EKOLISTY. Obsah. Jihomoravské. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO)

Jihomoravské

EKOLISTY foto: Kuba Gottvald Vydává Jihomoravský kraj, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno IČO 708 883 37

Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) „Hlavním cílem environmentální výchovy je naučit myslet. Upustit od memorování a vést studenty k chápání vzájemných souvislostí mezi člověkem a jeho prostředím. Systémové chápání analýzy a syntézy poznatků umožní jejich tvořivou aplikaci při studiu,a řešení rozporů mezi činností člověka a zabezpečením jejího trvale udržitelného rozvoje.“ Prof. RNDr. Milan Ružička, DrSc. Katedra ekologie a environmentalistiky Fakulty prírodných vied Univerzity Konstantina Filozofa v Nitre, 1996

Redakce, technické zajištění a administrace Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání Lipová 20, 602 00 Brno, tel.: 543 330 838–9 e-mail: [email protected]

Redakční rada Mgr. Arnošt Drbušek (OŠ KrÚ) • Ing. Andrea Dvořáková (OŽP KrÚ) • Ing. Václav Horák (JMK) • Ing. Bc. Anna Hubáčková (OŽP KrÚ) – předsedkyně redakční rady • Mgr. Hana Korvasová (Lipka) – vedoucí redaktorka • Ing. Aleš Máchal (Lipka)

Jazyková úprava Jitka Kačerová a Kateřina Havránková

Grafický návrh Ing. arch. Helena Hermanová • [email protected]

Sazba a předtisková příprava EkoCentrum Brno (ecb.cz)

Tisk Vytištěno na recyklovaném papíře • Časopis je neprodejný; je bezplatně distribuován obecním úřadům a školám Jihomoravského kraje • Vychází 2× ročně

Fotografie na přední straně obálky Národní park Podyjí, Tomáš Rothröckl

Datum vydání: 31. 3. 2007 Datum uzávěrky příštího čísla: 31. 8. 2007 Příspěvky, dotazy a náměty zasílejte na adresu redakce. Registrace MK ČR E 15264

Obsah ZDRAVÍ NÁS • •

Ředitel �������� Krajského ������������������� úřadu JMK Náměstek ��������������������� hejtmana JMK

AKTUÁLNÍ TÉMA •

Stav životního prostředí? V zásadě stabilní, kvalita ovzduší se však zhoršuje. • Kontaminace chlorovanými uhlovodíky v území Bzenec

POLITIK VERSUS ÚŘEDNIK •

2×3 otázky – pro Jihomoravské ekolisty 1/2007

PŘEDSTAVUJE SE • ������� VĚTRNÝ �������������������������� PARK... Vítr nezná hranice • ŠKOLA... ��������� Ekologická ��������������������� výchova v Základní ��������������� škole Letovice �������� • NNO... Hnutí DUHA

Obsah • Tiráž

PROJEKT „SÍŤ EVVO V JIHOMORAVSKÉM KRAJI“ • Naučná stezka HANÝSEK • Ekoškola v Jihomoravském kraji • S čím nám pomohla Evropa

1 2

16

INSPIRACE

18

OKÉNKO PRO OBCE

19

OKÉNKO PRO ŠKOLY

23

PŘEDSTAVUJE SE NÁRODNÍ PARK

26

JIHOMORAVSKÝ KRAJ INFORMUJE

7 8 12

• ����������� Voda v domě

•

Představuje se městys Pozořice

• Nabídka vzdělávacích akcí pro pedagogy v roce 2007 • Vyprávění starého stromu – projekt pro mateřské školy • Biopotraviny do škol • Den Země na hradě Veveří • Putování za památnými stromy

•

15 let Národního parku Podyjí (nejenom ohlédnutí zpět)

•

Přírodní památka Trkmanec – Rybníčky – nově vyhlašované chráněné území • Ekologické veletrhy 2007 – zdroj užitečných informací pro starosty • Dobrý začátek soutěže ENERSOL 2007 • Jak plní Jihomoravský kraj vlastní koncepci EVVO

CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE •

Přírodní rezervace Kamenný vrch

dovolte mi, abych vás stručně seznámil s možnostmi komunikace úřadu s veřejností a ostatními subjekty. Kvalifikované poskytování informací a služeb patří k hlavním pilířům práce Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Krajský úřad je pro občany i organizace otevřen pět dnů v týdnu, nikoliv pouze ve stanovené úřední dny. Od poloviny roku 2006 je u hlavního vchodu do budovy Krajského úřadu Jihomoravského kraje instalována „Schránka důvěry“. Schránka je určena pro dotazy, podněty, náměty na zlepšení a připomínky zaměstnanců krajského úřadu i občanů a dalších zainteresovaných stran. Schránka důvěry je vybírána jedenkrát měsíčně, přičemž všechny písemné nálezy se projednají na nejbližší poradě vedení. Na dotazy, podněty a připomínky s pisatelovou adresou je písemně odpovězeno v souladu s platnou legislativou a vnitřními předpisy. Otevřenost úřadu vůči občanům se také projevuje při organizaci veřejných projednávání záměrů posuzovaných podle zákona č. 100/2001 Sb., Milí čtenáři, dovolte mi, abych využil stránek Jihomoravských ekolistů trochu netypicky a upozornil na problém, který může i vám způsobit potíže, a to je zánik platnosti povolení k odběru povrchových a podzemních vod a vypouštění odpadních vod k datu 1. 1. 2008. Úvodem je třeba uvést, že zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), upravuje veškerá práva k povrchovým a podzemním vodám, mezi která patří i nezbytná povolení k odběrům podzemních nebo povrchových vod a povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních. Podle ustanovení článku II bodu 2 zákona č. 20/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon), zaniká platnost povolení k odběru povrchových a podzemních vod, s výjimkou povolení k odběrům podzemních vod ze zdrojů určených pro individuální zásobování domácností pitnou vodou, a platnost povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, která nabyla právní moci do 31. 12. 2001, nejpozději dnem 1. 1. 2008, pokud nezanikne uplynutím doby, na kterou byla udělena, je-li tato doba kratší. Ustanovení § 9 odst. 4 vodního zákona, kterým je dána možnost prodloužit tato povolení, tímto není dotčeno. Zjednodušeně řečeno, všechna povolení k odběrům podzemních a povrchových vod, pokud se netýkala potřeby jednotlivé konkrétní domácnosti, vydaná před 1. 1. 2002, pozbývají k datu 1. 1. 2008 svou platnost. K tomuto datu zanikají také všechna povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do vod podzemních (bez ohledu na to, pro koho byla vydána). Tato omezení se nevztahují na odběry vody z veřejných vodovodů nebo vypouštění odpadních vod do veřejných kanalizací, kde potřebná povolení zajišťuje jejich vlastník.

EKOLISTY

o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Veřejná projednání posuzovaných záměrů se konají v podvečerních hodinách v dotčených obcích za účasti investora, zástupců samosprávy, dotčených správních orgánů a zpracovatelů jednotlivých odborných studií. Veřejnost se tak může se svými dotazy obrátit na kteréhokoliv z přítomných odborníků či zástupců správního orgánu.

1/2007

Vážení čtenáři,

Jihomoravské

V neposlední řadě krajský úřad klade velký důraz na komunikaci s obecními a městskými úřady, mikroregiony, školami a školskými zařízeními pořádáním porad, seminářů, školení a konferencí. Koncepčně spolupracujeme rovněž s nevládními neziskovými organizacemi (NNO). Díky této spolupráci se Jihomoravskému kraji podařilo dokončit další koncepční materiál – Koncepci environmetálního vzdělávání, výchovy a osvěty, včetně jejího Akčního plánu. Velmi přínosná byla rovněž společná diskuse se zástupci NNO věnovaná environmetálnímu vzdělávání, výchově a osvětě, ale i dalším mezisektorovým aktivitám. Diskuse na této úrovni se vloni na půdě krajského úřadu uskutečnila poprvé, ale jistě ne naposledy. Na závěr vás všechny srdečně zvu ke společným oslavám Dne Země, které se uskuteční ve dnech 21.–22. dubna 2007 na hradě Veveří. Ing. Bc. Jiří Crha ředitel Krajského úřadu JMK Ustanovení § 9 odst. 4 vodního zákona umožňuje prodloužení platnosti povolení, pokud se nezměnily podmínky, za nichž bylo toto povolení vydáno, a lze konstatovat, že toto řízení je ve srovnání s klasickým povolením k nakládání s vodami jednodušší. Přestože však jde o zjednodušený postup pro možné prodloužení shora uvedených povolení, není na něj právní nárok!!! Žádost o prodloužení povolení podle § 9 odst. 4 vodního zákona je však nezbytné podat nejpozději 6 měsíců před ukončením platnosti takového povolení. Po této lhůtě již nejde o režim ustanovení § 9 odst.4 (tedy o zjednodušený postup), ale o klasické povolení k nakládání s vodami (povolení k odběru povrchové nebo podzemní vody nebo vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních), se všemi jeho komplikacemi. Ani na vydání nového povolení není právní nárok. Z výše uvedeného vyplývá, že všechna tato povolení zaniknou k datu 1. 1. 2008 ze zákona, pokud jejich držitel včas, tj. nejpozději do 1. 7. 2007 (včetně), nepodá žádost o jejich prodloužení a v následném řízení nebude jeho povolení prodlouženo. Příslušným vodoprávním úřadem ke změně povolení k nakládání s vodami je ten vodoprávní úřad, který by byl oprávněn takové povolení vydat. Lze pak doporučit, aby držitelé shora uvedených typů povolení k nakládání s vodami prověřili svá povolení a v případě potřeby včas požádali vodoprávní úřad o jejich prodloužení. K uvedené problematice byla zřízena www stránka ministerstva zemědělství (www.zanikpovoleni.cz), na níž jsou uvedeny všechny potřebné informace k dané problematice, a bezplatná telefonní linka (800 101 197), kde je možné tyto informace taktéž získat. Odkazy na tyto webové stránky je možné najít taktéž na www stránkách Jihomoravského kraje. Konkrétní informace jsou připraveny podat i příslušné vodoprávní úřady, kterými jsou v převážné většině úřady obcí s rozšířenou působnosti (odbory životního prostředí, vyjma MěÚ Boskovice, kde je jím odbor technické ochrany životního prostředí, a Magistrátu města Brna, kde je jím odbor vodního a lesního hospodářství), nebo také krajský úřad. Příslušný vodoprávní úřad, kam váš případ patří, zjistíte jednoduchým způsobem na shora uvedené adrese www.zanikpovoleni.cz na internetu. Ing. Václav Horák náměstek hejtmana JMK

Zdraví nás …

Zdraví nás …

1

Aktuální téma Stav životního prostředí? V zásadě stabilní, kvalita ovzduší se však zhoršuje. Po prudkém zlepšení stavu životního prostředí mezi lety 1990–2000 nastalo období stabilizace dosažené úrovně. Nyní stojíme na počátku období, ve kterém se zvyšuje riziko povodní a dalších nežádoucích klimatických jevů v důsledku globálního oteplování Země (viz minulé číslo Ekolistů) a které může být zlomové i pro kvalitu ovzduší. Ministerstvo životního prostředí ČR předkládá každým rokem nejpozději k 30. září Zprávu o životním prostředí ČR za předchozí rok, která je schvalována Vládou ČR a projednávána Parlamentem. Jedná se o obsáhlý dokument navazující na Zprávu z předešlého roku. Obsahuje zejména informace o kvalitě životního prostředí a o zátěžích, které na životní prostředí působí. Text lze nalézt na webových stránkách Ministerstva životního prostředí ČR (http://www.env.cz) v rubrice Životní prostředí. Tuto zprávu doplňuje publikace Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky, která je zpracovávána ve spolupráci MŽP a jednotlivých krajských úřadů. Tato publikace obsahuje základní informace o jednotlivých složkách životního prostředí v kraji a seznamuje čtenáře s vybranými ukazateli, které jsou pro danou složku relevantní (např. ovzduší – emise a imise vybraných látek, voda – množství srážek, odpady – množství produkovaných odpadů). Publikace je každoročně k dispozici zdarma počátkem roku v tištěné formě na jednotlivých krajských úřadech, poté jen v elektronické podobě na internetu ve stejné rubrice jako výše zmíněná Zpráva. Zpráva o životním prostředí ČR v roce 2005 konstatuje, že „stav životního prostředí České republiky se v první polovině první dekády XXI. století v zásadě stabilizoval (po prudkém zlepšení v období 1990 až 2000) s tím, že se projevují kladné i záporné meziroční odchylky. Některé ukazatele, zejména v oblasti kvality ovzduší, však mohou indikovat počátek nových negativních trendů. K nejvýznamnějším známkám zlepšení stavu životního prostředí České republiky patří: • výrazné snížení a následná stabilizace emisí oxidu siřičitého v ovzduší, • (prakticky) plošné dodržování imisních limitů pro oxid siřičitý, oxid dusičitý, oxid uhelnatý, benzen a olovo, • poměrně vysoký a dále rostoucí podíl obyvatel připojených k veřejným vodovodům a k veřejným kanalizacím s následným čištěním odpadních vod, • zlepšení jakosti vody ve významných vodních tocích (eliminace IV. a V. třídy jakosti), • vysoká míra třídění, recyklace a materiálového využití odpadů, • zrychlení rekultivace vytěžených prostor a snížení ploch dotčených těžbou, • významné snížení energetické náročnosti hospodářství a jisté známky snížení materiálové náročnosti hospodářství ČR. Nadále přetrvává nebo se zhoršila situace ve stavu životního prostředí v těchto oblastech: • nadlimitní znečištění ovzduší suspendovanými prachovými částicemi (PM10) a polycyklickými aromatickými uhlovodíky se projevilo až na cca 1/3 území České republiky včetně většiny velkých měst,

Aktuální téma

• plošné nadlimitní znečištění území České republiky přízemním (troposférickým) ozónem,

2

• vysoké měrné emise (na obyvatele) hlavního skleníkového plynu – oxidu uhličitého, • vysoká hluková zátěž obyvatel,

• vysoké specifické znečištění některých méně významných vodních toků, • eutrofizace vodních nádrží vlivem plošného znečištění, • chybějící kanalizace a čistírny odpadních vod u obcí velikostní kategorie 2 až 5 tisíc obyvatel, • stále vysoké zornění zemědělské půdy, • nízká retenční schopnost krajiny, • významné ohrožení půdy vodní a větrnou erozí, • dlouhodobě nevyhovující zdravotní stav i druhová, věková a prostorová skladba lesů, • vysoký počet ohrožených druhů živočichů a rostlin vlivem jak antropogenních aktivit tak i nepůvodních invazních druhů, • vysoký podíl komunálních odpadů ukládaných na skládky, • obtížně řešitelné problémy s ilegálním nakládáním s odpady (dovozy odpadů ze zahraničí). Největší riziko zhoršení stavu životního prostředí hrozí v následujících oblastech: • přetrvávající/zvyšující se znečištění ovzduší suspendovanými prachovými částicemi, polycyklickými aromatickými uhlovodíky a ozónem, • zvyšování emisí tuhých znečišťujících látek z otěrů pneumatik, brzd a povrchů komunikací související s růstem dopravních výkonů domácí i tranzitní silniční dopravy, • zvyšování emisí tuhých znečišťujících látek a polycyklických aromatických uhlovodíků do přízemní vrstvy ovzduší, způsobené návratem malých zdrojů znečišťování (domácností) k tuhým palivům, • zvyšování rizika povodní a dalších nežádoucích klimatických jevů, • ohrožení krajiny a biodiverzity necitlivými zábory půdy, • riziko zhoršení životního prostředí v případě prolomení limitů těžby hnědého uhlí, které zvažuje Státní energetická koncepce z roku 2004, • permanentní riziko ekologických havárií (silniční doprava, staré zátěže, průmyslové aktivity).1) Z výše uvedeného vyplývá, že z celostátního hlediska je nejvíce ohrožená zhoršením kvalita ovzduší. Zvyšují se emise škodlivin spjatých se silniční dopravou, která má stále stoupající trend. Dále se zvyšují emise škodlivin vznikajících při spalování tuhých paliv a odpadků v domácích topeništích.

Jak na tom bylo ovzduší v kraji v roce 2005? V publikaci „Stav životního prostředí v jednotlivých krajích ČR v roce 2005 – Jihomoravský kraj“ nalezneme kapitolu Ovzduší, rozdělenou na dvě části – Emise a Imise. V části Emise se dozvíme: „Jihomoravský kraj nepatří v rámci České republiky mezi kraje významně zatížené emisemi hlavních znečišťujících látek. Oproti roku 2004 došlo v roce 2005 k poklesům celkových emisí NOX (16 %), CO (6 %), VOC (7 %) a NH3 (15 %) a k mírnému nárůstu celkových emisí u tuhých znečišťujících látek (o 3 % v důsledku růstu emisí z malých zdrojů) a u SO2 (o 3 % 1) MŽP ČR (2006): Zpráva o životním prostředí v roce 2005

EKOLISTY

Aktuální téma

Na území Jihomoravského kraje je evidováno celkem 128 zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší a 288 velkých zdrojů znečišťování ovzduší. Emisní stropy pro základní škodliviny stanovené v Národním programu České republiky byly v roce 2005 překročeny u SO2 a nepatrně také u VOC. Mezi největší znečišťovatele v Jihomoravském kraji patří (podle kritéria výše vyměřených poplatků za znečišťující látky) následující společnosti: 1. ČEZ a. s., elektrárna Hodonín, 2. VETROPACK MORAVIA GLASS a. s. – provoz Kyjov 3. Českomoravský cement a. s. – cementárna Mokrá 4. Moravskoslezské cukrovary, a. s. – provozovna Hrušovany 5. GUMOTEX, akciová společnost – provozovna Břeclav 6. Teplárny Brno, a. s. – provozovna Brno-sever 7. CARMEUSE CZECH REPUBLIC s. r. o. – provoz Mokrá V roce 2005 nebyla na území kraje zaznamenána žádná havárie ve vztahu k ochraně ovzduší, nebyla přijata žádná regulační opatření v této oblasti.2) V následující části Imise je uvedeno: „Měření a posuzování kvality ovzduší se provádí podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, a podle nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. V Jihomoravském kraji zůstává stálým problémem překračování limitních hodnot (LV) u suspendovaných částic velikostní frakce PM10. K mírnému překračování imisních limitů došlo v roce 2005 také u přízemního ozónu (O3), oxidu dusičitého (NO2) a benzo(a)pyrenu. V roce 2005 bylo prováděno měření kvality ovzduší v Jihomoravském kraji na 21 stanicích imisní kontroly.

Ve srovnání s rokem 2004 byl zaznamenán zvýšený počet monitorovacích stanic, které zjistily překročení imisních limitů u suspendovaných částic frakce PM10. Nově bylo zaznamenáno mírné překročení imisních limitů u oxidu dusičitého a benzo(a)pyrenu. U přízemního ozónu jsou imisní limity mírně překračovány na čtyřech monitorovacích stanicích, v meziročním srovnání však u přízemního ozónu nedošlo ke zhoršení imisní situace.

1/2007

v důsledků růstu emisí z velkých a malých zdrojů). Současně se výrazně projevuje sekundární prašnost způsobená uvolňováním prachových částic ze zemědělských ploch. Mobilní zdroje jsou nejvýznamnějším producentem emisí CO (81 %), NOX (73 %) a tuhých znečišťujících látek (56 %). Nevýznamnějším producentem SO2 jsou velké zdroje (65 %), u VOC jsou to malé zdroje (59 %) a u NH3 rovněž malé zdroje (57 %).

Jihomoravské

V roce 2005 nebyla na území kraje zaznamenána smogová situace ani žádná havárie ve vztahu k ochraně ovzduší a nebyla přijata žádná regulační opatření v této oblasti.2)

Vysvětlení pojmů Abychom porozuměli předešlému textu, je nutné osvětlit několik pojmů a zkratek: emise vs. imise – emise jsou škodliviny vypouštěné do ovzduší a měří se na výstupu do ovzduší (komín, výfuk) před tím, než do něj vstoupí. Naproti tomu imise jsou škodliviny již vypuštěné do ovzduší, kde se rozptylují, podléhají změnám, případně klesají na zemský povrch, a měříme je tedy přímo v ovzduší. limitní hodnota (LV) – hodnota nejvýše přípustné úrovně znečištění ovzduší vyjádřená v jednotkách hmotnosti na jednotku objemu při normální teplotě a tlaku, dána zákonem mez tolerance (MT) – procento imisního limitu nebo část jeho absolutní hodnoty, o které může být imisní limit překročen, dána zákonem NOX (oxidy dusíku) – vznikají při spalovacích procesech (doprava, energetika) reakcí dusíku a kyslíku obsažených ve vzduchu (složení vzduchu: 78 % dusíku, 21 % kyslíku, 1 % vzácných plynů), dráždí dýchací cesty, způsobují „kyselé deště“, podílí se na vzniku tzv. fotochemického smogu, v jehož důsledku vzrůstá koncentrace přízemního ozónu. Mapu průměrných koncentrací oxidů dusíku v roce 2005 naleznete na vnitřní dvoustraně Ekolistů. CO (oxid uhelnatý) – vzniká při nedokonalém spalování, především v dopravě (tvoří až 5 % objemu výfukových plynů), a při spalování v domácích topeništích, váže se na hemoglobin a znesnadňuje přenos kyslíku v těle, podílí se na vzniku fotochemického smogu.

Překročení limitní hodnoty u 24hodinového aritmetického průměru suspendovaných částic PM10 bylo zjištěno na stanici Brno-ulice Dobrovského, Brno-Tuřany, Brno-střed, Brno-ulice Kroftova, Vyškov, Mikulov-Sedlec, Kuchařovice a Znojmo. Limitní hodnoty pro O3 (maximální denní 8hodinový klouzavý průměr) byly stejně jako v minulých letech mírně překročeny na stanicích Mikulov-Sedlec, Brno-Tuřany, Hodonín a Kuchařovice. Výrazněji byl překročen rovněž imisní limit pro hodinové koncentrace přízemního ozónu na stanicích Mikulov-Sedlec a Brno-Tuřany, které toto měření provádějí.

U SO2 nedošlo k překročení LV na žádné měřicí stanici. Naměřené hodnoty se pohybovaly hluboko pod limitními hodnotami. Nejvyšší hodnoty byly zjištěny u hodinového imisního limitu SO2 na stanici Brno-Tuřany (11 % LV) a Hodonín (15 % LV). Imisní limity u ostatních sledovaných látek nebyly v roce 2005 překročeny. 2) MŽP ČR (2006): Stav životního prostředí v jednotlivých krajích ČR v roce 2005 – Jihomoravský kraj

Obr.1: Území, na kterém došlo v roce 2003 k překročení imisního limitu (LV) nebo imisního limitu navýšeného o mez tolerance (LV + MT) pro alespoň jednu ze sledovaných znečišťujících látek, bez zahrnutí ozónu. Zdroj: ČHMÚ

Aktuální téma

U NOX došlo k mírnému překročení ročního imisního limitu na stanicích Brno-Kroftova a Brno-střed. Překročení limitní hodnoty bylo zjištěno také u ročního průměru koncentrací benzo(a)pyrenu, a to na stanici Brno-Húskova a Brno-Kroftova.

3

Aktuální téma VOC (těkavá organická látka) – jakákoli organická sloučenina nebo směs organických sloučenin, s výjimkou methanu, jejíž počáteční bod varu je menší nebo roven 250 OC při normálním atmosférickém tlaku. Jsou používány v řadě výrobků nebo vznikají při jejich výrobě (např. barvy, rozpouštědla, paliva, čisticí a kosmetické přípravky), je to významná složka výfukových plynů. Vyznačují se především mutagenními, teratogenními a karcinogenními účinky. Podílejí se na vzniku fotochemického smogu. NH3 (amoniak) – vzniká především rozkladem lidských a zvířecích biologických odpadů. Toxický pro vodní organismy, spolupůsobí při eutrofizaci vod a vzniku fotochemického smogu. SO2 (oxid siřičitý) – vzniká především spalováním fosilních paliv s obsahem síry (zejména hnědého uhlí), dráždí dýchací cesty, způsobuje „kyselé deště“. O3 (ozón) – ve stratosféře (15–35 km nad zemí) chrání před prostupem UV záření do atmosféry. U povrchu země (tzv. přízemní (troposférický) ozón) vzniká po vzniku fotochemického smogu za účinku slunečního záření soustavou reakcí zejména mezi oxidy dusíku, VOC a dalšími složkami atmosféry. benzo(a)pyren – vzniká nedokonalým spalováním fosilních paliv především v domácích topeništích a ve vozidlech spalujících naftu. Je karcinogenní. Je hlavním představitelem polycyklických aromatických uhlovodíků. PM10 – částice o velikosti 10 mm. Vzniká při spalování, zvířením půdy. Proniká do dýchacích cest, váže se na ni řada látek pro organismus toxických (těžké kovy, organické sloučeniny). Přípustnou úroveň znečištění ovzduší určují hodnoty imisních limitů, meze tolerance a četnost překročení a hodnoty cílových imisních limitů pro jednotlivé znečišťující látky. V případě troposférického ozónu je přípustná úroveň znečištění ovzduší určena cílovými imisními limity a dlouhodobými imisními cíli. Imisní limit nesmí být překročen více než o mez tolerance a nad stanovenou četnost překročení. Nadlimitní znečištění ovzduší se v Jihomoravském kraji projevilo v roce 2005 na cca 2/3 území, přičemž v předcházejících letech se jednalo spíše o území některých větších měst. Výsledky měření v roce 2006 naznačují, že se

situace spíše dále zhoršuje (konečná data za rok 2006 budou k dispozici až v září). Území v kraji, na kterých došlo v letech 2003–2005 k překročení imisního limitu (LV) nebo imisního limitu navýšeného o mez tolerance (LV + MT) pro alespoň jednu ze sledovaných znečišťujících látek, bez zahrnutí ozónu, je zvýrazněno na obrázcích 1–3. Na vnitřní dvoustraně Ekolistů na mapě 1 dále naleznete tutéž situaci v roce 2005 pro celou republiku. Na překračování imisních limitů se podílí především nadměrné znečištění prachovými částicemi, polycyklickými aromatickými uhlovodíky a přízemním ozónem. Kde tyto látky vznikají a jak moc jsou nebezpečné?

Prachové částice PM10 V ovzduší je všudypřítomnou složkou atmosférický aerosol, který je definován jako soubor tuhých, kapalných nebo směsných částic o určité velikosti. Z hlediska zdravotního působení atmosférického aerosolu na člověka byly definovány velikostní skupiny aerosolu označované jako PMX (z anglického Particulate Matter), které obsahují částice o velikosti menší než x μm. Běžně se rozlišují PM10, PM2,5 a PM1,0. Tyto částice setrvávají v ovzduší až několik týdnů a šíří se do velkých vzdáleností. Mezi nejvýznamnější antropogenní zdroje atmosférického aerosolu patří: • vysokoteplotní procesy, především spalovací, • cementárny, vápenky, lomy, těžba, • odnos částic větrem ze stavebních ploch, ploch zbavených vegetace, nezpevněných cest. Pozornost je třeba soustředit zejména na procesy spalování (např. kotelny, teplárny, elektrárny, hutě, spalovny odpadů, automobily, letadla, domácí topeniště). Částice prachu vznikající spalováním mají totiž relativně velký povrch a obvykle obsahují řadu těžkých kovů anebo nebezpečných organických sloučenin (např. aromatických uhlovodíků). Jako zvláště nebezpečné byly vyhodnoceny prachové částice unikající z dieselových motorů. Situace je o to vážnější, že stále dochází ke zvyšování objemu automobilové dopravy, a to jak individuální, tak i nákladní. Dieselové spalovací motory, kterými jsou vybaveny nákladní automobily i významná část automobilů osobních, přitom nejsou vybaveny tzv. trojcestným katalyzátorem pro snížení množství škodlivin ve výfukových plynech. Druhým významným zdrojem jsou domácí topeniště, která používají jako palivo méně kvalitní tuhá paliva nebo dokonce odpad. Účinek prachových částic na organismus je závislý na složení, tvaru a velikosti částic, které ho tvoří. Čím menší je částice, tím je nebezpečnější. Vdechováním pronikají do dolních cest dýchacích (PM10), kde ztěžují samočistící schopnost plic, nebo dokonce až do plicních sklípků (PM2,5). Tato kategorie je příčinou největšího poškozování lidského zdraví. Částice se usazují hluboko v plicích, blokují reprodukci buněk a působí respirační nemoci. V ovzduší se jemné částice zdržují dny až týdny a vytvářejí více či méně stabilní aerosol, který může být transportován na velké vzdálenosti. Tím dochází k jejich rozptýlení na velkém území a stírání rozdílů mezi jednotlivými oblastmi. Zdravotní vlivy krátkodobé expozice:

Aktuální téma

• zvýšení počtu zánětlivých onemocnění plic,

4

Obr. 2: Území, na kterém došlo v roce 2004 k překročení imisního limitu (LV) nebo imisního limitu navýšeného o mez tolerance (LV + MT) pro alespoň jednu ze sledovaných znečišťujících látek, bez zahrnutí ozónu. Zdroj: ČHMÚ

• nepříznivé účinky na kardiovaskulární systém, • zvýšení spotřeby léčiv, • zvýšení počtu hospitalizací, • zvýšení úmrtnosti.

Pro zdraví lidí mají nesrovnatelně větší význam dlouhodobé účinky působení polétavého prachu. Zdravotní vlivy dlouhodobé expozice: • snížení plicních funkcí u dětí i dospělých, • růst onemocnění dolních cest dýchacích, • zvýšení počtu chronických obstrukčních onemocnění plic, • snížení předpokládané délky dožití. Mapu průměrných ročních koncentrací PM10 v roce 2005 naleznete na vnitřní dvoustraně Ekolistů. Imisní limit činí 40 μg×m-3 za kalendářní rok (v roce 2005 překročen v kraji na stanici Brno-střed – 47,9 μg×m-3), přičemž maximálně 35× za rok smí být překročena 24hodinová koncentrace 50 μg×m-3 (v roce 2005 překročena v kraji na stanici Brno‑střed – 122 dní, Znojmo – 88 dní, Brno-Tuřany – 59 dní, Brno‑Dobrovského – 53 dní, Brno-Kroftova – 46 dní, Mikulov-Sedlec 44 dní a Vyškov – 37 dní). Výše uvedený výčet představuje zároveň všechny stanice, u kterých se tato škodlivina v kraji měří, s výjimkou stanic v okrese Hodonín, které nebyly v provozu po celý rok 2005. Zde stanice v Lovčicích, která byla v provozu od 22. 4. do 11. 12., zaznamenala 31 dní s překročenou 24hodinovou koncentrací a stanice v Hodoníně 23 dní (nebyla v provozu cca 1 měsíc).

Polycyklické aromatické uhlovodíky Zdrojem emisí je nedokonalé spalování fosilních paliv a některé technologie jako výroba koksu a železa. Ze stacionárních zdrojů jsou to především domácí topeniště, mezi mobilní patří zejména vozidla se vznětovými motory spalujícími naftu. Hlavním představitelem je benzo(a)pyren, u kterého byly prokázány karcinogenní účinky. V roce 2005 byl sledován na 26 stanicích v ČR, přičemž na 22 z nich byl překročen cílový imisní limit 1 ng×m-3, který musí být splněn do 31. 12.  2012. V Jihomoravském kraji je měřen na 2 stanicích v Brně, přičemž na obou byl limit překročen. Je třeba si zároveň uvědomit, že k dosahování nadlimitní koncentrace benzo(a)pyrenu, může docházet i v obcích, kde se neměří, vlivem lokálních zdrojů (spalování v domácnostech). Mapu ročních průměrných koncentrací benzo(a)pyrenu naleznete na vnitřní dvoustraně Ekolistů.

EKOLISTY

Jihomoravské rtuti a polycyklických aromatických uhlovodíků Jihomoravského kraje a Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje. Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší byl aktualizován v roce 2006 a vydán Nařízením č. 228/2006 a obsahuje návrhy cílů, priorit a opatření v této oblasti.

1/2007

Aktuální téma

Text je k dispozici na http://www.kr-jihomoravsky.cz/vestniky/2006/ v06_15.pdf. Obecně lze říci, že z pohledu obcí či jednotlivců je třeba se soustředit na dvě oblasti: dopravu a energetické hospodaření budov. V dopravě je třeba věnovat zvýšené úsilí budování systémů a zvyšování kvality veřejné dopravy společně s rozvojem oblastí, při nichž nedochází ke spotřebě fosilních paliv (pěší chůze, jízda na kole). Zároveň s tím se snažit vymístit zvyšující se objemy dopravy mimo hustě obydlené oblasti a úpravami snižovat především nadměrnou prašnost (oprava vozovek, kropení a čištění komunikací, výsadba zeleně). V oblasti energetického hospodaření budov se skrývá veliký potenciál pro zlepšení situace. Každoročně dochází ke zvyšování ceny energií, které vede mnohé domácnosti k přechodu od vytápění elektrickou energií nebo plynem zpět k tuhým palivům, případně ke spalování odpadů. Právě tento přechod se odrazil v roce 2005 v překračování imisních hodnot PM10, které stoupají se začátkem topného období a trvají do jeho skončení. V roce 2006 bylo možné sledovat stejnou situaci. Přitom cesta z bludného kruhu vede spíše přes snížení energetické náročnosti těchto budov kvalitním zateplením, případně k přechodu na tzv. alternativní způsoby vytápění či ohřevu teplé užitkové vody (např. solární kolektory, tepelná čerpadla, biomasa). Zájemci mohou získat bližší informace na mnoha místech. Danými tématy se zabývají publikace vydané v knižní podobě, věnuje se jim mnoho webových stránek na Internetu. Bezplatné poradenství nabízí i síť energetických konzultačních a informačních středisek České energetické agentury, jejichž seznam lze nalézt na http://www.ceacr.cz. K dispozici je i poradenství internetové na http://www.i-ekis.cz. Zde naleznete i odkazy na vybrané webové stránky zabývající se tímto tématem. Mgr. Dana Kalčíková Oddělení správní a ekonomické Odbor životního prostředí KrÚ JMK

Přízemní ozón Přízemní ozón vzniká při intenzivním slunečním záření soustavou fotochemických reakcí oxidů dusíku (největším původcem je doprava), těkavých organických látek (VOC) a dalších složek atmosféry u povrchu země (tzv. fotochemický smog). Jeho nadměrné množství může vážně ohrozit zdraví člověka. Dráždí především dýchací ústrojí, stahuje dýchací cesty a ztěžuje dýchání zejména u astmatiků, malých dětí a starších lidí. Dýchací cesty vlivem působení ozónu ztrácejí část své obranyschopnosti proti infekci, toxickým látkám a alergenům. Studie potvrzují, že existuje souvislost mezi zvýšenou koncentrací ozónu a vyšší úmrtností na kardiovaskulární choroby. Nadměrné koncentrace dále způsobují poškození vegetace. V roce 2005 byl ozón měřen na 72 místech, přičemž k překročení limitů došlo na 50 stanicích. Na tomto území však bydlí 85 % obyvatel ČR. Česká republika má navíc pro vznik přízemního ozónu vhodné meteorologické podmínky.

Jihomoravský kraj vydal Nařízení č. 384/2004, kterým se vydal Integrovaný krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu,

Obr. 3: Území, na kterém došlo v roce 2005 k překročení imisního limitu (LV) nebo imisního limitu navýšeného o mez tolerance (LV + MT) pro alespoň jednu ze sledovaných znečišťujících látek, bez zahrnutí ozónu. Zdroj: ČHMÚ

Aktuální téma

Co lze dělat pro zlepšení?

5

Aktuální téma Kontaminace chlorovanými uhlovodíky v území Bzenec K únikům chlorovaných uhlovodíků (perchlorethylenu a trichloretylenu) do horninového prostředí docházelo od 70. let až do počátku 90. let 20. století v souvislosti s výrobní činností v průmyslových areálech KOVO Bzenec a DESTA, kde se tyto látky používaly k odmašťování. Manipulace s těmito látkami samozřejmě neodpovídala dnešním požadavkům, a to z důvodu soudobých neznalostí jejich nebezpečnosti (toxicity), ale zejména z hlediska „divoké“ manipulace (mytí různých předmětů s následnou „likvidací“ vylitím, např. na šrotiště) mimo rámec technologických procesů, pro které byly tyto látky určeny. Primárně tak došlo ke kontaminaci zemin (nesaturované zóny) ve zmíněných průmyslových areálech a následně – v důsledku vertikálního šíření polutantů – i k rozsáhlé kontaminaci podzemních vod, přičemž tato se v časovém horizontu více než 20 let rozšířila do vzdálenosti více než 1 km od průmyslových areálů ve směru svého proudění. Vznikl tak rozsáhlý kontaminační mrak – viz obrázek 1 – šířící se rychlostí několika desítek cm/den k jímacím vrtům prameniště Bzenec-komplex. V této době (r. 1996) již hrozilo akutní ohrožení kvality podzemních vod v jímacím území, neboť čelo kontaminačního mraku bylo vzdáleno od nejbližších vrtů prameniště Bzenec I necelých cca 300 m. Pokud by nedošlo k okamžitému řešení vzniklé havarijní situace, byla by postupně znehodnocena podzemní voda v celém území prameniště, které slouží jako zdroj pitné vody pro více než 100 tis. obyvatel. Pro představu uvádíme, že 1 kg perchlorethylenu či trichlorethylenu je schopen znehodnotit až 100 tis. m3 podzemních vod, pokud tato má sloužit jako zdroj pitné vody.

hradila DESTA ze svých prostředků a sanaci začala komplexně řešit společnost SAKOL-ekotechnologie, spol. s r. o. Sanace nesaturované zóny v obou areálech byla úspěšně ukončena během necelých 2 let v roce 1997. K sanaci byla použita osvědčená technologie podtlakové extrakce horninového prostřední atmosférickým vzduchem, tzv. „venting“, přičemž bylo z horninového prostředí odstraněno cca 730 kg polutantů. Za zmínku zde stojí skutečnost, že nesaturovanou zónu v areálech závodů tvoří materiál s velmi nízkou absorpční schopností (váté písky), což způsobilo, že velké množství polutantů proniklo v ohniscích kontaminace velmi rychle do podzemních vod, čímž z časového hlediska značně ztížilo jejich sanaci. Sanační systém podzemní vody byl navržen jako soustava sanačních vrtů ležících v podélné ose kontaminačního mraku zakončená hydraulickou bariérou na jeho čele. Tento systém tak plní jednak funkci sanační, kdy je kontaminovaná podzemní voda čerpána a následně čištěna v celé ploše kontaminačního mraku, jednak funkci ochranné hydraulické bariéry jímacího území, kdy na čele kontaminačního mraku vyrovnává hydraulickou depresi způsobenou exploatací jímacího území Bzenec. K dekontaminaci podzemní vody je použito technologie extrakce nepolárních polutantů z vody atmosférickým vzduchem (stripování). Doposud bylo z podzemních vod odstraněno více než 2100 kg polutantů.

Kontaminační mrak v roce 2006, foto: archiv SAKOL, spol. s r. o. Kontaminační mrak v roce 1997, foto: archiv SAKOL, spol. s r. o.

Aktuální téma

Kontaminace podzemní vody byla zjištěna počátkem 90. let poté, co bylo Okresním úřadem Hodonín uloženo zřízení indikačního systému monitorujícího kvalitu podzemní vody opouštějící areál obchodně-servisního střediska DESTA Děčín v Bzenci-Kolonii. Po zjištění kontaminace v areálu DESTA bylo rozhodnuto o rozšíření průzkumu, při kterém bylo zjištěno několik ohnisek znečištění a kontaminace byla prokázána i v sousedním areálu KOVO Bzenec. Na základě těchto skutečností bylo rozhodnuto o společném postupu při řešení vzniklé situace.

6

Navržená nápravná opatření zahrnovala sanaci nesaturované zóny horninového prostředí za účelem odstranění dotace zamoření do podzemních vod, ale zejména vlastní sanaci podzemních vod za účelem zajištění ochrany jímacího území. V této době převzal financování sanace Fond národního majetku ČR (stará ekologická zátěž) a část nákladů

Pozn.: Alternativní invazní sanační metody podzemní (chemické oxidace polutantů, reaktivní bariéry apod.) byly ve vztahu k „citlivosti“ jímacího území Bzenec shledány jako rizikové. Při průběhu sanačního zásahu se negativně projevily dva aspekty: • komplikace s financováním sanačních prací, • povodeň v roce 1997, kvůli níž sice nedošlo k výraznému zhoršení situace s ohledem na ohrožení zdrojů pitné vody, ale měla vliv zejména na celkovou dobu sanace a ochranných opatření při využívání jednotlivých částí jímacího území (především na režim čerpání). Vzhledem k příznivému vývoji lze očekávat, že sanační práce budou ukončeny v plánovaném termínu 12/2009 a nadále bude probíhat postsanační monitoring. Ing. Jiří Střemcha, SAKOL, spol. s r. o.

EKOLISTY

Politik versus úředník

1/2007

Jihomoravské

2×3 otázky – pro Jihomoravské ekolisty 1/2007 Mojmír Vlašín (ekolog, krajský zastupitel) se ptá, odpovídá Anna Hubáčková: 1) Co považujete za svůj největší úspěch a největší neúspěch v oblasti ochrany přírody za dobu dosavadního působení ve funkci vedoucí Odboru životního prostředí KrÚ JMK? Největším úspěchem a štěstím zároveň je výběr lidí, s nimiž spolupracuji. Za velký úspěch v ochraně přírody považuji, že se nám hned po převedení kompetencí na kraj podařilo zajistit dostatečné prostředky na péči o zvláště chráněná území v Jihomoravském kraji a srovnat úroveň péče o ně. Bohužel se mně zatím nepodařilo dostatečně zapojit do naší činnosti veřejnost a nevládní organizace, a nejvíc mě mrzí, že nám nebylo umožněno podílet se na mapování území soustavy NATURA 2000. Jsem přesvědčena, že bychom předešli alespoň části problémů, které čekají náš odbor při jejich vyhlašování. 2) Co je potřeba učinit pro snížení rizika katastrofálních povodní v Jihomoravském kraji? Vodě je třeba dát prostor, proto je nutno využít retenčních schopností krajiny, tyto podpořit vhodnými revitalizačními zásahy a lépe a šetrněji se k přírodě chovat. Vzhledem k tomu, že jsme krajinu dost negativně „civilizačně obydleli“, nebudou jen tato opatření stačit a budeme je muset doplnit i některými technickými stavbami, jako např. poldry, hrázemi, mokřady, nádržemi. Vše se teď snažíme projednávat v rámci Studie protipovodňových opatření Jihomoravského kraje. Ta je zveřejněna na www.kr-jihomoravsky.cz a uvítáme jakékoli podněty a připomínky. 3) Zkuste si zavěštit! Kdy skončí sinicové problémy na Brněnské přehradě a co vy osobně pro to děláte? Věštit se neodvážím. Už proto ne, že sinice tu byly miliony let a doufám, že ještě i další miliony let budou. Je potřeba jen se v přírodě chovat tak, aby nedošlo k narušení určité rovnováhy a následně pak k přemnožení sinic, jak se tomu stalo u Brněnské přehrady. Já osobně

se tomuto problému věnuji tři roky, snažím se s týmem odborníků, městem Brnem a s krajem Pardubickým a Vysočinou najít příčiny tohoto přemnožení a navrhnout taková opatření, aby byly tyto příčiny odstraněny. To znamená omezit či úplně vyloučit používání fosfátových mycích a pracích prostředků, vytvořit podmínky pro výstavbu čistíren odpadních vod v celém povodí nad Brněnskou přehradou, vyřešit likvidaci odpadních vod a v nejbližším okolí přehrady, tzn. i u chat a rekreačních zařízení, a zvládnout efektivní likvidaci nánosů v přehradě. Každý i malý krůček má pozitivní dopad a já doufám, že již během pár let budou některé kroky i viditelné na zlepšené kvalitě vody. Řešení možná máme, nikoli však dostatek peněz na ně. Zatím.

Ing. Bc. Anna Hubáčková (*1957) Vystudovala FAST na VUT v Brně, obor vodní stavby, po studiu pracovala jako vodohospodář v podniku Vodovody a kanalizace Hodonín. Od roku 1989 působí ve veřejné správě, nejprve jako referent vodního hospodářství na ONV Hodonín, od roku 1993 jako vedoucí referátu životního prostředí Okresního úřadu v Hodoníně. Vzdělání si doplnila studiem veřejné správy na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Pracovala i na Správě CHKO Bílé Karpaty, od r. 2001 působí ve funkci vedoucí Odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Anna Hubáčková je vdaná, žije v Ratíškovicích, má ráda poezii, folklor, country, hraje volejbal a trénuje v něm starší žákyně. Má dva dospělé syny.

Anna Hubáčková (vedoucí Odboru životního prostředí Krajského úřadu JMK) se ptá, odpovídá Mojmír Vlašín:

Do politiky jsem se nikdy moc netlačil a dostal jsem se tam víceméně ne vlastní vinou. Ovšem neberu to jako ústrk osudu. Mnoho věcí se prostě na čistě odborné úrovni nevyřeší a politika, když ji vyženete dveřmi, vrátí se oknem. Příklad? Likvidace armádních zařízení v Národní přírodní rezervaci Děvín byla věc z ekologického hlediska asi úplně jasná, ale teprve, když se mi podařilo vylákat až na nejvyšší vrchol Pálavy tehdejšího ministra obrany Vetchého, tak se věci pohnuly – budovy byly strženy a vrtulníkem odstraněny. 2) Nemáte pocity marnosti, když se vám nedaří v zastupitelských orgánech prosadit vyhraněnější ochranářský názor? Řekl jsem kdysi (jen trochu v nadsázce), že moji voliči jsou žáby, netopýři a stromy. Tyto bytosti mají v politice obecně slabé zastoupení a tak není ani divu, že jen občas se mi podaří jejich názory prosadit. Zatím mi stačí, že zástupci trhu, peněz a vyspělé techniky se na zastupitelstvech města a kraje takové názory alespoň dozvědí. No, a v Brně už mají zelení dva zástupce dokonce v Radě města Brna, takže tady už se snad podaří více prosazovat i ochranářské názory. 3) Jak by, podle vašeho názoru, dopadlo srovnání třeba rakouské, německé nebo nizozemské populace s naší veřejností z pohledu ekologického vědomí? Z Německa vlastní zkušenosti nemám. Udržuji však řadu kontaktů s rakouskými ochránci přírody a zelenými, mnohokrát jsem také pobýval na stážích v Holandsku. Pokud mohu posoudit, tak Holanďané jsou k přírodě

neobyčejně senzitivní a jejich ekologické povědomí je na podstatně vyšší úrovni než u nás. Obávám se však, že to je tím, že si Nizozemci téměř zlikvidovali veškerou přírodu a toho, co zbylo, si považují. U nás žijí lidé v iluzi, že přírody je ještě dost a je možné z ní stále ukrajovat. Já doufám, že si jí začneme vážit, aniž abychom museli projít holandskými zkušenostmi. Trochu jiné je to v Rakousku, kde je ochrana přírody dána úctou k tradicím. Zákony a personální zajištění ochrany přírody jsou zde ve srovnání s námi zoufale špatné. Pokud by institucionální ochrana přírody byla u nás na úrovni Rakouska, asi by se zde příroda nedala vůbec účinně chránit. V Rakousku se to jaksi daří, ale nedělejme si velké iluze.

RNDr. Mojmír Vlašín (*1954) Vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě MU. Pracoval řadu let jako zoolog ve státní ochraně přírody, v Českém ústavu ochrany přírody naposledy ve funkci náměstka ředitele, kde řídil brněnskou pobočku tohoto ústavu. Získal praxi i jako odborný redaktor České televize, na Fakultě sociálních studií MU externě učí předmět ochrana biodiverzity. Mojmír Vlašín je také soudním znalcem v oboru ochrana přírody, specializace zoologie, a držitelem licence MŽP pro posuzovaní vlivů na životní prostředí (tzv. EIA). Nyní působí jako ekolog-zoolog a manažer projektů v Ekologickém institutu Veronica v Brně, současně je brněnským a jihomoravským zastupitelem zvoleným za Stranu zelených. Je ženatý, má dceru a syna.

Politik versus úředník

1) Už delší dobu jste veřejností vnímán nejen jako ekolog, ale i jako politik. Toužil jste po takové změně? A jak vám politika pomáhá v ekologické praxi?

7

Představuje se větrný park Vítr nezná hranice Před více než jedním rokem byl v Břežanech postaven první větrný park na jižní Moravě. Využití energie větru zaznamenalo v posledním desetiletí pozoruhodný růst a způsobilo mimořádný technický rozvoj. Roční přírůstky výroby elektřiny z větrné energie se v celosvětovém měřítku pohybují mezi 20 a 30 procenty. Všechny větrné elektrárny ve státech Evropské unie vyrábějí mezitím ročně přibližně tolik elektrické energie, kolik se jí v České republice spotřebuje za rok. První větrný park na jižní Moravě byl postaven v Břežanech na Znojemsku v prosinci roku 2005. Pět větrných elektráren s věžemi vysokými 74 metrů a listy rotoru dlouhými 26 metrů bylo dodáno dánským výrobcem Vestas a každá z nich má výkon 850 kilowatt. Větrný park Břežany ročně vyrobí více než 6,2 milionů kilowatthodin elektrické energie získané z větru. Toto množství elektrické energie odpovídá spotřebě asi 2 400 průměrných domácností v České republice. Dolnorakouský provozovatel větrných elektráren, firma WEB Windenergie AG, prostřednictvím dceřinné společnosti WEB Větrná energie, spol. s r. o., investoval do této lokality na jižní Moravě 4,4 milionů Euro a lokalita se tak stala prvním rakouským subjektem, který vstoupil na český trh a provozuje tam větrné elektrárny. „Velice nás těší to, že za projektem plně stojí obec. Původně měla sama obec Břežany provozovat dvě z pěti větrných elektráren. Zamýšlený způsob plánu financování se však obci nezdařil, a proto jsme nakonec i tato dvě zařízení převzali,“ vysvětluje Andreas Dangl, předseda představenstva firmy WEB Windenergie AG. Potěšující je, že větrný park je dnes akceptován širokou veřejností ze sousedních obcí. Mnoho návštěvníků a četné exkurze přinášejí pak dodatečný prospěch a oživení turistického ruchu v této oblasti. Provozovatelé větrného parku se po více než jednom roce provozu vyjadřují o jihomoravské lokalitě velice spokojeně: „I přes špatné větrné podmínky v celé Evropě v minulém roce a skutečnost, že v trvalém provozu je park teprve od srpna 2006 (kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci na konci srpna 2006), odpovídá výroba v podstatě prognózovaným hodnotám. Současně se pak potvrzuje předpoklad, že v této lokalitě je značný vertikální nárůst rychlosti větru. Budoucí projekty větrných elektráren by měly proto být vybaveny výkonnějšími generátory a vyššími věžemi, aby bylo možné výtěžnost větru dále optimalizovat. Další lokalita v této oblasti, v níž je projektován větrný park, je u obce Mackovice. Potěšitelná je skutečnost, že se nepotvrdily obavy skeptiků o silně negativním vlivu větrných farem na aviofaunu, jak dokazuje od jara 2006 probíhající odborné pozorování na parku v Břežanech.“

Představuje se větrný park

Při otevření parku na výrobu ekologické energie v Břežanech byli přítomni i krajští političtí zástupci, kteří tak podtrhli význam projektu: „Větrný park v Břežanech sice zcela nevyřeší energetické problémy na jižní Moravě, ale je prvním větrným parkem v našem kraji, a tím důležitým krokem správným směrem,” zdůraznil při tom hejtman Jihomoravského kraje Ing. Stanislav Juránek.

8

Větrný park Břežany, foto: archiv společnosti WEB Energetická společnost WEB Windenergie AG, která vyvíjí také mezinárodní aktivity, vlastní dnes přes 124 elektráren s celkovým výkonem více než 197 MW. Logo společnosti WEB nese v Rakousku 62 větrných elektráren a čtyři vodní elektrárny. V Německu využívá přírodní síly jedna její vodní elektrárna a 45 větrných elektráren. Vstupem na trhy v České republice a Francii se počet zvýšil o dalších jedenáct zařízení. WEB Windenergie AG je podnikem s účastí občanů, který má sídlo v obci Pfaffenschlag u Waidhofenu an der Thaya a jehož podíly vlastní zhruba 3 000 akcionářů. Přitom žádný z podílníků nevlastní více než 3 procenta akcií a hlasovacích práv. Hodnotu podniku pravidelně určují nezávislí odborníci. Akcie společnosti WEB je atraktivní nejen kvůli invenci, zajišťující její růst: poptávka a nabídka je také soustředěna prostřednictvím moderního online obchodu na webových stránkách WEB www.windkraft.at, a tím je zajištěna odpovídající likvidita listiny. Větrná energie sama o sobě jistě není a nebude nosným pilířem elektroenergetiky dnes ani v budoucnosti. Jako součást „energetického mixu“ může ale hrát významnou roli ve využívání obnovitelných zdrojů energie. S výjimkou vlivu na krajinný ráz, který je bezesporu určitým handicapem, nemají větrné elektrárny na přírodu žádný významnější negativní vliv. Jsou zdrojem naprosto čisté energie, a proto racionální cestou v zajišťování energetické potřeby budoucnosti. Zasloužily by si proto pozitivnější přístup společnosti.

Větrný park Břežany, foto: archiv společnosti WEB

Michaela Lužová WEB Větrná energie, spol. s r. o.

EKOLISTY

Představuje se škola Ekologická výchova v Základní škole Letovice, Tyršova 23

1/2007

Jihomoravské

„Vyučování nemá být uplatňováno prostředky vlády nad lidským svědomím, nýbrž moudrostí, pokorou, zřetelností nauky a upřímností řeči. Nikoliv potlačováním přírodních věd a mravnosti přirozeného rozumu.“ Leviathan Být dítětem, žákem, studentem je vlastní každému člověku a každý si cestu tzv. dozrávání musí projít. Ne všem je však dáno jít cestou přímou, lehkou, bez obtíží. Je mezi námi spousta jedinců, kteří svoji vzdělávací pouť započali jako okolím nazýváni „zvláštňáci“. „O kom je řeč?“ ptají se možná někteří. Jde o děti, které se vzdělávaly ve školách dříve nazývaných „zvláštní škola“. A právě takovou školu bychom vám rádi představili. Jde o dnes již Základní školu v Letovicích v okrese Blansko. Letovice jsou menším malebným městem severně od Brna, ležícím na soutoku Svitavy s říčkou Křetínkou, s velmi pěknou přírodní scenérií, v dosahu Křetínské vodní nádrže. Školství je zde zastoupeno od nejmladších dětí až po středoškoláky, město žije bohatým kulturním a sportovním životem, je členem Národní sítě Zdravých měst a svazku obcí Mikroregion Letovicko. Od ledna roku 2006 je součástí škol ve městě i naše škola – Základní škola Letovice, bývalá škola zvláštní. Je tedy zřejmé, že se jedná o zařízení pečující a vzdělávající děti s různými druhy i stupni zdravotního postižení – mentálního, tělesného, smyslového či s kombinací více postižení. Škola je malou „školičkou“ (co do počtu žáků i pracovníků) malotřídního typu, přesto plně organizovaná, tedy od 1. do 9. postupného ročníku, s různým počtem žáků v daném ročníku, zřizovaná Jihomoravským krajem. Děti se svými pedagogy pracují ve třech kmenových třídách, v nichž jsou žáci rozděleni co nejvhodněji vzhledem k věku i svým možnostem. Na škole jsou vzděláváni i žáci dle programu „Pomocná škola“ a „Rehabilitační vzdělávací program“.

sdruženích působících ve městě Letovice. Za příklad bych uvedla akce pořádané OS pro rozvoj kultury, sportu a ekologie FAN CLUB „BOP“ Křetínka (např. každoroční úklid břehu vodní nádrže Křetínka, sběr PET lahví – s tím spojená akce „Letovická stonožka“ apod.). Z výukových programů to byl např. „Škola v lese či les ve škole aneb Na návštěvě u Ferdy Mravence“, „Záchrana starého dubu aneb Jak žije strom“ a jsou připravovány další. Veškeré takto prakticky a prožitkově koncipované programy, jejichž součástí je ve většině případů velmi těsná provázanost různých předmětů výuky, mají pro děti se vzdělávacími obtížemi obrovský význam pro uchování informací i pro velmi důležitý moment pozitivního vztahu ke škole a vzdělání vůbec. Mnoho programů je nedílnou a základní součástí staronové tradice pořádání školy v přírodě. Již třetím rokem je naším hostitelem „Děd Praděd“ v Jeseníkách v Malé Morávce. Každoročně je pro děti připraven program podporující jejich vztah k poznávání i ochraně přírody („Seznámení s hostitelem – Zahrádka Děda Praděda“, „Betonoman útočí – Zachraňte Jeseníky“ či poslední ze zatím pořádaných pobytů „Konference horských panovníků aneb Pečujte zatím o mé Jeseníky“).

Prvotní činnost, jíž je samozřejmě výuka a příprava žáků na další stupeň vzdělávání a která je vedena obdobně jako na základních školách, jen s určitou redukcí učiva vzhledem ke schopnostem a možnostem dětí, je doplňována celou řadou aktivit spojených s praktickou výukou i výchovou k plnohodnotnému a samostatnému životu našich žáčků v dalším životě. Přírodniny z vycházky Velkou kotlinou pod Pradědem, foto: Eva Hejlová Na škole pracuje hudebně dramatický kroužek, který navázal volně na předchozí počiny dramatické výchovy, v rámci níž se žáci školy zúčastňovali představení pořádaných studenty Gymnázia a SPgŠ Boskovice spolu s klienty stacionáře pro zdravotně postižené Agapé Letovice. „Nově“ pracující skupina nese od loňského roku název „Uzlík“. Pojmenování vzniklo z popudu dětí a učitelek vedoucích kroužek jako symbol vzájemného souznění, ale i výzvy k řešení obtíží, problémů. Scénáře příběhů, drobných i větších pohádek vycházejí jak z klasicky známých (Mrazík, Sněhurka a sedm trpaslíků) a vždy něčím zvláštním obohacených, ale i vlastních vymyšlených, jejichž ústředními motivy bývají právě zmíněné vztahy k přírodě, k prostředí obyčejných mezilidských vztahů, vztahu k sobě samotnému a svému zdraví. Při této příležitosti bychom se tak trochu rádi pochlubili. Velmi rádi a dle možností co nejvíce spolupracujeme s brněnskou Lipkou, s jednotlivými pracovišti, a v loňském roce jsme byli pozváni právě se svým představením ke dni „Otvírání studánek“ – Putování vodníka Žabži za studánkou na pracoviště Jezírko. Tohoto pozvání si velmi vážíme a opětovná letošní domluva o účinkování našich dětí na stejné akci bylo obrovskou výzvou i povzbuzením pro všechny, malé i velké. Bylo by možné vypsat ještě dlouhou řadu aktivit, které naše „školička“ pořádá a jichž se v rámci města či blízkého i vzdálenějšího okolí zúčastňuje. Odměnou všem pracovníkům je úsměv a spokojenost dětí, které jsou přijímány okolím jako rovnocenní partneři. Výuka v terénu, foto: Eva Hejlová

Za celý kolektiv školy – žáky i pracovníky PhDr. Eva Hejlová

Představuje se škola

Nedílnou součástí takto postaveného vzdělávacího programu, což je i základem pro nově se tvořící školní vzdělávací program, je vedení dětí ke zdravému životnímu stylu, ke kladnému vztahu k prostředí, ve kterém se pohybují, rozvoji komunikace a sociálního cítění, a tím vším k vlastní zodpovědnosti v utváření harmonické osobnosti. Děti se mimo výukové programy v daných oblastech, které jsou vedeny převážně praktickou, prožitkovou a projektovou formou, aktivně zúčastňují akcí města či

9

Představuje se NNO Hnutí DUHA Hnutí DUHA patří mezi přední české ekologické organizace. Prosazujeme ekologická řešení, která zajistí zdravé a čisté prostředí pro život každého z nás: Lepší recyklaci odpadu. Méně škodlivin ve vzduchu i čistější řeky. Zdravější péči o lesy, aby mohly sloužit turistice a odpočinku. Více místa v české krajině pro přírodu a zeleň. Rozvoj obnovitelných zdrojů energie a dalších moderních, čistých technologií.

Kdo je Hnutí DUHA Celostátní kancelář Hnutí DUHA sídlí v Brně. Pracuje v ní přes třicet profesionálních zaměstnanců a řada dobrovolníků. Máme kvalitní tým zkušených odborníků, kteří se specializují na vybrané oblasti práce: odpady, lesy, energetiku a další. Ve zhruba deseti městech fungují naše místní pobočky. Celou organizaci spravuje devítičlenná Rada, která je demokraticky volena. Jsme nezávislou organizací. Spolupracujeme se všemi politickými stranami, ale s žádnou nejsme spojeni. Stejné pravidlo platí pro úřady, podniky, obce, různé organizace a další. Hnutí DUHA je českým zástupcem Friends of the Earth International, největší světové federace ekologických organizací.

Jak pracujeme Navrhujeme a prosazujeme úpravy v legislativě, jednáme s úřady a politiky, kontrolujeme činnost průmyslových firem. Náš recept na úspěch má tři ingredience. Za prvé jsme získali dobrou reputaci díky důrazu, který klademe na perfektní odbornou kvalitu, přesnost a pádnost argumentů. Za druhé nikdy neříkáme pouze, co je špatně, ale zároveň navrhujeme konkrétní a propracovaná řešení. A konečně: velmi nám pomáhá silná podpora veřejného mínění i aktivní pomoc tisíců lidí. Důležitou součást naší práce tvoří výzkum: studie, odborné analýzy a další informační podklady. Vydáváme také množství publikací. Často se na nás obracejí politici, úřady, obce i novináři s žádostí o odborná vyjádření k tématům, kterými se zabýváme. Protože si lidé mohou nejúčinněji pomoci sami, chceme jim poskytovat kvalitní poradenství: jak si vybrat zdravější zboží, jak provozovat domácnost s ohledem k životnímu prostředí. Rovněž vedeme vzdělávací projekty, na kterých se často podílejí radnice, obce či úřady. Vydáváme dvouměsíčník Sedmá generace, který má otevírat debatu o etických a společenských souvislostech ekologických témat. V deseti větších městech ČR máme pobočky, které se věnují lokálním problémům. Pracují s tamějšími úřady na územních plánech, lepší recyklaci odpadu, budování cyklostezek, posuzování velkých projektů a dalších záležitostech.

Co chceme Podle názoru Hnutí DUHA ekologické zákony a další zelená opatření musejí sloužit lidem. Měly by chránit zdraví a zajišťovat lepší kvalitu každodenního života. Efektivní technologie nejen sníží znečištění, ale rovněž modernizují ekonomiku. Proto prosazujeme legislativu i další opatření, která podpoří inovace a nová průmyslová odvětví. Příklad Německa, Velké Británie a dalších států potvrzuje, že obnovitelné zdroje energie, recyklace a další odvětví mohou vytvořit tisíce nových pracovních míst. Podobně ekologické zemědělství, citlivá turistika zaměřená na vzácnou přírodu nebo třeba pěstování biomasy pomohou oživit venkov. Představují nové příležitosti pro zemědělce a menší obce. Klademe důraz na svobodu, demokracii a otevřenou společnost. Nejenže je považujeme za principiální hodnoty. Zároveň zkušenost naší země dokládá, že k ochraně prostředí pro život každého z nás je velmi důležité, aby lidé měli možnost se vyjadřovat k důležitým rozhodnutím, která ovlivní jejich okolí.

Priority pro rok 2007 Hlavními prioritami, které Hnutí DUHA nyní prosazuje, jsou především: • Lepší recyklační služby, aby třídit odpad bylo postupně stejně snadné jako jej sypat do popelnice. Zatímco popelnice stojí před každým domem, k barevným kontejnerům na tříděný odpad to průměrná česká domácnost má 170 metrů daleko. Kvůli tomu u nás recyklace a kompostování komunálního odpadu činí pouhých 16 %, zatímco v sousedním Rakousku či Německu se pohybuje kolem padesátiprocentní úrovně. Navrhli jsme a prosazujeme balíček legislativních i dalších opatření, která by pomohla recyklaci. • Větší nabídka zdravých biopotravin z ekologického zemědělství v obchodech. Hnutí DUHA nejen radí spotřebitelům, kde najít biopotraviny. Zároveň chce velké potravinářské společnosti přimět, aby je zařadily do svého sortimentu, a rozšířily tak nabídku. V regálech totiž chybí hlavně základní biopotraviny: chleba, ovoce, zelenina a podobně.

Představuje se NNO

• Reforma lesního zákona, která zajistí zdravější hospodaření. Navzdory poklesu škodlivých emisí zdravotní stav lesních porostů zůstává špatný. Více než 290 českých vědců v loňském podrobném stanovisku označilo za hlavní příčiny: pokračující nadměrnou výsadbu smrku a borovice, holosečné kácení, odvážení veškerého dřeva z lesů. Proto prosazujeme rozsáhlou změnu legislativy i státních dotací.

10

• Účinnější ochrana vzácných druhů šelem v českých horách. Vinou ilegálního lovu opět mizí hlavně rysi. Odhaduje se, že za posledních 20 let bylo u nás tajně zastřeleno asi 500 těchto zvířat. Hnutí DUHA organizuje vzdělávací programy v místech jejich výskytu a preventivní hlídky dobrovolníků, které mají odstrašit pytláky a monitorovat stav populací. Zahájení sběru podpisů pod petici za lepší recyklační služby v Brně, červen 2006, foto: Miloš Hotař

• Odstranění zbytečných administrativních bariér, které brání rozhýbání domácího trhu s obnovitelnými, čistými zdroji energie. Zároveň se snažíme hrát prostředníka mezi obcemi a projektanty

EKOLISTY

Představuje se NNO • Ekologická daňová reforma jako klíčové opatření k rozvoji efektivních technologií, podpoře inovací a modernizaci průmyslu. Hnutí DUHA je členem ministerské pracovní skupiny, která návrh takové reformy připravuje. • Snížení emisí oxidu uhličitého – Česká republika v nich s 12 tunami na obyvatele a rok patří k evropským rekordmanům. Ve spolupráci s dalšími organizacemi připomínkujeme především klíčová rozhodnutí o pravidlech obchodování s emisemi, které může být velmi účinným prostředkem motivujícím elektrárny, hutě, chemičky a další podniky k omezování emisí. • Pomoc obcím v Podkrušnohoří, jimž hrozí zbourání kvůli rozšiřování uhelných dolů. V horké debatě nejde pouze o 2000 lidí v Horním Jiřetíně a Černicích, ale také o prodloužení závislosti české energetiky na hnědém uhlí – a tedy vysokých exhalacích oxidu uhličitého a velkoplošné devastaci krajiny.

Naše nedávné úspěchy Práce Hnutí DUHA má konkrétní výsledky. V roce 2005 jsme – po několika letech práce v Parlamentu i na ministerstvech – pomohli prosadit nový zákon o obnovitelných zdrojích energie, který otevře cestu na český trh větrným a malým vodním elektrárnám, bioenergetice či solárním panelům. Navrhli jsme a prosadili zaměření vládního Plánu odpadového hospodářství na výrazné zvýšení recyklace a na lepší recyklační služby pro domácnosti. Přesvědčili jsme Poslaneckou sněmovnu, aby zamítla návrh na legalizaci dovozu odpadu ze zahraničí do českých spaloven. Díky naší dlouholeté práci také skončilo kácení ve zbytcích pralesů na Šumavě a začala být respektována mezinárodní pravidla národních parků.

Financování Hnutí DUHA Roční rozpočet Hnutí DUHA činí asi 10 milionů korun. Pocházejí převážně ze dvou zdrojů: z grantů poskytovaných převážně nadacemi na konkrétní, nejčastěji vzdělávací projekty a z drobných pravidelných darů tisíců jednotlivých přispěvatelů. Zhruba 3–5 % ročně činí granty ministerstva životního prostředí. Účetnictví každoročně prochází kompletním auditem; výsledky hospodaření a konkrétní zdroje financí uvádí výroční zpráva. Obojí je samozřejmě k dispozici na webových stránkách.

jako jsou směsné plasty a bioodpady. Kromě toho spolupracujeme se Správou CHKO Moravský kras – staráme se o lesní školku, ve které pěstujeme a následně vysazujeme semenáčky původních dřevin. Každoročně pořádáme přehlídku filmových dokumentů o ekologických tématech EkoBiograf a organizujeme řadu kulturně-vzdělávací akcí.

1/2007

větrných elektráren a zajišťovat, že v debatách o těchto záměrech budou přesné a věcné informace.

Jihomoravské

Hnutí DUHA a vy Důležitou součástí práce Hnutí DUHA je spolupráce s místními a krajskými samosprávami i se státní správou. Aktuálně mohou využít několika našich rozsáhlejších projektů: • Odpadové hospodářství: Nabízíme poradenství a úzkou spolupráci obcím a městům, která chtějí zavést vysokou úroveň recyklace a kompostování komunálního odpadu. Podáváme inspirativní a přitom praktické rady a informace z jiných evropských zemí, konkrétní doporučení i výměnu zkušeností s dalšími samosprávami v České republice, jež mají podobný záměr. K tomuto účelu zahajujeme vydávání speciálního bulletinu pro obce a města a se zájemci zůstáváme v pravidelném kontaktu. • Větrné elektrárny: Projekty v řadě jihomoravských obcí se staly předmětem silných kontroverzí. Chceme pomoci věcnému posuzování chystaných záměrů a rozptýlit některé fámy či pověry, jež se šíří. Zároveň hodláme hrát roli prostředníka mezi místními lidmi a energetickými firmami tak, aby se o větrných elektrárnách rozhodovalo skutečně demokraticky, s plným zapojením obcí a obyvatel. • Jihomoravská příroda jako ekonomická příležitost: Dobrá ochrana přírody našeho kraje znamená zároveň velkou příležitost pro rozvoj turistiky. Podyjí, Bílé Karpaty, Pálava, Moravský kras i řada menších chráněných území a atrakcí jako zimování desetitisíců hus mohou přilákat mnohé návštěvníky. Podmínkou je samozřejmě šetrné, citlivé využití. Nabízíme spolupráci a rady obcím, které by chtěly po této šanci sáhnout. • Povodně a krajina: Hospodaření v krajině má velký vliv především na lokální povodně. Pokud zmizí rozptýlená zeleň, mokřady či louky a vznikají holoseče v lesích, voda se rychle valí z kopců a polí na okolní sídla. Připravujeme publikace s praktickými radami pro obce, jak mohou ovlivnit nakládání s krajinou ve svém okolí tak, aby škody co nejvíce omezily. Bc. Kateřina Kotásková předsedkyně Hnutí DUHA vedoucí programu Zemědělství

Hnutí DUHA v Jihomoravském kraji

Věnuje se především ekologickému zemědělství a zlepšování podmínek pro cyklistickou dopravu v Brně. V roce 2006 jsme ve spolupráci s Jihomoravským krajem a dalšími neziskovými organizacemi pořádali Den Země pro biopotraviny na brněnském Moravském náměstí. Vévodila mu čtyřmetrová nafukovací kráva. Zahájili jsme také projekt BIO do škol, kterým usilujeme o to, aby vybrané mateřské a střední školy začaly vařit z biopotravin. Chceme také dosáhnout vybudování kvalitní sítě cyklostezek a cyklopruhů ve středu města, propojení stávajících cyklostezek a vytvoření více míst pro bezpečné parkování kol. Populární jsou brněnské masové cyklojízdy, které spoluorganizujeme. Vedle toho se zasazujeme o zlepšení recyklačních služeb pro brněnské domácnosti – menší poplatky za komunální odpad pro ty, kteří více třídí, více sběrných kontejnerů a možnost třídit i další složky odpadu,

Den Země pro biopotraviny v Brně, duben 2006, foto: Miloš Hotař

Představuje se NNO

Celostátní kancelář Hnutí DUHA je shodou okolností v moravské metropoli. Nicméně v Brně také pracuje jedna z našich nejsilnějších místních poboček.

11

Projekt „Síť EVVO v Jihomoravském kraji“ Vážení přátelé, dříve než se začtete do výčtu dalších aktivit realizovaných v rámci projektu „Síť environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v Jihomoravském kraji,“ dovolte mi pár stručných zpráv, které by nevydaly za samostatný článek. Značnému zájmu veřejnosti se v uplynulé turistické sezóně těšily odborné přírodovědné exkurze, které se konaly na různých místech Jihomoravského kraje, zejména v chráněných krajinných oblastech. Mnoha kladných ohlasů se nám dostalo z míst, kde doposud neexistovala žádná nabídka průvodcovské služby, například z Moravského krasu. Věříme, že zmiňované pilotní aktivity přispějí alespoň málem k chystanému záměru vybudování návštěvnického střediska, které bude nabízet návštěvníkům tohoto unikátního místa mj. i exkurzní službu.

Síť ekologických poraden, jejichž seznam byl uveřejněn v posledním vydání Ekolistů, se rozrostla o poradny v Blansku a Tišnově. Otevření tišnovské ekoporadny bylo spojeno s vyhlášením stromu Tišnovska a i další doprovodný program svědčil o tom, že environmentální osvětu zde berou vážně neziskové organizace stejně jako představitelé radnice. Dříve než vyjde další číslo Ekolistů, dostane každý občan Jihomoravského kraje do své poštovní schránky seznam ekologických poraden v Jihomoravském kraji. Jsme rádi, když vám můžeme pomáhat řešit velké i malé ekologické problémy, a přispívat tak ke krásnějšímu Jihomoravskému kraji. Za všechny kolegy a kolegyně se na vaši návštěvu těší Michal Medek koordinátor projektu

Nové ekoporadny otevřené během podzimu 2006: Název organizace

Okres

Adresa poradny

Barvínek

Vyškov

Podomí 89, pošta Drnovce, 683 04 Marie Zouharová

Hnutí Brontosaurus

Brno-město Orlí 5, Brno, 602 00

Naučná stezka HANÝSEK

Naučná stezka je pojmenovaná podle mikroregionu Malá Haná, v němž se nachází. Hanýsek – tak jsme pojmenovali i našeho maskota – zvídavého lišáka, který má pro děti a hravé dospělé připravenu vždy jednu otázku na každém panelu, kterých je dohromady devět. Stezka je koncipována jako okruh dlouhý 9 km, s možnou odbočkou na Kamennou svatbu (přibližně 7 km tam a zpět). Kolemjdoucí seznamuje s přírodním, kulturním a historickým bohatstvím okolí Velkých Opatovic. Stezka vede převážně lesními a polními cestami a prochází obcemi Velká Roudka a Borotín. Mezi nejzajímavější zastavení patří Opatovické hradisko (se zbytky prastarého opevnění na kopci Hradisko ve výšce 513 m. n. m), reliéfy Petra Bezruče a skladatele J. B. Foerstra vytesané do skály akademickým sochařem Karlem Otáhalem, pověstmi opředený pískovcový útvar Rýbrcoulovo srdce, bývalé lázně ve Velké Roudce s kvalitní pitnou vodou, pro niž lidé jezdí z blízkého i vzdálenějšího okolí, kamenný útvar Kamenná svatba připomínající zkamenělá koňská spřežení a svatební kočáry a v neposlední řadě Borotínské arboretum s rozmanitými expozicemi, zahrnujícími přes 2000 druhů rostlin, a pohyblivými betlémy. Na každém zastavení se navíc setkáte s úryvkem řeči indiánského náčelníka Seattla, který hovoří o vztahu člověka k člověku a lidí k Zemi. Moudrost obsažená v jeho slovech je nadčasová a dotýká se nás všech. Stezka je značena bílým čtvercem s šikmým zeleným pruhem. Projekt „Síť EVVO v Jihomoravském kraji“

Dalimil Toman

E-mail

517 385 447

[email protected]

544 215 585

[email protected]

Ekoškola v Jihomoravském kraji

Společnost Renata si jako jeden z cílů v projektu „Síť EVVO v Jihomoravském kraji“, jehož je od počátku partnerem, vytkla vybudování naučné stezky Hanýsek.

12

Odpovědná osoba Telefon

Lenka Pomikálková Společnost Renata

Školské zařízení pro environmentální vzdělávání Lipka je v Jihomoravském kraji známé svými aktivitami, jako jsou výukové programy pro děti, kurzy a kroužky. Méně už se možná ví, že je také regionálním koordinátorem projektu Ekoškola (Eco-Schools). Tento projekt je mezinárodní, organizuje ho Nadace pro environmentální výchovu FEE, probíhá v 39 zemích světa. Národním koordinátorem v České republice je Sdružení Tereza. Nad projektem převzalo záštitu ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a ministerstvo životního prostředí. Ekoškola je flexibilní vzdělávací projekt a může být realizován na jakékoliv základní či střední škole. Jde o projekt dlouhodobý, spočívající v postupném zlepšování životního prostředí školy a jejího okolí za spolupráce žáků, učitelů, ostatních zaměstnanců školy a místní komunity. Cílem projektu je posun teoretické výuky environmentální výchovy k praktickým činnostem zaměřeným na ekologizaci školy, ochranu a zlepšení životního prostředí v jejím okolí. Projekt je plně v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání a lze ho zařadit do různých vzdělávacích oblastí ŠVP. Je zaměřen na rozvoj klíčových kompetencí žáků. Rozvíjí vlastní úsudek dětí, učí je odhalovat problémy a navrhovat postupy jejich řešení, učí je pracovat samostatně i týmově, prezentovat výsledky a jednat s dospělými. Učitelům poskytuje pracovní listy a metodiku. Mezinárodní projekt Ekoškola začal v České republice ve školním roce 2005/2006 a od té doby se do něho zapojilo 109 škol. Z tohoto počtu škol je 28 z Jihomoravského kraje. Naplnit kritéria projektu a získat tak mezinárodně uznávaný titul „Ekoškola“ (Eco-Schools) se zatím podařilo 17 školám, dvě z nich, Základní škola v Rosicích a v Tišnově, jsou z Jihomoravského kraje. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Partnery projektu jsou Provident Financial, s. r. o. a Nadační fond Veolia. Kristina Řešátková projekt Ekoškola

Zastavení č.4 – pověstmi opředený pískovcový útvar Rýbrcoulovo srdce, foto: archiv Společnost Renata

Sdružení TEREZA, Haštalská 17, 110 00 Praha 1 tel.(+420) 224 816 868; fax: 224 819 161, www.terezanet.cz

EKOLISTY

Projekt „Síť EVVO v Jihomoravském kraji“

Jihomoravské

1/2007

S čím nám pomohla Evropa Centrum ekologické výchovy Pálava ZO ČSOP 56/15 je zaměřeno na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu. Proto je jedním z partnerů zapojených do projektu „Síť EVVO v Jihomoravském kraji“. Jsme občanské sdružení, sídlíme v Mikulově, v srdci CHKO Pálava. Do doby, než jsme se zapojili do tohoto projektu, jsme pracovali převážně s dětmi. Díky projektu jsme činnost mohli rozšířit o služby pro širokou veřejnost. Široké veřejnosti poskytujeme požadované informace v oblasti ochrany životního prostředí. Píšeme poradenské články do tisku, prodáváme výrobky Fair Trade a organizujeme přednášky. Jarní cyklus byl zaměřený na ekologické zemědělství a přírodní zahrady, podzimní měl název Ochrana přírody v praxi, tentokrát o zvířatech. V rámci projektu se pracovníci ekoporadny účastní pravidelných školení. Pro občany CHKO Pálava jsme zpracovali informační materiál s názvem Malý ilustrovaný ekorádce do každé domácnosti.

Veřejnost a ochrana přírody Tento program nám umožňuje pokračovat v realizaci několika akcí, které jsou u veřejnosti velmi oblíbené. V květnu jsme pořádali ve spolupráci s pracovníky Správy CHKO Pálavy akci v rámci Evropského dne parků. Svoji informační kampaň jsme nazvali Vítejte na Pálavě a umístili jsme ji do nejnavštěvovanější rezervace naší CHKO, do NPR Děvín. Turistům byla nabízena široká škála informačních materiálů, v případě hlubšího zájmu se mohli zúčastnit exkurze s odborným výkladem. Nakonec jsme provedli Děvínem 120 osob v pěti exkurzích, informačními stánky prošlo na 600 lidí. Další akcí byla Evropská noc pro netopýry v PR Turold, na okraji Mikulova. Slouží k popularizaci těchto ohrožených živočichů. Účastníci netopýří noci mají možnost prohlédnout si odchycené netopýry a dozvědět se mnoho zajímavých informací o jejich životě. Letos se přišlo podívat celkem 102 lidí. Začátkem října jsme pořádali Ptačí festival, tentokrát jsme zájemce pozvali v jeden den na dvě lokality současně – do NPR Slanisko u Nesytu (u obce Sedlec) a Hlohovce. V Sedlci se jako vždy kroužkovali ptáci a povídalo o jejich životě. V Hlohovci bylo těžištěm akce pozorování vodních ptáků na jednom z rybníků NPR Lednické rybníky. Celkem se na akci přišlo podívat, pobavit i poučit 141 účastníků. V rámci celostátní kampaně 30 dní pro občanský sektor jsme pořádali pod názvem Brambory, brambory ochutnávku spojenou se soutěží o nejlepší jídlo z brambor. Akce byla dobře připravená, propagovaná i zorganizovaná. Navzdory tomu na ni přišlo málo lidí – pouze 5. Je těžké odhadnout příčiny. Je možné, že téma lidi neoslovilo, ale je pravděpodobné, že svou roli v tom sehrál i termín konání akce. Dříve probíhala tato kampaň během února, to mají lidé obvykle více času a po dlouhé zimě je možná už nebaví sedět doma. V létě stejně jako v loňském roce jsme organizovali Exkurze pro veřejnost do NPR Křivé jezero a nově do NPR Děvín. Na Křivé jezero je vstup možný pouze s průvodcem, proto o něj byl opět velký zájem. Rezervace Křivé jezero chrání zbytek unikátního lužního lesa. NPR Děvín se nachází na Pavlovských vrších, chrání velmi cenné stepní a lesostepní biotopy. Program exkurzí byl koncipován podobně jako při ekologickém výukovém programu pro děti, to znamená, že součástí exkurze bylo i pozorování (např. vzácných stromových mravenců, kolonie kormoránů i odlov a určování drobných vodních bezobratlých živočichů). Celkem proběhlo 6 exkurzí, kterých se zúčastnilo 118 osob. Exkurze do chráněných území hodnotíme jako úspěšné, těší nás zájem a spokojenost účastníků, většinou turistů, kteří ocenili možnost navštívit tato cenná chráněná území s průvodcem a vyslechnout si odborný výklad. O jejich zájmu svědčilo nadšení i množství dotazů. O exkurzi na Křivé jezero byla v Českém rozhlase odvysílána malá reportáž jako pozvánka na příští rok.

Na příští turistickou sezónu jsme pro návštěvníky naší CHKO připravili 6 informačních letáčků s ilustracemi význačných a hojných druhů rostlin a živočichů.

Dobrovolníci Práce s dobrovolníky se díky projektu také čile rozběhla. Začátkem dubna jsme věnovali naší CHKO ke 30. narozeninám Víkend pro Pálavu. Pomoci Pálavě přijelo celkem 110 brigádníků. Děti i dospělí pomáhali sbírat odpadky v rezervacích na Pavlovských vrších, sázet stromky, pálit klestí, pomohli nám při jarní údržbě nově vysazené aleje a přetřeli panely NS Děvín novou vrstvou ochranného laku. Za odměnu jsme pro ně připravili doprovodný program – hry, jízdy na koni a prohlídku jeskyní. Koncem léta jsme pořádali spolu se Sdružením dobrovolných aktivit INEX mezinárodní 14denní tábor – Workcamp 06. Pomáhat Pálavě přijelo 10 mladých lidí ve věku od 18 do 30 let. Byli většinou z Evropy, ale přijely i dvě dívky z Jižní Koreje a jeden hoch z Kazachstánu. Naši dobrovolníci většinou hrabali a pálili seno v rezervacích na Pavlovských vrších a likvidovali pajasany (invazní dřevinu). Ve dnech, kdy pršelo, pomáhali místnímu chovateli ovcí a koz při údržbě stájí. Samozřejmě se také dozvěděli, proč a jak tato práce pomáhá přírodě. V podzimním období proběhly ještě 4 brigády s místními dobrovolníky, sdruženými kolem Modré čajovny. Čajovnu si dobrovolníci provozují sami, pravidelně se zde scházejí. Za poskytnuté prostory se zavázali pomáhat při údržbě chráněných území. Těchto brigád se zúčastnilo celkem 31 dobrovolníků. Likvidovali invazní rostliny (pajasany a netýkavky žláznaté) a dosazovali stromky do aleje mezi Mikulovem a Klentnicí. Díky penězům z Evropských sociálních fondů se naše organizace stabilizovala jak po personální, tak po finanční a materiální stránce (3 stálí zaměstnanci, nákup počítačů, kopírky, digitálního fotoaparátu, dataprojektoru či nábytku). Rozšířila podstatně svoji činnost a poznala a navázala kontakty s dalšími subjekty v oblasti environmentálního vzdělávání a osvěty v kraji. To vše je nezanedbatelná pomoc z Evropy i od našich silnějších partnerů (Lipka, JMK). Jsme velice rádi, že se nám podařilo se v tomto projektu úspěšně prosadit, a slibujeme vám, že i v dalším pokračování projektu od června letošního roku vám nabídneme neméně zajímavé programy a akce, dokonce opět chystáme rozšíření naší nabídky. Nechte se překvapit a přijďte se s námi seznámit na některou z chystaných stálic i novinek. Podrobnější informace najdete na www.cev.palava.cz. RNDr. Dagmar Chytilová PhDr. Eva Řezáčová, vedoucí CEV Pálava

Ptačí festival na Nesytu, foto: archiv CEV Pálava

Projekt „Síť EVVO v Jihomoravském kraji“

Ekoporadna

13

Pole roční průměrné koncentrace PM10 v roce 2005

Pole roční průměrné koncentrace oxidů dusíku v roce 2005 z hlediska limitů pro zdraví obyvatel

Pole roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduší v roce 2005

Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bez zahrnutí ozónu, 2005

Inspirace Voda v domě Spotřeba vody je v současné době stále obrovská. Je to dáno zejména stále nízkou cenou vody. Nízká je proto, že v její ceně není započítáno vše, co s plýtváním vodou souvisí. Málokdo pak uvažuje o tom, že by mohl vodou šetřit. Voda je jednou z nejdůležitějších věcí, které nám zajišťují komfort v bydlení. Neprávem se ale často přehlíží a bagatelizuje její význam. Zajišťuje nám nejen naše přímé životní potřeby, ale díky velké tepelné kapacitě a snadnosti čerpání ji často využíváme jako nosič tepla či chladu (teplovodní topné okruhy, solární systémy, apod.). Teprve nedostatek vody nám připomene její nezměrnou důležitost a naši snadnou zranitelnost... Čeho můžeme nejen v domácnosti vhodnými úspornými opatřeními dosáhnout (a to bez snížení komfortu bydlení)? Můžeme snížit spotřebu vody (menší platby za vodné), snížením spotřeby vody snížíme také spotřebu energie potřebné na její ohřev (menší platby za ohřev teplé užitkové vody), snížíme množství chladné vody protékající domem a odvádějící teplo (menší platby za energii na vytápění budovy), snížíme množství odpadní vody (menší platby za stočné). A toto byl pouze ekonomický efekt. Ale existuje efekt také ekologický. Menší množství koncentrovaného odpadu lze efektivněji zpracovat (separovat, čistit, recyklovat, transportovat) a čisté následně vracet zpět do přírodního či výrobního koloběhu. Pokud snížíme spotřebu, staneme se méně závislí či zranitelní při výpadcích daného zdroje a lze jej většinou relativně snadno a levně nahradit jiným „záložním“ zdrojem. Toto pravidlo můžete aplikovat také na ostatní zdroje, které využíváte v domě (nejen voda, ale také elektřina, plyn, dřevo). Ve stávající stavbě se můžeme zaměřit na postupná úsporná opatření, u nové výstavby a rekonstrukcí se nám ale otvírají značné možnosti, které lze s trochou přemýšlení udělat snadno, levněji a hlavně lépe. Úsporná opatření: • Použití spořicích nástavců (perlátory, provzdušňovací sprchové hlavice, dřezové omezovací nástavce). • Použití úsporných výtokových armatur (pákové baterie, baterie s termohlavicemi, automatické/senzorové baterie). • Pořízení účinných spotřebičů s minimální spotřebou vody (pračky, myčky na nádobí, toalety). • Raději se sprchovat než používat vanovou koupel (značná úspora vody i energie).

Při rekonstrukcích či u plánovaných novostaveb lze snadno (často i bez navýšení nákladů) také: • Racionálně naplánovat odběrová místa (polohy, vzdálenosti, délky potrubí). • Pro dané odběrné místo použít co nejmenší vyhovující světlost potrubí. • Podle zdroje energie, počtu osob, odběrných míst a režimu/zvyklostí osob volit vhodný typ ohřívače (zásobníkový, průtočný, případné kombinace, solární ohřev či předehřev). • Pokud je spotřebováváno velké množství teplé vody, lze instalovat rekuperační výměník pro odběr tepla z odpadní vody (například sprchový výměník s účinností kolem 40 %). • Použít ekologičtější nebo ekologický odpadní systém (například toalety s menší nebo nulovou spotřebou vody, možností kompostování a využití živin pro vlastní pozemek). • Máme-li možnost využít další zdroje v okolí (dešťová voda, studniční voda, vodní plochy či toky na pozemku), je dobré zřídit i druhý rozvod s užitkovou vodou. Tu lze dle kvality využít na většinu domácích aplikací (praní, úklid, koupání, zavlažování pozemku).

Návrh vlastního opatření pro minimalizaci spotřeby (v souvislosti s vodou)

Cílem není drastické omezení spotřeby na úkor komfortu, ale efektivní hospodaření. To se v konečném důsledku projeví i na celkové výši vašich provozních výdajů. Zkuste si vyhodnotit alespoň několik základních bodů pro získání přehledu o tom, co můžete nebo co by vám případně mohlo vyhovovat.

Jaké máme potřeby? Budeme potřebovat vodu pitnou pro zajištění našeho stravování (pití, vaření, očista potravin, mytí nádobí). Toto množství je nepatrné vzhledem k celkové spotřebě vody v domácnosti. Při nečekaném výpadku vlastního zdroje lze snadno toto malé množství vody nahradit (balená voda z obchodů či od rozvážkové služby, voda od sousedů či z vedlejší vesnice). Budeme potřebovat vodu čistou (nezávadnou na daný účel) pro tělesnou hygienu, praní, úklid. Této vody budeme potřebovat nejvíce a zpravidla ji budeme pro dané použití ohřívat. Úspory ve spotřebě této vody se tedy nejvíce projeví na našich financích (energie na ohřev stojí několikrát více než samotná voda). A dále potřebujeme vodu pro splachovací toaletu – pokud ovšem nepoužijeme některou z ekologických bezvodých toalet (pak šetříme za vodu i za následné nakládání s hygienicky nejproblematičtějším odpadem domácnosti).

Jaké máme k dispozici zdroje na pozemku?

Inspirace

Přípojka na vodovod s pitnou vodou, vlastní pramen či studniční voda (pitná či užitková), střecha vhodná ke sběru dešťové vody (která nekontaminuje vodu vlákny, impregnacemi, rozpouštědly), vodní toky či plochy na pozemku...

16

Vrbovka úzkolistá – příklad emerzní rostliny vysazované do kořenových čistíren, foto: Čestmír Holuša

Každá voda má jinou kvalitu, a proto se liší její možné uplatnění v domácnosti. Zvažte, kde vám daná voda přinese další efekt (například dešťová voda na praní vám umožní snížení spotřeby pracích prášků = menší výdaje na prací prostředky a méně znečištěná odpadní voda).

EKOLISTY

Inspirace

odpar vody zpět do atmosféry, vytváření biotopu pro mnoho organismů, přeměna živin na biomasu (vázání a vracení živin do přírodního koloběhu) sloužící jako potravní zdroj pro další živočichy a organismy, značný potenciál decentralizace a svépomocné výstavby na konkrétní potřeby (např. pokud produkujete jen šedou odpadní vodu). Navíc alespoň částečně svépomocná výstavba je spojena se získáním mnohých informací o tom, jak čistírna pracuje a jaké jsou její potřeby. Dále získáte značnou nezávislost, protože případnou poruchu můžete díky získaným znalostem zpravidla snadno a rychle napravit.

1/2007

Jihomoravské

Pokud s tím v návrhu provozu domu počítáte, lze odpadní vodu dobře a snadno opětovně využít pro potřeby domu – například šedou odpadní vodu použít pro splachovací toaletu nebo zavlažování pozemku. Je to pro vás jako majitele opět motivační. Začne vás například zajímat složení čisticích prostředků a začnete raději volit právě ty ekologické. Kdo by si taky chtěl otrávit vlastní pozemek? Celkový efekt bude směřovat k trvalé udržitelnosti a vaši potomci budou s díky vzpomínat na vaši prozřetelnost.

Zábělník bahenní – příklad emerzní rostliny vysazované do kořenových čistíren, foto: Čestmír Holuša

Jaká úsporná opatření vám vyhovují? Sprcha místo vany, spořicí nástavce, konstrukční opatření (rozmístění odběrných míst, typy a rozměry potrubí), způsob ohřevu teplé užitkové vody (průtočný, zásobníkový, ohřev obnovitelnými zdroji energie), vybavení úspornými spotřebiči (pračka, myčka nádobí, toaleta), vybavení účinnými čerpadly pro zajištění čerpání vlastní vody (12V/24V čerpadla s permanentním buzením pro zajištění dodávky vody či cirkulaci topné vody i při výpadku elektrické energie – jako zdroj v případě nouze postačí baterie z auta), jednoduchá zařízení pro zpětné získávání tepla z odpadní vody.

V Brně se můžete na funkční kořenovou čistírnu větších rozměrů podívat v areálu Lesní školy Jezírko. Fotoseriál z její výstavby je na zadní straně obálky Ekolistů. Miniukázka čistírny je k vidění v zahradě střediska ekologické výchovy Rozmarýnek v Jundrově. František Kurtin www.ekodum.cz Poradenství v oblasti stavebnictví a architektury (zaměření na úspory a ekologii)

Jak se postaráte o odpadní vodu? Napojení na veřejnou kanalizaci – voda obohacená živinami pak odnáší vaše finance z vašeho pozemku, vlastní čistírna vegetační či průmyslová, dočišťovací jezírka, odpařovací systémy, využití vyčištěné či šedé vody na pozemku (dle kvality vyčištěné vody využití pro potřebu v domě, zavlažování plodin, zdroj vody pro biotopy).

Čistírny odpadních vod? O přírodních čistírnách je mnoho předsudků. Odhrňme roušku tajemství a uvědomme si, že průmyslové čistírny se jen snaží napodobit přírodní procesy. Hlavní výhoda průmyslového čištění je v minimální zabrané ploše na jednoho ekvivalentního obyvatele (průměrného obyvatele připojeného na danou čistírnu odpadních vod).

Naproti tomu mají přírodní systémy čištění (např. kořenová čistírna) tyto výhody – nenáročnost (nezávislost) na energii, minimální poruchový potenciál, minimální servisní náklady, odolnost vůči kolísání v zatížení, krajinotvornost (vzhled, funkce), zdržení vody v krajině, velký

Puškvorec obecný – příklad emerzní rostliny vysazované do kořenových čistíren, foto: Čestmír Holuša

Inspirace

U takovýchto, zejména malých průmyslových čistíren, existuje z ekologického hlediska jedna velká nevýhoda. Lze je snadno a nenápadně vypnout (odpojit od elektřiny, aby majitel snížil spotřebu energie pro dům). Pak se již chovají jen jako septiky a odtéká z nich voda nevyhovujících parametrů. Pouze na oko tak bylo splněno vše, co bylo úřady pro povolení stavby vyžadováno. V takovém stavu to pak již zpravidla zůstane, dokud se něco závažného nepřihodí.

17

Okénko pro obce Představuje se městys Pozořice Pojedete-li po staré císařské silnici z Brna směrem k Vyškovu, asi po 15 km jízdy zahlédnete na úpatí Drahanské vrchoviny po levé straně cesty červenobílý kostel – výraznou dominantu Pozořic.

• obec podpořila vznik místní naučné stezky spisovatele Františka Neužila s názvem Krajina mého srdce, díky čemuž se snad podaří zachránit část pěkné krajiny před celkovou urbanizací

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318 a týká se původního majitele pozořického panství – Púty, který sídlil na nedalekém hradě Vildenberku. Pozořice byly již od dávných dob přirozeným správním centrem, městysem s právem tržním a hrdelním. Byl zde feudální dvůr, soustředění řemesel, obchodu, sídlo farnosti a škola. Od roku 1637 se pozořické panství stalo majetkem rodu Lichtenštejnů. Ti kromě zemědělských pozemků obhospodařovali také rozsáhlé okolní lesy. Původní pozořickou tvrz přestavěli na zámek, který sloužil jako kanceláře a byty. Sídlo zde měla také lesní správa. V roce 1710 byla na panské mýtině založena osada Jezérka (později Jezera), která je dnes součástí Pozořic.

• Větřák připravil studii „Knížecího parku“, která řeší úpravu nevzhledného veřejného prostranství, bezpečnou cestu pro školáky a navíc má připomenout zajímavosti z historie lichtenštejnského panování na Pozořicku

Pozořice jsou východištěm k návštěvě Přírodního parku Říčky, CHKO Moravský kras a leží v těsném sousedství území Bitvy tří císařů. Za shlédnutí stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie, památkově chráněný dům na náměstí a barokní sochy v bývalém panském dvoře. Nově je zpřístupněna dětská přírodní rezervace v Panské zahradě. Na náměstí začíná modrá značka, která vás zavede krásnými vyhlídkami do krajiny až k bývalému hradu Vildenberku a k chatě Jelenici. Přejeme hezkou vycházku.

Místní Agenda 21 pod „krycím“ názvem Větřák Významným počinem byl v roce 2003 souhlas zastupitelstva se založením obecně prospěšné společnosti Větřák. Zakládajícími partnery byla obec, středisko Junáka a místní organizace ochránců přírody. Prostřednictvím Větřáku se uskutečňují zajímavé projekty v oblasti ekologické výchovy, osvěty a vznikají také pracovní materiály pro rozhodování zastupitelstva. Činnost Větřáku o. p. s. je podporována každoročním finančním příspěvkem od obce a od podniku Českomoravský cement a.  s., nástupnická společnost. Co se nám již za uplynulé tři roky podařilo? • v místních lesích byly vyznačeny nové turistické trasy, které vedou přátele přírody kolem mnoha krásných studánek a také k lesní chatě Ekostředisko Jelenice (pronajaté podnikem Lesy ČR), kde jsou pravidelně konány ekologické osvětové akce pro veřejnost

Budou Pozořice spolupracovat s Masarykovou univerzitou ? Větřák připravuje ve spolupráci s dalšími partnery přístavbu základní školy, kde má vzniknout odborná učebna pro environmentální výuku a výchovu a dále společenská klubovna pro školní i mimoškolní aktivity. Rádi bychom zde provozovali středisko ekologické výchovy. Propojení činnosti střediska ekologické výchovy se základní školou by mohlo být zajímavé i pro praxi budoucích učitelů – studentů brněnské Masarykovy univerzity a pro ověřování toho, jak efektivně realizovat na školách průřezové téma environmentální výchova.

Gratulujeme Obec ve svém zpravodaji pravidelně provádí osvětu v oblasti třídění odpadů. V roce 2006 bylo vytříděno v Pozořicích 57 kg recyklovatelných odpadů na jednoho občana, přičemž průměr v Jihomoravském kraji je 30 kg na občana za rok.

Revitalizace polní krajiny Již několik let se zabýváme možností revitalizace polní krajiny mezi dálnicí a našimi obcemi. Chtěli bychom využít pozemků ve vlastnictví obcí a po dohodě se zemědělci, myslivci a krajináři uskutečnit výsadbu zeleně. Na tomto projektu budeme muset spolupracovat se sousedními obcemi Sivice, Kovalovice, Tvarožná a Viničné Šumice. V minulosti se již podařilo realizovat biokoridor, kdy vznikly kromě alejí a remízků také tři rybníčky. A tak krůček po krůčku realizujeme v Pozořicích Místní Agendu 21 (ale lidem to neříkáme, aby se nevylekali) a naše dobré i špatné zkušenosti si rádi vyměníme s dalšími obcemi. Mgr. Aleš Tinka, ředitel Větřáku o. p. s. zastupitel obce http://vetrak.pozorice.cz, www.pozorice.cz

• v bývalé panské zahradě přímo v centru Pozořic vznikla „Dětská přírodní rezervace“, kde se nachází na ploše necelého hektaru louka, tůně s rákosinami, malý lužní prales a ovocný sad. Formou dnů otevřených dveří zde seznamujeme veřejnost a hlavně děti se zajímavostmi jednotlivých ekosystémů a také se zónami národních parků, jejich fungováním a posláním

Okénko pro obce

• ve spolupráci se školou proběhla oslava Dne Země, kdy žáci vyráběli modely šatů z PET lahví a volili „MISS Polyethylen“, dozvěděli se o fungování systému EKO-KOM a proběhla literární a výtvarná soutěž „Země – živá planeta, Země – mrtvá planeta“

18

• probíhá školní projekt „Zahrada“, kdy si žáci mají v širších souvislostech uvědomit význam zeleně pro život člověka, význam estetického působení okolního prostředí a připravují náměty na úpravy školního parku, aby lépe sloužil k relaxaci i pro výukové účely, učí se sepsat petici starostovi apod.

Čištění tůní v dětské rezervaci, foto: Aleš Tinka

EKOLISTY

Okénko pro školy

1/2007

Jihomoravské

Nabídka vzdělávacích akcí pro pedagogy v roce 2007 akce jsou akreditovány MŠMT ČR

Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání, Lipová 20, 602 00 Brno tel. 543 211 264 www.lipka.cz kontaktní e-mail pro přihlašování a informace o akcích: [email protected] datum

název akce

místo konání

účastnický poplatek

15. 3. 2007 14.00–17.00

seminář Člověk – spotřebitel

Rozmarýnek

0,- Kč *

3. – 5. 4. 2007

seminář Regionální učebnice

SEV Rychta Krásensko

0,- Kč **

16. 4. 2007 14.30–17.00

seminář Lidé lidem aneb Jak globálně vychovávat a vzdělávat

Rozmarýnek

350,- Kč

15. 5. 2007

seminář Školní zahrady pro environmentální výchovu

Rozmarýnek

350,- Kč

1. – 3. 6. 2007

terénní exkurze do severních Čech

27. 8. – 1. 9. 2007

Repetitorium terénní přírodovědy na Rychtě

SEV Rychta Krásensko

0,- Kč **

27. 8. – 2. 9. 2007

Specializační studium k výkonu specializačních činností v oblasti environmentální výchovy

SEV Sluňákov

0,- Kč ** podrobné informace: Hája Kalendovská – [email protected]

28. – 30. 9. 2007

terénní exkurze Šumava a jižní Čechy

4. – 6. 10. 2007

Environmentální výchova ve školním vzdělávacím programu pro pedagogy 1. stupně základních škol

SEV Rychta Krásensko

0,- Kč **

22. – 28. 10. 2007

Specializační studium k výkonu specializačních činností v oblasti environmentální výchovy

SEV Sluňákov

0,- Kč ** podrobné informace: Hája Kalendovská – [email protected]

8. 11. 2007

8. Malá regionální konference o ekologické výchově

Brno

250,- Kč

0,- Kč *

0,- Kč *

• Akce označené * jsou pro pedagogy úplných základních a středních škol zdarma, cena seminářů pro ostatní účastníky bude upřesněna v podrobnějších informacích, které zašleme přihlášeným zájemcům. • Akce označené ** jsou pro pedagogy úplných základních a středních škol zdarma, navíc jim můžeme uhradit část ušlé mzdy, a to ve výši max. 275,- Kč/den. • Akce označené * a ** jsou financovány z prostředků Evropského sociálního fondu a ze státního rozpočtu v rámci projektu „Kolej Aleše Záveského – programy dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků“.

Děti z jihomoravských mateřských škol přihlášených do projektu se od září 2007 do května 2008 vydají na cestu stromem, seznámí se s jeho životem a s jeho obyvateli. Z obrázků za splněné úkoly z pracovních listů si děti složí svůj strom a vypěstují vlastní semenáčky. Na závěr projektu proběhne celodenní setkání účastníků v Lesní škole Jezírko. Ve spolupráci s výtvarnicí Blankou Ponížilovou jsme připravili projekt pro mateřské školy s názvem Vyprávění starého stromu. Projekt bude zaměřen na strom a jeho život. Děti formou úkolů, pozorování a pokusů „procestují“ strom od kořene k listům, zjistí, co se s ním děje během roku, odkud pochází dřevo, k čemu slouží a jak je strom důležitý pro přírodu a pro člověka. Seznámí se také s některými jeho obyvateli – veverkou, tesaříkem, datlem atd. „Cestování stromem“ bude probíhat od září 2007 do května 2008. Přihlásit se mohou třídní kolektivy (max. 25 dětí) do konce května 2007 na Lesní škole Jezírko. Po vyplnění přihlášky a uhrazení účastnického poplatku 200,- Kč obdrží účastníci složku s pracovními listy, tzv. „klíčidlo“ (skleněnou nádobu určenou pro naklíčení semen), a sadu semen stromů včetně návodu

na jejich zasazení a pěstování. Desky složky poslouží jako základ obrázku stromu, který si děti pověsí na nástěnku ve škole a budou do něj vlepovat vystřižené dílky z pracovních listů se splněnými úkoly. Každý pracovní list pokryje jedno téma, bude obsahovat náměty na úkoly, pozorování, pokusy a výtvarné činnosti, a to včetně podrobného návodu pro učitele. V pracovních listech najdou učitelé i matrice doplňovaček a omalovánek k danému tématu, které si budou moci podle potřeby pro děti kopírovat. Během „cestování“ si děti zasadí semena lesních stromů do klíčidla a budou pozorovat, co se s nimi dále děje. Další semena si mohou zasadit přímo na školní zahradu. Zástupce všech třídních kolektivů pozveme koncem května 2008 na Lesní školu Jezírko, kde pro ně nachystáme závěrečné celodenní setkání cestovatelů s programem a odměny. Pokud vás projekt zaujal, kontaktujte nás na telefonním čísle 545 228 567 nebo prostřednictvím e-mailu [email protected]. Mgr. Kateřina Řeháková Lipka Brno

Okénko pro školy

Vyprávění starého stromu – projekt pro mateřské školy

19

Okénko pro školy Biopotraviny do škol Se zvyšujícími se obavami z nárůstu civilizačních chorob u stále mladších lidí a s častým výskytem rizikových látek v potravinovém řetězci se role správného stravování ukazuje jako velmi důležitá. Prostřednictvím školního stravování lze v širokém záběru pozitivně působit na děti a mládež tak, aby se pojem „zdravá strava“ stal přirozenou součástí jejich života a svůj postoj mohli přenášet na další generace. Mohou biopotraviny sehrát v tomto úsilí svoji roli? Existují příklady ze zahraničí dokazující, že to jde?

Pilotní projekt V rámci projektu „Síť informačních center zaměřených na agroenvironmentální programy v Jihomoravském kraji a kraji Vysočina“, který je financován z Evropského sociálního fondu (ESF), probíhá od srpna 2006 do února 2008 pilotní projekt nazvaný „Biopotraviny do škol“. Realizátorem projektu je Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR EPOS, pilotní projekt vede Mgr. Tomáš Václavík. Cílem pilotního projektu je najít praktická řešení pro zapojení ekologických zemědělců do zásobování organizací veřejného stravování, konkrétně školních jídelen, v Jihomoravském kraji a kraji Vysočina a tato řešení a získané poznatky nabídnout k aplikaci v dalších regionech. Vedlejším pozitivním dopadem pilotního projektu bude zlepšení kvality a čerstvosti nabízených potravin ve školních jídelnách, snížení ekologických dopadů využitím místních zdrojů a zveřejnění zjištěných tržních příležitostí pro další zájemce o nabídku či poptávku po místních surovinách.

Jak na to? Prostřednictvím setkání zainteresovaných stran – pracovníků školních jídelen, koordinátorů EVVO aktivit, ekologických zemědělců a výrobců biopotravin – bude projekt identifikovat problémové oblasti tak, aby mohla být vypracována metodika „Postup zavádění biopotravin a místních zemědělských produktů do školních jídelen“. Následně bude její správnost ověřena v praxi na několika školských zařízeních.

Školní jídelny hrají zásadní roli při tvorbě stravovacích návyků

Okénko pro školy

Školní jídelny mohou mít zásadní vliv na stravovací návyky dětí a mohou jim ideálně zprostředkovat správné návyky při výběru potravin. Potravní návyky jsou totiž formovány již v dětství, je proto nezbytné vyvinout maximální snahu zajistit dětem ve škole výběr zdravých potravin. Děti jsou mnohonásobně více vystaveny nebezpečí konzumace zbytků

20

foto: Ota Reis

nebezpečných látek v jídle. Biopotraviny jsou tedy ideální alternativou ke konvenčním, vysoce zpracovaným potravinám, obsahujícím vysoké množství soli, tuků, cukru a umělých přídatných látek. Podporovat zdraví dětí poskytováním zdravých, čerstvých a nutričně bohatých potravin a nápojů ve školních jídelnách a kantýnách by mělo být prioritou pro každou školu. Školy by neměly čekat na podporu úřadů či vládní nařízení, ale měly by samy začít v této oblasti vyvíjet iniciativu. Způsob stravování v dětství má na člověka vliv po celý jeho život a čerstvé, místní biopotraviny by měly být primární součástí těchto aktivit.

Výhody využívání místních biopotravin ve školním stravování Spotřebitelům-strávníkům nabízí místní, čerstvé potraviny ze známého zdroje. Lidé, kteří mají přístup k místním potravinám ve škole nebo jiném veřejném stravovacím zařízení, si více uvědomují místní potravní systémy a mohou být lepší chutí a kvalitou potravin povzbuzeni zvýšit svoje vlastní nákupy místně produkovaných potravin prostřednictvím tržnic, stánků, nákupu přímo na farmě nebo v místní prodejně potravin. Toto rozhodnutí má výrazný pozitivní efekt na místní ekonomiku. Školám ve větších městech může využívání regionálních dodavatelů napomoci ke sbližování měst s venkovem. Výhody pro eko farmy: prodej do školních jídelen a dalších veřejných stravovacích zařízení poskytuje drobným zemědělcům spolehlivé odbytiště relativně velkého množství produkce za předem dohodnuté ceny. Kdyby jen každý oběd z tisíce byl vyroben ze 100 g biosurovin, znamenalo by to 100 kg biopotravin denně a 25 tun biopotravin za rok! V Jihomoravském kraji se denně ve školních a předškolních zařízeních stravuje přibližně celkem 98 000 dětí a mladých lidí. Ekonomický efekt pro ekologické zemědělce z jižní Moravy je jasně patrný. Ekonomické výhody pro region: nákupem surovin od místních producentů finance neodcházejí z regionu, naopak se v něm multiplikují. Čím více se bude v regionu za potraviny utrácet, tím větší ekonomický dopad to bude mít. Ekologické výhody jsou dány přímým nákupem od místních producentů. Snížením vzdálenosti, které potraviny musejí urazit, se snižuje znečištění emisemi. Často se stává, že například mléko cestuje do vzdálené mlékárny, následně do centrálního distribučního skladu a pak zpět do místa distribuce. Výhody v oblasti vzdělávání místní komunity, ale hlavně u dětí, které se seznámí s tím, jak vznikají potraviny, navštíví ekologickou farmu nebo výrobce biopotravin. Zdravé školní stravování vede k lepšímu chování žáků, kteří jsou při vyučování pozornější. Výzkum zjistil, že žáci, kteří jedli jídla připravená z čerstvých (přednostně bio), nezpracovaných surovin, „byli koncentrovanější, měli menší sklony k hyperaktivitě a při vyučování byli klidnější a pozornější. Měli také větší kapacitu k učení a měli lepší docházku do školy“ (Soil Association, 2004). Dokonce i malá změna, jako například přechod na bio mléko, může mít významný dopad na koncentraci a chování dětí. Podle výzkumu realizovaného ve Walesu „obsahuje bio mléko o 64 % více Omega 3 mastných kyselin než konvenční mléko. V několika případech obsahovalo bio mléko až o 240 % více těchto pro zdraví důležitých látek“. Výzkumníci také tvrdí, že problémy v chování dětí se mohou zlepšit pitím bio mléka... a že konzumace bio mléka může snižovat riziko výskytu Alzheimerovy nemoci” (Medical News, 2004).

EKOLISTY

Okénko pro školy Po celém světě školy, rodiče a místní i státní úřady úspěšně nahrazují jídla ve školních jídelnách zdravějšími bio alternativami: • Od roku 2000 platí v Itálii zákon vyžadující, aby se ve školních jídelnách nabízela jídla vyrobená z bioproduktů. Ačkoli ne ve všech školách jsou pravidelně bio jídla nabízena, více než 25 % italských dětí má denně na oběd bio jídlo. Je to proto, že všechna velká italská města se zákonem řídí. Jen v Římě je denně ve školních jídelnách nabízeno 200 000 bio jídel. A provincie Emilia Romagna schválila nařízení, které vyžaduje, aby všech 350 000 dětí v mateřských a základních školách mělo denně oběd vyrobený 100 procentně z biosurovin. • Více než 300 000 bio jídel ročně je snědeno ve školních jídelnách francouzského regionu Languedoc Rousillon, v regionu Provence-Alpes-Cotes-d’Azur je to 400 000 bio jídel ročně. • Ve školním stravování ve Velké Británii právě probíhá revoluce. Na popud známého televizního kuchaře Jamieho Olivera se vláda rozhodla podpořit školy 240 miliony liber na lepší vybavení kuchyní a na nákup místních, čerstvých biopotravin. Již stovky britských škol zavedly do jídelen biopotraviny. Například na základní škole St. Peter’s v Nottinghamu děti stále jedí pizzu, ta je ovšem nyní připravena přímo v kuchyni z místního čerstvého bio mléka, mouky, zeleniny a bio oleje. • V Rakousku dosáhl objem bio jídel ve veřejném stravování v roce 2005 hodnoty 30 mil. Euro (přibližně 900 mil. Kč). Jen ve Vídni se denně v mateřských školkách sní 38 000 jídel vyrobených minimálně z 50 % z bioproduktů (podíl bio surovin by měl již letos dosáhnout 75 %), ve školách se denně ve Vídni sní 12 500 jídel z 25 % z bio surovin (zde se podíl letos zvyšuje na 50 %). V Dolním Rakousku je povinnost zařadit 25 % bio surovin do školního stravování od roku 2001. • V Německu se již stovky školních jídelen zapojily do státem podporované kampaně „Bio kann Jeder!“, která informacemi, poradenstvím a vzděláváním nabádá školní jídelny k používání biosurovin.

Postup projektu V prvé řadě byla nalezena školní zařízení se zájmem o zapojení do pilotního projektu: jako pilotní školy se na jižní Moravě zapojily Mateřská škola na Božetěchově ulici v Brně a Základní a mateřská škola v Podomí. Byla vytvořena „pracovní skupina“, která bude řídit plánování a realizaci aktivit projektu. V lednu 2007 proběhne na pilotních školách průzkum s cílem najít překážky bránící jídelnám vyššímu zapojení místních dodavatelů a biopotravin. Bude také zjišťována spokojenost strávníků s kvalitou stravování ve školní jídelně. Na jaře a v létě 2007 proběhnou na pilotních školách vzdělávací aktivity pro pracovníky školních jídelen, učitele, rodiče i samotné žáky. Bude vytvořena „informační brožura“ pro vedoucí kuchyní, kuchařka „Vaříme z biopotravin ve velkokuchyni“ a pro kuchařky proběhne workshop „Proč a jak vařit z biopotravin“. Jedním z výstupů projektu bude také webová stránka, která bude informovat o postupu a výsledcích projektu a bude sloužit jako inspirace pro další zájemce. Pro žáky a jejich rodiče bude mimo jiné organizována návštěva ekologické farmy, přednáška a ochutnávka biopotravin a vzdělávací aktivity vyvrcholí v září tzv. Bio týdnem – zařazením „biojídel“ do jídelníčku. Nejdůležitějším výstupem projektu bude metodika „Postup zavádění biopotravin a místních zemědělských produktů do školních jídelen“, jež zájemcům poskytne návod, informace, rady, kontakty, postup a výsledky projektu, návody pro farmáře i pro jídelny, seznam škol a farem se zájmem o zapojení do projektu, odkazy na úspěšné projekty v zahraničí a mnoho dalšího.

1/2007

Velká příležitost do budoucna Věříme, že tento pilotní projekt identifikuje obrovskou příležitost v oblasti zdravého stravování dětí. Příležitost, která čeká na iniciativu zemědělců, školských a místních úřadů, školních jídelen a rodičů. Příležitost, jejíž využití může mít dalekosáhlé pozitivní důsledky na zdraví české populace, ekonomický růst venkova a ekologizaci českého zemědělství. Věříme, že se této příležitosti chopí všichni zainteresovaní a nenechají ji ležet. Do projektu jsou zapojeny oba krajské úřady (Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina) a projekt velmi podporují. Jak říká člen Rady JMK Ing. Jan Letocha, který má na starosti oblast rozvoje venkova a zemědělství: „Projekt rozhodně podporujeme, může přinést další alternativu pro jihomoravské zemědělce a napomoci v rozvoji venkovských oblastí.“ Projekt také zaujal člena rady JMK MUDr. Františka Adamce, který se stará o resort zdravotní: „Jako lékař si uvědomuji důležitost stravování pro zdravý vývoj člověka. Zavádění biopotravin do školních jídelen chci rozhodně podpořit.“ Pokud vás téma projektu zaujalo a rádi byste do něj zapojili vaši školní kuchyni, farmu či organizaci, případně máte zájem se o problematice dozvědět více, napište prosím na [email protected]. Mgr. Tomáš Václavík koordinátor pilotního projektu Více o projektu na www.agro-envi-info.cz.

Den Země na hradě Veveří aneb Přijdou tropy do Evropy? Den Země je od roku 2002 pro mnohé občany Jihomoravského kraje úzce spjat s hradem Veveří. Už třikrát měli možnost v prostorách hradu svátek Země slavit. Tak jako těch minulých ročníků i letos se organizace akce ujala Lipka. Po dvouleté přestávce jsme opět sezvali spolupracovníky a kolegy z různých „zelených“ organizací, státních i nevládních, kteří jsou ochotni připravit a vymyslet zajímavý program pro celé rodiny. Jako hlavní téma akce jsme si v úzkém kruhu organizátorů vybrali ožehavý problém – změny klimatu na celé planetě. Rádi bychom nabídli různé činnosti pro všechny členy rodin. Hravou formou vybrané téma přiblíží soutěže pro všechny děti i dospělé. Nedílnou součástí, tak jako v letech minulých, bude řada informací a výstavy na zvolené téma. Program bude doplněn o tvořivé a řemeslné dílny, kdy si zájemci mohou vyzkoušet svou zručnost (např. vyrobit zvíře ze slámy) nebo si koupit drobný vkusný výrobek. Další součástí programu budou dětská divadélka a nebo hudební vystoupení školních pěveckých souborů. Zábavná hudební i amatérská divadélka doplní zkušené divadelní soubory a hudební skupiny. Pro zvědavé zájemce bude určitě zajímavé se podívat do prostor hradu, prohlédnout si pokoje a poslechnout si odborné vyprávění o historii Veveří. Přijeďte se podívat 21. a 22. dubna 2007 autobusem, na kole nebo lodí za námi na hrad a společně s námi oslavte největší celosvětový den pro Zemi. Hrad bude pro vás otevřen od 10 do 17 hodin. Akci finančně podpořil Jihomoravský kraj a Statutární město Brno. Mgr. Pavlína Horká koordinátorka akce

Okénko pro školy

Jde to! – Biopotraviny ve školách ve světě

Jihomoravské

21

Okénko pro školy Putování za památnými stromy Nešlap, nenič, nelámej! Kolik rodičů či prarodičů ještě cítí důvod říci těchto pár slov svým ratolestem? Kolik dětí vyrůstajících na sídlištích šlape, ničí a láme ne snad proto, že jsou od přírody zlé, ale proto, že jsou přírodou nedotknuté? Kolik dospělých začíná vzrostlé stromy považovat za zdroj obtížného podzimního nepořádku, překážku ve výhledu nebo jen výhodný obchodní artikl? Kolik lidí bude časem vyhledávat psychiatra, místo aby si vyšlápli na kopec a rozhlédli se kolem sebe? Citujeme kalendáře studentů a učitelů Gymnázia v Rájci-Jestřebí, za který škola obdržela v roce 2005 výroční cenu Nadace Veronica. Kalendář nazvaný Stromy vznikl díky rozsáhlé školní výstavě (20 velkých panelů) Putování za památnými a starými stromy, která byla v roce 2003 součástí širšího projektu Comenius-Socrates Wake up, open your minds and develop for life. Zástupci čtyř evropských škol z České republiky, Itálie, Slovenska a Španělska se shodli na tom, že vnímají posun v životním stylu, postojích a žebříčcích hodnot dnešních studentů, kteří jako by se stále hlouběji propadali do světa virtuální reality a skutečné vůně, chutě a barvy života je začínaly míjet. Začínáme být všichni zahlceni zprostředkovanými a subjektivně modifikovanými informacemi o světě a přestáváme si uvědomovat, že žádné médium nemůže nahradit bezprostřední zkušenost. „SMSková“ komunikace-nekomunikace, emoční vakuum, sedavý způsob života, vymývání mozků nekonečně se opakujícími klišé laciných filmů a reklam, ztráta vnímavosti vůči přírodě, lidem i sobě samým; s tím vším je třeba začít něco dělat.

A tak následovala v roce 2005 další výstava pod názvem Rájecké reminiscence, která tentokrát spojila krásné fotografie rájeckého rodáka pana Václava Fránka opět s poetickými texty studentů gymnázia. V duchu projektu zde byl překlenut velký věkový předěl a ukázalo se, že existuje téma nadčasové, které stírá generační rozdíly. Je jím láska k přírodě a vnímavost k nejbližšímu okolí, místům, kde vyrůstáme a dospíváme, a která bohužel v každodenním kolotoči zmaterializovaného světa přestáváme vidět. Při další výstavě v roce 2006 škola navázala na svou předchozí spolupráci se Správou CHKO Moravský kras a uspořádala výstavu k padesátému výročí založení CHKO nazvanou Putování za krásami Moravského krasu. Studenti a učitelé měli možnost podívat se do míst, kam běžní návštěvníci nezavítají, stali se z nich vášniví lovci fotografií v místech, kde museli překonat nejednu překážku a odolávat značnému nepohodlí, vlhkosti i chladu. Výsledkem byla reprezentativní výstava, kterou zhlédla široká veřejnost v Rájci-Jestřebí, Boskovicích, Adamově, Blansku, Letovicích, Křtinách, Kunštátě a Rudici.

A tak studenti a jejich učitelé biologie podnikli několik výprav za starými a památnými stromy do blízkého i vzdálenějšího okolí (Rájec-Jestřebí, Moravský kras, Lysice, Letovice, Boskovice, Předklášteří, Náměšť nad Oslavou, Buchlovice, Břestek, Věstonice, Třebíč). Hledali stromy, ke kterým se pojí nějaká příhoda, legenda či báje, fotografovali je a nechali se inspirovat k napsání vlastních textů poezie i prózy. Ty pak byly využity při vernisážích výstavy, kdy hudební vystoupení studentů doprovázela recitace vlastní tvorby. Úspěch výstavy, která se stala putovní a byla prezentována celkem devětkrát na Blanensku a Boskovicku, povzbudil zájem pokračovat ve výstavách podobného zaměření.

Sázení stromů, foto: archiv školy

Okénko pro školy

V současné době je připravována další tematická výstava ke stromům Putování za památnými stromy II. „Velikáni a elegáni naší krajiny“. Vernisáž proběhne v červnu letošního roku v Městské knihovně v RájciJestřebí.

22

Na závěr je třeba zdůraznit, že různorodé činnosti, kterými škola doplňuje a obohacuje svůj učební plán nejen na poli ekologie, ale také například v oblasti literární, výtvarné, jazykové, sportovní, společenskovědní atd., by nebyly možné bez součinnosti a obětavosti celého učitelského kolektivu, který se snaží studenty motivovat a vést k tvořivému podílu na projektech, které překračují běžný rámec učebních osnov.

Výuka v terénu, foto: archiv školy

Iva Tomková učitelka angličtiny Gymnázia v Rájci-Jestřebí

EKOLISTY

Jihomoravské

15 let Národního parku Podyjí (nejenom ohlédnutí zpět)

1/2007

Představuje se národní park V roce 2006 si připomenula tři jihomoravská velkoplošná chráněná území kulatá výročí svého vzniku. K oslavencům se řadí i Národní park Podyjí, který byl vyhlášen v roce 1991.

podmiňuje přítomnost různých typů vegetace – od podhorských bučin na západě území až po teplomilné lesostepní doubravy na jeho východním okraji. Národní park Podyjí obklopuje ochranné pásmo o rozloze cca 30 km2, jehož součástí jsou i sídla (14 obcí či městských částí). Ta jsou integrální součástí krajiny středního Podyjí, která má nesporný význam nejen přírodovědný, ale je pozoruhodná i z hlediska kulturního a historického vývoje tohoto regionu.

Lesy v jádrovém území NP Podyjí jsou ponechány přirozenému vývoji, foto: Tomáš Rothröckl

Národní park Podyjí – stručná charakteristika

Turistická vyhlídka na nejmenší rakouské městečko Hardegg, foto: Tomáš Rothröckl

Trocha ochranářské historie… Je třeba připomenout, že před vyhlášením NP Podyjí a jeho ochranného pásma v roce 1991 byla zdejší krajina v téměř shodné rozloze chráněna v nižší kategorii územní ochrany jako Chráněná krajinná oblast Podyjí (1978–1991). Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, tehdejší odborný orgán státní ochrany přírody, především v 60. a 70. letech systematicky pracovalo na zřízení soustavy jihomoravských chráněných krajinných oblastí. Byly to velmi prozíravé a chvályhodné kroky, které správně reagovaly na civilizační tlak, tak mocně a bezohledně uplatňovaný tehdejší společností, neomylně mířící k lepším zítřkům. Právě jihomoravská krajina byla

Historické město Znojmo, jehož starobylé centrum je chráněno jako městská památková rezervace, foto: Tomáš Rothröckl

Představuje se národní park

Národní park Podyjí byl vyhlášen nařízením vlády ČR č. 164/1991 Sb. dne 20. 3. 1991. Svou rozlohou 62,6 km2 je nejmenším národním parkem v ČR. Na rozdíl od ostatních našich národních parků, které zajišťují územní ochranu jiných typů krajin, je v případě Podyjí, rozkládajícím se v pahorkatinném stupni, hlavním motivem ochrana území se zachovalým hlubokým říčním údolím s přilehlým lesním komplexem. Národní park leží na styku Českého masívu s Dyjsko-svrateckým úvalem. Zároveň se nachází na hranici areálů výskytu druhů rostlin a živočichů středoevropské lesní oblasti a teplomilných druhů, které se sem rozšířily z jihovýchodní Evropy. To předurčuje jednu ze dvou největších pozoruhodností území – obrovskou pestrost druhů rostlin a živočichů, a zároveň jejich relativně velkou koncentraci na poměrně málo rozsáhlé ploše, což nemá v naší zemi obdoby. Druhá pozoruhodnost se vztahuje k utváření území. Nikde ve střední Evropě již není zřejmě zachován úsek čtyřicetikilometrového říčního údolí, který by byl tak málo narušen lidskou činností a skýtal významné bohatství terénních tvarů. V údolí s průměrnou hloubkou 150 m je vyvinuto mnoho říčních meandrů, jsou zde suťová pole, skalní stěny a věže, rozsedlinové jeskyně a další fenomény. Pestrost geomorfologického členění a geologického podkladu

23

Představuje se národní park terčem exploatačních snah tehdy jednostranně pojímaného intenzivního zemědělství a zprůmyslněného lesního hospodářství. I když někdejší ochranářské instituce zdaleka neměly dnešní nástroje zajišťující ochranu přírody a krajiny ani potřebnou pravomoc, svou historickou roli „první pomoci“ správy CHKO nepochybně naplnily. Z osobností, jejichž jména by měla být vzpomenuta v souvislosti s ochranou Podyjí, rád zmíním dva zakladatele CHKO Podyjí: RNDr. Matyldu Jatiovou, brněnskou botaničku a ochranářku, a Ing. Jaroslava Krejčího, znojemského lesníka a ekologa, který byl dlouholetým vedoucím správy a jedním se zakladatelů národního parku. S jeho moudrými názory se již bohužel nemůžeme setkávat. Vzpomenout je správné i řadu lidí, kteří tehdejší správě CHKO pomáhali. Byli to jak místní zájemci, nadšenci a dobrovolníci, tak i odborníci z celé republiky, z nichž mnozí byli sdruženi v tehdejším Poradním sboru CHKO Podyjí. Jeho předseda pan doc. RNDr. Vladimír Hanák, významný zoolog a univerzitní učitel, znojemský rodák, se již v 80. letech chopil organizace odborných aktivit v území a oživil spolu s mnoha dalšími kolegy zájem odborníků i laiků o zapomenuté Podyjí. Tato nenápadná kapitola historie novodobé ochrany přírody Podyjí je velmi důležitá. Právě v takto formovaném prostředí vědců, odborníků, místních příznivců a v neposlední řadě i profesionálních ochranářů se zrodila a začala kultivovat myšlenka vyšší formy ochrany, idea národního parku. Přibližně ve stejnou dobu, v polovině 80. let, se zákonitě objevila i myšlenka nezbytnosti bilaterální mezinárodní ochrany, byť byla v tehdejší době, kdy romantické Podyjí protínala naprosto vulgárním způsobem železná opona, považována za myšlenku fantasmagorickou. Dříve jen potichu v kuloárech odborných kruhů sdílené myšlenky mohly po r. 1989 svobodně oslovit a přesvědčit ty, kteří mohli dále konat. Výsledkem bylo zřízení Národního parku Podyjí v roce 1991.

Správa Národního parku Podyjí

Představuje se národní park

Správa Národního parku Podyjí funguje od roku 1991, kdy navázala na svoji předchůdkyni – Správu CHKO Podyjí. Její první úkoly byly prozaické: sehnat střechu nad hlavou, dát dohromady kolektiv graduovaných lidí schopných a motivovaných o národní park pečovat, zajistit potřebné prostředí a nejenom finanční podporu. Sám překotný vývoj společnosti v České republice v posledním desetiletí minulého století významně ovlivnil dění v ochraně přírody. Zejména nově vznikající systém komplexní péče o životní prostředí České republiky, právní řád formující se konečně v opravdu demokratickém prostředí, podmínily též vývoj institucionální péče o velkoplošná chráněná území, Národní park Podyjí nevyjímaje. Díky novému zákonu č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, získaly správy národních parků nástroje důležité k zajištění přímé a účinné péče o svěřená chráněná území. Výkon státní správy ve vybraných oblastech ochrany životního prostředí spolu

24

Údolí Dyje v zimním období, foto: Tomáš Rothröckl

Národní kulturní památka Nový Hrádek je vyhledávaným cílem návštěvníků, foto: Tomáš Rothröckl s právem přímého výkonu péče o les ve státním vlastnictví (tedy na většině plochy NP) jsou významnými atributy moderní komplexní péče o národní park. Spolu s dalšími odbornými aktivitami, především výzkumem území a monitoringem stavu prostředí parku a v neposlední řadě s rozmanitými činnostmi ve veřejných vztazích, včetně strážní a informační služby, environmentální výchovu nevyjímaje, jsou výše uvedené nástroje skutečnými pilíři ochrany národního parku. Dosavadní praxe v NP Podyjí jednoznačně potvrzuje, že systém výkonu speciální státní správy i odborné správy, které jsou v rámci „velkoplošné územní ochrany“ prováděny jedním subjektem, je naprosto správná cesta. Pozitivní je i zjištění, že správa je vnímána, díky svým rozmanitým veřejně prospěšným aktivitám, i jako významný hráč na poli regionálního dění. Spolupráce s některými nevládními organizacemi, spolky a nadacemi (např. ČSOP, Partnerství, Okrašlovací spolek ve Znojmě, Moravský rybářský svaz) je tradiční a samozřejmá. Podobně i vztahy s obcemi ležícími v ochranném pásmu jsou korektní a pracovní. Vycházíme z předpokladu, že pro rozumně pojatý rozvoj regionu jsou dobré vztahy podmínkou. Sídlem Správy Národního parku Podyjí je Znojmo. Tato příspěvková organizace je zřízena ministerstvem životního prostředí, kterému též přímo podléhá. Správa zaměstnává téměř 50 pracovníků, přičemž přibližně třetina připadá na lesnický provozní personál. Zbývající část je tvořena odbornými pracovníky potřebných profesí a personálem ekonomického a technického zázemí. Organizace je členem Federace EUROPARC, panevropské organizace sdružující většinu správ evropských velkoplošných chráněných území.

Nationalpark Thayatal – spolupráce se sousedy Též v kontextu středoevropském je nezbytné posuzovat Podyjí jako pozoruhodnou a unikátní krajinu, jejíž stávající forma ochrany je naprosto opodstatněná. Jedná se o příhraniční území, které vykazuje i na straně sousedního Rakouska obdobné hodnoty. Rakouská část Podyjí byla v minulosti chráněna jako přírodní rezervace Thayatal a od počátku roku 2000 zde sousední strana též zřídila národní park – Nationalpark Thayatal. Přeshraniční spolupráce, která je smluvně potvrzena na úrovni ministrů životního prostředí obou států, je pro ochranu říčního kaňonovitého údolí Dyje životně důležitá. Obě správy se snaží vycházet ze stejných zásad při zajišťováni ochranářského managementu na území obou sousedních států. Dohodly se též na sdílení potřebných informací, koordinují své postupy. Bilaterální ochrana území ve stejné kategorii tak potvrdila evropský význam Podyjí a je v souladu s trendy mezinárodní spolupráce v oblasti péče o chráněná území přesahující hranice. Z konkrétních výsledků spolupráce v posledních letech je vhodné připomenout mnoho osvětových akcí společně pořádaných pro zájemce z řad veřejnosti, zřízení dvou nových turistických přechodů, společně konané dohledové pochůzky strážců, ale i kooperaci v oblasti vědeckých projektů.

EKOLISTY

Představuje se národní park Výrazem mezinárodního uznání je propůjčení Evropského diplomu Rady Evropy Správě Národního parku Podyjí v r. 2000. Tímto prestižním oceněním se Podyjí, jako jediný náš národní park, dostalo do nevelké rodiny (přibližně sedmdesáti) příkladně spravovaných chráněných území v Evropě. Toto ocenění je velkým závazkem, neboť stát je při správě NP Podyjí vázán přísnými podmínkami a doporučeními. Při opětovném propůjčení (posuzuje se po pěti letech) Evropského diplomu v r. 2006 byla ze strany Rady Evropy akcentována především nezbytnost zajistit ekologickou optimalizaci průtoků v Dyji. Opět byl potvrzen mezinárodní zájem na odstranění snad největšího ekologického problému parku – negativních dopadů provozu vodní elektrárny ve Vranově nad Dyjí. Ta svou produkcí elektřiny především vykrývá energetické špičky a způsobuje tak značnou rozkolísanost průtoků v řece. Varovný prst je vztyčen i k často uvažovaným komerčním záměrům vodáckého využití Dyje v jádrovém území parku. Skutečnost, že se Podyjí stalo součástí evropské soustavy chráněných území Natura 2000, snad není nutno připomínat. Je tím jen podtržen význam parku v rámci evropského pohledu.

1/2007

Mezinárodní význam Podyjí

Jihomoravské

Péče o nelesní plochy Nelesní pozemky v NP převážně slouží či v minulosti sloužily zemědělské výrobě. Z ochranářského hlediska jsou nejvýznamnější plochy znojemských vřesovišť (asi 120 ha). Je to největší komplex vřesovišť v České republice, který se vyvíjel stovky let jako extenzivně využívané pastviny. Významné jsou rovněž zbytky květnatých nivních luk v údolí Dyje a jejích přítoků (celkem asi 60 ha). Tyto louky a vřesoviště jsou vzhledem ke své přírodovědné hodnotě a nezbytné odborné péči zařazeny do II. zóny a je o ně pečováno tak, aby byl zachován a zlepšován jejich stav (především pravidelným kosením, pastvou a speciálními biotechnickými zásahy). Do NP byly především z důvodů územní arondace zařazeny rovněž pozemky intenzivně zemědělsky využívané. Jsou to plochy orné půdy a intenzivních luk, jejichž výměra je zanedbatelná. Jsou zařazeny výhradně do III. zóny a hospodaření na nich je postupně tlumeno ve prospěch extenzivního režimu, včetně zatravňování orné půdy a tvorby prvků územního systému ekologické stability. Některé svažité pozemky jsou navrženy k zalesnění. 3 významné lokality v jihovýchodní části ochranného pásma NP byly vyhlášeny jako maloplošná chráněná území. Jsou to přírodní památky Horecký kopec, Horáčkův kopeček a Fládnické vřesoviště chránící stepní společenstva.

Turistické využívání NP Podyjí

Součástí ochranného pásma NP Podyjí jsou i malebné obce, Horní Břečkov, foto: Tomáš Rothröckl

Péče o národní park a jeho ochranné pásmo Zásady péče o národní parky vycházejí ze stávající platné právní úpravy na úseku ochrany přírody a krajiny, která koresponduje s mezinárodně uznávanými definicemi a charakteristikami IUCN (Mezinárodní unie pro ochranu přírody). Území NP musí být ušetřeno všech negativních důsledků antropogenních vlivů, a proto veškeré aktivity včetně účelových činností ochrany přírody musejí být podřízeny poslání národního parku. Tím je především zachování a rozvoj přírodních hodnot a podpora či nastolení samovolných přírodních procesů na většině plochy národního parku. Zásadním smyslem existence národních parků je nutnost prezentovat nenahraditelnost a jedinečnost hodnoty divoké přírody.

Základním cílem turistického využívání NP, který vychází již z myšlenky prvních národních parků světa, je citlivé zpřístupnění území s relativně málo dotčenou přírodou pro poučení a vzdělávání jeho návštěvníků. Veškeré turistické aktivity musejí být upraveny tak, aby nebylo porušováno přírodní prostředí a aby zároveň bylo návštěvníkům umožněno poznávání území. Proto je pohyb v nejpřísněji chráněné I. a II. zóně omezen pouze na značené cesty. Informace jsou návštěvníkům zprostředkovány pomocí terénního informačního systému. V sezóně je otevřeno Návštěvnické středisko Správy NP Podyjí v Čížově, které provozuje stálou výstavu, informační kancelář i speciální osvětové programy. Síť turistických cest je nejhustší ze všech našich národních parků. Celkem je v národním parku a jeho ochranném pásmu provozováno cca 87 km značených cest pro pěší turisty a cca 82 km cykloturistických tras. Nově budou provozovány i značené stezky pro jezdce na koních. Ing.Tomáš Rothröckl ředitel Správy NP Podyjí

Lesnatost území Národního parku Podyjí dosahuje 84 %. Jedná se převážně o porosty listnaté a smíšené. Přibližně 40 % plochy lesa má přirozený charakter (převážně v zóně I.) a je možno ji ponechat přirozenému vývoji. Ostatní les je více pozměněn hospodařením a bude postupně převáděn na přirozené druhové, věkové i prostorové uspořádání. Časový horizont efektu těchto cílených zásahů může být velmi dlouhý a ukončení tohoto procesu lze předpokládat za několik desítek, resp. stovek let. V okrajových částech NP (přibližně dnešní III. zóna) bude účelové hospodaření zajišťované jemnými způsoby probíhat i nadále. Dosavadní praxe jednoznačně prokázala, že přímý výkon práva hospodaření v lesích zajišťovaný Správou NP Podyjí je silným a účinným nástrojem řízené péče o svěřené chráněné území v zájmu poslání národního parku. Toto uspořádání umožňuje správě NP velmi operativní uplatnění principů ochrany přírody v péči o svěřené lesy.

Národní kulturní památka, Státní zámek Vranov nad Dyjí, perla západní části NP Podyjí, foto: Tomáš Rothröckl

Představuje se národní park

Péče o les

25

Jihomoravský kraj informuje Přírodní památka Trkmanec-Rybníčky – nově vyhlašované chráněné území Dobrou zprávou pro milovníky přírody je, že v brzké době se rodina zvláště chráněných území Jihomoravského kraje rozroste o další přírůstek, unikátní mokřadní lokalitu „Přírodní památku Trkmanec-Rybníčky“. Vyhlášení tohoto území za zvláště chráněné prostřednictvím nařízení kraje bude vyvrcholením procesu příprav tohoto záměru, ve kterém pracovníci Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí (dále jen orgán ochrany přírody), uskutečnili nezbytné kroky stanovené zákonem. Nejprve bylo nutné zajistit vypracování odborných podkladů, poté na jejich základě vyhotovit návrh záměru, který byl následně projednán s vlastníky a nájemci pozemků na území přírodní památky. Pro přesné polohové určení přírodní památky bylo nezbytné její území vymezit v terénu a geodeticky zaměřit. V této chvíli je ještě zapotřebí o vyhlašování přírodní památky informovat některé orgány státní správy a jiné subjekty, jejichž činnosti by se realizace tohoto záměru mohla týkat. Vyhlašovaná přírodní památka se nachází nedaleko obce Rakvice v okrese Břeclav a je tvořena rovinatou plochou se zatopenými terénními sníženinami a rybníčkem mezi říčkou Trkmankou a jejím přítokem, Bílovickým potokem. Rozloha tohoto území činí okolo 50 ha. Charakteristický vzhled této lokality je tvořen pestrou mozaikou mokřadních rostlinných společenstev s dominujícími porosty rákosin, které se střídají s volnými plochami vodní hladiny. Díky příznivým přírodním

podmínkám se zde vyskytují četné druhy rostlin a živočichů, z nichž mnohé jsou zvláště chráněné. Z těch nejvzácnějších jmenujme z rostlin alespoň solenku valerandovu a starček zlatý, z živočichů pak skokana skřehotavého, rosničku zelenou a ještěrku obecnou. Samotný slanistý mokřad plní také nezastupitelnou funkci rozmnožovací lokality chráněných obojživelníků a plazů a rovněž slouží jako významné hnízdiště a tahová zastávka ptáků. V souvislosti s hnízděním zde bylo zjištěno 31 druhů mokřadních ptáků, z toho šlo v 18 případech o druhy zvláště chráněné. Z kriticky ohrožených druhů ptáků zde pravidelně hnízdí bukač velký, bukáček malý, volavka červená, ale i jiní. Právě ideální podmínky trkmaneckého mokřadu pro život chráněných druhů se staly důvodem ke vzniku záměru na zřízení jeho zvláštní územní ochrany v kategorii přírodní památky. Avšak samotným vyhlášením věc pro orgán ochrany přírody zdaleka nekončí, neboť je také zapotřebí zajistit vhodnou péči o lokalitu, aby i nadále byly zajištěny příznivé podmínky pro zachování a rozvoj populací chráněných rostlin a živočichů. Další zajímavou informací je, že v souvislosti s přípravou budování soustavy chráněných území Natura 2000 se význam mokřadu Trkmanec posunul do celoevropského měřítka, neboť při terénních průzkumech byl v této lokalitě zjištěn výskyt evropsky významného druhu – pcháče žlutoostenného. V důsledku toho byl mokřad, jako jedna ze dvou lokalit na území ČR s výskytem této kriticky ohrožené rostliny, zařazen do seznamu evropsky významných lokalit. Proces vyhlašování přinesl pracovníkům, kteří se na něm podíleli, cennou zkušenost, kterou budou moci v následujících letech uplatnit právě při zřizování české části soustavy Natura 2000. Vždyť seznam evropsky významných lokalit obsahuje jen pro Jihomoravský kraj 196 lokalit, jejichž zabezpečení bude v převážné míře vyžadovat vyhlášení jejich zvláštní územní ochrany.

Vyhlašovaná Přírodní památka Trkmanec-Rybníčky, foto: Petr Mach

Bc. Petr Mach Oddělení ochrany přírody a krajiny Odbor životního prostředí KrÚ JMK

Ekologické veletrhy 2007 – zdroj užitečných informací pro starosty

Jihomoravský kraj informuje

Řadu moderních postupů a technologických zařízení šetrných k životnímu prostředí i vodním zdrojům nabízí komplex Ekologických veletrhů, který tvoří dvě významné akce – 13. mezinárodní vodohospodářská výstava Vodovody-Kanalizace (VOD-KA) a 13. mezinárodní veletrh techniky pro tvorbu a ochranu životního prostředí Envibrno. Toto spojení mělo premiéru v květnu 2006 právě pod společným názvem Ekologické veletrhy Brno. Rok 2006 byl průlomem a po všech stránkách rekordní. Na veletrzích se prezentovalo více než 300 firem a během tří dnů přišlo na brněnské výstaviště přes 8 500 návštěvníků ze 27 zemí světa.

26

Vodní hospodářství, odpadové hospodářství a technologie na ochranu životního prostředí se řadí mezi problematiku, která zaměstnává nejen ministerské úředníky, ale především se týká pracovníků státní správy a samosprávy, starostů malých i velkých měst a obcí. „Neustále hledáme nové okruhy návštěvníků, které by mohly být pro naše vystavovatele zajímavé. Jsme si vědomi toho, jak důležité je podchytit osoby, které rozhodují o investicích do vodního hospodářství a životního prostředí v rámci jednotlivých firem, ministerstev, krajských a městských úřadů,“

řekla manažerka Ekologických veletrhů Jana Ostrá. Cílem je soustředit na jednom místě starosty měst a obcí, projektanty, architekty, provozovatele ČOV, výrobce a obchodníky, konzultantské a poradenské firmy, provozovatele skládek, spaloven odpadů i stavební firmy. Vedle pavilonu B a D se nově otevřou prostory pavilonu C, podstatně větší bude nabídka v oborech Úprava a čištění odpadních vod, Bezvýkopová technologie a Zpracování a využití odpadů. Veletrhy Brno a. s. věnují velkou pozornost mediální podpoře a v tomto směru rozšiřují komunikační kampaň o nové odborné a technické tituly s cílem oslovit další okruhy odborníků. Úzce spolupracují také s denním tiskem a předními internetovými portály, které se problematice ekologie věnují. K hlavním mediálním partnerům bude patřit deník Právo, Rádio Impuls a samozřejmě celá paleta odborných titulů. (pokračování na další straně)

EKOLISTY

Jihomoravský kraj informuje Rozvoj vodohospodářské infrastruktury, což znamená zvýšení kapacity čistíren odpadních vod a rozšíření vodohospodářské a kanalizační sítě, řeší v současné době většina představitelů obcí a měst. Podle požadavků směrnic EU musí být totiž do roku 2010 všechny aglomerace do 2 000 obyvatel vybaveny stokovými soustavami, při vyšším počtu obyvatel budou vody před vypouštěním podrobeny sekundárnímu čištění. Ještě přísnější opatření budou muset splnit sídla s více než 10 000 obyvateli. Jak uvedl předseda Sdružení vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) Ota Melcher, na splnění závazku vůči EU je třeba do roku 2010 vynaložit asi 75 miliard korun, přičemž více než 60 % by mělo jít z evropských fondů. Právě na tuto problematiku reaguje SOVAK, spolupořadatel výstavy VOD-KA. Do odborného programu zařadilo seminář pod názvem Financování rozvoje infrastruktury vodovodů a kanalizací, jenž bude informovat o strategii financování a jednotlivých programech. Další přednášky se zaměří na novou legislativu v oboru vodního hospodářství a nový Stavební zákon. Podstatně více prostoru bude věnováno otázce nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží. „Program by měl být koncipován do přehledných bloků, jeden den veletrhu bude pravděpodobně vyčleněn speciálně starostům,“ dodala manažerka projektu.

Povodně a jak se na ně připravit

1/2007

Otázky financování hlavním bodem programu

Jihomoravské

Hlavním tématem mezinárodní výstavy VOD-KA v roce 2007 budou „Dynamické účinky vody“. Ukázky protipovodňové ochrany se stávají v Brně tradicí a středem pozornosti starostů, představitelů státní správy a samosprávy i členů krizových štábů. Odehrávají se přímo v areálu výstaviště ve speciálně konstruovaném bazénu o nosnosti neuvěřitelných 30 tun. Cílem je prokázat, že tato opatření proti živlu fungují v praxi. I tentokrát se v rámci doprovodného programu uskuteční řada seminářů a odborných přednášek, na nichž se budou podílet všechny resorty, jichž se problematika povodní týká – ministerstvo životního prostředí, zemědělství, obrany, vnitra a dopravy. Připomeňme, že škody, které velká voda způsobila začátkem dubna 2006 v sedmi krajích ČR, se vyšplhaly k šesti miliardám korun. Jarní záplavy tak přinutily vládní činitele zabývat se intenzivněji protipovodňovou prevencí, což znamená především najít na její realizaci finanční zdroje, které by měly dosahovat minimálně 5 až 8 miliard korun ročně. Na životní prostředí bude Česká republika v příštích letech čerpat každý rok z Bruselu dotace asi 19 miliard korun. Část z těchto prostředků má směřovat do oblastí údržby a ochrany krajiny, což by mělo posílit právě prevenci před povodněmi. Více informací na www.ekologickeveletrhybrno.cz. Martin Lánský manažer propagace a reklamy, Veletrhy Brno a. s.

Dobrý začátek soutěže ENERSOL 2007

Historie soutěže Prvního ročníku soutěže Enersol se v roce 2005 zúčastnili studenti SOŠ a SOU-MŠP Letovice ve Zlínském kraji. V roce 2005 byla tato škola určena usnesením Rady Jihomoravského kraje Regionálním centrem obnovitelných zdrojů a zároveň pověřena organizací soutěží Enersol. V roce 2006 proběhl druhý ročník soutěže, tentokrát již také v Jihomoravském kraji, kdy byla škola za podpory zřizovatele organizátorem krajského kola. Bohužel však za nízkého počtu přihlášených škol i soutěžních prací. Přesto reprezentační družstvo Jihomoravského kraje vybojovalo v celostátním finále 3. místo.

Enersol 2007 V tomto roce SOŠ a SOU-MŠP Letovice připravuje třetí ročník krajského kola soutěže Enersol 2007 – „Jak žáci a studenti hodnotí využívání obnovitelných zdrojů energie ve svém okolí“ – a následně její celostátní finále včetně doprovodných akcí. Nad oběma akcemi převzal záštitu hejtman Jihomoravského kraje Ing. Stanislav Juránek. Do soutěže je přihlášeno 68 soutěžících ze škol Jihomoravského kraje, což je dvojnásobek proti předešlému druhému ročníku. Obdobná situace je i v republikovém měřítku – jedenáct zapojených krajů oproti loňským pěti. Z tohoto je patrné, že soutěž během tří let získala celorepublikový význam. Novinkou soutěže je vyhlášení doprovodné kategorie bez určení zadání. Podmínkou je vztah odevzdané soutěžní práce k obnovitelným zdrojům energie. Zájemci si mohou zvolit formu svého zapojení do soutěže, která je jim blízká z hlediska jejich nadání a schopností, např. dokumentární fotografie, malířské, kreslířské nebo jiné umělecké práce vztahující se k dané tématice.

Informační seminář Pro studenty přihlášených škol začala příprava na soutěž 19. 12.  2006 v Regionálním vzdělávacím centru při SOŠ a SOU-MŠP Letovice. Zúčastnili se semináře, který je podrobně informoval o pravidlech, soutěžních podmínkách, požadavcích na obsah, grafické úpravě a rozsahu soutěžní práce. Součástí semináře byla také odborná přednáška, kde se účastníci seznámili s novými poznatky a navrhovanými technologiemi pro získání energií z obnovitelných zdrojů. Největší zájem a následně i diskuse se týkaly problému využívání skládkového plynu a jeho použití pro výrobu elektrické energie a tepla prostřednictvím kogeneračních jednotek.

Termíny jednotlivých kol soutěže Dne 27. 2. 2006 proběhlo v SOŠ a SOU-MŠP Letovice krajské kolo soutěže Enersol 2007, ze kterého vzešlo reprezentační družstvo Jihomoravského kraje. To reprezentovalo svůj kraj v národním finále, které se uskutečnilo v termínu 21. – 22. 3. 2007. Přejeme všem zapojeným školám i soutěžícím hodně úspěchů a především získání nových poznatků, informací a kontaktů pro jejich další aktivity v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie. Ing. Jaroslav Doskočil, vedoucí technického úseku SOŠ a SOU-MŠP Letovice, gestor RVC Letovice

Účastníci akce v Letovicích, foto: archiv školy

Jihomoravský kraj informuje

V souvislosti s postupným vyčerpáváním zásob ropy, uhlí a zemního plynu vyplyne v následujících letech nutnost řešit náhradní zdroje energií ve všech oblastech lidské činnosti. Skutečnosti, že obnovitelné zdroje energie budou stále více zasahovat do našeho běžného života, si je Jihomoravský kraj dobře vědom, proto jsou z jeho strany podporovány aktivity škol v této oblasti. Jednou z nich je soutěž ENERSOL.

27

Jihomoravský kraj informuje Jak plní Jihomoravský kraj vlastní koncepci EVVO Jihomoravský kraj v loňském roce vyhlásil a vyhodnotil dvě významné soutěže kraje, které se vztahují k environmentální výchově a životnímu prostředí.

Soutěž o ekologicky nejpříznivější provoz úřadu/instituce v Jihomoravském kraji Tuto soutěž v loňském roce poprvé vyhlásil ředitel krajského úřadu Ing. Bc. Jiří Crha s cílem propagovat a podporovat ekologicky příznivé chování institucí veřejné správy. Soutěž je v souladu s projektem EVVO „Podpora zeleného úřadování všech stupňů veřejné správy v Jihomoravském kraji“. Princip soutěže spočíval v zodpovězení následujících otázek, které byly zároveň hlavním kritériem pro vyhodnocení soutěže: 1. Je váš úřad/instituce zapojen(a) do modelu CAF (společný hodnotící rámec využívající metod ke zlepšení kvality ve veřejném sektoru) nebo systému řízení EMS či EMAS? 2. Je váš úřad/instituce zapojen(a) do tvorby Místních Agend 21, Místních akčních skupin nebo v asociaci Národní sítě zdravých měst? 3. Proškolili jste úředníky vašeho(í) úřadu/instituce v oblasti EVVO, pokud ano, kolik? 4. Třídíte odpad, jaký? 5. Využíváte k vytápění obnovitelné zdroje energie? 6. Podporujete jiné aktivity v oblasti EVVO? Slavnostní vyhodnocení výsledků proběhlo 12. září 2006 a ceny za 1. místo v kategorii „úřady“ převzaly Městský úřad Hodonín a Městský úřad Boskovice. V rámci kategorii „instituce“ se na 1. místě umístila Kancelář veřejného ochránce práv. Za aktivní podporu této soutěže byly dále oceněny MěÚ Kuřim, OÚ Tvarožná Lhota, OÚ Lysice, MěÚ Bzenec, MěÚ Velké Opatovice, MěÚ Strážnice, MěÚ Šlapanice, MěÚ Kyjov, MěÚ Pohořelice, OÚ Bílovice nad Svitavou.

Celkem se v loňském roce do soutěže přihlásilo 31 studentů. Těm nejlepším předal čestná uznání a finanční dary náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Ing. Václav Horák na studentské konferenci, která se uskutečnila v budově krajského úřadu. Přihlášené studentské práce byly hodnoceny ve dvou kategoriích (diplomové a bakalářské práce) odbornou komisí složenou především z řad vysokoškolských pedagogů. Velká různorodost prací byla dána zaměřením prací např. na krajinný ráz, péči o životní prostředí, ale také na pasivní domy, obnovitelné zdroje energie, GIS, místní Agendu 21, větrné elektrárny atd. V každé kategorii byly finančně oceněny tři nejlepší práce, přičemž na jednom místě se umístilo prací více (nejvíce však dvě). Oceněným byly spolu s diplomem předány i finanční dary v celkové výši 22 000 Kč. Kategorie – Diplomové práce 1. Ing. Jiří Petr Studie rybího přechodu pro jez Bulhary na řece Dyji 2. Ing. Iveta Svobodová Generativní šíření vrby bílé (Salix alba L.) v oblasti střední Novomlýnské nádrže 3. Ing. Vilém Řiháček Zhodnocení současného stavu a péče o chráněná území města Brna 3. Ing. Jaroslava Gajošová Geobiocenologické podklady a návrh péče o přírodní park Strážnické Pomoraví Kategorie – Bakalářské práce 1. Bc. Veronika Huková Polášková Geobiocenologické mapování okolí Klobouk u Brna 2. Bc. Jan Trávníček Krajinné struktury v povodí Vítovického potoka 3. Bc. Eliška Stofferová Zhodnocení současného stavu a vývoje zvláště chráněného území na příkladu přírodní rezervace Černovický hájek 3. Bc. Petra Mišáková Návrh a zaměření sítě cyklotras pomocí GPS a tvorba digitální mapy na území ŠLP Křtiny Obě soutěže jsou zařazeny i v Akčním plánu pro rok 2007 Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a Jihomoravský kraj je hodlá nadále podporovat. Aktuální informace o vyhlášení soutěží či výsledcích jsou uveřejněny na Ekologickém portálu kraje http://www.kr-jihomoravsky.cz/menu660.htm.

Předání ocenění tehdejšímu starostovi Hodonína za ekologický provoz MěÚ Hodonín, foto: archiv JMK

Ing. Andrea Dvořáková Oddělení správní a ekonomické Odbor životního prostředí KrÚ JMK

Jihomoravský kraj informuje

Podpora a oceňování environmentálně zaměřených studentských prací

28

Jihomoravský kraj ve spolupráci s Ekologickým institutem Veronica vyhlásil 14. listopadu 2006 výsledky již IV. ročníku Soutěže studentských prací (diplomových a bakalářských) tematicky zaměřených na životní prostředí se vztahem k území Jihomoravského kraje. Cílem soutěže je navázat a prohloubit spolupráci vysokých škol s Jihomoravským krajem a vytvořit tradici interdisciplinárních setkávání studentů a pedagogů, které spojuje zájem o životní prostředí a ekologii. Soutěž je určena pro studenty, kteří obhájili diplomovou či bakalářskou práci. V prvním ročníku byla soutěž otevřena i pracím doktorandským, ovšem vzhledem k malému počtu přihlášených prací bylo od jejich vyhodnocení upuštěno.

Studentská konference konaná na KrÚ JMK, foto: archiv JMK

EKOLISTY

Jihomoravské

1/2007

Chráněná území Jihomoravského kraje Přírodní rezervace Kamenný vrch

Z 28 brněnských zvláště chráněných území se přírodní rezervace Kamenný vrch řadí mezi nejznámější a současně i nejvíce navštěvovaná. Na jaře se obléká do nádherně modrého kabátku. se tedy o nekvalitně odvedenou práci, ale o snahu respektovat potřeby všech „obyvatel“ Kamenného vrchu. V území je umístěno několik tabulí s cennými informacemi. Jedna z nich upozorňuje na plochu, která je záměrně ponechána bez jakýchkoli zásahů. Na ní je na první pohled zřejmé, jak důležitá je pravidelná péče o toto území zahrnující každoroční kosení travnatých ploch, redukci rozrůstajících se křovin a postupné odstraňování nežádoucích druhů dřevin z území rezervace a její blízkosti. Veškeré potřebné zásahy provádí už od roku 1985 sdružení Rezekvítek. Jeho členy při práci můžete vidět na Kamenném vrchu vždy začátkem prázdnin. Jako rušivý element možná někdo vnímá oplocení rezervace, které ale slouží k usměrnění pohybu osob v území a omezení nežádoucího sešlapu nejcennějších ploch. Další účinnou zbraní ochrany Kamenného vrchu jsou obyvatelé z přilehlého okolí, kteří přijali rezervaci za svou a nedovolí nikomu, aby jí ubližoval. Na závěr se sluší připomenout, že v příštím roce uplyne třicet let od vyhlášení Kamenného vrchu za zvláště chráněné území. Této přírodní rezervaci popřejme pevné zdraví a do dalších let hodně životního elánu. To, jak se jí bude v budoucnu dařit, však záleží na nás všech. Pohled na nejcennější část rezervace z ptačí perspektivy, foto: Mgr. Lubomír Tichý, Ph.D Už v roce 1978 bylo území v městské části Nový Lískovec o rozloze necelých 14 ha shledáno natolik významným, že bylo současně s další velmi zajímavou brněnskou lokalitou Stránskou skálou vyhlášeno za chráněnou přírodní památku. Území vzdálené pouhé 4 km od samotného centra města Brna dnes požívá ochranu jako přírodní rezervace a jeho význam dokladuje zařazení do soustavy evropsky významných lokalit Natura 2000. Důvodem je výskyt koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis) a střevlíka (Carabus hungaricus).

Ing. Hana Králová Oddělení ochrany přírody a krajiny Odbor životního prostředí KrÚ JMK

Populace konikleců na Kamenném vrchu je přibližně pětkrát větší než kdekoliv jinde v České republice. Počet jedinců zde dosahuje až k 60 tisícům, což reprezentuje asi 40 % z celkového počtu všech rostlin známých z ČR. Jedná se tedy o největší populaci v ČR a pravděpodobně v celém areálu výskytu tohoto druhu v Evropě.

Spolu s koniklecem velkokvětým se v území velmi vzácně vyskytuje i temně fialově kvetoucí koniklec luční. Z dalších zvláště chráněných druhů rostlin je možné jmenovat hvězdnici chlumní s jemnými fialovými kvítky, žlutě kvetoucí smil písečný, majestátnou lilii zlatohlávek, jemný len tenkolistý a modřenec chocholatý s neobvyklými květy, které inspirovaly k pojmenování celé rostliny. V rezervaci bylo doposud nalezeno kromě 333 druhů rostlin také 768 druhů hmyzu. Mezi nejznámější z nich patří kudlanka nábožná, žijí zde i některé vzácné druhy mravenců a čmeláků. Kvůli zástupcům hmyzu jsou v území každý rok ponechány drobné nepokosené plošky. Nejedná Koniklec velkokvětý, foto: Mgr. Lubomír Tichý, Ph.D

Chráněná území Jihomoravského kraje

Koniklec velkokvětý patří mezi silně ohrožené druhy rostlin. Jeho dlouhý kořen je lehce zranitelný, a tak snahy o přesazování končí většinou neúspěchem. Koniklec kvete 14 dnů, a to zpravidla poslední týden v březnu a první týden v dubnu. V této době můžeme obdivovat růžové, modrofialové nebo sytě fialové, vzácně i bílé květy. Vlivem sucha může dojít k druhému kvetení v pozdně letním období. Kvetení bývá tím silnější, čím je období sucha delší a intenzivnější. Tento jev bylo možné pozorovat ve velkém rozsahu v loňském roce.