EKOLISTY. Obsah. Jihomoravské

Jihomoravské

EKOLISTY Foto archiv Správy CHKO Pálava

Vydává

„Pro budování a vytváření citu pro naši planetu není žádné místo na světě důležitější než místo, kde dítě vyrůstá.“ Mgr. Květoslava Burešová dlouholetá pedagožka a zakladatelka SEV Chaloupky

Jihomoravský kraj, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno IČO 708 883 37

Redakce, technické zajištění a administrace Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání Lipová 20, 602 00 Brno, tel.: 543 330 838–9 e-mail: [email protected]

Redakční rada Mgr. Arnošt Drbušek (OŠ KrÚ), Ing. Andrea Dvořáková (OŽP KrÚ), Ing. Václav Horák (JMK), Ing. Bc. Anna Hubáčková (OŽP KrÚ) – předsedkyně redakční rady, Mgr. Hana Korvasová (Lipka), Ing. Aleš Máchal (Lipka), Mgr. Lenka Sedláková (Lipka) – vedoucí redaktorka, Mgr. Kateřina Havránková (Lipka) – redaktorka

Jazyková úprava Mgr. Kateřina Havránková, Lucie Krejčí

Grafický návrh Ing. arch. Helena Hermanová • [email protected]

Sazba a předtisková příprava EkoCentrum Brno (ecb.cz)

Tisk Vytištěno na recyklovaném papíře • Časopis je neprodejný; je bezplatně distribuován obecním úřadům a školám Jihomoravského kraje • Vychází 2× ročně

Fotografie na přední straně obálky Archiv KrÚ JMK

Fotografie na zadní straně obálky Archiv Lipky

Datum vydání: 15. 4. 2008 Datum uzávěrky příštího čísla: 15. 9. 2008 Příspěvky, dotazy a náměty zasílejte na adresu redakce. Registrace MK ČR E 15264

Obsah JIHOMORAVSKÝ KRAJ INFORMUJE • • • •

Čistá Svratka na květnovém EnviBrno Jak proběhlo vápnění Brněnské přehrady Nový portál ekokatalog.cz Evropské sociální fondy – příležitost také pro školy

4 5

20

PŘEDSTAVUJE SE NNO

21

OKÉNKO PRO NNO

6

22

PŘEDSTAVUJE SE ŠKOLA

Ekologicky příznivý provoz obecních budov v  obci Ostopovice

7

24

OKÉNKO PRO ŠKOLY

Cykloturistika v Jihomoravském kraji

8

28

INSPIRACE Z JINÉHO KRAJE

29

CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

SAKO Brno brzy začne rekonstruovat spalovnu

Odpadové hospodaření v Jihomoravském kraji: odpovídá praxe stanoveným prioritám?

OKÉNKO PRO OBCE • •

Environmentální vzdělávání i pro starosty a podnikatele Do Rakouska za ekologickými stavbami a přírodními zahradami

PŘEDSTAVUJE SE OBEC •

Obsah • Tiráž

TÉMA •

Projekt „Síť EVVO v Jihomoravském kraji“ • •

Živé pomezí Krumlovsko – Jevišovicko Ekoporadna Kyjovského Slovácka v  pohybu

PŘEDSTAVUJE SE CHKO

POLEMIKA •

• •

18

PŘEDSTAVUJE SE PODNIK •

1

Nově zřízený ekorádce Ekologický právní servis – pomoc pro občany, sdružení i obce

16

•

•

•

• • •

•

•

•

Jedinečný přírodní výtvor Pálava

Šestnáct let obnoveného Okrašlovacího spolku ve Znojmě

Kde v  Jihomoravském kraji chybí environmentální výchova?

Znojemská škola dílnou lidskosti Environmentální výchova v Moravské Nové Vsi Možnosti studia na Agronomické fakultě MZLU v Brně

První zkušenosti ze specializačního studia pro školní koordinátory EVVO

Sluňákov – ekologické vzdělávání v nízkoenergetickém domě

Ojedinělé území Písečného rybníka

EKOLISTY

Jihomoravské

1/2008

Jihomoravský kraj informuje Čistá Svratka na květnovém veletrhu EnviBrno Vážení a milí čtenáři, vážím si pozornosti, kterou tomuto časopisu věnujete. Pravidelně tu získáváte přehled o tom, co se na poli ekologie „sází“, co „vzchází“ a co se „sklízí“. V celé řadě případů se vy sami podílíte na zlepšování životního prostředí a za to vám patří dík. Ani Jihomoravský kraj, za který teď promlouvám, neusnul na vavřínech. V tomto čísle věnujeme poměrně velký prostor vápnění Brněnské údolní nádrže, abychom se podělili o takzvané „zákulisní podrobnosti“ této významné akce. Vápnění obnažených sedimentů proběhlo v rámci projektu „Čisté povodí Svratky“. Chystáme pro vás akci, na které můžete nahlédnout i do zpracovaných dokumentací, zhlédnout televizní pořad Čistá Svratka nebo se podívat na fotografie, které byly při vápnění pořízeny pracovníky Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Dovoluji si vás tímto pozvat na 14. mezinárodní veletrh techniky pro tvorbu a ochranu životního prostředí – EnviBrno, který se koná v termínu od 20. do 22. května 2008 v Brně na brněnském výstavišti.

Chystáme pro vás informační stánek s veškerými podrobnostmi o dění v projektu Čisté povodí Svratky. Již v loňském roce nás překvapil velký zájem o problematiku sinic ze strany obyvatel Jihomoravského kraje, a to nejen ze strany dospělých, ale také studentů a žáků. Jsme potěšeni, že i děti a mladí lidé mají chuť zabývat se složitým problémem, jakým omezení masového rozvoje sinic bezesporu je. Nejenže se mladí návštěvníci orientovali v problematice, dokonce dokázali některá řešení navrhovat a myslím si, že nám vyroste další generace, které osud povrchových vod zatížených rozvojem toxických sinic nebude lhostejný. Přijďte proto za námi na stánek Jihomoravského kraje s názvem Čistá Svratka na veletrh EnviBrno. Slibuji, že pro vás připravíme zajímavou podívanou a zpravíme vás o dalším plánovaném postupu celého projektu. Ing. Václav Horák náměstek hejtmana JMK

Jak proběhlo vápnění Brněnské přehrady Nad kvalitou vody v Brněnské přehradě se znepokojují občané i politici už dlouhou řadu let. Byť je vápnění pouze jednou z přípravných prací pro ošetření vlastní nádrže, jde o akci dobře viditelnou a občany bedlivě sledovanou.

Pro Brněnskou údolní nádrž byla v prvním přípravném kroku zvolena metoda urychlení mineralizace obnažených sedimentů vlivem působení vápenného hydrátu. Dojde k redukci živin obsažených v sedimentech, které mohou využít sinice a řasy v následující sezóně. Sníží se počet bakteriálních zárodků sinic přezimujících v těchto sedimentech, a tím se zlepší hygienické podmínky v nádrži. Aby bylo možné provést vápnění, musela být v první řadě tato aplikace povolena příslušným správním úřadem. Teprve po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zajistil žadatel – Povodí Moravy, s. p. – provedení letecké aplikace vápenného hydrátu. Byl přitom vázán na dobré meteorologické podmínky, a to nejen z hlediska bezpečnosti letu. Aplikaci nelze provést například na zasněžený povrch, na zamrzlý povrch, při větru nebo silném dešti. Déšť by mohl aplikovanou látku smýt do nádrže, za větrného počasí zase hrozí, že aplikace nezasáhne přesně určenou lokalitu.

21. listopadu 2007 začalo letadlo vápnit od hradu Veveří směrem po proudu k hrázi vodního díla. Foto archiv KrÚ JMK

Již v rámci snižování hladiny z důvodu protipovodňové ochrany města Brna zabezpečilo Povodí Moravy ve spolupráci s Moravským rybářským svazem záchranný transfer živočichů. Jejich pracovníci při snižování hladiny vysbírali téměř patnáct tisíc škeblí rybničních, zachycených na břehu. Vrátili je do vodního prostředí, a tím jim zachránili život.

Vápnění podzimní a jarní Prvním dnem leteckého vápnění byl 21. listopad 2007. Letadlo odstartovalo v 9 hodin z letiště v Medlánkách a vápnit se začalo od hradu Veveří směrem po proudu k hrázi vodního díla. Ostrahu zabezpečovala městská policie. Veřejnost byla o celé akci dopředu informována prostřednictvím tisku, rozhlasu i zpravodajství České televize. Díky tomu byli občané dobře připraveni – zaznamenali jsme četné příznivé ohlasy, které svědčí o jejich zájmu i souhlasu s prováděnými opatřeními. Médiím je zapotřebí poděkovat, že účinně zprostředkovala informace veřejnosti. Letecká aplikace dále pokračovala až do 23. listopadu 2007 a bylo celkově aplikováno 24 tun vápenného hydrátu na plochu 120 hektarů. Jako základna sloužilo letiště v Medlánkách, zde byl vápenný hydrát přečerpáván ze zásobníků přímo do letadel – do jednoho se vejde přibližně 500 kilogramů. Odtud letadla létala k Brněnské nádrži a prováděla vápnění obnažených sedimentů. Vápenný hydrát byl na to, jak je prostor

V sevřených údolích kolem přítoku u Mečkova a okolo hradu Veveří vyžadovalo vápnění téměř akrobatické výkony. Foto archiv KrÚ JMK

Jihomoravský kraj informuje

Brněnská údolní nádrž je středem pozornosti odborníků na sinice a kvalitu vody, politiků, veřejnosti, úředníků a vlastně všech, koho zajímá problematika sinicového květu. Ten výrazně dokáže ovlivnit kvalitu vody, a tedy i průběh koupací a rekreační sezóny. S masivním rozvojem sinic bojuje nejen Brno, ale i další nádrže v České republice (například Plumlov, Máchovo jezero, Skalka atd.). Řešení přemnožení sinic a špatné kvality povrchových vod je ostatně záležitostí celosvětovou.

1

Jihomoravský kraj informuje členitý, aplikován přesně, souměrně a rovnoměrně. Celá akce trvala tři dny při provozu dvou letadel. Jarní vápnění začalo přesně na den za tři měsíce, tedy 21. února 2008. Před vlastním vápněním byly provedeny rozbory v rámci stanoveného monitoringu, které vyloučily jakýkoliv negativní dopad na kvalitu vody, sedimentů a ostatních složek životního prostředí. Použilo se 400 kg/ha vápenného hydrátu, celkem tedy 48 tisíc kilogramů. Dávka je dvojnásobná oproti dávce podzimní, samotná letecká aplikace byla dokončena 26. února 2008. Aby bylo možné srovnat účinky tohoto zásahu, byly provedeny odběry sedimentů před aplikací. Část plochy byla zakrytá igelitem tak, aby nebyla povápněna a mohly probíhat srovnávací testy v rámci plochy nevápněné a povápněné. V současné době nejsou ještě výsledky zhodnoceny, ale již první informace od odborníků, kteří zajišťují monitoring, jsou pozitivní – povápněný sediment vykazuje změněný charakter a strukturu, což bylo cílem tohoto zásahu. Za úctyhodný výkon je nutné pochválit piloty, kteří létali s letouny a zajišťovali rovnoměrný rozptyl velice jemného vápenného hydrátu na obnažené sedimenty. V některých lokalitách Brněnské údolní nádrže se jednalo téměř o akrobatické výkony, zvláště v sevřených údolích

Celkově bylo aplikováno 24 tun vápenného hydrátu na plochu 120 ha. Jako základna sloužilo letiště v Medlánkách, kde byl vápenný hydrát přečerpáván ze zásobníků přímo do letadel. Foto archiv KrÚ JMK kolem přítoku u Mečkova a kolem hradu Veveří bylo manévrování velice obtížnou záležitostí. Aplikace vápenného hydrátu byla provedena v rámci projektu Čisté povodí Svratky jako jedno z mnoha různorodých opatření. Pilotní aplikace vápenného hydrátu na sedimenty vodní nádrže se zabezpečením podrobného monitoringu změn kvality sedimentů i vodního prostředí je provedena proto, aby se dosáhlo urychlení mineralizace sedimentů, redukce živin obsažených v sedimentech s cílem omezit jejich využití sinicemi a řasami v následující sezóně a redukce počtu bakteriálních sinic přezimujících v těchto sedimentech s cílem zlepšení hygienických podmínek na nádrži. Vápnění břehů Brněnské přehrady je jedním z přípravných kroků v celé řadě plánovaných opatření. Na přímé omezení rozvoje sinic bude mít vliv nepatrný a musí se pokračovat dále v opatřeních v povodí, které redukují vnos živin do toků a nádrží.

Bylo třeba vyčkat příznivého počasí – aplikaci nelze provést například na zasněžený či zamrzlý povrch, při větru nebo silnému dešti. Foto archiv KrÚ JMK

Ing. Andrea Dáňová Oddělení vodního a lesního hospodářství Odbor životního prostředí KrÚ JMK

Nový portál ekokatalog.cz

Jihomoravský kraj informuje

Na sklonku loňského roku uvedl Rezekvítek ve spolupráci se Sdružením středisek ekologické výchovy Pavučina do provozu nový internetový portál – katalog publikací a pomůcek pro ekologickou výchovu. Portál naleznete na internetových adresách www.ekokatalog. cz či www.eko-katalog.cz a je určen nejen učitelům ve školách, ale i vedoucím dětských kolektivů, rodičům a dalším zájemcům o ekovýchovné materiály.

2

Katalog je pro přehlednost členěn na několik oddílů věnovaných jednotlivým typům pomůcek. Najdete zde sekci s nabídkou publikací a dalších tištěných materiálů, dále sekci výukových pomůcek, tedy věci přímo využitelné při ekologické výchově, určené pro přímou práci dětí či jiných účastníků vašich aktivit. Další sekce jsou věnovány moderním typům učebních metod – je zde nabídka audiovizuálních pomůcek, vzdělávacích CD-ROMů určených k výuce, elektronických publikací zpravidla volně stáhnutelných z internetu a ekovýchovných softwarů pro interaktivní tabule jakožto nejžhavějších novinek na poli vzdělávacích metod. Ekokatalog soustřeďuje nabídku publikací a výukových pomůcek od řady organizací a středisek ekologické výchovy z celé České republiky,

včetně informace, kde a jak je lze získat. Portál je relativně mladý a neustále přibývá zapojených organizací i jimi nabízených materiálů, proto určitě oceníte sekci novinky, kde můžete sledovat, jaké položky přibyly nejnověji napříč všemi typy pomůcek. Samozřejmostí je fulltextové vyhledávání. Vznik portálu finančně podpořilo Ministerstvo životního prostředí ČR v rámci programu Národní síť středisek ekologické výchovy (NSSEV) – společném programu SSEV Pavučina a Českého svazu ochránců přírody – a jeho provoz je pro publikující organizace zdarma; podmínkou je ekovýchovný rozměr nabízených materiálů. Zveme vás k návštěvě stránek katalogu a uvítáme jakékoli podněty pro zkvalitnění jeho služeb či tipy na organizace, které zde svou nabídku ještě nezveřejnily. Ing. Petr Laštůvka správce Ekokatalogu Občanské sdružení Rezekvítek Kamenná 6, Brno www.rezekvitek.cz

EKOLISTY

Jihomoravský kraj informuje rád bych vás stručně seznámil s letošním vyhlášením Soutěže o ekologicky nejpříznivější provoz úřadu a instituce v Jihomoravském kraji. Oproti minulým ročníkům dochází k drobným změnám, zejména v kategorickém členění a ve znění jednotlivých zjišťovacích otázek v příslušných dotaznících. V případě, že se váš úřad či vaše instituce do soutěže přihlásily již v předcházejících ročnících, bude kladen důraz na posun vpřed v oblasti šetrnosti provozu. Do letošního třetího ročníku Soutěže o ekologicky nejpříznivější provoz úřadu/instituce v Jihomoravském kraji se může přihlásit úřad nebo instituce veřejné správy sídlící na území Jihomoravského kraje. Princip spočívá v zodpovězení konkrétních otázek environmentálně zaměřených, které jsou zároveň hlavním kritériem pro vyhodnocení. Soutěž bude vyhodnocena ve dvou kategoriích: I. kategorie – obecní úřady, II. kategorie – pověřené obecní úřady a instituce. Výsledky budou vyhlášeny na podzim letošního roku. Vyhodnocení provedou nezávisle na sobě jednak zástupci Krajské koordinační skupiny, složené z pracovníků odborů životního prostředí, školství

1/2008

Vážení čtenáři,

Jihomoravské

a zástupců příspěvkové organizace Lipky, jednak Ekologický institut Veronica jako organizace, která se problematikou takzvaného zeleného úřadování dlouhodobě systematicky zabývá. Přihlášku s dotazníkem najdete vloženou v tomto čísle, dále na Ekoportálu Jihomoravského kraje www. kr-jihomoravsky.cz či na Odboru životního prostředí Krajského úřadu. Pokud váš úřad či instituce veřejné správy podporuje šetrnější provoz a zároveň sídlí na území Jihomoravského kraje, neváhejte a přihlaste se do této soutěže zasláním příslušného formuláře do 30. června 2008 na adresu: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno. Ing. Bc. Jiří Crha ředitel Krajského úřadu JMK

Evropské sociální fondy – příležitost také pro školy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) Evropského sociálního fondu otevírá školám nové příležitosti, jak získat prostředky na neinvestiční projekty.

V prioritních osách 1 a 3 lze podávat žádosti v rámci globálních grantů prostřednictvím krajských úřadů. V Jihomoravském kraji má na starosti řízení globálních grantů Oddělení evropských dotací Odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu Jihomoravského kraje.

Inovace, síťování a další vzdělávání V prioritní ose 1 – „Počáteční vzdělávání“ – bude podporována především inovativnost výuky, zkvalitňování funkce celého systému počátečního vzdělávání. Jedná se zejména o další rozvíjení informačního a evaluačního prostředí. Při šíření příkladů dobré praxe bude velká pozornost věnována podpoře spolupráce škol, jejich síťování a partnerství s dalšími subjekty, a to jak ve vzdělávací oblasti, tak v oblasti světa práce (včetně zahraničního partnerství a stáží studentů a učitelů u zaměstnavatelů) a v oblasti udržitelného rozvoje na regionální i lokální úrovni. Podpořena bude celá oblast kariérového poradenství a informační aktivity v oblasti potřeb trhu práce, směřující k efektivní volbě vzdělávací cesty. Budou také podpořeny různorodé aktivity (včetně volnočasových) směřující k prevenci předčasného opouštění vzdělávání bez ukončení stupně vzdělání, který je buď předpokladem vzdělávání na dalším stupni, nebo je jeho výstupem kvalifikace uplatnitelná na trhu práce. Prioritní osa 3 – „Další vzdělávání“ – má posílit utváření vzdělané konkurenceschopné společnosti, uplatnitelné na trhu práce. Důraz bude

kladen na zvýšení stupně vzdělání jednotlivce, stejně jako na rozšíření či změnu jeho stávající kvalifikace (vzdělávání v oblasti jazyků, ICT, podnikatelské dovednosti, environmentální vzdělávání). Cílem je podpořit vnímání dalšího profesního vzdělávání jako priority. Podpora směřuje též k provázanosti dalšího vzdělávání s počátečním vzděláváním, ke vzdělávání pedagogů, lektorů, řídících a organizačních pracovníků škol a dalších, k rozvoji sítí a partnerství subjektů působících v oblasti dalšího vzdělávání a poradenství. Podpora pro obě osy bude poskytována jak formou individuálních projektů (IP), tak globálních grantů (GG) – zde bude zprostředkujícím orgánem Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK.

Systémový rámec celoživotního učení Stejnojmenná prioritní osa 4 podporuje především vytváření a ověřování ŠVP na pilotních školách, rozvoj kariérového poradenství, zavádění hodnotícího systému škol a školských zařízení, rozvoj poradenství, budování systému včasné péče pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, vytvoření systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, rozvoj klíčových kompetencí dětí a mládeže v neformálním a zájmovém vzdělávání. Podpora bude poskytována prostřednictvím IP. Pro zapojení školských příspěvkových organizací je třeba získat souhlas zřizovatele, projednaný v orgánech kraje. Výjimka se týká pouze projektů do 100 tisíc korun, financovaných ze státního rozpočtu či z rozpočtu jiného územního samosprávného celku než zřizovatele, případně ze státních a jiných fondů. Pro tyto případy existuje takzvaný generální souhlas k podávání žádostí, školy a školská zařízení jsou tedy povinny pouze informovat o dotaci či daru Odbor školství KrÚ JMK, a to do tří dnů od přiznání dotace či uzavření smlouvy. Ing. Bc. Dagmar Kostrhůnová Oddělení rozpočtu a financování Odbor školství KrÚ JMK

Jihomoravský kraj informuje

Po dlouhé době konečně nastává čas, kdy je třeba očekávat první výzvy u projektů spolufinancovaných z Evropského sociálního fondu. Pro školy a školská zařízení se otevírá především možnost čerpat finance na neinvestiční projekty z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK). Tento operační program je rozdělen do pěti prioritních os, z nichž první a třetí jsou vhodné pro školy a školská zařízení jako přímé příjemce. Ve všech prioritních osách je možné podávat individuální projekty prostřednictvím MŠMT, respektive organizace zřízené při ministerstvu Czech Education and Research Agency (CERA) – ta má na starosti implementaci projektu.

3

Představuje se podnik SAKO Brno brzy začne rekonstruovat spalovnu Základní strategií firmy SAKO, jež provozuje brněnskou spalovnu, je upotřebit odpad jako palivo a takto získanou tepelnou energii využít k výrobě páry, která je dodávána do centrálních rozvodů teplárenské sítě. SAKO Brno, a. s., v plném znění Spalovna a komunální odpady Brno, akciová společnost, vznikla 1. července 1994 a v současnosti je nejvýznamnější společností v brněnském regionu, která operuje v oblasti odpadového hospodářství. Hlavními činnostmi společnosti jsou: • energetické využívání odpadu • svoz komunálního a vybraného průmyslového odpadu • sběr a svoz separovaného skla, PET lahví a papíru • pronájem velkoobjemových kontejnerů a odvoz odpadů na objednávku • provozování sběrných středisek odpadu • centrální dispečink odvozu odpadů ze sběrných středisek odpadů a sběrných dnů • pronájem a prodej odpadových nádob • ekologická likvidace nelegálních skládek • poradenská činnost v oboru nakládání s odpady

je přistaven velkoobjemový kontejner. Součástí vozového parku je speciální vůz-myčka sběrných nádob. Separace odpadu je zajišťována na stanovištích umístěných v ulicích Brna, kde jsou rozmístěny sběrné nádoby na separovaný sběr skla, PET lahví a papíru. Síť těchto stanovišť byla v roce 2007 značně zahuštěna, počet stanovišť na PET lahve se zdvojnásobil a počet stanovišť na papír stoupl o deset procent. Novinkou jsou tři stanoviště podzemních kontejnerů na separovaný sběr ve středu města Brna. Sběrná střediska odpadu jsou budována za účelem třídění velkoobjemového odpadu, který běžně nelze uložit do sběrných nádob, slouží k separaci využitelných složek směsného komunálního odpadu a k separaci nebezpečných odpadů, nově slouží jako místa zpětného odběru elektrozařízení. Jejich vybudováním nabízí město Brno pomoc občanům při odkládání odpadů. V Brně se začalo s provozem prvních sběrných středisek v roce 1995 a v současné době zde funguje pětačtyřicet sběrných středisek odpadu.

Provozovna Spalovna Společnost SAKO Brno, a. s. představuje již ve svém názvu zaměření své činnosti na svoz odpadu a na provoz spalovny, stejně tak jsou děleny i její provozovny.

Provozovna Svoz odpadu Provozovna Svoz odpadu byla městem Brnem pověřena zajistit systém svozu, sběru, třídění, zneškodňování a využívání komunálního odpadu na území města Brna. Dále zajišťuje odvoz a využití odpadů ze sběrných středisek odpadů v jednotlivých městských částech a likvidaci nelegálních skládek.

Představuje se podnik

Pro svoz komunálního odpadu má k dispozici moderně vybavený vozový park vozidly značky Renault a Mercedes s lineárním stlačováním. Svoz separovaných složek zajišťují speciálně označená vozidla pro svoz separovaného odpadu. Další vozidla s řetězovými či hákovými nástavbami pro manipulaci s velkoobjemovými kontejnery odvážejí odpad ze sběrných středisek, z nelegálních skládek a odpad od zákazníků, kterým

4

V rámci projektu „Odpadové hospodářství Brno“ dojde brzy k rekonstrukci a modernizaci brněnské spalovny. Foto archiv SAKO Brno, a. s.

Za rok městu Brnu ulehčí provozovna Spalovna o cca 100 tisíc tun odpadů. Energetickým využitím se vyrobí cca 680 tisíc GJ tepelné energie ve formě páry, která je dodávána do centrální sítě městské teplárny. Naplňování základní strategie společnosti SAKO Brno, a. s. je tedy ztotožnění se s principy stanovenými v zákoně o odpadech, kdy energetické využití odpadů je upřednostňováno před ukládáním odpadů na skládky. S touto myšlenkou a v souvislosti s předpisy Evropské unie, které zpřísňují technické podmínky pro spalování odpadů, dojde k rekonstrukci a modernizaci brněnské spalovny v rámci projektu „Odpadové hospodářství Brno“. Jeho realizace tvoří základní pilíř koncepce nakládání s odpady Jihomoravského kraje. V současné době je projekt Odpadové hospodářství Brno ve fázi mezi územním rozhodnutím a stavebním povolením. Spalovnu čeká výměna dvou kotlů s válcovými rošty za kotle nové s modernější technologií. Ty zajistí optimální provozní podmínky a vyšší kvalitativní parametry procesu spalování. Nové kotle budou produkovat páru o teplotě 400 °C s dvojnásobným tlakem než dosud. Tyto parametry páry umožní instalovat parní odběrovou turbínu se vzduchovou kondenzací pro výrobu elektrické energie i dodávky páry do rozvodných sítí. Součástí této velké investice, čítající 87,89 milionů eur, je i modernizace linky na zpracování škváry a vybudování dotřiďovací linky na vytříděné složky komunálního odpadu. To vše bude možné realizovat díky dotaci Evropské unie z programu ISPA ve výši 47,34 milionů eur. Nové zařízení umožní spalování až 220 tisíc tun odpadu ročně. Ze zařízení s městskou působností se tak stane zařízení s působností krajskou, a to rozšířením svozové oblasti na Jihomoravský kraj a části krajů Olomouckého a Vysočina. Cílem této investice je také umožnit jednotlivým obcím odpad energeticky využívat místo ukládání na skládky tak, jak ukládá legislativa. Zde je naplňován princip, kdy na prvním místě stojí předcházení vzniku odpadu, dále pak látkové využívání odpadu, termické využití odpadu a na posledním místě v hierarchii nakládání s odpady je uvedeno skládkování, jednoduše řečeno je preferován takový způsob nakládání s odpady, který zajistí vyšší ochranu lidského zdraví a je šetrnější k životnímu prostředí. Ing. Jana Švestková SAKO Brno, a. s.

EKOLISTY

Polemika Odpadové hospodaření v Jihomoravském kraji: odpovídá praxe stanoveným prioritám?

1/2008

Jihomoravské

Je třídění odpadu jen prioritou na papíře, nebo o něj kraj skutečně usiluje? Nepřekážejí investice do spalovny efektivnějšímu využívání recyklovatelných surovin? A budeme třídit biologicky rozložitelný odpad? Česká republika recykluje nebo kompostuje slabých dvacet procent komunálního odpadu, naši sousedé v Rakousku či v Německu už více než padesát procent. Příčina: špatné recyklační služby. Zatímco popelnice stojí před každým domem, k barevným kontejnerům na tříděný odpad to máme až 140 metrů daleko. Hnutí DUHA právě teď prosazuje novou legislativu, která by pomohla, aby třídit odpad bylo stejně snadné jako jej sypat do popelnice. Pevně věřím, že Jihomoravský kraj potřebné změny podpoří. A jaký je současný přístup kraje? Shodujeme se v základním principu, jemuž odborníci učeně říkají hierarchie nakládání s odpady: na prvním místě by vždy měla být prevence, tedy snižování množství odpadů, dvojku má podpora výrobků a obalů na vícero použití, třetí v pořadí je recyklace a kompostování. Předposlední je energetické využití a poslední skládkování. Logika je samozřejmá: přednost mají postupy, které lépe využívají přírodní zdroje a energii. Pravidlu by měly odpovídat také priority. Jihomoravský kraj ovšem klade důraz na nejméně efektivní, spodní část žebříčku. Rekonstrukce spalovny dostává miliardy korun. Přitom lidé na jihu Moravy by přivítali snadnější třídění odpadu. Všechny české kraje v desetiletých plánech nakládání s odpady chtějí zvýšit recyklaci a kompostování na padesát procent. Jediná výjimka: kraj Jihomoravský. Zde má recyklace a kompostování stoupnout nikoli na padesát procent, ale o padesát procent. Rozdíl dvou písmen je důležitý. Výchozí základ činil kolem deseti procent, růst o padesát procent tedy znamená zvýšení na méně než dvacet procent. Což je méně, než je současná úroveň recyklace v celé České republice. Vedení Jihomoravského kraje argumentuje, že spalovna je energetickým využitím odpadu. Vyrábí se v ní totiž teplo. Je správné podporovat zařízení, které vyrábí z odpadů energii, třeba bioplynovou stanici vyrábějící z vytříděných kuchyňských odpadů energii. Ale spalovna na velmi málo protříděný odpad z popelnic? Zbytečně pohltí statisíce tun nevytříděných kvalitních recyklovatelných surovin.

Ing. Anna Hubáčková, vedoucí OŽP KrÚ JMK Jsem ráda, že Hnutí DUHA vnímá, že Jihomoravský kraj ve svém Plánu odpadového hospodářství má nastavenu základní hierarchii nakládání s odpady správně. A já tvrdím, že nastavené hierarchii odpovídají i naše aktivity. Z Fondu životního prostředí Jihomoravského kraje (který má zřízeno jen velmi málo krajů) jsme finančně podpořili stavbu několika sběrných dvorů a regionálních odpadových center, dotřiďovací linku, zařízení na recyklaci stavební suti, kompostárnu a další podobné investice. Také pomáháme s tvorbou žádostí do Operačního programu Životní prostředí – už v první výzvě získaly obce z našeho kraje na stavby odpadového hospodářství cca 328 milionů korun. Jsem přesvědčena, že toto je správná cesta k naplnění cílů, které stanovil stát a následně i Jihomoravský kraj. Chtěla bych zdůraznit, že vámi kritizovaný cíl krajské odpadové koncepce je přesně převzat z republikového plánu. Některé kraje cíl do svých plánů necitovaly

přesně, to ale nelze interpretovat tak, že Jihomoravský kraj nic nedělá a ostatní ano. Z hodnocení roku 2006 vyplývá, že se náš kraj pohybuje asi na třiceti procentech, a to ještě bez započítání zpětných odběrů či výstupů z některých technologických zařízení na zpracování odpadu. Situace zdaleka není tak špatná, jak ji vidí Hnutí DUHA. Co se týká spalovny, ta je jedním z významných zařízení (nikoli však jediným) k nakládání s odpady. Je však v majetku města Brna – financování, rekonstrukce i navazující způsob třídění odpadů ve městě je zcela v jeho kompetenci. Ovšem město ani kraj nevnímá spalovnu jako místo bezhlavého navážení odpadů všeho typu. Naopak. Má sem mířit odpad dále nevyužitelný a spalitelný v takovém množství, aby se efektivně využila kapacita spalovny a co nejméně zatížila kvalita ovzduší. Jsem přesvědčena, že cesta je v Jihomoravském kraji nastavena správně, je třeba vytrvat a hledat další cesty ke zlepšení. Jedním z témat k diskuzi s širokou veřejností je nakládání s bioodpady – zahájili jsme ji nedávno na setkání představitelů Jihomoravského kraje s NNO 6. března 2008 a budeme v ní pokračovat dál.

Ing. Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí DUHA Řešit je potřeba mnoho oblastí. Zde ale nevedeme obecnou debatu o všech odpadech, nýbrž o konkrétním problému – komunálním odpadu. Čísla ve schváleném krajském Plánu odpadového hospodářství jsou tato: 79 procent rozpočtu na spalovnu, 21 procent na recyklaci a 0,1 procenta na prevenci a ekologickou výchovu. Jednadvacet procent není nula. Vedení Jihomoravského kraje pomáhá i recyklaci. Ovšem rozhodně to není hlavní priorita. Pokud má do spalovny mířit pouze odpad nevyužitelný, proč se zde pálí plasty? Proč na dotaz, zda spalovna spálí také (výborně recyklovatelný) papír ke skartaci, www.sako.cz odpovídá kladně? A proč v současné debatě o novele zákona o odpadech dává Jihomoravský kraj najevo, že nesouhlasí se zavedením poplatku za pálení odpadů, díky nimž by mělo přibýt financí na prevenci a recyklaci?

Ing. Anna Hubáčková, vedoucí OŽP KrÚ JMK Chci zdůraznit, že nynější aktivity Jihomoravského kraje budou mít pozitivní dopad až v příštích letech, proto je zavádějící hodnotit naši práci loňskými daty. Naším cílem není formálně plnit kritéria (upřímně – napsat lze leccos), ale skutečně zavést základní principy třídění do praxe. To bez vybudování zařízení, jako jsou například sběrné dvory, nejde. A proč nejsme nadšeni z návrhu na zvyšování poplatku za spalování odpadu? Vidím to jako skrytou podporu ukládání odpadu. Otázky ohledně spalovny nedokážu zodpovědět, neboť – jak musím zopakovat – spalovna je v majetku města Brna. Z položených otázek však vidím, že o rekonstrukci spalovny ani o plánu odpadového hospodářství města Brna není příliš dobré povědomí. Je zřejmé, že je třeba více provádět osvětu mezi občany. Doporučím to městu Brnu a samozřejmě stanovím úkol také sobě. Předejdeme tak nedorozumění a některým nepochopením našich aktivit.

Polemika

Ing. Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí DUHA

5

Okénko pro obce Lipka chystá environmentální vzdělávání i pro starosty a podnikatele Lipka letos dokončí přípravu vzdělávacích kurzů pro starosty i podnikatele. Starostům nabídne přehled povinností a možností, které obce v environmentální oblasti mají, u podnikatelů se zaměří na příklady dobré praxe, která může prospět jak přírodě, tak podnikání. V oblasti vzdělávání dospělých se Lipka dosud věnovala především pedagogickým pracovníkům. Její nově vznikající pracoviště Kolej Aleše Záveského však chce nyní otevřít možnosti vzdělávání také dalším cílovým skupinám – starostům a podnikatelům. Díky Operačnímu programu Rozvoj lidských zdrojů připravovala Lipka ve spolupráci s řadou externích odborníků a konzultantů kurzy, které by měly doplnit chybějící článek v dalším profesním vzdělávání v Jihomoravském kraji. Projekt „Environmentální legislativa a dobrá praxe v činnosti podniků a institucí“, podpořený Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR, dal vzniknout třem vzdělávacím kurzům.

Samotné přípravě konkrétního obsahu kurzů předcházelo mapování situace a potřeb v Jihomoravském kraji, na jehož základě jsme vybrali nejvhodnější cílové skupiny i obsah šitý kraji na míru. Výsledkem jsou tři kurzy – jeden pro vedoucí dětských kolektivů v nejrůznějších mládežnických organizacích, druhý pro starosty a zastupitele obcí, třetí pro podnikatele v oblasti cestovního ruchu, respektive ubytovacích služeb. Celkem šest dní vzdělávání, které nabídneme starostům a zastupitelům obcí, se soustředí na povinnosti obcí v oblasti ochrany životního prostředí a na možnosti a příležitosti, které obcím environmentálně vnímavý přístup přináší. Program u jednotlivých témat zahrnuje legislativní přehled, příležitost diskutovat s kvalitními lektory a mezi sebou navzájem, modelové příklady účinných řešení i možnosti jejich finančního zajištění. Provozovatele ubytovacích zařízení čekají v pěti vzdělávacích dnech zejména inspirativní příklady dobré praxe a seznámení s několika certifikačními systémy. Nebudou chybět praktické tipy na úsporná opatření, která šetří životní prostředí i peníze, ani přehled zdrojů financování z evropských fondů. Kurz pro vedoucí mládežnických organizací už má téměř za sebou svůj pilotní běh. Zájem o něj i kvalita účastníků předčily naše očekávání. Věříme, že také další připravené kurzy najdou v Jihomoravském kraji své zájemce a brzy i absolventy.

Účastníci pilotního kurzu si modelově vyzkoušeli, jak se staví silnice. Foto Jana Ištvanová

Mgr. Lenka Sedláková Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání www.lipka.cz

Do Rakouska za ekologickými stavbami a přírodními zahradami V září loňského roku zorganizovali pracovníci Rozmarýnku, střediska ekologické výchovy v Brně-Jundrově a odloučeného pracoviště brněnské Lipky, třídenní exkurzi po rakouských ekostavbách a přírodních zahradách. Cesta byla dlouhá a navštívených míst mnoho – v součtu jsme najeli 1262 kilometrů.

Okénko pro obce

První zastávkou na cestě byl Gärtnerhof, malé sídliště typické nízkými cihlovými domky doplněnými světlým dřevem. Návštěvníky zde překvapí bujná a druhově pestrá zeleň. Pro většinu domů je charakteristická různorodost tvarů, detailů a uspořádání. Architekti se zaměřili zejména na využívání dešťové a „šedé“ vody (voda z umyvadel, dřezů, van a sprchových koutů), na uplatnění kompostovacích záchodů a naprojektovali zde také pasivní domy. Popisované, zhruba dvacet let „staré“ sídliště nás okouzlilo svou útulností. „Novou“ část sídliště tvoří netradiční rozlehlá stavba přízemního „činžovního“ domu. Centrální část představuje zastřešená společenská hala s kašnou, knihovnou, herními prvky pro děti, krbovými kamny s pohodlným posezením, pódiem a kuchyní určenou pro společenské akce. Z haly pak vycházejí stropem prosvětlené chodby k jednotlivým bytům, k nimž patří i ozeleněné dvorky a společné venkovní nádvoří vybavené k dětským hrám a k posezení dospělých.

6

Další zastávkou bylo sídlo firmy Biotop na severozápadním okraji Vídně, moderní stavba jakoby skloněná nad vodní hladinou velkého a průzračného jezírka. Demonstrovala tak výborně oblast podnikání firmy, což je výstavba kořenových čističek a přírodních jezírek. V Tattendorfu představuje firma Nutur & Lehm užití přírodních materiálů ve stavbách, a seznamuje tak zájemce s takzvanou „baubiologií“, čili stavební biologií v praxi. Tento obor prosazuje materiály nepoškozující lidský organismus. Firma se zaměřuje především na využití hlíny v interiéru.

Náš první exkurzní den ukončila návštěva Hundertwasserových lázní. Hravá, jakoby dětská architektura výmluvně demonstruje stavitelské heslo autora: „Co při stavbě odebereme půdě, musíme nahradit na střeše.“ Většina objektů má tedy zelené, čili vegetační střechy a po některých z nich je možné se i procházet. Pro komplex lázní jsou typické pestré barvy, netradiční tvary budov a různorodé prvky. Nejzajímavějším zastavením druhého dne byla návštěva centra Oase Berta. Je zaměřeno na aktivity pro handicapované lidi. Krásné horské prostředí umocňuje dojem z nápaditě upraveného areálu s permakulturní zahradou a útulným dřevěným domem s dílnami, ostře kontrastujícím se supermoderní ubytovnou. Další naše zastávky byly věnovány přírodním a permakulturním pozemkům, pro něž jsou charakteristické pestré skladby bylin, zelenin, keřů, stromů, a to nejen ovocných. Naše rakouská cesta splnila zcela naše očekávání a velmi rádi bychom podobné akce zopakovali. Ing. Dana Kellnerová SEV Rozmarýnek, odloučené pracoviště Lipky – školského zařízení pro environmentální vzdělávání Fotografie z cesty po Rakousku si můžete prohlédnout na zadní straně obálky Ekolistů.

EKOLISTY

Představuje se obec

Ekologicky příznivý provoz obecních budov v obci Ostopovice

1/2008

Jihomoravské

Obec Ostopovice chce jít příkladem občanům – nechala si zpracovat Návrh ekologizace provozu budov Obecního úřadu Ostopovice a jím zřizovaných organizací. Navržená doporučení obec postupně uvádí do praxe. Ostopovice (245 m n. m.) jsou větší sídelní obcí se čtrnácti sty obyvateli. Leží u jihozápadního okraje Brna v předhůří Bobravské vrchoviny. V těsné blízkosti obce na úpatí okolních kopců se nachází řada rekreačních objektů. Ostopovicemi prochází značená trasa lokální cyklostezky a žlutá turistická značka. Okolí obce je malebné a stává se častým cílem pěších turistů zejména z nedalekých městských částí Brna.

Konkrétní doporučení, která respektujeme Zastupitelstvo obce Ostopovice si ve svých prioritách na stávající volební období stanovilo řadu cílů, které povedou ke zlepšení životního prostředí, ale i kvality života v obci. Podmínkou jejich splnění je mnohdy značná spolupráce občanů, která může být podmíněna i změnou jejich přístupu k dané problematice. Proto se obec Ostopovice rozhodla sama jít příkladem a ukázat, že postupně lze dokázat mnohé. V prosinci 2006 jsem oslovila odborníky z Ekologického institutu Veronica a požádala je o zpracování návrhu zavádění takzvaného zeleného úřadování, tj. ekologizaci provozu budovy Obecního úřadu, budov MŠ a ZŠ Ostopovice a víceúčelové budovy, ve které je knihovna a mateřské centrum. V průběhu prosince až března následujícího roku navštívili zástupci institutu opakovaně všechny zmíněné budovy, hovořili se zaměstnanci a na základě těchto šetření vznikla v květnu 2007 zpráva s konkrétními doporučeními. Následně proběhlo školení, kterého se zúčastnila většina zaměstnanců pracujících v daných budovách. Posléze jsme přistoupili k tomu nejdůležitějšímu, tedy k postupnému naplňování jednotlivých doporučení. Některá šla hned, jiná si vyžadují stavebnětechnické úpravy objektů, s nimiž je počítáno do budoucnosti, a tyto návrhy budou do oprav či nových realizací zahrnuty (například rekonstrukce MŠ a ZŠ, zateplení přístavku u budovy Obecního úřadu, úsporné ventily na topných tělesech, oprava sociálního zařízení v budově Obecního úřadu s duálním splachováním WC atd.).

Při zařizování mateřského centra v Ostopovicích byly pečlivě voleny zdravotně nezávadné materiály. Foto archiv mateřského centra Ostopovice

Opatření ve všech budovách Co se týče kancelářských potřeb, základem všeho je pokud možno omezit spotřebu. Proto se snažíme na Obecním úřadě šetřit papírem, tiskneme oboustranně, případně nepoužitelný papír využíváme pro psaní poznámek. Samozřejmostí je používání recyklovaného papíru, a to nejen v kanceláři. Tiskneme na něj PF, Ostopovický zpravodaj, pozvánky, vizitky a další věci. Upřednostňujeme kancelářské potřeby s označením Ekologicky šetrný výrobek. Pro tisk dokumentů používáme ekotonery. Důsledně třídíme odpad, na dvorku Obecního úřadu vbrzku přibude kompostér, který budeme používat i na biologické zbytky z kuchyňky. V oblasti čištění a úklidu pracujeme na úklidovém plánu. Snažíme se omezit spotřebu čisticích prostředků a nahradit je kvalitními pomůckami – mopy a utěrkami s mikrovláknem. U vchodů máme umístěné dostatečné čisticí zóny, které výrazně eliminují znečištění chodeb budovy. Používáme ekologické, a tedy i pro zdraví šetrné čisticí prostředky. Stejně tak ve víceúčelové budově používáme ekologické čisticí prostředky, a to i s ohledem na to, že se zde nachází mateřské centrum. K vybavení mateřského centra byly zvoleny zdraví neškodlivé výrobky. K řadě opatření přistoupila i MŠ a ZŠ Ostopovice. Nejenže třídí odpad, ale navíc i kompostují zeleň ze školní zahrady a biologicky rozložitelný odpad ze školní jídelny, kompost pak používají na své přírodní zahrádce. Začali používat recyklovaný papír a ekologicky šetrné čisticí prostředky. Z jídelny zmizely ubrusy z PVC. Největší výzvou je pokus o zavedení biostravy do školní jídelny ve formě zdravých svačinek. Současně pracujeme na rekonstrukci areálu MŠ a ZŠ a doufáme, že se nám podaří vybudovat zdravou, krásnou, energeticky nenáročnou a ekologicky šetrnou školu a školku pro děti.

V roce 2007 získal Obecní úřad Ostopovice čestné uznání za třetí místo v Soutěži o ekologicky nejpříznivější provoz úřadu, které mu udělil Krajský úřad JMK za podporu a propagaci principů ekologicky příznivého chování úřadu. Soutěže se zúčastnilo padesát obcí. V ostopovické mateřské škole se třídí odpad, kompostují se organické zbytky a ze stolů zmizely PVC ubrusy. Foto archiv MŠ Ostopovice

Mgr. Zuzana Benešová starostka obce Ostopovice

Představuje se obec

Ocenění

7

Téma Jihomoravské cyklostezky v mezinárodní síti V loňském roce vytvořený Program rozvoje sítě cyklistických komunikací doplní letos na jaře Vyhledávací studie. Ta umožní koncepční dobudování mezinárodních cyklokoridorů na území Jihomoravského kraje. Stoupající obliba rekreačních cyklistických výletů se v České republice týká všech věkových kategorií i všech regionů. Ani Jihomoravský kraj není výjimkou. Z konference Cykloturistika v Jihomoravském kraji, jíž se v červenci 2006 zúčastnili zástupci obcí, mikroregionů, Klubu českých turistů, podnikatelů a neziskových organizací, vyplynula potřeba zpracovat koncepční dokument zaměřený na rozvoj cykloturistiky a cyklistické dopravy na území Jihomoravského kraje. Na základě tohoto podnětu byl v dubnu až červnu 2007 zpracován dokument „Program rozvoje sítě cyklistických komunikací s minimálním kontaktem s motorovou dopravou v Jihomoravském kraji“ (dále jen Program), na němž spolupracovalo Centrum dopravního výzkumu, Nadace Partnerství, Alternativní dopravní studio Brno a Klub českých turistů. Procesu se aktivně účastnila také pracovní skupina sestavená ze zástupců Krajského úřadu, municipalit a mikroregionů aktivních v rozvoji cyklistiky. Cílem Programu bylo především zmapovat stávající stav cyklostezek a definovat, co je potřeba v oblasti rozvoje cyklistické dopravy a cykloturistiky ještě vytvořit. Dále byl vypracován systém přípravy realizačních projektů z fondů EU, ujasněn rámec financování, budování a následné správy cyklostezek. V neposlední řadě byl vytvořen prostor pro komunikaci obcí, mikroregionů, místních akčních skupin, ostatních subjektů a Jihomoravského kraje na dané téma.

Koncepční podpora cykloturistiky Po zapracování a vypořádání připomínek byl Program schválen Zastupitelstvem Jihomoravského kraje 13. září 2007. Naleznete jej na www.kr-jihomoravsky.cz v sekci Koncepce, studie, plány. Vzniklý dokument má být přímým nástrojem pro celý složitý proces rozvoje sítě cyklistických komunikací, včetně jejich financování z evropských zdrojů v programovacím období 2007–2013. Jako hlavní byly v počáteční fázi naplňování Programu navrženy tyto klíčové priority: 1. Jasná politická podpora pro rozvoj cyklistické dopravy a cykloturistiky ze strany Jihomoravského kraje vytváří základní předpoklad pro rozvoj cyklistické dopravy a cykloturistiky na území Jihomoravského kraje. 2. Ustanovení cyklokoordinátora na území kraje. Jeho prioritou je koordinace činností kolem mezinárodních a krajských cyklokoridorů, komunikace s obcemi a všemi zainteresovanými složkami, naplňování cílů schváleného Programu. 3. Vytvoření dotačního titulu pro podporu cyklistiky. 4. Rozvoj páteřní sítě mezinárodních cyklokoridorů a koordinace rozvoje krajských cyklokoridorů. Nad touto oblastí převzal koordinační záštitu přímo Jihomoravský kraj. (Mezinárodní cyklokoridory procházející územím Jihomoravského kraje zachycuje mapa na vnitřním dvojlistu tohoto časopisu.) Tím, že byl Program schválen vrcholným orgánem kraje, dostalo se mu politické podpory. Zároveň byla ustavena funkce krajského cyklokoordinátora na Odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Na podporu rozvoje cyklistiky schválilo v rozpočtu pro rok 2008 Zastupitelstvo Jihomoravského kraje částku ve výši třicet milionů korun. V současné době se připravují pravidla systému podpory.

Vyhledávací studie a úloha cyklokoordinátorů

Jihomoravský kraj dal jasně najevo, že cyklistická doprava a turistika jsou pro něj důležitou politickou prioritou. Foto Petr Lazárek

Jihomoravský kraj v současné době na svém území realizuje veřejnou zakázku „Vyhledávací studie mezinárodních cyklistických koridorů Jihomoravského kraje“ (dále jen Vyhledávací studie), jejímž cílem je najít optimální trasu vedení mezinárodního cyklokoridoru. Je přitom třeba zohlednit bezpečnost cyklisty, vlastnické vztahy, atraktivitu krajiny, rozložení inženýrských sítí, návrhy vhodných povrchů a dostupnost

Jihomoravský kraj finančně podpořil v roce 2007 následující aktivity v oblasti cykloturistiky: subjekt

účel dotace

Nadace partnerství

opravy a doplnění poškozených prvků směrového a informačního značení Moravských vinař- 400 000 Kč ských stezek

Klub českých turistů

opravy a doplnění poškozených prvků směrového a informačního značení

399 000 Kč

DSO Časnýř

realizace projektu cyklostezky v mikroregionu

200 000 Kč

Mikroregion Hodonínsko

zpracování projektové dokumentace pro územní řízení pro úsek Hodonín–Lužice

200 000 Kč

Téma

Cyklistická stezka Brno–Vídeň realizace projektu dostavby bezpečných úseků na cyklotrase Brno–Vídeň

8

částka

1 694 500 Kč

Obce pro Baťův kanál

zpracování projektové dokumentace k projektu prodloužení cyklostezky Veselí nad Moravou– 200 000 Kč Hodonín

JMK

veřejná zakázka – Vyhledávací studie mezinárodních cyklistických koridorů Jihomoravského kraje

1 174 530 Kč

Město Veselí nad Moravou

cyklistická stezka Veselí nad Moravou–Kozojídky, část C, veřejné osvětlení (SFDI – 1 258 000 Kč)

1 000 000 Kč

EKOLISTY

Téma

K zajištění požadovaných kvalitativních výstupů vyhledávacích studií dle jednotlivých částí mezinárodních cyklokoridorů považuje kraj za zásadní spolupráci se subjekty na území, kterým cyklokoridor prochází. Proto požádal o zajištění přímé spolupráce při přípravě i realizaci města Znojmo, Mikulov, Hodonín, Blansko, Tišnov a mikroregion Cyklistická stezka Brno–Vídeň. Tato města vykonávají úlohu regionálních cyklokoordinátorů. Co taková úloha konkrétně obnáší? 1. koordinaci činností nezbytných k technické a majetkové přípravě cyklokoridoru pro vybudování bezpečné cyklotrasy; 2. komunikaci se zhotovitelem Vyhledávací studie, všemi zúčastněnými subjekty na odpovídajícím úseku části mezinárodního cyklokoridoru, obcemi a krajským cyklokoordinátorem; 3. spolupráci při přípravě dokumentace i při procesu územního a stavebního řízení ohledně

mezinárodních cyklokoridorů; 4. spolupráci při zpracování projektových žádostí o účast národních a evropských zdrojů na realizačních projektech.

1/2008

poptávaných služeb. Vyhledávací studie zpracované v požadovaném rozsahu budou v navazujících fázích výchozím podkladem pro zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí, případně dokumentace pro stavební povolení, která bude součástí realizačních projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů. Zpracovatelem Vyhledávací studie je Ing. Adolf Jebavý společně s Centrem dopravního výzkumu, s Nadací Partnerství a s RNDr. Janem Harmatou z Klubu českých turistů.

Jihomoravské

Ve spolupráci s regionálními koordinátory proběhla jednání za účasti starostů měst a obcí ležících na daných úsecích mezinárodních koridorů. V současné době probíhají místní šetření pro stanovení optimální trasy. Vyhledávací studie bude ukončena do konce měsíce dubna. Takto prověřovaných tras je celkem pět, jsou znázorněny na mapě uvnitř tohoto časopisu.

Finanční podpora cykloturistice V měsíci lednu proběhl seminář, jehož hlavním tématem bylo podání informací v souvislosti s možností přípravy a financování aktivit přispívajících k rozvoji cyklostezek na území Jihomoravského kraje. Seminář byl určen mikroregionům a obcím Jihomoravského kraje. Prezentace přednášejících jsou umístěny na www.kr-jihomoravsky.cz, v sekci Odboru pro regionální rozvoj. Ing. Milan Venclík 1. náměstek hejtmana JMK

Než vyrazíte na kole, navštivte nový portál Nový portál cykloturistiky Jihomoravského kraje umožňuje plánovat výlety včetně podrobného itineráře trasy, poskytne dobré tipy na výlety, místní služby a další zajímavosti. Informace do něj mohou vkládat přímo i města a obce, případně jiné organizace aktivní v cykloturistice. Cykloturistika v Jihomoravském kraji se díky projektu dočkala vlastního loga, které doprovází řadu vzniklých prezentačních materiálů: propagační letáky, průvodce s mapou, brožury s popisy vybraných tras včetně ilustračních fotografií. Propagační materiály získaly ocenění v soutěži Grand Prix Regiontour 2008 a Cenu Asociace cestovních kanceláří ČR.

Na projektu na základě uzavřených dohod o partnerství spolupracovalo čtrnáct obcí při hranici s Rakouskem, rakouským partnerem byla Destinační agentura pro Weinviertel – Weinviertel Tourismus GmbH, Poysdorf. Celkové skutečné náklady dosáhly sedmi milionů korun, z čehož činily evropské finanční zdroje 75 procent, státní rozpočet 5 procent a rozpočet kraje 20 procent. Vytvořený informační systém zahrnuje čtrnáct informačních kiosků pro obce, vybavených databázovým a aplikačním serverem (Vratěnín, Vranov nad Dyjí, Znojmo, Horní Břečkov, Hnanice, Hevlín, Mikulov, Valtice, Břeclav, Chvalovice, Lednice, Hrádek, Hrušovany nad Jevišovkou, Novosedly). Součástí projektu bylo rovněž pořízení dat a vývoj webové aplikace s vyhledávací možností z místa do místa pro uživatelskou veřejnost ve vazbě na informace cestovního ruchu, atraktivity regionu, ubytování, koupaliště, Integrovaný dopravní systém JMK, cykloservisy a další služby pro cyklisty. Portál byl propojen také s portálem Jižní Morava a dalšími tematicky odpovídajícími zdroji informací. Webovou aplikaci navštivte na www.cyklo-jizni-morava.cz. Obce na základě uzavřené dohody s Jihomoravským krajem zajišťují obsluhu kiosků pro veřejnost s možností tisku vygenerované mapy, včetně profilu cyklotrasy a itineráře za poplatek.

Co všechno portál nabízí Vlastní redakční systém webových stránek umožňuje pružné předávání informací mnoha subjektů, aktivních v oblasti cykloturistiky. Starostové měst a obcí a organizace z oblasti cykloturistiky mohou po obdržení hesla přiděleného pro přístup do redakčního systému poskytovat tipy na výlety, informace o místních zajímavostech a podobně. Chcete-li se dozvědět více, otevřete internetové stránky portálu cykloturistiky Jihomoravského kraje na adrese www.cyklo-jizni-morava.cz, www.radfahren-landesbezirk-sudmahren.com, www.cycling-southernmoravia-region.com. Tam si můžete mimo jiné naplánovat svůj výlet na kole s podrobným itinerářem trasy, vyhledat tipy na služby, zajímavosti, aktuální pozvánky a jiné zajímavé odkazy. Také se můžete obrátit na jihomoravského cyklokoordinátora Ing. Jaroslava Keprta z Odboru regionálního rozvoje KrÚ JMK. Do brašny kola přidáte brožuru Cykloturistika jižní Moravy a informačního průvodce, a pak už vám nic nebrání projíždět jižní Moravou skrz naskrz. Lákavých míst je v našem kraji mnoho a k jejich obdivování nepotřebujete žádný rychlý dopravní prostředek – stačí kolo. Ing. Milan Venclík 1. náměstek hejtmana JMK

Téma

V období od května 2006 do října 2007 realizoval Jihomoravský kraj projekt „Portál cykloturistiky Jihomoravského kraje v návaznosti na Dolní Rakousko“, spolufinancovaný v rámci Programu Iniciativy Společenství Interreg IIIA. Jeho cílem je propagovat a prezentovat cykloturistiku tuzemské i zahraniční veřejnosti a poskytovat kompletní informace o přípravě, realizaci a možnostech financování sítě cyklotras. Projekt završily informační semináře v Lednici a ve Vranově nad Dyjí na konci října 2007. Zároveň tak byl prakticky předán k využití široké cyklistické veřejnosti.

9

Téma Národní cyklostrategie přijíždí na jižní Moravu Při rozvoji cykloturistiky v České republice pomáhá zapojení do evropského projektu BYPAD-Platform. Ten nabízí propracované metody, jak politickou prioritu převést v regionech do praxe. Česká republika se k podpoře cyklistiky přihlásila vládním usnesením ČR ze dne 7. července 2004 č. 678 o Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy České republiky (dále jen „cyklostrategie“). Jednou z forem této podpory je vytvoření metodického zázemí pro kraje, a to prostřednictvím realizace evropského projektu BYPAD-Platform, který je podporován Evropskou unií. BYPAD v angličtině znamená Bicycle Policy Audit, tedy audit cyklistické politiky. Jedná se o nástroj, který úřadům umožňuje zhodnotit a vylepšit kvalitu jejich cyklistické politiky. BYPAD je založen na metodách managementu úplné kvality (total quality management) a byl vyvinut mezinárodní skupinou cyklistických odborníků v roce 1999 v rámci evropského projektu. Ve dvou následujících projektech BYPAD+ (2003–2005) a BYPAD-Platform (2006–2008) byla tato metoda dále propracována a rozšířena do více zemí. V podmínkách České republiky bylo samozřejmě nutné brát ohled na české myšlení. Proto si projekt jako hlavní cíl vytkl zprostředkovat maximum informací o různých možnostech podpory cyklistické dopravy na regionální úrovni a doporučit jednotlivým krajům zásady pro plánovací a rozhodovací proces v souvislosti s cyklistickou dopravou. Realizace projektu byla rozdělena do čtyř základních částí.

Nejprve mapování První etapa se zaměřila na sběr základních dat o jednotlivých krajích a vyvrcholila konferencí Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR ve dnech 15. až 18. května 2007 ve Velkých Karlovicích. Její součástí byl i seminář k problematice BYPAD, práce s dotazníkem a také setkání radních pro dopravu jednotlivých krajů, kde jim byly rovněž představeny základní principy daného projektu. V druhé etapě byla v rámci struktury BYPAD vytvořena databáze pilotních příkladů a projektů, která vychází z předchozí analytické části. Aby byl projekt BYPAD životaschopný, bylo nutné danou databázi přepracovat do podmínek odpovídajících specifikům České

republiky – tedy definovat priority a cíle, sestavit přehled možností financování a uvést modelové příklady dobré praxe. Pro rozvoj cyklistické dopravy na území kraje byly definovány tři hlavní priority: 1. podpora projektové přípravy cyklostezek a jejich realizace na místní úrovni, podpora realizace cyklistických opatření při rekonstrukci silnic, které patří státu a kraji, rozvoj programu Bike and Ride; 2. podpora regionálních cyklistických produktů a aktivit, kam spadají veškeré propagační aktivity ohledně cyklotras, cykloturistiky a terénní cyklistiky; 3. koordinační a propagační aktivity ze strany kraje. Při financování rozvoje cykloturistiky se k využití nabízejí čtyři hlavní zdroje: Regionální operační program NUTS II, Státní fond rozvoje dopravní infrastruktury (SFDI), Operační programy přeshraniční spolupráce, Plán rozvoje venkova a zemědělství pro léta 2007–2013.

Modelová jižní Morava? Třetí etapa je z pohledu praxe nejdůležitější. Všechny výše uvedené informace jsou pouze teoretického charakteru, zatímco tato etapa již usiluje o jejich aplikaci do života. Cílem této etapy bylo pracovat s každým krajem individuálně, podle místních specifik. Někde proběhlo mnoho konstruktivních jednání, jinde se debatovalo spíše formálně. Základní vizí bylo vytvořit tým složený z krajských politiků, úředníků a zástupců měst, v rámci kterého by měla být stanovena opatření pro rozvoj cyklistické dopravy na území kraje. Zde je ale třeba zdůraznit spojení „by měla být stanovena“. Dnes již většinou víme, co je potřeba udělat, vždyť i samotný projekt BYPAD přináší mnoho doporučení a pozitivních příkladů, ale velmi často zůstává jen u těch doporučení a není nikoho, kdo by je realizoval, respektive chybí silná vůle je realizovat. Proto bylo velkým přínosem této etapy, že Jihomoravský kraj byl ochoten vyslechnout daná doporučení projektu BYPAD a nechal si je zakomponovat do svého dokumentu „Program rozvoje sítě cyklistických komunikací s minimálním kontaktem s motorovou dopravou v Jihomoravském kraji“. Zdá se, že tento materiál může být skutečně životaschopný. Jeho alfou a omegou je ovšem samozřejmě jednoznačná politická podpora. Právě Jihomoravský kraj tak jasně ukazuje, jak je důležitá. Neznamená to, že v jiných krajích by se nic nedělalo, ale tento kraj pokročil s podporou cyklistické dopravy velmi daleko a může být ostatním určitým vzorem či modelem.

Téma

Čtvrtá etapa se zaměřuje na certifikování vybraných krajů celého projektu. Kritériem výběru nebyla jen otázka financování nebo existence dotačního titulu na podporu cyklistiky, ale její celková podpora a ochota politiků a úředníků aktivně naslouchat možnostem podpory cyklistiky. Dalším kritériem bylo, že kraj se zaváže k podpoře cyklistické dopravy, byť sebemenším způsobem. Takto vybrané kraje pak mají možnost být certifikovány a ohodnoceny evropskou známkou BYPAD. Takto byly již oceněny tři české kraje (Olomoucký, Zlínský a Jihočeský kraj), a to na mezinárodní konferenci VeloCity v Mnichově 14. června 2007. Další kraje, mezi nimi i kraj Jihomoravský, byly ohodnoceny na semináři o cyklistice 6. března 2008 z rukou náměstka ministra dopravy Ing. Iva Vykydala.

10

Zatím se téměř všude cyklisté pohybují ve stejném dopravním prostoru jako auta. Někde dokonce ještě zároveň s chodci. Často tu cyklisté doslova bojují o život. Foto RNDr. Jan Harmata

Ing. Jaroslav Martinek koordinátor Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR vedoucí oblasti nemotorové dopravy Centrum dopravního výzkumu Ministerstva dopravy a spojů

EKOLISTY

Téma

1/2008

Jihomoravské

Pojedeme zítra na kole bezpečněji než dnes? Své nejnovější zkušenosti s vyhledáváním a dojednáváním plánovaných cyklotras zprostředkovává RNDr. Jan Harmata, který nejen sám na kole aktivně jezdí, ale také se podílel na mapování pro nově vytvořený krajský cykloturistický portál. Zdá se, že konečně po dlouhých letech čekání svítá pro české cyklisty naděje k lepšímu. V mnohých místech České republiky se začnou budovat komunikace bezpečné pro cyklistický provoz. A tak možná kolo, ekologický dopravní prostředek budoucnosti, dostane v ČR symbolickou zelenou. Aby budoucí cyklistické komunikace vedly ve smysluplných směrech, bylo třeba tyto směry stanovit. Současně bylo nutné definovat postavení cyklistické dopravy v rámci Jihomoravského kraje. K tomu došlo v srpnu 2007. Jakékoli snažení skupiny nadšenců se prozatím vždy ukázalo jako marné, dokud se na jejich stranu nepostavila i státní správa a politici. V Jihomoravském kraji už program uskutečnění výstavby „bezpečných cyklistických cest s minimálním kontaktem s motorovou dopravou“ schválilo zastupitelstvo, další snahy jsou tedy posvěceny „shora“ a marné by být neměly.

Pokud se ale podaří větší část aut nechat stát a jejich řidiče posadit na kolo, zlepší se životní prostředí. Příspěvek pro ekologii bude nesporný. K tomu se ale bude muset zlepšit cyklistická infrastruktura.

Praxe blíž místním i přírodě Mapování v terénu přineslo mnohé zajímavé poznatky. Vybírám ty nejpodstatnější. Všechny samosprávy mají nebývalý zájem o řešení problémů cyklistické dopravy. Někteří vidí především nevyhovující dojížďku za prací a do škol, jiní chtějí přilákat turisty zlepšením cyklistické infrastruktury. Ve velkých městech si mohli už v minulosti dovolit (finančně i personálně) plánovat výstavbu cyklistických stezek, mnohde je už začali i budovat. V menších sídlech většinou jen označili některé komunikace jako cyklotrasy. Na venkově mohou z vylepšení povrchů lesních a polních cest profitovat nejen cyklisté, ale i uživatelé pozemků. Pro dosažení optimálního výsledku je třeba jednat na místě. Řešením problému není automaticky vyasfaltování příslušné komunikace.

Cyklostezky začínají v počítačích Letos v dubnu bude dokončena studie k vyhledání mezinárodních tras, zadaná Jihomoravským krajem. Z pohledu cyklisty-uživatele se zdánlivě neděje nic významného. Vždyť na mnohých úsecích silnic člověk na kole stále doslova a do písmene bojuje o život. Namátkou jmenujme silnici na pravém břehu Brněnské přehrady od hráze až do Veverské Bítýšky. Nebo silnici jižně od Blanska pod Novým hradem. Anebo poslední příklad – silnice severně od Letovic mezi centrem města a továrnou na periferii. Někde převažuje cyklistický rekreační provoz, jinde dojížďka do zaměstnání. Všude se ale cyklisté pohybují ve stejném dopravním prostoru jako auta. Navíc často ve stejném dopravním prostoru jako chodci. Cyklistaodborník už nyní vidí situaci nadějněji – je pro něj důležité, že se cyklistické komunikace objevují v počítačích projektantů. V poslední době se nedaří cyklisty, auta a chodce „dopravně“ oddělit, přestože jejich společný provoz je nebezpečný. Neexistuje nabídka lákavých cyklistických stezek, kterým by cyklista dal přednost před silnicí, ať už při vyjížďce do přírody, nebo při cestě do zaměstnání. Chybí ale i stezky pro terénní cyklisty, neboť současná síť polních a lesních cest je navrhována a (ne)udržována s ohledem na potřeby lesní a polní mechanizace, na cyklisty se ohled nebere. Také chybí cyklistické „výpadovky“ z center měst na jejich okraje.

Dálková a místní trasa v jednom Obce a města si s problémy výstavby cyklisticky bezpečných komunikací nejsou schopny koordinovaně poradit samy. Ukazuje se, že bude zapotřebí hned několika osob, jejichž pracovní náplní bude z krajského nadhledu řídit přípravu, projektování, výstavbu a údržbu cyklisticky bezpečných komunikací. Limitujícím faktorem při trasování budoucí cyklostezky se stává majetkoprávní stav v daném území. Proto se někdy stane, že pro nesouhlas majitele pozemku stezka povede krajinou zdánlivě v nelogických směrech. Dálková trasa, je-li dobře promyšlena, může splnit i mnoho „místních“ rolí. Budou po ní jezdit obyvatelé mezi obcemi, především do zaměstnání. Mohou po ní z centra města na jeho okraj vyjet milovníci sportovní či terénní jízdy. Počítá se s tím, že na okraji sídla někteří jezdci dají přednost dalšímu pokračování po dálkové trase, ale bude mnoho těch, kteří charakter cyklodálnice nemají rádi a vyrazí raději do terénu nebo (v lepším případě) na přírodě blízkou stezku. Při tom všem může zůstat s vypnutými motory mnoho aut. Cyklistům v ČR zatím zelená nesvítí. Ale s červenou už se objevilo i oranžové světlo. Je třeba se připravit. RNDr. Jan Harmata Klub českých turistů

Téma

Terénní cyklisté preferují jízdu po přírodních površích. Pro ně a za jejich ideového přispění by se měly budovat stezky blízké přírodě. Foto RNDr. Jan Harmata

Zatím převažuje názor, že asfaltové „cyklodálnice“ budou potřebné jako páteřní komunikace, zvláště v souběhu se silnicemi s hustou motorovou dopravou, pro denní dojíždění do zaměstnání, do škol, jako výpadovky z center měst na periferie, ale i na dálkové trasy. Asfalt se naopak nehodí do lesa a do atraktivních přírodních lokalit, i když zde plánovaná trasa může být také „dálková“. Lépe se sem hodí neasfaltové povrchy. Jsou-li dobře provedeny a v daných intervalech předpisově udržovány, vydrží značnou zátěž. Jen je třeba neopomenout ve velmi svažitých terénech tyto povrchy zpevnit obalovaným kamenivem. Terénní cyklisté preferují jízdu po přírodních površích. Pro ně a za jejich ideového přispění by se měly budovat stezky blízké přírodě.

11

Téma Jak čelit překážkám při výstavbě cyklostezek? Naplánovat cyklostezku je důležitý začátek. Ale je to jen první krok. Než stezka skutečně vznikne, je zpravidla potřeba překonat řadu překážek, což vyžaduje nejen schopnosti a znalosti, ale také velkou trpělivost. Pokud investor získá finanční prostředky na projektové dokumentace, neznamená to zdaleka, že se bude za pár týdnů cyklostezka stavět. Největším problémem je majetkové vyrovnání. Pokud cyklostezku plánujete vést po neobecním pozemku, je potřeba si předem vytipovat úsek s co nejmenším počtem vlastníků. Jedná se o liniovou stavbu, proto není problém narazit na kilometrový úsek, který protíná pozemky sta individuálních vlastníků. Setkáte-li se s tímto problémem, počítejte s vyššími náklady na identifikace pozemků, poštovné, náklady na autorizované vícetisky geometrických plánů, poplatky za ověřování, kolky, znalecké posudky a jiné. Výměry vykupovaných pozemků jsou v některých případech tak malé, že cena za ně může být mnohem nižší než náklady spojené s vynaloženými správními poplatky. Průchodnější ve vztahu k vlastníku pozemku bude, když se obec rozhodne hradit tyto správní poplatky sama.

fauny i flóry nám bylo doporučeno, abychom nenarušili kořenový systém v případě kácení vzrostlých stromů. Jak máme stavět cyklostezku protkanou pařezy, už nám však nikdo nevysvětlil. Na druhou stranu si uvědomujeme, že stavby realizujeme na hranicích chráněných krajinných oblastí – proto budeme na doporučení rádi minimalizovat pohyb stavební mechanizace v přilehlé krajině, zemní práce provedeme s maximální šetrností, abychom nerozšířili plochy s narušeným půdním povrchem, a k obnově výsadby využijeme regionální suchomilné travní směsi. Vycházíme z mnoha určených podmínek, které jsou pro mnohé z nás standardní, ochráncům přírody se však naše cyklostezky příliš nezamlouvají a vedeme s předmětnými orgány často malicherné boje. Každý úsek je velmi individuální. Díky cyklostezce nesmíme zapomenout například na netopýry. Kácet dřeviny můžeme pouze mimo vegetační sezónu. Ochráncům se jeví jako nejvhodnější měsíce září a říjen, kdy se předpokládá, že netopýři budou kryty ve stromech využívat pouze přechodně a budou mít dostatek času přivést mláďata k plné samostatnosti. Zajímavé také je, že musíme vyloučit výsadbu křovin mezi cyklostezkou a stávajícím lesním porostem a realizovat výsadbu vhodných dřevin v prostoru mezi stávající silnicí a cyklostezkou. Kdybychom tak neučinili, stávající les nebude dostatečně prosvětlen. Taková zmírňující opatření se většinou objevují v posudcích vlivu záměru výstavby cyklostezek na lokality soustavy Natura 2000, které jsou vyžadovány Krajským úřadem – Odborem životního prostředí. Následovat mohou však další biologická hodnocení dle § 67 zákona 114/1992 Sb., jejichž vyhodnocení trvá mnohdy všechna čtyři roční období.

Stavby cyklostezek často realizujeme na hranicích chráněných krajinných oblastí, proto počítejme s omezeními souvisejícími s ochranou přírody. Foto archiv Mikroregionu Hodonínsko Nejvhodnější úseky lze začít tipovat na základě generelu cyklostezek, který již obnáší široké uspořádání cyklotras a cyklostezek, koncepce konstrukční skladby a další technické parametry, které jsou předem konzultovány s investorem. Generel je prvním stupněm – přípravkovou dokumentací. Na základě této dokumentace postupujeme k dokumentaci pro územní řízení a stavební povolení. Náklady na projektové dokumentace se v průměru vyšplhají asi na deset procent ceny realizace stavby. Je nezbytně nutné, aby si investor předem zjistil návaznost na územně plánovací dokumentaci. V případě, že plánovaná cyklostezka není v územním plánu, záleží na domluvě se stavebním úřadem, jak dále postupovat. V mnoha případech se lze dohodnout na zjednodušeném řízení, kdy se provede dokumentace pro územní řízení společně s dokumentací pro stavební povolení. Tento krok sníží skoro o polovinu náklady vynaložené na projekty a ušetří v případě zdlouhavých výkupů pozemků také čas.

Téma

Příroda v cyklocestě

12

Je paradoxem, že dalším velkým nepřítelem výstavby cyklostezek jsou ochránci životního prostředí, kteří v mnoha případech velmi výrazně protestují a nastavují mnohdy nesmyslné podmínky. Pro ochranu

Patrícia Juráňová manažerka Mikroregionu Hodonínsko

Brno bude hostit zasedání Evropské cyklistické federace Ve dnech 15.–18. května 2008 proběhne v Brně výroční 25. zasedání Evropské cyklistické federace, která sdružuje cyklistické organizace z Evropy i Spojených států. Očekáváme účast přibližně padesáti hostů z třiatřiceti zemí včetně zástupců největší cyklistické organizace, německého cykloklubu ADFC. Váženým hostem bude také prezident Evropské cyklistické federace Manfred Neun. Pořadatelem akce je Nadace Partnerství, záštitu nad akcí převzal hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek. Zuzana Taušová Nadace Partnerství

EKOLISTY

Téma

1/2008

Jihomoravské

Certifikace Cyklisté vítáni vstupuje do třetí sezóny Evropská certifikace Cyklisté vítáni u nás již třetím rokem usnadňuje cyklistům orientaci mezi restauračními a ubytovacími zařízeními a označuje ta, ve kterých jsou na jejich příjezd připraveni. Logo usmívajícího se bílého kola na zeleném pozadí naleznou cyklisté dnes na téměř sedmi stech místech v celé republice, v Jihomoravském kraji je jím označeno 127 zařízení. Rekreační cyklistika a cykloturistika patří k nejpopulárnějším formám turistiky v České republice. K jejímu rozvoji má Česká republika dobré geografické podmínky a poměrně hustou síť jednotně značených cyklistických tras. Kromě zájmu domácích cyklistů roste i počet cyklistů ze zahraničí, kteří vyhledávají především nadregionální trasy.

Další novinkou je rozšíření certifikace na Slovensko, kde budou v letošním roce certifikovány objekty v regionu Záhoří. I tyto objekty bude možné vyhledávat na adrese www.cyklistevitani.cz. Slovenskou certifikaci Vitajte cyklisti! koordinuje Nadace Ekopolis ve spolupráci s Nadací Partnerství.

Nejslabší stránkou u nás zůstává nízká kvalita služeb přímo na míru cyklistům. Naproti tomu standard služeb pro cykloturistiku ve státech Evropské unie rychle roste. Místní podnikatelé se již zorientovali v tom, jaké specifické služby cyklisté vyžadují, a těmto požadavkům se přizpůsobili.

Zuzana Taušová Nadace Partnerství

Certifikační systém Cyklisté vítáni, který Nadace Partnerství spustila v roce 2006, se zaměřil právě na kvalitu služeb pro cyklisty. Ubytovací a restaurační zařízení, jež certifikát obdrží, se zavazují k plnění kritérií vycházejících z potřeb cyklistů. „Záleží na podnikatelích, zda se rozhodnou soustředit se na tuto klientelu a zda přizpůsobí poskytované služby potřebám cyklistů. Zájemci o certifikaci najdou všechny informace, včetně povinných a doplňkových kritérií, na webových stránkách www.cyklistevitani.cz,“ vysvětlil Ing. Petr Kazda z Nadace Partnerství. Pro třetí sezónu, kterou má certifikace před sebou, přichystala Nadace Partnerství několik novinek. Větší pohodlí cyklistům přinese nový vzhled webových stránek, který vznikl ve spolupráci s občanským sdružením NaKole.cz. Cyklisté si mohou naplánovat trasu výletu na mapě a současně vyhledat certifikovaná zařízení po cestě. O své zkušenosti s kvalitou služeb poskytovaných v certifikovaných zařízeních se pak mohou podělit s ostatními prostřednictvím hodnocení objektů na webových stránkách.

Standard služeb pro cykloturistiku ve státech Evropské unie rychle roste. U nás je kvalita služeb pro cyklisty ovšem nízká. Foto archiv Nadace Partnerství

Jak pečovat o dvanáct set kilometrů cyklistických tras Více než tisíc kilometrů cyklistických tras vede nejkrásnějšími místy vinařské oblasti Morava. Samotné trasy, jejich značení a vybavenost jsou tou nejviditelnější vizitkou, kterou se jižní Morava představuje všem návštěvníkům přijíždějícím na kole. Proto je třeba o tuto vizitku pečovat.

Podle dostupných statistik přijíždí na kole na jižní Moravu asi sto dvacet tisíc cyklistů ročně. Každý samozřejmě očekává kvalitní značení tras. Sloupků a značek je na vinařských stezkách více než šest tisíc

kusů a k tomu tři sta informačních panelů. Celý tento informační systém byl instalován v roce 2002 a je potřeba ho průběžně obnovovat. Značky jsou častým terčem vandalismu a nezřídka úplně zmizí, například při rekonstrukci silnice. Problém údržby značení je o to komplikovanější, že v minulosti jednotlivé značky nebyly vedeny jako majetek obcí, na jejichž katastru se nacházejí. Zlepšení místy až havarijního stavu značení se Nadaci Partnerství podařilo poprvé řešit v roce 2006 z daru Nadace České spořitelny – generálního partnera programu Greenways. Systematické řešení do budoucnosti však přináší až rozhodnutí Jihomoravského kraje, který v roce 2007 uvolnil dotaci čtyři sta tisíc korun na opravy značení. V roce 2008 Nadace Partnerství požádala Jihomoravský kraj opětovně o půl milionu korun. Krajské financování tak otevírá možnost trvalé údržby značení. A tak se každý cyklista může těšit na to, že za pět let najde trasy vinařských stezek vzorně a přehledně značené. Ing. Juraj Flamik Nadace Partnerství

Téma

Projekt Moravské vinařské stezky – společný dlouhodobý projekt Nadace Partnerství a 260 vinařských obcí jižní Moravy – je zaměřený na rozvoj vinařské turistky, na ochranu přírody a kulturního dědictví, na podporu místních tradic a podnikání. Nadace Partnerství spolupracuje v roli koordinátora Moravských vinařských stezek na jejich financování a rozvoji s nejrůznějšími partnery, institucemi, podnikateli, obcemi, mikroregiony a sponzory již od roku 1999. Moravské vinařské stezky jsou dnes plnohodnotným turistickým produktem jižní Moravy a neodmyslitelnou součástí infrastruktury nejen vinařské turistiky. Síť Moravských vinařských stezek tvoří celých třicet procent všech cyklistických tras v Jihomoravském kraji a páteřní Moravská vinná stezka z Uherského Hradiště do Znojma je považována za nejkrásnější trasu napříč jižní Moravou.

13

p

a ičk

inec

Žab

Hamry nad Sázavou

d vě

p ký

d Ne

s ob Ús

Sázava

JIHOMORAVSKÝ KRAJ Herálec.

Nové Město na Moravě

p.

ký

Ú so bs

508 6 5087

OLEŠ

89 50

a ičk

Olešná

Polná

ice

věd

k

Zla

tý

Oslava

oto

SCHÉMA ZNAČENÝCH CYKLOTRAS Dobronín

p.

Svratka

stř By

Veselí

d Ne

ONové sla va

p ký vic

va

ko

Šlapanka

la Os

v Sla

Štoky

Bystřice nad Pernštejnem

li Ba

Jihlava

40 25

Praha Bystřice nad Pernštejnem nk a Libochovka

Lomnice Besének

a

Velké Meziříčí Dolní Loučky

Třešť národní a nadregionální

V

tk Svra

Oslav a

ka

Jihlávka

ka

v br ů Bo

Jihlava

mezinárodní

v cho

Křižanov

vka

Libo

Kamenice

cho

Cyklotrasy:

o Lib

Luka nad Jihlavou

Sýkoř 702

Nedvědice

Oslava

Měřín

Brtnice

ostatní a místní

Lo u

čk a

TIŠNOV

Předklášteří Kněžice Deblín Stařečský p.

Třebíč

a

Náměšť nad Oslavou

a

5199

ka

Mohelno

šná Ole

Je v

Hrotovice

Ro u

ZBÝŠOV

51 75

Bih

5172

Havran 396

va Rouchovany nk a

Bo br av a

IVANČICE

3 40

ch o

Střel Teplý k. 438

OSLAVANY

40 3

Jihlava

vk a

ROSICE 73 51

Ketkovice

Třebíč Dukovany

Moravské Budějovice išo

Lipový v. 478

Říčany

Jihlava

Lipník Jaroměřice nad Rokytnou Jaroměřice nad Rokytnou

ná

Brněnská

Zbraslav

ka ov

Římov

Ro ky t

Jemnice

5170

ov k Vá p

Vladislav

KRAJ VYSOČINA

a vk

19 52

od

.

áv Bíl

e

ký p

Veverská Bítýška

5170

Brtnice

Mor. Dyje

nka

eč s

Želetava

JIHOČESKÝ KRAJ

a

p.

Sta ř

k ar M

ta

Bí ty šk

Klapovský

Stařecký p.

Stařeč

le Že

e Jas

Okříšky

ic Brtn

Brtnice

Budišov

an 48 1

Tanárka 391

Blížkovice Jevišovka

Jevišovice Křepička

v Je išo a vk

ice

Višňové Kadovská hora 367

Mikulovice Vranov

D yje

48 48

Ple

Vranov nad Dyjí

nk

ov ick ýp

POHOŘELICE Hostěradice

Hluboké Mašůvky

.

Jevišovka 5122

Únanov

Větrník 510

Deblínek 356

50 02

Dyje

Novoveský r.

Miro slav ka

Ún a

no v

ka

a ov k

Dyje

4 ali Sk

Klinka Znojmo 394

50 09

iš Jev

Hodonice

Tasovice

Drnholec

a čk

0

MIROSLAV

Prosiměřice

ZNOJMO 50 0

H

Vedrovice Leskoun 388

Skaličk a

Bla tn

50 06

Vémyslice

5010

5011

404

1 517

MORAVSKÝ KRUMLOV

401

Škorpión 421

Ji

ka

DOLNÍ KOUNICE

Nové Syrovice

Praha Slavonice

5001

Božice

HRUŠOVANY NAD JEVIŠOVKOU

Šatov

Novosedly

Bře 4 5008

n Da íž

5007

48

Jaroslavice

Hevlín

je Dy

RAKOUSKO

1:400 000

Wien

0

5

10

20 km

50 5

Přemyslovice

Ostrava Olomouc

ří

Ro m

522 8

Holíkov 665

520 1

Hlo

uč e

Hlouče

Prostějov

á

50 79

Odra

Oskava

Ale š

Přerov

p.

Troubky

čv a

Stříbrná Brodečka 551

5076

Otaslavice d Bro

7 50

Horní Moštěnice

k eč

Drásov

82 50

a nkv Pu

BLANSKO

Tovačov

Be

Ostrov u Macochy

5116

V

a

Nivky 458

Ma lá

519 7

78

vá

21 52

50

Radslavic

Rokytnice Bečva

lo Va

V

Určice řesůvk

Osek n

Brodek u Přerova

Věrovany

Bedihošť 75 50

Dol

Kokory

Olešnice

Dub nad Moravou

Kralice na Hané

Ráječko 5117

Tršice

Majetín

la

RÁJEC-JESTŘEBÍ 508 5

Velký Újezd

Vrbátky

OLOMOUCKÝ KRAJ

Plumlov

la

Žď árn

5203

Bořitov

Smržice

5075

5204

Grygov

ka

ovka Býk

27

Přáslavice

áv

ě

51 41

Olšany u Prostějova

že

52

ice

Doloplazy

r Mo

b Lu

Černá Hora

Velká hora 558

51 43 5229

5202

03 52

52 02

01 52

Lysice

52 04

514 3

5227

tř ys

B Velká Bystřice

Lutín

Kostelec na Hané

28 52

51 45

Ptení

Slatinice

Olomouc Hněvotín

Šišemka

50 28

Bě lá

Sem íč

26 52

Hlubočky

Ří ka

Drahanovice Horní Štěpánov

BOSKOVICE Drnovice

ický

Těšetice Blata

63 51

o Úm

Kulíšek 692

5 522

44 51 5224

Dolany

Náměšť na Hané

Konice

Šebetov 52 23

Bohuňovice

Horka nad Moravou

514 7

5165

KUNŠTÁT 5142

a

Tru s ov

51 61 5167

514 7

5169

5146 516 4

av

Senice na Hané

52 30

LETOVICE

Kříb 582

M or

Příkazy

VELKÉ OPATOVICE

514 6

Náklo

e mic Šu

6

61 51

Cholinka

a

516

516 1

PARDUBICKÝ KRAJ Špraněk

Jaroměřice

v cta Ne

2 516

0 516

5085

ŠNICE

7

68 51

51 6

Jevíčko Chornice Městečko Trnávka

51 48

Brodek u Prostějova

B

a

n Ha

5072

513 5

6 513

o Rak

ŠLAPANICE

as ka

Ha r

DUBŇANY

Mutěnice

VRACOV

43 50

M

Rohatec

Pr u

šá n

ka

Přítlucká h. 292

Velička STRÁŽNICE

VELKÉ BÍLOVICE

PODIVÍN

roh MIKULOVVysoký 310

Jochy 208

Kyjovka

45

Prušánky

Mikulčice

Lednice

Hroznová Lhota

Louka

Kněždub Velká nad Veličkou

HODONÍN 46 ka ějov Rad 50

Nová Lhota 47

50 46

yje D

41

Petrov

Dolní Bojanovice 51 15

ezí

Dolní Němč

Český Těšín Vsetín

Morava

47

k

Ostrožská Lhotay

No vá

Ratíškovice

Vlčnov

Hluk Ok lu

47

VESELÍ NAD MORAVOU

Kyjovka

anka

Nové mlýny

Ostrožská Nová Ves

av a

Milotice

ka Ky jov

6 506

Čejkovice

Trkm

Děvín 550 50 44

e

2 41

Velké Pavlovice

O

lšava Hradčov

Uherský Ostroh

BZENEC

Náklo 265

Šakvice

Nové mlýny

Domanín

or

Čejč Kobylí

Dolní Dunajovice

ovic Hrušk

Popovice

ka

Vlkoš Šardice

Nedakonice

Uherské Hradiště Kunovice

á ře

Žeravice

HUSTOPEČE

Šatava

4

KYJOV

Krumvíř

Přední kout 410

zn ic

Kraków Uherské Hradiště Dlouh

Uherčice

Bř e

.

Boršice u Buchlovic

Bílovice Mistřice

Staré Město

Zlechov

Polešovice

Topolná

e

509 9

510 2 4

Dunávka

5114

50 63 506 5

509

ýp sk ov

Tupesy

Žarošice

Křepice KLOBOUKY U BRNA

Kněžpole

ch

ŽDÁNICE

509 5

Šitbořice

Přibice

Babice

Jalubí

Velehrad

Zle

Nosislav

415

0

Bošovice

Spytihněv

Traplice

ZLÍNSKÝ KRAJ

509 6

Písečná 374 473

50 64

ka

Koryčany Kyjovka

5 51

9 514

51 13

v Kyjo

U slepice 438

98 50

ŽIDLOCHOVICE

ihlava

0

Otnice

Moutnice

Halenkovice

Otrokovice

0 51

Lit

Nesovice

1 510

Svratka

2 506

Měnín av a

T Dřevnice Otrokovice

BUČOVICE

ÚJEZD U BRNA

Sokolnice

5062

Hrušovany u Brna

509 7

Říčka

MODŘICE

RAJHRAD

v ec

SLAVKOV U BRNA

5005

Ořechov

Tlumačov Kvasice

Zdounky

Letonice

Moravany

Nebovid 370

Zborovice

Morkovice - Slížany

Holý kopec 374

ROUSÍNOV

Tvarožná

Kroměříž

dk a

5137

5132

Podolí

že

Rusava

Hulín

Pačlavice

1 507

Pozořice

33

513 8

a

Vé

.

oje

34

lice

502 9

Červený v. 535

ýp ck

Ko t

51

51

VYŠKOV

7 50

5139

BRNO

Haná

Račice - Pístovice

Ochoz u Brna

Bílovice nad Svitavou

Nezamyslice

IVANOVICE NA HANÉ

Mo š

Svitava

Ha ná

451

50 73

1

Pustiměř

á

1 513

Chropyně

Němčice nad Hanou

á

74 50

Ma lá

vá

lk Ve

á

ADAMOV

Ra cko

n Ha

5077

5

Lelekovice

á přehrada

.

Ruprechtov

508 0

Vojenská 442

Mojena

1

511 9

těn ka

8 50

KUŘIM

523 1

Babí lom 562

lá Ma

Jedovnice

Čebín

44

45 50

43

BŘECLAV

VALTICE

Týnec

Kostice 42

Staré hory 302

1 41

od Sv

42

e nic

LANŽHOT Kyjovka

Bratislava

SLOVENSKO

Čupec 819

Projekt „Síť EVVO v Jihomoravském kraji“ Nově zřízený ekorádce Kromě tří organizací zapojených v Síti EVVO v Jihomoravském kraji představujeme nový portál ekoradce.cz. Síť environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v Jihomoravském kraji funguje od roku 2005 jako souručenství téměř dvou tuctů organizací, které se zabývají ekologickým poradenstvím a realizují další aktivity v oblasti ochrany životního prostředí. Zřízení a provoz sítě jsou podpořeny Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Od roku 2005 do roku 2007 jsme otevřeli 20 ekoporaden, uspořádali 156 akcí pro dobrovolníky (brigády především v ochraně přírody), 17 dnů jsme školili pracovníky poraden, vydali 38 tištěných materiálů pro dobrovolníky, vytvořili 3 naučné stezky, uspořádali 39 akcí pro veřejnost v oblasti regionálního rozvoje. Uskutečnili jsme 175 exkurzí a seminářů pro veřejnost s tématem ochrany přírody, otevřeli 11 výstav, vydali 16 kusů tištěných materiálů o ochraně přírody, zorganizovali 10 seminářů pro profesionální skupiny (právníci, stavebníci, místní samosprávy), 31 školících akcí v oblasti ekologizace provozu veřej-

ných budov a podpořili vznik 8 webových stránek. Další tři organizace zapojené do sítě představujeme na této dvojstraně. Rádi využíváme Jihomoravských ekolistů k tomu, abychom vás obeznámili se zřízením portálu ekoradce.cz. Naleznete zde seznam a kontakty na jednotlivé ekologické poradny i s interaktivní mapou, živou databázi otázek a odpovědí, které poradny řeší. Můžete samozřejmě využít formuláře k položení vlastního dotazu týkajícího se životního prostředí. Praktický je kalendář akcí 22 organizací zapojených do sítě. Návštěvníci mají možnost připojit se k odběru novinek, a tak sledovat akce, které nabízejí ekologické organizace v Jihomoravském kraji. Na viděnou na stránkách ekoradce.cz se těší

Mgr. Michal Medek koordinátor projektu Síť EVVO v JMK

Ekologický právní servis – pomoc pro občany, sdružení i obce Jejich kauzy jsou obecně známy – nošovická Hyundai, výstavba komunikací na jižní Moravě, LG. Philips Displays v Hranicích a mnoho dalších. Občanské sdružení Ekologický právní servis usiluje o právní ochranu životního prostředí a lidských práv. Jsme nevládní, nezisková, apolitická organizace právníků. Hájíme práva občanů a životního prostředí v České republice právní cestou. Neformální vznik občanského sdružení Ekologický právní servis (EPS) je datován k roku 1995, kdy tři studenti práv založili v Brně dobrovolnické centrum při Hnutí Brontosaurus. K formálnímu založení sdružení došlo v roce 1997. Nyní EPS tvoří dvaadvacet zaměstnanců a je největší organizací svého druhu ve střední Evropě.

Klíčové aktivity EPS: • poskytujeme bezplatnou právní pomoc jednotlivcům i komunitám v případech, kdy je ohrožováno nebo poškozováno jejich životní prostředí • právní cestou reagujeme na konflikt mezi tlakem na výstavbu velkých infrastrukturních projektů (dálnice, vodní cesty) a zájmy ochrany přírody a krajiny • pomáháme lidem, kteří jsou postiženi negativními dopady globalizace • sledujeme legislativní počiny vlády, ministerstev i jednotlivých poslanců a upozorňujeme na nedemokratická, diskriminační nebo prokorupční ustanovení připravovaných právních předpisů

Projekt „Síť EVVO v Jihomoravském kraji“

• pracujeme na případech z oblasti ochrany diskriminovaných zaměstnanců a ochrany spotřebitele.

16

Bezplatná právní Poradna EPS v Brně Nabízíme základní právní pomoc jednotlivcům, jejich sdružením (nevládním organizacím), obcím a dalším veřejným institucím v případech, kdy je stávající nebo plánovanou činností (stavební, průmyslovou, zemědělskou a podobně) dotčeno či ohroženo životní prostředí a zdraví konkrétních lidí, případně celých lokálních komunit. Vyřizujeme telefonické, emailové či osobní dotazy. Za loňský rok 2007 jsme poskytli 1164 rad. S žádostí o radu se na nás obrátilo 724 fyzických osob, 325 nevládních organizací, 91 veřejných institucí (obce, správy CHKO, městské úřady), 21 podnikatelů a 3 novináři. Naše právní aktivity znáte z několika případů, jako je například pětiletý spor s hliníkárnou Nemak či aktivity související s dopravní situací jižní Moravy (R52, rozšíření D1). Jednou ze zásadních kauz je rovněž výstavba automobilky Hyundai v Nošovicích.

Hyundai – případ unikátní dohody s nadnárodní korporací V případě výstavby továrny Hyundai jsme od počátku upozorňovali na spornost ekonomické návratnosti investice státu do stavby automobilky. Pomáhali jsme občanům – majitelům polí, kterým bylo vyhrožováno smrtí kvůli prodeji pozemků. Podařilo se nám dosáhnout průlomového jednání našich právníků a místních sdružení se zástupci Hyundai, státu a kraje, kdy se vůbec poprvé v České republice podařilo uzavřít komplexní dohodu „Deklaraci porozumění“ s nadnárodní korporací ještě předtím, než byla zahájena výstavba její továrny. Nyní pravidelně monitorujeme a medializujeme případy porušování závazků signatářů Deklarace. Největší základnu, kde sídlí i vedení EPS, tvoří kancelář v Brně na Dvořákově ulici, účetní sídlo organizace je v Táboře, další pobočka je v Praze. Mgr. Markéta Višinková právnička EPS

Důsledky stavby továrny Hyundai jsou od počátku sporné. Foto archiv EPS

Bezplatná poradna EPS v Brně je otevřena pro veřejnost v pondělí od 13 do 18 hodin, ve středu od 9 do 13 hodin a v pátek od 9 do 12 hodin. Dotazy lze také zasílat na adresu [email protected]. Více informací na www.eps.cz.

EKOLISTY

Jihomoravské

1/2008

Projekt „Síť EVVO v Jihomoravském kraji“ Živé pomezí Krumlovsko – Jevišovicko

Občanské sdružení Živé pomezí Krumlovsko – Jevišovicko od svého loňského vstupu do Sítě rozšířilo svoji činnost: otevřelo ekoporadnu, pořádá exkurze a akce pro veřejnost a nabízí publikace v malé knihovně. Občanské sdružení Živé pomezí Krumlovsko – Jevišovicko je zároveň takzvaná místní akční skupina (MAS), jejíž vytvoření bylo jedním z výstupů projektu „Osvojování schopností pro přípravu a realizaci strategií v mikroregionu Moravskokrumlovsko“, financovaného z Operačního programu OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. MAS vznikla díky iniciativě mikroregionu Moravskokrumlovsko a aktivních lidí na území mikroregionů Moravskokrumlovsko, Svazek obcí sever Znojemska, Dobrovolný svazek obcí Jevišovicka a Svazek obcí při formanské cestě. Členy občanského sdružení jsou nejen výše zmíněné mikroregiony z řad veřejné sféry, ale i právnické osoby, osoby samostatně výdělečně činné, neziskové organizace a fyzické osoby zastupující sféru soukromou.

besedy o managementu přírodních lokalit, hospodaření v lesích (FSC) a ekologickém zemědělství. Přímo v kanceláři ekoporadny pak dále nabízíme letáky s různou environmentální tematikou a také je zde k dispozici malá knihovna elektronických i tištěných publikací. Bc. Magdalena Pazderová Živé pomezí Krumlovsko – Jevišovicko Více informací naleznete na internetových stránkách sdružení www.zivepomezi.cz.

Hlavní činnost sdružení je zaměřena na definování problémových oblastí a potenciálu regionu a vymezení základních priorit a opatření pro realizaci projektů typu Leader+ v programovém období v letech 2007 až 2013. Vstupem do Sítě EVVO v Jihomoravském kraji v březnu 2007 se naše aktivity ještě více rozšířily. V rámci činnosti nově otevřené Ekoporadny Živé pomezí Krumlovsko – Jevišovicko poskytujeme poradenské služby a pořádáme akce pro veřejnost. V loňském roce bylo například uspořádáno několik přírodovědných exkurzí do chráněných území v regionu. Ekoporadna také spolupracovala s Domem dětí a mládeže v Moravském Krumlově při pořádání akce Den Země. Další zajímavou akcí byla exkurze na modelové ekologické projekty (nejen) pro venkov do Hostětína, která byla přednostně určena zástupcům obcí. Letos zase plánujeme vydat leták o chráněných územích a Natuře 2000 v regionu a uspořádat

Exkurze pro veřejnost do Miroslavických kopců. Foto archiv o. s. Živé pomezí Krumlovsko – Jevišovicko

Ekoporadna Kyjovského Slovácka v pohybu Sdružení Kyjovské Slovácko v pohybu nabízí již rok bezplatné ekologické poradenství a organizuje akce k ochraně životního prostředí. úřadování. Další akcí zaměřenou spíše na veřejnou sféru byla přednáška „Zpětný odběr elektrozařízení v regionu“. K největším akcím patřil Den Země. Tato akce byla první svého druhu v Kyjově i v širokém okolí. Od rána probíhaly na různých místech akce, přednášky, výstavy a promítání filmů s ekologickou tematikou. Do akce se zapojila řada partnerů – škol, ústavů, firem a podobně. Z dalších akcí stojí za zmínku výstava fotografií „Fauna a flóra Kyjovského Slovácka“, která návštěvníkům představila přírodu regionu viděnou fotoobjektivem. Na výstavu navazovala přednáška na stejné téma. Osvětovou kampaň ke Dni bez aut jsme uspořádali ve spolupráci se Slováckým cyklistickým klubem. Vydali jsme regionální brožuru MUDr.Jiřího Dunděry Úsměvy cechu Hippokratova a motivační letáčky na téma Zdravá výživa, Šetrná domácnost a Kam s odpady. Činností, která je shrnuta ve Zpravodaji ekoporadny, jsme vzbudili zájem o další aktivity a pokračování v práci. K tomu jsme získali zkušenosti i partnery a dobrovolníky. Proto se snažíme zajistit finanční prostředky na pokračování projektu ekoporadny a na rozšíření nabídky a služeb v této oblasti pro místní obyvatele. Anna Čarková manažerka o. s. Kyjovské Slovácko v pohybu Ekoporadna Kyjovské Slovácko, Masarykovo náměstí 11, Kyjov, tel. 518 610 180, 774 664 668, www.kyjovske-slovacko.com.

Projekt „Síť EVVO v Jihomoravském kraji“

Ekoporadna Kyjovské Slovácko zahájila svou činnost v březnu 2007. Je provozována občanským sdružením Kyjovské Slovácko v pohybu a jak oba tyto názvy napovídají, činnost pokrývá území kolem spádového města Kyjov. V letech 2004 až 2007 patřila k hlavním činnostem sdružení implementace programu Leader v regionu Kyjovské Slovácko a s tím související osvětová činnost, pořádání seminářů, odborné konzultace a pomoc při zpracování projektů. V roce 2007 se sdružení začalo intenzivněji zabývat otázkami a projekty souvisejícími s životním prostředím a zaměřilo se na poradenství v této oblasti. Od března 2007, kdy byl zahájen provoz ekoporadny, organizuje akce k ochraně životního prostředí a nabízí bezplatné ekologické poradenství. Za období působení ekoporadny se výrazně zvýšil zájem místních obyvatel o problematiku životního prostředí. Kromě toho se podařilo získat řadu významných partnerů a zapojit je do našich aktivit. Kromě bezplatného poradenství realizovala ekoporadna řadu akcí k podpoře trvale udržitelného rozvoje regionu. Od počátku jsme se snažili oslovit co nejvíce mladých lidí. Proto jsme si vybrali pro uspořádání osvětové akce místní „Čajové patro“, kde proběhlo několik setkání a besed a kde byla představena ekoporadna mladým lidem. Řada z nich se stala dobrovolníky při pořádání akcí. Ve spolupráci s městem Kyjov jsme pro místní úřady zorganizovali přednášku a informační kampaň „Zelené úřadování“, na kterém se úředníci města i dalších institucí seznámili s principy a zásadami zeleného

17

Představuje se CHKO Jedinečný přírodní výtvor Pálava V severozápadním výběžku Panonské nížiny, v jedné z nejteplejších a nejsušších oblastí České republiky, se nachází Pálava, unikátní kus krajiny chráněný státem. Není v České republice mnoho míst, která by se mohla pochlubit tak krásnou a rozmanitou přírodou a nevšední krajinou jako Pálava s jejími bělostnými skalami, jarními mozaikami rozkvetlých stepí, s vinohrady na sluncem ozářených stráních, s teplomilnou doubravou Milovického lesa a se zbytkem podpálavských luhů s letitými duby na břehu slepého ramene Dyje. Pálava leží uprostřed prastaré kulturní krajiny jižní Moravy, která patří k nejdéle osídleným místům českých zemí. Mezi dnešními Dolními Věstonicemi a Pavlovem existovala pravěká tábořiště lovců mamutů, po nichž zbyly nejen skládky mamutích kostí a pozůstatky ohnišť, ale i světoznámá soška Věstonické venuše. Právě v této oblasti se objevili i první zemědělci. Naopak ve středověku patřil zase Mikulov k nejvýznamnějším moravským městům a dodnes zůstává střediskem moravského vinařství. Navzdory intenzivnímu lidskému vlivu však uprostřed obdělávané krajiny zůstaly na svazích Pavlovských vrchů i v členité pahorkatině Milovického lesa zachovány cenné partie přírodní krajiny, které skýtají útočiště četným vzácným rostlinám a živočichům. Pálava tak se svým okolím představuje dobrý příklad vyváženého vztahu mezi člověkem a přírodou, jehož výsledkem je malebná kulturní krajina.

K bližšímu určení způsobu ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Pálava jsou vymezeny čtyři zóny ochrany přírody, z nichž první zóna má nejpřísnější režim ochrany. Zóny vymezilo ministerstvo životního prostředí po projednání s dotyčnými ústředními orgány státní správy, okresními úřady a obcemi podle návrhu Správy CHKO Pálava a zonace byla schválena v dubnu 1999. Do první zóny (11 procent území) je zařazeno území všech vyhlášených rezervací a některé další plochy, které jsou přírodě blízké nebo jsou jen velmi málo pozměněné. Jsou to společenstva skal, stepních trávníků nebo i lesů se soustředěným výskytem vzácných a existenčně ohrožených druhů. Tyto plochy mají také mimořádnou krajinářskou hodnotu, což dokumentují například kopce Děvín, Stolová hora, Turold nebo Svatý kopeček. Do druhé zóny (40 procent území) jsou začleněny především lesy teplomilné doubravy Milovického lesa a dále louky a bývalé pastviny na okrajích jednotlivých rezervací, včetně ekologicky obhospodařovaných vinic. Do třetí zóny (42,5 procent území) jsou zahrnuty především souvislé plochy vinic a sadů, větrolamy a zbývající orná půda s rozptýlenými dřevinami mimo les. Čtvrtou zónu (6,5 procent území) tvoří sídla celkem deseti obcí a město Mikulov.

Patnáct maloplošných zvlášť chráněných území K ochraně přírodních hodnot nejcennějších částí CHKO bylo zřízeno celkově patnáct maloplošných zvlášť chráněných území, z toho čtyři v kategorii národní přírodní rezervace, jedno jako národní přírodní památka, pět jako přírodní rezervace a čtyři jako přírodní památky.

Pálava patří k nejnavštěvovanějším místům České republiky. Foto archiv Správy CHKO Pálava

Představuje se CHKO

Čtyři zóny ochrany

18

Pavlovské vrchy, nebo krátce Pálava, je jedinečný přírodní výtvor, který byl v roce 1976 vyhlášen za Chráněnou krajinnou oblast Pálava. Chráněná krajinná oblast (CHKO) Pálava je harmonicky utvářenou krajinou s charakteristickým reliéfem s dominantou Pavlovských vrchů, s významným podílem přirozených nebo málo ovlivněných stepních ekosystémů a s dochovanými památkami historického osídlení. Nejcennější biotopy druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí, lesostepí, teplomilných doubrav a suťových lesů se vyvinuly na vápencových kopcích Pavlovských vrchů. Lesní komplex Milovického lesa tvoří teplomilné doubravy a panonské dubohabřiny, v nichž jsou dvě obory pro chov zvěře. V nivě řeky Dyje se střídají lužní lesy s loukami a jinými mokřadními nebo vodními společenstvy. Jednou z posledních lokalit slanomilné vegetace je Slanisko u Nesytu v jižní části CHKO. Zbývající část území CHKO tvoří zemědělsky využívaná krajina s převahou vinic a jednotlivá sídla s výsadním postavením historického města Mikulova.

Národní přírodní rezervace Děvín je asi nejvýznamnější rezervací tohoto druhu v České republice. Kombinace skalních, stepních, křovinných a lesních ekosystémů na vápencovém podkladu s mimořádně bohatou flórou a faunou, to jsou dymnivky a sasanky v podrostu jarního lesa, barevné stráně od žlutých dřínů a bílých mahalebek, postupně rozkvétající hlaváčky jarní, třemdavy bílé nebo modrožluté plochy kosatců nízkých. Na stepích jsou to také vlnící se kavyly, na stěnách zříceniny ostře žluté tařice nebo na skalách vzácná písečnice velkokvětá, pamatující dobu ledovou. Ve vší této kráse rostlin, keřů a stromů pak žijí kudlanky nábožné, otakárci, tesaříci nebo vzácný střevlík Carabus hungaricus, na kamenech se vyhřívají krásné ještěrky zelené a ve vzduchu dovádějí krkavci. V zimě sem zalétá z alpských skal vzácný host, zedníček skalní. Národní přírodní rezervace Křivé jezero je zachovalou částí nivy řeky Dyje s přirozeným charakterem říčního koryta s porosty tvrdého a měkkého luhu, lužními loukami, nelesními mokřadními a vodními společenstvy a s odříznutým meandrem Dyje, který dal název celé rezervaci. V lesích jsou zachovány porosty s jasanem úzkolistým, jilmem vazem a dubem letním, na vlhčích místech s vrbou bílou a topolem bílým, které se kombinují se zbytky lužních luk a s periodickými tůněmi. Z rostlin je zde významná populace bledule letní a ladoňky vídeňské, oba druhy jsou předmětem zájmu záchranných akcí a byly sem přesazeny před napuštěním Novomlýnských nádrží. Rezervace je význačným hnízdištěm ptactva, domov zde našel majestátný orel mořský společně s luňákem hnědým a červeným, hojná je například cvrčilka říční. V poslední době zde našel své útočiště i bobr evropský, po němž nacházíme precizně skácené stromy a důkladné hráze. Národní přírodní rezervace Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen je další rezervací vyhlášenou na Pavlovských vrších. Je svým charakterem

EKOLISTY

Představuje se CHKO

1/2008

Jihomoravské

obdobná jako NPR Děvín, protože zahrnuje skalní, stepní, lesostepní a lesní ekosystémy na vápencovém podkladě. I zde se vyskytuje bohatá teplomilná flóra a fauna. Národní přírodní rezervace Slanisko u Nesytu je zřízena k ochraně zbytků slanomilné vegetace, závislé na výstupu hladiny podzemní vody s rozpuštěnými minerálními solemi až na půdní povrch. Přežívá zde například jitrocel přímořský, kostřava slanomilná a sítina Gerardova. Přírodní rezervace se v CHKO Pálava nacházejí na dalších kopcích Pavlovských vrchů. Rezervace Turold přitahuje pozornost pro podzemní jeskynní systém a jako významné zimoviště netopýrů, vrch Šibeničník jediným výskytem ovsíře stepního na Moravě a rezervace Svatý kopeček například jako nejbohatší lokalita záraz v České republice. Další přírodní rezervace nejsou již vázány na vápencový podklad, rezervace Milovická stráň je výjimečná velkým množstvím chráněných hlaváčků jarních a jižněji umístěný Liščí vrch pak množstvím kvetoucích lnů.

K zachování vzácné přírody pro potřebu lidstva Symbolem jara na Pálavě jsou zejména kvetoucí kosatce nízké na skalní stepi Děvína, které se každoročně těší živému zájmu mnoha návštěvníků. K význačným druhům pálavské květeny patří mimo jiné písečnice velkokvětá, jež u nás roste pouze na skalách Děvína, ovsíř stepní, který na Šibeničníku u Mikulova přežívá od konce poslední doby ledové, nebo šalvěj etiopská, známá v českých zemích pouze ze Stolové hory u Klentnice. Ze čtyř druhů kavylů, které na Pálavě rostou, se kavyl skalní v České republice vyskytuje jen na jižním svahu Svatého kopečku u Mikulova. Vzhledem k zeměpisné poloze a velké různorodosti stanovišť na Pálavě i v jejím okolí nalezneme i mnoho druhů živočichů, které se v České republice vyskytují pouze zde nebo které odtud dokonce byly poprvé vědecky popsány. Mezi běžné živočichy lze dosud počítat jinde ubývajícího roháče velkého a tesaříka obrovského, velmi hojný je otakárek ovocný a otakárek fenyklový. Štěrbiny a jeskyně ve vápencových útesech, duté stromy a lidské stavby hostí v létě i v zimě mnohé druhy netopýrů. Nejsilnější populace v České republice zde mají například strakapoud jižní, pěnice vlašská a strnad luční, v lužním lese hnízdí i orel mořský.

Kobylka sága z NPR Děvín. Foto archiv Správy CHKO Pálava V roce 1986, tedy deset let po vyhlášení chráněné krajinné oblasti, byla dekretem UNESCO v rámci programu Člověk a biosféra vyhlášena Biosférická rezervace Pálava, a byla tak uznána jako součást mezinárodní sítě biosférických rezervací. Území Biosférické rezervace Pálava bylo rozčleněno zonací na nejcennější centrální zónu core area (11 procent), nárazníkovou zónu buffer zone (36 procent) a přechodovou zónu transition zone (53 procenta). V roce 2003 byly završeny snahy o rozšíření území biosférické rezervace o sousední Lednicko-valtický areál, lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje a na Tvrdonicku, a vznikla tak podstatně větší Biosférická rezervace Dolní Morava. Mezinárodní (Ramsarská) konvence o ochraně mokřadů zasahuje územím NPR Křivé jezero i do Mokřadu dolního Podyjí, který se nachází v místě původního souvislého komplexu lužních biotopů podél řeky Dyje a Moravy, nově začleněného do trilaterálního mezinárodního mokřadního území na pomezí České republiky, Slovenska a Rakouska. Nejnovější aktivitou v CHKO Pálava je naplňování povinností v souvislosti se soustavou Natura 2000, kdy Správa CHKO Pálava vydává stanoviska k záměrům a koncepcím, jimiž mohou být dotčeny Evropsky významné lokality a Ptačí oblasti nacházející se na území CHKO Pálava, a také vydává souhlasy k činnostem v Ptačích oblastech Pálava, Lednické rybníky a Soutok-Tvrdonicko.

Po naučných stezkách V Chráněné krajinné oblasti Pálava byly již dříve zřízeny dvě naučné stezky, které by měly poskytnout informace a doplnit hlubší poznání především návštěvníkům a turistům. Stezky mají také usměrňovat jejich pohyb, aby nedocházelo k nadměrnému zatěžování a rušení nejcennějších partií v rezervacích. Naučná stezka Děvín prochází NPR Děvín-Kotel-Soutěska a na náročnější trase dlouhé asi osm kilometrů je umístěno celkem patnáct zastavení. Naučná stezka Turold byla zřízena na dně starého opuštěného lomu v přírodní rezervaci Turold a navazuje jako odbočka na červeně značenou turistickou stezku. Neopomenutelnou aktivitou v CHKO Pálava je práce s veřejností. O tu místní nebo regionální veřejnost se velmi cíleně a systematicky stará ZO ČSOP 56/15 CEV Pálava, která působí na školní děti a pořádá i cílené akce pro dospělé návštěvníky. Tato výchovná a vzdělávací činnost je pak doplněna velmi aktivním a kvalifikovaným Turistickým informačním centrem v Mikulově. Podle zákona je v CHKO Pálava pověřena koordinací ochrany přírody Správa CHKO Pálava se sídlem v Mikulově (www.palava.ochranaprirody.cz).

Vyřezávka podrostu pod starými duby na Stolové hoře. Foto archiv Správy CHKO Pálava

RNDr. Jiří Matuška vedoucí Správy CHKO Pálava

Představuje se CHKO

Dále jsou v působnosti Správy CHKO Pálava NPR Cahnov-Soutok, NPR Lednické rybníky, NPR Krumlovsko-rokytenské slepence, NPR Pouzdřanská step-Kolby, NPR Ranšpurk, NPR Větrníky, NPP Dunajovické kopce, NPP Miroslavské kopce, NPP Malhotky, NPP Na Adamcích, NPP Pastvisko a NPP Rendezvous, nacházející se mimo CHKO Pálava, kde Správa CHKO Pálava zajišťuje řízenou péči.

19

Představuje se NNO Šestnáct let obnoveného Okrašlovacího spolku ve Znojmě Okrašlovací spolek existoval ve Znojmě již v roce 1878. Na počátku polistopadové éry, kdy lidé spontánně toužili vyvíjet spolkový život a sdružovat se, tak mohli znojemští nadšenci navázat na přerušené tradice a začít spřádat své vidiny o novém, krásnějším Znojmě. Obnovený Okrašlovací spolek ve Znojmě oficiálně zahájil svoji činnost v dubnu 1992. Několik nadšenců, kteří přemýšleli a diskutovali, jak by se Znojmo po sametové revoluci mohlo rozvíjet, se scházelo ale už od roku 1990. Časem začaly být schůzky pravidelné, přemýšlelo se o založení občanského sdružení, hledali jsme vhodný název. Nakonec zvítězil „Okrašlovací spolek“ jako výraz obnovení dřívější dlouholeté tradice. Prvním předsedou byl zvolen MUDr. Lubomír Černošek. Mezi zakládající členy obnoveného Okrašlovacího spolku kromě Lubomíra Černoška v roce 1992 patřili ing. Karel Pavlíček, Soběslav Stehlík, Jiří Svoboda, Mgr. Zdeněk Bína, PhDr. Jan Kozdas. Postupně přibývali další členové a schůze spolku začaly být pravidelné – jednou za čtrnáct dní. Zpočátku jsme se scházeli ve Znojemské Besedě, ale později, vlastně až dodnes, v restauraci „U Karla“ na Mikulášském náměstí. Profesní zaměření členů i jejich vzdělání je různorodé – kunsthistorici, architekti, lékaři, technici, úředníci, podnikatelé a další. Spojuje nás občanská angažovanost s vědomím nezávislosti a osobní svobody. V průměru měl na počátku spolek kolem dvaceti členů, současně kolem třiceti.

Různorodé aktivity spolku Hned od počátku jsme se začali zabývat stavem zeleně ve městě a okolí, stavem přírody kolem řeky Dyje pod Znojmem a myšlenkou na náhradu za zničenou říční plovárnu. Často jsme diskutovali o zcela zbytečném zaplavení nádherného údolí Dyje vodami znojemské přehrady. Znojmo tím přišlo o rekreační zázemí, proto jsme začali vážně uvažovat o budoucí likvidaci této nádrže a obnovení údolí. Tyto snahy však vzbudily v některých kruzích posměch a odpor, a proto, aniž bychom se vzdali původní myšlenky, jsme začali uvažovat o úpravě břehů Dyje přímo pod Znojmem. Mezi naše první velké úspěchy patřilo zablokování nevhodné úpravy Masarykova náměstí velkoplošnými deskami, což později vedlo k historicky oprávněnému zadláždění takzvanými kočičími hlavami.

Vrbkův kámen na Kraví hoře u Znojma byl obnoven Okrašlovacím spolkem v r. 2007 jako vzpomínka na zakladatele muzea ve Znojmě. Foto Petr Lazárek Po několik let jsme se však marně snažili zabránit průtahu dopravy středem města a chtěli jsme zachovat část původní dlažby (velké kamenné kostky) na Vídeňské ulici. Průtah se časem ukázal jako jeden z největších problémů města. Kvůli tomu se nepodařilo ochránit některou vzrostlou zeleň – zvláště smutný je osud čtyř vzrostlých lip na náměstí Republiky. Ty se přitom sázely v roce 1968 s nadšením jako Stromy republiky. Nejvíce sil a času nás stál boj proti umístění nové městské plovárny do areálu Louckého kláštera. Nejprve v březnu roku 2003 buldozery rozbořily barokní zeď areálu, potom již výstavbě zbytečně drahé otevřené letní plovárny nestálo nic v cestě. Spolek se věnoval i přírodě v okolí města. Postupně se podařilo oživit zájem o studánky, které potřebovaly alespoň základní úpravy a pomoc při zvelebení jejich okolí. Stali jsme se rovněž spoluzakladateli sdružení „Greenways Praha–Vídeň“. Tak může i jedna z odboček těchto mezinárodních „zelených stezek“ vést přes Znojmo. V roce 2004 uplynulo 200 let od založení znojemských alejí kolem hradeb města. Spolek k tomuto výročí připravil publikaci 200 let městských alejí a parků ve Znojmě, kterou vydal v lednu 2005. V tomtéž roce se také podařilo realizovat dlouhodobý záměr Okrašlovacího spolku, a sice osazení pamětního Vrbkova kamene na Kraví hoře.

Představuje se NNO

Vpravdě občanský postoj

20

V roce 2003 došlo ve Znojmě k demolici barokní zdi, která byla integrální součástí areálu Louckého kláštera. Demolice byla provedena v souvislosti s kontroverzní stavbou plaveckého areálu, proti které spolek neúnavně vystupoval, protože narušila integritu památkového souboru kláštera. Členové spolku tehdy předali věc orgánům činným v trestním řízení. Stavba plovárny není do dnešních dnů legalizována. Foto Tomáš Rothröckl

Od roku 2006 Okrašlovací spolek oceňuje osoby nebo instituce, které se, podle mínění členů spolku, významným způsobem zasloužily o zlepšení vzhledu města, přispěly k rozvoji kultury či podpořily povědomí o historii a tradicích našeho regionu. Šestnáct let činnosti spolku ukazuje, že občanské iniciativy jsou v demokratickém státě nanejvýš nutné a těžko nahraditelné. Skutečně nezávislé občanské iniciativy jsou v určitých situacích hlavními „hlídacími psy“ demokracie. Současně i jejich členové si sami pro sebe budují skutečně nezávislý, svobodný a vpravdě občanský postoj. A to není málo. Otto Bouda, MUDr. Lubomír Černošek, PhDr. Jan Kozdas, členové Okrašlovacího spolku ve Znojmě O aktuálním dění v Okrašlovacím spolku ve Znojmě se lze dočíst na webových stránkách www.sweb.cz/okraspol.

EKOLISTY

Okénko pro NNO

Kde v Jihomoravském kraji chybí environmentální výchova?

1/2008

Jihomoravské

Na šest set dětí připadá v Jihomoravském kraji jedna volnočasová organizace, která v nich, byť i jen drobně, pěstuje vztah k přírodě. A výuku v některém ze středisek ekologické výchovy zažila jen necelá třetina žáků základních a středních škol, v okrese Znojmo dokonce jen dvanáct procent.

Sedm domů ekologické výchovy Sedmička největších poskytovatelů ekologických výukových programů začíná Lipkou – bezmála třetina dětí, které zažily ekologický program, zavítala právě na některé z pracovišť Lipky (bylo jich téměř šestnáct tisíc). Mezi šesti a sedmi tisíci dětí navštívilo ZOO Brno a DDM Helceletovu. Se třemi až čtyřmi tisíci dětských návštěvníků se do sedmičky řadí ještě CEV Dúbrava v Hodoníně, DDM Lužánky a CEV Pálava v Mikulově. Je na místě vyzdvihnout význam středisek, která působí ve větší vzdálenosti od Brna (v Hodoníně a Mikulově), neboť právě ona zajišťují programy pro školy ze svého okresu – 87 procent žáků z okresu Hodonín zavítalo právě do svého domovského centra. Jak je patrné z mapy na této straně, nejlepší přístup k výukovým programům ekologické výchovy mají žáci základních a středních škol v Brně – pětačtyřiceti procentům z nich se podařilo navštívit alespoň jeden. Brněnských možností využívají hojně i školy z okolních okresů, zejména z Brna-venkova (74 procent dětí přijelo za ekovýchovou do Brna). Naopak nejhůře jsou na tom okresy Břeclav a Znojmo, kde ekologický program zažilo jen 14, respektive 12 procent dětí. Zjišťovali jsme také, který stupeň škol střediska navštěvuje. Z tohoto pohledu jsou poměrně významná dvě střediska – Rychta Krásensko coby součást Lipky a CEV Pálava. Jezdí sem totiž středoškoláci. Zatímco jiná střediska uspořádala méně než 20 programů pro SŠ, CEV Pálava

zažila 80 takových, Rychta Krásensko 39. Krásensko je navíc zcela ojedinělé nabídkou pobytových programů, které jsou právě pro středoškoláky přitažlivější než jednodenní akce. Rychta je skutečně jediná v JMK, kdo ekologické pobyty školám nabízí.

Dvanáct zelených pro volný čas Nepočítáme-li město Brno, mají jihomoravské děti k dispozici pouze dvanáct organizací (respektive organizačních jednotek), kde mohou svůj volný čas trávit činností zaměřenou na přírodovědu a ekologii. Patří mezi ně VIS Bílé Karpaty ve Veselí nad Moravou, CEV Dúbrava v Hodoníně, Rychta Krásensko, oddíly mladých ochránců přírody v Pozořicích, Mikulově, Ždánicích a Veselí nad Moravou, oddíly Brontosaurus v Mikulčicích, Mikulově, Tišnově a Hodoníně a také Zeměpisná společnost Morava působící v Mikulově. Existují samozřejmě další organizace, které v dětech vztah k přírodě a životnímu prostředí pěstují, byť to pro ně není hlavním cílem. Jsou to jednak domy dětí a mládeže, nabízející chovatelské či přírodovědné kroužky, anebo nejrůznější oddíly a skupiny (skautské, pionýrské, zálesácké, tábornické, turistické apod.), k jejichž činnosti neodmyslitelně patří výlety a táboření v přírodě. Takových je (opět bez zahrnutí Brna) více než stovka. V přiložené mapě jsou zahrnuty, přestože spíše než environmentální výchovu představují potenciál pro její rozvoj. Chodit na výlety do lesa ještě vůbec nemusí znamenat, že se dítě o lese něco dozví a naučí se vážit si přírody a chránit ji. Stejně tak chovatelský kroužek nemusí zajít dál než k domácím mazlíčkům. Záleží na tom, co děti v lese budou dělat, zda je jejich vedoucí naučí všímat si okolí a zprostředkují jim základní znalosti o přírodě. V kroužku záleží na tom, jak je vztah dětí ke zvířatům budován. Skautský ani pionýrský oddíl není automaticky ekologický, ba ani nejrůznější kroužky při domech dětí. Všichni k nim ovšem mají nakročeno a představují pro ekologickou výchovu velký potenciál. Mgr. Lenka Sedláková Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání

Okénko pro NNO

Analýzu potřeb environmentální výchovy a vzdělávání zpracovala Lipka na žádost Jihomoravského kraje v rámci plnění Akčního plánu Koncepce EVVO JMK na období 2006 až 2007, konkrétně bodu C1. Do mapování jsme zahrnuli výchovu školní i mimoškolní v období roku 2006, případně ve školním roce 2006/2007. Oslovili jsme s prosbou o statistické údaje jak krajem zřízená školská zařízení (domy dětí a mládeže), tak mládežnické organizace, které se dětem věnují v jejich volném čase a většinu své činnosti zajišťují dobrovolnickými silami (skauti, pionýři, zálesáci…). Kompletní výsledky analýzy naleznete na ekologickém portálu Jihomoravského kraje, zde zmíníme jen několik zajímavých výsledků.

21

Představuje se škola Znojemská škola dílnou lidskosti Výchova ke vztahu k životnímu prostředí prostupuje na Gymnáziu a Střední odborné škole pedagogické ve Znojmě veškerou učební látkou. Průčelí školy na Pontassievské ulici ve Znojmě zdobí nápis „Škola – dílna lidskosti“. Odkaz našich předků se snaží škola plnit ve všech oblastech svého působení. Kapacita školy je 27 tříd a 800 studentů pro třídy osmiletého gymnázia, čtyřletého gymnázia a pro pedagogické obory (předškolní a mimoškolní pedagogika, výchovná a humanitární činnost – sociálně výchovná činnost a pedagogické lyceum). Od vzniku sítě M.R.K.E.V. (Metodika a realizace komplexní ekologické výchovy) je naše škola jejím členem. Každoročně se účastníme jihomoravské Konference o ekologické výchově. Od roku 2003 jsme kolektivním členem Klubu ekologické výchovy (celorepublikového sdružení pedagogů, které se zabývá problematikou ekologie ve školství).

Živá mezinárodní spolupráce Ekologická výchova nenásilnou formou prolíná všemi vyučovacími předměty, není pedagogy odmítána. Důkazem toho je, že se naše škola zapojila do mezinárodního projektu Eco-schools (Ekoškola). Spolupracujeme s Lipkou – školským zařízením pro environmentální vzdělávání, CEV Pálava a se školskými zařízeními Chaloupky. Učitelé absolvují jejich semináře, studenti výukové ekologické programy. Spolupracujeme s NP Podyjí při organizování exkurzí, navštěvujeme výstavy v Jihomoravském muzeu ve Znojmě. Školní výlety a exkurze zaměřujeme na poznávání národních parků a chráněných krajinných oblastí, studenti navštěvují jarní mezinárodní výstavu Flora Olomouc, muzea v Praze, Brně,

Znojmě, znají zoologické zahrady v Brně, Praze, Jihlavě, Vyškově, na Svatém Kopečku u Olomouce. Účastní se aktivit a soutěží v úspoře energií. Výhru padesát tisíc korun jsme použili na zateplení oken v celé školní budově. Exkurze pořádáme i do sběrného odpadového dvora, vodárny a čističky odpadních vod ve Znojmě. Studenti tvoří osobní i týmové projekty zaměřené na přírodu, zapojují se do krajských, národních a různých mezinárodních projektů, například do mezinárodních e-learningových kurzů TeamFormula a do e-Twinningových projektů s environmentálním obsahem v rámci informatiky. Studenti tvoří prezentace zaměřené na energii, recyklaci a jiné ekologické problémy, pochopitelně v anglickém jazyce. V e-learningové platformě italských škol v okolí Livorna jsme byli v únoru 2008 pochváleni za prezentaci „Recycling – a way of saving energy“. Práce studentů byla vyzdvižena jako příkladný webquest projekt a doporučena místním učitelům jako inspirace. Již dvakrát se naší škole podařilo zapojit se do mezinárodních projektů Sokrates – Comenius. Druhý projekt byl s ekologickým obsahem a názvem Trees and Plants in Europe. Stali jsme se koordinující školou pěti evropských škol (z Irska, Německa, Itálie, Bulharska). Na Střední odborné škole pedagogické je environmentální výchova zaměřena na profesní přípravu studentů. Připravují pro mladší spolužáky prvních až čtvrtých ročníků z víceletého gymnázia projektové Ekodny, vytvářejí vlastní ekologické výukové projekty pro děti handicapované, pro seniory, pro děti ze školních družin. Studenti se také zapojili do soutěže o ekoplakát, ekofór. V dramatické výchově vymýšlejí ekologické pohádky pro děti z mateřských škol, zajišťují masopustní tradici pro město Znojmo.

Školou udržitelného rozvoje

Projektový Ekoden pro studenty gymnázia připravili studenti pedagogického lycea. Foto archiv Gymnázia a Střední odborné školy pedagogické

Za svou činnost v environmentální oblasti byl škole udělen diplom 1. stupně „Škola udržitelného rozvoje“. Titul byl škole předán 29. ledna 2008 na MŠMT ČR generálním tajemníkem České komise pro UNESCO ing. Škodou a RNDr. Kvasničkovou. Jedná se o nejvyšší stupeň, který Klub ekologické výchovy předává, a je naší škole propůjčen na tři roky. Škola má absolventa specializačního studia koordinátor EVVO na školách. Poděkování patří všem pedagogům a studentům naší školy, kteří se zapojují do různých akcí s environmentálním zaměřením ve škole, a hlavně těm, jejichž působení je mimo školu. Za kolektiv a studenty školy Mgr. Jarmila Vítková pedagožka na Gymnáziu a Střední odborné škole pedagogické Pontassievská 3, Znojmo

Environmentální výchova v Moravské Nové Vsi Tentokrát se představuje škola na poli environmentálním velmi aktivní a činná – Základní škola Moravská Nová Ves.

Představuje se škola

Jsme vesnická škola na rovinatém a nejteplejším místě Moravy. Kousek za vesnicí je Slovensko a máme deset kilometrů do Rakouska. Školu navštěvuje 256 žáků, na druhý stupeň k nám dojíždějí žáci z vedlejších vesnic Týnec a Hrušky, kde druhý stupeň základní školy nemají.

22

S ekologickými aktivitami jsme začali asi před osmi lety, kdy jsem navštívila prázdninový kurz pro ekologickou výchovu pořádaný brněnskou Lipkou. Kurz vedený Alešem Máchalem, Hanou Korvasovou, Mojmírem Vlašínem a Danou Kellnerovou mne velmi oslovil a postupně jsem začala ekologii prosazovat na naší škole. Ze všeho nejdříve jsme začali vyučovat přírodopis podle nových učebnic pro ekologický přírodopis autorky Danuše Kvasničkové. Do

všech tříd jsme pořídili čtyři barevné odpadkové koše. Před šesti lety jsme začali celoroční soutěž mezi třídami ve sběru PET lahví a před čtyřmi lety jsme soutěž rozšířili o sběr odpadního hliníku. Naši školu osobně podporuje a finančně oceňuje nejlepší třídy a sběrače poslanec ČR Libor Ambrozek. Letos již po sedmé budeme pořádat u příležitosti Dne Země zábavné dopoledne. Žáci 9. tříd pomáhají s organizací zábavného dopoledne v přírodě pro žáky 2. až 5. třídy. Děti ve skupinkách procházejí asi tříkilometrovou trasu po fáborkách a na pěti stanovištích plní úkoly a odpovídají na otázky z přírodopisu a ekologie. Ve zbývajícím čase si na pěti dalších stanovištích mohou samy vyrobit pod vedením žákyň 9. tříd

EKOLISTY

Představuje se škola Každá třída také nejméně jedenkrát za školní rok navštíví výukový program vedený lektory ze středisek ekologické výchovy. Chodíme tak na Lipku, školské zařízení pro environmentální vzdělávání, a to na jejich pracoviště Lipová, Rozmarýnek a Jezírko, dále do CEV v Mikulově a VIS Bílé Karpaty z Veselí nad Moravou. Každému žáku finančně přispíváme na tento program z peněz, které jsme získali sběrem PET lahví a hliníku. Pravděpodobně ojedinělou akcí v republice je náš „Ekokůň“. Je to týdenní kurz výuky ekologie a jízdy na koni. Kurzu se účastní dvacet žáků z 6. až 9. tříd, probíhá na Vysočině v Lesním penzionu Podmitrov. Ekologickou část kurzu zajišťují lektoři z některého střediska ekologické výchovy, jízdu na koni vede vyškolený instruktor se speciálně vycvičenými koňmi.

Besedy, publikace, výpravy do přírody

První výpravy koncem listopadu se zúčastnilo dvacet žáků a tři kilometry okolo vesnice jsme sčítali dravce (poštolky a káňata) pro ornitologickou společnost. Na druhé výpravě v lednu jsme se věnovali bobrům, kteří se v blízkosti obce přemnožili. Na březen plánujeme výpravu za obojživelníky a na květen výpravu za pěvci polí, luk a lesa.

1/2008

upomínkové předměty z přírodních materiálů, u ohně si opéct hady z těsta a špekáčky.

Jihomoravské

Máme školní minizoo, kde kromě akvarijních rybiček chováme asi patnáct druhů terarijních živočichů: bezobratlé, hady, ještěry, hlodavce i kajmana. Některé z těchto živočichů využívám ve výuce. Každým rokem pořádáme pro veřejnost výstavu školních zvířátek, domácích mazlíčků žáků a ukázku chovu domácích zvířat členů Českého svazu chovatelů. Všechny tyto aktivity na naší škole zdomácněly. Pokud někdo u nás nalezne inspiraci, budu ráda. Mgr. Karla Ambrožová učitelka na ZŠ Moravská Nová Ves

Na podzim jsme uspěli v žádosti o grant na MŠMT ČR s projektem Domácí ekologie a životní prostředí v naší obci. Podle knížky Aleše Máchala a Mojmíra Vlašína Desatero domácí ekologie jsem napsala stručnou brožurku o problematice domácí ekologie. V druhé části publikace jsou rady, jak se zachovat, na koho se obrátit a kam zatelefonovat v případě, že se v obci děje něco špatného v oblasti životního prostředí. Brožurku na recyklovaném papíře obdrželi žáci školy a byla roznesena do všech domácností v naší vesnici. Také jsem publikaci přepracovala pro žáky a obyvatele vedlejší vesnice Týnec. Uspořádali jsme besedu pro žáky a občany s environmentalisty Alešem Máchalem a Mojmírem Vlašínem. Novinkou v letošním školním roce jsou sobotní ekologické výpravy pod vedením Radka Dohnala, bývalého žáka školy a vysokoškolského studenta ekologie. Sobotní výpravě do terénu vždy předchází páteční beseda po vyučování, kde se děti dovědí více o daném tématu. Žáci zkoumají vodní ekosystém. Foto archiv ZŠ Moravská Nová Ves

Možnosti studia na Agronomické fakultě MZLU v Brně

Na výše uvedené bakalářské programy navazují magisterské studijní programy Agroekologie a Rozvoj venkova. Absolventi při úspěšném ukončení studia získávají titul inženýr. Do magisterského studijního programu se studenti přijímají na základě hodnocení předchozího bakalářského studia nebo výsledků přijímacích zkoušek. Bakalářské studium oboru Pozemkové úpravy je zaměřeno na problematiku pozemkových úprav, ochrany půdního fondu a celkové péče o venkovskou krajinu. Absolventi v něm získávají základní teoretické a praktické znalosti pro řešení problematiky půdní úrodnosti, posuzování bonity a ceny půdy, jakož i základní znalosti a dovednosti z geodetických prací. Měli by být rovněž schopni řešit problematiku zúrodňování půd a organizace půdního fondu. Praktické uplatnění absolventů je možné najít zejména v profesích zabývajících se půdou a péčí o ni, a to na pozemkových úřadech, v projekčních kancelářích, na katastrálních úřadech a na příslušných orgánech státní správy. Na bakalářský obor Pozemkové úpravy navazuje magisterský studijní obor Rozvoj venkova.

Bakalářské studium oboru Agroekologie tvoří soubor disciplín technických, přírodovědných, zemědělských, ekologických, ekonomických a společenských, které souvisejí s ochranou a tvorbou zemědělské krajiny a její ekologické stability. Absolventi se zaměřují na ekologickou optimalizaci zemědělské krajiny a jsou schopni realizovat požadavky týkající se krajinného plánování, rekultivací, protierozní ochrany půdy, revitalizací vodních systémů atd. s aspektem na ochranu přírody, krajiny a životního prostředí jako celku. Agroekologové nacházejí uplatnění především na katastrálních a pozemkových úřadech, zeměměřičských a katastrálních inspektorátech, obecních a krajských úřadech a hygienických stanicích. Rovněž se mohou uplatnit v podnikatelské sféře, tj. v zemědělských podnicích a agrodružstvech, v ekologickém zemědělství, agroturistice, posuzování vlivů na životní prostředí, ve firmách zabývajících se zneškodňováním odpadů, projekčních a stavebních firmách a podobně. Na bakalářský obor Agroekologie navazuje stejnojmenný magisterský studijní obor. Přihlášky uchazečů o bakalářské a magisterské studium přijímá děkanát Agronomické fakulty každoročně do konce měsíce března (blíže na www.af.mendelu.cz). JUDr. et Mgr. Jaroslav Knotek Agronomická fakulta MZLU

Představuje se škola

Agronomická fakulta MZLU v Brně nabízí celou řadu studijních příležitostí, mezi které patří rovněž studium v oborech Agroekologie a Pozemkové úpravy. Jedná se v obou případech o tříleté bakalářské studijní programy. Ke studiu na tyto obory jsou přijímáni studenti především na základě prospěchu ze střední školy.

23

Okénko pro školy O nevšedním naplnění Komenského Velké didaktiky Mnohaleté zkušenosti s předáváním znalostí o přírodě dětem zúročila Mgr. Květoslava Burešová v novém manuálu Učíme se v zahradě. Nezbývá než publikaci jedné z nestorek environmentální výchovy u nás školám vřele doporučit. Na sklonku minulého roku se ve školském biotopu zrodil nový, neobvyklý, ale už vyzrálý didaktický organismus, jenž jako motýl prodělával svůj skrytý vývoj přes deset let, shromažďoval materiální i spirituální vklady, které propojoval do vnitřní struktury, takže se vloni mohl představit jako hotový výtvor v hustě zabydleném literárním světě. Jde o manuál „Učíme se v zahradě“ s 497 polokartonovými stranami, uspořádanými jako přehledný šanon s barevně odlišenými oddíly, které nesou názvy: Význam, historie a budování školních zahrad, Rostlinstvo, Živočišstvo, Neživá příroda, Tvoření z přírodního materiálu, Učení hrou a zážitkem, Galerie školních zahrad. Iniciátorkou, autorkou i redaktorkou je neúnavná Mgr. Květoslava Burešová, která zde neotřelou formou zúročila vlastní zkušenosti z ekologického vzdělávacího střediska Chaloupky v Kněžicích, vybudila účast příbuzných aktivit Lipky v Brně a začlenila i sdělené informace z mnoha pozoruhodných českých i zahraničních škol. Své úsilí o renesanci a nové využití školních zahrad spojila s mezinárodním projektem „Školní zahrady jako přírodní učebny“. Vytvořila tak manuál, který je originální sbírkou námětů, návodů a didaktického osvojení základních životních dějů a vztahů v přírodě, od vlastností stanoviště po projevy organismů a jejich funkcí v ekosystému, v krajině a biosféře. Nevyhýbá se ani obsáhlé pěstitelské i zpracovatelské tematice užitkových rostlin i dalším aplikacím (léčivé rostliny, biocidy, bioprodukce, aditiva). Vynalézavost v uchopení jednotlivých témat (celkem 84) a rozmanitost krátkodobých i celoročních programů, realizovaných v terénu i ve třídě, vedou ke zvídavosti až za rámec osnov, k vlastnímu promýšlení souvislostí, nejen k rychlému naplnění (a brzkému vyprázdnění) mysli přemírou reálií. Manuál je tedy mnohosměrný – a upoutá jako napínavá četba (úvodní inspirační kapitoly například z pera Erazima Koháka a Ludvíka Vaculíka i historický exkurz o školních zahradách), zaujme jako reflexe snah, pokusů i příkladných realizací „přírodních učeben“ na rozdíl od nechvalných bývalých „pozemků“ a projeví se jako pátravý tkadlec, který svou pedagogickou osnovu upíná na záchytných bodech ve zdánlivě nesouvisejících předmětech školské výuky, a přesto vytvoří kompaktní dílo. Výsledkem je zajímavý a úspěšný průmět do všech vzdělávacích oblastí, přehledně

V jedné aktivitě – Den ve včelíně – děti sbírají na louce sladký nektar a pyl z rostlinek na přípravu mateří kašičky. Foto archiv Chaloupky, o. p. s. znázorněný tabelárně: průnik 84 témat do 25 vyučovaných oborů. Téměř všechny kapitoly ústí přirozeně do přírodopisu a environmentální výchovy. Nechybějí ani aplikace v matematice, informatice, chemii a dalších exaktních vědách. Mnohé aktivity „zahradní pedagogiky“ zasahují i do humanitních a uměleckých disciplín (Člověk a jeho svět, Člověk a svět práce, výtvarná, ba i hudební výchova). Nedotkli jsme se tak Komenského principu „Škola hrou“? Dnešní podoba manuálu představuje otevřený systém, který se bude dále vyvíjet, obohacovat a poroste ze vstupů uživatelů i praxe. Svou ediční podobou je k doplňování přímo předurčen. Manuál svým rozsahem, pohledem „za kulisy“ dějů a přírodních úkazů přímo provokuje k domýšlení, a takto výrazně překračuje oborové meze přírodopisu. Posouvá pedagogy i žáky do holistického chápání onoho Komenského Labyrintu světa a ráje srdce, kterému se v dnešní době úzké specializace oborů s puncem maximální výkonnosti vzdalujeme a které je pro harmonický vývoj mládeže nanejvýš potřebný. Prof. RNDr. Milena Rychnovská Katedra ekologie a životního prostředí Přírodovědecká fakulta Palackého univerzity v Olomouci

Pedagogové diskutovali ve Křtinách

Okénko pro školy

V křtinském zámku na Blanensku se na pozvání Lipky 7. února 2008 sešlo na čtyřicet učitelů z celého Jihomoravského kraje.

24

Debatovali o tom, co se při tvorbě školních vzdělávacích programů osvědčilo, co se nepovedlo a jak postupovat dál. Nadprůměrný zájem pedagogů o seminář potvrdil, že školní vzdělávací programy (ŠVP), podle nichž musí od počátku září 2007 každá základní škola vyučovat, jsou zásadní stránkou školské reformy a že ne všechny ústavy reformu zvládají. Ve Křtinách se jako lektoři sešli lidé, kteří v oboru školství pracují již mnoho let a stáli u zrodu myšlenek nového směru českého školství. Jak na novinky ve školství v praxi, ukázalo nejprve několik ředitelů nebo koordinátorů ŠVP. Ředitel Gymnázia Integra Brno Mgr. Václav Trojan zdůraznil především pozitiva, která práce na ŠVP přinesla jeho učitelskému sboru: spolupráce v týmu, detailní obeznámenost všech pedagogů s vizí školy, hrdost každého jednotlivce na ústav, kde pracuje. Mgr. Petra Fečková, ředitelka ZŠ Zachar z Kroměříže, konkrétně popsala projekty, které její škola začlenila do ŠVP. „Jsme zapojeni do Projektu Přidružených škol UNESCO, od roku 2001 do sítě Škol podporujících zdraví, jsme členem Klubu ekologické výchovy a v roce 2005 jsme obdrželi titul Bezpečná škola,“ vypočítá ředitelka, jejíž škola patřila před několika lety k šestnácti pilotním školám, které ověřovaly ŠVP.

Po obědě v řízené diskusi vystoupili spoluautor reformy PaedDr. Karel Tomek a šéfredaktorka Učitelských listů Jana Hrubá. Shodli se v názoru, že reformě chyběla plošná systémová podpora. Zdůraznili rovněž, jak moc by prospělo vzdělávání nikoli pouhých koordinátorů ŠVP, ale samotných ředitelů škol, či dokonce celých sborů. Karel Tomek také upozornil, že nemá cenu školy nepřipravené, jichž je většina, trestat, ale je třeba jim ukázat, jak pro ně školská reforma může být prospěšná a výhodná. Seminář Lipka uspořádala v rámci projektu SEV Pavučina Metodická a informační podpora při začleňování environmentální výchovy do školních vzdělávacích programů a byl spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Lipka v rámci tohoto projektu rovněž pravidelně poskytuje jihomoravským školám metodické a informační materiály a pomůcky pro realizaci environmentální výchovy. Mgr. Kateřina Havránková Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání

EKOLISTY

Okénko pro školy Regionální učebnice dostanou děti ven z lavic

1/2008

Jihomoravské

Vytvořit a vydat regionální učebnici je pro pedagoga skutečnou výzvou. Neuvěřitelná dřina se ale i v tomto případě vyplácí. Výsledkem je unikátní zachycení života obce v určitém okamžiku její historie.

Účastníci semináře si na pracovišti Lipky Rychta Krásensko nejen navzájem vyměnili své poznatky, ale také se setkali s odborníky z různých oborů, jež s tvorbou učebnic bezprostředně souvisejí: s kartografkou Mgr. Kateřinou Keprtovou, s archeologem PhDr. Ludvíkem Belcredim, s odborníkem na přípravu a tisk knížek Mgr. Zbyňkem Zavadilem či se sociologem a autorem mnoha regionálních publikací Mgr. Pavlem Klvačem. Úplní nováčci na poli tvorby regionálních učebnic navíc mohli konzultovat své nápady se zkušenými autory, kteří přijeli poradit i načerpat inspiraci do nové práce.

Aktivní zapojení dětí

Ervínem Černým-Křetínským, rodákem z Podomí. Profesor Černý, někdy označovaný za zakladatele historické geografie, dlouhá léta jako amatér vyhledával zaniklé osady na Drahanské vrchovině. Dokázal dokonale „číst“ v krajině – zkušeným zrakem najít stopy domů a meze zaniklých polí, pozůstatky po milířích nebo hráze zrušených rybníků. Jako kolegyně v Barvínku, podomském občanském sdružení pro mimoškolní výchovu dětí a mládeže, si Dáša Zouharová uvědomila, jak mnoho profesor Černý ví o jejím rodném kraji a jak by se výborně jeho znalosti daly zúročit při výuce dětí. Ve spolupráci s ním publikovala několik „vycházek“ – de facto tras, kudy se dá procházet krajem Drahanské vrchoviny a jakých věcí si lze všimnout. K popisu tras Dáša Zouharová doplnila i přírodovědné údaje, kapitoly o významných rodácích a událostech druhé světové války, kdy byly vysídlovány obce v okolí Podomí. Celá kniha vyšla pod názvem Drahanskou vrchovinou. Doplněna byla i v samotném terénu, o němž kniha pojednává, a to pěti naučnými tabulemi. Nyní má sbírka Dáši Zouharové okolo dvaceti regionálních učebnic a utěšeně se rozrůstá.

Regionální učebnice mohou mít různý obsah i formu. V zásadě jde ale vždy o různě podrobný soubor informací o daném regionu – vlastivědných, dějepisných, přírodopisných. Sloužit mohou pedagogům, žákům i občanům. Jejich autor je ovšem povětšinou učitel (nebo malá skupina pedagogů), který touží látku vyučovat na půdorysu místního prostředí. Je proto zatím obvyklé, že regionální učebnice vznikají v menších obcích, jež dbají na svou historii a jsou hrdé na vlastní identitu.

V souvislosti se školskou reformou se ukazuje regionální učebnice coby soubor faktů již jako nedostačující. Z diskuze účastníků semináře jednoznačně vyplynul nový směr, kterým by se tvorba regionálních učebnic mohla do budoucna ubírat – učebnice jako neustále otevřený, k doplňování uzpůsobený soubor materiálů o regionu, s nímž dítě od první třídy pracuje. Po prvním stupni by tak žákovi zbylo vlastnoručně vytvořené portfolio materiálů o regionu, na něž by dál při studiu navazoval.

K samotnému souboru informací často přistupují další doplňky – čítanka regionálních pověstí, pracovní listy, obrazové přílohy nebo videosnímky – fantazii se meze nekladou. Základní cíl je jasný: činnostní zapojení dětí a práce v terénu. To vše v kontextu důvěrně známých míst, kde se děti narodily či chodí do školy.

Seminář o regionálních učebnicích byl spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem v rámci projektu „Kolej Aleše Záveského – programy dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků“.

Rámcový vzdělávací program (RVP), podle něhož všechny základní školy v České republice již od září povinně učí, vyžaduje od učitelů mimo jiné výuku ve vazbě k regionu. Nová školská reforma má také měnit dosavadní metody tak, aby děti dokázaly propojovat témata, aktivně vyhledávat informace a samy je vyhodnocovat. Právě regionální učebnice může být v tomto významnou pomůckou. Samy děti se mohou na tvorbě regionální učebnice podílet sbíráním přírodopisných a dějepisných informací, měřením, zjišťováním, objevováním starých fotografií či kronik. Zapojí tak často celou rodinu, jejíž kontakt se školou aktivně podpoří občanský život v obci. Motivace k samotné výuce pak bude výrazně vyšší již proto, že látka se bude bezprostředně týkat míst a dějin, které od malička znají. Děti se navíc dostanou ven ze škol, za příběhy dané lokality, za pozoruhodnostmi. Prostřednictvím regionálních učebnic se dá rovněž realizovat řada takzvaných průřezových témat, rovněž vyžadovaných RVP – environmentální výchova, mediální výchova, osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech nebo výchovademokratického občana.

Mgr. Kateřina Havránková Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání

Portfolio, které žákovi zůstane Regionální učebnice sbírá pořadatelka semináře, pedagožka Dáša Zouharová, více než patnáct let. Sama se do jejich tvorby pustila v roce 1998, kdy začala spolupracovat s chirurgem profesorem

Na Rychtě v Krásensku se sešli lidé se zájmem o svůj region. Foto archiv Lipky

Okénko pro školy

Lidé, kteří mají chuť, odvahu a energii vytvořit vlastní regionální učebnici, ale i ti, kteří již mají nějakou publikaci tohoto druhu za sebou, se sešli na konci února na třídenním semináři v Krásensku. Pozvala je tam Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání, která seminář o tvorbě regionálních učebnic pod vedením RNDr. Dáši Zouharové pořádala již po druhé.

25

Okénko pro školy První zkušenosti ze specializačního studia pro školní koordinátory EVVO Absolventi studia nejenže mají lepší povědomí o environmentální problematice a získávají inspiraci pro její zavádění do života své školy. Koncepčním pojetím závěrečné práce se často stávají příkladem pro své kolegy a vedení školy, případně koordinátory většiny průřezových témat. Ve školním roce 2006/2007 pořádala Pavučina – Sdružení středisek ekologické výchovy v ČR pět pilotních specializačních studií pro školní koordinátory environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO). Jedno z nich zabezpečovala Lipka. Studium bylo určeno především pro učitele z Jihomoravského kraje a z kraje Vysočina, vzešlo z něj 28 plně kvalifikovaných školních koordinátorů EVVO. Jeho základním smyslem je připravit učitele na implementaci průřezového tématu environmentální výchova do školních vzdělávacích programů. Vzhledem k tomu, že o toto specializační studium byl a stále je ze strany učitelů značný zájem, rozhodla se Lipka podat vlastní projekt a ve školním roce 2007/2008 uskutečňuje další dva běhy, a to i pro učitele z krajů Zlínského a Olomouckého, kde poptávka po specializačním studiu dosud zůstávala zcela nepokryta. Studium obsahuje celkem 250 vyučovacích hodin a je zakončeno obhájením závěrečné práce a závěrečnou zkouškou před odbornou komisí. Po úspěšném absolvování obdrží účastníci kvalifikační osvědčení, které jim zaručuje přiznání příplatku ve výši tisíc až dva tisíce korun měsíčně – samozřejmě za předpokladu, že tuto práci skutečně vykonávají.

Každá škola má svou ekologii Tematické okruhy studia jsou závazně stanoveny Standardem dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v EVVO, vydaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v roce 2005. Konkrétní podoba kurzu má samozřejmě různá specifika, záleží na pořadateli. Účastníci studia pořádaného Lipkou velmi oceňují, že každé z pěti studijních soustředění (týdenní zahajovací, týdenní závěrečné, mezitím tři víkendová v průběhu roku) se odehrává na jiném místě. Seznamují se tak s pestrou nabídkou ekologických středisek v České republice, zkoumají jejich specifika, do vlastní školy si odnášejí nejrůznější nápady z výukových prvků, interiérů i samotných výukových programů středisek a někteří si zde rovnou domlouvají návštěvu pro svoji školu.

Blíž ke smyslu školské reformy Rámcový vzdělávací program upevnil a posílil uplatňování principu průřezovosti v českém školství. Dochází k situacím, které kladou nové nároky na pedagogy i žáky. Učitelé si často nevědí rady a zkušené poradce nalézají jen stěží, neboť další vzdělávání pedagogických pracovníků není zejména v posledních letech řízeno systémově. Nás organizátory velmi překvapilo, že ve školním roce 2006/2007, tedy v roce, v němž byly ve všech základních školách dokončovány školní vzdělávací programy, se jen malá část účastníků dostatečně orientovala v odborné terminologii RVP. O to užitečnější se ukázaly besedy a výměny názorů s autory kurikulární reformy i vzájemné debaty účastníků studia – usnadnily pochopení smyslu školské reformy i obtíží, které ji provázejí. Porozumění potřebnosti změn zvyšuje ochotu pedagogů dále se vzdělávat. Osobnostní a odborný růst koordinátora i vědomí sounáležitosti s podobně smýšlející skupinou učitelů posiluje jeho nadhled a trpělivost, vlastnosti tolik potřebné k upevnění prestiže koordinátora v učitelském sboru. A uvědomění si mnohých úskalí, která s sebou zavádění reformy do praxe přináší, je nezbytnou prevencí zbytečných nedorozumění mezi kolegy ve sboru navzájem, mezi pedagogy a rodiči, mezi školou a místními samosprávami. Díky těmto debatám razantnější reformátoři zvolňují, nedůvěřiví kolegové nabírají dech a společně docházejí k závěru, že kurikulární reforma je dlouhodobý proces provázený řadou zákonitostí i pochybení, který je třeba chápat především jako dosud nevídanou příležitost. Připouštějí, že Komenského zásady postupnosti, přiměřenosti, soustavnosti i návaznosti jsou i zde na místě. Specializační studium koordinátorů EVVO nabízí možnost rychle reagovat na aktuální problémy praxe. Pravděpodobnost včasného odhalení a pomoci k řešení některých problémů zvyšujeme tím, že v organizačním týmu Lipkou organizovaných běhů je stabilně přítomen pedagog s mnohaletými zkušenostmi s řízením školy, který pracuje na základní škole, kde je vedle běžné výuky stále pověřený koordinováním EVVO i ŠVP. Kromě pomoci v uskutečňování kurikulární reformy je podstatným cílem specializačního studia také zvýšení ekologické kultivovanosti a podpora osvojování ekologicky příznivějších způsobů života našimi frekventanty.

Okénko pro školy

Noví tahouni ve školách

26

Jsou kvalifikovanými koordinátory EVVO na školách. Ale budou chtít a potřebovat „postgraduální“ vzdělávání. Foto RNDr. Dáša Zouharová

Některé absolventy se nám podařilo motivovat pro jejich lektorské působení, tedy přesvědčit je, že jejich zkušenosti a nápady nejsou obyčejné a samozřejmé, ale že mohou být vítanou inspirací pro účastníky dalších běhů specializačního studia, na seminářích pro učitele či v lekcích pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity – například v nově zaváděném a Lipkou zajišťovaném volitelném předmětu Ekologická praxe. Někteří absolventi specializačního studia se budou také podílet na konzultacích a hodnocení závěrečných prací svých následovníků. 

EKOLISTY

Jihomoravské

1/2008

Okénko pro školy V současné době se snažíme na webových stránkách Lipky vytvořit fungující zázemí nejen pro současné účastníky a absolventy, ale i pro širší pedagogickou veřejnost. Koncepčním pojetím závěrečné práce se absolventi specializačního studia v mnohém stávají příkladem pro své kolegy i pro vedení školy. Vyplynulo to i z některých písemných vyjádření ředitelů škol. Schopný koordinátor EVVO se jako osvědčený organizátor v činorodějších školách často stává koordinátorem většiny průřezových témat – a není se čemu divit, neboť v praxi mnohdy nelze a není ani vhodné tato témata oddělovat. Nabízí se relevantní otázka, zda by koordinátor EVVO, který harmonizuje praktické naplňování činnostních aktivit ŠVP, neměl mít ze zákona nárok na snížení úvazku, obdobně jako výchovný poradce. Takoví učitelé budou samozřejmě potřebovat a požadovat další „postgraduální“ vzdělávání, zejména v oblasti řešení aktuálních problémů pedagogické praxe v souvislosti se zaváděním ŠVP do života školy. To už ovšem značně přesahuje rámec výkonu specializovaných činností v oblasti environmentální výchovy i současné možnosti Lipky. Přesto se budeme snažit ani na ně nezapomínat. RNDr. Dáša Zouharová, Bc. Hája Kalendovská, Ing. Aleš Máchal Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání

Osobnostní a odborný růst koordinátora i vědomí sounáležitosti s podobně smýšlející skupinou učitelů posiluje nadhled a trpělivost, vlastnosti tolik potřebné k upevnění prestiže koordinátora. v učitelském sboru. Foto Bc. Hája Kalendovská

Chlorofyl a slunce z Lipky Jen kreativní člověk s pozitivními postoji, vybavený potřebnými znalostmi a dovednostmi, má předpoklady účinně koordinovat aktivity v oblasti environmentální výchovy. Školní koordinátory EVVO může vhodně nasměrovat specializační studium pořádané Lipkou.

Podobně jen kreativní člověk s pozitivními postoji, vybavený potřebnými znalostmi a dovednostmi, má předpoklady účinně šířit a systematicky koordinovat aktivity v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (dále jen EVVO). Aktivity, které jsou základem pro rozvoj trvale udržitelného života na Zemi. Neschopného koordinátora lze s trochou nadsázky přirovnat k vlažnému sifonu – žízeň uhasí, ale optimismus, energii a životodárné myšlenky nepředá. Jednou z možností, jak člověka k této činnosti vhodně nasměrovat, je absolvování Specializačního studia pro školní koordinátory EVVO, které by se svým podílem na zrodu kvalitních koordinátorů EVVO dalo přirovnat k „dílně na výrobu energetických baterií“ – učitelů s neotřelými nápady a se schopností jejich realizace.

Intenzivní rok specializačního studia Specializačního studia jsem se zúčastnila společně s dvaceti sedmi učiteli základních a středních škol Jihomoravského kraje a kraje Vysočina od srpna 2006 do října 2007. Byl to první běh tohoto studia, pořádaný Lipkou – školským zařízením pro environmentální vzdělávání. Absolvovali jsme 250 hodin teoretických přednášek i praktických ukázek a terénních aktivit, prohlédli jsme si řadu zajímavých míst i středisek ekologické výchovy, prožili jsme společně čtyřiadvacet dní a nad různými tématy prodebatovali neměřitelně

času. Vytvoření závěrečné práce v podobě konceptu environmentální výchovy ve škole jsme každý věnovali desítky hodin. Obhajobou této práce a závěrečnou zkouškou před komisí jsme více než roční studium ukončili. Oporu a jistotu pro nás po celou dobu představovali organizátoři a lektoři z Lipky – Mgr. Hana Korvasová, RNDr. Dáša Zouharová, Ing. Aleš Máchal a Bc. Hája Kalendovská. Co nám studium přineslo? Řadu aktuálních informací z různých oblastí environmentalistiky a výchovy dětí a dospělých. Seznámení a zajímavé debaty s mnoha zajímavými osobnostmi. Praktické náměty a nové metody práce se žáky. Odvahu psát projekty a žádosti o granty. Skupinu kolegů naladěných „na stejnou notu“, setkávání s pocitem vzájemné pospolitosti a odhodlání dokázat zdánlivě nemožné. A také kvalifikační osvědčení, které je předpokladem pro oficiální jmenování školním koordinátorem EVVO. Čelili jsme samozřejmě i některým problémům. Ke studiu se přihlásili lidé s rozdílnou úrovní environmentálních vědomostí, takže některá témata nebyla pro některé účastníky příliš přínosná. Úspěšnému zvládnutí studia bylo třeba věnovat spoustu času, velmi často ze svého osobního volna. Vstřebávání velkého množství informací někdy vyžadovalo značné úsilí, a to nejen psychické, ale i fyzické – někdy chyběl odpočinek. Možná by prospělo občasné odbočení od tématu – například zařazení relaxačních metod nebo jiných činností pro povzbuzení a pohlazení duše. Poslední výhrada už přesahuje rámec samotného studia: bohužel ne každý proškolený koordinátor EVVO, který je touto funkcí pověřen a ve škole dobře pracuje, je odpovídajícím způsobem finančně ohodnocen. V každém případě poděkujme rostlinám za zázračnou schopnost fotosyntézy a všem koordinátorům EVVO za energii, rozum a srdce, které věnují své práci. Mgr. Hana Pivečková koordinátorka EVVO ZŠ Rousínov

Okénko pro školy

Příroda je dějištěm mnoha zázraků. Jedním z nejobdivuhodnějších je fotosyntéza. Ve škole se děti dozvídají, že se jedná o děj, při němž rostliny z oxidu uhličitého a vody za pomoci slunečního záření vyrábějí organické látky a uvolňují kyslík. Pokud bychom uvedené suroviny použili my, získáme pouze teplý sifon. A to rozhodně není žádný zázrak. Pouze rostliny díky svému chlorofylu produkují životodárný kyslík a energetické baterie ve formě cukru – proto jsou rostliny základem potravního řetězce na Zemi.

27

Inspirace z jiného kraje Sluňákov – ekologické vzdělávání v nízkoenergetickém domě Prapodivná stavba ve tvaru půlměsíce kousek od Olomouce nabízí nejneuvěřitelnější ekologické vymoženosti. V zimě roku 2006 byl nedaleko Olomouce, v Horce nad Moravou, dokončen značnou pozornost budící dům. Měl velkou prosklenou jižní stěnu, jinak byl celý zasypán zemí. Dnes už je střecha zarostlá trávou, kterou občas pokrývají koberce kvetoucích květin. I někteří lidé, kteří dům dobře znají, netuší, že první nápad na jeho stavbu se objevil patnáct let před jeho dokončením. Jeho realizace je splněným snem hrstky ekologů, kteří, díky podpoře Statutárního města Olomouce, organizovali mnoho let celou řadu aktivit pro širokou veřejnost, a zejména pro školy.

Pouze se dřevem Školy přijíždějí na Sluňákov kvůli denním i týden trvajícím pobytovým programům. O ekologii se učí nejen v přilehlém patnáctihektarovém biocentru, ale také na procházkách a vyjížďkách na kolech kolem řeky Moravy. Poznávají na život bohaté lužní lesy přilehlé Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Postavení nového domu na zelené louce umožnilo rozšířit ekologickovýchovné programy o řadu doplňujících praktických dovedností. Při svačinkách, obědech i večeřích se děti dozvědí něco o zdravé výživě. Když se zbavují odpadků, musejí přemýšlet, do kterého koše na recyklovaný odpad patří. V obchůdku si mohou zakoupit některé dobroty ze „spravedlivého obchodu“ – Fair Trade, který se snaží o ekologickou a zároveň ekonomickou podporu rozvojových zemí. Při pobytu v domě žáci svítí úspornými žárovkami a setkávají se s energii i vodu šetřícími zařízeními. Na záchodech splachují dešťovou vodou, která stéká ze střechy do jímací nádoby. Mohou také zkoumat stavební izolace a poznat nucené větrání. Při rekuperaci dochází k předání tepla ze zahřátého a dobře izolovaného domu čerstvému studenému vzduchu, který je do domu přiváděn zvenčí. Za domem jsou pak umístěny sluneční kolektory a v kotelně se topí dřevěnými peletami připravenými z odpadního dřeva. Kotle na biomasu ohřívají vodu i vzduch v domě, zejména v době, kdy nesvítí slunce.

Inspirace z jiného kraje

V létě mohou návštěvníci Sluňákova zjistit, jak je možné, že se dům nepřehřívá po dopadu paprsků na jižní skleněnou stěnu. Přímému dopadu slunečního svitu na sklo brání přesahy střech. Vzduch přicházející do domu se v létě ochlazuje v zemních kolektorech, jež tvoří

28

soustava potrubí pod zemním valem, kterým je dům přikrytý. Navíc je dům vybaven speciálními roletami, které automaticky reagují na sluneční svit a stíní slunce tak, že zároveň propouštějí světlo pro případný program v domě. Ubytovaní také vnímají přiznané stavební materiály, ze kterých je dům postaven. Je to betonový skelet v technologické části domu, který podobně jako jeskyně izoluje a tepelně stabilizuje vnitřní prostředí v domě. V pokojích, chodbách, dvou učebnách i ve velkém sále se návštěvníci setkávají pouze se dřevem. Na regionální tradiční architekturu odkazuje velká stěna z nepálených cihel. Skla v přední části domu jsou pak z důvodu energetické úspory třívrstevná. Ze všech místností i ubytovacích pokojů se mohou lidé dostat přímo na louku před domem.

Dobrodružství při tvořivém objevování živého světa Také interiéry domu byly projektovány s ohledem na ekologickou výchovu. V domě není žádná místnost do pravých úhlů, celý dům má tvar půlměsíce. Všechny materiály, nátěry a laky byly použity na základě platných, přírodě vstřícných certifikátů. Kompromis byl učiněn v případě některých látek a potahů. Zde bylo použito částečných umělých příměsí, aby byla zvýšena životnost materiálů a nedocházelo k rychlému opotřebení. Je však samozřejmé, že za nejdůležitější stále považujeme vzájemné setkávání s dětmi i veřejností přímo v přírodě, krajině. Nechceme jim při tom poskytovat ještě více biologických informací. Spíše se snažíme o jejich ukotvení a o osobní kontakt s přírodou, s jejími zvuky, podobami, vůněmi a barvami, což jim většinou klasické školy snadno nabídnout nemohou. Chceme se studenty v našem domě, a především v jeho okolí, prožívat společně utkávané příběhy, které poodhalují skrytá tajemství přírody. Učíme žáky, aby své znalosti nezískávali pouze poslechem výkladu učitele a četbou textů učebnic, ale především vlastním dobrodružstvím při tvořivém objevování živého světa. Při tom učíme děti vyjadřovat své názory, komunikovat a diskutovat, formulovat argumenty při řešení nalézaných problémů, vzájemně se poznávat a učit se respektovat odlišné názory. I po dostavbě domu přemýšlíme o tom, jak všem návštěvníkům připravit další překvapení. Proto usilujeme o postupnou realizaci jakýchsi „sedmi bran“ k přírodě biocentra v okolí domu. Brána poutníků by měla ještě více vybízet všechny lidi k tomu, aby nás navštívili a poznávali nejhezčí místa hanácké krajiny. Brána poetická slouží ke zpřístupnění přírody s pomocí doteků, obrazů, hudby, v biocentru by se měla postupně realizovat umělecká díla z přírodních materiálů, tzv. land art. Brána ohňová snad otevře lidem kulturu a historii krajiny v podobě místních archeologických nálezů, obnovených experimentální archeologií. Brána větrná by vedla k člověku a technologiím, s jejichž pomocí získává energii. Brána vodní by měla být branou k řece Moravě, k rybníku, tůním a mokřadům a k životu v nich. Brána zemní by měla odkrývat geomorfologii krajiny nížin. Brána sluneční bude zvát k posezení u krbu, k společné radosti ze života. Srdečně k nám na Sluňákov zveme všechny děti, učitele a turisty.

Sluňákov vypadá jako kosmická loď, jež právě spadla z nebe. Stavba je splnění snů mnoha ekologů. Foto archiv Sluňákova

Mgr. Michal Bartoš ředitel Sluňákova – Centra ekologických aktivit města Olomouce, o. p. s. Více informací naleznete na internetových stránkách www.slunakov.cz.

EKOLISTY

Jihomoravské

1/2008

Chráněná území Jihomoravského kraje Ojedinělé území Písečného rybníka

Přírodní rezervace Písečný rybník je zařazena do evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. Čím vším je Písečný rybník unikátní? Přírodní rezervace Písečný rybník, která se nachází asi kilometr severovýchodně od obce Milotice, patří k nejznámějším a nejnavštěvovanějším zvláště chráněným územím okresu Hodonín. Chráněné území bylo v této lokalitě zřízeno již v roce 1956 výnosem Ministerstva školství a kultury jako státní přírodní rezervace sloužící k ochraně rozsáhlého území tvořeného komplexem vodních ploch s několika ostrůvky, s doprovodnými mokřady a slatinnými loukami i lesními porosty. Podle současné právní úpravy je Písečný rybník přírodní rezervací. O jeho významu svědčí i skutečnost, že toto území bylo zařazeno do soustavy Natura 2000, a to jednak jako evropsky významná lokalita Písečný rybník a současně i jako součást Ptačí oblasti Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví.

Nejnápadnější je bobr Celková rozloha území je asi 35,5 hektaru, z toho vodní plocha s přilehlými mokřady a rákosinovými porosty tvoří asi dvě třetiny této plochy. Slatinné luční porosty se rozkládají na přibližně 7,4 hektaru a zbytek území tvoří lesní porosty. Protože postupně došlo k zanášení a eutrofizaci rybníka, zvláště ve východní části, byl v roce 1972 rybník rozdělen nízkou hrází na dvě navazující vodní plochy – dolní a horní rybník. Tímto zásahem se zabránilo usazování splavenin v celé ploše rybníka a zachovaly se podmínky pro specifická vodní společenstva rostlinné i živočišné říše alespoň v části zátopy. Nachází se zde poměrně silná populace leknínu bílého, bublinatky jižní, různé parožnatky a vzácné druhy rozsivek. Již několik let probíhá sledování plavínu štítnatého, který ke konci osmdesátých let minulého století téměř vymizel. V rybníku je v posledních letech provozováno extenzivní rybniční hospodaření při využití rybí obsádky, která je regulována jak co se týče druhového složení, tak objemu chovaných ryb. Jsou upřednostňovány druhy přispívající k  zachování dobré čistoty a průhlednosti vodního sloupce v průběhu celé vegetační sezóny. V Písečném rybníku se vyskytují i významná společenstva živočichů, zejména měkkýšů, bez nichž by život v rybníku nebyl úplný, stejně jako bez bohatého výskytu vodního a vlhkomilného hmyzu. Nelze opomenout ani početné populace obojživelníků, pro něž je Písečný rybník místem rozmnožování a stejně jako jeho okolí je jejich přirozeným prostředím.

v evropském měřítku prvořadý význam. V Písečném rybníku byla zjištěna tak početná populace tohoto druhu, že se zařadila k nejvýznamnějším v České republice, zvláště v souvislosti s tím, že se v našich podmínkách jedná patrně o jedinou, či spíše poslední lokalitu jeho výskytu tvořenou rybníkem. Pro další zlepšování podmínek k rozvoji tohoto druhu bylo v mělkých podmáčených rákosinových porostech vytvořeno několik průsakových tůní. Rozmanité území je vhodným prostředím pro výskyt více než sto dvaceti druhů ptáků, kteří zde nebo v blízkém okolí pravidelně hnízdí a řada z nich k rybníku zalétá lovit. Druhová pestrost ptačí fauny ještě vzrůstá v době tahu stěhovavých ptáků. Péče o území je prováděna podle schváleného plánu péče. Pravidelně jsou koseny podmáčené louky, trvale je sledován stav populací vodních živočichů, rostlin i rybí obsádky. Protože se jedná o takzvaný „nebeský rybník“ závislý na srážkách a jen s malým doplňováním vody z napájecího toku Svodnice, je nutné postupovat uváženě nejen v samotném rybníku, ale i v jeho okolí, protože i zdánlivě bezvýznamný zásah může mít nedozírné následky pro křehkou rovnováhu v lokalitě. Je proto nutné vodní zdrž ochránit především před splachy z okolí, a to jak před úplným zanesením, tak před nepříznivým vlivem užívaných prostředků hnojení či chemické ochrany rostlin v okolí přírodní rezervace. Velkým a citlivým zásahem tak jednoznačně bude plánované odbahnění obou částí rybníka. Pro návštěvníky jsou instalovány informační tabule s informacemi o území a s piktogramy informujícími o zákazech, jejichž nedodržování by mohlo přírodní rezervaci narušit nebo poškodit. Ukáznění návštěvníci jsou však v lokalitě vítáni. Závěrem děkujeme všem spolupracovníkům i veřejnosti, kteří se podílejí na rozvoji a zachování tohoto ojedinělého a vzácného území dalším generacím. Ing. Margita Paličková Oddělení ochrany přírody a krajiny Odbor životního prostředí KrÚ JMK

Plochu rybníka obklopují rozsáhlé porosty rákosin. Na rákosiny navazují slatinné louky s výskytem ostřice Davallovy a ostřice lemované. Na loukách můžeme pozorovat i prstnatec májový, troskut prstnatý, koromáč olešníkový, česnek hranatý, hvozdík pyšný pravý a mnoho dalších vzácných a chráněných druhů. Vyskytuje se zde několik drobných druhů pampelišky bahenní. Na nejsušších místech luk roste ledenec přímořský a kozinec dánský. Okolí rybníka je lemováno lesními, převážně listnatými porosty s druhovým zastoupením dubu letního, jasanu ztepilého, lípy malolisté, topolů, olší, osik, bříz, lip a akátů. V severní části se vyskytují i borovice, smrky a modříny.

Více než sto dvacet druhů ptáků Důvodem zařazení území do soustavy Natura 2000 je především výskyt vodního měkkýše svinutce tenkého, jehož ochrana má

I zdánlivě bezvýznamný zásah může mít nedozírné následky pro křehkou rovnováhu v lokalitě Písečného rybníku. Foto MVDr. Zdeněk Kučera

Chráněná území Jihomoravského kraje

Nejnápadnějším obyvatelem lokality je však bezesporu bobr evropský, jehož stavby můžeme již několik let pozorovat na přítoku rybníka.