EKONOMICKÉ VZTAHY EU A ČÍNY

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Hospodářská politika

EKONOMICKÉ VZTAHY EU A ČÍNY Economics relations between the EU and China Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

Ing. Monika JANDOVÁ, Ph.D.

Nina DIOPANOVÁ

Brno, 2012

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra ekonomie Akademický rok 2009/2010

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro:

DIOPANOVÁ Nina

Obor:

Hospodářská politika a mezinárodní vztahy

Název tématu:

Ekonomické vztahy EU a Číny Economics relations between the EU and China

Zásady pro vypracování Cíl práce:

Analýza vývoje vzájemných ekonomických vztahů EU a Číny se zaměřením na 90. léta 20. století a 1. dekádu 21. století.

Postup práce a použité metody: • • •

Ekonomické vztahy EU a Číny na začátku 90. let 20. století Vývoj ekonomických vztahů EU a Číny do současnosti včetně postojů hlavních čelních představitelů k podobě těchto vztahů Faktory ovlivňující vývoj vzájemných ekonomických vztahů

Rozsah grafických prací:

29 grafů, 4 tabulky

Rozsah práce bez příloh:

60 – 70 stran

Seznam odborné literatury: Monografie: Fiala, P., Pitrová M.: Evropská unie. 1.vyd. CDK, 2006, 744 s. Kunešová, H., Cihelková, E.: Světová ekonomika. 2.vyd. C.H.Beck, 2006, 320 s. Rozehnalová, N.: Vnější obchodní vztahy Evropské unie. 1.vyd. Brno: PrF MU v Brně., 2006, 207 s. Svoboda, P.: Právo vnějších vztahů Evropské unie. 2 vyd. Praha: Linde, 2007, 320 s. Žídek, L.: Dějiny světového hospodářství. 2.vyd.Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, 397 s. Elektronické zdroje: Europa.eu External Relations: China. Dostupné na: http://ec.europa.eu/external_relations/chin a/index_en.htm Official Journal of the EU: Argeement between the European Community and the Government of the People’s Republic of China on cooperation and mutual administrative assistance in customs mattersDostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/site/en/com/2005/com2005_0 078en01.pdf Vedoucí diplomové práce:

Ing. Monika Jandová

Datum zadání diplomové práce:

5. 3. 2010

Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 5. 3. 2010

………………………………………… děkan

J m én o a p ří j m en í au t o ra:

Nina Diopanová

Náz ev d i p l o m o v é p ráce:

Ekonomické vztahy EU a Číny

Náz ev p rác e v an gl i čt i n ě:

Economics relations between the EU and China

Kat ed ra:

ekonomie

Ved o u cí d i p l o m o v é p ráce:

Ing. Monika Jandová Ph.D.

R o k o b h aj o b y:

2013

Anotace Cílem diplomové práce je analýza vývoje vzájemných ekonomických vztahů EU a Číny se zaměřením na 90. léta 20. století a 1. dekádu 21. století. První kapitola popisuje vývoj vztahů, který je definován v oficiálních dokumentech EU, v menším měřítku pak ve vyjádření Číny. Cílem této kapitoly je zjištění na jaké bázi a jaké kvality vztahy partnerů dosahují dle sepsaných strategických dokumentů. Výzkumnou otázkou bude, jak se povaha vztahů EU a Číny během zkoumaného období změnila, tzv. od počátku 90. let do první dekády nového tisíciletí. Druhá kapitola je zaměřena na reálné obchodní a ekonomické vztahy. Účelem této kapitoly je zjištění, zda strategické partnerství EU a Číny napomáhá k prohloubení obchodních vztahů. Třetí kapitola popisuje vzájemné obchodní překážky, které ovlivňují obchodní a ekonomické vztahy.

Annotation The aim of this dissertation is an analysis of development of economic relations between European Union and China, focusing on the last decade of 20th century and the first decade of 21st century. The first chapter attends to the evolution of the relationship as it is described in official EU documents and on a smaller scale from Chinese perspective. This chapter endeavors to determine on what basis the partners’ relationship functions and what quality it achieves as per strategic documents. The research question will be ‘how the nature of relations between the EU and China has changed during the determined period, i.e. from the beginning of 1990s until 2010’. Subsequently, the dissertation focuses on real trade and economic relations. The aim of the second chapter is to determine whether the strategic partnership between the EU and China helps to deepen trade relations. Finally, the third chapter describes the mutual trade barriers that affect trade and economic relations between the EU and China.

Klíčová slova Čína, EU, ekonomické reformy, strategické dokumenty, 12. pětiletý plán Číny, obchodní vztahy, obchodní překážky, hrubý domácí produkt.

Keywords China, EU, economic reforms, strategic documents, 12 Five-Year Plan of China, trade relations, trade barriers, gross domestic product.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Ekonomické vztahy EU a Číny vypracovala samostatně pod vedením Ing. Moniky Jandové Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 17. prosince 2012 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Tímto děkuji svým blízkým za jejich podporu při mých studiích a také vedoucí mé diplomové práce Ing. Monice Jandové, Ph.D., za rady a připomínky, které mi při jejím psaní poskytla.

Obsah ÚVOD .........................................................................................................................................8 1 Dlouhodobá ekonomická spolupráce Evropské unie a Číny ...........................................10 1.1 Strategické dohody Evropské unie .................................................................................11 1. 2 Čínské ekonomické reformy po roce 1978 ....................................................................12 1.2.1 Hospodářské výsledky počátku 90. let .....................................................................14 1.3. Vývoj vzájemné ekonomické spolupráce v letech 1995 -2000 .....................................19 1.3.1 Hospodářské výsledky v letech 1995-2000 ..............................................................22 1.4. Vývoj vzájemné ekonomické spolupráce v letech 2000-2005 ......................................26 1.4.1 Hospodářské výsledky v letech 2000-2005 ..............................................................29 1.5 Vývoj vzájemné ekonomické spolupráce v letech 2005-2011 .......................................32 1.5.1 Hospodářské výsledky v letech 2005-2011 ..............................................................34 1.6. Postoj Číny vůči EU ......................................................................................................39 1.7. Kvalita vzájemných vztahů v současnosti ....................................................................41 2 Obchodní a ekonomické vztahy ..........................................................................................45 2.1. Obchodní bilance ...........................................................................................................46 2.2. Bilance služeb ................................................................................................................50 2.3. Přímé zahraniční investice .............................................................................................50 2.3.1 Vstup evropských společností na čínský trh .............................................................52 2.4. Obchodní deficit EU ......................................................................................................53 3 Obchodní bariéry .................................................................................................................56 3. 1 Obchodní bariéry vzájemného obchodu v Číně .............................................................58 3.1.1. Tarifní překážky ......................................................................................................58 3.1.2. Netarifní překážky ...................................................................................................60 3.2 Obchodní bariéry vzájemného obchodu v EU ................................................................68 3.2.1. Tarifní překážky ......................................................................................................68 3.2.2. Netarifní překážky ...................................................................................................68 Závěr ........................................................................................................................................71 Seznam použitých zdrojů .......................................................................................................72 Seznam tabulek .......................................................................................................................82 Seznam grafů ...........................................................................................................................83 Seznam použitých zkratek .....................................................................................................84 Seznam příloh ..........................................................................................................................85

ÚVOD Jak název diplomové práce: „Ekonomické vztahy EU a Číny“ napovídá, předmětem zkoumání budou ekonomické vztahy mezi Evropskou unii (EU) a Čínskou lidovou republikou (ČLR).1 Spojení těchto dvou značně rozdílných partnerů se může jevit zpočátku dosti problematicky. EU si zakládá na demokratických a individualistických hodnotách na rozdíl od Číny, která inklinuje spíše ke kolektivismu. Čína je také často napadána ze strany EU, že dostatečně neakceptuje individuální práva a svobody jednotlivce. Čína má dle Yahudy2 zakořeněné konzervativní jednání v oblasti mezinárodních vztahů. V minulosti kladla důraz na soběstačnost a udržení vnějších vlivů na minimu. Vnější vlivy byly vnímány jako neoprávněné zasahování do vnitřních záležitostí státu. Co tedy vede Čínu k navázání vztahů s Evropou? Nejdůležitějším důvodem je dle autorky ekonomická potřeba, další důvody jsou pak spolupráce ve vědě a výzkumu a v oblasti inovací, neopomíjený je i okruh kulturní a akademické sféry. Na straně Evropy jsou to dále dílčí politické zájmy (zejména oblast dodržování lidských práv a svobod), ekologické zájmy, zájmy v oblasti kontroly migrace či v boji proti světovému terorismu. Ekonomické motivy Evropy v Číně se datují od 16. století, kdy nejvýraznějším aktérem byla Východoindická společnost. Ta také jako první pocítila problémy obchodu s Čínou, resp. s čínskou byrokracií bránící vzájemnému obchodování. Prostor pro hlubší obchodní vztahy byl prosazen prostřednictvím nátlaku od poloviny 19. století během tzv. opiových válek. Evropsko-čínské hospodářské vztahy se však mohly naplno rozvinout až se začátkem uplatňování ekonomických reforem a zejména pak po ukončení studené války. Reformátor Teng Siao-pching vedl Čínu od roku 1978 v duchu otevřenosti obchodu a liberálních ekonomických reforem, které jsou nezbytné pro udržení vysoké úrovně hospodářského růstu. Teng argumentoval, že Čína musí přilákat zahraniční investory a integrovat se hlouběji do mezinárodní ekonomiky, jinak nebude její hospodářský růst udržitelný. To znamenalo také to, že Čína musela pěstovat dobré vztahy se sousedy a minimalizovat konflikt se Spojenými státy. Od té doby dle údajů Evropské komise roste vzájemný obchod impozantní rychlostí. Čína je v současnosti druhým nejvýznamnějším partnerem EU (po USA) a EU drží prvenství v Číně.3 K silnému přibližování EU a Číny přispívá i vzájemná komplementarita v obchodních vztazích, jedná se o levnou čínskou pracovní sílu, levný materiál, relativně nízké ekologické a sociální náklady, zatímco EU na druhou stranu poskytuje moderní průmyslové zboží, technologie, kapitál a široké odbytiště pro čínské výrobky. Bilance obchodní výměny se sice pro EU vyvíjí ve znamení prudkého růstu deficitu, ovšem tento růst může EU kompenzovat prostřednictvím přebytku svých exportů, zejména do USA. Úroveň prudce se rozvíjejících vztahů je souběžně dán také vysokou úrovní bilaterálních ekonomických aktivit ze strany důležitých členských států, především Německa, Velké Británie, Francie a Itálie. Autorku vedlo k výběru tématu hned několik důvodů. Čínský ekonomický růst poutá pozornost všech ekonomů i politiků. Toto téma je předmětem diskuzí na mnoha úrovních od sdělovacích prostředků, po podnikatelské, vědecké komunity a politické činitele ve většině zemí. Její rychlý vývoj má vliv na většinu evropských společností. Úžas tím více vzbuzuje, 1

V textu dále jen Čína. FÜRST, R. Strategické partnerství EU-ČLR. Příležitost, skutečnost a eufemismus Mezinárodní vztahy, 42(1) 2007. Dostupné na: .s. 8. 3 EUROPA.. EU. Čínská lidová republika a Thaj-wan. 2011. Dostupné na: . 8 2

když si uvědomíme, jakou proměnou prošla Čína během posledních dvaceti let. Do sebe uzavřený ekonomický systém, který poutal pozornost svými sociálními experimenty v době maoismu, se změnil v zemi, která je velkým lákadlem pro zahraniční kapitál. Obzvláště po roce 2001, kdy se Čína zařadila mezi členské země Světové obchodní organizace (WTO), se její vzájemná propojenost se světem potažmo i s EU znásobila a Čína je tak na dobré cestě stát se na základě ekonomického rozvoje světovou velmocí. Cílem diplomové práce je analýza vývoje vzájemných ekonomických vztahů EU a Číny se zaměřením na 90. léta 20. století a 1. dekádu 21. století. První kapitola popisuje vývoj vztahů, který je definován v oficiálních dokumentech EU, v menším měřítku pak ve vyjádření Číny. Cílem této kapitoly je zjištění na jaké bázi a jaké kvality vztahy partnerů dosahují dle sepsaných strategických dokumentů. Výzkumnou otázkou bude, jak se povaha vztahů EU a Číny během zkoumaného období změnila, tzv. od počátku 90. let do první dekády nového tisíciletí. Dalším úkolem bude nalézt jaké příležitosti a perspektivy můžou vzájemné vztahy přinést, resp. kam směřují. Druhá kapitola je zaměřena na reálné obchodní a ekonomické vztahy. Účelem této kapitoly je zjištění, zda strategické partnerství EU a Číny napomáhá k prohloubení obchodních vztahů. Třetí kapitola popisuje vzájemné obchodní překážky, které ovlivňují obchodní a ekonomické vztahy. Důvod k zařazení této kapitoly je ilustrovat přístup EU a Číny a pochopit konkrétní determinanty, které ovlivňují vyjednávací procesy a jednání mezi EU a Čínou. Práce bude rozebírat rozvoj Číny převážně z pohledu ekonomického a zahraničně-politického. Pro metodologii práce byla zvolena zejména metoda analýzy. Nezbytným předpokladem je i sběr informací (sběr a uspořádání informací o vývoji čínské ekonomiky) a jejich srovnání (situace v 90. letech a v novém tisíciletí).

9

1 Dlouhodobá ekonomická spolupráce Evropské unie a Číny Evropská unie je jedním z nejsilnějších aktérů na mezinárodním poli, který si je plně vědom svého globálního významu v hospodářském a obchodním měřítku. EU je největší obchodní sílou na světě; zahrnuje zhruba 7,3 % světové populace a vytváří cca 22 % světového HDP.4 Ve výši 7 mld. eur 5 ročně přispívá na rozvojovou a humanitární pomoc6 a řadí se tak na první příčku v poskytování pomoci rozvojovým zemím. Angažuje se i v oblasti lidských práv, podporuje demokratické hodnoty, stabilitu a blahobyt. Během let EU vytvořila aktivní zahraniční a bezpečnostní politiku. Není divu, že do jejího již tak širokého záběru patří i spolupráce s tzv. rychle se rozvíjejícími ekonomikami, mezi které patří Čína.7 Politický i ekonomický vliv Číny na okolní svět je výrazný, daný již její samotnou rozlohou a lidnatostí.8 Čína je v oblasti bezpečnosti regionální asijskou mocností a jako taková se projevuje velmi výrazně. Ve vyjednávání zejména usiluje o vlastní nerušený ekonomický rozvoj pod vedením Komunistické strany Číny a územní integritu. S rostoucím ekonomickým vlivem se Čína zařadila mezi ostatní světové velmoci (především USA, EU, Rusko, Indie, Brazílie a potažmo Japonsko) a do rámce G-20.9 Spolupráce Číny a EU se odvíjí od strategického partnerství rozvíjeného v rozličných oborových směrech a formátech. Každoročním výstupem je summit EU-Čína. Těžištěm vzájemné spolupráce jsou ekonomické vztahy (EU je od roku 2007 největším obchodním partnerem Číny; po USA je Čína druhým největším obchodním partnerem EU).10 Důraz je kladen i na politickou spolupráci, především se zájmem o globální problémy (klimatické změny, energetická bezpečnost, kriminalita, boj proti organizovanému zločinu, terorismu apod.).11 První kapitola popisuje vývoj vztahů, který je definován v oficiálních dokumentech EU, v menším měřítku pak ve vyjádření Číny. Cílem této kapitoly je zjištění na jaké bázi a jaké kvality vztahy partnerů dosahují dle sepsaných strategických dokumentů, jakým způsobem oba partneři spolupracovali a na jakých stanoviscích se rozvíjel vzájemný dialog. Otázkou bude, jaké kvality a intenzity vzájemné vztahy dosahují dle sepsaných strategických dokumentů a zda se změnila povaha vztahů EU a Číny. Dále budeme zjišťovat, jaké příležitosti a perspektivy můžou vzájemné vztahy přinést, resp. kam směřují. V první podkapitole bude uveden chronologický průběh spolupráce mezi oběma partnery od zahájení diplomatických vztahů do současnosti. V dalších podkapitolách se hlouběji seznámíme s vybranými strategickými dokumenty od 90. let a hospodářskými výsledky za sledované období. Poslední podkapitola bude popisovat postoj k vzájemným vztahům ze strany čínské vlády.

4

EUROSKOP.CZ. Evropská unie a svět. 2005-2012. Dostupné na:. 5 Tamtéž. 6 Započtena je pomoc poskytnutá jak přímo z rozpočtu EU, tak i z rozpočtu členských států. 7 Dále pak Rusko, Indie či Brazílie (tzv. skupina BRIC). 8 Rozloha Číny je 9 597 tisíc km2; počet obyvatel 1 347 mld. dle údajů 2011 (Národní statistický úřad ČLR, 2011). 9 BUSSINESSINFO.CZ. Souhrnná teritoriální informace Čína. 2012. Dostupné na:< http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/teritorialni-informace-zeme/cina.html>.s.20. 10 Tamtéž. 11 Tamtéž. 10

1.1 Strategické dohody Evropské unie Zkoumané období diplomové práce začíná rokem 1990, z toho důvodu bude pro dříve sepsané strategické dokumenty věnována jen malá pozornost. Získané informace o počátcích spolupráce povedou k charakteristice výchozí situace z hlediska ekonomických vztahů. Počátek diplomatické spolupráce mezi EU a Čínou byl oficiálně zahájen v roce 1975,12 o tři roky později byla uzavřena Dohoda o obchodu (Trade and Co-operation Agreement), která se však vzhledem k tehdejší filozofii čínské politiky13 nejevila efektivní.14 Změna nastala se začátkem uplatňování čínské politiky otevřených dveří a obchodních liberálních reforem v druhé polovině 70. let.15 V roce 1980 tehdejší Evropské společenství přidalo Čínu na seznam Všeobecného systému preferencí.16 V květnu roku 1985 byla uzavřena širší dohoda o hospodářské a politické spolupráci: Dohoda o obchodu a hospodářské spolupráci mezi EHS a Čínskou lidovou republikou (Agreement on Trade and Economic Cooperation between The European Economic Community and The People´s Republic of China). V dohodě se obě strany zavázaly ke spolupráci především v oblasti průmyslu a těžby, zemědělství, vědy a technologie, energetiky a v neposlední řadě také v oblasti obchodních vztahů.17 Jako její výkonný orgán byl stanoven Společný výbor, který se snaží nalézt nové možnosti pro rozvoj obchodu a hospodářskou spolupráci. Má právo na vytvoření pracovních skupin. Dohoda je vždy po pěti letech obnovována. V letech 1994 a 2002 byla dále postupně doplňována.18 Postupný vývoj kooperace byl narušen událostmi na Tiananmenském náměstí v roce 1989.19 Brutální potlačení demokratických hodnot a porušení lidských práv bylo odsouzeno Evropskou radou na summitu v Madridu.20 Evropská Rada se rozhodla k zrušení bilaterálních jednání a dala pokyn k odložení nových projektů spolupráce (kulturních, vědeckých i technických projektů). Bylo uvaleno embargo na prodej zbraní a vojenskou spolupráci. Až do roku 1994 nepřicházelo zlepšení a neustále docházelo k porušování lidských práv v zemi. Po roce 1994 došlo ke zmírnění nepokojů a urovnávání vztahů, které vydláždilo cestu k obnovení vzájemného obchodu a k růstu investic. V červenci 1995 byla přijata strategie Dlouhodobá politika pro čínsko-evropské vztahy (A Long Term Policy for China Europe Relations), která charakterizovala vztahy ve třech hlavních kategoriích: politický dialog, hospodářské a obchodní vztahy a program spolupráce mezi EU a Čínou. O tři roky později se Evropská komise rozhodla k ještě většímu prohloubení spolupráce a jako nástroj ji měl sloužit strategický dokument Budujeme komplexní partnerství s Čínou (Building a Comprehensive Partnership with China). V roce 1998 proběhl také historicky první summit mezi EU a Čínou v Londýně. Od této doby se schůzky vrcholných představitelů konají každoročně, a to střídavě na čínské a evropské půdě. V Evropě je setkání vždy v té zemi, která má 12

Do Číny přijel první evropský komisař Baron Christopher Soames. V počátcích spolupráce šlo partnerům zejména o podporu vzájemné obchodní výměny. 13 Politická totalitní doktrína maoismus. 14 CIHELKOVÁ, E. Vnější ekonomické vztahy Evropské unie. 2003, s. 508. 15 Viz. kap. 1.2. 16 Všeobecný systém preferencí (GSP) je důležitý nástroj obchodní politiky EU, který napomáhá prostřednictvím systému rozšiřování preferenčních obchodních režimů snižovat chudobu v rozvojových zemí, tím, že jim ulehčuje přístup k obchodu (dále viz. EUROPA. EU). 17 CIHELKOVÁ, E. Vnější ekonomické vztahy Evropské unie. 2003, s.508-510. 18 Tamtéž. 19 V květnu roku 1989 začali studentští aktivisté pořádat masové demonstrace. Požadovali větší míru svobody. Studenti volali pouze po reformě, ovšem protesty se šířily mezi střední vrstvu, následně mezi rolníky a dělníky a ti žádali více; revoluci. 20 Rozhodnutí vydala Evropská Rada na summitu v Madridu 26. a 27.6.1989,(dále viz. http://aei.pitt.edu/1453/1/ Madrid_june_1989.pdf, s. 17). 11

předsednictvo v EU. Významným krokem vpřed bylo podepsání bilaterální dohody o přistoupení Číny do WTO roku 2000. O rok později, 11. 12. 2001, Čína vstoupila do organizace jako 143. člen.21 Následovaly tři Summity EU-Čína (dva v Pekingu, jeden v Bruselu). Spolupráce pokračovala sepsáním strategie z roku 2001 s názvem Strategie EU vůči Číně: Implementace sdělení z roku 1998 a budoucí kroky pro efektivní politiku (EU Strategy towards China: Implementation of the 1998 Communication and Future Steps for a More Effective EU Policy). V roce 2002 zahájili partneři oboustranná jednání o kooperaci v rámci navigačního systému Galileo.22 Zahrnutí globální a regionální správy došlo v politickém dokumentu z 2003 s názvem Vyspělé partnerství: společné zájmy a úkoly ve vztazích mezi EU a Čínou (A Maturing Partnership-Shared Interests and Challenges in EU-China Relations). Koncem roku 2006 vypracovala Komise dvě sdělení: EU-Čína, užší partnerství, rostoucí odpovědnost (EU-China: Closer Partner, Growing Responsibilities) a Hospodářská soutěž a partnerství (Partnership and Co-operation Agreement). První ze sdělení zdůrazňuje, že větší odpovědnost a očekávání by mělo korelovat s větším vlivem Číny a jejím postavením ve světě. Současně vzájemné vztahy přechází z komplexního partnerství na partnerství strategické. Druhý dokument rozpracovává vzájemný obchod a investice, rozebírá politická řešení s cílem produkovat vzájemně prospěšné obchodní vztahy. V lednu 2007 započaly práce na vytvoření podrobnější Dohodě o spolupráci a partnerství (Partnership and Co-operation Agreement). Bohužel jednání postupují velmi pomalu. Současná strategie pro vzájemnou spolupráci vychází z dokumentů jednotlivých zemí na období 2007-2013 a Národního orientačního programu 2011-2013.

1. 2 Čínské ekonomické reformy po roce 1978 90. léta jsou pro Čínu ve znamení sklízení úspěchů reformních procesů z konce 70. let. Reformy měly a stále mají vliv na hospodářský vývoj Číny a jejího hlubšího zapojení do světového dění. Z toho důvodu se seznámíme s hlavními principy reforem, které se staly odrazovým můstkem pro ekonomickou situaci v 90. letech. Důležitým mezníkem pro čínské hospodářství je rok 1978.23 Čína zažívala mimořádné institucionální změny, které vedly ke změně ekonomického systému. Stát v tomto případě hrál aktivní roli.24 Hlavním cílem bylo zabránit vnitřním nerovnováhám ekonomiky a zvýšit životní úroveň obyvatelstva. V daném roce vládnoucí komunistická strana schválila tzv. program čtyř modernizací a tzv. politiku otevřených dveří, která byla jakýmsi konceptem otevírání a přibližování se světu.25 Hlavním reformátorem byl Teng Siao-Pching.26 Program představoval přehodnocení celé ekonomické soustavy a částečné zavedení tržních mechanismů. Modernizace probíhala u čtyř odvětví – průmyslu, zemědělství, vědy a techniky

21

O den později byl do WTO přijat i Tchaj-wan. Galileo je plánovaný autonomní Globální družicový polohový systém, který by měl být obdobou amerického sytému Navstar GPS a ruského GLONASS. Jeho výstavba je zaštítěna EU prostřednictvím Evropské kosmické agentury (ESA) a dalších institucí. 23 Na 3. Plenárním zasedání 11. Sjezdu KSČ se rozhodlo o započetí hospodářských reforem. 24 GARNAUT, R. The Origins of Successfull Economic Reform in China. 2004. Dostupné na:< http://www.rossgarnaut.com.au/Documents/The%20Origins%20of%20Successful%20Economic %20Reform%20in%20China%202004.pdf>. 25 Reformy byly zahájeny v roce 1979. 26 Teng Siao-Pching převzal zpustošenou zemi po kulturní revoluci a přeměnil zemi na jednu z nejrychlejších ekonomik světa. Na druhou stranu byl spoluzodpovědný za potlačování lidských práv, zejména pak brutálního potlačení na Tiananmenském náměstí a za politiku jednoho dítěte. 12 21

a vojenství.27 Tyto reformy probíhaly gradualisticky, tzv. formou postupných změn. Podstatou reforem byly experimenty, od kterých se jednoduše upustí, jestliže nejsou úspěšné.28 Podle dalšího principu, který byl opět v duchu opatrnosti, jsou reformní kroky nejprve aplikovány lokálně a až dle jejich úspěšnosti v dané lokalitě jsou implementovány celostátně. Vláda také často využívala zprostředkujících mechanismů, které měly umožnit postupný přechod k tržní ekonomice (např. zvláštní ekonomické zóny). Pole pro uskutečnění těchto reforem bylo stabilní s účelem zachování úlohy komunistické strany. Autorka se domnívá, že prostřednictvím využití pragmatického přístupu k jednotlivým reformám, kdy byla čínská vláda ochotná oprostit se od socialistické ideologie, byla Čína úspěšná ve svém reformním snažení. Reformy posílily roli Číny ve světové ekonomice v takovém rozmezí, jako doposud Čína ve své historii nezažila. Jako důkaz byla participace v mezinárodních ekonomických organizacích a zvýšení objemu obchodu. Na počátku 80. let se stala Čína členem Světové banky (WB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF). V polovině 80. let následoval vstup do Asijské rozvojové banky (ADP).29 Již od roku 1986 usilovala o vstup k Všeobecné dohodě o clech a obchodu (GATT). Signifikantní je pak nárůst obchodu, který se od roku 1978 do 1989 téměř zdvojnásobil.30 Navíc čínský obchod probíhal z 90 % se zeměmi s tržní ekonomikou. Vedle popsaného zvýšení čínského obchodu je velmi důležitý i nárůst vlivu zahraničního obchodu na domácí ekonomiku. Čínský dovoz se skládá především z průmyslových výrobků a přispěl tak k rozvoji technologií a výrobní kapacity právě v řadě klíčových oblastí domácího průmyslu. Např. v textilním průmyslu v roce 1990 vyvezla Čína výrobky v hodnotě 13, 5 mld. USD. Zahraniční obchod se stal motorem čínského růstu.31 Zastavme se nyní chvíli u problému, který zaznamenala většina jiných socialistických ekonomik a to nevyvážený poměr mezi lehkým a těžkým průmyslem. Čínská vláda přijala od roku 1978 několik rozhodnutí a opatření, která vedla ke zvýšení zájmu o lehký průmysl. Nové postupy vedly i k rozšíření dovozu kvalitnějšího spotřebního zboží a k rozvoji terciární sféry. Dalším důležitým krokem reforem bylo přilákání investorů (EU, USA, Hongkong, Tchajwan) pomocí vytvoření ekonomických zón a přístavů.32 Tyto oblasti se neustále rozšiřují (v roce 1991 bylo otevřeno již 13 zón); mají specifické podmínky obchodování. Hlavním cílem je přilákat zahraniční investory prostřednictvím např. bezcelního dovážení surovin a zboží směřovaného do výroby (zvýhodněn je zejména dovoz technologií). Firmy a společnosti jsou v těchto zónách oproštěni na určitou dobu od placení DPH i dalších daní. Těmto oblastem říkáme „ostrovy růstu“, které přispěly k růstu exportu, vzniku nových továren a pracovních míst.

27

Na počátku 80. let proběhla reforma zemědělství. Spočívala v zavedení dekolektivizace. Obyvatelstvu bylo dovoleno uvolnit se z komun a byl zaveden systém „aktivní odpovědnosti obyvatel“. To znamenalo, že půda sice stále zůstávala ve vlastnictví družstva, ovšem rolníci si mohli půdu pronajmout a samostatně na ni hospodařit. Další z reforem, reforma průmyslu vedla k zavedení specifického duálního systému. Reforma vědy a techniky se zaměřila na umožnění přílivu zahraničních technologií a know-how. Modernizace armády znamenala omezení počtu vojáků a na druhou stranu zvýšení nákupu nových zbraňových, logistických a informačních systémů. 28 ŽÍDEK, L. Dějiny světového hospodářství. 2009, s. 305. 29 Asijská rozvojová banka (ADP) byla založena v roce 1966. Hlavním úkolem je zlepšení kvality života lidí v Asii a Tichomoří. Hlavním nástrojem pro pomoc jsou půjčky, granty, politický dialog, technická pomoc a investice (viz. dále www.adb.org.). 30 LARDY,N. Foreign trade and Economic Reform in China,1978-1990. Cambridge University Press. Dostupné na: < http://assets.cambridge.org/97805214/58351/excerpt/9780521458351_excerpr.pdf>. 31 Tamtéž. 32 Viz. kapitola 2.3.1. 13

V reformním období docházelo i ke změně vlastnických sktruktur. Až do roku 1988 oficiálně neexistovaly soukromé podniky. Důvody byly ideologické, ale představitelé státu si uvědomovali i ekonomickou stránku, a tak již od začátku reforem bylo jednotlivcům dovoleno zakládat soukromé a družstevní podniky. V porovnání s ostatními transformujícími ekonomikami můžeme tyto kroky hodnotit jako „pokrokové“. Od roku 1988 probíhal velký boom a již v roce 1995 přesahovala soukromá produkce produkci státních podniků.33 Reformy se zaměřily také na restrukturalizaci zaostalých a neefektivních podniků a v neposlední řadě na odstranění deformací v bankovním systému. Restrukturalizace podniků se promítla do uzavírání nevýdělečných podniků, masovému propouštění a ve výsledku vedla k vytvoření základu sociálního zabezpečení. V 90. letech byl kladen důraz zejména na efektivní fungování bankovního systému, který je schopen správně implementovat nástroje monetární politiky. Otázka liberalizace cen byla vyřešena prostřednictvím duálního systému, který znamená pozvolné zavádění liberalizace do ekonomiky, kdy jsou některé ceny statků a služeb stanoveny státem a jiné jsou ponechány trhu, aby samovolně určil jejich výši. Do začátku 90. let se podařilo převést téměř všechny ceny na tržní. 1.2.1 Hospodářské výsledky počátku 90. let V první kapitole budou za podkapitolami popisujícími vzájemné ekonomické vztahy v návaznosti na sepsané strategie EU a Číny uvedeny podkapitoly s hospodářskými výsledky Číny a EU, které dle autorky vedou k lepšímu znázornění hospodářské situace obou partnerů. Vzhledem ke skutečnosti, že prvním sepsaným dokumentem v 90. letech byla strategie Dlouhodobá politika pro čínsko-evropské vztahy z roku 1995, uvedeme v následující kapitole některé hospodářské výsledky Číny plynoucí z reformního období. Následně se podíváme na hospodářské výsledky tehdejší EU-15. S ohledem na to, že hodnoty HDP, inflace a nezaměstnanosti jsou jedny z nejdůležitějších makroekonomických ukazatelů výkonnosti národní ekonomiky a vypovídají nám o životní úrovni v dané zemi, zaměříme se na ně v následujícím textu.34 Výše uvedené čínské reformy vedly k velmi dobrým výsledkům. Obecně můžeme říct, že všechny reformy byly prováděny v zájmu větší koordinace, optimalizace a vyváženosti čínské ekonomiky. Vláda aplikovala tržní principy, reformovala zemědělství a průmysl, kde dávkou zodpovědnosti na jednotlivé zemědělce či podniky zvýšila jejich motivaci, zodpovědnost a také efektivitu. Reformy jsou obecně hodnoceny jako úspěšné, díky nim se podařilo nastartovat ekonomický růst, který v průběhu 30let dosahuje každoročně v průměru kolem 10 %.35 Růst byl doprovázen také růstem obchodu a investic. Čína se stala jedním z největších příjemců přímých zahraničních investic (PZI). Výsledky ukazují na zřejmou transformaci čínské ekonomiky. Průměrné příjmy se zvýšily osmkrát a i přes stálé větší rozdíly v příjmech venkovského a městského obyvatelstva došlo k zlepšení příjmů u nejchudších obyvatel.36 Naopak jako problém při realizaci transformace Číny je vnímán fakt, že s ekonomickými reformami nebyly současně implementovány reformy politické. To vedlo k situaci, kdy byl zaznamenán obrovský nárůst korupce v Číně. Bohatství se rychleji akumuluje v rukou těch, kteří se nechají korumpovat a těží z nezreformovaného politicko-byrokratického aparátu. Vytváří se společenská nespokojenost a zvyšuje se rozdíl mezi bohatými a chudými.

33

ŽÍDEK, L. Dějiny světového hospodářství. 2009, s. 317. Jednotlivé kapitoly o hospodářských výsledcích autorka rozdělila do pětiletých období, pouze z důvodu lepší přehlednosti. 35 Tento vysoký růst je nutný, aby ekonomika absorbovala příliv nové pracovní síly. 36 OECD. Economic Surveys of China, 2005 Policy brief. 2005. Dostupné na: < http://www.oecd.org/economy/s urveys/35294862.pdf>. 14 34

Graf 1: Meziroční růst HDP v Číně v letech 1990-1995 (%) 16 14 12 10 8 6 4 2 0 1990

1991

1992

1993

1994

1995

Pramen: WORLD BANK. World Development Indicators & Global Development Finance. 2012, Dostupné na:,vlastní úprava.

V roce 1990 naměřila Čína nízký meziroční růst HDP, tato nízká hodnota je důsledkem zpomalení ekonomiky, kdy se vláda obávala příliš rychlého tempa růstu a postupující liberalizace země. Cenová stabilita v zemi byla udržena pomocí zrušení velkých investičních projektů vedoucích ke zpomalení domácí poptávky. V roce 1992 se masivně zvýšily přímé zahraniční investice do pobřežních oblastí a vlna vládních investic v Šanghaji;37 tyto investice vedly k rekordnímu nárůstu obchodu a HDP. Po roce 1992 se začalo projevovat přehřátí ekonomiky. Od roku 1993 docházelo opět k mírnému ochlazení ekonomiky. Graf 2: Procento osob žijících pod hranicí chudoby v Číně od 1990-1995 25 20 15 10 5 0 1990

1991

1992

1993

1994

1995

Pramen: RAVALLION, M.;CHEN, S. :Learning from succes, Finance&Development,IMF.2004 Dostupné na: vlastní úprava.

V průběhu roku 1990 i nadále rostla životní úroveň čínského obyvatelstva, o čemž svědčí nárůst dlouhodobé domácí spotřeby a to zejména u městského obyvatelstva.38 Současně s růstem životní úrovně klesal i počet obyvatel žijících pod hranicí chudoby, viz. Graf 2. 37

CHINABILITY.COM GDP growth in China 1952-2011. 2011.Dostupné na:< http://www.chinability.com/GDP .htm >. 38 ŽÍDEK, L. Dějiny světového hospodářství. 2009, s. 305. 15

V první polovině 90. let byla problémem akcelerace inflace. Hlavní příčinou byla nadměrná agregátní poptávka. Především pak nadměrná domácí spotřeba obyvatelstva, která plynula z rychle rostoucích mezd a také z růstu produktivity. Další příčinou pak může dle autorky být také růst investic a to jak domácích tak i zahraničních. Čína si byla vědoma důležitosti těchto investic, z toho důvodu je nadále podporovala. Mezi další příčinu můžeme počítat také monetární expanzi zaměřenou na podporu ekonomického růstu.39 Vývoj inflace od roku 1990 do 1995 zachycuje Graf 3. Graf 3: Inflace (na základě CPI) v Číně v letech 1990-1995 (%) 30 25 20 15 10 5 0 1990

1991

1992

1993

1994

1995

Pramen: WORLD BANK. World Development Indicators & Global Development Finance 2012, Dostupné na:,vlastní úprava.

Nezaměstnanost v tomto období ilustruje následující Graf 4. Graf 4: Míra nezaměstnanosti v Číně v letech 1990-1995 (%) 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 1990

1991

1992

1993

1994

1995

Pramen: CHINA LABOUR STATISTICAL YEARBOOK, převzato GU, 200340, vlastní úprava.

Při zkoumání výše nezaměstnanosti je nutné si uvědomit, že oficiální míra nezaměstnanosti nezahrnovala skutečný počet nezaměstnaných. Zaměstnanci, kteří byli propuštěni z práce, 39

KUNEŠOVÁ H., CIHELKOVÁ, E., a kol. Světová ekonomika. Nové jevy a perspektivy.2006,s 272. GU, E. Labour Market Insecurities in China; International Labour Office.2003, Dostupné na:< http://www.ilo.org/gimi/gess/RessShowRessource.do?ressourceId=8722>. s. 7-10. 16 40

nebyli vedeni jako nezaměstnaní, ale pouze jako tzv. „xiagang workers“ (laid-off workers).41 Tento termín označuje zaměstnance, kteří ztratili práci, ale jejich zaměstnanecký poměr zůstal zachován a s ním také spojené výhody. Tito „xiagang workers“ nebyli registrovaní na úřadu práce, a proto se také nedostali do oficiálních statistik nezaměstnanosti. Období 80. let (tedy reformní období Číny) bylo pro Evropu ve znamení změny politického prostředí, které vedlo k tržně orientované hospodářské politice. Na rozdíl od Číny je ekonomický vývoj v daném období charakteristický pomalejším ekonomickým růstem. Obecnou příčinou evropského poklesu byl celkový pokles světového ekonomického růstu, který způsobil snížení vývozních možností pro evropské státy. Jako další faktor poklesu ekonomického růstu je označována vysoká dynamika ekonomického růstu v západní Evropě ve druhé polovině 80. let, která následně vyvolala počátkem 90. let cyklickou reakci vedoucí k ekonomické recesi.42 Mezi příčinu poklesu můžeme také počítat restriktivní monetární politiku v Evropském hospodářském společenství (EHS) vyvolanou sjednocením Německa.43 Toto sjednocení představovalo krátkodobé zvýšení ekonomického růstu Německa, který se přenesl do celého EHS. Avšak rychlý ekonomický růst vyvolal v Německu růst mezd a inflace. Následná aplikovaná restriktivní monetární politika v Německu ovlivnila ekonomický růst v celém společenství a utlumila ekonomiku do poloviny 1994. Na vyšší růst HDP si musela EU počkat až do druhé poloviny devadesátých let, kdy došlo k celosvětovému hospodářskému růstu. Nízké hodnoty ekonomického růstu jsou také spojovány s vysokým zdaněním, které vedlo k špatné alokaci zdrojů.44 Dalším faktorem omezující růst je rigidita evropského systému. Dlouhodobě zaostává také produktivita práce jednotlivých členských zemí, negativně působí i přílišný důraz na sociální politiku. Graf 5: Meziroční růst HDP v EU v letech 1990-1995 (%) 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 -0,5

1990

1991

1992

1993

1994

1995

Pramen: WORLD BANK. World Development Indicators & Global Development Finance. 2012, Dostupné na:< http://databank.worldbank.org/ddp/editReport?REQUEST_SOURCE=search&CNO=2&country=CHN&series= &period= >,vlastní úprava.

K nízké hodnotě HDP přispívá také Společná zemědělská politika (SZP), u které se prosazuje speciální zacházení a nadměrná finanční podpora. V Evropské unii existují i značné rozdíly ve výkonnosti jednotlivých členských států. Na Grafu 5 se podívejme na vývoj HDP od roku 41

Tamtéž. s. 2. KUNEŠOVÁ H., CIHELKOVÁ, E., a kol. Světová ekonomika. Nové jevy a perspektivy. 2006, s. 175. 43 Tamtéž. 44 ŽÍDEK, L. Dějiny světového hospodářství. 2009, s. 241. 42

17

1990-1995. V roce 1991 byl zaznamenán výrazný pokles HDP, který následně v roce 1993 vykazuje záporné hodnoty.Graf 6 ukazuje vývoj inflace ve zkoumaném období. Od roku 1990 s výjimku roku 1994 dochází k postupnému snížení inflace. Graf 6: Inflace (na základě CPI) v EU v letech 1990-1995 (%) 7 6 5 4 3 2 1 0 1990

1991

1992

1993

1994

1995

Pramen: WORLD BANK. World Development Indicators & Global Development Finance. 2012, Dostupné na:< http://databank.worldbank.org/ddp/editReport?REQUEST_SOURCE=search&CNO=2&country=CHN&series= &period= >, vlastní úprava.

Pokles ekonomické výkonnosti se vyvíjel v jednotlivých státech odlišně. V roce 1991 vykázala recesi britská ekonomika, o dva roky později nastala ve Francii, Itálii, Německu a dalších zemích.45 Největší dopad měla ekonomická recese na vývoj zaměstnanosti. Níže uvedený graf zobrazuje míru nezaměstnanosti v tehdejším Evropském společenství (ES).46 Graf 7: Míra nezaměstnanosti v EU v letech 1990-1995 (%)

12 10 8 6 4 2 0 1990

1991

1992

1993

1994

1995

Pramen: KUNEŠOVÁ H., CIHELKOVÁ, E., a kol. Světová ekonomika. Nové jevy a perspektivy. 2006, s. 176, vlastní úprava.

45

KUNEŠOVÁ H., CIHELKOVÁ, E., a kol. Světová ekonomika. Nové jevy a perspektivy. 2006,s 176. Údaje jsou zaznamenány pro EU 15 :Rakousko, Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko a Spojené království. V roce 1990 nezahrnují údaje dat Rakouska, Finska a Švédska, v letech 1991-92 je z údajů vyloučeno Rakousko. O roku 1991 je zahrnuto Německo po sjednocení; v roce 1990 se údaje týkají bývalého NDR. 18 46

Od roku 1993 přesahovala míra nezaměstnanosti 10 %. Jak už bylo zmíněno, v roce 1993 došlo i k prudkému poklesu HDP, což se promítlo do nárůstu deficitů veřejných rozpočtů několika členských zemí (Dánsko, Německo, Španělsko, Řecko, Francie, Portugalsko, Velká Británie)47 a došlo také k nárůstu vnitřního dluhu. Tato situace vyžadovala nutnost oživení ekonomického růstu. V roce 1993 byl v tzv. Bíle knize sepsán program strukturální adaptace EU nazvaný „Růst, konkurenční schopnost, zaměstnanost. Výzvy současnosti a cesty do 21. stolení“.48 K oživení růstu vedl po roce 1993 také projekt jednotného vnitřního trhu. V roce 1994 započala fáze v podobě vytvoření Evropského měnového institutu (EMI), jehož cílem bylo posílit spolupráci mezi ústředními bankami, koordinace jednotlivých měnových politik a příprava vzniku Evropského systému ústředních bank. O rok později bylo na madridském zasedání Evropské rady rozhodnuto o zavedení společné měny EURO, a to 1. 1. 1999.

1.3. Vývoj vzájemné ekonomické spolupráce v letech 1995 -2000 V oblasti diplomatických vztahů s EU byl v roce 1995 zformulován strategický dokument Dlouhodobá politika pro čínsko-evropské vztahy. EU vyjadřuje v dokumentu důležitost čínského politického významu a k prohlubování jeho stability dle ní nejlépe poslouží ekonomické a sociální reformy ovšem v souladu s mezinárodními normami. Evropská unie navrhuje postupy k zlepšení vzájemných vztahů. Cílem je směřovat k udržitelnému rozvoji, ochraně životního prostředí a globálních zdrojů. Je v zájmu obou partnerů rozvíjet vědecký a technologický rozvoj a informační společnost. Úsilí musí vést k zmírnění chudoby, odstranění problému přistěhovalectví, tlumení a eradikaci chorob, drog a kriminality. Je dále nezbytné pomoci Číně podílet se na systému pravidel v rámci WTO. Níže autorka uvádí důležité body sepsané v dokumentu. V otázce konkurenceschopnosti nastínila EU schopnost Číny zviditelnit svou účast na mezinárodní scéně. Jako prostředek jí má sloužit lepší porozumění mezi Evropany a Číňany. Je v zájmu EU participovat na čínském trhu, vnímá tuto přítomnost jako důležitý prvek k udržení konkurenceschopnosti vůči USA a Japonsku. EU musí využít příležitosti, která se vyskytuje na regionálních fórech k podpoře odpovědné a konstruktivní roli Číny v regionu, včetně otázek jako je přítomnost jaderných zbraní na Korejském poloostrově a uzemní rozdíly, jako jsou na Spratlyových ostrovech.49,50 EU vyjádřila zájem také o politický dialog o odzbrojení a kontrole zbrojení, o nešíření jaderných zbraní a kontrolu obchodu se zbraněmi. V červnu 1994 bylo ustanoveno, že nadále budou probíhat pravidelná setkání mezi EU a Čínou na ministerské úrovni, stejně jako na úrovni politických konzultací mezi Komisí a čínskou vládou. Aktivita však bude doplněna o setkávání ministrů zahraničních věcí a setkání čínského ministra zahraničích věcí a velvyslance Evropské komise v Pekingu, stejně tak ministra zahraničí státu předsedajícího EU a čínského velvyslance v příslušné evropské zemi. Chybět nebudou ani pravidelné

47

KUNEŠOVÁ H., CIHELKOVÁ, E., a kol. Světová ekonomika. Nové jevy a perspektivy. 2006,s 176. EVROPSKÁ KOMISE. Makroekonomická zpráva. Roční analýzy růstu, příloha 2. KOM (2011) 11 v konečném znění. Dostupné na: < http://ec.europa.eu/europe2020/pdf/2_cs_annexe_part1.pdf >. 49 Spratlyovy ostrovy jsou souostroví v Jihočínském moři. Jsou jedním z faktorů nejistoty v jihovýchodní Asii. Nárok si na ně činí Čína, Tchaj-wan, Vietnam, Brunej, Malajsie a Filipíny. Důvodem zájmu o kontrolu nad těmito ostrovy je jednak jejich strategická poloha u jedné z nejdůležitějších plavebních tras světa, jednak předpokládaná naleziště ropy. 50 A LONG TERM POLICY FOR CHINA-EUROPE RELATIONS. Communication from the Commission. 1995 Dostupné na: < http://eeas.europa.eu/china/docs/com95_279_en.pdf>.A1-A2. 19 48

schůzky vedoucích úředníků.51 Po ukončení zákazu spolupráce armádního personálu se již počítá se zapojením i těchto jednání v rámci řešení problému. V posledních letech Čína neustále vyzývá Evropu, aby zrušila zbrojní embargo. Čínská vláda se nechala slyšet, že nejde tak o otázku kvapného nákupu evropských zbraní, jak o otázku vzájemné důvěry a rovnosti.52 Některé členské státy, např. Francie a Německo se zrušení nebrání, ovšem zásadně proti jsou Spojené státy,53 které apelují především na geopolitickou a bezpečností otázku. Dle jejich vyjádření může dojít k ohrožení mocenské rovnováhy na Dálném východě a při případném konfliktu s Tchaj-wanem by mohly být paradoxně využity tyto zbraně právě proti USA.54 Příčinou je kontroverzní zákon proti rozštěpení státu, jenž umožňuje užití zbraní vůči Tchajwanu.55 Embargo bylo uděleno v kontextu celkových ekonomických sankcí proti Číně kvůli brutálnímu zásahu protestujících studentů. Evropský zmocněnec Javier Solany56 požaduje zrušení embarga, protože v Číně došlo v oblasti lidských práv k určitému zlepšení, ovšem proti je více než pět set čínských aktivistů, kteří s prohlášením nesouhlasí a upozorňují, že v oblasti dodržování lidských práv v podstatě nedošlo k posunu, čínský stát se dle jejich vyjádření stále chová vůči svým občanům represivně a občasná vstřícná gesta probíhají jen z důvodu obav z mezinárodní kritiky. Čína v současnosti vyzývá (2012) Brusel k zrušení zbrojního embarga. Čínský premiér Wen Ťia-pao prohlásil: „Budu mluvit upřímně…ale řešení nám stále uniká už posledních deset let. Hluboce toho lituji a doufám, že EU najde řešení této otázky“.57 V otázce lidských práv navrhla Komise v dokumentu spolupráci ve formě vhodných doporučení či veřejných stanovisek. Kombinací pečlivě plánovaných veřejných prohlášení, formálních diskuzí a praktické činnosti bude EU usilovat v otázce lidských práv na třech úrovních. Za prvé bude podporovat úsilí v Číně otevřít a liberalizovat všechny oblasti života čínského obyvatelstva jakož i v oblasti ekonomiky. Za druhé, bude systematicky a pravidelně pokračovat v bilaterálním dialogu s Čínou. A v neposlední řadě bude usilovat o zapojení Číny do mezinárodních fór.58 V únoru 1995 přednesla EU usnesení, ve kterém odsuzuje porušování lidských práv v Číně. Nejrozsáhleji je tento problém viditelný ze strany státních orgánů, které neustále občanům odepírají plné právo na sdružování se, na svobodu projevu a vyznání. Omezené je i právo na řádný soudní proces s nestranným spravedlivým rozhodováním. Stále jsou zprávy o nedodržování zásad právního státu a zatýkání prodemokratických čínských disidentů. Čína s více jak 50 menšinovými skupinami musí bojovat s nedodržováním kulturních, etnických, jazykových a náboženských odlišností. Na druhou stranu EU ocenila kroky, které Čína provedla ke snížení chudoby a zavedení reformy právního systému. V dokumentu EU ovšem neuvádí, k jakým konkrétním krokům došlo. EU se v dokumentu rozhodla navodit praktickou spolupráci ve formě různých školení také v soudní a právní oblasti. Očekává se, že se spolupráce bude neustále prohlubovat, důkazem 51

Tamtéž. B1. EUROACTIV. EU zbrojní embargo proti Číně jen tak nezruší. 2005. Dostupné na:. 53 Z evropských států pak Velká Británie, Švédsko a Nizozemí. 54 Americký kongres vydal počátkem února 2005 rezoluci č. 411-3, ve které požaduje zachování embarga a hrozí případnými sankcemi vůči EU.(EUROACTIV.EU). 55 Antiseparační zákon (zákon proti rozštěpení státu) byl přijat dne 17.3.2005 Všečínským shromážděním lidových zástupců. 56 CDK.CZ.REVUE POLITIKA 4/2005/ Co se zbrojním embargem vůči Číně? 2005. Dostupné na: < http://www.cdk.cz/rp/clanky/257/co-se-zbrojnim-embargem-vuci-cine/>. 57ZPRÁVY.E15.CZ. Prodejte nám vaše zbraně, tlačí Peking na EU. Dostupné na:. 58 A LONG TERM POLICY FOR CHINA-EUROPE RELATIONS.Communication from the Commission. 1995 Dostupné na: < http://eeas.europa.eu/china/docs/com95_279_en.pdf>. B2-B4. 20 52

je i návrh na dialog ze strany Číny. Tento dialog se soustředí na jednání, organizovaná každé dva roky mezi EU a Čínou. Tématy jsou zejména zlepšení informovanosti a absolvování detailnějších diskuzí zaměřených ke konkrétním pokrokům. K posílení spolupráce mělo dojít také v otázce migračních důsledků otevřené čínské ekonomiky, zejména proti nelegálnímu přistěhovalectví. EU vítá příležitost rozvíjet tento dialog v regionálním kontextu. Práce s Regionálním fórem ASEAN59 byla již v té době dobře zavedená a počítá se s EuroAsijským setkáním, kde se naskytne příležitost pro EU a Čínu k diskuzi o společných zájmech v regionu. EU v dokumentu jednoznačně podporuje i zvláštní administrativní oblasti Hongkong a Macau s cílem využít tyto oblasti pro obchod a investice. Čína souhlasila, že budou tyto oblasti i nadále fungovat jako nezávislé subjekty i po převodu suverenity. EU v oblasti vzájemných vztahů relativně dobře řeší otázky ekonomické. Snaží se o nenátlakové vyjednávání, tzv. formou různých doporučení a návrhů školení. Cíle jsou definovány spíše obecně, nezasahují do větších detailů, dle názoru autorky je tento postup logický. Jelikož je to první ucelený strategický dokument po událostech na náměstí Tiananmen, EU postupuje spíše opatrně a krok za krokem otevírá problematiku vzájemných vztahů, zejména pak otázku lidských práv. Na daný směr spolupráce v duchu intenzivnějšího zapojení Číny do mezinárodního prostředí a globálního hospodářství navazuje dokument Budujeme komplexní partnerství s Čínou z roku 1998. Komise v dokumentu stanovila následující cíle60: • • • • •

Zapojit Čínu dále v mezinárodním společenství zdokonalením politického dialogu. Podporovat čínský přechod k otevřené společnosti založené na právním státu a dodržování lidských práv a demokracie. Integrace Číny dále do světové ekonomiky, do světového obchodního systému a podpora procesu ekonomických a sociálních reforem probíhajících v Číně. Lepší využití stávajících evropských finančních zdrojů. Zvyšování EU profil v Číně.

První ročníky summitů v roce 1998 a 1999 potvrzují snahy o širší politická jednání. Ve stejném období proběhlo několik jednání v rozmanitých odvětvích za účelem zlepšení komunikace a vzájemného porozumění. Nově byl program vyjednávání rozšířen i o regionální bezpečnost, neustále trvá spolupráce v hospodářských otázkách a otázkách lidských práv. Komise dále navrhuje do vyjednávání zařadit i další globální problémy jako je např. nedovolené přistěhovalectví, praní špinavých peněz, drogy a hrozba organizovaného zločinu. V dokumentu se plánuje hlubší kooperace v čínském reformním procesu. Ve sdělení je doporučení tvorby pravidelných zpráv Rady a Evropského parlamentu o pokroku v návrzích strategického dokumentu. V souvislosti se světovým obchodem zaznamenala čínská vláda úspěchy v podobě čínsko-evropské a čínsko-americké bilaterální dohody o podmínkách přistoupení Číny do WTO. Na domácí scéně byla v popředí úsilí o restrukturalizaci státních podniků. V oblasti řešení globálních problémů nadále pokračuje spolupráce zejména u kontroly zbrojení a nešíření jaderných zbraní, kontroly raketových technologií, biologických zbraní, protipěchotních min a bezpečnostním vývojem v rámci Asie. Spolupráce pokračuje i v oblasti životního prostředí a klimatických podmínek. Pravidelné vzájemné diskuze se týkají také problémů biologické rozmanitosti a ochrany ozonové vrstvy. 59

EUROPA.EU. Sdružení národů Jihovýchodní Asie. 2011 Dostupné na: < http://www.europarl.europa.eu/ftu/p df/cs/FTU_6.4.12.pdf>. 60 BUILDING A COMPREHENSICE PARTNERSHIP WITH CHINA. Communication from the Commission. 1998.Dostupné na: s4. 21

V novém dokumentu je nastolena i otázka vztahů Číny s Tchaj-wanem, při níž se EU vyslovuje pro podporu diplomatického narovnání vztahů. Dále EU předpokládá i dialog Číny s regionem Indočína. Přístup k Hongkongu a Macau zůstává stejný. EU však vyjádřila znepokojení nad pomalým tempem demokratizace v těchto oblastech. V oblasti lidských práv prosazuje Čína vyšší sebeurčení jednotlivce. Od roku 1998 jsou zaznamenány pozitivní výsledky, pokud jde o účast na mezinárodním dialogu o lidských právech. Jedná se např. o návštěvu komisařky OSN pro lidská práva Mary Robinsové v Číně v roce 1998 a v březnu 2000. Krokem vpřed je i podpis paktu OSN o občanských a politických právech v říjnu 1998. Výsledky pokroku v oblasti lidských práv ukazují, že bohužel došlo k zhoršení v oblasti občanských a politických práv: potlačování politického disidentu, stále svévolné podmínky k zadržení občanů, rozsáhlé použití trestu smrti, represe etnických menšin, včetně Tibetu, omezování náboženských svobod, práva na sdružování a svobody projevu. EU v dokumentu uvádí své znepokojení nad nedodržováním mezinárodních standardů práce. V oblasti hlubšího zapojení Číny do mezinárodního obchodování je jedním z hlavních témat práva duševního vlastnictví, zejména v průmyslu. EU koordinuje tuto situaci jednak prostřednictvím jednání o vstupu Číny do EU a jednak pomocí bilaterálních obchodních a hospodářských konzultací.Komise v dokumentu polemizuje nad otevřením nových cest v dialogu o konkrétních otázkách, jako jsou: průmyslové normy, certifikační postupy, otázky hygieny, trh s cennými papíry, průmyslové záležitosti. Navíc započaly hlubší diskuze o námořní dopravě, podobně i diskuze o dohodě o clech byla v plném proudu. Proběhly také prvotní jednání o dohodě o mírovém využívání jaderné energie mezi EUROATOEM a Čínou. Komise v dokumentu také doporučuje, aby podpora směřující k menším projektům (např. informační kampaně) plynula přímo ze zastoupení Evropské komise v Pekingu. Tento způsob by měl vést k lepšímu a rychlejšímu postupu financování. Komise upozorňuje na nedostatečnou komplementaritu v projektech členských států EU vůči Číně, dodává, že existuje nedostatek prostoru Evropské investiční banky v rámci financování projektů. V obou strategických dokumentech se představitelé vyslovují pro zlepšení vzájemné komunikace a podporu lepšího porozumění. Prostřednictvím dokumentu Budujeme všezahrnující partnerství s Čínou jsou k tomuto cíli vykonány i praktičtější kroky v podobě častějších setkávání na různých úrovních spolupráce mezi Čínskou a Evropskou stranou. Nově se také vyskytly příležitosti pro projednání regionálních otázek, jako je ASEM, vývoj na Korejském poloostrově, vztah k Japonsku, Indii a Pákistánu, Indonésii, Východnímu Timoru, Myanmar/Barma a Twaj-wanu. Hlavním bodem dokumentu je příprava vstupu Číny do WTO. EU v dokumentu zdůrazňuje, že je odhodlána pracovat v partnerství s Čínou, aby proces začlenění proběhl co nejplynuleji. 1.3.1 Hospodářské výsledky v letech 1995-2000 Z jednoho pohledu prožívala Čína v roce 1995 velmi úspěšný rok.61 Ekonomika pokračovala ve svém růstu a podařilo se jí předchozí rychlé tempo dostat pod kontrolu. Obchodní bilance byla přebytková a díky unifikaci měny v roce 1994 a následné devalvaci bylo vytvořeno pozitivní prostřední pro snížení zadlužení země. Meziroční růst HDP je zobrazen v Grafu 8. Oproti předešlému období (1990-1995) došlo k snížení expanze. Růst od roku 1995 mírně klesal. Průměrné roční tempo od roku 1995 do 2000 bylo 8,8 %; v porovnání se silnou 61

ASIAN SURVEY China in 1995. Mounting Problems, Waning Capacity. John Bryan Starr.University of California Press. 1996. Dostupné na:. 22

expanzí v letech 1990-1995 hovoříme o expanzi mírné. K tomuto poklesu HDP nepomohly ani vládní fiskální stimuly v letech 1998-2000. Graf 8: Meziroční růst HDP v Číně v letech 1995-2000 (%) 12 10 8 6 4 2 0 1995

1996

1997

1998

1999

2000

Pramen: WORLD BANK. World Development Indicators & Global Development Finance 2012,Dostupné na:,vlastní úprava

Problémem je od roku 1993 dvouciferná inflace.62 Na Grafu 9 vidíme její následný vývoj od roku 1995 do 2000. Graf 9: Inflace (na základě CPI) v Číně v letech 1995-2000 (%) 20 15 10 5 0 1995

1996

1997

1998

1999

2000

-5 Pramen: WORLD BANK. World Development Indicators & Global Development Finance 2012, Dostupné na:,vlastní úprava

Míra inflace se postupně snížila od roku 1994 až na hodnotu 16,9 % (v roce 1995).63,64 Tyto údaje se blížily k cíli 8-9 % růstu a 15% inflace, který na lidovém sjezdu strany vyhlásil

62

Viz. Graf 3 CHINA PROFILE. COM Timeline: Chronology of Key Events. 2012. Dostupné na:. 64 Velikost inflace v roce 1994 byla 24,24% dle World Bank. 23 63

Premiér Li Peng.65 Z grafu můžeme vyčíst, že v roce 1998 a 1999 probíhala v zemi naopak deflace. Dle Cihelkové66 byl příčinou očekávaný vstup do WTO a s ním spojená nadměrná výroba ve státních podnicích. Deflace v Číně podkopávala ekonomický růst, snižovala podnikové zisky, měla negativní vliv na nezaměstnanost a upozornila na nedostatky v bankovní soustavě. Před reformním rokem byla nezaměstnanost v Číně v podstatě neznámým faktorem. Pracovní síla byla alokována státem. Vyskytovala se pouze nezaměstnanost mladých absolventů, kteří čekali na státní zařazení do pracovního procesu. V důsledku této politiky plné zaměstnanosti, vznikla vysoká skrytá nezaměstnanost. Po restrukturalizaci pracovního trhu na konci 80. let (vedoucí k administrativnímu uzavírání nebo bankrotů podniků), v rámci které se podniky zbavily méně kvalifikovaných a zejména nadbytečných zaměstnanců se očekávalo, že se skrytá nezaměstnanost promítne do nárůstu tzv. otevřené nezaměstnanosti. Oficiální míra nezaměstnanosti však naopak na začátku reformního období klesla a následně se udržela na velmi nízké úrovni, ani v polovině 90. let nepřekročila 3% hranici,67 kdy počet bankrotů a uzavření podniků výrazně narostl. Průběh míry nezaměstnanosti od roku 1995 zachycuje Graf 10. Graf 10: Míra nezaměstnanosti v Číně letech 1995-2000 (%)

3,2 3 2,8 2,6 2,4 1995

1996

1997

1998

1999

2000

Pramen: CHINA LABOUR STATISTICAL YEARBOOK, převzato GU, 200368, vlastní úprava.

Naopak Evropská unie prožívala po roce 1996 zrychlení hospodářského růstu. Dočasný pokles výkonnosti a mírné zpomalení v roce 1998 v důsledku asijské a ruské hospodářské krize vystřídalo poměrně významné oživení od druhé poloviny roku 1999. Viz. Graf 11.

65

ASIAN SURVEY China in 1995. Mounting Problems, Waning Capacity. John Bryan Starr.University of California Press. 1996. Dostupné na:. 66 KUNEŠOVÁ H., CIHELKOVÁ, E., a kol. Světová ekonomika. Nové jevy a perspektivy. s.271. 67 V této souvislosti je nutné si uvědomit, že skutečná míra nezaměstnanosti v Číně je vyšší než uváděna Čínským statistickým úřadem.To je způsobeno rozdíly ve statistickém měření nezaměstnanosti v Číně a v západním světe (viz. Immamura, s. 45-46) 68 GU, E. Labour Market Insecurities in China; International Labour Office.2003, Dostupné na:< http://www.ilo.org/gimi/gess/RessShowRessource.do?ressourceId=8722>. s. 7-10. 24

Graf 11: Meziroční růst HDP v EU v letech 1995-1999 (%)

5 4 3 2 1 0 1995

1996

1997

1998

1999

2000

Pramen: WORLD BANK. World Development Indicators & Global Development Finance 2012, Dostupné na:,vlastní úprava

Zlepšení ekonomické situace vedlo k poklesu míry nezaměstnanosti. Problémem však zůstává nízká zaměstnanost žen a starších pracovníků. Sektor služeb, který vytváří nejvíce pracovních míst je stále nedostatečně rozvinutý. I v současnosti je pracovní potenciál zemí EU stále nedostatečně využit, což má vliv na slabý ekonomický výkon. Míru nezaměstnanosti v letech 1995-2000 zachycuje Graf 12. Průměrná nezaměstnanost za toto období byla 10 %. Graf 12: Míra nezaměstnanosti v EU v letech 1995-2000 (%)

11 10,5 10 9,5 9 8,5 8 1995

1996

1997

1998

1999

2000


Inflace zůstala také nízká. Po roce 1995 výrazněji klesla. Nejnižší hodnota byla naměřená v roce 1999.

25

Graf 13: Inflace (na základě CPI) v EU v letech 1995-2000 (%)

5 4 3 2 1 0 1995

1996

1997

1998

1999

2000


Na jaře 2000 přijala Evropská rada tzv. Lisabonskou smlouvu, která byla rozvržena na celé desetiletí. Představuje plán pro komplexní hospodářskou, sociální a ekonomickou obnovu EU. Navrhnutá opatření mají vytvořit prostor pro plné využití potenciálu Unie, pro nepřerušený růst, který nebude ohrožován inflací. Uvedené cíle směřují k zlepšení konkurenceschopnosti a k zajištění podmínek pro firmy, které povedou k tvorbě nových pracovních míst. Mají zajistit sociálně soudržnou společnost a posílené investic do životního prostředí a udržitelný rozvoj.

1.4. Vývoj vzájemné ekonomické spolupráce v letech 2000-2005 Vývoj od roku 1998 poukazuje na nutnost doladění politiky EU vůči Číně. Navrhnuté dlouhodobé cíle v rámci ustanoveného komplexního partnerství zůstávají v platnosti, nicméně je zapotřebí redefinovat určité problémové oblasti vzájemných vztahů ve střednědobém a krátkodobém horizontu. Na poli mezinárodních vztahů došlo k významnému posunu v politice EU. Byla ratifikována Amsterdamská smlouva a podepsána smlouva z Nice a přijata Charta základních práv a svobod. Čína se stala sedmým největším obchodníkem světa, druhým největším příjemcem přímých zahraničních investic a hraje významnou světovou roli v odvětvích, jako jsou: telekomunikace, informační technologie a energie.69 Na druhou stranu pokračující reformy měly stále větší vliv na čínskou společnost. Liberalizace s sebou, jak už bylo zmíněno výše, přinesla i korupci a rostoucí rozdíly v regionálním rozvoji a v příjmech obyvatel a ohrožení vývoje sociálního systému.70 Bylo také nutné zdůraznit posílení politického dialogu, zejména pak otevření diskuze o nelegální migraci a obchodování s lidmi. Dialog ohledně lidských práv stále brzdí vzájemné vztahy. Opatrnost ze strany EU byla patrná také z důvodu nejistoty politického vývoje Číny, zejména trvalé napětí v otázce Tchaj-wanu a s blížícím se 16. sjezdem čínské komunistické strany v roce 2002.71 Všechny výše uvedené skutečnosti poukazovaly na rozsah a potřebu dalšího posílení vzájemné 69

EU STRATEGY TOWARDS CHINA: Implementation of the 1998 Communication and Future Steps for more Effective EU policy,.2000.Dostupné na: .s.6. 70 Viz. kap. 1.7. 71 EU STRATEGY TOWARDS CHINA: Implementation of the 1998 Communication and Future Steps for more Effective EU policy.2000.Dostupné na: s.6-7. 26

spolupráce. V roce 2001 vypracovala Komise sdělení: Strategie EU směrem k Číně. V dokumentu zůstávají i nadále v platnosti cíle vymezené v předchozím dokumentu (Budujeme všezahrnující…). Komise však nově zdůrazňuje zlepšení dosavadních nástrojů k jejich dosažení. Nové sdělení poskytuje studii, ve které uvádí konkrétní krátkodobé a střednědobé akční body pro politiku EU: k řešení vytyčených cílů byly navrhnuty následující akční body:72 1) Udržení stálé účasti Číny v mezinárodním prostředí Nově bylo navrženo půlroční setkávání v oblastech, jako jsou: nešíření jaderných zbraní, vývozu konvenčních zbraní, odzbrojení, otázka asijské záležitosti a diskuze kolem OSN. Oproti předchozímu dokumentu se počítalo i se zahrnutím otázek týkajících se problematiky OSN do pravidelných půlročních setkávání politiků EU a Číny. Mezi tradiční oblasti zájmu pak i nadále zůstali: Korejský poloostrov, Barma /Myanmar, Jihočínské moře, Tchaj-wan a administrativní oblasti Macao a Hongkong.73 2) Podpora Čínského přechodu k otevřené společnosti Životní podmínky Číňanů se za posledních dvacet let výrazně zlepšily, ekonomická reforma a liberalizace zavedly v zemi vyšší míru svobody a sebeurčení pro jednotlivce v ekonomické i sociální oblasti. EU považuje v dokumentu za nutné zlepšit dialog o lidských právech, hodnotit výsledky jednání průběžně, včetně zajištění spolupráce a záruk pro ty, kteří jsou stíhaní pro trestní čin. V otázce trestu smrti byla vynaložena snaha o jeho snížení. Další kroky v této oblasti vedou k zajištění respektování základních práv vězňů, svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání všech obyvatel. Stále ještě nebyly plně dodrženy zásady a svobody projevu a shromažďování. Po úspěšné ratifikaci Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (ICESC)74 se EU vyjádřila, že se i nadále bude snažit pomoci při dodržování pravidel paktu a podporovat Čínu k podepsání i druhé úmluvy týkající se občanských a politických svobod. Vše za předpokladu dodržování základních norem práce stanovených v příslušné Úmluvě mezinárodní organizace práce. 3) Hlubší integrace Číny do světové ekonomiky Komise v dokumentu pokračuje v důrazu na zajištění správného provádění závazků WTO ze strany Číny. Důležitá je podpora aktivity EU, obchodní komory v Číně a EU a čínské podniky ve své iniciativě „EU-Čína Business Dialogue“. Nadále bude EU podporovat čínský proces hospodářských a sociálních reforem, zejména se pak zaměří na sociální zabezpečení, oblast vzdělání a lidských zdrojů. EU se stále vyslovuje pro větší dialog v odvětví: informační společnost, životní prostředí, věda a technika, podniková politika, výrobní standardy a certifikace, celní a námořní doprava, trh cenných papírů a politika hospodářské soutěže. 4) Lepší využití stávajících evropských zdrojů EU se vyjádřila, že podíl evropských investic v Číně je nedostačující. V souvislosti s 10. pětiletým plánem (2001-2005), do kterého byly zařazeny cíle: udržitelný rozvoj, oblast ochrany životního prostředí (součástí je i navýšení výdajů na ochranu životního prostředí),75 vidí EU možnost dodat čínské straně využitelné know-how v oblasti životního prostředí

72

Tamtéž, s.7-20. Tamtéž s .8-11. 74 V této úmluvě zůstává problémem založení odborů, v demokratizaci na regionální úrovni došlo k mírnému pokroku v souvislosti s přímými volbami ve vesnických oblastech. 75 CHINA.ORG.CN. The 10th Five-Year Plan (2001-2005) . Dostupné na: < http://www.china.org.cn/english/MATERIAL/157629.htm>. 27 73

a v oblasti technologií. Na základě nově vytvořeného strategického dokumentu se činnost musí obracet na priority:76 • • •

podpora ekonomických a společenských reforem s cílem nastolit v Číně vyšší vnímání regionální a sociální soudržnosti; snížení chudoby a podpory genderové rovnosti podpora udržitelného rozvoje podpora veřejní správy a prosazování právního státu.

5) Zviditelnění EU profilu v Číně Zvyšování povědomí EU pro čínskou společnost zůstává stále hlavní výzvou obou partnerů. S rostoucím rozšiřováním evropských hranic a většímu otevření se světu ze strany Číny bude čím dál více zapotřebí rozšířit také tok informací o obou partnerech. Po předložení Strategie EU směrem k Číně prošla jak EU, tak i Čína výraznými změnami. Euro již bylo plně stanoveno, došlo k rozšíření a prohloubení vnitřních reforem, zejména v oblasti justice a vnitřních věcí, které mají významný domácí i mezinárodní dopad. Dne 20. 6. 2003 se sešli evropští představitelé EU, aby představili novou bezpečností strategii pro EU „Bezpečná Evropa v lepším světě“, na zasedání deklarovali, že Čína je jedním z hlavních strategických partnerů.77 Čína vstoupila do další a náročnější fáze svých ekonomických a sociálních reforem. Dne 13. 10. 2003 by vydán dokument: Vyspělé partnerství: společné zájmy a úkoly ve vztazích mezi EU a Čínou, jako základní dokument přístupu vzájemných vztahů EU k Číně pro toto období. S nástupem nové generace čínských vůdců, toto EU vnímala jako záruku pokračování reforem. Čínskou zahraniční politiku viděla více aktivní, i když primárním cílem stále zůstávalo zabezpečení čínského ekonomického rozvoje.78 EU ve strategii opět uvádí pět prioritních oblastí.79 V otázce společné odpovědnosti v podpoře globálního řízení udává, že současná ekonomika a její negativní trendy v protekcionismu a regionalismu jsou potencionálním ohrožením pro světový obchod. V této souvislosti má EU i Čína stále vetší zájem o strategické partnerství pro ochranu a podporu udržitelného rozvoje, míru a stabilitu. Růst v obchodních vztazích byl výrazný, přesáhl 115 mld. USD za rok 2002, Čína se tedy stala třetím největším obchodním partnerem, i když se značným přebytkem. Evropské firmy navíc stále více zvyšují své investiční aktivity v Číně.80 Druhým bodem je podpora čínského přechodu k otevřené společnosti založené na právním státu a dodržování lidských práv. Komise zhodnotila pozitivní pokrok, ale také upozornila na mezery vůči mezinárodně uznávaným standardům, jako je trest smrti, administrativní zadržování osob či dokonce mučení. Následujícím bodem byla podpora většího otevření se a integrace Číny do světové ekonomiky. Navzdory pokroku ve vnitřní politice, EU upozornila na složitý přístup na trh a prosazování práv duševního vlastnictví. S přístupem země do WTO, vytvořila Komise pravidelné sledování dodržování závazků ze strany Číny. Jednotlivá kolektivní vyjednávání posílila zejména v oblasti informační společnosti, politiky životního prostředí, otázky průmyslových výrobků, výzkumu a podpory rozvoje lidských zdrojů. Čtvrtým bodem k jednání byl program-vzájemně prospěšné partnerství. Čína je součástí mnoha organizací asijského regionu (Informační a komunikační technologie Asie program, Asie-Invest, Asia76

EU STRATEGY TOWARDS CHINA: Implementation of the 1998 Communication and Future Steps for more Effective EU policy.2000.Dostupné na: s1213. 77 THE EUROPEAN SECURITY STRATEGY. An Evolutionary History. 2005. Dostupné na<: http://books.sip ri.org/files/PP/SIPRIPP10.pdf.>. s. 1 78 COMMSSION POLICY PAPER FOR TRANSMISSION TO THE COUNCIL AND THE EUROPEAN PARLIAMENT A Maturing Partnership. Shared Interests and Challenges in EU-China relations.2003 Dostupné na: .S 6-8. 79 Tamtéž s.5-26. 80 Tamtéž, s. 16. 28

Link, atd.), které úspěšně spolupracují s EU. Komise vzhledem k zpoždění sepsání národního orientačního programu na období 2002-2004 navrhla dokončení v polovině roku 2003. Posledním bodem bylo opět zvýšení profilu EU v Číně prostřednictvím zvyšování povědomí i čínských obyvatel. 1.4.1 Hospodářské výsledky v letech 2000-2005 Nyní se podíváme na vývoj HDP Číny v období let 2000-2005. Od roku 2000 do 2005 rostla čínská ekonomika v průměru 9,5 % (viz. Graf 14). Graf 14: Meziroční růst HDP v Číně v letech 2000-2005 (%) 12 10 8 6 4 2 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005


Největší růst byl zaznamenán v roce 2005, podobně jako v předcházejících letech byl veden investicemi a exporty. Vliv měla i rostoucí produktivita práce a kapitálu, včetně nárůstu produktivity státem vlastněných podniků, jejichž reforma se začala projevovat v této dekádě. Ve sledovaném období byl evidován i další nárůst městské i venkovské nezaměstnanosti. Vývoj nezaměstnanosti v městských částech v letech 2000 až 2005 ukazuje následující graf: Graf 15: Míra nezaměstnanosti v městských částech Číny v letech 2000-2005 (%) 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

Pramen: CHINA STATISTICAL YEARBOOK. Employment and Wages. 2010. Dostupné na:< http://www.stats.gov.cn/tjsj/ndsj/2010/indexeh.htm> vlastní úprava 29

Vývoj inflace ve sledovaném období popisuje Graf 16: Graf 16: Inflace (na základě CPI) v Číně v letech 2000-2005 (%)

5 4 3 2 1 0 -1

2000

2001

2002

2003

2004

2005

-2


Z grafu můžeme odvodit, že ve vývoji inflace docházelo k výkyvům, v roce 2002 bylo zaznamenáno snížení cenové hladiny - deflace zvýšila o dva roky později cenovou hladinu na hodnotu 3,9 %. I přesto, že se EU řadí mezi bohaté regiony, její hospodářský růst za posledních deset let se v mezinárodním meřítku považuje za slabý. Pokud sílu růstu vyjádříme v HDP na obyvatele, je EU-27 sice mnohem bohatší, než je průměr G-20, zůstává však na mnohem nižší pozici, než mnohé země OECD, které nejsou členy EU, nebo OECD jako celek.81 Ekonomický růst se od roku 2000 nachází pod úrovní všech rozvinutých zemí s výjimkou Japonska a jednoznačně zaostává za většinou nově se rozvíjejících se ekonomik. To ukazuje na skutečnost, že se rozdíl mezi EU a jinými rozvinutými zeměmi prohlubuje. Příčinu zaostávání nelze vysvětlit doháněním, slabý růst EU je z důvodu strukturálních nedostatků. Hlavní hybnou silou EU byla od roku 2001 produktivita práce. Ovšem začalo se projevovat zpomalení produktivity zejména u mladých lidí a mužů v nejproduktivnějším věku. Významné a neočekávané příjmy přinesla hospodářská expanze v letech 2003-2007. Tato expanze vedla k tomu, že se řada členských států EU odchýlila od obezřetné fiskální politiky. Míra růstu primárních výdajů ve dvanácti členských zemích EU přesahovala průměrnou míru hospodářského růstu, přičemž leckdy šlo o přesah velmi vysoký. Tato skutečnost se velmi negativně projevila po propuknutí krize, kdy se ukázalo, že v mnoha případech nabízely země jen malý či dokonce žádný fiskální prostor pro reakci na hospodářskou recesi. Ve vymezeném období se v některých členských státech objevil nárůst vnitřní nerovnováhy, což se projevilo v odlišném vývoji na běžných účtech a také v rozdílech v konkurenceschopnosti. Některé státy zaznamenaly znepokojující snížení podílu na vývozních trzích. K vnější nerovnováze přispělo i nastavení mezd, které neadekvátně reagovalo na vývoj produktivity, nadměrný růst úvěrů v soukromém sektoru, bubliny na trhu nemovitostí a také slabiny v domácí poptávce.82 81

EVROPSKÁ KOMISE. Makroekonomická zprávva. Roční analýzy růstu, příloha 2. KOM(2011) 11 v konečném znění Dostupné na: < http://ec.europa.eu/europe2020/pdf/2_cs_annexe_part1.pdf >. 82 Tamtéž. 30

Pokud odhlédneme od ukazatelů výkonnosti, zaznamenáme také některé pozitivní aspekty z hlediska životní úrovně. EU vykazuje relativně nízkou míru v nerovnosti v příjmech, obyvatelé se v průměru dožívají vyšších let a v neposlední řadě má EU relativně vysokou výkonnost v oblasti životního prostředí. Následující Graf 17 zachycuje meziroční růst HDP v EU v letech 2000-2005. Po propadu po roce 2000 docházelo v roce 2002 zlepšení růstu HDP. Graf 17: Meziroční růst HDP v EU v letech 2000-2005 (%)

5 4 3 2 1 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

Pramen: WORLD BANK. World Development Indicators & Global Development Finance 2012, Dostupné na:,vlastní úprava Graf 18: Míra nezaměstnanosti v EU letech 2000-2005 (%)

9,2 9 8,8 8,6 8,4 8,2 2000

2001

2002

2003

2004

2005


Při pozorování vývoje nezaměstnanosti vidíme, že její míra dosáhla v roce 2001 hodnoty 8, 5%, což ukazuje výrazné zlepšení například ve srovnání s rokem 1996, kdy se hodnota nezaměstnanosti pohybovala na 10, 7%.

31

Graf 19: Inflace (na základě CPI) v EU v letech 2000-2005 (%)

3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

Pramen: WORLD BANK. World Development Indicators & Global Development Finance 2012, Dostupné na:< http://databank.worldbank.org/ddp/editReport?REQUEST_SOURCE=search&CNO=2&country=CHN&series= &period=>,vlastní úprava

Míru inflace zobrazuje Graf 19. Od nejvyšší hodnoty v období, tedy v roce 2000 (3,1) se inflace dostala v roce 2005 na hodnotu 2, 5%.

1.5 Vývoj vzájemné ekonomické spolupráce v letech 2005-2011 V roce 2006 byl sepsán nový významný dokument v oblasti vzájemných vztahů obou partnerů: EU-Čína užší partnerství, rostoucí odpovědnost. Na začátku textu bylo připomenuto uzavření strategického partnerství v roce 2003, které sebou přineslo větší zodpovědnost a na druhou stranu již více realistické vztahy. Po předešlém upozorňování ze strany EU na otevření trhů Číny a její větší liberalizace se v novém dokumentu EU vyslovuje, že reakcí na obrovskou čínskou konkurenci není uzavření evropských trhů, nýbrž jejich otevření a zajištění podmínek korektní konkurence. V příštím desetiletí bude hlavním úkolem obchodní politiky EU přizpůsobit se konkurenčním výzvám a vytvoření spravedlivého vyrovnání se s Čínou. Tato rozhodující výzva je zkouškou partnerství a podrobněji pak sepsána v dokumentu o obchodní politice Hospodářská soutěž a partnerství. Pokračující hospodářský růst Číny sebou přinesl i nejistoty a potencionální hrozby, zejména v oblasti domácí politiky, které však stále více dopadaly i na zahraničí. V novém dokumentu se nezvykle tyto problémy popisují. Jedná se o nerovnosti v bohatství, v sociální a regionální oblasti a v oblasti rovného postavení žen a mužů v Číně. Systém zdravotní péče a vzdělávání nedostačuje demografické situaci, země se musí vyrovnávat s problémy spojenými s rychle stárnoucím obyvatelstvem. Nově se také hovoří o začlenění otázek, jako je zdraví a bezpečnost při práci, normy důstojné práce a plnění závazků souvisejících se stárnoucím obyvatelstvem. V důsledku čínského rozmachu roste i závislost na energii a nerostných surovin. Oba partneři musí usilovat o zprůhlednění a spolehlivost energetických zdrojů s cílem zajistit bezpečnější prostředí v rozvojových zemích, včetně Afriky. Mělo by dojít ke snížení poptávky po energii, snížení energetické zátěže prostřednictvím využívání obnovitelných energií: větrné energie, biomasy, biopaliv a techniky spalování uhlí s téměř

32

nulovými emisemi. I v této oblasti se plánovalo posílení bilaterální spolupráce, vyžadovalo se dodržování závazků vyplývajících z Konvence o změně klimatu a Kjótského protokolu.83,84 Čínská regionální a mezinárodní politika se odklání od politiky „nevměšování se“ a zvyšuje své diplomatické styky, stále více si uvědomuje svou pozici a mezinárodní odpovědnost, která odpovídá jejímu hospodářskému významu a úloze stálého člena v Radě bezpečnosti OSN. Ve své vnitřní politice prosazuje mír v sousedních zemích, kde si uvědomuje jeho hodnotu také v oblasti hospodářského růstu. Svojí angažovaností sleduje zajištění potřebných nedostačujících nerostných zdrojů. Opět byla zdůrazněna potřeba dodržování základních práv a svobod, ochrana menšin, mír a stabilita, garance právního státu, podpora vnitřní politiky a hospodářských reforem, posílení vzájemných vztahů. Tyto vztahy se opíraly o právní základ ukotvený v Dohodě o obchodu z roku 1985. Tato dohoda už neodpovídá rozsahu vzájemné spolupráce, představitelé se na 9. summitu rozhodli vyjednávat o nové rozšířené dohodě o partnerství a spolupráci. V otázce lidských práv byla situace stále stejná, tedy s minimálními pokroky. Dvakrát ročně probíhají dialogy o lidských právech, avšak nejsou plněna vložená očekávání. Nově je kladen důraz na výsledky pracovních podskupin. Ve vzájemném obchodě je snahou EU snížit obchodní deficit, do popředí jednání se dostává i požadavek silnějšího makroekonomického dialogu. Evropa by se měla více zaměřit na výrobu zboží vysoké hodnoty a vysoké technické úrovně. Mezi další prioritu je zařazena lepší ochrana duševních práv v Číně. Migrace je stálým bodem k řešení. Noví migranti sebou přináší kulturní obohacení, cenné know-how a zkušenosti, pokud však migrace není dostatečně kontrolována, existuje tu nebezpečí. Negativní dopady však Komise ve svém strategickém dokumentu nezmiňuje. Pokrok a úspěch byl zaznamenán v oblasti vzdělávání. V roce 2005 studovalo v EU cca 170 000 čínských studentů. Komise vyzývá k pokračování projektů podobných, jako je např. Evropská právní akademie. Komise plánuje podpořit specifický program zaměřený na odborné vzdělávání učitelů čínského jazyka, dále by mělo vzniknout několik univerzit s prestižními katedrami čínských studií.85 Dalším bodem je otázka Tchaj-wanu. EU by měla zohledňovat následující zásady: • přísné odmítnutí jakýchkoliv opatření, která by mohla vyvolat jednostrannou změnu status quo • přísné odmítání použití síly • podpora pragmatických řešení a opatření vytvářejících důvěru • podpora dialogu mezi všemi stranami • pokračování v silných hospodářských a obchodních vazbách s Tchaj-wanem. V reakci na nárůst prodeje zbraní považuje EU za nutné přimět Čínu k větší transparentnosti, ve spojení s touto problematikou vyžaduje dále v otázce zrušení embarga na export zbraní ujištění, že uvolnění obchodu nepovede k negativnímu nárůstu obchodu se zbraněmi.

83

Kjótský protokol je protokol je úmluva OSN o klimatických změnách k Průmyslové země se v něm zavázaly snížit emise skleníkových plynů o 5,2 %. 84 SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. EU-Čína: užší partnerství, rostoucí odpovědnost.2006 Dostupné na: .s.5. 85 Tamtéž. s. 9. 33

1.5.1 Hospodářské výsledky v letech 2005-2011 V uplynulých deseti letech Čína v celkovém objemu HDP předběhla několik vyspělých ekonomik (Kanada, Itálie, Francie, Velká Británie a SRN). V roce 2010 zaujala pomyslné 2. místo a předběhla Japonsko. Dle prognózy holdingu Goldman Sachs86 by měla čínská ekonomika přesáhnout velikost americké ekonomiky v roce 2027, dle dalších prognóz87 předstihne Čína USA kolem roku 2020, pokud však udrží současné tempo růstu. Podle portálu Ekonom pak dokonce již v roce 2017.88 Jedním z předpokladů dle Martina Jacquese je, že se Čína stane globálním hegemonem. Dle profesora Van Den Bulcke Čína překoná USA a stane se nejdůležitějším světovým investorem v roce 2022.89 Na druhou stranu je v tomto případě potřeba připomenout hodnocení prostřednictvím indexu lidského rozvoje HDI, který od roku 1990 zpracovává Rozvojový program OSN (UNDP). Index ukazuje kombinaci údajů o zdraví, vzdělání a příjmu. Naměřené čínské HDI mělo hodnotu v roce 2011 0,68, což řadí zemi na 101 ze 187 započítaných zemí. V porovnání s vyspělými zeměmi je tato hodnota velmi nízká.90 Některé oblasti země, zejména centrální a západní provincie dosud adekvátně nepocítily hospodářský rozvoj. Zatímco HDP/osobu v pobřežních provincií porovnáváme s vyspělými zeměmi EU, u chudších provincií odhalíme, že HDP na osobu je zde na úrovni rozvojových zemí. Graf 20: Meziroční růst HDP v Číně v letech 2005-2011 (%) 16 14 12 10 8 6 4 2 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011


V národním orientačním programu 2011-2013 vydaném EU v rámci další spolupráce s Čínou, EU zohledňuje tuto duální roli Číny: na jedné straně rozvojová země, v případě tradičních ukazatelů, na druhé straně hlavní hráč na světové scéně, co se týče jeho obchodní váhy, 86

CHINA.ORG.CN. Even optimists underestimated China's growth. 2011.Dostupné na: < http://www.china.org .cn/opinion/2011-01/30/content_21843443.htm>. 87 BUSSINESSINFO.CZ. Souhrnná teritoriální informace Čína. 2012 Dostupné na:< http://www.businessinfo.cz/ cs/zahranicni-obchod-eu/teritorialni-informace-zeme/cina.html>.s.23. 88 EKONOM. IHNED.CZ.Čína nebude vládnout světu.2012 Dostupné na:< http://ekonom.ihned.cz/c1-56061540cina-nebude-vladnout-svetu>. 89 EUROPEAN PARLIAMENT. EU-China Trade Relations.,2011 Dostupné na:. 90 Japonsko zaujímá 12. místo a USA dokonce místo 4. 34

přímých zahraničních investic, spotřeby přírodních zdrojů a příspěvku na globální změně klimatu.91 Za poslední desetiletí se v Číně vytvořilo stabilní ekonomické prostředí. Od roku 1980 je roční hrubý růst 9%, čínský podíl na světovém HDP dosáhl desetinásobku a nyní činí 5 % světového HDP.92 Připomeňme, čínský růst přispěl i k razantnímu poklesu chudoby a poskytl prostor pro vytvoření široké střední vrstvy. Na Grafu 20 vidíme meziroční růst HDP v Číně v letech 2005-2011. Meziroční růstová míra se pohybuje ve sledovaném období od 11,3 % v roce 2005 do 9,2 % v roce 2011. HDP se až do roku 2007 zvyšoval rychlejšími tempy. Následná ekonomická krize je příčinou toho, proč růst zpomalil na 9,1 % v roce 2009, což můžeme definovat jako stále dobrý výsledek s porovnáním s jinými ekonomikami. Zpomalení spojené s globální finanční a hospodářskou krizí bylo povzbuzeno pomocí fiskální a měnové politiky, které posílily domácí poptávku.93 V roce 2010 se opět dostalo na hranici dvouciferné hodnoty a dosáhlo 10,4 %. V roce 2011 rostla čínská ekonomika na 9,2 %, hodnota sice byla pod 10 %, šéf NBS Ma Jiantang však zhodnotil tento růst jako dobrý start pro 12. pětiletý plán (2011-2015).94 Upozornil také na to, že v roce 2012 bude země čelit složité situaci v souvislosti s ekonomikou členských států EU. I nadále je růst ekonomiky EU pomalý, globální finanční trh zažívá turbulence a je možný nástup většího protekcionismu. Výzkumník čínské akademie věd Zhang Xiaojing dodal, že zpomalení bude v důsledku makroekonomické kontroly a stagnující vnější poptávky. Existuje i řada domácích rizik, jako je růst cen a nedostatek financí pro malé a střední podniky, jakož i strukturální změny, které mají zvýšit úsporu energie a snížení emisí. Graf 21: Podíl ekonomických sektorů na tvorbě HDP (%) 60 50 40 Zemědělství 30

Průmysl

20

Slžby

10 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011


91

MID-TERM REVIEW NATIONAL INDICATIVE PROGRAMME 2011-2013.2010. Dostupné na: . 92 SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. EU-Čína: užší partnerství, rostoucí odpovědnost.2006 Dostupné na: ..s2. 93OECD.Economic survey of China 2010 .2010 Dostupné na: . 94 CHINADAILY.COM. China´s 2011 GDP growth slows to 9,2% Dostupné na:< http://www.chinadaily.com.cn/business/2012-01/17/content_14460323.htm>. 35

Čínská ekonomika se obává přehřátí své ekonomiky, což by mohlo vést k neschopnosti splácet úvěry, kolapsu bank, bankrotů privátních podniků, rostoucí nezaměstnanosti, proto se snaží brzdit tempo růstu HDP a udržovat jej v jednociferném rozměru.95 Pro lepší přehled je o něco zajímavější, jak se na tvorbě HDP podílí jednotlivé sektory. V 11. čínském pětiletém plánu (2006-2010) se zájem odklání od rozvoje průmyslového sektoru k sektoru služeb. Na Grafu 21 ovšem vidíme, že sekundární sektor hraje stále nejvýznamnější roli. Naopak sektor zemědělství postupně oslabuje. Sektoru služeb se drží okolo hranice 40 %. Je možné, že dojde k zvýšení jeho podílu na základě 11. čínského plánu. Graf 22: Inflace (na základě CPI) v Číně v letech 2005-2011 (%)

8 6 4 2 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

-2 Pramen: WORLD BANK. World Development Indicators & Global Development Finance 2012, Dostupné na:,vlastní úprava

Z Grafu 22 můžeme konstatovat, že ve vývoji inflace docházelo k pokračujícímu trendu výkyvů. Tyto fluktuace vypovídají o tom, že čínská monetární politika nebyla vždy úspěšná v udržování nízké a stabilní inflace. Na inflaci v Číně měly mimo jiné vliv vzrůstající přebytky platební bilance, potažmo vliv fixního měnového kursu k dolaru.

95AMSP.CZ.

Karel Havlíček: Čínský trh je největší obchodní příležitostí, 2007. Dostupné na: . 36

Graf 23: Míra nezaměstnanosti v Číně letech 2005-2011 (%)

4,4 4,3 4,2 4,1 4 3,9 3,8 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011


Graf 23 ukazuje na vývoj nezaměstnanosti v Číně. V roce 2009 můžeme zaznamenat prudší nárůst z důvodu celosvětové finanční krize. Údaje pro rok 2008, 2010, 2011 nebyly uvedeny. Nedávná hospodářská krize, způsobila také pokles HDP EU a zdůraznila její strukturální problémy. Stalo se tomu i přes to, že většina z členských zemí přijala určitá opatření k zmírnění dopadů krize. Ani jedna země se nevyhnula poklesu domácí poptávky i exportní aktivity96 a s tím spojeným propadem HDP.97 Pokles výkonnosti měl jiné hodnoty v jednotlivých ekonomikách zemí EU. Některé země (např. Polsko) byly zasaženy méně, zatímco jiné zaznamenaly vysoké ztráty (pobaltské země, Irsko, Slovinsko, severní země, Německo, Velká Británie, Italie aj.).98 Státy Lotyšsko, Maďarsko a Rumunsko se dokonce musely obrátit pro pomoc k mezinárodním finančním institucím. Začaly se také objevovat strukturální nedostatky z doby před krizí, které nebyly dostatečně vyřešeny. Výrazný pokles výstupu v letech 2008 a 2009 vrátil HDP na úroveň roku 2006. Krize způsobila i prudký nárůst nezaměstnanosti. V roce 2008 představovali v EU 27 nezaměstnaní 7 % celkové pracovní síly. O dva roky později se jejich počet zvýšil téměř na hodnotu 10 %. Vysoká míra nezaměstnanosti je zejména v Estonsku, Irsku, Řecku, na Slovensku, v Lotyšsku, Litvě, Španělsku, v menší míře ve Švédsku.99 Problém je o to závažnější, jelikož se zvýšila dlouhodobá nezaměstnanost (počet osob nezaměstnaných déle jak rok), která zdůrazňuje riziko trvalého vyloučení nezaměstnaných z trhu práce. Vysokou míru nezaměstnanosti můžeme hledat zejména u méně kvalifikovaných pozic, migrantů a mezi mladými lidmi. Vedle nezaměstnanosti došlo také k poklesu míry investic. Dramatický dopad měla krize na veřejné finance. Během krátké doby došlo k prudkému snížení veřejného dluhu k HDP. Hrubý veřejný dluh v EU se vyšplhal na 79 % HDP, tedy na hodnotu přibližně o 20 procent

96

V důsledku poklesu zahraniční poptávky. Čína se naopak po krizi rychleji navrací k růstové dynamice a tím více vzrůstá její konkurenceschopnost. 98 Česká ekonomika vzhledem ke své finační stabilitě nebyla ovlivněna ana tak vývojem finančního sektoru jako spíše vývojem reálné ekonomiky.Na výovj českého HDP negativně působil ekonomický propad v zemích EU, zejména pak Německa. 99 Je však nutné vzít v úvahu, že u některých zemích byla vysoka nezaměstnanost i v předkrizovém období (Maďarsko, Slovenkso,Francie, Portugalsko, Řecko aj.) 37 97

bodů vyšší než v roce 2007.100 Předpokládá se, že zachování současné politiky bude tento trend pokračovat. Graf 24: Meziroční růst HDP v EU v letech 2005-2011 (%)

4 2 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

-2 -4 -6 Pramen: WORLD BANK. World Development Indicators & Global Development Finance 2012, Dostupné na:,vlastní úprava Graf 25: Míra nezaměstnanosti v EU letech 2005-2010 (%)

12 10 8 6 4 2 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010


100

EVROPSKÁ KOMISE. Makroekonomická zpráva. Roční analýzy růstu, příloha 2. KOM (2011) 11 v konečném znění. Dostupné na: < http://ec.europa.eu/europe2020/pdf/2_cs_annexe_part1.pdf >. 38

Graf 26: Inflace (na základě CPI) v EU v letech 2005-2011

5 4 3 2 1 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011


Do roku 2008 vykazovaly členské země relativně nízkou hodnotu inflace. V roce 2008 tomu však bylo jinak, ceny v členských státech EU vzrostly v prosinci 2008 na hodnotu 4,2 %. Nejvyšší míra inflace byla v roce 2008 naměřena v Lotyšsku, tedy v zemi, u které se finanční krize projevila nejvýrazněji z členských států EU. Vysoké hodnoty zaznamenalo také Bulharsko, Litva a Estonsko. Ve všech východoevropských zemích byla míra inflace vyšší než v západních členských zemích. Nejnižší míru naměřilo Nizozemí a Portugalsko.

1.6. Postoj Číny vůči EU První oficiální dokument Číny byl sepsán v roce 2003.101 Čína v něm sumarizuje informace ohledně směrování čínské politiky v rámci EU-Čína vztahů. V dokumentu Čína zveřejňuje oblasti spolupráce, plány a související opatření na období následujících pěti let. Probíranými tématy jsou politická, hospodářská a kulturní oblast. Čína v úvodu dokumentu deklaruje, že i nadále bude pokračovat v uplatňování nezávislé zahraniční politiky a úzké spolupráce s ostatními zeměmi k vytvoření spravedlivého politického a ekonomického řádu na základě pěti zásad mírové spolupráce.102 Bude vždy respektovat rozmanitost ve světě a prosazovat demokracii v mezinárodních vztazích v zájmu světového míru a společného rozvoje. EU připisuje status světové velmoci a váží si významu, který EU přikládá k rozvoji vzájemných vztahů. První část se věnuje postavení a role EU, kde EU považuje za silný a nejlépe integrovaný celek na světě. Uvědomuje si významnost integračního procesu, který bude hrát stále větší roli na regionální i mezinárodní úrovni. Druhá část s názvem Čínská politika vůči EU naznačuje stále užší spolupráci v politické, ekonomické, obchodní, vědecké, kulturní a v neposlední řadě vzdělávací oblasti. Čína nevnímá žádný třes, který by mohl narušit vzájemné vztahy. Nastiňuje pouze fakt odlišnosti historického vývoje, kulturního dědictví, politického systému a hospodářského rozvoje obou stran, které mohou vést k odlišnosti názorů až k nesouhlasu s některými postupy spolupráce. Obě strany mají stejný zájem v odstranění chudoby, ochrany životního prostředí, boji proti terorismu a podpoře 101

CHINA ´S EU POLICY PAPER. 13.10.2003. Dostupné na: . 102 vzájemné respektování územní celistvosti a svrchovanosti; neútočení; nevměšování se do vnitřních záležitostí;rovnoprávnost a vzájemná výhodnost; mírové soužití 39

udržitelného rozvoje. V textu je vyzdvižen komplementární vztah mezi partnery, který spočívá EU rozvinuté ekonomice, pokročilých technologií a silných finančních prostředků a čínského stálého ekonomického růstu, možnosti obrovského trhu s komparativní výhodou levné pracovní síly. Čína v textu vymezuje pole působení spolupráce. Staví se za podporu zdravého a stabilního rozvoje čínsko-politický vztahů s EU; vše za předpokladu vzájemného respektu, vzájemné důvěry a pokusu nalézt společnou řeč při řešení globálních problému a přispět tím ke světové stabilitě a míru. Čína se bude snažit prohloubit hospodářskou a obchodní spolupráci, nebude opomínat i oblast kultury a vzdělanosti. Třetí část píše o posílení vztahů ve všech oblastech spolupráce. V politické oblasti podporuje vzájemné návštěvy, neustálou snahu o udržení úzkých vztahů a komunikace mezi oběma stranami. Důraz bude kladen na praktickou část, tedy pravidelné a nepravidelné schůzky, které budou vždy monitorovány. Oproti EU, která v dokumentech vždy prosazuje formu doporučení, si Čína stanovuje některé požadavky, ze kterých nebude ochotna ustoupit, jedná se o otázku Tchaj-wanu. Čína si váží, že EU respektuje princip jedné Číny v otázce Tchaj-wanu. Čína si však nepřeje jakékoliv politické návštěvy mezi Tchaj-wanem a EU. Absolutní zákaz existuje na prodej vojenského zboží nebo jakéhokoli materiálu, který lze použít na vojenské účely pro Tchaj-wan ze strany EU. V otázce Macaa a Hongkongu zůstává postoj stejný, čínská vláda podporuje zvláštní administrativní oblasti a rozvoj přátelských vztahů s EU v souladu se zásadou „jedna země, dva systémy“. Od EU dále vyžaduje podporu Tibetu na základě přijetí svrchovanosti Číny nad tímto autonomním územím a zakazuje snahy od oddělení této oblasti. V oblasti lidských práv čínská vláda oceňuje a vítá přetrvávající postoj ze strany EU, tedy výměny a spolupráce na základě rovnosti a vzájemného respektu. Vítá i prohloubení práce zejména v oblasti sociálních a kulturních práv občanů. Obě strany se dohodly na posílení spolupráce s OSN, k ochraně světového míru, usnadnění hospodářského a sociálního rozvoje, zejména odstranění chudoby, zlepšení globálního životního prostředí. V ekonomické oblasti jsou oba partneři odhodlání rozvíjet dynamickou, dlouhodobou a stabilní spolupráci. V oblasti obchodu se spolupráce obrací na postupy, které urychlí liberalizaci vzájemného obchodu. Čína do budoucnosti počítá s EU jako s největším obchodním a investičním partnerem. Vhodným řešení k tomuto cíli jsou dle ní eliminace různých omezení a technických překážek a zmírnění omezení vývozu hight-tech produktů, ve vzájemném obchodu co nejvíce využít výhody plynoucí z WTO a co nejdříve udělit Číně status tržní ekonomiky. V oblasti finančnictví se navrhuje zvýšení spolupráce na úrovni centrálních bank, prohloubení spolupráce při předcházení finančních krizí a boj proti financování terorismu a praní špinavých peněz. Čína doufá v odpovídající řešení otázky přístupu čínských finančních institucí na evropský trh. Bude se snažit o přístup nových investorů na čínský trh. Plánuje posílení spolupráce v oblasti cenných papírů, tržní dohled a regulaci, podobně budou posíleny i investice. Evropské investory bude Čína podporovat i v oblasti zemědělství a to prostřednictvím investic do nových high-tech zařízení vedoucích k lepší produkci zemědělství. Podpora bude probíhat i v oblasti IT průmyslu, životního prostředí, přenosu know-how a ochraně duševního vlastnictví a technických norem. Slib posílení vzájemné spolupráce padl také v oblasti námořní dopravy a civilním letectví. V oblasti vědy a výzkumu nezůstává Čína pozadu, důkazem je účast na programu Galileo. Čínská vláda hlásí i participaci na kulturní výměně, vzájemném vzdělávacím systému, zdravotnickém sektoru a vzájemné spolupráci v oblasti médií.

40

1.6.1 Dvanáctý pětiletý plán Dne 14. 3. 2011 přijala Čína svůj 12. pětiletý plán rozvoje pro období 2011-2015.103 Předkládá v něm tři zásadní priority: zajištění udržitelného rozvoje, modernizace v průmyslu a podpora domácí spotřeby. Zahraniční analytici (WB, MMF, a další) předpovídali na rok 2012 růst HDP Číny zhruba 8,1-8,3 %. Do září 2012 se jeho hodnota držela na 7,6 % a překročení 8% hranice se nejeví reálně. Ovšem čínská vláda ve svém plánu stanovila tempo růstu HDP 7 % s důrazem na již zmíněný udržitelný rozvoj.104 Udržitelnost se stává hlavním tématem plánu. Domácí ekonomice se stále nedaří pozdvihnout domácí potřebu. Je sice možné očekávat nárůst spotřeby díky zvýšení minimální mzdy, nízkým úrokům a relativně dostupným úvěrům a půjčkám, avšak pro vyřešení otázky růstu HDP bude zapotřebí monetární, fiskální i jiné stimuly. Předpokládá se, že bude potřeba další reforma sociálního systému a finančnictví, stejně tak rozšíření sociálních služeb (zejména ve zdravotnictví, vzdělávání a penzijního systému). Podle prezidenta Chu Ťin-tchao je dalším důležitým rysem nového plánu rozdílnost v bohatství obyvatel. Cílem k zlepšení situace je posílení růstu příjmu u dělníků (někteří analytici předpovídají zvýšení minimální mzdy o více než 13 %).105 Podobně jako v orientačním programu 2011-2013 vydaném EU je plánu vložen cíl sladění úspory energie a ochrany životního prostředí. V oblasti obchodu a investic se plán zaměřuje na větší otevření čínského trhu zahraničním investorům. Zvýšení konkurence se má týkat i monopolních odvětví, ovšem tento cíl není blíže definovaný a nejsou zmíněny konkrétní kroky k jeho realizaci. Lepší přístupnost by pak měly mít nově oblasti finančnictví, dopravy (rozšíření silniční a železniční sítě, výstavba podzemních drah a přepravních tratí, budování nových letišť), vzdělávání a zdravotnictví. Důraz bude kladen i na projekty orientované k zvýšení ochrany životního prostředí. V neposlední řadě bude pozornost věnována také programům přinášejícím technologické inovace a zkvalitnění zdravotní a sociální péče. Současný dominantní důraz na export se má stát více vyvážený a čínská vláda má usilovat o vyváženost mezi dovozem a vývozem. Změna zahraničního obchodu se má týkat také konceptu, kdy se Čína soustředí na kvantitu. Od tohoto zaměření by měla Čína opustit a soustředit se na komplexní výhody namísto výhod výhradně cenových. Pro EU je důležitá oblast strukturálních reforem. Ve finanční oblasti nastolila vláda závazek postupného přechodu k tržním sazbám a plovoucímu měnovému kurzu a postupná směnitelnost jüanu. Co se týče dopadu pětiletého plánu na obchodní vztahy s EU, významné je otevření sektoru služeb investorů a zmíněné vyvážení zahraničního obchodu.

1.7. Kvalita vzájemných vztahů v současnosti Na začátku kapitoly byly stanoveny níže uvedené otázky. V této části práce se pokusíme na tyto otázky odpovědět a poskytnout tak hlubší náhled na problematiku vzájemných vztahů EU a Číny.

103

KPMG.COM. China´s 12th Five-Year Plan-Overwiew.2011 Dostupné na:. 104 BUSSINESSINFO.CZ. Souhrnná teritoriální informace Čína. 2012 Dostupné na:< http://www.businessinfo.cz /cs/zahranicni-obchod-eu/teritorialni-informace-zeme/cina.html>.s.57. 105 KPMG.COM. China´s 12th Five-Year Plan-Overwiew. 2011 Dostupné na:. 41

1) Jaké kvality vzájemné vztahy partnerů dosahují dle sepsaných strategických dokumentů? Podíváme-li se na problematiku pohledem studia mezinárodních vztahů, můžeme definovat dvě rozdílná stanoviska. Prvním z nich je neoliberální model, který zastává nadnárodní vztahy v mezinárodním prostředí. V případě Číny by měla její ekonomická provázanost s globálním prostředím existovat bez konfliktů v mezinárodním prostředí a přinesla by tak sociální a politický vývoj cestou postupné modernizace a globalizace. Vyvstává otázka, zda je nasnadě využít tzv. „soft power106“ oproti cestě politického a vojenského nátlaku? Pokud by následovala „soft power“, mohla by Čína být spolupracujícím partnerem. Jak předvídá Shambaugh,107 evropsko-čínské partnerství by mohlo být významným a stabilizujícím prvkem v mezinárodních vztazích. EU uvedený model logicky podporuje, jejím cílem je především důraz na začlenění Číny do mezinárodních struktur a podpora vnitřních ekonomických reforem. Použití „soft power“ vidíme ve všech stránkách čínského vyjednávání na mezinárodním poli, poněkud méně je to viditelné ve vztahu s Tchaj-wanem. Přijatý antisecenistický zákon zde rétoriku „soft power“ výrazně oslabuje. Druhý pohled je neorealistický, který předpokládá, že pokud bude Čína pokračovat ve svém dosavadním růstovém vývoji, jeho role regionálního hegemona bude stoupat. Není vyloučen ani ozbrojený konflikt s dosavadním regionálním hegemonem v asijském regionu-USA. Pravděpodobně nebude Čína usilovat o ovládnutí asijských zemí, ale bude určovat směr a meze, kam mohou silné asijské země ve vzájemných vztazích zajít. Jaká je tedy kvalita současných vzájemných vztahů dle zjištění studia vzájemných strategických dokumentů? K odpovědi na tuto otázku si musíme uvědomit společné zájmy a znaky obou partnerských politik a třecí plochy, ke kterým v těchto vztazích dochází. Jak už jsme uvedli, EU vystupuje jako seskupení prosazující demokratické hodnoty s vnitřním trhem sociálního charakteru, který se ve své mezinárodní politice angažuje v mírotvorných procesech. Čína zastává názor nevměšování se do vztahů jiných států. V této oblasti můžeme najít shodu. V otázce Tchaj-wanu EU respektuje politiku jedné Číny. Za jedinou legální vládu Tchaj-wanu uznává vládu Číny a s Tchaj-wanem nemá žádné diplomatické styky.108 Na základě těchto zjištění se autorka přiklání k prvnímu zmíněnému pohledu, pohledu neoliberálnímu. Čína se ve vzájemných vztazích s EU snaží řídit evropskými návrhy pro její hlubší zapojení do mezinárodního systému. Nebrání se spolupráci v rozličných odvětvích, od ekonomie přes vědu a výzkum až po oblast kultury. Dá se předpovídat, že v ekonomické oblasti, oblasti vědy a výzkumu, inovací, know-how a vzdělávání bude vzájemná spolupráce EU a Číny postupovat správným směrem, tzv. směrem hlubší a kvalitnější spolupráce. Jiná je nicméně situace v oblasti lidských práv, ve kterých pravděpodobně bude spolupráce i nadále omezena a i nadále bude Čína na tuto otázku odpovídat nejasně a s odstupem. Podobně i oblast ochrany životního prostředí je komplikovaná. S rychlým hospodářským růstem souvisí i důsledek narůstání znečištění životního prostřední. Čína i EU oznámily, že se touto problematikou budou více zaobírat, ovšem je otázkou, na jak moc bude Čína ochotná ustoupit od růstu její ekonomiky a přejít k vyšší ochraně životního prostředí.

106

FÜRST, R. Strategické partnerství EU-ČLR. Příležitost, skutečnost a eufemismus. Mezinárodní vztahy. 2007 Dostupné na:< http://www.mezinarodnivztahy.com/article/view/246>.s.7-8. 107 Tamtéž. 108 Evropské zastoupení v Tchaj-wanu je pouze ekonomického charakteru. EU pokládá Tchaj-wan za samostatný hospodářský a obchodní celek, podporuje vzájemné obchodní a investiční toky. V dalších nepolitických vztazích jako je věda, vzdělávání a kultura má s EU s touto zemí pevné vazby. EU podporovala přistoupení Tchaj-wanu k WTO (1. 1. 2002) a podporuje mírové urovnání sporů mezi pevninskou Čínou a Tchaj-wanem. V porovnání se vztahy s USA, ve vzájemném dialogu ohledně Tchaj-wanu jsou vztahy vyřešeny. 42

2) Změnila se povaha vztahů EU a Číny během zkoumaného období, tzv. od počátku 90. let do první dekády nového tisíciletí? Podíváme-li se na vývoj vzájemných vztahů od 90 let po současnost, nalezneme několik změn. Po sepsání Dohodě o obchodu a hospodářské spolupráci v roce 1985 se v 90. letech již vzájemná spolupráce neodvíjela výhradně v oblasti obchodu, ale přibyla i otázka začleňování Číny do mezinárodních struktur, především pak do WTO. Již v dokumentu Dlouhodobá politika pro čínsko-evropské vztahy z roku 1995 se píše o spolupráci v oblasti migrace, terorismu, padělání, ochrany duševních práv, obnovy venkova apod. Okruh zájmu se rozšířil také v otázce regionálních odlišností venkova a měst, kde EU a stejně tak i Čína usiluje o jejich zmírnění. Pozornost začala být zaměřená také na oblast životního prostředí, otázky klimatu apod. Evidentní je rozšíření zájmů, které EU a Čína prezentovali ve svých dokumentech. O růstu kvality vztahů svědčí i nárůst počtu sepsaných strategických dokumentů. Dokument o dlouhodobé spolupráci z roku 1995 se postupně přeměnil v komplexní partnerství z konce 90. let na partnerství strategické v roce 2003. Je ale nutné dodat, že se postupovalo po malých krocích. Co představuje strategické partnerství? Dle Fürsta si lze pod strategickým partnerstvím představit shodu zájmů, společné cíle, společné závazky a společné postupy. S pojmem strategický se přidá i dimenze zásadního a dlouhodobého.109 Dle českého velvyslance v Pekingu Libora Sečka110 se Čína v současnosti již nežene za každou cenu za hospodářským růstem, snaží se např. podpořit domácí spotřebu a to prostřednictvím vyšších mezd, které vedou k vyšší koupěschopnosti, a tedy i větší prostor pro evropské firmy. Dle Sečka se moment ekonomického růstu a úspěchu vyčerpal a nyní se Čína orientuje na zlepšení kvality života Číňanů oproti cílenému extenzivnímu růstu; snižují se investice do infrastruktury, což byla donedávna hnací síla hospodářského růstu. Prioritou je oproti minulosti podpora chudých regionů. Dle názoru autorky se vzájemné vztahy prohloubily, ovšem jako problematické vidí v absenci konkrétnějších kroků k dosažení sepsaných cílů. 3) Jaké příležitosti a perspektivy mohou vzájemné vztahy přinést, kam směřují? Jak bylo uvedeno v úvodu práce, nejdůležitější oblastí vzájemných vztahů je dle autorky ekonomická potřeba. Bohatý čínský podnikový, spotřebitelský i státní sektor je velkou příležitostí i výzvou pro evropské firmy. Není však již zejména příležitostí co do představy založené na levné pracovní síle (tudíž i velmi dobře cenově konkurenceschopných výrobků). Tento postup založený na importu levného zboží z Číny byl opodstatněný v průběhu 90. let. Budoucnost vzájemného obchodu je v současnosti v exportu do této země. Investiční růst v Číně bude stále růst. Logickým krokem je potřeba nákupu různého technických zařízení, informačních technologií, surovin apod. Pro evropské dodavatele je zde velká možnost k spolupodílení se na tomto procesu. Čína pracuje na regionálním rozvoji a industrializaci v řadě zaostalých oblastí. Velkou snahou je např. rekonstrukce nedostatečně rozvinuté infrastruktury a dopravního systému. Na tomto procesu mají příležitost se evropské firmy podílet. Evropští obchodníci mohou také využít poměrně rychlý růst životní úrovně Číňanů, který je doprovázen změnou jejich spotřebitelského chování, tzv. zejména mladí občané mají 109 FÜRST, R. Strategické partnerství EU-ČLR. Příležitost, skutečnost a eufemismus. Mezinárodní vztahy. 2007 Dostupné na:< http://www.mezinarodnivztahy.com/article/view/246>.ISSN 0323-1844.s. 7 110 MZV.CZ. Číňané už nechtějí hospodářský růst za každou cenu. 2012 Dostupné na:. 43

větší zájem o západní produkty. Potencionální hrozbou však může být zpomalení reforem, nedodržení postupů vedoucí k zmírnění negativních dopadů na životní prostředí, zejména vysoké požadavky Číny v oblasti energetiky. Ve vzájemném obchodu může pokračovat negativní obchodní bilance EU. Stálým ohrožením je nedodržování vlastnických práv a jiné obchodní překážky.111 Překážkou v obchodě se může stát tendence čínské vlády podporovat domácí ekonomické subjekty na úkor zahraničních investorů a exportérů, pomalé zvyšování domácí poptávky a v neposlední řádě velmi náročné konkurenční prostředí. Na základě přečtených dokumentů si autorka stojí za tím, že EU a Čína nejsou ve vyjednávání rovnocennými partnery. Příkladem jsou následující skutečnosti: EU se snaží ručit za ekonomické výhody a očekává, že na oplátku Čína postoupí v otázce lidských práv a ve svých reformách vedoucí k demokracii. Tyto reformy však neustále postupují relativně pomalu. Čína si svůj vnitřní trh hlídá a zamezuje obchodu různými sektorovými nařízeními, omezeními vstupu na trh či množstevních procedur, kterými musí evropské firmy projít. Důvodem dle autorky bude, že Čína pohlíží na evropský trh jako na odbytiště pro čínské výrobky, na zdroj svého progresivního rozvoje technologií pro svou ekonomiku, nevidí dostatečné výhody k širšímu otevření vlastního trhu. Respektive nevidí takové pozitiva, která by převýšila strach z otevření svého trhu. Vnímá Čínu jako partnera, který spíše určuje pole jednání a řešení sporů. Oba partneři jednoznačně preferují dialog a pragmatické výsledky. (výhodné pro obě strany). Ovšem Čína při řešení tématu lidských práv reaguje přecitlivěle. Typický rys, čínské kultury je patriotismus, který někdy hraničí až s nacionalismem či dokonce xenofobií. EU se snaží prostřednictvím doporučení a diskuzí směrovat vzájemnou politiku vpřed. Jedná opatrně, bez nátlaku a formou spíše obecných rad a požadavků. Naproti tomu Čína své požadavky dominantě prosazuje, v některých případech se zdá, že si své nároky diktuje. A to zejména v politické rovině jednání. Na druhou stranu nemůžeme tvrdit, že Číňané nepřistupují do spolupráce s respektem a uznáním. Čína vnímá EU jako určitou protiváhu k americké světové hegemonii. Bodem, který však narušuje vnímání EU je její časté střídání na pozici evropských politiků. Dle Financial Times je dalším problémem i evropská roztříštěnost. V praxi Čína nevyjednává s jedním subjektem, ale spolupracuje s 27 jednotlivými členskými státy, které navíc nezastávají stejnou vyjednávací taktiku a postoj. Na jedné straně stojí zastánci volného trhu a odpůrci jakýkoliv restrikcí (Velká Británie, Dánsko, Nizozemsko, Švédsko). Tyto země pak svůj vliv orientují zejména na politickou rovinu spolupráce. Do druhé skupiny patří státy, u kterých dominuje obchod (Bulharsko, Kypr, Finsko, Řecko, Maďarsko, Itálie, Malta, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko.) Zastávají názor, že dobré politické vztahy vedou k obchodním výhodám. Nechtějí na Čínu tlačit v choulostivých otázkách lidských práv. Třetí skupina zemí (Česká republika, Německo, Polsko) se nevyhýbá vyjednávání jak v oblasti obchodu tak ani v oblasti politiky. Do poslední skupiny (Rakousko, Belgie, Estonsko, Irsko, Litva, Lucembursko a Lotyšsko.) spadají země, které nepovažují vztahy s Čínou za prioritní. 112 Dle Parello-Plesnera113 jsou stále více zásadní bilaterální vztahy mezi jednotlivými členskými státy a Čínou. Z důvodu zvýšení důrazu na investice v Evropě, Peking mnohem více pěstuje vztahy s jednotlivými zeměmi nebo firmami. Vyjednávající pozici EU zeslabuje i soupeření mezi tzv. Velkou Trojkou, tedy Německem, Francií a Velkou Británií. Každá z těchto zemí zastává jiný postup spolupráce s Čínou.

111

Viz.kap.3. NEVIDITELNÝ PES. EU-ČÍNA: Mnoho hráčů u šachového stolu 2009.Dostupné:. 113 EUROSKOP.CZ. O vztahu EU a Číny rozhodne Německo.] 2012. Dostupné na:. 44 112

2 Obchodní a ekonomické vztahy Kapitola „Obchodní a ekonomické vztahy“ se bude zabývat reálnými obchodními a ekonomickými vztahy mezi EU a Čínou. Účelem této kapitoly je zjištění, zda strategické partnerství EU a Číny napomáhá k prohloubení obchodních vztahů. V první podkapitole se budeme věnovat obchodní bilanci, tedy vývozu a dovozu zboží mezi sledovanými partnery, v následující části se zaměříme na jejich bilanci služeb, v třetí podkapitole nás budou zajímat přímé zahraniční investice a v poslední podkapitole budeme věnovat pozornost obchodnímu deficitu EU s Čínou, který byl zejména do roku 2009 třecí plochou mezi vztahy EU a Číny. Čína se svojí schopností vyrobit téměř vše rychleji a levněji, stále budí pozornost západních zemí. Vyvstává otázka: v čem se Čína odlišuje od jiných světových ekonomických velmocí? Dle názoru autorky je to vedle levné pracovní síly také rychlost a schopnost s jakou dovedou čínské firmy proniknout na trh. Nesmíme opomenout ani široký záběr, kterým čínské firmy disponují. Současně je to i dychtivost po nových znalostech a technologiích. Čínské podniky kladou důraz na investice do vzdělávání a inovací. Stále se však mají na pozoru před konkurenty. Jejich výhodou je snaha klást důraz na inovace, vzdělávání, lepší a levnější produkty, moderní vybavení a co nejnižší ceny. Nízké mzdy společně se znalostmi informačních a komunikačních technologií podporují konkurenceschopnost, která proniká kompletní škálou zboží a služeb. Čína je druhou největší ekonomikou a zároveň největším vývozcem světa. Vzestup Číny jako významného aktéra v globálním hospodářství byl posílen členstvím ve WTO v roce 2001. Vstup do organizace poskytl pro Čínu platformu etablovat se jako jeden z vedoucích světových obchodníků a nejvýznamnější světový vývozce vůbec. Největším čínským odbytištěm je právě EU. S 20 % podílem na světovém dovozu i vývozu se EU řadí mezi největší obchodní velmoci světa.114 Společná obchodní politika členských států se opírá o společný celní sazebník a upravuje vzájemné obchodní vztahy se třetími zeměmi. EU usiluje a současně i aktivně vybízí k otvírání trhů a rozvoj trhu v rámci WTO. Obchod mezi Čínou a EU se v období od reformního roku 1978 do 2011 zvýšil více než 18 krát. V roce 2011 dosáhl celkového obratu 567,2 mld. USD115 (nárůst o 18,2 % oproti roku 2010). Od roku 2003 se EU stala druhým největším partnerem pro čínskou ekonomiku (po USA). Po vstupu deseti nových členů v roce 2004 se EU stala největším partnerem pro čínský obchod. Jak již bylo uvedeno, liberalizace obchodu společně s devalvací jüanu způsobila masivní příliv investic, zejména do zpracovatelského a výrobního sektoru. Současná obchodní bilance mezi EU a Čínou je pro evropské státy nevýhodná. Zatímco na konci 70. a počátkem 80. let měla EU s Čínou obchodní přebytek či jen mírný deficit, v současnosti je situace značně odlišná a vzájemné vztahy jsou poznamenány deficitem v neprospěch EU, který se s malými výjimkami stále zvyšuje a v roce 2011 dosáhl 155,9 mld. USD.116 Problémem, který situaci v rozdílu obchodní bilance dále prohlubuje, je státem řízený a komplikovaný přístup na trh, porušování patentů, nesrozumitelné a nejednoznačné normy, což vede k ještě tužším bariérám obchodu pro evropské státy. Čína je nechvalně známá také kvalitou a objemem padělků a pirátského zboží. Výroba pirátského zboží je

114

EUROPA.EU. Podpora volného a spravedlivého obchodu. 2011, Dostupné na:< http://europa.eu/pol/comm/index_cs.htm >. 115 BUSSINESSINFO.CZ. Souhrnná teritoriální informace Čína.2012, Dostupné na:< http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/teritorialni-informace-zeme/cina.html>.s.57. 116 Viz. kap. 2.4. 45

v rozporu jak s pracovním právem, tak i se zdravotními a bezpečnostními požadavky.117 EU usiluje o spravedlivý a rovnovážný přístup na trh pro evropské firmy, který by vedl ke zvýšení vývozu a v neposlední řadě také ke zkvalitnění a rozšíření služeb pro čínské spotřebitele. Čínská obchodní expanze je částečně odrazem specializace regionu Asie ve výrobě, kde se Čína profiluje jako finální výrobce a zdroj montáží pro velký objem vývozu pocházejících ze sousedních asijských zemí OECD. Tyto výrobky jsou pak určeny pro trh v Evropě a Severní Americe. Téměř polovina čínského vývozu je součástí tohoto tzv. „trojúhelníkového“ obchodu.118 Následkem jsou pak zmíněné rostoucí obchodní přebytky s Evropou i se Severní Amerikou a naopak rostoucí deficity s mnoha asijskými zeměmi.

2.1. Obchodní bilance Nyní se podívejme, k jakým změnám došlo v průběhu 90. let a prvního desetiletí nového století ve vzájemném obchodu obou partnerů. Pro zajímavost budou použita srovnatelná data s USA jakožto největšího obchodního partnera EU. Dále Japonska, které bylo donedávna největším obchodním partnerem Číny a do roku 2010 druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem EU, kdy jej na druhé příčce nahradila Čína. Důležitým obchodním partnerem EU je i Rusko,119 které se po boku Číny zařadilo mezi země s významným růstem HDP. V neposlední řadě se podíváme na vývoj obchodu s Indií, které se také často přisuzuje status nástupnické ekonomiky. Indie měla se začátkem uplatňování reforem v Číně srovnatelnou ekonomickou sílu s Čínou, ovšem jejích výsledky jsou na konci dekády 21. století diametrálně odlišné. Podobně jako Čína prošla i Indie v polovině 80. let ekonomickými reformami. Některé příčiny menšího úspěchu Indie jsou v nedůsledném provedení těchto reforem, např. reformy se nedotkly oblasti trhu práce, který je i v současnosti dosti regulován. Privatizace, na rozdíl od Číny, probíhala pomalu a nedostatky jsou i v reformách zemědělství.120 Nejprve se zaměříme na export a import zboží z EU do ČLR a vybraných zemí. Tabulka 1: Vývoj exportu EU do vybraných zemí v období let 1992-2010 (mld. EUR)

Země/rok ČLR USA Japonsko Rusko Indie

1992 6,9 73,8 20,6 11,7 5,2

1995 14,7 103,3 32,9 16,1 9,4

2001 30,1 239,9 44,9 28 12,6

2005 51,6 251,5 43,7 58,4 21,1

2006 63,6 268,2 44,7 71,8 24,2

2007 71,8 259,2 43,6 89,1 29,2

2008 78,4 250,1 42,3 105 31,6

2009 82,3 205,5 36 65,6 27,6

2010 113,3 242,3 43,8 86,1 34,8

Pramen: EUROSTAT. External and intra-EU trade- A statistical yearbook. 2011, Dostupné na:,vlastní úprava.

117

EUROPA.EU.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5.2. 2009 o obchodních a hospodářských vztazích. 2010, Dostupné na:. 118 OECD. China´s trade and growth: impact on selected OECD countries, OECD Trade Policy. 2006, Dostupné na: .s. 5. 119 Dominantním tématem ve vztazích EU-Rusko je otázka energetiky, především pak dodávky zemního plynu z Ruska do EU. EU představuje největší odbytiště pro ruskou ropu a zemní plyn. Na druhou stranu ruská enegetika potřebuje investice do energetické infrastruktury, které mohou poskytnout investoři z EU. (EUROSKOP.CZ) 120 ŽÍDEK, L. Dějiny světového hospodářství. 2009, s. 315. 46

Graf 27: Vývoj exportu EU do vybraných zemí v období let 1992-2010 (mld. EUR) 300 250 ČLR

200

USA

150

Japonsko 100

Rusko

50

Indie 2010

2008

2006

2004

2002

2000

1998

1996

1994

1992

0

Pramen:EUROSTAT. External and intra-EU trade- A statistical yearbook. 2011, Dostupné na: , vlastní úprava

Z údajů v Tabulce 1 vyplývá, že od počátku zkoumaného období, tedy 1992 do 2010, vzrostl export do Číny zhruba 16 krát. Razantnější nárůst exportu můžeme sledovat po roce 2001, kdy se Čína stala členem WTO. Po roce 2008 pokračuje stabilní růst, na rozdíl od ostatních srovnávaných zemí, které v roce 2009 prodělaly snížení objemu svých exportů. Rusko do roku 2009 mělo vyšší hodnoty exportů než Čína, ovšem v roce 2009 u něj došlo k velkému snížení objemu a Čína tak předběhla Rusko v roce 2010 a její exportní hodnoty byly o více jak 27 mld. EUR vyšší. Při srovnání exportu do Indie můžeme vidět, že v roce 2010 je export do Indie více jak 3x nižší než v Číně. Export do USA zůstává stále nejvyšší, skoro dvojnásobný oproti exportu do ČLR. Čína v roce 2010 představuje pro EU druhého největšího exportního partnera. V roce 2011 vzrostly exporty EU a dosáhly tak rekordní hodnoty 136, 2 mld. dolarů121. Během prvních 6 měsíců roku 2012 vývozy EU opět vzrostly o 10,8%.122 Dle OECD sleduje Čína ve skutečnosti dvojí strategii pro růst svého exportu. První ze strategií je založena na levné pracovní síle, druhá je zaměřena na vývoz průmyslových a technologicky náročnějších výrobků. Dále se podíváme na vývoj v oblasti importu: Tabulka 2: Vývoj importu EU do vybraných zemí v období let 1992-2010 (mld. EUR)

Země/rok ČLR USA Japonsko Rusko Indie

1992 16,8 86,8 51,5 15,6 4,9

1995 26,3 103,7 54,3 21,5 7,8

2001 75,9 195,8 76,3 47,8 12,9

2005 158,4 162,3 73,4 109,6 16,2

2006 192,4 174,2 76,7 137,7 22,4

2007 232,6 174,1 78,4 145 26,6

2008 247,9 186,8 75,1 177,8 29,5

2009 214,1 159,2 56,7 117,7 25,4

2010 282,5 170,4 65,8 160,1 33,2

Pramen: EUROSTAT. External and intra-EU trade- A statistical yearbook. 2011, Dostupné na:, vlastní úprava.

121

BUSSINESSINFO.CZ. Souhrnná teritoriální informace Čína. 2012, Dostupné na:< http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/teritorialni-informace-zeme/cina.html>.s.57. 122 Tamtéž. 47

Graf 28: Vývoj importu EU do vybraných zemí v období let 1992-2010 (mld. EUR)

Pramen: EUROSTAT. External and intra-EU trade- A statistical yearbook. 2011, Dostupné na:, vlastní úprava

Prvenství v dovozu do EU drží USA do roku 2005, od roku 2006 se Čína dostala na první příčku. Při zkoumání absolutní výše importu lze odvodit, že Čína vítězí v nárůstu dovozu do EU. Podobný trend růstu popisují i importy Ruska. Indie naproti tomu vykazuje nízké hodnoty s víceméně stagnující povahou. Obchod mezi EU a Čínou neustále roste, vyšší procento je právě u importů. Z údajů z Tabulky 1 a Tabulky 2 můžeme vyčíst, že deficit obchodní bilance byl v roce 1995 11, 6 mld. EUR, o patnáct let později je to již 169,2 mld. EUR. Tato skutečnost ukazuje na slabý růst EU, který přispívá k nárůstu rozpočtového schodku většiny členských států. Pokud se zaměříme na komoditní strukturu vzájemného obchodu partnerů, zjistíme, že za posledních 15 let došlo k největšímu nárůstu v potravinách, pití a tabáku, nerostných surovin, chemikálií, strojů a dopravních zařízení. Od vstupu ČLR do WTO podíl hotových výrobků stoupl na celkovém exportu. Největší část exportů z ČLR je zaznamenána u elektrických zařízení, telekomunikačních zařízení, kancelářských strojů a u oděvů. Většina produktů ze zmíněného okruhu je vyráběna zahraničními společnostmi v exportních zpracovatelských zónách.123 Nejvyšší dynamiku dovozu do Číny zaznamenaly opět stroje a dopravní zařízení a průmyslové výrobky.

123

Viz. kap. 2.3.1. 48

Tabulka 3: Komoditní struktura vzájemného obchodu v letech 1995, 2000, 2005, 2010 (mld. EUR)

Rok

Export EU

Import EU

potraviny, nerostné pití, tabák suroviny

energie

chemikálie stroje a ostatní dopravní průmyslové zařízení výrobky 987 10721 1711

1995

442

470

41

2000 2005 2010 1995

439 797 2,239 779

1 417 3 297 7 702 925

162 64 742 321

2 421 5 180 12 661 1489

16 528 31 002 69 612 6346

4 285 10 268 18 510 16 349

2000 2005 2010

1 525 2267 4 004

1 571 2 411 2690

402 731 304

2,805 5,178 11 014

27 739 75 082 144 989

40 066 74 052 118 317

Pramen:EUROSTAT. External and intra-EU trade- A statistical yearbook. 2011, Dostupné na:; EUROSTAT. External and Intra-European Union Trade – Statistical Yearbook – Data 1958-2005.2006,Dostupné na:.

Nyní se podíváme na obchod s jednotlivými členskými státy. Z hlediska celkového obratu obchodu má na něm největší podíl Německo. V prvních deseti měsících roku 2011 se podílelo 48% (53 mld. EUR) na celkových exportech EU do Číny, následovala Francie s podílem 10% (11 mld.), Itálie a Velká Británie s 7% (8 mld.). Na celkovém dovozu z Číny se Německo podílelo 22% (54mld.), následně Nizozemí s 17% (42 mld.), Velká Británie s 13 % (32 mld.) a Itálie s 10% (25 mld.).124 Německo má největší ekonomiku ze všech členských zemí, celkový obchodní výměna s Čínou stále narůstá. Čína je momentálně pro Německo třetím největším obchodním partnerem. Do budoucna se počítá ještě s větším nárůstem obchodu, Čína a Německo se vyslovili, že do roku 2015 plánují navýšit objem vzájemného obchodu na 200 mld. EUR ročně. Nové plány zveřejnila německá kancléřka Merkelová.125 Ostatní státy tzv. východního rozšíření EU v porovnání s EU-15 nevykazují vysoké hodnoty obchodu, tedy ani extrémní hodnoty deficitu obchodní bilance. Ovšem zde je evidentní zrychlování tempa nárůstu deficitu. Z průměrných hodnot vybočuje Česká republika. V roce 2010 došlo k nárůstu českého exportu na hodnotu 0,9 mld. EUR, nicméně došlo i k nárůstu čínských vývozů do ČR, které měly hodnotu 6,9 mld. EUR, což znamenalo opět nárůst obchodního deficitu. Celkový obrat ve srovnání s předchozím rokem stoupl na 7,8 mld. EUR126 při záporném saldu ve výši 6 mld. EUR.

124

EUROSTAT. EU 27 exports to China up by 21% and imports by 5 in the first ten month of 2011. 2012, Dostupné na:. 125 CESKATELEVIZE.CZ. Německo a Čína posílá vzájemný obchod až na pět bilionů ročně. 2011, Dostupné na:. 126 EUROSTAT. External and intra-EU trade- A statistical yearbook. 2011, Dostupné na:. 49

2.2. Bilance služeb U obchodu se službami nalezneme na rozdíl od obchodu se zbožím znatelný rozdíl. Čínský obchod se službami představuje méně než 10%127 celkové hodnoty obchodu. Totéž platí pro přímé zahraniční investice v odvětví služeb. Odvětví služeb je i nadále omezeno vysokými vstupními překážkami: nadměrné státní zásahy, neprůhlednost a příliš zatěžující licenční a provozní překážky. Čínská vláda se v 11. pětiletém plánu poprvé vyjadřuje pro zlepšení podmínek v sektoru služeb. Uvědomuje si negativní dopad na celkovou strukturu průmyslu, pracovních příležitostí i komplexní konkurenceschopnost. Evropský obchod se službami v sobě skrývá vysoký potenciál pro Čínu. V roce 2010 měla EU přebytek s Čínou 6 mld. v obchodu se službami (vývoz 22,4 mld.; dovoz 16,4mld.). Tento obchodní přebytek je způsobený zejména přebytky v oblasti obchodních služeb (3,1 mld.), licenčními poplatky (1,9 mld.) a službami v oblasti informační a výpočetní technologie (1,2 mld.).128

2.3. Přímé zahraniční investice Nejmenší podíl na vzájemné obchodní výměně mají přímé zahraniční investice. Čínské investice tvoří v současnosti (2012) pouze 1,4% celkových přímých zahraničních investic v EU. Naopak EU patří mezi nejvýznamnější zahraniční investory v Číně, kde se podílí na 20% přímých zahraničních investic. Tok investic z EU se zrychlil v druhé polovině 90. let (viz. Graf 29), v posledním desetiletí byl zaznamenaný pokles. Příliv přímých zahraničních investic byl ovlivněn globální finanční a ekonomickou krizí, ovšem v porovnání s ostatními zeměmi byly evropské investice do Číny zasaženy relativně málo. V roce 2008 dosahovaly hodnoty 6,5 mld. EUR, o dva roky později se vyšplhaly na 7,1 mld. Evropské společnosti investovaly v Číně v roce 2011 17,8 mld. Největší podíl na evropských investicích má Spojené království (21,4% v roce 2008), Německo (18,9%), Francie (11,7%), Nizozemí (15,9%) a Italie (9%). Z hlediska odvětví má největší podíl zpracovatelský průmysl (téměř 50%), nákup nemovitostí (11,9%) a finanční služby (9,7%).129 Převaha evropských přímých zahraničních investic do výroby se dá odvodit s nízkými náklady na pracovní sílu. Naopak úroveň čínských zahraničních investic je relativně slabá. V roce 2011 dosáhly čínské investice v EU výše 3,1mld. EUR.130

127

OECD. China´s trade and growth: impact on selected OECD countries., 2006. Dostupné na: .s.6. 128 EUROSTAT. External and intra-EU trade- A statistical yearbook. 2011, Dostupné na: 129 EUROPEAN PARLIAMENT. EU-China Trade Relations. 2011, Dostupné na:. 130 EUROSTAT. EU 27 exports to China up by 21% and imports by 5 in the first ten month of 2011. 2012, Dostupné na:. 50

Graf 29: Vývoj FDI EU v Číně a evropských FDI v Číně od 1992-2009

Pramen:EUROPEAN PARLIAMENT. EU-China Trade Relations, 2011. Dostupné na:.

2.3.1. Zóny volného obchodu Přímé zahraniční investice se soustřeďují zejména do tzv. zvláštních ekonomických zón.131 První zóna byla založena v roce 1970,132 kdy tehdejší čínští vůdci usilovali o rychlejší ekonomický rozvoj a zmírnění ekonomických a sociálních rozdílů v jednotlivých částech země. Již rok po zahájení reforem, v roce 1980, existovaly v Číně 4 ekonomické zóny (Shenzhen, Zhuhai, Shantou a Xiamen) a 14 tzv. otevřených měst.133 Tyto zóny se neustále rozšiřovaly a v současnosti existuje v Číně 15 vládou odsouhlasených zón volného obchodu. Účelem k vytvoření těchto zón je přilákání zahraničního kapitálu, proto je zde možné bezcelně dovážet suroviny a zboží pro výrobu. Nově vzniklé zóny ustanovuje centrální vláda ve snaze o podporu ekonomického rozvoje vnitrozemské Číny.134 Zóny volného obchodu Waigaoqiao a Shenzhen umožnují také bezcelní skladování a nevybírají poplatky za celní dozor. Toho využívají firmy, které čekají na označení, třídění a balení zboží. Mezi další výhody patří snížené náklady na nákup pozemků, osvobození od daně a zjednodušené celní odbavení, z čehož plyne snadnější přístup na domácí trhy. Místní vlády pak mohou také poskytovat účetnictví, právní, marketingové a poradenské služby. Celkově jsou tyto zóny hodnoceny velmi pozitivně, objem obchodu vytvořený díky těmto zónám dosahuje přes 100 mld. USD ročně,135 což je odrazem úspěchu při lákání exportně orientovaných firem. Zvýhodněná je především oblast dovozu technologií. Mnoho zón má také možnost rozhodovat o investičních projektech a o potencionálních klientech. Ústřední vláda také ovlivňuje daňové výhody, stejně jako samotnou akreditaci zóny. Pro vytvoření speciální zóny 131

Viz. příloha č.4 CHINABRIEFING.COM. Understanding Development Zones in China. 2011, Dostupné na:. 133 ŽÍDEK, L. Dějiny světového hospodářství. 2009,s. 312. 134 V roce 2008 to byla poprvé Chongqing Cuntan Bonded Port Zone. 135 Cca 12% čínského vývozu a dovozu prochází skrze zóny volného obchodu. 51 132

musí oblast splňovat několik požadavků. Tyto požadavky nejsou publikovány, ovšem oblasti jsou s největší pravděpodobností hodnoceny na základě ročního obratu, daně z příjmu, objemu vývozu a objemu přímých zahraničních investic. Autonomním prostředím se obecně rozumí rychlejší a levnější výkon administrativních úkonů. Největší zóny jsou tzv. speciální ekonomické zóny a zóny pro ekonomický a technologický rozvoj. První dvě zóny pro exportní zpracování vznikly v roce 2000 v Dalianu a Pekingu136. Tyto zóny představují nejnovější typ zvláštní zóny, kde pod dohledem celních orgánů může vstupovat zboží bez celních deklarací a placení cel za účelem reexportu po dalším zpracování. V současnosti (2012) se jejich počet zvýšil na 60.137 2.3.1 Vstup evropských společností na čínský trh Od 30. 1. 2012 platí v Číně tři kategorie oborů pro zahraniční investice138 • • •

zakázané s omezením podporované

Investice v kategorii „podporované“ můžou schvalovat i místní vlády (do 300 mil. USD). Zahraniční investice směrované do „zakázaného“ nebo oboru „se statusem omezení“ musí být schválení ze strany ústřední vlády.139 Čínské ministerstvo obchodu (MOFCOM), popř. jiné ministerstvo, zkoumá a schvaluje fúze u tzv. zcela vlastněných zahraničních společností. Dohlíží i na změny v kapitálové struktuře nebo na změny ve formě podniku. Dochází k tomu na základě účetních záznamů na úrovni centrální či lokální. Tyto změny musí být zaregistrovány u Státního úřadu pro průmysl a obchod (SAIC). SAIC společně s MOFCOM kontroluje transakce s účastí zahraničního kapitálu v sektorech, kde by mohly způsobit vysokou koncentraci, ohrozit zdravé konkurenční prostředí a poškodit tím i samotného spotřebitele.140 Takové transakce nejsou zakázány, čínské úřady si jen vyhrazují právo kontrolovat propojování různých firem. Pokud uznají, že by zahraniční společnost ovládala příliš velký podíl, mohou tato spojení zablokovat. Mezi klíčové hodnotící aspekty pro získávání zahraničních investic patří důraz na podporu hi-tech průmyslových oborů, sofistikovaná výroba, energeticky úsporné technologie a ochrana životního prostředí. Proces schvalování přímých zahraničních investicí z EU může ukazovat na existenci byrokratických překážek. Původním plánem EU bylo zjednodušení procesu pomocí delegování rozhodování na místní orgány. Tímto krokem bylo možné získat souhlas k realizaci PZI. Bohužel je tomu v praxi spíše naopak a celý proces se komplikuje. V otázce čínských investic do Evropy existují názory, že hlavním cílem nejsou ekonomické zájmy, ale investice mají posloužit jako nástroj k umlčení zastánců lidských práv a získání vojenských technologií a zbraní z EU. „Čínská komunistická strana je pod tlakem mezinárodního 136

BUSSINESSINFO.CZ. Souhrnná teritoriální informace Čína.2012, Dostupné na:< http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/teritorialni-informace-zeme/cina.html>.s.6566. 137 Tamtéž.s.103 138 Tamtéž. 139 Zařazení projektu do určité kategorie nemusí být zcela striktní. 140 MOFCOM a SAIC by měly posuzovat žádosti v případě:1) kdy fúze nebo akvizice povede k vytvoření podniku ovládajícího 25 a více procent čínského trhu;2) zahraniční investor již ovládá 20% čínského trhu; 3)zahraniční investor vlastní v ČLR aktiva přesahující hodnotu 3 mld. CNY, 4) zahraniční investor dosáhl v ČLR tržeb nad 1,5 mld. CNY.BUSINESSINFO.CZ. 52

společenství kvůli otázce lidských práv. Vlády v západní Evropě porušování lidských práv ze strany ČKS odsuzují. ČKS nátlak odvádí prostřednictvím ekonomických investicí, takže určitě má za vyděláváním peněz skryté motivy,“ prohlásil Tchien, profesor podnikatelské fakulty Univerzity Jižní Karolíny a dodal, „že komunistická strana doufá, že jí investice pomohou přijít k vojenským technologiím a snížení restrikcí na vývoz nejmodernějších zbraní z Evropy do Země středu“141 V polovině roku 2012 proběhl průzkum mezi evropskými společnostmi působícími na čínském trhu. Zhruba ¼ z nich má v plánu své investice přesunout mimo čínský trh, zatímco téměř pro ¾ evropských společností patří čínský trh mezi tři nejvyšší investiční cíle. Pro společnosti působící v Číně bylo považováno za rizikové mírné zpomalení ekonomiky a rostoucí mzdy. Ty se teď musí zaměřit více na snížení nákladů než na zvyšování výnosů, což je nejobvyklejším způsobem, jakým se s touto situací většinou vyrovnávají. Dle Wanga, ředitele výzkumného centra nadnárodních společností, se dá předpokládat, že evropské společnosti přesunou své investice do oblastí s nižšími mzdovými náklady, jako jsou např. v jihovýchodní Asii.142 Na druhou stranu je však poměr cena - výkon pro mnoho nákladově orientovaných společností důležitější než nízké náklady na pracovní sílu. Současná přetrvávající dluhová krize eurozóny výrazně oslabila kupní sílu v Evropě. Pouze malé procento investorů uvedlo, že nejvyšším strategickým důvodem pro podnikání v Číně bylo právě poskytování zboží a služeb určených pro evropský trh. Významný strategický důvod pro provoz v Číně je poskytování zboží a služeb pro čínský trh. EU ve svých strategických dokumentech uvádí snahu o zlepšení právního prostředí, které by vedlo k odstranění překážek a k lepšímu budoucímu růstu.

2.4. Obchodní deficit EU Jak již bylo uvedeno v úvodu 2. kapitoly, vzájemný obchod EU a Číny je zatížen deficitem na straně EU. Ještě po zahájení liberálních ekonomických reforem (1979) byl vzájemný obchod minimální (export do Číny byl 2,1 mld. EUR; import 1,3 mld. EUR, obchodní bilance byla v přebytku).143 Po pomalejším nastartování vzájemného obchodu na počátku 90. let, začaly vzájemné obchodní vztahy po přistoupení Číny do WTO nabírat rychlého tempa. Od roku 1992 do 2010 obchod se zbožím mezi EU a Čínou vzrostl více jak 16krát (od 23,7 mld. v roce 1992 na 395,8 mld. v roce 2010).144 Od roku 1997 má EU stálý deficit obchodu se zbožím, který je 26krát vyšší než přebytek obchodní bilance ve službách.145 Vývoj obchodní bilance v letech 1992-2010 vidíme v následující tabulce:

141

VELKAEPOCHA.SK. Experti varují před čínskými investicemi v Evropě. 2012, Dostupné na:. 142 CHINADAILY.COM. China remains world's to investment destination. 2012, Dostupné na:. 143 DG TRADE: China – EU bilateral trade and trade with the world.2011, Dostupné na:. 144 EUROSTAT. External and intra-EU trade- A statistical yearbook. 2011, Dostupné na: 145 EUROPEAN PARLIAMENT. EU-China Trade Relations. 2011, Dostupné na:. 53

Tabulka 4: Obchod EU-Čína v letech 1992-2010 (mld. EUR)

Exporty do Číny % všech EU exportů Importy z Číny % všech EU importů Bilance obchodu

1992 6,9

1995 14,7

2001 30,1

2005 51,6

2006 63,6

2007 71,8

2008 78,4

2009 82,4

2010 113,3

1,6

2,6

3,1

4,8

5,4

5,8

6,0

7,5

8,4

16,8

26,3

75,9

158,4

192,4

232,6

247,9

214,1

282,5

3,4 3,5

4,8 -11,6

7,4 -45,8

13,4 -106,8

14,2 -128,8

16,2 -160,8

15,8 -169,5

17,7 -131,7

18,7 -169,2

Pramen: EUROSTAT. External and intra-EU trade- A statistical yearbook. 2011, Dostupné na:, vlastní úprava

Obchodní deficit EU rostl stabilně do roku 2009, poté se jeho hodnota snížila z 169,5 mld. EUR v roce 2008 na 131,7 mld. v roce 2009. Důvodem byla globální ekonomická krize, která vedla mimo jiné i ke snížení evropské poptávky. Za poklesem stojí také nárůst evropských exportů do Číny, která se danou ekonomickou situaci rozhodla řešit prostřednictvím zvýšení státních výdajů. V roce 2010 se deficit vyšplhal opět na hodnotu předkrizového stavu 169,2 mld. EUR. Nejnovější data uvádí, že vývoz do Číny v roce 2011 byl 136,2 mld. EUR a dovoz 292,0 mld. EUR. Schodek obchodní bilance měl hodnotu 155, 9 mld. EUR.146 Data z prvních šesti měsíců roku 2012 ukazují na růst evropského vývozu, přičemž evropský dovoz zůstává přibližně na stejné hodnotě. Jednotlivé členské státy, s výjimkou Finska, zaznamenaly deficit v roce 2011. Nejvyšší hodnota byla pozorována u obchodu s Nizozemím (-36 mld. EUR), druhou příčku v měření deficitu obsadila Velká Británie (-24 mld. EUR), následovala Itálie (-17 mld. EUR), Španělsko a Francie (oba státy -10 mld. EUR).147 Dle Freytage148 bývá přebytek obchodní bilance obecně považován za ukazatele vyšší konkurenceschopnosti, naopak obchodní deficit bývá vnímán spíše jako výsledek „nekalé soutěže“. Toto téma bylo zejména před rokem 2009 velice často zmiňováno. EU obviňovala Čínu z tzv. nekalých tržních praktik, manipulace s čínským kurzem a také z porušování práv duševního vlastnictví. Čína na druhou stranu oponovala obviněním EU z nadměrného využívání protekcionismu proti čínským dovozům. Po globální ekonomické krizi se toto téma dostalo spíše do pozadí, ale je pravděpodobné, že se opět dostane do popředí zájmu evropských i čínských ekonomů. Příčinou obchodního deficitu je částečná ztráta postavení řady členských zemí jako důležitého obchodního partnera Číny a na druhou stranu růst čínských importů. Zájem Evropy by se měl zaměřit v oblasti řešení obchodního deficitu na využití potenciálu v oblasti obchodu se 146

EUROSTAT. EU 27 exports to China up by 21% and imports by 5 in the first ten month of 2011. 2012,Dostupné na:. 147 Tamtéž. 148 ANDREAS FREYTAG. Should Europa really worry about its trade deficit with China. 2008,Dostupné na:. 54

službami a více využít investiční příležitosti. Samozřejmě nezbytné je pracovat na odstraňování bariér a přispívat ještě více otevřenému čínskému trhu. Jako jeden z důvodů obchodního deficitu je často zmiňováno i podhodnocování čínské měny. Dle Evropské komise ovšem posílení měny nepovede automaticky k výraznému snížení deficitu, jak již dosvědčuje posílení jüanu proti dolaru a dalším měnám. Podle Mandelsona, komisaře pro obchod, současná nerovnováha odráží strukturální vztahy v čínské ekonomice, které nejsou dlouhodobě udržitelné. Dodává nutnost zajištění podmínek k vyrovnanému obchodu, a připustil i možnost odvetné reakce ze strany EU.149 Jedním z účelů zařazení této kapitoly byla otázka, zda strategické partnerství EU a Číny napomáhá k prohloubení obchodních vztahů. Na začátek je nutné zmínit fakt, že vzájemná spolupráce EU a Číny a snaha ze strany EU integrovat Čínu do celosvětového obchodního a investičního systému je úspěšná. Důkazem je vysoký nárůst obchodu s Čínou, který je zároveň přínosný i pro EU. Vzájemný obchod mezi partnery dosahuje v současnosti 428, 2 mld. EUR. Z uvedených dat můžeme vidět korelaci mezi obchodem a propojením strategického partnerství. Od roku 2002-2003 rostl vzájemný obchod velmi rychlým tempem, na což navázala úsilí k sepsání strategického dokumentu Vyspělé partnerství: společné zájmy a úkoly ve vztazích mezi EU a Čínou. Z přechodu z komplexního partnerství na formu strategické spolupráce je viditelné zvýšení vzájemné vazby obou partnerů. Čína je závislá zejména na exportu do EU. Naopak Čína je pro EU důležitější jako zdroj importu než jako exportní trh. Oba partneři si uvědomují vzájemnou závislost, a proto pokračují ve spolupráci a snaze předcházet vyhrocení vzájemných konfliktů.

149

EUROPA.EU. Mandelson in China: EU-China trade deficit "measure of our untapped potential" – Beijing 2007, Dostupné na: < http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2008/january/tradoc_137536.pdf>. 55

3 Obchodní bariéry Závěrečná kapitola bude věnována popisu obchodních překážek, které ovlivňují obchodní a ekonomické vztahy mezi EU a Čínou. EU patří v současnosti mezi nejliberálnější ekonomiky světa. Většina členských států zastává princip otevřených trhů a podpory konkurence. Ovšem existují bariéry přístupu i na evropských trzích, jejich seznam sice není natolik obsáhlý jako na straně Číny, ale jsou případy, kdy Čína oprávněně vyžaduje nápravu.150 Ústředním komunikačním orgánem těchto stížností je čínské ministerstvo obchodu (MOFCOM), které každý rok vydává hodnotící zprávy přístupu na zahraniční trhy. Hodnota indexu ekonomické svobody řadí Čínu v roce 2012 na 138. místo151 ze 179 zemí světa.152 Tento index ukazuje na podprůměrné hodnoty v oblasti ekonomické svobody. Důvodem těchto nízkých hodnot je samotná politická situace v zemi. Soudní systém je ovlivňován politickým aparátem a komunistickou stranou. Komunistická strana také kontroluje a řídí většinu aspektů čínského hospodářství. Vláda se například snaží čelit zpomalení globální poptávky prostřednictvím fiskálních a monetárních stimulů; dalším příkladem jsou různá protekcionistická opatření a bariéry obchodu, kterými se bude tato kapitola zabývat. Obchodní bariéry jsou protekcionistická opatření, jejichž primárním cílem je ochrana domácího trhu. Ochranná opatření můžeme rozdělit na legitimní a nedovolená ochranářská opatření.153 Tato opatření mohou mít v zásadě podobu: cla (daň za dovážené zboží), kvóty (stanovení maximálního množství výrobku, které lze do země dovést), vývozní subvence (podpora domácích exportérů formou subvence, exportních úvěrů nebo úlev na daních) a neviditelné překážky obchodu (hygienické, bezpečnostní, a jiné standardy).154 Vláda je zavádí z důvodu ochrany některého z domácích odvětví (zejména nezletilých odvětví), ochrany mezd nebo zaměstnanosti, ochrany proti nekalým praktikám a z bezpečnostních důvodů.155 Pokud jsou opatření skutečně krátkodobá, mohou zemi přinést výhody nebo vyřešit problémy v sociální oblasti. Ovšem velmi často mají tyto formy ochrany dlouhodobý charakter (důvodem mohou být sociální a zájmové skupiny nebo specifikum politické scény). Problémy s dlouhodobým zaváděním ochranných opatření si popíšeme níže. Otázkou omezení vstupu na trh by se měla zajímat každá exportující firma usilující o podíl na trhu. Důvodů je pro to celá řada, např. cena za překážky obchodu se vždy promítne do kalkulace celkové exportní ceny. Dopad na prodejní cenu ovlivní konkurenceschopnost výrobku v porovnání s výrobkem vyrobeným v domácí zemi. S rozvojem mezinárodního obchodu se ukazuje, že regulace vstupu zboží na zahraniční trh, pokud probíhá delší dobu, v naprosté většině domácím výrobcům nepomáhá, ale naopak škodí. Dočasně sice zbaví domácí výrobce hrozby zahraniční konkurence, ale nemožnost srovnání jejich produktů na vnitřním trhu může vést, a ve většině případů i vede, ke stagnaci jejich ekonomických i technických parametrů, což následně vede ke snížení konkurenceschopnosti v globální ekonomice. Z tohoto důvodu je zřejmé, že obchodní bariéry a regulace negativně zasahují i domácí producenty. 150

Viz. kapitola 3.2. HERITAGE.ORG.Country Rankings. 2012, Dostupné na:< http://www.heritage.org/index/ranking>. 152 Česká republika zaujímá 30. místo. 153 ROZEHNALOVÁ, N, TÝČ, V. Vnější obchodní vztahy Evropské unie. 2006, s. 20. 154 MUSIL, P.;FUCHS, K.;FRANCM,K.;GRIGARČÍKOVÁ, Š. Ekonomie. 2008, s. 390. 155 ROZEHNALOVÁ, N. a kol. Právo Světové obchodní organizace a další kapitoly z mezinárodního ekonomického práva., 2010 s.17-19. 56 151

Pravidla mezinárodního obchodu a mezinárodní obchodní spory spravuje WTO. Organizace vznikla v roce 1995 jako nástupce Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) v 8. kole vyjednávání, tzv. Uruguayském kole (1986-1995).156 Hlavním cílem organizace je liberalizace obchodu prostřednictvím odbourávání obchodních bariér. Mezi sekundární cíle patří kontrola dodržování pravidel mezinárodního obchodu, organizace obchodního jednání, sledování národních obchodních politik a řešení obchodních sporů. Principy WTO vyžadují odstranění diskriminace, snížení bariér vedoucích k liberálnějšímu obchodu, podpora konkurence a v neposlední řadě zvláštní ujednání ve vztahu k méně rozvinutým zemím. Záměrem WTO jsou volné obchodní toky, ovšem za určitých okolností podporuje i překážky obchodu na ochranu spotřebitele. WTO se musí snažit zajistit, aby jednotlivci i vlády byli informovaní o obchodních pravidlech, což jim poskytuje jistotu před náhlými změnami. Jinými slovy, obchodní pravidla musí být transparentní. Principem schvalování na půdě WTO je konsensus všech zemí. Logickou nevýhodou je, že většina jednání je zdlouhavá a vyskytují se tendence k používání dvousmyslného jazyka, což může vést k zhoršené interpretaci vytvořené dohody. Dohody WTO pokrývají oblast obchodu se zbožím, službami a pole duševního vlastnictví. WTO projednává závazky nižších celních sazeb jednotlivých zemí a udržení otevřeného trhu služeb. Dohody WTO nejsou statické, tzv. jsou znovu projednány na dalších kolech jednání. Vlády jednotlivých členských zemí musí WTO oznámit platné právní předpisy a přijatá opatření svého obchodu. Jednotlivé rady a výbory WTO tato opatření posuzují a kontrolují, zda jsou v souladu s WTO. V roce 1996 představila Evropská komise Strategii pro přístup na trh (Market Access Strategy).157 Hlavní myšlenkou této strategie je odstranění překážek obchodu uplatňovanými třetími zeměmi. V roce 2007 EU tuto strategii inovovala a vydala sdělení Globální Evropa: posílené partnerství k zajištění přístupu na trh pro evropské vývozce,158 které bylo součástí reakce Globální Evropa. V rámci této strategie byla vytvořena přehledná a transparentní Databáze přístupu na trh (Market Access Database – MADB dostupná na webových stránkách: http://madb.europa.eu). Tato databáze poskytuje informace pro podnikatele o přístupu na trh třetích zemí. Umožňuje vyhledat údaje o aplikovaných celních sazbách, dovozních formalitách,159 statistikách obchodních toků mezi EU a nečlenskými zeměmi EU (tzn. i Čínou), sanitárních a fytosanitárních opatření, překážkách obchodu a v neposlední řadě i registr stížností.160 Následující informace o obchodních bariérách využívají data, která jsou uvedena v této databázi. Struktura kapitol 3. 1. a 3. 2. vychází, mimo jiné, ze studie Evropské komise EU-China Trade Relations zaměřené na identifikaci obchodních překážek mezi EU a Čínou. Zdrojem informací o čínských překážkách je studie prováděna pod hlavičkou WTO zabývající se revizí čínské obchodní politiky. Skládá se ze dvou kontrolních mechanismů, tzv. Přechodného mechanismu přezkumu (TRM)161 a Mechanismu přezkumu obchodní

156WTO.

ORG. What is the WTO? 2012, Dostupné na:. 157 CZECHINVEST.ORG. Přístup evropských podnikatelů na třetí trhy. Ministerstvo průmyslu a obchodu .2008, Dostupné na:. 158 Tamtéž. 159 Obsahuje veškeré informace o formulářích, certifikátech, povinných náležitostech obchodních faktur a další dokumenty nezbytné při dovozu do vybrané země. 160 CZECHINVEST.ORG. Přístup evropských podnikatelů na třetí trhy. Ministerstvo průmyslu a obchodu .2008, Dostupné na:. 161 TRM je součástí čl. 18 Protokolu o přistoupení Číny do WTO. Tvoří přechodní kontrolní mechanismus pro Čínu, kde stanoví každoroční kontroly po dobu 8 let a závěrečné přezkoumání po 10 letech po přístupu Číny do WTO (tedy 2011) 57

politiky (TPRM).162 Pro sledování překážek obchodu jsou rovněž využita data Hospodářské komory EU v Číně.

3. 1 Obchodní bariéry vzájemného obchodu v Číně Po vstupu Číny do WTO v roce 2001 se Čína zavázala dodržovat závazky WTO k podpoře odstraňování nebo snížení obchodních bariér. Čína souhlasila provést řadu důležitých závazků k otevření a liberalizaci svého obchodního prostředí, aby poskytla více předvídatelné pole působnosti pro obchod a zahraniční investice v souladu s pravidly WTO. Mezi některé závazky patří následující:163 • • • •

Čína poskytne nediskriminační prostředí pro všechny členy WTO. Čína bude eliminovat praktiky dvojích cen, rovnocenně bude zacházet i se zbožím, které je vyrobeno pro spotřebu v Číně s tím, které se vyrábí na vývoz do zahraničí. Cenové kontroly nebude Čína využívat k ochraně domácího průmyslu. Čína nebude udržovat nebo zavádět žádné vývozní subvence pro své zemědělské produkty.

Čína si dokázala vyhradit na dobu 3 let právo na výlučné státní řízení pro výrobky, jako jsou obiloviny, tabák, paliva, minerální látky a zachovat některá omezení týkající se dopravy a distribuce zboží na čínském území. Až do roku 2016 může využívat ochranné mechanismy trhu v případě ohrožení domácích výrobců (o tom bude dále pojednáno níže). Z oblasti ochrany duševního vlastnictví se Čína zavázala implementovat principy dohody TRIPS (Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví) spravovanou WTO. I přes jistý pokrok, kterého Čína dosáhla s cílem omezit obchodní překážky bránící přístupu na čínské trhy, mnohé překážky stále přetrvávají, o čemž svědčí i poslední zpráva Hospodářské komory EU v Číně, která ukazuje, že 43% vedoucích evropských podniků v Číně se v roce 2011 domnívalo, že přijatá čínská opatření jsou stále diskriminační, v porovnání s rokem 2010 je počet nespokojených podniků o 10% vyšší. Tato zpráva ještě blíže upřesňuje: „nedávno přijatá opatření ještě více omezují otevření trhu a vyvolávají otázky ohledně vůle vytvořit udržitelné příležitosti pro všechny aktéry na trhu“.164 Následující kapitola bude obsahovat rozšířený výčet nejdůležitějších obchodních bariér v Číně. 3.1.1. Tarifní překážky Mezi členy WTO není zakázáno využívání tarifních překážek. Jsou však stanoveny maximální hodnoty sazeb, které nesmí být překročeny. Tyto sazby (tzv. vázané sazby) si členové WTO určili a zavávali se k jejich dodržování. V praxi jsou však reálná cla pod touto maximální hranicí. WTO stanovuje způsob, jakým jsou cla uplatňována a kontroluje pravidla původu zboží, jejich klasifikaci a celkovou hodnotu cla vybraného produktu. Navzdory již zmíněnému zlepšení v závazcích Číny k WTO, jsou tarifní překážky stále jedním z hlavních forem ochrany čínských hranic. Čínské celní poplatky jsou rozděleny na všeobecné 162

TPRM je pravidelný přezkum obchodních politik všech členů WTO. Hodnocené státy společně se sekretariátem WTO předkládají zprávu, která je následně projednávána. V rámci jednání mohou ostatní aktéři klást dotazy a otázky, popř. vyjadřovat nespokojení, na které musí hodnocený stát patřičně reagovat. 163 WTO. WTO successfully concludes negotiations on China´s entry.2001, Dostupné na:. 164 USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU. EU a Čína: nevyvážený obchod? 2012, Dostupné na: < http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=//EP//TEXT+TA+P7-TA-20120218+0+DOC+XML+V0//CS>. 58

a preferenční. Všeobecné poplatky platí pro země, které nejsou členy WTO a neposkytuje jim doložku nejvyšších výhod. Preferenční poplatky využívá Čína k obchodu se zeměmi, se kterými má sepsanou preferenční dohodu a tedy dohodnuté snížené sazby. Pro úplnost je třeba dodat, že existuje i třetí kategorie rozdělení celních poplatků. Jedná se o dohodu snížení sazeb u výrobků ze zemí, které se účastní některé z preferenčních dohod s Čínou (ASEAN, Pákistán, Chile).165 Nižší cla se týkají i některých afrických zemí. Seznam celních poplatků a celní předpisy jsou obsaženy v publikaci Oficiální celní průvodce, jejíž revidovaná verze vešla v platnost od 15. 4. 2012.166 Celní poplatky vybírá Generální správa cel společně i s DPH (17 % u některých zemědělských výrobků a u jiných zboží nutné spotřeby 13%).167 Všeobecná úroveň čínských celních sazeb se v současnosti pohybuje okolo 9,5 %.168,169 Čína často využívá i dočasných cel, např. v roce 2010 čínská vláda s cílem ušetřit energii manipulovala s cly u leteckého paliva a topných olejů.170 Vzhledem k uvádění průměrných hodnot je nutné zmínit i tzv. celní vrcholky (tariff peaks),171 tedy sazby výrazně převyšující průměrnou aplikovanou sazbu. V seznamu čínských celních sazeb najdeme příklady celních vrcholků u potravin, obuvi a pokrývek hlavy. Čínská dovozní cla v textilním a oděvním průmyslu byla krok za krokem od roku 1994 sice snižována,172 nicméně jejich celkový průměr zůstává vysoký a celní vrcholky tedy nadále zůstávají. Celková zátěž, zejména pro luxusní ložní prádlo, oděvy a obuv, je významná a činí evropské společnosti méně konkurenceschopné na čínském trhu, zabraňuje zejména výrobcům zboží střední kvality proniknout na čínský trh. Vyšší celní sazby se také vyskytují v chemickém a textilním sektoru. Avšak uplatňované sazby nejsou vyšší než ty, které jsou vázané WTO, z toho důvodu nevzniká ze strany WTO žádný rozpor. Zajímavým případem zdanění je oblast automobilového průmyslu. Dne 1.4.2005 vstoupilo v platnost správní opatření týkající se dovozu automobilových součástek, které splňují charakteristiky celého vozidla. Toto opatření stanovuje, že za určitých okolností (pokud jsou součástky dováženy nad limit nebo pokud je cena dovezených dílů nad 60 % ceny vozidla) jsou automobilové součástky definovány jako celé vozidlo a podléhají tedy vyššímu tarifu, tzv. 25 % oproti spodní sazbě pro komponenty vozidla 10 %. Na tuto skutečnost se ohradila v roce 2007 EU a o dva roky později tento spor vyhrála.173

165

BUSSINESSINFO.CZ. Souhrnná teritoriální informace Čína.2012, Dostupné na:< http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/teritorialni-informace-zeme/cina.html>.s.65s.66. 166 CHINABRIEFING.COM. China Revises Categorization of Imported Goods and Tariff Rates. 2012, Dostupné na:. 167 BUSSINESSINFO.CZ. Souhrnná teritoriální informace Čína.2012, Dostupné na:< http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/teritorialni-informace-zeme/cina.html>s.61. 168 EUROPEAN PARLIAMENT. EU-China Trade Relations. 2011, Dostupné na:.s.40. 169 Průměrné dovozní clo u zemědělských produktů je 15,2 %, u průmyslových výrobků 8,95%, u vybraných položek je: 6,9% u chemikálií, 8,0% u strojů, 9,1% u elektrických výrobků, 11,4%u textilních výrobků, 25% u osobních aut.BUSSINESSINFO.CZ. 2012.s.62. 170 EUROPEAN PARLIAMENT. EU-China Trade Relations. 2011, Dostupné na:.s.40. 171 Celní vrcholky se uplatňují na výrobky, jejichž produkce je náročná na lidskou práci (textil,oděvy). 172 http://madb.europa.eu/madb/barriers_details.htm?barrier_id=960019&version=2 173 MADB.EUROPA.EU. Barriers list. Market Access Database2012, Dostupné na:. 59

Hodnota cla se stanovuje na základě ceny CIF.174 Celnice může cenu odmítnout, pokud si není jistá její správností a uplatnit cenu stejného nebo podobného dováženého ze stejné země nebo oblasti. Tento postup bývá často kritizován ze strany evropských obchodníků. Bezcelně lze dovést zboží určené na výstavy, veletrhy či jako vzorek pro obchodní jednání.175 Pokud však z nějakého důvodu dojde k jeho následnému prodeji nebo darování, vztahuje se na něj dodatečná celní povinnost. Úplnému zákazu dovozu podléhají zbraně, munice, výbušniny, cenné papíry, tiskoviny, magnetická media, fotografie poškozující politické, ekonomické, kulturní a morální zájmy země. Dovážet do Číny se také nesmí jedy, nemocná zvířata, drogy, rostliny, jídlo, léky a čínská měna. V roce 1999 sepsala Čína seznam zboží, které je zakázáno nebo jsou na ně uvalena omezení při dovozu za účelem dalšího zpracování (jako jsou např. použité časopisy a knihy, second hand motocykly a auta apod.)176 3.1.2. Netarifní překážky Dovoz do Číny je také omezen netarifními překážkami obchodu, zejména takovými opatřeními, která zahrnují kvóty, různé dovozní licence a inspekční osvědčení (vyžadovaná např. u válcované oceli, ocelových ingotů, neželezných kovů, umělých hmot, kosmetiky, papíru a ovoce). Na tomto místě existuje mnoho výjimek, které brání transparentnosti a přehlednosti čínského celního systému. Počet kvót a licencí se v průběhu let snižuje. V současnosti jsou platné kvóty u některých druhů zemědělské produkce a u třech druhů chemických hnojiv. Některé kvóty se postupem času upravily tak, aby vyhovovaly aktuálním požadavkům čínské ekonomiky. Např. v roce 2009 byly zvýšeny kvóty na dovoz bavlny z důvodu poklesu domácí sklizně.177 Licence zůstávají v platnost zejména u chemických produktů, nebezpečných odpadů, látek poškozujících ozónovou díru a vyřazené elektroniky.178 V souvislosti s plněním závazků vůči WTO bylo rozhodnuto, že bude sjednocena povinná inspekce dováženého zboží do nového systému CPCS (Compulsory Product Certification System).179 Výrobky, na něž se pravidla vztahují, musí mít osvědčení CCC (China Compulsory Certificate).180 Speciální opatření jsou aplikována na dovoz zboží, které představuje zdravotní riziko.

174

Jde o doložku, kdy dovozce přebírá odpovědnost za dané zboží na sjednaném místě určení, zpravidla na hranicích země. Cena zboží tak zahrnuje hodnotu přepravného a pojištění. Dostupné na:< http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/teritorialni-informace-zeme/cina.html>s.62.. 175 Podmínkou je, že musí být do 3 měsíců vyvezeno zpět. 176 BUSSINESSINFO.CZ. Souhrnná teritoriální informace Čína.2012, Dostupné na:< http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/teritorialni-informace-zeme/cina.html>.s.65s.63. 177 Tamtéž s.62. 178 Tamtéž. 179 Tamtéž s.65 180 Jedná se o: dráty a kabely pro elektrická zařízení, spínače, zástrčky, jističe atd., nízkonapěťové přístroje, motory s nízkým výkonem, elektrická zařízení, svářecí zařízení, domácí elektrospotřebiče, audio a video přístroje, počítače, tiskárny, kopírky a ostatní přístroje z kategorie IT, osvětlovací tělesa (nevztahuje se na osvětlení na napětí menší než 36V), telekomunikační přístroje, automobily kategorií M, N, O, motocykly a jejich části (bezpečnostní pásy a motocyklové motory), pneumatiky pro motocykly, osobní a nákladní automobily, bezpečnostní skla pro automobily, železniční vagóny i budovy, zemědělské stroje, výrobky z latexu/kondomy, přístroje pro zdravotnictví, hasicí přístroje, hadice, detektory kouře atd., poplachová zařízení. 60

Veřejné zakázky U veřejných zakázek je problematická aplikace politiky známá jako „Buy Chinese“181. Tato politika upřednostňuje domácí čínské společnosti při zadávání veřejných zakázek. Zahraniční společnosti se mohou o zakázky ucházet jen ve výjimečných případech, kdy nelze zboží nebo službu nahradit domácím dodavatelem. Důvodem je, že Čína stále ještě nepodepsala Dohodu o veřejných zakázkách (Government Procurement Agreement – GPA), ve které jsou její signatáři zavázaní zajistit rovné zacházení dodavatelům z ostatních smluvních stran. Pokud by Čína chtěla přistoupit k GPA, musela by změnit svoji politiku zadávání veřejných zakázek. Její přistoupení je podmíněno požadavkem, aby Čína identifikovala správní orgány (na centrální, regionální a komunální úrovni), které budou mít na starosti fungování dohody GPA. EU se snaží na všech jednáních, aby se Čína stala účastníkem GPA. Dalším problémem v zadávání zakázek je jejich lokální povaha a nedostatečná informovanost. Čínská nabídka zakázek pak ztrácí na transparentnosti a systém je více náchylný ke korupci. Omezení vývozu surovin V Číně platí vývozní omezení na suroviny v podobě kvót nebo cel. Tato exportní omezení uměle zvyšují světové ceny surovin a současně snižují čínské ceny. Tento fakt vede k situaci, kdy čínští výrobci mají podstatnou výhodu nad zahraniční konkurencí. Tato omezení evidentně narušují hospodářskou soutěž. Musíme si také uvědomit, že průmysl EU je závislý na tomto dovozu surovin, jelikož některé z těchto zdrojů nelze získat v požadované míře jinou cestou než dovozem z Číny (např. ocel, hliník, chemikálie).182 Konkrétně má Čína 97% podíl na světové produkci vzácných zemin. Od roku 2000 Čína nasadila vývozní kvóty a licenční systém. Navíc, od roku 2007 využívá vývozní cla na 17 vzácných zemin (v rozmezí 15-25%). Tyto suroviny se využívají v high-tech oborech, elektronice, při výrobě automobilů, ve strojírenství, v chemickém průmyslu nebo ocelářství. Zpráva TPRM v květnu 2010 ukázala, že čínská vývozní cla byla použita u 353 položek183. Tato omezení jsou v rozporu nejen s obecnými pravidly WTO, ale také se specifickými závazky, které Čína podepsala v přístupovém protokolu WTO. EU v posledních letech opakovaně avizovala otázku omezení vývozu surovin, ale bohužel bez úspěchu. V důsledku toho v roce 2009 společně s USA a Mexikem požádala WTO o řešení situace ohledně čínských vývozních opatření u devíti produktů (např. koks, bauxit, fluorit). Následně bylo zažádáno o vytvoření skupiny odborníků WTO otázce omezení 9 surovin, které EU považuje za jasné porušení pravidel GATT a protokolu o přistoupení Číny. Tento výkonný panel byl pak následně založen v prosinci 2009. Po dvou ústních jednáních a písemného vyjádření všech zúčastněných zemí, vydalo WTO v roce 2011 závěrečnou zprávu. Čína se však ohradila s obecnou výjimkou, která dle článku XX úmluvy GATT 1994, umožňuje opatření zachovat na přírodní zdroje, pokud mají souvislost s omezením domácí výroby nebo spotřeby.184 Čína vystupuje s argumenty ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje. V současnosti EU zahájila již druhé řízení proti Číně. K tomuto kroku se také připojilo Japonsko a USA, které s EU sdílí oprávněné obavy. 181

MADB.EUROPA.EU Trade barries. Public Procurement-„Buy Chinese“ policy, the Indigenous Innovation Scheme and Discrimination agains FIEs. Market Access Database2012, Dostupné na:< http://madb.europa.eu/madb/barriers_details.htm?barrier_id=960027&version=19 >. 182 MADB.EUROPA.EU Trade barries. Raw materials-Export restriction. Market Access Database2012, Dostupné na:< http://madb.europa.eu/madb/barriers_details.htm?barrier_id=095245&version=12 >. 183 Tamtéž. 184 EUROPEAN PARLIAMENT. EU-China Trade Relations. 2011, Dostupné na:.s.43. 61

Opatření týkající se energetiky Vzhledem k narůstajícímu povědomí o změně klimatu ve světě, se čínská centrální vláda rozhodla snížit emise škodlivých skleníkových plynů do ovzduší. Pohnutkou jsou výsledky studie Mezinárodní energetické agentury o znečištění z loňského roku, které řadí Čínu mezi přední znečišťovatele ovzduší. Hlavním nástrojem ke zlepšení stávající situace mají být úspory energie, rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména bezuhlíkových technologií, tj. využívání energie slunce a větru, dále využití hybridních aut a elektroaut.185 Od roku 2006 vláda zavádí několik opatření na podporu obnovitelných zdrojů. Výsledkem je, že se Čína stala světovou jedničkou v oblasti větrné a solární energie. Kromě toho vláda zavedla pobídky, které mají vést k nárůstu domácí poptávky. Do energetického sektoru proudí dotace, které byly napadeny ze strany USA v souladu s pravidly WTO o subvencích, popsaných níže. Subvence Další z forem netarifních překážek jsou subvence. Během Uruguayského kola bylo ujednáno vytvoření Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatření (Agreement on Subsidies and Counterveiling Measures – SCM), která představuje současnou právní úpravu subvencí v rámci WTO, týkající se poskytování podpor a také možnosti zavedení tzv. vyrovnávacích opatření.186 V dohodě SCM byly definovány subvence jako finanční příspěvky vlády nebo veřejnoprávní instituce. Tyto příspěvky mohou mít podobu přímých převodů, úvěrů s nižšími úrokovými sazbami nebo nákupu výrobku za vyšší než tržní cenu, daňové úlevy atd. V oblasti služeb byly hlášeny významné subvence ve formě daňových úlev, osvobození od daně, poskytování pozemků a pozemkových práv, dotované suroviny nebo i dotované půjčky. Několik studií i šetření členů WTO prokázalo existenci využívání subvencí ze strany Číny.187 EU argumentovala nepopíratelný rušivý účinek aplikace dotací, které měly za následek rychlý růst čínských vývozů v posledních letech. Zdárným příkladem je ocelářský průmysl, kdy se během několika let Čína proměnila z čistého importéra oceli na ocelářskou velmoc dominující světovému trhu.188 EU je přesvědčena, že tento nárůst vývozu není primárně založen na skutečné konkurenční výhodě Číny v ocelářském průmyslu, ale spíše je odrazem různých dotačních programů na vysoce selektivním základě. Dohoda SCM zakazuje určité dotace v případě, kdy mohou mít nepříznivé účinky na domácí průmysl čínského importéra. Čína nesplnila některé z povinností při uplatnění dotací a způsobila tím problémy evropským vývozcům. Antidumpingová opatření Nejběžnější formou cenové diskriminace je dumping, cenová praktika, kdy firma účtuje nižší ceny exportovanému zboží než zboží doma prodávanému. Antidumpingová opatření slouží jako ochranný nástroj pro domácí producenty před nekalými praktikami již zavedených výrobců. Tito výrobci, ve snaze získat trh, si mohou dovolit snížit své ceny pod hodnotu jejich nákladů. Čína navyšuje využívání těchto opatření proti dovozu zboží z jiných členských států WTO a také z EU. Dle Komise EU se řadí mezi nejčastější uživatele antidumpingových 185

CSVE.CZ. Čína masivně investuje do obnovitelných zdrojů. 2012, Dostupné na:. 186 ROZEHNALOVÁ, N. a kol. Právo Světové obchodní organizace a další kapitoly z mezinárodního ekonomického práva.. 2010,s. 92-93. 187 EUROPEAN PARLIAMENT. EU-China Trade Relations. 2011, Dostupné na:.s.43. 188 Čínský ocelářský průmysl měl v roce 2007 20,7% na světovém trhu, v roce 2008 pak 37,6%. 62

opatření. Komise je také znepokojena nad takovou výší a svévolným zahajováním těchto opatření a vyzvala k upřesnění a větší transparentnosti procedurálních procesů.189 Technické bariéry obchodu V důsledku zvýšení objemu a významu obchodních sporů ohledně výrobkových standardů byly v rámci Uruguayského kola jednání WTO do Všeobecné dohody o clech a obchodu (Genal Agreement on Tariffs and Trade – GATT) zařazeny dvě dohody týkající se výrobkových standardů – Sanitární a fytosanitární dohoda (Sanitary and Phytosanitary Measures – SPS)190 a Dohoda o technických překážkách obchodu (Technical Barriers to Trade – TBT)191. Dohoda TBT se týká nepotravinářských výrobků a těch aspektů potravin (např. označení), která přímo nesouvisejí se zdravím nebo bezpečností.192 Dohoda stanovuje pravidla, která musí členské země WTO respektovat a dodržovat při tvorbě technických požadavků, které by mohly narušit vzájemný obchod. Týká se přípravy, přijímání a aplikace technických nařízení pro průmyslové a zemědělské produkty a související procesní a výrobní opatření. Dále se věnuje také přípravě, přijímání a aplikaci standardů. Různá nařízení, standardy i procedury musí být navrženy a aplikovány tak, aby nevytvořily obchodní bariéry. Nařízení by neměla být omezující více, než je nezbytně nutné tzv. k dosažení cíle při zohlednění rizik, která by představovala jejich nesplnění. Jednotliví signatáři dohody jsou obecně podporováni ve využívání mezinárodních standardů. Členové mohou stanovit vyšší standardy, ovšem za předpokladu, že budou využity na dovozy podle principu poskytování nejvyšších výhod a národního zacházení. Pravidla dohody jsou směrována na ústřední a lokální vlády a také na nevládní orgány.193 Dle EU má Čína technické překážky obchodu, které nejsou v souladu s povinnostmi vyplývajícími z dohody TBT, jak bude uvedeno níže. I přesto, že se Čína zavázala slaďovat domácí normy s těmi zahraničními, dochází se strany čínské vlády k přijímání vlastních národních závazných technických požadavků v různých odvětvích a to navzdory skutečnosti, že mezinárodní normy byly snadno dostupné. Čína také neposkytla dostatečné odůvodnění toho, proč se ve svém jednání odchýlila od mezinárodní normy. Příkladem je případ limitů pro oxid siřičitý ve víně. V roce 2006 Čína vydala nový standard pro výši objemu oxidu siřičitého (tj250 mg / L) ve víně. Tato nová úroveň je nižší, než je povoleno mezinárodními standardy a normami EU. Tato nízká hladina oxidu siřičitého vede k tomu, že někteří evropští dodavatelé vín nemohou vstoupit na čínský trh.194 Dalším příkladem porušení zásady dodržování přednosti mezinárodních standardů je i v oblasti informačních a komunikačních technologií.195 Porušení jsou zaznamenána dále v oblasti automobilového sektoru, kde Čína využívá své vlastní normy bez odůvodnění a to i vzhledem ke skutečnosti, že je členem Pracovní skupiny 29 (Světového fóra pro harmonizaci předpisů týkajících se vozidel) OSN. Dalším bodem k řešení je nedostatek transparentnosti technických předpisů a norem, které mohou být významnou překážkou pro exportéry. TBT proto také 189

EUROPEAN PARLIAMENT. EU-China Trade Relations. 2011, Dostupné na:.s.47. 190 Viz níže: Zdravotní a fytohygienické standardy. 191 BUSSINESSINFO.CZ.Výrobkové standardy-dohody TBT a SPS.2002, Dostupné na:< http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/vyrobkove-standardy-dohody-tbt-a-sps-7158.html#!>. 192 Tamtéž. 193 Tamtéž. 194 MADB.EUROPA.EU Trade barries.special Sweet Wines-Level of Sulphur Dioxide. Market Access Database 2012,Dostupné na:< http://madb.europa.eu/madb/barriers_details.htm?barrier_id=085122&version=3 >. 195 EUROPEAN PARLIAMENT. EU-China Trade Relations. 2011, Dostupné na:.s.48. 63

obsahuje povinnosti týkající se vyhlášení návrhů právních předpisů a norem s dostatečným předstihem pro posouzení zemí, kterých se nové technické předpisy mohou týkat. Čína sice prokázala několik zlepšení v souladu s povinnostmi transparentnosti v rámci dohody TBT a v současné době vydává veřejné výzvy pro podávání připomínek k návrhům právních předpisů v důležitých sektorech, ovšem Komise poznamenala, že je stále nedostatek předvídatelnosti při použití tohoto postupu. Důsledně tedy Čínu požádala, aby zkvalitnila veřejné konzultace o všech návrzích nových právních předpisů a správních opatření, které mohou mít významný vliv na obchod. Rovněž požádala, aby Čína trvale poskytovala přiměřenou lhůtu pro připomínky týkající se těchto návrhů s cílem umožnit zúčastněným stranám dostatečný prostor pro posouzení návrhů. Dále v souladu se závazky v přístupovém protokolu, by měla Čína zavést jednotný Úřední věštník. Technické požadavky na textilie, zvýšily obavy Evropské komise. Zejména u zavádění technických změn či národních odchylek, které nejsou v souladu s existujícími mezinárodními standardy jakosti ISO (International Organization for Standardization)196. Příklad technických bariér je zaznamenán i v oblasti kosmetiky. Dovážející zahraniční kosmetické firmy musí projít zdlouhavým procesem kontroly a testů jejich produktů u čínského ministerstva zdravotnictví na rozdíl od domácích producentů. Čínské ministerstvo zdravotnictví se od roku 2007 řídí hygienickými standardy, které se liší od standardů, kterými se řídí správa AQSIQ197 (Úřad pro kontrolu kvality vyváženého a dováženého zboží). Tento rozdíl značně ztěžuje dovoz pro evropské kosmetické firmy, jelikož musí splňovat dva typy registračních požadavků. Tato situace vytváří jak finanční náklady, tak i náklady časové. Jistým paradoxem je, že požadavky AQSIQ nebyly aktualizovány již přes 20 let a požadavky na bezpečnost v ní uvedené již čínské spotřebitele dostatečně nechrání, naopak se zvyšují potencionální rizika. Šíře čínských technických bariér dokládá i postup aplikování standardů. Pravomoc vytvářet normy má totiž v Číně celkem 62 různých orgánů198. Tyto orgány už stanovily přes 3000199 standardů, původně dobrovolných, které se postupem času staly závaznými. Skutečnost, že tyto původně dobrovolné a nepovinné standardy se mohou stát povinnými a závaznými, je při množství zřizovacích orgánů nebezpečné pro evropské dovozce z důvodu vysoké netransparentnosti. Sanitární a fytosanitární standardy Druhá dohoda začleněna do dohody GATT (viz. výše) - dohoda SPS se týká opatření zaměřených na ochranu života lidí, zvířat a rostlin. Tato dohoda stanovuje všeobecná pravidla pro zdravotní a bezpečností standardy a snaží se tak o ochranu před rizikem škůdců a nemocí představovaných různými přísadami, kontaminanty a toxiny v potravinách.200 V reakci na nedávné hrozby v oblasti bezpečnosti potravin, zejména výskyt melaninu v kojenecké výživě, přijala Čína bezpečnostní kroky ke zlepšení kvality čínských potravin

196

EUROPEAN PARLIAMENT. EU-China Trade Relations. 2011, Dostupné na:.s.50. 197 Tamtéž s. 52. 198 Tamtéž s. 51 199 Tamtéž. 200 BUSSINESSINFO.CZ.Výrobkové standardy-dohody TBT a SPS.2002, Dostupné na:< http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/vyrobkove-standardy-dohody-tbt-a-sps-7158.html#!>. 64

a zemědělských výrobků.201 Zatímco EU tyto kroky vítá, v rámci plnění SPS existují ze strany Komise obavy a znepokojení nad omezeným přístupem evropských producentů na čínský trh. Komise také poukázala na několik aspektů čínských opatření, které nejsou v souladu se závazky SPS dohody. Pravidla sepsaná v Dohodě SPS vyžadují, aby její členové harmonizovali normy v oblasti bezpečnosti potravin, zdraví zvířat a rostlin. Pokud se některý z členů rozhodne pro vyšší opatření než ta, která jsou v dohodě zakotvena, je zapotřebí je vědecky posoudit a zdůvodnit. Evropská komise se zaměřila na to, že čínská opatření v řešení nebezpeční nákazy prasečí chřipky a nemoci šílených krav202 nejsou v souladu s normami stanovenými v SPS dohodě. Čína i nadále zakazuje dovoz hovězího masa a jiných výrobků ze skotu ze zemí EU, nicméně doposud neposkytla žádný adekvátní důvod k tomuto zákazu. Pokud takové zdůvodnění vůbec neexistuje, znamenalo by to poručení dohody SPS. Podobný problém s transparentností jako u předchozích technických bariér existuje i v této oblasti. V roce 2009 vstoupil v platnost nový čínský zákon týkající se bezpečnosti potravin. Čína však porušila zásady SPS a existenci tohoto dokumentu neoznámila s dostatečným předstihem, tzv. před jeho platností. Dále Čína neposkytla rozumnou adaptační dobu pro přizpůsobení požadavku ze strany ostatních členů. Hospodářská komora EU v Číně upozornila na další překážky, způsobené uznáváním potravinářských přidaných látek. Čínský seznam hygienických požadavků pro využití těchto přidaných látek neobsahuje ani polovinu z látek schválených pro používání potravin prostřednictvím tzv. Codex Alimentarius.203 To znamená, že jsou vývozci z EU omezeni ve svých vývozech, které tyto látky obsahují. Diskriminační opatření vůči zahraničním investorům Mnoho evropských firem se snaží proniknout na čínský trh a zahájit na něm své podnikání, jelikož v něm vidí příležitost a vysoký potenciál pro prodej vlastních výrobků, nákup levnějších surovin, či prostřednictvím spolupráce s místním partnerem dosažení snížení výrobních nákladů. Při vstupu na čínský trh však investora čeká několik překážek, některé z nich si popíšeme níže. Jedny z netvrdších podmínek panují v oblasti farmaceutického průmyslu. Pokud chce dovozce léků vstoupit na čínský trh, musí své dodavatelské operace svěřit licencované čínské firmě. Zahraniční firma smí umístit svůj výrobek do distribučního řetězce jen v případě, kdy je koncový produkt vytvořen v Číně. Čínská strana tím vlastně získává obchody jak od domácích, tak i zahraničních firem. Dalším problémem je, že tyto čínské dodavatelské firmy mají ztížený přístup obchodu do oblastí mimo svůj region, tím pádem se pro zahraniční firmu stává nemožné obsáhnout celý národní trh mimo svůj region. Evropští výrobci se také setkávají s problémem odlišné doby, na jakou je lék patentován. Podle dohod TRIPS je standartní délka 20 let. Oblast farmacie je však natolik náročná na testovací fázi, že zavádění výrobku na trh vyžaduje dodatečnou lhůtu 5 let, kterou také Evropská komise stanovuje. Komise požaduje podobné zacházení i od čínské vlády. Prioritní snahou EU v této oblasti jsou falzifikační tendence čínského farmaceutického průmyslu. Stává se, že se na čínském trhu

201

EUROPEAN PARLIAMENT. EU-China Trade Relations. 2011, Dostupné na:.s.52. 202 Tamtéž. 203 Tento kodex představuje řadu norem, přijatelných s ohledem na bezpečnost potravin. Jeho účelem je chránit zdraví spotřebitelů a zajišťovat správné postupy u obchodu s potravinami. 65

objeví produkt, který vyvinuly čínské farmaceutické firmy, ovšem tento výrobek ještě není prodejný na evropském trhu.204 Problém padělání Ve vzájemném obchodu naráží EU na problém padělání zboží. Podíváme-li se na jednotlivé skupiny komodit, zjistíme, že Čína figurovala na prvních příčkách v počtu zjištěných případů padělku hned u 10 komoditních skupin z 13 sledovaných. Jedná se o textilní výrobky, elektroniku, počítače, mediální nosiče, hodinky, klenoty, hračky a cigarety. Dle počtu zjištěných plagiátů představuje Čína nejhorší výsledky.205 Omezení obchodu se zemědělskými produkty V současnosti byl zaznamenán pokles úlohy zemědělství, ale s ohledem na zaměstnanost jsou výsledky horší. Zemědělství stále představuje 39 %206 z celkové zaměstnanosti, z toho důvodu sektor zemědělství stále hraje velmi důležitou roli při řešení chudoby a zlepšení situace na venkově. To si samozřejmě uvědomuje i čínská vláda a všemožně čínské zemědělství dotuje a podporuje. Z obavy z růstu cen potravin (zejména v roce 2010, 2011), čínská vláda aplikuje cenové kontroly a dotace pro zákazníky pro klíčové zemědělské produkty jako jsou např. maso, mléko a vejce. Tyto regulace vytvářejí překážky přístupu pro evropské zemědělské vývozce. V rámci svých přístupových závazků při vstupu do WTO se Čína zavázala v Dohodě o zemědělství respektovat dohodnuté tarify (resp. snížení svých celních sazeb na širokou škálu zemědělských produktů). Nicméně, např. celní kvóty se stále běžně používají. Dalším nedostatkem je i zde absence dostatečné transparentnosti. V Číně jsou celní kvóty spravovány a přidělovány Národní rozvojovou a reformní komisí (National Development and Reform Commission) a Ministerstvem obchodu. DPH zemědělských produktů je důležitým čínským zdrojem. Složitost systému čínského DPH může působit pro evropské importéry také jako překážky. Zatímco na nezpracované zemědělské produkty se vztahuje 13% DPH, na více zpracované 17% DPH.207 Různé skladby DPH platí také pro malé daňové poplatníky s obratem nižším než 1 mil. jüanů oproti velkoobchodníkům. Kromě toho se DPH také počítá odlišně pro tuzemské a zahraniční zboží v souvislosti se zavedením ceny CIF. Dále jsou některé zemědělské produkty zcela osvobozeny od 13% sazby. Podle Spojených států, jsou však ty stejné produkty dovážené ze zahraničí zavázaný běžnou 13% sazbou. To by znamenalo porušení pravidel GATT, která zakazují odlišné zacházení s importovanými výrobky. Jako potencionální překážkou obchodu mohou být vnímány také licenční řízení, která jsou často zdlouhavá. Stále důležitou roli hrají státní obchodní společnosti (State Trading Enterprise –STEs), převážně u strategických zemědělských komodit (obilniny, olejniny, rostlinné oleje, cukr,

204

EUROPEAN PARLIAMENT. EU-China Trade Relations. 2011, Dostupné na:.s.55. 205 EUROPA.EU. Taxation and Customs Union.2005, Dostupné na:. 206 EUROPEAN PARLIAMENT. EU-China Trade Relations. 2011, Dostupné na:.s.56. 207 Tamtéž. 66

bavlna). Vláda si tímto způsobem udržuje určitý vliv na dovoz a vývoz těchto klíčových produktů. STEs mohou vytvářet tlak na omezení dovozu některých zemědělských produktů. Investiční překážky Problémem přímých zahraničních investic je opět nevyřešená transparentnost, srozumitelnost a jednotnost v přípravě a realizaci investičních režimů. Nejčastější stížnosti evropských investorů jsou směřovány na nedostatečnou ochranu vlastnických práv, vysokou úroveň korupce a nespolehlivý právní systém, který často účinně nevymáhá právní závazky. Problém je opět v několikastupňovém systému čínské vlády. Od roku 2009 přešla pravomoc posuzovat a schvalovat PZI na místní obchodní orgány. Prvotním plánem bylo touto cestou zjednodušit a zrychlit jednání v otázce PZI, ovšem opak se stal pravdou a následkem je spíše vyšší stupeň složitosti procesu a všudypřítomná korupce. Překážky obchodu se službami Čína přijala opatření k liberalizaci obchodu se službami (zejména finanční služby, telekomunikace, turismus). Stále však existují omezení v oblasti zahraničních investic a aktivit soukromého sektoru. Přítomnost státu v několika klíčových odvětvích služeb také narušuje hospodářskou soutěž. V prvním z příkladů je oblast bankovnictví, kde panují diskriminační praktiky vůči zahraničním bankám. Minimální požadavky k zřízení poboček bank jsou vyšší než u požadavků na domácí a lokální banky. Evropské banky musí navíc zakládat vysoké množství poboček, jelikož se nemohou prezentovat jako jeden celek, což samozřejmě způsobuje dodatečné náklady. Evropské banky mohou poskytovat půjčky v domácí měně až po třech letech působnosti na čínském trhu a musí být alespoň 2 roky ziskové. Hospodářská komora EU považuje tuto 3 roční čekající lhůtu pro obchodování v domácí měně jako značnou překážku přístupu na trh a jako diskriminaci evropských zahraničních bank. Čínská vláda také koordinuje, zda si domácí soukromé společnosti mohou otevřít účet u evropských bank v cizí měně. Pokud jim toto dovolí, je možné založit pouze jeden účet nebo jednu půjčku. V oblasti pojišťovnictví zůstává čínský trh vysoce koncentrovaný do několika velkých společností. Problémem je nutnost oddělení životního a neživotního pojištění. Tento princip odpovídá čínským zvyklostem, ale evropské pojišťovací společnosti mají většinou ve své nabídce oba typy produktů. V sektoru neživotního pojištění je povoleno založit společnost až po dvou letech existence zastoupení v Číně. Navíc je povoleno pouze 50% zahraniční vlastnictví v případě životního pojištění. Největší omezení a překážka je v oblasti pojištění automobilů. Zahraničním společnostem jsou licence k provedení pojištění uděleny postupně, zatímco u domácích subjektů se často poskytují více oprávnění najednou. Čína má 3 státní poskytovatele telekomunikačních služeb (stát je zde majoritním akcionářem). Prostor pro zahraniční investory je v této oblasti omezený a požaduje od zahraničního investora vysoký kapitál, který mu umožní vstup na čínský trh. Evropské společnosti obchodující v pevných linkách mohou od roku 2007 vstoupit do joint-venture s místní firmou, ovšem nanejvýš do 49 % podílu. Práva duševního vlastnictví V oblasti práv duševního vlastnictví zůstávají dvě hlavní překážky. Zaprvé, samotné prosazování práva duševního vlastnictví zůstává v Číně slabé a problémové. V oblasti filmů, televizních programů, počítačových her, pokračují čínská omezení na dovoz. Čína má širokou 67

škálu různých správních orgánů, které jsou pověřeny ochranou duševního vlastnictví, ale tyto orgány se vzájemně překrývají a spolupracují jen omezeně (opět je tu také problém s neprůhledností a korupcí). Zadruhé, jako součást státní podpory domácích investic, čínská vláda rozlišuje preferenční zacházení pro čínská práva duševního vlastnictví.

3.2 Obchodní bariéry vzájemného obchodu v EU EU v současné době představuje nejdůležitější odbytiště čínských výrobků, z toho důvodu se Čína právem obává překážek obchodu ze strany EU, které mohou mít významný dopad na čínský export. V této kapitole se seznámíme s hlavními oblastmi s omezeným přístupem, které vyvolávají obavy čínské vlády. 3.2.1. Tarifní překážky Čína ve svém TPRM vyjádřila v roce 2009 obavy nad komplikovaností a nepřehledností tarifního systému EU, zejména pak problémy spojené s širokým rozptylem celních sazeb (zvláště pak u zemědělských produktů). Kromě toho EU udržuje i tzv. „sezónní tarify“,208 které se týkají čerstvého ovoce a zeleniny. Tyto tarify mají poskytnout určitou ochranu pro domácí výrobce. WTO ve svém přezkumu obchodní politiky EU konstatovala, že podpora zemědělství zůstává i nadále značná; podpora více jak 100 mld. EU v roce 2009 odpovídá jedné třetině hodnoty produkce EU.209 Dalším problémem je i skutečnost, že EU spojuje několik typů tarifů dohromady, a to specifické, alternativní i složené. Stejně tak dochází u zemědělských produktů k častým změnám dovozních cen. Tento komplex změn má negativní dopad na čínské exportéry. Je nutné ovšem poznamenat, že tato opatření byla projednána na Uruguayském kole v rámci jednání GATT a nejsou tedy v rozporu se současným ustanovením WTO. 3.2.2. Netarifní překážky EU v oblasti netarifních překážek čelí nařčení ze strany Číny zejména v oblasti antidumpingových opatření, technických bariér a fytohygienických standardů. Čína se domnívá, že některá ze stovky technických překážek a sanitárních a fytosanitárních opatření jsou zbytečná a vytváří nadměrné zátěže pro vývozce a požádala EU, aby některé z překážek zrušila. Technické překážky obchodu Nejvíce diskutovanou překážkou, která vyvolala vysoké obavy ze strany Číny je evropský program REACH – Registrace, evaluace a autorizace chemických látek.210 REACH je novým nařízením EU o chemických látkách a jejich bezpečného používání, které vstoupilo v platnost 1. 6. 2007 na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady z 18. 12. 2006. Tento program se týká látek, které jsou vyrobeny v EU nebo do ní dovezeny v množství vyšším než 1 tuna

208

EUROPEAN PARLIAMENT. EU-China Trade Relations. 2011, Dostupné na:.s.67. 209 WTO.ORG. European Union. WT/TPR/s/248. Dostupné na: 210 REACH.CZ. REACH. Registrace, Evaluace a Autorizace Chemických látek. Dostupné na:. 68

ročně. Principem je, aby všechny tyto látky byly během 11let postupně registrovány.211 Program nahradil několik desítek předešlých právních předpisů, a proto se o něm v současnosti hovoří jako o jedné z nejsložitějších směrnic EU. Cílem REACH je zlepšit ochranu lidského zdraví a životního prostředí prostřednictvím lepší identifikace podstatných vlastností chemických látek. Současně by mělo dojít k zvýšení konkurenceschopnosti a inovaci. Směrnice REACH nařizuje dovozcům a výrobcům poskytovat informace spotřebitelům o výskytu nebezpečných látek.212 Tyto informace jsou umístěny v centrální databázi provozovaní Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA) v Helsinkách. Důvodem pro vypracování a přijetí nařízení REACH je skutečnost, že do EU bylo po mnoho let dováženo velké množství chemických látek s nedostatkem informací o jejich bezpečnosti. Bylo zapotřebí odstranění těchto informačních nedostatků a zajištění posouzení nebezpečí a rizika látek. Kritika ze strany Číny odráží zejména jeho přílišnou složitost, vysoké registrační poplatky a nedostatek technické pomoci, která má být využívána při jeho zavádění. Tato zátěž postupů se dotýká zejména malých a středních podniků. Čína také doplňuje, že toto nařízení omezuje obchod s tradičními rostlinnými přípravky, jelikož směrnice REACH povoluje pouze rostlinné produkty a ve výjimečných případech minerály. Vzhledem k tomu, že čínské tradiční léky jsou mnohem komplexnější a zahrnují rostliny, minerály a živočišné produkty je tato směrnice omezující pro obchod s čínskými léčivými přípravky. Směrnice dále vyžaduje po dodavatelích doložení nejméně 30 letého léčebního využití a nejméně 15 let v rámci EU.213 Čína tvrdí, že klasické čínské léky, byly široce používány po mnoho let a nevykazují toxicitu a měly by tedy být vyňaty z podmínky 15 let použití v rámci EU. Sanitární a fytosanitární standardy Čína se v oblasti zdravotních a fytosanitárních opatření ohrazuje vůči mezním limitům, které stanovuje EU v případě kontaminantů v potravinách. Čína se odkazuje na dohodu SPS a tvrdí, že některé zdravotní normy stanovené EU mají protekcionistický charakter a nezakládají se na vědeckém zkoumání v souladu s touto dohodou. Problém vidí v tom, že není dostatečně definováno, kdy překročení standardů způsobuje zdravotní rizika. Konkrétním příkladem je regulace EU z roku 2007 o maximálních limitech reziduí pesticidů pro zemědělské chemikálie a čajové lístky. Z 227 vybraných chemických látek 207 má limity v nejnižší hodnotě (0,1mg/kg). Čína toto opatření vnímá jako překážku pro vývoz čaje do EU. Možným důkazem, že se jedná o protekcionistické opatření, může být fakt, že od roku 1998 se vývoz čajových lístku do EU snížil o 58, 7%. 214 Antidumpingová opatření V souvislosti s revizí obchodní politiky TPRM v roce 2009, Čína poznamenala, že EU se stala jedním z hlavních uživatelů obchodních nápravných opatření. V první polovině 2008 probíhalo za účasti EU 131 antidumpingových případů, z nichž 45 bylo směrováno na čínský export. V reakci na toto vysoké číslo Čína vyzvala EU, aby se zdržela zneužívání antidumpingových obchodních opatření. V červenci 2009 Čína zahájila spor v rámci WTO, 211

EUROPA.EU. REACH. 2012,Dostupné na:< http://ec.europa.eu/environment/chemicals/reach/reach_intro.ht m>. 212 Jde o látky karcinogenní, mutagenní, reprotoxické, perzistentní, bioakumulativní a toxické. 213 EUROPEAN PARLIAMENT. EU-China Trade Relations. 2011, Dostupné na:.s.69. 214 Tamtéž. 214 EUROACTIV.CZ. WTO vytýká EU antidumpingová cla na dovoz šroubů z Číny. 2010, Dostupné na:. 69

kdy napadla uvalení antidumpingových cel ze strany EU na ocelové spojovací materiály. V případě se jednalo o cla na dovoz čínských šroubů a vrutů v rozsahu od 26,5 % až 85 %.215 Tento postup zasáhl stovky čínských podniků, které dodávají spojovací materiál, jež se využívá při výrobě automobilů, domácích spotřebičů nebo ve strojírenství. WTO se k tomuto případu vyjádřila a rozhodla, že unijní opatření porušuje mezinárodní obchodní právo a má diskriminační povahu. Světovým exportérům se zejména nelíbí to, jakým způsobem se EU staví k netržním ekonomikám, v jejichž případě uplatňuje většinou plošná cla namísto toho, aby cla uvalila pouze na vybrané firmy.216 V červenci 2011 WTO oznámila konečné rozhodnutí o tom, že opatření rozdílných tarifů EU není v souladu s pravidly WTO a dalo tak čínské straně za pravdu. Zadávání veřejných zakázek Připomeňme, že Čína není signatářem Dohody WTO o vládních zakázkách (GPA), což ji omezuje přístup k veřejným zakázkám na území EU v plné míře, protože nemůže profitovat z tzv. nediskriminačních povinnosti stanovených touto dohodou. Čína požádala EU, aby určila rozdíly v požadavcích na řízení zadávání veřejných zakázek členů GPA a nečlenů GPA. EU objasnila tento požadavek a uvedla, že dodavatelé z třetích zemí mají právo účastnit se výběrových řízení na území EU jen za předpokladu udělení práva na základě mezinárodní smlouvy v oblasti veřejných zakázek a to buď prostřednictvím GPA nebo bilaterální dohody s EU. V případě neexistence takového smluvního ujednání, neexistuje právní jistota pro dodavatele z třetích zemí, kteří se snaží o účast na výběrových řízeních EU. Zemědělské dotace V rámci společné zemědělské politiky používá EU dotace, které jsou samozřejmě překážkou pro čínské dovozce. Dohoda WTO o zemědělství má specifický soubor pravidel, které se vztahují na dotace v zemědělství. Tato pravidla jsou méně striktní než ta, která se týkají subvencí. Dohoda o zemědělství rozlišuje vývozní subvence a domácí podpůrné subvence. Sekretariát WTO poukázal různé formy intervence v zemědělství a podporu potravin a zemědělských výrobků. Nadále jsou silně podporovány zemědělské sektory hovězího, telecího, skopového masa a drůbeže. Investiční překážky V oblasti přímých zahraničních investic Čína vyjádřila znepokojení v omezení investic v některých členských státech EU. Tato omezení vnímá Čína jako zbytečná a zatěžující. Zejména se ohrazuje proti opatření ve čtyřech konkrétních zemích: ve Francii, Španělsku, Maďarsku a v České republice. Francie omezuje investice v některých oblastech podnikání, jako jsou např. telekomunikace, oblast pojišťovnictví, expediční služby a soukromé výzkumné instituce. Španělsko pro investice vyžaduje schválení tzv. Generálního ředitelství obchodní politiky v oblasti televizního a rozhlasového vysílání, v letecké dopravě a národní obraně. Česká republika zakazuje cizincům nákup zemědělské půdy na svém území po dobu 7 let po jejím přistoupení k EU. Maďarsko zakazuje nákup zemědělské půdy po dobu 10 let po jeho přistoupení do EU.

215 216

Tamtéž. Tamtéž. 70

Závěr Diplomová práce „Ekonomické vztahy EU a Číny“ se zaměřila na průběh vzájemné spolupráce mezi EU a Čínou od počátku 90. let do současnosti. Stěžejním tématem byly ekonomické a obchodní vztahy. Na začátku první kapitoly jsme se seznámili s vývojem diplomatických vztahů, představili jsme si hlavní strategické dokumenty. Nastínili jsme ekonomické reformy v Číně, vedené Teng Siao-pchingem, které vedly k liberalizaci ekonomického prostředí a otevření se Číny pro obchodní spolupráci s EU. Následující části první kapitoly autorka rozdělila do časových období pěti let z důvodu lepší přehlednosti. Do každého z vymezených období byly zařazeny sepsané dokumenty a následně sumarizovány hospodářské výsledky obou partnerů. Zjistili jsme, že forma kooperace těchto partnerů se vedla zejména v obchodním duchu. V průběhu 90. let nastal zlom a vzájemná témata se přesunula i na jiné oblasti spolupráce, především politické a oblasti lidských práv. Prvotní dlouhodobá strategie navržena v dokumentu Dlouhodobá politika pro čínsko-evropské vztahy se s postupem času přeměnila na partnerství strategické. Smyslem takové kooperace je zejména dlouhodobá a komplexní spolupráce, která by měla ve výsledku vést k dohodě zcela nového typu, odlišné od první Dohody o obchodu a hospodářské spolupráci z roku 1985, která věnovala vzájemným vztahům jen základní a nedostatečnou pozornost. To kdy dojde k sepsání nového a kvalitnějšího dokumentu závisí především na ochotě obou partnerů k odstraňování vzájemných bariér spolupráce. Reálné vztahy se totiž většinou neshodují snad až poněkud nepřiměřeným cílům sepsaných ve strategických dokumentech. Evropská komise neustále usiluje o hospodářské a sociální změny čínské společnosti a snaží se aktivně zapojit do procesů reforem. Důvodem je snaha o plné začlenění Číny do mezinárodních struktur, potažmo WTO. Forma spolupráce se také zkvalitnila a v popředí zájmů je také životní prostřední, trvale udržitelný rozvoj, otázka drog, kriminality, migrace, chudoby apod. Účelem zařazení druhé kapitoly bylo mimo jiné zjištění, zda strategické partnerství EU a Číny napomáhá k prohloubení obchodních vztahů. Ve výsledcích jsme došli k názoru, že existuje korelace mezi obchodem a strategickým partnerstvím. Od roku 2002-2003 rostl vzájemný obchod velmi rychlým tempem, na což navázalo úsilí k sepsání strategického dokumentu Vyspělé partnerství: společné zájmy a úkoly ve vztazích mezi EU a Čínou. Třetí kapitola se věnovala překážkám obchodu, které zabraňují efektivní spolupráci. Jedná se zejména o netarifní opatření obchodu, různé certifikace, normy a kvóty. V otázce přímých zahraničních investic existuje stále mnoho nedostatků, bránící k hladkému průběhu investování. Evropští investoři se setkávají s překážkami a zejména v odvětvích jako je farmaceutika, automobilový průmysl, chemie, kosmetický průmysl atd. EU usiluje o co nejméně konfliktní způsob spolupráce a spíše aplikuje různá doporučení, prostředky seminářů, školení, výměnných pobytů apod. Na druhou stranu tato forma vyjednávaní je pro EU typická i ve spolupráci s jinými státy. Z výsledku zkoumání kvality vzájemných vztahů je evidentní asymetrická povaha vzájemných vztahů EU a Číny. Přenos technologií, know-how a rostoucí uvolňování překážek pro čínské exportéry přináší vyšší přínos pro Čínu než pro EU. EU se jakoby snaží o změnu vnímání vztahů ze strany Číny. Doufá v její větší liberalizaci a demokratizaci. Současný vývoj však nenaznačuje, že by mělo v tomto směru dojít k zlepšení. Většina těchto prezentovaných nedostatků pravděpodobně nevychází z neschopnosti a z neznalosti čínské vlády, ale jsou úmyslem komunistické strany, která je strohá ve snaze o změny politické a o změny v oblasti lidských práv. Čínská strana je ochotná více spolupracovat v souladu s požadavky EU v oblasti ekonomických a obchodních 71

vztazích, ovšem otázky politické a zejména otázku lidských práv není ochotná více probírat a připouštět vliv Unie. Závěrem bychom mohli popsat vztahy EU a Číny jako kvalitně i kvantitativně velmi hodnotné a cíle spolupráce dle sepsaných strategických dokumentů směřují k lepším výsledkům ve vzájemných vztazích. Ovšem realita nenasvědčuje tomu, že se podaří, byť v dlouhodobém horizontu naplnit všechny vytýčené cíle kvůli přetrvávajícím obchodním překážkám i odlišnému politickému vývoji a jiných postojů v lidských právech.

72

Seznam použitých zdrojů STRATEGICKÉ DOKUMENTY, DOHODY EU A USNESENÍ A LONG TERM POLICY FOR CHINA-EUROPE RELATIONS. Communication from the Commission, COM(1995) 279 final, Brussels, 5. 7. 1995. [online]1995 [cit. 2012-06-18]. Dostupné na: < http://eeas.europa.eu/china/docs/com95_279_en.pdf>. BUILDING A COMPREHENSICE PARTNERSHIP WITH CHINA. Communication from the Commission, COM(1998)181 final, Brussels, 25.3.1998 [online]1998 [cit. 2012-06-20]. Dostupné na: < http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:1998:0181:FIN: EN:PDF>. COMMUNITATION FROM THE COMMISSION TO THE COUNCIL AND THE EUROPEAN PARLIAMENT EU. EU-China: Closer Partners, Growing Responsibilities. COM (2006) 0631, Brussels, 24.10. 2006. Dostupné na:< http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2006:0626:FIN :EN:HTML>. COMMUNITATION FROM THE COMMISSION TO THE COUNCIL AND THE EUROPEAN PARLIAMENT EU. Towards a New Asia Strategy.COM (94) 314 final, Bru ssels 13.7.1994 [online] [cit. 2012-08-03]. Dostupné na: . COMMUNITATION FROM THE COMMISSION TO THE COUNCIL AND THE EUROPEAN PARLIAMENT EU EUStrategy towards China: Implementation of the 1998 Communication and Future Steps for more Effective EU policy COM (2001) 0265 final[online] [cit 2012-07-28]. Dostupné na: . COMMSSION POLICY PAPER FOR TRANSMISSION TO THE COUNCIL AND THE EUROPEAN PARLIAMENT Maturing Partnership. Shared Interests and Challenges in EUChina COM (2003) 533 final [online] [cit. 2012-07-28]. Dostupné na: . CHINA ´S EU POLICY PAPER. 13.10.2003. [online]1998-2005 [cit. 2012-06-28]. Dostupné na: < http://www.fmprc.gov.cn/eng/topics/ceupp/t27708.htm>. MID-TERM REVIEW NATIONAL INDICATIVE PROGRAMME 2011-2013.[online]2010 [cit.2012-10-28]. Dostupné na: . EVROPSKÁ KOMISE. Makroekonomická zprávva. Roční analýzy růstu, příloha 2. KOM(2011) 11 v konečném znění [online] [cit. 2012-12-28]. Dostupné na: < http://ec.europa.eu/europe2020/pdf/2_cs_annexe_part1.pdf >. 73

USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU. EU a Čína: nevyvážený obchod? 23.5.2012 [online] 2012 [cit. 2012-08-6]. Dostupné na: < http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.d o?pubRef=//EP//TEXT+TA+P7-TA-2012-0218+0+DOC+XML+V0//CS>. REPORT FROM THE COMMISION TO THE COUNCIL AND THE EUROPEAN PARLIAMENT ON THE COMMUNICATION. Building a Comprehensive Partnership with China. COM(2000) 552 final, Brussels, 8.9. 2000. [online]2000 [cit. 2012-06-28]. Dostupné na: < http://ec.europa.eu/justice/criminal/files/eaw_implementation_report_2011_e n.pdf>. SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. EU-Čína: užší partnerství, rostoucí odpovědnost. COM (2006) 632 v konečném znění 24.10.2006 [online]2006 [cit. 2012-08-] 01]. Dostupné na: . THE EUROPEAN SECURITY STRATEGY. An Evolutionary History. SIPRI policy Paper No.10.[online]2005[cit. 2012-07-03]. Dostupné na<: http://books.sipri.org/files/PP/SIPRIPP1 0.pdf. >. MONOGRAGFIE BALDWIN, R.E.,WYPLOSZ, CH. Ekonomie evropské integrace.1.vyd. Praha: Grada, 2008. 183s. ISBN 978-80-247-1807-1. BRAMALL, C. Chinese Economic Development. 1. vyd. New York: Routledge, 2009. ISBN 0-415-37347-6. CAMERON, R.E. Stručné ekonomické dějiny světa: od doby kamenné do současnosti. Praha: Victoria Publishing, 2006. 475.ISBN 80-85865-21-1. CIHELKOVÁ, E. Vnější ekonomické vztahy Evropské unie. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003. 710 s. ISBN 80-7179-804-5. KUNEŠOVÁ H., CIHELKOVÁ, E., a kol. Světová ekonomika. Nové jevy a perspektivy. 2. doplněné vyd. Praha: C.H. Beck, 2006. 319s.ISBN 80-7179-455-4. MICHAL, J.Š. Komparativní hospodářské systémy. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1994.214 s. ISBN 80-7066-954-3. MUSIL, P.;FUCHS, K.;FRANCM,K.;GRIGARČÍKOVÁ, Š. Ekonomie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008.412 s ISBN 978-80-7380-126-7. OTTOVA ENCYKLOPEDIE. Čína. Praha: Ottovo nakladatelství, s.r.o., 2010. ISBN 978-807360-014-3. ROZEHNALOVÁ, N.: Vnější obchodní vztahy Evropské unie. 1.vyd. Brno: PrF MU v Brně., 2006. 207s.ISBN 978-80-210-4073-1.

74

ROZEHNALOVÁ, N. a kol. Právo Světové obchodní organizace a další kapitoly z mezinárodního ekonomického práva. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 222 s. ISBN 978-80-2105-154-6 SVOBODA, P.: Právo vnějších vztahů Evropské unie. 2 vyd. Praha: Linde, 2007. ISBN 807201-478-1. VESELÝ, Z. Dějiny mezinárodních vztahů. 2. upravené vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010.605s. ISBN 978-80-7380-278-3. ŽÍDEK, L. Dějiny světového hospodářství. 2.vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009.397s. ISBN 97880-7380-184-7. PUBLIKACE A PERIODIKA ANDREAS FREYTAG. Should Europa really worry about its trade deficit with China[online] 2008[cit.2012-11-30]. Dostupné na:. ASIAN SURVEY.China in 1995. Mounting Problems, Waning Capacity. John Bryan Starr. University of California Press. 1996.s.13-24. Dostupné na:. ISSN 0004-4687. EUROSTAT. EU 27 exports to China up by 21% and imports by 5 in the first ten month of 2011. [online] 2012 [cit.2012-11-18]. Dostupné na:. EVROPSKÁ KOMISE: Generální ředitelství pro komunikaci. EU ve světě. Evropská společenství, 2007, ISBN 978-92-79-06077-9. FÜRST, R. Strategické partnerství EU-ČLR. Příležitost, skutečnost a eufemismus. Mezinárodní vztahy, vol.42.,no.1. 24.s [online] 2007 [cit. 2012-07-24]. Dostupné na:< http://www.mezinarodnivztahy.com/article/view/246>.ISSN 0323-1844. GARNAUT, R. The Origins of Successfull Economic Reform in China. [online] 2004[cit. 2012-11-12]. Dostupné na:< http://www.rossgarnaut.com.au/Documents/The%20Origins%20 of%20Successful%20Economic%20Reform%20in%20China%202004.pdf>. GU, E. (2003): Labour Market Insecurities in China; International Labour Office; [online] 2003[cit.2012-11-12].26.s. Dostupné na:< http://www.ilo.org/gimi/gess/RessShowRessource. do?ressourceId=8722>. HURYCH, T. Ekonomické vztahy EU vůči Číně na začátku nového tisíciletí. [online] 2007[cit. 2012-07-24]. Vysoká škola ekonomická v Praze: Diplomová práce. Dostupné na: < https://www.vse.cz/vskp/show_evskp.php?evskp_id=3513>. IMAMURA,H. Unemployment Problem and Unemployment Insurance in China. [online] 2003[cit.2012-12-23].Dostupné na: . 75

LARDY, N. Foreign Trade and Economic Reform in China, 1978-1990[online] [cit. 2012-1111].Cambridge University Press. Dostupné na: < http://assets.cambridge.org/97805214/58351 /excerpt/9780521458351_excerpt.pdf>. OECD. Economic Surveys of China, 2005 Policy brief. [online] 2005 [cit.2012-1111].Dostupné na: < http://www.oecd.org/economy/surveys/35294862.pdf >. OECD.Economic survey of China 2010 [online] 2010[cit.2012-11-11]. Dostupné na: . OECD. China´s trade and growth: impact on selected OECD countries, OECD Trade Policy Working Paper NO.44. [online]2006[cit.2012-11-11]. Dostupné na: . RAVALLION, M.;CHEN, S. ;Learning from succes [online] 2004 [cit. 2012-07-20]. Finance &Development,IMF Dostupné na: . ŽÍDEK, L. Hospodářský vývoj Číny 1949-2005. Národohospodářský obzor. 2-2006. Dostupné na: . WEBOVÁ STRÁNKA AMSP.CZ Karel Havlíček: Čínský trh je největší obchodní příležitostí [online]2007[cit.201211-11].Dostupné na: . BBS.UK.COM. China mening tound-up: Hu jintao vows open market. [online]2011 [cit. 2012-11-13]. Dostupné na:< http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-china-16134463>. BUSINESS INFO.CZ. Čína: Ekonomická charakteristika země. [online]1997-2011 [cit.2012-04-18].Dostupné na:. BUSSINESSINFO.CZ. Souhrnná teritoriální informace Čína. [online] 2012 [cit. 2012-07-18]. Dostupné na:< http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/teritorialni-informacezeme/cina.html>. BUSSINESSINFO.CZ.Výrobkové standardy-dohody TBT a SPS. [online] 2002 [cit. 2012-1118].Dostupné na:< http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/vyrobkove-standardy-dohody-tbt-asps-7158.html#! >. CDK.CZ. Revue politika 4/2005/ Co se zbrojním embargem vůči Číně? [online] 2005 [cit. 2012-11-18].Dostupné na:. CESKATELEVIZE.CZ. Německo a Čína posílá vzájemný obchod až na pět bilionů ročně. [online] 2011 [cit.2012-12-1] Dostupné na:. 76

CIA. The world factbook: European Union. [online] 2011 [cit. 2012-04-18]. Dostupné na:. CIA. The world factbook: China.[online] 2011 [cit. 2012-04-18]. Dostupné na:< https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ch.html>. DG TRADE: China – EU bilateral trade and trade with the world [online]. 2011 [cit. 2012-04-18]. Dostupné na:. CHINA.ORG.CN. The 10th Five-Year Plan (2001-2005)[online] [cit. 2012-11-18]. Dostupné na: < http://www.china.org.cn/english/MATERIAL/157629.htm>. CHINA.ORG.CN. Even optimists underestimated China's growth[online] 2011 [cit. 2012-10-18]. Dostupné na: . CHINABRIEFING.COM. China Revises Categorization of Imported Goods and Tariff Rates. [online] 2012 [cit. 2012-11-18].Dostupné na:. CHINABRIEFING.COM. Understanding Development Zones in China. [online] 2011 [cit. 2012-11-18].Dostupné na:. CHINABILITY.COM. GDP growth in China 1952-2011. [online] 2011 [cit. 2012-11-18].Dostupné na:< http://www.chinability.com/GDP.htm >. CHINADAILY.COM. China´s 2011 GDP growth slows to 9,2% 2011 [cit. 2012-11-18]. Dostupné na:< http://www.chinadaily.com.cn/business/2012-01/17/content_14460323.htm>. CHINADAILY.COM. China remains world's top investment destination.[online] 2012 [cit. 2012-11-18].Dostupné na:. CHINA-PROFILE.COM. Timeline: Chronology of Key Events. [online]2012[cit. 2012-11-16]. Dostupné na:. CZECHINVEST.ORG. Přístup evropských podnikatelů na třetí trhy. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]2008[cit. 2012-12-05].Dostupné na:. CZECH.CRI.CZ. Chu Ťin-tchao: „Čína bude uplatňovat aktivnější otevřenou strategii“, [online]2011[cit. 2012-11-05].Dostupné na:< http://czech.cri.cn/221/2011/12/12/1s126545.ht m>. EKONOM. IHNED.CZ.Čína nebude vládnout světu. [online] 2012 [cit. 2012-8-6]. Dostupné na:< http://ekonom.ihned.cz/c1-56061540-cina-nebude-vladnout-svetu>.

77

EUROACTIV. EU zbrojní embargo proti Číně jen tak nezruší [online]2005 [cit. 2012-06-20]. Dostupné na:. EUROACTIV.CZ. WTO vytýká EU antidumpingová cla na dovoz šroubů z Číny. [online]2010 [cit. 2012-12-12]. Dostupné na:. EUROPA. EU. Čínská lidová republika a Thaj-wan. [online]2011 [cit. 2012-06-20]. Dostupné na:< http://www.europarl.europa.eu/ftu/pdf/cs/FTU_6.4.10.pdf>. EUROPA. EU. EU-China relations:a maturing partnership [online] [cit. 2012-08-08]. Dostupné na:< http://europa.eu/legislation_summaries/external_relations/relations_with_third _countries/asia/r14207_en.htm>. EUROPA.EU. Mandelson in China: EU-China trade deficit "measure of our untapped potential" – Beijing [online] 2007 [cit. 2012-11-23]. Dostupné na: < http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2008/january/tradoc_137536.pdf>. EUROPA. EU. EU Strategy Towards China [online] 2003 [cit. 2012-05-23]. Dostupné na:< http://europa.eu/legislation_summaries/other/r14205_en.htm>. EUROPA. EU. Evropa dále prohlubuje vztahy s Čínou 2012. [online] 2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné na:< http://ec.europa.eu/news/external_relations/120216_cs.htm>. EUROPA.EU. Facts and figures on EU-China trade. [online] 2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné na:< http://ec.europa.eu/news/external_relations/120216_cs.htm>. EUROPA.EU. Podpora volného a spravedlivého obchodu. [online] 2011 [cit. 2012-11-08]. Dostupné na: < http://europa.eu/pol/comm/index_cs.htm>. EUROPA.EU. REACH. [online] 2012 [cit. 2012-12-08]. Dostupné na:< http://ec.europa.eu/en vironment/chemicals/reach/reach_intro.htm>. EUROPA.EU. Sdružení národů Jihovýchodní Asie. [online] 2011 [cit. 2012-08-08]. Dostupné na: < http://www.europarl.europa.eu/ftu/pdf/cs/FTU_6.4.12.pdf>. EUROPA.EU. Strategie spolupráce s Čínou. [online] 2012 [cit. 2012-08-08]. Dostupné na: . EUROPA.EU. Taxation and Customs Union. [online] 2005 [cit. 2012-12-08]. Dostupné na:. EUROPA.EU. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5.2. 2009 o obchodních a hospodářských vztazích [online] 2010[cit. 2012-0420]. Dostupné na:. EUROPA. EU. Vyvažování obchodních vztahů: deficit v obchodě mezi EU a Čínou. [online] 2012 [cit. 2012-07-20]. 78

Dostupné na:. EUROPEAN PARLIAMENT. EU-China Trade Relations. [online] 2011 [cit. 2012-10-20]. Dostupné na:. EUROSKOP.CZ. Evropská unie a svět. [online] 2005-2012 [cit. 2012-06-20]. Dostupné na:< http://www.euroskop.cz/8915/sekce/evropska-unie-a-svet/>. EUROSKOP.CZ. O vztahu EU a Číny rozhodne Německo. . [online] 2012. [cit. 2012-11-20]. Dostupné na:< https://www.euroskop.cz/8801/20425/clanek/o-vztahu-eu-a-ciny-rozhodnenemecko>. EUROSTAT. External and intra-EU trade- A statistical yearbook. . [online] 2011 [cit. 201211-24]. Dostupné na:. EUROSTAT. External and Intra-European Union Trade – Statistical Yearbook – Data 19582005.[online]2006[cit.2012-11-24]..Dostupné na:. E-POLIS.CZ .Čína versus Taiwan. [online] 2003-2008 [cit. 2012-05-20]. Dostupné na:< http://www.e-polis.cz/mezinarodni-vztahy/19-cina-versus-taiwan.html>. HERITAGE.ORG.Country Rankings. online] 2012 [cit. 2012-12-11]. Dostupné na:< http://www.heritage.org/index/ranking >. CHINADAILY EUROPE. „Opening-up to continue“ [online] 2011 [cit. 2012-11-09] Dostupné na:. CHINAPOST.COM. Hu Jintao pledges to tackle trade imbalances [online]2011 [cit. 2012-1109]Dostupné na:. CHINE EMBASSY.CZ. Ekonomický vývoj [online] 2009 [cit. 2012-04-20]. Dostupné na:. KPMG.COM. China´s 12th Five-Year Plan-Overwiew [online] 2011[cit. 2012-08-09]. Dostupné na:. MADB.EUROPA.EU. Barriers list. Market Access Database [online] 2012, [cit. 2012-12-01]. Dostupné na:.

79

MADB.EUROPA.EU Trade barries. Public Procurement-„Buy Chinese“ policy, the Indigenous Innovation Scheme and Discrimination agains FIEs. Market Access Database [online] 2012, [cit. 2012-12-03]. Dostupné na:. MADB.EUROPA.EU Trade barries. Raw materials-Export restriction. Market Access Database [online] 2012, [cit. 2012-12-01]. Dostupné na:. MADB.EUROPA.EU Trade barries.special Sweet Wines-Level of Sulphur Dioxide. Market Access Database [online] 2012, [cit. 2012-12-01]. Dostupné na:< http://madb.europa.eu/madb /barriers_details.htm?barrier_id=085122&version=3 >. MZV.CZ. Číňané už nechtějí hospodářský růst za každou cenu. [online] [cit. 2012-05-20]. Dostupné na:. MZV.CZ.ASEM-Asijsko-evropské setkáni. [online] [cit. 2012-04-20]. Dostupné na:< http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/multilateralni_spoluprace/asem_ asef/asem_asijsko_evropske_setkani/index.html>. NEVIDITELNÝ PES. EU-ČÍNA: Mnoho hráčů u šachového stolu [online] [cit. 2012-04-20]. D ostupné:. THE ECONOMIC TIMES. China could overtake US economy by 2027, says Goldman Sachs´Jim O´Neill. [online] 2012 [cit. 2012-07-3]. Dostupné na:< http://articles.economictimes.indiatimes.com/2011-11-21/news/30422341_1_b ric-g7-largest-economy>. THE EUROPEAN COUNCIL. Madrid 26-27 June 1989 [online]1989 [cit. 2012-07-3]. Dostupné na:< http://aei.pitt.edu/1453/1/Madrid_june_1989.pdf>. REACH.CZ. REACH. Registrace, Evaluace a Autorizace Chemických látek. [online] [cit. 2012-12-3] Dostupné na:< http://www.reach.cz/>. SACHS, M.China´s leap into the heart of the twenty – first century. [online] 2012 [cit. 201207-3] Dostupné na:. VELKAEPOCHA.SK.Experti varují před čínskými investicemi v Evropě. [online] 2012 [cit. 2012-02-3] Dostupné na:. WORLD ECONOMIC OUTLOOK DATABAZE. People´s Republic of China and the IMF [online]2012 [cit. 2012-07-3].Dostupné na:. WTO.ORG. European Union. WT/TPR/s/248. [online] 2012 [cit. 2012-12-3] Dostupné na: 80

WTO. ORG. What is the WTO? [online]2012 [cit. 2012-012-3].Dostupné na:< http://www.wto.org/english/thewto_e/whatis_e/whatis_e.htm>. WTO. ORG. WTO successfully concludes negotiations on China´s entry. [online]2001 [cit. 2012-012-3].Dostupné na:. YALE GLOBAL ONLINE. Yahuda, M.China´s win-win Globalization[online]2003 [cit. 201207-3]. Dostupné na:. ZPRÁVY.E15.CZ. Prodejte nám vaše zbraně, tlačí Peking na EU. [online] [cit. 2012-11-3]. Dostupné na:.

81

Seznam tabulek Tabulka 1: Vývoj exportu EU do vybraných zemí v období let 1992-2010 (mld. EUR)......... 46 Tabulka 2: Vývoj importu EU do vybraných zemí v období let 1992-2010 (mld. EUR) ........ 47 Tabulka 3: Komoditní struktura vzájemného obchodu v letech 1995, 2000, 2005, 2010 (mld. EUR) ......................................................................................................................................... 49 Tabulka 4: Obchod EU-Čína v letech 1992-2010 (mld. EUR) ................................................ 54

82

Seznam grafů Graf 1: Meziroční růst HDP v Číně v letech 1990-1995 (%) ...................................................15 Graf 2: Procento osob žijících pod hranicí chudoby v Číně od 1990-1995 ..............................15 Graf 3: Inflace (na základě CPI) v Číně v letech 1990-1995 (%).............................................16 Graf 4: Míra nezaměstnanosti v Číně v letech 1990-1995 (%) ................................................16 Graf 5: Meziroční růst HDP v EU v letech 1990-1995 (%) .....................................................17 Graf 6: Inflace (na základě CPI) v EU v letech 1990-1995 (%) ...............................................18 Graf 7: Míra nezaměstnanosti v EU v letech 1990-1995 (%)...................................................18 Graf 8: Meziroční růst HDP v Číně v letech 1995-2000 (%) ...................................................23 Graf 9: Inflace (na základě CPI) v Číně v letech 1995-2000 (%).............................................23 Graf 10: Míra nezaměstnanosti v Číně letech 1995-2000 (%) .................................................24 Graf 11: Meziroční růst HDP v EU v letech 1995-1999 (%) ...................................................25 Graf 12: Míra nezaměstnanosti v EU v letech 1995-2000 (%).................................................25 Graf 13: Inflace (na základě CPI) v EU v letech 1995-2000 (%) .............................................26 Graf 14: Meziroční růst HDP v Číně v letech 2000-2005 (%) .................................................29 Graf 15: Míra nezaměstnanosti v městských částech Číny v letech 2000-2005 (%) ...............29 Graf 16: Inflace (na základě CPI) v Číně v letech 2000-2005 (%)...........................................30 Graf 17: Meziroční růst HDP v EU v letech 2000-2005 (%) ...................................................31 Graf 18: Míra nezaměstnanosti v EU letech 2000-2005 (%)...................................................31 Graf 19: Inflace (na základě CPI) v EU v letech 2000-2005 (%) .............................................32 Graf 20: Meziroční růst HDP v Číně v letech 2005-2011 (%) .................................................34 Graf 21: Podíl ekonomických sektorů na tvorbě HDP (%) ......................................................35 Graf 22: Inflace (na základě CPI) v Číně v letech 2005-2011 (%)...........................................36 Graf 23: Míra nezaměstnanosti v Číně letech 2005-2011 (%) ................................................37 Graf 24: Meziroční růst HDP v EU v letech 2005-2011 (%) ...................................................38 Graf 25: Míra nezaměstnanosti v EU letech 2005-2010 (%)...................................................38 Graf 26: Inflace (na základě CPI) v EU v letech 2005-2011 ....................................................39 Graf 27: Vývoj exportu EU do vybraných zemí v období let 1992-2010 (mld. EUR) ............47 Graf 28: Vývoj importu EU do vybraných zemí v období let 1992-2010 (mld. EUR) ............48 Graf 29: Vývoj FDI EU v Číně a evropských FDI v Číně od 1992-2009 ................................51

83

Seznam použitých zkratek ADP – Asian Development Bank ASEAM – Asia-Europe Meeting ASEAN – Association of South East Asian Nations Asia-Europe Meeting ARF – ASEAN Regional Forum AQSIQ – Úřad pro kontrolu kvality vyváženého a dováženého zboží CCC – China Compulsory Certificate CPCS – Compulsory Product Certification System ČLR – Čínská lidová republika DPH – Daň z přidané hodnoty EBOP – Evropská bezpečnostní a obranná politika ECIP – Evropský celní informační portál EHS – Evropské hospodářské společenství ECHA – Evropskou agenturou pro chemické látky ECHO – Humanitarian Aid and Civil Protection department of the European Commission. EMI – Evropský měnový institut EU – Evropská unie EUROATOM – Evropské společenství pro atomovou energii FDI – Foreign direct investment GATT – Genral Agreement on Tariffs and Trade GPA – Government Procurement Agreement HDP – Hrubý domácí produkt ICESC – International Covenant on Economic, Social and Cultural Rights ILO – International Labour Organization IMF – International Monetary Fund ISO – International Organization for Standardization ITER – International Thermonuclear Experimental Reactor MMF – Mezinárodní měnový fond MOFCOM – Ministry of Commerce People´s Republic of China OECD – Organisation for Economic Co-operation and Development OSN – Organizace spojených národů PZI – Přímé zahraniční investice REACH – Registrace, evaluace a autorizace chemických látek SAIC – State Administration For Industry & Commerce SCM – Agreement on Subsidies and Counterveiling Measures SRN – Spolková republika Německo SZBP – Společná zahraniční a bezpečností politika SZP – Společná zemědělská politika TPRM – Trade Policy Review Mechanism TRIPS – Trade-related aspects of intellectual property rights TRM – Trade Review Mechanism UNDP – United Nations Development Programme WB – World Bank WTO – World Trade Organosation

84

Seznam příloh Příloha 1: Mapa čínských provincií Příloha 2: Základní informace o Číně Příloha 3. Obchodní bilance členských států EU s Čínou (mil. EUR) Příloha 4: Zóny volného obchodu a zóny pro exportní zpracování

85

Příloha 1: Mapa čínských provincií

Pramen: VIEWSWIRE.COM. Map of China .2006, Dostupné na:< http://viewswire.eiu.com/index.asp>.

86

Příloha 2: Základní informace o Číně Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu • •

Čínská lidová republika Zhonghua Renmin Gongheguo (Čung-chua žen-min kung-che-kuo)

1.2. Rozloha • • • •

• •

9.596.961km2 (4. místo na světě) z toho pevnina 9.569.901 km2 a vodní plocha 27.060 km2 délka hranic 22.117 km sousední státy - Afghánistán (76 km), Bhútán (470 km), Myanmar (2.185 km), Indie (3.380 km), Kazachstán (1.533 km), KLDR (1.416 km), Kyrgyzstán (858 km), Laos (423 km), Mongolsko (4.677 km), Nepál (1.236 km), Pákistán (523 km), Ruská federace (severovýchod 3.605 km, severozápad 40 km), Tádžikistán (414 km), Vietnam (1.281 km) regionální hranice - Hongkong (30 km), Macao (0,34 km) délka pobřeží 14.500 km

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva Počet obyvatel: 1,347 mld. Hustota: 140 obyv./km2 Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 764,2 mil. (2011, Národní statistický úřad ČLR) 1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení Čistý roční přírůstek obyvatelstva: 0,479 % (údaj za rok 2011, Národní statistický úřad ČLR; porodnost 1,193 %, úmrtnost 0,714 %) Demografické složení obyvatelstva: • • •

0–14 let 16,5 % 15–59 let 69,8 % nad 60 let 13,7 %, z toho 65 let a více 9,1 % (údaje za rok 2011, Národní statistický úřad ČLR)

městské obyvatelstvo: 51,3 % (údaje za rok 2011, Národní statistický úřad ČLR; 690,79 mil.) venkovské obyvatelstvo: 48,7 % (údaje za rok 2011, Národní statistický úřad ČLR; 656,56 mil.) podle pohlaví: muži 51,3 % (690,68 mil.); ženy 48,7 % (656,67 mil.) (údaje za rok 2011, Národní statistický úřad ČLR) 1.5. Národnostní složení •

Chanové (Han, etničtí Číňané) - 91,5 % 87

•

55 dalších národností - 8,5 %

1.6. Náboženské složení • • • •

buddhismus taoismus islám křesťanství

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky • • •

čínština (mandarínština, standardní mluvená čínština „pchu-tchung-chua“) dále kantonština a různé dialekty, minoritní jazyky mongolština je vedle čínštiny oficiálním jazykem v AO Vnitřní Mongolsko, ujgurština v AO Xinjiang a tibetština v AO Xizang (Tibet)

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Země je rozdělena na 22 provincií a 4 municipality. Součástí ČLR jsou také 2 zvláštní administrativní oblasti (Hong Kong, Macao) s vlastními vládami, právními systémy a ústavními dokumenty; v otázkách zahraniční politiky a obrany podléhají ústřední vládě. Provincie (autonomní oblasti) se dále dělí na prefektury (autonomní prefektury) a okresy (autonomní okresy), okresy jsou pak děleny na městské oblasti (případně etnické městské oblasti) a města. ČLR formálně pokládá za svou provincii i nezávisle spravovaný ostrov Tchaj-wan, proto je oficiálně uváděný počet provincií 23. Hlavní město: •

Beijing (Peking) 19,7 mil. obyvatel (údaje za rok 2010, Pekingský statistický úřad)

Další velká města: • • •

Shanghai (Šanghaj) 23,03 mil. Chongqing (Čchung-čching) 28,85 mil. Tianjin (Tchien-ťin) 12,9 mil.

Ve všech velkých městech existuje významný podíl neregistrovaných migrantů, proto se skutečný počet obyvatel s velkou pravděpodobností liší od oficiálně uváděných údajů. 1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn • •

1 Renminbi/CNY (yuan) =10 jiao = 100 fen 1 USD = 6,33 CNY (1. 10. 2012)

Při platbách v ČLR je používána pouze místní měna, ve směnárnách a hotelech je směna i zpětná výměna hlavních cizích měn většinou bezproblémová.

Zdroj: MINISTERSTVO ZAHRANIČÍ ČR. Čína. Základní informace o teritoriu. Dostupné na:< http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/cina/index.html>. 88

Příloha 3. Obchodní bilance členských států EU s Čínou (mil.. EUR)

Vývozy

Dovozy

Obchodní bilance

leden-říjen 2010 91 956




leden-říjen 2010 -139 792

leden-říjen 2011 -132 166

4 535

6 042

10 521

11 939

-5 986

-5 897

Bulharsko

159

223

403

530

-245

-307

Česká republika

737

982

5 535

6 847

-4 798

-5 865

1 475

1 649

3 997

3 974

-2 522

-2 325

Německo

43 447

53 340

51 778

53 894

-8 331

-554

Estonsko

91

131

252

498

-161

-367

1 319

1 217

1 539

1 503

-220

-286

EU27 Belgie

Dánsko

Irsko

126

218

2 464

2 166

-2 339

-1 949

Španělsko

2 125

2 780

13 322

13 251

-11 197

-10 471

Francie

8 976

10 864

19 232

20 743

-10 256

-9 880

Itálie

7 043

8 331

23 640

25 479

-16 597

-17 148

Kypr

13

16

286

251

-274

-234

Lotyšsko

22

39

176

245

-154

-207

Litva

22

49

354

371

-333

-323

Lucembursk o

109

146

1 280

1 046

-1 171

-901

Maďarsko

995

1 044

5 288

5 066

-4 293

-4 023

39

59

98

132

-60

-74

Nizozemí

4 478

5 512

39 852

41 606

-35 374

-36 094

Rakousko

2 105

2 298

2 773

3 247

-668

-949

Polsko

987

1 051

5 796

6 183

-4 809

-5 131

Portugalsko

190

280

1 330

1 289

-1 140

-1 009

Rumunsko

256

326

2 076

2 154

-1 820

-1 829

Slovinska

84

89

735

891

-650

-801

Řecko

Malta

740

1 188

1 624

1 809

-884

-621

Finsko

2 193

2 219

1 897

2 115

296

104

Švédsko

2 995

3 661

4 614

4 995

-1 618

-1 333

Velká Británie

6 696

7 863

30 886

31 557

-24 190

-23 693

1 103 900

1 258 536

1 234 516

1 403 866

-130 617

-145 330

Slovensko

Total ExtraEU27 Čína/ Total

8.3%

8.9%

Pramen: EUROSTAT.

18.8%

17.4%

EU 27 exports to China up by 21% and imports by 5 in the first ten month of.2012, Dostupné na:.

89

Příloha 4: Zóny volného obchodu a zóny pro exportní zpracování Zóny volného obchodu Zóny volného obchodu v ČLR Dalian

Qingdao

Shenzhen Yantian

Guangzhou

Shantou

Xiamen Xiangyu

Haikou

Shenzhen Futian

Zhangjiagang

Ningbo

Shenzhen Shatoujiao

Zhuhai

Fuzhou

Shanghai Waigaoqiao

Tianjin Port

Zóny pro exportní zpracování Zóny pro exportní zpracování v ČLR Beihai

Jiujiang

Shenyang

Beijing Tianzhu

Kunming

Shenyang (Zhangshi)

Changshu

Kunshan

Shenzhen

Changzhou

Langfang

Suzhou Industrial Park

Chengdu

Lianyungang

Suzhou National New&High-tech Industrial Development Zone

Chenzhou

Mianyang

Tianjin

Chongqing

Nanchang

Urumqi

Cixi

Nanjing

Weifang

Dalian

Nansha

Weihai

Fuqing

Nantong

Wuhan

Fuzhou

Ningbo

Wuhu

Ganzhou

Qingdao

Wujiang

Guangzhou

Qinhuangdao

Wuxi

Hangzhou

Quanzhou

Wuzhong

Hohhot

Shanghai Caohejing

Xiamen

Huaian

Shanghai Jiading

Xi´an

Huizhou

Shanghai Jinqiao

Yangzhou

Hunchun

Shanghai Minhang

Yantai

Jiaxing

Shanghai Qingpu

Zhengzhou

Jinan

Shanghai Songjiang

Zhenjiang

Pramen: BUSSINESSINFO.CZ. Souhrnná teritoriální informace Čína. 2012, Dostupné na:< http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/teritorialni-informace-zeme/cina.html>

90

EKONOMICKÉ VZTAHY EU A ČÍNY

Recommend Documents