
61
ZÁV R P edložená bakalá ská práce se zabývala sociální analýzou žen, které byly v letech 1998 – 2007 evidovány se syndromem závislosti na alkoholu na psychiatrickém odd lení Krajské nemocnice Liberec, a. s. Výzkumný vzorek byl omezen v kovou hranicí 20 – 50 let. Teoretická ást p iblížila v jednotlivých kapitolách problematiku alkoholové závislosti, a to p edevším v oblastech vymezení základních pojm , stanovení definic model závislosti a ur ení negativních dopad nadm rného užívání alkoholu. Další kapitoly se následn v novaly otázkám lé by, prevence a intervence p i nadužívání alkoholických nápoj . Teoretická ást byla zpracována za pomoci odborné literatury a byla zakon ena shrnutím veškerých uvedených poznatk . Praktická
ást byla v nována interpretaci dat, která byla získána v pr b hu studia
dokumentace. Studiem dokumentace jsem hledal odpov
na dv
hypotézy. První
p edpokládala, že vznik závislosti na alkoholu u žen je zp soben z více jak 80% ztrátou i snížením jejich sociálního postavení. Druhá p edpokládala, že více jak 50% žen, které ukon ily lé ení, se op t vrátí k závislé konzumaci alkoholu. Studiem dokumentace byla na ob výzkumné otázky nalezena odpov
. První domn nka potvrzena nebyla, nebo získaná data
dosáhla hodnoty, která nesplnila procentuální podmínku dané hypotézy. Druhá domn nka se naopak potvrdila, nebo studium dokumentace prokázalo, že po et opakovan lé ených klientek dosahuje 83%. Bakalá ská práce pro m informací, p edevším v teoretické
byla p ínosná v získání mnoha d ležitých a užite ných ásti. Studium odborné literatury mi pomohlo zlepšit si
orientaci v dané problematice a získat náhled nad otázkou alkoholové závislosti. V rámci praktické ásti jsem m l možnost studovat dokumentaci klientek psychiatrického odd lení, které se lé ily ze závislosti na alkoholu, a seznámit se s mnohými zajímavými informacemi, které pro m byly v mnoha ohledech p ekvapivé. Osobn jsem o ekával v tší míru úsp šnosti lé by alkoholové závislosti. Riziko vzniku alkoholové závislosti u žen by se nem lo podce ovat a každé žen , která této závislosti propadne, by m la být nabídnuta adekvátní pomoc. Avšak, jak ze samotného pr zkumu vyplynulo, každá žena má život ve svých rukou a záleží vždy na ní, jestli v sob nalezne motivaci k lé b a následné celoživotní abstinenci nebo nikoliv.
62
SEZNAM POUŽITÝCH INFORMA NÍCH ZDROJ HARTL, Pavel. – HARTLOVÁ, Helena. Psychologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. 776 s. ISBN 80-7178-303-X. HOSEK, Jan. Sám proti alkoholu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing s.r.o., 1998. 184 s. ISBN 807169-624-2. KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogové závislosti 1. 1 vyd. Praha: Ú ad vlády eské republiky, 2003. 320 s. ISBN 80-86734-05-06. KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogové závislosti 2. 1 vyd. Praha: Ú ad vlády eské republiky, 2003. 344 s. ISBN 80-86734-05-06. NEŠPOR, Karel. – CZÉMY, Ladislav. Lé ba a prevence závislostí. 1.vyd. Praha: psychiatrické centrum Praha, 1996. 203 s. ISBN 80-85121-52-2. NEŠPOR, Karel. Návykové chování a závislost. 3.vyd. Praha: Portál, 2000. 170 s. ISBN 978-807367-267-6. NEŠPOR, Karel. Z stat st ízlivý: praktické návody pro ty, kte í mají problém s alkoholem, a jejich blízké. 1.vyd. Brno: Host, 2006. 240 s. ISBN 80-7294-206-9. NEŠPOR, Karel. Bažení (Crawing): Spole ný rys mnoha závislostí a zp soby zvládání. 1.vyd. Praha: Sportpropag a.s., 1999. 80 s. RADIMECKÝ, Josef. Prevence a adiktologie pro odborníky pracující v ústavní výchov a preventivn výchovné pé i. 1.vyd. Praha: K Effect s.r.o., 2007. 90 s. ISBN 978-80-239-9961-7. RADIMECKÝ, Josef. Úvod do adiktologie. 1.vyd. Praha: K Effect s.r.o., 2007. 60 s. ISBN 97880-239-9960-0.
63
ROTGERS, Frederick a kol. Lé ba drogových závislostí. 1.vyd. Praha: Grada Publishing s.r.o., 1999. 264 s. ISBN 80-7169-836-9. SKÁLA, Jaroslav. Až na dno!? Fakta o alkoholu a jiných návykových látkách. 4.vyd. Praha: Academia, 1988. 138 s. VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. 3.vyd. Praha: Portál, 2002. 444 s. ISBN 80-7178-678-0. Alkoholismus [online] [cit. 2008-06-11]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Alkoholismus#Pam Anonymní alkoholici – farnost Litom ice [online] [cit. 2008-09-10]. Dostupné z: http://www.umc.cz/litomerice/view.php?cisloclanku=2005092602 Farmakogenetika [online] [cit. 2008-06-13]. Dostupné z: http://www.zdravotnickenoviny.cz/scripts/detail.php?id=131560 Krajská nemocnice Liberec,a.s. [online] [cit. 2008-11-16]. Dostupné z: http://www.nemlib.cz/web/index.php?menu=1 Nová pravidla silni ního provozu [online] [cit. 2008-06-20]. Dostupné z: http://www.novapravidla.cz/HLAVNI-ZMENY-V-PRAVIDLECH/JIZDA-PODVLIVEM-ALKOHOLU-A-DROG Program DDRSTP II - CR- Glosá základních pojm [online] [cit. 2008-08-28]. Dostupné z http://kverek.webpark.cz/problematika/prob_02/125.htm Zákony R [online] [cit. 2008-11-18]. Dostupné z: http://www.zakony.cz
64
SEZNAM P ÍLOH P íloha . 1 – O ekávání od návykových látek P íloha . 2 – Ú innost strategií prevence škod p sobených návykovými látkami P íloha . 3 – 12 krok , program Anonymních alkoholik P íloha . 4 – Návykové chování a n které lepší možnosti
65
P ÍLOHY P íloha .1 – O ekávání od návykových látek
O ekávání •
zmírn ní nervozity a úzkosti
Typická skute nost * z dlouhodobého hlediska se tyto stavy jen prohlubují
•
mírn ní smutku a depresí
prohlubování deprese (p i odeznívání ú ink návykových látek, odvykacích stav , v d sledku životních komplikací)
•
touha po št stí, p íjemných pocitech
míra utrpení a bolesti p esahuje krátkodobou libost navozenou návykovou látkou
•
spole enskost
samota, vzdalování se vrstevník m, rodin , trpí rodinné a jiné d ležité vztahy
•
zmírn ní odvykacích obtíží
prohlubování závislosti
•
odreagování
chudý a únavný životní styl
•
zesílení p íjemného stavu
zbyte né problémy, krize a utrpení
•
zvýšení pracovní výkonnosti
pracovní problémy a selhávání
•
zv davost, nové podn ty, út k od nudy
jednotvárný život to ící se kolem návykové látky
•
únik p ed rodinnými problémy
zhoršení rodinné situace, klesá autorita a prestiž
•
únik p ed samotou
problémy s okolím a v tší samota
•
žíze
alkohol vede ke ztrátám tekutin a minerálních látek (útlum hormonu ADH)
•
vynahradit si domn lá i skute ná p íko í
lov k si zbyte n ubližuje
*: U všech skute ností navíc dochází i ke vzniku dalších problém v jiných oblastech.
P íloha .2 – Ú innost strategií prevence škod p sobených návykovými látkami
P ehled strategií
Ú innost
•
zastrašování
neú inné
•
citové apely
neú inné
•
prosté informování
neú inné
•
nabízení lepších alternativ než
ú inné u skupin se zvýšeným rizikem
alkohol i jiné návykové látky •
peer programy (aktivní ú ast
ú inné u skupin se st edním rizikem
p edem p ipravených vrstevník )
(normální populace)
•
prevence založená ve spole nosti
ú inné
•
snižování dostupnosti návykových
ú inné, jestliže je provázeno
látek v etn alkoholu
i snižováním poptávky po nich
lé ba nebo mírn ní následk
relativn ú inné, zejména pokud jsou
•
poskytnuty v as
P íloha .3 – 12 krok , program Anonymních alkoholik Text 12 krok z knihy Anonymní alkoholici: 1. P iznali jsme si, že jsme bezmocní nad alkoholem a že naše životy se staly nezvladatelnými. 2. Dosp li jsme k ví e, že síla v tší než naše nám m že navrátit naše zdraví. 3. Rozhodli jsme se pod ídit svoji v li a sv j život do pé e Boha, jak jsme mu porozum li. 4. Provedli jsme bez obav d kladn své morální sebezpytování. 5. P iznali jsme Bohu, sami sob i jiné lidské bytosti skute nou povahu svých špatných in . 6. Jsme zcela p ipraveni na to, aby B h odstranil všechny tyto zlé vlastnosti našeho charakteru. 7. Pokorn jsme ho požádali, aby naše nedostatky odstranil. 8. Sepsali jsme si seznam lidí, kterým jsme ublížili a p ejeme si jim ztráty nahradit. 9. Rozhodli jsme se všechny tyto ztráty nahradit ve všech p ípadech, kdy to situace dovolí, s výjimkou, kdy toto po ínání by uškodilo jim anebo jiným. 10. Pokra ovali jsme v osobním sebezpytování, a pokud jsme chybovali, pohotov jsme si to p iznali. 11. Pomocí modlitby a meditace jsme vylepšovali sv j v domý styk s Bohem, jak jsme mu porozum li, a modlili se pouze za poznání jeho v le a sílu ji uskute nit. 12. Výsledkem t chto krok bylo, že jsme se duchovn probudili. V d sledku toho jsme se snažili p edávat toto poselství ostatním alkoholik m a uplat ovat tyto principy ve všech našich záležitostech.
P íloha .4 – Návykové chování a n které lepší možnosti
O ekávání •
zmírn ní nervozity, úzkosti
Lepší možnost cvi ení, práce, relaxace, hudba, p íroda, poradit se s n kým, …
•
mírn ní smutku, beznad je, zoufalství
vyvíjet innost, cvi ení, relaxace, sv it se, psychoterapie, hudba, získat nadhled tením odborné literatury o depresích
•
touha po št stí, p íjemných pocitech
dobré zájmy, partnerský život, hudba, …
•
spole enskost
osv d ení p átelé, vhodné mezilidské vztahy (dají se nau it)
•
zmírn ní odvykacích obtíží
jít se lé it
•
zvýšení pracovní výkonnosti
plánování asu, odpo ívat, pocit smyslu práce, um t se o práci rozd lit, …
•
zv davost, nové podn ty, únik p ed nudou
sport, cestování, vhodné zájmy a záliby, kultura, um ní, …
•
únik p ed rodinnými problémy
rodinná poradna, um t komunikovat, ovládat se, být tolerantní, …
•
únik p ed samotou
ud lat si program dne, jít mezi lidi, chovat zví e, najít si p átele, nové zájmy, …
•
žíze
mít dostatek nealkoholických nápoj
•
vynahradit si domn lá i skute ná p íko í
vynahradit si t žkosti jinak, mít rád sám sebe, dokázat odpoušt t, odpov dn žít, nejednat ukvapen
