EKOLISTY. Obsah. Jihomoravské. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) Foto: Margueritte Sweers

2004

ročník 1

2 Jihomoravské EKO LISTY

Desetiletá cesta soutěže Máme rádi přírodu Literární, výtvarná a fotografická soutěž HB Brďo

1

2

3

4

5

6

7

Drop velký – ohrožený unikát jihomoravské přírody Příprava učitelů v oblasti EVVO na Pedagogické fakultě MU v Brně Dobrovolné environmentální aktivity PLIVA-Lachema a.s. Centrum modelových ekologických projektů pro venkov v Hostětíně

Autoři výtvarných a fotografických prací: 1. Martin Pešek, 2. Katarína Kuťková, 3. Věra Hrubá, 4. Ilona Suchomelová, 5. Jiří Kasperlík, 6. Miloš Florian, 7. Vít Gromeš

Jihomoravské

EKOLISTY Foto: Margueritte Sweers

Vydává Jihomoravský kraj, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno IČO 708 883 37

Redakce, technické zajištění a administrace Rezekvítek - Sdružení pro ekologickou výchovu a ochranu přírody Kamenná 6, 635 00 Brno, tel.: 543 216 483, fax: 123 456 789 e-mail: rezekvítek@rezekvítek.cz, internet: www.rezekvítek.cz

Jazyková úprava Mgr. Marcela Faltýsková

Redakční rada Mgr. Arnošt Drbušek (OŠ KrÚ) • Ing. Andrea Dvořáková (OŽPZ KrÚ) Ing. Bc. Anna Hubáčková (OŽPZ KrÚ) • Mgr. Hana Korvasová (Lipka-DEV) • Ing. Aleš Máchal (Lipka-DEV)

Grafický návrh Ing. arch. Helena Hermanová • [email protected]

Sazba a předtisková příprava EkoCentrum Brno, Ponávka 2, 602 00 Brno • e-mail: [email protected]

Tisk Vytištěno na recyklovaném papíře • Časopis je neprodejný; je bezplatně distribuován obecním úřadům a školám Jihomoravského kraje • Vychází 2× ročně

Fotografie na přední straně obálky

Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO)

Margueritte Sweers

Smyslem environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty je vzbuzovat a udržovat poptávku po ekologicky příznivějších způsobech života, po zdravé přírodě a krajině, probouzet schopnosti, odvahu a vůli k odpovědnému jednání a k aktivní účasti v každodenní péči o životní prostředí obcí, regionů i celé planety Země. Za ekologicky příznivější lze označit takové počínání, kterým lidé provozem svých domácnosti, firem, úřadů či škol zatěžují životní prostředí co nejméně. Snahou environmentální osvěty je brát v úvahu také potřeby všech živých tvorů, kteří přijdou po nás, a usilovat o to, aby se šetrnější postoje k životnímu prostředí staly obvyklou součástí lidského jednání. (AM)

Fotoreportáž na zadní straně obálky Ukázky ze soutěže Máme rádi přírodu pořádané Ekocentrem Hodonín a Brontosauřími dětskými oddíly Mikulčice. Autoři výtvarných a fotografických prací:1. Martin Pešek, 2. Katarína Kuťková, 3. Věra Hrubá, 4. Ilona Suchomelová, 5. Jiří Kasperlík, 6. Miloš Florian, 7. Vít Gromeš

Datum vydání: 4. 11. 2004 Datum uzávěrky příštího čísla – konec února 2005 Příspěvky, dotazy a náměty zasílejte na adresu redakce. Registrace MK ČR E 15264

Obsah ZDRAVÍ NÁS

1

AKTUÁLNÍ TÉMA

2

• •

• •

Předseda správní rady VIS Bílé Karpaty Vedoucí OŽPZ KrÚ JmK

Drop velký – ohrožený unikát jihomoravské přírody Studie na téma „Větrná eroze půdy v Jihomoravském kraji a návrh jejího řešení“

4

OKÉNKO PRO OBCE • •

Environmentální Ždánice včera, dnes a zítra Únanov stříbrný v Evropě

OKÉNKO PRO ŠKOLY •

Obsah • Tiráž

• • • •

Příprava učitelů v oblasti EVVO na Pedagogické fakultě MU v Brně Škola pro život Středoškolský ochranářsko-přírodovědný klub Sopka Ekopedagogický klub TILIA Rozhovor s vedoucím odboru školství KrÚ Jihomoravského kraje RNDr. Milošem Šifaldou

JIHOMORAVSKÝ KRAJ INFORMUJE • • •

Činnost Odboru školství KrÚ JmK a jeho podíl na EVVO Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje Zbavíte se s námi freonů?

6

10

12

KONCEPCE EVVO JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

14

PŘEDSTAVUJE SE

• • •

• • •

Naplňování Akčního plánu Koncepce EVVO v roce 2004 Environmentální vzdělávání úředníků krajského úřadu Rekonstrukce Rychty v Krásensku pro účely ekologické výchovy v Jihomoravském kraji

PODNIK … Dobrovolné environmentální aktivity PLIVA-Lachema a.s. ŠKOLA … Výchova k trvale udržitelnému rozvoji na ZŠ Letní pole Vyškov NEVLÁDNÍ ORGANIZACE … Centrum ekologické výchovy Pálava

17

PORADNA

18

INSPIRACE – ZKUŠENOSTI ZE ZLÍNSKÉHO KRAJE

20

NĚKOLIKA SLOVY

•

•

• • •

Vždyť je to jenom obyčejný strom...

Centrum modelových ekologických projektů pro venkov v Hostětíně

Desetiletá cesta soutěže Máme rádi přírodu Doporučujeme knihu: Pasivní dům První vydání Ekomapy v Brně

SLOVNÍČEK

EKOLISTY

Zdraví nás …

Musíme být rádi, že tomu tak u nás není. Vždyť každý, kdo jde do přírody, která je v naší zemi v podstatě všude kolem nás, nevyhnutelně zjistí, jak její bohatství a krása souvisí s čistotou prostředí, ve kterém se nachází. Vedle do příkopu vyhozené autobaterie nebo černé skládky přežívají snad jen kopřivy, lebedy a další plevele. Orchideje, které patří k nejcitlivějším rostlinám, musíme hledat kolem panenských vodních pramenů nebo na loukách, které nejsou člověkem ‚vylepšeny‘ hnojivy či intenzivně využívány. Tyto souvislosti může pochopit každé dítě, ukážeme-li mu, jak to v reálném životě chodí. Proč se však neustále setkáváme s ‚šedostmi‘ v zeleném prostředí? Je to vše ve výchově a osvětě. Děti stojí blíže k přírodě a její ohrožení cítí, jako by byly ohroženy samy. Dospělí se často chovají tak, jako by zapomněli, odkud pochází (a kam se časem vrátí) nejen oni, ale i zdroje, které jim umožňuje ten materiální život, který mají. Jdou za svými krátkodobými záměry bez ohledu na vše ostatní – jak přírodu, tak spoluobčany nebo budoucí generace. Náprava takového trvale neudržitelného chování vyžaduje na dospělé zaměřenou osvětu a vysvětlení, jak dopadneme, pokud nepřijmeme jiný styl života. Dobrým příkladem je jeden známý reklamní šot v televizi na třídění odpadů. Ano, mladí lidé se rychle naučí třídit odpad, ale co naše generace? Děti tedy jsou naše naděje, je zde však druhý zádrhel. Kolik dětí v současné době chodí za humna a pochopilo z toho zásady života, a kolik naopak dostane své informace jen zprostředkovaně a žije spíše ve virtuálním než v reálném světě? Mám pocit, že se u hodně naších dětí pohyb v přírodě nezdravě přesunul k pasivní zábavě u televizní nebo počítačové obrazovky a že tak dochází k zúžení a zkreslení reality. Kolik jich třeba ještě ví, odkud pochází naše pitná voda a co by způsobilo trochu vylitého benzinu? Zjistěte to sami, čtenáři, a snad souhlasíte, že rodiče a učitelé dnes mají velký úkol: dostat děti ven od počítačů a z lavic. Pevně věřím, že tyto Ekolisty pomohou přispět ke splnění těchto dvou úkolů a tím zvýšit zodpovědnost nás všech vůči svému životnímu prostředí. Ing. Jan W. Jongepier Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, o.p.s. předseda správní rady

2/2004

Vážení a milí čtenáři, blíží se konec roku a já mám velkou radost, že jsme Vám připravili druhé číslo Jihomoravských ekolistů. Informací, podnětů i problémů máme hodně a já jsem velmi ráda, že se chcete o ně s námi podělit, a že se nám do té naší vzájemné debaty daří postupně zapojovat školy, obce, nevládky, podniky, prostě širokou veřejnost všech věkových kategorií. Naším cílem je neustálé zvyšování povědomí o stavu životního prostředí, podílení se na jeho zlepšování a šíření informací a ekologické osvěty tak, abychom svou činností přírodu nepoškozovali. Proč o to tolik usilujeme? Příroda našeho kraje je krásná, bohatá svou rozmanitostí, alespoň zatím. Je naší povinností se k ní chovat tak, abychom jí nejen neškodili, ale abychom jí pomohli vyrovnat se s již existujícími negativními vlivy. Ptáte se jak? Tak například je nutno zlepšit kvalitu povrchových vod našich toků, rybníků a nádrží, a to postupnou výstavbou čistíren odpadních vod. Zde čeká obce našeho kraje hodně práce, a abychom splnili své závazky vůči EU do roku 2010, musíme investovat do čistíren cca l miliardu korun ročně. Při plnění tohoto úkolu pomáhá již nyní Jihomoravský kraj podporami ze svého fondu životního prostředí. Čistírny však velmi těžce odbourávají fosfor, který tolik chutná nebezpečným sinicím. Pomozme i my občané, používejme bezfosfátové čisticí prostředky, nemusíme pak tolik investovat do finančně velmi náročných technologií. Jsme velkými producenty odpadů. Z plánu odpadového hospodářství Jihomoravského kraje vyplývá, že občan kraje ročně vyprodukuje skoro 400 kg odpadu. Zkusme se chovat šetrně, zkusme „vyrábět“ méně odpadu a hlavně zkusme odpad třídit, třídit a ještě jednou třídit. Stále sice nemáme dostatek sběrných dvorů ve městech a obcích, chybí zatím i dostatek třídících a recyklačních linek, ale pevně věřím, že již brzy budeme umět zpracovat a využít např. bioodpad, elektrošrot, plasty atp. Už dnes máte možnost (zdarma) se zapojit do akce sběru starých ledniček a tím významně přispět ke zlepšení kvality ovzduší, neboť při této akci je řádně zabezpečena likvidace nebezpečné látky – freonu. A co Natura? V minulém čísle jsme se Vám snažili vysvětlit, že jde o vyhlášení určitého stupně ochrany cenných přírodních lokalit. V našem kraji je jich navrženo hodně – víc než 170! Važme si toho, vždyť to vlastně znamená, že i při stávajícím způsobu hospodaření a využívání krajiny se nám ji nepodařilo úplně zničit! Vyhlášení chráněných území soustavy Natura 2000 nemusí znamenat „zakonzervování území“ a zastavení ekonomických aktivit. Naopak, může se stát šancí pro vzestup našeho regionu a získání finančních podpor z fondů EU na rozvojové programy nebo investice. Vážení čtenáři, pokud se Vám zdá, že skáču od tématu k tématu, omlouvám se Vám, ale toto všechno a daleko více problémů řešíme na odboru životního prostředí a zemědělství. Postupně Vás s některými budeme seznamovat blíže a budeme se na Vás obracet s prosbou o spolupráci při jejich řešení. A samozřejmě budeme očekávat Vaše podněty a návrhy. Pevně věřím tomu, že i takovéto sdílení informací, takováto osvěta přispějí k zodpovědnějšímu chování k našemu společnému životnímu prostředí. Na vaše podněty se těší Ing. Bc. Anna Hubáčková vedoucí OŽPZ KrÚ JmK

Zdraví nás …

V západoevropských zemích je problematika životního prostředí často rozdělena na dvě složky, kterými se i odděleně zabývají občanská sdružení, odbory, dokonce i ministerstva. Jsou označeny barevně: šedá a zelená. Problémy v šedé oblasti se týkají znečištění, problémy s přírodou (nebo moderně: biodiverzitou) a její ochranou patří do oblasti zelené.

Jihomoravské

1

Aktuální téma Drop velký – ohrožený unikát jihomoravské přírody Drop velký je kriticky ohroženým druhem české přírody. V minulosti hnízdil skoro výlučně na území jižní Moravy, dnes jsou jeho stavy tak nízké, že pokud nebudou v nejbližší době podniknuta náležitá opatření, zařadí se mezi druhy v České republice vyhynulé. Dropa velkého spatřilo v naší přírodě jen málo lidí. Ne že by to byl pták tak nenápadný, je prostě vzácný a plachý. Třebaže je asi nejpodobnější krocanovi z řádu hrabavých, nepatří do stejné systematické skupiny. Kupodivu jsou jeho nejbližšími příbuznými ptáci z řádu krátkokřídlých, tedy např. jeřábi, chřástalové, lysky. Drop velký je živočich nesporně impozantní a krásný. Samci mohou dosáhnout hmotnosti až kolem 20 kg, samice jsou sotva poloviční. Opeření obou pohlaví je sladěno do elegantní hnědo-černo-bílé kombinace. Dospělí kohouti jsou ve zbarvení o něco kontrastnější než samice, mají silnější krk a pyšní se vousem z prodloužených pírek po stranách zobáku. Své přednosti předvádějí hlavně během toku, kdy se seskupují do volných skupin, nafukují vzdušný vak na krku a čepýří peří, aby vypadali mohutněji. Pera na křídlech a ocasu obracejí vzhůru, takže nakonec působí dojmem velké bílé koule. Když k tomu přidají jemné našlapování a natřásání, stávají se pro samice neodolatelnými a dochází k páření. Dropí slepice snese do mělké jamky v poli zpravidla dvě vejce, z nichž se po 25–27 dnech líhnou mláďata. Ta jsou již dobře vyvinutá a schopna prakticky ihned následovat matku. Základní dovednosti se od ní učí několik měsíců, létat začínají ve stáří šesti týdnů. Slepice s mláďaty se na zimu shromažďují do hejn, podobně jako samci, kteří tvoří samostatné skupiny. Potravu dropů tvoří z velké části různé měkké části rostlin, pupeny, květy, mladé listy. Potravou živočišnou si přilepšují hlavně v hnízdní době a zásadní je její význam pro mladé ptáky. Jsou to různí drobní živočichové, např. brouci, kobylky, housenky, cvrčci, žížaly, ale i hraboši či ještěrky. Drop velký je ptákem původně stepním, s rozvojem zemědělství osídlil i oblasti tzv. kulturních stepí, které tvoří obhospodařovaná pole. Aby se cítil dobře a bezpečně, potřebuje rozhled a prostor. Vadí mu tedy lesíky, větrolamy, aleje, stavby, velmi nebezpečná jsou pro něj elektrická vedení, protože za mlhy či ve stresu může narazit na dráty.

Aktuální téma

Původní rozlehlý euroasijský areál dropa velkého se stále více zmenšuje. V Evropě se dnes již omezuje jen na Pyrenejský poloostrov, kde lze nalézt několik tisíc těchto ptáků, a oblast střední Evropy, kde je kriticky ohrožen. Podstatná část ptáků středoevropské populace žije v Maďarsku a na Ukrajině, významný je podíl dropů rakouských. V Ně-

2

Mládě dropa velkého má nenápadné zbarvení, foto: J. M. Simón, G. Sierra

Samec dropa velkého v toku, foto: Juan M. Simón, Gabriel Sierra mecku se zachovali díky polodivokému odchovu. Kritická je situace na Slovensku a v České republice, kde hnízdí již jen ojediněle, v některých letech vůbec. V České republice drop velký hnízdil prakticky jen na území jižní Moravy, a to v úrodné jihovýchodní části Znojemska. Pokud nebyla příliš krutá zima, zůstával zde celoročně. Jeho početnost nebyla nikdy příliš vysoká, ale po mnoho let zůstávala stabilní – kolem 35 ptáků, pravidelně hnízdilo 5–7 slepic. Druhá polovina 80. let a 90. léta minulého století však přinesly zásadní změny do zemědělské výroby. Změnila se struktura pěstovaných plodin, postupně vymizela vojtěška, ve které dropi převážně hnízdili. Zimující ptáci nenacházeli dostatek potravy. K negativním vlivům z minulosti, kterými byly např. ničení snůšek a úmrtnost mláďat při sklizňových pracech, nelegální zástřely, predace, rušení apod., přibyly další rány, se kterými se už populace nedokázala vyrovnat. Drop velký postupně přestal hnízdit (poslední hnízdění prokázáno v r. 1996) a nakonec i zimovat. Na území tradičního hnízdiště a zimoviště se v posledních letech objevují ptáci v počtu jednoho až sedmi kusů především v jarním období. Protože jim však dnešní stav krajiny nevyhovuje, zase odlétají. S největší pravděpodobností se jedná o ptáky z nedaleké dolnorakouské subpopulace, kde každoročně hnízdí kolem osmi samic. Všechny sousední státy, kde je nebo byl výskyt dropa významný, se pro jeho záchranu pokoušejí něco dělat. Cesta k jeho lepší budoucnosti však vede jen přes zajištění vhodného prostředí, což představuje především zvýšení podílu vhodných plodin, travnatých porostů, úhorů, zabezpečení potravní nabídky na zimu a zamezení rušivých vlivů. Potřebná opatření jsou většinou velmi nákladná, protože jsou směrována do nejúrodnějších oblastí. Ale soustředěná péče přínáší jasné výsledky, což lze dokumentovat na příkladech z Maďarska a Rakouska. Otázka přirozené obnovy jihomoravské subpopulace dropa velkého není neřešitelná. 25 km od tradičního hnízdiště na Znojemsku, nedaleko dolnora-

EKOLISTY

Aktuální téma

2/2004

Jihomoravské

kouského Retzu, prosperuje za pečlivého dohledu odborníků a finanční pomoci státu i EU nejbližší skupina dropů. Tito ptáci sousední moravská území navštěvovali a navštěvují, pokud zde najdou příznivé prostředí, mohou se zde znovu usadit. Zařazení jakéhokoliv druhu do kolonky „vyhynulý“ je prohra. Někdy nezbývá, než se s ní smířit, protože některým přírodním pochodům nerozumíme nebo je neumíme ovlivnit. Případ dropa velkého to ale není, s takovouto prohrou bychom se smiřovat neměli. Mgr. Vlasta Škorpíková OŽPZ KrÚ JmK

Drop velký obývá v dnešní krajině tzv. kulturní step, foto: Juan M. Simón, Gabriel Sierra

Studie na téma „Větrná eroze půdy v Jihomoravském kraji a návrh jejího řešení“ V České republice je významná část území ohrožována větrnou erozí půdy. Jižní Morava patří mezi nejvíce ohrožené oblasti. Větrná eroze poškozuje zejména zemědělskou půdu a porosty na ní. Způsobuje také znečištění ovzduší zvýšenou prašností. To ve svém souhrnu znamená značné škody v zemědělství, ale také poškozování zdraví obyvatelstva..

Kombinovaný biokoridor s funkcí větrolamu v oblasti Vracova, foto: archiv JmK

V první fázi prací na studii by měly být shromážděny dostupné informace o větrné erozi v kraji. Bude vytvořen ucelený přehled o území obcí se zvýšenou potenciální větrnou erozí, o území obcí s realizovanými větrolamy nebo systémy větrolamů a prvky ÚSES s protierozní funkcí, o území obcí s evidovanými škodami na zemědělských kulturách působených větrnou erozí půdy a o území obcí se zpracovanými pozemkovými úpravami a záměry protierozní ochrany s vyhodnocením těchto záměrů. V první fázi bude také vyhodnocen stav a funkčnost existujících větrolamů. V druhé fázi bude provedeno vyhodnocení skutečností s významným vlivem na rozvoj větrné eroze včetně jejich synergického působení (charakter půd, charakter reliéfu, charakter vegetačního krytu, větrné a vlhkostní poměry, celkové struktury využití krajiny). Závěrečnou třetí fází prací na studii bude návrh systematických opatření proti negativním účinkům větrné eroze půdy v Jihomoravském kraji. Opatření budou definována v oblastech územně plánovací a projektové, organizačně správní a technické (technická, agrotechnická a biotechnická opatření). Vytvořený dokument bude sloužit k rozhodování v záležitostech postupného uskutečňování systematických opatření proti negativním účinkům větrné eroze půdy v Jihomoravském kraji. Počítá se s využitím studie v procesu projektování pozemkových úprav a realizace společných zařízení pozemkových úprav. Pozemkové úpravy mají zcela zásadní význam při vytváření trvale udržitelné struktury venkovské krajiny. Další využití studie se předpokládá při ovlivňování dotačních programů podporujících vytváření protierozních systémů hospodaření v krajině. Všechna opatření k omezení eroze půdy jsou finančně velmi nákladná a nelze předpokládat, že majitelé pozemků by byli schopni je financovat z vlastních prostředků. Rozvoj systémů protierozní ochrany bude silně záviset na vnější dotační podpoře. Studie „Větrná eroze půdy v Jihomoravském kraji a návrh jejího řešení“ je nástrojem, jehož pořízení je nezbytné pro postupné dosažení cíle – trvale udržitelného rozvoje zemědělství a venkova v Jihomoravském kraji. Ing. Tomáš Kohout oddělení zemědělství a rozvoje venkova OŽPZ KrÚ JmK

Aktuální téma

V důsledku nadměrně intenzivního zemědělského hospodaření a snahy maximálně rozšířit výměru orné půdy se zrychlovaly některé negativní přírodní procesy, zejména vodní a větrná eroze půdy. Projevy větrné eroze jsou mnohem méně nápadné ve srovnání s dopady eroze vodní, a proto je tento jev dosti přehlížen. Podstata větrné eroze spočívá v mechanické síle větru, rozrušování půdního pokryvu a odnášení půdních částic na značné vzdálenosti. Větrná eroze způsobuje každoročně značné škody hlavně v sušších a teplejších oblastech s lehkými půdami. Větrnou erozí je v Čechách ohroženo potenciálně 23 % a na Moravě a ve Slezsku 41 % orné půdy. Zásadním problémem se větrná eroze stala na intenzivně využívaných zemědělských pozemcích, zejména na Hustopečsku, Velkopavlovicku, Kyjovsku a Znojemsku. V současné době je nezbytné vedle negativních dopadů větrné eroze na agroekosystémy zodpovědně vnímat také její dopad na znečištění ovzduší. Jihomoravský kraj se rozhodl zadat problémovou studii „Větrná eroze půdy v Jihomoravském kraji a návrh jejího řešení“. Tato koncepční práce se bude větrnou erozí zabývat s cílem navrhnout opatření k postupnému řešení neuspokojivého stavu. Podnětem pro tuto aktivitu byla především Koncepce snižování emisí a imisí Jihomoravského kraje a také rozpracovaná Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje. Oba tyto dokumenty nezávisle na sobě konstatují neuspokojivý stav a shodně předpokládají urychlený systémový přístup a koncepční řešení.

3

Okénko pro obce Environmentální Ždánice včera, dnes a zítra HISTORIE Počátky environmentální výchovy v našem městě Ždánice lze nalézt před 33 léty, kdy na začátku roku 1971 začala svoji činnost vyvíjet nově založená základní organizace Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). V průběhu poslední třetiny minulého století se vztahem člověka k přírodě zabývaly zájmové kroužky Domu dětí a mládeže (DDM). Tato skutečnost je dána dobrou spoluprací ČSOP a DDM. V průběhu minulých čtyř desetiletí se utvářela a i nyní se utváří tradice našich environmentálních aktivit. Nejpůvodnější je péče o studánky. Od roku 1971 pečujeme o studánku Bezdýnku a Jordánek. Posléze jsme přibrali i studánku u chaty Barborka. Byli jsme i u prvního ročníku Zlatého listu. Byla to týmová soutěž, kde si žáci základních škol ve dvou věkových kategoriích přímo v přírodě ověřovali a porovnávali své vědomosti a dovednosti. Organizovali prvních 24 ročníků okresních přehlídek této soutěže. Možná jsme mnohé opomněli. Naší doménou však po celou jednu třetinu století byla práce s dětmi a mladými lidmi a posléze i s rodinami s dětmi. A tyto naše aktivity nepadly do trní, na skálu anebo na cestu, ale padly na půdu úrodnou a vydávají dnes užitek více jak stonásobný. Jistě bylo dobré, že jsme uměli těm nejlepším z nás vyslovit poděkování a k němu přiložit Březový lístek, symbol přátelství k mladým lidem. Tento symbol – Březový lístek v 12 barvách jsme zvolili v první polovině šedesátých let. Dnes má naše Ždánické kolegium Březových lístků 594 aktivních činovníků, kteří nejméně jednou za rok nám pomáhají svojí prací. Před 33 léty jsme vsadili na práci s dětmi a mladými lidmi a na práci s rodinami s dětmi. A dnes, dnes máme více spolupracovníků než jsme schopni aktivně zaměstnat. A to nás trošku rmoutí a moc těší!

SOUČASNOST V následujících statích se o svých aktivitách bude zmiňovat Mateřská škola, Masarykova základní škola a Městský úřad, místní středisko Československého zálesáka, Dům dětí a mládeže a Český svaz ochránců přírody Ždánice.

Mateřská škola Mateřská škola vychází z rámcového programu, kde je oblast enviromentální výchovy s názvem „Dítě a svět“. V této výchovné činnosti týkající se vzájemného vlivu člověka a přírody chceme, aby se děti učily orientovat v jednoduchých přírodních jevech a dějích. Vedeme děti k zodpovědnosti za důsledky svého chování ve vztahu k prostředí a aby se naučily základním ochranářským dovednostem. • K vytváření vztahu k místu a prostředí, ve kterém děti žijí, využíváme vycházky, výlety do nedalekého lesa, pozorování a zkoumání zvířat a rostlin. A zvládáme také nejbližší část naučné stezky Ždánický les.

Okénko pro obce

• Pro pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou přírodu poškozovat anebo chránit, využíváme experimentace s různými materiály a surovinami a práci s přírodním a odpadovým materiálem.

4

• K osvojení potřebných enviromentálních vědomostí a dovedností využíváme motivované hry, pracovní činnosti, kladení otázek a hledání odpovědí, vyprávění, práci s literárním textem a obrazovým materiálem . • Nemalou pozornost věnujeme seznamování dětí s kulturou našeho města.

Odpadky nasbírané při akci Ukliďme svět jsme ukládali do kontejner, foto: Mgr. Josef Chvíla

Masarykova základní škola Mezi hlavní cíle ždánické základní školy patří ovlivňovat vztah dětí k přírodě, formovat ohleduplnost a spolupráci v mezilidských vztazích. Učitelé působí na utváření životního stylu dětí ve smyslu potřeb udržitelného rozvoje. Hlavní formy EVVO ve škole jsou: • uplatňování ekoligických aspektů v jednotlivýách předmětech • rozvíjení aktivit v péči o životní prostředí (třídění odpadu, péče o zeleň, šetření energií…) • jednorázové akce (Den Země, Světový den životního prostředí, Den vody) • ekologizace provozu školy • spolupráce s institucemi a orgány OŽP na místní a regionální úrovni (ČSOP, SEV pro DDM, Sdružení obcí Ždánický les a Politaví, Ekor)

Město Ždánice • Rekultivace skládky TKO Ždánice. Skládka TKO Habrová vznikla v roce 1974. Na tuto skládku se ukládal odpad z průzkumné a těžební činnosti MND ve Ždánickém lese. (Vrtné výplachy, použité panely, přebytečná zemina). V následujících letech Šroubárna Ždánice na skládku vyvážela použité oleje s PCB látkami. Místní podnik Narex vyvážel na skládku média s kyanidovými solemi. Ukládání odpadů nebylo nijak regulované a uvnitř skládky se koncentrovaly toxické odpady. V roce 1990 bylo ukládání škodlivých látek zastaveno. Bylo zahájeno monitorování podzemních vod v osmi sondách lokalizovaných pod skládkou. Skládka však zůstala starou ekologickou zátěží. Město začalo problém skládky řešit. V květnu 2004 za finanční podpory SFŽP ČR byly zahájeny práce na první etapě rekultivace skládky. Byla odstraněna stará ekologická zátěž kalových polí a zajištěna stabilita skládkového čela. Odtěžený odpad byl převezen na určené úložiště odpadů. Druhá etapa rekultivace skládky spočívá v zapouzdření upraveného povrchu skládkového tělesa technickou bariérou, která zajistí uzavření izolačním materiálem, fólií PEHD silnou 1,5 mm. Bude tak zamezeno vnikání dešťové vody a vymývání obsahu skládky srážkovými vodami. Bude následovat překrytí zeminou v tloušťce 60 cm a pak vrstvou ornice v síle 30 cm.

EKOLISTY

Skládka je vybavena odplyňovacím systémem skládkového plynu. Povrch rekultivované skládky bude osetý a osázený dle osevního plánu. • Město ve spolupráci s ČSOP vybudovalo naučnou stezku Ždánický les s 18 stanovišti. Lze tak cestovat ze Ždánic až k táborové základně Haluzická hájenka. • Město za spolupráce sdružení obcí a měst: Ždánický les a Politaví se podílelo na vybudování husté sítě cyklostezek v celém Ždánickém lese. • V roce 1999 vydalo město průvodce po naučné stezce Ždánickým lesem.

Československý zálesák Československý zálesák, středisko Ždánice, pracuje ve Ždánicích od roku 1990. Sdružuje děti, mládež i dospělé občany. Spolupracuje s ČSOP a Lesy ČR, s.p. Pomáhají čistit les, sází lesní stromky, staví a pomáhají při opravách lesních oplocenek. Pečují také o studánku u chaty Barborka. V průběhu roku pořádají různé akce, zúčastňují se ochranářských aktivit a v létě organizují svůj samostatný tábor.

2/2004

Jihomoravské

Český svaz ochránců přírody • Podílel se na zpracování Koncepce enviromentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Jihomoravského kraje. • Se svým Střediskem enviromentální výchovy dětí, mládeže a rodin s dětmi pečuje o čistotu naučné stezky, kterou také v terénu vyznačili.

ZÍTŘEK ENVIRONMENTÁLNÍCH ŽDÁNIC • Přáním ždánických příznivců přírody je přebudovat táborovou základnu v Středisko enviromentální výchovy dětí, mládeže a rodin s dětmi s celoročním provozem. • Krajskému úřadu jsme nabídli, že bychom mohli vykonávat funkci okresního koordinátora enviromentální výchovy. Mgr. Josef Chvíla předseda ZO ČSOP Ždánice

Dům dětí a mládeže • DDM již 17. rokem (od 1.12.1988) buduje ve Ždánickém lese kolem Haluzické hájenky táborový areál. Ubytovací kapacita v letním období je 90 účastníků, v zimním období lze využít ubytování s 60 lůžky. V tomto areálu každoročně ubytováváme asi 2 500 dětí a mladých lidí, kteří tam přijíždí na školní výlety, tábory či jiné enviromentální aktivity.

Únanov stříbrný v Evropě Významného ocenění se dostalo v těchto dnech obci Únanov na Znojemsku. Vítězství v celostátním kole Zelené stuhy v rámci soutěže Vesnice roku 2003 ji nominovalo do prestižní evropské soutěže Entente Florale. Letošního ročníku soutěže se zúčastnilo celkem jedenáct států Evropy. Českou republiku reprezentovala obec Únanov a město Brno. Slavnostní vyhlášení výsledků se konalo v pátek 10. září ve francouzském městě Aix les Bains. Zde převzal starosta Únanova Vojtěch Fabík stříbrnou medaili. Velký úspěch sklidil i film o obci Únanov, který únanovští nechali zhotovit u příležitosti účasti obce v evropské soutěži. Město Brno rovněž získalo stříbrnou medaili, navíc za péči o parky získalo čestné uznání. Entente Florale (Kvetoucí sídla) je evropský program pro zvelebování životního prostředí a zvyšování kvality života lidí. Podporuje vědomí odpovědnosti za své životní prostředí a aktivní přístup obyvatel k utváření životního prostředí měst a vesnic. Vysoce hodnotí schopnost vzájemné komunikace radnic s místními obyvateli, sledování společných cílů v oblasti správy a rozvoje sídel a aktivní podíl obou stran na realizaci uvedených cílů, vše s podmínkou citlivého přístupu k životnímu prostředí. Každoročním završením je evropská soutěž Entente Florale. Pořádá ji asociace A.E.F.P. – v překladu „Evropská asociace pro zahradní a krajinářskou tvorbu“ se sídlem v Bruselu, která sdružuje zastupující

Jak jsme zastřešili šindelem studánku Jordánek, foto: Mgr. Josef Chvíla organizace jednotlivých zemí. Českou republiku zastupuje Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu ČR. Pro naši republiku je účast v evropské soutěži vyústěním národní soutěže Vesnice roku. Republiku reprezentuje vesnice, která se stala v minulém roce celostátním vítězem Zelené stuhy udělované „za péči o zeleň a životní prostředí“. Město je poté zvoleno v regionu vítězné vesnice. Každý stát zastupuje jedno město a jedna obec. Evropský program Entente Florale formou soutěže oceňuje města a vesnice, kde lidé poznali své možnosti a sebrali síly ke změně k lepšímu. Kde si uvědomují osobní odpovědnost každého člověka za to, jak vypadá prostředí, ve kterém žije on a kde budou vyrůstat nebo už vyrůstají jeho děti. Ing. Vojtěch Fabík Další informace o Entente Florale: www.obecunanov.cz, www.szkt.cz Kontakt: Ing. Vojtěch Fabík, starosta obce, 671 31 Únanov 116, CZ tel.: 603 154 689 e-mail: [email protected], www.obecunanov.cz

Okénko pro obce

• V průběhu roku DDM uskutečňuje řadu ekologických akcí. K nejznámějším patří Vítání jara s vařením jarní polévky na ohništi, Den Země, Ukliďme svět, a podílí se na zabezpečení regionálního kola Indiánské stezky, což je soutěž o ochraně přírody a památek.

5

Okénko pro školy Příprava učitelů v oblasti EVVO na Pedagogické fakultě MU v Brně Víte, jak probíhá přípravné učitelské vzdělávání na brněnské pedagogické fakultě? Co se od studenta učitelství očekává? A kdo se podílí na jeho přípravě? Odpověď můžete najít v následujícím příspěvku. Začínáme výroky našich studentů: „...o ekologii jsem mnoho nevěděla. Seznámila jsem se s ní ve 4. ročníku gymnázia. Zaujala mne, i když nám ji podávali formou katastrof. Myslela jsem, že je to záležitost státníků a ekologických organizací, že bych mohla i já zasáhnout, to mne nenapadlo. Během zimního semestru jsem si pomalu začala uvědomovat, že ekologie není jen ochrana přírody, je to spíš volání po změně myšlení.“ „Až na pedagogické fakultě jsem si poprvé uvědomila, že ekologie a ochrana ŽP nejsou jen ropné havárie, kouř, kyselé deště, ozónová díra apod., ale jsou to i krásné, upřímné vztahy mezi lidmi, šetrný způsob života, láska k přírodě, věcem a lidem, utváření kulturního člověka, mravně dokonalého, vzdělaného, vyrovnaného, který zná sebe…“ Na Pedagogické fakultě MU v Brně se stala ekologická/environmentální výchova (EV) organickou součástí profesionální přípravy budoucích učitelů ve studijním roce 1990–91. Při zpracování projektu této přípravy jsme vycházeli z toho, že bohatá škála studijních disciplín (zejména oboru učitelství pro 1. stupeň základní školy) přispívá k pochopení vztahů mezi přírodou, kulturou a člověkem, a tím se podílí na utváření ekologické kultury osobnosti budoucích učitelů. Studenti by měli pochopit základní vztahy mezi člo-

věkem a přírodou (resp. lidskou společností a jejím životním prostředím /ŽP/) a porozumět trendům dosavadního vývoje lidské civilizace. Potřebují podněty k systematické reflexi negativních důsledků činností člověka pro vlastní zdraví i pro ŽP. Poznávají způsoby ekologicky žádoucího jednání (např. formou Desatera domácí ekologie) k překonání některých nežádoucích stereotypů v lidském chování, tedy k přijetí jistých osobních omezení. V návaznosti na učitelskou profesi jsou vybavováni dovednostmi k překonávání některých tendencí, ekologicko-výchovné působení znehodnocujících (např. přílišné teoretizování o přírodě a ŽP, přeceňování faktografie, nedostatečné propojování se životem, formalismus, kampaňovitost). Přípravné ekologické/environmentální vzdělávání učitelů je postaveno na následujících východiscích: • EV jako páteř výchovy pro nové tisíciletí, průřezové téma v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání • příprava by měla mít integrativní, komplexní charakter: spojovat oblast přírodovědnou, společenskovědní, technickou, estetickovýchovnou; vycházet z vědomostí z různých oborů; z poznání vývojových systémových zákonitostí spoluexistence člověka a ostatních organismů a jejich životního prostředí • respektuje psycho-socio-kulturní předpoklady a důsledky vztahu člověka k životnímu prostředí • akceptuje skutečnost, že vysoké školy připravující učitele nepřipravují odborníky v oboru „životní prostředí“, ale vzdělané učitele, schopné utvářet ekologickou kulturu osobnosti žáků • překonává dosavadní spíše statický a zúžený charakter dosavadního způsobu výuky; vlastní výuku spojuje s vlastními zkušenostmi a zážitky studentů, uplatňovanými pak v pedagoické praxi • usiluje o proporcionalitu předmětné (odborné a metodické) a osobnostní přípravy. Na naší fakultě směřuje environmentální příprava k těmto výchovně-vzdělávacím cílům: Studenti by měli umět: • objasnit základní ekologické a environmentální pojmy a souvislosti, charakterizovat vývoj vztahů člověka k přírodě, postavení člověka v přírodě, stav a problémy životního prostředí v ČR, globální problémy, nástroje péče o životní prostředí • zprostředkovat porozumění výše uvedeným tématům prostřednictvím interdisciplinárního aktivního učení • orientovat se v historických souvislostech vývoje EV a vysvětlit současné trendy v EV

Okénko pro školy

• orientovat se rámcově v základních dokumentech a znát nejvýznamnější instituce v oblasti EV

6

• zaujímat odpovědné postoje (např. v diskusi o šetrném životním stylu, o hodnotové orientaci, o lidských potřebách) a umět argumentovat v jejich prospěch

Ekologická výchova pro studenty učitelství, foto: archiv Lipky-DEV

• reflektovat své jednání i výchovné působení, kriticky hodnotit jednání druhých lidí ve vztahu k životnímu prostředí, vyvozovat závěry a uplatňovat je v praxi, svým jednáním podporovat aktivní zapojení do péče o životní prostředí

EKOLISTY 2/2004

Jihomoravské • nenásilně implementovat ekologicko-výchovné obsahy do vzdělávacího kurikula i do reálné výuky • projektovat vyučovací strategie, teoreticky i prakticky zvládnout vyučovací metody, efektivně zařazovat netradiční postupy (umět využívat tvořivé dramatiky, simulací, her i autentických činností pro rozvoj ekologické kultury osobnosti), diagnostikovat žákovo pojetí učiva o problematice životního prostředí a umět s ním pracovat • připravit dlouhodobý program výchovné práce vycházející z reálné situace • regionálně zaměřit a aktualizovat učivo z hlediska EV (např. tvořivě využívat regionální prvky, organizovat vlastivědné výlety, exkurze, tábory, praktické kurzy pro žáky a učitele • obnovovat a rozvíjet tradice dobrých konkrétních cílů a skutků • vést žáky k poznávání, zvelebování a ochraně domova • vést žáky k pátrání po svých předcích a hledání poučení z jejich zkušeností i chyb

• vytvářet co nejširší možnosti pro aplikaci naučeného v praktickém každodenním životě • pěstovat návyky a dovednosti ekologicky příznivého jednání, vést děti k tomu, aby přebíraly zodpovědnost za své chování, vytvářet kladné klima ve škole a třídě, rozvíjet prosociální vlastnosti a postoje Ve studijním programu je zařazen předmět, jehož smyslem je osvojení základního minima, potřebného pro další mezioborovou syntézu poznatků o životním prostředí a pro kvalitní realizaci ekologické výchovy v praxi. Na výuce se podílejí katedry geografie, biologie, fyziky, chemie, pedagogiky a výtvarné výchovy. Teorie a metodika EV je součástí studijní disciplíny Školní pedagogiky, Didaktiky prvouky, vlastivědy a přírodovědy (Integrovaného vědního základu a jeho metodik). Aspekty EV jsou trvalou součástí výuky didaktiky výtvarné výchovy, výchovy ke zdraví, aplikované biologie, filozofie a dalších předmětů, včetně volitelných. Od roku 2001 absolvují všichni studenti oboru učitelství 1. st. ZŠ disciplínu Praktikum ekologické výchovy. Mohou si též volit specializaci Ekologická výchova. Pro studenty učitelství pro 2. stupeň ZŠ je EV zařazena především v oborech biologie, fyzika, chemie, geografie, občanská výchova, pedagogika. Možnosti k praktické EV nabízejí kursy a komplexní terénní cvičení (na katedře biologie a geografie) v terénním integrovaném pracovišti v Jedovnicích a na Kejbalech. Optimální podmínky pro integraci teoretické složky přípravy se složkou praktickou poskytuje fakultní zařízení Lipka – Dům ekologické výchovy v Brně se svými dalšími pracovišti, kde studenti mají možnost seznámit se s ekologicko-výchovnými prostředky a nacházejí prostor pro vlastní tvořivou činnost. Studenti se seznamují s různými výukovými prostředky – programy, pomůckami, pracovními listy. Pracují metodami, které odpovídají modernímu pojetí výuky a jsou v modifikované podobě využitelné ve škole (např. výchova prožitkem, simulační hry, výchova uměním, metody smyslového vnímání přírody apod.). Aktivity v DEV jsou voleny tak, aby vedly k pohotovému vybavování informací (např. o obecných ekologických principech), k jejich hodnocení i aplikaci poznatků v praxi. Studenti poznávají, že ekologicky vychovávat znamená aktivně a tvořivě využívat mezipředmětových vztahů a neopomíjet znalosti a zkušenosti dětí. Uvědomují si význam problémového učení, které žáky vede k roli spolutvůrců ŽP. Jde tedy o konkretizaci obecně didaktických principů, o aplikaci vědomostí

Terénní výuka budoucích učitelů, foto: archiv Lipky-DEV a dovedností získaných i v jiných disciplínách, např. v oborových didaktikách, dramatické výchově ap. Pro osobnostní rozvoj se nám osvědčuje zařazování takových aktivit, vedoucích k sebereflexi jednání a chování, k sebepoznání a k postupné sebeproměně. Získané praktické zkušenosti v DEV Lipka jsou reflektovány z hlediska teorie při výuce na fakultě. Často se stávají pozitivní motivací k dalšímu studiu i k tomu, že studenti začínají chápat teorii v jiném světle. Teoretické poznatky, názory a zkušenosti si utřiďují, zpřesňují, uvádějí v systém. Svědčí o tom i úroveň vypracovaných návrhů projektů ekologické výchovy v seminárních pracích. Zvyšuje se zájem o zpracování projektů ekologické výchovy v diplomových pracích, o aplikaci ekologických zřetelů v oborových didaktikách, na pedagogických praxích. „ Po návštěvě Lipky si mnohem více uvědomuji, jak málo dělám pro ekologii. Teď se snažím o tom nejen vědět, ale taky se podle toho chovat a vést k tomu i své blízké.“ „Můj vztah k ekologii byl spíš pasivní, ale vlivem několika událostí se radikálně změnil - a to návštěvou Lipky a po přečtení knihy „Ako zachránit Zem“...“

Závěrem Ekologická/environmentální příprava má interdisciplinární charakter. Integrace a syntéza poznatků z různých vědních oborů, překonávání bariér mezi nimi vyžaduje pochopení, spolupráci, koordinaci a především vysokou úroveň ekologické kultury osobnosti vysokoškolských učitelů. Jediným imperativem pro implementaci standardu přípravy na EV do výuky je imperativ odpovědnosti každého vysokoškolského učitele. Je třeba mít na paměti, že koncepce profesní přípravy na jednotlivých fakultách se proměňuje, navazuje na určité tradice a nelze ji ani v oblasti přípravy na EV unifikovat.1 Doc. PaedDr. Hana Horká, CSc. Katedra pedagogiky, oddělení učitelství 1. st. ZŠ Pedagogická fakulta MU Brno 1

Snaha zavést do vysokoškolské výuky otázky ochrany přírody se datuje od roku 1966, kdy pracovní skupina vysokoškolských učitelů (z brněnské PdF RNDr. Karel Patočka) požadovala, aby výnosem ministerstva školství a kultury byla zavedena povinná výuka o ochraně přírody (ovšem bezvýsledně). Ve větším rozsahu se tehdy vyučovala daná problematika na pedagogické fakultě v Brně, Nitře a Banské Bystrici. Cítím morální povinnost podílet se na naplňování odkazu svého učitele RNDr. K. Patočky.

Okénko pro školy

• organizovat praktické činnosti (např. přímo v přírodě, práce s pomůckami, pozorování, určování podle klíčů, experimentování, estetické ztvárnění prostoru třídy, péče o školní prostředí)

7

Okénko pro školy Škola pro život Publikace Škola pro život s podtitulem Příručka k realizaci školních programů ekologického/environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) a výchovy k udržitelnému způsobu života, kterou vydalo Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina, je určena zejména pro koordinátory EVVO na základních i středních školách. Reaguje na četné dotazy ze strany učitelů a žádosti o podporu a pomoc s naplňováním Metodického pokynu k EVVO vydaného MŠMT ČR. Příručka vyšla v roce 2004 v nákladu 1 500 kusů za finanční podpory MŠMT ČR a Britské rady v Praze Na jejím vzniku se podílela celá řada pracovníků středisek ekologické výchovy a učitelé z praxe, kteří EVVO realizují na školách léta i bez výše uvedeného dokumentu, případně ti, kteří pružně zareagovali na požadavky Metodického pokynu. V publikaci najdete celkem 16 kapitol včetně příloh s ukázkami praktických pracovních listů. Jsou zde shrnuty informace týkající se pojetí, rozsahu a obsahu ekologické výchovy, přehled celostátních i krajských dokumentů, o které je možné se opřít, a výtahy z nich, informace týkající se organizace a řízení ekologické výchovy na škole, resp. školního programu EVVO a všeho, na co by se nemělo zapomenout při jeho sestavování – čtyři oblasti, které je třeba mít na zřeteli. První z nich se zabývá začleněním EVVO do výuky jednotlivých předmětů, zahrnuje příklady vhodných témat, příklady jedné i více aktivit a vzorové hodiny celkem 18 různých vyučovacích předmětů. Druhá se věnuje problematice, jak integrovat EVVO ve školní výuce, přináší příklad obsahu samostatného předmětu, který je vyučován na konkrétní škole, příklady projektů či projektových dnů odzkoušených v praxi, příklad pobytového kurzu ve středisku ekologické výchovy. Třetí je zaměřena na ekologizaci fungování, tedy provoz i atmosféru školy. Přináší přehled oblastí, kterým se lze věnovat, a příklady konkrétních projektů škol s tématem ekologicky šetrného provozu. Čtvrtou oblastí je komunikace školy s okolím a s tím úzce spjatá místní Agenda 21, její principy a opět několik konkrétních příkladů spolupráce školy s obcí a s jinými organizacemi. Příručka také přináší konkrétní příklady zpracovaných programů EVVO z různých škol v ČR a postřehy, náměty a doporučení, jak program

EVVO připravit. Několik stran je věnováno doporučené literatuře, finančním zdrojům, informacím o sítích zaměřených na ekologickou výchovu a kontaktům na NNO a další instituce. Publikace není kuchařkou, jak, co a kdy udělat, ale přináší informace, motivuje, nabádá, napomáhá tomu, aby ekologická výchova tvořila plnohodnotnou součást vzdělávacího systému školy. V případě zájmu si ji můžete objednat za 200,- Kč na adrese: SSEV Pavučina, Senovážné nám. 24, 116 47 Praha 1, tel.: 234 621 386, e-mail: [email protected]. Mgr. Lenka Daňková, Mgr. Blanka Toušková SSEV Pavučina

Středoškolský ochranářsko-přírodovědný klub Sopka

Okénko pro školy

Ekoklub SOPKA je otevřen všem středoškolským studentům se zájmem o přírodní vědy a ochranu životního prostředí. Soptíci se scházejí každé dva měsíce na víkendové akci (o letních prázdninách na týdenním soustředění), aby si prohloubili znalosti v biologických disciplínách za účasti lektorů z univerzit, státní ochrany přírody nebo nevládních ochranářských organizací. Provádí vlastní výzkum a ochranářský management na území CHKO Moravský kras, jehož výsledky pak mohou použít ve škole v rámci seminárních prací nebo SOČ. Na víkendovkách se věnujeme také jeskyňářství, geologii, geomorfologii a geografii, biozemědělství, medicíně a bylinkaření, ale i komunikaci, psychologii, aromaterapii apod. Poznáváme další chráněné krajinné oblasti a národní parky ČR, jejich přírodu, historii a kulturu. Na výběru témat se podílejí sami Soptíci. O dobrodružství, hry a zábavu není nikdy nouze!

8

Mgr. Petr Rejzek Lipka-DEV, pracoviště SEV Rychta Krásensko, [email protected] Vyvěšování budek, foto: archiv Lipky

EKOLISTY 2/2004

Jihomoravské

Ekopedagogický klub TILIA TILIA tradičně funguje při Lipce – Domě ekologické výchovy již od dob jejího vzniku. Lipka zajišťuje pro učitele všech stupňů škol i další zájemce přednášky, semináře a terénní exkurze z oblasti ekologické výchovy v rámci dalšího vzdělávání pedagogů. V letošním roce proběhly kromě úspěšného Základního semináře pro koordinátory ekologické výchovy na školách, Repetitoria terénní přírodovědy a exkurze do pražské botanické zahrady také dvě výpravy zahraniční. První z nich se konala o víkendu 12.–13.6. a směřovala k našim jižním sousedům, do Rakouska. Sobotní část připravila Lipka společně s organizací Zelené bydlení. Účastníci nejprve shlédli výstavu BIOEM v městečku Gross Schönau, na níž se představovali výrobci různých bioproduktů a ekologického bydlení, a získali tak poměrně dobrou představu o tom, co se v těchto oblastech nabízí v Rakousku i v okolních zemích. V dalším průběhu akce si účastníci prohlédli tzv. ekodomy ve vesnici Neustift a vyslechli výklad o historii jejich vzniku i technických opatřeních. Šlo zejména o tepelné izolace, solární kolektory či kořenovou čističku odpadních vod. Druhý den proběhla terénní přírodovědná exkurze na vrchol Schneebergu. Pod vedením botaničky Mgr. Lenky Reiterové ze správy NP Podyjí účastníci zkoumali s nadmořskou výškou se měnící druhové zastoupení rostlin a různé typy adaptace alpínské vegetace na nepříznivé horské podmínky. V termínu 14.–25.7. se uskutečnila druhá přírodovědně poznávací exkurze do Bretaně. Tato akce byla zaměřena na poznávání celkového charakteru dané oblasti. Exkurze tedy zahrnovala jak kulturní část, tak část přírodovědnou či ekologickou - návštěvu prehistorických a keltských památek v Carnacu a Lockmariaquer, prohlídku bretaňských farních dvorců tvořených kostelem, kalvárií a kostnicí, procházku ulicemi starých měst s kamennými domy, ale i exkurzi do přílivové elektrárny v ústí řeky Rance, na skalnaté západní pobřeží s charakteristickou flórou a faunou, do pobřežní rezervace písečných dun či do mokřadního přírodního parku ve vnitrozemí. Nebyla opomenuta ani návštěva škol a debata o francouzském systému školství. Účastníci zavítali též do střediska organizujícího letní tábory a jiné akce pro dospívající mládež a v neposlední řadě i do střediska ekologické výchovy nedaleko Brestu.

Obě exkurze byly součástí programu Environmentální informační systém pro školy, realizovaného v rámci Akčního plánu Koncepce EVVO Jihomoravského kraje v roce 2004. Mgr. Eva Kučerová, Lipka-DEV, Brno

Akce ekopedagogického klubu TILIA v roce 2005: 24.1.2005 10.–12.2. 2005 11.2.2005 14.5.2005 25.5.2005 3.–5.6.2005 22.–26.8.2005

odpolední seminář Špetka domácí ekologie základní seminář pro koordinátory EVVO na školách 2. Mrkvička na téma Odpady – seminář pro pedagogy z MŠ terénní lesnicko-geologická exkurze v okolí Jevíčka odpolední terénní seminář Údolím oddechu terénní exkurze Slovenskem přes hory a doly Repetitorium terénní přírodovědy na Rychtě

Mokřadní přírodní park Grand Briére, foto: Eva Kučerová

• Vidíte nějaký rozdíl mezi ekologickou výchovou ve školách za dob Vaší školní docházky a současností? Pokud vím, za dob mého dětství se pojem „ekologická výchova“ v osnovách našeho školství neobjevoval. Rozhodně však řada učitelů vedla už tenkrát své žáky k tomu, aby si uvědomili, že přírodu člověk potřebuje nejen proto, že je krásná, ale hlavně proto, aby mohl žít. Dnes se stala ekologická výchova pevnou součástí výuky ve školách. Školy by měly mít svoje koordinátory ekologické výchovy a roční plán, podle kterého se ekologické vzdělávání a výuka začleňuje do všech předmětů. Vznikla řada organizací, které školám nabízejí svoje vzdělávací programy a velice kvalitní metodické materiály a pomůcky. • Jak je na tom Jihomoravský kraj s podporou ekovýchovného působení na děti, mládež a dospělé ve srovnání s ostatními kraji? Rozhodně patří mezi nejlepší. Ekologická výchova na jižní Moravě má dlouhou tradici, máme tady řadu kvalitních pedagogů a škol. Byli jsme první kraj v republice, který zpracoval a schválil Koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. Část úkolů z jejího akčního plánu je už splněna, na dalších práce začínají. V roce 2003 vyčlenil kraj na ekologickou výchovu přes 8 mil. Kč. Jihomoravské školství má ještě jednu zajímavost – krajem zřízené specializované pracoviště pro ekologickou výchovu Lipku, která má v současné době 4 pracoviště. Nabízí

jihomoravským školám výukové programy, vzdělává budoucí učitele a pro učitele z praxe založila ekopedagogický klub. • Jak konkrétně se věnuje odbor, který řídíte, problematice EVVO? O problematiku EVVO se na krajském úřadu dělí odbor školství a odbor životního prostředí a zemědělství. V souladu s koncepcí EVVO Jihomoravského kraje a představami MŠMT ČR věnujeme v poslední době problematice EVVO ve školách zvýšenou pozornost. Za tímto účelem jsme na odboru školství vyčlenili 0,5 úvazku právě pro rozvoj EVVO na školách. Mezi nejdůležitější úkoly, které se podařilo zatím splnit nebo na kterých se intenzívně pracuje, patří poskytování finančních prostředků na EVVO školám v rámci Programů rozvoje škol a školských zařízení, dobudování Lesní školy Jezírko, příprava výběru okresních koordinátorů EVVO, a podíl na vydávání Ekolistů, které právě čtete. • Jak si představujete podporu EVVO v oblasti školství v kraji do budoucna? Budeme postupovat podle Koncepce EVVO a jejího akčního plánu. Rádi bychom docílili, aby každá škola měla svůj ekovýchovný program. Bylo by dobré, kdyby se co nejvíce škol zapojilo do sítě M.R.K.E.V., která poskytuje svým členům informační systém a vzdělávací program. Během nejbližších 10 let by se měla síť středisek ekologické výchovy doplnit tak, aby pokryla požadavky a potřeby všech našich škol. Budeme nadále poskytovat dotace školám v rámci programu Rozvoj škol a školských zařízení v oblasti EVVO a v neposlední řadě bychom chtěli podpořit další vzdělávání pedagogů v této oblasti vybudováním specializovaného pracoviště – Koleje Aleše Záveského – o kterém se již psalo v Jihomoravských ekolistech č.1.

Okénko pro školy

Rozhovor s vedoucím odboru školství KrÚ Jihomoravského kraje RNDr. Milošem Šifaldou

9

Jihomoravský kraj informuje Činnost odboru školství KrÚ JMK a jeho podíl na EVVO Odbor školství Krajského úřadu Jihomoravského kraje je spolu s odborem životního prostředí a zemědělství zodpovědným odborem za realizaci Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Jihomoravského kraje a úkolů jejího Akčního plánu na příslušné období. Odbor školství ve své působnosti zajišťuje komplexní plnění veškerých úkolů vyplývajících z organizačního řádu KrÚ JMK. Rovněž zpracovává celou řadu důležitých koncepčních rozvojových dokumentů a strategických studií. Kromě součinnosti při zpracování a následné průběžné realizaci Koncepce EVVO v JMK patří mezi dokončené dokumenty např. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje, Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu v JMK a Koncepce protidrogové politiky JMK. V současné době se připravují aktualizace některých výše uvedených dokumentů pro další období a také se zpracovává Koncepce JMK v oblasti prevence kriminality. Organizačně se odbor školství člení na 5 oddělení: 1. 2. 3. 4. 5.

oddělení organizačně správní oddělení středního a speciálního vzdělávání oddělení základního a předškolního vzdělávání oddělení rozpočtu a financování oddělení prevence a volnočasových aktivit

Činnost jednotlivých oddělení probíhá jednak v samostatné působnosti, jednak v přenesené působnosti dle Organizačního řádu KrÚ JMK. Za realizaci úkolů stanovených Akčním plánem Koncepce EVVO Jihomoravského kraje v oblasti školství zodpovídá oddělení prevence a volnočasových aktivit.

Dotační programy JMK v působnosti odboru školství Mezi nejdůležitější úkoly oddělení prevence a volnočasových aktivit patří příprava a administrace dotačních programů JMK v oblasti tělovýchovy a sportu, volnočasových aktivit, prevence kriminality, protidrogové prevence, prevence sociálně patologických jevů a speciální dotační program Programy rozvoje škol a školských zařízení. Dotační programy pro rok 2005 jsou vyhlášeny Jihomoravským krajem v souladu se zpracovanými Zásadami pro poskytování dotací z rozpočtu Jihomoravského kraje na danou oblast pro rok 2005. Zásady byly schváleny příslušnými orgány Jihomoravského kraje. Oblast EVVO je součástí „Programů rozvoje škol a školských zařízení“. Radou Jihomoravského kraje byly schváleny Zásady poskytování dotací na jejich realizaci na území Jihomoravského kraje pro rok 2005.

JmK informuje

Příjemcem podpory jsou školy a školská zařízení, která jsou zařazena do sítě škol, předškolních a školských zařízení a svoje sídlo mají na území Jihomoravského kraje. Programy na podporu EVVO jsou stejně jako v roce 2004 zaměřeny na vzdělávací a výchovné projekty EVVO, ekologické soutěže, tvorbu a nákup pomůcek a materiálů, ekologizaci provozu škol a školských zařízení, tvorbu projektů zelených koutků a školních zahrad, environmentální vzdělávání a osvětu pedagogických pracovníků.

10

Podrobné informace o jednotlivých dotačních programech jsou uvedeny na webových stránkách Jihomoravského kraje (www.kr-jihomoravsky.cz v sekci Dotace a granty) a také na Školském portálu JMK (www.jmskoly.cz) v sekci Koncepce a dotace.

Činnost odboru školství v přípravě na čerpání grantů ze strukturálních fondů EU Odbor školství připravuje v rámci opatření 3.3 operačního programu Rozvoj lidských zdrojů grantové schéma s názvem Rozvoj kapacit dalšího profesního vzdělávání. Grantové schéma je zaměřeno na rozvoj vzdělávací nabídky dalšího profesního vzdělávání, zvýšení odborné a pedagogické způsobilosti lektorů, konzultantů, učitelů, metodických a řídících pracovníků působících ve sféře dalšího profesního vzdělávání, zlepšení přístupu k informacím, orientace v nabídce a kvalitě služeb dalšího profesního vzdělávání a rozvoj výzkumu a metodologie vzdělávání dospělých včetně vybudování institucionální kapacity. Oprávněnými žadateli jsou vzdělávací a poradenské instituce, školy a školská zařízení, NNO poskytující další profesní vzdělávání, profesní sdružení, obchodní komory, obce a orgány státní správy. V letech 2004–2006 bude v Jihomoravském kraji v rámci tohoto opatření přerozděleno 96 milionů Kč, z nichž 75 % jde z Evropského sociálního fondu a 25 % z kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí. Ve spolupráci s odborem sociálních věcí připravujeme grantové schéma Podpora sociální integrace v Jihomoravském kraji do opatření 3.2 společného regionálního operačního programu. Cílem grantového schématu je snížení izolace sociálně znevýhodněných a ohrožených skupin obyvatelstva, jejich integrace do komunity s větší možností pracovního uplatnění, prevence sociálně patologických jevů, zavedení komunitního plánování sociálních služeb a posílení spolupráce NNO na území Jihomoravského kraje. Do grantového schématu mohou vstupovat obce, svazky obcí, organizace zřizované kraji a obcemi a NNO (občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, církevní právnické osoby a nadace a nadační fondy). Rozpočet je 119 milionů Kč, z toho financuje Evropský sociální fond 80 %, rozpočet Jihomoravského kraje 10 %, státní rozpočet 8 % a obecní rozpočty 2 %. Odbor školství se podílí se na přípravě projektu Kolej Aleše Záveského příspěvkové organizace Lipka – Dům ekologické výchovy. Budova, v níž bude projekt realizován, je již ve vlastnictví Jihomoravského kraje a v současné době se připravuje projekt k podání na Státní fond životního prostředí na její rekonstrukci. Ve druhé fázi bude podán projekt do operačního programu Rozvoj lidských zdrojů na zahájení provozu specializovaného pracoviště pro environmentální vzdělávání učitelů z praxe a studentů pedagogických oborů a pro celoživotní vzdělávání pracovníků veřejné správy i pedagogických pracovníků center ekologické výchovy nejen z Jihomoravského kraje, ale i z celé České republiky a Slovenska. Vzdělávací centrum bude poskytovat jednodenní, vícedenní i pobytové vzdělávací a specializační kurzy, lekce a soustředění, konzultace k diplomovým a závěrečným pracím, k námětům pro výuku, k organizování environmentálně zaměřených vzdělávacích akcí. Jeho součástí bude poradna s knihovnou a čítárnou ekopedagogické a environmentální literatury pro pedagogickou i širší veřejnost. Potenciálním žadatelům do obou grantových schémat nabízí odbor školství osobní i telefonické individuální konzultace, školám a školským zařízením zřízeným Jihomoravským krajem poskytujeme pomoc při získávání souhlasu zřizovatele s podáním projektu a při žádostech o spolufinancování, pravidelně rozesíláme školám a školským zařízením a na internetových stránkách zveřejňujeme informace o všech evropských programech týkajících se Rozvoje lidských zdrojů. Mgr. Lucien Rozprým vedoucí oddělení prevence a volnočasových aktivit KrÚ JmK

EKOLISTY

Jihomoravský kraj informuje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje

2/2004

Jihomoravské

Zastupitelstvo Jihomoravského kraje na svém zasedání 23. září 2004 schválilo Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje. Možnost k nahlédnutí do Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje je na internetových stránkách Jihomoravského kraje www.kr-jihomoravsky.cz v části Strategické programy kraje. Tento plán rozvoje vodovodů a kanalizací obsahuje koncepční řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou, nouzové zásobení pitnou vodou a koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod na území kraje. Obsahem je i vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou. Dalším důležitým úsekem je nouzové zásobení obyvatel pitnou vodou, ve kterém se vymezuje především pro velké zdroje oblast, kterou je zdroj schopen zásobit s ohledem na příjezdové komunikace – dopravní obslužnost vzhledem k umístění zdroje a odběratele. Jako zásadní se současně s přívodem kvalitní pitné vody uvažuje i odkanalizování a čištění odpadních vod. Schválený Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje bude podkladem pro zpracování plánu za Českou republiku. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje bude na období 10 let sloužit jako podklad pro územní plánovací dokumentace, pro činnost vodoprávních a stavebních úřadů a pro činnost obcí a kraje v samostatné a přenesené působnosti. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací je podkladem především pro vydávání stanovisek při žádostech o dotace a určování priorit kraje. S ohledem na změny hranic krajů Vysočina a Jihomoravského se předpokládá aktualizace tohoto plánu, a to na začátku roku 2005. Ing. Andrea Dáňová oddělení vodního a lesního hospodářství OŽPZ KrÚ JmK

Ilustrační foto ČOV, zdroj: archiv JmK

Zbavíte se s námi freonů? Mnozí z nás skladují vysloužilou chladničku či mrazničku s obsahem nebezpečného freonu, přičemž si neuvědomují nebo dosud neví, že se tohoto, v domácnosti již nepotřebného, objemného zařízení mohou bezplatně zbavit. Návod je prostý. Pokud se ve vašem městě či obci nachází sběrný dvůr, který je oprávněn tato zařízení odebírat, odevzdejte váš nebezpečný odpad na příslušném sběrném dvoře. Kladete si další otázku. Jak poznám, že mnou vybraný sběrný dvůr může moji ledničku či mrazničku odebrat? Zkontrolujte si na informační tabuli příslušného sběrného dvoru seznam vykupovaných a sbíraných odpadů. Bude-li zde uveden odpad pod katalogovým číslem 20 01 23 s názvem Vyřazená zařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky, tento dvůr je to správné zařízení pro odložení vašeho nebezpečného odpadu. Pokud žijete v obci, kde sběrný dvůr provozován není, neztrácejte hlavu. Vaše obec je ze zákona povinna minimálně 2x ročně zajistit místa, kam občané mohou odložit nebezpečné odpady z domácnosti. Sběr odpadů pro občany zajišťují obce zpravidla na jaře a na podzim. Proto neváhejte a informujte se na vaší obci, kdy a kde proběhne podzimní sběr právě u vás.

Proč bezplatně? Protože tímto můžete využít projektu odstranění vyřazených výrobků domácího chlazení s obsahem freonů s názvem Recyklace a úplné zneškodnění výrobků domácího chlazení z území Jihomoravského kraje. Tento projekt, jak jste již možná četli dříve, je jedním z realizač-

ních výstupů Plánu odpadového hospodářství Jihomoravského kraje a je příspěvkem k ochraně ozónové vrstvy Země. Nositelem projektu je Regionální rozvojová agentura jižní Moravy, která spolu s Odborem životního prostředí a zemědělství Jihomoravského kraje zároveň koordinuje celou realizaci projektu. V rámci daného projektu bude využita dotace ve výši 20,6 mil. Kč, která byla získána ze zdrojů Státního fondu životního prostředí České republiky. Příležitost ušetřit finanční prostředky vaše i vaší obce je však časově omezena, bude trvat nejdéle do března roku 2006. Autoři projektu plánují, že za tuto dobu nashromáždí a následně odstraní až 36 800 ks chladicích zařízení z domácností. Průměrné náklady na odstranění jedné lednice činí asi 550,- Kč. Nefunkční lednice budou rozebrány na jednotlivé složky, které odborná firma odstraní, případně nabídne k využití. Za měsíc srpen 2004 bylo v Jihomoravském kraji sesbíráno 1276 ks lednic. Připojíte se i vy? Alena Melicharová oddělení technické ochrany životního prostředí OŽPZ KrÚ JmK

JmK informuje

Kam s ním?

11

Koncepce EVVO Jihomoravského kraje Naplňování Akčního plánu Koncepce EVVO v roce 2004 V souladu s Akčním plánem Koncepce byla pro rok 2004 Krajskou koordinační skupinou vybrána a Radou Jihomoravského kraje podpořena realizace deseti projektů EVVO: 1. Podpora a oceňování environmentálně zaměřených diplomových prací • aktivní podpora vzniku a prezentace diplomových prací řešících environmentální, ekologickou a sozologickou problematiku ve vztahu k území JMK, uspořádání studentské konference v listopadu a druhého ročníku soutěže diplomových prací 2. Energetické úspory na středních školách Jihomoravského kraje • seznámení studentů s možnostmi úspor energie a alternativními zdroji energie včetně zpracování energetických auditů, vytvoření předpokladů pro úspornější provoz budov a zařízení škol. V prosinci budou práce vyhodnoceny a uděleny odměny školám. 3. Lesní škola Jezírko • dobudování a provozování terénního pracoviště environmentální výchovy zaměřeného na odbornou výuku – seznamování dětí, žáků, studentů učitelských oborů, pedagogů i veřejnosti se životem lesních ekosystémů a s principy ekologicky šetrné péče o les 4. Síť environmentálně zaměřených informačních a vzdělávacích středisek na území Jihomoravského kraje – příprava projektu • vybudování kapacit regionálních systémů EVVO, posílení kapacit poskytovatelů vzdělávacích, výchovných informačních a osvětových služeb v oblasti ŽP • na realizaci projektu je žádána finanční podpora z Operačního programu – Rozvoj lidských zdrojů 5. Podpora drobných projektů EVVO • finanční podpora stanovených aktivit a projektů EVVO předložených nevládními neziskovými organizacemi a podnikatelskými subjekty • v letošním roce bylo podpořeno 8 subjektů v celkové výši 585 500,- Kč 6. Podpora drobných projektů EVVO v jihomoravských školách • finanční podpora stanovených aktivit a projektů EVVO předložených školami a školskými zařízeními • celkem bylo podpořeno 8 škol 7. Jihomoravské ekolisty – bulletin Jihomoravského kraje zaměřený na EVVO • bulletin představuje výsledky činnosti obcí, škol, nevládních organizací, podnikatelů a dalších subjektů v Jihomoravském kraji, které jsou pozitivními příklady odpovědného jednání člověka vůči životnímu prostředí. Nosnou část tvoří realizované projekty z Akčního plánu Koncepce EVVO, které byly financovány z prostředků Jihomoravského kraje.

Koncepce EVVO

8. Environmentální osvěta v Jihomoravském kraji • zhotovení propagačního materiálu OŽPZ v oblasti EVVO, a to kalendáře organizací zaměřených na EVVO, včetně vzdělávacích a osvětových akcí

12

9. Kolej Aleše Záveského • vybudování specializovaného krajského pracoviště pro environm. vzdělávání pedagogů, pracovníků veřejné správy, studentů učitelských oborů vysokých škol a odborných pracovníků středisek a poraden ekologické výchovy v Jihomoravském kraji vč. celého regionu soudržnosti NUTS II • na realizaci projektu je žádána finanční podpora ze SROP 10. Environmentální informační servis pro školy • poskytovat pravidelný informační servis školám (resp. kvalitní metodické materiály a pomůcky), součástí je poskytnutí příspěvku na realizaci krajského 5. ročníku konference M.R.K.E.V.

Kolik přispívá Jihomoravský kraj na EVVO? Zastupitelstvo Jihomoravského kraje schválilo dne 7.11.2002 Koncepci EVVO. Součástí koncepce byl Akční plán na rok 2003. Jihomoravský kraj v tomto roce poskytl finanční podporu na realizaci osmi projektů EVVO v celkové výši 1 720 000 Kč. V roce 2004 kraj ze svého rozpočtu uvolnil 2 253 000 Kč, přičemž 838 500 Kč bylo poskytnuto formou dotace. Dotace ve výši 585 500 Kč byly uvolněny z rozpočtové kapitoly odboru životního prostředí a zemědělství, dotace ve výši 253 000 Kč z kapitoly odboru školství. Dotační programy v roce 2004 Program rozvoje škol a školských zařízení Organizace akcí směřujících ke zlepšování ŽP za účasti veřejnosti Osvěta a zapojování podnikatelské sféry v oblasti EVVO

Počet projektů

Poskytnutá dotace ( Kč )

8

253 000

7

486 500

1

99 000

Dotační titul „Podpora drobných projektů EVVO“ Jihomoravský kraj poskytl poprvé v roce 2004 nevládním neziskovým organizacím a podnikatelským subjektům finanční podporu formou dotace. Účelem poskytování dotací byla podpora neinvestiční činnosti nevládních neziskových organizací a podnikatelských subjektů uplatňujících environmentálně šetrné principy v ochraně životního prostředí. Uvedený účel byl posuzován ve vazbě na Koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Jihomoravského kraje. Žádost o poskytnutí dotace podalo v řádném termínu celkem 11 subjektů – 10 nevládních neziskových organizací a 1 podnikatel. Po překontrolování úplnosti žádostí dle stanovených pravidel a jejich příloh byly žádosti vyhodnoceny v souladu s těmito pravidly Krajskou koordinační skupinou pro EVVO (dále jen „KKS pro EVVO“) a následně předloženy k projednání Komisi životního prostředí. Ta doporučila Radě Jihomoravského kraje podpořit celkem 8 subjektů. Podpořené subjekty: Subjekt 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. celkem

VIS Bílé Karpaty Rezekvítek Veronica Barvínek ČSOP RS v Brně CEV Pálava EkoCentrum Brno Ing. František Brabec

Poskytnutá výše dotace z rozpočtu JMK 75 000 Kč 94 000 Kč 67 500 Kč 60 000 Kč 50 000 Kč 90 000 Kč 50 000 Kč 99 000 Kč 585 500 Kč Ing. Andrea Dvořáková OŽPZ KrÚ JmK

Dotační titul „Program rozvoje škol a školských zařízení v oblasti EVVO“ Jihomoravský kraj poskytl školám a školským zařízením finanční podporu v rámci dotačního titulu v oblasti EVVO poprvé v roce 2004. Na začátku roku vyhlásila Rada Jihomoravského kraje „Programy rozvoje škol a školských zařízení“ na území Jihomoravského kraje a schválila Zásady poskytování dotací z rozpočtu Jihomoravského kraje na jejich realizaci v roce 2004. Vyhlášení dotačního programu je plně v souladu s opatřeními Programu rozvoje Jihomoravského kraje i stanovenými cíli Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje. Programy rozvoje škol a školských zařízení byly vyhlášeny k zajištění podpory neinvestiční činnosti škol a školských zařízení zařazených do sítě škol, předškolních a školských zařízení se sídlem na území Jihomoravského kraje při realizaci jejich projektů v oblastech multikulturní výchovy, péče o talentovanou mládež, práce s dětmi a mládeží ve volném čase a environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) v roce 2004. Projekty v oblasti EVVO byly svým obsahem zaměřeny např. na přípravu a realizaci ekologických programů škol a školských zařízení; tvorbu a nákup pomůcek, výukových a propagačních materiálů; ekologizaci provozu škol a školských zařízení; vzdělávání pedagogických pracovníků; ekologické soutěže; realizaci vlastních vzdělávacích programů pro pedagogické pracovníky; podporu zelených koutků a školních zahrad apod. Uvedený účel byl posuzován ve vazbě na zpracovanou Koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Jihomoravského kraje. Žádost o poskytnutí dotace podalo ve stanoveném termínu celkem 49 školských příspěvkových subjektů, z toho 3 mateřské školy, 25 základních škol, 13 středních škol, 7 domů dětí a mládeže a 1 středisko volného času. Žádosti přišly ze všech okresů: z Blanska 7, Brna-města 15, Brna-venkova 11, Břeclavi 6, Hodonína 1, Vyškova 3 a Znojma 6.

EKOLISTY

Jihomoravské

Po překontrolování správnosti a úplnosti žádostí a jejich příloh v souladu se schválenými pravidly uvedenými v Zásadách poskytování dotace byly žádosti vyhodnoceny a předloženy k projednání v Komisi pro výchovu a vzdělávání. Vybrané žádosti byly následně doporučeny příslušným orgánům Jihomoravského kraje ke schválení příslušné formy finanční podpory. Podpořeno bylo celkem 8 subjektů, z toho 6 škol a školských zařízení zřizovaných Jihomoravským krajem. Podpořeny byly následující školské příspěvkové organizace:

2/2004

Koncepce EVVO Jihomoravského kraje

Výše poskytnuté dotace z rozpočtu JMK 1. Základní škola Křtiny, okres Blansko 6 000 Kč Základní škola profesora Ervína 2. 35 000 Kč Křetínského, Podomí, okres Vyškov Gymnázium, Brno-Řečkovice, 3. 28 000 Kč Terezy Novákové 2 Lipka – Dům ekologické výchovy, 4. 22 000 Kč Brno, Lipová 20 5. Gymnázium, Břeclav, Sady 28. října 1 61 000 Kč 6. Středisko volného času Hodonín 48 000 Kč Gymnázium, Moravský Krumlov, 7. 18 000 Kč Smetanova 168 Gymnázium a Střední pedagogická 8. 35 000 Kč škola, Znojmo, Pontassievská 3 celkem 253 000 Kč Subjekt

Mgr. Arnošt Drbušek oddělení prevence a volnočasových aktivit OŠ KrÚ JmK

Environmentální vzdělávání úředníků Krajského úřadu Jihomoravský kraj ve spolupráci se vzdělávací agenturou Rentel a.s. uskutečnil v měsíci květnu (10.5.–2.6.2004), červnu (7.6.–30.6.2004) a září (13.9.–4.10.2004) akreditovaný seminář „Enviromentální minimum“. Kurz „Environmentální minimum“ obsahově vychází z usnesení vlády č. 1048/2000 a řeší úkol č. 9 Akčního plánu na léta 2001–2003 „Environmentální vzdělávání veřejné správy“. Cílem kurzu „Environmentální minimum“ bylo poskytnout základní informace o problematice ochrany životního prostředí a výkonu státní správy na tomto úseku a pochopení souvislostí ochrany životního prostředí. Vzdělávání proběhlo formou eLearningu s využitím LMS systému EDEN (eLearning je moderní způsob výuky s podporou počítačových technologií, kde jsou kurzy zpracovány formou multimediálních výukových programů, které v sobě spojují text, obrazovou informaci a zvuk).

Studující v takto vytvořené virtuální třídě přistupovali ke vzdělávacímu kurzu ze svých počítačů pomocí internetového prohlížeče. Kurz byl tvořen výkladem, autotesty, testy a odpovídal 8 hodinám prezenční výuky. Délka on-line přístupu (studia) byly 3 týdny. Kurz byl ukončen závěrečným hodnotícím testem. K 4.10.2004 absolvovalo kurz „Environmentální minimum“ 422 úředníků KrÚ JMK. Realizace tohoto projektu, jehož cílem bylo zvýšit environmentální povědomí úředníků veřejné správy, se uskutečňuje průběžně a je zahrnuta v souladu se zákonem č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů do Plánu vzdělávání úředníků. Ing. Jiří Kolísek kancelář ředitele, oddělení personálních věcí a vzdělávání KrÚ JmK

Rekonstrukce Rychty v Krásensku pro účely ekologické výchovy v Jihomoravském kraji Památkově chráněná budova bývalého panského dvora prošla v letech 2001 až 2003 rozsáhlou rekonstrukcí, která byla rozdělena na dvě fáze. Nejprve byly upraveny interiéry, zvýšena ubytovací kapacita budovy na 33 osob a kuchyně vybavena k provozu podle stávajících norem. Rovněž bylo provedeno zateplení stropů, instalován solární systém a systém regulace tepla. Na první fázi budování střediska přispěly Státní fond životního prostředí, Ministerstvo školství a Nadace Partnerství celkovou částkou 2 milióny korun. Slavnostní otevření, které proběhlo v květnu 2002, by však nebylo možné bez stovek hodin dobrovolnické práce převážně členů Rezekvítku ani bez příspěvků dárců v rámci veřejné sbírky. Ve druhé fázi rekonstrukce, která proběhla v roce 2003, byla dokončena výměna oken, opraveny fasády a terasa. Na celkových nákladech

ve výši 1,5 miliónu korun se podílel Jihomoravský kraj částkou 800 tisíc korun. Nejenom, že se fasáda dočkala po několika desetiletích zasloužené opravy, ale byl doplněn i historický prvek, který vzal za své při rekonstrukci v polovině minulého století – šambrány. Z pozvolna chátrající budovy se tak stala kulturní památka, která slouží dětem a mládeži z celého Jihomoravského kraje. Přijďte se přesvědčit. Mgr. Michal Medek Středisko ekologické výchovy Rychta Krásensko, Krásensko 76, 683 04 p. Drnovice telefon: 517 385 429; fax: 517 385 031 [email protected], www.rychtakrasensko.cz

Koncepce EVVO

Jedním z hlavních úkolů Akčního plánu Koncepce EVVO Jihomoravského kraje je postupné vybudování sítě středisek, která budou zajišťovat ekologickou výchovu rovnoměrně v celém kraji.

13

Představuje se podnik Dobrovolné environmentální aktivity PLIVA-Lachema a.s. Prosperitu společnosti není možné měřit jenom šíří nabídky zboží v obchodech a výší platu… Na počátku 21. století je stále více zřejmé, že kvalita života občanů na životní prostředí. Systémově je toto ošetřeno registry identifikovaných a vyhodnocených environmentálních aspektů, stanovením cílů a cílových je těsně spjata s kvalitou životního prostředí. Od 80. let jsou v Evropské hodnot pro řešení významných environmentálních aspektů, které jsou dále unii i v dalších státech světa využívány tzv. dobrovolné preventivní nádetailně rozpracovány do tzv. programů EMS (časové harmonogramy postroje. Největším přínosem všech dobrovolných nástrojů je fakt, že se stupných kroků, zdroje a předpokládané náklady, odpovědnosti). Neustálé díky nim udrží konkurenceschopnost na evropských trzích, na nichž je zlepšování ochrany životního prostředí je uplatňováno již ve fázi vývojokladen stále větší důraz na ohleduplné chování k životnímu prostředí. vých a výzkumných příprav až po omezování vzniku odpadů. Měřitelné Takovým nástrojem je jednak Responsible Care (Odpovědné podnikání cíle jsou stanovené také v oblasti úspor energií, vody a surovin. Velký v chemii), ke kterému se společnost PLIVA-Lachema a.s. přihlásila již v rodůraz je kladen na vzdělávání a výchovu zaměstnanců k vědomí osobní ce 1997 a také systém environmentálního řízení podniku podle ISO 14001, odpovědnosti za stav životního prostředí. Stanovené zásady jsou požadokterý zavádíme od roku 1998. Mezi další dobrovolné aktivity naší firmy vány a formou auditů kontrolovány také u smluvních partnerů. patří monitorování okolního ovzduší nebo činnost tzv. služby ovzduší, která řeší případné stížnosti občanů. Ke zlepšení sousedských vztahů s obyvateli v okolí naší společnosti napomáhá také pravidelné pořádání besed.

Responsible Care V roce 1997 se vedení společnosti přihlásilo k programu Responsible Care (RC) – Odpovědné podnikání v chemii. Všech 8 kodexů tohoto programu je trvale součástí zásad naší environmentální politiky. Poprvé PLIVA-Lachema obhájila logo Responsible Care v roce 1999. Také při opakovaných obhajobách v dalších letech prokázala dodržování zásad odpovědného podnikání v chemii a používání loga Responsible Care jí bylo propůjčeno až do roku 2005. Od května 2000 je PLIVA-Lachema zapojena do systému TRINS (transportní informační nehodový systém). Naše společnost jako čtrnácté regionální středisko prostřednictvím hasičského záchranného sboru PLIVA-Lachema poskytuje v rámci tohoto systému bezplatně a nepřetržitě informace k vybraným nebezpečným chemickým látkám v souvislosti s možnými haváriemi při přepravě nebo skladování, kdy není k dispozici zákonem požadovaná dokumentace, není znám nebo není k dispozici výrobce nebo obchodník.

Environmental management system (EMS) Proces implementace systému environmentálního managementu podle normy ISO 14001 byl zahájený již v roce 1998 s cílem vytvořit integrovaný systém řízení společnosti uvádějící do rovnováhy jak ekonomické cíle, tak ekologické chování.

Představuje se podnik

Environmentální politika společnosti byla stanovena a přijata vrcholovým vedením společnosti jako souhrn základních zásad ekologického chování, kde nezbytným předpokladem fungování tohoto systému je soulad veškerých činností s platnou legislativou z oblasti ochrany životního prostředí. Zpracovanými a v aktuální formě udržovanými registry právních a jiných požadavků je vytvořen systém umožňující včas reagovat na nové legislativní požadavky nebo případně na jejich změny. Zásadou preventivní péče, případně připravenými „scénáři“ následných nápravných opatření je dosahováno minimalizování negativních dopadů našich činností

14

PLIVA-Lachema, foto: archiv podniku

Monitorování ovzduší Monitorování volného ovzduší ve svém okolí se PLIVA-Lachema věnuje od roku 1989. Toto monitorování provádí nezávislá měřící skupina 1 x za dva měsíce na třech vybraných místech v okolí podniku. Souhrnné údaje z těchto měření jsou zasílány na Úřad městské části Brno-Řečkovice a Mokrá Hora a Hygienickou stanici Jihomoravského kraje, kde jsou k dispozici veřejnosti. V roce 1994 byla ustanovena v naší společnosti „služba ovzduší“ jako služba pro občany, která prostřednictvím nepřetržité telefonické služby (telefon 541127450) přijímá jak náměty, tak i stížnosti týkající se životního prostředí. Stěžovatel je vždy písemně seznámen s výsledkem šetření a případnými nápravnými opatřeními. V polovině roku 2003 byla uvedena do provozu meteostanice provozovaná externí firmou na zajištění kontinuálního měření rychlosti a směru větru, teploty vzduchu a množství srážek v areálu PLIVA-Lachema a jejím okolí. Tím naše společnost získala přehled o rozptylových podmínkách pro řešení stížností na zápach (rychlost a směr větru). Meteostanice rovněž slouží jako součást havarijního zabezpečení vzhledem k blízkosti obytné zástavby. Aktuální výstupy z meteostanice mohou zaměstnanci sledovat v elektronické podobě. Další aktivitou směřující k otevřené komunikaci s obyvateli okolních městských částí je každoroční organizování besedy za účasti vrcholového vedení společnosti i zástupců Úřadu městské části Brno-Řečkovice a Mokrá Hora.

Historie PLIVA-Lachema a.s. byla založena podle zakladatelského plánu státního podniku Lachema a povolení Ministerstva průmyslu jako právní nástupce státního podniku Lachema dne 27. března 1991. Kořeny jejího vzniku však sahají mnohem hlouběji, národní podnik Lachema Brno začal vyrábět a adjustovat čisté, laboratorní a speciální chemikálie před více než půl stoletím. V roce 1964 vznikl Ústav čistých chemikálií a pod zavedenou značkou Lachema se spojil s několika závody, zaměřenými na různé oblasti kvalifikované chemie. Od konce šedesátých let se výrobní profil firmy stále více zaměřoval na zdravotnictví, v Brně byla zahájena výroba prvních přípravků pro diagnostiku. Rok 1980 znamenal další významný mezník ve vývoji společnosti - výrobní program byl obohacen o léčivé přípravky. Koncem roku 1999 získala společnost silného strategického partnera - majoritním vlastníkem se stala nadnárodní farmaceutická společnost PLIVA. V důsledku tak významné akvizice došlo v polovině roku 2000 ke změně názvu společnosti na PLIVA-Lachema a.s. Změnou obchodního jména se PLIVA - Lachema přiřadila k silnému seskupení PLIVA Group a zaměřila svoji strategii na generické přípravky, zejména na cytostatika a podpůrnou terapii, kvalifikovanou chemii a diagnostické přípravky. Ing. Marie Kristová vedoucí odboru ekologie PLIVA-Lachema a.s.

EKOLISTY

Představuje se škola

2/2004

Jihomoravské

Výchova k trvale udržitelnému rozvoji na ZŠ Letní pole Vyškov ZŠ Letní pole Vyškov je moderní škola s nádhernou polohou na okraji města a krásným výhledem na Drahanskou vrchovinu. Ke škole patří rozsáhlý sportovní areál a poměrně velký pozemek, na kterém je postupně budována ukázková biotopová plocha pro výuku přírodovědných předmětů.

Profilace školy úzce souvisí s umožněním rozvoje nadání talentovaných žáků. Škola se dlouhodobě zaměřuje na rozvoj v oblasti tělesné výchovy, matematiky a přírodovědných předmětů formou tříd s rozšířenou výukou uvedených předmětů. Na I. stupni jsou od školního roku 2003/04 otvírány třídy pro alergické děti. Škola otevřením těchto tříd vyšla vstříc žákům s alergickými obtížemi, protože počet alergiků ve společnosti se neustále zvyšuje. Ve třídách a školní družině je pro žáky zajištěno bezprašné prostředí. Styl výuky je přizpůsoben potřebám žáků. Během vyučování děti provádí dýchací cviky, mají k dispozici různé hry a hračky k procvičování dýchání. Po vyučování funguje pro zájemce kroužek jógy. V následujících letech plánujeme otvírání uvedeného typu tříd tak, aby v průběhu pěti let byla na I. stupni vždy jedna takto zaměřená třída v ročníku. Spolupracujeme se zdravotnickými organizacemi, úřady a MŠ pro alergiky. Integrovaným žákům se kromě vyučujících věnují pedagogičtí asistenti. Na II. stupni jsou každoročně od 6. ročníku otevřeny třídy s rozšířenou výukou tělesné výchovy a třídy s rozšířeným vyučováním matematiky a přírodovědných předmětů. V oblasti tělesné výchovy se škola zaměřuje na atletiku, moderní gymnastiku a lední hokej. Škola je zařazena v rámci projektu intenzifikace sportovních tříd do sítě ZŠ s rozšířenou výukou tělesné výchovy s kmenovým sportem atletika. Žáci těchto tříd mají vyšší počet vyučovacích hodin tělesné výchovy, dále mají zařazeny tréninky pod vedením odborníků. Žáci těchto tříd pravidelně obsazují přední místa v mnoha různých sportovních soutěžích. Škola, se svým sportovním zázemím, by se v následujících letech měla stát centrem pro sportovně nadané žáky, zejména se zájmem o atletiku, moderní gymnastiku a hokej.

zručnost ve výrobě tradičních předmětů. Jarmarky navštěvují nejen rodiče a prarodiče, ale i řada ostatních zájemců z Vyškova i okolí. O tom, že některé tradiční výrobky mají vysokou úroveň, svědčí i ocenění dětí vyrábějících hanácké slaměné kraslice na Pražském hradě. Tradiční akcí se stal i školní ples. Každý rok se škola prezentuje na veřejnosti střídavě Dnem otevřených dveří a Školní akademií. Význačná je rovněž činnost školního pěveckého sboru, který vystupuje na akcích města nebo na kulturních vystoupeních v domově důchodců. Nemalý význam zvláště z hlediska výchovy ke skromnosti mají i školní bazary sportovních potřeb a oblečení pořádané občanským sdružením rodičů. Vedení školy spolu s pedagogy si vytyčilo cíl zařadit školu do posloupnosti školských zařízení tak, jak je děti postupně navštěvují. Spolupráce začíná již v MŠ, z nichž k nám děti přicházejí. Škola organizuje pro MŠ řadu aktivit. Tradičními se staly Mikulášské nadílky, které pro MŠ každoročně organizují žáci 9. ročníků. V letošním roce proběhl již druhý ročník přírodovědné soutěže v rámci akce Týden pro Zemi, kterou pro MŠ rovněž připravili spolu s pedagogy žáci II. stupně naší školy. Na této akci se rovněž organizačně podílí DDM Vyškov. V minulých letech se „předškoláci“ mohli zúčastnit jednodenního přírodovědného výletu, na kterém se seznámili s některými vyučujícími z naší školy. Spolupráce mezi jednotlivými třídami pokračuje i během školní docházky dětí. Žáci ekologického praktika se jako průvodci zúčastňují přírodovědných vycházek dětí 1. a 2. ročníků. Během akcí Dni Země probíhají již řadu let Přírodovědné stezky pro I. stupeň školy. Rozhodčími na jednotlivých stanovištích jsou žáci 8. a 9. tříd. Navázání kontaktů mezi žáky I. a II. stupně pomáhají i Dny proti šikaně a kouření, při nichž jsou ve třídách spolu děti ze všech ročníků současně. V rámci projektu Výchova k trvale udržitelnému rozvoji žáci II. stupně v hodinách informatiky vytváří pracovní listy do jednotlivých předmětů pro mladší děti. Tato aktivita má velký ohlas u žáků i učitelů. Někteří žáci se do školy vracejí i po ukončení základní školní docházky. Bývalí žáci naší školy organizují vánoční besídky, pomáhají při organizaci školního plesu a vedou zájmové kroužky. Z bývalých žáků se tak vlastně stali „přátelé školy“ pomáhající při akcích občanského sdružení. Mgr. Jiří Sochor ředitel ZŠ Letní pole, Vyškov

Dále se škola zaměřuje na přírodovědné předměty a environmentální výchovu. Pro tyto předměty jsou zde vytvořeny velmi dobré podmínky. „Přírodovědné třídy“ se v 6. ročníku účastní týdenního přírodovědného pobytu, v následujících letech pak kratších pobytů. Žáci mají vyšší počet vyučovacích hodin matematiky a chemie. Pro žáky 5.–7. ročníku je zřízen nepovinný předmět ekologické praktikum, na škole rovněž funguje turistický a rybářský kroužek. Své vědomosti a dovednosti prokazují žáci v mnoha soutěžích. Na závěr školní docházky se žáci 9. ročníků mohou zúčastnit zahraničního zeměpisného zájezdu. Dalšími prioritami rozvoje školy jsou cizí jazyky, informační technologie a v neposlední řadě i péče o volný čas dětí. Řada školních akcí se stala již tradičními veřejnými událostmi. Veřejné akce pořádají společně učitelé, žáci i rodiče. Na lidové tradice navazují vánoční a velikonoční jarmarky, na kterých žáci předvádí svou

Rodiče ve výuce v ZŠ Letní pole, foto: archiv školy

Představuje se škola

ZŠ Letní pole Vyškov byla otevřena v roce 1993. Jedná se o úplnou základní školu s asi 480 žáky. Ke škole patří rozsáhlý sportovní areál. Zahradní areál tvoří vlastní zahrada, školní pozemek a skleník. V r. 2002 bylo započato s budováním výukových ploch. Postupně budou dobudovány výukové plochy tak, aby se školní zahrada stala „terénní přírodovědnou učebnou“. Po dokončení budou výukové plochy tvořit naučnou stezku se stanovišti – rybník, potok, bylinná spirála, lesík, louka, exotické rostliny, mini ZOO, mechárium, fotovoltaický systém, teplovzdušný solární kolektor... Stezku využijí žáci naší i ostatních škol a školských zařízení Vyškovska. Výukové programy budou zahrnovat témata z přírodovědných předmětů, jazyků a výtvarné výchovy. Údržba a dotváření naučné stezky je již v současnosti samozřejmou součástí výuky pracovních činností.

15

Představuje se nevládní organizace Centrum ekologické výchovy Pálava Víte, co je to splešťule blátivá a proč voní třemdava jako citrón? Poznáte mláďata kvakošů? Víte, že Pálava byla kdysi ostrovem v moři? To všechno a mnoho dalších informací se děti dozví na našich výukových programech… Jak vyplývá z názvu, působíme v Chráněné krajinné oblasti Pálava a blízkém okolí. Zdejší příroda je opravdu jedinečná a svým bohatstvím i pestrostí biotopů láká nejen turisty, ale i pedagogy, aby ji navštívili s dětmi. Bylo by škoda tyto možnosti nevyužít, proto když jsme zakládali v roce 1997 naši organizaci, zaměřili jsme se na ekologickou výchovu, vzdělávání a osvětu. Sídlíme v Mikulově, v budově Správy CHKO Pálava, se kterou od počátku úzce spolupracujeme. Máme statut občanského sdružení a jsme jednou ze základních organizací Českého svazu ochránců přírody. Těžiště naší činnosti vidíme v práci s dětmi. Připravujeme pro ně ekologické výukové programy, které slouží k obohacení školní výuky. Jarní a podzimní exkurze a terénní programy seznamují děti s naší přírodou, druhovým bohatstvím rostlin a živočichů i se správným chováním v rezervacích. Terénních programů se děti účastní aktivně – pozorují rostliny a drobné živočichy, učí se pracovat s určovacími klíči, s lupou a dalekohledem, hrají ekohry. Od podzimu do předjaří probíhají programy v učebnách. Založili jsme oddíl Mladých ochránců přírody, který se zabývá teoretickou i praktickou ochranou přírody, „výzkumem“ v přírodě, turistikou a tábornictvím. Větší akce (zimní a letní tábory, víkendové akce) zajišťujeme ve spolupráci s brněnskou dětskou organizací Zeměpisná společnost Morava. Pro pedagogy připravujeme každým rokem několik akcí, např. odborné exkurze do chráněných území CHKO Pálava, ukázky odchytu a kroužkování ptáků a netopýrů a odborné semináře. Během roku pořádáme i pravidelné osvětové akce pro veřejnost. Jsou zaměřené na propagaci trvale udržitelného rozvoje.

Představuje se nevládní organizace

Největší akcí je Den Země, v letošním roce jsme pořádali již devátý ročník. Společně se školními dětmi a dobrovolníky uklízíme rezervace, organizujeme přednášky a výstavy. Vlastní oslavy jsou vždy v sobotu na Náměstí v Mikulově. Jejich součástí je ekotrh, bohatý kulturní program,

16

Exkurze pedagogů na Děvín, foto: RNDr. Dagmar Chytilová

ochutnávka zdravé výživy a biovín, rukodělné činnosti a soutěže pro děti. Každým rokem vysbíráme větší množství hliníku a starých baterií. Společně se Správou CHKO Pálava organizujeme Evropský den parků. Pro mladé zájemce o ornitologii pořádáme již několik let týdenní letní soustředění. Velmi oblíbené u veřejnosti jsou akce Evropská noc pro netopýry a Ptačí festival. Jejich cílem je ukázat lidem zblízka odchycené živočichy, vysvětlit, k čemu slouží kroužkování a co všechno se tím dá zjistit. V zimě pořádáme cestopisné přednášky. Během turistické sezóny zajišťujeme provoz expozice o přírodě Pálavy a poskytujeme informace návštěvníkům. V nedávné době jsme společně s dalšími partnery realizovali naučnou stezku v hojně navštěvované přírodní rezervaci Turold. V letošním roce připravujeme obnovu naučné stezky v NPR Děvín. Přestože se naše činnost zaměřuje především na lidi a na jejich vztah k životnímu prostředí, snažíme se pomáhat i přírodě. Kromě již zmíněných úklidových brigád odchytáváme na jaře obojživelníky a přenášíme je na místo, kde se rozmnožují. Z prostředků Programu péče o krajinu zajišťujeme péči o některá chráněná území. Rozjíždíme práci s mladými dobrovolníky, kteří nám budou s údržbou rezervací pomáhat. Zkrátka snažíme se přispět alespoň trošku k tomu, aby lidem kolem nás nebyl lhostejný svět, ve kterém žijeme. Protože v tom snažení nechceme být sami, stali jsme se členem Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina a současně jsme akreditovaným ekocentrem Českého svazu ochránců přírody. Spolupracujeme s místními neziskovými organizacemi, se školskými zařízeními, místní samosprávou a státní správou. Autor: Adresa: Tel.: http: e-mail:

RNDr. Dagmar Chytilová Náměstí 32, 692 01 Mikulov 519 513 399 www.cev. palava.cz [email protected]

Výukový program u rybníka, foto: Ing. Martin Kříž

EKOLISTY

Poradna

2/2004

Jihomoravské

Vždyť je to jenom obyčejný strom... ...tak proč bych ho nepokácel? A navíc z něj padá listí a větvičky, stíní, roste tam, kam jsme ho sice původně sami zasadili, ale teď se nám tam vůbec nehodí. To jsou nejčastější argumenty zdůvodňující požadavek na provedení kácení.

Protože povolování kácení je nejčastějším typem správního řízení, který je na úrovni obcí na úseku ochrany přírody a krajiny veden, jsou tato rozhodnutí rovněž nejčastěji předmětem odvolání, jež krajský úřad řeší. Z dosavadních zkušeností je proto možné vyhodnotit, k jakým chybám při povolování kácení nejčastěji dochází. Největší chybou je, když ten, kdo chce dřeviny kácet, vůbec o povolení nepožádá. Je totiž pouze omezený rozsah důvodů, při jejichž splnění není povolení ke kácení potřebné. Patří sem případ, kdy fyzická osoba chce kácet dřeviny na vlastním pozemku, který sama užívá, a jedná se o dřeviny, které splňují zákonem daná omezení co do velikosti (v případě stromů se jedná o obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí, který musí být menší než 80 cm) nebo plošné výměry (souvislý porost keřů do 40 m2) kácených dřevin. Poměrně často se stává, že o povolení kácení žádá ten, kdo k dotčené dřevině nemá žádný právní vztah, tedy není vlastníkem ani spoluvlastníkem či nájemcem pozemku, na kterém dřeviny rostou. Dřeviny jsou totiž považovány za součást pozemku. Skutečnost, že je někdo zasadil či o ně pečuje, nezakládá právo žádat o povolení jejich pokácení. Aby bylo vlastnictví dřeviny, která má být kácena, řádně prokázáno, stanoví platná právní úprava náležitosti, které má žádost o povolení kácení mít. Je to především jméno a adresa žadatele, přesné určení

Foto: Margueritte Sweers

pozemku, na němž předmětná dřevina roste – tedy nejlépe jeho parcelní číslo – a doklad o vlastnickém vztahu žadatele k tomuto pozemku – tady se nejčastěji jedná o výpis z listu vlastnictví, kupní smlouvu či jiný doklad vlastnický vztah dokládající. Dále musí žádost obsahovat počet či plochu dřevin, které mají být káceny, jejich velikost a druhové určení (např. 3 smrky o obvodu kmene 96–132 cm, 50 m2 ptačího zobu), situační zákres umístění těchto dřevin na pozemku a důvody, které k žádosti o jejich kácení vedou. A kdy se o povolení kácení žádat nemusí? Mimo již uvedený případ se jedná o situaci, kdy stav dřeviny jednoznačně a bezprostředně ohrožuje lidské životy či hrozí škoda velkého rozsahu. To může být například strom napůl vyvrácený bouří či rozlomený vichřicí. Ale i pak je ten, kdo takový strom odstraní, povinen to neprodleně oznámit příslušnému úřadu. Povolení není třeba ani pro kácení dřevin podle jiných právních předpisů – například odstraňování náletových dřevin vyrůstajících přímo ze dna toku, pěstební probírky zahuštěných výsadeb zeleně v parkových úpravách obcí nebo odstraňování dřevin pod vodiči rozvodu elektřiny. Zde sice není potřebné povolení, ale ten, kdo takovéto zásahy zamýšlí provést, je povinen nejméně 15 dnů před započetím prací tento svůj záměr oznámit příslušnému správnímu orgánu. Oznámení přitom musí obsahovat stejné údaje jako žádost o povolení kácení. Časový předstih oznámení je stanoven proto, aby správní orgán mohl rozsah oznamovaného kácení posoudit a je-li to třeba je omezit, případně – pokud kácení shledá neodůvodněným – takovému oznamovanému kácení přímo zabránit. Ke kácení dřevin by se ve všech případech mělo přistupovat až k jako krajnímu prostředku a raději se snažit najít řešení, které by umožnilo zachování každé dřeviny, u níž to je jen trochu možné. Ing. Zdenka Štouračová OŽPZ KrÚ JmK

Foto: Margueritte Sweers

Poradna

Mnozí občané si přitom neuvědomují, že nejen stromy, ale vůbec všechny dřeviny rostoucí mimo les, mají v našem právním řádu zakotvenu ochranu – konkrétně se jedná o § 7 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny – a že kácet dřeviny je možno jen na základě platného povolení. Kdo a za jakých podmínek o povolení kácení žádá, případně kdy povolení není zákonem vyžadováno, řeší § 8 téhož zákona. Podrobnosti procesu povolování kácení pak upravuje ust. § 8 vyhlášky č. 395/1992 Sb. Orgánem, který kácení povoluje, je příslušný obecní úřad, v případě města Brna úřad příslušné městské části.

17

Inspirace – zkušenosti ze Zlínského kraje Centrum modelových ekologických projektů pro venkov v Hostětíně Obec Hostětín (230 obyvatel) leží na úpatí Bílých Karpat v malebné kulturní krajině s pestrou mozaikou převážně listnatých lesů, květnatých luk a ovocných sadů. Pro uchování přírodních a kulturních hodnot celého regionu byla v roce 1980 vyhlášena Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty, do které Hostětín náleží. Od roku 1996 je území CHKO Bílé Karpaty zařazeno mezi Biosférické rezervace UNESCO. Od počátku devadesátých let se v obci dynamicky rozvíjí řada environmentálních projektů realizovaných jak obcí, tak občanskými sdruženími, zejména organizacemi Českého svazu ochránců přírody. Hlavním nevládním partnerem obce se stala ZO ČSOP Veronica Brno, která zajišťovala odborné environmentální studie a pořádala osvětové akce. Na podzim 1998 zakoupila Nadace Veronica v obci Hostětín starou usedlost včetně pozemků s dlouhodobým záměrem vybudovat v Hostětíně vzdělávací a informační středisko. Cílem práce Centra je ukazovat na praktických příkladech, realizovaných projektech a výsledcích jejich monitorování, že vztah k přírodě, místním zdrojům a tradicím a ohleduplné hospodaření může ekonomicky stabilizovat venkov a řešit nezaměstnanost i v poměrně odlehlých oblastech. Realizované i chystané pilotní projekty stejně jako výukové, vzdělávací a osvětové programy se zaměřují na sledování environmentálních, ekonomických a sociálních aspektů projektů, na budování místních partnerství pro rozvoj trvale udržitelných venkovských aktivit a na účast veřejnosti. Činnost Centra se opírá o rozsáhlou spolupráci s dalšími organizacemi z Bílých Karpat, které se zabývají řadou témat pro školení i inspiraci. Je to například ochrana květnatých luk a péče o ně (ZO ČSOP Kosenka, Valašské Klobouky), ekologické zemědělství (Regionální středisko Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO, Starý Hrozenkov), Pivečkův lesopark ve Slavičíně (Nadace Jana Pivečky), záchrana krajových odrůd ovoce a údržba sadů (ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou), z institucí veřejné správy zejména Krajský úřad Zlínského kraje a mikroregion Bojkovsko. Jsme rádi, že můžeme spolupracovat s podobně zaměřenými organizacemi v zahraničí, čímž dochází k zapojení do mezinárodních programů a k jejich adaptaci na místní podmínky.

Nový biosad v Hostětíně, foto: archiv Veroniky

Centrum modelových ekologických projektů pro venkov nabízí: • semináře, exkurze, prezentace a školení pro zástupce veřejné správy a nevládních organizací • odborné semináře, konference a workshopy pro odbornou veřejnost a malé podniky • výukové programy a exkurze pro školy všech typů • přednášky a poradenství pro širokou veřejnost

Inspirace – zkušenosti ze Zlínského kraje

Pravidelné akce:

18

• Konference „Venkovská krajina“ (květen) • Letní škola (červenec) • Týden pro jablko a Jablečná slavnost (září)

Partneři projektu: • Obec Hostětín • Občanské sdružení Tradice Bílých Karpat • Nadace Veronica Sušárna v Hostětíně, foto: archiv Veroniky

• Nadace Partnerství

EKOLISTY 2/2004

Jihomoravské 1. Seminární centrum – plánovaná stavba Stavba pasivní budovy je spojena se vznikem nového školicího programu zaměřeného na energeticky uvědomělé stavění. Již teď vznikají pro potřeby přilehlé moštárny stavby, kde jsou používány například slaměné balíky jako izolace, hlína na omítku apod. 2. Moštárna a program na obnovu ovocnářství V letech 1999 a 2000 proběhla přestavba staré stodoly na malou moštárnu pro výrobu nefiltrovaných šťáv z krajových ekologicky pěstěných odrůd ovoce. Od podzimní sezony 2000 zpracuje každoročně kolem 200 tun jablek místních pěstitelů. Opuštěná pole jsou zpět přeměňována na ovocné vysokokmenné sady, prokládané mezemi dubů, habrů a jasanů. V roce 2001 jsme vysadili na 400 ovocných stromků starých místních odrůd a dvojnásobné množství semenáčů do budoucích mezí. Každoročně je na podporu ovocnářství pořádána Jablečná slavnost a pro děti okolních škol předchází Jablečný týden plný soutěží. 3. Dřevěná sušírna ovoce Na podzim 1998 obnovili místní ochránci přírody starou dřevěnou sušírnu ovoce. Každý podzim je v ní místními lidmi nasušeno kolem tří tun ovoce. 4. Kořenová čistírna odpadních vod Výstavba obecní čistírny odpadních vod znamenala zrušení stavební uzávěry v obci. Vegetační kořenová čistírna je ve stálém provozu od července roku 1997 jako první svého druhu na území CHKO Bílé Karpaty a na východní Moravě vůbec. 5. Obecní výtopna na biomasu V roce 2000 začala centrální biomasová výtopna, spalující odpadní dřevo z okolních lesů a pil, dodávat teplo do většiny hostětínských domácností. Česko-nizozemský projekt prověřuje jeden z mezinárodních mechanismů snižování emisí CO2 – joint implementation.

ZO ČSOP Veronica Panská 9 602 00 Brno tel.: 542 422 751, [email protected]

Svépomocné solární kolektory Od července 1997 byla na desíti budovách v rámci programu „Slunce pro Bílé Karpaty“ instalována solární zařízení pro ohřev vody. Kolektor ročně uspoří domácnostem průměrně 2 000 kWh energie. V roce 2001 byl na střeše moštárny instalován svépomocný velkoplošný kolektor „nové generace“ (36 m2) s technologií TINOx.

Centrum modelových ekologických projektů pro venkov v Hostětíně Hostětín 4 687 71 Hostětín tel.: 572 64 10 40, [email protected]

Sklad slámy v Hostětíně, foto: archiv Veroniky

Kolektor v Hostětíně, foto: archiv Veroniky

Inspirace – zkušenosti ze Zlínského kraje

Ludvík Trnka

19

Několika slovy Desetiletá cesta soutěže Máme rádi přírodu Ať už máme ujít jeden, nebo tisíc kilometrů, první krok zůstává vždy tím prvním, neboť druhý nemůžeme učinit, dokud jsme neučinili první. Mahátma Gándhí „Cesta“ – to bylo letošní symbolické téma výtvarné, literární a fotografické soutěže Máme rádi přírodu pořádané Ekocentrem Hodonín a Brontosauřími dětskými oddíly Mikulčice. Soutěž má za sebou též dlouhou desetiletou cestu vedoucí nahoru i dolů, přesto, jak se zdá, stále dál. Cílem letošního ročníku bylo především připomenout ještě významnější výročí, ještě kostrbatější a delší cestu – totiž třicetiletou tradici, kterou za sebou má pořádající Hnutí Brontosaurus. A zdá se, že letošní výročí splnilo očekávání. Organizátory překvapilo rekordní množství prací ze všech koutů České republiky, sešlo se jich téměř jeden a půl tisíce. Bylo těžké vybrat nejhezčí obrázky, nejzajímavější literární práce a nejkrásnější fotografie. Děti, mládež i dospělí měli k výběru pestrou nabídku blíže určených podtémat, dle jejich věku. Nejmladší tak tvořili zvířátka z lesní pěšinky nebo kreslili na téma Můj výlet do přírody. Starší už např. psali básně na téma Cesta k přírodě, úvahy Mosty k přírodě či hledali a poté malovali Nedotčenou přírodu. Ti nejstarší si pak velmi dobře a zajímavě poradili s náročnými tématy, jako např. projekt – Návrh ekologicky orientovaného časopisu pro mládež, úvaha Cesta vlastní odpovědnosti – cesta z civilizace? nebo fotografie Cesta – stezka minulých časů.

Soutěž měla za cíl, jako každoročně, přivést děti a mladé lidi k hledání a nalézání krásy přírody a krajiny, k umění dívat se kolem sebe a setkat se s duchem místa. Letos však soutěž vedla mnohé autory dál. Vedla je k úvahám o jejich postojích a přístupech k přírodě a její ochraně, vedla je k zamyšlení nad možnostmi další cesty civilizace a jejich osobní jednotlivou odpovědností za rozhodnutí, jak a kam dál. Doufejme, že by soutěž mohla být drobným příspěvkem na cestě k rozhodnutí každého z účastnících se autorů pro přírodu něco udělat, zapojit se a pomáhat jí. Možná by soutěž mohla plnit funkci prvního kontaktu s dětmi, prvního oslovení od Brontosaura, které by se snad u některých mohlo rozvinout. Nejhezčí dílka za deset let trvání soutěže má prezentovat několik větších a menších výstav. Proběhne měsíční výstava v Brně v Mahenově knihovně, určitě lákavá bude výstava na oslavách třiceti let Hnutí Brontosaurus na Dortu v Telči. Pořadatelé z Hnutí Brontosaurus a spolupracujícího Ekocentra Hodonín připravili výběr prací na témata minulých ročníků Magická krása stromů, Život a živly, Život v lese, život s lesem, Člověk a jeho krajina, krajina a její člověk a další. Zajímavé by mohlo být pak hlasování návštěvníků o nejlepší dílko ze všech ročníků. Stovky prací, množství výstav a jejich návštěvníků, obětaví organizátoři, to jsou snad dobré předpoklady pro vstup soutěže Máme rádi přírodu do dalších deseti let. Stejně tak doufejme, že je množství nadšených mladých lidí příslibem další dlouhé cesty Hnutí Brontosaurus. Vždyť hnutí organizující množství dobrovolnické práce pro přírodu, památky a lidi si v naší společnosti místo určitě zaslouží. Dalimil Cody Toman vedoucí Ekocentra Hodonín a Sekce Brďo HB

Pasivní dům Jakkoliv je snaha získávat energii z přírodních koloběhů rozumná a pro budoucnost nezbytná, tím hlavním krokem je přestat s dosavadním ohromným plýtváním. Pasivní dům kromě pohodlí, vždy příjemné teploty vzduchu i všech vnitřních povrchů, čerstvého vzduchu a dobrého oslunění obývacích prostor nabízí také mimořádně energeticky úsporný provoz. Nová publikace „Pasivní dům – zkušenosti z Rakouska a české začátky“ vydaná Ekologickým Institutem Veronica představuje hlavní zásady moderní výstavby rodinných a bytových domů i administrativních budov. První část je překladem rakouské příručky o pasivních domech, kde jsou také shrnuty teoretické předpoklady fungování a možnosti obměn, ve druhé části představujeme pět českých realizací, které se pasivním domům v mnoha směrech blíží. Publikace je k dostání v Ekologické poradně Veronica, Panská 9, Brno, cena je 60 Kč. –LT–

První vydání Ekomapy Brna

Několika slovy

Ekomapa města Brna byla vydána Odborem životního prostředí Magistrátu města Brna ve spolupráci s Odborem městské informatiky Magistrátu města Brna a ZO ČSOP Veronica v květnu letošního roku v nákladu 1100 kusů v měřítku 1:20 000. Do budoucna se uvažuje o jejím zveřejnění na webových stránkách města Brna. Cílem prvního vydání Ekomapy města Brna je, aby přispěla k větší informovanosti a šíření pozitivní myšlenky ochrany životního prostředí v Brně.

20

Ekomapa se zaměřuje hlavně na základní informace týkající se chráněných území, významných krajinných prvků, památných stromů, studánek, vrtů, ekostezek, cyklostezek, imisních monitorovacích stanic, sběrných středisek odpadů, PET kontejnerů a celoměstsky významných parků na území města Brna. Ekomapa byla zdarma distribuována na všechny základní školy ve městě Brně, dále na úřady městských částí a vybrané instituce. RNDr. Danuše Tomášová OŽP MMB

EKOLISTY

Slovníček

Následující zjednodušené výklady vybraných pojmů jsou určeny pouze čtenářům, kteří si potřebují některé termíny oživit a nemají právě čas listovat v odborné literatuře: Alternativou k tepelným a jaderným elektrárnám jsou v našich podmínkách obnovitelné zdroje využívající energii vody, větru a slunečního záření, a dále i výroba energie ze dřeva a jiné biomasy. Kromě větší šetrnosti těchto zdrojů k životnímu prostředí je i jejich rozptýlení po území republiky výhodou, díky které odpadají problémy s dálkovou dopravou energie k uživatelům. Evropská komise chápe obnovitelné zdroje energie jako zásadní nástroj ke snižování emisí skleníkových plynů, v České republice je od roku 1998 uplatňován Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů.

agroekostystémy Jsou zvláštním typem ekosystémů (viz níže - heslo „ekosystém“), které jsou částečně nebo zcela závislé na péči člověka. Stupeň stability zemědělského ekosystému (agroekosystému) je dán množstvím dodatkové energie (nafta, hnojiva, pesticidy atd.) potřebným k udržení nebo podpoře samoregulačních mechanismů. „Ekologická stabilita ekosystému je převrácenou hodnotou k vkladům lidské práce nezbytným na jeho udržení a regulaci.“ (Míchal, 1992)

biokoridor Výsek krajiny, který umožňuje přemísťování (migraci) a kontakty organismů a propojuje jednotlivá biocentra do vzájemně se ovlivňujícího územního systému ekologické stability krajiny. (viz slovníček v č. 1/2004 - heslo „ÚSES“)

biosférická rezervace UNESCO Biosférické rezervace jsou velkoplošná chráněná území se suchozemskými nebo přímořskými ekosystémy, které jsou mezinárodně uznány v rámci programu UNESCO Člověk a biosféra (MAB) a obsahují reprezentativní ukázky pro příslušnou oblast. Podle Rámcových stanov pro Světovou síť biosférických rezervací tyto přispívají k ochraně krajiny, ekosystémů a genetické variability, prosazují kulturně, sociálně a ekologicky udržitelný hospodářský a demografický rozvoj.

biotop Soubor veškerých neživých (abiotických) a živých (biotických) ČINITELŮ, které na konkrétním místě ve vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu, POPULACE, společenstva. Biotop je takové místní prostředí – stanoviště, které splňuje nároky příznačné pro druhy rostlin, živočichů nebo BIOCENÓZ. Pojem biotop se vždy vztahuje ke konkrétnímu druhu či společenstvu, např. biotopem blatouchu bahenního jsou prameniště potoků, charakteristické podmínky poskytuje biotop listnatého lesa apod.

certifikovaný systém (environmentálního) managementu (viz slovníček v č. 1/2004 - heslo „environmentální management, EMAS / EMS“)

ekologické výukové programy ekologický výukový program (EVP) je interaktivní tvořivá výchovně vzdělávací lekce s cílem obohatit učivo všech stupňů škol o ekologický rozměr; EVP probíhá zpravidla mimo školu, tj. v přírodě, na zahradě, ve středisku ekologické výchovy apod. Cílem ekologických výukových programů je pojednat o určitém tematickém celku učiva v souvislostech, napříč vyučovacími předměty, s obzvláštním důrazem na ekologické souvztažnosti, na rozvíjení komunikativních a kooperativních dovedností

žáků, na utváření postojů přátelských vůči přírodě a životnímu prostředí. Podstatnou roli v ekologickém výukovém programu hraje aktivizace žáků a jejich obohacování o praktické poznatky.

ekologické zemědělství Je způsob hospodaření, který nevyužívá syntetické pesticidy ani umělá hnojiva, klade důraz na opatření chránící půdu a zajišťuje ohleduplné zacházení se zvířaty. E. z. se vyznačuje dodržováním pestrých osevních postupů, hnojením organickými hnojivy ke zvýšení přirozené úrodnosti půdy, péčí o členitou a vyváženou krajinu ve snaze předcházet erozi půdy i výskytu chorob a škůdců, péčí o dobrý zdravotní stav a pohodu chovaných zvířat, kterým je dopřáván dostatek pohybu a krmení přirozenými krmivy vypěstovanými bez umělých hnojiv a pesticidů, šetrným zpracováním produktů tak, aby se co nejvíc cenných látek dostalo ke spotřebitelům. E. z. nekrmí býložravce živočišnými moučkami ani hormonálními stimulátory růstu, nepoužívá genové manipulace. Na dodržování přísných podmínek stanovených zákonem č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství dbá kontrolní organizace KEZ (Kontrola ekologického zemědělství), o. p. s. pověřená Ministerstvem zemědělství ČR.

ekosystém Funkční soustava živých a neživých složek zahrnující všechny organismy na určitém území v jejich vzájemných vztazích a ve vztazích s fyzikálními a geochemickými činiteli prostředí. V každém e. je možno rozlišit výrazné potravní (trofické) a energetické vazby. Všechny složky e. jsou vzájemně propojeny výměnou, resp. koloběhem látek, jednosměrným tokem energie a předáváním informací. Živé organismy v e. lze podle jejich převažující úlohy (funkce) rozdělit na producenty – výrobce, konzumenty – spotřebitele a dekompozitory - rozkladače. Dalšími důležitými znaky ekosystémů jsou neustálý vývoj a samoregulace, která podmiňuje stabilitu ekosystému. Příkladem ekosystému mohou být: starý osamělý strom se všemi jeho stálými obyvateli, smíšený různověký les, potok, horské jezero apod.

koordinátoři ekologické výchovy Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR doporučuje „Metodickým pokynem k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve školách a školských zařízeních ze 14. 12. 2001 čj. 32 338/2000-22“ školám a školským zařízením mimo jiné: • zpracovat program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty jako součást koncepce školy a školského zařízení, • pověřit jednoho z pedagogických pracovníků koordinací environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, vytvářet podmínky pro jeho práci, • zvyšovat odbornou úroveň koordinátora environmentálního vzdělávání a výchovy, umožňovat mu účast ve vzdělávacích akcích

ochranářský management Lze popsat jako zajišťování průběžné správy či péče o konkrétní chráněná území (viz slovníček v č. 1/2004 - heslo „kategorie chráněných území“), jejichž smyslem je dlouhodobé zachování životaschopnosti společenstev a zajištění udržitelnosti místních ekosystémů (upraveno podle Primack, R. B. a kol.: Biologické principy ochrany přírody. Praha, Portál, 2001).

predace Česky kořistnictví – je dravý způsob života, při kterém si živočichové opatřují potravu lovem; živočich živící se lovem jiných živočichů se nazývá predátor, kořistník. –am–

Slovníček

alternativní zdroje energie

2/2004

Jihomoravské